Typologie sociálních podniků Autor: Kim Alter Sociální podnik Sociální podnik je jakýkoli obchodní podnik založený ze sociálních důvodů – zmírňující/snižující určitý sociální problém nebo selhání trhu – a pro účely vytváření sociálních hodnot, který se ovšem vyznačuje finanční kázní, inovací a rozhodností jakéhokoli jiného podniku z privátní sféry. Obecně se pojmem „sociální podnikatel“ rozumí jedinec a „sociálním podnikem“ organizace. Proto je sociální podnik institucionální výraz pro pojem sociální podnikatel. Sociální podnik používá podnikatelské, inovační a tržní přístupy k vytváření sociálních hodnot a změn. Většinou je charakterizován: -
Sociálním účelem Podnikatelským přístupem Sociálním vlastnictvím
Sociální podnik může být v organizaci organizován jako samostatné oddělení/středisko nebo jakou samostatná právnická osoba (zisková či nezisková pobočka). Účel pro založení sociálního podniku může být -
Dodatečný mechanizmus financování sociálních programů organizace provozních nákladů nebo Trvale udržitelný programový mechanizmus na podporu poslání organizace.
nebo
Ať již z jakéhokoli účelu, vždy platí, že obchodní úspěch a sociální dopad jsou vzájemně závislé.
Klasifikace sociálních podniků Orientace na poslání Sociální podniky mohou být klasifikovány na základě zaměření na své poslání.
Poslání je hlavní náplň činnosti Činnost je spojená s posláním
Činnost nesouvisí s posláním Motivem je poslání Motivem je zisk
Sociální podnik s posláním jako hlavní náplní činnosti Hlavní náplní činností podniku je sociální poslání. Takové sociální podniky jsou vytvořeny proto, aby prostřednictvím modelu samofinancování podporovaly a rozvíjely plnění sociálních cílů. Příklady takového typu sociálních podniků jsou instituce nabízející mikrofinancování a organizace založené proto, aby zaměstnávaly osoby znevýhodněné na trhu práce (rozvoj zaměstnanosti). Sociální podniky s posláním jako hlavní náplní činnosti často přebírají formu vnořených sociálních podniků.
Sociální podnik s podnikatelskou činností spojenou s posláním Podnikání je spojeno s posláním organizace nebo s poskytovanými sociálními službami. Sociální podnik s podnikatelskou činností spojenou s posláním používá majetek k vytváření sociálních hodnot v rámci programů a produkuje ekonomické hodnoty k dotování sociálních programů a/nebo k úhradě provozních nákladů. Komercializace sociálních služeb je běžnou formou sociálního podniku s činností spojenou s posláním. Jedním z příkladů je organizace zabývající se službami pro rodinu; organizace poskytuje dětem z rodin s nízkými příjmy jídlo zdarma, pokud je rodina zapsaná v denních ochranných (pečovatelských) programech organizace. Organizace začne využívat svoji závodní kuchyni, pracovníky - dietiky a kuchaře, k podnikání v oblasti cateringu a stravování v rámci „sociálního instituciálního“ tržního segmentu – tj. pro školy, denní centra, nemocnice, které jsou ochotné a schopné za danou službu platit. Dalším typem sociálního podniku s činností spojenou s posláním je tzv. rozšíření poslání. Příkladem je organizace pro ekonomický rozvoj žen. Taková organizace podporuje samostatně výdělečně činné svobodné matky tím, že poskytuje konzultace k provozu drobného podnikání; a organizace rozšíří svoje poslání tím, že otevře sociální podnik pro péči o děti, podnik za službu účtuje poplatky s pohyblivou sazbou, a tím umožní svým klientkám získat více času k vlastnímu podnikání. Sociální podnik s činností spojenou s posláním často nabývá formu začleněného sociálního podniku.
