Typologie předmětů kulturního dědictví

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“

Typologie předmětů kulturního dědictví Václav Rutar

metodika přednášky


Úvod do problematiky – principy tvorby metodiky Pojem dědictví je pro potřeby této metodiky značně zúžen. Označení světové dědictví, zahrnující veškeré fenomény, dotýkající se přírody, člověka či přímo vzájemnému ovlivňování obou oblastí, je dále děleno několika způsoby. Na jedné straně vyčleňujeme typická dědictví národní, regionální a místní, na straně druhé rozlišujeme zjednodušeně dědictví přírodní a kulturní. Tato dělení však nikdy nemohou být přesná, jasná hranice je fakticky neurčitelná. Péči o dědictví přírodní nejčastěji vážeme na ochranu přírody a kulturní dědictví bývá spojováno s památkovou péčí, muzejnictvím, archivnictvím, knihovnictvím a několika dalšími dílčími obory. Kam ale zařadíme např. botanické a zoologické zahrady, jakému typu dědictví se věnují muzejní přírodovědci? Čím se zabývá hnutí tzv. nové muzeologie, co je náplní činnosti ekomuzeí? Ukazuje se, že problematika typologie kulturního dědictví má několik rovin. První částí je definování termínu, alespoň přibližné vymezení toho, o čem bude pojednáváno. Poté je třeba určit, které sféry lidského činění zasahuje a jak si jej z hlediska odlišného předmětu mezi sebe příslušné vědní sféry rozdělují. Konečně spojíme-li pojem kulturní dědictví přímo s muzei, jejich činností a posláním, dostáváme se k jedné z nejdůležitějších, ovšem taky nejobtížněji řešitelné otázce – vymezení charakteru muzejního sbírkového předmětu. Práce muzeí se soustavami, sbírkami muzejních předmětů, jejich sbírání, uchovávání a zkoumání a prezentování je tím, co existenci muzeí ve společnosti dnes ospravedlňuje. Tématický a časový rozsah přednášky příliš neumožňuje vypracování drobnějšího celistvého textu, který by mohl být dostatečně vyčerpávající. V souladu s ustanoveními v uzavřené Dohodě o provedení práce, která předpokládá vytvoření metodiky minimálně v rozsahu 8 normostran tak, aby jedné hodině přednášky odpovídala

jedna normostrana, tj. aby ve výsledku obsah metodiky odpovídal přednášce, volím formu heslovitého zpracování problematiky, jakési detailní osnovy. V přednášce, která se uskuteční 27. 8. 2012, bude podle této osnovy postupováno. Domnívám se, že přednáška, opírající se o předložené části tématu, které budou rozpracovány a doplněny jak mluveným projevem, tak obrazovým doprovodem, bude ve výsledku efektivnější a vzhledem k časové náročnosti i posluchačsky přijatelnější.

Pojem dědictví Úvod. Představení. Poslání modulu. Poslání přednášky. Osnova přednášky. Kultura. Etymologie slova, význam, synonyma. Původní použití. Péče o duši. Kultura v antropologii a sociologii – obor kulturní a sociální antropologie. Kulturologie. Kultura v přírodních vědách. Kultura a civilizace. Vysoká a nízká kultura. Popkultura. Pojem subkultura. Slovo dědictví. Etymologie pojmu. Dědictví v právu. Genetické, kulturní a přírodní dědictví. Legacy, inheritance, patrimony a heritage. Erbschaft. Succession, patrimoine a héritage. Patrimonio – Natural and cultural heritage. Natur- und Kulturerbe. Patrimoine naturel et culturel. Patrimonio natural y cultural, herencia cultural. Povaha dědictví, pozitivní, negativní. Změny dědictví v historickém i personálním kontextu. Odkaz a dědictví (dědictví až přijetím odkazu). Kulturní dědictví a kulturní paměť. Památková péče a definice dědictví. Benátská charta (1964) – o zachování a restaurování památek a sídel. Definice pojmu historická památka. Autentický „in situ“ kontext památkové péče. Metaskutečnost sbírkové soustavy „in fondo“. (In situ living a dead, ex situ living a dead, dokumentačně).

