Už to vypuklo ... text Zuzana Hobzová foto www.icm-trebic.cz
Dne 14. 9. 2005 zahájil Studentský parlament m sta T ebí e svoji celoro ní innost. Na prvním letošním zasedání, které prob hlo netradi n ve velké zasedací místnosti M Ú na Masarykov nám stí se sešli mladí poslanci v hojném po tu s jedním z cíl , který náš parlament motivuje. A tím je vzájemná spolupráce na jednotlivých nápadech, projektech, akcích apod. Program již 19. sch ze Studentského parlamentu byl opravdu zajímavý. Jeho hlavním úkolem bylo sestavit celoro ní plán pro školní rok 2005/2006. Jedním z dalších bod programu bylo také obnovení len v m stských komisích. Byla projednána ú ast na akci „Dny Zdraví“, které se zástupci SPMT zú astnili 3. íjna 2005. Jednotliví poslanci vytvo í dvojice, které si p ipraví pro návšt vníky r zné hry se zdravotní tématikou. Pro sout žící byly p ipraveny sladké odm ny. Dále se SPMT podílelo na organizaci Celostátního setkání k projektu „Bezpe ná cesta do školy.“, které prob hlo 20. zá í 2005 op t v budov Fórum. Do tohoto projektu se SPMT zapojil již v lo ském školním roce. Dnes již existují dv bezpe né cesty a to k základním školám Týnská a Horka-Domky. V nejbližších dnech si žáci prvních t íd projdou šipkami vyzna ené trasy, aby si svoji bezpe nou cestu ke škole vyzkoušeli. Druhé zasedání SPMT se konalo 7. íjna 2005, již na tradi ním míst ve velké zasedací místnosti M Ú na Karlov nám stí v T ebí i. Zveme Vás všechny, které naše práce zajímá a chcete
poznat nové kamarády, p ij te mezi nás!!!
Sraz leteckých modelá text Jakub Hruška foto Jakub Hruška
Výborný zážitek pro diváky i profesionální modelá e ... Dne 27. srpna 2005 se konal na letišti u Rokytnice nad Rokytnou sraz leteckých modelá . Sešlo se tam na t icet modelá z okolí T ebí e. Celou akci zorganizoval t ebí ský aeroklub. Na ukázku tam prolétly dv ultralehká letadla. Pak následovala p ehlídka v akrobacii r zných model , mezi které pat ilo i známé práškovací letadlo zvané „ melák“. Po celou dobu akce se konaly zajímavé sout že pro d ti a prodej model .
politika 06 Celoro ní plán studentského parlamentu 07 „Bezpe ná cesta do škol“
PETR BENDE
08 09 10 11 téma
12 13 reportáž Oživený zámek 2005, aneb
Vyvolení v Nám šti nad Oslavou
zoom 13 14 15
17 18
rozhovor s
Adapta áky
zoom reportáž
Alešem Brichtou
20 21 22
, aneb gympl jel na „výlet“
22 23 24
kultura 25 26
jazykový koutek
27
„Zašantro ené poklady“
27 28
Lesk a bída EDICE V TRAFICE
28 29 Ženy a nakupování 29 30 31 Zbran z PC her ve skute nosti na poslední chvíli…
32
33
34
31 32
Studentský parlament si p ipravil sout že
vtipy
a
sout že
Chopme se vesel 09/2005 Šéfredaktorka Zuzana Mráziková Redakto i Politika SPMT Zuzana Hobzová Ve ejné d ní Nikola Tesa ová Kultura Jana Polá ková Sport Barbora N mcová Zábava Vla ka Hajná Miroslav Božejovský Jazykový koutek Marek Hovorka iRozhraní Gabriela Malenová Design & grafika Jakub Nahodil P edloha Dominik Saitl Koordinátorka Ing. Renata Hrušková Eviden ní íslo MK R MK R E 15766 Uzáv rka ísla 30. 9. 2005 Datum vydání 17. 10. 2005 Periodicita dvoum sí ník Vydavatel, místo vydání Soukromá SOŠ a SOU, s.r.o. Znojemská 1027, T ebí 674 01 I O 253 255 31 Redakce
[email protected] Obálka Jakub Nahodil
[email protected] Tisk obálky Amaprint, s.r.o. Sponzor ísla UNICODE SYSTEMS, s.r.o. Partne i ísla Tento projekt je podpo en Fondem Vyso iny v programu Volný as 2005 a Grantovým systémem m sta T ebí e v programu Prevence kriminality a drogové problematiky.
Kone n jsme se do kali nového, jubilejn prvního ísla tohoto roku, a v ím, že se bude aspo troši ku líbit. Z prvotní tv r í krize jsme nakonec posbírali dostatek lánk a spole n s fungl novou redakcí a p isp vateli slepili všechno dohromady. Jestli se ješt te divíte nad novým kabátkem a po ád Rozhraní nem žete poznat, tak už se divit p esta te, protože zm na grafika s sebou p ináší i zm nu stylu (to je ale logika, co?). A o em tohle íslo v bec bude: Tak za prvé, jako vždy o filmech. O prázdninách nám v kinech b žela spousta zajímavých film , které jsou te už tak trošku pasé, ale finální souboj o místo v tišt né verzi nakonec vyhrálo Sin City Franka Millera (te bychom k tomu m li jist p idat i Roberta Rodrigueze), které si pozornost zaslouží zcela právem i po n jakém tom týdnu od premiéry. Za druhé, o událostech v T ebí i i mimo ní. Aktuální informace a post ehy obsahují p edevším lánky o fenoménu nakupování, zbraní z PC her a novém náboženství, které našlo svou kolébku kde jinde než v Americe. A za t etí, o tom, na co jste zvyklí z minulého roku. Krom m sí ní porce vtip , novinek, rozhovor a jiných tradi ních v cí se mimo jiné dozvíte, jak to bude letos se Studentským parlamentem. Takže to vypadá na f ru tení. Nová redakce s sebou p inesla i nové p edsevzetí, nápady a sliby, takže už te se m žete t šit na všechna ta ísla, která plánujeme vydat. A snad i vydáme :-) Takže p íjemné tení a hodn toho t šení se na další ísla Za celou redakci Zuzana Mráziková, šéfredaktorka
Celoro ní plán SPMT na školní rok 2005/2006 text Zuzana Hobzová foto Renata Hrušková
Co plánuje Studentský parlament m sta T ebí e do nového školního roku??? 20. zá í 2005 celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do školy“ 3. íjna 2005 se bude SPMT ú astnit Dn Zdraví. SPMT si p ipraví pro návšt vníky akce zábavné hry se zdravotní tématikou 3. V termínu 10. – 12. íjna 2005 prob hne Výcvik sociálních dovedností 4. 2. – 3. listopadu 2005 se SPMT zú astní veletrhu vzd lávání Didacta 2005 Vybrané dobrovolné vstupné bude v nováno D tskému odd lení Nemocnice v T ebí i 5. Pobytové akce 6. Pokra ování projektu „Bezpe ná cesta do školy“ 7. 3. ro ník Den Zem – „A se m sto zelená! aneb …“ 8. Celostátní setkání studentských parlament - 2.ro ník 9. Záv re ný pobytový víkend 10. Spolupráce na projektech: - Zdravý životní styl - Koncepce cyklostezek v T ebí i 1. 2.
Celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do školy“ letos v T ebí i !!! text Zuzana Hobzová foto Renata Hrušková
20. zá í 2005 prob hlo v našem m st již druhé celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do školy.“ Toto setkání prob hlo formou seminá e, který se v první ásti v noval teoretickým poznatk m a v odpolední ásti praktickým p íklad m. První seminá se konal loni v Brn , a protože tam Studentský parlament m sta T ebí e prezentoval svoje dosavadní výsledky, a tím motivoval i další studentské parlamenty i jiné organizace, rozhodli se po adatelé zorganizovat druhé setkání práv v našem m st . Prezentaci za SPMT p ednesla Barbora N mcová – místop edsedkyn .
Úvodní slovo m la koordinátorka Zdravého m sta PhDr. Jindra St íbrská, která hned na za átku pod kovala všem p ítomným za jejich ú ast a vyslovila pod kování Studentskému parlamentu m sta T ebí e za organizaci seminá e. P edstavila také paní Jitku Heinrichovou z Centra dopravního výzkumu v Brn , která p ítomné provád la celým seminá em. Hned v úvodu seznámila hosty s aktuálními problémy, týkající se bezpe né výchovy, a už v dopravním prost edí nebo ve škole, doma, u babi ky apod. Mnoho statistik dokazuje, že zp sob této výchovy není správný. A poukázala na n kolik aktivit, které by m ly pomoci zlepšit tuto výchovu. Jednou z nich je nap . aktivita mapování bezpe né cesty, kde si d ti vytipují nebezpe ná místa a navrhují r zná ešení. Další z nich je velmi zajímavá aktivita nazvaná Dynomény, kde by se d ti m li nau it p edvídat r zné situace. Princip spo ívá v tom, že d ti hledají prvky, které jsou nepatrné, ale mohou zp sobit nehodu. Vytvá í si fotky, obrázky, prost to, co je napadne. Pomocí t chto aktivit by d ti m li získat samostatnost, zodpov dnost a nau it se ovliv ovat své okolí.
