FYZIKA Pracovní listy pro žáky

FYZIKA Pracovní listy pro žáky vytvořené v rámci projektu ZŠ a MŠ Potštát: „Technické a jazykové vzdělávání ZŠ Potštát: energetikou k udržitelnému rozvoji“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.04/01.0198

Pracovní listy

Obsah: 1) Pracovní list – délka.........................................................................................................................2 2) Pracovní list – hmotnost ..................................................................................................................9 3) Pracovní list – objem .....................................................................................................................14 4) Pracovní list – hustota....................................................................................................................22 5) Pracovní list – teplota ....................................................................................................................29 6) Pracovní list – as ..........................................................................................................................37 7) 7. roník FYZIKA .........................................................................................................................45 8) Pracovní list – kapaliny .................................................................................................................46 9) 8. a 9. roník ..................................................................................................................................56 10) Elektrostatika ...............................................................................................................................56 Elektrický náboj .............................................................................................................................57 Elektrování tles.............................................................................................................................58 Elektrický náboj a elektrování tles ...............................................................................................59 Elektrostatika pro volné chvíle ......................................................................................................60 Elektrostatika pro volné chvíle ......................................................................................................61 11) 8. roník .......................................................................................................................................64 12) Elektrické pole .............................................................................................................................65 13) Elektrické naptí ..........................................................................................................................66 Mení proudu a naptí ..................................................................................................................67 Kdo to ví,odpoví ............................................................................................................................68 14) Ohmv zákon...............................................................................................................................69 Elektrický odpor.............................................................................................................................70 Pro volné chvíle .............................................................................................................................71 15) Elektrický proud a magnetické pole ............................................................................................72 16) 9. roník .......................................................................................................................................73 17) Stídavý proud .............................................................................................................................73 Elektromagnetická indukce............................................................................................................75 Píklad kížovky nebo šifry............................................................................................................76 18) Elektrárny ....................................................................................................................................77 19) Odpady z energetiky ....................................................................................................................77 20) Bezpen s elektinou ..................................................................................................................78 21) Použité zdroje ..............................................................................................................................79

1

1) Pracovní list – délka

Ekofyzika – píklady 19, 20, 21 1) Peti si následující text a vypracuj úkoly: Lidé v minulosti využili k mení to, co bylo nejblíže po ruce a mlo alespo pibližn porovnatelné rozmry. A tak se nejastji využívali ásti lidského tla. Jednotek pro délku bylo i v echách vždycky dost. Nejmenší používanou mírou byla árka. Vtší byla dla, která se dlila na tyi prsty. Pibližn stejné velikosti jako dla byla pst, která mla tyi palce. Palec se lidov nazýval i coul . Starý pvod má pí, což je vzdálenost mezi okrajem palce a prostedníku mená napí dlaní pi rozevených prstech. O nco vtší byla stopa neboli stevíc. Oznaovala se i jako noha nebo šlépj. K nejznámjším starým jednotkám patí loket. Pro vtší vzdálenosti se používal dvojkrok, poloviní jednotkou byl krok. Další bžnou jednotkou byl u nás sáh, prut, provazec, hon. Nejdelší délková míra byla míle, ale její hodnota byla v echách velmi rozmanitá. •

V textu barevn vyzna názvy starých jednotek délky.

•

V encyklopedii nebo na internetu zjisti pibližné rozmry tchto jednotek:

palec ___________

stopa ____________

dla ___________

loket

____________

pí

míle

____________

•

___________ Zm si svj palec, dla, pí, stopu, loket.

2) Zjisti, kolik krok mí délka a šíka uebny: délka _______________

šíka ________________

Porovnej svoje mení s výsledky spolužák. Co jsi zjistil? Vysvtli , pro se dnes už staré jednotky délky nepoužívají. 3) Dopl: 1 km

mm

dm

m dm

cm

mm

1m cm

1 dm

mm

mm

cm

2

1 cm

4) Najdi trojice, které k sob patí a vybarvi je stejnou barvou:

1 mm

1/1000m

0,001 km

1 dm

0,1 m

0,01 dm

1/100dm

1 cm

1/1000km

0,001 m

1/100m

1m

1 mm

1/10 m

0,01 m

5) Vylušti kížovku a dopl vtu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

základní jednotka délky pedmty kolem nás jiný název pro stopu setina decimetru oznaení délky nejdelší jednotka délky starých ech látka, ze které je led

4

3

6

2

1

5 7

K mení délky potebujeme délkové ____________________ , které má stupnici a my si odeteme namenou hodnotu sami. Nebo mže ukazovat namenou hodnotu hned íseln – digitáln. 6) Vyber vhodné midlo pro mení daného pedmtu. Vytvo dvojice: délka chodby

skládací metr

rozmry uebnice

posuvné midlo

obvod pasu

mikrometr

rozmry skín

krejovský metr

prmr mince

devný tyový metr

látka

mící pásmo

tlouška papíru

pravítko

3

7)

Uri správné poadí vt : Postup pro mení délky Na midlo se pi tení hodnoty díváme kolmo. Zjistíme, jakému údaji na stupnici odpovídá konec pedmtu a peteme na stupnici nejbližší dílek. Poátek midla nastavíme k okraji pedmtu, pikládáme ho tsn podél hrany tlesa, které míme. Zjistíme jednotky stupnice, délku nejmenšího dílku a rozsah stupnice. Zapíšeme výsledek mení a pipíšeme správnou jednotku. Zvolíme vhodné midlo.

8)

Dopl text, využij nabídky slov: menší, , 1 mm, odchylce, nejmenšího, 1 cm, stupnice, pesnjší

Pi

každém

mení

dochází

k _______________,

což

je

polovina

délky

________________ dílku _______________ . Je-li nejmenší dílek stupnice _________, je odchylka mení ±0,5 cm. Je-li nejmenší dílek stupnice midla _________ , je odchylka mení

± 0,5 mm. ím

_______________ je odchylka mení, tím

_________________ je mení. 9)

Zjisti na svém pravítku: 1. V jakých jednotkách je jeho stupnice. ____________________ 2. Jaká je délka nejmenšího dílku stupnice. __________________ 3. Jaký je mící rozsah stupnice. __________________________ 4. Jaká by byla odchylka mení. __________________________

10) Odhadni výšku budovy školy. Jak jsi postupoval?

4

11) Najdi neznámé íslo x, když víš, že aritmetický prmr ísel 215, 217, 210, 216 a x je íslo 215.

12) Oprav chyby: 12 km = 12 000m

32 dm = 320cm

25 cm = 2 500 mm

13 500 dm= 135 mm

1 350 000 m = 135 km

61 m = 61 000 mm

13) Pravda nebo lež? pravda

lež

Tloušku jednoho listu uebnice zjistíme tak, že tloušku všech list vynásobíme potem list. Prmr kovové tyky zmíme posuvným midlem. Základní jednotka délky je kilometr. Hloubku otvoru mžeme zmit hrotem posuvného midla. Svtelný rok je jednotka délky, která se užívá v astronomii. Jednotky míle, palec, yard se dnes už nikde nepoužívají. Centimetr je tisícina metru.

14) Zjisti, jak velká vzdálenost je jeden svtelný rok .

15) Peve jednotky: 48 km =

m

5,2 dm =

m

102 cm =

mm

5234 cm =

m

0,06 dm =

mm

118 m =

km

14 dm =

cm

368 m =

mm

5

16) Uspoádej hodnoty sestupn: 0,001 km

300 mm

4 dm 7 cm 0,29 m

1230 mm

17) Pokrauj ve vytváení myšlenkové mapy za pomoci nejdležitjších pojm z uiva o délce:

základní jednotka …………………..

oznaení ………… ……

jednotky

midla

DÉLKA

18) Na mapách zjisti pibližné vzdálenosti nkterých obcí a mst . Pozor na mítko mapy: 1. Potštát

Hranice

m

km

2. Potštát

Kyžlíov

m

km

3. 4. 5. 6.

6

1 cm na map je ve skutenosti _______ m 19) Lípa v Jiicích je vysoká 20 metr a její vk se odhaduje na 600 až 700 let. Po obvodu mí neuvitelných 812 centimetr. Vyjádi postupn výšku i obvod stromu v km, dm, cm a mm.