Typologie předmětů kulturního dědictví

3


Přírodní dědictví v muzejní praxi – dědictví svým charakterem vázané na předměty kulturní hodnoty, významné pro přírodní vědy. Technické památky. Nehmotné kulturní dědictví.

UNESCO, základní dokumenty, oficiální definice přírodního a kulturního dědictví UNESCO – založení, poslání. Obory UNESCO – vzdělání, přírodní vědy, společenské a humanitní vědy, kultura a informace. Československo jako zakládající stát. Generální konference, výkonná rada a sekretariát UNESCO. Základní dokumenty UNESCO, přehled. (Convention on the Means of Prohibiting and Preventing the Illicit Import, Export and Transfer of Ownership of Cultural Property 1970). Oficiální definice kulturních statků. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage, Paris 1972). Důvody vzniku dokumentu. Oficiální definice kulturního a přírodního dědictví. Obecné principy ochrany přírodního a kulturního dědictví. Institucionální zabezpečení a ochranná opatření. Vzdělávací a kulturní činnost. Mezinárodní spolupráce. (Convention on the Protection of the Underwater Cultural Heritage, Paris 2001). Oficiální definice podvodního kulturního dědictví. (Convention for the Safeguarding of the Intangible Cultural Heritage, Paříž 2003). Oficiální definice nehmotného kulturního dědictví.

Recommendation concerning the Protection, at National Level, of the Cultural and Natural Heritage, 1972 – Recommendation for the Protection of Movable Cultural Property , 1978 – Recommendation on the Safeguarding of Traditional Culture and Folklore, 1989. Deklarace UNESCO. České dědictví UNESCO – památky na Seznamu UNESCO (Seznam světového kulturního a přírodního dědictví – UNESCO World Heritage List). Historická centra Prahy, Telče a Českého Krumlova. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a historické centrum Kutné Hory. Lednicko-valtický areál. Vesnická rezervace Holašovice. Zámek a zahradní areály v Kroměříži a Litomyšli. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Brněnská Vila Tugendhat. Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. České nehmotné kulturní dědictví na Seznamu UNESCO – Slovácký Verbuňk, Masopust a Sokolnictví.

ICOFOM a kulturní dědictví ICOFOM. Vznik a historie. Hlavní oblasti zájmu. ICOFOM ve vztahu k ostatním komitétům ICOM. Publikace ICOFOM – International Study Series. (1983) ISS 06 – Collecting Today for Tomorrow. Sbírkotvorná činnost jako jeden ze způsobů záchrany dědictví. Kongres ICOM 1980. Ekomuzea. (1986) ISS 10 – Museology and Identity Dědictví a identita národa. Jedinečnost dědictví. Zhodnocování dědictví. Kultura jako sociální fenomén přesahující pojem kulturní dědictví. Dědictví jako nástroj politické argumentace. Minulost jako dědictví a budoucnost jako výsledek využití tohoto dědictví. (1987) ISS 11 – Museology and Museums Dědictví jako stavební kámen. Paradox uchovávání dědictví v ničící se společnosti. Je kultura nejlépe prezentována sbíra-


4


ným materiálem? (2003) ISS 34 – Museology – an Instrument for Unity and Diversity? Muzeum jako „heritage agency“. Změna hodnocení uchovávaného dědictví. Kulturní dědictví a ekonomické zájmy. (2007) ISS 36 – Museology and Techniques Muzeum a světové dědictví – hlavní téma GK 2007. Industriální dědictví. Total Heritage. Autentické dědictví pro prezentaci vědy a techniky. Informace jako dědictví. Deweyovo pojetí dědictví. Dědictví jako vše vyrobené člověkem. Nehmotné dědictví v muzeích. (2010) ISS 39 – Deaccession and Return of a Cultural Heritage Deakcese a retribuce kulturního dědictví. Povinnost navracení dědictví. -Ekomuzeologie a nová muzeologie. Komunita.