Sociální podnik s činností, která nesouvisí s posláním Podnikání nevychází z poslání organizace nebo nemá záměr podporovat poslání jinak, než získáváním příjmů pro svoje sociální programy a provozní náklady. Obchodní činnosti mohou mít sociální sklon, mohou přidat marketing nebo obchodní značku, mohou operovat v odvětví vztahujícím se ke službám nebo sektoru mateřské neziskové organizace, ale motivací k založení takovéhoto podniku zůstává možnost dosažení zisku. Sociální podniky s činností nespojenou s posláním obvykle fungují ve formě externího sociálního podniku.
Propojení obchodu / sociálního programu Externí sociální podniky
Sociální programy - Podnikatelské aktivity Sociální programy se liší od obchodních činností. Neziskové organizace zakládají externí sociální podniky, aby financovaly vlastní sociální služby a/nebo provozní náklady. Podnikatelské aktivity jsou provozovány mimo běžné provozní činnosti organizace, pouze zajišťují dodatečné financování sociálních programů. Externí sociální podniky obecně netěží z reinvestování kapitálu, sdílení nákladů nebo programových synergií, proto aby sloužily svému účelu, musejí přinášet zisk. Externí sociální podnik může být vytvořen v rámci své mateřské organizace jako ziskové středisko, nebo zvlášť jako nezisková organizace nebo nevýdělečná pobočka. Právní forma je často volena s ohledem na možnosti přístupu ke kapitálu, půjčkám atd. Externí sociální podniky zapsané jako výdělečné subjekty podléhají místním daňovým zákonům. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je podpůrný a poskytuje neomezený zdroj financování činnosti mateřské neziskové organizace. Externí sociální podniky často nejsou spojené s posláním organizace. Jejich obchodní činnosti nejsou nezbytné k tomu, aby podporovaly a dále rozvíjely poslání organizace. Slouží jako zdroj financí pro sociální programy nebo režie. Externí sociální podnik vytváří ekonomické hodnoty, aby tím podpořil vytváření sociálních hodnot. Externí sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. ekonomické a sociální činnosti jsou propojeny prostřednictvím jejich neziskového vlastnictví a vztahu založeného na financování 2. motivace pro ekonomické aktivity je mechanismus dotování sociálních aktivit 3. cílová populace (klienti) je přímým příjemcem zisku vydělaného v sociálním podniku skrze financování mateřské organizace, ale klienti jsou zřídka zainteresovaní v provozních činnostech podniku. Externí sociální podnik často nabývá formy organizačně podpůrného modelu.
Sociální podniky začleněné
Sociální programy - Podnikatelské aktivity
Sociální programy se prolínají s obchodními aktivitami, často spolu sdílejí náklady a majetek. Organizace vytváří sociální podniky jako mechanismus dotování, jenž má podpořit provozní činnosti neziskových organizací a činnosti spojené s posláním. Začleněné sociální podniky se v mnoha případech rozšiřují nebo obohacují poslání organizace, čímž jí umožňují dosáhnout vyššího sociálního dopadu. Rozšíření poslání lze dosáhnout komercializací sociálních služeb organizace a jejich prodejí novému trhu, který za služby zaplatí poplatky, nebo je možné poslání obohatit poskytnutím nových služeb stávajícím klientům. Začleněné sociální podniky používají hmotný a nehmotný majetek (např. kvalifikaci, metodiku programu, vztahy, obchodní značky a infrastrukturu) jako základ, z něhož vychází ve svém podnikání. Začleněný sociální podnik může být vytvořen jako ziskové centrum nebo „podnikatelské oddělení“ v rámci neziskové organizace nebo jako samostatný subjekt. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je synergický, přičemž jeden druhému přidává hodnotu - finanční a sociální. Začleněné sociální podniky jsou většinou spojené s posláním; jejich obchodní činnosti jsou spojeny s posláním organizace. Začleněné sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. se sociální a ekonomické aktivity prolínají; 2. mezi sociálními a ekonomickými činnostmi existuje synergie - sdílení nákladů, používání majetku, zlepšování systému a rozšiřování nebo posilování poslání; 3. cílová populace (klienti) je přímým příjemcem zisku vydělaného v sociálním podniku prostřednictvím financování, které zajišťuje sociálním programům; klienti mohou nebo nemusí být zainteresováni v provozních činnostech podniku jako zaměstnanci nebo zákazníci. Formu začleněného sociálního podniku často přebírají následující provozní modely:
model napojení na trh, model podporovaných služeb.