20) Nejvtší tropický deštný les je v Jižní Americe. Rozloha Amazonského pralesa je 6,5 mil. km2. Jakou délku má tverec o rozloze 1 km2 ? Kolik takových tverc by se vešlo do tohoto pralesa?

21) V roce 2006 byly ilegálním kácením, požárem, tžbou a mýcením za úelem získaní pdy znieny 2 mil. hektar deštného pralesa . Kolik je to km2 ?

7

22) Kartiky vystihni a vytvo dvojice, které k sob patí:

28 m

2 800 mm

1 mm

50 mm

1 /100 m

50 dm

0,1 dm

28 dm

5 cm

2 800 cm

500 mm

500 cm

28 mm

5 km

28 000 m

1 cm

1m

28 km

1/1000 m

2,8 cm

5 dm

10 mm

0,001 km

5 000 m

8

2) Pracovní list – hmotnost Ekofyzika – píklady 9, 11, 13

1) Dopl vty, aby byly pravdivé: Hmotnost je základní __________________ veliina, oznaujeme ji písmenem__________ . Hmotnost popisuje množství _________________ v tlese. Základní jednotkou hmotnosti je ___________________ (znaka _____ ). Menšími jednotkami jsou __________________ (znaka______) a _____________

____________________ ( znaka______) . Vtší jednotkou je

(znaka _____ ). V bžném život se mžeme setkat i s jednotkami

hmotnosti _________________ ( znaka dag, díve dkg) a _________________ (znaka q). Mení hmotnosti se nazývá __________________ a mící zaízení _______________ . 2) Vyjmenuj, jaké druhy vah se dnes používají a kde je mžeš vidt:

3) V osmismrce vyhledej pojmy, které vtšinou oznaují názvy starých jednotek hmotnosti. Slova vyškrtej a ze zbylých písmen sestav tajenku: L I B R A R T libra lot O O A V N T U kámen talent T N L O V N N cent tuna R A Í M I E A hivna gram deben Ž O K E  L N balík N N Á A H A F žok E M M U R T U funt unce B A E N É Á N karát E R N C E N T D G V E Á H Y Dopl text:

Nejstarší a stále používané váhy jsou ____________________________________(tajenka) . Tvoí je rameno otáivé kolem svého____________, na jehož obou stranách jsou zavšeny ____________. Na jednu misku položíme _____________, na druhou misku klademe ____________ známé hmotnosti. Pokraujeme tak dlouho, až nastane _________________. Souet hmotností závaží je pak hmotnost _________________ . Pi vážení tedy porovnáváme hmotnost ________________ s hmotností ___________________ .

9

4) Spoj správn dvojice: 1 kg 1 000 000 mg 1g 100 kg 1t 1 000 000 g

1q 1t 1 000 kg 1 000 g 1 000 mg 1 kg

5) Zjisti a napiš, jak fungují váhy zvané mincí.

6) Uri správné poadí vt: Postup pi vážení na laboratorních vahách Opakujeme, až nastane rovnováha. Zkontrolujeme, zda je deska vah vodorovná. Odaretujeme váhy a zjistíme, na kterou stranu se kloní. Seteme hmotnost závaží. Pidáme nebo ubereme závaží . Zapíšeme hmotnost pedmtu. Použitím drobných pedmt vyvážíme prázdné váhy. Na levou misku zaaretovaných vah položíme pedmt, na pravou stranu závaží.

7) Prohlédni si sadu závaží, kterou užíváš ve škole.

a) Zapiš hmotnosti jednotlivých závaží vzestupn:

b) Zjisti, jakou nejvtší a jakou nejmenší hmotnost tlesa mžeš urit pomocí téhle sady:

10

8) Vypoítej: 2g + 200mg + 100mg = ___________mg 200g + 100g + 5g + 2g =__________g = ___________mg 50g + 1g + 500mg = ___________mg 20mg + 200mg + 50mg = ___________mg

9) Zjisti hmotnost jednoho papírového kapesníku. Kolik papíru vyhodíš tímto zpsobem za rok za pedpokladu, že spotebuješ jeden kapesník za den? Kolik kilogram by vyhodila celá tvoje tída?