Diferenciace kulturního dědictví v dějinách – historie muzejnictví se zvláštním zřetelem k předmětnému zaměření sběratelské a sbírkotvorné činnosti Diferenciace sbíraného v souvislosti s vývojem institucionální formy. Okolnosti vzniku sběratelství – trvalá sídla, rozvoj řemesla, sociální dělení, majetné vrstvy. Starověké sběratelství, do 5. st. n. l. Panovníci, nobilita, kněžstvo. Ekonomická, reprezentační a náboženská funkce sbírek. Pinakotéky a glyptotéky. Musaion. Tezaurus. 5.-15. století – éra pokladových sbírek. Sbírky církevní a světské. Vliv křesťanství. Ostatky a relikvie. Kult svatých. Reprezentační a politická funkce sbírek.

Od 15. století – kamery a kabinety. důraz na kurioznost. Kunst-, Wunder- a Naturalienkammer. Kuriositätena Raritätenkammer. Res artificialia a res naturalia. Sbírky učenců. Vliv vzniku knihtisku. Období objevných cest, sbírání a klasifikování. Specializace věd a vznik kabinetů. Tématické dělení sbírek a oddělené vystavování. Polovina 18. století a vznik veřejných muzeí. Národní muzeum a národní vědomí. Muzea při univerzitách. Uměleckohistorická muzea. Vznik regionálních muzeí v druhé polovině 19. století. Vědecká oddělení v muzeích. Zvýšený důraz na dokumentaci současnosti v období od 50. let 20. století. Charakter sbírkového fondu dnešních muzeí v závislosti na vývoji sbírkotvorných tendencí. Jiná dělení (1. Kultové a pokladové kolekce, do 5. století př. N. l – 2. Tezaury a musaiony, do 6. století n. l. – 3. Církevní a světské komory, 4.-17. století – 4. wunder- a kunstkomory a kabinety, 15.-18. století – 5. Veřejná muzea, 17.-20. Století – 6. Paměťová média…).

Ochrana přírody, památková péče, archivnictví, knihovnictví a muzejnictví ve vztahu k národnímu přírodnímu a kulturnímu dědictví Druhová odlišnost předmětů přírodního a kulturního dědictví. Diferenciace samostatných oborů. Předmětné zaměření. Různá poslání. Odlišnost metodiky, terminologie, institucionálních základen dílčích oborů. Ochrana přírody. Vymezení oblasti zájmu. Zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny. Definice základních pojmů. Základní povinnosti. Ochrana ptáků, dřevin,


5


krajinných prvků. Náhradní výsadba. Ochrana paleontologických nálezů, ochrana jeskyní. Kategorie chráněných území. Vyhlašování chráněných území. NATURA 2000. Památné stromy, chráněné rostliny a živočichové. Vlastnická práva v ochraně přírody. Památková péče. Nemovité objekty v původním prostředí. Kulturní památky. Národní kulturní památky. Pojem „in situ“. Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Způsob vyhlašování kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón a jejich evidence. §§ 21-24 a činnost muzejních archeologů. Organizace státní památkové péče. Definice přestupků. Souvisejicí zákony ad. Vysokoškolské obory se zaměřením na památkovou péči. Monumentika a monumentológia. Skanzeny a nemovité památky-muzejní budovy. Archivnictví. Co je archiválie. Pojem „in fondo“. Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů. Výběr archiválií a jejich evidence. Kategorizace. Ochrana archiválií. Nahlížení do archiválií, vystavování. Soustava archivů. Akreditace archivů. Spisová služba. Související zákony ad. Styčné body archivnictví, knihovnictví a muzejnictví. Pomocné vědy historické. Vysokoškolské obory se zaměřením na archivnictví. Knihovnictví. Knihy a tiskoviny z běžné produkce. Fondy knihoven. Konzervační fond. Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb. Co je knihovna a knihovní dokument. Systém knihoven. Veřejné služby knihoven. Druhy knihoven. Evidence a vyřazování z knižního fondu. Související zákony ad. Vysokoškolské obory se zaměřením na knihovnictví. Muzejnictví. Co je muzejní předmět. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Centrální evidence. Ochrana sbírek. Standardy. Garance. Vývoz do zahraničí. Inventarizace sbírek. Další vyhlášky, metodické pokyny a doporučení. Vysokoškolské obory se zaměřením na muzejnictví. Multidisciplinarita a interdisciplinarita oboru.

