TÝNECKÉ LISTY. Otázka pro... PRŮVOD

Měsíčník Obce Velký Týnec

TÝNECKÉ LISTY Ročník XXIll

Listopad 2013

Cena 10,- Kč

Listopadový úvodník Někdy stačí otevřít jen na maličkou škvírku. Pro pohled. Vůni. Zvuk. Závan tepla či chladu. Pro vzpomínku. Ty za těmi škvírkami dlí nejčastěji. Ty jsou nám jakousi podvědomou mírou věcí k nám přicházejících. Jó, to už jsem viděl, zažil, zase to bude stejně špatné. Jak často těmito slovy šermujeme v obraně nebo v útoku, abychom k sobě nepřipustili nic nového. Někdy tak vyléváme s vaničkou i dítě. Příměr, který pro mne byl dlouho nejasný. Až jsem si ho představil. Koupete ve vaničce synka, hrajete si s ním. Foukáte do mýdlové pěny a smějete se tomu. Na kostele odbije sedmá. Čas ukládání k spánku. Vezmete tudíž vaničku a vylejete ji na dvorek. Vrátíte se zpět do světnice a zeptáte se manželky: Mámo, nevíš, kde ten náš kluk je? Teď tady byl. My taky nemůžeme mít nic bez problémů. A váš synek zatím na dvorku vystrkuje zadeček na nebe a je z toho světa pořádně zmatený. Tak nějak se musí cítit každý den, který nepřivítáme s nadějí. Vždyť on je tady pro nás poprvé. Úplně nový. A od nových věcí nebo zážitků si většinou slibujeme, že nás učiní šťastnými. To je důvod, proč se na ně těšíme. Velevážené čtenářky, vážení čtenáři, nechte proto svoji skepsi dřímat v podzimním šerosvitu a rozhlédněte se po kráse kolem sebe. Je pro všechny a úplně zadarmo. Zkuste v každém dni najít něco nového, něco, co jste ještě nezažili, a podělte se o to se svými blízkými. Život se vám stane nádherným dobrodružstvím. Bylo to zrovna včera, když jsem jel ráno do školy na kole. Vycházelo slunce a jeho paprsky se zprudka opřely do domečků v ulici Boční. Zářily jako obrazy Paula Cézanna z francouzské Provence. Nikdy jsem tam nebyl, ale slunce, které na ni svítí, ji přeneslo sem k nám. Na chvíli. A já směl být u toho. Na listopad také připadá jedno velmi významné výročí. 90 let od zahájení českého radiového vysílání. Musím upřímně říct, že i když je rádio mezi všemi ostatními masmédii opravdu stařečkem, nikdy jsem se s ním v životě nenudil. Způsob, jakým dokáže v člověku probouzet fantazii, je obdivuhodný. Jako dítě jsem se mnohokrát bavil tím, že jsem posunoval ručičku po stupnici vlnových délek a poslouchal zvuky z éteru. Nezapomenutelné večery naplněné sněním o dálkách a dobrodružstvích. Ani intelekt a touha po kráse nepřijdou při poslechu rozhlasových her a koncertů zkrátka. Rádio je prostě kamarád. Někdy si na něj večer udělejte chvilku a oslavte s ním ty jeho úctyhodné narozeniny. Asi tušíte, že vás chci tímto úvodníkem zavést na cestičku, po které se dá s klidnou myslí projít podzimními a politickými depresemi. Kráčejte po ní s hlavou zvednutou a srdcem radostným.

Lampiónový průvod 2013

Foto: 4x Josef Londa Lampiónový průvod k výročí vzniku samostatného Československa se letos konal 25. října

Pozvánka na Vánoční jarmark 2013 Eva Friesnerová Vážení spoluobčané, přijměte co nejsrdečnější pozvání na druhý ročník Týneckého charitativního jarmarku, který se uskuteční dne 23. listopadu 2013 v prostorách zámecké zahrady, a to za podpory Obce Velký Týnec a dvou dobrých andělů - paní Veroniky Batové a Lucie Peňaškové. Stejně jako v loňském roce bude výtěžek věnován na pomoc nemocným dětem. Letos to bude s drobnou změnou rádi bychom obdarovali a podpořili nejen oddělení hemato-onkologické, ale celou dětskou kliniku Fakultní nemocnice Olomouc. Novinkou je také spojení jarmarku s akcí Rozsvěcování vánočního stromu, které se stane pomyslnou zlatou tečkou. Lucka i Veronika jsou velké bojovnice. Ještě bylo léto, horko, lidé si plnými

Otázka pro...

doušky užívali léta a ony už intenzivně pracovaly. V průběhu několika měsíců kontaktovaly prodejce, přemlouvaly, doslova až bombardovaly známé osobnosti, aby vám i letošní ročník jarmarku nabídl jen to nejlepší! A věřte-nevěřte byly úspěšné! Slovy jednoho z účinkujících: „Teda paní, vy mi dáváte, ale vaši prosbu prostě nelze odmítnout!“ A co vás tedy čeká? Na co se můžete těšit? Jarmark otevře své brány návštěvníkům v 10 hodin dopoledne. Od této chvíle můžete navštívit nepřeberné množství stánků. Těšit se můžete na voňavé čaje, italskou kávu, perníčky, medové výrobky, domácí uzeniny, sýry, na své si přijdou i milovníci zdravých potravin. Určitě vyzkoušejte pravou italskou pizzu z čerstvých potravin, připravenou pod rukama italského mis-

tra! Zastavte se také u stánku s kvalitními farmářskými oleji. Kdo má sladký zub, určitě ocení prodej frgálů, štramberských uší či pražených oříšků a mandlí. Pokud hledáte vánoční inspiraci, okouzlí vás sušená aranžmá, keramika, svíčky, netradiční ozdoby ze slámy, košíky, dřevěné aroma kuličky a mnoho dalšího! Dámy určitě potěší pohled na bižuterii, ať už klasickou či vyráběnou metodou Fimo. Dále zde najdete háčkované zboží, knihy, spodní prádlo, domácí mýdla, plastové výrobky, smaltované nádobí či zahradnické nářadí. Pokud hledáte originální dárek šitý přímo na míru - výroba baňky na přání je tím pravým! Neopomínáme ani nejmenší zákazníky - připraveny jsou dřevěné hračky, dětský textil z Anglie, dětské korálky či bylinkoví medvídci. ... pokračování na straně 7

4

Obecní policie informuje

5

Vánoční jarmark

9

Informační technologie očima Magdaleny Drlíkové

Jaroslava Trnečku str. 2

Romanu Dočkalovou

PRŮVOD

str. 6

Evu Kvítkovou

10

Neslavné výročí ústupu z hranice republiky

14

Fotografie z vítání občánků z října 2013

str. 6

Jana Machovského str. 7

Stanislav Denk

www.velkytynec.cz

Týnecké listy neleznete v elektronické podobě na obecních internetových stránkách

2

Starostovýma očima

TÝNECKÉ LISTY

Říjnové kalendárium 12. října Vítání občánků - Obřadní síň OÚ Velký Týnec - 13.00. a 13.30 hodin - Výbor pro sociální záležitosti ZO Velký Týnec 24. října 29. zasedání mikroregionu Království - Věrovany - 9.00 hodin 25. – 26. října Volby do Poslanecké sněmovny ČR 25. října Lampiónový průvod k 95. výročí vzniku ČSR - Hradisko – 17.30 hodin - Obec Velký Týnec a SDH Velký Týnec

Další události Dne 2. října proběhlo setkání starosty obce s představiteli společenských organizací a sportovních oddílů. Společně připravili program akcí na rok 2014, který bude mimo jiné uveřejněn i v chystaném týdenním kalendáři naší obce. Dne 7. října byla zahájena v areálu ZŠ Milady Petřkové výstavba kurtů na plážový volejbal. Na realizaci byla vybrána firma Jana Machovského. Na konci měsíce října ukončila firma

SISKO Přerov práce na 1. části 2. etapy výstavby chodníku na týneckém hřbitově. Dokončení celé stavby proběhne na jaře 2014. Na akci se finančně spolupodílí obec Grygov. Dne 24. října skončily úpravy prostoru před starou školou, resp. u vjezdu do dvora staré školy. Nově zde byla umístěna obecní úřední deska, lavička, novou podobu mají záhony, nový je i zde vysazený strom. Úpravy provedla firma Stavby Žádník.

Počasí Oč nevlídnější počasí k nám bylo v září, kdy jsme čekali útok příjemných slunečních paprsků, o to veselejší byl barevný říjen. Jeho začátek sice zahrozil studenými nočními teplotami, ale konec měsíce se odehrál ve znamení pádů letitých teplotních rekordů, a to směrem nad dvacet stupňů. První

dekáda: noc - 4, 5, 0, 1, 2, 9, 6, 8, 7, 10; den - 12, 11, 10, 11, 12, 10, 14, 18, 12, 14. Druhá dekáda: noc - 8, 9, 10, 5, 7, 8, 6, 9, 5, 8; den - 18, 16, 15, 11, 11, 10, 11, 13, 14, 15. Třetí dekáda: noc - 8, 8, 9, 13, 13, 10, 12, 8, 12, 9, 8, 0; den - 15, 19, 19, 19, 17, 17, 12, 13, 19, 13, 12, 12.

Otázka pro... Jaroslava TRNEČKU, vedoucího Stavebního úřadu Velký Týnec V letošním roce měli klienti zdejšího stavebního úřadu možnost jednat se třemi vedoucími. Na vesnický úřad, který systémově zaměstnává pouze jednu osobu, to nebylo málo. Ing. Gerlich odešel na jaře do starobního důchodu, jeho nástupkyně ing. Brzobohatá zase na počátku října na mateřskou dovolenou. V Bystrovanech tak musí od začátku září sedlat své kolo ing. Jaroslav Trnečka, aby usedl za úřednický stůl a umožnil obci i občanům nadále architektonicky zvelebovat svá sídla.

nech. Srovnáváš obec, kde žiješ, s tou, kde pracuješ? Tak Bystrovany asi každý Týnečák zná, protože tam minimálně navštívil proslulý Horizont. Ale pokud nezná ani tuto krásnou botanickou zahradu, tak prozradím, že je to obec na okraji města Olomouce. Převládá v ní zástavba vesnického typu, nově je rozšířena o satelitní části s novostavbami rodinných domů. Ve srovnání s obcí Velký Týnec je u nás nižší občanská vybavenost. Máme pouze mateřskou školu a první stupeň základní školy. Nově byl zbudován sportovní areál a dva soukromé obchody s potravinami. Chybí nám bohužel zdravotní středisko, pošta a obchody s rozšířeným sortimentem. Co se týká historie obce Bystrovan, nachází se zde kaple svatého Bartoloměje a na cyklostezce do Olomouce památník amerických letců sestřelených za 2. světové války. Výhodou naší obce oproti Týnci je však častější spojení s městem, a to díky městské hromadné dopravě. Z hlediska architektury a urbanismu je tedy Velký Týnec na tom lépe než Bystrovany.