Sociální podniky vnořené
Sociální programy Podnikatelské aktivity
Sociální programy a obchodní aktivity jsou totožné. Neziskové organizace vytvářejí vnořené sociální podniky speciálně pro programové účely. Aktivity podniku jsou "vnořené" v provozních činnostech organizace a sociálních programech a jsou spojené s činnostmi vedoucími k naplnění poslání. Sociální programy jsou samofinancovatelné prostřednictvím činností podniku, a tím princip vnořeného sociálního podniku funguje jako trvale udržitelná programová strategie. Kvůli svému zaměření na poslání je většina vnořených sociálních podniků obvykle založena jako nezisková organizace, aby zabránila odchylkám od poslání, ale může být zapsána jako výdělečná organizace, což se odvíjí od právního prostředí. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je jednotný: finančních a sociálních prospěchů je dosaženo souběžně. Vnořené sociální podniky jsou obvykle spojené s činnostmi vedoucími k poslání; obchodní činnosti jsou to hlavní, co vede k poslání organizace. Vnořené sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. sociální a ekonomické aktivity jsou jednotné, 2. sociální poslání je hlavní účel podnikání a 3. cílová populace (klienti) je nedílnou součástí modelu jako přímý příjemce sociálních služeb (beneficient) a rovněž jako trh (zákazníci), zaměstnanci nebo vlastníci podniku. Vnořený sociální podnik je často předlohou těmto provozním modelům:
podpůrný podnikatelský model, model tržně zprostředkovatelský, model zaměstnavatelský, model poplatků za služby, model orientovaný na trh klientů s nízkými příjmy, družstevní model, model napojení na trh.
Organizační struktura Sociální podnik může být vytvořen jako samostatné oddělení, programové nebo ziskové středisko v rámci neziskové organizace a nemusí mít jinou právní subjektivity než svojí mateřské organizace. Sociální podnik také může být pobočkou neziskové mateřské organizace, zapsaný buď jako výdělečný, nebo nevýdělečný. Mnoho organizací používá různé kombinace struktur současně. Následující diagramy ilustrují strukturu sociálního podniku vůči své mateřské organizaci.
Vnitřní organizační struktura
Mateřská organizace Sociální podnik Sociální podnik je vytvořen jako sekce/oddělení nebo ziskové středisko v rámci své mateřské organizace. Sociální podnik může (nebo nemusí) fyzicky být částí mateřské organizace. Z právní, finanční, řídící a kontrolní perspektivy je podnik interní vůči své neziskové mateřské organizaci. Systémy, zázemí, personál a vedení jsou společné. Jakékoliv provozní modely mohou být strukturovány vnitřně v mezích mateřské organizace; nicméně nejčastěji tuto strukturu využívají vnořené a začleněné sociální podniky.
Vytvořen jako samostatný subjekt
Mateřská organizace Sociální podnik Sociální podnik je vytvořen jako samostatný právní subjekt, buď jako výdělečný, nebo nevýdělečný. V tomto případě sociální podnik může nebo nemusí být fyzickou částí mateřské organizace. Z právního, finančního, řídícího a kontrolního hlediska je podnik externí vůči své neziskové mateřské organizaci. Jestliže sdílí personál, režie a zázemí, děje se tak na formálním (smluvním) základě jako klasický obchodní vztah. Jakékoliv provozní modely mohou být vytvořeny jako samostatné subjekty vůči své mateřské organizaci; nicméně nejběžnějšími formami jsou začleněné a externí sociální podniky.
