Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje původní zpracování I. aktualizace II. aktualizace III. aktualizace IV. aktualizace V. aktualizace VI. aktualizace

KVĚTEN DUBEN BŘEZEN BŘEZEN BŘEZEN ÚNOR BŘEZEN

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2008)

PODĚKOVÁNÍ

PATŘÍ VŠEM ZASTUPITELŮM LIBERECKÉHO KRAJE, KTEŘÍ PROJEVUJÍ VELKÝ ZÁJEM O PROBLEMATIKU DOPRAVY A PODPORUJÍ KROKY VEDOUCÍ K REALIZACI TAKOVÝCH ZMĚN V OBLASTI DOPRAVY, KTERÉ VEDOU KE ZKVALITŇOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE.

VEŠKERÉ

PODNĚTY A PŘIPOMÍNKY PRO DALŠÍ AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ BUDOU SHROMAŽĎOVÁNY V PRŮBĚHU CELÉHO ROKU 2008 NA E-MAILOVÉ ADRESE [email protected].

 LIBERECKÝ KRAJ,

BŘEZEN 2008

2 / 205


OBSAH 1.

Úvod ..................................................................................................... 14

1.2.1 1.2.2 1.2.3

Změny vyplývající ze vstupu České republiky do Schengenského prostoru ......... 18 Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do Schengenského prostoru................................................................... 19 Závěrečné shrnutí problematiky přeshraničních spojení ......................................20

2.1

Analýza silniční dopravy na území Libereckého kraje.................................21

1.1 1.2

2.

2.1.1 2.1.2 2.1.3

SWOT analýza jednotlivých problémových oblastí......................................15 Hraniční přechody a Schengenský prostor ..................................................17

Silniční doprava a silniční hospodářství.............................................. 21

2.1.4 2.1.4.1

Registr vozidel v Libereckém kraji......................................................................... 21 Registr řidičů v Libereckém kraji...........................................................................24 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji.......................................................................... 31 BESIP .....................................................................................................................35 Pozemní komunikace....................................................................................................................... 37

2.1.4.2

Lidský činitel................................................................................................................................... 44

2.1.4.1.1 Nehodovost v Libereckém kraji .......................................................................................................................37 2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji....................................................................... 40 2.1.4.2.1 2.1.4.2.2 2.1.4.2.3 2.1.4.2.4

Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji...................................................................................................... 45 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích..............46 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji...................................................................................... 47 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem ...........................................................................................48

2.1.4.3 2.1.4.4 2.1.5 2.1.6 2.1.6.1

Aktivity v oblasti BESIP................................................................................................................ 49 Shrnutí kapitoly BESIP.................................................................................................................. 52 Silniční motorová doprava......................................................................................53 Zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje ............................................70 Veřejná linková autobusová doprava................................................................................................ 71

2.1.6.1.1 2.1.6.1.2 2.1.6.1.3 2.1.6.1.4

Příprava jízdních řádů.....................................................................................................................................77 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje ................................................................................................78 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. ......................................................80 Žákovské jízdné.............................................................................................................................................. 80

2.1.6.2 2.1.6.3 2.1.6.4 2.1.7 2.1.8 2.1.8.1 2.1.8.2 2.1.8.3 2.1.8.4 2.1.8.5 2.1.8.6 2.1.8.7 2.1.8.8

Městská autobusová doprava............................................................................................................ 82 Taxislužba...................................................................................................................................... 83 Zvláštní linková autobusová doprava................................................................................................ 84 Alternativní způsob HIPO .....................................................................................87 Cyklistická doprava ................................................................................................87 Vymezení pojmu cyklokoridor.......................................................................................................... 87 Základní dělení cyklistických tras..................................................................................................... 87 Cyklistická doprava v Libereckém kraji........................................................................................... 88 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji ................................................................................ 89 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji .............................................................................. 90 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji.................................................................................... 91 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ....................................... 91 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava ................................................................................................ 94

3 / 205


2.2

Analýza silničního hospodářství Libereckého kraje.....................................96

3.

Železniční doprava..............................................................................125

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10

3.1 3.2 3.3

3.3.1 3.3.2 3.3.3

Majetková správa krajských silnic II. a III. třídy...................................................98 Zimní údržba silnic v Libereckém kraji.................................................................99 Vážení silničních vozidel...................................................................................... 101 Přehled údajů o státní silniční síti........................................................................ 102 Intenzita silniční dopravy..................................................................................... 105 Stávající síť silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů ............................. 108 Stávající stavební stav silnic a mostů ....................................................................111 Stávající dopravně technický stav silnic ............................................................... 116 Výhledová kategorizace silniční sítě .................................................................... 118 Rekonstrukce a opravy na krajských silnicích II. a III. třídy .............................. 118

Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji ................................... 126 Základní pojmy ........................................................................................... 126 Železniční doprava v Libereckém kraji ...................................................... 128

3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

Dálková osobní doprava ....................................................................................... 129 Regionální osobní doprava................................................................................... 131 Vozový park Českých drah a.s. nasazovaný v dálkové a regionální dopravě na území Libereckého kraje ................................................................................. 132 Celostátní tratě na území Libereckého kraje ....................................................... 134 Regionální tratě na území Libereckého kraje ...................................................... 149 Průměrný denní počet prodaných jízdenek v obcích s rozšířenou působností... 162 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje .......................... 168

4.

Letecká doprava ..................................................................................176

3.4 4.1

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9

4.2 4.3 4.4

5.

5.1 5.2

6.

Shrnutí kapitoly železniční doprava ........................................................... 175 Základní pojmy ........................................................................................... 176

Veřejné letiště ....................................................................................................... 176 Neveřejné letiště ................................................................................................... 177 Mezinárodní letiště............................................................................................... 177 Vnitrostátní letiště ................................................................................................ 177 Letiště s řízeným provozem ................................................................................. 177 Letiště s letištní letovou informační službou ....................................................... 177 Neobsazené letiště................................................................................................ 177 Provoz letiště ........................................................................................................ 178 Využitelnost letiště ............................................................................................... 178

Letiště v Libereckém kraji .......................................................................... 179 Významná letiště v okolí Libereckého kraje .............................................. 186 Shrnutí kapitoly letecká doprava ................................................................ 190

Ostatní druhy dopravy ........................................................................191 Lanová doprava........................................................................................... 191 Lodní doprava ............................................................................................. 192

Závěr....................................................................................................193

4 / 205


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.....................................................14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK....................14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2007 .......................................................39 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2007 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let......43 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007................................................................43 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - výběr ze zavinění..............................43 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - nedání přednosti v jízdě ..................43 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - smyk ...................................................43 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště...............................45 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 ............................................................................................................................71 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 ...................................71 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007......................................................................................71 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007..................................................................71 Mapa č. 14: Schéma prioritních záměrů Libereckého kraje v problematice cyklistické dopravy.............89 Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji .........96 Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji......................................................96 Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji .......................................................99 Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2007/2008 .......................100 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2007/2008 .............100 Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)..............108 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ..................................................................108 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................................108 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ........................................................................108 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005).........................................................................108 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ........................................................................108 Mapa č. 26: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2007 ........................111 Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko ...........................................................................117 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ...............................................................................117 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ...........................................................117 Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Českolipsko ................................................................................................................................124 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Liberecko ....................................................................................................................................124 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Jablonecko, Semilsko ................................................................................................................124 Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji ...........................................................................................127 Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami..................................................128 Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 ...............................................................................134 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007 ......................................................................134

5 / 205


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích .............................................................................................. 50 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 ......... 52 Příloha č. 3: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku............................................................... 70 Příloha č. 4: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2007................................................................................................... 72 Příloha č. 5: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2007............................................................................................ 72 Příloha č. 6: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2007..................... 73 Příloha č. 7: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR...................... 125 Příloha č. 8: Tranzitní železniční koridory v ČR.................................................................................... 128 Příloha č. 9: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ...................................... 130 Příloha č. 10: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji................................. 131

6 / 205


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Hraniční přechody na území Libereckého kraje umožňující překračování státních hranic do 21.12.2007............................................................................................................ 17 Tabulka č. 2: Přeshraniční spojení na území Libereckého kraje od 21.12.2007................................. 19 Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2007.................................................................. 21 Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007........................................................................................................... 22 Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007.......................................................................................................................... 22 Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007.......................................................................................................................... 23 Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2007 ......................................... 24 Tabulka č. 8: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007.......... 25 Tabulka č. 9: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 .............................................. 26 Tabulka č. 10: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007................................................. 26 Tabulka č. 11: Přehled autoškol v Libereckém kraji k 31.12.2007 ........................................................ 27 Tabulka č. 12: Počet dopravních přestupků řešených obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ................................................. 32 Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007 ....................................................................................... 33 Tabulka č. 14: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007 .................................................................. 34 Tabulka č. 15: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2007 ... 35 Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2007.......................................... 35 Tabulka č. 17: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007 ....... 37 Tabulka č. 18: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007........................................................................................................ 38 Tabulka č. 19: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007........................................................................................................ 38 Tabulka č. 20: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2007.......... 40 Tabulka č. 21: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006, kde se dopravní nehody v roce 2007 již neopakovaly ................................................. 43 Tabulka č. 22: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji..................................................................... 45 Tabulka č. 23: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2007 ...................................................................................................................... 47 Tabulka č. 24: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“ .................................................................... 48 Tabulka č. 25: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“ ........................................................................................................................ 48 Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 .............................................. 51 Tabulka č. 27: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 .............................. 51 Tabulka č. 28: Kategorizace silniční motorové dopravy......................................................................... 53 Tabulka č. 29: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007...................................................................... 54

7 / 205


Tabulka č. 30: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007 .................................................................... 55 Tabulka č. 31: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007 .................................................................... 55 Tabulka č. 32: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007................................... 57 Tabulka č. 33: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 a 2007..................................... 57 Tabulka č. 34: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2003 až 2007........................................................................................................ 59 Tabulka č. 35: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2005 až 2007 .................................................... 61 Tabulka č. 36: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2005 až 2007......................................... 63 Tabulka č. 37: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007........................................................................................................ 64 Tabulka č. 38: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 ...................................................................................................................... 65 Tabulka č. 39: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 ...................................................................................................................... 66 Tabulka č. 40: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 - dle země původu dopravce.................................................................. 67 Tabulka č. 41: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007 ............................ 68 Tabulka č. 42: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007 ......... 69 Tabulka č. 43: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 ..... 70 Tabulka č. 44: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ......................... 71 Tabulka č. 45: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje na základě žádostí dopravců v roce 2007.......................................................................................... 72 Tabulka č. 46: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – celkem, rok 2007 ...................... 73 Tabulka č. 47: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005, 2006, 2007 a 2008............................... 73 Tabulka č. 48: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2008 ........................ 75 Tabulka č. 49: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2008 ............... 76 Tabulka č. 50: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2007....................................... 78 Tabulka č. 51: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2007 .. 79 Tabulka č. 52: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007....... 81 Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.3.2008 ...................... 82 Tabulka č. 54: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.3.2008 ........................................................................................................................... 83 Tabulka č. 55: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ............... 84 Tabulka č. 56: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ...................................................................................................................... 84

8 / 205


Tabulka č. 57: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2007 na základě platných udělených licencí ...................................................... 85 Tabulka č. 58: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007........................................................................................................ 91 Tabulka č. 59: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje ........................................ 96 Tabulka č. 60: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje.................. 98 Tabulka č. 61: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2007.................................................................................................... 99 Tabulka č. 62: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2007/2008 (údaje v km) ................................................................. 100 Tabulka č. 63: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 a 2007......................................................... 101 Tabulka č. 64: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 .................................................................................................................... 102 Tabulka č. 65: Státní silniční síť v Libereckém kraji ............................................................................. 103 Tabulka č. 66: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím ..................... 103 Tabulka č. 67: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2007 dle území....................... 103 Tabulka č. 68: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2007.................................. 104 Tabulka č. 69: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji ....................................... 105 Tabulka č. 70: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 ........................................................................ 107 Tabulka č. 71: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2007.......................................... 109 Tabulka č. 72: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2007................................ 109 Tabulka č. 73: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2007................................................... 110 Tabulka č. 74: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2007................... 110 Tabulka č. 75: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 .... 112 Tabulka č. 76: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 .. 113 Tabulka č. 77: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 .................................................................................................................... 114 Tabulka č. 78: Sumarizace stavebních stavů mostů po hlavních mostních prohlídkách v roce 2007....................................................................................................................... 116 Tabulka č. 79: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004)... 117 Tabulka č. 80: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje ............................................. 119 Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z fondů EU...................................................................... 122 Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu ............. 123 Tabulka č. 83: Úseky oprav financovaných z fondů PHARE, INTERREG a SROP..................... 123 Tabulka č. 84: Kategorizace železničních drah ...................................................................................... 127 Tabulka č. 85: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v roce 2005 až 2007 .................................................................................................................... 128 Tabulka č. 86: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2005/2006, 2006/2007 a 2007/2008................................................................................................. 129 Tabulka č. 87: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2007/2008.................. 130 Tabulka č. 88: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji ... 131 Tabulka č. 89: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ................................................................................................................. 132 Tabulka č. 90: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ................................................................................................................. 132 Tabulka č. 91: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji.................................................................................................................................... 133 Tabulka č. 92: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji ... 133 Tabulka č. 93: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje................................................ 134

9 / 205


Tabulka č. 94: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice)................................................................. 135 Tabulka č. 95: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 136 Tabulka č. 96: Trať č. 037 Liberec - Černousy ...................................................................................... 137 Tabulka č. 97: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 137 Tabulka č. 98: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.............................................................. 138 Tabulka č. 99: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 139 Tabulka č. 100: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové ............................................................. 140 Tabulka č. 101: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 140 Tabulka č. 102: Trať č. 070 Turnov - Praha........................................................................................... 141 Tabulka č. 103: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 142 Tabulka č. 104: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová..................................................................... 143 Tabulka č. 105: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 143 Tabulka č. 106: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín.................... 144 Tabulka č. 107: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 145 Tabulka č. 108: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa ................................................................................ 146 Tabulka č. 109: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 146 Tabulka č. 110: Trať č. 089 Liberec - Rybniště...................................................................................... 147 Tabulka č. 111: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 148 Tabulka č. 112: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje............................................. 149 Tabulka č. 113: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl ........................................................................... 150 Tabulka č. 114: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 150 Tabulka č. 115: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod............................................................................ 151 Tabulka č. 116: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 152 Tabulka č. 117: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov ................................................................ 153 Tabulka č. 118: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 154 Tabulka č. 119: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem..................................................... 155 Tabulka č. 120: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 155 Tabulka č. 121: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem................................. 156 Tabulka č. 122: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 157 Tabulka č. 123: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších ................................. 158 Tabulka č. 124: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 158 Tabulka č. 125: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav ..................................................................... 159 Tabulka č. 126: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 160 Tabulka č. 127: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice............................................................................... 161

10 / 205


Tabulka č. 128: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2007.......................................................................................... 161 Tabulka č. 129: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ........................................ 163 Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu......................................... 163 Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou.......................... 164 Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ............................................ 164 Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ............................................... 165 Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru .................................... 165 Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech............................................ 166 Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ........................................... 166 Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově ............................................ 167 Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě .............................. 167 Tabulka č. 139: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji .......... 169 Tabulka č. 140: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) ..................................................................................................... 170 Tabulka č. 141: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007...................................................................................................... 171 Tabulka č. 142: Kategorizace letišť ......................................................................................................... 176 Tabulka č. 143: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2007............................ 179 Tabulka č. 144: Seznam letišť v Libereckém kraji................................................................................. 179 Tabulka č. 145: Letiště Česká Lípa – Lada ............................................................................................. 180 Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Ramš ............................................................................................ 181 Tabulka č. 147: Letiště Český Dub .......................................................................................................... 182 Tabulka č. 148: Letiště Druzcov .............................................................................................................. 182 Tabulka č. 149: Letiště Hodkovice nad Mohelkou................................................................................ 183 Tabulka č. 150: Letiště Hradčany – Ralsko ............................................................................................ 184 Tabulka č. 151: Letiště Lomnice nad Popelkou..................................................................................... 184 Tabulka č. 152: Letiště Liberec................................................................................................................. 185 Tabulka č. 153: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje.............................................. 186 Tabulka č. 154: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj .......................................................... 187 Tabulka č. 155: Letiště Jelenia Góra – Polsko ....................................................................................... 188 Tabulka č. 156: Letiště Görlitz – Německo............................................................................................ 188 Tabulka č. 157: Letiště Bautzen – Německo.......................................................................................... 189 Tabulka č. 158: Letiště Rothenburg – Německo ................................................................................... 189 Tabulka č. 159: Počet pohybů na jednotlivých letištích v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007................................................................................................................. 190 Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji.................................................................. 192

11 / 205


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 ....................... 22 Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 ............... 23 Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 .............................................................................................................. 25 Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007......... 27 Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ............................................................................................................................. 32 Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2007................................................................................................................................ 33 Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2007 ............................................................................................................. 34 Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007................................... 37 Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ............................................................................................................................. 38 Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ............................................................................................................................ 39 Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2007................................................ 39 Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2007............................... 40 Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007........................................................... 54 Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007 .......................................... 56 Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007 ............................ 58 Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2005 až 2007............................................................................. 63 Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2007 ............................................................................. 68 Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje.............................................. 96 Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007.......... 112 Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2007..................................... 113 Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 ........ 113 Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2007 ................................... 114 Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 ........................................................................................................... 114 Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2007.................................................................................................................... 115 Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2007........................................................................................... 115 Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2007/2008 ..................... 130 Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 136 Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 138

12 / 205


Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 139 Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 141 Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 142 Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 144 Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 145 Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 147 Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 148 Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2007 – 10 nejvytíženějších stanic.................................................................................................. 149 Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 151 Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 152 Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 154 Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 156 Graf č. 41: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 157 Graf č. 42: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 159 Graf č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 160 Graf č. 44: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v pracovní den v letech 2002 až 2007................................................................................ 162 Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ................................................ 163 Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu................................................. 163 Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou.................................. 164 Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici .................................................... 164 Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ....................................................... 165 Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ............................................ 165 Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech.................................................... 166 Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ................................................... 166 Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově .................................................... 167 Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě ...................................... 167 Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2007 ..................................... 174

13 / 205


1.

ÚVOD Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje zahrnuje všechna odvětví dopravy z pohledu stavebního, technického i provozního, která jsou na území Libereckého kraje využívána. Největší důraz je kladen na silniční dopravu, která se Libereckého kraje týká přímo, a to jak majetkově tak legislativně. Předmětem analýzy dopravy v Libereckém kraji je především soustředění dostupných a na sobě závislých informací pro potřeby rozvojových a rozhodovacích procesů na úrovni kraje. Dále pak zhodnocení soustředěných informací, které povedou ke zkvalitnění dopravní infrastruktury tak, aby bylo zajištěno napojení Libereckého kraje na republikovou a evropskou síť, a současně byla optimalizována vnitřní (krajská) dopravní obsluha území z hlediska životních podmínek občanů kraje, bezpečnosti a ochrany uživatelů, ekonomického rozvoje, cestovního ruchu, zemědělství a venkova.

Původní zpracování bylo předkládáno v období krátce po zrušení okresních úřadů. Při provádění aktualizací se zpracovatelé snažili zachovat původní strukturu dokumentu, ale toto nebylo možné ve všech případech. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument zejména analytický, byly v minulých aktualizacích provedeny formální úpravy ve statích, kde došlo v průběhu let 2002 až 2007 ke změnám, nebo v částech, kde je nové uspořádání přehlednější. Šestá aktualizace zahrnuje období roku 2007 a časové řady umožňují porovnání s předešlým obdobím. Některá opatření, jak ukazují statistiky, naplňují „Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje“ schválenou Zastupitelstvem LK dne 19.11.2002 usnesením č. 200/02/ZK. Příkladem uvádím úvěr, který kraj přijal na opravu silnic nebo způsob zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje. V současné době připravuje Liberecký kraj projekt tarifní integrace veřejné dopravy, který by měl zvýšit zájem obyvatel o tento způsob dopravy.

Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK

14 / 205


1.1

SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „SILNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přirozené historické vazby na SRN a Polsko.

Přetíženost úseků hlavní silniční sítě. Nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací, zejména silnic II. a III. třídy a místních komunikací.

Hustá síť silnic. Rychlé silniční spojení s Prahou. Stabilita počtu osob přepravených veřejnou autobusovou dopravou v průběhu posledních let.

Špatná přístupnost k hranicím státu, absence obchvatů měst a obcí. Nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou.

Hustá síť autobusových linek. Rozsáhlá výstavba silnic I. třídy v Libereckém kraji v posledních letech. Možnost čerpání prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury. Budování integrovaných dopravních systémů v hlavních aglomeracích, optimalizace systému dopravní obslužnosti. Čerpání úvěru z KB na revitalizaci silnic II. a III. třídy.

PŘÍLEŽITOSTI

Nízký stupeň integrace dopravy. Nárůst individuální dopravy. Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy. Velké množství úrovňových železničních přejezdů. Vysoký počet dopravních nehod na silniční síti. OHROŽENÍ

Dobudování a modernizace hlavních silničních tahů. Napojení regionu na dálniční systém EU.

Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury. Nekoordinovanost rozvojových programů. Odkládání dostavby páteřních tras regionu Postupné odstraňování úrovňového křížení a napojení regionu na mezinárodní dopravní železnice a silnic. síť. Zajištění vyššího podílu veřejné hromadné Zhoršování dopravní obslužnosti, zejména dopravy na celkových přepravních výkonech. ve venkovských oblastech. Útlum veřejné dopravy, zvyšování Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti koncentrace individuální dopravy zejména bezpečnosti silničního provozu. ve velkých městech. Zavedení dopravně bezpečnostního auditu pozemních komunikací při výstavbě a opravách. Zvýšení počtu telematických zařízení na síti pozemních komunikací.

15 / 205


SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Hustá síť železničních tratí, síťový charakter infrastruktury. Nejmenší negativní vliv na životní prostředí.

Zanedbaná údržba tratí, budov, mostů, tunelů, propustků, zastaralé a chybějící zabezpečovací a sdělovací zařízení.

Velká přepravní kapacita osob i nákladů.

Zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování. Chybějící kvalitní a rychlé napojení na páteřní koridorovou síť. Velké množství úrovňových přejezdů, nízká úroveň zabezpečovacích systémů. Neelektrizované tratě.

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Realizace projektu REGIOTRAM NISA.

Rušení železničních tratí a omezování jejich provozu.

Propojení tří zemí SRN, Polsko a ČR zprovozněním a modernizováním stávajících tratí.

Nekoordinovaná a separátní privatizace jednotlivých tratí.

Převedení kamionové dopravy na železnici.

Další zanedbávání údržby a prosté reprodukce zařízení.

Podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných přepravních vozů a vlaků. Zrušení omezení na železničních hraničních přechodech v Libereckém kraji.

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „LETECKÁ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

Přítomnost fungujícího letiště v Liberci. Přítomnost dalších letištních zpevněných ploch v zájmové oblasti Libereckého kraje.

SLABÉ STRÁNKY

Omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji.

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Možnost čerpání finančních prostředků Zánik letecké dopravy na území Libereckého z fondů EU na rozvoj letišť. kraje. Rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města.

16 / 205


1.2

HRANIČNÍ PŘECHODY A SCHENGENSKÝ PROSTOR

Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km, se Spolkovou republikou Německo 22,7 km. Rozšíření sítí veřejné dopravy představuje v příhraničních regionech prioritu ve spojitosti s usnadněním mobility obyvatel mezi příhraničními regiony. Jsou také důležité při umožnění rychlé přepravy zboží a nákladů na širší trhy i pro usnadňování přístupu turistů do regionu. Rok 2007 byl posledním rokem, kdy existovaly hraniční přechody jako jediná místa určená pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.

Tabulka č. 1: Hraniční přechody na území Libereckého kraje umožňující překračování státních hranic do 21.12.2007 Název hraničního přechodu

Země

Druh

Andělka – Lutogniewice

Polsko

turistický

Černousy/Ves – Zawidów

Polsko

turistický

Česká brána – Neu Hartau

SRN

turistický

Dolní Světlá – Jonsdorf

SRN

turistický

Dolní Světlá – Waltersdorf

SRN

turistický

Frýdlant v Čechách – Zawidów

Polsko

železniční nákladní

Habartice – Zawidów

Polsko

silniční

Harrachov – Jakuszyce

Polsko

silniční

Harrachov – Polana Jakuszycka

Polsko

turistický

Hrádek nad Nisou – Hartau

SRN

turistický

Hrádek nad Nisou – Neu Hartau

SRN

turistický

Hrádek nad Nisou – Porajów

Polsko

silniční

Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava

SRN

železniční

Jindřichovice pod Smrkem – Świecie

Polsko

turistický

Jizerka – Orle

Polsko

turistický

Krompach – Jonsdorf

SRN

turistický

Krompach – Oybin/Hain

SRN

turistický

Kunratice – Bogatynia

Polsko

silniční

Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój

Polsko

silniční

Petrovice – Lückendorf

SRN

turistický

Petrovice (Lví buk) – Lückendorf (Forsthaus)

SRN

turistický

Smrk – Stóg Izerski

Polsko

turistický

Srbská – Miloszów

Polsko

silniční

Višňovská – Wigancice Zytawskie

Polsko

turistický

Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica

Polsko

turistický

17 / 205


V Libereckém kraji bylo 6 silničních hraničních přechodů, 14 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Seznam všech hraničních přechodů, které za stanovených podmínek mohli použít k překročení státních hranic státní občané České republiky a cizinci, včetně rozsahu provozu na jednotlivých hraničních přechodech, je uveden v příloze ke sdělení Ministerstva vnitra č. 396/2006 Sb. Vstupem do EU dne 1. května 2004 se Česká republika stala součástí společného území států EU a převzala příslušné unijní právní předpisy upravující způsob ochrany hranic. Jelikož zůstala obklopena podél celé své pozemní hranice pouze státy EU, staly se hranice ČR se sousedními státy tzv. dočasně vnějšími hranicemi EU. Z důvodu zapojení do jednotného vnitřního trhu EU resp. celní unie přestala ČR na hranicích se sousedními státy provádět kontroly zboží. Od května 2004 prováděly hraniční kontrolu pouze policejní orgány pověřené ochranou státních hranic ČR. Jejich činnost spočívala především v kontrole cestovních dokladů, víz a dalších náležitostí cizinců z hlediska oprávněnosti vstupu/výstupu na/z území České republiky a v pátrání po hledaných osobách a věcech. Možnost vyzvat osobu k prokázání totožnosti, provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku měli příslušní policisté v případě podezření rovněž v blízkosti státních hranic. Na těch hraničních přechodech, kde to umožňovaly dislokační podmínky, byla vytvořena společná odbavovací stanoviště pro policejní orgány ČR a sousedního státu. Zde docházelo při hraniční kontrole pouze k jednomu zastavení vozidel. Cílem tohoto způsobu provádění hraniční kontroly „na jedno zastavení“ schválené Radou EU bylo zjednodušení a urychlení odbavení občanů EU. Tato opatření směřovala k omezení prověřování občanů EU a k diferenciaci rozsahu kontroly mezi občany EU a příslušníky třetích zemí, na jejichž kontrolu je kladen důraz. Minimální kontrola občanů EU se přitom vztahovala i na rodinné příslušníky občanů EU. Dne 21.12.2007 vstoupila Česká republika do schengenského prostoru, čímž se stala součástí území, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Absenci hraničních kontrol nahrazuje rozsáhlá spolupráce všech států v mnoha oblastech, které sahají od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů. Vstupem do schengenského prostoru bylo ukončeno provádění hraničních kontrol všech osob a dopravních prostředků překračujících státní hranice na hraničních přechodech jako místech určených k překračování státních hranic. Zároveň bylo ukončeno provádění všech systematických opatření k zabránění nedovolenému překračování státních hranic mimo hraniční přechody a na hraničních přechodech mimo jejich provozní doby (tzv. zelená hranice). Kromě výše uvedeného přestaly platit dosavadní smlouvy týkající se propustnosti hraničních přechodů a tím přestala platit i všechna současná dopravní omezení na hraničních přechodech.

1.2.1

ZMĚNY VYPLÝVAJÍCÍ ZE VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU

Nejviditelnějším znakem schengenské spolupráce je zrušení kontrol na vnitřních hranicích a přesun aktivit spojených s ochranou hranic na tzv. vnější hranice států schengenského prostoru, tj. hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Hlavní praktický dopad schengenské spolupráce na každodenní život spočívá v odpadnutí povinnosti předkládat doklad totožnosti při překračování hranice mezi schengenskými státy (tzv. vnitřní hranice). Hraniční kontroly se neprovádějí, hranice je možné překročit kdekoliv a kdykoliv - stále ovšem s platným dokladem totožnosti, tj. platným občanským průkazem nebo cestovním pasem, a při respektování souvisejících pravidel (např. omezení v chráněných krajinných oblastech, při překračování

18 / 205


soukromých pozemků apod.). Překročení státních hranic není omezeno na otevírací dobu jednotlivých hraničních přechodů. Jakékoli zábrany na komunikační infrastruktuře jsou naopak odstraněny. Průjezd hranic probíhá jako na kterémkoli jiném místě ve vnitrozemí, stejně tak příjezd na území jiného státu oznamují pouze cedule příp. cizojazyčné nápisy. Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy vyrovnávací/kompenzační opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi. Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy. Vysoký standard při zajišťování ochrany schengenského prostoru garantují detailní pravidla rozepisující aktivity jednotlivých států včetně jejich vzájemné spolupráce.

1.2.2 PROPUSTNOST STÁTNÍCH HRANIC NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU Volnost pohybu přes vnitřní hranice schengenského prostoru není absolutní. I po zrušení hraničních kontrol je třeba dbát na dodržování pravidel vyplývajících z předpisů daného státu. Schengen nijak nemění místní omezení vyplývající z pravidel silničního provozu, ochrany přírody, a krajiny či soukromého majetku. Je nutné nejen dodržovat místní dopravní omezení, ale také respektovat omezení pohybu v národních parcích a národních přírodních rezervacích. V souvislosti s rozšířením schengenského prostoru a tím souvisejícím zrušením kontrol na vnitřních hranicích bylo nutné sjednotit postupy při úpravách na hraničních přechodech států zapojených do schengenské spolupráce. Stanovení dopravního režimu mezi územími těchto států není nijak omezováno mezinárodními smlouvami a vychází přímo z jednání, které si dohodnou jednotlivé protistrany. Ke konci roku 2007 bylo nutné zajistit jednání se zástupci německých a polských správců komunikací vedoucích ke státní hranici a navazujících na pozemních komunikace na českém území a na základě výsledků těchto jednání zpracovat studie dopravního značení a provést přípravu na řešení stavebně-technických úprav na hraničních přechodech a na dalších místech umožňujících překračování státních hranic.

Tabulka č. 2: Přeshraniční spojení na území Libereckého kraje od 21.12.2007 Místa protnutí státních hranic

Země

Specifikace

Druh provozu

Omezení průjezdnosti motorových vozidel

Petrovice

Lückendorf

SRN

II/270

S 132

silniční

do 3,5 tuny + BUS

Hrádek nad Nisou

Porajów

Polsko

I/35

1026

silniční

do 12 tun + BUS

Kunratice

Bogatynia

Polsko

III/03511 352

silniční

do 6 tun + BUS

Habartice

Zawidów

Polsko

I/13

355

silniční

do 6 tun + BUS

Srbská

Miloszów

Polsko

III/2918

12367

silniční

do 3,5 tuny + BUS

Nové Město pod Smrkem

Czerniawa Zdrój Polsko

II/291

361

silniční

do 6 tun + BUS

Harrachov

Jakuszyce

Polsko

I/10

3

silniční

bez omezení

Hrádek nad Nisou

Zittau/Žitava

SRN

žel. 089

-

železniční

-

Frýdlant (Černousy)

Zawidów

Polsko

žel. 037

-

železniční

-

19 / 205


Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do schengenského prostoru se z pohledu silniční dopravy zvýšila. Nově vzniklo přímé přeshraniční silniční spojení do Německa (Petrovice - Lückendorf) a tonážně se zvýšila propustnost silničního spojení do SRN přes polské území (Hrádek nad Nisou - Porajów). Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje do Polska se prozatím nepodařilo výrazně změnit. Na všech přeshraničních silničních spojení ve Frýdlantském výběžku existují stále omezení umožňující přejezd státních hranic pouze nákladním vozidlům o celkové hmotnosti nepřevyšující 6 tun. Jediné přeshraniční silniční spojení do Polska bez tonážního omezení (Harrachov - Jakuszyce) není zejména z hlediska regionální dopravy dostačující. Schengenský prostor zaručuje všem osobám právo překračovat vnitřní hranice bez nutnosti procházet hraniční kontrolou. Nejcennější přírodní lokality na hranicích ovšem i nadále budou muset zůstat v přísném ochranném režimu, protože neregulovaný vysoký počet návštěvníků by mohl znamenat jejich ohrožení. I nadále v těchto oblastech tedy platí, že vstup sem je možný pouze po značených trasách a nelze sem ani vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace. Na území Libereckého kraje platí omezení propustnosti státních hranic spočívající v zákazu vstupu mimo značené cesty v NPR Rašeliniště Jizery v CHKO Jizerské hory a v I. zóně Krkonošského národního parku. Státní hranice v těchto lokalitách lze tedy překračovat pouze na vyznačených turistických trasách.

1.2.3 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PROBLEMATIKY PŘESHRANIČNÍCH SPOJENÍ Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: - odstranění hraničních kontrol; - volný pohyb po schengenském prostoru; - vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; - odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; - možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol. Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. V roce 2009 by mělo být zprovozněno nové silniční propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178. Probíhají také jednání o obnovení železničního přeshraničního spojení s Polskem na trati Harrachov - Jakuszyce - Szklarzska Poreba.

20 / 205


2.

SILNIČNÍ DOPRAVA A SILNIČNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Kapitola silniční doprava a silniční hospodářství je, jak již z názvu vyplývá, rozdělena na dvě části. Jejím obsahem je provedení rozboru silniční dopravy a stanovení návrhu řešení na optimalizaci obslužnosti území s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životní prostředí, a dále pak zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu a stanovení návrhu řešení na zkvalitnění dopravní infrastruktury. Největší dopad působnosti a hospodaření Libereckého kraje je právě v této oblasti.

2.1

ANALÝZA SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Analýza silniční dopravy je statistickým přehledem o počtech vozidel, řidičů, uchazečů o řidičská oprávnění, ale také přestupků a dopravních nehod na území Libereckého kraje za období let 2003 až 2007. Kromě toho je přehledem podnikatelů v silniční motorové dopravě a zejména pak přehledem linkové osobní dopravy.

2.1.1

REGISTR VOZIDEL V LIBERECKÉM KRAJI

Problematika týkající se registru vozidel, registru řidičů, autoškol a dopravních přestupků, je řešena v I. stupni obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Ke dni 31.12.2007 bylo v České republice evidováno 10 349 372 obyvatel a celkem 6 720 371 vozidel, z toho 4 2381 636 osobních vozidel. Následující tabulka obsahuje údaje o provozovaných vozidlech ve správních obvodech jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007.

Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2007 Ukazatel

LK

Z toho obce s rozšířenou působností CL

FR

JN

Obyvatelé

447 927 77 436 24 545 62 504

Osobní vozidla

193 292 44 919

JI

LB

22 513

9 988 20 526

9 304

NB

SM

TA

TU

142 228 26 723 26 751 21 967 31 239 54 210 11 522 14 218

8 139 15 513

ZB 12 021 4 953

Nákladní vozidla

20 337

4 082

943

2 282

870

7 644

1 073

720

616

1 537

570

Speciální vozidla

3 772

884

35

105

88

913

249

841

524

85

48

Autobusy

1 172

347

40

125

13

321

26

251

18

25

6

Motocykly

32 119

9 732

1 028

330

2 914

5 295

1 546

4 251

2 069

3 530

1 424

Traktory

5 391

1 202

536

183

693

1 255

170

985

175

62

130

Přívěsy NA

6 425

721

453

864

623

1 518

360

664

243

687

292

Přívěsy T

4 720

702

449

87

310

2 026

88

478

200

306

74

20 976

4 611

1 001

2 080

1 293

5 624

1 129

1 851

836

1 871

680

288 204 67 200 14 473 26 582

16 108

78 806 16 163 24 259 12 820 23 616

8 177

Přívěsy OA Celkem Motorizace 1)

1,55

1,15

1,70

2,35

1,40

1,80

1,65

1,10

1,71

1,32

1,47

Automobilizace 2)

2,32

1,72

2,46

3,05

2,42

2,62

2,32

1,88

2,70

2,01

2,43

21 / 205


Legenda: LK = Liberecký kraj, CL = Česká Lípa, FR = Frýdlant, JN = Jablonec nad Nisou, JI = Jilemnice, LB = Liberec, NB = Nový Bor, SM = Semily, TA = Tanvald, TU = Turnov, ZB = Železný Brod NA = nákladní automobil, OA = osobní automobil, T = traktor 1) Motorizace = počet obyvatel na jedno motorové vozidlo 2) Automobilizace = počet obyvatel na jedno osobní vozidlo Počet obyvatel převzat od obcí s rozšířenou působností.

Následující tabulky a grafy znázorňují porovnání celkového počtu vozidel a porovnání motorizace a automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007.

Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007 Celkový počet vozidel

2004

2005

2006

2007

224 995

235 868

239 020

255 552

288 204

5 829 249

5 997 306

6 015 362

6 375 548

6 720 371

+

5,41

3,86

3,93

3,97

4,01

4,29

+

6,99

Liberecký kraj Česká republika

Změna 2007/2006 (%)

2003

Podíl LK/ČR (%)

+

12,78

Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007 Motorizace

2003

2004

2005

2006

2007

Liberecký kraj

1,90

1,84

1,93

1,74

1,55

Česká republika

1,75

1,70

1,70

1,61

1,54

Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

ČR

LK

CL

Motorizace - 2005

FR

JN

JI

LB

NB

Motorizace - 2006

22 / 205

SM

TA

TU

ZB

Motorizace - 2007


Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2007 Automobilizace

2003

2004

2005

2006

2007

Liberecký kraj

2,84

2,71

2,88

2,63

2,32

Česká republika

2,75

2,67

2,62

2,54

2,42

Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

ČR

LK

CL

FR

Automobilizace - 2005

JN

JI

LB

NB SM


TA

TU

ZB


K 1.5.2004 byl novelován zákon číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel, kterým byla dána další oprávnění pracovníkům krajských úřadu jak při udělování oprávnění a osvědčení k provozování STK, tak i při provádění státního odborného dozoru a ukládání sankcí při porušení tohoto zákona. V roce 2007 bylo provedeno pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje 7 kontrol STK, pracovníky Ministerstva dopravy byla provedena další 1 kontrola STK. V průběhu roku 2007 zahájila činnost další stanice technické kontroly (Červa Český Dub), které bylo vydáno osvědčení k provozování STK. V současné době již neprobíhá proces výstavby a schvalování další stanice technické kontroly v rámci Libereckého kraje. Dle platného znění zákona č. 56/2001 Sb. je kapacita pokrytí kraje STK naplněna, a proto nebude možno dalším žádostem o vybudování STK ze zákona vyhovět. V Libereckém kraji bylo k 31.12.2007 celkem 14 stanic technických kontrol. V následující tabulce je přehled STK v Libereckém kraji.

23 / 205


Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2007 P.č.

STK

1

TKV Liberec

35.04

Liberec 30, Tanvaldská 1106

2

Klimex Nový Bor

35.12

Nový Bor, Liberecká 558

3

Jablonec n.N. OA

35.17

Jablonec n.N., Želivského 1

L, M1, N1, O1, O2.

4

Jablonec n.N. NA

35.18

Jablonec n.N., Želivského 53

M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

5

STEKO Liberec

35.19

Liberec 2, Mrštníkova 2

L, M1, N1, O1, O2.

6

Klimex Česká Lípa

35.22

Česká Lípa, Žitavská 3112

L, M1, N1, O1, O2.

7

Autorenova Č. Lípa

35.25

Česká Lípa, Mánesova 1477

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4, S.

8

Folda Raspenava

35.26

Raspenava, Frýdlantská 772

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

9

Bělohradský Č. Lípa

35.28

Česká Lípa, Kovářova 3189

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

10

Klimex Liberec

35.29

Liberec, Londýnská 590/85

L, M1, N1, O1, O2.

11

Červa Liberec

35.30

Český Dub, Sobotice 15

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

12

Turnov

36.17

Turnov, Nudvojovická 1681

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

13

ISŠ Vysoké n.J.

36.21

Vysoké nad Jizerou, Dr. Farského 300 L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

14

Jilemnice

36.37

Jilemnice, Luční 1075

x)

č.

Adresa

Kategorie vozidel x) L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

rozdělení vozidel do kategorií dle přílohy zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (viz seznam zkratek)

2.1.2 REGISTR ŘIDIČŮ V LIBERECKÉM KRAJI Výuka a výcvik nových žadatelů o řidičská oprávnění je prováděn v autoškolách, skládá se z teoretické a praktické části. Např. při základní výuce a výcviku pro skupinu B (osobní automobil), musí žadatel absolvovat celkem 34 vyučovacích hodin z praktického výcviku v řízení tohoto vozidla, praktické údržby vozidla a praktického výcviku zdravotnické přípravy, přičemž tato část je rozdělena od nejjednodušších úkonů až po ty nejsložitější. Co se týká teoretické výuky, tato je v současné době prováděna zejména podle individuálního studijního plánu, kdy žadatel pomocí samostudia se naučí předpisy potřebné k provozu vozidel a formou konzultačních hodin jsou tyto znalosti v autoškole ověřovány, přičemž pro skupinu B je nutných nejméně devět vyučovacích hodin konzultací. Následující tabulka znázorňuje počty žadatelů o řidičská oprávnění a úspěšnost při závěrečných zkouškách v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007.

24 / 205


x)

2006

Počet

Neuspělo x) Vyzkoušeno

Vyzkoušeno

Neuspělo

2007

%

Počet

%

Neuspělo x) Vyzkoušeno

Žadatelé o řidičské oprávnění

2005

Počet

%

Vyzkoušeno - změna 2007/2006 (%)

Tabulka č. 8: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007

CL

1 616

666

41,21

1 511

455

30,11

1 124

193

17,17

- 25,61

FR

218

128

58,72

410

60

14,63

409

90

22,00

- 0,24

JN

723

421

58,23

642

288

44,86

572

98

17,13

- 10,90

JI

357

139

38,94

519

124

23,89

620

105

16,94

+

LB

2 606

1 319

50,61

2 970

493

16,60

2 911

942

32,36

NB

1 004

175

17,43

1 339

214

15,98

1 815

355

19,56

SM

569

245

43,06

597

155

25,96

656

129

19,66

TA

480

128

26,67

674

65

9,64

825

91

11,03

+

22,40

TU

365

219

60,00

302

95

31,46

408

71

17,40

+

35,10

ZB

572

126

22,03

545

48

8,81

541

79

14,60

- 0,73

LK

8 510

3 566

41,90

9 509

1 997

21,00

9 881

2 153

21,79

+

19,46 - 1,99

+

35,55

+

9,88

3,91

v roce 2006 a 2007 jsou vykazováni pouze žadatelé, kteří neuspěli při zkoušce z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy

Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 3 500 3 000 2 500

2005

2 000

2006

1 500

2007

1 000 500 0

CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Následující tabulka znázorňuje celkový počet obyvatel a počet obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 v členění podle pověřených obcí.

25 / 205


Tabulka č. 9: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 Počet obyvatel

2005

2006 15 let a více

Celkem

2007 15 let a více

Celkem

15 let a více

Celkem

Celkem - změna 2007/2006 (%)

CL

78 713

64 693

76 087

63 760

77 436

64 847

+

1,77

FR

24 715

20 230

24 087

20 335

24 545

20 420

+

1,90

JN

55 683

46 858

61 982

52 794

62 504

53 968

+

0,84

JI

22 811

19 189

22 646

19 098

22 513

18 750

- 0,59

LB

160 979

134 737

142 834

122 708

142 228

120 392

- 0,42

NB

26 279

22 335

26 374

22 487

26 723

23 070

+

1,32

SM

26 544

22 510

26 390

22 590

26 751

22 605

+

1,37

TA

22 267

18 945

21 581

18 357

21 967

18 807

+

1,79

TU

31 148

26 606

31 162

26 668

31 239

28 815

+

0,25

ZB

11 994

10 377

12 262

10 592

12 021

10 194

- 1,97

LK

461 133

386 480

445 405

379 389

447 927

381 868

+

0,57

Následující tabulka znázorňuje celkový počet řidičů a procentuální vyjádření počtu obyvatel, kteří mohou být držiteli řidičského oprávnění (ve věku 15 a více let) v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 v členění podle pověřených obcí.

Tabulka č. 10: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 Počet řidičů

2005 Celkem

2006

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

2007

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

Z obyvatel nad 15 let (%)

Celkem - změna 2007/2006 (%)

CL

42 123

65,11

44 231

69,37

48 084

74,15

+

8,71

FR

12 157

60,09

13 742

67,58

14 410

70,57

+

4,86

JN

30 509

65,11

34 140

64,67

32 642

60,48

- 4,39

JI

13 710

71,45

15 521

81,27

14 397

76,78

- 7,24

LB

77 252

57,34

87 647

71,43

82 587

68,60

- 5,77

NB

14 590

65,32

15 818

70,34

14 615

63,35

- 7,61

SM

15 657

69,56

17 834

78,95

16 776

74,21

- 5,93

TA

11 421

60,29

15 521

84,55

12 416

66,02

- 20,01

TU

19 441

73,07

22 564

84,61

24 636

85,50

+

9,18

ZB

7 133

68,74

8 009

75,61

8 651

84,86

+

8,02

LK

243 993

63,13

275 027

72,49

269 214

70,50

- 2,11

26 / 205


Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

CL

FR

JN

JI

LB

NB

Počet obyvatel nad 15 let - 2005 Počet obyvatel nad 15 let - 2006 Počet obyvatel nad 15 let - 2007

SM

TA

TU

ZB

Počet řidičů - 2005 Počet řidičů - 2006 Počet řidičů - 2007

Tabulka č. 11: Přehled autoškol v Libereckém kraji k 31.12.2007 P.č.