Jardo, prozraď něco na sebe ze svého životopisu… Tak aby lidé neměli obavu, že jednají s nekompetentní osobou, prozradím, že jsem vystudoval Vysokou školu stavební FAST Brno, obor pozemní stavby a fakultu soudního inženýrství v oboru soudní znalec. V této profesi jsem pracoval třicet let nejen v Česku, ale i v zahraničí, především v bývalém Sovětském svazu. Mimo jiné jsem také učil na střední stavební škole. V letošním roce jsem absolvoval kurz administrativního pracovníka ukončený certifikátem platným v České republice.

Obvyklá otázka na závěr – nejen prací je člověk živ. Co tě kromě práce ještě baví? Mezi mé koníčky patří hudba, rád jezdím na kole, které využívám i jako dopravní prostředek na cestu do práce. A když už je to poslední otázka, tak mi na závěr dovol ještě jednu větu. Byl bych rád, aby občané vnímali, že chci všech svých znalostí a zkušeností využít pro to, aby byli s mým působením na stavebním úřadu spokojeni.

Bydlíš v nedalekých Bystrova-

Ptal se Petr Hanuška

Komentáře Letos se udělalo dost akcí, řekl mi jeden občan a na první pohled byl upřímně potěšen. Vysvětlil jsem mu, že zafungovalo něco, po čem volali starostové v tomto státě několik let - do městských a obecních pokladen byly navýšeny daňové příjmy. V našem případě kalkulačka ministerstva financí vypočítala, že by to mohla být částka přes 6 milionů korun navíc! Na konci října měla naše obec proti očekávanému příjmu o 4,8 milionů korun více. A protože vedení obce sleduje příliv financí do obecní poklady měsíc co měsíc, postupně zastupitelé obce zařazovali do plánu práce, resp. výdajů jednu akci za druhou. V měsíci říjnu to byla především stavba chodníku na hřbitově, kterou prováděla firma SISKO Přerov. Jde o realizaci druhé etapy projektu, který zahrnuje celkem tři části. K té poslední by měla obec přistoupit příští rok a hřbitov by tak byl kompletně hotový. Dokončení druhé etapy proběhne vzhledem k nevyzpytatelnosti počasí až na jaře příštího roku. V jejím rámci budou vztyčeny i lampy veřejného osvětlení a rozvedeny nové vodovodní rozvody. Druhá větší akce se zrodila částečně improvizovaně, i když jsem na ni myslel již delší dobu. Na zámecké zahradě se vinou stáří a trouchnivění ulomila velká větev na zdejší vrbě, čímž došlo k výraznému narušení stabilizované polohy stromu. Díky ulomeným částem se ukázalo, že celý strom je prohnilý a je nutno jej skácet (viz fotografie ve Fotogalerii na obecních webbových stránkách). A když už pan Pavel Hecht objednal plošinu, byly odstraněny i tři jehličnany, které rostly vedle obchodu manželů Stejskalových. Část veřejnosti byla velmi rozladěna a s krokem hlasitě nesouhlasila. Byl jsem osobně osloven a vyzván ke zdůvodnění. Konstatoval jsem, že stromy tohoto typu a vzrůstu jednoznačně do intravilánové zástavby nepatří. Jejich kořeny zarostly pod přilehlou zídku i komunikaci, které narušovaly, z valné části byly viditelné v úrovni nad okolním terénem. Navíc rostly v bezprostřední blízkosti obchodu, nad nímž je soukromé bydlení, chodily kolem nich malé děti do školy. Vzhledem k jejich stáří se tedy nedalo vyloučit i možné ohrožení lidí i majetku. Vysvět-

lení občan nepřijal. Je mi jasné, že těch nesouhlasících bude daleko více a že je ani v této chvíli nepřesvědčím. Část kritiků však nakonec akceptovala novou parkovou úpravu s pochopením a dokonce i s dodatečnou pochvalou.

Foto: Petr Hanuška Ve sportovním areálu ZŠ Milady Petřkové vzniká v těchto týdnech nové sportoviště, resp. kurty pro plážový volejbal. Obec na stavbu získala finanční prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj. Stavbu provádí firma Jana Machovského z Velkého Týnce. I tady je pohled části veřejnosti problematický: nač potřebujeme další sportoviště? Pak chybějí peníze jinde! Je to zbytečné! Mám zcela odlišný názor. Doba, kdy nám klukům stačila na vyblbnutí jedna rovná loučka a fotbalový míč, je definitivně pryč. Moderní sportovní zázemí se stává standardem nejen pro městskou zástavbu, ale i pro život na vesnici. A pokud by naše obec v této sféře zaostávala, dovedu si představit, že titíž lidé by poukazovali na to, jak je možné, že u sousedů mají to a to a my nemáme nic! Obec proto musí paralelně řešit spoustu věcí, mj. i modernizaci sportovišť. Jsem proto velmi rád, že podnět k výstavbě kurtů pro plážový volejbal od TJ Sokol Velký Týnec přišel (klasický volejbal je na ústupu, začíná dominovat právě jeho plážová varianta) a že se nám podařilo na jeho výstavbu získat z dotace 400.000,- Kč. Osobně mám ještě ve sféře rekreačních aktivit několik „drobných“ přání. Zakoupit betonové stoly na stolní tenis, pořídit U-rampu pro skateboardisty a hlavně ve spolupráci s fotbalovým oddílem postavit na místě dnešního antukového kurtu multifunkční umělou plochu. Od přání k realizaci je sice cesta daleká, ale pokud si pamětníci vzpomenou, jak vypadala naše sportoviště před deseti lety a jakou podobu mají dnes, nejde o nerealizovatelné sny.

Stranu připravil Petr Hanuška

Obecní úřad ve Velkém Týnci Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1

Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495 585 151 113 fax: 585 391 506 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 120 Místostarosta - Jaroslav Chytil ............................................................ 585 151 119 Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ............................................ 585 151 118 Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114 Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116 Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112 Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540 Elektronické adresy: [email protected], [email protected]

TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXIII., č. 11. Vyšlo v listopadu 2013. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada: Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail: [email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.

Obecní servis 3

TÝNECKÉ LISTY

Životní jubilea V měsíci listopadu blahopřejeme k narozeninám: 90 let Paní Karla Juránková z V. Týnce 86 let Paní Antonie Krečmerová z V. Týnce 82 let Paní Marie Tušková ze Vsiska Pan František Vylíčil z V. Týnce

75 let Paní Marie Stroupková z V. Týnce 65 let Pan František Zatloukal z V. Týnce Pan Radim Majer z V. Týnce 60 let Paní Vlasta Podivínská z V. Týnce Pan Karel Polášek z V. Týnce Pan Milan Moravík z Čechovic Pan František Zapletal z Čechovic

Ivan Martin Jirous *** To co jsi zahlédnout nestačil to co nestihnul jsi napsat nádherná báseň se mi v srdci nořila ta báseň byla pryč Tak rychle ubíhá život i život tak rychle ubíhá jak básně které jsme nezapsali vyceněné dásně saní a vlkodlaků Jsme sami /Ze sbírky Úloža/

Výzva Paní Gregorová z Tršic pořádá akci na udržení lidových tradic.

Nové knihy

Prosí o přinesení starých vyšívaných hanáckých textilií. Jedná se o vzory výšivek. Může to být třeba jen kousek textilie, kterou již nelze používat. Vše si prohlédne, nakreslí vzor a přinesené materiály budou po dokumentaci ihned vráceny. Akce se bude konat v pondělí 25. listopadu 2013 od 9 do 12 hodin v předsálí obřadní síně na Obecním úřadě ve Velkém Týnci.

Místní knihovna Čechovice

Kontakt: Anna Graegorová, Tršice 19, tel.: 774 585 962

Zveme vás na nákupy potravinářského a drogistického zboží do samoobsluhy na Návsi

Smíšené zboží na Návsi, Velký Týnec pořádá soutěž o vánoční dárky Stačí nakoupit v období od 1. 11. 2013 do 30. 12. 2013 zboží v hodnotě 300,- (mimo alkohol a cigarety). Vyplnit soutěžní kupón, který dostanete při nákupu, a odevzdat ho. Soutěž bude vyhodnocena dne 30. 12. 2013 v 15,00 hodin za účasti veřejnosti. Těšíme se na vaši návštěvu a účast v soutěži. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

cena cena cena cena cena cena cena cena

– – – – – – – –

Televizor Samsung Lednička Pračka Dětský šlapací traktor John Deere Dětská kuchyňka Miele Dětský uklízecí set Model kombajnu John Deere Cena útěchy – nákup v hodnotě 300,- Kč

1. Rudyard Kipling - Kim 2. Rudyar Kipling - Kniha džunglí 3. Kes Gray - Nelly a příšerky 4. Lenka Lanczová - Zašeptej do vlasů 5. Vlastimil Vondruška - Prokletí brněnských řeholníků 6. Rosie Thomasová - Kašmírový šál 7. Aimee Benderová - Zvláštní smutek citrónového Koláče 8. David Jan Žák, Rudolf Kalčík - Král Šumavy 9. Darinda Jonesová - První hrob napravo 10. Martin Komárek - Poslední slovo Valtra Komárka 11. Anita Moorjany - Musela jsem zemřít 12. Denise Mina - Konec vosí sezóny 13. Agatha Christie - Lord Edgware umírá Připravila Zuzana Denková

Místní knihovna Vsisko Beletrie dospělá 1. Johanne Hildebrandtová: Sága z Valhslly 2. Phyllis Dorothy James: Soukromá pacientka 3. Miroslav Tuščák: Gamby 4. Lawrence Sanders: Vražda v bludišti 5. Viveca Sten: Tiché vody 6. Oldřiška Ciprová: Hříšná královna Beletrie mládež 1. Trancey Turner: Spisovatelé a jejich tlustospisy 2. Terry Deary: Rytíři 3. Thomas Brezina: Zpěvákův amulet 4. Kimberly Pauley: Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí 5. Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda 6. Jitka Chomová: Tonyk Připravila Eliška Navrátilová Otevírací doby týneckých knihoven naleznete na webu obce www.velkytynec.cz

4

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

Obecní policie Velký Týnec informuje Po dohodě s panem starostou vám budu v této rubrice přinášet vždy několik málo informací z našeho regionu. Pokusil bych se stručně shrnout a zhodnotit předchozí období a také uvést podrobnosti o událostech, které jsem jako strážník obecní policie zaznamenal. Současně bych chtěl touto cestou poukázat na problematické situace, potenciální přestupková jednání a další různorodá chování, která buď přímo porušují zákony České republiky (popř. vyhlášky či nařízení obce) anebo „pouze“ narušují klidné občanské soužití obyvatel obce. Hned na úvod musím upozornit, že jako jediný strážník obecní policie v naší obci nejsem samozřejmě schopný „vyřešit“ veškeré závadové jednání a být současně vždy, všude a každému k dispozici. Rád bych, ale bohužel to není prakticky možné. Určitě jsem - ve výjimečných případech - schopen flexibilně reagovat a vyrazit do práce i v době volna, pokud to bude opravdu naléhavé. Jestliže však nebudu v dosahu, doporučuji v těchto situacích kontaktovat přímo Policii České republiky. Nezbytností v mé práci proto bude prioritizování jednotlivých událostí a jejich postupné řešení. Zároveň bych chtěl také zmínit, že dle platné veřejnoprávní smlouvy s obcí Grygov a Krčmaň mám oprávnění, ale také povinnosti vykonávat svoji činnost i v katastru obou zmíněných obcí. V průběhu října 2013 jsem se setkal s několika případy, které bych rád okomentoval.

