TEXT A FOTO: PAVEL SVOBODA
Rozeklaný LOFOTEN Souostroví Lofoty na dalekém norském severu za polárním kruhem doslova trčí z moře jako homole cukru. Lofoty jsou kvůli dramatické horské krajině, jezerům, plážím a malebným rybářským vesničkám považovány za nejhezčí část Norska vůbec.
Za hezkého počasí je ospalý ostrůvek Vaero/ y příjemnou oázou klidu. Ovšem severské počasí je vždy sázkou do loterie.
KOKTEJL 7-8/2014
17
Idylický přístav ve vesnici ° s dřevěnými rybářskými A domky rorbu.
R
18
KOKTEJL 7-8/2014
Blonďaté seveřanky - máma s dcerou na ostrově Vaero/ y.
Lofoty
ŠVÉDSKO
RUSKO
ozeklaná hornatá „Kytice hor“, jak ji popisuje žasnoucí Karel Čapek ve své knize Cesta na sever, se díky nově postaveným tunelům a mostům stala spíše novým poloostrovem než skupinou ostrovů, kterou ve skutečnosti je. Bez použití trajektu lze dnes dojet z norské pevniny až na konec nejdramatičtějšího ostrova Moskenesøya na jihu souostroví. Zde silnice končí ve vesnici s úsměvným názvem Å. Správná výslovnost zní jako hluboké „ooóaáá“, jak nás upozorňuje místní paní. Hlavní část vesnice v okolí malého přístavu zaujímají rybářské červené domky rorbu, které jsou součástí rybářského skanzenu. Dnes je ve většině z nich muzeum lovu tresek a výroby rybího oleje, zbylé nabízejí ubytování pro rybáře či turisty. Lofoty jsou v dnešní době přece jenom velmi oblíbeným turistickým cílem. Rorbu jsou sezonní rybářské domy, postavené na dřevěných pilotech (často více na moři než na souši), aby mohli rybáři kotvit své lodě přímo u domu, což usnadňuje vykládku a zpracování ryb. Hlavní rybářská sezona připadá
Norské m.
NORSKO Oslo
FINSKO
OPERACE TRESKA
• Lofoty sehrály svoji roli i během druhé světové války. Ostrovy byly důležitým střediskem výroby rybích olejů a glycerinu, jež se používaly v německých továrnách pro válečné stroje. Velení britské armády se proto rozhodlo provést na ostrovech nepozorovaný výsadek a napáchat co největší škody. • Operace pod názvem Claymore se odehrála na začátku března 1941 a proběhla velmi efektivně. Vojáci v podstatě bez odporu zničili továrny na zpracování rybího tuku a také jeho zásoby (uvádí se množství skoro 4000 tun). Na moři se mezitím podařilo potopit deset lodí nacistické armády. • Vojenská akce měla ještě jeden důležitý přínos. V jedné z lodí byl ukořistěn německý šifrovací stroj Enigma včetně knihy s příslušnými kódy. Rozluštění tohoto kódování mělo za následek definitivní převahu spojenců nad nacisty na moři, protože věděli o každém kroku, který se chystalo německé loďstvo provést.
čile obchoduje více než tisíc let. Sušená a nasolená treska se pak pod názvem bacalhau stala ikonickým národním jídlem v Portugalsku a v severozápadním Španělsku. Úlovky ale klesají, ryb zde jako jinde na světě kvůli nadměrnému výlovu ubývá. Ani zákony a kvóty již nezabraňují zhoršujícímu se stavu. Nebudou-li ryby, odejdou i lidé.