Druhým p ednášejícím byl Ing. Zden k Vopi ka, který se více jak p t let zabývá problematikou prevence úraz pro všechny v kové kategorie. T etím p ednášejícím byla zástupkyn PF UK Eva Marádová. Zastavila se nad základní otázkou: ím je bezpe í d tí ohroženo? Touto prezentací skon ila první ást seminá e a v druhé ásti se p edstavila
jednotlivá zapojená m sta, která si vym nila spoje poznatky z dosavadní práce. Mezi nimi vystoupila se svou prezentací, která se týkala hlavn projektu „Bezpe ná cesta do školy“, zástupkyn Studentského parlamentu m sta T ebí e a zárove jeho 2. místop edsedkyn Barbora N mcová. První z fází toho projektu bylo zmapování bezpe ných cest do škol. Bylo zapojeno sedm základních škol, kde byly žák m rozdány mapy m sta a oni m li ozna it nebezpe ná místa. Pot šujícím bylo pro nás zjišt ní, že ZŠ Týnská a ZŠ TGM odevzdali dokonce v tší po et map než obdrželi a tímto bychom také cht li již zmín ným školám pod kovat. Poté Odbor správních inností M stského ú adu T ebí zpracoval statistiku a ozna il 13 stanoviš . Prob hlo ve ejné slyšení, kde byly ob ané m sta T ebí e seznámeni se zmín nými stanovišti, p t z nich již bylo napraveno, šest zamítnuto a dva jsou v jednání. Druhou fází byly besedy na jednotlivých školách, kterých se ú astnili vybraní žáci spolu s p. Dobrovolným a zástupci SPMT a t ebí ské radnice. Z každé besedy byly zhotoveny záv re né zprávy. Naším dosavadním nejv tším úsp chem jsou dv vyzna ené bezpe né cesty do školy a to u ZŠ Týnská a ZŠ Horka – Domky. Na cestách k t mto školám jsou zatím provizorní zelené šipky, které by m li dovést bezpe n každého žá ka do školy. Tyto cesty už prošly prv á ci spolu se svojí paní u itelkou za doprovodu pana Dobrovolného a byly sepsány p ipomínky a nápady ke každé z t chto cest. T etí fází projektu „Bezpe ná cesta do školy“ by m lo být 2. ve ejné slyšení a již p ipravovaná výtvarná sout ž, ale to se nechme p ekvapit.
Petr Bende: "S Gábou jsme jen kamarádi !" text Gabriela Malenová foto Jakub Nahodil, www.petrbende.cz
Jsou lidi, se kterými je strašn t žké domluvit si sch zku, protože existuje velmi reálná šance, že jim do toho n co vleze. P esto se mi kone n jednoho srpnového dopoledne poda ilo p epadnout Petra u jeho manažera doma. Myslím, že Petra Bendeho nemusím nikomu v naší republice p edstavovat - i ti, kterým se, stejn jako mn , poda ilo uniknout koloto i SuperStar, ví o koho jde: druhá eská vícestar, vynikající zp vák, texta , navíc náš krajan. A nejen to. Po p l hodinovém rozhovoru m žu p idat: sympa ák, ne úpln typicky krásnej kluk a hlavn moc, moc hodnej lov k. :-) Jak ti popularita zm nila život? Akorát t poznávají lidi, ale jinak žádná zm na. O to jde - že t poznají na ulici. To ti nevadí, že nem žeš jít t eba na bazén… M žu, když si eknu, že p jdu na bazén, tak p jdu :-) Ale za chvilku je kolem tebe dvacet fanoušk a všichni cht jí podpisy… Je to tak, no. N kdy lov k taky pot ebuje sv j klid. Takže se samoz ejm trochu rozm jšlí, kam jít a kam ne.
Jak se cejtíš, když o tob ženský eknou, že seš strašn sexy a že se jim hrozn líbíš… Já se stydím :-) Stydíš, jo? :-) Nebo když si holky dávají tvoje plakáty nad postel a tak. To je úpln to nejzvláštn jší. Kamarádka má dceru, asi dvanáctiletou, a nedávno volala a íká: „Ty jednou budeš viset u nás v baráku i na záchod .“ :-) To mi ekla.
Sbírals n kdy podpisy? Já mám doma jedinej podpis a ten je od Heleny R ži kové. Dostal jsem ho od ní osobn , když jsem zpíval na k tu její kucha ky v Brn . Toho podpisu si docela cením, protože Helena byla výborná here ka. To je tak jedinej podpis, kterej jsem si vzal, jinak jsem je moc nesbíral.
Seš trémista? No moc ne, spíš se snažím koncentrovat. Sednu si n kde do klidu a snažím se usadit, abych nebyl nervózní. Na koncertech nejsem nervózní v bec, to se spíš t ším.
A jaký to je, když ten podpis cht jí te lidi po tob ? M by zajímalo, vždycky když p ijdou ty lidi r zn s takovejma papírkama, co se s tím stane potom. Jestli si to nechají doma nebo se to potom ztratí nebo jestli si to n kde vystaví nebo co já vím…
Rozhoduješ si sám, jestli si na hlav ud láš nap íklad ervenej pruh nebo se v otázce vlas a módy necháváš ovlivnit fanynkama? Nenechám, to je moje volba. Není to tak, že by ti v televizi ekli… Ne, ne, ne. V bec. Navíc chodím ke stejný kade nici, která nás esala na SS, protože to je výborná holka, taková progresivní. Hlavn nás do ni eho nikdy nenutili ani tam. Ty dlouhý vlasy se te ka eší hodn na stránkách… Já nevím, já už jsem z t ch dlouhejch vlas byl docela unavenej, takže jsem pot eboval zm nu.
A neznervóz ovalo t , když se na tebe v SuperStar vypisovaly sázky jako na kon ? Já jsem tady ty v ci nesledoval, protože jsem tím necht l bejt ovlivn nej. Takže jsem moc ne etl noviny a tyhle v ci šly mimo m . Ani na net jsem moc nechodil. Jenom párkrát, abych fanoušky úpln nezazdil. Ale spíš jsem se to fakt snažil nesledovat, protože pak se lov k nesoust edí na zpívání a p emýšlí o ptákovinách v bulváru. Takže já to moc nesleduju… radši. Pochopíš lidi, kte í kv li tob propsali kredit? Ud lal bys to taky kv li n komu? P ijde na to, no. Já jsem minulej rok sledoval SS kv li tomu, že tam byla Aneta a Martina Balogová, ty m hodn zaujaly. Anet jsem teda posílal hlasy ve finále, ale p edtím m to nedonutilo. Protože jsem se na to díval hodn z hudebního hlediska. Nevím… nejsem ten typ, kterej by z toho zešílel, spíš to beru po hudební stránce, hodnotím zp v a kapelu, která tam hrála…
Seš pro to, aby se konal další ro ník SuperStar? Já si myslím, že pro ne. Bylo by ale dobré ud lat odstup. Aby tady najednou nebyla spousta lidí… ale hlavn by bylo dobrý, aby tady byli lidi, kte í si to vít zství n jakým zp sobem potvrdí…
Pro hraješ spíš v menších m stech a na vesnicích, než abys vyprodal t eba Lucernu? To je te ka tak trošku zám r. V íjnu vyjde deska, takže budeme d lat k esty a ty potom budou ve velkých m stech. Te jezdíme r zn , podle toho, jaký máme nabídky. Ale potom chceme ud lat k tý desce asi 4 nebo 5 velkejch koncert v Praze, Brn , Ostrav , Plzni… Skupina, se kterou jsi hrál p edtím, Carmen, už se rozpadla. A s tou novou hraješ jak dlouho? Ta funguje od roku 1998.
No, jestli to má v bec cenu, jestli se za chvilku v tšina t ch SS neztratí. To záleží podle m na tom, co ti lidi budou d lat potom, až to skon í. Hromada z nich zapadne, protože nejsou schopní koncertovat, hrát na živo. A spousta z nich zase z stane, protože budou objížd t festivaly, koncerty. Ti lidi na to budou chodit, pokud si budou jistí, že bude hrát na živo. Nevím, ten další ro ník prost ur it bude a myslím, že bude stejn úsp šný jako tenhle.
Stal se ti na SS n jakej trapas? Trapas? Tam bylo zajímavejch trapas zapomínání text a dalších v cí tam bylo hodn . Samoz ejm jsme p išli n kdy pozd na zkoušky, toho bylo hrozn moc. N jakej úpln extrémní trapas myslím nebyl, ale t ch text , co jsme tam všichni zapomínali…
Hodn krát jsem se na internetu do etla, že seš nekomer ní. A srovnávají t t eba s Anetou. Jak se ti líbí to srovnání? Já nemám moc rád srovnávání. eskej národ má po ád pot ebu n koho s n kým srovnávat. A potom nebere toho lov ka jako jednotlivce, pot ebuje vždycky n jaký p ívlastek. Ale s Anetou mi to srovnání v bec nevadí, protože jsme v podstat trošku na stejný vln .