Název autoškoly

Sídlo

Rozsah výuky a výcviku

1 Štěpán Horčička

Bezděz 50

všechny skupiny ŘO

2 Andrea Rašová

Blíževedly 37

B

3 Kateřina Vidimská

Cvikov, Drnovec 50

A, B

4 Petr Vidimský

Cvikov, Drnovec 50

A - B+E, C

5 Josef Iszwora

Česká Lípa, Bratří Čapků 2870

A18, B, C, CE

6 SOŠ a SOU Česká Lípa

Česká Lípa, 28. října 2707

B

7 Michal Bárta

Česká Lípa, Jindřicha z Lipé 113

AM, A1, A18, A21, B, C

8 Luboš Bureš

Česká Lípa, Kolínská 2648

A18, B, C, CE

9 Střední odborná škola

Česká Lípa, Lužická 588

B, C, T

10 Milan Kořen – Omega

Česká Lípa, Mariánská 607

A18, B, C, T

11 Václav Kubík – Omega

Česká Lípa, Mariánská 607

A18, B, C, T

12 Ludmila Vojtíšková

Česká Lípa, Střelnice 2292

AM, A1, A18, B, C, CE

13 Petr Benedikt

Česká Lípa, Větrná 1826


14 Vladimír Bulíř

Český Dub, Sobákov 19

AM, A1, A18, B, C

15 Jiří Musil

Dlouhý Most, Jeřmanice 155

AM, A1, A18, B, B+E, T

16 Horčička s.r.o.

Doksy, Nezvalova 779


17 Václav Horčička

Doksy, Nezvalova 779


27 / 205


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


18 Karel Krolop

Doksy, Tylova 703


19 Libor Plzák

Dubá, Nové město 332

AM, A1, A18, B

20 SHaL škola

Frýdlant, Bělíkova 1387

AM, A1, A do 25kW, B, C, T

21 Pavel Polčák

Frýdlant, Slunečná 1340

AM, A do 25 kW, B

22 Jaroslav Šeda

Frýdlant, Žitavská 3003


23 Zuzana a Petr Komoníčkovi

Harrachov 396

B

24 ISŠ Vysoké nad Jizerou

Harrachov, Anenské údolí 155

AM, A1, A18, B, BE, C, CE, T

25 Michal Berka

Hejnice, Petra Bezruče 393

AM, A1, Ao, An, B, C, CE, T

26 Ing.Vladimír Truhlář

Horní Branná 21

AM, A1, A, B, B+E, C

27 Roman Zrnovský

Hrádek nad Nisou, Dolní Nám. 164

AM, A1, A18, A21, B, B+E

28 František Žána

Hrádek nad Nisou, Zahradní 687

AM, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

29 Ladislav Čihák

Hrádek nad Nisou, Na Příkopech 719

AM, A1, B

30 Jiří Lejsek

Chrastava, Vítkovská 423

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

31 Lukáš Kobera

Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16

AM, A1, A do 25kW, B

32 Ing. Jan Bajgar

Jablonec nad Nisou, Bažantí 13


33 Ladislav Hamřík

Jablonec nad Nisou, Budovatelů 21

B

34 Miroslava Šimková

Jablonec nad Nisou, Jizerská 4

AM, A do 25kW, B, C

35 Jan Bajgar

Jablonec nad Nisou, Lesní stezka 2

AM, A1, A, B, C

36 Lukáš Čičmanec

Jablonec nad Nisou, Liberecká 40

B

37 Jan Stejskal

Jablonec nad Nisou, Mšenská 10

B, B+E

38 Lubimír Horna

Jablonec nad Nisou, Sněhová 19

AM, A1, A do 25kW, B, B+E

39 Jiří Chramosta

Jablonec nad Nisou, Údolní 2

B

40 Ladislav Čičmanec

Jablonec nad Nisou, V Luzích 27

AM, A1, A, B, C, B+E

41 Jaroslava Hlavatá

Jablonec nad Nisou, Vodní 36

AM, A1, A, B, C, D, B+E

42 Oldřich Kolařík

Jeřmanice, Rádelská 94

B, B+E

43 Milan Hančín - Plus

Jezvé 88


44 Zdeňka Hančínová

Jezvé 88

AM, A1, A18, A21, B

45 Václav Vít

Jilemnice, U Nemocnice 132

A, B, C

46 Jaroslav Kovář

Jilemnice, Pod Lomem 1310

A, B, C

47 Martin Jindřišek

Jilemnice, Pošepného 486

AM, A1, A, B, B+E

48 Petr Raaba

Jilemnice, Tyršovo nám. 280

AM, A1, A, B, C

49 Libuše Hanušová

Jilemnice, U Pily 919


28 / 205


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


50 Ing. Ladislav Křenek

Liberec, Na Okruhu 978/17

B

51 Bedřich Šimon

Liberec 1, Husova 1202/67

AM, A18, B

52 Luboš Pátek

Liberec 1, Husova 200/56

B

53 Jan Hanzl

Liberec 1, Malátova 429


54 Jiří Křížek

Liberec 1, Ondříčkova 894/12

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E

55 Jan Havlík


B

56 Jan Havlík



57 Ing. Miroslav Vogner

Liberec 1, Riegrova 10

B

58 Milan Knobloch

Liberec 1, Ruprechtická 61/804


59 Bc. Roman Budský

Liberec 1, Sametová 833/26

A18, B

60 Zdeněk Herbst

Liberec 1, Sokolovské nám. 310/3

AM, A18, B

61 Martina Pavlasová

Liberec 1, Spojka 281/6

B

62 Lukáš Kobera

Liberec 1, Údolní 1240/10

AM, A1, A18, B

63 Ing. Zdeněk Kasika

Liberec 1, Vzdušná 56

B

64 Zdeněk Jíra

Liberec 1, Zhořelecká 1035/16

B

65 Ing. Jan Růžička

Liberec 11, U Jeslí 147/9

A18, A21, B

66 Tamara Bartošová

Liberec 12, Senovážná 84/2

B

67 Jan Kvítek

Liberec 14, Horská 676

AM, A1, A18, A21, B, B+E

68 Anna Krešlová

Liberec 14, Na Pískovně 659

AM, A18, B

69 Miroslav Novák

Liberec 14, Na Pískovně 664

AM, A1, A18, A21, B, C, C+E,.D

70 Jan Paleček

Liberec 14, U Obrázku 945

B

71 Oleg Holub

Liberec 15, Alosina Výšina 557

AM, A18, B, C

72 Ing. Jaroslav Toman

Liberec 15, Jizerská 48

B

73 Iva Janusová

Liberec 15, Sluneční Stráň 847/2

AM, A1, B

74 Karel Schejbal

Liberec 15, Svobody 87/423

AM, A18, B, C, C+E, T

75 Pavel Jirásek

Liberec 15, Wolkerova 417/14

A18, B, B+E

76 Pavla Hubičková

Liberec 15, Wolkerova 417/14

B

77 Ľubomír Kolník

Liberec 2, Chrastavská 273/30

AM, A18, B

78 Střední škola stavební a dopravní

Liberec 2, Truhlářská 3/360

A1, A18, B, C

79 Dagmar Hanzlová

Liberec 23, Proletářská 178

A18, B

80 Střední odborná škola a Gymnasium Liberec 3, Na Bojišti 759/15

AM, A1, A18, B, B+E, C, C+E, D, T

81 Petr Formánek

AM, A1, A18, A21, B, B+E

Liberec 3, Soukenné nám.26/7

29 / 205


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


82 Josef Beneš

Liberec 30, Rýmařovská 1017

B, C

83 Antonín Ročňák

Liberec 30, Zámecký Vrch 1400

B

84 Lukáš Stejskal

Liberec 5, Boženy Němcové 501

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D1, D, T

85 Vít Stejskal


AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D, D1, T

86 Vladimíra Jandová


AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D1, D, T

87 Miroslav Klásek

Liberec 6, Dobiášova 865

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

88 Jaromír Šimon

Liberec 6, Dobiášova 882/20

B, C, C+E, D

89 Jaroslav Hrubeš

Liberec 6, Gagarinova 754

AM, A18, A21, B, C, C+E, T

90 Jiří Franc

Liberec 6, Horní Kopečná 655/11

AM, A1, A18, B, B+E

91 Miroslav Kobera

Liberec 7, Ještědská 515

AM, A1, A18, B

92 Transport Bohemia s.r.o

Liberec 8, Erbenova 322

AM, A18, A21, B, C

93 Zdeněk Jeřábek

Liberec 8, Charbinská 123

B

94 Jiří Hádek

Lomnice n. Pop., Komenského 165

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E

95 SOŠ, SOU, OU, UaPŠ

Lomnice n. Pop., Poděbradova 664

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

96 Vlastimil Budina

Lomnice n. Pop., Jeronýmova 127

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

97 Zdeněk Trejbal

Lomnice n. Pop., Jeronýmova 127

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

98 Archa s.r.o.

Mimoň, Mlýnská stezka 22

AM, A1, A18, B, C, CE, T

99 Michal Vidimský

Nový Bor, Generála Svobody 34

A, B

100 Václava Grofová

Nový Bor, Horovy Sady 905

A, B

101 Milan Adam

Nový Bor, Chotovice 10


102 Lucie Krolopová


A - D+E

103 Petr Pelc



104 Miloš Hradský

Nový Bor, Jánská 120

A - C+E

105 Zdeněk Zahradníček

Nový Bor, Nábřežní 47

A - C+E

106 Jan Moučka

Nový Bor, Nerudova 396

A - C+E

107 Libuše Moučková

Nový Bor, Nerudova 396

A, B+E

108 Karel Florián

Nový Bor, Okrouhlá 17

A, B

109 Lubomír Šiler

Nový Bor, Palackého

B - D+E

110 Oldřich Huzil

Nový Bor, Palackého 859

B - D+E

111 Jaroslav Hlubuček

Rádlo 36

B

112 Jiří Rybář

Rychnov u JBC, Požárnická 714

AM, A1, A do 25kW, B

113 Karel Pelant

Semily, Bořkovská 13

AM, A1, A, B

30 / 205


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


114 AŠ HÁDEK s.r.o.

Semily , Čapkova 71


115 Rostislav Kudr

Studenec, Základní škola


116 Jana Mlejnková

Sychrov, Červenice 20

B

117 Autoškola Štejnar

Tanvald, Nemocniční 163

AM, A1, A18, B, BE

118 Autoškola Čičmane

Tanvald, Školní 305

AM, A1, A18, A21, B, BE, C

119 Miroslav Jech

Turnov, 28. října 1872

AM, A1, A, B

120 Alena Marušková

Turnov, Markova 315

B

121 Josef Fabián

Turnov, Markova 315


122 Michael Prudič a syn

Turnov, Nám. Českého ráje 65

AM, A1, A, B

123 Jiří Novotný

Turnov, Palackého 493


124 Stanislav Zikmund

Turnov, Palackého 762

AM, A1, A, B

125 Fišera s.r.o.

Velké Hamry 283

A18, B, BE, C, CE

126 Anna Krešlová

Víchová nad Jizerou, 28

A, B

127 Bohumil Pacák

Vlnařská 705, Liberec 1, 460 01

B, C

128 Vlastimil Hubečka

Všelibice, Roveň 44

B

129 Pavel Cvrček

Vyskeř 52

B

130 Integrovaná střední škola

Vysoké nad Jizerou, Dr. Farského 300


131 AŠ OK , Miroslava Šimková

Železný Brod, Příčná 350

AM, A1 - B

132 Lubomír Horna

Železný Brod, Huntířov 135

AM, A1, A do 25kW, B, B+E

133 AŠ Čičmanec

Železný Brod, nám. Obránců míru 586 A do 25kW, A bez omezení, B

134 Jiří Novotný

Železný Brod, Štefánikova 223


2.1.3 PŘESTUPKY PROTI BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH V LIBERECKÉM KRAJI Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a přestupky na úseku pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se ve správním řízení projednávají obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Uvedené přestupky lze řešit formou blokového řízení (většinou na místě, přestupce s porušením zákona souhlasí, přestupku si je vědom, souhlasí s výší pokuty a je ochoten ji uhradit), formou příkazního řízení (řeší správní orgán, není pochybnost o tom, že přestupku se dopustil obviněný, věc nebyla vyřízena v blokovém řízení, porušení zákona je prokázáno, jedná se o zjednodušené správní řízení, kdy není třeba ústního jednání) nebo formou správního řízení (řeší správní orgán, vždy je nutno nařídit ústní jednání se všemi účastníky řízení, kteří mají právo se ke všem skutečnostem vyjádřit, podávat návrhy, opravné prostředky, zvolit si zástupce apod.).

31 / 205


Tabulka č. 12: Počet dopravních přestupků řešených obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Dopravní přestupky

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

427 321

430 395

461 133

445 405

447 927

Celkový počet řidičů

231 645

240 003

243 993

275 027

269 214

- 2,11

Správní řízení

2 041

2 929

3 374

2 169

2 169

0,00

10 664 107

14 174 760

16 729 900

16 681 100

21 659 900

2 387

3 252

3 907

3 954

3 703

3 904 000

5 145 150

5 883 100

6 572 800

8 277 300

772

618

639

896

1 917

699 200

436 360

324 200

404 200

428 950

5 200

6 799

7 920

7 019

7 789

+

10,97

15 267 307

19 756 270

22 937 200

23 658 100

30 366 150

+

28,35

2 936

2 906

2 896

3 371

3 899

+

15,66

Počet přestupků dle způsobů projednání

Celkový počet obyvatel

Pokuty (Kč) Příkazní řízení Pokuty (Kč) Blokové řízení Pokuty (Kč) Celkem řízení Celková výše pokut (Kč) Průměrná výše pokuty uložená za přestupek (Kč)

+

+

0,57

29,85 - 6,35

+ +

25,93

113,95 +

6,12

Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 4 500 4 000 3 500

Správní řízení

3 000 2 500

Příkazní řízení

2 000

Blokové řízení

1 500 1 000 500 0

2003

2004

2005

2006

2007

V roce 2007 bylo obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji projednáno celkem 10 953 přestupků, sankce byla uložena za 7 789 přestupků v celkové výši 30 366 150,- Kč. V následující tabulce nalezneme počet dopravních přestupků projednávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007 v členění dle jednotlivých obcí.

32 / 205


Česká Lípa

Výše pokut (Kč)

Převod 2008

Postoupeno

Zastaveno

Odloženo

Blokové řízení

Správní řízení

Celkem

Dopravní přestupky 2007

Příkazní řízení

Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007

1 901

537

571

232

379

96

86

446

6 067 700

276

86

102

38

30

3

17

24

1 264 700

1 542

307

438

429

205

30

133

105

3 937 400

443

62

162

130

52

26

11

64

1 136 500

3 735

615

999

917

1 004

107

93

561

8 609 600

Nový Bor

414

168

158

10

20

17

41

34

1 855 500

Semily

380

74

184

24

64

14

20

31

1 429 800

Tanvald

379

128

120

38

63

5

25

78

1 698 500

Turnov

1 694

118

878

89

524

58

27

3 657

3 560 000

189

74

91

10

9

0

5

5

806 450

10 953

2 169

3 703

1 917

2 350

356

458

5 005

30 366 150

Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec

Železný Brod Liberecký kraj

Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2007 3%

4%

20 %

21 %

34 %

18 %

Správní řízení Příkazní řízení Blokové řízení Odloženo Zastaveno Postoupeno

Nejvyšší sankce byly uloženy ve správním řízení, kde zákon nově stanoví možnost uložení vyšší peněžité sankce (dopravní nehoda, alkohol od 25.000 Kč do 50.000 Kč, společně se sankcí zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu od 1 roku do 2 let) než u řízení příkazního a blokového, kde jsou částky nižší a nelze uložit zákaz činnosti. Výše sankce, která je uložena, záleží na okolnostech, za jakých byl přestupek spáchán, míře zavinění a dalších okolnostech, ke kterým při stanovení výše a druhu sankce musí správní orgán přihlížet, přičemž u všech přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je s účinností od 1.7.2006 při projednávání ve správním řízení stanoveno povinné rozpětí výše pokuty, tedy od do a stejně tak je to stanoveno u zákazu činnosti. Mimo běžných dopravních přestupků je u závažných dopravních přestupků stanovena pevně výše pokuty za jednotlivé přestupky a ty nejzávažnější nemohou být v blokovém řízení projednány vůbec a musí být oznámeny k vyřízení ve správním řízení.

33 / 205


Tabulka č. 14: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007 Pokuty Příkazní řízení Blokové řízení Celkem za dopravní přestupky Správní řízení 2007 Česká Lípa

4 745 200

1 166 300

156 200

6 067 700

Frýdlant

1 004 500

241 400

18 800

1 264 700

Jablonec nad Nisou

2 850 000

1 025 000

62 400

3 937 400

743 500

348 200

44 800

1 136 500

Liberec

6 571 200

1 972 000

66 400

8 609 600

Nový Bor

1 415 000

430 000

10 500

1 855 500

Semily

1 057 000

365 500

7 300

1 429 800

Tanvald

1 436 000

245 400

17 100

1 698 500

Turnov

1 284 000

2 245 000

31 000

3 560 000

553 500

238 500

14 450

806 450

21 659 900

8 277 300

428 950

30 366 150

Jilemnice


Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2007

3%

12 %

20 %

6% 4%

5%

6%

13 % 4%

27 %

Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod

Od 1.7.2006 byl novelou zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zaveden bodový systém hodnocení řidičů. Řidičům jsou mimo pokuty a případného zákazu řízení motorových vozidel za spáchané přestupky přiděleny i body, dle tabulky uvedené v zákoně o silničním provozu. Pokud řidič dosáhne celkového počtu 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění na dobu jednoho roku a před vrácením řidičského oprávnění se musí podrobit přezkoušení ve smyslu zákona o silničním provozu, obdobně jako uchazeč o řidičské oprávnění po absolvování autoškoly.

34 / 205


Tabulka č. 15: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2007

Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2007

2.1.4 BESIP V roce 2007 zemřelo na českých silnicích 1 123 osob. Těžce zraněno bylo 3 960 osob. Celospolečenské ztráty v důsledku nehodovosti přesahují 50 miliard Kč. Tato čísla zůstávají hrozivá, po celkovém poklesu dopravní nehodovosti v roce 2006 (zavedení bodového hodnocení řidičů), došlo opět k nárůstu dopravní nehodovosti prakticky ve všech ukazatelích.

35 / 205


V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Mezi hlavní problémy, se kterými se realizace těchto úkolů potýká patří:  skutečnost, že oproti motoristicky vyspělým státům není ve společnosti stále bezpečnost silničního provozu vnímána jako priorita;  právní vědomí účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích je oproti vyspělým státům na velice nízké úrovni;  vymahatelnost práva je na nízké úrovni. Nápravu současného stavu lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence, včetně přijetí některých nutných změn v právní úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nutné je zapojení všech zainteresovaných subjektů, a to jak z veřejné správy, tak i z oblasti podnikatelských subjektů v dopravě, nevládních organizací a občanských sdružení, ale i podpora široké veřejnosti celému projektu. S cílem maximálně podpořit zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, zřídila vláda České republiky ke dni 1. prosince 2004 usnesením č. 833 ze dne 1. září 2004 Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, která je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK dokument zpracovaný Odborem dopravy Libereckého kraje „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“. Cílem této koncepce bylo vymezit základní okruhy problémů v oblasti BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčit možná opatření a stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce. Jedním z úkolů v oblasti BESIP byl vznik řídícího výboru BESIP a jeho pravidelná jednání, která se uskuteční dvakrát ročně. Členy řídícího výboru jsou odborníci z jednotlivých oblastí (správce komunikace, školství, autoškolství, Policie ČR,…), kteří jsou koordinátory aktivit BESIP ve své oblasti a na jednání informují ostatní o situaci ve své oblasti a navrhují opatření. Mezinárodní spolupráce probíhá dále např. v oblasti pozemních komunikací se zástupci kantonu St. Gallen, v oblasti agendy dopravy se zástupci Vládního prezidia Drážďany. V rámci Euroregionu Nisa jsou realizována jednání pracovních skupin v dopravě, které v rámci své činnosti řeší i problematiku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Od poloviny roku 2004, kdy byla uzavřena smlouva mezi Ministerstvem dopravy a Integrovanou střední školou stavebních a řemeslných oborů v Liberci, je tato škola koordinátorem BESIP pro LK. Hlavní činnosti koordinátora směřují do oblasti dopravní výchovy dětí. Činnosti stanovené v Koncepci BESIP v Libereckém kraji jsou zaměřeny do dvou hlavních oblastí, a to:  pozemní komunikace;  lidský činitel.

36 / 205


2.1.4.1 Pozemní komunikace Stavebně technický stav pozemních komunikací se spolupodílí na vzniku dopravních nehod. V rámci jednání zástupců Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic a Krajské správy silnic Libereckého kraje se monitorují místa a úseky častých dopravních nehod. V roce 2007 byly nově vyhodnocovány lokality dle jednotlivých příčin dopravních (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně dále byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem, a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti. Méně problémové lokality jsou vyřešeny přímo na jednáních aplikací nějakého opatření. Problémovější nehodové lokality jsou zadány autorizovanému inženýrovi k posouzení. 2.1.4.1.1

Nehodovost v Libereckém kraji

Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. V roce 2007 bylo v Libereckém kraji evidováno 7 993 dopravních nehod, při kterých bylo zraněno 1 282 osob a usmrceno celkem 46 lidí. Nejvíce usmrcených osob bylo v okrese Česká Lípa (21), nejméně v okresech Jablonec nad Nisou a Semily (po 8). K poklesu usmrcených osob při dopravních nehodách došlo také v okrese Liberec. Naopak k nárůstu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách došlo v okresech Česká Lípa a Semily oproti roku 2006.

Tabulka č. 17: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007 Počet dopravních nehod

Změna 2007/2006 (%)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Česká Lípa

1 917

2 030

2 045

2 082

2 054

2 012

1 922

- 4,47

Jablonec nad Nisou

1 765

1 915

1 856

1 837

1 913

1 758

1 593

- 9,39

Liberec

3 277

3 322

3 363

3 408

3 544

3 389

3 329

- 1,77

Semily

1 360

1 375

1 373

1 430

1 507

1 405

1 149

- 18,22

Liberecký kraj

8 319

8 642

8 637

8 757

9 018

8 564

7 993

- 6,67

Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 4 000

3 329

3 500 3 000

2003

2 500 2 000

2004

1 922

2005

1 593

1 500

1 149

1 000 500 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

37 / 205

Semily

2006 2007


Tabulka č. 18: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007 Počet zraněných osob při dopravních nehodách

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

Česká Lípa

447

457

497

428

481

435

403

- 7,36

Jablonec nad Nisou

288

314

296

280

289

223

286

+ 28,25

Liberec

374

463

418

381

399

365

353

- 3,29

Semily

282

308

280

292

255

225

230

+ 2,22

1 391

1 542

1 491

1 381

1 424

1 248

1 272

+ 1,92

Liberecký kraj

Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 600 500 403

2003

353

400

2004

286

300

2005

230

2006

200

2007

100 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Tabulka č. 19: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2007 Počet usmrcených osob při dopravních nehodách

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

13

15

25

19

21

15

21

+ 40,00

3

12

7

3

4

8

8

0,00

Liberec

11

14

22

11

11

18

9

- 50,00

Semily

10

9

9

5

6

4

8

+ 100,00

Liberecký kraj

37

50

63

38

42

45

46

+ 2,22

Česká Lípa Jablonec nad Nisou

38 / 205


Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 30 25

21

2003

20

2004 2005

15 9

8

10

2006

8

2007

5 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2007

Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2007 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou 16 %

28 %

2%

68 %

2%

53 %

14 %

Liberec

17 %

Semily 23 %

21 %

1%

57 %

3%

19 %

63 %

39 / 205

13 %


Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2007 Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

13 %

0% 33 %

10 %

43 %

12 %

0% 0%

75 %

14 %

Semily

Liberec 11 %

34 %

13 % 25 %

33 %

11 %

0%

11 %

0%

62 %

2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji Místy častých dopravních nehod jsou pro potřebu tohoto dokumentu úseky silnic I. třídy v délce 1 km, kde v kalendářním roce došlo k 15 a více dopravním nehodám, a úseky silnic II. a III. třídy v délce 1 km, kde v kalendářním roce došlo k více než 10 dopravním nehodám. Následující tabulka je přehledem míst častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2007. Údaje jsou seřazeny sestupně podle počtu dopravních nehod.

Tabulka č. 20: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2007 P.č. Silnice

Kilometráž

19

I/14

0,00 - 1,00

41

I/65

7,89 - 8,89

25

I/14

11,43 - 12,43

20

I/14

1,04 - 2,04

4

I/9

72,10 - 73,10

31

I/35

23,18 - 24,18

Upřesnění nehodového úseku Liberec, Zhořelecká F.X.Šaldy Jablonec nad Nisou centrum začátek Jablonce od Liberce Liberec, F.X.Šaldy směr Kunratice

Počet Příčina DN DN

Následek DN usmrceno / Opak. těžce zraněno / lehce zraněno

48

způsob jízdy

0/0/5

Ano

43

způsob jízdy

0/3/5

Ano

42

způsob jízdy

0/1/6

Ano

41

způsob jízdy

0/0/8

Ano

konec Č. Lípa směr N. Bor

41

způsob jízdy

0/0/4

Ano

Liberec, za tunelem

40

rychlost

0/0/1

Ano

40 / 205


P.č. Silnice

Kilometráž

Upřesnění nehodového úseku Jablonec n. N. ke křiž. se sil. I/65 Liberec, stoupání na Novou Rudu



36

způsob jízdy

0/1/9

Ano

32

rychlost

0/0/2

Ano

Borek - Lesná

32

způsob jízdy

0/0/4

Ano

4,73 - 5,73

Vratislavice n. Nis. centrum

30

způsob jízdy

0/0/3

Ano

7,52 - 8,52

Česká Lípa - centrum

25

způsob jízdy

0/1/5

Ano

33,33 - 34,33

za vodárnou směr Hodkovice n.M.

23

rychlost

0/1/0

Ano

0,00 - 1,00

Turnov - centrum

23

přednost

0/0/4

Ano

26

I/14

12,44 - 13,44

21

I/14

2,15 - 3,15

2

I/9

64,79 - 65,79

23

I/14

43

II/262

36

I/35

50

II/283

6

I/9

85,77 - 86,77

Nový Bor - Svor

22

přednost

1/1/9

Ne

13

I/13

185,94 - 186,94

Liberec - centrum

21

způsob jízdy

0/0/3

Ano

28

I/14

14,50 - 15,50

21

rychlost

0/1/5

Ano

3

I/9

71,09 - 72,09

21

způsob jízdy

1/2/6

Ano

7

I/10

87,42 - 88,42

20

rychlost

0 / 0 / 14

Ano

18

I/13

208,03 - 209,03

20

způsob jízdy

0/0/3

Ano

32

I/35

24,19 - 25,19

19

způsob jízdy

1/0/0

Ne

37

I/35

34,44 - 35,44

19

rychlost

0/0/2

Ne

46

II/268

36,07 - 37,07

Mimoň - centrum

19

způsob jízdy

0/1/4

Ano

12

I/13

184,86 - 185,86

Liberec od sjezdu ze sil. I/35

18

způsob jízdy

0/2/3

Ano

15

I/13

190,61 - 191,61

Liberec - konec obce

18

způsob jízdy

0/1/3

Ano

27

I/14

13,45 - 14,45

Jablonec n. N. za křiž. se sil. I/65

18

přednost

0/0/3

Ano

34

I/35

28,5 - 29,5

Dlouhý Most

18

rychlost

0/0/3

Ne

40

I/65

6,76 - 7,76

sjezd do Jablonce n. Nis.

18

rychlost

0 / 1 / 12

Ne

8

I/10

90,68 - 91,68

před Loužnicí od Žel. Brodu

17

rychlost

0/1/6

Ne

11

I/13

183,21 - 184,21

Rozkoš - B. Kostel

17

nezaviněná řidičem

1/0/5

Ne

24

I/14

10,34 - 11,34

klesání k Jablonci n. N.

17

rychlost

0/0/2

Ano

29

I/35

20,70 - 21,75

Liberec před tunelem od Děčína

17

způsob jízdy

0/1/2

Ano

35

I/35

31,71 - 32,71

křižovatka se sil I/65

17

přednost

0/0/4

Ano

38

I/35

35,51 - 36,51

Hodkovice n. Moh. za křižovatkou

17

rychlost

1/4/7

Ne

Jablonec n. N. - konec obce Česká Lípa, od mostu směr Nový Bor mezi Rohozcem a Malou Skálou Frýdlant - centrum křižovatka u ČSAD Liberec Hodkovice n. Moh. před křižovatkou

41 / 205


Kilometráž

I/9

73,16 - 74,16

mezi Č. Lípou a Pihelem

17

způsob jízdy

0/0/4

Ano

61

II/610

64,87 - 65,87

Turnov

17

způsob jízdy

0/1/2

Ne

14

I/13

188,75 - 189,75

16

způsob jízdy

0/0/3

Ano

9

I/10

102,60 - 103,60

15

způsob jízdy

0/0/3

Ano

10

I/13

173,21 - 174,21

Lvová

15

způsob jízdy

0/0/1

Ne

16

I/13

192,82 - 193,82

Kr. Studánka - Mníšek

15

způsob jízdy

1/0/2

Ne

17

I/13

206,97 - 207,97

sjedz do Frýdlantu

15

přednost

0/0/2

Ne

22

I/14

3,68 - 4,68

počátek Vratislavic n. Nis.

15

způsob jízdy

0/0/2

Ano

30

I/35

22,16 - 23,16

Liberec, tunel

15

způsob jízdy

0/0/0

Ano

33

I/35

26,34 - 27,34

15

rychlost

0/0/0

Ne

39

I/35

36,94 - 37,94

15

rychlost

0/0/2

Ne

1

I/9

63,65 - 64,65

Borek - Zahrádky

15

způsob jízdy

0/2/5

Ano

47

II/268

37,16 - 38,16

Mimoň

15

způsob jízdy

0/0/1

Ano

51

II/283

1,03 - 2,03

Turnov, směr Bělá

14

způsob jízdy

0/0/2

Ne

56

II/289

2,79 - 3,79

Semily

14

způsob jízdy

0/0/2

Ano

45

II/268

23,16 - 24,16

před Ralskem

13

rychlost

0/0/1

Ne

58

II/293

1,41 - 2,41

před Studencem

13

způsob jízdy

0/0/1

Ne

60

II/592

19,58 - 20,58

Chrastava

13

způsob jízdy

0/0/3

Ano

44

II/262

8,64 - 9,64

Česká Lípa

12

způsob jízdy

0/0/1

Ano

54

II/287

0,10 - 1,10

Jablonec n. Nis.

12

způsob jízdy

0/0/1

Ano

57

II/292

7,47 - 8,47

Semily

12

rychlost

0/0/1

Ne

52

II/284

5,28 - 6,28

Lomnice n. Pop.

11

způsob jízdy

0/0/3

Ano

42

II/262

4,22 - 5,22

před Č. Lípou od Zákup

10

způsob jízdy

0/0/5

Ne

48

II/268

40,38 - 41,38

Bohatice

10

způsob jízdy

0/2/4

Ne

49

II/270

36,64 - 37,64

Jablonné v Podj.

10

způsob jízdy

1/0/0

Ne

53

II/284

6,14 - 7,14

Lomnice n. Pop.

10

způsob jízdy

0/0/1

Ne

55

II/287

1,56 - 2,56

Jablonec n. Nis. Vrkoslavice

10

přednost

0/0/1

Ano

59

II/592

18,56 - 19,56

Chrastava od Kr. Údolí

10

způsob jízdy

0/0/3

Ne

P.č. Silnice 5

Liberec, okolí křižovatky U Lendra Tanvald od křižovatky se sil. I/14

křižovatka Doubí směr Hodkovice n.M. před žel. viaduktem Žďárek

42 / 205



Upřesnění nehodového úseku


Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2007 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - výběr ze zavinění Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - nedání přednosti v jízdě Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - smyk Následující tabulka je přehledem míst častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006, kde se dopravní nehody v roce 2007 již neopakovaly. Údaje jsou seřazeny vzestupně podle pořadového čísla nehodového úseku v roce 2006.

Tabulka č. 21: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006, kde se dopravní nehody v roce 2007 již neopakovaly P.č. Silnice

Kilometráž


Počet DN

Příčina DN

Následek DN usmrceno / těžce zraněno / lehce zraněno

6

I/9

76,56 - 77,56

Pihel směr N. Bor

17

způsob jízdy

0/0/3

7

I/9

86,65 - 87,65

Svor

29

předjíždění

0 / 0 / 10

8

I/10

70,00 - 71,00

před křiž. Pyrám od Příšovic

35

způsob jízdy

0/1/1

9

I/10

72,88 - 73,88

Turnov - centrum

16

způsob jízdy

0/0/4

12

I/13

181,5 - 182,5

čtyřpuh nad B. Kostelem

15

rychlost

0/0/3

28

I/14

15,3 - 16,3

Jablonec n. N. - konec obce

16

rychlost

0/0/1

29

I/15

61,88 - 62,88

před Kravařemi od hranic kraje

21

rychlost

0 / 0 / 10

30

I/16

144,82 - 145,82

Horka u Staré Paky

15

způsob jízdy

0/0/2

31

I/35

3,5 - 4,5

okolí odb. do Hrádku n.N., Liberecké ul.

16

rychlost

0/1/1

32

I/35

17,5 - 18,5

Bedřichovka

16

rychlost

0/0/0

36

I/35

25,5 - 26,5

před křižovatkou Doubí od Liberce

15

rychlost

0/0/0

38

I/35

32,24 - 33,24

vodárna

22

přednost

0/0/3

40

I/38

6,83 - 7,83

podél Doks

15

přednost

0/0/3

46

II/270

26,5 - 27,5

Mimoň - Noviny p. R.

10

způsob jízdy

0/2/3

50

II/286

27,0 - 28,0

Lomnice n. Pop. - Košťálov

10

způsob jízdy

0/1/1

51

II/286

30,59 - 31,59

Jilemnice

10

přednost

0/0/2

52

II/286

31,81 - 32,81

křižovatka se sil. I/14

13

způsob jízdy

0/0/3

55

II/289

2,0 - 3,0

Semily

12

způsob jízdy

0/0/3

57

II/292

3,25 - 4,25

Proseč u Ž. Brodu

10

rychlost

0/0/1

43 / 205


P.č. Silnice

Kilometráž


Počet DN

Příčina DN

Následek DN usmrceno / těžce zraněno / lehce zraněno

58

II/293

0,08 - 1,08

od sil. I/16

11

způsob jízdy

0/0/0

59

II/293

4,17 - 5,17

Studenec

16

přednost

0/0/0

60

II/293

9,33 - 10,33

Jilemnice

11

způsob jízdy

0/0/4

Jedním z důvodů přesné evidence dopravních nehod by mělo být pravidelné zjišťování, zda příčinou nehodovosti není stavební či dopravně technický stav pozemní komunikace. Pokud ano, jsou navrhovány odpovídající úpravy součástí anebo příslušenství pozemních komunikací. Z výše uvedené tabulky i přiložených map je zřejmé, že se nejvíce dopravních nehod stane na průjezdních úsecích v obcích a městech, kde příčinou je zejména nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly a nedání přednosti v jízdě. Pokud se nejedná o střet vozidla s chodcem, tak následky těchto nehod nebývají velké. Jinak je tomu na silnicích mimo zastavěná území obcí. Jako nejnebezpečnější se ze statistik jeví 36 km úsek silnice I. tř. č. 35 za Hodkovicemi nad Mohelkou směrem na Turnov, kde v roce 2007 došlo k celkem 17 nehodám. Při těchto nehodách byl 1 člověk usmrcen, dalších 4 lidé byli těžce zraněni a 7 osob bylo zraněno lehce. Dalším nebezpečným úsekem je silnice I. tř. č. 9 průjezd Českou Lípou, kde v 71 km úseku této silnice došlo k 31 nehodě, při kterých byla 1 osoba usmrcena, 2 osoby byly těžce zraněny a 6 osob lehce zraněno. Zlepšení stavebního a dopravně technického stavu silnic je předpokladem pro zvýšení bezpečnosti při provozu na pozemních komunikacích.

2.1.4.2 Lidský činitel Oblast lidského činitele je rozsáhlým polem pro uplatňování dopravně bezpečnostních opatření. V jejím rámci lze působit na jednotlivce, společenské skupiny i na veřejnost jako celek. Lidský faktor je možno ovlivňovat dvojím způsobem, na jedné straně vzděláváním v oblasti znalostí právní úpravy a chování v dopravním prostředí, poskytováním aktuálních informací o dopravním prostředí a na straně druhé dohledem policie a jejími restriktivními opatřeními. Jednou z rizikových skupin účastníků silničního provozu je školní a předškolní mládež. K nejúčinnějším formám dopravní výchovy dětí patří výcvik a výuka na dětských dopravních hřištích (dále jen „DDH“). Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol, kteří se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté, a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. Po úspěšném absolvování zkoušek získá žák průkaz cyklisty. Žáci II. stupně základních škol jsou zapojeni do celoevropské postupové soutěže – dopravní soutěže mladých cyklistů. Problémem zůstává skutečnost, že dopravní výchova není na základních školách povinným předmětem, záleží tedy na preferenci konkrétní školy, zda bude dopravní výchově dán prostor a v jaké míře.

44 / 205


2.1.4.2.1 Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji V Libereckém kraji je celkem 10 dětských dopravních hřišť, která lze rozdělit do dvou skupin:  „velká“ - mají vlastní zaměstnance, většinou jednoho, příp. dva, který se stará o výuku a výcvik na DDH a zajišťuje jeho údržbu: - DDH Liberec, které je krajským DDH; - dále DDH Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Košťálov, Turnov;  „malá“ - fungují u základních škol, jedná se o hřiště, která využívá konkrétní škola, příp. další po dohodě.

Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště Tabulka č. 22: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji P.č.

Místo

Vlastník / Provozovatel

Kontaktní osoba

Telefon

2 Český Dub

Centrum služeb pro silniční dopravu, v nájmu město Česká Lípa, provozovatel Městská policie Česká Lípa Město

3 Frýdlant

Město

Jan Havlík

427 312 209

4 Hrádek n. N.

Město

Mgr. Edita Poláčková

482 723 513

5 Chrastava

Město

Mgr. Aleš Trpišovský

485 143 331

1 Česká Lípa

Bc. Stanislav Voržáček

487 823 024

Miroslav Třešňák

485 147 052

Centrum služeb pro silniční dopravu, Irena Polávková, 6 Jablonec n. N. v nájmu město Jablonec nad Nisou, Bronislava Plešingerová provozovatel Městská policie Jablonec nad Nisou

483 320 396

7 Košťálov

Obec

PaedDr. Miloslav Janata

481 689 200

8 Liberec

Liberecký kraj, provozovatel Integrovaná střední škola stavebních a řemeslných oborů Liberec

Lucie Snášelová

485 100 275

9 Osečná

Obec

Mgr. Tomáš Johanovský

485 179 224

Město, provozovatel Žlutá ponorka, středisko volného času dětí a mládeže

Bc. Jindřich Kořínek

481 311 364

10 Turnov

V roce 2004 byla započata jednání ve věci bezúplatného převodu DDH v České Lípě a Jablonci nad Nisou mezi těmito městy a Centrem služeb pro silniční dopravu. Převod těchto dvou DDH se nepodařil ani během roku 2007. Obě dopravní hřiště jsou v současné době v nájmu měst a dopravní výchovu zajišťují pracovníci městské policie. V roce 2006 vzniklo nové DDH v Košťálově. Na podzim zde již úspěšně proběhla výuka dopravní výchovy pro základní školy okresu Semily, úspěšné probíhala výuka dopravní výchovy na tomto hřišti i v roce 2007. Mobilní dětské dopravní hřiště, které bylo provozováno v okrese Semily a po zániku okresních úřadů převedeno do majetku Libereckého kraje, bylo ke konci roku 2006 zrušeno. Důvodem bylo stáří autobusu a dále ani nebylo možné personálně zajistit fungování autobusu jako mobilní jednotky k výuce dopravní výchovy. V roce 2004 a 2005 sloužilo k výuce dopravní výchovy pouze jeho vybavení (kola, překážky,..).

45 / 205


2.1.4.2.2 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích Na základě zpracování dat o počtu základních škol v Libereckém kraji, které ve školním roce 2002/2003 při výuce dopravní výchovy navštívily DDH bylo zjištěno, že se jedná pouze o necelých 55 % z celkového počtu škol. Vzhledem k tomuto nízkému číslu bylo jako cíl stanoveno zabezpečit výuku dopravní výchovy všech dětí 4. tříd ZŠ na DDH v LK včetně přezkoušení získaných znalostí a dovedností. Aktivity vedoucí k dosažení cíle:  byla zpracována mapa spádovosti jednotlivých ZŠ na DDH v LK;  byly osloveny všechny ZŠ v LK;  podpora významu dopravní výchovy – každoročně jsou vyhodnoceni nejlepší učitelé dopravní výchovy v LK, kterým je předáno ocenění a poděkování;  využití manažera BESIP Ministerstva pro LK – hlavní činnosti směřují do oblasti dopravní výchovy dětí;  základním školám vzdáleným od DDH byla učiněna nabídka na uhrazení dopravy dětí na DDH. Ve školním roce 2006/2007 se zúčastnilo výuky na DDH dle tématického plánu MD cca 90 % žáků 4. tříd ZŠ. Systém výuky dopravní výchovy na DDH Jedním z úkolů přijatých vládou je zabezpečit přiměřenou systematickou dopravní výchovu předškolních a školních dětí, postavenou na využití zkušeností a na osvědčených zahraničních postupech a větší pozornost věnovat podpoře dopravní výchovy v rámci rodiny. Výcvik a výuka dětí na dětských dopravních hřištích patřily k účinným formám dopravní výchovy dětí. Je na nich prováděn výcvik pravidel provozu na pozemních komunikacích v souladu s Metodickým listem Ministerstva dopravy k činnosti DDH. Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. To je dáno metodickou řadou výcviku v tomto minimálním rozsahu:  význam dopravních značek na DDH v situacích (přednost v jízdě na křižovatkách, jednosměrný provoz, zákazy vjezdu, přikázané směry jízdy, zákazy odbočování apod.);  nebezpečná místa pro cyklisty na DDH;  vjíždění na vozovku z místa ležícího mimo provoz, vyjíždění od okraje vozovky;  jízda u pravého okraje vozovky;  zastavení u okraje vozovky;  objíždění překážky, předjíždění cyklistů;  odbočování, řazení do jízdních pruhů;  projíždění křižovatkami. Při výcviku je kladen důraz zejména na uplatňování těchto úkonů:  neustálé sledování provozu;  rozhlédnutí, ohlednutí;  dávání znamení o směru jízdy;  včasné a postupné brždění;  držení jízdní stopy při pomalé jízdě a řízení jednou rukou.

46 / 205


2.1.4.2.3 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji Zapojení žáků II. stupně ZŠ je realizované formou soutěže s dopravní tematikou. Na dopravních hřištích probíhá každoročně „Dopravní soutěž mladých cyklistů“, kterou vyhlašuje Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích:  kategorie – 5. a 6. ročník ZŠ;  kategorie – 7. a 8. ročník ZŠ. Soutěž má čtyři kola - základní, okresní, krajské a celostátní. Vítězové celostátního kola postupují do evropského finále. Škola je reprezentována čtyřčlenným smíšeným družstvem – 2 děvčata a 2 chlapci, kteří soutěží v těchto disciplínách:  pravidla provozu na pozemních komunikacích – teoretická část (ve všech kolech soutěže);  pravidla provozu vozidel – praktická část (od okresního kola);  jízda zručnosti (ve všech kolech soutěže);  první pomoc (od okresního kola). V Libereckém kraji se uskutečňují každoročně jednotlivá kola soutěže, v roce 2004 hostil Liberecký kraj i celostátní finále.

Tabulka č. 23: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2007 Rok

2003

2004

2005

2006

2007

Kategorie

Pořadí

I.

II.

1.

ZŠ Vesec, Liberec

ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou

2.


ZŠ Vesec, Liberec

3.

ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

ZŠ LADA Česká Lípa

1.



2.


ZŠ Česká, Liberec

3.

ZŠ Šluknovská., Česká Lípa


1.



2.

ZŠ Lomnice nad Popelkou

ZŠ Lomnice nad Popelkou

3.

ZŠ Kokonín


1.



2.



3.

ZŠ Šluknovská, Česká Lípa


1.



2.

ZŠ Šluknovská, Česká Lípa


3.

ZŠ nám. 1 máje, Chrastava

ZŠ Jižní, Česká Lípa

47 / 205


2.1.4.2.4 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem Liberecký kraj každoročně vyhlašuje pro děti dvě pravidelně se opakující soutěže s dopravní tématikou, a to výtvarnou soutěž „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ a soutěž „O kolo“, kdy účastníci (žáci 3.-5. tříd ZŠ) prokazují znalosti z oblasti pravidel silničního provozu a zdravovědy.