MAELSTRÖM A VIKINGOVÉ
Vnitrozemí rozeklaného ostrova Moskeneso/ ya během horského treku k pláži Kvalvika.
na zimní období. Ani zde za polárním kruhem moře vlivem teplých mořských proudů nezamrzá. Do zdejších vod velkého fjordu Vestfjord, který odděluje Lofoty od norské pevniny, se připlouvají třít obří tresky z Barentsova moře. Od ledna do dubna zde již po staletí každoročně nastává rybí masakr, nazývaný „lofotský zázrak“. Jen tresek určených k sušení se zde vyloví kolem 16 milionů kilogra-
mů. Charakteristické dřevěné stojany na sušení tresek, které jsou součástí téměř každé vesnice, pokrývají na konci dubna na Lofotech plochu o rozloze 400 tisíc metrů čtverečných. Během sušení na slunci a ve větru ztratí ryby přes 80 % hmotnosti, přičemž výsledná sušená treska obsahuje kolem 80 % bílkovin, praví zdejší muzeum, které je ne moc překvapivě jediné svého druhu na světě. Se sušenými pláty ryb se zde
Mohutné mořské víry maelström v okolí vesnice Å vytvářejí perfektní místo pro rybaření. Velké tresky, které jsou alfou a omegou zdejšího živobytí, se nám ale na běžný rybářský prut z pobřeží chytit nedaří. Naštěstí těsně pod hladinou loví velká hejna makrel, které ochotně útočí na naše třpytky. Na Lofotech je leckdy snazší nachytat ryby k večeři než rozdělat oheň, neustálý vítr od moře i z hor skomírající plamínky z mokrých větviček vrb a bříz hravě sfoukává. Oheň přece jen hoří, slunce zapadá, ryby jsou hotové. Pravé volání divočiny. Malý trajekt do fjordu Kjerkfjord naštěstí funguje i mimo hlavní letní sezonu. Opouštíme fotogenickou vesnici Reine a plujeme dramatickým rozeklaným fjordem. Cena za krátké svezení KOKTEJL 7-8/2014
19
TEXT A FOTO: J
je ryze „norská“, kvalita výhledů je ale také značně nadstandardní. Na severních březích ostrova Moskenesøya leží několik písčitých pláží, které jsou dostupné pouze pěšky. Pláže Bunes, Horseid i Kvalvika jsou dokonale izolované od okolní reality. Jen vlny, vítr a skály. Vysoko nad bělostným pískem se vznášejí mořští orli. Čas se zde úplně zastavil. Na pláži mimo všemožného rybářského odpadu v podobě bójí, beden i holínek nacházíme i velké velrybí kosti. Lofoty jsou jednou z posledních bašt velrybářů. Těžké mraky a rozbouřené pobřeží jsou jako vystřižené z éry vikingů. Zatímco v celé Skandinávii si můžete užívat volně přístupných chatek a útulen, na Lofotech je jen pár chat, přístupných pouze norským turistům.
Zdejší farmář v 80. letech vyoral u vesničky Borg základy největšího vikinského domu všech dob o délce 83 metrů. Sídliště bylo zrekonstruováno a dnes se na tomto místě nachází největší vikinské muzeum světa Lofotr. „Máme tu přes 60 000 návštěvníků ročně,“ usmívá se sympatická seveřanka. Ledovce vymodelovaly Lofoty do absurdní směsi kolmých žulových štítů, hlubokých fjordů a sladkovodních jezer. Zatímco podél silnice E10, protínající lofotské souostroví se nacházejí místa k ubytování i turistické kempy, většinou ihned za vesnicí začíná
pravá severská divočina. Horské treky na ostrově Moskenesøya jsou víceméně kombinací lehkého skalního lezení po zdejších hladkých žulách a brodění podmáčených rašelinišť. V září je již po sezoně, nikde nikdo, ani komáři už nelétají a počasí nám překvapivě přeje. Výstup na nejvyšší horu ostrova Hermannsdalstinden, vysokou 1029 metrů, nám dává zabrat, ale něco takového jen tak někde neuvidíte!
TÉMA ČÍSLO JEDNA
Opravdu poklidným místem je ostrůvek Værøy, který je společně s ost-
Skalnatý hřeben °gakallen, vypínající se Va přímo od moře 942 metrů vysoko, je oblíbenou horolezeckou lokalitou.