Filip Raclavský, strážník obecní policie

Podomní prodejci a nabízení rozličných služeb obchůzkou jednotlivých domů Problematiku a s ní spojené praktiky upravuje, ale především ZAKAZUJE nové Nařízení obce č. 1/2013, které je účinné od 1. 8. 2013. Proto bych chtěl vyzvat každého, kdo by narazil na podobné podomní prodejce, aby neprodleně informoval obecní úřad nebo přímo mě na telefonu 725 544 540. Dne 25. října 2013 jsem zdokumentoval jednání zástupců firmy RWE a vyhodnotil je jako protiprávní. Při následných služebních úkonech, a později i za asistence PČR, byli všichni zástupci RWE požádáni o prokázání totožnosti a celá věc byla oznámena Komisi pro projednávání přestupků města Olomouce k projednání ve správním řízení (fyzické osobě hrozí pokuta do výše 30.000,-Kč a právnické osobě dokonce až do výše 200.000,-Kč). Jako perličku bych vám chtěl uvést zajímavý fakt, a to že jeden ze čtveřice seriózních zástupců společnosti RWE byl lustrací PČR zjištěn jako osoba v pátrání a byl eskortován přímo z Velkého Týnce na služebnu PČR v Olomouci k provádění dalších úkonů. Parkování vozidel na hlavních tazích ve Velkém Týnci (Vsisku i Čechovicích) Celá situace není jednoduchá, přestože se jedná téměř vždy o porušení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Parkování na chod-

níku je zakázáno vždy (může být dovoleno pouze v souladu se zákonem, většinou svislou dopravní značkou). Stání na vozovce je potom dovoleno jen za předem daných zákonných podmínek. Málokde je však řidič schopen dodržet § 25 odst. 3 výše uvedeného zákona, a to pravidlo, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy. Jedná se o problematiku, na kterou si občané neustále stěžují, a sám jsem již několik případů musel řešit. Záměrně jsem v úvodu zmínil, že se jedná o případy vozidel stojících na hlavních tazích obcemi. Ony ulice jsou oproti jiným velmi frekventované a plynulost dopravy je narušena téměř vždy. Mnohdy se stane, že je díky stojícímu vozidlu komunikace zcela zablokována a nejhorší případy nastávají tehdy, kdy je stojícím vozidlem v nepřehledném úseku bezpečnost a plynulost silničního provozu na místní komunikaci ohrožena (resp. jsou ohroženi ostatní účastníci silničního provozu). V následujících měsících se společně se zastupitelstvem obce budeme této problematice věnovat a budeme se pokoušet najít vhodná alternativní řešení pro jednotlivé úseky místních komunikací. Trpělivě se budeme snažit vyhodnocovat každý případ zcela individuálně a zkoumat všechny možnosti, které přicházejí v úvahu. Sankcionování je opravdu až ta poslední možnost, která zbývá. Je však nutné, aby občan (řidič, provozovatel vozidla) komunikoval s obcí a obecní policií a byl ochoten podílet se konstruktivně na možných řešeních. Institut osoby blízké, který dříve komplikoval projednávání některých přestupků, je v současných případech nedovoleného parkování prakticky nevyužitelný. Dle § 125f odst. 2 písm. a) výše zmíněného zákona přechází odpovědnost za přestupek na provozovatele vozidla (pokud ani po učiněných nezbytných krocích ke zjištění pachatele přestupku nebyla osoba pachatele přestupku zjištěna). Ještě jednou bych chtěl zmínit, že si velice dobře uvědomuji, o jak citlivou záležitost jde a i s tímto vědomím budu k řešení jednotlivých případů přistupovat. Prozatím bych rád vyzval všechny řidiče (především ty, kteří mají vytvořená parkovací místa před domy, popř. vlastnící průjezdy, garáže, zahrady s možností parkování atd.), aby svá vozidla parkovali především na těchto místech. Na hlavních tazích obcemi potom stáli pouze po nezbytně nutnou dobu - nejlépe se zapnutým výstražným osvětlením signalizujícím překážku provozu s nepříliš dlouhou dobou trvání. Jízda čtyřkolek v obci Další z řady situací, na které si občané stěžují, je chování některých řidičů čtyřkolek. Jízda těchto vozidel je trendem několika posledních let a platí zde, stejně jako u ostatních řidičů jiných typů vozidel, že nelze všechny házet do jednoho pytle. Předem říkám, že se tomuto motosportu sám nevěnuji a ani to neplánuji. Mám však porozumění pro vášeň druhých a jejich koníčky. Existuje dokonce kodex správného řidiče čtyřkolek, který je snadno dohádatelný na internetu, a pokud by každý tento kodex respektoval, neměl by nikdo žádný velký problém. Jak už to ale bývá, vždy se najde někdo, kdo svoji agresivní jízdou ohrožuje ostatní, mnohdy porušuje rychlostní limity, znečišťuje vozovku nebo jezdí bez registrační značky, popř. ve volném terénu bez souhlasu majitele pozemku. Proti takovým je bohužel jen velice málo možností jak zakročit. Celou problematiku jsem si však podrob-

ně nastudoval a zkonzultoval ji s právníky, kteří jsou odborníky na silniční právo. V koordinaci s Policií České republiky jsme schopni namátkově plánovat společné akce a zaměřit se (ve vytipovaných lokalitách a v rozličných denních nebo večerních hodinách) na rychlost jízdy, na kontrolu, zda řidiči nepožili alkohol nebo jinou návykovou látku před jízdou stejně jako na další dodržování předepsaných pravidel, které se k jízdě na čtyřkolce váží. Nicméně vždy půjde jen o to, jak moc slušní čtyřkolkáři se mezi námi budou vyskytovat. Když si někdo po ránu vyjede přes obec pomalou rychlostí tak, aby zbytečně neobtěžoval ostatní hlukem a následně v dostatečné vzdálenosti od obydlí se na účelové cestě rozvášní, tak to asi nebude nikomu moc vadit. To stejné samozřejmě platí také o „obyčejné“ jízdě řidičů na motocyklu nebo v automobilech. Nákladní vozidla ve Vsisku (ulice Přerovská) Posledním bodem, který jsem chtěl zmínit, je nedovolená jízda nákladních vozidel přes most na ulici Přerovská ve Vsisku. Je zde zřetelné dopravní značení s omezením pro průjezd vozidel do 6 tun. I zde se budu snažit kontrolovat dodržování onoho omezení a řidiče, který značku nerespektuje pokutovat. V komplikovanějších případech řidičů (cizinců), kteří by odmítali vyřešení přestupku v blokovém řízení, budu na místo volat kolegy z Policie České republiky, kteří mají zákonné oprávnění vybrat od takového řidiče kauci, popř. zabránit mu v další jízdě. Krátká charakteristika práce obecní policie Běžný život v menší obci je opravdu velmi odlišný od toho městského, a to i při hodnocení jednotlivých situací, které se v našem okolí objevují. Tento fakt se týká především přestupkového jednání, které vykazuje, právnickou terminologií řečeno velice malou společenskou nebezpečnost. Na druhou stranu i takové jednání může pro někoho znamenat velikou obtíž a způsobovat nemalé komplikace. Proto bych rád přistupoval ke všem situacím individuálně a v prvé řadě vyhodnocoval jejich specifické charakteristiky. Tím nechci vůbec naznačit, že by se protizákonné jednání mělo tolerovat, spíše jde o otázku škodlivosti. V tomto ohledu bych byl rád, aby se na mě obraceli sami občané, kteří nahlásí konkrétní problém (i s podrobnostmi). Na mě už potom bude vyhodnotit, zda došlo nebo dochází k přestupkovému jednání, správnímu deliktu anebo by zde mohlo být důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Takový impulz ze strany občanů považuji za klíčový a při řešení protiprávního jednání jde o neoddiskutovatelný argument vůči osobě, která se onoho jednání dopouští.

Může se však také stát, že někdo, ať už vědomě či nevědomě, porušuje některý z celé řady našich právních předpisů, ale nikdo si na takové jednání nestěžuje, nikomu nevadí, nevzniká žádná škoda na majetku a není ani ohrožen žádný důležitý společenský zájem. Takových jednání nebo chování jistě existuje celá řada, a proto je v oněch případech dokonce možné hledat i jiná řešení, které do budoucna konkrétní jednání „zlegalizují“ (např. odebrání dopravního značení, umístění zpřesňujícího dopravního značení, iniciativa ke změně nebo k doplnění vyhlášky obce apod.) Shrnu-li výše uvedené, musím konstatovat, že klíč k naší vzájemné spolupráci leží v dobré komunikaci - oběma směry. Osobně se budu snažit komunikovat co nejsrozumitelněji, vycházet všem vstříc a můžete se spolehnout, že budu vždy hledat funkční konsensus předtím, než bych někoho musel sankcionovat. Jak už jsem zmínil dříve, pokuta je vždy až to úplně poslední řešení. Musím také ještě zmínit, že mě čeká analýza potřeb vztahující se na činnost obecní policie v teritoriu našeho katastru. Na základě sběru dat a jejich vyhodnocení bude možné v budoucnu zefektivnit všechny činnosti obecní policie jako takové a zároveň se cíleně zaměřit na potřeby občanů i samotné obce. Jedním z plánovaných úkolů, který bude řešen přednostně, je budování kvalitního kamerového systému. Je samozřejmě nutné zajistit vhodné softwarové i hardwarové řešení, které bude reflektovat potřeby naší obce a současně bude i praktickým nástrojem pro správu dat. Kamerové systémy nejsou zcela všemocným nástrojem. Bezpochyby však mají své neoddiskutovatelné místo na poli prevence kriminality. Často potom i jejich pouhá přítomnost v dané lokalitě dokáže předejít závadovému jednání ze strany narušitelů veřejného pořádku. Na závěr už bych jen rád upozornil řidiče na řádné přezutí letních pneumatik za zimní. Nejen z hlediska vlastní bezpečnosti, ale také s ohledem na ostatní účastníky silničního provozu je vhodné zavčas zvolit předepsané obutí kol. Dojde-li k dopravní nehodě a vozidlo nebude mít předepsané obutí kol, může se taková lehkovážnost nepěkně prodražit. Pojišťovny obvykle škodu nechtějí hradit, a pokud dojde v těch horších případech i ke zranění osob, vystavuje se řidič riziku, že po něm budou vymáhány i náklady léčení nebo hospitalizace poškozených. Tyto náklady zdravotních pojišťoven mohou vystoupat i do stotisícových částek. Zakončit článek pesimistickou vizí jsem určitě nechtěl záměrně. Věřím, že se všichni podobným situacím vyhneme a prožijeme klidný listopad. Přeji všem mnoho štěstí! Kontakty: mobil: 725 544 540, email: [email protected]

Text a foto: Filip Raclavský Jedním z řešených problémů bylo i poničení kontejneru na elektroodpad