Tabulka č. 24: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“ Typ soutěže

Probíhá

Hlavní cena

podzim

výtvarné pomůcky, společenské hry

výtvarná

Mateřské školy

I. stupeň ZŠ

Vítěz 2004

Anna Suchá Zahrádky

Markéta Marholdová, ZŠ Lesní, Liberec

Vítěz 2005

Eliška Holá MŠ Vysoké nad Jizerou

Ivana Kratochvílová ZŠ Bulovka

Vítěz 2006 Vítěz 2007

Anna Skočovská ZŠ a MŠ Moskevská, Česká Lípa Viktorie Radovská, MŠ Nerudova, Česká Lípa

II. stupeň ZŠ

Vojtěch Hansal, ZŠ Dobiášova, Liberec David Svatek ZŠ E. Krásnohorské, Liberec

Zuzana Kvartová ZŠ Habartice

Veronika Leschingerová, ZŠ Cvikov

Anička Límová ZŠ B.Hynka, Cvikov

Marie Skočovská ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa

Tabulka č. 25: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“ Typ soutěže

Probíhá

Hlavní cena

znalostní

jaro

jízdní kolo

Vítěz

Vítěz 2004

Pavel Holec, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2005

Lenka Plachtová, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2006

Tereza Vilhelmová, 5. třída, ZŠ Lesní Liberec

Vítěz 2007

Zuzana Vondráčková, 4. třída, ZŠ Skálova Turnov Martin Veselovský, 6. třída, ZŠ Jabloňová Liberec

V roce 2007 soutěž „O kolo“ poprvé probíhala na nově vzniklých webových stránkách www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz. Tyto stránky vznikly v rámci realizovaného grantového projektu z Fondu malých projektů ERN a společně se stránkami www.bezpecne-na-silnicich.cz, které jsou zaměřeny na dospělé, poskytují informace z oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Dětské stránky obsahují počítačovou hru, kde účastník projíždí jako cyklista městem, musí dodržovat pravidla a zároveň plní úkoly. Dále zde děti mohou najít pravidla provozu, dopravní značky, akce, odkazy, informace o dopravních hřištích. Díky těmto stránkám pro děti byly zařazeny další soutěže vyhlášené Libereckým krajem, a to „O MP3 přehrávač“ a „O reflexní předměty“. 48 / 205


2.1.4.3 Aktivity v oblasti BESIP Mezi činnosti Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, které směřovaly do oblasti BESIP v roce 2007, patřilo zejména naplňování úkolů stanovených dokumentem „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje v listopadu 2003. Jednalo se například o tyto činnosti: Oblast lidský činitel  grantový Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích - rozděleno 505 900,- Kč mezi 20 vybraných projektů, na realizaci opatření na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu a výchovných programů podílejících se na zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích;  Liberecký kraj se připojil k prvnímu Evropskému dni bezpečnosti na silnicích a uspořádal v rámci této aktivity řadu akcí (Soutěž policistů v řízení křižovatky, Orientační automobilová soutěž, Soutěž pro děti o MP3 přehrávač, prezentace BESIPu Libereckého kraje na Libereckém autosalonu,..);  prezentace paravánu s tematikou dopravní nehodovosti v Libereckém kraji v roce 2006 se zaměřením na dopravní nehody s následkem smrti, na akcích s tematikou BESIP (např. Liberecký autosalon);  na základě získaného grantu z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa byly vytvořeny trojjazyčné internetové stránky www.bezpecne-na-silnicich.cz a sekce pro děti www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz;  finanční podpora jednotlivých kol dopravní soutěže mladých cyklistů a dopravní výchovy v Libereckém kraji (doprava dětí na DDH, provoz DDH);  organizace krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v červnu 2007 v České Lípě;  organizace znalostní soutěže „ O kolo“ – březen až červen 2007, pro žáky I. a II. stupně základních škol;  organizace výtvarné soutěže „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ – září až listopad 2007, ve 3 kategoriích, první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ a mateřské školy, 494 účastníků soutěže;  ocenění učitelů dopravní výchovy na základních školách v Libereckém kraji – ocenění bylo předáno 14 učitelům dopravní výchovy na základě vyhodnocení roku 2006;  měsíční uveřejňování informací o dopravních nehodách dětí a jejich příčinách ve Zpravodaji odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Libereckého kraje – www.kraj-lbc.cz; dále zveřejňování informací o problematice bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Měsíčníku Libereckého kraje a jejich další medializace prostřednictvím zejména místního tisku, www.bezpecne-na-silnicich.cz a sekce pro děti www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz;  Liberecký kraj vytvořil BESIP team Libereckého kraje, vytvořený ze studentů střední školy, proškolený v problematice BESIP, který prezentoval tuto problematiku na akcích v druhé polovině roku 2007 (Krajské dny, akce ke 100 let autoškol, Den bez aut,..). Oblast pozemní komunikace  

odstranění cca 50 ks nepovolených reklamních zařízení a dopravních značení; přímou dotací z rozpočtu Libereckého kraje bylo podpořeno 5 projektů – v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve Frýdlantu, v obci Krásný Les, v obci Slunečná, v obci Kunratice u Frýdlantu v Čechách, ve Cvikově;

49 / 205








uskutečnilo se jednání v rámci vyhodnocování nehodových lokalit v každém okrese, na kterém se vyhodnocují (podrobně rozebírají) nehodové úseky, v roce 2007 byly nově vyhodnocovány lokality dle jednotlivých příčin dopravních nehod (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti; na podzim roku 2007 proběhl na KÚLK již druhý celodenní kurz sloužící k prohloubení znalostí problematiky bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, který byl určen pro úředníky, majetkové správce a Policii ČR – cílem tohoto vzdělávacího programu bylo prohloubení znalostí s principy provádění bezpečnostního auditu pozemních komunikací, jakožto s moderním nástrojem zvyšování bezpečnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích a podpořit implementaci bezpečnostního auditu v ČR; v roce 2007 se podařila Libereckému kraji realizace pilotního projektu „zvýraznění přechodu pro chodce na silnici I/14 u tramvajové zastávky Liberecká, za pomocí obousměrných svítidel s celodenním svícením v režimu flash“. Nasvícením přechodu pro chodce, by mělo dojít k psychologickému efektu na řidiče projíždějících vozidel.

Grantový fond Libereckého kraje Grantový fond Libereckého kraje byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 24/04/ZK, ze dne 17.2.2004, jako trvalý účelový fond Libereckého kraje. Schválen byl Statut Grantového fondu Libereckého kraje, Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje a podmínky jednotlivých programů Grantového fondu Libereckého kraje. Statut Grantového fondu Libereckého kraje je obecný a platný neomezeně. Zásady pro přidělování dotací z Grantového fondu Libereckého kraje definují podmínky, za kterých je možné dotace poskytnout, čerpat, kontrolovat. Od ledna 2008 jsou v platnosti nové Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje. Jednotlivé resorty Libereckého kraje připravují své programy. Každý program Grantového fondu Libereckého kraje představuje soubor věcných, časových a finančních podmínek k realizaci cílů daného resortu. Program je schvalován zastupitelstvem kraje. Správci programů jsou dle Statutu Grantového fondu Libereckého kraje resortně příslušné odbory.

Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Od roku 2004 připravuje odbor dopravy programy zaměřené na zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a na snížení nehodovosti na pozemních komunikacích. Programy vychází z opatření C 1.1.6 (Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení nehodovosti odstraňováním provozních závad v kritických místech pozemních komunikací) Programu rozvoje Libereckého kraje. Předmětem podpory jsou jednak výchovné programy, výstavy a prezentace, které jsou většinou zaměřeny na dopravní výchovu dětí předškolního a školního věku. Dále jsou podporovány drobné stavební úpravy na pozemních komunikacích jako např. opravy a vybudování chodníků, přechodů pro chodce a jejich nasvícení, výstavba zábradlí, opravy a přemístění autobusových zastávek, osazení dopravních zrcadel a umístění dopravního značení. Od roku 2007 je také možné poskytnout finanční podporu na vypracování projektových dokumentací, studií k opatřením na ochranu zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích.

50 / 205


Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Poskytnuto z Grantového fondu LK (Kč)

1

Obec Provodín

Přemístění a výstavba autobusové zastávky, značení

34 962

2

Město Turnov

Dopravní výchova dětí předškolního věku

39 382

3

Město Česká Lípa

Podpora dopravní výchovy v obci Česká Lípa

25 000

4

Obec Jílové u Držkova

Osazení dopravních odrazových zrcadel

16 000

5

Obec Bystrá nad Jizerou

Bezpečnost na místních komunikacích

50 000

6

Obec Košťálov

Dopravní hřiště CVČ Košťálov

50 000

7

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov, okres Semily

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

48 000

8

Město Frýdlant

Dopravní bezpečnost dětí na Frýdlantsku

15 000

9

Obec Horní Libchava

Doplnění dopravního značení

15 000

10

Obec Prysk

11

Město Jablonec nad Nisou

12

Město Hodkovice nad Mohelkou

13

Doplnění dopravního značení u ZŠ a MŠ Prysk Nasvícení 5 přechodů pro chodce - Jablonec nad Nisou Projekt na zhotovení nového přechodu v Liberecké ulici

50 000

Město Hrádek nad Nisou

Děti - účastníci dopravního provozu

27 078

14

Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Popelkou

Úraz není náhoda

8 000

15

Obec Mníšek

Osvětlení přechodu pro chodce

60 000

Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

29 988

77 000

545 410

Tabulka č. 27: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


1

Město Turnov

Dopravní výchova dětí předškolního věku

25 000

2

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

5 000

3

Obec Horní Police

Zvýšení bezpečnosti v obci

15 000

4

Obec Radčice

Bezpečnost provozu v obci Radčice

15 000

5

Základní škola Liberec Barvířská

Vybudování dětského dopravního hřiště a následná vzdělávací činnost

44 900

6

Střední škola Doksy

Modernizace a vybavení účelových komunikací

13 900

7

Obec Loužnice

Dopravní zařízení - zrcadlo a dopravní značka

12 000

51 / 205


P.č.

Příjemce dotace

Název projektu


8

Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Popelkou

Úraz není náhoda

8 000

9

Základní škola Čistá u Horek

Ať je nás víc vidět

1 000

10

Obec Pěnčín

Přechod pro chodce s dělícím ostrůvkem

50 000

11

Obec Líšný

Dopravní značení - Lišný

15 000

12

Město Rokytnice nad Jizerou

Zvýšení bezpečností dětí před budovou ZŠ

40 000

13

Obec Košťálov

Košťálovský bumbác 2007

10 000

14

Město Jilemnice

Děti, pozor silnice!

20 000

15

Město Nové Město pod Smrkem

Instalace ukazatelů okamžité rychlosti

40 000

16

Město Frýdlant

Prevencí proti nehodovosti

15 000

17

Město Doksy

Informační panely pro měření rychlosti jízdy

40 000

18

Město Mimoň

Bezpečný pohyb osob u obchodního centra

50 000

19


Pět minut po dvanácté!

46 100

20


Pravidla platí pro všechny

40 000

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

505 900

Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 Pro uvedený program je v rozpočtu Libereckého kraje pro rok 2008 v kapitole 935 - Grantový fond pro odbor dopravy vyčleněna celková částka 500 000,- Kč.

2.1.4.4 Shrnutí kapitoly BESIP V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Vyhodnocení roku 2007 bylo projednáno RK v březnu 2008 samostatným dokumentem.

52 / 205


V roce 2007 se podařilo vypsat výběrové řízení na marketingového poradce Libereckého kraje v oblasti BESIP, čímž byl naplněn úkol stanovený Koncepcí BESIP v LK již v roce 2003. Činnost koordinátora byla zahájena v prosinci 2007 a pro rok 2008 byl již zpracován roční plán BESIP LK, který bude ročním plánem činností a bude každoročně po zpracování předkládán Radě LK ke schválení.

2.1.5 SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA Silniční motorová doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová osobní doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.

Tabulka č. 28: Kategorizace silniční motorové dopravy Hledisko dělení Podle předmětu přepravy Podle vztahu dopravce k nákladu Podle dopravní cesty Podle provozovatele dopravy

Druh silniční motorové dopravy osobní nákladní pro vlastní potřeby pro cizí potřeby vnitrostátní mezinárodní provozovaná tuzemským dopravcem provozovaná zahraničním dopravcem

Základní podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu silničními motorovými vozidly podle zákona o silniční dopravě. Podnikatel v silniční dopravě je dopravce, který podniká na základě koncesní listiny. Před jejím vydáním musí žadatel splnit zejména: podmínku dobré pověsti, finanční způsobilost, odbornou způsobilost, potřebnou dobu praxe, pokud jsou tyto požadavky pro daný druh dopravy vyžadovány. V souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je provozování dopravy rozděleno dle druhu provozované dopravy na tři základní kategorie, kdy je příslušným živnostenským úřadem vydána koncesní listina. Jedná se o:  silniční motorovou dopravu nákladní;  silniční motorovou dopravu osobní;  taxislužbu. V následujícím textu a tabulkách je popisována pouze silniční motorová doprava nákladní a silniční motorová doprava osobní. Taxislužba je samostatnou kapitolou tohoto dokumentu. Následující tabulka znázorňuje počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem.

53 / 205


Tabulka č. 29: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007

Česká Lípa

Změna 2007/2006 (%)

2007

2006

2005

Změna 2007/2006 (%)

Celkem

2007

2006

2005

Osobní Změna 2007/2006 (%)

2007

2005

Podnikatelé v silniční motorové dopravě

2006

Nákladní

283

349

369

+ 5,73

56

58

56

- 3,45

339

407

425

+ 4,42

76

81

100

+ 23,46

6

6

8

+ 33,33

82

87

108

+ 24,14

Jablonec nad Nisou

207

198

192

- 3,03

26

24

25

+ 4,17

233

222

217

- 2,25

Jilemnice

147

136

117

- 13,97

14

16

18

+ 12,50

161

152

135

- 11,18

Liberec

958

976

1 005

+ 2,97

112

103

102

- 0,97

1 070

1 079

1 107

+ 2,59

72

81

90

+ 11,11

3

4

5

+ 25,00

75

85

95

+ 11,76

137

119

102

- 14,29

11

11

12

+ 9,09

148

130

114

- 12,31

Tanvald

86

95

101

+ 6,32

14

16

18

+ 12,50

100

111

119

+ 7,21

Turnov

146

133

151

+ 13,53

16

14

12

- 14,29

162

147

163

+ 10,88

36

39

41

+ 5,13

6

5

5

0,00

42

44

46

+ 4,55

2 148

2 207

2 268

+ 2,76

264

257

261

+ 1,56

2 412

2 464

2 529

+ 2,64

Frýdlant

Nový Bor Semily


Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007 Česká Lípa Frýdlant 5% 5%

6%

2%

Jablonec nad Nisou 17 % 4%

4%

9%

Jilemnice Liberec Nový Bor Semily

5% 43 %

Tanvald Turnov Železný Brod

Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

54 / 205


Následující tabulky znázorňují počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní a dále potom počty vozidel provozovaných při podnikání v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu provozované dopravy na kategorie používané při vydávání koncesních listin (nákladní doprava rozdělena na dopravu provozovanou vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny celkové hmotnosti a provozovanou vozidly bez omezení celkové hmotnosti, osobní doprava rozdělena na dopravu provozovanou osobními automobily - obsaditelnost do 8 míst kromě místa řidiče a provozovanou osobními automobily a autobusy). Každý podnikatel a každé vozidlo jsou uvedeny vždy pouze v nejvyšší povolené kategorii.

Tabulka č. 30: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007

Celkem v LK

2 207

53 659

4,11

2 268

+ 2,76

(%)

4,31

Podíl LK/ČR

49 791

(%)

2 148

Podíl LK/ČR

Celkem v ČR

Celkem v LK změna 2007/2006

Celkem v LK

Celkem

2007

Celkem v LK

Podnikatelé v silniční motorové dopravě nákladní x)

2006

Celkem v LK

2005

(%)

- do 3,5t celkové hmotnosti

vnitrostátní

365

11 182

3,26

385

12 884

2,99

380

- 1,30

mezinárodní

466

11 033

4,22

563

11 704

4,81

707

+ 25,58

- bez omezení celkové hmotnosti

vnitrostátní

717

15 029

4,77

697

15 626

4,46

606

- 13,06

mezinárodní

600

12 547

4,78

562

13 445

4,18

575

+ 2,31

x)

údaje o celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v ČR za rok 2007 nejsou k dispozici

Tabulka č. 31: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007

x)

Celkem v LK

257

7 326

3,51

261

+ 1,56

(%)

3,48

Podíl LK/ČR

7 582

(%)

264

Podíl LK/ČR

Celkem v ČR


Celkem v LK

Celkem

2007

Celkem v LK

Podnikatelé v silniční motorové dopravě osobní x)

2006

Celkem v LK

2005

(%)

- osobní vozidla

vnitrostátní

121

4 314

2,80

114

3 931

2,90

111

- 2,63

mezinárodní

47

918

5,12

45

945

4,76

43

- 4,44

- osobní vozidla a autobusy

vnitrostátní

28

949

2,95

23

1 099

2,09

23

0,00

mezinárodní

68

1 401

4,85

75

1 351

5,55

84

+ 12,00

údaje o celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v ČR za rok 2007 nejsou k dispozici

Počet podnikatelů v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem aktivních dopravců evidovaných dopravním úřadem. Ovlivňuje ho především skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují.

55 / 205


Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2007 evidován vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (pokles o 5 dopravců ve vnitrostátní dopravě a nárůst o 144 dopravců v mezinárodní dopravě) a naopak nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly bez omezení celkové hmotnosti (pokles o 91 dopravců ve vnitrostátní dopravě a nárůst o 13 dopravců v mezinárodní dopravě). Ve sledovaném období došlo k nárůstu o 157 dopravců a současnému poklesu o 96 dopravců dle jednotlivých druhů provozované dopravy, což představuje celkový nárůst počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v roce 2007 o 61 dopravců, tj. zvýšení o 2,76 %. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2007 evidován nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy provozované osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (pokles o 3 dopravce ve vnitrostátní dopravě a o pokles 2 dopravce v mezinárodní dopravě) a naopak vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy provozované osobními automobily a autobusy (stejný počet dopravců ve vnitrostátní dopravě a nárůst o 9 dopravců v mezinárodní dopravě). Ve sledovaném období došlo k nárůstu o 9 dopravců a současnému poklesu o 5 dopravců dle jednotlivých druhů provozované dopravy, což představuje celkový nárůst počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v roce 2007 o 4 dopravců, tj. zvýšení o 1,56 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2006 a 2007 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu dopravců, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných dopravců. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007. Údaje o dopravcích provozujících daný druh dopravy jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu provozované dopravy na kategorie používané při vydávání koncesních listin.

Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007

2%

1%

3%

15 %

4% 23 %

24 %

28 %

nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily a autobusy osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily a autobusy

56 / 205


Tabulka č. 32: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 až 2007 2007 Celkem v LK

6 677

158 152

4,22

6 244

- 6,50

(%)

4,16

Podíl LK/ČR

Celkem v ČR

148 365

(%)

6 171

Podíl LK/ČR

Celkem v LK


Celkem v LK

Celkem

2006

Celkem v LK

2005 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě nákladní x)

(%)

- do 3,5t celkové hmotnosti

vnitrostátní

632

25 982

2,43

695

27 710

2,51

716

+ 3,02

mezinárodní

803

19 804

4,05

1 057

19 369

5,46

1 244

+ 17,69

- bez omezení celkové hmotnosti

vnitrostátní

2 398

61 755

3,88

2 401

45 798

5,24

1 820

- 24,20

mezinárodní

2 338

40 824

5,73

2 524

65 275

3,87

2 464

- 2,38

x)

údaje o celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v ČR za rok 2007 nejsou k dispozici

Tabulka č. 33: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2005 a 2007

x)

Celkem v LK

22 635

3,79

849

- 1,05

vnitrostátní

289

5 191

5,57

229

6 388

3,58

191

- 16,59

mezinárodní

106

2 150

4,93

106

2 277

4,66

82

- 22,64

vnitrostátní

69

6 043

1,14

50

6 892

0,73

50

0,00

mezinárodní

289

5 191

5,57

473

7 078

6,68

526

+ 11,21

(%)

858

Podíl LK/ČR

4,12

(%)

Celkem v ČR


21 504

Podíl LK/ČR

Celkem v LK

2007

Celkem v LK

- autobusy

2006

885

Celkem - osobní vozidla

2005 Celkem v LK

Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě osobní x)

(%)

údaje o celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v ČR za rok 2007 nejsou k dispozici

Počet provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem vozidel, která dopravci nahlásili dopravnímu úřadu pro provozování dopravy pro cizí potřebu na základě koncesní listiny (nejedná se o vozidla používaná výhradně pro veřejnou linkovou dopravu ani vozidla používaná pro MHD). Ovlivňuje ho skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují, ale především změny ve vozovém parku aktivních dopravců. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2007 evidován vyšší počet nákladních vozidel o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (nárůst o 21 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a nárůst o 187 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu) a naopak nižší počet nákladních vozidel bez omezení celkové hmotnosti (pokles o 581 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a pokles o 60 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována celkovým poklesem provozovaných nákladních vozidel v roce 2007, jejichž provozovateli jsou podnikatelé v silniční motorové dopravě z Libereckého kraje, o 433 vozidel, tj. snížení o 6,5 %.

57 / 205


Příčinou vysokého nárůstu nákladních vozidel o celkové hmotnosti do 3,5 tuny a zároveň vysokého poklesu nákladních vozidel bez omezení celkové hmotnosti, která byla dopravním úřadem evidována, je skutečnost, že v průběhu roku 2007 docházelo k vyzývání dopravců k aktualizaci vozových parků. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2007 evidován nižší počet osobních automobilů s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (pokles o 38 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a pokles o 24 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu) a naopak vyšší počet autobusů (stejný počet vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a nárůst o 53 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována celkovým poklesem provozovaných osobních vozidel a autobusů v roce 2007, jejichž provozovateli jsou podnikatelé v silniční motorové dopravě z Libereckého kraje, o 9 vozidel, tj. snížení o 1,05 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2006 a 2007 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu vozidel, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných vozidel.

Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2007

1%

1%

7%

nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě osobní automobily, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily, provozované v mezinárodní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované v mezinárodní dopravě

10 % 18 %

3%

34 %

26 %

Dopravní úřady vydávají pro příslušné živnostenské úřady stanoviska k rozhodování o koncesi. Stanoviska jsou vydávána ve dvou případech, a to pokud se jedná o nového podnikatele v silniční dopravě nebo pokud vyprší časová platnost v minulosti vydaného stanoviska. Dopravní úřady vydávají potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce. Povinnost prokázat finanční způsobilost se týká dopravců, kteří provozují nákladní nebo osobní silniční motorovou dopravu vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k rozšíření potvrzení vydávaných dopravními úřady. Od května 2004 začaly dopravní úřady vydávat eurolicence, které slouží jako doklad nahrazující zahraniční vstupní povolení a opravňují k provádění bilaterálních, tranzitních či třetizemních přeprav na území členských států EU.

58 / 205


Eurolicenci musí tedy mít ten, kdo provozuje na území států Evropského společenství nebo z území členského státu Evropského společenství do státu, který není součástí Evropského společenství, anebo naopak pro část cesty na území členského státu silniční motorovou dopravu nákladní mezinárodní vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 6 tun a jejichž užitečná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo silniční motorovou dopravu osobní mezinárodní autobusy. Eurolicence je vydávána na dobu 5 let. Dopravní úřady vydávají dopravci prvopis eurolicence a příslušný počet číslovaných opisů eurolicence na ta vozidla, která dopravce nahlásil u dopravního úřadu a pro která splňuje finanční způsobilost. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dopravní úřady pro podnikatele v silniční dopravě, kteří k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech EU užívají jako řidiče občany státu, který není součástí Evropského společenství, vydávají osvědčení řidiče. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal v roce 2004 celkem 5 osvědčení, v roce 2005 celkem 8 osvědčení, v roce 2006 celkem 8 osvědčení a v roce 2007 celkem 8 osvědčení řidiče. Následující tabulka je souhrnným přehledem všech dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydává pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v oblasti silniční motorové dopravy v souvislosti s jejich podnikáním.

Tabulka č. 34: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2003 až 2007 Změna 2007/2006 (%)

2003

2004

2005

2006

2007

271

372

445

357

382

+ 7,00

230

333

400

325

344

+ 5,85

41

39

45

32

38

+ 18,75

366

917

865

812

891

+ 9,73

299

830

794

739

810

+ 9,61

67

87

71

73

81

+ 10,96

Vozidla, na která bylo vydáno potvrzení finanční způsobilosti 2)

x)

3 442

2 969

3 042

3 611

+ 18,70

- SMD nákladní

x)

2 997

2 583

2 639

3 130

+ 18,61

- SMD osobní

x)

445

386

403

481

+ 19,35

Eurolicence 3)

x)

369

52

31

38

+ 22,58

- SMD nákladní

x)

298

46

28

30

+ 7,14

- SMD osobní

x)

71

6

3

8

+ 166,67

Opisy eurolicencí 4)

x)

1 630

298

121

189

+ 56,20

- SMD nákladní

x)

1 393

283

117

171

+ 46,15

- SMD osobní

x)

237

15

4

18

+ 350,00

Vydávané dokumenty Stanoviska k rozhodování o koncesi - SMD nákladní - SMD osobní Potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce 1) - SMD nákladní - SMD osobní

59 / 205


dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje 2) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje 3) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě mezinárodní provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje 4) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje 1)

x) v

daném roce tento údaj nebyl sledován

V Libereckém kraji bylo v roce 2006 celkem 2 464 podnikatelů v silniční motorové dopravě a v roce 2007 celkem 2 529, což znamená zvýšení o 65 dopravců (nárůst o 2,64 %). Počet stanovisek k rozhodování o koncesi vydaných v roce 2007 je ovlivněn především skutečností, že nastává období, kdy končí platnost stanovisek vydávaných před pěti lety. Stanoviska vydávaná pro nové subjekty nemají na celkový počet vydaných stanovisek k rozhodování o koncesi vzhledem k jejich celkovému počtu zásadní vliv. Od roku 2004 se povinnost prokázat finanční způsobilost rozšířila i na provozovatele dopravy vnitrostátní (dříve měli tuto povinnost pouze provozovatelé dopravy mezinárodní). Vzhledem k této skutečnosti došlo v roce 2004 téměř ke 150 % nárůstu vydaných potvrzení finanční způsobilosti. V následujících letech je počet vydaných potvrzení finanční způsobilosti téměř konstantní. Z celkového počtu vozidel, na něž se vztahuje povinnost finanční způsobilosti, je více než polovina vozidel využívána v dopravě mezinárodní a byly pro ně vydány opisy eurolicencí. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 vznikla tato povinnost, byl vydán vysoký počet eurolicencí a opisů eurolicencí. Jejich platnost je však na dobu 5 let. V roce 2007 byly eurolicence vydány pouze novým podnikatelům, případně náhradou za eurolicence ztracené či poškozené. Opisy k eurolicencím jsou vydávány postupně v případě nárůstu počtu vozidel, u kterých je tato povinnost vyžadována, nebo za opisy ztracené či poškozené. Pokud dopravce nesplnil všechny podmínky stanovené pro používání eurolicence, dopravní úřad mu eurolicenci odebere. K 31.12.2007 bylo v Libereckém kraji 349 aktivních držitelů eurolicencí v nákladní dopravě (celkem 1 947 opisů eurolicencí) a 76 aktivních držitelů eurolicencí v osobní dopravě (celkem 268 opisů eurolicencí). Dopravní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor v silniční dopravě, a to buď formou kontroly dopravce ve firmě, příp. na úřadě, anebo formou silniční kontroly vozidel. Při výkonu státního odborného dozoru kontrolují, zda dopravci a řidiči dodržují povinnosti stanovené zákonem o silniční dopravě a předpisy souvisejícími. Provádění kontrolní činnosti v oblasti silniční dopravy upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, která ukládá dopravním úřadům organizovat systém pravidelných kontrol tak, aby zahrnovaly nejméně 1 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízení rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, resp. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, a aby tyto kontroly proběhly nejméně v 15 % ze všech kontrolních pracovních dnů na silnici a nejméně v 30 % v provozovnách podniků.

60 / 205


Ministerstvo dopravy vyhodnocuje statistiky počtu kontrolovaných záznamů o době řízení a bezpečnostních přestávkách zasílané jednotlivými dopravními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2005 až 2007.

Tabulka č. 35: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2005 až 2007

43 335

29 663

13 672

47 491

37 825

9 666

Jihomoravský kraj

36 697

31 964

4 733

50 859

46 284

4 575

37 612

28 093

9 519

8 346

6 076

2 270

24 791

22 710

2 081

21 739

20 693

1 046

Královehradecký kraj

64 311

57 817

6 494

44 202

31 944

12 258

49 536

32 440

17 096

Liberecký kraj

74 346

72 941

1 405

92 304

90 608

1 696

75 006

74 127

879

Moravskoslezský kraj

37 031

32 842

4 189

32 982

27 705

5 277

51 577

42 327

9 250

Olomoucký kraj

51 917

44 151

7 766

54 068

36 845

17 223

57 519

39 156

18 363

Pardubický kraj

16 940

12 460

4 480

18 158

12 730

5 428

23 157

12 949

10 208

Plzeňský kraj

22 414

19 797

2 617

17 683

14 583

3 100

22 620

17 287

5 333

Hlavní město Praha

43 694

42 194

1 500

48 126

47 030

1 096

61 449

57 453

3 996

Středočeský kraj

82 694

70 652

12 042

170 015

157 051

12 964

265 031

249 157

15 874

Ústecký kraj

71 883

70 215

1 668

31 219

30 727

492

11 158

675

10 483

Kraj Vysočina

70 252

65 025

5 227

50 184

43 426

6 758

58 922

51 313

7 609

Zlínský kraj

17 765

14 343

3 422

16 610

12 438

4 172

22 934

17 472

5 462

633 676

566 572

67 104

696 536

603 744

90 792

805 751

680 967

124 784

Celkem

Celkem

Liberecký kraj patří mezi nejaktivnější kraje v oblasti výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě prováděného pracovníky jednotlivých dopravních úřadů. Povinnost uskutečňovat kontroly podle směrnice rady č. 88/599/EHS je plněna zejména vlivem organizace práce a technickým vybavením oddělení silniční dopravy, které tuto činnost zabezpečuje. Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji je rozdělen mezi více subjektů. Dohlídky ve firmě provádějí dopravní úřady a téměř vždy se týkají kontrol podnikatelů v silniční motorové dopravě, kteří provozují dopravu na základě koncesních listin. Při těchto kontrolách je sledováno roční časové období a kontrola je zaměřena na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související dopravcům, resp. podnikatelům v silniční dopravě. Silniční kontroly jsou prováděny pracovníky dopravních úřadů, ale také Policií ČR a celními úřady. Jedná se o kontroly provozování dopravy nejen pro cizí potřebu 61 / 205

Silniční kontrola

9 291

Celkem

26 095

Silniční kontrola

35 386

Celkem

Jihočeský kraj

Karlovarský kraj

Kontrola dopravce

2007 Silniční kontrola

2006 Kontrola dopravce

Počet kontrolovaných tachograf. kotoučků

Kontrola dopravce

2005


(podnikatelé v silniční motorové dopravě, kteří jsou držiteli koncesních listin), ale také pro vlastní potřebu (doprava provozována v rámci jiných živností - nejedná se o předmět podnikání „silniční motorová doprava“). Při těchto kontrolách je sledována měsíční činnost řidičů a kontroly jsou zaměřeny na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související nejen dopravcům, ale také řidičům. Při výkonu státního odborného dozoru se kontroluje především řádné vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, dodržování bezpečnostních přestávek a celkové denní doby řízení, platnost technické prohlídky vozidla a měření emisí, periodická kontrola záznamového zařízení (tachografu), ale také označení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a přítomnost koncesní listiny ve vozidle při jeho provozu. Od poloviny roku 2006 probíhá zásadní změna ve formě vedení záznamů o dobách řízení a bezpečnostních přestávkách. Jedná se o zavádění digitálních tachografů. Všechna nová vozidla, pro která předpisy stanoví povinnost být vybavena tachografem, musí byt vybavena digitálním tachografem. Jedná se o nákladní vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny včetně přívěsu a osobní vozidla s obsaditelností vyšší než 8 osob kromě místa řidiče, která byla uvedena do provozu po 1.7.2006. V Libereckém kraji jsou kontrolními kartami k digitálním tachografům vybaveny všechny subjekty, které jsou oprávněny k výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, tj. pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje, Policie ČR i celních úřadů. V souvislosti s prováděním kontrol dle zákona o silniční dopravě jsou příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, pro tuto činnost proškolováni. Každoročně se účastní seminářů zaměřených především na základní povinnosti související s předpisy týkajících se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů. V roce 2007 se jednalo zejména o seminář týkající se používání digitálních tachografů a kontroly výstupů z tohoto zařízení. Při výkonu státního odborného dozoru se u dopravců přepravujících nebezpečné věci mimo výše uvedené kontroluje také dodržování Dohody o ADR (vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů) a Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2007 Sb.m.s., kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s. a č. 33/2005 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Mezi základní povinnosti dopravců přepravujících nebezpečné věci patří především použít vozidlo k této přepravě způsobilé, označit vozidlo výstražnými oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami dle charakteristiky přepravovaných látek, zabezpečit povinnou výbavu vozidla a zabezpečit školení osob podílejících se na přepravě. Příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, jsou držiteli certifikátu bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici. V roce 2007 absolvovali obnovovací školení zaměřené na přepravu nebezpečných věcí dle dohody ADR. Následující tabulka a graf znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru (SOD) v silniční dopravě provedeného pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007.

62 / 205


Tabulka č. 36: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2005 až 2007

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Celkem

Silniční kontrola

Celkem

2007

Kontrola dopravce

2006 Silniční kontrola

Celkem

SOD

Kontrola dopravce

2005

Celkem - změna 2007/2006 (%)

Počet kontrol

452

163

289

346

183

163

235

175

60

- 32,08

- bez závad

375

118

257

257

117

140

166

117

49

- 35,41

77

45

32

89

66

23

69

58

11

- 22,47

692

403

289

639

476

163

556

496

60

- 12,99

74 346

72 941

1 405

92 304

90 608

1 696

75 006

74 127

879

- 18,74

- se zjištěnými závady Počet kontrol. vozidel Počet kontrol. tachograf. kotoučků

Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2005 až 2007 350

289

300 250 200

183 163

175

kontroly dopravce

163

silniční kontroly

150 100

60

50 0

2005

2006

2007

Při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě jsou kontroly provedené pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, zaměřeny především na kontroly dopravců, kdy je kontrolován několikanásobně vyšší počet vozidel a delší časové období než je tomu u silničních kontrol. Počet protokolů z kontrol dopravců představoval v roce 2007 téměř 75 % celkového počtu sepsaných protokolů. Snížení počtu silničních kontrol provedených pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v posledních dvou letech je způsobeno zapojením do této kontrolní činnosti dalších subjektů, tj. Policie ČR a celních úřadů.

63 / 205


V roce 2007 došlo ve srovnání s rokem 2006 ke snížení celkového počtu kontrol v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě o 32 %, což je způsobeno poklesem provedených silničních kontrol o více než 60 %. Silniční kontroly jsou prováděny více subjekty, a proto je kladen větší důraz na dohlídky. Počet kontrol dopravců ve firmě v roce 2007 zůstal ve srovnání předchozím období téměř stejný. V roce 2007 došlo k poklesu celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků, což je způsobeno především zaměřením se na podnikatelské subjekty s menším vozovým parkem a na dopravce provozující dopravu v menším rozsahu. Ze všech uskutečněných kontrol proběhlo 70 % kontrol bez závad. V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontrolují orgány Policie ČR a celní úřady, zda je vozidlo v provozu vybaveno předepsanými doklady, zda je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Jedná se zvláštní formu výkonu státního odborného dozoru, kdy zjištěná porušení jsou buď řešena na místě blokovou pokutou nebo oznamována příslušnému dopravnímu úřadu jako podnět pro správní řízení za porušení povinností dopravcem, příp. obcím s rozšířenou působností jako přestupek řidiče. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru formou silničních kontrol, provedených Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007.


Počet zjištěných závad

Počet kontrolovaných vozidel



Policie ČR

4 990

14 474

545

4 026

38 445

351

4 394

63 611

160

+ 9,14

- PČR Česká Lípa

1 427

4 863

66

1 183

10 918

38

681

5 118

34

- 42,43

973

2 898

124

706

8 234

89

589

12 696

51

- 16,57

- PČR Liberec

1 448

4 075

98

1 277

13 891

63

713

11 408

19

- 44,17

- PČR Semily

1 142

2 638

257

860

5 402

161

2 411

34 389

56

+ 180,35

Celní úřad

2 432

11 173

280

10 606

25 612

354

1 168

10 449

153

- 88,99

361

2 126

64

70

648

18

83

1 286

20

+ 18,57

- CÚ Liberec

2 071

9 047

216

10 536

24 964

336

1 085

9 163

133

- 89,70

Celkem

7 422

25 647

825

14 632

64 057

705

5 562

74 060

313

- 61,99

Subjekt provádějící silniční kontrolu

- PČR Jablonec n.N.

- CÚ Česká Lípa



2007


2006


2005

Počet kontrolovaných vozidel - změna 2007/2006 (%)

Tabulka č. 37: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007

64 / 205


Změna počtu kontrol dle zákona o silniční dopravě provedených pracovníky celních úřadů je oproti minulému období velmi výrazná, což je způsobeno povinnostmi, které byly celním úřadům stanoveny. Počet kontrol provedených Policií ČR se liší dle jednotlivých okresních ředitelství a je ovlivněn především personálním složením kontrolních útvarů. Ve srovnání s předcházejícími období je počet silničních kontrol nákladních vozidel provedených Policií ČR téměř neměnný. Nárůst celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků u všech silničních kontrol za období roku 2007 je ovlivněn změnou legislativy, kdy je po řidiči vyžadováno, aby ke kontrole předložil větší počet záznamových listů (záznamy za období běžného týdne a za předcházejících 15 dnů) než bylo vyžadováno do 1.7.2006.

Tabulka č. 38: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet porušení předaných ke správnímu řízení x)

63

351

246

105

160

18

142

- 54,42

66

46

20

38

35

3

34

1

33

- 10,53

124

114

10

89

60

29

51

8

43

- 42,70

- PČR Liberec

98

77

21

63

33

30

19

0

19

- 69,84

- PČR Semily

257

245

12

161

118

43

56

9

47

- 65,22

Celní úřad

280

62

218

354

0

354

153

0

153

- 56,78

64

0

64

18

0

18

20

0

20

+ 11,11

- CÚ Liberec

216

62

154

336

0

336

133

0

133

- 60,42

Celkem

825

544

281

705

246

459

313

18

295

- 55,60

- PČR Česká Lípa - PČR Jablonec n.N.

- CÚ Česká Lípa

x) podněty



482

Policie ČR


545

Subjekt provádějící silniční kontrolu


Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet zjištěných závad - změna 2007/2006 (%)

2007


2006

Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

2005

jsou předávány buď Krajskému úřadu Libereckého kraje nebo příslušným městským úřadům

Orgány Policie ČR a celní úřady jsou při provádění silniční kontroly v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, oprávněny vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Při výběru kauce jsou povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce a o zjištěném porušení sepsat protokol, ve kterém uvedou informaci pro dopravce, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Nejpozději následující pracovní den po provedené silniční kontrole je kauce předána dopravnímu úřadu (kauce je pracovníky celního úřadu složena v pokladně Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci předány osobně pracovníkům oddělení silniční dopravy anebo je kauce vložena na depozitní úřad Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci zaslány dopravnímu úřadu poštou).

65 / 205


Doručením vyjádření dopravce k uložené kauci, příp. dostavením se k jednání na dopravní úřad, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Následující tabulky jsou přehledem vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007.

Tabulka č. 39: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007

Počet vedených správních řízení

Příjem z kaucí pro KÚLK (tis. Kč)

Výše vybraných kaucí (tis. Kč)

Počet propadnutých kaucí







Počet vybraných kaucí

2007



2006



2005

CÚ Č. Lípa

21

435

8

13

297

2

42

2

0

42

0

0

0

0

0

CÚ Liberec

44

643

42

2

635

80

1 542

66

14

1 421

50

1 028

38

12

932

Celkem

65

1 078

50

15

932

82

1 584

68

14

1 463

50

1 028

38

12

932

Subjekt provádějící kontrolu

V Libereckém kraji vybírají kauce pouze celní úřady, a to od konce roku 2004. V roce 2004 bylo vybráno 6 kaucí v celkové výši 129 000,- Kč, na základě vyjádření dopravce byla dopravním úřadem vedena 4 správní řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2004 částku 76 000,- Kč. V roce 2005 vybraly celní úřady 65 kaucí v celkové výši 1 078 000,- Kč. Polovinu z vybraných kaucí jsou kauce vybrané od dopravců z Polska, Německa a Slovenska. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 15 správních řízení, zbývajících 50 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2005 částku 932 000,- Kč. V roce 2006 vybraly celní úřady 82 kaucí v celkové výši 1 584 000,- Kč. Polovinu z vybraných kaucí jsou kauce vybrané od dopravců z Polska a Německa. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 14 správních řízení, zbývajících 68 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2006 částku 1 463 000,- Kč. V roce 2007 vybraly celní úřady 50 kaucí v celkové výši 1 028 000,- Kč. Polovinu ze všech vybraných kaucí jsou kauce vybrané od dopravců ze Slovenska, Polska a Německa. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 12 správních řízení, zbývajících 38 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2007 částku 932 000,- Kč.

66 / 205


Tabulka č. 40: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 - dle země původu dopravce














2007


2006


2005

Bělorusko

2

20

2

0

20

1

15

1

0

15

3

45

3

0

45

Bulharsko

1

10

1

0

10

1

20

0

1

11

-

-

-

-

-

Dánsko

1

21

1

0

21

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Chorvatsko

1

15

1

0

15

1

15

1

0

15

-

-

-

-

-

Irán

-

-

-

-

-

1

10

1

0

10

-

-

-

-

-

Itálie

1

21

1

0

21

1

30

1

0

30

1

15

1

0

15

Litva

-

-

-

-

-

5

93

5

0

93

1

24

0

1

11

Maďarsko

1

21

1

0

21

3

86

2

1

81

2

29

2

0

29

Makedonie

-

-

-

-

-

1

15

1

0

15

2

20

2

0

20

Německo

15

290

9

6

241

21

502

17

4

463

6

170

4

2

145

Nizozemí

3

61

2

1

51

1

25

1

0

25

-

-

-

-

-

22

331

18

4

291

21

342

19

2

319

10

200

9

1

194

Rakousko

2

36

2

0

36

1

40

1

0

40

-

-

-

-

-

Rumunsko

-

-

-

-

-

4

55

4

0

55

-

-

-

-

-

Rusko

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

6

135

5

1

125

Slovensko

10

165

7

3

129

10

156

6

4

129

7

155

3

4

127

Slovinsko

1

10

1

0

10

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Srbsko

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

25

1

0

25

Turecko

2

27

2

0

27

5

80

5

0

80

4

85

4

0

85

Ukrajina

3

50

2

1

39

5

100

3

2

82

7

135

4

3

111

Země původu dopravce

Polsko

67 / 205


Mezi nejčastější závady, které jsou v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě zjištěny, patří řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, nedodržení bezpečnostních přestávek, celkové denní doby řízení a denní doby odpočinku. Mezi závadami ze silničních kontrol představují nezanedbatelnou část také řádné neoznačení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a nepřítomnost dokladu o oprávnění k podnikání ve vozidle při jeho provozu.

Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2007 řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla 11 %

4%

nedodržení bezpečnostních přestávek

16 %

3%

nedodržení celkové denní doby řízení nedodržení denní doby odpočinku

16 %

nepřítomnost koncesní listiny ve vozidle 37 %

13 %

řádné neoznačení vozidla obchodním jménem ostatní závady

V návaznosti na provedené kontroly je v případě zjištění porušení stanovených povinností vedeno s dopravcem správní řízení. Kromě vlastních zjištění eviduje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, také protokoly ze silničních kontrol postoupené Policií ČR a celními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o správních řízeních s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly vedeny pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007.

2005

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

148

228

85

143

227

74

153

- 0,44

164

50

114

159

66

93

174

63

111

+ 9,43

1 138

437

701

1 321

762

559

1 489,5

841

648,5

+ 12,76

53

19

34

69

19

50

53

11

42

- 23,19

x) správní

(%)

Kontrola dopravce

69

Celkem

Silniční kontrola

217

Celkem

Kontrola dopravce

Počet podnětů Počet vydaných rozhodnutí Výše udělených pokut (v tis. Kč) Nedořešené podněty převod

Celkem

Správní řízení x)

2007

2006

Celkem - změna 2007/2006

Tabulka č. 41: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007

řízení vedeno na základě zjištění při kontrole, kterou provedl dopravní úřad, celní úřad nebo Policie ČR na území Libereckého kraje 68 / 205


Mezi podněty pro správní řízení, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, jako příslušný dopravní úřad eviduje, představují podněty ze silničních kontrol více než 65 %. Nejedná se pouze o podněty z vlastních silničních kontrol, jak je tomu u podnětů pro správní řízení na základě provedené kontroly dopravce. Podněty pro správní řízení, kdy bylo zjištěno porušení stanovených povinností při silniční kontrole, představují především protokoly ze silničních kontrol obdržené od celních úřadů. Následující tabulka znázorňuje přehled vydaných rozhodnutí a výši udělených pokut na základě správních řízení s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, vedeny v letech 2005 až 2007.

Kontrola dopravce ve firmě

(%)

Výše udělených pokut (Kč)

Počet vydaných rozhodnutí

2007



2006


Výsledky správních řízení


2005

Počet vydaných rozhodnutí - změna 2007/2006

Tabulka č. 42: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2005 až 2007

50

437 000

66

762 000

63

841 000

- 4,55

114

701 000

93

559 000

111

648 500

+ 19,35

- provedena pracovníky KÚLK

39

225 000

21

154 000

14

110 000

- 33,33

- provedena Policií ČR

19

93 000

14

91 000

22

136 500

+ 57,14

- provedena celními úřady

56

383 000

58

313 000

75

402 000

+ 29,31

164

1 138 000

159

1 321 000

174

1 489 500

+ 9,43

Silniční kontrola

Celkem

Dopravní úřady také provádějí zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu. Účelem zkoušky je prokázat odbornou způsobilost žadatele k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (u právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven; u fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven). Odborná způsobilost se prokazuje zkouškou z pěti předmětů (Obchodněprávní vztahy a pracovněprávní vztahy; Silniční doprava a mezinárodní smlouvy s ní související; Ceny, daně, daňové řízení, poplatky, pojištění a celní řízení; Technická základna; Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel), příp. vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru nebo jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, které podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti. Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy (nákladní vnitrostátní, nákladní mezinárodní, osobní vnitrostátní, osobní mezinárodní) a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Rozsah požadovaných znalostí v jednotlivých předmětech je rozlišen podle druhu provozování silniční dopravy, pro niž uchazeč prokazuje odbornou způsobilost.

69 / 205


Následující tabulka znázorňuje počet a úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 v členění dle druhu dopravy.

Tabulka č. 43: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007

Nákladní mezinárodní

Osobní vnitrostátní

Osobní mezinárodní

Celkem

Nákladní vnitrostátní




Celkem





2007


2006

Celkem

2005

Počet žadatelů

40

18

10

12

0

49

26

9

13

1

72

41

12

18

1

Počet úspěšných žadatelů

35

17

10

8

0

41

22

9

9

1

64

36

10

17

1

Úspěšnost žadatelů (%)

87

94

100

67

-

84

85

100

69

100

89

88

83

94

100

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování SMD pro cizí potřebu

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu skládalo v roce 2003 celkem 70 žadatelů s trvalým pobytem v Libereckém kraji a v roce 2004 celkem 108 žadatelů. V následujících dvou letech došlo ke snížení počtu žadatelů oproti roku 2004 na polovinu. V roce 2007 došlo opět k nárůst, kdy zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu skládalo 72 žadatelů s trvalým pobytem v Libereckém kraji, z nichž úspěšných bylo 64. Nejvyšší počet žadatelů je každoročně zaznamenáván u silniční motorové dopravy nákladní vnitrostátní. Procentuální úspěšnost žadatelů je v posledních letech téměř stejná, v roce 2007 činila 89 %.

2.1.6 ZAJIŠŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Od 1. ledna 2003 převzal Liberecký kraj odpovědnost nad zajišťováním dopravní obslužnosti svého území. Podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovilo rozsah základní dopravní obslužnosti pro území Libereckého kraje v roce 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje na svém 8. zasedání dne 20. listopadu 2001 (usnesení č. 141/01/ZK). Od roku 2004 stanovilo maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 367/03/ZK (na 10. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje, konaném dne 18. listopadu 2003). Resort dopravy vypracoval na základě výstupů z projektu Optimalizace dopravní obslužnosti návrhy na změny v zabezpečení dopravní obslužnosti obcí LK. Zastupitelstvo Libereckého kraje pak na svém zasedání, konaném dne 18. května 2004 ustanovilo usnesení č. 121/04/ZK nový rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje.