Muzejní sbírkový předmět jako součást národního dědictví v závislosti na typu, regionální působnosti a dalších faktorech ovlivňujících charakter práce muzeí Typologie muzeí. Národní muzea. Krajská a regionální muzea. Městská muzea. Památníky. Muzea oborově specializovaná – archeologická, historická, etnografická, umělecká, technická, přírodovědecká. Muzea specializovaná na určitou problematiku. Muzea memoriální. Muzea v přírodě, skanzeny. Národopisný a technický charakter, archeologické lokality. Předměty umístěny v přírodním (autentickém i neautentickém) prostředí. Heterogenní pracovní prostředek muzeí – muzejní sbírky. Rozmanitost pojmenování. Muzeálie. Předmět muzejního zájmu – předmět muzejní povahy – předmět muzejní hodnoty – sbírkový předmět, zařazený do muzejních sbírek. Relikt-fragment-dokument. Problematika speciální muzeologie. Sbírkové předměty jako prameny věd u Jiřího Neustupného. Oborové sbírky a sbírky „pomocné“. Otázka pomocné evidence. Oborová sbírka prehistorická. Zákon 20/1987 Sb.. Nárůst sbírek. Význam nálezové dokumentace pro hodnotu předmětu. Oborová sbírka historická. Tématická šíře záběru. Vyrovnanost sbírek v muzeu. Pasivní a aktivní selekce. Oborová sbírka etnografická. Tradice. Nehmotné dědictví. Etnografické sbírky a identita. Oborová sbírka výtvarného umění. „Umělecká hodnota“. Objektivita a subjektivita. Regionální muzea a regionální umělci. Sbírky užitého umění. Oborové sbírky techniky in fondo a in situ. Modely. Oborové sbírky přírodovědné. Preparáty, herbáře atd. Zoo a botanické zahrady. Ekologie.


6


Teorie muzejního sbírkového předmětu Dělení muzejních předmětů. Naturalia a artificialia – bůh a člověk. Artefakty a naturalia (biofakty). Mentefakty. Konkrétní a abstraktní. Artefakty movité a nemovité. Utilitární a jiná funkce artefaktu. Muzeálie. Vyjímání z primárního kontextu, selekce. Ontická shoda. Potencionální a realizovaná muzealita muzeálie. Kontexty muzeálie. Primární a sekundární muzejní materiál. Primární a sekundární dokumenty. Uchovávané muzejní předměty bez kontextu. Rozdílnost terminologie muzejního předmětu a termínů souvisejících. Reference-denotace-konotace-interpretace-komunikace. Předmět jako dokument, paměť, zdroj, exponát, sběratelský předmět. Předmět jako zdroj a předmět jako médium. Předmět jako dokument. Předmět jako součást dědictví. Muzealita. Autenticita. Předmětná informace jako výsledek historického procesu. Konceptuální identita. Idea artefaktu jako potencionální předmět. Realizace ideje výběrem materiálu a technickým procesem (SI a FI). Faktická identita. Hotový předmět, suma zamýšlených i nezamýšlených vlastností. Existence hotového předmětu. Aktuální identita. Dokumentace jako zachycení minulého stavu předmětu. Dynamický charakter aktuální identity. Objekt a jeho dokumentace, intrinsic a extrinsic informace. Záměrná a nezáměrná informace. Erstzustand a Istzustand. Strukturální identita. Materiál, konstrukce, morfologie, zvuk, chuť, pach. Příklady nezáměrné informace. Vlivy na změnu aktuální strukturální identity – přírodní a lidské. Poškození jako zdroj informací. Prostorově-časová kontinuita předmětu. Funkční identita. Muzealizace. Praktický, estetický, symbolický a metafyzický význam předmětu. Funkční degradace. Singularizace. Museum dilemma a PM-změny. Kontextuální identita. Vztah předmětu s okolím.

Primární kontext. Utilita a ekonomická hodnota předmětu. Vnitřní dělení primárních kontextů. Muzeologický kontext. Dokumentární hodnota předmětu. Archeologický kontext. „Vyřazené“ předměty. Změny kontextů. Komodizace, dekomodizace a rekomodizace. Cesta předmětu od výrobce k uživateli. PP-změna. Recyklace, další použití. Úspory. PA-změna. Funkční degradace. Destrukce. Role archeologie. PMzměna. Aktivní dokumentace. Další změny – AA, MM, AM, AP, MP, MA.