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

Výsledky voleb do PS PČR 2013

Zpracoval Jiří Dvořák

5

6

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

Varhaník Michael Bártek - host 1. adventního koncertu Michael Bártek je laureát Soutěže mladých varhaníků v Opavě z r. 2002, Mezinárodní varhanní soutěže Alexandra Goedickeho v Moskvě 2011 a absolutním vítězem 13. ročníku Mezinárodní varhanní soutěže Césara Francka v Haarlemu (Nizozemí) v roce 2010. Michael Bártek se narodil v roce 1984 v Brně. Na klavír začal hrát v sedmi letech, na varhany ve čtrnácti, a to u Marie Karasové. Studoval varhany na brněnské konzervatoři (2000-2005) u Zdeňka Nováčka a Petra Kolaře, v letech 2005-2009 byl studentem Janáčkovy akademie múzických umění (varhany u Věry Heřmanové a Pavla Černého). Zúčastnil se půlročního studijního pobytu ve Štrasburku v rámci studijního programu Erasmus u pařížského varhaníka Christopha Mantoux (kostel sv. Severína). Je držitelem bakalářského diplomu ve varhanní interpretaci z Brna (2009) a diplomu „Ma-

ster Professionnel” (2012) ze Štrasburku (studia u C. Mantouxe a Aude Heurtematte). Michael je taktéž držitelem štrasburského diplomu „DEM” z cembala (2012, u Aline Zylberajch). Michael studoval i u Martina Gestera (barokní varhanní hru) a Francise Jacoba (basso continuo). Michael Bártek je absolventem magisterského studia varhan na Akademii múzických umění v Praze (HAMU) ve řídě Pavla Černého. Jako koncertní varhaník pravidelně vystupuje ve Francii, Nizozemí, Německu a České republice. Provedení jeho projektu Ring (s malířem Vladimírem Kiseljovem) jsou naplánována pro řadu míst. Michael Bártek v současnosti žije ve Štrasburku. Učí varhany na Protestantské varhanní škole (AFORGEP) a v hudební škole města Sarre-Union a jako liturgický varhaník působí v konzistoři Robertsau-sv. Matouš Štrasburk.

Otázka pro... Evu KVÍTKOVOU, členku národopisného souboru Týnečáci Co pro nás chystají Týnečáci v blížícím se adventním a předvánočním čase? Ve dnech 6. až 8. prosince navštíví naši obec slovenský folklórní soubor Hájiček z Chrenovce. V neděli 8. prosince od 16.00 hodin se uskuteční koncert národopisných souborů Rovina z Velké Bystřice, Týnečáků z Velkého Týnce a jmenovaného souboru Há-

Otázka pro... Romanu DOČKALOVOU z Střediska výchovné péče Tršice Paní magistro, vy a vaše Středisko výchovné péče Tršice jste nabídly základní škole své služby. Můžete nám nějak jednoduše sdělit, v čem spočívají? Nabízené služby jsou v rámci projektu RAMPS VIP III., který je zaměřen na zvýšení kvality poskytovaných služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Snahou projektu je nabídnout podporu žákům, pedagogům i rodičům, rozšířit síť preventivních služeb poskytovaných střediskem výchovné péče a zajištění spolupráce s dalšími poradenskými zařízeními. Dalo by se říct, že fungujete jako školní psycholog? Jste schopna řešit například šikanu či zneužívání drog? Psycholog má ve škole jinou roli. Etoped je odborný pracovník, speciální pedagog a zabývá se dětmi s poruchami chování dětmi s rizikovým chováním, péčí o tyto děti a intervencí. Řeší kromě poruch chování také agresivitu, agresivní chování a závislostní chování.

Text a foto: webbové stránky M. Bártka

jiček. Toto folklórní sdružení zaručuje nevšední zážitek, proto srdečně zveme všechny příznivce hudby k jeho návštěvě. Soubor Týnečáci také zve všechny čtenáře Týneckých listů i na tradiční předvánoční vystoupení. Proběhne v sobotu 21. prosince od 15.00 hodin v Husitském sboru Církve československé husitské ve Velkém Týnci. Své schopnosti předvede i pěvecký sbor školy společně s kroužkem fléten a dětským souborem Sedmikrásek.

Kde vás žáci nebo rodiče najdou? Ve Velkém Týnci jsem každý sudý týden ve

čtvrtek od 8 hodin. Po předchozí domluvě je možno stanovit individuální termín dle možností rodičů. V čem vidíte přínos vašeho projektu? Věřím, že díky působení odborných pracovníků na školách se podaří efektivně pracovat s problémovými dětmi a tím usnadnit chod školy i práci učitelům, kteří na cílenou individuální práci nemají při počtu dětí ve třídách prostor. Školy přítomnost etopedů vítají a věřím, že se odborné poradenské pracovníky podaří na školách udržet i po skončení projektu. Kontakty: [email protected] Středisko výchovné péče Tršice, Tršice 225, PSČ 783 57

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

Otázka pro... Jana MACHOVSKÉHO, majitele firmy Mapy Machovský Kdy vznikla tvoje firma? V roce 2000. Otázka spíše byla, zda vůbec začít podnikat. Malé dítě, žena na mateřské… V té době jsem pracoval v kartografické firmě se sídlem v Liberci s pobočkou v Olomouci. Dovedete si představit, jak „olomoucké“ problémy zajímaly centrálu v Liberci. Po několikaletém přesvědčování vedení firmy o změnách přístupu ke klientovi, jsem se rozhodl zkusit to sám a po svém. Začátky samozřejmě nebyly jednoduché. Byl jsem na všechno sám a bylo potřeba nejen navázat kontakt s klienty, sepsat smlouvy, zorientovat se v účetnictví, ale hlavně samotnou mapu vyrobit. Znamenalo to projít celé město, všechny ulice, parky, sídliště, hospody :o) a ručně zakreslit skutečný stav do podkladových map, které se pak převedli ručně do vektorových mapových dat, pak teprve bylo možné mapu vytisknout tak, jak ji dnes vidíte v knihkupectví. Čím se zabýváte? V prvopočátku to byla jen výroba a tisk map, ale v dnešní době máme portfolio firmy postavené na požadavcích

klientů (mapy, reklama, tiskové služby, dopravní a cyklistické značení, mobiliář pro turisty a cykloturisty, stavba dětských hřišť. Pro vaši představu, postavili jsme například hřiště za společenským domem, opravili jsme hřiště ve Vsisku. Pokud chodíte na obecní a školní plesy, jarmarky či jiné kulturní akce pořádané naší obcí, můžete vidět i zde část naší práce – letáky, vstupenky, programy. Jak velká firma je a kde působí? Firma zaměstnává 5 lidí. Pro naši činnost je nezbytné využívat práce mnoha subdodavatelů. Mezi ně patří i firmy z Velkého Týnce (např. zámečnictví pana Plachého, elektro-projekce pana Vodáčka). Působíme po celé Severní Moravě, převážně v okolí Olomouce. Jak široký okruh zákazníků má? Jednáme převážně se starosty obcí, primátory měst a úředníky různých odborů městských úřadů (životní prostředí, stavební úřad, odbor informatiky, územní plánování). Přestěhoval ses do Velkého Týnce. Odkud jsi s rodinou přišel? A proč právě Velký Týnec? Pocházím z Opavy a do Olomouce jsem přišel za ženou. Po několika letech jsme se rozhodli přestěhovat na vesnici do rodinného domku. Rodina mé ženy bydlí právě zde ve Velkém Týnci a tak jsme přirozeně směřovali sem. Dnes už je jasné, že tato volba byla správná. Obec mi přirostla k srdci. Co tě v Týnci oslovuje? Jak už jsem řekl, mám tady rodinu své ženy, bez které bych to nedokázal, a dnes už i přátele, kteří mi pomůžou, kdykoliv mám problém. Mám rád dlouhé procházky přes Chlum, a když to počasí dopřeje, jezdím tam i na běžkách. Jako kartograf rád plánuji cesty po neznačených trasách, za což mě rodina občas nemá ráda :o). Oceňuji, že i v tak malé obci se nabízí spousta možností pro společenský život. Seznam akcí by byl tak bohatý, že zmíním pouze ty, na které rád chodím - gulášové slavnosti, vinobraní, košt vína, vánoční jarmark ad. Tady snad můžu ocenit i jako firma, která akce pořádá, jak dobře jsou obcí a lidmi připraveny.

Pozvánka na Vánoční jarmark ... dokončení ze strany 1 Dětem bude také celý den k dispozici dětská dílnička. Z nebe k nám přiletí andílci, kteří jejich snažení odmění nějakou tou sladkostí. K prodeji budou také vánoční hvězdy nadace Šance. No a kdyby vám z toho chození byla trošku zima, zahřeje vás lahodné svařené víno! Přijďte také ochutnat speciální přesnídávkové polévky a další speciality, které si pro vás připraví Restaurace na zámku. V zámeckém sklípku vám bude celý den k dispozici pan fotograf. Za symbolickou cenu si můžete pořídit krásné snímky s vánoční tematikou a rekvizitami, které si rovnou odneste na CD domů. Pro všechny dámy a slečny mu bude navíc zdarma asistovat vizážistka s kosmetikou Mary Kay. Samotný doprovodný program odstartuje v pravé poledne vypuštěním balónků, které si můžete zakoupit u vstupu. Navíc budete mít možnost si na něj napsat i vy svá přání! A to vše za koncertu úžasného Adama Sychrowa

a Hudebního institutu, který bude pokračovat až do 13.00 hodin. Mezi 13.00 až 14.00 hodinou vás o své ukrutné síle přesvědčí Železný Zekon. V půlhodince mezi 14.00 až 14.30 hodin vystoupí mažoretky Hvězdičky z Lošova. V době mezi 14.30 až 15.00 hodin se nechte unášet na vlnách hudby Školy popového zpěvu. V půlhodince mezi 15.00 až 15.30 vám úsměv vykouzlí energií nabitá Poupata. O následujících třicet minut v době mezi 15.30 až 16.00 hodin se postará svým vystoupením Sbor Cassiopea. Dále mezi 16.30-17.00 hodin se přeneseme se skupinou historického šermu Dragers do dob dávno minulých do středověku. Hodinka mezi 16.30 až 17.30 bude patřit skupině Stracené Ráj a v 18.00 hodin bude jarmark ukončen slavnostním rozsvícením stromečku. Myslím, že i letošní jarmark tedy rozhodně má co nabídnout a čím překvapit! Přijďte se tedy pobavit, vánočně naladit, nasát atmosféru nadcházejícího adventu a zároveň pomoci a podpořit dobrou věc!