Příloha č. 3: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku

70 / 205


Tabulka č. 44: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ZDO pro rok 2003 Veřejná linková doprava (km/rok) Drážní Kolejová (vlkm/rok) doprava Tramvajová (vzkm/rok)

ZDO pro rok 2004

(platnost od 1.6.2004)

ZDO pro rok 2005

ZDO pro rok 2006

ZDO pro rok 2007

11 915 000

13 854 000

13 854 000

13 854 000

13 854 000

3 823 275

3 921 000

3 921 000

3 921 000

3 921 000

921 865

1 021 000

1 021 000

1 021 000

1 021 000

Jízdní řády pro rok 2003 schvalovaly v roce 2002 okresní úřady a od ledna 2003 vykonává Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, oddělení dopravní obslužnosti komplexní zajišťování výkonu státní správy (přenesenou působnost) a samosprávných činností na úseku dopravní obslužnosti podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů vlakové dopravy podílí i společnost KORID LK, spol. s r.o., od přípravy jízdních řádů pro období 2006/2007 se tato společnost částečně podílí i na přípravě jízdních řádů autobusové dopravy, během roku 2007 pak plně převzala agendu přípravy a připomínkování jízdních řádů vlakové a autobusové dopravy, s Odborem dopravy KÚLK jsou však všechny větší zásahy do jízdních řádů i nadále konzultovány, zejména pokud mají tyto změny větší vliv na ekonomiku provozu veřejné dopravy (nárůst/úbytek ujetých km, zlepšení/zhoršení základní dopravní obsluhy obcí/území).

Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007

2.1.6.1 Veřejná linková autobusová doprava Liberecký kraj hradí dopravcům od roku 2003 ztrátu vzniklou provozováním veřejné linkové autobusové dopravy na základě smluv o zabezpečení stanoveného rozsahu základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje a na základě smluv o závazku veřejné služby. Současné smlouvy jsou až na výjimky uzavřené na období osmi let (2004 – 2011). Liberecký kraj již šestým rokem (od roku 2003) uzavírá s obcemi Libereckého kraje smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Na základě této smlouvy se obce zavazují ve čtvrtletních splátkách v roce 2008 uhradit cca 24 mil. Kč, a tím přispět na zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Smlouva není uzavřena pouze se Statutárním městem Liberec a s Obcí Kravaře. Obec Kravaře disponuje vlastním autobusem, kterým zajišťuje dopravu občanů ve vlastní režii. Statutární město Liberec financuje ze svých prostředků poměrně rozsáhlý systém městské hromadné dopravy (dále jen MHD), který slouží při návštěvách krajského města všem obyvatelům kraje a je proto od příspěvku na dopravní obslužnost rovněž osvobozeno.

71 / 205


Z důvodu řešení otázek dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje byla zřízena pracovní skupina pod názvem Dopravní svaz. Její ustanovující zasedání se konalo dne 13. května 2003 v Liberci. Dopravní svaz je složen ze zástupců měst a obcí Libereckého kraje, zástupců Rady Libereckého kraje, zástupce Výboru dopravy Zastupitelstva Libereckého kraje a pracovníků dopravního úřadu. Veřejná linková doprava je provozována na základě vydaných licencí, které uděluje a odejímá příslušný krajský dopravní úřad, v Libereckém kraji tedy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy (s výjimkou linek městské autobusové dopravy, i s přesahem mimo území města, na ty vydávají licence pověřené obecní úřady).

Příloha č. 4: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2007 Tabulka č. 45: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje na základě žádostí dopravců v roce 2007 Název linky

Licence odejmuta k

500 081 Žandov, Radeč - Žandov

2

500 300

1

530 190 Tanvald - Desná - Albrechtice v Jiz.h. - Jiřetín p.Bukovou - Tanvald

9.12.2007

2

530 903 Jablonec nad Nisou - Liberec - Jablonec nad Nisou

3.12.2007

1

540 100 Oldřichov na Hranicích - Hrádek n.N. - Dolní Suchá - Rynoltice

9.12.2007

2

540 400 Liberec, Babylon - Albrechtice v Jizerských horách

15.11.2007

3

540 410 Liberec, Babylon - Bedřichov

15.11.2007

4

540 420 Liberec, Babylon - Harrachov - Rokytnice nad Jizerou

15.11.2007

1

540 951 Liberec - Praha

10.7.2007

1

670 077 Rokytnice nad Jizerou - Semily - Jičín

9.12.2007

ČSAD Liberec a.s.

1

STUDENT AGENCY, s.r.o.

P.č. Linka č.

ČSAD Semily, a.s.

ČSAD Jablonec ČSAD nad Nisou a.s. Česká Lípa a.s.

Dopravce

Česká Lípa - Česká Kamenice - Janov – Jetřichovice - Kyjov Krásná Lípa

Příloha č. 5: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2007

72 / 205

9.12.2007 29.6.2007


Následující tabulky podrobně informují o současném rozsahu dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje. Legenda k následujícím tabulkám :

DO X S N

- dopravní obslužnost veřejnou dopravou - pracovní den - sobota - neděle

Tabulka č. 46: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – celkem, rok 2007 Počet obyvatel kraje x)

Počet obcí

Zajištění DO autobusem i vlakem X

S

Zajištění DO pouze autobusem

N

X

S

DO veřejnou dopravou nezajištěna vůbec

Zajištění DO pouze vlakem

N

X

S

N

X

S

N

35

26

0

51

28

počet obcí 430 774 x)

215

92

58

67

122

71

94

1

údaj převzat od ČSÚ

Příloha č. 6: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2007

Tabulka č. 47: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005, 2006, 2007 a 2008 Počet spojů za provozní den 2005

Dopravce X 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

S

Počet spojů za provozní den 2006

Ujeté km v ZVS 2005 N

km

X

S


km

685

80

107

3 147 310

694

80

107

3 146 732

399

77

85

2 039 027

399

75

78

1 780 483

216

124

123

392 837

218

129

129

386 963

4 ČSAD Liberec, a.s.

643

112

131

3 186 119

660

92

88

2 897 532

5 ČSAD Semily, a.s.

750

113

125

3 090 468

821

141

149

3 040 727

6 DPML a.s. - autobusy

107

48

46

93 185

94

40

38

81 093

19

0

0

41 760

19

0

0

45 180

7

2

4

40 498

18

2

4

53 448

2

2

2

23 496

2

2

2

23 760

28

9

6

9 434

28

9

6

9 382

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec nad 3 Nisou - MHD 2

7 KAD, spol. s r.o. 8

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.

9 OAD Kolín, s.r.o. 10 VETT a.s.

73 / 205



Dopravce X 11 OSNADO spol. s r.o. Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

S

N

km

X

S


km

33

2

2

48 438

33

2

2

48 880

14

0

0

23 340

14

0

0

20 704

44

3

8

80 741

40

3

8

89 923

476

421

417

4 115 480

565

492

475

4 132 562

120

72

72

278 472

122

76

76

286 191

3 543

1 065

1 128

16 610 605

3 727

1 143

1 162

16 043 560


Dopravce X 1 ČSAD Česká Lípa a.s.


Ujeté km v ZVS 2005

S

Počet spojů za provozní den 2008 - plán


km

X

S

Ujeté km v ZVS 2008 - plán N

km

695

80

107

3 117 255

713

93

129

3 166 159

381

74

81

1 781 220

392

79

80

1 800 969

197

124

124

387 697

201

124

124

386 841

4 ČSAD Liberec, a.s.

648

91

88

2 966 217

632

91

86

2 948 709


810

128

135

3 040 827

848

180

180

3 045 633

6 DPML a.s. - autobusy

93

40

38

81 781

98

40

38

83 676

7 KAD, spol. s r.o.

19

0

0

45 160

20

0

0

52 118

16

0

0

15 198

8

0

0

2 248

2

2

2

23 298

2

2

2

23 430

28

9

6

9 395

33

12

10

9 823

33

2

2

48 762

35

2

2

50 265

14

0

0

20 704

14

0

0

20 784

46

6

11

108 087

46

6

11

108 605

561

483

489

4 122 026

561

487

491

4 117 757

124

76

76

280 467

140

114

104

314 155

3 667

1 115

1 159

16 048 094

3 743

1 230

1 257

16 131 172

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec nad 3 Nisou a.s. - MHD 2

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10

MHD ČL (VETT a.s./ ČSAD Semily, a.s.)

11 OSNADO spol. s r.o. Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

74 / 205


Tabulka č. 48: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2008 Počet linek/tratí 2004

Km 2004

Dopravce

Km 2005

Počet linek/tratí 2005

Km 2006


Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 204 949

49

3 147 310

47

3 146 732

48

2 ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

2 252 403

25

2 039 027

26

1 780 483

27

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. - MHD

376 214

6

392 837

6

386 963

6

4 ČSAD Liberec, a.s

3 700 128

32

3 186 119

32

2 897 532

33


3 102 365

72

3 090 468

72

3 040 727

73

6 DPML a.s.

85 705

3

93 185

5

81 093

5

7 KAD, spol. s r.o.

44 980

3

41 760

3

45 180

3

-

-

40 498

3

53 448

4

7 722

1

23 496

1

23 760

1

5 386

1

9 434

1

9 382

1

11 OSNADO spol. s r.o.

44 294

5

48 438

5

48 880

5

12 Technické služby Mimoň, s.r.o.

23 340

1

23 340

1

20 704

1

13 TRANSCENTRUM bus s.r.o.

67 519

6

80 741

6

89 923

6

12 915 005

204

12 216 653

208

11 624 807

213

4 115 480

17

4 132 562

17

1

286 191

1

3

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10 VETT a.s.

CELKEM

Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

3 884 190

17

Tramvajová doprava 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

326 821

Km 2007

Dopravce

1


278 472

Km 2008 - plán

Počet linek/tratí 2008 plán

Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 117 255

48

3 166 159

48

2 ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

1 781 220

28

1 800 969

28

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. - MHD

387 697

6

386 841

6

4 ČSAD Liberec, a.s

2 966 217

33

2 948 709

33


3 040 827

73

3 100 000

75

3

75 / 205


Km 2007

Dopravce


Počet linek/tratí 2008 plán

Km 2008 - plán

6 DPML a.s.

81 781

5

83 676

6

7 KAD, spol. s r.o.

45 160

3

52 118

3

15 198

2

2 248

2

23 298

1

23 430

1

9 395

1

9 823

11 OSNADO spol. s r.o.

48 762

5

50 265

6

12 Technické služby Mimoň, s.r.o.

20 704

1

20 784

1

13 TRANSCENTRUM bus s.r.o.

108 087

6

108 605

6

11 645 601

212

11 699 260

217

17

4 117 757

17

1

314 155

1

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10

MHD ČL (VETT a.s./ ČSAD Semily, a.s.)

CELKEM

1 (do 29.2.) 2 (od 1.3.)

Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

4 122 026 Tramvajová doprava

1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

280 467

Veřejná doprava má nezastupitelné místo v životě obyvatel Libereckého kraje. Je to veřejná služby, která velmi výraznou měrou přispívá k dobrému fungování a rozvoji našeho regionu. Proto Liberecký kraj této službě věnuje značnou pozornost, se snahou o co nejlepší zajištění dopravní obslužnosti. Její provozování však vyžaduje úhradu ztrát, které dosahují značných hodnot a dle současných pravidel jsou z největší části hrazeny z rozpočtu kraje. Neopomenutelnou skutečností je i podíl obcí, které na úhradu ztráty přispívají na základě „Smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje“. V následující tabulce je rozbor finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé provozováním dopravy v závazku veřejné služby v letech 2003 až 2008.

Tabulka č. 49: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2008 Zdroj Státní rozpočet – drážní doprava Rozpočet kraje – drážní doprava Státní rozpočet – autobusová doprava Rozpočet kraje – autobusová doprava

2003

2004

2005

106 600 000

106 600 000

xx)

xx)

xx)

xx)

x)

x)

196 365 000

196 365 000

201 369 860

207 080 960

133 200 000

139 969 000

xx)

xx)

xx)

xx)

x)

x)

144 000 000

154 000 000

158 158 000

170 234 040

76 / 205

2006

2007

2008


Zdroj Státní rozpočet – žákovské jízdné Rozpočet kraje – žákovské jízdné Obce Jiné Celkem Dosažené tržby – autobusová doprava xxx) Dosažené tržby – drážní doprava xxx)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

x)

8 200 000

xx)

xx)

xx)

xx)

x)

x)

27 300 000

17 300 000

17 300 000

17 300 000

24 412 660

23 294 291

23 883 000

23 950 000

24 228 000

24 000 000

1 705 000

1 787 700

1 060 000

1 060 000

2 095 000

2 430 000

265 917 660

279 850 991

392 608 000

392 675 000

403 150 860

421 045 000

207 212 945

218 099 021

185 555 106

171 775 842

165 409 353

-

53 279 660

69 192 299

73 868 056

86 194 000

82 041 000

-

do roku 2004 se jedná o účelově vázané dotace ze státního rozpočtu od roku 2005 jsou položky součástí rozpočtu Libereckého kraje xxx) od roku 2004 včetně žákovského jízdného v ZVS x)

xx)

2.1.6.1.1

Příprava jízdních řádů

Po pětileté zkušenosti Odboru dopravy probíhal samotný harmonogram připomínkového řízení k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy následovně: Města, obce a široká veřejnost Libereckého kraje zasílaly v průběhu roku 2007 resortu dopravy připomínky ke stávajícím jízdním řádům veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy a veřejné drážní dopravy. Některé požadované změny jízdních řádů s platností od 10. prosince 2006 do 8. prosince 2007 byly provedeny v termínech vyhlášených Ministerstvem dopravy 4. března 2007 a 10. června 2007. V rámci přípravy návrhů jízdních řádů s dopravci, byly všechny došlé připomínky během celého roku 2007 i požadavky z období minulých Odborem dopravy posouzeny z hlediska účelnosti a naléhavosti a oprávněné požadavky byly dle možností do návrhů jízdních řádů zapracovány. Na webové stránky Odboru dopravy www.doprava.kraj-lbc.cz byl umístěn odkaz na „Návrhy jízdních řádů veřejné dopravy s platností od 9.12.2007 do 13.12.2008“, kde byly zveřejněny návrhy jízdních řádů linek ve formátu pdf. Pro lepší orientaci v provedených změnách v jízdních řádech zde byla umístěna i tabulka obsahující všechny došlé připomínky s uvedením jejich realizace, případně důvod, pro který nebylo možno požadavku vyhovět. V období od 4. do 14. září 2007 proběhlo postupně 10 koordinačních porad ve všech pověřených obcích 3. stupně Libereckého kraje, k jízdním řádům veřejné linkové autobusové a drážní dopravy pro období platnosti od neděle 9. prosince 2007 do soboty 13. prosince 2008. Města a obce Libereckého kraje tak měly možnost se k těmto návrhům jízdních řádů vyjádřit ještě před konáním jednání, případně uplatnit své požadavky na místě. Na samotných koordinačních poradách pak byly zástupci Odboru dopravy a společnosti KORID LK sděleny obecné informace týkající se stavu dopravní obslužnosti, jednotlivé jízdní řády linek již nebyly projednávány, v některých případech byly projednány problematické jízdní řády.

77 / 205


Cílem Odboru dopravy je nabízet veřejnou dopravu cestující veřejnosti jako službu, která bude splňovat jejich potřeby a požadavky v dané kvalitě. Tento cíl se daří postupně naplňovat, a jeho měřítkem je i kolísající tendence počtu požadavků a připomínek k tvorbě jízdních řádů. V roce 2003 bylo Odborem dopravy řešeno celkem 1200 připomínek, v rámci platnosti jízdních řádů pro období roku 2004 bylo doručeno 431 připomínek, v roce 2005 projednáno 351 požadavků na změny jízdních řádů, v roce 2006 pak bylo před zahájením platnosti nových jízdních řádů posouzeno celkem 446 požadavků na změny jízdních řádů, do konce roku 2007 bylo zpracováno dalších 539 požadavků na změny.

Tabulka č. 50: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2007 2003

2004

2005

2006

2007

1200

431

351

446

539

- do JŘ zapracováno

853

332

289

361

508

- do JŘ nezapracováno

347

99

69

85

31

Počet projednaných připomínek

Do nových jízdních řádů byly zapracovány zejména požadavky na zajištění dopravy do a ze zaměstnání a na dopravu dětí do škol, spojení s krajským městem Liberec, tj. zajištění základních dopravních potřeb obyvatel Libereckého kraje. Podrobný zápis z projednání připomínek k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy je k dispozici na Odboru dopravy a u společnosti KORID LK, spol. s r.o. Pro území Libereckého kraje byly nově vydány 4 regionální jízdní řády (Českolipsko, Jablonecko, Liberecko a Semilsko), doplněné stávající silniční mapou Libereckého kraje s vyznačenými trasami linek příměstské autobusové dopravy.

2.1.6.1.2 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Založením integrovaného dopravního systému (dále jen IDS) v Libereckém kraji je sledováno zkvalitnění veřejné dopravy jako systému veřejné služby na území Libereckého kraje. Integrovaný dopravní systém zajistí větší kvalitu přeprav při respektování omezených finančních možností kraje. Před zahájením dílčí fáze IDS v Libereckém kraji (tarifní integrace autobusových dopravců), provedl Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje důkladnou analýzu zkušeností z již funkčních neformálních IDS v Plzeňském kraji, Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji, Hradeckém a Pardubickém kraji, Jihomoravském kraji. Prvním krokem k integraci bylo zavedení jednotného systému odbavování cestujících prostřednictvím bezkontaktních čipových karet, které od 1. ledna 2004 již nabízejí cestujícím čtyři dopravci ČSAD Česká Lípa a.s.; ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s.; ČSAD Semily, a.s. Ve spolupráci s Libereckým krajem se dále podařilo tento systém rozšířit i na území Středočeského kraje, kdy do vzájemného uznávání karet s ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s., přistoupil dopravce Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. a s platností od 1. listopadu 2005 do tohoto systému vstoupil i dominantní dopravce na Mladoboleslavsku, společnost TRANSCENTRUM bus s r.o.

78 / 205


K 31. prosinci 2007 je na území Libereckého kraje je v oběhu 46 766 klasických dopravních karet (bez Českých drah), v Mladé Boleslavi dnes využívá čipové karty 25 856 cestujících, dopravce TRANSCENTRUM bus s.r.o. vydal celkem (včetně zaměstnaneckých) 8 404 karet, České dráhy začaly nově vydávat také své čipové karty s obchodním názvem IN-karta, do konce roku 2007 jich na území LK emitovaly 7 151. V roce 2006 byla také zahájena emise Libereckých městských karet, na které je již standardně nahrávána aplikace pro předplatné MHD v Liberci (v současné době již nejsou vydávány nové předplatní kupóny v papírové podobě) a připravuje se i zavedení tzv. elektronické peněženky pro bezhotovostní prodej jednotlivého jízdného. Přesné či přibližné počty karet emitovaných jednotlivými dopravci jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 51: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2007 Mifare EMCard Mifare Standard 1 kB Desfire 4 kB ČSAD Česká Lípa a.s.

6 396

-

-

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

3 039

-

-

ČSAD Liberec, a.s.

14 884

-

-

ČSAD Semily, a.s.

22 447

-

-

OSNADO spol. s r.o. x)

10 079

TRANSCENTRUM bus s.r.o.

8 404

-

-

25 856

-

-

OAD Kolín, s.r.o. + ČSAP s.r.o.

-

-

3 746

České dráhy, a.s. (IN-karty vydané v LK)

-

-

7 151

Liberecká IS, a.s. (Liberecká městská karta - LMK)

-

58 364

-

DPML, a.s. (počet LMK s nahraným předplatným MHD) xxx)

-

25 742

-

Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. xx)

dopravce zajíždí na území LK, není ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK dopravce nepůsobí na území LK, je ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK xxx) průměr za poslední čtvrtletí roku 2007, v lednu 2008 již 30 228 (povinný přechod na karty - viz. text výše) x)

xx)

Zavedení systému čipových karet jednoznačně přineslo přehled o přepravních proudech na jednotlivých spojích, což umožňuje vyhodnocovat využití linek v libovolných úsecích. Neopomenutelným přínosem je transparentní přehled o tržbách po jednotlivých spojích. Druhým krokem integrace došlo ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. K vyhlášení jednotných cen do 50 km došlo s platností od 1.1.2005 jednotlivými dopravci dle zákona o cenách a Cenového výměru MF č. 1/2005. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek. Další kroky integrace jsou připravovány pro rok 2009, mj. je plánováno zavedení integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy včetně celé škály předplatních produktů se zaměřením na pravidelné cestující.

79 / 205


2.1.6.1.3 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. Zastupitelstvo kraje na svém 9. zasedání dne 19. 10. 2004 schválilo svým usnesením č. 286/04/ZK záměr založení společnosti s ručením omezeným s názvem KORID LK, spol. s r. o., ve vlastnictví LK, dle předložené důvodové zprávy. Na 2. zasedání Zastupitelstva kraje dne 15. 2. 2005 pak bylo usnesením č. 30/05/ZK schváleno založení společnosti KORID LK, spol. s r.o., ve vlastnictví Libereckého kraje a zakladatelská listina dle upraveného návrhu. Hlavní předmět činnosti organizace:  trvalá koncepční činnost v oblasti integrace dopravy a zabezpečování postupných kroků integrované dopravy;  trvalé monitorování možností spolupráce, získávání informací, případně finančních prostředků z titulu členství ČR v EU;  spolupráce s dopravními svazy Svobodného státu Sasko (ZVON);  zabezpečování činností souvisejících s projektem REGIOTRAM NISA;  trvalá analýza dopravní sítě, přepravních potřeb a její přizpůsobování zabezpečení dopravní obslužnosti;  spolupráce s dopravci při získávání informací (např. dopravní průzkumy);  marketingová činnost v oblasti rozvoje veřejné dopravy. Při současné legislativě je Koordinátor pověřen zajišťováním organizačních úkolů a „servisu“ objednatelům dopravy, tj. kraji a obcím. Je subjektem prezentujícím dopravní zájmy kraje, měst a obcí ležících v LK. Plní roli odborného a výzkumného pracoviště pro místně příslušný dopravní úřad, zabývá se přípravou jízdních řádů zejména vlakové dopravy, v budoucnu případně bude zajišťovat i clearing v systému využívání jednotného tarifního odbavovacího systému. V současné době KORID LK, spol. s r.o. pracuje na těchto úkolech:  příprava, implementace, projednání změn a doplňků jízdních řádů;  zpracování podkladů pro dodatek „Smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě“;  supervize projektu Regiotram Nisa;  příprava integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy IDOL.

2.1.6.1.4 Žákovské jízdné Usnesením vlády č. 624 ze dne 23. června 2003 bylo rozhodnuto o kompenzaci rušené sociální dávky „příspěvek na dopravu“ znovuzavedením zlevněného jízdného a uloženo zapracování žákovského jízdného do výměru MF s tím, že dopravcům bude uhrazena prokazatelná ztráta vzniklá plněním závazku veřejné služby, tj. poskytováním žákovského jízdného pro žáky a studenty, včetně učňů a to s platností od 1. září 2004. Ztrátu z poskytování žákovského jízdného hradí Liberecký kraj na základě uzavřených dodatků ke smlouvám stávajícím, smluv nově uzavíraných a v případě dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. na základě samostatné smlouvy o úhradě žákovského jízdného, celkem 11 dopravcům:

80 / 205


1) ČSAD Česká Lípa a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 2) ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., Pražská 14, 466 05 Jablonec nad Nisou, 3) ČSAD Liberec, a.s., České mládeže 594/33, 460 06 Liberec 6, 4) ČSAD Semily, a.s., Na rovinkách 211, 513 25 Semily, 5) Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 6) KAD, spol. s r.o., Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí, Vápenická 475, 543 01 Vrchlabí, 7) Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o., Polepská 867, 280 52 Kolín, 8) OSNADO spol. s r.o., Nádražní 501, 542 24 Svoboda nad Úpou, 9) Technické služby Mimoň, s.r.o., V Lukách 95/IV, 471 24 Mimoň, 10) TRANSCENTRUM bus s.r.o., Boleslavská 98, 293 06 Kosmonosy, 11) ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí.

V následující tabulce je uveden přehled počtu jízdenek a čerpání finančních prostředků na úhradu žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové a drážní dopravě z rozpočtu Libereckého kraje za období 2005 až 2007 s rozdělením na žákovské jízdné od 6 do 15 let a od 15 do 26 let.

Tabulka č. 52: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 2005 Žákovské jízdné

Autobusy

Drážní doprava

Celkem

žákovské jízdné do 15 let žákovské jízdné 15-26 let celkem žákovské jízdné do 15 let žákovské jízdné 15-26 let celkem žákovské jízdné do 15 let žákovské jízdné 15-26 let celkem

2006

2007

Počty jízdenek (ks)

Vyplacená dotace na žákovské jízdné (Kč)





1 101 481

1 568 937

1 148 798

1 591 832

1 192 717

1 512 550

1 805 417

9 865 625

1 816 782

10 283 619

1 927 292

10 512 263

2 906 898

11 434 562

2 965 580

11 875 450

3 102 009

12 024 814

23 758

225 439

23 166

138 465

28 687

149 071

251 014

3 751 399

260 973

4 294 756

302 702

4 518 861

274 772

3 976 838

284 139

4 433 221

331 389

4 667 932

1 125 239

1 794 376

1 171 964

1 730 297

1 221 404

1 661 621

2 056 431

13 617 024

2 077 755

14 578 375

2 229 994

15 031 124

3 181 670

15 411 400

3 249 719

16 308 672

3 451 398

16 692 745

V srpnu 2005 byla uzavřena smlouva o úhradě prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby s dopravcem České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 - smlouva platná od 1.1.2005 do 30. června 2005. Na období od 1.9.2005 do 31.12.2005 byla smlouva o úhradě prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby s dopravcem České dráhy, a.s., uzavřena v měsíci září 2005. Na rok 2006 a 2007 byly uzavřeny dodatky smlouvy řešící i úhradu prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby s dopravcem České dráhy, a. s.

81 / 205


Celkem byla Libereckým krajem za období leden až prosinec 2007 uhrazena ztráta z poskytování žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové dopravě a v železniční dopravě ve výši 16 692 745 Kč.

2.1.6.2 Městská autobusová doprava Liberec: Městská hromadná doprava (MHD) je provozována společností Dopravní podnik města Liberce, a.s. tramvajovými linkami (délka tratí 21 km) a autobusovými linkami. Dopravní obslužnost města včetně přilehlých obcí Stráž nad Nisou, Šimonovice a Kryštofovo Údolí je zajištěna autobusy. Tramvajová trať č. 11 zajišťuje spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Provoz tramvajových tratí ve městě (mimo trať do Jablonce nad Nisou) je převeden z úzkého rozchodu 1 000 mm na standardní rozchod 1 435 mm, je již dokončena rekonstrukce městské tramvajové trati v úseku Dolní Hanychov - Horní Hanychov. V letním období roku 2006 došlo k rekonstrukci části úseků meziměstské tratě Vratislavice, výhybna - Kyselka a Proseč, výhybna Proseč, Nový Svět za použití nové technologie kolejového svršku, která umožňuje snadnou změnu rozchodu kolejí na standardních 1 435 mm. Dále bylo na meziměstskou trať do Jablonce nad Nisou v letech 2006 až 2008 nasazeno 5 zásadně zmodernizovaných tramvajových vozů, které již díky střední nízkopodlažní části umožňují bezbariérový přístup do vozidel. Jablonec nad Nisou: MHD je provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., včetně obcí v příměstském území (Bedřichov, Janov nad Nisou, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lučany nad Nisou). Česká Lípa: MHD zajišťovala do února 2008 autobusy firma VETT a.s., od konce února 2008 převzala provozování MHD společnost ČSAD Semily, a.s., od 1.3.2008 pak byly spuštěny nové, optimalizované jízdní řády, které přinášejí rozšíření provozu MHD, více linek, pravidelnější intervaly a zlepšení se dočkalo i spojení do městskou dopravou obsluhovaných předměstských částí České Lípy - Žizníkova, Dobranova, Vlčího Dolu, Dolní Libchavy a do samostatné obce Sosnová. Turnov: dopravu uvnitř města zajišťuje na dvou linkách ČSAD Semily, a.s.

Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.3.2008 Dopravce

Počet spojů za provozní den X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

tis. km

tis. km

tis. Kč

tis. Kč

827

264

1 600

4 764

4 715

2 223

Liberec

106 195

2 462

11 275

Liberec

74 803

Česká Lípa - autobusy ČSAD Semily, a.s.

496

279

273

800

20 712

Jablonec nad Nisou - autobusy ČSAD Jablonec n.N., a.s.

611

276

237

1 552

x)

35 178

Liberec - autobusy DPML a.s.

2 006

1 066

967

4 525

Liberec - tramvaj DPML a.s.

527

374

358

2 441

82 / 205


Dopravce

Počet spojů za provozní den X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

tis. km

tis. km

tis. Kč

tis. Kč Jablonec n. N.

8 609

Turnov - autobusy ČSAD Semily, a.s. x)

17

7

6

62

64

Turnov

0

900 000

Ohrazenice

32 901

dotace od DSOJ (Dopravní sdružení obcí Jablonecka)

Tabulka č. 54: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.3.2008 Město

Dopravce

Turnov

ČSAD Semily, a.s. x)

X

S

N

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

1

98

140

40

114

38

104

5

2 006

527

1 066

374

967

358

2

-

33

-

12

-

10

-

16

-

496

-

279

-

273

-

6

-

201

-

124

-

124

-

+ 3 školní + 1 noční

-

611

-

276

-

237

-

2

-

17

-

7

-

6

-

autobus

DPML, a.s. - za hranicemi města x) Liberec DPML, a.s. - celkem ČSAD Semily, a.s. - za hranicemi města x) Česká Lípa ČSAD Semily, a.s. - celkem ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Jablonec - za hranicemi města x) nad Nisou ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. - celkem

Počet spojů za provozní den

Počet linek

6 24

+ 11 školních

17

hodnoty jen za linky vyjíždějící mimo katastr města, na které Liberecký kraj přispívá v rámci služeb v ZVS LK

2.1.6.3 Taxislužba Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše osmi míst k přepravě osob kromě místa řidiče. Taxislužba je alternativou MHD. Provozovatelé taxislužby příslušní k jednotlivým živnostenským úřadům, které jim vydaly koncesní listinu, mohou podnikat se svými vozidly po celém území České republiky. Dle zákona o silniční dopravě je provozovatel taxislužby povinen do sedmi dnů písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nachází. Jeden podnikatel příslušný k danému živnostenskému úřadu tak může být evidován ve více územních obvodech.

83 / 205


Tabulka č. 55: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Provozovatelé taxislužby Česká Lípa

2003

2004

2005

2006

Změna 2007/2006

2007

(%)

109

97

76

79

67

- 15,19

2

2

1

0

0

0,00

Jablonec nad Nisou

26

27

28

30

32

+ 6,67

Jilemnice

14

12

11

11

11

0,00

154

134

130

117

125

+ 6,84

16

16

19

15

13

- 13,33

Semily

1

1

1

1

1

0,00

Tanvald

20

11

19

16

11

- 31,25

Turnov

11

11

9

8

9

+ 12,50

3

3

3

3

3

0,00

356

314

297

280

272

- 2,86

Frýdlant

Liberec Nový Bor


Tabulka č. 56: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Provozovaná vozidla taxislužby Česká Lípa

2003

2004

2005

2006

Změna 2007/2006

2007

(%)

121

107

80

80

72

- 10,00

2

2

1

0

0

0,00

Jablonec nad Nisou

29

37

32

37

36

- 2,70

Jilemnice

16

13

13

15

14

- 6,67

157

148

157

141

155

+ 9,93

17

16

19

15

14

- 6,67

Semily

1

1

1

1

1

0,00

Tanvald

22

15

22

18

12

- 33,33

Turnov

17

18

12

12

10

- 16,67

3

3

3

3

3

0,00

385

360

340

322

317

- 1,55

Frýdlant

Liberec Nový Bor


2.1.6.4 Zvláštní linková autobusová doprava

84 / 205


Na základě licence k provozování zvláštní linkové osobní dopravy zajišťují dopravci také přepravu obyvatel do zaměstnání. V tomto případě se jedná o přepravu určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Licence pro provozování zvláštní linkové osobní dopravy uděluje příslušný krajský úřad, dříve okresní úřady. Přehled zvláštní linkové dopravy v Libereckém kraji provozované v roce 2007 na základě platných udělených licencí je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 57: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2007 na základě platných udělených licencí P.č. Linka č. 1 500 065

Název linky Česká Lípa - Mimoň - Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Česká Lípa - Žandov - Benešov nad Ploučnicí - Děčín - Česká Kamenice Kamenický Šenov - Volfartice - Česká Lípa, Johnson Controls Česká Lípa - Žandov - Verneřice Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa, Johnson Controls Mimoň - Noviny pod Ralskem - Velký Grunov - Zákupy - Česká Lípa, Johnson Controls Okrouhlá - Nový Bor - Cvikov - Velký Valtinov - Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Chlum - Dubá - Doksy - Mimoň Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Jablonec nad Nisou - Liberec Chrastava Liberec, Minkovice - Chrastava Rynoltice - Stráž p.R. - Dubnice Liberec, Machnín - Chrastava Hrádek nad Nisou Liberec - Stráž nad Nisou - Chrastava - Hrádek nad Nisou

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance Johnson Controls Stráž pod Ralskem

Obchodní jméno dopravce MIRO bus s.r.o.

Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

LIP spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

Preciosa a.s.

LI TOUR s.r.o.

Hoflana, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

KSM Castings CZ s.r.o.

LI TOUR s.r.o.

11 540 145 Liberec - Hrádek nad Nisou

Ernst Bröer, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

12 540 146 Liberec - Turnov

GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o. LI TOUR s.r.o.

13 540 211 Habartice - Frýdlant - Raspenava

STEINEL ELEKTRONIK, k.s.

2 500 085

3 500 105 4 500 115 5 500 255 6 500 265 7 530 904 8 540 122 9 540 142 10 540 143

Jan Ouhrabka

14 540 400 Liberec, Babylon - Albrechtice v Jiz.h. Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

15 540 410 Liberec, Babylon - Bedřichov

Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

Liberec, Babylon - Harrachov Rokytnice nad Jizerou Kunratice - Víska - Minkovice Višňová - Habartice - Pertoltice 17 bez čísla Frýdlant - Nová Ves, Mlýnice Chrastava - Stráž n.Nisou, Benteler Raspenava - Hejnice - Nové Město 18 bez čísla pod Smrkem - Habartice - Pertoltice Bulovka - Frýdlant - Nová Ves, 16 540 420

85 / 205


P.č. Linka č.

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance

Název linky

Mlýnice - Chrastava - Stráž nad Nisou, Benteler Česká Lípa, Lada - Česká Lípa, Sever Česká Lípa, Špičák - Česká Lípa, DELPHI PACKARD ELECTRIC 19 bez čísla Slovanka - Česká Lípa, Svárov - Česká ČR s.r.o. Lípa, Holý Vrch - Česká Lípa, Dubice 20 670 040 Semily - Poniklá

Obchodní jméno dopravce

RUDY s.r.o

SINGING ROCK, s.r.o.

ČSAD Semily, a.s.

Česká Lípa, ČSAD - Česká Lípa, FEHRER Bílá - Osečná - Stráž pod Ralskem, 22 bez čísla Johnson Controls Hrádek nad Nisou - Jablonec nad 23 bez čísla Nisou, Kokonín

FEHRER Bohemia,s.r.o.

ČSAD Česká Lípa a.s.

Johnson Controls Stráž pod Ralskem

MIRO bus s.r.o.

CIKAUTXO CZ

Petr Kordač

24 bez čísla Kunratice - Jablonec n.N., Kokonín

CIKAUTXO CZ

Petr Kordač

25 bez čísla Liberec - Hrádek nad Nisou

Trelleborg Fluid Solutions Czech republic s.r.o. Hrádek nad Nisou

PONYEXPRES s.r.o.

DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

31 bez čísla Habartice - Frýdlant - Liberec


PONYEXPRES s.r.o.

Višňová - Pertoltice - Bulovka 32 bez čísla Frýdlant - Dětřichov - Nová Ves Mníšek - Liberec, Prům.zóna JIH


PONYEXPRES s.r.o.

21 bez čísla

Hrádek nad Nisou - Chotyně - Bílý 26 bez čísla Kostel nad Nisou - Chrastava Liberec, Prům.zóna JIH Tanvald - Smržovka - Lučany nad Nisou - Jablonec nad Nisou 27 bez čísla Vratislavice nad Nisou - Liberec, Prům.zóna JIH Hrádek nad Nisou - Václavice 28 bez čísla Chrastava - Liberec, Prům.zóna JIH Hrádek nad Nisou - Bakov nad 29 bez čísla Jizerou - Hořice Nové Město pod Smrkem - Lázně Libverda - Hejnice - Raspenava 30 bez čísla Oldřichov v Hájích - Mníšek Liberec, Prům.zóna JIH

S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání s dopravci a objednateli zvláštní linkové dopravy o změně formy dopravy na dopravu veřejnou. Počítá se přitom s účastí objednatelů dopravy na hrazení prokazatelné ztráty vzniklé dopravcům provozováním uvedené dopravy.

86 / 205


2.1.7 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB HIPO V současnosti tento druh dopravy spadá do oblasti agroturistiky, do které lze v rámci historických tradic zahrnout jízdu na koních či koňských spřeženích. S rozvojem turismu v Libereckém kraji roste tento druh agroturistiky stále na významu. Jedná se především o oblasti podhorské a turisticky velice atraktivní. V těchto oblastech se rozvíjí stávající nebo vznikají nová střediska, která nabízejí ve větší míře tyto služby pro turisty. Mezi nejznámější střediska v Libereckém kraji patří ranč v Heřmanicích v Lužických horách, ranč v Rovensku pod Troskami, farma Hucul v Krkonoších atd. V rámci analýzy stavu dopravy v LK není tento druh dopravy podrobně sledován.

2.1.8 CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cyklistická doprava je fenomén, kterému je v poslední době věnována velká pozornost vzhledem k jeho významu a atraktivitě v rámci cestovního ruchu. Utváření bezpečných cest pro cykloturisty a budování dopravní funkce cyklotras je základním předpokladem změn v dělbě přepravní práce, zlepšování životních podmínek ve městech a zdravého životního stylu občanů.

2.1.8.1 Vymezení pojmu cyklokoridor Pro potřeby systémového začlenění do systému GIS a pro potřebu nakládat s registrem cyklotras jako s dopravní sítí pro cyklistiku vznikl název „cyklokoridor“. Každý dopravní úsek má tak jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase) a je hiearchicky řazen do stanovených kategorií. Cyklokoridorem se v této souvislosti rozumí průmět (redukce) registru cyklotras do dopravní sítě dle následujících zásad:  jestliže po příslušném úseku sítě vede více cyklotras, redukují se tyto do jednoho úseku cyklokoridoru;  je-li úsek sítě tvořen pouze jednou cyklotrasou, přechází tato do jednoho úseku cyklokoridoru.

2.1.8.2 Základní dělení cyklistických tras Kategorizace tras v oblasti cyklistické dopravy znamená základní rozdělení cyklotras podle významu (resp. geografického významu či dopadu pro oblast dopravy a cestovního ruchu) a podle typu (tj. podle terénu, povrchu trasy, náročnosti, typu značení, tematické náplně trasy, apod.). Provedení a respektování kategorizace tras je důležité pro zajištění efektivní koordinace vzniku, údržby a marketingu cyklistické dopravy a cykloturistiky. Kategorizace sítě cyklotras podle významu:  cyklokoridory mezinárodního významu – cílem je přivádět turisty ze zahraničí;  cyklokoridory nadregionálního významu – cílem je propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům;  cyklokoridory regionálního významu – cílem je propojení sídel a významných lokalit uvnitř regionu a jejich napojení na síť mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů;  Trasy, které nezařazujeme do této struktury cyklokoridorů, označujeme jako trasy ostatní – jde o místní trasy a okruhy, které mají specifický místní význam. Kategorizace sítě cyklotras podle typu:

87 / 205

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2008) 











cyklotrasy, které vedou po silnicích a udržovaných místních a účelových komunikacích – Pro jejich značení se používají dopravní značky IS 19a,b; IS 21a,b,c definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. (žluté směrové tabule, tabulky a návěst před křižovatkou s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví). Číselná řada je evidována KČT. Tyto cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu; cyklostezky – tento typ cyklistické cesty je určen výhradně pro cyklistický provoz. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 8a a C 8b (stezka pro cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.; společné stezky pro chodce a cyklisty – cyklotrasa, kterou užívají cyklisté společně s chodci, včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 9a, C 9b, C 10a a C 10b (stezka pro chodce a cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb. Na tomto typu stezky je vhodné/nutné organizačně uspořádat dopravní prostor pro pohyb jednotlivých uživatelů, aby nedocházelo ke kolizím; terénní cykloturistické trasy – vedou převážně po účelových komunikacích a po cestách. Tento typ tras bývá značen i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků. K jejich značení se používá pásových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy, dle metodiky KČT. Obvykle zde platí dopravní omezení podle právních předpisů upravujících chování v lese anebo v CHKO; horské cyklotrasy – specifické značení na území KRNAPu. Značení je provedeno na dřevěných gravírovaných tabulkách, na kterých je zobrazen cyklista na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Tato číselná řada je evidována Správou KRNAPu; tématické cyklotrasy – cyklotrasy, které vedou po jedné i více cyklotrasách a mají svůj vlastní název a logo, které se umísťuje na dopravní značku IS 21 (např. Odra - Nisa, Krakonošova cesta...).

2.1.8.3 Cyklistická doprava v Libereckém kraji V roce 2001 Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval v souvislosti s pořizováním územního plánu VÚC Libereckého kraje územně technický podklad ve struktuře GIS – Registr cyklotras v Libereckém kraji. Tento materiál se stal základním dokumentem v této oblasti. Obsahuje systém mezinárodních a nadregionálních tras, který je dále zahuštěn trasami regionálního a místního významu. Dohromady tvoří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje řadu atraktivních lokalit Libereckého kraje. Tento registr obsahuje stav vyznačených tras, kategorizaci tras, definuje začátky a konce tras, délku tras, nese údaje o typu značení, eviduje souběhy cyklotras se silnicemi I .-III.tř.…atd. Registr cyklotras v Libereckém kraji je „živý“ dokument, který i nadále podléhá řadě změn a aktualizací. Pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu byl v roce 2003 zpracován metodický materiál pro zřizovatele a správce cyklotras „Zásady organizace sítě cyklotras v LK“. Cílem materiálu, který primárně řeší neutěšený stav v budování, značení a údržbě cyklotras na území LK, bylo stanovit pravidla, která zajistí územně a technicky žádoucí rozvoj cyklistických cest. Navržený systém omezuje výskyt duplicit ve značení, eliminuje chyby ve způsobech značení zejména cyklotras vedoucích po silnicích I.-III. třídy, garantuje marketingovou a předpokládá grantovou či jinou finanční podporu žádoucím rozvojovým aktivitám v oblasti cykloturistiky. „Zásady organizace sítě cyklotras“ byly po svém dokončení a po schválení Radou kraje LK doručeny všem starostům obcí, všem mikroregionům a dalším subjektům spolupracujícím na tvorbě cyklotras na území LK.

88 / 205


Výkres cyklistické infrastruktury a kompletní materiál „Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji“ je k dispozici na internetových stránkách odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na adrese www.kraj-lbc.cz. V roce 2007 byl dopracován další dokument „Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji – Technické a ekonomické zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy včetně stanovení priorit etapizace řešení“. Cílem koncepce bylo stanovit priority etapizace řešení problémů a záměrů rozvoje cyklistické sítě i s ohledem na bezpečnost vedení tras a plnění dopravní funkce cyklotras a také aktualizace a stabilizace kategorizace cyklotras v Libereckém kraji. Zpracování díla vycházelo z Registru cyklotras LK, z dalších terénních šetření, spolupráce s cyklopartnery a došlo i na projednání návrhu koncepce se širokou cyklistickou veřejností a zainteresovanými institucemi. Připomínky byly posouzeny a zapracovány. Koncepci najdete na adrese http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3225. Koncem roku 2007 byla oficiálně vytvořena Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK pro přípravu a realizaci rozvoje cyklodopravy na území LK a to za účasti odborů OKPPCR, OD, ORREP, ORVZŽP. Odbor dopravy se v souladu s dokumentem „Zásady organizace sítě cyklotras v LK“ podílí na některých aktivitách odboru kultury památkové péče cestovního ruchu v oblasti cyklodopravy. Jedná se o aktivity, které úzce souvisí s problematikou bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V závěru roku 2007 byl představen záměr pilotního projektu: „Program výstavby a úprav cyklostezek na území Libereckého kraje“. Zamýšlelo se vícezdrojové financování programu. Tento záměr podpořila RK a uložila odboru dopravy uplatnit částku ve výši 10 mil. Kč do rozpočtu kraje pro rok 2008, s podmínkou přistoupení Státního fondu dopravní infratsruktury (dále „SFDI“) k návrhu programu. Výše uvedený návrh Libereckého kraje SFDI nepodpořil, tudíž nelze dále postupovat dle schváleného usnesení. Začátkem roku 2008 byl projednán pilotní projekt na Asociaci krajů ČR. Asociace souhlasila s navrženým projektem vícezdrojového financování výstavby a údržby cyklistických stezek a pověřila Petra Skokana, hejtmana Libereckého kraje, jednáním v této věci s vedením SFDI. Prioritním cílem celého programu bude zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a budou podpořeny záměry obcí spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK. Pro rok 2008 navrhla pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK vyčlenit částku 10 mil. Kč do rozpočtu kraje na záměry obcí a neziskových organizací spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK a těmito penězi podpořit projekty, které budou v souladu se záměry kraje a které budou podpořeny příspěvkem SFDI.