10) Navrhni postup, jak uríš hmotnost kapky vody:

11) Pette si následující text a vypracujte úkoly: Plasty, které jste odhodili do žlutých kontejner, je možné dál zpracovat. Každý druh plast je zpracováván jinou technologií, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábjí vlákna, která se používají jako výpl zimních bund a spacák , ale dá se z nich vyrobit také tkanina - fleece. Na jednu fleecovou bundu se spotebuje materiál z pibližn 25 velkých PET láhví. Recyklací PET lahví se pln využije materiál, který by jinak skonil jako odpad. • V textu podtrhni informace, které jsou pro tebe nové. • Uri hmotnost 1 velké PET láhve .

• Vypoítej, kolik odpadu vyprodukuješ za rok, když každý den vyhodíš jednu takovou láhev. Kolik fleecových bund by se z nich vyrobilo?

11

• Vypoítej, kolik odpadu tímhle zpsobem vyprodukuje celá tvoje tída.

• Na internetu vyhledej základní informace o recyklaci PET lahví a o tom, jaké výrobky se z nich mohou optovn vyrobit.

12) Dopl nejdležitjší pojmy z uiva o hmotnosti do myšlenkové mapy:

hmotnost

13) Stoletý listnatý strom vyprodukuje za hodinu tém 2 kg kyslíku, což je množství, které potebuje k životu 10 lidí na dobu 24 hodin. Kolik kg kyslíku vyprodukuje listnatý strom za jeden den? Kolik je to gram? Pro kolik lidí vydá tento strom kyslíku za jeden den?

12

14) Vystihni jednotlivé kartiky a vytvo dvojice, které k sob patí.

17 t

63 000 kg

630 000 g

1 dag

170 g

0, 000 001 t

630 kg

63 kg

0,001 t

17 dag

17 000 kg

1 000 kg

17 000 mg

1  g 1000

17 000g

1  kg 100

1 kg

17 kg

17 g

1g

1 mg

63 000 g

63 t

1t

13

3) Pracovní list – objem

Ekofyzika – píklady 13, 14, 15, 16 1)

Pravda nebo lež: pravda

Objem patí mezi základní fyzikální veliiny.

lež

Hlavní jednotkou objemu je litr.

Objem pravidelných tles mžeme vypoítat pomocí vzorce. Objem oznaujeme písmenem O.

Objem kapaliny uríme za pomoci odmrného válce.

Objem vyjaduje velikost prostoru, který tleso zaujímá. Odmrným válcem nemžeme zmit objem sypkých látek.

Objem pevného tlesa mžeme odmit odmrným válcem. Pro krychlový metr se používá i oznaení kubický metr. 2)

Slova vyškrtej, ze zbylých písmen sestav tajenku: midlo, prmr, obvod, závaží, kilogram, odchylka, milimetr, váha, metr, míle, délka, fyzik, sekunda M I L I M E T R O

R  M  R P O B D

E M  A H Á V D C

L E K I H O V É H

Í T R C D L Ý L Y

M A R G O L I K L

E F Y Z I K O A K

T A D N U K E S A

R R Y Í Ž A V Á Z

Dopl vty: Základní jednotkou objemu je ____________________________ (tajenka). Oznaujeme ho _________ . Menšími jednotkami objemu jsou _____________________(oznaení _____), __________________ (oznaení _____) a _____________________ (oznaení _____). Vtší jednotkou je _________________________ (oznaení _______).

14

3)

Dopl velikost hrany krychle, aby mla požadovaný objem:

3

1cm

1km3

1 m3

3 1mm

1dm3

4)

Dopl: 1 km3 =

m3

1 m3 =

dm3

1 dm3 =

mm3

1 m3 =

mm3

1 cm3 =

m3

1 dm3 = 1 cm3=

1 dm3 =

5)

cm3

1 m3 =

mm3

1 cm3 =

m3

1 mm3 =

cm3

dm3

dm3

Z písmen u chybných zápis vytvoíš název praktické jednotky pro mení objemu: M I T A

2000 dm3= 2 m3

6,6 m3 = 6 300 000 cm3 17 m3 = 0,017 dm3

2 000 mm3 = 2 cm3

R K E

42,1 dm3 = 4 210 cm3

2 120 000 m3 = 0,00212 km3 7 dm3 = 0,007 m3

0,013 m3 = 1 300 cm3

L

•

Praktickou jednotkou pro mení objemu je ____________ .