Nebo co srovnání s Petrem Polá kem? Samoz ejm , v rockový muzice k sob máme blízko, ale hudebn jsme na druhou stranu, myslím, každej trošku n kde jinde. Anebo s Danem Bártou. :-) To je pro m moc velká pocta, srovnávat se s Danem Bártou, protože to je pan Zp vák. Oblíbenec? Jo, docela jo. Já ho mám rád z doby, kdy zpíval s kapelou Alice z Plzn . Te d lá takový jazzový v ci, který jsou samoz ejm pro v tšinu lidí t žší. Je tam hromada krásnech v cí, ale radši ho mám v tý rockovejší podob než v tom jazzu. Pro mi p ijde, že všechny tvoje texty jsou psaný pro n jakou holku? Je to pro n jakou konkrétní? Ne, to bylo prost … v tý chvíli, kdy to vzniklo, tak to bylo napsaný bu pro n koho nebo p i n jaký p íležitosti. Jsou to vždycky úryvky mýho života.
s tím nemám problém. Nemíním se n kde p etvá et spisovnou eštinou, protože si myslím, že nemluvím zas tak úpln hrozn moravsky. :-) Ne eším to. Když je tohle studentskej asopis, tak ješt d ležitá otázka - jak ti šla škola? Škola? Základka byla pro m trochu divo ejší, protože jsem od osmý t ídy za al hrávat, takže jsem byl takovej rozb hanej, mejdánky, akce… Potom na st ední už to bylo dobrý, protože u ení už bylo takový lážo plážo. Už jsem v d l jak na to. Maturita byla docela v pohod .
Potom už jsi nešel nikam na školu? No, ne. Te ka p emejšlím, že možná ješt p jdu studovat n co hudebního, ale ješt uvidím. Láká m konzervato . Ale ješt nevím. Jak s asem - jestli bych to stíhal. A co Gába? O vás dvou se docela spekuluje… Spekuluje… :-) To jsou zákulisní drby. Takový v ci v bec neposlouchej. Co se o sob do teš n kdy v novinách… všechny Superspy o tob všechno v dí. To je t žký. Ne - jsme jen kamarádi. Máš n kdy problém s moravským ná e ím? Ani ne. Gábu a Michala Hud eka jsem nau il „nechcu“ a tadyhlety slova moravský… Jinak
D kuju moc za rozhovor. Co bys na záv r vzkázal student m, kte í ho budou íst? Co bych jim vzkázal? A se n kdy staví na koncert, a si p ijdou poslechnout vlastní písni ky a a nezlobí u itele :-)
Na nám š ském zámku to op t žilo text Barbora N mcová foto Barbora N mcová, www.zamek-namest.cz
Jak to bylo s upálením Jana Husa ve skute nosti všichni dob e víme. I práv probíhající reality show VyVolení v tšina národa dob e zná. Ale jak to vypadá, když se místo konání p enese na nám š ský zámek? Je tomu rok, co jsme vám p inesli reportáž o recesistický akci „Oživený zámek 2004“ konané v rámci „Dn evropského d dictví“ na zámku v Nám šti nad Oslavou. Nemohli jsme tedy nechat bez povšimnutí i ro ník následující, tj. „Oživený zámek 2005“. Kdo navštívil letošní ro ník, nelitoval. Více jak sto dobrovolník pod vedením správy zámku a m stským kulturním st ediskem se postaralo o nezapomenutelný zážitek všem návšt vník m, jež mohli zhlédnout jedenáct živých obraz . Pro n koho ob as až hodn erný humor, pro jiného více jak hodina nekone ného smíchu a zábavy. Poj me si i my p ipomenout n které z nezapomenutelných scének. Hned p i vstupu museli všichni návšt vníci projít d kladnou zdravotní prohlídkou nejmenované paní doktorky a bezpe nostním rámem. Na nádvo í zámku, kde se rázem všichni ocitli v tzv. kotli (podobnost s „Kotlem“ Michaely Jílkové byla pouhou náhodou) a stali se tak práv t mi, kdo m l rozsoudit zda „upálit i neupálit“. Samoz ejm se bavíme o roku 1415 a Janu Husovi. Však po vyslechnutí obvin ní typu: kázání esky a ne latinsky, organizování tzv. „Husových CzechTech “ nebo fand ní Spart , se v tšina publika rozhodla uspo ádat si rad ji „velký táborák“.
Jelikož však veškeré peníze na obnovu požárem zni ených památek vy erpal na dlouhé roky dop edu již hrad Pernštejn, nebylo možné dovést toto rozhodnutí do úplného konce. A práv proto byl na záv r obrazu Hus osvobozen jednotkou eských výsadká . Mlsné pohledy nejednoho návšt vníka mužského pohlaví ur it alespo áste n uspokojilo vystoupení b išních tane nic v jednom ze sálk . Ani vyslechnutí p ednášky J. A. Komenského na téma Lež a Nenávist versus Láska a Pravda (pochopiteln jak spojení druhých výraz nikdy v život nem že vyhrát) ur it nebylo k zahození.
Ale i tyto netradi ní prohlídky si musely zachovat áste n sv j kabát, a proto velmi upovídaného pr vodce uvád jícího „nadnesená fakta“ doprovázel ješt pr vodce skute ný, jež upozor oval na n které mén zajímavé skute nosti, které však k zámku neodmysliteln pat í a dozvíte se je na jakékoliv sezónní prohlídce. Na záv r mohu konstatovat jediné. Nenechte si ujít p íští, již sedmý ro ník, této neopakovatelné kulturn -recesistické akce v Nám šti nad Oslavou. Chcete-li v d t n co víc o akcích konaných na zámku v Nám šti nad Oslavou, podívejte se na n kterou z t chto stránek: www.namestnosl.cz , www.zamek-namest.cz .
Jeho Špagetivnost text Zuzana Mrazíková foto www.venganza.org
Nejr zn jších kult a sekt se v Americe v poslední dob objevuje jako hub po dešti, ale tahle perli ka opravdu stojí za to.
Darwinisté a zastánci evolu ní teorie to v USA v bec nemají lehké. Konkrétn v Kansasu se tam jší p edsednictvo pro vzd lání rozhodlo, že se na všech školách bude v hodinách biologie spole n s teorií p írodního výb ru vyu ovat teorie o stvo ení sv ta vyšší nadp irozenou silou, ili vlastn Bohem. Jako pádný d vod svého rozhodnutí uvedli, že ob dv teorie jsou založeny na základ v deckém a nikoliv na základ víry nebo p esv d ení, jak by se snad, nedejbože, mohli n kte í hlupáci domnívat. Starému dobrému Darwinovi a jeho rozsáhlým
galapážským výzkum m je tak p i ena stejná v decká hodnota jako názoru, že sv t byl stvo en za šest dní zásahem vyšší nadp irozené síly. Studentíci tak asi budou mít v hlav p kný guláš, protože ani kanto i v tšinou nejsou s to jim vysv tlit, pro to tak je. Našt stí se ale za studentská práva jali bojovat rezolutní rodi e, a to p edevším jeden z nich – Bobby Henderson. V ervnu tohoto roku poslal Bobby kansaskému p edsednictvu pro vzd lání takzvaný Otev ený dopis (Open Letter), kde ú edníky oficiáln požádal o za azení nové teorie do u ebních osnov. Jedná se o kult špagetového monstra, ke kterému se denn hlásí víc a víc Ameri an , ale i lidí po celém sv t . Tato t stovinová nestv ra, která dostala anglické jméno The Pastafarian, vypadá jako velký chomá špaget s dv ma tykadly, na kterých sedí o i. Celé t lo je tedy tvo eno t stovinou hmotou dopln nou o dv masové kuli ky, p ibližn takové, jaké najdete v pr m rných bolo ských špagetách, a nudlovými p ív sky, které mají podobnou funkci jako lidské kon etiny. Bobby Henderson tvrdí, že to nebyl B h, ale špagetové monstrum, kdo stvo il sv t. Víra ve velkého Pastafariana má i své „v decké“ opodstatn ní. Sám velký špagetový stvo itel zhotovil a sestrojil sv t tak, abychom si mysleli, že je naše planeta ve skute nosti
miliony a miliony let stará. Jak d myslné. Mocný Špage ák je sám neviditelný a dokáže p etvá et sv t pomocí svých nudlovitých p ív sk , kterými stvo il postupn celou naši Zemi. Bobby Henderson považuje sebe za proroka tohoto mocného boha a zd raz uje, že všechno, co se v tuto chvíli s naší planetou d je, bylo p edem dané. Dochází až tak daleko, že vysv tluje globální oteplování jako d sledek rapidního snížení po tu pirát ve sv tových mo ích. Pro podpo ení své teorie zkonstruoval i názorný graf, kde porovnává ísla po tu pirát s pr m rnou celosv tovou teplotou. A po zhlédnutí této kresby musí být každému nad slunce jasné, že n jaký ten vztah mezi p vodními 35 000 piráty v roce 1820 a slabým odvarem p ibližn 17 kousk v dnešní dob asi bude.