Mapa č. 14: Schéma prioritních záměrů Libereckého kraje v problematice cyklistické dopravy

2.1.8.4 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji Mezinárodní cyklokoridory jsou napojeny na systém tras v sousedních státech. Územím Libereckého kraje prochází sedm mezinárodních cyklokoridorů:

trasa č. 14: Žitava – Jičín – Hradec Králové Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Liberec – Sychrov – Turnov – Pleskotský mlýn – Jičín trasa č. 211: Spreeweg v Německu – Berlín – Praha Libereckým krajem prochází v trase Rožany – Kytlice – Kamenický Šenov – Horní Libchava – Holany – Dubá – Tubož – hranice kraje

89 / 205


trasa č. 3055, č. 3045, č. 3054: Libereckým krajem prochází v trase Valy CZ/D – Krompach – Mařenice – Kunratice u Cvikova – Svitava – Velenice – Zákupy – Provodín – Staré Splavy – Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem trasa č. 241: Zittau – Ralsko – Praha Libereckým krajem prochází v trase Petrovice – Janovice v Podještědí – Stráž pod Ralskem – Mimoň – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko – Jabloneček – Mukařov trasa č. 3016 „POHODOVÁ“: Ostritz – Smědava - napojení na trasu č. 22 a KR 3a Libereckým krajem prochází v trase Andělka – Frýdlant – Hejnice – Smědava – dále do Harrachova trasa č. 14, č. 3036, č. 3038 „ODRA - NISA“: Zittau – Hrádek nad Nisou – Stráž nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) – horská varianta Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Stráž nad Nisou – Liberec – Dlouhý Most – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) trasa č. 3059, č. 3016, č. 3006, č. 3027 „KRAKONOŠOVA“: Karpatz – Zittau Libereckým krajem prochází v trase Kunratice – Frýdlant – Raspenava – Hejnice – Lázně Libverda – Ludvíkov pod Smrkem – Nové Město pod Smrkem – hraniční přechod Swieradow Zdroj

2.1.8.5 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji Nadregionální cyklokoridory většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. Územím Libereckého kraje prochází 3 nadregionální cyklokoridory a 3 turistické rozvojové koridory (návrh dle ÚP VÚC).

trasa č. 21: Chrastava – Hřensko Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Andělská Hora, elektrárna – Kryštofovo Údolí – Křižanské sedlo – Jablonné v Podještědí – Kytlice – Česká Kamenice (již v Ústeckém kraji) trasa č. 22 „Krkonošsko – jizerská magistrála“: Chrastava – Náchod Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná trasa č. 25 „MODO“: Most – Doksy Libereckým krajem prochází v trase – Křižany – Osečná – Kuřivody – Ralsko – Doksy – Sukorady trasa č. 3007: Ještěd – Osečná Libereckým krajem prochází v trase Ještěd – Křižany – Osečná Turistické rozvojové koridory: Ploučnice – podél Ploučnice – pramen Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Mimoň – Česká Lípa – Stružnice – Horní Police Pojizerská stezka – podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – Mnichovo Hradiště – Čelákovice Multifunkční turistická magistrála – jedna část prochází přes Jizerské hory od Polských hranic k hranici s Německem, druhá část spojuje Jizerské hory s oblastí Jablonecka, Liberecka, Podještědí a Lužickými horami.

„ODRA – NISA“ – trasy č. 14, č. 14a, č. 3038 Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Machnín – návrh Liberec – návrh Vratislavice nad Nisou – návrh Proseč nad Nisou – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy). 90 / 205


2.1.8.6 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji Systém mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů je dále zahuštěn sítí regionálního významu, které propojují sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu. Dohromady vytváří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje většinu nejatraktivnějších lokalit Libereckého kraje. Samostatný problém představuje také cyklistická doprava v segregované podobě uvnitř obcí, která spolu s veřejnou dopravou představuje významný regulátor individuální automobilové dopravy a může tak přispět ke zlepšení životního prostředí ve městech. V současné době se však tyto systémy, až na výjimky, nachází pouze ve stadiu záměrů.

2.1.8.7 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje Základní dopravní obslužnost (tj. zajištění dopravy do zaměstnání, škol, úřadů a za zdravotnickými službami) není z pohledu turistiky a cykloturistiky příliš vyhovující. Tato situace začíná být alespoň v turisticky nejexponovanějších lokalitách řešena umožněním přepravy kol na linkách zahrnutých do systému základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, které propojují východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti. Autobusy jsou uzpůsobeny i pro přepravu jízdních kol a svým provozem umožňují plánovat pěší i cykloturistické výlety bez použití vlastního dopravního prostředku. Jízdní řády jsou sestaveny tak, aby byla zajištěna návaznost na vlakové spoje Českých drah. V následující tabulce je zachycen vývoj počtu přepravených osob na linkách zahrnutých do základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje s možností přepravy jízdních kol.

Tabulka č. 58: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 Linka č.

Název linky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

530 210 530 211 540 250 630 002 630 003 x) 630 004 630 005 670 001 670 002

Jablonec nad Nisou - Turnov Bedřichov - Liberec Jablonec nad Nisou - Liberec Osečná - Hamr na Jezeře Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava Jičín - Mladějov - Sobotka Vyskeř - Turnov Jičín - Holín, Prachov Rovensko p.Tr. - Kozákov Koberovy - Malá Skála Turnov Kopidlno - Libáň - Dětenice Markvartice - Sobotka Sobotka - Mladá Boleslav Bakov n.Jiz. - Kněžmost Vyskeř Turnov - Hrubá Skála - Újezd p.Tr. - Libuň - Jičín Semily - Chuchelna, Kozákov, chata - Záhoří - Železný Brod

5 895

7 936

6 090

5 877

5 950

5 938

- 0,20

xxx)

xxx)

xxx)

146

384

379

- 1,30

xxx)

xxx)

5 020

5 582

7 600

8 383

+ 10,30

3 163

4 974

5 289

4 855

5 007

5 373

+ 7,31

2 371

3 158

2 630

2 722

1 902

1 961

+ 3,10

xxx)

xxx)

251

213

xxx)

xxx)

xxx)

410

299

458

1 203

1 618

1 486

- 8,16

6 515

8 377

7 406

7 483

8 058

7 892

- 2,06

385

543

361

718

826

700

- 15,25

91 / 205


Linka č.

Název linky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

670 003 xx) +

670 005 670 004

Harrachov (- Kořenov) Rokytnice n.Jiz. - Vrchlabí Jánské Lázně - Pec pod Sněžkou - Horní Malá Úpa Lomnice nad Popelkou Rovensko p.Tr. - Libuň Dětenice

Celkem

20 354

19 222

xxx)

xxx)

13 020

20 943

(13 223 + 7 131)

(13 207 + 6 015)

- 5,56

xxx)

xxx)

596

673

xxx)

xxx)

xxx)

18 739

25 287

41 121

50 415

51 699

51 334

- 0,71

linka 630003 byla v roce 2006 snížena na poloviční počet provozních dnů oproti roku 2005 k rozdělení linky 670003 na linku 670003 a linku 670005 došlo od roku 2006 (linky mají identickou trasu i zastávky) xxx) linky nebyly v uvedených letech provozovány x)

xx)

Dle jízdního řádu platného od 10. prosince 2006 byly zavedeny v regionální drážní dopravě pro přepravu cestujících s jízdními koly tyto spoje: Liberec (7:10) - Harrachov (8:50) Liberec (8:30) - Harrachov (10:01) Liberec (9:10) - Harrachov (10:43)

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007

Harrachov (8:56) - Liberec (10:45) Harrachov (11:13) - Liberec (12:45)

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007

Tanvald (8:26) - Železný Brod (8:52) Tanvald (14:26) - Železný Brod (14:52)


Železný Brod (9:01) - Tanvald (9:27) Železný Brod (17:01) - Tanvald (17:27)


Liberec (8:02) - Jičín (9:33)

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007

Jičín (17:03) - Liberec (18:58)

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007

Liberec (8:30) - Stará Paka (10:23) Liberec (12:25) - Nová Paka (14:43) Liberec (14:30) - Nová Paka (16:43) Liberec (16:30) - Stará Paka (18:23) Liberec (18:30) - Stará Paka (20:23) Stará Paka (5:35) - Liberec (7:35) Nová Paka (6:53/7:05) - Liberec (9:35) Nová Paka (13:06) - Liberec (15:35) Nová Paka (15:06) - Liberec (17:35) Nová Paka (17:06) - Liberec (19:35)

92 / 205


Hradec Králové (5:05) - Jičín (6:27) - Turnov (7:19) Hradec Králové (6:03) - Jičín (7:33) - Turnov (8:26) Hradec Králové (10:05) - Jičín (11:32) - Turnov (12:25) Hradec Králové (12:05) - Jičín (13:32) - Turnov (14:25) Hradec Králové (16:05) - Jičín (17:32) - Turnov (18:25)

v pracovní den

Turnov (7:34) - Jičín (8:34) - Hradec Králové (9:55) Turnov (13:33) - Jičín (14:34) - Hradec Králové (15:55) Turnov (14:34) - Jičín (15:34) - Hradec Králové (16:55) Turnov (15:33) - Jičín (16:34) - Hradec Králové (17:55) Turnov (19:35) - Jičín (20:34) - Hradec Králové (21:55)

v pracovní den

Česká Lípa hl. n. (6:25) - Jedlová (7:11) Bakov n.J. (7:30)/Doksy (8:02) - Jedlová (9:11) Bakov n.J. (11:23) - Jedlová (13:11) Bakov n.J. (14:01) - Jedlová (15:13)

v sobotu a v neděli

Bakov n.J. - Doksy jen v sobotu a v neděli

Jedlová (8:42) - Bakov n.J (10:46) Jedlová (10:42) - Česká Lípa hl.n. (11:19) Česká Lípa hl. n. (12:50) - Bakov n.J. (13:45) Jedlová (14:42) - Doksy (15:42) Nový Bor (16:09) - Bakov n.J (17:44) Jedlová (18:45) - Česká Lípa hl.n. (19:19) Děčín (8:40) - Česká Lípa (9:44) - Liberec (11:20) Děčín (12:40) - Česká Lípa (13:44) - Liberec (15:20) Děčín (16:40) - Česká Lípa (17:45) - Liberec (19:20) Česká Lípa (6:30) - Děčín (7:15) Liberec (8:51) - Česká Lípa (10:30) - Děčín (11:15) Liberec (12:51) - Česká Lípa (14:30) - Děčín (15:15) Liberec (16:51) - Česká Lípa (18:30) - Děčín (19:15)

v pracovní den

V dálkové dopravě je přeprava cestujících s jízdními koly zajištěna na těchto vlakových spojích: R 940 Praha Vršovice (7:06) - Tanvald (10:04) R 944 Praha Vršovice (13:06) - Tanvald (16:03) R 946 Praha h.n. (15:15) - Turnov (17:12) R 943 Turnov (8:43) - Praha hl. n. (14:38)

93 / 205

v pracovní den, v neděli a ve svátek, dále 29.9., nejede 5. a 6.7., 28.9., 17.11. v pracovní den a sobotu, dále 24., 25. a 31.12., 8. a 29.4., 6.5., 5. a 6.7., 28.9. v pracovní den a neděli, nejede 24., 25. a 31.12., 8. a 29.4., 6.5., 5. a 6.7., 28.9., 17.11. v úterý až sobotu a ve svátek, nejede 27.12., 18.4., 2. a 9.5.


R 945 Tanvald (11:45) - Praha hl. n. (14:38) R 949 Tanvald (17:50) - Praha Vršovice (20:48)

v pracovní den, v neděli a ve svátek, dále 29.9., nejede 5. a 6.7., 28.9., 17.11. v pracovní den a sobotu, dále 24., 25. a 31.12., 8. a 29.4., 6.5., 5. a 6.7., 28.9.

2.1.8.8 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Podle Registru cyklotras bylo v Libereckém kraji v roce 2003 evidováno celkem 101 cyklotras v celkové délce 2 007 km, v roce 2004 to bylo 104 cyklotras v celkové délce 2 078 km. V roce 2006 máme 131 cyklotras v celkové délce 2 176 km. V dalších letech se již pomalu přestává zvyšovat počet celkových kilometrů cyklotras. Tento údaj se spíše stabilizuje a je i reálný předpoklad, že dojde k redukci stávající sítě o některé v současnosti vyznačené trasy, které nezapadají do optimální sítě. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se v minulých letech zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů. Pro rok 2008 navrhla pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK vyčlenit částku 10 mil. Kč do rozpočtu kraje na záměry obcí a neziskových organizací spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK a těmito penězi podpořit projekty, které budou v souladu se záměry kraje a které budou podpořeny příspěvkem SFDI. Aktivně se rozvíjí spolupráce s Centrem dopravního výzkumu Brno, které je jedinou dopravní vědeckovýzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy České republiky. V roce 2008 bude ve spolupráci s CDV dopracována procesní část Koncepce pro rozvoj cyklistiky v LK. Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678, byla schválena „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“ (dále „Cyklostrategie“). Na 5. zasedání Rady kraje dne 23.3.2004 byla usnesením č. 297/04/RK schválena podpora Libereckého kraje celostátní koncepci „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“. V dubnu 2004 byla podpora Libereckého kraje celostátní koncepci podepsána hejtmanem LK, a poté byla v květnu odeslána Odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje Ministerstvu dopravy ČR. Cyklostrategie je k nahlédnutí na internetové adrese www.cdv.cz.

94 / 205


Přijetím usnesení vládou ČR byla ukončena dlouhodobá přípravná fáze strategického materiálu a byl tak vytvořen prostor pro její realizaci. Vizemi Cyklostrategie se rozumí to, že obce, města a kraje České republiky budou bezpečné, zdravé, čisté, vzdělané, přátelské a atraktivní. Jednotlivé priority Cyklostrategie obsahují cíle a opatření. Od ledna 2005 proběhla řada seminářů a konferencí, které seznámily představitele kraje, měst a obcí s vizemi „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“, informovaly o usnesení vlády ČR o Cyklostrategii a o základních principech a prvních krocích realizace cyklostrategie, byla představena „Koncepce cyklistiky v Libereckém kraji“ a byly představeny i vybrané projekty Libereckého kraje. Z řešení zpracované Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji jednoznačné vyplývá, že cyklostrategie kraje je multidisciplinární a je nutná spolupráce více odborů. Pokud chceme být perspektivním krajem, neměli bychom přemýšlet pouze jen o pohodlném značení cyklotras a o cykloturistice, ale měli bychom začít hovořit o budování nových bezpečných cyklostezek. V dalším období je třeba vyčlenit prostředky na přípravu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji v rozsahu:  postupné vytvoření pasportu pevně usazených tras;  podporovat zavedenou činnost cyklopartnerů Libereckého kraje;  na stávajících trasách připravovat a realizovat odstranění nebezpečných dopravních závad;  koncepčně, v součinnosti s dalšími institucemi, připravovat budování dopravní funkce cyklotras;  připravovat podmínky pro doplnění stávající sítě o páteřové turistické trasy a návrh atraktivních nových tras;  na základě předchozích bodů redukovat stávající síť o některé současně vyznačené trasy, které nebudou zapadat do nové sítě;  zcela specifickou pozornost vyžaduje řešení cyklodopravy uvnitř města a obcí, kterou je nutné řešit společně s místními zastupitelstvy;  stejné platí i pro přípravu oblasti Ralsko. Z hlediska civilizačního si vyžaduje rozvoj cyklodopravy maximální podporu. Prvotním cílem musí být intenzivní hledání možnosti financování, neboť bez zajištění prostředků zůstane cyklostrategie Libereckého kraje pouze v oblasti teorie. Aktuální stav sítě cyklotras v Libereckém kraji lze najít na internetové adrese http://kraj-lbc.cz (stránky Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu, Koncepce cyklodopravy v LK).

95 / 205


2.2

ANALÝZA SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Obsahem analýzy silničního hospodářství je zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu, s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí. Liberecký kraj má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin až hornatin. Na jeho území se rozprostírá několik pohoří - Lužické hory, Jizerské hory, západní část Krkonoš včetně jejich podhůří. Toto vše má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku. Níže je znázorněn přehled rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje.

Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje 1400 1164,6

plocha (v km2)

1200

986,3

1000 800 600

511,4

400

299 162,9

200

28,6

10,5

0 do 300

300-400

400-600

600-800

800-1000 1000-1200 nad 1200

výškový interval (v m)

Tabulka č. 59: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje Výškový interval (m)

Plocha (km2)

Plocha (%)

do 300 300 - 400

511,4 1 164,6

16,17 36,82

400 - 600

986,3

31,18

600 - 800

299

9,45

162,9

5,15

1 000 - 1 200

28,6

0,90

nad 1 200

10,5

0,33

3 163,3

100,00

800 - 1 000

Celkem

Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji

96 / 205


Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní zprávy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie :  dálnice;  silnice;  místní komunikace;  účelové komunikace. Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům. Na území kraje není. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:  silnice I. třídy (určena pro dálkovou a mezistátní dopravu);  silnice II. třídy (určena pro dopravu mezi významnými sídly kraje);  silnice III. třídy (určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace). Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do čtyř tříd (I až IV):  místní komunikace I. třídy (zejména rychlostní místní komunikace);  místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí);  místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace);  místní komunikace IV. třídy (komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo komunikace, na které je umožněn smíšený provoz). Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Speciálním pojmem, který zákon nezná je pojem rychlostní komunikace. Rychlostní komunikace jsou dle zákona zařazeny v kategorii silnic I. třídy. Jedná se o pozemní komunikace přístupné pouze silničním motorovým vozidlům. Rychlostní komunikace jsou budovány podobně jako dálnice bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a mají směrově oddělené jízdní pásy. Na rozdíl od dálnic rychlostní komunikace nesplňují technické parametry dálnic v délkách připojovacích, odbočovacích pruhů, v poloměrech směrových a výškových oblouků, v šířkovém uspořádání apod.. Na území Libereckého kraje nachází dva úseky rychlostních silnic R 10 (hranice Libereckého kraje - Turnov) a R 35 (Liberec, Doubí - Ohrazenice).

97 / 205


2.2.1 MAJETKOVÁ SPRÁVA KRAJSKÝCH SILNIC II. A III. TŘÍDY K 1.1.2002 byla usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 140/01/ZK zřízena příspěvková organizace Krajská správa silnic Libereckého kraje, se sídlem České mládeže 632/32, Liberec 6. Zřizovací listina vymezuje účel činnosti zejména na:  správu a údržbu silnic II. a III. třídy, jejich součástí a příslušenství na území LK;  přípravu, zabezpečení a vypořádání staveb na silnicích II. a III. třídy na území LK. Majetek, který je této organizaci předán k hospodaření, převyšuje částku 5,1 miliard Kč. Tento materiál obsahuje pouze základní přehled finanční náročnosti letní a zimní údržby v porovnání základních ekonomických ukazatelů.

Tabulka č. 60: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje Rozpočet 2003

Rozpočet 2004

Rozpočet 2005

Rozpočet 2006

Rozpočet 2007

Rozpočet 2008

452

449

439

425

420

400

14 215

14 885

16 040

17 150

17 813

19 254

Příspěvek SFDI - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - ISPROFOND (tis. Kč)

344 201 1 484 107 723

347 216 0 120 363

58 100 0 0

0 0 0

0 0 0

123 000 0 0

Příspěvek kraj - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - oprava silniční sítě (tis. Kč)

7 391 0 52 551

2 300 0 30 000

308 718 0 106 608

281 430 0 0

283 559 0 38 800

291 819 0 22 500

Příspěvek MD - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

61 000

0

0

0

0

0

Příspěvek z fondů EU - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

-

-

6 950

90 409

49 801

45 819

Úvěr KB - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

-

-

-

229 235

337 226

181 891

58 191 106 615

62 352 104 738

62 521 110 660

0 115 000

22 000 x) 90 000

80 000 118 000

Ekonomické ukazatele Průměrný počet zaměstnanců Průměrná mzda (Kč)

Zimní údržba - silnice I. třídy (tis. Kč) - silnice II. a III. třídy (tis. Kč)

Legenda: SFDI Státní fond dopravní infrastruktury ISPROFOND Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI x) KSS LK provádí pouze od 1.10.2007

K 30.9.2005 skončila platnost příkazní smlouvy, uzavřené mezi Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, jako majetkovým správcem silnic I. třídy a Krajskou správou silnic Libereckého kraje jako osobou provádějící údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji. Na základě této skutečnosti bylo vypsáno Ředitelstvím silnic a dálnic Česká republika výběrové řízení na zabezpečení zimní a části letní údržby na silnicích I. třídy v Libereckém kraji v období od 1.10.2005 do 30.9.2007. 98 / 205


Výkonem zimní údržby silnic a odpovědností za sjízdnost silnic I. tříd Libereckého kraje v rozsahu schváleného Plánu zimní údržby silnic I. třídy je pověřeno sdružení Stavby silnic a železnic, závod Liberec, a.s., a Technické služby města Liberec, a.s.. Výkon zimní údržby silnic II. a III. třídy a odpovědnost za sjízdnost těchto pozemních komunikacích zůstává jako v loňských letech Krajské správě silnic Libereckého kraje. Od 1.10.2007 vykoná na základě příkazní smlouvy opět Krajská správa silnic Libereckého kraje údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji, avšak na zajištění zabezpečení zimní a části letní údržby jsou Krajskou správou silnic smluvně zajištěny dodavatelské subjekty.

Tabulka č. 61: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2007 Rok

2002 2003 2004 2005 2006 2007 x)

Prodej, koupě, darování

Záměry do rady kraje

Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene

Smlouvy o zřízení věcného břemene

Celkem (prodej, koupě, darování, věcné břemeno)

Vystavení platebních poukazů

27

18

22

1

50

0

44

29

26

21

91

10

37

30

73

20

130

18

74

22

65

28

167

33

72

x)

74

29

175

29

182

x)

214

29

425

50

záměry do rady kraje byly předkládány odborem investic a správy nemovitého majetku

Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji

2.2.2 ZIMNÍ ÚDRŽBA SILNIC V LIBERECKÉM KRAJI Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby. K zajištění zimní údržby silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji v sezóně 2007/2008 byly v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a jeho prováděcí vyhláškou zpracovány správci pozemních komunikací dva Plány zimní údržby silnic v Libereckém kraji. Plán zimní údržby silnic je závazným dokladem, který vychází z předpokladu celoplošného provedení zimní údržby a nasazení plánovaných vozidel, mechanizmů a pracovníků. Silnice jsou sjízdné jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu silnic a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Podle § 45 odst. 3 vyhlášky vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanizmů: na silnicích zařazených do I. pořadí do 3 hodin, do II. pořadí do 6 hodin a do III. pořadí do 12 hodin Podle § 45 odst. 4 vyhlášky - lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

99 / 205


V Libereckém kraji je v zimním období udržována sjízdnost silnic I. třídy v úhrnné délce 393 km, včetně větví mimoúrovňových křižovatek. Všechny úseky jsou podle plánu ZÚS zařazeny do I. pořadí důležitosti. Udržuje se celá šířka a délka vozovky, náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály; náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály. Na základě vládních výjimek z ochranných podmínek dotčených chráněných krajinných oblastí, Krkonošského národního parku a evropsky významné lokality Kokořínsko jsou všechny silnice I. třídy v Libereckém kraji chemicky ošetřovány za podmínek uvedených v příslušném usnesení vlády. Centrální dispečink, do kterého budou z celého kraje zasílány informace o sjízdnosti, bude mít pro okresy Liberec, Česká Lípa a Semily sídlo v Liberci, u dodavatele zimní údržby silnic I. třídy – společnosti Stavby silnic a železnic a.s., závod Liberec, pro okres Jablonec nad Nisou bude centrální dispečink v Liberci, v sídle provozu Krajské správy silnic LK. Celková délka silniční sítě silnic II. a III. třídy je 2 104 km. V plánu zimní údržby silnic jsou úseky silnic rozděleny dle způsobu technologie zimní údržby. Posypem chemickými rozmrazovacími materiály bude udržováno 464 km krajských silnic, 1 386 km bude udržováno zdrsňovacím posypovým materiálem, 158 km bude udržováno pluhováním a zbylých necelých 87 km silnic zůstane v zimním období neudržovaných. Jedná se o silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu (na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise, tj. dopravními značkami).

Tabulka č. 62: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2007/2008 (údaje v km) Třída silnic

Celkem km

Chemické rozmrazovací materiály se zvlhčením

Zdrsňovací materiály (drť, písek)

Jen Neudržováno pluhováním

I.

392,878

392,878

-

-

-

II.

488,482

294,552

181,622

0,238

11,838

III.

1 615,276

169,038

1 204,590

157,753

74,717

Celkem

2 496,636

856,468

1 386,212

157,991

86,555

84,813

5,632

43,566

35,615

-

2 315,858

850,836

1 342,646

122,376

-

95,965

-

-

-

-

Dodavatelsky Vlastními pracovníky x) Předané jiným správcům x) xx)

sdružení SSŽ a.s. - TSML a.s., KSS LK (silnice I. třídy); KSS LK (silnice II. a III. třídy) úseky předané jiným krajským správám silnic v rámci jednotlivých smluv

Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2007/2008 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2007/2008

100 / 205


2.2.3 VÁŽENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL Vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a ochrany stavu silnic. Obzvláště jsou tyto kontroly důležité po otevření hranic po vstupu České republiky do Schengenského prostoru. Kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav. Tyto kontroly probíhají při silničních kontrolách prováděných Policií ČR nebo celními úřady. Na silnicích Libereckého kraje se tyto kontroly provádí od 2. poloviny roku 2002. Měření celkové hmotnosti a hmotnosti připadající na jednotlivé nápravy vozidel se uskutečňuje na silnicích s potencionálně největším výskytem jízd vozidel, která překračují hmotnostní limity. V případě přetížení vozidla je porušení zákona o pozemních komunikacích řešeno na místě blokovou pokutou anebo jsou protokoly se závadami předávány příslušným silničním správním úřadům k řešení takto zjištěných porušení jako správní delikt dopravce (pokud se jedná o právnické osoby) nebo jako přestupek fyzické osoby podle zákona o přestupcích. Od roku 2003 byly v rámci příspěvkové organizace Ministerstva dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) vytvořeny tzv. mobilní jednotky pověřené vážením silničních vozidel. Počátkem února 2004 byla zřízena mobilní jednotka určená přímo pro Liberecký kraj, která započala s činností od dubna 2004. Většina provedených kontrolních vážení silničních vozidel na území Libereckého kraje byla v roce 2007 provedena za tímto účelem zřízenou mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu. Tyto kontroly probíhaly za asistence Policie ČR, příp. celních úřadů. V roce 2007 bylo mobilní jednotkou na silnicích Libereckého kraje zváženo celkem 374 vozidel.

Tabulka č. 63: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 a 2007 Počet zvážených vozidel - změna 2007/2006 (%)

Počet porušení vyřešených blokovou pokutou x)

3

2

1

- 39,67

85

12

6

6

57

3

3

0

- 32,94

Liberec

144

8

7

1

88

0

0

0

- 38,89

Semily

89

8

3

5

118

1

1

0

+ 32,58

502

46

31

15

374

7

6

1

- 25,50

Jablonec nad Nisou

Celkem

blokovou pokutu uložila Policie ČR

101 / 205

Počet porušení předaných do správního řízení

111


3

Počet zvážených vozidel

15



18

Počet zvážených vozidel 184

Česká Lípa

x)

2007


2006


Od 1.5.2004 mají pravomoc provádět kontrolní vážení silničních vozidel také celní úřady. V roce 2006 a 2007 prováděly celní úřady vážení vozidel pouze sporadicky. Celní úřady se zaměřovaly na jiné druhy kontrolní činnosti, zejména na zákaz dovozu odpadů do ČR. Celní úřad Česká Lípa neprováděl samostatně kontrolní vážení silničních vozidel v roce 2006, neboť vážní zařízení, které má Celní úřad Česká Lípa k dispozici, nebylo v tomto období certifikováno. Celní úřad se účastnil kontrolních vážení silničních vozidel prováděných Centrem služeb pro silniční dopravu. V roce 2007 opět Celní úřad Česká Lípa začal samostatně provádět kontrolní vážení silničních vozidel.

Tabulka č. 64: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 až 2007 Počet porušení vyřešených blokovou pokutou x)


0

0

0

0

28

2

1

1

Celní úřad Liberec

784

203

15

188

149

46

46

0

70

27

27

0

1 059

228

15

213

149

46

46

0

98

29

28

1

Celkem x)


25



0


25


275


Celní úřad Česká Lípa

Subjekt provádějící vážení vozidel



2007


2006


2005

blokovou pokutu uložila Policie ČR

Je zřejmé, že vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a pozemních komunikací a má preventivní účinek vůči poškozování komunikací jejich uživateli. Procento přetěžovaných nákladních vozidel se s nárůstem počtu prováděných kontrol výrazně snížilo. Kromě toho přispívá vážení i ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Problém Libereckého kraje je nedostatek vhodných míst pro kontroly nákladních vozidel. V roce 2007 se nepodařilo připravit nové místo pro kontroly nákladních vozidel. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Liberec nadále připravuje otevření nového kontrolního místa na rychlostní silnici 35 v Ohrazenicích ve směru na Liberec.

2.2.4 PŘEHLED ÚDAJŮ O STÁTNÍ SILNIČNÍ SÍTI Území Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha - Ústí nad Labem - Dresden a D11 Praha - Hradec Králové - Lubawka - Legnica. K nejbližším dopravním uzlům multimodálních (vícedruhových) koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. K 1.7.2007 bylo v Libereckém kraji 328,577 km silnic I. třídy, 201 mostů na silnicích I. třídy o celkové délce 5 827 m.

102 / 205


Tabulka č. 65: Státní silniční síť v Libereckém kraji Silnice číslo

Trasa

I/9

Praha – Mělník – Česká Lípa – Svor – Rumburk

R 10 + I/10

Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Harrachov

I/13

Karlovy Vary – Děčín – Nový Bor – Liberec – Habartice

I/14

Liberec – Tanvald – Trutnov – Náchod – Česká Třebová

I/15

Most – Litoměřice – Zahrádky

I/16

Řevničov – Mladá Boleslav – Jičín – Královec (hraniční přechod do PR)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Valašské Meziříčí

I/38

Jestřebí – Mladá Boleslav – Hatě (hraniční přechod do Rakouska)

I/65

Rádelský Mlýn – Jablonec nad Nisou

Tabulka č. 66: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím Silnice číslo

Trasa silnice s hraničním přechodem

I/9

Praha – Česká Lípa – Rumburk (hraniční přechod Rumburk – Neugersdorf v okrese Děčín do SRN)

R 10 + I/10

Praha – Turnov – Harrachov (hraniční přechod Harrachov – Jakuszyce do Polska)

I/13

Karlovy Vary – Liberec – Habartice (hraniční přechod Habartice – Zawidów do Polska)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou – Liberec – Hradec Králové (hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Porajów do Polska a dále do SRN)

Tabulka č. 67: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2007 dle území Okresy

Délka silnic

Česká Lípa

Jablonec/Nis.

Liberec

Semily

95,910

64,257

107,345

61,065

Celkem (km) 328,577

Liberecký kraj má státní hranici v délce 22,7 km se Spolkovou republikou Německo, ale do 21.12.2007 neměl žádné přeshraniční silniční propojení. Vstupem České republiky do Schengenského prostoru vzniklo na silnici II/270 u Jablonného v Podještědí, místní část Petrovice, silniční propojení Libereckého kraje se Spolkovou republikou Německo pro vozidla do 3,5 tuny a autobusy. Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km. V Libereckém kraji je celkem 6 silničních propojení do Polska. Silniční přeshraniční spojení na Frýdlantsku jsou hmotnostně omezeny, což brání jejich většímu využití. Omezení přímo souvisí se stavem silničního napojení na vnitrozemí, zejména v Polské republice. Jedno silniční propojení pro motorovou dopravu bez omezení v Harrachově na silnici I/10 kapacitně nestačí. Plánuje se výstavba nového silničního propojení v Hrádku nad Nisou pro vozidla bez omezení.

103 / 205


Tabulka č. 68: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2007 P.č.

Silnice č.

Název akce

Charakter

Kategorie

Náklady (mil. Kč)

1

I/9

Česká Lípa most ev. č. 9-053

Rekonstrukce

S 9,5

49

2

I/9

Sosnová MÚK

Přeložka

S 11,5

460

3

I/9

Svor - hranice kraje

Rekonstrukce

-

19

4

I/9

Svor most ev. č. 9-057

Rekonstrukce

-

19

5

I/9

Zahrádky - Ramš

Rekonstrukce

S 11,5

18

6

I/10

Turnov - Harrachov

Rekonstrukce

-

7

I/13

Cvikov most ev. č. 13-105

Rekonstrukce

S 11,5

27

8

I/13

Okrouhlá MÚK

Rekonstrukce

S 11,5

26

9

I/13

Prácheň průtah

Rekonstrukce

MS 9

28

10

I/13

Bílý Kostel Nad Nisou most ev.č. 13-117

Rekonstrukce

S 11,5

20

11

I/13

Frýdlant - OK III/03511

Novostavba

-

12

12

I/13

Kunratice u Cvikova most ev.č. 13-106

Rekonstrukce

S 11,5

17

13

I/13

Stráž nad Nisou - Krásná Studánka

Přeložka

S 11,5

682

14

I/14

Liberec - Kunratická 2. etapa

Přeložka

S 22,5

428

15

I/14

Liberec - Kunratická 3. etapa

Přeložka

S 22,5

177

16

I/14

Hrabačov - OK II/286

Novostavba

-

15

17

I/35

Hrádek nad Nisou - státní hranice

Přeložka

S 11,5

44

18

I/35

Liberec - Jeřmanice rekonstrukce

Rekonstrukce

R 22,5

193

19

I/65

Jablonec nad Nisou - OK Turnovská

Novostavba

-

1 162

Zpoplatněné úseky Od 1.1.2007 bylo na dálnicích a rychlostních silnicích zavedeno elektronické mýtné. Ve II. etapě od 1.7.2007 potom byly zpoplatněny i vybrané úseky silnic I. třídy. V Libereckém kraji nebyl žádný úsek silnice I. třídy zpoplatněn. Zpoplatněné komunikace jsou označeny symbolem M umístěným ve žlutém poli. Mýtnému podléhají nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 12 tun a autobusy. Odpovědným za zavedení systému elektronického mýta (EMS) je Ministerstvo dopravy, které pověřilo odpovědností Ředitelství silnic a dálnic ČR. Provozovatelem systému EMS je firma KAPSCH. Sazbu za ujetý kilometr stanovuje Nařízení vlády České republiky č. 484/2006 Sb.. Rozhodující pro celkovou výši sazby na daném mýtném úseku je délka trasy, kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla, emisní třídě vozidla a denním období. Průměrná sazba mýtného činí 4,05 Kč/km. Bližší informace včetně kontaktních a distribučních míst lze nalézt na www.premid.cz

104 / 205

40


Zpoplatněné úseky v Libereckém kraji v roce 2008: a) Mýtné 1. R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2. R 35 … MÚK Ohrazenice - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) b) Dálniční známky 1. R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2. R 35 … MÚK Ohrazenice - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) Pozn.: v úseku silnice I/35 - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) - MÚK Bílý Kostel jsou mýtné brány postaveny, avšak úsek je nadále bez poplatku.

2.2.5

INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY

V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na dálnicích a na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání v uvedených letech.

Tabulka č. 69: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji Silnice

Sčítací úsek

1990

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

-

-

23 121

36 739

158,90

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

9 295

20 191

25 707

34 128

132,76

I/35 Liberec - Doubí

7 371

10 258

16 028

23 247

145,04

10 032

13 428

16 450

22 952

139,53

7 214

11 241

15 500

21 799

140,64

10 430

13 847

21 697

18 538

85,44

-

-

15 165

18 137

119,60

7 526

11 553

14 788

18 040

121,99

8 413

12 122

14 587

15 819

108,45

6 658

10 256

12 859

16 527

128,53

-

9 515

12 487

16 430

131,58

8 201

9 812

12 398

13 623

109,88

8 312

9 715

11 338

12 352

109,94

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul. R 10 Ohrazenice R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel R 10 Svijany I/35 Turnov, průtah I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor

105 / 205


Silnice

Sčítací úsek

I/9 Česká Lípa - Sosnová

1990

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

6 896

8 723

10 340

11 805

114,17

3 298

5 190

9 551

17 982

188,27

I/13 Cvikov

5 006

7 987

9 540

10 704

112,20

I/13 Rozkoš

5 997

7 549

8 529

10 597

124,25

I/16 Horka u Staré Paky

4 072

6 229

8 512

9 563

112,35

I/38 Doksy

3 821

5 368

8 385

9 283

110,71

I/13 Mníšek

4 238

5 408

8 352

10 288

123,18

II/262 Česká Lípa - Dobranov

4 500

5 857

8 071

8 384

103,88

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

6 529

7 117

7 966

11 037

138,55

I/13 Kamenický Šenov

3 747

4 569

7 252

5 952

82,07

6 084

6 860

7 142

10 378

145,30

4 403

7 086

6 871

10 874

158,26

2 242

4 698

6 871

9 701

141,19

3 248

4 534

5 521

9 154

165,80

3 298

3 566

6 825

7 161

104,92

4 606

5 228

6 796

7 023

103,34

3 402

4 777

6 618

9 161

138,43

I/65 Rychnov u Jablonce n. N.

4 186

5 415

6 546

10 554

161,23

I/14 Smržovka

5 122

7 120

6 247

7 832

125,37

4 763

4 615

5 938

6 563

110,53

4 004

5 156

5 845

6 592

112,78

III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

V roce 2005 proběhlo celostátní sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, při kterém se zjistily změny intenzit dopravy od celostátního sčítání v roce 2000. V tabulce jsou výsledky z celostátního sčítání dopravy 2005 u nejvíce zatížených silničních úseků v Libereckém kraji. Z výsledků je zřejmý výrazný nárůst dopravy, který je mimo jiné způsoben vstupem ČR do EU. Za zmínku jistě stojí nárůst maximální intenzity v Libereckém kraji o necelých 14 000 vozidel za den oproti roku 2000 (silnice I/35 - Liberec - sjezd Košická - Aral 36 739 vozidel za den v obou směrech). Po vstupu ČR do EU dne 1.5.2004 došlo k výrazným změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích ČR jako důsledek zrušení celních kontrol. To se projevilo zvýšením nákladní dopravy na celé dálniční a silniční síti ČR. Výrazný nárůst těžké dopravy na silnicích v Libereckém kraji ukazuje následující tabulka, ze které je patrné, že těžká nákladní doprava stoupla skoro na všech silničních úsecích v Libereckém kraji.

106 / 205


Tabulka č. 70: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 Silnice

Sčítací úsek

2000

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

Změna 2005/2000

2005 -

-

-

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

4 300

6 222

145

I/35 Liberec - Doubí

3 968

5 827

147

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul.

2 121

4 166

196

R 10 Ohrazenice

2 847

4 111

144

R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn

5 528

5 095

92

1 276

1 689

132

2 753

3 912

142

2 632

2 783

106

R 10 Svijany

2 995

4 337

145

I/35 Turnov, průtah

2 062

2 771

134

2 273

3 457

152

1 819

3 038

167

2 632

3 133

119

1 926

4 012

208

I/13 Cvikov

1 750

2 735

156

I/13 Rozkoš

1 958

2 923

149

I/16 Horka u Staré Paky

2 025

2 293

113

I/38 Doksy

2 832

3 325

117

I/13 Mníšek

1 357

2 562

189

II/262 Česká Lípa - Dobranov

1 598

1 363

85

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

1 857

3 663

198

I/13 Kamenický Šenov

1 838

1 752

95

1 589

2 765

174

910

2 297

252

600

1 365

228

1 605

2 358

147

626

1 157

185

979

1 018

104

1 605

2 358

147

II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel

I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor I/9 Česká Lípa - Sosnová III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

107 / 205


Silnice

Sčítací úsek

2000

I/65 Rychnov u Jablonce n. N. I/14 Smržovka II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

2005

Změna 2005/2000

953

2 378

250

1 263

1 235

98

845

1 447

171

1 634

2 539

155

Z tabulek se dá vysledovat přítomnost dopravní indukce v podmínkách Libereckého kraje. Dopravní indukce vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Čím více prostoru danému druhu dopravy poskytneme, tím větší bude jeho podíl. Každá nová silnice má potenciál přitahovat automobilovou dopravu a zvyšovat po ní poptávku. Empirické výzkumy dokazují, že zvýšení celkové kapacity vede k nárůstu celkového objemu dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou, tedy o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily.

Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005) Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005)

2.2.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ SILNIC, MOSTŮ, PODJEZDŮ A ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ Současná úroveň silniční sítě a sítě místních komunikací v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Silniční tahy, zařazené do sítě evropských magistrál, nesplňují v řadě úseků požadované standardy. Problémy v silniční síti narůstají především na hlavních dálkových tazích, v blízkosti větších sídel a hospodářských aktivit, kde dochází ke značné kumulaci dopravy. Samostatným problémem na těchto tazích jsou chybějící obchvaty sídel, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, snižuje se bezpečnost provozu. Silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Nepříznivá situace v silniční síti se dále prohlubuje skokovým nárůstem individuální dopravy, která má v dopravních proudech převažující podíl. Největším dopravně technickým problémem na silniční síti je nalezení koridoru pro následné trasování v územním plánu Libereckého kraje a optimální šířkové uspořádání rychlostní silnice R 35 v úseku Turnov - Jičín - Úlibice při případné etapové výstavbě (po polovinách čtyřpruhové silnice). Varianty koridorů pro rychlostní silnici R 35 obsahuje návrh Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. V rámci analýzy stávající sítě silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji je pro srovnání uvedena v následujících tabulkách délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR a počet a délka mostů v jednotlivých krajích v ČR. Celková délka silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji na počátku roku 2007 činila 4,37 % délky silnic v ČR a celková délka mostů na silnicích I. - III. třídy v Libereckém kraji činí 5 % délky všech mostů v ČR. 108 / 205


Tabulka č. 71: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2007 Kraj Hlavní město Praha

Dálnice (délka v km)

Silnice (délka v km) I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

11

31

19

0

61

192

780

2 367

6 260

9 599

Jihočeský

9

662

1 639

3 820

6 129

Plzeňský

110

419

1 510

3 091

5 130

0

222

561

1 258

2 040

52

492

898

2 741

4 183

0

329

487

1 614

2 430

16

437

894

2 423

3 771

8

454

906

2 222

3 590

93

421

1 633

2 949

5 097

135

448

1 479

2 437

4 499

Olomoucký

8

438

923

2 205

3 573

Zlínský

0

341

574

1 204

2 119

Moravskoslezský

0

716

750

1 895

3 361

633

6 188

14 640

34 118

55 580

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský

Celkem

Následující tabulka znázorňuje délku silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2007. Udržovaná délka silnic je větší o úseky v čtyř pruhovém uspořádání.

Tabulka č. 72: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2007 I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

délka (km)

délka (km)

délka (km)

délka (km)

Okres Česká Lípa

95,910

141,490

410,679

648,079

Okres Jablonec nad Nisou

64,257

39,973

341,609

445,839

Okres Liberec

107,345

116,689

485,470

709,504

Okres Semily

61,065

188,415

376,687

626,167

Kraj Liberecký

328,577

486,567

1 614,445

2 429,589

Území

109 / 205


Tabulka č. 73: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2007 Kraj

Silnice

Dálnice

Hl. město Praha

I. třídy

II. třídy

Celkem

III. třídy

8

183

58

-

249

206

377

677

1 148

2 408

Jihočeský

4

284

401

645

1 334

Plzeňský

125

171

373

597

1 266

-

131

172

270

573

66

306

277

602

1 251

-

201

170

489

860

Královéhradecký

25

219

299

571

1 114

Pardubický

12

193

256

553

1 014

Vysočina

100

145

364

507

1 116

Jihomoravský

159

269

485

705

1 618

Olomoucký

8

337

374

749

1 468

Zlínský

-

196

225

483

904

Moravskoslezský

-

477

359

710

1 516

713

3 459

4 490

8 029

16 691

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký

Celkem

Počet mostů v Libereckém kraji odpovídá rozloze druhého nejmenšího kraje, ale toto zjištění nemá vypovídací hodnotu. Mosty jsou nejohroženější částí silnic, jejich údržbě a opravě je věnována větší pozornost. Legislativa ukládá provádění běžných mostních prohlídek jednou až dvakrát za rok.

Tabulka č. 74: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2007 Území

I. třída MÚK

II. třída

Přejezdy

MÚK

III. třída

Přejezdy

MÚK

Celkem

Přejezdy

MÚK

Přejezdy

Česká Lípa

3

2

3

5

12

14

18

21

Jablonec n. N.

6

2

2

0

14

10

22

12

Liberec

37

4

3

7

26

38

66

49

Semily

11

3

7

11

12

20

30

34

Liberecký kraj

57

11

15

23

64

82

136

116

Legenda: MÚK Mimoúrovňové křížení (nadjezd nebo podjezd) Přejezd Úrovňové křížení dráhy a silnice

110 / 205


2.2.7 STÁVAJÍCÍ STAVEBNÍ STAV SILNIC A MOSTŮ Stavebním stavem silnice se rozumí její kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Vzhledem ke skutečnosti, že silnice I. třídy jsou hodnoceny odlišným způsobem, jsou předmětem této kapitoly pouze silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje. Stávající stavební stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je nevyhovující. Klasifikace stavebního stavu je následující: I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční V rámci stanovené klasifikace je určován další postup následujícím způsobem: I. výborný žádná opatření II. dobrý běžná údržba dle plánu III. vyhovující běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně organizační opatření Nejčastější závady stavebního stavu silnic v Libereckém kraji:          

nízká kvalita a tloušťka konstrukčních vrstev vozovek; nedostatečný příčný sklon vozovek; velký stupeň opotřebení povrchu obrusného krytu vozovek bez jakékoliv mnohaleté údržby; nedostatečné odvodnění pláně vozovek z důvodu neudržování příkopů, propustů při absenci trativodů; neudržované krajnice, které se vlivem posypového materiálu zvedají, čímž neodtéká povrchová voda z vozovky; vznik příčných vln a výtluků, do nichž zatéká voda a způsobuje degradaci podloží konstrukčních a obrusných vrstev vozovek; náletová vegetace, která narušuje zemní těleso a způsobuje zanášení příkopů; absence silničních záchytných systémů (svodidel, zábradlí) a vodícího bezpečnostního zařízení (směrové sloupky); nevybavenost silnic vodorovným a někde i svislým dopravním značením; nevhodné umístění vegetačních úprav, které byly vysázeny na počátku minulého století.

