Typologie osobnosti. Jaroslava Králová

Typologie osobnosti Jaroslava Králová

Zvolte si jednu z vlastností v závorce, která se podle vás nejlépe hodí k dokončení dané věty.

• Jan je energický, horlivý a (inteligentní, neinteligentní) • Marie je odvážná, vyzývavá a (extrovertní, introvertní) • Josef je bystrý a (hubený, tlustý) • Jana je atraktivní, inteligentní a (sympatická, nesympatická) • Zuzana je veselá, pozitivní a (atraktivní, neatraktivní) • Jakub je hezký, vysoký a (zajímavý, nudný)

Implicitní teorie osobnosti

• Které volby si vyberete, tedy co se k sobě hodí, co k sobě patří, je výsledkem vaši implicitní teorie osobnosti (teorie kterou zastáváte). • Tedy systém pravidel, které určují , které vlastností se k sobě hodí nebo se obvykle spolu vyskytují. • Základ je vytvořen mezi 4 – 4,5 rokem. Umožňuje nám i lhát (předpokládáme, co dotyčný očekává).

Implicitní teorie osobnosti • Teorie o osobnosti,kterou každý jedinec získává tím, že dodržuje pravidla, pomocí nichž je jinými vnímán, a kterou každý jednotlivec zastává a jejichž prostřednictvím vnímá druhé • Individuální teorie, které zastáváme Nutnost být si vědom svých implicitních teorií a neutvářet si definitivní závěry o jiných na jejich základě.

Percepce • Sociální percepce: zkušenostmi a emocemi ovlivněné vnímání druhých lidí, situací atd. • Interpersonální percepce : vnímání člověka člověkem • Sociogenní filtr: svět vidíme očima druhých lidí

Složky interpersonální percepce • Atribuční – přisuzování určitých vnitřních a v vnějších vlastností druhé osobě (často na základě prvního dojmu) • Afektivní – emoce ovlivňují naše soudy o druhých lidech (sympatie-nesympatie) i to, čeho si na nich všímáme (u osob nám sympatických tence všímat si lepších stránek) • Očekávání – u druhých očekáváme určité vlastnosti

Chyby v interpersonální percepci • Halo efekt – jedna vlastnost zastíní jiné • Kukaččí vejce – nekonformní člověk může být hodnocen záporně • Chyba prostředí – souvislosti, v nichž druhého posuzujeme (příznivec neoblíbené politické strany) • Efekt setrvačnosti – vyplývá z minulých zkušeností s jedincem • Implicitní teorie osobnosti (má li vlastnost A, musí mít i vlastnost B) • Autoprojekce – podle sebe soudím tebe • Předsudky – stereotypní názory

Empatie • Jak vám je, když je na vás někdo nepříjemný? • Co prožíváte, když vás někdo ignoruje? • Jak se cítíte, když na vás někdo křičí, nebo vám, nadává? • Když vás někdo kritizuje,, jak vám je? • A co když vás někdo ponižuje? • Jak snášíte, když někdo nerespektuje vaše soukromí? • Jaké to je, když se na něco ptáte a nedostáváte odpověď?

A jak se za těchto okolností cítí pacient? • Jak mu je, když je na něj někdo z personálu nepříjemný? • Co prožívá, když je zdravotním,ignorován? • Jak se cítí, když na něj někdo z personálu křičí, nebo mu nadává? • Jak mu je, když ho někdo kritizuje? • Jak mu je, když ho někdo ponižuje? • Jak snáší, když není respektováno jeho soukromí? • Jaké to je, když se na něco ptá a nedostává odpověď?

Empatie • Empatie - schopnost vcítit se do pocitů a jednání druhé osoby • Sociální empatie – schopnost vnímat dynamiku skupiny a předjímat, jak bude skupina reagovat

Komunikační vzorce v primární zdravotní péči

1. Přísně biomedicínský model Návštěva se omezuje na komunikaci na úrovni biomedicíny; vysoký podíl otázek kladený lékařem, který je dominantní osobou. Odpovídá paternalistickému vztahu, ve kterém dominuje lékař.