7

8

Výročí, Duchovní slovo

TÝNECKÉ LISTY

Listopadová výročí středomoravského regionu Před 100 lety – dne 4. listopadu 1913 se ve Vrbátkách narodila Zdena KAPRÁLOVÁ, rozená Šrámková, spisovatelka, patronka a mecenáška školy i obce Vrbátky. Její otec, pokrokový statkář řadu let vykonával funkci starosty a podílel se na zakládání různých spolků. Zdena vystudovala střední školu v Prostějově. Kvůli maminčině nemoci nepokračovala ve studiu na univerzitě a absolvovala Soukromou školu pro dívky na Klášterním Hradisku v Olomouci. V r. 1932 se provdala za Aleše Kaprála, průmyslového chemika, jehož rod měl kořeny ve Vrbátkách. Zprvu s ním žila v Belgii a v r. 1939 koupila mlýn v Říčkách u Brna paní Kaprálová, jejíž manžel Aleš se stal ředitelem Modřické Biochemy. Chtěli zde najít útočiště a aspoň částečný klid před útrapami nadcházející 2. sv. války. Kaprálovi mlýn od základu rekonstruovali, aby vyhovoval veškerým požadavkům kladených na moderní bydlení tehdejší doby a proměnili jej v útulný domov, ve kterém prožili léta německé okupace. V dubnu 1945 se údolím Říčky přehnala fronta a mlýn byl následkem těžkých bojů silně poškozen. Po skončení války odešli Kaprálovi na sklonku r. 1946 spolu s dvěma dcerami za prací do tehdy velmi neklidné Indie, pak do Austrálie, kde žili v Sydney a nakonec se v r. 1957 usadili v Arizoně ve Spojených státech. Tam inženýr Kaprál dosáhl mnoha úspěchů v průmyslové chemii. Životní osudy své rodiny, zejména v letech války prožívaných v Horním mlýně, popsala paní Kaprálová v knize Zítra bude líp (1992). V r. 1993 byl Mlýn ve značně zdevastovaném stavu navrácen paní Kaprálové, která se jej rozhodla pronajmout Junáku – Svazu skautů a skautek České republiky. Její čin připomíná pamětní deska, umístěná na hlavní mlýnské budově. Dne 17. 8. 1992 navštívila Zdena Kaprálová rodiště a spolu s manželem se stali čestnými občany obce Vrbátky. K 1. 6. 1995 byla ZŠ ve Vrbátkách pojmenována jménem slavné rodačky. Zemřela 14. dubna 2005 ve Strmilově u Jindřichova Hradce. (Dokořán 2005, č. 34, s. 38. * Webové stránky k historii Mlýna v Říčkách u Brna. * Kronika obce Vrbátky.)

Před 135 lety – dne 7. listopadu 1878 se narodil v Jívové u Prahy univ. prof. PhDr. Josef PODPĚRA, vynikající botanik, pedagog, akademik ČSAV. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, absolvoval v r. 1902 KU v Praze, obor přírodopis, matematiku a fyziku. O rok později složil rigorózní zkoušku z biologie, paleontologie a geologie. Poté působil v Olomouci a učil přírodopis na Slovanském gymnáziu (1904-08). Pak přešel do Brna, kde učil na české reálce. Za války byl na ruské frontě v r. 1915 zajat a jako čs. legionář se vrátil do vlasti až v r. 1920. Záhy se stal univerzitním profesorem Masarykovy univerzity v Brně. Vybudoval zde Botanický ústav a založil Botanickou zahradu. V r. 1937 působil na brněnské univerzitě jako rektor. Po r. 1945 byl zakládajícím členem Československé akademie věd. Za působení v Olomouci vydal už v r. 1906 prvou fytogeografickou studii na našem území „Vývoj a zeměpisné rozšíření květeny v zemích českých“. V r. 1911 vyšla v Brně kniha „Květena Hané“. Její obsah je rozčleněn do 11 oddílů a 30 kapitol, v nichž autor podává dějinný floristický výzkum na Olomoucku a Hané, seznam dosud vydané literatury k této problematice, přehledy zeměpisné, klimatologické, geologické, dále lesní, stepní, travinné, skalní, vodní a pobřežní porosty, adventní a tajnosnubné rostliny. V závěru knihy je mapa floristického výzkumu na Hané a fotografická příloha některých lokalit. Mj. jsou zde uváděna i místa: Grygovský les, Chlum nad Velkým Týncem, lesní porost u Svatého Kopečka, Království u Grygova, krajinná lokalita u Velké Bystřice aj. Autor v předmluvě knihy datované v Brně 1. 7. 1910 uvádí: „Práci svou konal jsem tak rád, jak oblíbil jsem si po dobu svého pobytu v Olomouci jak kraj, tak i lidi; budiž tato práce malou vzpomínkou na můj pobyt na Hané.“ Průběžně publikoval svoje výzkumy a výsledky bryologického výzkumu Moravy ve Věstníku Klubu přírodovědného v Prostějově. Seznam jeho prací je uveden ve Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně, ročník XI.

a v Časopise Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, ročník LI a LVIII. Zemřel dne 18. 1. 1954 v Brně. (Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938, s. 228. * Otruba, J.: PhDr. Josef Podpěra padesátníkem. ČVSMO, 40, 1928, s. 156. * Němec, B.: Akademik Josef Podpěra. Věstník ČSAV. Praha 1963, s. 116-120.)

Před 75 lety – dne 11. listopadu 1938 zemřel v Olomouci František KRESTÝN, učitel a vynikající včelařský odborník. Pocházel ze Šumvaldu, kde se 6. 6. 1868 narodil. Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, ale později přešel na Učitelský ústav v Příboře. Po maturitě působil jako učitel zprvu ve Velkém Újezdě, poté ve Staměřicích, Výklekách, Lazničkách, Zákřově, Sobíškách a Velkých Prosenicích. Ve všech místech se zajímal o historii obce a psal místní kroniku. Největším jeho koníčkem však bylo včelařství. Shromáždil a zachránil celou řadu historických předmětů spojených s tímto oborem. Při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci založil Včelařské oddělení, kterému věnoval svou sbírku starožitností. V době penze se věnoval rodopisnému bádání a včelařské osvětě. Mnoho let byl poručníkem ex offo města Olomouce. (Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1962, s. 336.* Poznámky z místních kronik.)

Před 115 lety – dne 23. listopadu 1898 se narodil v Žeranovicích u Kroměříže Ing. Jan JANÁSEK, vlastivědný pracovník a redaktor. Absolvoval reálné gymnázium v Lipníku nad Bečvou a poté studoval techniku v Brně. Jako chemický odborník přišel na Olomoucko v r. 1926. Zprvu pracoval v cukrovarech v Doloplazích a v Čelechovicích, po r. 1952 v Holici u Olomouce, odkud odešel o šest let později do důchodu. Od mládí se zajímal o historii a archeologii. Už v době studií publikoval své literární příspěvky spolu s Jiřím Wolkrem a Eduardem Valentou v přerovském Sborníku českých studentů na Moravě a ve Slezsku. Vynikl jako uznávaný archeolog na významných lokalitách, některé sám určil, spolupracoval s profesorem Josefem Skutilem a olomouckým muzeem. Napsal mnoho historických statí, které publikoval nejen v odborném tisku, ale v letech 1966-69 redigoval Holický sborník vlastivědných prací. Dočteme se zde nejen zajímavosti z prehistorie a historie této lokality, ale také o legionářích i obětech 1. sv. války, kronikách a kronikářích. Některé jeho strojopisy o historii pivovaru, sladovny i cukrovaru v Holici jsou uloženy ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde krátce pracoval. Zemřel 8. 8. 1975. (Dohnal, V.: Ing. Jan Janásek. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Ol., 1977, č. 190, s. 23.)

Před 85 lety – dne 29. listopadu 1928 zemřel v Tovačově Jan KUBÍČEK, učitel, dirigent a vlastivědný publicista. Pocházel z loštické učitelské rodiny, kde se povolání dědilo již několik pokolení. Narodil se 23. 8. 1854. Hlavní školu vychodil v Mohelnici, nižší reálku v Uničově a poté studoval německý učitelský ústav v Olomouci. Závěrečné zkoušky absolvoval na českém učitelském ústavu v Brně v r. 1873. Na podzim téhož roku byl ustanoven podučitelem ve Velké Bystřici, odkud byl poslán na výpomoc do Velkého Týnce. Záhy začal publikovat metodické články do nově založeného časopisu „Komenský“, který redigoval jeho krajan prof. Jan Havelka. Trvalým působištěm se mladému učiteli stal Tovačov, kde učil na obecné škole. Založil zde hudební spolek Ctibor, jehož byl dirigentem. Hodně publikoval také ve vlastivědném olomouckém a prostějovském tisku, v r. 1910 začal pravidelně přispívat do Přerovského obzoru, kde publikoval na sto článků o kulturním dění v Tovačově, hanácké povaze, hudebních skladatelích Přerovska, lidové písni, postřehy o železniční dopravě, elektrickém osvětlení ad. Po r. 1911 se na několik let přestěhoval do Kroměříže, aby umožnil dvěma svým synům středoškolské vzdělání, ale před začátkem první světové války se vrátil zpět do Tovačova. (Fischer, R.: Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930.)

Připravila Hana Ševčíková

Vzpomínka na věrné zemřelé Vzpomínáme-li na naše zemřelé, znamená to, že jsme je neodepsali, že na ně myslíme a že je nepovažujeme za mrtvé, že věříme a vyznáváme, že žijí. Není to tak samozřejmé, že to vyznáváme. Člověk různým způsobem před smrtí utíká a snaží se na ni nemyslet. Jestliže na své mrtvé myslíme, může nás to zbavovat strachu před smrtí a přinášet do našeho života světlo. Společenství se zemřelými se sice připomíná při každé mši svaté, ale jednou za rok 2. listopadu má tato skutečnost, zvláštní místo. Tváří v tvář hrobům našich zemřelých vyvstává otázka: Co vlastně po smrti platí? Co má svou cenu? Ne to, co člověk má a za čím se tolik pachtí, ale to, co čím je uvnitř. Všechno ostatní ztrácí svou cenu, protože, jak říká Písmo, ve smrti stojí člověk nahý před Božím soudem. Všechno, co ho obklopovalo, už mu není nic platné. Ale důležitější než to, co ve smrti odpadá, je to, co zůstane. Jak zase říká Písmo, co zůstává, je láska, ta nikdy nepřestává. Co člověk z lásky vykonal a vytrpěl, tím Bůh formuje jeho definitivní podobu pro věčnost. V tomto smyslu je každý člověk jedinečný a nezaměnitelný! Pokud jde o funkci, je každý člověk nahraditelný, ale v tom, co právě tento člověk, tedy každý z nás, má být, není

nahraditelný nikdo. Každý má dostat jednou od Boha svou definitivní, nezaměnitelnou a nenahraditelnou podobu. Stát se právě tím, kým ho Bůh chtěl mít, na koho od věčnosti myslel a kdo má pak v nebi za to Boha chválit a oslavovat. Náhrobky zemřelých jsou projevem úcty k našim mrtvým. Kříž na nich umístěný je znamením naší naděje, která sahá i za práh smrti, protože Pán Ježíš podstoupil smrt za všechny. Smrt nebude mít poslední slovo, hrob není konečnou stanicí. Slovo Krista zmrtvýchvstalého má moc probudit všechny k životu. Život s nimi nám ukázal jejich dobré vlastnosti, ale jejich slabé stránky a promrhané hřivny. Boží slovo nám i přesto dává naději, když říká: „To nám uklidní naše svědomí.“ (1 Jan 3,20) A když máme starost o naše mrtvé my, tím spíše má o ně starost On. Společenství s našimi zemřelými nám může v našem životě pomáhat, přispívat k jeho opravdovosti, čistotě a hloubce. Ukazuje nám, k jaké velikosti jsme povoláni. Písmo svaté o tom mluví v obrazech: Až se rozpadne naše pozemské obydlí, máme v nebi připraven věčný domov. Do země se klade tělo slabé, vstane však silné. Při myšlence na naše zemřelé nám svítí tato naděje. Zemřelí nám také pomáhají, abychom