Mapa č. 26: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2007

111 / 205


Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je vyhodnocován každoročně na základě sběru poruch vozovek. Sběr poruch se řídí technickými podmínkami TP 82 – Katalog poruch netuhých vozovek a TP 87 – Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. Sběr poruch pro potřeby sledování stavu povrchu vozovky se provádí metodou „pomalu jedoucího vozidla“ se záznamem dat do počítače. Tento sběr provádí firma Pavex, spol. s r.o., Brno, od roku 2000. Sběr poruch vozovek a sledování oprav vozovek je prvním krokem k sestavení podkladů pro plán údržby a oprav. Poslední sběr dat poruch vozovek na silnicích Libereckého kraje byl proveden v červnu roku 2006. Po detailním zpracování poruch na každém úseku byla provedena jejich sumarizace do skupin se stejným charakterem porušení odpovídající i stejné technologii údržby, respektive opravy. Z analýzy poruch na základě TP 87 je následně provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu „výborný“ po „havarijní“. Pro zatřídění úseků je rozhodující procento porušení plochy v úseku poruchou s největším - rozhodujícím rozsahem poruch. Z hodnocení vyplývá, že 451 km (21,5 %) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a u téměř 516 km (24,6 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. Následující tabulky a grafy zobrazují stavební stav vozovek na silnicích II. a III. třídy podle klasifikace zjištěných závad pro každý okres v Libereckém kraji.

Tabulka č. 75: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 Silnice II. třídy

2002

2003

2004

2005

2006

Výborný

160,125

120,656

118,505

88,822

91,072

124,466

Dobrý

145,478

168,229

167,867

188,092

223,163

172,260

Vyhovující

37,898

62,950

65,273

85,254

88,651

45,264

Nevyhovující

47,125

100,98

99,543

92,851

68,946

122,682

Havarijní

97,349

36,730

37,068

33,250

16,444

23,810

Celkem

487,975

489,545

488,256

488,269

488,276

488,482

Stav povrchu

2007

Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 250,000

2002

200,000

2003

150,000

2004 2005

100,000

2006 50,000

2007

0,000

výborný

dobrý

vyhovující

112 / 205

nevyhovující

havarijní


Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2007 5%

25 %

Výborný

25 %

Dobrý Vyhovující Nevyhovující Havarijní 9% 36 %

Tabulka č. 76: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 Silnice III. třídy Stav povrchu

2002

2003

2004

2005

Výborný

230,160

183,076

275,217

Dobrý

360,878

346,506

Vyhovující

103,863

Nevyhovující Havarijní Celkem

2006

2007

183,078

246,279

242,838

307,118

339,125

383,715

247,434

158,506

181,071

190,221

250,396

299,752

284,442

370,314

379,431

404,380

370,260

393,569

624,422

548,175

475,250

502,254

363,768

427,929

1 603,765

1 606,577

1 618,087

1 619,058

1 614,418

1 611,522

Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 700,000 600,000

2002

500,000

2003

400,000

2004

300,000

2005 2006

200,000

2007

100,000 0,000

výborný

dobrý

vyhovující

113 / 205

nevyhovující

havarijní


Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2007 15 % 27 %

Výborný Dobrý

15 %

Vyhovující Nevyhovující Havarijní 19 % 24 %

Tabulka č. 77: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 Silnice II. a III. třídy Stav povrchu

2002

2003

2004

2005

2006

Výborný

390,285

303,732

393,722

271,900

337,351

367,304

Dobrý

506,356

514,735

474,985

527,217

606,878

419,694

Vyhovující

141,761

220,801

246,344

275,475

339,047

345,016

Nevyhovující

331,567

470,512

478,974

497,231

439,206

516,251

Havarijní

721,771

585,048

512,318

535,504

380,212

451,739

2 091,740

2 094,828

2 106,343

2 107,327

2 102,694

Celkem

2007

2 100,004

Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007

3,60

3,12

70% 60% 50%

2,97

80%

3,18

3,80

3,18

90%

3,25

4,00

3,21

100%

havarijní

3,40

nevyhovující

3,20

vyhovující

3,00

dobrý

40%

2,80

30%

2,60

výborný

20%

2,40

10%

2,20

průměrné hodnocení

0%

2,00

2002

2003

2004

2005

114 / 205

2006

2007


Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2007 100%

havarijní

80%

nevyhovující

60%

vyhovující 40%

dobrý 20%

výborný

0%

CL

JN

LB

SM

Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2007 3,5

2,94

3,01

100%

2

1,53

1,68

1,76

40%

1,83

2,00

2,03

2,5

2,04

2,11

2,16

2,20

2,31

60%

2,36

2,46

2,52

3

2,59

2,61

80%

1,5

výborný

dobrý

vyhovující

nevyhovující

115 / 205

havarijní

Nový Bor

Železný Brod

Česká Lípa

Chrastava

Hrádek nad Nisou

1

Liberec

Semily

Jilemnice

Cvikov

Turnov

Mimoň

Tanvald

Rokytnice nad Jizerou

Doksy

Frýdlant

Český Dub

Lomnice nad Popelkou

0%

Jablonec nad Nisou

20%

průměrná známka


Na základě výsledků hlavních mostních prohlídek v roce 2002 až 2007 byla sestavena tabulka sumarizace stavebních stavů mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji. V roce 2007 bylo 38,3 % mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji zařazeno ve stavebním stavu 5 - 7, což představuje pokles o 2 % oproti roku 2006. Tabulka nezachycuje mosty se stavebním stavem I. - IV., kdy stavební stav mostu nemá podstatný vliv na zatížitelnost, ale pokud se na těchto mostech neprovede důkladná údržba nebo oprava (zvláště vozovky, izolace, dilatace) bude proces chátrání objektu pokračovat tak, že v několika letech bude nutné do oprav a rekonstrukcí vložit několikanásobně větší finanční prostředky něž by bylo nutné vložit do údržby (jedná se především o mosty větší a vybudované v posledních 30-ti letech). Z výše uvedeného vyplývá nutnost zvýšit objem finančních prostředků do rekonstrukcí mostních objektů. V letech 2006 a 2007 bylo opraveno a zrekonstruováno celkem 15 mostů na silnicích II. a III. třídy.

Tabulka č. 78: Sumarizace stavebních stavů mostů po hlavních mostních prohlídkách v roce 2007 Mosty II. tř. Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Celkem LK

Počet

III. tř.

Stavební stav mostů celkem

43

132

175

571

960

1 531

8

62

70

Délka v (m)

82

734

816

Počet

44

200

244

477

1 641

2 118

75

96

171

Délka v (m)

932

941

1 873

Počet

170

490

660

2 062

4 276

6 338

Délka v (m) Počet

Délka v (m) Počet

Délka v (m)

5

6 62

7 43

8

celkem: 113; 64,6 % 5

0

0

celkem: 5; 7,1 % 43

10

4

celkem: 57; 23,4 % 26

38

14

celkem: 78; 45,6 % 136

91

26

celkem: 253; 38,3 %

2.2.8 STÁVAJÍCÍ DOPRAVNĚ TECHNICKÝ STAV SILNIC Dopravně technickým stavem silnice se rozumí její technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění silnice do terénu (rozhled, nadmořská výška). Stávající dopravně technický stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji výrazně neodpovídá normám ČSN. Údaje za Českou republiku byly získány od Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2002. O nevyhovujícím dopravně technickém stavu krajských silnic v Libereckém kraji částečně vypovídají údaje uvedené v přílohách koncepce „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“, která je blíže popsána v další části Analýzy, a to porovnáním pasportní (skutečné) šířky s kategorijní (návrhovou) šířkou příslušné silnice. Rovněž často nevyhovují podélné sklony a poloměry směrových oblouků na silnicích.

116 / 205


Tabulka č. 79: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004) Silnice I. třídy Kraj

Hlavní město Praha

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Silnice II. třídy

Upravenost v%

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Upravenost v%

26

26

100

31

16

51

Středočeský

785

403

51

2 364

302

13

Jihočeský

668

317

48

1 636

212

13

Plzeňský

408

109

27

1 511

152

10

Karlovarský

222

139

63

562

42

8

Ústecký

502

264

53

886

115

13

Liberecký

332

125

38

487

45

9

Královéhradecký

429

190

44

865

85

10

Pardubický

445

149

34

913

53

6

Vysočina

355

121

34

1 737

221

13

Jihomoravský

429

202

47

1 463

324

22

Olomoucký

401

172

43

898

143

16

Zlínský

322

167

52

569

133

23

Moravskoslezský

707

323

46

766

263

34

6 031

2 707

44

14 688

2 106

14

Celkem

Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko

Nejčastější závady dopravně technického stavu silnic v Libereckém kraji:  nedostatečné šířkové uspořádání silnic (malá šířka jízdních pruhů), chybí zpevněné a nezpevněné krajnice a zastavovací pruhy na průjezdních úsecích silnic v obcích;  pěší a cyklistická doprava není oddělená od dopravy motorové;  častý výskyt směrových oblouků malého poloměru zejména v obcích;  nepřehledné výškové oblouky na niveletě silnice;  nedostatečný rozhled na křižovatkách silnic II. a III. třídy a křižovatkách silnic s místními a účelovými komunikacemi;  absence jakýchkoliv úprav pro tělesně a zrakově postižené občany.

117 / 205


2.2.9 VÝHLEDOVÁ KATEGORIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ Cílem kategorizace silnic všech tříd je uvedení těchto silnic do souladu s parametry technických norem ČSN. V rámci záměru zkvalitnění dopravně technického stavu silnic byl Ředitelstvím silnic a dálnic ČR zpracován koncepční dokument „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Kategorizace, vypracovaná před vznikem krajů, je beze zbytku akceptovatelná v rozsahu silnic I. třídy (státních). O zařazení silnice do II. nebo III. třídy rozhoduje její vlastník, tj. Liberecký kraj. Výsledek budoucích převodů vlastnictví nelze v případě změn, vyvolaných investiční výstavbou na silnicích I. třídy, předjímat bez předchozí dohody (smlouvy) mezi státem a krajem, respektive mezi státem a příslušnými obcemi. Úkolem Libereckého kraje v dalším období bude vymezení obnovy a modernizace silnic II. a III. třídy mezi prioritami rozvoje kraje. Nástrojem pro posuzování priorit v rámci sektoru dopravy je připravovaný dokument „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy do roku 2020 v Libereckém kraji“. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo koncepci „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“ usnesením ze dne 16. 3. 2004 č. 46/04/ZK. Tato kategorizace stanoví tzv. návrhové kategorie jednotlivých silnic podle ČSN 73 6101 anebo ČSN 73 6110 a tím i výhledové dopravně technické uspořádání krajských silnic. Projednávání a přijetí zbývající části koncepce, týkající se tzv. zákonné kategorizace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, bylo s ohledem na absenci zákona o rozpočtovém určení daní odloženo.

2.2.10 REKONSTRUKCE A OPRAVY NA KRAJSKÝCH SILNICÍCH II. A III. TŘÍDY Na základě sběru údajů a zpracování přehledů o stavu vozovek na krajských silnicích byl vypracován plán údržby a oprav vozovek pomocí „Malého systému hospodaření s vozovkou“ na síti silnic II. a III. třídy. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je 2 110 km. Prvním krokem vytvoření plánu je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je provedena optimální technologie v optimálním čase bez omezení finančních prostředků. Takto stanovený kompletní plán údržby a oprav silniční sítě II. a III. třídy v Libereckém kraje včetně zahrnutí i cyklických oprav v rámci 10ti-letého plánovacího období byl vypočten na 2,553 mld. Kč. Z podkladů Libereckého kraje byla sestavena jedna varianta rozpočtu, ve které je zohledněn roční příspěvek. Finanční částka rozpočtu na 10-ti leté období činí 1,5 mld. Kč. Z porovnání optimální potřeby finančních prostředků s reálnými možnostmi financování. Vyplývá, že se nedostává přibližně 1 mld. Kč k tomu, aby síť silnic II. a III. třídy byla opravena bez vzniku „rizikových úseků“, tedy takových úseků, které by vzhledem k jejich stavu a významu bylo třeba dle optimálního plánu opravit, ale v rámci rozpočtu se na tento úsek během plánovacího období nenajdou potřebné finanční prostředky. S ohledem na špatný stav vozovek krajských silnic byl koncem roku 2004 vypracován záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Počátkem roku 2005 byl tento záměr předložen Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje. Rada i Zastupitelstvo Libereckého kraje schválily záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Koncem roku 2005 byla Radou i Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena smlouva o přijetí úvěru. V roce 2006 bylo zahájeno čerpání úvěru ve výši 750 mil. Kč. 118 / 205


Finanční prostředky, které jsou zapotřebí na opravy úseků silnic, jež jsou zařazeny v kategoriích havarijní a nevyhovující, včetně mostů a propustků převyšují 5 miliard Kč, tedy několikanásobně výši plánovaného úvěru. Upřednostněny jsou proto úseky silnic s vysokou intenzitou dopravy, úseky, které jsou využívány veřejnou autobusovou dopravou, a úseky silnic, které slouží jako jediný přístup do obce.

Tabulka č. 80: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení (km) od do

1

III

29052

Příchovice - Tesařov

0,000

2,412

2

III

29053

Příchovice - Zlatá Olešnice

0,000

6,431

3

III

29054

Rejdice - Rumburk

0,000

0,994

4

III

29058

Zlatá Olešnice

8,525

9,830

5

III-M

29047

oprava mostu Desná 29047-3

6

II

292

Železný Brod - Pelechov

0,000

3,083

7

III

28719

Jenišovice

9,414

12,454

8

III

2887

Jesenný - Vysoké nad Jizerou

9,260

12,990

9

II

268

Svojkov - Nový Bor

49,268

58,529

10

III

26838

Lindava - Radvánec

0,000

2,965

11

II

277

hranice kraje - Český Dub

11,120

18,370

12

III

26841

Mařenice - Cvikov

0,000

5,764

13

II

282

Železný Brod - Koberovy

11,815

16,242

14

II-M

289

oprava mostu ev.č.289-001

1,588

15

II-M

283


13,226

16

II-M

283


15,556

17

II-M

283


16,300

18

II-M

283


16,422

19

II

284

Zelený Háj - Lomnice

0,000

4,290

20

II

289

Semily - Bořkov

0,000

2,872

21

II

283

Zelený Háj - Slaná

12,003

16,500

22

III

28713

Radoňovice

4,093

4,893

23

III

2791

Radimovice

14,562

15,012

24

II

290

Raspenava

4,600

6,000

25

II

290

Hejnice

10,700

11,200

26

II

592

Chrastava ul. Žitavská

19,700

20,000

27

III

29024

Kunratice

3,700

4,200

28

III

2711

Chotyně u bytovek

5,100

5,400

29

III

2783

Modlibohov - Sobákov

0,000

0,800

30

III

26817

Cetenov

14,800

15,840

119 / 205

1,077


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení (km) od do 7,039

7,291

7,469

7,886

Jablonné u náměstí

36,900

37,250

26836

Cvikov

1,350

1,600

II

262

Česká Lípa - u ČSAD

9,500

10,320

35

III

0381

Staré Splavy - od I/38

0,080

0,195

0,550

0,660

36

III

2621

Dobranov - kopec

0,700

0,940

37

III

26830

Mimoň - Hvězdovská

0,000

0,420

38

III

26315

Prysk

0,000

0,350

39

III

2629

Častolovice

0,890

1,300

40

III

26210

Skalice - směr Pihel

1,700

1,967

41

III

26219

Žandov - výjezd z obce

2,600

2,950

42

III

2624

Dubice

3,300

3,600

43

III

26320

Nový Bor - ul. Lipová

0,430

0,680

44

III

26834

Brniště - okolo hřbitova

7,150

7,350

45

III

28715

Rychnov nad Nisou

0,000

0,365

46

III

28724

Frýdštejn (okolo OÚ)

3,334

3,934

47

III

2881

Železný Brod (nad školou)

0,980

1,380

48

III

2879

Jablonec n.N.-Vrkoslavice

3,500

4,177

49

III

28734

Smržovka - náměstí

0,000

0,100

50

III

29041a

Smržovka (nádraží)

0,000

0,080

51

III

28748

Velké Hamry (domov)

0,143

0,991

52

II

292

Benešov Podolí

15,350

15,560

53

II

292

Benešov Hradišťata

13,040

13,380

54

III

2893

Semily Koštofrank

0,230

0,630

55

III

2892

Semily - Chuchelna

0,000

0,870

56

III

2936

Horní Branná

3,100

3,650

57

III

2833

Mírová p. K. Záholice

1,120

1,410

58

III

2843

Lomnice - Rváčov

0,000

0,570

59

III

28315

Turnov - Výšinka

0,620

0,850

60

III

01020

Harrachov - žel. stanice

0,000

0,680

61

II

292

Semily - Luční ul.

3,900

4,550

62

III

27926

Mašov - Kacanovy

2,210

3,430

63

III

2891

Semily nad nádražím

0,172

0,702

64

II

268

Svojkov - Sloup

49,268

53,298

65

II

262

Stružnice - hranice kraje

14,595

22,101

31

III

2791

Soběslavice Kobyly

32

II

270

33

III

34

120 / 205


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení (km) od do

66

II

268

Sloup - Nový Bor

53,298

58,529

67

II

262

Česká Lípa - Zákupy

0,745

5,302

68

III

2639

Kamenický Šenov - Mistrovice

0,000

2,382

4,846

5,577

69

II

282

13,900

13,950

70

III

27252

Opěrná zeď na silnici Koberovy Albrechtice - Vítkov

0,000

9,303

71

III

2773

hranice kraje - Český Dub

4,532

12,523

72

II

278

Řídícího Havla, Český Dub

21,524

21,584

73

III

2789

Domaslavice - Šimonovice

0,000

7,926

74

II

283

Košťálov - Libštát

21,821

23,258

75

III

28411

Roztoky - Jilemnice

8,995

12,152

76

III

2931

Horka u Staré Paky - Olešnice

0,000

4,452

77

III

2932

Bukovina u Čisté

0,000

4,526

78

III

28745A

Zbytky - Berany

0,000

1,706

79

III

2873

Vratislavice n.N. - Jeřmanice

0,000

4,186

80

III

2784

7,806

10,915

81

III

28724

82

III

29042

Výpřež - Semerink (havárie) Malá Skála - Frýdštejn, propustky Smržovka - Albrechtice

83

III

29022

84

III

85

2,872 2,924 3,001 0,000

3,538

Albrechtice - Žďár

8,604

9,106

29046

Žďár - Desná

0,000

1,541

III

29045

0,000

4,015

86

III

28310

87

III

28735

Albrechtice - Josefův Důl Most 28310-1 Stružnice - Košťálov Skuhrov - Splzov

2,668

5,763

88

II

286

Bradlecká Lhota

8,604

9,106

89

II

283

28,290

29,910

90

II

292

3,850

3,878

91

III

2829

Bělá Opěrné zdi Železný Brod - Semily Kozákov

6,295

7,315

92

III

28614

Kruh

1,790

2,510

93

III

28624

Horní Štěpnice

0,000

0,738

94

III

01020

Harrachov

0,000

0,520

95

II

262

Stružnice

12,050

12,800

96

II

294

Sanace tělesa Rokytnice n.J.

14,198

14,216

97

III

28619

Jilemnice - Kunratice

0,280

2,070

98

III

2784

Semerink - Paseky

7,806

9,406

121 / 205

0,065


Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z fondů EU P.č.

Místo

1

Višňová - Andělka

2

Jablonec - Tovární ul.

3

Liberec - Rozstání

Silnice

Staničení v km

Délka v km

od

do

III/0354

0,000

4,200

4,200

III/0353

4,582

5,846

1,264

III/29024

9,207

9,544

0,337

III/2783

3,554

4,718

1,164

III/2784

13,950

14,902

0,952

III/2784

5,690

7,806

2,116

4

most 2909-3 Raspenava

III/2909

0,182

-

5

Turnov - Nádražní ul.

II/610

65,424

66,055

0,631

6

Nový Huť - Dolní Světlá

III/26322

11,444

12,999

1,555

III/26844

0,000

6,475

6,475

7

most 262-007 Dolní Libchava

II/262

8

Záhoří - Chuchelna

III/2921

1,918

4,959

3,041

9

Frýdlant - Nové Město p.S.

II/291

0,316

12,416

12,100

10

most 592-014 Andělská Hora

II/592

11

Horní Polubný - Jizerka

III/29019

12

Český Dub

13

12,295

-

17,630

-

2,197

7,389

5,192

19,400

19,450

0,050

III/27716

0,000

0,362

0,362

Staré Splavy - křiž. se sil. II/270

III/0381

2,430

7,380

4,950

14

Jablonné v P. - Petrovice

II/270

38,301

43,440

5,139

15

Jablonec n.N. - Novoveská ul.

III/28733

0,284

1,014

0,730

16

Velenice mosty

17

II/277

26836-12

8,097

-

26836-13

8,139

-

Košťálov - most 283-017

II/283

21,775

-

Jilemnice OK

OK silnic II/286 a II/293

-

-

-

Semily - Riegrovo nám.

OK silnic II/289 a II/292

-

-

-

20

Jablonec n.N. - Maršovická ul.

OK silnic II/287 a III/2879

-

-

-

21

Turnov OK

II/283

-

-

-

18

19

122 / 205


Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu P.č.

Staničení v km od

do

Délka v km

Chrastava Ia

OK silnic III/2784 a I/35 II/592

19,411

19,744

0,333

Chrastava Ib

III/27251

1,171

1,322

0,151

Víchová nad Jizerou

III/28621

0,000

4,871

4,871

Silnice

Místo

1

III/2784xI/35

2

II/592

3

III/28621

4

III/28311-1

5

III/28311-2

6

III/0143

Buřany

III/0143

0,000

3,142

3,142

7

III/29065

Poniklá - Jilem

III/29065

0,000

3,400

3,400

8 9 10

III/2715-4 III/2711-5 III/2634 III/2636 III/2634

České mládeže

Silnice

Libštát

Chotyně Valteřice - Kozly Kozly - sesuv

most

0,034

most

0,080

most

2,790

most

6,190

III/2634

2,165

5,830

3,665

III/2636

0,000

0,645

0,645

III/2634

5,830

6,813

0,983

11

III/25915

Bezděz

III/25915

5,226

7,200

1,974

12

III/26314

Dolní Prysk

III/26314

0,486

5,645

5,159

Tabulka č. 83: Úseky oprav financovaných z fondů PHARE, INTERREG a SROP P.č.

Silnice

Úsek

Program EU

1

III/0381

Staré Splavy - křižovatka se silnicí II/270

PHARE 2003

2

II/270

Petrovice - hranice ČR se SRN

GSCBC 2003

3

II/592

Andělská Hora, most 592-014

SROP

4

III/2921

Záhoří - Chuchelna (Komárov)

SROP

5

II/262

Dolní Libchava - most 262-007

SROP

6

II/283

Turnov - kruhová křižovatka

SROP

7

II/277, III/27716

Český Dub - rekonstrukce

SROP

8

II/610

Turnov, Nádražní ul.

SROP

9

III/2783, III/2784

Liberec - Rozstání

SROP

10

III/29024

Jablonec, Tovární ul.

SROP

11

III/2909

Raspenava, most 2909-3

SROP

123 / 205


P.č.

Silnice

Úsek

Program EU

12

III/0353, III/0354

Višňová - Andělka

SROP

13

II/286, III/293

Jilemnice - kruhová křižovatka

SROP

14

III/26322, III/26844

Nová Huť - Dolní Světlá

INTERREG

15

II/291

Frýdlant - Nové Město pod Smrkem - státní hranice

INTERREG

16

III/29019

Horní Polubný - Jizerka

INTERREG

17

II/289, III/292

Semily - kruhová křižovatka Riegrovo nám

SROP

18

II/287

Jablonec nad Nisou - kruhová křižovatka Maršovická ul.

SROP

19

III/28733

Jablonec nad Nisou - Novoveská ul.

SROP

20

III/26836

Velenice, mosty 26836-12,13

SROP

21

II/283

Košťálov, most 283-017

SROP

Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Českolipsko Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Liberecko Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Jablonecko, Semilsko

124 / 205


3.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Dnem 1.1.2003 se České dráhy, státní organizace rozdělily na dva samostatné právní subjekty. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastupuje stát jako vlastníka infrastruktury dráhy. České dráhy, akciová společnost, zajišťuje provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Transformací se vytvořily podmínky pro působení více dopravců na drážní infrastruktuře. V České republice provozují osobní drážní dopravu ještě tyto společnosti: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., OKD, Doprava, a.s., Railtrans, s.r.o., Viamont, a.s., Veolia Transport Česká republika.

Příloha č. 7: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR

V roce 2004 byla založena krajská centra Českých drah. Vznik center reflektoval vznik vyšších územně správních celků - krajů. Vznikem krajského centra se zkvalitnila komunikace mezi objednavatelem dopravy, Libereckým krajem a společností ČD, a.s. jako dopravcem. Pracovní náplň zaměstnanců krajských center tvoří veškeré činnosti související s osobní dopravou na území Libereckého kraje. V rámci akciové společnosti České dráhy dochází k vzniku dalších dceřiných společností, např. 9.12.2007 vznikla dceřinná společnost ČD Cargo, a.s. Vznikem společnosti ČD Cargo, a.s., která je ve 100% vlastnictví ČD, a.s. došlo k oddělení ziskové nákladní dopravy a ztrátové osobní dopravy. Tímto krokem by mělo dojít ke zprůhlednění financování ztráty z provozování osobní železniční dopravy v rámci závazku veřejné služby. V lednu 2006 bylo Libereckým krajem vypsáno výběrové řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 035 Tanvald - Železný Brod a 036 Liberec - Tanvald - Harrachov. Cílem výběrového řízení bylo zmodernizovat vozový park na nejvytíženějších tratích v Libereckém kraji. Z důvodu velké finanční náročnosti, kterou kladly předložené nabídky na krajský rozpočet, bylo výběrové řízení na pátém zasedání Rady Libereckého kraje dne 30.5.2006 zrušeno. V červnu 2006 podepsal Liberecký kraj s Českými drahami dodatek smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006. Tento dodatek prodlužuje platnost smlouvy do konce platnosti jízdních řádů v roce 2011. V dodatku smlouvy jsou stanoveny standardy kvality v regionální dopravě a sankční postihy za jejich nedodržení. Standardy kvality se týkají zejména nasazování moderních vozidel a dodržování grafikonu vlakové dopravy. České dráhy, a.s. se smluvně zavázaly, že na regionální dopravu v Libereckém kraji budou nasazovat moderní vozidla. Konkrétně se jedná o pět motorových vozů řady 843, včetně dvou řídících vozů řady 943 a třech přívěsných vozů řady 043. V regionální dopravě budou nasazeny také dva modernizované motorové vozy řady 854. K prosinci 2007 budou na osobní vlaky postupně nasazované i modernizované třívozové motorové jednotky 814/014/814 - Regionovy, speciálně upravené pro provoz na sklonově náročnějších tratích. V únoru 2008 byla dodána pátá modernizovaná jednotka řady 814/014/814.

125 / 205


3.1

KATEGORIZACE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V LIBERECKÉM KRAJI

V prvním čtvrtletí roku 2006 byl firmou KORID LK zpracován dokument s názvem Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji. V tomto interním materiálu byly dle přepravních, dopravních a dalších kriterií ohodnoceny železniční tratě v Libereckém kraji a na základě tohoto ohodnocení byly tratě rozděleny do čtyř kategorií. Tratě 1. kategorie Jedná se o skupinu nejdůležitějších tratí, které jsou dobře konkurenceschopné autobusové i automobilové dopravě. Významnou funkcí tratí první kategorie je také svoz cestujících z autobusů, které ve stanovených uzlech trať napájí. Tratě 2. kategorie Také tratě druhé kategorie plní funkci páteře regionální dopravy. Zajišťují přepravu cestujících mezi hlavními uzly, do nichž sváží cestující autobusové přípoje. Z tohoto důvodu je i na těchto tratích třeba usilovat o nezbytné investice především do vozového parku, který by měl zajistit požadovaný komfort, rychlost i provozní efektivnost. Tratě 3. kategorie Tratě třetí kategorie slouží především pro regionální dopravu a svoz cestujících na páteřní tratě. Přestup z autobusů je méně častý a je spíše doplňkem v méně významných směrech, než aby byl základní přepravní nabídkou. Tratě 4. kategorie Tratě čtvrté kategorie jsou tratě, které jsou zpravidla pomalé, nekonkurenceschopné autobusům, nebo nemají vhodné trasování a míjí důležitá sídla. V řadě případů mají tyto tratě více ze zmíněných nevýhod. Na kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji bude v roce 2008 navázáno strategickým dokumentem Železnice v Libereckém kraji v roce 2030.

3.2

ZÁKLADNÍ POJMY

Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy (souhrnně infrastruktura). Provozování dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. Provozování drážní dopravy je souhrn činností, jimiž zajišťuje dopravce přepravu osob, zboží a nákladu. Provozovat drážní dopravu může právnická nebo fyzická osoba na základě platné licence a uzavřené smlouvy s provozovatelem dráhy (smlouva není v případě totožných osob). Problematiku drážní dopravy upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění . zákonů č. 189/1999 Sb., č. 23/2000 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 77/2002 Sb., č. 175/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 181/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 191/2006 Sb. a č. 296/2007 Sb. Podle výše uvedeného zákona se dráhy dělí na:  železniční;  tramvajové a trolejbusové;  lanové;  speciální.

126 / 205


Problematikou železniční dopravy se zabývají následující směrnice EU: - Směrnice 2004/50/ES pozměňující směrnici 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnici 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému; - Směrnice 2004/51/ES pozměňující směrnici 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství; - Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 881/2004/ES o založení Evropské železniční agentury; - Směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání poplatků za užívání železniční infrastruktury a o ověřování bezpečnosti; - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (s platností od 4.12.2007); - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (s platností od 4.12.2007); - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (s platností od 3.12.2009). Regionální železniční doprava v rámci základní dopravní obslužnosti je zajišťována na základě objednávky jednotlivých krajů a prokazatelná ztráta vzniklá objednávkou regionálních vlaků (Sp, Os) je hrazena z rozpočtu jednotlivých krajů. Dálková železniční doprava je zajišťována na základě objednávky Ministerstva dopravy a prokazatelná ztráta je hrazena z rozpočtu Ministerstva dopravy. Na území Libereckého kraje je provozována železniční dráha, tramvajová dráha a lanová dráha.

Tabulka č. 84: Kategorizace železničních drah Hledisko dělení

Kategorie celostátní

Podle významu, účelu a technických podmínek

regionální vlečka speciální

Podle druhu provozu (způsoby a podmínky řízení dopravy)

Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji

127 / 205

základní zjednodušené


K zajištění bezpečnosti dopravní cesty slouží zabezpečovací zařízení. Podle druhu používání se dělí na:  staniční zabezpečovací zařízení (SZZ);  traťová zabezpečovací zařízení (TZZ);  přejezdová zabezpečovací zařízení (PZS). Podle způsobu obsluhy a rozsahu zajištění bezpečnosti se dělí do tří kategorií:  bezpečnost zajišťuje obsluhující zaměstnanec;  bezpečnost je zajištěna zařízením, obsluhující zaměstnanec zajišťuje vazbu na vlak;  bezpečnost a kompletní vazby na dopravu zajišťuje zařízení.

Příloha č. 8: Tranzitní železniční koridory v ČR

3.3

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V LIBERECKÉM KRAJI

V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha Liberec - Černousy st. hr., v úseku Příšovice - Liberec - Černousy st. hr., která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici. Mezinárodní přechod pro osobní dopravu je do Německa v Hrádku nad Nisou, pro nákladní přepravu do Polska je ve Frýdlantě v Čechách. Jiné vlakové přechody v kraji nejsou provozovány. V horské oblasti železniční tratě obecně vykazují mnoho oblouků a netvoří přímou spojovací trasu mezi městy a obcemi. Z obecného hlediska je návrhová rychlost nízká. V mnoha případech platí, že silnice byly vybudovány později a mají lepší návrhové parametry. Jízdní rychlost na železnici je v těchto oblastech obvykle velmi nízká v porovnání se silniční dopravou. Kopcovitý terén, zájmy jednotlivých měst a průmyslníků, nebo naopak nezájem některých měst mělo v době vzniku tratí vliv na trasování železničních tratí, které se současné době také odráží na skutečnosti jak kvalitně jsou města v Libereckém kraji, která leží poblíž železniční tratě touto tratí obsluhována. Kvalita plošné obsluhy železničními zastávkami je patrná z mapy v příloze dokumentu

Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami Osobní drážní dopravu provozují v roce 2007 a 2008 na území Libereckého kraje pouze dva dopravci: České dráhy, a.s. a Railtrans, s.r.o. Smlouvu o závazku veřejné dopravě má v současné době s Libereckým krajem uzavřenu pouze dopravce České dráhy, a.s.

Tabulka č. 85: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v roce 2005 až 2007 Connex CZ, s.r.o.

České dráhy, a.s.

Railtrans, s.r.o.

2005

2006

2007

2005

2006

2007

2005

2006

2007

Výkon (tis. vlkm)

4,5

6,6

0

4 115,5

4 132,5

4 122,4

35

43,6

45

Přepravené osoby (tis. osob)

5,5

5,3

0

8 332,5

8 082,0

8 139,1

44

52,5

95

Rok

128 / 205


3.3.1 DÁLKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA Dálková osobní doprava je na území Libereckého kraje zajišťována rychlíky a spěšnými vlaky. Rychlíky jsou objednávány Ministerstvem dopravy na čtyřech vozebních ramenech:  Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice;  Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Tanvald;  Nymburk - Mladá Boleslav - Česká Lípa;  Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem. Provozování rychlíkové dopravy na trati Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice bylo součástí výběrového řízení vypsaného Ministerstvem dopravy. V zadávacích podmínkách výběrového řízení bylo zkvalitnění dopravy na tomto rychlíkovém rameni a rozšíření přepravní nabídky. Výběrové řízení vyhrály České dráhy, a.s., které na základě objednávky provozují denně mezi Libercem a Pardubicemi devět párů rychlíkových spojů ve dvouhodinovém taktu. Počty rychlíků na ostatních tratích nejsou dostatečné a musejí být doplňovány spěšnými vlaky, které objednává Liberecký kraj. S počátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007 přichází Liberecký kraj o přímé spojení s Podkrušnohořím, které bylo zajišťováno přímými rychlíkovými spoji na rameni Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem - Chomutov - Karlovy Vary - Cheb. Rychlíkové spoje jsou nově vedeny do stanice Ústí nad Labem západ, odkud jsou veden návazné rychlíkové spoje do Chomutova, Karlových Varů a Chebu. Liberecký kraj je také objednavatelem rychlých dálkových osobních vlaků Dresden - Zittau Liberec (- Tanvald), které provozují Deutsche Bahn, AG ve spolupráci s Českými drahami. Na těchto vlacích jsou nasazeny moderní motorové jednotky řady 612 DB, které nabízejí vysoký komfort cestování. Na ostatních vlacích dálkové osobní dopravy jsou nasazovány motorové vozy řad 843 a 854 příp. klasické soupravy tažené lokomotivou.

Tabulka č. 86: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2005/2006, 2006/2007 a 2007/2008 Počet párů rychlíků / den

Vozební rameno Liberec - Pardubice Praha - Tanvald

Počet párů spěšných vlaků / den

Nasazovaná vozidla

2006

2007

2008

2006

2007

2008

2006

2007

6

9

9

1

0

0

854, 053

843, 043

843, 043

5 x)

0

0

0

854, 053, 054, 056, 749, B, Bt

854, 053, 054, 056, 749, B, Bt

854, 053, 054, 056, 749, B, Bt

5

x)

5

x)

2008

Nymburk - Česká Lípa

5

5

5

-

0

0

843, 043

854, 053

854, 053

Liberec - Ústí nad Labem

5

6

6

2

2 xx)

2 xx)

843, 043, 854, 053

854, 053

854, 053

Liberec - Dresden

-

-

-

4 xxx)

4 xxx)

4 xxx)

612 DB

612 DB

612 DB

v úseku Turnov - Tanvald a zpět jsou vedeny 4 páry rychlíků v úseku Česká Lípa - Děčín a Děčín - Česká Lípa je trasován 1 spěšný vlak xxx) kategorie vlaku na území České republiky - osobní vlak x)

xx)

129 / 205


Se zavedením jízdního řádu 2006/2007 byly zkráceny jízdní doby rychlíků na jednotlivých vozebních ramenech. K tomuto zkrácení došlo kvalitnější přípravou jízdních řádů (zejména zrušením zbytečných prostojů).

Tabulka č. 87: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2007/2008 Vozební rameno

Průměrná cestovní doba - R, Sp vlaky (hod.) GVD 1933

GVD 2004/2005

GVD 2007/2008

Liberec – Pardubice

2:51

3:09

3:00

Praha – Tanvald

3:45

2:58

2:49

Nymburk – Česká Lípa

2:04

1:28

1:30

Liberec – Ústí nad Labem

2:35

2:21

2:04

-

2:14

2:13

2:47

3:21

2:39

Liberec – Dresden Praha – Liberec

(GVD 1935)

Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2007/2008 4:19 3:50 3:21 2:52 2:24

GVD 1933

1:55

GVD 2004/2005

1:26

GVD 2007/2008

0:57 0:28 0:00 Liberec Pardubice

Praha Tanvald

Nymburk - Liberec - Ústí Česká Lípa nad Labem

Liberec Dresden

Liberec Praha

Na všech vozebních ramenech se jízdní řád stále více přibližuje taktovému uspořádání. Mezi Libercem a Pardubicemi jsou rychlíkové spoje vedeny v pravidelném dvouhodinovém taktu po celý den. Na ostatních vozebních ramenech dvouhodinový takt přechází v době přepravních sedel na takt čtyřhodinový.

Příloha č. 9: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji

130 / 205


3.3.2 REGIONÁLNÍ OSOBNÍ DOPRAVA Regionální doprava na území Libereckého kraje je zajišťována spěšnými a osobními vlaky. Na jednotlivých železničních tratích je postupně zaváděna taktová doprava. Pro zlepšení dopravní obslužnosti je nutné zřídit integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který by zajistil lepší provázanost železniční, autobusové a městské hromadné dopravy a umožnil by cestování na jeden jízdní doklad. První část integrovaného systému pod názvem „JARIS“ byla spuštěna 1.9.2003 ve spolupráci ČD a.s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.. Zahrnuje tratě Liberec - Tanvald, Smržovka - Josefův Důl, Tanvald - Desná a Liberec - Turnov město. V současné době není JARIS využíván velkým množstvím cestujících a s plánovaným spuštěním celokrajského integrovaného dopravního systému IDOL (1.1.2009) dojde k postupnému útlumu tohoto regionálního systému. Při sestavě železničních jízdních řádů pro období platnosti 2006/2007 byla na základě sčítání cestujících a analýzy prodaných jízdenek přehodnocena stávající vozební ramena osobních vlaků, ke změnám došlo zejména v okolí Staré Paky. Nově jsou trasovány vlaky na relaci Liberec - Turnov - Stará Paka - Nová Paka a Jaroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších (-Jablonec nad Jizerou). Koncepce železniční dopravy, která byla nastavena od platnosti jízdního řádu 2006/2007 pokračuje i v jízdním řádu pro období 2007/2008. Na základě analýzy počtu cestujících v jednotlivých vlakových spojích došlo pouze k dílčím změnám ve vedení některých těchto málo vytížených spojů. Na trati 030 byl v ranních hodinách přidán spěšný vlak ze Semil do Liberce s příjezdem do Liberce před sedmou hodinou. Provoz zůstává zachován na všech regionálních tratích v Libereckém kraji i v jízdním řádu pro období 2007/2008. Provoz zůstal zachován také na dvou v kraji nejméně vytížených tratích: 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou (týká se zejména úseku Jablonec nad Jizerou Rokytnice nad Jizerou) a 064 Mladá Boleslav - Stará Paka (týká se zejména úseku Libuň - Lomnice nad Popelkou).

Příloha č. 10: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji Tabulka č. 88: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji Takt (min.)

Železniční trať

v dopravní špičce

v dopravním sedle

030 Liberec - Turnov - Semily - Nová Paka

120

120

035 Tanvald - Železný Brod

60

120

034 Smržovka - Josefův Důl

40

40 / 80

036 Liberec - Tanvald

40

40 / 80

037 Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy

60

60 / 120

038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

60

120

039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

60

120

040 Stará Paka - Martinice v Krkonoších

120

120

080 Doksy - Nový Bor

60

120

080 Nový Bor - Jedlová

120

120

086 Česká Lípa - Liberec

120

120

131 / 205


3.3.3 VOZOVÝ PARK ČESKÝCH DRAH A.S. NASAZOVANÝ V DÁLKOVÉ A REGIONÁLNÍ DOPRAVĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Zastaralý vozový park ČD je postupně modernizován. Většina vlaků je vedena motorovými vozy s příslušnými vozy přípojnými, případně motorovými jednotkami. Provoz takovýchto vlaků je úspornější než provoz klasických souprav vedených těžkými lokomotivami s osobními vozy. Moderní vozový park ve regionální dopravě v Libereckém kraji je tvořen přibližně jedenáct let starými motorovými vozy řady 843 a modernizovanými jednotkami řady 814 a pro Liberecký kraj vyvinutých jednotek řady 814.2. V regionální dopravě jsou nasazena i modernizovaná vozidla řady 854, příslušné modernizované přípojné vozy nejsou k těmto motorovým vozům v Libereckém kraji dosud k dispozici.

Tabulka č. 89: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Česká Třebová

Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové vozy řady 854 a přípojné vozy řady 053 na tratích 080, 081 a 086; motorové vozy řady 843 a přípojné vozy řady 043 na trati 030, motorové vozy řady 843 a přípojné vozy řady 053 na tratích 086 a 081.

DKV Praha

Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje lokomotivy řad 749 (750) a motorové vozy řady 854, přípojné vozy řady 053 a modernizované přípojné vozy řad 054 a 056 na tratích 036 a 070. Klasické soupravy jsou nasazovány v trase Praha - Tanvald z DKV Praha - ONJ (vozy z let výroby 1970-1974).

Tabulka č. 90: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Česká Třebová

Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové a přípojné vozy řady 854 a 053 na tratích 036, 080, 081 a 086; motorové a přípojné vozy řady 843 a 043 na tratích 030 a 037; motorové vozy 843 a řídicí vozy řady 943 na trati 036; motorové jednotky ř. 814.2 „Regionova trio“ na tratích 034, 035, 036 a 037; motorové a přípojné vozy řady 810 a 010, 012 a 015 na tratích 030, 034, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 041, 070, 086 a 089; soupravy složené z motorové lok. ř. 714 a přípojného vozu 053 na tratích 030, 086 a 089. Lokomotivy řady 714 společně s přípojnými vozy řady 053 jsou nasazovány na tratích 030 a 086. Provozní jednotka Trutnov nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 řídící vozy ř. 954 na tratích 040 a 041 a motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na tratích 030, 040, 042 a 064 Provozní jednotka Hradec Králové nasazuje modernizované motorové jednotky řady 814/914 Regionova na trati 041. Provozní středisko Česká Lípa nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810, 010 a 012 na tratích 080, 081, 086 a 087.

132 / 205


Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Praha

Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 na trati 070. Provozní středisko Mladá Boleslav nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na trati 064 a 070. Provozní jednotka Děčín nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810, 010 a 012 na tratích 080, 081 a 086.

DKV Plzeň

Provozní jednotka Rakovník nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na trati 087.

V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny počty vozidel potřebných pro obsluhu regionální dopravy v obvodu Libereckého kraje bez rozlišení příslušnosti k DKV.

Tabulka č. 91: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové vozy a lokomotivy

Míst Konstrukční Roky výroby rychlost k sezení

Počet vozidel

Počet náprav

řada 810

33

2

80 km/h

55

1974-1984

řada 814/914

3

4

80 km/h

83

2006

řada 814.2

5

6

80 km/h

135

2007

řada 843

4

4

120 km/h

59

1997

řada 854

9

4

120 km/h

48

1995-2006

řada 714

2

4

90 km/h

0

1995

Poznámka Modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 Modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 Modernizace z m.v. řad 852 a 853 -

Tabulka č. 92: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Počet vozidel

Počet náprav

Konstrukční rychlost

Míst k sezení

Roky výroby

řada 010 (Btax)

12

2

80 km/h

62

1974-1983

řada 012 (Bdtax)

13

2

80 km/h

52

1993

řada 015 (Bdtax) x)

5

2

80 km/h

26

2000

řada 043 (Btn753)

2

4

120 km/h

72

1997

-

řada 053 (Btn755)

10

4

120 km/h

88

1969-1970

-

řada 943 (Bftn)

2

4

120 km/h

64

1997

-

řada 954 (Bftn)

2

4

120 km/h

64

2007

přestavba z poštovních vozů

Přípojné osobní vozy

x)

přípojné vozy řady 015 (Bdtax) jsou pravidelně nasazovány jen v období červen - září

133 / 205

Poznámka přeprava kol (6 ks), úprava vozů ř. 010 (Btax) přeprava kol, úprava vozů ř. 010 (Btax)


3.3.4 CELOSTÁTNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Celostátní dráha je železniční dráha, kterou v Česku definuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, jako dráhu, „která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena.“ Zatímco o regionálních dráhách se mluví a píše v množném čísle, celostátní dráha je v republice jedna, tvořená všemi úseky, které k ní patří. O zařazení dráhy do této kategorie (stejně jako do ostatních kategorií definovaných zákonem o dráhách) rozhoduje Drážní úřad. V současnosti všechny celostátní dráhy spravuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a jejich provozovatelem jsou prozatím České dráhy a. s. (vláda však rozhodla, že od 1. dubna 2008 se má SŽDC stát i provozovatelem drah). Všichni dopravci, kteří mají licenci k provozování drážní dopravy na celostátní nebo regionální dráze, mají mít podle zákona rovný přístup na tyto dráhy na základě kapacity, kterou jednotlivým dopravcům přidělí SŽDC.

Tabulka č. 93: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

030

Liberec - Jaroměř (- Pardubice)

83,213

037

Liberec - Černousy

39,173

040

Chlumec nad Cidlinou - Trutnov

21,974

041

Turnov - Jičín - Hradec Králové

12,191

070

Turnov - Praha

080

Bakov nad Jizerou - Jedlová

52,366

080

Srní u České Lípy - Žiznikov

2,954

081

Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín

16,502

086

Liberec - Česká Lípa

58,034

089

Liberec - Rybniště

21,019

6,774

Celková délka celostátních tratí v Libereckém kraji

314,200

Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007 V následujících tabulkách jsou uvedeny počty vlaků osobní a nákladní dopravy za jeden průměrný den. Frekvence cestujících udává součty nastupujících a vystupujících cestujících na zastávkách uvedené tratě za průměrný den uvedený v záhlaví. Legenda k následujícím tabulkám : Délka tratě: Rychlost:

délka tratě na území Libereckého kraje projektovaná maximální rychlost pro celou trať, která je v kratších úsecích omezená např. z důvodu malého oblouku, nezabezpečeného přejezdu atd.