2.Rozšířený biomedicínský model Vysoký podíl otázek pokládaných lékařem; mírně vyšší úroveň komunikace na úrovni psychosociální. Model je přechodem k více rovnému vztahu, který respektuje pacientovu perspektivu.


3.Biopsychosociální model Komunikace probíhá na úrovni biomedicíny a na úrovni psychosociální; oproti biomedicínským modelům lékař celkově klade méně otázek a méně dominuje návštěvě; jsou diskutovány pacientovy hodnoty a preference. Jsou zde respektovány pacientovy hodnoty a preference, které představují pacientovu autonomii.


4.Psychosociální model Komunikaci dominuje oblast psychosociální; úroveň kladení otázek lékařem i pacienty je vyrovnaná; příležitost pro hlubší rozhovor o pacientově sociálním zázemí a emocích.


5. Konzumentský model Lékař je v roli konzultanta, který odpovídá na otázky častěji, než je pokládá; pacient klade hodně otázek; vysoká úroveň informací poskytovaných lékařem; nízká úroveň komunikace z oblasti psychosociální a sociální.

Komunikační vzorce v primární zdravotní péči empirický výzkum • Nejvyšší spokojenost pacientů s návštěvou byla u psychosociálního modelu. • Následoval biopsychosociální, konzumentský. • Nejnižší spokojenost s oběma biomedicínskými modely. • Lékaři nejvíce spokojeni s konzumentským přístupem (dle nich nejvíce šetřil čas). • Lékaři nejméně spokojeni s návštěvami s úzce biomedicínskými prvky. • Biomedicínské modely nejvíce užívali mladší lékaři.

Typologie lékařů 1. Klasický paternalista Lékaři mají tendenci rozhodovat za pacienta bez využití času k jeho informování a dialogu. 2. Moderní paternalista Lékaři za pacienta rozhodují, ale uznávají důležitost shody s pacientem a snaží se ho přesvědčit, že jejich klinická rozhodnutí jsou správná.

Typologie lékařů

3. Poradce/učitel Lékaři respektují pacientovo právo na samostatné rozhodování, nerozhodují za něj, i když se mu snaží vysvětlit, že jejich klinické rozhodnutí je správné. 4. Autonomista Lékaři respektují pacientovo právo na samostatné rozhodnutí a nerozhodují za něj, ani jej nepřesvědčují.

Typologie lékařů

5. Ambivalentní lékař Lékaři volí různé přístupy v různých klinických situacích. Nejvíce zastoupen (37 %), u ostatních typů 12 % – 19 %.

Medicína orientovaná na pacienta

• Předpokládá vstup psychosociální dimenze do procesu léčení. • Pacient je vyzýván během konzultace k aktivní participaci a je vedle potíží veden ke sdělování osobních pocitů, preferencí, hodnot. • Pacient klade otázky, podílí se na rozhodování o léčbě.

Medicína orientovaná na pacienta Prvky v chování lékaře

• Vysvětlování průběhu nemoci a dalšího očekávání vývoje, zohlednění pacientovy zkušenosti s touto nemocí. • Snaha pochopit celou osobu pacienta. • Partnerství, konsenzus lékaře a pacienta při volbě léčby. • Prevence a podpora zdraví jako součást péče o pacienta.

Medicína orientovaná na pacienta Prvky v chování lékaře

• Zlepšení vztahu lékaře a pacienta. • Realistický přístup ve vztahu k personálním omezením, zejména hospodaření s časem, protože tento model nelze praktikovat , když je přeplněná čekárna.