Tato inteligentní parodie a snaha dokázat ú ad m nesmyslnost jejich po ínání se stala internetovým fenoménem. Od ervna se k této nové církvi p ipojilo n kolik tisíc „v ících“, kte í sami sebe ozna ují za pastafariány. Hendersonovo alternativní náboženství doslova ot áslo sv tem a lánky pojednávající o novém Stvo iteli prob hly snad všemi sv tovými deníky. Nedávno se k tomuto problému, by nep ímo, vyjád il i prezident Bush, který se nechal slyšet, „že podporuje alternativní teorie a jiné názory, a že by m ly být umíst ny vedle dvou sou asných sm r a
m ly by najít pevné místo ve výuce americké mládeže“. Pokud vás problematika Nudlové nestv ry zajímá blíž, pak ur it sko te na internetovou adresu www.venganza.org, kde najdete krom tri ek s potiskem jeho Špagetivnosti i onen zmi ovaný dopis, který to všechno odstartoval. A jak se bude situace v kansaském školství vyvíjet dál? To je ve hv zdách, stejn jako pravda o tom, jak to se sv tem bylo a bude. A možná by se Bobby Henderson mohl n kdy i divit, jak blízko pravd se svým šíleným nápadem byl :-)
Travesti skupina Screamers "SCREAMERS TV REKLAMY - PRDELA KA" text Barbora N mcová foto www.screamers.cz
Nevídaný zážitek jsem m la, když jsem navštívila ve dnech 25. – 27. zá í 2005 jeden z program výborné eské Travesti skupiny Screamers. A práv proto jsem se neudržela a druhý den vyrazila s diktafonem v ruce a snažila se získat více informací a hlavn rozhovor. …Poda ilo se! Musím p iznat, že m nejd íve velice p ekvapilo, když jsem po všechny t i dny vid la tém posledního sedadla zapln ný nový divadelní sál v Pasáži. Ale po zhlédnutí pouhé ásti p edstavení jsem se divit p estala. Tento soubor totiž p edvádí po celé republice (n kdy i v zahrani í) naprosto originální show, kterou vyprodává nejedno divadlo a kulturní d m.
do
Výborné výkony nap íklad sle ny Pauly jako Lucie Bílé, i sle ny Valerie s živými ruskými písn mi - to je jen naprostý úlomek toho, co mohli diváci v T ebí i vid t. A dle mého názoru vám v tšina návšt vník dosv d í, že se více než dv hodiny nep estali smát a hlavn dámy se nep estávaly divit, jak krásnou „ženskou“ postavu mohou mít chlapi =). Jak jste se dostal k takovéto práci? Dlouhá patnáctiletá cesta…….
písni ku, ke které n co cítí, a kterou zp va ku zná.
Ale jak jste se k tomu dostal? Jakým zp sobem? Kdo Vás k tomu dovedl? Samoz ejm návšt va v Thajsku, kde jsem to vid l. Za druhé jsem byl bez práce a kamarád mi nabídnul tuhletu práci v jednom klubu. A tak jsem u toho z stal.
A kolik máte momentáln písní v repertoáru? …psss…To se nedá spo ítat! … No a vezm te si, že skupina pracuje osm let a do roka p ipravujeme t i programy. A v každým tom programu má každej minimáln ty i písni ky. Tak ono by se to dalo eventueln n jak spo ítat, ale je to n co d snýho.
Jak dlouho vaše skupina takto pohromad pracuje? Profesionáln osm let. A neprofesionáln ? No, neprofesionáln to ješt skupina nebyla. To každej pracoval v n jakým klubu nebo n kde jinde. Ale skupina jako „Screamers“ osm let. Jak jste se dali dohromady? Skupina se sestavila tím, že já jsem odešel z jednoho klubu, se mnou šli dva a p ibírali jsme takhle z ostatních klub . A vybírali jsme, vybírali jsme, až jsme sestavili soubor, tak jak je te už osm let. Jak vybíráte repertoár písní na p edstavení? Tak za prvé si ud láme název s jakým pojedem. Tématický. A k tomu vybírame písni ky. Samoz ejm každý si vybere takovou
Jak nacvi ujete tato p edstavení? Scházíte se na n jaké tréninky? No tak zas si vezm te to, že máme i 31 - 32 p edstavení do m síce. Tak se v tšinou trénuje tam, kde nás nechají v kulturním dom trénovat. Jaký problém Vám inilo nau it se chodit na podpatcích? Všechno je trénink! Ze za átku to taky nešlo. Je to jako když se u íte na bruslích nebo na lyžích. Všechno se musíte nau it. A jak dlouho Vám zhruba trvalo se nau it jenom na t ch podpatcích? N komu to nejde dodnes. A odkud vlastn pocházíte? Z jednoho konkrétního m sta nebo r zn ? Z celého eskoslovenska…..=)
Rozhovor se mnou vedl Lá a erný, moderátor a manažer skupiny. V programu ú inkují: Ladislav erný, Jarda - LILI, Lukáš PAULA, Alexander - SAŠA, Sergej - VALERIE, Vojta - NADJA (ten z d vodu nemoci v T ebí i nevystoupil) A pro ty, kte í práv zpytují sv domí, jelikož tentokrát tuto šesti lennou skupinu v T ebí i nevid li: „Nesmutn te! A již dnes si rezervujte místa na jejich váno ní (17. prosince 2005) i únorovou show. Ob se op t budou konat v Pasáži.“
Brichta jezdí do Trnavy text Nikola Tesa ová foto www.brichta.cz
Sonda do života??? Rozhovor p ímo s Alešem Brichtou nejenom o hudb .... Dne 4. ervence 2005 se v Trnav , kousek od T ebí e, konal 1. ro ník Trnavského festivalu. Pozvání sem p ijaly kapely Bagr, Pekelníci, Matador a ješt znám jší Aleš Brichta. Od rána to vypadalo, že po así tomuto festivalu nebude p át, ale umoud ilo se a krásn se vyjasnilo. Celý ve er probíhal ve skv lé atmosfé e a utekl velice rychle. Když se blížil ke konci, rozhodla jsem se vyzpovídat Aleše… Co více m žu dodat? Tešme se na další ro ník tohoto trnavského svátku hudby…. CO VAŠE NOVÁ KAPELA GRIZLY, KDY ZA NOU HRÁT? Grizly asi neza ne hrát, vlastn v rámci AVbendu jsou to dva lidé, kte í by šli dál. Nejspíš v ci, který jsme hráli, ob as n kde zahrajeme, na n jakým koncertu, te ka t eba to íme dvojalbum, na kterým se jedna písni ka z repertoáru objeví. CO ÍKÁTE NA ODCHOD VAŠEHO LENA MARKA ŽEŽULKY KE SKUPIN DIVOKEJ BILL? MYSLÍTE, ŽE TAM ZAPADL? Jsou to lidi, se kterýma se zná dlouho. Myslím, že Divokej Bill není blbá muzika, takže on si tam zahraje. Má i sv j hártrovej projekt, na kterým d lají, zkoušej, tak se tam vy ádí po muzikantský stránce. KDE BERETE INSPIRACI NA VAŠE TEXTY? Tak hlavn ze života, z toho co si p e tu nebo z toho, co mi eknou známý, že se n komu stalo. Nebo taky to co vidím v kin . PRO JSTE SI VYBRALI PRO SV J KONCERT PRÁV TRNAVU? Úpln jednoduše, my si nevybíráme koncerty, nás osloví, aby jsme n kde zahráli. A my, pokud máme volno a netlu e se to, nechceme hrát 14 dn n kde 20 km od sebe, tak ty koncerty berem. Ale to je v c po adatel , nikoli nás.
PROSLÝCHÁ SE, ŽE HRAJETE FOTBAL. ZA JAKÝ HRAJETE KLUB? Máme rockerskej klub RFC SPARK, je to od asopisu Spark a tam hraju. Ale ješt máme jeden v Praze od baru, ale to je malá kopaná. JAKÉ MÁTE VÝSLEDKY? Já myslím, že dobrý, zvláš proto, že nastupuji jenom v p ípad nouze…
JAKÝ VZTAH MÁTE K URBANOVI, LENOVI SE KTERÝM JSTE BYL V KAPELE? My spolu moc v podstat nekomunikujeme, protože on byl jeden ze dvou d vod , kv li kterému jsem odešel z Arakainu… CO BUDE DÁL S VAŠÍM ASOPISEM? KDY ZA NOU HRÁT? Vypadá to špatn , protože finan n se to nedá táhnout. Problémem je, že nikdo, s kým jsme se bavili, nemá zájem, protože peníze investují jiným zp sobem. HRAJETE NA ELEKTRICKOU KYTARU? No tak, dokonce jsem odehrál asi t i koncerty, dokonce jsem p vodn kytarista. KOMU JSTE FANDIL V SUPERSTAR? Já jsem to jako nesledoval, ale vid l jsem pár prvních kol a zaujal m Vlasta Horváth a ta sestra Va kový, která byla v prvním kole. Ta se mi líbila jak zpívá.
Za átek školního roku pat il op t „adapta ák m“ text Nikola Tesa ová, Barbora N mcová foto Barbora N mcová, Renata Hrušková
Už je to tady! Op t další studenti! Ti, kte í se p ed prázdninami úsp šn poprali s p ijíma kami, zasedli do lavic st edních škol a u iliš . A jak už je na mnohých školách dobrým zvykem, hned na za átku zá í absolvovali prváci seznamovací pobyty, tzv. „adapta áky“. Soukromá SOŠ a SOU, s. r.o. v tomto sm ru není výjimkou, ba práv naopak. Tyto seminá e mají na této škole již n kolikaletou tradici. Program toho letošního seminá e byl opravdu pestrý. Zú astnili se ho nejenom studenti oboru ve ejnosprávní innost, ale také u ebního oboru truhlá .