134 / 205


Osobní doprava: R Sp Os

Rychlík (jízdní řád 2007/2008) Spěšný vlak (jízdní řád 2007/2008) Osobní vlak (jízdní řád 2007/2008)

Nákladní doprava:

Počty průběžných a manipulačních vlaků podle grafikonu vlakové dopravy 2007/2008

Přejezdy: I. II. III. O Zabezpečené

komunikace I. třídy komunikace II. třídy komunikace III. třídy přejezdy na ostatních komunikacích (místní a účelové) na přejezdu je vybudováno zabezpečovací zařízení mechanické nebo elektrické

Tabulka č. 94: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice) Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

83,213

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní

Správce infrastruktury

Správa dopravní cesty (SDC) Liberec

Vlastník infrastruktury

SŽDC, s.o.

Provozovatel drážní dopravy

ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků)

Liberec - Pardubice R - 9/9 (Turnov - Železný Brod R - 13/13), Semily - Liberec Sp - 1/0, Liberec - Semily Os - 10/11, Semily - Nová Paka Os - 7/8 (Turnov - Semily Os - 12/13)

Nákladní doprava (počty vlaků)

Stará Paka - Liberec 1/14

Zabezpečovací zařízení

SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 2. kat.

Přejezdy (třída komunikace - počet)

I. - 0, II. - 2, III. - 14, O - 35, celkem 51, z toho zabezpečené 34

Doplňující projekt

Modernizace žel. spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové a Prahou - „severní varianta“

Pro urychlení dopravy a zkvalitnění přestupních vazeb je nutno rekonstruovat zabezpečovací zařízení uzlů Turnov, Železný Brod a Stará Paka. Na tuto rychlíkovou trať byly počínaje jízdním řádem 2006/2007 nasazeny moderní motorové vozy řady 843, jejichž výkon splňuje požadavky na spolehlivost dodržování jízdních dob. Železniční trať 030 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha.

135 / 205


Tabulka č. 95: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2007

Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002 až 2007 2 500 2 000 1 500 1 000 500

2002

2003

2004

136 / 205

2005

2006

2007

Liberec

Pilínkov

Jeřmanice

Rádlo

Rychnov u Jabl.n.N.

Hodkovice n. Moh.

Sedlejovice

Sychrov

Doubí u Turnova

Turnov

Dolánky

Malá Skála

Líšný

Železný Brod

Semily

Nedvězí

Košťálov

Libštát

Bělá u Staré Paky

Levínská Olešnice

Horka u Staré Paky

0


Tabulka č. 96: Trať č. 037 Liberec - Černousy Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

39,173

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec - Frýdlant v Čechách Sp - 0/1, Os - 15/16, Frýdlant Čechách - Černousy Os - 14/14


5/5


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 3. kat.




RTN 7

Železniční trať 037 je v úseku Liberec - Frýdlant zahrnuta do 7. etapy projektu Regiotram Nisa. Železniční trať je součástí Evropská dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech AGTC. V současné době je zařazena mezi tratě terciální, tedy menšího významu.


137 / 205


Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v pracovní den v letech 2002 až 2007 2 500

2 000

1 500 1 000

500

2002

2003

2004

2005

2006

Černousy

Filipovka

Višňová

Minkovice

Frýdlant v Čechách

Raspenava

Oldřichov v Hájích

Mníšek u Liberce

Krásná Studánka

Stráž nad Nisou

Liberec

0

2007

Tabulka č. 98: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,974

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Sp - 8/8, Stará Paka - Martinice v Krkonoších Os - 9/9 1/1


SZZ - 1. a 2. kat., TZZ - 1. kat.




V na účelových komunikacích v obci Svojek místní část Tample jsou zabezpečeny železniční přejezdy ručně ovládanými mechanickými závorami, které z důvodu zajištění bezpečnosti jsou uzavřeny delší dobu, než přejezdové zařízení ovládané automaticky jízdou vlaku a tím narušují plynulost autobusové dopravy do obce.

138 / 205



Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002 až 2007 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Martinice v Krkonoších 2002

Roztoky u Jilemnice 2003

2004

139 / 205

Tample 2005

2006

Bělá u Staré Paky, zast. 2007


Tabulka č. 100: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

12,191

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s. Turnov - Hradec Králové R - 9/9, Turnov - Rovensko pod Troskami Os - 12/13, Rovensko pod Troskami - Hradec Králové Os - 9/9 2/3

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků) Zabezpečovací zařízení Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat. I. - 1, II. - 1, III. - 6, O - 14, celkem 22, z toho zabezpečené 6 Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové - „jižní varianta“

V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce celé tratě podle původně vyprojektovaných parametrů. Trať by mohla být perspektivní pro napojení Libereckého kraje na koridor do Pardubic a propojení celku NUTS 2- Severovýchod. Železniční trať 041 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha.


140 / 205



2002

2003

2004

2005

2006

Turnov

Turnov město

Karlovice Sedmihorky

Hrubá Skála

Borek pod Troskami

Ktová

Rovensko pod Troskami

Semínova Lhota

Jivany

0

2007

Tabulka č. 102: Trať č. 070 Turnov - Praha Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

6,774

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


ČD a.s.


Turnov - Praha R - 5/5, Turnov - Mladá Boleslav Os - 10/10


1/1


SZZ - 2. a 3. kat., TZZ - 2. a 3. kat.




Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Prahou

Nejlépe technicky vybavená trať v Libereckém kraji, která by mohla být provozována i vyšší rychlostí, omezujícím prvkem možnosti využít traťovou rychlost je způsob zabezpečení železničních přejezdů a typ hnacích vozidel užívaných na této trati.

141 / 205



Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v pracovní den v letech 2002 až 2007 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

Příšovice 2002

2003

Turnov 2004

2005

2006

142 / 205

2007


Tabulka č. 104: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

52,366

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Bakov nad Jizerou - Česká Lípa R - 6/6, Česká Lípa - Jedlová Sp - 1/2, Bakov nad Jizerou - Česká Lípa Os - 8/8, Česká Lípa - Nový Bor Os - 16/15, Nový Bor - Jedlová Os - 7/7 1/1


SZZ - 1., 2. a 3. kat., TZZ - 1. a 3. kat.




Součástí tratě je i spojka Srní u České Lípy - Žizníkov o délce 2,954 km na trať Lovosice - Liberec. Provoz je pouze příležitostný, např. odklonové vlaky nákladní dopravy.


143 / 205



2002

2003

2004

2005

2006

Jedlová zastávka

Svor

Nový Bor

Skalice u České Lípy

Česká Lípa, střelnice

Česká Lípa, hl. nádr.

Srní u České Lípy

Jestřebí

Staré Splavy

Doksy

Okna

0

2007

Tabulka č. 106: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

16,502

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R - 6/6, Sp - 0/1, Os - 11/11


1/1


SZZ - 2. kat., TZZ - 1. a 3. kat. I. - 0, II. - 2, III. - 1, O - 13, celkem 16, z toho zabezpečené 13


V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce železničního svršku na celém úseku trati a zrušeno trvalé omezení rychlosti, které bylo zavedeno z důvodu špatného technického stavu. Souběžně s opravou žel. svršku byly opraveny i propustky a opěrné zdi.

144 / 205



Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002 až 2007 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Žandov

2002

Police - Žandov

2003

Stružnice

2004

145 / 205

Česká Lípa - Holý vrch

2005

2006


2007


Tabulka č. 108: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

58,034

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R - 6/6, Sp - 0/2, Os - 10/8


1/1


SZZ - 1.,2.a 3. kat., TZZ - 1.a 2. kat.



Z Rynoltic do Liberce technicky a turisticky zajímavá trať s tunely a viadukty. Pro udržení provozu bude nutno do pěti let připravit generální opravu viaduktů v Novině a v Kryštofově Údolí, tj. vypracovat projektovou dokumentaci na základě provedeného stavebního průzkumu.


146 / 205


2002

2003

2004

2005

2006


Vlčí Důl - Dobranov

Zákupy

Božíkov

Mimoň

Pertoltice pod Ralskem

Velký Grunov

Brniště

Velký Valtinov

Jablonné v Podještědí

Lvová

Rynoltice

Zdislava

Křižany

Novina

Kryštofovo Údolí

Karlov pod Ještědem

Ostašov

Liberec - Horní Růžodol

1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

Liberec

Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v pracovní den v letech 2002 až 2007

2007

Tabulka č. 110: Trať č. 089 Liberec - Rybniště Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,019

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s., Railtrans s.r.o. Liberec - Hrádek nad Nisou Os - 24/25, Hrádek nad Nisou - Zittau Os - 14/ 14 1/1

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků) Zabezpečovací zařízení Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

SZZ - 2.kat., TZZ - 1.a 2. kat. I. - 1, II. - 1, III. - 1, O - 6, celkem 9, z toho zabezpečené 7 RTN 1

Trať spojující Liberecký kraj se Saskou Žitavou přes železniční hraniční přechod Hrádek nad Nisou/Zittau. Propojení s Varnsdorfem je vedeno v peážním provozu po trati 236 v majetku DB, a.g.. Úsek trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau je společně s ČD a.s. provozován soukromými dopravci Connex Česká železniční s.r.o., Railtrans s.r.o. Železniční trať 089 je zahrnuta v první etapě projektu Regiotram Nisa. V současné době se připravuje obchodní soutěž, jehož vítěz bude provozovat drážní dopravu na železniční trati 089. Na trati jsou provozovány mezistátní osobní vlaky na relaci Dresden Hbf. – Liberec (- Tanvald).

147 / 205



Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v pracovní den v letech 2002 až 2007 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000

2004

2005

148 / 205

2006

2007

Hrádek nad Nisou

Chotyně

Bílý Kostel nad Nisou

2003

Chrastava

Machnín hrad

2002

Chrastava Andělská Hora

Machnín

0

Liberec

500


Následující graf znázorňuje průměrnou frekvenci cestujících (nástup+výstup) v 10 nejvytíženějších stanicích ČD na celostátních a regionálních tratích.

Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2007 – 10 nejvytíženějších stanic 9 000 8 000

7 864

7 000 6 000 5 000 3 630

4 000

1 451

Smržovka

Železný Brod

Raspenava

1 386

1 333

1 242

Hrádek nad Nisou

1 502

Jablonec nad Nisou

1 619

2 000

Tanvald

2 042


3 145

3 000

1 000

Turnov

Česká Lípa, hl.nádr.

Liberec

0

3.3.5 REGIONÁLNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Regionální tratě jsou dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěny do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Vlečka slouží vlastní potřebě provozovatele a je zaústěná do jiné dráhy nebo vlečky. Přehled regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji znázorňuje následující tabulka.

Tabulka č. 112: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

034

Smržovka - Josefův Důl

6,598

035

Železný Brod - Tanvald

17,700

036

Liberec - Tanvald - Harrachov

38,900

038

Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

039

Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

23,261

042

Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších

20,136

064

Stará Paka - Mladá Boleslav

087

Česká Lípa - Lovosice

6,049

8,970 16,615

Celková délka regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji

149 / 205

138,229


Tabulka č. 113: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,598

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os- 22/23


1/1


SZZ - 1. kat. I. - 0, II. - 0, III. - 1, O - 8, celkem 9, z toho zabezpečené 0 RTN 5

Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

Železniční trať začíná ve stanici Smržovka, kde odbočuje z regionální železniční trati č. 036 Harrachov - Tanvald - Smržovka - Liberec. Trať ve využívána zejména pro každodenní cestování do zaměstnání do Jiřetína pod Bukovou, případně do nedalekého Jablonce nad Nisou a Liberce. Trať je také hojně využívána turisty, pro které je koncová stanice Josefův Důl častým místem začátku výletu do Jizerských hor. Od zimní sezóny 2005/2006 je nejenom návštěvníky sjezdovky na Tanvaldském Špičáku využívána nově zřízená zastávka se stejným názvem.


150 / 205


Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v pracovní den v letech 2002 až 2007 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Smržovka

2002

Jiřetín pod Bukovou

2003

Tanvaldský Špičák

2004

Antonínov

2005

2006

Tabulka č. 115: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

17,7

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R - 4/4, Os - 13/13


1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.


I. - 1, II. - 0, III. - 1, MK - 3


RTN 6

151 / 205

Josefův Důl

2007



údaje v o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v pracovní den v letech 2002 až 2007 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Železný Brod

Spálov

2002

Jesenný

2003

Návarov

2004

152 / 205

2005

Plavy

2006

Velké Hamry

2007

Tanvald


Tabulka č. 117: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

38,9

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní, zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec - Tanvald Os - 25/25, Desná - Kořenov Os -15/15, Kořenov - Harrachov Os - 12/12


1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.




RTN 1, RTN 2, RTN 3

Z důvodu velkého množství nezabezpečených přejezdů v úseku Liberec - Tanvald je nízká rychlost vozidel a tím malá cestovní rychlost. Na železniční trati probíhá optimalizace počtu a zabezpečení přejezdů, které společně s moderními motorovými vozy řady 843 a plánovanou obnovou kolejového svršku přispěje ke zpohodlnění a zrychlení osobních vlaků na této trati. Jedná se o první trať na které byl v Libereckém kraji zaveden taktový grafikon. Osobní vlaky na trati jsou provozovány ve čtyřicetiminutovém taktu. Část trati Liberec - Tanvald - Harrachov je v úseku Tanvald - Harrachov vyhlášena národní technickou památkou, proto se stala turistickou atrakcí. Jedná se o nejstrmější českou železniční trať, která je v úsecích s největším sklonem osazena dvoupásovou Abtovou ozubnicí. Trať navazuje v Jakuszycích na polskou železnici. Tato část je provozována pouze při příležitostných jízdách. V rámci projektu Regiotram Nisa je plánováno obnovení pravidelné osobní železniční dopravy mezi Harrachovem a Sklarszkou Porebou. Projekt Regiotram Nisa počítá také s protažením kolejové dopravy ze stanice Harrachov (umístěné na katastru místní části Mýtiny) do centra Harrachova a tím celou trať zatraktivnit.

153 / 205



údaje o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002 až 2007 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400

2002

2003

2004

2005

154 / 205

2006

2007

Liberec

Liberec-Rochlice

Vratislavice nad Nisou

Proseč nad Nisou

Jablonec nad Nisou dolní n.

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou zast.

Nová Ves nad Nisou

Jablonecké Paseky

Lučany nad Nisou

Smržovka

Smržovka střed

Smržovka dolní nádraží

Tanvald zastávka

Tanvald

Desná

Dolní Polubný

Kořenov zast.

Kořenov

Harrachov

0

Vesec u Liberce

200


Tabulka č. 119: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,049

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 13/13


1/1


SZZ - 1. kat.




RTN 7


155 / 205


Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v pracovní den v letech 2002 až 2007 700 600 500 400 300 200 100 0 Bílý Potok pod Smrkem

2002

Hejnice

2003

Lužec pod Smrkem

2004

Luh pod Smrkem

2005

2006

Raspenava

2007

Tabulka č. 121: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

23,261

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 10/10


1/1


SZZ - 1. kat.



156 / 205



Graf č. 41: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v pracovní den v letech 2002 až 2007 700 600 500 400 300 200 100

2002

2003

2004

157 / 205

2005

2006

2007

Jindřichovice pod Smrkem

Srbská

Horní Řasnice


Hajniště

Řasnice, zastávka

Řasnice

Krásný Les

Krásný Les, bažantnice

Frýdlant v Č., předměstí


0


Tabulka č. 123: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

20,136

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Martinice v Krkonoších - Jilemnice Os -18/18, Jilemnice - Jablonec nad Jizerou Os - 12/12, Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou Os - 1/1


1/1


SZZ - 1. kat.




158 / 205


Graf č. 42: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v pracovní den v letech 2002 až 2007 800 700 600 500 400 300 200 100

2002

2003

2004

2005

2006


Jablonec nad Jizerou

Jablonec n. Jiz., Hradsko

Poniklá, zastávka

Poniklá

Horní Sytová

Víchová nad Jizerou

Hrabačov

Jilemnice

Martinice v Krkonoších

0

2007

Tabulka č. 125: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

8,970

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Stará Paka - Lomnice nad Popelkou Os - 14/15, Lomnice nad Popelkou - Libuň Os - 6/6


pouze v úseku Stará Paka - Lomnice nad Popelkou 1/1


SZZ - 1. kat., TZZ -1.a 2. kat



159 / 205



Graf č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v pracovní den v letech 2002 až 2007 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Syřenov

2002

Nová Ves nad Popelkou

2003

2004


2005

160 / 205

Ploužnice

2006

2007


Tabulka č. 127: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

16,615

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os -9/9


1/1


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.




161 / 205


Graf č. 44: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v pracovní den v letech 2002 až 2007 700 600 500 400 300 200 100 0 Blíževedly

2002

Kravaře v Čechách

2003

2004

Stvolínky

2005

Zahrádky u České Česká Lípa, hl. nádr. Lípy

2006

2007

3.3.6 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET PRODANÝCH JÍZDENEK V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Počty jízdenek jsou sečteny podle jednotlivých směrů tak, jak se rozbíhají jednotlivé železniční tratě do těchto směrů. Při prodeji týdenní, měsíční, případně čtvrtletní jízdenky je tato jízdenka rozpočítána na předpokládaný počet jízd s tím, že jízdenka bude v každý pracovní den v období platnosti využita dvakrát (tam a zpátky). To znamená, že v případě zakoupení jedné týdenní obousměrné jízdenky se v následujících tabulkách objevuje jako pět prodaných jízdenek (průměrné využití týdenní jízdenky při cestování do zaměstnání). V případě zakoupené měsíční jízdenky je v tabulkách uvažováno s 21 jízdami směrem tam (průměrný měsíční počet pracovních dní v roce 2006), obdobně čtvrtletní jízdenka počítá s 63 jízdami (ekvivalent 63 jízdenek). Rozdíl v údajích o cestujících vycházející porovnáním počtu prodaných jízdenek a průměrné frekvence cestujících na zastávkách ČD může vycházet např. z nevyužití předplacené traťové jízdenky (cestující nejezdí do zaměstnání celých 21 pracovních dní – nemoc, dovolená). V počtu prodaných jízdenek nejsou také zahrnuty všichni přepravení cestující, neboť někteří jsou přepravováni bezplatně, případně vlastní síťovou jízdenku (senior pas, režijní výhody zaměstnanců ČD, apod.) V následujících tabulkách a grafech je znázorněn průměrný denní počet prodaných jízdenek ve všech stanicích a zastávkách v obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2005, 2006 a 2007.

162 / 205


Tabulka č. 129: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě Na trať 080 080 081 086 087

Počet jízdenek

Směr

2005 354 237 329 263 151

Bakov nad Jizerou Jedlová Děčín Liberec Lovosice

2006 575 295 475 355 230

2007 508 284 459 337 217

Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě 700 600 500 400

2005

300

2006

200

2007

100 0 Bakov nad Jizerou

Jedlová

Děčín

Liberec

Lovosice

080

080

081

086

087

Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu Na trať

Směr

037 037 039

Černousy Liberec Jindřichovice pod Smrkem

Počet jízdenek 2005 133 271 103

2006 131 435 193

2007 220 501 204

Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu 600 500 400

2005

300

2006

200

2007

100 0 Černousy

Liberec

Jindřichovice pod Smrkem

037

037

039

163 / 205


Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou Na trať

Počet jízdenek

Směr

2005

2006

2007

036

Liberec

590

200

203

036

Tanvald

282

341

388

Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou 700 600 500

2005

400

2006

300

2007

200 100 0 Liberec

Tanvald

036

036

Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici Na trať

Směr

042 042

Počet jízdenek 2005

2006

2007

Martinice v Krkonoších

122

122

139


63

80

81

Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici 160 140 120 100

2005

80

2006

60

2007

40 20 0 Martinice v Krkonoších


042

042

164 / 205


Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci Počet jízdenek

Na trať

Směr

030 036 037 086 089

Turnov Tanvald Frýdlant v Čechách Česká Lípa Hrádek nad Nisou

2005 447 535 586 520 764

2006 659 559 764 629 820

2007 785 585 816 671 962

Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci 1200 1000 800

2005

600

2006

400

2007

200 0 Turnov

Tanvald


Česká Lípa

Hrádek nad Nisou

030

036

037

086

089

Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru Na trať 080 080

Směr Česká Lípa Jedlová

Počet jízdenek 2005 206 67

2006 210 74

2007 231 71

Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru 250 200

2005

150

2006 100

2007

50 0 Česká Lípa

Jedlová

080

080

165 / 205


Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech Na trať

Směr

030 030


2006

2007

Stará Paka

143

157

185

Turnov

318

261

306

Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech 350 300 250

2005

200

2006

150

2007

100 50 0 Stará Paka

Turnov

030

030

Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu Na trať

Směr


2006

2007

035

Železný Brod

171

297

279

036

Harrachov

70

176

132

036

Liberec

521

330

309

Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu 600 500 400

2005

300

2006

200

2007

100 0 Železný Brod

Harrachov

Liberec

035

036

036

166 / 205


Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově Na trať

Směr


2006

2007

030

Liberec

162

378

376

030

Stará Paka

358

420

461

041

Jičín

238

304

263

070

Praha

225

441

458

Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2005 2006 2007

Liberec

Stará Paka

Jičín

Praha

030

030

041

070

Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě Na trať

Směr


2006

2007

030

Stará Paka

152

236

251

030

Turnov

141

235

241

035

Tanvald

127

225

240

Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě 300 250 200

2005

150

2006

100

2007

50 0 Stará Paka

Turnov

Tanvald

030

030

035

167 / 205


3.3.7 OBJEKTY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Železniční infrastruktura v daném regionu je dobře rozvinuta, ale často vykazuje stále ještě návrhové standardy a geografické uspořádání z 19. století. K překonání četných přírodních překážek bylo nutno vybudovat více umělých staveb, tj. mostů, propustků (malý objekt do světlosti 2 metry), zárubních a opěrných zdí a tunelů oproti tratím vedeným v rovině. Rovněž se zde nachází velké množství úrovňových křížení se silnicemi - přejezdů. Začíná se ve větší míře modernizovat zabezpečovací zařízení, které je technicky a fyzicky většinou zastaralé. Infrastrukturu spravují a udržují výkonné jednotky ČD a.s. - Správy dopravní cesty Liberec a Hradec Králové. V roce 2004 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Tanvald 12,3 mil. Kč 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Frýdlant v Čechách 11,2 mil. Kč 3. Vybudování výtahů pro imobilní cestující v Liberci 4,5 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí 17,3 mil. Kč 5. Rekonstrukce mostu v Rychnově u Jablonce nad Nisou 23,3 mil. Kč 6. Rekonstrukce mostu v Tanvaldě 9,9 mil. Kč 7. Rekonstrukce žel.svršku Rynoltice - Křižany 0,9 mil. Kč 8. Vybudování ústředního vytápění v žst. Liberec 1,1 mil. Kč Celkem 80,5 mil. Kč V roce 2005 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Chrastava 11.8 mil. Kč 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Nový Bor 11,2 mil. Kč 3. Rozhodující opravné práce na výpravní budově v žst Doksy 3,0 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov nad Jizerou - Česká Lípa 24,2 mil. Kč 5. Rekonstrukce koleje v úseku Železný Brod - Malá Skála 13,3 mil. Kč 6. Rekonstrukce mostu km 28,432 Libuň - Turnov II. st. ocelová konstrukce 22,6 mil. Kč 7. Rekonstrukce mostu km 103,761 trati Česká Lípa - Liberec 9,8 mil. Kč 8. Rekonstrukce přejezdového zab. zařízení a hl. Pilínkov (3 přejezdy) 15,6 mil. Kč 9. Rekonstrukce SZZ žst Višňová a výstavba 3 k PZZ (3 přejezdy) 18,2 mil. Kč 10. Výstavba PZZ km 22,331 Turnov - Jičín (zvýšení bezpečnosti provozu) 8,6 mil. Kč 11. Výstavba PZS km 23,988 a 26,329 Turnov- Jičín (zvýš. bezp. provozu) 12,8 mil. Kč Celkem 151,1 mil. Kč V roce 2006 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Doksy 12.0 mil. Kč 2. Rekonstrukce koleje v úseku Raspenava - Frýdlant 27,4 mil. Kč 3. Rekonstrukce koleje v úseku Rynoltice - Křížany 23,7 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov - Česká Lípa - IV. stavba 9,1 mil. Kč 5. Rekonstrukce PZZ v km 1,693 - 1,707 - Frýdlant 26,0 mil. Kč 6. Rekonstrukce SZZ v žst. Jeřmanice 20,4 mil. Kč 7. Rekonstrukce návěstidel v žst. Železný Brod 2,6 mil. Kč 8. Výstavba PZZ - Vratislavice nad Nisou - 1. a 2.stavba 12,7 mil. Kč Celkem 133,9 mil. Kč

168 / 205


V roce 2007 byly realizovány v obvodu SDC Liberec ( obvod LK) tyto investice: 1. Rekonstrukce mostu v km 1,574 trati Liberec - Harrachov 6,3 mil. Kč 2. Rekonstrukce mostu v km 158,168 trati Stará Paka - Liberec 9,9 mil. Kč 3. Výstavba informačního systému v žst. Turnov (ČD Telematika) 2,9 mil. Kč 4. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Rychnov u J.n.N. (ČD RSM H.K.) 15,0 mil. Kč 5. Doplnění samovratných přestavníků v žst Blíževedly 2,2 mil. Kč 9,9 mil. Kč 6. Výstavba 9 PZS km 4,829 až km 6,350 Liberec - Tanvald - 2 stavba (dokončení, pozn. zbývá realizace 3. stavby) 7. Racionalizace v trati Bakov n.J. - Česká Lípa (dálkové ovládání) 240,3 mil. Kč 8. Výstavba PZS km 27,980 trati Jičín- Turnov (zast. Turnov m.) 8,0 mil. Kč Celkem 294,5 mil. Kč

Tabulka č. 139: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.)

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

030

Stará Paka - Liberec

92,572 / 23,531

II/283

Libštát

MZ

030

Stará Paka - Liberec

94,861 / 18,465

II/286

Košťálov

MZ

036

Liberec - Harrachov

20,265 / 18,950

I/14

Lučany n. N.

PZS 3Z

036

Železný Brod - Tanvald

12,221 / 109,600

I/10

Plavy

PZS 3Z

037

Frýdlant v Č. - Zawidów

187,072 / 210,080

I/13

Frýdlant v Č.

PZS 3Z

038

Raspenava - Bílý Potok p.S.

1,390 / 7,306

II/290

Raspenava

PZS 3S

039

Frýdlant v Č. - Jindřichovice

3,110 / 210,673

I/13

Frýdlant v Č.

PZS 3S

039


11,070 / 7,658

II/291

Dolní Řasnice

VK+P

039


15,608 / 9,436

II/291

Hajniště

PZS 3S

040

Chlumec n.C. - Trutnov

78,478 / 27,365

II/283

Bělá u St.Paky

PZS

040

Chlumec n.C. - Trutnov

88,285 / 7,204

II/293

Martinice v Krk.

PZS

041

Libuň - Turnov

17,837 / 1,433

II/282

Rovensko p. Tr.

PZS 3S

041

Libuň - Turnov

19,091 / 71,311

I/35

Ktová

PZS 3S

042

Martinice - Rokytnice n. Jiz.

4,952 / 30,417

II/286

Jilemnice

PZS

042


9,123 / 23,004

II/292

Horní Sytová

VK+P

042


10,766 / 53,249

II/290

Poniklá

VK+P

042


17,973 / 35,339

I/14

Jablonec n. Jiz.

VK+P

042


19,080 / 34,252

I/14

Jablonec n. Jiz.

PZS

064

Mladá Boleslav - Stará Paka

61,811 / 11,007

II/286

Ploužnice

PZS 3S

064


62,894 / 12,100

II/286

Lomnice n. P.

PZS 3S

064


69,464 / 11,464

II/284

Nová Ves n. P.

VK+P

080

Bakov n. J. - Jedlová

24,650 / 33,245

II/273

Okna

PZS 3S

169 / 205


Trať č.

Přejezd v km (žel./siln.)

Název železniční tratě

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

080

Bakov n. J. - Jedlová

46,320 / 9,050

II/262

Česká Lípa

PZS 3Z

081

Benešov n. Pl. - Česká Lípa

9,712 / 19,208

II/262

Horní Police

PZS 3Z

086

Česká Lípa - Liberec

115,242 / 37,876

II/270

Jablonné v P.

PZS 3S

086

Česká Lípa - Liberec

128,987 / 7,973

II/592

Křižany

MZ

087

Lovosice - Česká Lípa

79,428 / 72,141

I/15

Zahrádky

MZ

089

Liberec - Zittau

8,619 / 16,799

II/592

Chrastava

PZS 3Z

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

1,474 / 24,045

II/270

Mimoň

PZS 3S

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

2,495 / 36,099

II/268

Mimoň

VK+P

Celkem

30

přejezdů

Legenda: MZ … mechanické závory PZS … přejezdové zabezpečovací zařízení PZS 3S .. přejezdové zabezpečovací zařízení světelné PZS 3Z... přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami VK+P … výstražné kříže + pískejte (přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská)

Tabulka č. 140: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) Tratě Celostátní

Umělé stavby Počet (ks)

Zdi se statickou funkcí Tunely

Délka (m)

Regionální

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Celkem

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Nevyhovující

ks

m

149

10 745

40

2 738

101

5 165

27

1 061

250

15 910

67 3 799

16

4 724

2

954

12

2 755

4

1 373

28

7 480

6 2 327

Mosty

333

4 281

24

140

146

1 771

15

412

479

6 052

Propustky

688

923

58

70

623

728

124

125 1 311

39

552

1 651 182

195

V roce 2007 prošlo většími opravami 20 mostů. Celkem bylo v roce 2007 vyřazeno 5 mostů z kategorie „nevyhovující“. Délka přemostění nevyhovujícími mosty se zkrátila o 512 metrů. Za sledované období bylo opraveno 12 propustků. Celkem byly v roce 2007 vyřazeny 3 propustky z kategorie „nevyhovující“. Délka propustků v nevyhovujícím stavu se zkrátila o 32 metrů. K 31.12.2007 neeviduje ČD, a.s. SDC Liberec žádné přechodné omezení traťové rychlosti (pomalé jízdy) z důvodu špatného technického stavu infrastruktury

170 / 205


Tabulka č. 141: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Způsob zabezpečení

P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

1

2003

29.1.

086

91,079

2

2003

3.2.

089

3

2003

18.2.

042

2,854 Jilemnice

4

2003

19.2.

036

7,257

5

2003

15.3.

041

6

2003

29.3.

041

26,329 Pelešany

7

2003

18.4.

042

3,22 Jilemnice

8

2003

18.6.

036

9

2003

9.7.

036

10

2003

20.8.

042

11

2003

4.10.

vl.

12

2003

4.10.

041

23,988 Sedmihorky

VK+P

13

2003

28.10.

036

5,938 Vratislavice

VK+P

14

2003

30.10.

064

62,339

15

2003

8.12.

036

1,713

16

2004

9.2.

042

3,791 Jilemnice

17

2004

17.3.

081

13,453 Stružnice

AŽD bez BS

18

2004

20.7.

086

94,631 Zákupy

AŽD s BS

19

2004

25.7.

036

20

2004

10.10.

070

127,065 Čtveřín

21

2004

13.10.

086

115,242

22

2004

22.10.

041

23

2004

17.12.

042

24

2005

20.1.

035

Místo nehody

Vlčí Důl AŽD s BS Dobranov Liberec 3,434 VK+P Sříbrný Kopec Proseč nad Nisou Turnov 27,98 město

Proseč nad Nisou Proseč nad 7,61 Nisou Jablonec nad 19,6 Jizerou Liberec 0,985 teplárna 6,105

2,361

VK+P

Liberec Rochlice

AŽD bez BS VK+P

AŽD bez BS VÚD s BS

Jablonné v Podještědí Karlovice 23,988 Sedmihorky Jablonec nad 17,973 Jizerou

VK+P

14,403 Velké Hamry

VK+P

VÚD bez BS

VK+P

171 / 205

Následky

Silnice

x)

9 tis. Kč

III/2621

kluzká vozovka

x)

119 tis. Kč

MK

kluzká vozovka

x)

70 tis. Kč

MK

x)

řidič ujel

MK

x)

215 tis Kč

III/27926

x)

108 tis.Kč

III/27927

x)

30 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

11,5 tis. Kč MK

řidič nerespekt. vlak řidič nerespekt. VÚD bez BS výstrahu řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VÚD bez BS výstrahu řidič zastavil na VK+P přejezdu řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak

VK+P

Dopravní prostředky

kluzká vozovka

VK+STOP


Liberec Rochlice

Příčina

řidič nerespekt. pískání vlaku řidič zastavil a vjel do vlaku řidič zastavil v průřezu pro vlak řidič nerespekt. výstrahu vozidlo zastavilo v profilu tratě řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždí. vlak řidič nerespek. přijíždí. vlak řidič nerespekt. přijíždí. vlak

x) x)

x)

x)

236 tis. Kč 3 zranění 75 tis. Kč 1 zraněný 52,5 tis. Kč 2 zranění 310 tis. Kč 1 mrtvý, 3 zranění

MK MK MK III/03521

x)

10 tis. Kč

MK

x)

43 tis. Kč

MK

x)

78 tis. Kč

MK

x)

80,7 tis. Kč MK

x)

1 tis. Kč 1 mrtvý

ÚK

x)

107 tis. Kč

III/26832

x)

68 tis. Kč

MK

x)

42 tis Kč

III/2797

x)

59 tis Kč 1 zraněný

II/270

x)

63 tis.Kč

III/03521

x)

30 tis. Kč

I/14

x)

10 tis.Kč

MK


Způsob zabezpečení

P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

25

2005

26.1.

034

0,266 Smržovka

VK+P

26

2005

26.1.

041

27,98 Turnov

VÚD

27

2005

18.2.

064

62,692 Ploužnice

VK+P

28

2005

26.2.

034

0,266 Smržovka

VK+P

29

2005

28.2.

042

3,22 Jilemnice

VÚD

30

2005

6.3.

089

31

2005

13.3

042

3,22 Jilemnice

VÚD

32

2005

16.5

042

3,22 Jilemnice

VÚD

33

2005

12.6.

035

12,927 Plavy

VK+P

34

2005

30.6

035

139,626 Liberec

AŽD

35

2005

20.9

086

139,629 Liberec

AŽD

36

2005

12.10.

035

19,927 Plavy

VK+P

37

2005

1.11.

081

18,225 Česká Lípa

VK+P

38

2005

21.12

064

65,156


VK+P

39

2006

8.1.

086

117,096

Jablonné v Podještědí

PZS

40

2006

20.1.

035

41

2006

7.2.

030

42

2006

8.2.

034

43

2006

8.2.

042

44

2006

16.2.

080

45

2006

18.2.

080

28,852 Doksy

46

2006

22.2.

039

15,608

47

2006

23.2.

034

6,57 Josefův Důl

VK+P

48

2006

8.3.

042

6,59 Hrabačov

VK+P

49

2006

10.3.

086

Místo nehody

3,434 Liberec

14,403 Velké Hamry 155,961 Liberec 2,987 Smržovka 18,974

Jablonec nad Jizerou

11,2 Poniklá


10,77 Horní Sytová

VK+P

VK+P PZS VK+P VK+P VK+P PZS PZS

VK+P

172 / 205

Příčina

Dopravní prostředky

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu cyklista nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Následky

Silnice

x)

neuvedeny

MK

x)

104 tis.Kč

III/27926

x)

25 tis Kč

II/286

x)

221 tis. Kč

MK

x)

447 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

27 tis.Kč

MK

x)

7 tis. Kč

III/2936

x)

170 tis.Kč

III/2936

x)

98 tis.Kč

III/28746

x)

194 tis.Kč

MK

x)

79 tis.Kč

MK

x)

1 tis.Kč, 1 mrtvý

III/28746

x)

225 tis.Kč

MK

x)

197 tis.Kč

MK

řidič nerespekt. výstrahu

R 694 os. dodávka

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Os. 16276 osob. vozidlo Sp 1880 tr. nakladač Os 26337 osob. vozidlo Os 15517 osob. vozidlo Os 15509 osob. vozidlo

sebevražda

R 810

řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Os 16354 osob. vozidlo Os 26326 osob. vozidlo Os 15506 osob. vozidlo Os 15509 osob. vozidlo

125 tis. Kč, MK 1 lehce zraněný 60 tis. Kč

III/28784

3155 tis. Kč MK 1 mrtvý 10 tis. Kč

MK

160 tis. Kč

MK

35,5 tis. Kč MK 1 mrtvý

MK

48 tis. Kč.

II/291

120 tis. Kč. MK 67 tis. Kč

MK

20 tis. Kč

II/290


Způsob zabezpečení

P.č.

Rok

Datum

Trať č.

50

2006

7.4.

086

139,322 Ostašov

PZS

51

2006

12.5.

086

139,629 Ostašov

PZS

52

2006

1.7.

030

127,065

53

2006

29.7.

040

54

2006

31.8.

042

55

2006

21.10

036

56

2006

7.12

034

57

2007

13.2.

036

58

2007

22.3.

036

59

2007

20.5.

036

60

2007

3.6.

036

61

2007

12.6.

-

62

2007

13.6.

089

Km

Doubí u Turnova Bělá u Staré 78,478 Paky Martinice 2,85 v Krkonoších Jablonec nad 13,634 Nisou 6,57 Josefův Důl

Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Liberec 1,170 Vesec u Liberce Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka ŽST Česká 84,129 Lípa Liberec 9,006 Chrastava

63

2007

15.6.

064

65,156

64

2007

28.9.

039

4,328

65

2007

12.11.

039

1,488

66

2007

29.11.

036

27,642

67

2007

29.11.

086

139,629

x)

Místo nehody

Lomnice nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Frýdlant v Čechách Nové Město pod Smrkem Frýdlant v Čechách Nové Město pod Smrkem Kořenov Tanvald Karlov p. J. Liberec, H. Růžodol

PZS PZS VK+P PZS

Příčina řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu

Dopravní prostředky R 894 osob. vozidlo R 896 nákl. vozidlo R 785 osob. vozidlo Os 5701 motocykl Os 15515 osob. vozidlo Os 27972 osob. vozidlo

Následky

Silnice

55 tis. Kč

III/2784

12 tis. Kč

MK

103 tis. Kč

III/2797

1 tis. Kč

II/283

103 tis. Kč

MK

250 tis. Kč

MK

těžké ublížení na zdraví 28 tis. Kč, Os 16246 1 lehce osob. vozidlo zraněný

VK+P

osoba nerespekt. Os 26343 výstrahu

MK

VK+P

řidič nerespekt. přijíždějící vlak

MK

VK+P


Os 16223 290 tis. Kč osob. vozidlo

MK

PZS


Os 16205 1 lehce osob. vozidlo zraněný

MK

VK+P


Mn 83661 15 tis. Kč osob. vozidlo

MK

PZS


Os 6132 autobus

MK

PZS


1 mrtvý, Os 27974 1 lehce osob. vozidlo zraněný, 750 tis. Kč

MK

VK+P


Os 16468 41 tis. Kč osob. vozidlo

MK

VK+P


Os 16360 neuvedeno osob. vozidlo

III/2911

PZS


pracovní vlak neuvedeno - os. vozidlo

III/3510

PZM

řidič podjel Os 16238 neuvedeno uzavřené závory osob. vozidlo

MK

PZS


MK

údaj nebyl do roku 2006 sledován

173 / 205

8 tis. Kč

Mn 83520 1 těžce osob. vozidlo zraněný


Legenda: VÚD, AŽD, VÚŽ … přejezdová zabezpečovací zařízení světelná bez závor (pouze blikače) - velká písmena označují typ zařízení, který je odvozen od konstruktéra zařízení (Výzkumný Ústav Dopravní, Automatizace Železniční Dopravy,Výzkumný Ústav Železniční) s BS, bez BS … s bílým přerušovaným světlem, bez bílého přerušovaného světla VK+P … výstražné kříže + pískejte, tzn. přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská MK … místní komunikace

Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2007 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

11

2003 2004

6

2005

5

2006 2007

přejezd zabezpečený přejezd zabezpečený pouze přejezdovým výstražnými kříži zabezpečovacím zařízením

celkem nehod

Z výše uvedené tabulky nehod na železničních přejezdech a přechodech vyplývá, že v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006:  došlo ke snížení počtu střetnutí s vozidlem na přejezdu z 18 (2006) na 11 (2007);  usmrcena byla jedna osoba (2007), v roce 2006 dvě osoby;  na trati č. 036 docházelo v roce 2007 opakovaně k nehodám na železničním přejezdu v km 14,448, který je zabezpečen pouze výstražnými kříži (rekonstrukce je plánována na rok 2008). V roce 2008 jsou plánovány následující rekonstrukce železničních přejezdů, které povedou ke zvýšení bezpečnosti provozu:  na trati Liberec - Harrachov: přejezd v kilometru 5,938, 6,105 a 6,222, Proseč nad Nisou;  na trati Liberec - Harrachov: přejezd v kilometru 14,448, Jablonec nad Nisou;  na trati Liberec - Harrachov: přejezd v kilometru19,219, Lučany nad Nisou;  na trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau: přejezd v kilometru 3,444, Liberec. Výše zmíněné rekonstrukce nebyly ještě v únoru 2008 definitivně schváleny SŽDC, s. o. jako investiční akce pro rok 2008, ale s největší pravděpodobností ke schválení dojde.

174 / 205


3.4

SHRNUTÍ KAPITOLY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat alespoň částečně projekt REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarskiej Poręby. Na základě společného česko-polského programu by měla být trať za přispění Evropské unie opravena již v roce 2008, tak aby jí bylo možné využít na přepravu návštěvníků mistrovství světa v klasickém lyžování, které se bude konat v únoru 2009. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2007 pokračovalala nabídka přeshraniční dopravy s Německem společnosti Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje v souvislosti s nárůstem nákladů na provoz moderních železničních vozidel.

175 / 205


4.

LETECKÁ DOPRAVA

Problematiku letecké dopravy upravuje zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Letiště je vymezená plocha určená pro vzlety, přistání, pojíždění letadel a je pozemní součástí dopravní cesty pro leteckou dopravu, kde letecká doprava navazuje na ostatní druhy doprav (silniční, železniční nebo vodní).

Tabulka č. 142: Kategorizace letišť Způsob dělení

Druhy letišť Veřejné

Podle okruhu uživatelů

Neveřejné Vojenské (v Libereckém kraji se nevyskytuje)

Podle technických podmínek, provozních podmínek Vnitrostátní a základního určení Mezinárodní S řízeným provozem Podle rozsahu poskytovaných služeb

S letištní letovou informační službou (AFIS) Neobsazené letiště VFR – den

Dělení podle druhu provozu

VFR – noc IFR Plochy pro SLZ

Legenda: AFIS …aerodrome flight information service = letištní letová informační služba VFR … visual flight rules = pravidla letů „za viditelnosti“ IFR … instrument flight rules = pravidla letů „podle přístrojů“ SLZ … sportovní létající zařízení (ultralehká letadla)

4.1.1 VEŘEJNÉ LETIŠTĚ Veřejné letiště je civilní letiště, které je v mezích své technické a provozní způsobilosti přístupné všem civilním letadlům, oprávněným vykonávat lety nad územím České republiky a údaje o něm jsou uveřejněné v Letecké informační příručce ČR. Takové letiště může v provozní době letiště použít jakýkoliv provozovatel letadla, pokud povětrnostní a technické vybavení letiště (rozměry vzletové a přistávací dráhy, světelné vybavení a poskytované služby) vyhovují použitému letadlu a druhu provozu. Jakákoliv omezení provozu musí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby. Provozovatel letiště odpovídá za to, že všechny publikované informace jsou pravdivé a aktuální.

176 / 205


4.1.2 NEVEŘEJNÉ LETIŠTĚ Neveřejné letiště je každé letiště, které není veřejné a na kterém má právo vykonat lety omezený okruh uživatelů. V praxi to znamená, že každý uživatel musí před použitím takového letiště získat souhlas od provozovatele letiště a informovat se o provozní použitelnosti letiště. Letiště nemusí mít stanovenou provozní dobu a žádná omezení provozu nemusí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby.

4.1.3 MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ Mezinárodní letiště je letiště, které stát určil jako vstupní a výstupní letiště pro mezinárodní letecký provoz. Vykonávají se zde úkony týkající se celního, pasového, zdravotnického konání atd. Provoz takového druhu provozu schvaluje vláda ČR po souhlasu celní správy, cizinecké policie a hygienické služby. Vznikem takového letiště vzniká celní prostor, ve kterém musí být zajištěny všechny služby podobně jako na hraničním přechodu.

4.1.4 VNITROSTÁTNÍ LETIŠTĚ Vnitrostátní letiště je letiště, ze kterého se mohou vykonávat lety pouze nad územím České republiky.

4.1.5 LETIŠTĚ S ŘÍZENÝM PROVOZEM Letiště s řízeným provozem jsou letiště, která převážně slouží pro pravidelné a nepravidelné dopravní lety, ale využívají je i lety všeobecného letectví. Všem letadlům je poskytována služba řízení, informační služba a pohotovostní služba. Hustota a druh provozu (lety podle přístrojů, zkušební lety) vyžadují, aby leteckému provozu byla poskytována služba řízení. Tuto službu v ČR poskytuje státní podnik Řízení letového provozu ČR, za účelem zajištění bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu. Každý pohyb leteckého provozu po ploše letiště a v jeho okolí je podmíněn povolením od služby řízení.

4.1.6 LETIŠTĚ S LETIŠTNÍ LETOVOU INFORMAČNÍ SLUŽBOU Letiště s letištní letovou informační službou slouží pro ostatní provoz civilních letadel a pro nepravidelnou leteckou dopravu. Všem známým letadlům je poskytována pouze informační a pohotovostní služba o známém provozu. Letištní letovou informační službu mohou vykonávat pouze osoby s průkazem způsobilosti dispečera AFIS.

4.1.7 NEOBSAZENÉ LETIŠTĚ Letiště, na kterém nejsou poskytované žádné letové provozní služby. Patří sem i ostatní letiště mimo provozní dobu letových provozních služeb.