Vytvořen jako stejný subjekt
Sociální podnik Sociální podnik je stejný subjekt jako jeho mateřská organizace, což funkčně znamená, že není ŽÁDNÁ mateřská nebo základní organizace, přesněji řečeno, sociální podnik je jedinou aktivitou organizace. Není žádná programová, administrativní a infrastrukturní spojnice, která by naznačovala existenci dvou nebo více typů aktivit. Tento typ sociálního podniku se může vyvinout do jedné z dalších struktur přidáním nového podniku nebo sociálních programů. Vnořené sociální podniky jsou nejbežnějšími formami, které používají tuto strukturu.
Modely sociálních podniků Podpůrný podnikatelský model
Sociální podnik
Cílová populace
Trh
Sociální podnik s podpůrným podnikatelským modelem prodává obchodní podporu a finanční služby cílové populaci nebo "klientům", soukromníkům nebo firmám. Klienti sociálního podniku pak prodávají své produkty a služby na otevřeném trhu. Podpůrný podnikatelský model je obvykle vnořený: předmět podnikání je sociální program, poslání se soustřeďuje na to, že poskytuje klientům materiální zabezpečení podporováním jejich podnikatelských činností. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých služeb klientům a používá tyto příjmy k pokrytí výdajů spojených s poskytováním služeb podpory podnikání a k pokrytí nákladů souvisejících s provozem podniku.
Model tržně zprostředkovatelský
Cílová populace
Sociální podnik Trh
Sociální podnik s tržně zprostředkovatelským modelem poskytuje služby cílové populaci nebo "klientům", drobným výrobcům (jednotlivcům, firmám nebo družstvům), aby jim pomohl vstoupit na trh. Služby sociálního podniku přidávají hodnotu výrobkům vytvořeným klienty, tyto služby obvykle zahrnují: vývoj výrobku, pomoc při výrobě a odbytu, úvěr (dobré jméno). Makléř buď přímo vykoupí výrobky vyrobené klientem, nebo je dá do komise a pak výrobky prodává na výnosných trzích s marží. Model tržně zprostředkovatelský je většinou vnořený: předmětem činnosti je sociální program, poslání se soustřeďuje na posílení trhů a na usnadnění materiálního zabezpečení klientů tím, že jim pomáhá vyrobit a prodat jejich výrobky. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji výrobků vyrobených klienty. Příjmy jsou použity k zaplacení výdajů souvisejících s provozními náklady podniku a k pokrytí výdajů spojených s programem, kdy byly vynaloženy prostředky k vývoji produktů, marketingu a úvěrovým službám klientů.
Model zaměstnavatelský
Cílová populace
Sociální podnik Trh
Sociální podnik se zaměstnavatelským modelem poskytuje pracovní příležitosti a pracovní školení cílové populaci nebo "klientům", lidem s bariérami - postiženým osobám, bezdomovcům, rizikovým skupinám mladých lidí a bývalým delikventům. Organizace provozuje podnik, který zaměstnává svoje klienty, a prodává svoje výrobky nebo služby na otevřeném trhu. Druh obchodu je dán vhodností zaměstnání, která vytváří pro svoje klienty, s ohledem na rozvoj jejich dovedností, přiměřenost schopností klientů, omezení a komerční životaschopnost. Model zaměstnavatelský je většinou vnořený: obchodem je sociální program, poslání se soustřeďuje na vytváření pracovních příležitostí pro klienty. Služby sociální podpory pro zaměstnance, např. příprava na zaměstnání, trénování osobnostních dovedností, fyzikální léčba, poradenství v oblasti duševního zdraví nebo zajištění přechodného ubytování jsou vestavěny do podnikového modelu a vytváří pro klienty prostředí
umožňující pracovat. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých výrobků a služeb. Příjmy jsou použity k zaplacení standardních výdajů souvisejících s řízením podniku a s dalšími sociálními náklady vynaloženými na zaměstnávání klientů. Model zaměstnavatelský se hojně využívá v organizacích pro postižené a mladé, ale i v organizacích sociálních služeb, které pomáhají ženám s nízkým příjmem, lidem zbavujícím se závislosti, bývalým bezdomovcům a přináší prospěch lidem, kteří práci dostanou. Oblíbenými druhy předmětů činnosti pro zaměstnávání cílových skupin jsou veřejně prospěčné a údržbářské práce, ostraha, kavárny, knihkupectví, spořitelny, donášková služba, pekárny, dřevozpracující podniky a drobné montážní práce a opravny.