Cílem bylo zvládnout neformálním zp sobem p echod ze základní na st ední školu, poznat se, navázat nová p átelství a utvo it „bezva“ partu. Aktivity byly rozd leny do n kolika blok . Úpln první byl zam en na seznámení se a vzájemné p edstavování. Jako nezajímavé neskon ily ani sportovní aktivity zam ené na netradi ní disciplíny, vyvrcholením prvního dne bylo diskusní fórum, na kterém jsme m li možnost se vyjád it k nejaktuáln jším témat m jako nap . Czech Tech, extrémistická hnutí apod. Druhý den pat il preventivním aktivitám, rukod lným pracem a pro zpest ení celého programu za námi p ijela také M stská policie T ebí . Po úvodních slovech nás rozhodn nadchla sebeobrana, kterou jsme si i sami vyzkoušeli. Nechyb l ani táborák a no ní hra. I Gymnázium T ebí se adí mezi ty školy, jež poslali všechny t ídy prvních ro níku na seznamovací kurz. Zde nebylo zapomenuto ani na novou t ídu osmiletého studia. Jednotlivé bloky kurzu se od prvního výcviku p íliš nelišily. Snad na za átek jen vyzdvihnout seznamovací hru „Jméno – zví e“, z níž vzešly p ezdívky, kterých se budou n kte í jedinci hodn špatn zbavovat. Jak asi bude vypadat další kolektivní práce zjistily t ídy hned první ve er p i p íprav tane n zpracované zdravice. Po velice atraktivní no ní h e (pro n koho v opa ném slova smylu) se málokomu cht lo vstávat z postele, ale odpolední lanové aktivity p ipravené t ebí skými vodními záchraná i probudili každého. Velmi zajímavý bod „gympláckého“ kurzu se jmenoval „T ída pro t ídního, t ídní pro t ídu“, kde se uzav ená t ídní spole nost dozv d la mnohdy i to, co sama necht la. Ve erní program také vyvrcholil posezením a zp vem u ohn . T etí den nezbývalo nic jiného než zhodnotit celý pr b h výcviku a pop emýšlet nad otázkou, zda jsou „adapta áky“ pouhým plýtváním drahocenného asu, který by studenti mohli strávit ve školních lavicích (), nebo opravdu slouží k ú el m, jež byl m l. Na tuto otázku by vám valná v tšina prvák odpov d la, že je celkem zbyte né ji pokládat. Vždy není už ta p edstava strávení za átku školního roku v p írod a ne v uzav ených místnostech dostate n vypovídající?
Itálie 2005 text Zuzana Mrazíková foto www.gdargaud.net, Digital Globe
Jak se nám na gymplu snaží zp íjemnit za átek školního roku a blížící se maturitu...
Jaké to je sdílet po dobu deseti dní s p ti lidmi, které znáte jen z vyu ování, celý sv j životní prostor, který se smrskne do n kolika málo metr tvere ných? Jaké je to s nimi va it, spát, vstávat a uklízet? Tak tohle všechno si tradi n už šestým rokem mohli vyzkoušet t e áci t ebí ského gymplu na sportovn turistickém zájezdu do italského campu v Martinsiccuru. A až nebezpe n to p ipomínalo televizní reality show… Pátek, dv hodiny odpoledne, parkovišt Olymp. Davy student , všete ní rodi e, kte í ne a ne odjet, usm vaví uvoln ní profeso i a hromady kufr . Prost klasický odjezd. Tak už jen šoupneme kola do p ív su (což rozhodn není chvilková záležitost) a hurá na cestu. Po áte ní znechucení z dlouhé cesty a slibovaných sportovních výkon se nakonec m ní v pr m rné o ekávání v cí p íštích. Povzdech snad to nakonec nebude tak hrozné, je spole ným p áním všech aktér . Celý autobus pomalu vstává, zdá se, že jsme na míst . Pro už ale víc jak hodinu brázdíme uli kami Martinsicura není tak docela jasné nikomu. Aha, pan idi nezná cestu a neví, kde
se mají vylodit naši spolucestující, na které jsme p knou dobu ekali už v Brn . Nakonec ale zjistíme, že nedo kavost v bec nebyla na míst , protože místo ve vyh átém autobusu d epíme na asfaltovém plácku v kempu a ekáme, až se naši p edch dci vyst hují ze stan . A je to tady – velká chvíle o ekávání a jupí, je nám p id len náš nový plát ný a promokavý domov. Tak snad aby moc nepršelo. Te ješt p epo ítat všechny lži ky, talí e, kastroly a skleni ky a m žeme se oficiáln zabydlet. „Fúúúúúúúj,“ ozve se z vnit ku stanu a naše hol i í osazenstvo stojí v mžiku se azené u p edm tu doli ného. Hm, vypadá to, že v Itálii
zkouší vyp stovat nový druh anitibiotik a zrovna v našem p íborníku. Vzniklého živo icha zni íme teplou vodou a houbi kou na nádobí a modlíme se, aby nám nezmutoval taky ob d. Odpoledne relaxujeme na pláži a užíváme sluní ka. Pláž vypadá vcelku normáln . Až je to podez elé. Skoro se divím, že tam ješt v bec n jaká ta pláž je, protože to enormní množství písku, které si každý ve er poctiv nosíme zpátky do stanu za plavkami, musí p ece n kde chyb t... Za ínáme ak n , hned druhý den vstáváme v šest a vyrážíme do hor. Po áte ní nedorozum ní s idi em autobusu, který nás dovezl n kam úpln , ale úpln jinam, než jsme cht li, eší profesorský sbor s nacvi enou noblesou (koneckonc musí p ece mít pr pravu z hodin, kdy odpovídají na všechny ty blbé dotazy a hlavn v bec neví, co mají odpov d t) a hrozící fiasko se zm ní ve vytvo ení nového výškového rekordu Gymnázia a p edevším v p íjemný celodenní výlet. Nespokojení jsou jen kluci, kte í se vydrápali pouze na nejbližší kope ek a tam celý den proti své v li ob dvali. No není to hrozné, když po nás ti u itelé jednou n co necht jí? Po cest zpátky projíždíme nejdelším tunelem v Evrop , který ale ke své sm le, stejn jako v tšina autobusu, prospím. A po výletu na Gran Sasso se už snažíme zapadnout do kolejí kurzu. Budí ek v sedm, prob hnout se po pláží, trochu si zacvi it a naplnit bruch snídaní. Dopoledne, odpoledne sportujeme jako diví, zápolíme a bojujeme o
prestižní putovní pohár pro nejlepší t ídu. Nejhumorn jší jsou každopádn polední siesty, kdy se postupn dozvídáme víc o kuliná ském um ní našich spolužák . Jeden by nev il, jak nep ekonatelným problémem m že být p ipravit smažený sýr a p itom si neublížit nebo, nedej Bože, zranit okolí. Krom vztahu k va ení se dobrovoln nedobrovoln dozvídáme i jiné detaily. T eba u nás ve stanu se pravideln objevovaly ohryzky od jablek, krabi ky od paštik a jiné odpadky, ale nikdo se k nim nehlásil. Asi šotek... N kterým se zdál jídelní ek dosti fádní, a tak se uzené maso od p edešlé ve e e záhadn marinovalo na poledním slunci v chutné š áv z kyselého zelí ješt den poté. Možná i proto není divu, že ady ú astník kurzu za aly ídnout vinou st evní ch ipky, která se do nás nemilosrdn dala. Ranní sprinty na záchod, s vle kou toaletního papíru ouhající z kapsy, p ispívaly k celkové kondi ce student . Hlavn , že to všichni stihli. V úterý a ve st edu jsme si zajeli na skok do íma – prohlédnout si památky, pokoupit dáre ky a po ádn se nadlábnout. Nejv tším zážitkem ale nakonec byla ímská doprava. To, že jsme nabourali do auta a všechno vy ídili b hem t iceti sekund za povzbuzujícího úsm vu policie, která zevlovala opodál, by se p i troše dobré v le dalo p ipsat italské povaze, ale nad houkající sanitkou, která s námi pokorn ekala v dopravní zácp a p íliš nevzrušovala ostatní idi e, jsme kroutili hlavou všichni. Necht la bych d lat idi ák v ím ... Zbývaly poslední dny a i nejzajímav jší sout že. Art of písek nadchl všechny. Nejvíc ale kolemjdoucí,
kte í se za ali houfn rojit na pláži a okukovat skoro dosp lé studenty, jak pobíhají s kbelí ky vody, nab ra kami a kastr lky plnými písku a vody. Výsledky se ale ani zdaleka nepodobaly klišé pískových hrad s v ži kami. Obdivovat jsme mohli nejv tší a nejosahávan jší poprsí na sv t , n mecký bunkr s ukázkou pravé bitvy, moderní jaderné elektrárny nebo tlustého pískuláka Edu, který pravideln nesledoval teleshoping a tudíž nev d l o hypermoderním p ípravku na hubnutí. Porota to m la t žké, ale ve er už se všichni dozv d li, že takzvané Palmové hry s p ehledem vyhrálo á ko. Co se dá d lat, snad p íšt . A pak p išel nejsmutn jší den, den odjezdu. Všichni si sbalili svých p t švestek a k nim n co navíc, nakradli chyb jící nádobí a um lohmotné židle, kde se dalo, a s p esv d ivým úsm vem, že ve stanu rozhodn nic nem že chyb t, p edali sv j provizorní dome ek delegátovi cestovní kancelá e. A pak už jen autobus, cesta dom a teplotní šok v podob t ebí ské doby ledové. Tak se to nakonec všechno poda ilo, ze skeptických dohad a pochybností o kvalit pobytu se nakonec vyklubala nefalšovaná radost a zábava, a my, t e áci z našeho gymplu, m žeme jen v it, že po nás bude mít stejnou možnost i hodn dalších t e ák a t eba nejen z naší školy.