OČIMA AUTORA – Pavel Svoboda
C
o vás přivedlo k cestě na Lofoty, stesk po životě na Islandu? Asi ano, mám rád severskou atmosféru. Island jsem si zamiloval, do Grónska bych se také rád ještě vrátil. Lofoty už jsem měl v hledáčku delší dobu, ale chtěl jsem tam vyrazit během severského podzimu, ideálně v září, tak mi to pár let trvalo. Lofoty jsou moc krásné místo, ale i měsíc po letní sezoně to na mě působilo jako hodně turistická lokalita, kde už v některých vesnicích moc lidí nežije. Na čem teď právě děláte, na co se čtenáři Koktejlu mohou do budoucna těšit?
odlehlá místa, sopky, laguny, ledovce a život horských obyvatel a pastevců. Rád bych nafotil reportáže, které dokumentují běžný život. Těším se i na barevné a živelné slavnosti. Uvidíme, jak moc (ne) rádi se budou indiáni s námi gringos kamarádit. Touto dobou jsem již v Ekvádoru a mám před sebou dalšího půl roku cestování v Andách Jižní Ameriky, přes Peru a Bolívii až do Patagonie. Celou akci jsem pracovně nazval LOS ANDES photo expedition. V každé zemi strávíme většinu času trekováním a focením v horách, čekají nás i hodně
Povolenka k rybolovu na moři není třeba, stačí si jen dovézt rybářský prut a trochu rybářského umu.
rovem Rost dostupný pouze trajektem či helikoptérou. Na Værøyi žije kolem 700 obyvatel. Slouží zde i jeden policista, kterého zastihneme, jak opravuje svoji rybářskou loď. Zdejší seveřané jsou velmi pobaveni, že na ostrově přespal někdo nový, a ani se v pátek večer nezastavil v jejich krčmě. Celý ostrůvek se dá pěšky přejít během jednoho dne. Túra po zdejším pobřeží
pod rozeklanými skalami patří mezi vůbec nejhezčí na Lofotech. Překvapuje nás, že dříve než na první ovci zde narážíme na čokoládovnu ve věži bývalého letiště. Ovce už není na ostrově ani jedna. „Nikdo už to nechce dělat,“ líčí situaci místní chlapík. „Přitom se tím dají vydělat slušné peníze,“ dodává s pohledem do mořských dálek. Na Værøyi mají ještě další zajíma-
Mohou vás čtenáři v průběhu cesty po Jižní Americe nějak sledovat? Určitě, budu pravidelně přidávat fotky s komentáři na svůj facebookový profil Pavel Svoboda Photography (www.facebook.com/photosvoboda). Nyní vyrážíme k ekvádorským sopkám a tak přeji hezké léto a vydařené cesty.
vost, a tím je plemeno psa lundehund. Byl vyšlechtěn k lovu papuchalků a ke sběru jejich vajec na nepřístupných útesech u dnes již zaniklé osady Måstad. O mořské ptactvo zde není nouze, koneckonců ostrované ho mají i ve znaku. Je konec září, arktická tundra se barví do zlata a červena. Projíždíme i další lofotské ostrovy, při stopování místní řidiči tradičně vyprávějí hlavně o počasí. Zdejší téma číslo jedna. Počasí a tresky. Zajíždíme do vesnice Nusfjord, která spadá pod ochranu UNESCO. V létě živoucí muzeum s řadou svérázných umělců, nyní po sezoně absolutně klidný a vylidněný rybářský skanzen. „Rybáři si teď často berou za ženy Filipínky a Thajky, najdou si je na inzerát,“ překvapuje nás místní plnoštíhlá učitelka touto perličkou na závěr. Poslední noc nám nad hlavami na chvíli zatančí zelená polární záře. Opouštíme překrásný Lofoten, jak se norsky správně říká. Dlouhá severská zima už neodbytně klepe na dveře.
SOUTĚŽ
ODPOVĚZTE A VYHRAJTE:
Která složka UV záření je zodpovědná za zhnědnutí kůže a její spálení? a) UVA b) UVB c) UVC Vyhrát můžete jeden ze tří balíčků produktů Daylong. ➜ Řešení najdete na www.daylong.cz Odpovědi zasílejte do 31. 7. 2014 na
[email protected] *Soutěž platí pouze pro soutěžící se zasílací adresou v ČR.
KOKTEJL 7-8/2014
21