Model poplatků za službu
Sociální podnik
Cílová populace
Model poplatků za službu v sociálním podniku zpoplatňuje sociální služby a následovně je prodává cílové populaci nebo "klientům", jednotlivcům, firmám, komunitám nebo třetí osobě (jinému plátci). Model poplatků za službu je většinou vnořený: obchodem je sociální program, poslání se soustřeďuje na poskytování sociálních služeb v sektoru, v němž operuje, např. zdravotnictví nebo vzdělávání. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky poplatkům vybíraným za služby. Příjmy jsou v organizaci použity na úhradu nákladů na marketing a další náklady spojené s komercializací sociálních služeb. Zisky (čistý příjem) mohou být použity k dotování sociálních programů, které nejsou finančně soběstačné. Model poplatků za službu je jedním z nejvíce používaných modelů sociálních podniků mezi neziskovými organizacemi. Typickými příklady sociálních podniků s poplatky za službu jsou členské organizace a sdružení obchodních společností, školy, muzea, nemocnice a kliniky.
Model orientovaný na trh klientů s nízkými příjmy
Sociální podnik
Cílová populace
Sociální podnik s modelem orientovaným na trh klientů s nízkými příjmy je variací modelu poplatků za službu, který rozumí cílovou populaci nebo "klienty" trhem, jenž má prodávat zboží nebo služby. Tento model klade důraz na to, aby chudí klienti nebo klienti s nízkým příjmem měli přístup k produktům a službám, k nimž klientům zamezuje přístup cena, odbyt, prvky produktu atd. Příklady produktů a služeb mohou zahrnovat: zdravotní péče (vakcinace, recepty na léky, oční chirurgie), zdravotnické a hygienické výrobky (jódovaná sůl, mýdlo, dioptrické brýle), zpoplatněné spotřební služby (elektřina, biomasa a voda) atd. Sociální program je vnořený v činnosti organizace, umožňuje přístup k produktům a službám, které klientům zlepšují zdraví, vzdělání a kvalitu života a přinášejí jim příležitosti. Příjmy jsou zajištěny prodejem produktů, výdělek je použit na pokrytí provozních nákladů a marketingu a odbytových nákladů. Nicméně dosažení finanční rentability kvůli nízkým příjmům cílové populace v modelu orientovaném na trh klientů s nízkými příjmy může být výzvou. Sociální podnik musí spoléhat na vytvoření kreativního systému odbytu, snižování nákladů vynaložených na výrobu a marketing, dosažení efektivní provozuschopnosti. Často se využívají ve zdravotnictví, vzdělávání, technologii, veřejné službě.
Družstevní model
Sociální podnik Cílová populace (členové) Trh
Vnější trh
Družstevní model sociálního podniku poskytuje přímý užitek cílové populaci nebo "klientům", členům družstva, prostřednictvím členských služeb: informace o trhu, technická pomoc/rozšíření služeb, kolektivní vyjednávací síla, úspory z rozsahu při hromadných objednávkách, přístup k produktům a službám, přístup produktů a služeb vyrobených členy družstva na domácí i zahraniční trhy atd. Členy družsta obvykle bývají drobní výrobci, kteří se zabývají výrobou podobných produktů, nebo komunita se společnými potřebami - např. přístup ke kapitálu nebo zdravotní péče. Členové družstva jsou klíčové osoby v družstvu, mají prospěch ze zisku, zaměstnanosti nebo poskytovaných služeb, a zároveň investují do družstva svoje vlastní zdroje, čas, peníze, produkty, práci atd. Družstevní model je vnořený: předmětem činnosti je sociální program. Poslání družstva se soustřeďuje na poskytování služeb členům. Družstvo dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých produktů a služeb členům (klientům), ale i komerčním trhům. Družsta používají příjmy k pokrytí nákladů spojených s poskytováním služeb svým členům a zisky mohou být použity k dotování služeb pro členy. Sociální podniky (družstva) v sobě zahrnují zemědělská marketingová družstva, úvěrové společnosti a britskou obměnu družstva, tzv. "mutuals" nebo "societies", které jsou
běžně spojovány se sociálními charitativními zdroji nebo vládou.