měli správná měřítka na svůj nynější život. Proto je dobré, když máme mezi nimi ty, na které často vzpomínáme. Oni nám mohou pomoci ukázat správnou cestu. Některým z nich vděčíme za mnoho, rodičům a všem, kteří nás připravovali na život, přátelům, kteří pro nás v životě něco znamenali. Je dobré si občas položit otázku: Co si teď o nás pomysleli? Měli nás rádi, když žili mezi námi, a teď vidí mnohem víc. Co by se jim asi na nás líbilo a co ne, co by nám především přáli? A jestliže nám naše svědomí nic nevyčítá, oni nám ukazují cestu vzhůru. Oni se už vymanili z pout sobectví, které nás ještě spoutává, a povbuzují nás, abychom i my čím dál tím víc přecházeli už teď ze smrti do života, když budeme mít vzájemnou lásku. Protože jak píše sv. Jan ve svém 1. listě (3,14), „každý, kdo nemiluje, zůstává ve smrti, ale kdo miluje své bratry a sestry, přešel už ze smrti do života“. Toto Boží poselství mějme na paměti, zvláště když vzpomínáme na všecky zemřelé a vyprošujeme jim, aby je Bůh přijal do místa občerstvení, světla a míru. My jim v tom můžeme pomoci, když se za ně budeme modlit, účastí na mši svaté, abych jejich očišťování bylo co nejkratší. Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické

Desatero Vojtěch Hrudník Pět dní v nemocnici měl jsem možnost v klidu poslouchat názory dalších tří spolupacientů. Také jsem slyšel jejich názory na pořady v televizi. Reagovali různě na předvolební agitaci politických stran a různých skupin občanů. K tomu se nebudu vyjadřovat. Společné debaty se ale vícekrát týkali pojmu rodina. A bylo to vždy zajímavé. Kdysi jsem už do TL formou úvahy se krátce zamyslel na základní životní normou pro člověka - Desaterem. Dnes už jakožto letitý kmet konstatuji, že obraz Desatera na kamenech v poměru tři ku sedmi je zásadní. První tři přikázaní se týkají zákonodárce Boha, ostatních sedm se týká člověka. Uznat existenci zákonodárce, nevysmívat se jeho moudrosti a občas se zastavit k přemýšlení o těch sedmi ostatních přikázáních a snažit se žít podle nich činí člověka šťastným. O tom přeci svědčí postupný vývoj od nemyslícího tvoru k duševnímu člověku myslícímu. Všechna známá negativita z minulosti lidstva, počínaje otroctvím, kolonialismem, revolucemi, vyvražďováním národů, v posledních stoletích diktaturami s intenzivním duchovním terorem, popřením zákonodárce heslem „není Boha” a likvidací rodiny, dohání i dnešní lidskou společnost do úzkých. A z toho jsme nešťastní všichni. Co zbývá? Znovu, otevřeně ve společnosti, v komunikačních prostředcích, ve školách a hlavně v rodinách, vrátit se k Desateru jako celku. Vyprázdní se dětské domovy, skončí týrání dětí, ubude na minimum domovů důchodců, budou poloprázné věznice, atd. Přeji proto nastupující generaci vašich vnuků dostatek síly k obnově DOBRA. K naučení Desateru nazpaměť.

Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

9

Informační technologie: Popularita, ale i lenost a neochota Magdalena Drlíková Při prvních tónech Stairway to Heaven od Led Zeppelin pokládám ruce na klávesnici počítače a začínám psát tento článek. Je ráno a venku se tiše plíží mlha, jako bychom potřebovali připomínat, že se blíží zima. Nemusím se ani moc namáhat, abych viděla z okna lidi spěchající za povinnostmi. Nikdo se neusměje, všichni mají tentýž zamračený výraz, jako když kočku vyženete z kamen. Možná, že je to počasím, na něco se to přece svést musí. Člověk by řekl, že v dnešní vyspělé společnosti budou i naše povinnosti jednodušší. Nebo je to naopak? Máme spoustu vymožeností, které neměli naši prarodiče, některé z nich ani naši rodiče, a přesto si všichni pořád na něco stěžujeme. Někomu se nechce chodit do práce, někomu se nechce vstávat, někoho to přestane bavit už ve škole, natož ještě řešit práci! Copak se svět zbláznil? Proč ráno nevyjít ven s úsměvem a pocitem, že to co děláme je dobré? Přestaňme se vymlouvat na počasí, mlha je sice skličující, ale proč jí vpouštět dovnitř? Neberme si příklad od dnešních školáků, kteří propadají módním stylům, ať už je to deprese nebo prostě jen předstíraný smutek. Tohle nás přece nikam neposune, neudělá nás to šťastnějšími. Proč se na to všechno nepodívat z jiného úhlu? Nebaví vás to v práci? Chodíte tam neradi? Zkuste si představit, že do ní nechodíte, bylo by vám lépe? Celý den proležet v posteli, mít na stole stále horké kafe, čaj či čokoládu a zakrnět u televize, kde vám servírují většinou jen samé smyšlené příběhy. To by vás bavilo? Za chvilku byste nepoznali realitu. Práce je důležitá a to, jestli vás baví nebo ne, je už vedlejší. Málo kdo má to štěstí, že sežene práci, která ho baví. Šťastný člověk? Možná.

Informační Technologie. Obor, který by měl být v dnešní době v rozkvětu a měl by být, řekněme, populární. Rozhlížím se kolem sebe a nacházím minimálně tři místa, která by mohla být zaplněna lidmy z oboru. Kde jsou? Počítače jsou dnes snad v každé domácnosti, v některých domácnostech jsou dokonce víckrát než jednou. Mladí lidé u nich vysedávají od rána do večera (aniž by věděli, jak vlastně fungují). Už ani nechodí ven, jako to bylo za mého mládí. Všechno se dnes řeší online u obrazovky. A přesto chybí lidé, kteří by zaplnili ta prázdná místa. Proč tomu tak je? Je to jen lenost, neochota se učit novým věcem nebo snad strach z neúspěchu? Má to něco společného s pohodlností? Obor IT je řazen mezi těžké obory. Je tohle ten důvod nedostatků lidí? Tento obor je dnes řazen

mezi jeden z nejlépe placených, ale lidi jako by se o něj nezajímali. Tohle je ale obor budoucnosti. Stále se přichází na nové věci, stále se vylepšují různé technologie. Pracovat v takovém oboru znamená neustále se vzdělávat, a to je přece dobře. Člověk nezakrní, může se dál rozvíjet a poznávat nové věci. Je snad toto ten důvod, proč je tak málo lidí, kteří se o něj zajímají?

Zajímají vás peníze, protože jsou nepostradatelné. Pokud je nemáte, tak riskujete svoji existenci. Dvě věty, které má každý z nás zafixované, aniž by o nich přemýšlel. A přesto se rveme o práci, která nám neumožní osobní rozvoj. Možná si říkáte, že programátor je hrozně těžká práce. Možná, že ne manuální, ale na přemýšlení. Máte pravdu, je to těžká práce, jak fyzicky tak psychicky, ale těžká pro toho, kdo to bere jen jako práci. Pokud se k tomuto místu dostane člověk, kterého tento obor baví, tak je to dá se říct „výhra“. Aspoň do té chvíle, než si uvědomíte, že ačkoliv je tu spousta firem, které mají velký potenciál, chybí jim lidé, kteří by ho naplnili. Samozřejmě, že se dá (a musí se) fungovat v pár lidech. Firma běží, zakázky se objevují, programátoři nevědí, kam dřív skočit. To je všechno v pořádku, jen je škoda, že nedostatek lidí v oboru brání jejímu rozkvětu. (Nebo je to snad nedostatek motivace?) Vraťme se do škol, kde se mládež formuje pro svůj budoucí život. Na základních školách vidíme spoustu mladých lidí, kteří mluví o snu stát se servírkou, zemědělcem, ekonomem. Kde jsou informatici? Proč děti nemluví o budoucnosti v IT? Je to jednoduché, lidé si na tento obor ještě pořádně nezvykli. Ačkoliv máte doma počítače a denně u nich vysedáváte a hledáte informace či hrajete hry, není to pro vás stroj, který by mohl mít ve vašich očích jakoukoliv budoucnost. A tak to vidí i vaše děti, i když už se doba změnila. Výsledkem je, že vaše děti vysedávají za počítačem kvůli facebooku, twitteru či hrám, ale nemají zájem poznat to, co jim to umožňuje. Asi se bojíte, že se váš syn nebo dcera od počítače nehne a život prostě projde kolem nich, jenže co když je budoucnost taková, že právě díky nevědomostem budou strádat? Souhlasím s tím, že není dobré vysedávat celý den u počítače, i když jsem z těch, kteří takový život mají. Jenže doba se mění, to co bylo dřív bráno jen jako vymoženost, je dnes absolutní samozřejmostí, případně nutností. Počítače dnes člověk potřebuje i v supermarketu. Je nutné se naučit s nimi komunikovat, a pokud se dítě začne zajímat o „střeva“, ať už o ty hmatatelná, tak o systémová, proč jim bránit? „Vypni počítač a běž ven.“ S takovou se noví informatici rodit nebudou a náš obor zůstane stále stejně „nevyplněný“. Přeskočme tedy střední školy a vrhněme se na ty vysoké. Obor informatika v posledních letech přece jen zaznamenává nárůst lidí, kteří se o něj zajímají. Tak kde se stala chyba? Kde jsou ti lidé, když zájem roste? Informatika je těžká, musí být. Rozdíl mezi domácím vrtáním se v počítači a pravým IT oborem zaznamenáte hned na první přednášce, kdy se roztříští veškeré vaše představy a hlavou vám prolétne něco jako: „A sakra, polovině té věty

jsem nerozuměla.“ Je to prostě o neustálém vzdělávání se a to v tom pravém slova smyslu. I když už je z vás informatik, který je schopný špičkově řešit svoje úkoly, musíte se o problematiku stále zajímat, protože pokud to neuděláte, vaše vědomosti a tím i vaše práce se brzy stanou zastaralými. Proto je v IT oboru taková budoucnost. Vy prostě musíte jít s dobou, musíte se o to zajímat. Problém? Nikoliv. Tohle dělají informatici zcela dobrovolně a rádi. Žijeme ve světě techniky. Když se půjdete projít na nádraží, zcela jistě narazíte na někoho, kdo čekaje na vlak, bude mít na klíně notebook či tablet a bude si na něm zkracovat chvíli. Dost možná to budou lidé, kteří se o IT zajímají, ale jen se jim nechce jít do hloubky. Když se potom takový člověk dostane mezi lidi, co se tímto živí, zůstává s otevřenými ústy sledu-jící debatu a doma projíždí svoje první fóra, kde zjišťuje, o jakých zajímavých věcech se vlastně dotyční bavili a z če-

ho byli tak nadšení. Kdybyste spočítali lidi, kteří na nádraží budou projíždět internet v mobilních telefonech, bude jich ještě víc. Kolik si myslíte, že je lidí, kteří se věnují vývoji mobilních aplikací? Řekněme, že jich bude asi tolik, jako programátorů s tím, že dost z nich bude programátorem rozšiřující se o další obor. Potřebujeme lidi dokola se rýpající v systémech, kódech a počítačích, a to nejen proto, že jim to zajistí budoucnost. Je třeba bojovat za svoje koníčky, pokud je tu možnost, že vás uživí. Neřešte názory ostatních lidí, že je programování práce o ničem, že se z vás stane divný člověk, který se ani neusměje. To není o programátorech, to je o nešťastných lidech, kteří si za svými sny nešli. Využijte lenosti lidí se vzdělávat na těžkých oborech a užijte si dobře placenou práci, která vám umožní osobní rozvoj. Potom se možná budete divit stejně jako já, jak je možné, že se při pohledu z okna všichni lidé mračí.