London 2005 x London 2012 text Marek Hovorka foto www.london-nano.ucl.ac.uk
What was and what will be. July 6th this year, in Singapur, this was decided. The XXX. Summer Olympic Games will take place in London. The Olympic Comittee made the decision between five candidate cities (New York, Madrid, Paris, London and Moscow). In the final round, London encoutered with Paris. Although Paris was the favourite choice, London won with 54 votes. TV companies all over the world broadcasted crowds of happy people at Trafalgar square celebrating the fact of getting the olympic games. On the other hand, inhabitants of Paris, Madrid, NYC and Moscow were very dissapointed. No wonder, Paris was supossed to have the Olympic games for the third time or for Moscow it was a chance to show Russian abilities for organizating. Actually, it will be the third time the Olympics will be held in London, too. After 1908 and 1948, 2012 is coming. But times of happiness have changed to feelings of sadness and fear. July 7th, one day later, terrorist attacks hit London. There were three bomb explosions in the underground and one explosion on a bus. More than fifty people died and about 700 were injured. Aproximately fifty schools in Westminster were closed. It is clear that the O.G. in London will be one of the most guarded events in history. But I am sure everything will be all right and fans will not be denied the greatest sports feast in the world – the Olympic Games.
Experinece new culture! text Zuzana Mrazíková foto Zuzana Mrazíková
A short interview with two news students of Gymnazium.
ÿþý üûúþùø ÷þý þöõþôóþ÷úþ A new school year began and we all returned to our classrooms full of expectations. But for some people is this start even more special than for us. Everything is new for them – language, people, environment, culture. And who are they? Exchange students from the USA who decided to choose Czech Republic as a place where they’re going to spend the upcoming year. So if you’re interested in getting to know them a bit closer then don’t hesitate and read on.
Amanda Richardson had been to the CR. 2. What do I like about Czech language? I like that words are always pronounced as they are spelled. I also like that there are very few tenses to learn. 3. What do I hate about Czech language? I don’t like that there are so many cases and that everything must agree. I don’t like the letter „ “ either.
1. Why have I chosen the Czech Republic for my stay? I chose to come to the Czech Republic because I wanted to experience a culture that was different from my own, but not an extreme. I thought that the CR was a good compromise between going to a place like Mali, Africa and going to western Europe. Many people want to go to France, Italy or Spain, but I wanted to go to a place that I knew little about. The CR also has a rich history, which interests me. I came here for two days in April with my choir. We had learned a Czech song that was composed by a man who was at Terezín. The song „Nezapome “ intrigued me. I heard only positive comments from the people who
4. Four words to describe me Motivated, positive, busy 5. What I would have been in my previous life, considering karma. My father always says that I was a boxer in my previous life because I don’t like things coming at my face, I always flinch. As far as karma-bad things don’t often happen to me, so I must have been a decent person. I’m often frustrated, so perhaps I was very intelligent in a former life and now have to work hard to understand everything 6. And what I will be in my next life. I try to be kind to people and work hard, so I would hope that my next life will be good. I’d love to be reincarnated as a bird because I’ve always wanted to be able to fly.
7. The best place to spend free time in T ebí I enjoy spending the time in the square, just going in and out of shops. I also like going to the tea room Zelený drak. The people are so kind and are always so happy when I’ve learned any new Czech. I’m very comfortable there. 8. What I’m looking forward to now. I’m looking forward to being able to speak more of the language and just spending time here. I am also looking forward to traveling around Europe.
9. Concerning Czech cuisine, what would I never put in my mouth. The only Czech food that I’ve encountered that was really repulsive was a tuna fish spread on a breakfast roll. 10. A word on the way Everyone here has been really kind. It’s hard not knowing the language but everyone speaks English well. I sepnt two weeks at a language camp but I’ve definitely learned a lot form the people here in T ebí . Thank you – d kuju – everyone!
Corbin Lester 1. The biggest difference between the USA and the Czech republic. So far the biggest differences I have noticed are, you wear your slippers at school and the people are friendlier. The one difference I don’t like is that dinner is not that important to the Czechs. One of my favorite things back home was having my family get together to eat dinner, so I miss that. 2. What do I regret about my decision to spend a year in the CR. So far no regrets. I miss my family and friends back home, of course, but I don’t regret my decision to come here at all. 3. What I would have been in my previous life, considering karma. Weird question. I think I could see myself having been.... a penguin. 4. And what I will be in my next life. A Czech (hahaha). 5. If the were going to end, what would be the last thing I do. Probably tell all my friends and family that I love them and then go parachuting. I’ve always wanted to do that.
6. Four words to describe me. Kind, fun, easy-going, friendly. 7. Concerning Czech cuisine, what would I never put in my mouth. I have a rule with myself that I’ll try anything once. So far there has not been any Czech food that was so disgusting that I wouldn’t eat it. I’m not very anxious to try sauerkraut. 8. A book I’ve read most often. Hmmmm... probably Lord of the Rings. 9. What was the last thing I bought in the CR A gyro. 10. A word on the way I want to thank my class mates for being so friendly to me. I also would like it for people to speak Czech with me so I can learn faster.
Sin city text Zuzana Mrazíková foto film
Filmová novinka s komiksovou p edlohou dorazila do t ebí ských kin v p li prázdnin a tak mnohým z vás ur it utekla. Brzy se ale bude opakovat, a pokud se nevydáte do kina zalepit díru ve svém filmovém p ehledu d íve, rozhodn si Sin city nenechte ujít.
Une Rapsodie noire
Jestli kdy bude filmová historie hovo it o této dekád z pohledu filmové tvorby, pak si m žeme být jistí, že se o ní bude zmi ovat jako o „É e komiskových film “ nebo n jak podobn v tomto duchu. Zkusme to spole n spo ítat – Hellboy, Liga Výjime ných, Batman begins, Garfield, Constantine… Pokra ovat by šlo ješt n jakou tu chvilku. Co je ale d ležité, na nás se ítí další klasická pecka, navíc v podání slibné autorské dvojice Miller/Rodriguez. Dámy a pánové, vítejte v Sin city, m st h íchu. John Hartigan (Bruce Willis), jeden z posledních férovejch policajt v tomhle prohnilým m st , práv slouží svoji poslední noc. Chce jediný, zachránit Nancy Callahanovou, v k jedenáct let, z rukou sériového vraha a sadistického pedofila Juniora, který je ovšem i nedotknutelným syná kem senátora Rourka v jedné osob . Po vy erpávajícím boji s Juniorem a p edevším vlastním nemocným srdcem p ipraví Hartigan Juniora o zbra . O ob jeho zbran . Potom se ale prozradí další jméno na Rourkov výplatní listin – Hartigan v dlouholetý par ák Bob. Jediný, kdo z stane zhrzenému starochovi s pochroumaným zdravím zav enému v páchnoucí cele v rný, je jeho malá Nancy, která mu pravideln posílá dopisy. Ale ty najednou p estanou p icházet taky…
Tohle je hrubé nastín ní d jové linie Sin city. Na míst je íct velmi hrubé, protože Sin city na rozdíl od ostatních komiksových adaptací nemá celistvý d j, film se skládá z kratších povídek, které se na konci na jednu krátkou chvili ku protnou. A tak nás eká setkání s neuv iteln brutálním Marvem – zabijákem (Mickey Rourke), který mstí božskou Goldie. Goldie, and l, který b hem jedné noci nau il zlomeného muže, bez víry v lepší budoucnost, milovat a doufat. Goldie, pouli ní holku, která tak krásn von la a kterou mu n kdo zabil v posteli a v náru í. Posledním z antihrdin této minisérie je drs ák Dwight, který se p iplete ve špatnou chvíli na špatné místo. Rovnýma nohama sko í do krvavé lázn , kterou rozpoutala pouli ní válka mezi zkorumpovanými strážci zákona a pouli ními d vami.