177 / 205


4.1.8 PROVOZ LETIŠTĚ Provoz letiště je založen na schváleném letištním řádu, který přesně stanovuje druh provozu, poskytované služby, provozní a nouzové postupy a provozovatele letiště. Provozovatel letiště je fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za dodržování letištního řádu, provoz a údržbu letiště. Letištní řád schvaluje Úřad pro civilní letectví ČR, který dozoruje veškerý civilní letecký provoz na území ČR. Letištní řády letišť pro SLZ schvaluje Letecká amatérská asociace ČR. Náklady na provoz letiště závisí od druhu letiště a druhu provozu na letišti. Mohou se pohybovat od několika desítek tisíc Kč ročně u letišť pro SLZ až po několik miliónů Kč u letišť pro provoz IFR. Podle druhu provozu dělíme letiště na: VFR – den Na takovém letišti se mohou vykonávat pouze lety za stanovených minimálních meteorologických podmínek (minimální dohlednost 5 km, minimální výška základny oblačnosti 450 m nad úrovní letiště, let musí být vykonán mimo oblačnost za viditelnosti země) a pravidel pro lety „za viditelnosti”, od občanského svítání do občanského soumraku. VFR – noc Na letišti se může vykonávat provoz jako na letišti VFR – den, ale dráhový světelný systém letiště musí být vybaven pro provoz v noci. Doba nočního provozu bývá omezena místními pravidly s ohledem na hlukovou zátěž okolních sídel. IFR Na letišti je možné vykonávat lety „za viditelnosti” – VFR den/noc a „podle přístrojů”- IFR i za horších meteorologických podmínek než jsou u letišť VFR. Minimální meteorologické podmínky, při kterých je možné letiště použít, závisí od radionavigačního a světelného vybavení letiště. Plochy pro SLZ Letiště pro sportovní létající zařízení jsou neveřejná letiště VFR – den pro použití pouze ultralehkými letadly a létajícími zařízeními domácí nebo sériové výroby. Tato letiště nejsou pod dohledem Úřadu pro civilní letectví ČR a slouží pouze pro sportovní a vlastní potřebu omezeného druhu uživatelů SLZ. Maximální hmotnost sportovního létajícího zařízení je stanovena na 450 kg.

4.1.9 VYUŽITELNOST LETIŠTĚ Provozní využitelnost letiště závisí na umístění letiště, na klimatologických podmínkách (četnost a intenzita srážek, četnost mlh a převládající povětrnostní podmínky), vybavení letiště (druh dráhového systému, hangárovací a parkovací možnosti, navigační vybavení a technické vybavení) a na druhu poskytovaných leteckých služeb. Atraktivnost letiště závisí na velikosti a hustotě osídlení spádové oblasti, jejíž rozloha záleží na dopravním spojení k obytným a průmyslovým sídlům, na počtu a druhu uživatelů a na doplňkových službách (např. restaurace, ubytování, zábava apod.).

178 / 205


Tabulka č. 143: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2007 Druh letiště

Počet v ČR

Počet v Libereckém kraji

Veřejné mezinárodní

9

0

Neveřejné mezinárodní

8

0

Veřejné vnitrostátní

61

2

Neveřejné vnitrostátní

11

1

Plochy pro SLZ ověřené

16

2

Plochy pro SLZ neověřené

49

3

154

8

Celkem

4.2

LETIŠTĚ V LIBERECKÉM KRAJI

Historie letectví na území Libereckého kraje sahá až na začátek minulého století, kdy je první zmínka o leteckých ukázkách na libereckém letišti ve Starých Pavlovicích. Za první republiky vzniklo také mnoho plachtařských letišť na horských svazích (např. Pláně, Rašovka, Královka a jiná), která postupem času zanikla, jiná jsou nyní provozována jako letiště pro SLZ (Lomnice nad Popelkou) nebo byla přebudována na klasické travnaté letiště (Česká Lípa). Dnes jsou na území libereckého kraje 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou (VPD) pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, z toho dvě veřejná Hodkovice nad Mohelkou a Česká Lípa, jedno neveřejné Liberec, 5 letišť pro SLZ Česká Lípa - Ramš, Český Dub, Lomnice nad Popelkou, Druzcov a Ralsko - Hradčany. Letiště Ralsko - Hradčany bylo vojenským betonovým záložním pásem. U ověřených ploch je za provoz letiště odpovědný konkrétní provozovatel, u neověřených je uvedena pouze kontaktní osoba.

Tabulka č. 144: Seznam letišť v Libereckém kraji Pořadové číslo

Název letiště

Druh letiště

1

Česká Lípa – Lada

veřejné, vnitrostátní

2

Česká Lípa – Ramš

plocha pro SLZ - ověřená

3

Český Dub

plocha pro SLZ - ověřená

4

Druzcov

plocha pro SLZ - neověřená

5

Hodkovice nad Mohelkou

veřejné, vnitrostátní

6

Hradčany – Ralsko


7



8

Liberec

neveřejné, vnitrostátní

179 / 205


Tabulka č. 145: Letiště Česká Lípa – Lada Pořadové číslo:

1

Statut letiště:

Umístění:

veřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny 5700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3,5 km severovýchodně od centra České Lípy

VPD:

tráva 700 x 40 metrů

Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS 15. dubna - 15. října, soboty a neděle 8:00 - 16:00 SELČ jinak na vyžádání AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa

Provozovatel letiště:

Aeroklub Česká Lípa ubytování pro 10 osob, jinak město Česká Lípa restaurace – v sezóně a víkendy majitelé soukromých letadel a SLZ, letecká škola SKYOFFICE po déletrvajících deštích a při jarním tání sněhu může mít VPD sníženou únosnost v řádech desítek až stovek tisíc Kč 95 % provozovatel a majitel letiště – Aeroklub Česká Lípa 5 % město Česká Lípa a několik soukromých subjektů 6 000 pohybů Aeroklub Česká Lípa, Letiště Lada, P.O.BOX 28, 470 01 Česká Lípa, e: [email protected] tel.: 487 521 519, tel./fax: 487 824 513, VLP: 603 386 340

Druh provozu:

Provozní doba:

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Rozsah provozu - 2007: Spojení:

Letiště Česká Lípa – Lada je umístěno nedaleko bývalého svahového letiště pro kluzáky ze 30. let. Je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubu Česká Lípa, ale i pro turistické a obchodní lety (aerotaxi) malých klubových a soukromých letadel z České republiky i ze zahraničí (SRN, Rakousko, Holandsko, Slovensko, Švýcarsko) při dopravě osob do města Česká Lípa. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků, čehož bohatě využívají nejen členové domácího Aeroklubu, ale v sezóně a při letních soustředěních i plachtaři z jiných lokalit ČR (např. Raná u Loun) a v posledních deseti letech také plachtaři zahraniční (Holandsko, SRN a Belgie). Letiště má strategicky výhodnou polohu poblíž města a nedaleko silnice I/9, vedoucí z hraničních přechodů Varnsdorf a Rumburk do Prahy. Náklady na provoz letiště spočívají především v údržbě areálu letiště (v současné době rekonstrukce čerpací stanice pohonných hmot a sociálního zařízení), v provozu kanceláře správy letiště a stanoviště pro výkon služby dispečera AFIS, v údržbě příjezdové komunikace ze silnice I/9 (opravy asfaltového potahu, a značení příjezdu), v údržbě travnatého povrchu VPD, meliorací a odvodňovacích rýh, a v neposlední řadě i v samotném výkonu služby AFIS v provozní době letiště.

180 / 205


Z uvedeného je zřejmé, že současný stav (statut veřejného vnitrostátního letiště), kterého se provozovateli a majiteli letiště, Aeroklubu Česká Lípa, podařilo v minulých letech za nemalého vlastního úsilí dosáhnout, jej samotného finančně značně vyčerpává. Přes skutečnost, že letiště Česká Lípa – Lada, je jediným veřejným vnitrostátním letištěm v tomto regionu (vyplňuje mezeru mezi letišti Liberec, Hodkovice nad Mohelkou, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem a Most), nebyl dosud příslušnými institucemi a firmami doceněn jeho význam pro města v nejbližším okolí (Česká Lípa, Nový Bor) a pro celou západní část Libereckého kraje. V červnu 2006 zde začala působit letecká škola SKYOFFICE JTN, která provozuje i další letecké práce.

Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Ramš Pořadové číslo:

2

Statut letiště:


plocha pro SLZ – ověřená VFR – den požární a zemědělská letadla do 5 700 kg, SLZ 4,3 km jihovýchodně od České Lípy tráva 600 x 25 metrů tráva 200 x 16 metrů AFIS

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

BA-95N

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa město


Aeroklub Česká Lípa město

Doprovodné služby:

ubytování a stravování – obec Sosnová (1 km) přílety ohlásit předem, při provozu hasících letadel provoz SLZ zastaven 900 pohybů Aeroklub Česká Lípa město, Ramš 75, 471 01 Zahrádky u České Lípy, e: [email protected] tel.: 487 524 612, 487 826 030, mobil: 606 260 494

Druh provozu: Umístění: VPD:

Omezení provozu: Rozsah provozu - 2007: Spojení:

Toto letiště vzniklo na místě bývalé plochy pro leteckou zemědělskou činnost a nyní je zcela v soukromých rukou. V blízkosti letiště se nachází silnice Česká Lípa – Praha a chráněná krajinná oblast se vzácnými hnízdišti ptáků. Kvůli integrovanému záchrannému systému byl v roce 2007 pozměněn dráhový systém, počet pojezdových drah byl upraven tak, aby maximálně zrychlil a rozšířil kapacitu nakládky, manipulační plochy byly rozšířeny a upraveny s cílem umožnit současné nakládání s doplňováním pohonných hmot z autocisteren do letounů i vrtulníků. Bylo zřízeno kapacitně postačující parkoviště pro UL , které je mimo dosah provozu LZS. V roce 2008 je v plánu maximálně zpřístupnit pro UL tankování PH u zdejší čerpací stanice.

181 / 205


Tabulka č. 147: Letiště Český Dub Pořadové číslo:

3

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – ověřená VFR – den SLZ 1 km severně od Českého Dubu

VPD:

tráva 375 x 35 m, jednosměrná


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

BA-95N na žádost

Majitel letiště:

Ing. Milan Bábovka – Galaxy Liberec


Ing. Milan Bábovka – Galaxy Liberec


ubytování a stravování – obec Vlčetín (1 km)

Omezení provozu:

jednosměrná dráha, velký podélný sklon dráhy

Roční náklady na provoz:

100 tis. Kč

Krytí nákladů na provoz:

100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Rozsah provozu - 2007:

9 100 pohybů Ing. Milan Bábovka – Galaxy, tř. 1. máje 24, 460 01 Liberec 3 tel.: 485 104 492, mobil: 777 550 091, e: [email protected]

Druh provozu:

Spojení:

Letiště je využíváno pro soukromé a rekreační lety majitele letiště. V hangáru letiště nyní hangáruje 6 SLZ. Na letišti je každoročně v měsíci červnu pořádán slet se zahraniční účastí.

Tabulka č. 148: Letiště Druzcov Pořadové číslo:

4

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 4,3 km západně od Ještědu

VPD:

tráva 440 x 35 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

žádná

Majitel letiště:

Oldřich Samohel


Oldřich Samohel

Druh provozu:

182 / 205



nejsou

Omezení provozu:

Po větších deštích je RWY rozmočená


100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy


350 pohybů Oldřich Samohel, Druzcov tel.: 485 178 241, mobil: 724 016 813

Spojení:

Toto letiště vzniklo v roce 2003 na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost v prostoru mezi Jablonném v Podještědí a Křižany. Plocha je využívána jako záložní letiště pro kluzáky z letišť Liberec a Hodkovice nad Mohelkou, které nemohou doletět na domovské letiště z meteorologických důvodů a pro soukromé a rekreační účely majitelů letiště. V hangáru letiště nyní hangárují 3 SLZ.

Tabulka č. 149: Letiště Hodkovice nad Mohelkou Pořadové číslo:

5

Statut letiště:

Umístění:

veřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ 2,5 km jihozápadně od centra Hodkovic nad Mohelkou

VPD:



AFIS

Provozní doba:

8:00 - 15:00 UTC

Dostupná paliva:

AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


ubytování pro 20 osob, jinak město Hodkovice nad Mohelkou

Ostatní provozovatelé:

majitelé větroňů a SLZ

Omezení provozu:

v zimním období není zajištěno odklízení sněhu


350 tis. Kč


100 % Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


9 300 pohybů Aeroklub, letiště, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou tel.: 482 725 822, fax: 482 725 825, mobil: 604 257 553 e: [email protected]

Druh provozu:

Spojení:

Letiště je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubem Hodkovice nad Mohelkou a několika majiteli SLZ z Hodkovic nad Mohelkou. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků.

183 / 205


Tabulka č. 150: Letiště Hradčany – Ralsko Pořadové číslo:

6

Statut letiště:


plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 5 km jižně od Mimoně tráva 800 x 30 m beton 2700 x 80 m žádná

Provozní doba:

neurčeno

Majitel letiště:

Česká republika


Aviatik klub


žádné

Omezení provozu:

neudržovaná plocha


5 500 pohybů Aviatik klub J. Šafránek, 471 21 Dobramov 17 tel.: 487 863 205, mobil: 724 045 520, e: [email protected]


Spojení:

Toto bývalé vojenské letiště je nyní jen betonová plocha uprostřed lesů. Prostor letiště je unikátní především velikostí sceleného území, které patří jedinému vlastníkovi - Libereckému kraji. Z toho pohledu je předurčen pro využití infrastrukturálních projektů náročných na zábor půdy. Využití areálu jako civilního letiště není příliš reálné. Jednou z mála možností by byla jeho profilace pro dopravu nákladu nákladními speciály (freight) s přímou návazností na výrobu nebo logistické centrum v areálu letiště. Zlepšení dopravního napojení je zásadní podmínkou i u většiny ostatních záměrů (logistický park, autodrom apod.). Z hlediska uvedeného by měla být rekonstrukce silnice II/268 hlavní prioritou na nejbližší období.

Tabulka č. 151: Letiště Lomnice nad Popelkou Pořadové číslo:

7

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 2 km severozápadně od Lomnice nad Popelkou

VPD:

tráva 450 x 25 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

na žádost BA-95N

Druh provozu:

184 / 205


Majitel letiště:

Pegas Air Club


Pegas Air Club ubytování - na žádost 10 osob stravování - na žádost bufet žádné

Doprovodné služby: Omezení provozu: Rozsah provozu - 2007: Spojení:

3 500 pohybů Pegas Air Club, Poděbradova 1303, 512 51 Lomnice nad Popelkou, tel.: 481 673 579

Letiště leží na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost a je převážně využíváno pro rekreační účely. V roce 2004 se zde konalo součinnostní cvičení Letecké hasičské služby a pozemních jednotek hasičů, která tato letiště využívá i nadále v případě požárů lesů v okolí.

Tabulka č. 152: Letiště Liberec Pořadové číslo:

8

Statut letiště:

Umístění:

neveřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ 2,5 km západně od centra Liberce

VPD:



AFIS, česky a anglicky na vyžádání

Provozní doba:

podle potřeby

Dostupná paliva:

na vyžádání AVGASS 100 LL, JET A1

Majitel letiště:

Statutární město Liberec


Statutární město Liberec, zajišťuje Aeroklub Liberec METEO – Český hydrometeorologický ústav opravy – Provozně technická skupina Aeroklubu ČR ubytování pro 10 osob, jinak město Liberec Letecká záchranná služba – Delta Systém Air a.s Majitelé SLZ Klub leteckých modelářů Liberec po silnějších deštích a v zimě je VPD promáčená a nezpůsobilá provozu 250 tis. Kč 150 tis. Kč majitel letiště – Statutární město Liberec 100 tis. Kč Aeroklub Liberec 9 100 pohybů Aeroklub Liberec, Ostašovská 307, 460 01 Liberec tel.: 485 106 446, mobil: 608 121 426

Druh provozu:

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Rozsah provozu - 2007: Spojení:

185 / 205


Letiště Liberec bylo poprvé otevřeno v dubnu 1934 pro letecké spojení s hlavním městem. Nyní Aeroklub Liberec provozuje letiště na základě smlouvy se Statutárním městem Liberec, které je majitelem pozemků, ale ne budov. Na letišti je významný provoz letecké záchranné služby, Policie ČR a několika soukromých majitelů SLZ. Aeroklub Liberec zde vykonává sportovní a výcvikové lety pro vlastní potřebu. Provoz ostatních provozovatelů není nijak omezován, pouze je s ohledem na často promáčený povrch letiště podmíněn souhlasem provozovatele. Na letišti byla v 70. letech vykonána meliorizace, která je však dnes již téměř nefunkční. Na konci 90. let bylo vybudováno nové stanoviště Letecké záchranné služby s heliportem a hangárem a nová budova Českého hydrometeorologického ústavu. Je zde vybudováno nové stanoviště dispečera AFIS s výhledem na celou letištní plochu a dva malé hangáry pro SLZ. Na jaře 2007 proběhla úprava a srovnání VPD. Je plánována výstavba asfaltové vzletové a přistávací dráhy pro letadla do celkové hmotnosti 25 tun. Projekt je hotov, ale realizace je zastavena z důvodu malých finančních zdrojů majitele letiště, jedná se o možnosti využití rozvojových fondů Evropské unie. Po dokončení výstavby by byl možný veřejný mezinárodní provoz VFR den a noc, IFR. Předpokládá se, že v České republice podobně jako v ostatních nových členských státech EU bude v nejbližších letech docházet k nadprůměrnému růstu letecké dopravy zejména v důsledku otevření trhů a růstu HDP. Letecká doprava podpoří investice do regionu a bude sloužit jako katalyzátor ekonomického rozvoje a naopak noví investoři budou vyžadovat odpovídající letecké spojení. V předpokládaném scénáři rozvoje trhu dojde do roku 2013 k nárůstu počtu potenciálních cestujících, který vyžaduje budování kapacit letišť a také dobudování letiště Liberec pro potřeby business GA. Je proto nevyhnutné co nejrychleji realizovat investice do klíčových objektů, aby v dalších letech nedocházelo k „odmítaní“ zákazníků a přesunu potenciálních investorů do jiných regionů z důvodu neexistence vhodného letiště. V červnu letiště oslavilo 70. výročí prvního dopravního letu z Liberce do Prahy. Letiště nyní žádá o navrácení statutu „veřejné mezinárodní letiště“.

4.3

VÝZNAMNÁ LETIŠTĚ V OKOLÍ LIBERECKÉHO KRAJE

V současné době není jednoznačně určeno pořadí důležitosti letišť na území Euroregionu Nisa. Pro úplnost informace uvádíme následující výčet - jedná se o letiště, která mohou v budoucnu ovlivnit hospodářství Libereckého kraje.

Tabulka č. 153: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje Pořadové číslo

Název letiště

Umístění

9

Mnichovo Hradiště

Středočeský kraj

10

Jelenia Góra

Polsko

11

Görlitz

SRN

12

Bautzen

SRN

13

Rothenburg

SRN

186 / 205


Tabulka č. 154: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj Pořadové číslo:

9

Statut letiště:


veřejné mezinárodní letiště VFR – den letouny do 25 tun nebo PCN 25, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3 km severovýchodně od Mnichova Hradiště tráva 1000 x 30 m beton 1550 x 30 m, možnost použití 2500 x 30 m AFIS, česky a anglicky

Provozní doba:

celoročně od 7:00 do 15:00 UTC, jinak na vyžádání

Dostupná paliva:

Omezení provozu:

AVGAS 100LL, JET-A1 Armáda České republiky (v roce 2006 pravděpodobně dojde k převodu na město Mnichovo Hradiště) L-Consult s.r.o. Liberec celní odbavení v pracovní dny 3 hodiny předem pasové odbavení 24 hodin předem ostatní na vyžádání lety bez radiostanice po předchozím souhlasu provozovatele


3 mil. Kč


13 600 pohybů (z toho 530 mezinárodních) L-Consult s.r.o. Liberec, letiště Hoškovice, 295 01 Mnichovo Hradiště tel./fax.: 326 773 208, mobil: 603 197 336, [email protected]


Majitel letiště: Provozovatel letiště: Doprovodné služby:

Spojení:

Tento vojenský betonový záložní pás na hranici Libereckého kraje je nyní v pronájmu liberecké letecké společnosti L-Consult s.r.o.. Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na prodej tohoto letiště. Letiště je výhodně umístěno v blízkosti rychlostní komunikace R 10 Praha - Mladá Boleslav Turnov - Liberec, díky které spádová oblast letiště obsahuje severozápadní část Středočeského kraje s průmyslovými oblastmi Mladoboleslavska a Kolínska, celý Liberecký kraj s městy Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov a západní okraj Hradeckého kraje s městem Jičín. Letiště využívá pro své potřeby společnost Škoda Auto a.s. a její dodavatelské firmy spolu se všemi malými letadly přilétajícími do severní části ČR ze zahraničí. Na letišti působí letecká škola, letecká požární služba, zemědělská letadla a mnoho soukromých letadel a majitelů SLZ. Liberecké společnosti L-Consult a Ponyexpres z tohoto letiště provozují aerotaxovou leteckou dopravu. Letiště je využíváno jako záložní letiště pro tovární letiště Aero Vodochody a pro lety VFR směřující na letiště Praha - Ruzyně. Na letišti působí několik leteckých škol a výcvikových zařízení pro SLZ, letecká doprava aerotaxi. V letním období se zde konají soustředění pražských a zahraničních pilotů větroňů, protože vzdušný prostor je v okolí letiště bez omezení. Po vyjasnění majetkových vztahů letiště a okolí je plánovaná velká výstavba soukromých hangárů a doprovodných leteckých služeb. Územní plán letiště byl schválen v roce 2004. Letiště nyní probíhá privatizací z Ministerstva obrany ČR na soukromý subjekt.

187 / 205


Tabulka č. 155: Letiště Jelenia Góra – Polsko Pořadové číslo:

10

Statut letiště:

Umístění:

neveřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 5 700 kg, kluzáky 4 km východně od města Jelenia Góra

VPD:

tráva 610 x 185 m


Dostupná paliva:

AFIS polsky, německy a anglicky duben - září, 7:00 - do noci říjen - březen, 8:00 - 16:00 hod. AVGAS 100LL


Aeroklub Jelenia Góra


celní odbavení 24 hodin předem Aeroklub Jeleniogorski, Ul. Lomnicka – Lotnisko, 58 – 500 Jelenia Gora; www.aeroklub.jelenia.gora.pl, [email protected]

Druh provozu:

Provozní doba:

Spojení:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely. Mezinárodní lety jsou převážně soukromého a sportovního charakteru.

Tabulka č. 156: Letiště Görlitz – Německo Pořadové číslo:

11

Statut letiště:

veřejné letiště

Druh provozu:

VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ

Umístění:

2 km severozápadně Gőrlitz

VPD:

tráva 750 x 40 m


Dostupná paliva:

AFIS léto 9:00 - 18:00 hod., zima Po-Pá: 9:00 - 18:00/západ slunce, jinak po předchozím souhlasu AVGAS 100LL


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


celní a pasové odbavení (v provozní době letiště 3 hod. předem)

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Verkehrslandeplatz Gőrlitz, Girbigsdofer Strasse 85, 02828 Gőrlitz, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

Provozní doba:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely.

188 / 205


Tabulka č. 157: Letiště Bautzen – Německo Pořadové číslo:

12

Statut letiště:

veřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 14 tun nebo PCN 44, kluzáky, SLZ 5 km východně od města Bautzen beton 1 590 x 50 m tráva 1 000 x 40 m NDB, maják

Druh provozu: Umístění: VPD: Radiovybavení: Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS v létě 8:00 - 20:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. v zimě 8:00 - 16:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. AVGAS 100LL, JET –A1


Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH


celní odbavení na vyžádání 3 hodin předem

Spojení:

Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH, D-02625 Kubschütz www.flugplatz-bautzen.de, [email protected]

Provozní doba:

Letiště o rozloze 220 ha je nyní využíváno pro sportovní a rekreační účely a pro nepravidelnou leteckou dopravu z jihozápadní části Saska. Pravidelná doprava je směrována na letiště v Drážďanech. Na letišti sídlí letecká škola a firma, která provozuje službu aerotaxi. Spádová oblast zasahuje okres Bautzen, Görlitz a na českém území Rumburský výběžek. K letišti přiléhá Aeropark o rozloze 24 ha. V blízkosti letiště je dálnice A4 z Drážďan do Görlitz a Polska.

Tabulka č. 158: Letiště Rothenburg – Německo Pořadové číslo:

13

Statut letiště:

veřejné letiště VFR – den/noc letouny do 14t, vrtulníky, kluzáky, SLZ 5 km severně od Rothenburg


Asfalt 2 500 x 45 m, PCN 40 tráva 1 220 x 40 m


AFIS

Provozní doba:

léto 8:00 - 18:00 hod., zima: 9:00 - 15:00, jinak po předchozím souhlasu

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


Celní a pasové odbavení v provozní době letiště 2 hodiny předem

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Friedensstrasse 105a, 02929 Rothenburg, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

189 / 205


Jedná se o bývalé vojenské letiště 22 km severně od města Gőrolitz. Letiště je vybaveno pro noční provoz a jedním nesměrovým radiomajákem NDB. Začíná se zde rozvíjet nepravidelná doprava a sportovní provoz.

4.4

SHRNUTÍ KAPITOLY LETECKÁ DOPRAVA

Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Následující tabulka ukazuje roční počet pohybů na jednotlivých letištích. Vzhledem k nedostatečné evidenci leteckého provozu mimo provozní dobu letišť, může být skutečný provoz větší až o 20 %.

Tabulka č. 159: Počet pohybů na jednotlivých letištích v Libereckém kraji v letech 2002 až 2007 Letiště

Počet pohybů

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2007/2006 (%)

Česká Lípa - Lada

2 000

5 000

5 000

5 000

5 600

6 000

+ 7,14

Česká Lípa - Ramš

-

1 250

1 300

1 300

900

900

0,00

620

8 000

10 000

7 500

9 100

9 100

0,00

-

200

300

300

320

350

+ 9,38

6 250

7 500

4 000

4 000

4600

9 300

+ 102,17

Hradčany - Ralsko

-

5 000

6 500

6 500

5 500

5 500

0,00


-

4 500

5 000

4 500

3 500

3 500

0,00

Liberec

5 972

5 972

7 800

9 200

8 100

9 100

+ 12,35

Celkem

14 842

37 422

39 900

38 300

37 620

43 750

+ 16,29

Český Dub Druzcov Hodkovice nad Mohelkou

Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná. Vzhledem k současnému stavu financí a aktuálním požadavkům na leteckou dopravu v Libereckém kraji jsou navrhována následující opatření:  podporovat současný druh provozů na letištích Česká Lípa a Hodkovice nad Mohelkou;  postupné vybudování letiště Liberec pro potřeby všeobecného letectví (business cestující);  podporovat úsilí o získání části zdrojů na financování výstavby letiště Liberec z jiných zdrojů než veřejných rozpočtů.

190 / 205


5.

OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY

5.1

LANOVÁ DOPRAVA

V Libereckém kraji je lanová doprava zastoupena kabinovou lanovou dráhou v Liberci na atraktivní vrchol Ještědu, která má dlouholetou tradici, a velkým množstvím sedačkových lanových drah na Ještědském hřbetu, v Jizerských horách a v Krkonoších. V minulých letech došlo v Libereckém kraji k nárůstu sedačkových lanových drah. Lanové dráhy na Ještědském hřbetu - Kabinová lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Ještěd Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Lanovka byla uvedena do provozu 27.6.1933. V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. Kabinová lanová dráha na Ještěd je v provozu denně, jezdí v pravidelných intervalech podle jízdního řádu ČD (trať číslo 900). Při větším zájmu se konají další mimořádné jízdy. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách není lanová dráha v provozu. Šikmá délka trati je 1 188 m; převýšení 401,7 m. S kapacitou kabiny 35 osob činí přepravní výkon oběma směry 1 050 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Černý vrch Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její délka je 807 m, s převýšením 287 m. V letních měsících jsou sedačky vybaveny speciálními háky pro zavěšení kol. Při počtu 64 vozů činí kapacita lanovky 1 459 osob za hodinu, při počtu 88 vozů činí kapacita lanovky 2007 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Pláně Původní dvousedačková lanovka na Černý vrch byla v roce 2006 o pár stovek metrů přemístěna. Její délka je 618 m, s převýšením 168 m. Při počtu 83 vozů činí kapacita lanovky 1 200 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Skalka Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její délka je 1 471 m, s převýšením 351 m. Při počtu 104 vozů činí kapacita lanovky 2 400 osob za hodinu. Lanové dráhy v Jizerských horách - Sedačková lanová dráha Albrechtice - Tanvaldský Špičák Čtyřsedačková lanovka na Tanvaldský Špičák byla zprovozněna v roce 2003. Její délka je 1 184 m, s převýšením 271 m. Při počtu 154 vozů činí kapacita lanovky 2 411 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Kořenov - Rejdice, Štěpánka Dvousedačková lanovka byla do Rejdic přemístěna z Čertovy hory v Harrachově. Její délka je 850 m, s převýšením 120 m. Lanové dráhy v Krkonoších - Sedačková lanová dráha Harrachov - Čertova hora Délka čtyřsedačkové lanovky u mamutího můstku je 1 300 m, s převýšením 385 m. - Sedačková lanová dráha Harrachov - Můstky Délka této lanovky s jednomístnými sedačkami se zimním provozem, která v době konání závodů na skokanských můstcích slouží k přepravě závodníků, je 510 m, s převýšením 208 m.

191 / 205


- Sedačková lanová dráha Harrachov, Rýžoviště - Čertova hora Délka této moderní čtyřsedačkové lanovky s nástupním pojízdným kobercem je 900 m, s převýšením 300 m. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Horní domky Délka této čtyřsedačkové lanovky s rozběhovým pásem je 1 240 m, s převýšením 252 m. Při počtu 160 vozů činí kapacita lanovky 2 400 osob za hodinu. Zprovozněna byla v roce 2006. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Lysá hora Délka této čtyřsedačkové lanovky je 2 198 m, s převýšením 591 m. Při počtu 114 vozů činí kapacita lanovky 1 800 osob za hodinu. Zprovozněna byla v roce 1996.

5.2

LODNÍ DOPRAVA

Vnitrozemská lodní doprava jako vnitrozemská plavba je po stránce legislativní řízena zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon řeší problematiku přístavů, přístavního řádu, technické bezpečnosti lodí, přepravního řádu ve vnitrozemské vodní dopravě, havárií apod. V Libereckém kraji, v jeho geografických a administrativních hranicích, je jedinou dopravou tohoto druhu plavba lodí po Máchově jezeře v katastru obce Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy.

Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji Druh dopravy:

vnitrozemská lodní doprava

Druh provozu:

rekreační, osobní

Umístění:

Provozovatel:

Máchovo jezero – 300 ha Máj (obsaditelnost 250 osob), Hynek (obsaditelnost 70 osob), Racek (obsaditelnost 160 osob), Jarmila (obsaditelnost 60 osob) Doksy, Staré Splavy, Borný, Valdštejnská plovárna květen, červen, září, říjen - pouze na objednávku červenec, srpen - denně od 9:00 do 17:00 hodin s min. počtem 25 osob tel.: 487 872 055 (odjezdy, rezervace, počasí), e-mail: [email protected] www.regio-mk.cz REGIO Máchova kraje, a.s., U Jezera 393, 472 01 Doksy


možnost objednání různých akcí při plavbě lodí, slavnosti

Počet odbavených cestujících:

v roce 2002 celkem cca 52 000 v roce 2003 celkem cca 55 000 v roce 2004 celkem cca 43 000 v roce 2005 celkem cca 41 000 v roce 2006 celkem cca 45 000 v roce 2007 celkem cca 45 500

Používané lodě: Nástupiště: Provozní doba: Kontakt:

192 / 205


6.

ZÁVĚR

Co říci závěrem? Liberecký kraj má k dispozici pátá aktualizovaná data, která popisují dopravní infrastrukturu a provoz, její stav a potřeby. Aktualizované hodnocení formou SWOT analýzy je uvedeno v úvodu. Kraj může nejvýrazněji ovlivňovat silniční dopravu a silniční hospodářství. Státy EU přijaly „vizi 0“, to znamená „Žádný úraz se smrtelným následkem na silnicích“. V roce 2007 zahynulo na silnicích v Libereckém kraji 46 osob. KHS vyčíslila, že ekonomické ztráty v důsledku dopravní nehodovosti v Libereckém kraji ročně přesahují částku 2 miliardy Kč. Jedná se o čísla alarmující a nutící všechny zainteresované hledat cesty ke zmírňování následků dopravních nehod a snižování jejich počtu. Liberecký kraj přijal řadu opatření, která řeší tuto problematiku a následující roky ukáží, zda se jedná o opatření účinná. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silničního hospodářství:  Vypracování návrhu kategorizace silnic II. a III. třídy T: 2/03. - Návrh byl schválen zastupitelstvem a v současnosti probíhá projednávání způsobu jeho realizace. Postupně se začínají vyřazovat úseky silnic III. třídy, které neplní význam silnice, ze silniční sítě. Aktivita zůstává ve sledování.  Vypracování podrobného „Finančního plánu“ a „Optimalizovaného rozpočtu“ na období 10 let pro silnice II. a III. třídy v Libereckém kraji T: trvalý úkol. - V roce 2002, 2003, 2004 a 2005 byl finanční plán vypracován stejně jako Optimalizovaný rozpočet, ale zapojení těchto výpočtů do rozpočtu SFDI a kraje se nepodařilo. Na konci roku 2005 Liberecký kraj přijal úvěr od Komerční banky a.s. ve výši 750 mil. Kč. Nyní probíhá realizace čerpání úvěru na opravy silnic. Dále probíhá postupná revitalizace silnic s podporou finančních prostředků EU. V současnosti jsou realizovány stavby v rámci 1. výzvy ROP.  Věnování trvalé pozornosti bezpečnosti a ochraně silničního provozu T: trvalý úkol. - Odbor dopravy ve spolupráci s ŘSD Liberec, a KSS LK se intenzivně věnuje policejní statistice dopravních nehod v návaznosti na stavební a technický stav úseků silnic s výskytem většího počtu nehod na úseku silnice délky 100 m. Cílem je možnost technické úpravy, která by vedla ke snížení počtu dopravních nehod, vzhledem k příčinám těchto nehod. Nově je využíváno aplikace, která zpracovává data policejních statistik na území LK do mapových podkladů GIS LK s možností zadání konkrétních požadavků na příčiny dopravních nehod v daném úseku. Také definování nehodových úseku po 100 m má podstatně přesnější vypovídající schopnosti než dříve definovaný kilometr.  Stanovení priorit silničních staveb na území Libereckého kraje T: trvalý úkol. - Tento úkol se nedaří 100 % naplňovat z dlouhodobého hlediska, byl vypracován seznam potřebných oprav stávající silniční sítě, který je postupně realizován v návaznosti na finanční možnosti kraje. Silniční doprava je, jak doufáme, na konci cesty změn organizace, struktury a vlastnických práv. Odstátněno bylo 100 % dopravních firem, možnosti podnikání v oboru jsou otevřené. Celé území kraje je pokryto dostatečnou nabídkou a je potřeba vytvořit optimální dopravní systémy z pohledu potřeb, ale i ekonomického a ekologického hlediska. Legislativa dává krajům takové působnosti, které tyto kroky umožňují. Začátek je u výběru učitelů autoškol a konec ve vytvoření plně funkčního Integrovaného dopravního systému.

193 / 205


Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silniční dopravy:  Vypracování studie rozvoje veřejné osobní dopravy na území Libereckého kraje T: 2/03. - Vypracováno, probíhá realizace. Byla založena spol. s r.o. KORID LK, která připravuje integrační kroky veřejné osobní dopravy. Železniční doprava. Délka regionálních a celostátních železničních tratí v Libereckém kraji dosahuje téměř 453 km, z čehož vyplývá, že hustota železniční sítě v Libereckém kraji činí 0,143 km/km2 a tím nepatrně převyšuje celostátní průměr. Stavebně technický stav většiny železničních tratí neodpovídá požadavkům na rychlou a pohodlnou železniční dopravu a to je jedním z hlavních důvodů, proč železniční doprava v Libereckém kraji jen stěží konkuruje autobusové a individuální automobilové dopravě. Dalším důvodem malé konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči ostatním druhům doprav je vysoké jízdné a složitost tarifu, který používají České dráhy. Zavedení integrovaného dopravního systému IDOL odstraní jednu z nevýhod železniční dopravy, kterou je vysoké jízdné. Kvalita železničních vozidel se díky dlouhodobé smlouvě mezi Libereckým krajem a Českými drahami se již druhým rokem zvyšuje. Modernizace železničních vozidel a zabezpečení železničních přejezdů dosud opatřených pouze výstražnými kříži se odráží ve zrychlení vlaků. Společně se zkvalitněním a zpravidelněním jízdních řádů přináší zrychlení vlaků i zvýšení cestovní rychlosti ve vlacích v Libereckém kraji. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti železniční dopravy:  Znovuobnovení trati z Harrachova do Szklarske Poreby ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím – projekt Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 - 2013 (Cíl3)  Spolupráce s Ústeckým krajem a účelovým sdružením ZVON při zadávání zakázky na železničního dopravce na trati CD089/KBS236 Liberec - Zittau - Varnsdorf Rybniště / Seifhennersdorf  Přeshraniční projekt na rekonstrukci trati CD089/KBS236 Liberec - Zittau Varnsdorf - Rybniště / Seifhennersdorf – projekt Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Spolková republika Německo 2007 - 2013 (Cíl3) Letecká doprava má nesporně velkou budoucnost a bylo by chybou její význam opomíjet. Území kraje má pro další rozvoj letecké dopravy výhodnou polohu a výsledkem analýzy je doporučení podpory tohoto druhu dopravy. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti letecké dopravy:  Vypracování studie funkčního využití letišť a letecké dopravy v Libereckém kraji T: 7/06. - Studie byla vypracována prof. Ing. Antonínem Kazdou, Csc., vedoucím katedry letecké dopravy VŠD Žilina. Prokázalo se, že letiště Liberec by mělo zůstat zachováno pro kategorii provozu letů business GA. Samostatnou kapitolu tvoří hraniční přechody a schengenský prostor. K výrazným změnám došlo dne 21.12.2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, čímž došlo k rozšíření možností silničních přeshraničních spojení a ke zrušení omezení v přeshraniční turistice. Tato skutečnost představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru.

194 / 205


Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti přeshraničních spojení:  Vybudování kvalitního silničního napojení komunikací v místech protnutí státní hranice s vnitrozemím včetně vybudování obchvatů měst, koordinace výstavby s německou a polskou stranou - tento úkol je naplňován postupnými kroky.  Vybudování silničního přeshraničního spojení bez omezení hmotnosti vozidel na silnici I/35 u Hrádku nad Nisou - spojení by mělo být zprovozněno v roce 2009.  Rozšíření provozu na stávajících přeshraničních spojeních spočívající ve zrušení tonážního omezení motorových vozidel - v roce 2008 budou probíhat další jednání o zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje.

Lodní doprava je uvedena pro úplnost.

195 / 205


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Hraniční přechody a schengenský prostor Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: - odstranění hraničních kontrol; - volný pohyb po schengenském prostoru; - vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; - odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; - možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol. Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. V roce 2009 by mělo být zprovozněno nové silniční propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178. Probíhají také jednání o obnovení železničního přeshraničního spojení s Polskem na trati Harrachov - Jakuszyce - Szklarzska Poreba.

BESIP Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Vyhodnocení roku 2007 bylo projednáno RK v březnu 2008 samostatným dokumentem. V roce 2007 se podařilo vypsat výběrové řízení na marketingového poradce Libereckého kraje v oblasti BESIP, čímž byl naplněn úkol stanovený Koncepcí BESIP v LK již v roce 2003. Činnost koordinátora byla zahájena v prosinci 2007 a pro rok 2008 byl již zpracován roční plán BESIP LK, který bude ročním plánem činností a bude každoročně po zpracování předkládán Radě LK ke schválení.

196 / 205


Osobní doprava Spolupráce s obcemi Libereckého kraje je v oblasti dopravní obslužnosti stabilizovaná jak z hlediska projednávání jízdních řádů, tak příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty. S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání postupného zapracovávání linek zvláštní linkové dopravy do rozsahu základní dopravní obslužnosti. Liberecký kraj založil společnost KORID LK, spol. s r.o. s cílem urychlit realizaci plnohodnotného IDS pro území celého kraje. Současně pokračuje příprava modifikovaného Programu REGIOTRAM NISA pro páteřní tratě mezi Hrádkem nad Nisou - Libercem - Tanvaldem Harrachovem.

Cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras.

Silniční hospodářství Úkolem Libereckého kraje v oblasti silničního hospodářství pro následující období bude především příprava konkrétních projektů silničních úseků a mostů na krajských silnicích, které budou opraveny z úvěru, schváleného Zastupitelstvem Libereckého kraje a za pomoci „evropských“ peněz v plánovacím období 2007 - 2013..

Železniční doprava Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat alespoň částečně projekt REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarskiej Poręby. Na základě společného česko-polského programu by měla být trať za přispění Evropské unie opravena již v roce 2008, tak aby jí bylo možné využít na přepravu návštěvníků mistrovství světa v klasickém lyžování, které se bude konat v únoru 2009.

197 / 205


V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2007 pokračovala nabídka přeshraniční dopravy s Německem společnosti Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje v souvislosti s nárůstem nákladů na provoz moderních železničních vozidel.

Letecká doprava Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná.

198 / 205


DATA,

KTERÁ JSOU UVEDENA V KRAJSKÉM ROZSAHU A JE MOŽNÉ PROVÉST POROVNÁNÍ, ZAČALA TVOŘIT ČASOVOU ŘADU. LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE KAŽDÁ AKTUALIZACE POVEDE K UPŘESNĚNÍ A ZHODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH UVEDENÝCH INFORMACÍ. KAŽDÝ AKTUALIZOVANÝ DOKUMENT BUDE K DISPOZICI NEJEN ZASTUPITELŮM A PRACOVNÍKŮM LIBERECKÉHO KRAJE, ALE I ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM WEBU.

199 / 205


PRAMENY 

Celní úřad Česká Lípa



Celní úřad Liberec



Centrum služeb pro silniční dopravu, pracoviště Liberec



České dráhy, a.s., Krajské centrum osobní dopravy Liberec



Český statistický úřad, Krajská správa Liberec



Český úřad zeměměřičský a katastrální



DHV CR, spol. s r.o.



Geodis Brno spol. s r.o.



Krajská správa silnic Libereckého kraje



Krajský úřad Libereckého kraje



Ministerstvo dopravy



Obce s rozšířenou působností Libereckého kraje



Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. v LK na rok 2004 s výhledem do roku 2013, PavEx Consulting, s.r.o.



Policie ČR



Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor silniční databanky, Ostrava



Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správa Liberec



Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ZPRACOVATELÉ 

Ing. Jan Havlík - obchodní pilot ČSA



Kolektiv pracovníků Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje



KORID LK, spol. s r.o.



Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje

200 / 205


SEZNAM ZKRATEK AFIS

Letištní letová informační služba

AŽD

Přejezdové zabezpečovací zařízení světelné bez závor

BESIP

Bezpečnost silničního provozu

BS

Bílé přerušované světlo

BUS

Autobus

CL

Česká Lípa

CSPSD

Centrum služeb pro silniční dopravu

CÚ

Celní úřad

ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

ČSA

České aerolinie

DDH

Dětské dopravní hřiště

DKV

Depo kolejových vozidel

DN

Dopravní nehoda

DO

Dopravní obslužnost

DSOJ

Dopravní sdružení obcí Jablonecka

EU

Evropská unie

FR

Frýdlant

GIS

Geografický informační systém

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IFR

Lety „podle přístrojů“

ISPROFIN

Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI

ISŠ

Integrovaná střední škola

JI

Jilemnice

JN

Jablonec nad Nisou

JŘ

Jízdní řády

KČT

Klub českých turistů

KRNAP

Krkonošský národní park

KSS LK

Krajská správa silnic Libereckého kraje

201 / 205


LB

Liberec

LI

Liberec

LK

Liberecký kraj

M 1-3

Motorová vozidla pro dopravu osob

MD

Ministerstvo dopravy

MHD

Městská hromadná doprava

MK

Místní komunikace

MM

Magistrát města

MŠ

Mateřská škola

MÚ

Městský úřad

MZ

Mechanické závory

N

Neděle

N 1-3

Motorová vozidla pro dopravu nákladů

NA

Nákladní automobil

NB

Nový Bor

O

Přejezdy na ostatních komunikacích

Os

Osobní vlak

O 1-4

Přípojná vozidla

OA

Osobní automobil

OT 1-4

Přípojná vozidla traktoru

PČR

Policie České republiky

PZS

Přejezdové zabezpečovací zařízení

PZS 3S

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné

PZS 3Z

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami

R

Rychlík

RK

Rada kraje

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

S

Sobota

SDC

Správa dopravní cesty

SELČ

Středoevropský letní čas

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SLZ

Sportovní létající zařízení

202 / 205


SM

Semily

SOD

Státní odborný dozor

Sp

Spěšný vlak

SRN

Spolková republika Německo

STK

Stanice technické kontroly

SZZ

Staniční zabezpečovací zařízení

T

Traktor

TA

Tanvald

TU

Turnov

TZZ

Traťové zabezpečovací zařízení

ÚK

Účelová komunikace

ÚP

Územní plán

VFR

Lety „za viditelnosti“

VK+P

Výstražné kříže + pískejte

VPD

Vzletová a přistávací dráha

VÚD


VÚŽ


X

Pracovní den

ZB

Železný Brod

ZDO

Základní dopravní obslužnost

ZK

Zastupitelstvo kraje

ZŠ

Základní škola

203 / 205


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích .............................................................................................. 50 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 ......... 52 Příloha č. 3: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku............................................................... 70 Příloha č. 4: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2007................................................................................................... 72 Příloha č. 5: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2007............................................................................................ 72 Příloha č. 6: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2007..................... 73 Příloha č. 7: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR...................... 125 Příloha č. 8: Tranzitní železniční koridory v ČR.................................................................................... 128 Příloha č. 9: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ...................................... 130 Příloha č. 10: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji................................. 131

204 / 205


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.....................................................14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK....................14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2007 .......................................................39 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2007 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let......43 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007................................................................43 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - výběr ze zavinění..............................43 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - nedání přednosti v jízdě ..................43 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2007 - smyk ...................................................43 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště...............................45 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 ............................................................................................................................71 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 ...................................71 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007......................................................................................71 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007..................................................................71 Mapa č. 14: Schéma prioritních záměrů Libereckého kraje v problematice cyklistické dopravy.............89 Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji .........96 Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji......................................................96 Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji .......................................................99 Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2007/2008 .......................100 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2007/2008 .............100 Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)..............108 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ..................................................................108 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................................108 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ........................................................................108 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005).........................................................................108 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ........................................................................108 Mapa č. 26: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2007 ........................111 Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko ...........................................................................117 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ...............................................................................117 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ...........................................................117 Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Českolipsko ................................................................................................................................124 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Liberecko ....................................................................................................................................124 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007 a 2008 - Jablonecko, Semilsko ................................................................................................................124 Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji ...........................................................................................127 Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami..................................................128 Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 ...............................................................................134 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007 ......................................................................134

205 / 205

Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Recommend Documents