Kulturní dědictví Královéhradeckého kraje a jeho využití Přírodní dědictví: Český Ráj (Jičín-Libosad – Jinolické rybníky – Prachovské skály – Údolí Plakánek – Zebín (PP)), Hradecko (Hradecké lesy – Hradec Králové, Na Plachtě (PP) – Písníky – Přírodní park Orlice), Kladské pomezí (Adršapašské skalní město – Babiččino údolí (NKP a NPP) – Broumovské stěny – Javoří Hory – Jestřebí hora – Ostaš – Rozkoš – Teplické skály – Údolí Peklo), Krkonoše (KRNAP – biosférická rezervace UNESCO – Obří důl, pramen Labe, rašeliniště, Sněžka ad.), Orlické hory… (Bukačka, Velká Deštná, Zemská brána – řeky Divoká Orlice, Bělá a Zdobnice – Trčkov (NPP) Muzea a galerie zřizovaná krajem: Galerie moderního umění v Hradci Králové; Muzeum Východních Čech v Hradci Králové + Památník bitvy 1866 na Chlumu; Regionální muzeum a galerie Jičín; Regionální muzeum v Náchodě + Pevnost Dobrošov, národní kulturní památka + Jiráskovo muzeum a Jiráskův rodný domek + Muzeum města Police nad Metují; Galerie výtvarného umění v Náchodě; Rychnov nad Kněžnou –


7


Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou + Památník Karla Poláčka + Muzeum krajky Vamberk

Zřizovaná obcemi a městy: Hoříněves – Rodný dům Václava Hanky; Chlumec nad Cidlinou – Městské muzeum Loreta; Městské muzeum Nový Bydžov; Osice – Památník Františka Škroupa; Třebechovické muzeum betlémů; Galerie plastik Hořice; Hořice – Městské muzeum + Masarykova věž samostatnosti (Hořice-Chlum); Městské kulturní středisko Lázně Bělohrad – Fričovo muzeum + Památník K. V. Raise; Libuň – Památník Františka Kavana; Miletín – Památník Karla Jaromíra Erbena; Městské muzeum Nová Paka + Klenotnice drahých kamenů + Suchardův dům; Pecka – Městské muzeum; Muzeum Broumovska; Muzeum Boženy Němcové v České Skalici + Areál Barunčiny školy; Městské muzeum v Jaroměři + Městské muzeum v Josefově; Jaroměř – První vojenskohistorické muzeum M. Frosta; Městské muzeum Nové Město nad Metují; Deštné v Orlic. horách – Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel; Kulturní zařízení města Dobrušky – Vlastivědné muzeum; Rokytnice v Orlických horách – Pevnost Hanička; Skuhrov nad Bělou – Expozice výroby železa; Bílá Třemešná – Památník Jana Amose Komenského; Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem; Malé Svatoňovice – Muzeum bratří Čapků; Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší; Trutnov – Muzeum Podkrkonoší v Trutnově; Trutnov – Galerie města Trutnova; Úpice – Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové; Městské muzeum Žacléř Jiní zřizovatelé: Univerzita Karlova – Hradec Králové – České farmaceutické muzeum + Kuks; SŽDC s. o. Praha – Hradec Králové – Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky – Hradec Králové – Zahrádkářské muzeum; Občanské sdružení Muzeum přírody Český ráj – Prachov – Muzeum přírody Český ráj;

Ministerstvo kultury ČR – Česká Skalice – Uměleckoprůmyslové museum v Praze – Muzeum textilu; Železniční společnost Výtopna Jaroměř – Jaroměř – Železniční muzeum Výtopna Jaroměř ; MERKUR TOYS s. r. o. – Police nad Metují – Merkur Policie o. p. s.; Družstvo Fortis – Muzeum čs. opevnění – Pevnost Stachelberg; ZOO Dvůr Králové a. s. – Dvůr Králové nad Labem – Galerie Pravěk očima Zdeňka Buriana; Tarbon spol. s r. o. – Dvůr Králové nad Labem – Old Racing Collection; Univerzita Karlova – Hostinné – Galerie antického umění; Správa KRNAP – Vrchlabí – Správa KRNAP, Krkonošské muzeum – Augustiniánský klášter + Čtyři historické domy