podniky.
"Mutuals"
bývají
často
financované
Model napojení na trh
Cílová populace
Sociální podnik
Trh
Model napojení na trh v sociálním podniku napomáhá obchodním vztahům mezi cílovou populací nebo "klienty", drobnými výrobci, místními firmami, družstvy a vnějším trhem. Sociální podnik funguje jako makléř spojující kupující s prodejci a naopak a účtuje si za tuto službu poplatky. Druhým běžným typem obchodu v modelu napojení na trh je informace o prodejním trhu a výzkumné služby. Narozdíl od modelu tržně zprostředkovatelského tento typ sociálního podniku neprodává produkty svých klientů, spíše spojuje klienty s trhy. Model napojení na trh může být buď vnořený, nebo začleněný. Jestliže je podnik samostatný, jeho poslání se točí kolem propojování trhů a jeho sociální programy podporují tento cíl, model je vnořený. V tomto případě obchodem je sociální program; příjem generovaný z aktivit podniku je použit jako mechanismus samofinancování pro sociální programy. Sociální podniky modelu napojení na trh také vznikají komercializací sociálních služeb organizace nebo použitím nehmotného majetku, jako např. obchodních vztahů, a příjem je použit k dotování služeb jiných klientů. V druhém případě se sociální program a obchodní činnosti prolínají, z čehož vychází začleněný model. Model napojení na trh v sociálním podniku je používán mnoha obchodními asociacemi, družstvy a programy rozvoje podnikání. Typy sociálních podniků zahrnují dovoz - vývoz, průzkum trhu a služby makléře.
Model podporovaných služeb
Sociální podnik
Cílová populace
Trh
Model podporovaných služeb v sociálním podniku prodává produkty nebo služby vnějšímu trhu a používá zisk k financování svých sociálních programů. Model podporovaných služeb je obvykle začleněný: obchodní činnosti a sociální programy se prolínají - sdílené náklady, majetek, provozní činnost, zisk a vlastnosti programu. Ačkoliv model podporovaných služeb je primárně používán jako mechanismus financování - obchodní mandát je oddělený od sociálního poslání - obchodní činnosti mohou rozrůst nebo posílit poslání organizace. Neziskové organizace, které zavádějí sociální podniky na poskytování dotovaných služeb, provozují mnoho různých obchodních činností, nicméně většina používá svůj hmotný majetek (budovy, pozemky nebo vybavení) nebo nehmotný majetek (metodiku, know-how, vztahy nebo firemní značku) jako základ pro aktivity svého podniku. Komercializace klíčových sociálních služeb vede k podnikatelským činnostem, které mají svojí povahou blízko k sociálním programům podniku a mohou rozšířit poslání; zatímco používání fyzického majetku k prodeji veřejnosti může vyústit v podnik, který je podstatně jiný, než jsou sociální programy organizace. Z finančního pohledu je obchod založen na spekulacích s majetkem a sdílení nákladů a poskytuje proud neomezeného příjmu, aby přispíval nebo plně financoval jednu nebo více sociálních služeb. Dotování služby je jednou z nejběžnějších forem sociálních podniků, protože může být aplikováno prakticky na jakoukoliv neziskovou organizaci. Model podporovaných služeb může přece jen přerůst v organizačně podpůrný model, pokud se stane dostatečně výnosným tak, aby "setřásl" příjem mateřské organizaci. Model podporovanýcch služeb v sociálních podnicích může být jakýmkoliv typem obchodu.