A že je na co se t šit. P ed zhlédnutím filmu je na míst jedno vážn mín né varování – Sin city každopádn není film ur ený d tským a citlivým o ím. Rodriguez nezap e sebe ani svého mistra Tarantina, a p estože až otrocky sleduje originální p edlohu, dokáže atmosfé e prohnilého m sta vtisknout sv j osobitý ráz. Po ítejte s potoky krve, tunami vyh ezlých st ev, utrhaných hlav a dalších nechutností, které nepochopí nikdo krom Rodriguezových fanoušk . Ješt p ed samotným uvedením filmu do kin se Rodriguez nechal slyšet, že tohle bude nejlepší komiksová adaptace všech dob. Takových siláckých e i ek jsem už slyšeli. V p ípad Sin city se ale nejedná o prázdné chvastounství, nýbrž krystalickou pravdu. Režisér posouvá hranice komiksového filmu do éterických dálek nedosažitelných pro normální smrtelníky. Fanoušci komiksu budou nadšení p esností a nádhernou stylizací postav, které jako by svým komiskovým p edlohám z oka vypadly, trestuhodní ignoranti tohoto kulturního skvostu ale taky o nic ochuzeni nebudou, Rodriguez nám p íb hy servíruje na st íbrném podnose s jednoduchostí, nonšalancí a noblesou. A tak b hem jednotlivých scén, které vážn vypadají jako kreslená okýnka vyst ižená z knížky, budeme skoro cítit horký dech té nejkrásn jší d vky pod sluncem na našem krku, bolestivý kopanec do b icha od bývalého kamaráda nebo tiše šum jící deš ové kapky stékající po papí e. Co se tý e hereckého obsazení, t žko si Rodriguez s Millerem mohli vybrat líp. Charismatický Willis plivající krev z ervivých útrob rozežraných nenávistí a brutalitou tohohle m sta spole n s dalšími hrdiny z naší nesvaté trojice hraje s takovým gustem, až to p esahuje hranice normální herecké profesionality. Bylo by to trestuhodné opomenutí, nenapsat pár slov o Mickey Rourkem. Jeho povídka je jedna z nejsvižn jších, co se nap tí a gradace tý e, a vrahoun Marv, boucha ov n ený náplastmi je p edur en stát se
charakterem, na který budete ješt n jakou tu chvilku vzpomínat. A jedním bonusovým p ekvapením pro vás ur it bude i náš hobití p ítel Frodo, který dokáže, že ho nemusíme mít až do konce života zaškatulkovaného jako zmutovaného trpaslíka. Zkrátka paráda. Film nem žu než doporu it, i když být vámi bych do kina místo nadšeným úprkem mí ila rad ji rozvážným krokem, Sin city je dílem natolik specifickým, že si jist získá zázemí plné nadšených a skaln oddaných fanoušk , ale na druhou stranu jich asi nebude tolik. Každopádn strhující vizuální zpracování spole n s hereckými výkony posunují tento film na piedestal Nezapomenutelných. A protože se Rodriguezovi v tomhle zkažené sv t zalíbilo natolik, že hodlá nato it i zbytek p íb h , m žeme se t šit v m st h ích brzy nashledanou.
10 / 10
Bergmanovy a Felliniho filmy v obchodech! text Zuzana Mrazíková foto film
Sbíráte filmy nebo se prost jenom zajímáte o d ní na st íbrném plátn ? Te neopakovatelnou možnost získat n kolik nových poklad do své sbírky!
máte
Skv lá zpráva pro všechny filmomoly a p íznivce kina! Všem eským sb ratel m se naskýtá neopakovatelná možnost rozší it svou sbírku DVD film o n kolik mistrovských kousk a navíc doslova za pár ka ek. Celorepubliková sí obchod „Levné knihy“ totiž mimo levných kucha ek, k ížovek, sto let starých kalendá a laciného porna nabízí taky n kolik film takových velikán jako je Ital Federico Fellini nebo Švéd Ingmar Bergman. Konkrétn se jedná o Bergmanovy filmy Šepoty a výk iky, Ml ení, Lesní jahody, Sedmá pe e a Fanny a Alexandr. Od Felliniho m žeme koupit jeden z jeho neslavn jších kousk , La Dolce Vita (Sladký život), ocen ný americkým Oscarem. Každý film stojí sm šných 99,-K a vzhledem k tomu, že Bergmanovy filmy nikde jinde s eskými titulky neseženete, jedná se o opravdový zázrak. Trošku smutným faktem jist z stává, že se tak hodnotné filmy válí na policích mezi tím nejhorším šuntem, ale bu me vd ní alespo za tuto p íležitost. A s nákupem neváhejme, protože se tam p ece jenom nebudou válet navždy!
Lesk a bída EDICE V TRAFICE text Gabriela Malenová
V našem m st jsou bu samí ignoranti s nezájmem o literaturu nebo naopak nadšenci, kte í už p elouskali všechna díla sv tových autor a povinnou etbu mají v malí ku. Jinak si neumím vysv tlit pramalý zájem o edici Lidových novin, kterou už od kv tna vydává ve spolupráci se spole ností Euromedia Group (EMG). Co je na ní tak zvláštní? Tak za prvé - v žádném p ípad ji nehledejte v knihkupectvích. Jak už totiž napovídá název, tyto perly eské i sv tové literatury najdete jedin v tabácích a trafikách u nás v T ebí i konkrétn v trafice Ester na spodní stran Karlova nám stí, dále pak v Kauflandu a Hypernov . Za druhé - každá kniha stojí pouhých 99,-- K , což je mnohdy pouhý zlomek p vodní ceny. Nemají knihkupci d vod k obavám? „Já si myslím, že to knihkupectví nem že ohrozit. Je to p ece jen jeden titul týdn .“ ekla nám majitelka novinového stánku Ester, kde se edice prodává. A nakonec za t etí - díla jsou v tšinou p itažlivá už sama o sob , navíc jsou snadno dostupná. Co víc si p át?
Takže si to shrneme - každý týden v pátek vyjde jedno dílo známého a populárního, mnohdy zfilmovaného nebo literárními cenami ov n eného autora - z již vyšlých jmenujme nap íklad Remarqua, Hellera, Márqueze, Irvinga, Hrabala, Bulgakova, Pasternaka… Stojí necelou stovku a je snadno dostupný v trafice p ímo na nám stí. Z toho mi vyplývají davy nadšených tená , tla ící se u pultu ve front na duševní stravu. Ale… „Docela se prodávala první ada, druhá už se neprodává ani z poloviny.“ Kolik výtisk celkem prodá trafika Ester? „Tak my jich dostáváme 15 a te z té druhé ady jich polovi ku vracíme.“ Nevím, jaké jsou tržby ve zmi ovaných supermarketech, ale na 40 tisíc obyvatel je osm knih docela bída! Podle slov paní trafikantky si knížky kupují p evážn mladí lidé. Ud lali jsme menší pr zkum mezi mládeží od 15 do 18 let. V tšina z nich (62 %) si po delším váhání vzpomn la, že o edici v trafice už n kdy slyšeli. Málokdo z nich si ale n který z titul koupil (jenom 2 lidi!). Zvláštní ale je, že si p esto 92 % z nich myslí, že prodej knih v trafice je výborný nápad. Tak jsem z toho jelen. Nespletla si paní v trafice ísla?
Ženy a nakupování text Gabriela Malenová
Cílem tohoto lánku je bojovat proti zažitým stereotyp m a nepravdivým na ením, které se tradují ohledn žen a jejich vrozené nemoci - fanatického nakupování. Všem je jasné, že nakupování je výhradní doménou žen (viz. následující lánek – pozn. grafik=)). Vždy je to jedna z jejich nejmilejších inností - hrabat se až po lokty ve výprodejích, koukat do výloh, projížd t ady pestrobarevných stojan , vyhledávat slevy, zkoušet si módní výst elky, na které stejn nemají peníze ani odvahu a hlavn nakupovat, nakupovat, nakupovat. Za den dokáží nachodit n kolik kilometr po obchodech a rodinný rozpo et narušují horentními sumami za supermoderní kousky garderoby. Tohle jsem si až donedávna myslela taky - m j názor se ale po n kolika dnech brigády strávených v obchod s oble ením radikáln zm nil. Nepopírám, že ženy v honb za oble ením vydrží chodit po obchodech mnohem déle než muži. Vybrat ten správný kousek oble ení jim totiž trvá dlouho. A práv v tomhle je zakopaný Alík - zatímco n žn jší pohlaví vybírá, pánové tvorstva prost v prvním obchod popadnou v c, která se jim líbí a bez cavyk postupují k pokladn . To, že ženy nehorázn utrácejí za oble ení je prachsprostá pomluva! Chlapi d lají totéž - jen jsou p i tom rafinovan jší. Ned lá jim totiž problém výb r - co se jim líbí, to si prost koupí.
Zatímco ženy po ád dokola obletují stojany a nemohou se rozhodnout, muž p ijde a ekne - tohle si beru, a nechcete si to vyzkoušet, ne já vím, že mám velikost L, d kuji, nashledanou - a je po problému. Ženy nad lají p i vybírání spoustu cavyk a to se pak odráží v tržbách - ze záznam mi vyplynula zajímavá bilance - muži nakupují víc než ženy. Pohlaví se liší jak v kvalit , tak v kvantit nakupování. Dalším typem jsou tzv. hromadní nakupova i - koupí, co jim p ijde pod ruku bez ohledu na cenu. Jednou se mi stalo, že p išel manželský pár. Z pána se vyklubal ideální manžel, který žen vybral kalhoty, vnutil jí capri a po p ti minutách se oba dva vrátili ješt pro bundu. Jiný pán zase vytáhl kreditku a suverénn si zkoušel kalhoty, které mu byly malé. Nakonec si nechal rozmluvit variantu, že si vezme dvoje, v tší a menší, pro p ípad, že by zhubnul. Dál si vybral ješt pásek, kabelky („víte, já mám hodn ‚kamarádek‘“) a slíbil, že se zase vrátí. Den nato opravdu p išel a vrhl se na zkoušení bund. Neustále si ale st žoval, že mu ned lají dostate n velká ramena. Holt, komu není sh ry dáno… :-) Samoz ejm nejde tenhle zidealizovaný model vztáhnout na všechny jedince. V n kterých p ípadech se chlapi chovají spíš jako ženy, zkouší si po ád dokola tu samou v c v r zných velikostech, v zrcadle se prohlíží ze všech stran a prost POT EBUJÍ p tkrát zopakovat - jo, tohle vám sluší. Ne všichni jsou pan Dejtemitotri kozavýlohouMv erné. A ne všechny ženy baví jen nakupování. A stojí to za úvahu, co íkáte?