Zámky Častolovice – Dětěnice – Doudleby nad Orlicí – Hrádek u Nechanic (NKP) – Humprecht (NKP) – Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou – Kuks (NKP) – Kvasiny – Náchod (NKP) – Nové Město nad Metují (NKP) – Opočno (NKP) – Potštejn – Ratibořice (NKP) – Rychnov nad Kněžnou – Smiřice – Vrchlabí Hrady Brečtejn, zřícenina – Červená Hora, zřícenina – Frymburk, zřícenina – Kost (NKP) – Kumburk, zřícenina – Pařez, zřícenina – Pecka – Potštejn, zřícenina – Rýzmburk, zřícenina – Staré Hrady – Vízmburk, zřícenina – Veliš, zřícenina Hradiště /// Křesťanské památky – poutní místa, kláštery, kostely, kaple /// Židovské památky ///Technické památky – mlýny, mosty, kovárny, přehrady /// Festivaly


8


Základní doporučená literatura:

WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava: SNM-Národné múzejné centrum, 1999, 477 s. ISBN 80-8060-015-5.

Monografie

Skripta a diplomové práce

AMROSE, Timothy – PAINE, Crispin. Museum Basics. London: Routledge, 1993. 320 s. ISBN 0-415-05770-1. BENEŠ, Josef. Muzeum a sbírky. Praha: Ústav pro řízení a informace, 1977. 332 s. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava : Open Education & Sciences, 1997. 179 s. ISBN 80-901974-3-4. BURCAW, Ellis G. Introduction to Museum Work. Wallnut Creek: Altamira Press, 1997. 241 s. ISBN 0-7619-8926-9. DESVALLÉES, André – MAIRESSE, François. Základní muzeologické pojmy. Brno: Technické muzeum v Brně, 2011. 64 s. ISBN 978-80-86413-79-2. GREGOROVÁ, Anna. Múzeá a múzejnictvo. Matin: Matica slovenská, 1984, 308 s. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. MRUŠKOVIČ, Štefan – DARULOVÁ, Jolana – KOLLÁR, Štefan. Múzejníctvo, muzeológia a kultúrne dedičstvo. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta humanitných vied, 2005. 254 s. ISBN 80-8083-160-2. NEUSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví. Praha: Orbis, 1950. 207 s. STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. 172 s. ISBN 80-210-1272-2. ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie pro historiky umění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 252 s. ISBN 80-244-0542-3. Úvod do muzejní praxe – učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010. 406 s. ISBN 978-80-86611-40-2.

MENSCH, Peter van. Towards a methodology of museology. Záhřeb, 1992. Ph.D. thesis, University of Zagreb. STRÁNSKÁ, Edita – STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Základy štúdia muzeológie. Bánská Bystrica, Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných ved, Katedra eko-muzeológie, 2000. Skripta.

Sborníky Sborník materiálů prvého muzeologického sympozia. Brno: Moravské muzeum, 1965. Museologica I/2000. Bánská Bystrica: UMB, 2000. ISBN 80-8055-449-8. Museologica II/2001. Bánská Bystrica: UMB, 2001. ISBN 80-8055-613-X. Muzealizace v soudobé společnosti. Praha: AMG ČR, 2008. ISBN 978-80-86611-28-0. Vliv muzeologie na rozvoj muzeí v ČR a SR. Opava: Slezské zemské muzeum, 2011. ISBN 978-80-86224-82-4. ICOFOM Study Series.

Odborné časopisy Metodický zpravodaj pro vlastivědu v Severomoravském kraji. MUZEUM. Muzejní a vlastivědná práce. Múzeum.

Elektronické zdroje http://www.unesco.org/new/en/ http://www.unesco-czech.cz/ http://network.icom.museum/icofom


9

Typologie předmětů kulturního dědictví metodika přednášky Mgr. Václav Rutar vedoucí oddělení centrální evidence a administrace sbírek Národní technické muzeum Kostelní 42, 170 78 Praha 7 tel.: +420 220 399 237 mobil: +420 724 184 978, +420 601 592 804 e-mail: [email protected]

Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 e-mail: [email protected] www.muzeumhk.cz

Typologie předmětů kulturního dědictví

Recommend Documents