Organizačně podpůrný model
Sociální podnik Organizace sociálních služeb Cílová populace
Trh
Organizačně podpůrný model sociálního podniku prodává produkty a služby na vnějším trhu, obchodům, podnikům nebo veřejnosti. V některých případech jsou zákazníky cílová populace nebo "klienti". Organizačně podpůrný model je obvykle vnější: obchodní aktivity jsou odděleny od sociálních programů; čistý příjem ze sociálního podniku poskytuje tok financí, které pokrývají náklady spojené se sociálním programem a provozní náklady neziskové mateřské organizace. Ačkoliv organizačně podpůrné modely mohou mít sociální charakter, privilegium takového typu sociálního podniku je zisk, nikoliv společenský/sociální dopad. Takovýto model sociálního podniku je vytvořen jako mechanismus financování pro organizaci a je často strukturován jako vedlejší podnik/pobočka (nevýdělečný nebo výdělečný subjekt), který vlastní nezisková mateřská organizace. Úspěšné příklady tohoto modelu pokrývají všechen rozpočet mateřské organizace nebo jeho podstatnou část.
Komplexní model
Cílová populace
Sociální podnik Organizace sociálních služeb Trh Cílová populace
Komplexní model sociálního podniku kombinuje dva nebo více provozních modelů. Komplexní modely jsou flexibilní; jeden sociální podnik může kombinovat prakticky jakýkoliv počet provozních modelů. Modely se kombinují proto, aby bylo dosaženo požadovaného účinku a plánovaných příjmů. Například provozní modely, které zapadají do kategorie začleněný nebo externí sociální podnik, mohou přinést vyšší finanční užitek, zatímco vnořené sociální podniky nabízí vyšší společenskou/sociální návratnost, a proto se modely kombinují, aby sociální podnik dosáhl obou cílů. Pokud je to pro cílovou populaci organizace adekvátní, model zaměstnavatelský je často kombinován s jedním z dalších modelů, aby přidal sociální hodnotu – např. model zaměstnavatelský a organizačně podpůrný model, viz schéma. Provozní modely se často kombinují jako část přirozené diverzifikace a strategie růstu během vývoje sociálního podniku.
Smíšený model
Cílová populace Trh Organizace sociální služby #1 ("mateřská") Organizace sociální služby #2 Sociální podnik #1 Sociální podnik #2 Sociální podnik #3 Mnoho neziskových organizací vykonává činnosti smíšené povahy (více záměrů), každá činnost má různé sociální programy, finanční záměry, příležitosti na trhu a struktury financování. Každý záměr/jednotka v rámci smíšeného modelu se může vztahovat k cílové populaci, sociálnímu sektoru, poslání, trhům nebo klíčovým kompetencím. Kupříkladu muzeum, navíc s vzdělávacími uměleckými výstavami, může mít jak výdělečný obchodní katalog, tak i vysoce dotovaný výzkum a činnosti spojené s nákupem. Neziskové organizace, které využívají smíšený model, kombinují sociální a obchodní právní subjekty; pobočky patřící mateřské organizaci nebo oddělení (hospodářská střediska) v rámci toho rozšiřují své sociální služby a těží z toho nové obchody a příležitosti sociálního trhu. Jako všechny sociální podniky, smíšené modely probíhají v různorodých formách závisejících na věku organizace, sektoru, sociálních a finančních plánech a příležitostech. Diagram znázorňuje komplexnost, ne konformismus organizační formy. Smíšené modely jsou často produktem zralosti organizace a zkušeností sociálního podniku. Tento model je běžný mezi velkými, mnohasektorovými organizacemi, které pro každou technickou oblast vytvářejí oddělené odbory nebo pobočky - tj. vzdělávání, zdravotní péče, ekonomický rozvoj atd. - a nové obchodní podniky. V neziskových organizacích se "zralými" sociálními podniky jsou smíšené modely konvencí, ne vyjímkou, jsou výsledkem růstu a diverzifikace činností.