Medicína orientovaná na pacienta výsledky výzkumů

• Tento model nevyžaduje větší čas na konzultaci. • Když se čas na konzultaci zkracuje, jako první jde stranou psychosociální rozhovor. • Potvrzení mezi tímto přístupem a zlepšením zdravotního stavu pacienta. • Větší spokojenost pacienta i lékaře při využívání tohoto přístupu. Pozitivně ovlivňuje důvěru pacienta.

Co pacient očekává od konzultace s praktickým lékařem

• Komunikace, která v sobě zahrnuje naslouchání pacientovi, vysvětlování a informování pacienta. • Partnerství charakterizované diskusí a souhlasem pacienta. • Ochrana zdraví, kdy je pacient poučován o tom, jak zůstat co nejdéle zdravým a jak snižovat riziko onemocnění.

Typologie pacientů • Typ A • Typ B Základem je disponovanost vůči stresu. (Lékaři Meyer Friedman a Rosemna)

Dotazník na chování typu A/B dle Reynaudové

Instrukce: Zakroužkujte čísla tvrzení, o kterých si myslíte, že plně vystihují vaše chování. 1. Zásadně nestojím ve frontách 2. Když něco poslouchám, doprovázím to živě obličejem, grimasami, pokyvování hlavou, pohyby rtů 3. Vytahuji klíče a svlékám se již při příchodu k domu


4. V prostředcích hromadné dopravy něco dělám, abych využil čas – luštím, čtu 5. Hraji pro výhru, když prohrávám, vztekám se, as to i s dětmi 6. Udělám si radši vše sám 7. Hodně gestikuluji 8. Srovnávám s ostatními, jak jsem úspěšný 9. Při naslouchání jsem netrpělivý, skáču do řeči, dokončují věty


10. V tramvaji přistrkávám lidi dovnitř nebo ven 11. Mám drobné projevy nervozity, podupávání, poťukávání, oždibování se 12. Vyjadřuji se a jednám lapidárně, nic neprotahuji uměle 13.Při neúspěchu dovedu být výulgární 14. Je pro mne ztráta času vytvářet přírodu doma, pěstovat např. květiny


15. Mám den naplněný k prasknutí 16. Doháním soustavně čas


Vyhodnocení: 0 – 3 osobnost typu B (vyrovnaný, nespěchám, klade si cíle, které lze splnit) 4 – 9 populační průměr 10-12 sklon k chování typu A 13 a více osobnost typu A

Typ A – osoba trpící chronickým stresem Charakteristické rysy: • Soutěživost a boj o úspěch (nikdy nejsou spokojeni se svým postavením či výsledkem) • Časová tíseň a netrpělivost (domnívají se, že nemají dostatek času, aby udělali to, co považují za nutné, neschopnost odložit některé záležitosti, snaha plně využít čas) • Hostilita (rychle se rozzlobí) • Snaha udržet si kontrolu nad situací (obava, že ztratí vládu nad situací) Převážně muži. • Výrazněji ohrožení stresem, vyšší zastoupení ischemické choroby srdeční infarktu.

Typ B Opak typu A Charakteristika: vyrovnaný, nespěchám, klade si cíle, které lze splnit

Lékař musí být odpovědný i za to, co mu pacient neřekne. Hippokrates

Literární zdroje • Špatenková, N., Králová, J. Základní otázky komunikace (komunikace nejen pro sestry). Praha: Galen, 2009. • HONZÁK, R. Komunikační pasti v medicíně. Praha: Galén, 1999. • KLIMPL, P. Psychická krize a intervence v lékařské ordinaci. Praha: Grada, 1998. • MELGOSA, J. Zvládni svůj stres. Praha: Advent-Orion, 1999. • KŘEČKOVÁ TŮMOVÁ, N., BÁRTOVÁ, Š. Vztah lékaře a pacienta v primární péči – teoretický souhrn poznatků a diskuse vlastního modelu. Zdravotní politika a ekonomika. roč. 2, č. 3, 2002. Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Kostelec nad Černými Lesy.

Typologie osobnosti. Jaroslava Králová

Recommend Documents