Fík v obchod text Zuzana Mrazíková
ím trpí T ebí asi nejvíc? Rozhodn faktem, že se jedná o malé m sto, a proto zázemí týkající se nejr zn jších obcho ák , obchod i obch dk není zrovna nejlepší. V poslední dob se ale vícemén nenápadn objevil jeden móóóóc zajímavý krámek...
Narazila jsem na n j opravdu náhodou. Z nevinného nákupu dáre ku v kv tiná ství se tak vyklubala celkem náro ná akce pro moji pen ženku. Jestli máte rádi cestování, zem pis nebo prost jenom krásné knížky, pak se vám u Fíka bude ur it líbit. Regály p etékají nejr zn jšími pr vodci, mapami, jazykovými p íru kami a v bec vším, co byste na vašem výletu do neznámých kon in mohli pot ebovat. A nemusíte jezdit ani za hranice. S Fíkovými knížkami si m žete naprosto detailn a profesionáln p ipravit túru po eských hradech a zámcích, výlety do hor nebo cyklistickou vyjíž ku. A jako bonus tam po ídíte i hypermoderní iditelné sportovní draky, kte í se te na podzim budou ur it hodit, a tri ka a mikiny s ru ním potiskem. Takže pokud si chcete zpest it hodiny zem pisu, naplánovat nejbližší prázdniny nebo se prost dozv d t n co víc o místech, kam se nedostanete každý den, pak si ur it ušet ete pár minut a zajd te k Fíkovi. Adresa: Obchodní d m Oáza, p ízemí, Jihlavská brána 6 Otevírací doba: Po-Pá 8.30-12.00 a 13.00-17.00 So 9.00-11.30 www.fikuvobchod.borovina.net
Zbran z PC her ve skute nosti text Miroslav Božejovský
Ti z vás, kte í vyznávají nové elektronické božstvo, po íta , jakožto zdroj zábavy se jist už setkali s ak ními tituly, kterých je v sou asnosti nep eberné množství. Nebudu se rozepisovat o škodlivosti PC, nebo jsem sám nadšený hrá , ale p ejdu rovnou k zpracování samotných her. Ne, nemyslím grafiku, um lou inteligenci, ani ozvu ení. Co mne zajímá jsou zbran a to, jak se jejich chování liší od reality. Proto jsem nashromáždil údaje o zbraních nej ast ji užívaných v PC st íle kách, a nyní se chystám pod lit se o n s vámi.
Colt M 1911 Standardní pobo ní zbra US ARMY v období od roku 1911 až do devadesátých let minulého století. Tato pistole zahrnovala to, co by správná armádní zbra m la um t. Byla p esná, odolná, spolehlivá a otev ená jakýmkoli p estavbám (na obrázku verze zvaná Bigot, st ílející malé šípy). Ve v tšin her je zpracována jako velmi ú inná zbra , což je v podstat pravda, nebo st ílí velmi výkonným nábojem .45 ACP. Vlastnosti: Náboj : .45 ACP (Auto Colt Pistol) Délka: 216 mm Hmotnost: 1105 g Zásobník: 7 náboj Zem p vodu: USA Kde ho potkáte: V podstat ve všech hrách, které se odehrávají od roku 1911 tém sou asnosti, jako nap íklad Call of duty, Vietcong nebo Mafia.
do
Beretta model 92 (M9) Nástupce M1911 ve výzbroji US ARMY, standardní zbra mnoha armád, a velmi oblíbená pistole na civilním trhu. Oproti Coltu je leh í, levn jší a má v tší zásobník. Na druhou stranu se ráda seká a je náro ná na údržbu. V mnohých hrách je jako základní zbra , emuž odpovídá její ne zrovna vysoký výkon. My si však musíme uv domit, že používá náboj 9mm Luger (známý též jako 9 mm Parabellum nebo 9x19), který používá i Glock 17, UZI nebo MP – 5. Je proto docela ú inná, nehled na to, že celkem kope, takže st elba ze dvou naráz není p íliš p esná, a jiné použití dvou Berett než krycí palba nep ipadá v úvahu. To ostatn platí i u v tšiny ostatních lehkých zbraní. Vlastnosti: Náboj : 9 mm Luger Délka: 217 mm Hmotnost: 850 g Zásobník: 15 náboj (s použitím standardního zásobníku) Zem p vodu: Itálie Kde ji potkáte: V 90 % her, které se odehrávají v sou asnosti. Nap íklad Max Payne, série GTA, nebo Counter Strike.
AK – 47 (Kalašnikov) Velice známá úto ná puška (NEPLÉST! Úto ná puška používá puškové náboje, zatímco samopal st ílí pistolovou munici). Tuto zbra zkonstruoval roku 1947 M. T. Kalašnikov, a je to asi nejpoužívan jší zbraní tohoto typu. Pro její jednoduchost si ji oblíbily nejen nejr zn jší armády všude na sv t , ale i nejr zn jší teroristické organizace. AK se vyráb l v mnoha zemích, a už licen n , nebo jako upravená kopie. Na PC ho potkáte nejpravd podobn ji v této verzi, existuje však i AKM, AK – 74 nebo lehký kulomet RPK. Proti jeho provedení ve hrách nic nemám, jen m jte na pam ti, že nabitý váží kolem šesti kilo, takže moc akrobatických kousk s ním neud láte. Vlastnosti: Náboj : 7.62 x 39 sov tský vzor 1943 Délka: 869 mm Hmotnost: 4,30 kg (bez náboj ) Kadence: 600 ran za minutu Zásobník: 30 náboj Zem p vodu: Rusko (SSSR) Kde ho potkáte: Vzhledem k jeho rozší ení tém Rainbow six Raven shield.
všude. Nap . Vietcong, Counter Strike, SOA,
Studentský parlament si p ipravil sout že text Zuzana Hobzová
Tuto sobotu 1. íjna 2005 byly v T ebí i zahájeny „Dny zdraví 2005“, které budou probíhat až do st edy 13. íjna 2005. V rámci této akce se mohou p edstavit nejr zn jší organizace, které se jakýmkoliv zp sobem zabývají tématikou zdraví. Dokonce i Studentskému parlamentu m sta T ebí e byla nabídnuta spolupráce od Zdravého m sta T ebí p i organizaci této akce a my jsme ji samoz ejm , jako vždy, s radostí uvítali. S našimi nadšenými poslanci se mohli návšt vníci setkat 3. íjna 2005 v budov Fóra, u zábavných her, které jsme si pro n p ipravili. A jak jste nás mohli poznat? Tak jako vždy máme na každé prezentaci tri ka s logem Studentského parlamentu m sta T ebí e. Hned p i p íchodu byli návšt vníci seznámeni s velkou slosovatelnou hrou o zajímavé ceny. Každé dít dostalo líste ek s tajenkou, kterou m lo rozluštit za pomoci odpov dí na otázky, které byly vylepeny na r zných místech po celé budov . Celkem bylo vylepeno dvacet t i otázek týkajících se jak jinak než zdraví. Úkolem bylo donést správn vylušt nou tajenku k našemu parlamentnímu stolu, kde svoji správnou odpov d ti házely do krabice a nezbývalo jim nic jiného než ekat na slosování, které probíhalo každou celou hodinu.
Další z mnoha sout ží, které jsme si p ipravili, bylo sestavit z šesti r zn poházených bod , jak by se m lo správn p echázet p es silnici. Zde si každé dít mohlo vybrat výhru podle svého výb ru. D ti se u svojí práce mohly také výtvarn vy ádit, protože jsme si pro n p ipravili letá ek s obrázkem pásovce, kterého m ly podle svých p edstav vybarvit. Také p i této sout ži byly po zásluze odm n ni. Další dvojice rozdávala dotazníky, které byly spíše zam eny na zdravý životní styl st edoškolák , ale jak už to bývá, když je ur ena v ková hranice. Cht li nejvíce odpovídat menší žá ci základních škol a my jsme jim nedokázali odmítnout. Na dané otázky prost odpovídal každý, koho zajímaly. Po vypln ní t chto dotazník m l každý ze sout žících za úkol jej odnést k našemu stolu s dárky, kde si mohli vybrat z mnoha cen. P ejeme hodn 2006.
zdaru dalšímu ro níku v roce
Vtipy vybírala Vladimíra Hajná
Nová dávka zábavy pro vás......
Mírn podnapilý mladík se p ipotácí k dívce sedící u stolu. "Hele, nešla bys tancovat .. ?" Dívka se za ervená a rozpa it špitne: "...Nno...Ano..". Podnapilý mladík na to: " Tak b ž, nemám si totiž kam sednout."
Uvad ka stojí u pokladny a dívá se na mladou dívku, jež si prohlíží obrázky z nového filmu, a povídá jí: "Máš sm lu, d v e. Tenhle film je do patnácti let "Vážení cestující, vítáme vás na palub nep ístupný...". "Mn je to fuk," nato našeho letadla. Podíváte-li se vpravo, d v e. "Stejn nemám nikoho, kdo by mi uvidíte velké m sto. Podíváte-li se vlevo, pohlídal dít !" uvidíte malé m sto. Podíváte-li se pod sebe, ne p átelé, to nejsou oblá ky, to jsou padáky naší posádky, která se s vámi tímto lou í a p eje vám p íjemný zbytek letu."