Licenční model (frančíza)
Spojuje s jakýmkoliv provozním modelem
Sociální podnik
Licenční sociální podnik # 1 Licenční sociální podnik # 2 Licenční sociální podnik # 3 Spojuje s jakýmkoliv provozním modelem
Organizace může vytvořit licenci ze svého "osvědčeného modelu sociálního podniku" a prodávat ji jiným neziskovým organizacím, které pak provozují její činnost stejným způsobem jinde. Frančíza umožňuje neziskovým organizacím, které provozují životaschopné sociální podniky, nicméně již narazily na limity místního trhu, dále expendovat formou udělení licence a vytvoření repliky sociálního podniku na jiném trhu. Například kavárna, která zaměstnává postižené osoby, může být výnosná pouze tehdy, když zaměstnává 12 nebo méně handicapovaných osob v daném místě. Nicméně pokud se vytvoří z osvědčeného obchodního modelu licence, může kavárna (sociální podnik) vytvořit pracovní místa pro stovky handicapovaných lidí. Z toho důvodu licenční model zvyšuje přenositelnost a vytváření sociálních hodnot protřednictvím kopírování firmy jinde. Kupující platí licenční poplatky, aby získali obchodní model, know how, metodiku provozu sociálního podniku a průběžnou technickou pomoc od poskytovatele licence. Koupě licence umožňuje neziskovým organizacím soustředit se na provoz osvědčeného modelu sociálního podniku, spíše než se obávat o to, jaký druh podnikání začít, jaké produkty prodávat nebo na který trh vstoupit. Stát se poskytovatelem licence, znamená vytvoření nového sociálního podniku pro organizaci, která kapitalizuje vlastní práci, obchodní kvalifikaci a zkušenosti a na oplátku vytváří příležitosti pro nové účinné sociální dopady vlastního podniku a jiné zdroje výdělečných příjmů. Frančíza jako taková může být jakýkoliv úspěšný a kopírovatelný sociální podnik.
Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací
Soukromá firma
Sociální podnik
Spojení s jakýmkoliv provozním modelem
Sociální podnik s modelem partnerství mezi komerční a neziskovou organizací je vzájemně výhodný obchodní vztah nebo společný podnik mezi výdělečnou firmou a neziskovou organizací. Může dojít k partnerství s existujícím sociálním podnikem nebo může vyústit v založení nového subjektu nebo ziskového střediska. Sociální podnik může nebo nemusí být spojený s posláním a využívat majetek neziskové organizace, jako jsou vztahy s cílovou populací, komunitou, firemní značkou nebo kvalifikací. Pro výdělečné organizace partnerství přináší jeden nebo více z následujících užitků: nižší náklady (levnější pracovní síla/nižší náklady na výzkum a vývoj); snižuje omezení (žádné přísné regulační dozory); zlepšuje vztahy s komunitou nebo prestiž značky; umožňuje vývoj nového produktu; proniká na nové trhy nebo zvyšuje prodej. Přínosy partnerství pro neziskové organizace jsou finanční výnosy, vyrovnanost odbytu a posílený marketing a v případech, kdy činnost je spojená s posláním, sociální dopad. Trh je většinou vnější - veřejnost, ale existují případy, kdy platící zákazník a klient jsou totožní. Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací může být vytvořen jako společný podnik, licenční dohoda nebo formální partnerství. Stojí za povšimnutí, že nevýdělečné organizace používají termín "partnerství" volně, aby poukázaly na obchodní filantropii nebo „cause-related“ marketing. Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací je partnerství založené na aktivní pracovní angažovanosti v sociálním podniku, není to pouze obchodní vztah, který by mohl být financovatelem, zákazníkem nebo dodavatelem představeným v jiných modelech sociálních podniků.