Jsem blázen do tvorby webových stránek, webdesignu, digitální kresby a všeho, co s tím třeba jen úzce souvisí. Zajímám se o novinky v oboru Informační Technologie, ale také velmi ráda obdařuji svoje internetové okolí svými názory v podobě různých článků. Jsem opravdu velký perfekcionista a zdravě drzý cholerik v jednom, díky čemu jsem se svoji prací „skoro“ věčně nespokojená. (Vždy to přece může být lepší!) Stavím se na stranu slabších a nepřijímám názory většiny jen proto, že bych onou většinou mohla být zadupána do země. Na druhou stranu jsem slušně vychovaný člověk, který zná zásady společenského chování a ví, kde jsou jeho hranice. Jako snad každý mladý člověk se nikam nehnu bez svého hudebního přehrávače. Jsem závislá na tvrdé hudbě, za což může především můj táta, který mě jako malou neochudil o legendární rockové kapely. Tvorbě www stránek se věnuji od roku 2007, digitální kresbě od roku 2011. Kontakty Osobní stránky: http://blackmag.cz Portfolio: http://artwork.blackmag.cz E-mail: [email protected] Facebook: http://facebook.com/perlaque.artwork

10

Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

Neslavné výročí ústupu z hranice republiky Jaroslav Chytil Když člověk uslyší slovo výročí, tak se mu zpravidla vybaví něco kladného, pamětihodného, a až teprve, jak se někdy říká „ve druhé brázdě“ naskočí i jiný možný význam: vzpomínka na událost tragickou, nešťastnou. Jistě, takový už je lidský životaběh. Bůh dopouští, abychom přijímali jak sladké, tak trpké. Nebo příjemné i odporné... Vpravdě trpká, nešťastná i tragická je připomínka faktického konce Masarykovy republiky začátkem října roku 1938. Ostatně, všimněte si, s jakou pozorností vládní místa i dnes téměř všemocná média připomínají 28. říjen, kdy Československo vznikalo, a s jakou nechutí, ne-li vůbec bez povšimnutí ponechaly rok 1938, rok podrobení se Mnichovské kapitula ci. Žel, mnohým je třeba připomenout, oč vlastně tehdy šlo. Takže neuškodí krátká rekapitulace dějin naší republiky. Nově vzniklé Československo dostalo do vínku mimo jiných zátěží i dost nešťastný geografický tvar: protáhlou délku státu téměř 1000 km (943) a naproti tomu šířku jen od 260 km až po nejmenších 70 km. Ze severu byl tento stát ohrožován Německem a Polskem a z jihu Maďarskem. Zbývají cí asi 1/4 byly hranice s poměrně neutrálním Rakouskem (žel, jen do ro ku 1936), později Rakousko okupoval Hitler. Mladý stát tak neměl nija kou „únikovou cestu“ z obklíčení, nepočítáme-li krátkou hranici s Rumunskem na Podkarpatské Rusi. Vynecháme podrobnosti o nevýhodném národnostním složení ČSR a podotkně me ještě, co nakonec odhadne i úplný vojenský laik, totiž že takový stát byl vojensky těžce hájitelný. Stačil vojenský vpád ze severu někde u Mládkova a z jihu od Břeclavi, aby milionová německá armáda „přeštípla“ oněch ani ne 150 km a tím rozdělila republiku na dvě části. Podobná si tuace by nastala na Slovensku, které by ještě na další části rozpůlil vpád armád Polska a Maďarska. Na otázku, jak dlouho by se roztrhané ku sy státu dokázaly bránit nesmírné přesile, není třeba extra vojenského vzdělání, že? O tisících mrtvých raději nemluvě! Prezident Masaryk prý jednou prohlásil, že sice věří ve statečnost naší armády a všeho lidu, ale v praxi nej-

lépe složité hranice ČSR může ubránit nejlépe jen obratný ministr zahraničí. Tím byl dr. Edvard Beneš. Tomuto muži je všelicos dáváno za vinu, kdejaký „ořešprut“ ví dobře, co kdy kde a jak měl Beneš zařídit, a tomuto trendu ještě z dob 1. republiky „přikládali“ vydatně četní noví vykladači národních dějin, ať již z řad některých disidentů pokračujíc přes některé tak módní „pravdoláskaře“ až po jistého „knížete“. Vraťme se však do roku 1938. V očekávání německého vpádu vznikl a rea lizoval se plán výstavby pohraničních železobetonových opevnění a to v první řadě v kritických místech na čáře od Ostravska po Krkonoše. V září 1938, kdy německá agrese vrcholila, nebyl tento pevnostní plán ješ tě úplně dokončen, jak se o tom mohli na vlastní kůži přesvědčit i zmobilizovaní vojáci z Týnce a okolí. Německem a Polskem ohrožené Československo již v květnu 1938 povolalo do zbraně jeden ročník záloh, čímž se podařilo na nějaký čas útok oddálit, ne tomuto plánu agrese zabránit. Náš stát se mohl utěšovat tím, že byl smluvně svázán s velmocemi Anglií a Francií a při jejich angažovanosti měl k pomoci ČSR ještě přistoupit Sovětský svaz. Přeskočíme tragické detaily až do konce září 1938, kdy Německo opět tvrdě vystoupilo a kdy se velmoci Anglie, Francie, Německo, Itálie rozhodly zabránit hro zící válce v Evropě tím, že donutí ČSR k přijetí plánu, kterým „dobrovol ně“ odstupuje pohraniční území s téměř 5 miliony (!) obyvatel k Německu, Polsku a Maďarsku. Obsazování tohoto odstoupeného území začalo 1. října a 10. října bylo dokončeno. Velkoněmecká říše tak začínala téměř za končícím katastrem Velkého Týnce: za silnicí mezi Velkou Bystřicí a Přáslavicemi. (Kolik rádoby „historiků a pamětníků“ to vůbec ví?) Po obsáhlém, leč jak zkušenost ukazuje potřebném úvodu si ukažme, jak se chod dějin promítl do života našich otců. Abych byl přesný a konkrétní, tak šlo o mého otce Jaroslava, A. Mičulu, V. Bartoníka a J. Štěpánka. Samozřejmě vyčet účastníku nekončí, z naší obce bylo zmobilizováno kolem 65 mužů. Vyjmenovaná skupina Týnečáků, s výjimkou Josefa Štěpánka, byla při mobilizaci povolána do vyzbrojovacího střediska v Šumperku, kde byli vybaveni

Obnova Staré Vody - 19. rok naší práce Jan Pečínka První víkend letošního října jsme znovu vyrazili do Staré Vody. Sešlo se nás tentokrát 51 - skauti z Čechovic, Velkého Týnce, Doloplaz, Dubu, Ostravy, Štěpánova, Olomouce a Libavé. Sobotní ráno nás přivítalo jinovatkou na stanech a teplotou mínus 4 stupně. Sluníčko to ale brzy napravilo a hřálo krásně i v neděli. Hlavní práce nás čekala na zajištění torza zdi prvního patra zničeného kláštera. Vyčnívá nad troskami a připomíná, že zde byla velká budova piaristické koleje, kde studovalo mnoho významných osobností (např. Jan Evangelista Purkyně, strýc Leoše Janáčka, Petr Halaška - pozdější rektor univerzity ve Vídni a mnozí další). Zeď chátrala a hrozilo, že se zřítí. Do

Foto: Jan Pečínka

kamenného zdiva se zakouslo i několik keřů. Očistili jsme okolí, odstranili uvolněné kameny a na cementovou maltu dozdili kameny nové. Na vrchol stěny jsme umístili velké břidlicové placáky, aby do ní nezatékala voda. Mimo toho jsme také vyčistili všechny hroby na hřbitově, vysekli trávu kolem kostela, rybníka a Královské studánky. Přes trosky kláštera jsme vykopali a upravili chodník ke klášterní studni, kterou budeme opravovat na jaře příštího roku. To zase přijedou také skauti z Kanady a Polska. Večer se uskutečnil tradiční světelný průvod od kostela ke Královské studánce a potom se hrálo a zpívalo u táboráku.

Foto: Jan Pečínka

k životu v polních podmínkách a zařazeni do kulometné roty určené k zesílení obranného úseku Sokolí vrch, což byly betonové pevnůstky dodnes patrné při jízdě vlakem z Milotic nad Odrou do Vrba pod Pradědem. Zmíněný Josef Štěpánek byl desátník a určený velitel poslední pevnůstky ŘOP na Sokolím kopci. Se svým družstvem zde zaujal postavení již v květnu 1938, to ještě probíhala betonáž bunkru a tak vojáci spali přibližně tři měsíce pod stanem. Naštěstí prý bylo léto teplé a málo deštivé. Začátkem září začali neznámí střelci z lesů zejména v noci ostřelovat vojáky pod stany a nezbylo nic jiného, než se do čerstvě odšalované pevnůstky nastěhovat. Střelba „neznámých“ útočníků sice pokračovala, ale ještě vlhký beton jen tiše polykal kulky z pušek a osádka je vždy ráno s klidem spočítala. Ty kulky a stopy po nich jsou tam snad dodnes... Když přišel 1. října rozkaz k vyklizení pevnůstek bez boje, zůstali vojáci dezorientováni, byli bez informací, šířily se fámy, našli se „podělanci“ i furiantští „rádobyhrdinové“. V té době - až na několik výjimek - od jednotek utekli zmobilizovaní vojáci německé národnosti. Na cestě třeba stálo nákladní auto s minami úplně opuštěné, obsluha se rozutekla domů. Odsun do vnitrozemí probíhal z obce Milotice, kde byly vytvářeny prozatímní jednotky s cílem pochodu Prostějov-letiště. Pochodovalo se pře vážně v dešti, výdej stravy byl spíš náhodný a chaotický. Někdy bylo možné nakoupit si jídlo u německých obchodníků, jinde se vojákům vysmívali. Na jeden zážitek ale vzpomínali všichni a vázal se k události při průchodu městem Bruntál. Bruntálští Němci obestoupili silnici a procházejícím vojákům se pošklebovali nebo jim vyhrožovali. Proto velitel roty vybídl vojáky ke zpěvu a ti spustili legionářskou táhlou píseň „Masaryk nás přivolává“ (je též známá jako píseň kulometné roty). Při procházení zatáčky před zámkem v Bruntále, tehdejším sídlem Řádu německých rytířů (a možná i budoucím!), stály u zdi zahrady nějaké (snad) jeptišky v šedých kutnách a něco na zmoklé a zplihlé vojáky pokřikovaly. Když se nedočkaly žádné reakce od vojáků, vyběhla najednou jedna z nich, posta-

vou zavalitá a hodně vysoká, doprostřed cesty, otočila se zadní částí k vojákům, vyhrnula si četné suknice, až bylo vidět mohutné „pozadí“ a (jak to slušně napsat?) prostě si hlasitě ulevila. Týnecke se tomu říkávalo „obzdila“. Po způsobeném málo slušném projevu vypuklo okolí v nadšený jásot... Ten den dorazila rota do Lomnice, kde měla přečkat do rána. Na začátku obce v osadě Tylov se rozložili u strážního domku ČSD obývaného osamělým železničářem. Vlídně je přijal, dal jim kozí mléko - prostě sympaták. Též se snažil mluvit česky, jak se říká „já býla stára sokolófna“. V noci ale nastal palebný přepad strážního domku z blízkého lesa. Nav zdory silné palbě útočníků se vojáci ubránili, a když Štěpánek vystřelil světlici (osvětlovací raketu), tak s úžasem zjistili, že ten, co byl nejblíže domku a házel ruční granáty, byl právě ten sympaťák „sokolófna“... Byli i jiní Němci. Na konci obce u č. 1 jim velký sedlák dal postavit na silnice konve s nadojeným mlékem a naběračkami. Zadarmo. Žel, moc si mléka neužili, přišli nějací školáci a do konví nenápadně naházeli kobylince... Toho dne rota dorazila až do Staré Vody u Města Libavá, kde se měla nějak přečkat noc. Ve tmě na vojáky z okna kláštera někdo střílel, ale po pohrůžce odvety střelba přestala. Několik vojáků od stálého deště onemocnělo, měli horečku. Tak je nechal velitel přenocovat v rozlehlé boudě u silnice, kde měli dělníci uschované nářadí. Kůlna měla dřevěné stěny, pobitá byla térpapírem a uzavřená vraty, bez oken. V noci se někdo nenápadně přiblížil k boudě, polil vrata benzinem, ještě je „zašprajcoval" kusem fošny a zapálil! Kůlna byla v okamžiku v plamenech a nebylo z ní jak uniknout. Životy vojáků zachránil německý cestář, který bydlel opodál. Vyběhl ven a zátaras odkopl a oheň částečně uhasil starým pytlem. Když se ale vrátil se své chaloupce, tak byl domek už s vybitými okny, poničeným nábytkem a roztrhanou peřinou. Na dveřích visel provaz, aby se oběsil. Tak odešel ze Staré Vody s vojáky až do Prostějova. Tím můžeme vyprávění zakončit. Kdo chce, jistě v něm najde poučení, informace, které se nepopisují lehce, ale které se skutečně staly.

19.mezinárodní setkání skautských sběratelů v Olomouci Jan Pečínka Tato akce je tradičně pořádána naším střediskem počátkem listopadu na Právnické fakultě UP v Olomouci. Vzhledem k zadání tohoto areálu pro jiné akce jsme museli tentoktrát volit dušičkový termín 2. listopadu. To se projevilo i na menší účasti. Přišlo jen 85 sběratelů a návštěvníků z Prahy, Ostravy, Brna, Šumperka a dalších míst ČR. Byli zastoupení také sběratelé z polského Krakova a ze Slo-

Foto: Jan Pečínka

venska. Největší zájem je vždy o kovové odznaky, nášivky a známky se skautskou tématikou. Naše středisko vydalo tiskové listy známek s kuponem od loni zemřelého Ladislava Ruska - Šamana. Motivem byla hlava indiána s čelenkou a symboly indiánských měsíců. O našem setkání vyšel hezký článek také v pondělním Olomouckém deníku.

Fotogalerie 11

TÝNECKÉ LISTY

Foto: Petr Hanuška Od počátku listopadu probíhá na Mlýnském mostě oprava jeho pilířů

Foto: Ivo Stejskal Opavská opereta opět bavila zaplněný sál společenského domu (2. listopadu)

Foto: Petr Hanuška Od poloviny října panuje příjemné podzimní počasí

Foto: Petr Hanuška Chodník na hřbitově přispěje k důstojnosti místa

Foto: Petr Hanuška Kurty na plážový volejbal rozšíří možnosti sportovního vyžití v naší obci

Foto: Petr Hanuška Ulomená větev z vrby naštěstí nikoho nezranila

12

Křížovka

TÝNECKÉ LISTY

V tajence listopadové křížovky naleznete portugalské přísloví Pomůck a: TÝNECKÉ Koro, Oak, LISTY Orály

Slaměná 1. díl Začátek brašna tajenky tajenky

Hlt

Římská čtyřka

Údaje

Říman

Bývalý jugosl. prezident

Odnést (nádobí)

Nízká Přípravek Ovinout dřevina na

Linoleum

Předložka

Mužské jméno

Prchati Spojovat do párů

Část těla Bicykl Osobní zájmeno

Kopec Registrovaná Který (zast.)

Bohatě jíst

Edém

Tatar (hanlivě)

Podnožník

Zbabělec

pochoutka

Mražená Značka dlaždic

Míč Domácky Ronald

Náš hokejista

Usazenina na dně

Druh palmy

Styl

Mýtická královna víl Cíl

Naval Forces

Setina hektaru

Podnik ve

Fulneku Tato

Značka autosvíček

Vědomá nepravda

Rovněž (kniž.)

reklamu V případě zájmu kontaktujete Dodatek sekretariát obecního úřadu v dopise [email protected] nebo 585 151 111

Svazky slámy

Spát (děcky)

Spojení kostí

Svinovací závěs

Místo pro vaši

Pech

Avšak

Západočeské město

Subjekt restituce

Konec tajenky

Urazit

Rýžový Nýty nápoj (sloven.)

Pádová otázka

Americký hokejista

Dř. praž. závod Větná spojka Irové (sloven.)

Babylon. bohyně Pravosl. duchovní

Estonec (zastar.)

Malá Monika Kloboučnice

Švýcar. řeka Hájová bylina

Seveřan

Nevzít

12 Protiklad Tlustoši měsíců

Nemocný

Šíje

Kůlna (nářeč.)

SPZ Opavy

Sloven. uk. zájm.

Jitra

Zn. vysavačů

Ženské jméno

Eliška

Nacpati

Značka bizmutu Citosl. sykotu Náš režisér

Dravci

Cyklohexanon

Proč (sloven.)

Troubele u dýmek

Amer. let. spol.

Sloven. město Dravá ryba

Draví ptáci

Sága

Domácky Anatol

Amer. herec Domácky Adam Jíly (sloven.)

Víla

Styl hudby

Vazká kapalina (zdrob.)

Mistři meče

Ručník (slovensky)

Koukat

Time Distance Speed

Glazovaná keramika Směsice

Americ. filmová cena

Slepice (nářeč.)

Forma

Kampučské platidlo

Domácky Halina

Cit. ryt. hudby

Tázací zájmeno

Náš herec Měsíc Jupitera

Vyvíjet se

Asyrský bůh

SPZ Rokycan

Strýc (německy)

Tudy (nářeč.)

Ponižovat

Kontakty

Italské závodiště

Bodné zbraně

Pomůcka: Ea, Hall, Item, Lecha, Mab, Modano

Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce. Tajenka z minulého čísla: ...sto dvacet let, ...za jediný den. Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Eva Šimonová z Velkého Týnce. Výherkyni gratulujeme.

Ze života našich škol 13

TÝNECKÉ LISTY

Výlet do Tršic

Foto: 3x archiv ZŠ

Rychlost malá úvaha nad rychle plynoucím časem Ani jsme se nenadáli a 1. čtvrtletí už je skoro tady. Stále se mi zdá, že včera bylo teprve 3. září. Známky se nám pomalu hromadí a písemek a testů je čím dál víc. Počasí je nějaké šílené. Chvíli je zima, potom je na podzim až moc teplo, a tak to jde pořád dokola… Občas mi večer okolo osmé přijde sms zpráva s dotazem od kamarádek, jestli zítra něco píšeme nebo nemáme nějaký domácí úkol. Musíme to nějak vydržet až do konce školního roku, který je zatím v nedohlednu. Hned po prázd-

ninách bychom chtěli prázdniny další. Do toho zbytku volného času, který nestrávíme nad učebnicemi a domácími úkoly, se ještě vejdou kroužky. A na rodinu zbývají pouze víkendy. Často domů přijdu zmožená a unavená a to mě ještě čekají domácí úkoly. Shodou okolností se ve fyzice učíme vypočítat průměrnou rychlost. Kdybych se pokusila vypočítat průměrnou rychlost mého dne, asi by se mi to nepodařilo.

Hasiči ve škole Milady Petřkové Velký Týnec Dne 17. 10. 2013 byli v 6. třídě a v 2. třídě základní školy hasiči z Olomouce, kteří k nám už jezdí 4. rok na besedu. Říkali nám, jak vypadá práce hasičů, nebo co dělat při požáru, dopravní nehodě či záplavách. Oblékali jsme si různé obleky např.: helmu, boty, kalhoty… Zopakovali jsme si tísňová vo-

Anežka Cajthamlová, 7.A

Drakiáda MŠ Velký Týnec V první polovině října se v Mateřské škole Velký Týnec konala drakiáda v oddělení Kuřátek, Berušek, Koťátek, Sluníček a Vrabčáků. Účast dětí s rodiči byla hojná. Celou akci doprovázelo nádherné počasí, které vykouzlilo úsměv na tvářích nejen dětem, ale i dospělým.

Ilustr. foto: archiv MŠ

Děti mezi sebou soutěžily, kterému z nich doletí drak nejvýše, čí drak má delší ocas a kdo má toho nejbarevnějšího draka. Drakiáda byla zakončena oceněním vítězů, rozdáním medailí s omalovánkou a sladkým překvapením.

3x Ilustr. foto: archiv ZŠ

lání a jak se chovat při požáru a záplavách. Řekli jsme si, co je to požární trojúhelník. Vyptávali se nás na mnoho otázek a dávali nám za správnou odpověď bonbony. Moc se nám to líbilo. Klára Drábková a Klaudie Pastrnková, tř. 6. A

14

Vítání občánků

TÝNECKÉ LISTY

Vítání občánků proběhlo 12. října 2013

Agáta Hájková, Alexandra Doleželová, Nicola Hrabincová, Tereza Stejskalová, Viktor Sedláček, Tomáš Najdekr, Veronika Koutná, Klára Novotná

Lukáš Klíma, Štěpán Houšťava, Alžběta Studená, Vendula Kolářová, Nela Kabilková, Vendula Magnová, Mikuláš Plachý