•

Napiš další jednotky odvozené od dané jednotky objemu: __________________________________________________________________

15

6)

7)

8)

Dopl: 1l =

dl =

cl =

1 dl =

cl =

ml

1cl =

ml

1hl =

l

ml

Oprav chyby: Litr je tisícina hektolitru.

Litr je __________ hektolitru.

Decilitr je setina litru.

Decilitr je ____________ litru.

Centilitr je tisícina litru.

Centilitr je ____________ litru.

Mililitr je desetina litru.

Mililitr je _____________ litru.

Centilitr je setina decilitru.

Centilitr je _________ decilitru.

Mililitr je tisícina decilitru.

Mililitr je __________ decilitru.

Mililitr je setina centilitru.

Mililitr je __________centilitru.

Stejnou barvou vybarvi obdélníky, které k sob patí: 25 hl

25 l 250 cl

250 ml

2,5 hl

9)

250 l

2 500 l

25 000ml

0,250 l

2,5 l

Z tvrdého papíru si vyrob krychli s objemem 1 dm3. Navrhni postup, jak ovíš, že 1 l = 1 dm3 .

16

10) Pevádj jednotky:

cm3

8 ml = 7 m3 =

1 dm3 = 1l 1 cm3 = 1 ml

l

cm3

4,7 l =

12,7 dm3 =

l

3

0,56 m =

hl

11) Vypoítej objem krychle a kvádru, chybjící rozmry zm pravítkem:

c=

a=

a= mm

b=30 mm

V1 =

V2 =

12) Vyzna na stupnici daný objem: 16 cm3

24 cm3

30

20

10

10

0

0

1 dílek stupnice je _____ cm3

1 dílek stupnice je ______cm3

17

13) Vypoítej, kolik hl vzduchu je ve vaší tíd. Zjisti jeho hmotnost, když víš, že 1 m3 vzduchu má hmotnost 1,3 kg:

14) Kapající kohoutek – 10 kapek vody za minutu – znamená ztrátu asi 170 litr vody za msíc. Kolik je to pibližn litr za den a kolik za rok?

15) Když necháme téct vodu bhem umývání zub, ztrácíme nkdy až 40 litr vody za den. Kolik litr vody takto utratí tylenná rodina za msíc a za rok?

16)

Jeden 25 m vysoký buk s korunou o prmru 14 metr a prostorem koruny 2 700m3 zvlhí vzduch odparem vody v objemu až 400 litr denn. Kolik hektolitr vody je to za jeden rok?

18

17) Vytvo z nejdležitjších pojm a vdomostí z uiva o objemu myšlenkovou mapu:

OBJEM

18) Kartiky vystihni a hledej dvojice, které k sob patí:

19

7 m3

1 ml

7 000 dm3

2 500 l

25 000 dm3

25 l

70 l

25 cm3

25 m3

7 hl

0,01 hl

70 dm3

250 000 ml

7l

25 dm3

7 000 ml

25 ml

25 hl

700 l

250 l

7 000 l

1l

0,001 l

7 000 dm3

20

19) Zahraj si domino:

10 l

25 l

700 cl

7 hl

250 000 l

2,5 l

0,001 l

10 000ml

7 000 ml

7l

34 000 ml

7,70 hl

700 l

0,7 l

700 ml

70 hl

7 000 l

70 ml

10 cl

34 l

1 000 ml

1 dl

25 000 ml

2500 hl

0,34 hl

34 l

2 500 ml

7l

770 l

1 ml

0,070 l

1l

21

4) Pracovní list – hustota Ekofyzika – píklady 18, 20

1) Doplovaka: 1 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

2

4 3

5

6 7

udává množství látky v tlese tisíckrát vtší než kilogram Zem se kolem nho otoí za jeden rok metrický cent hovorov udává velikost prostoru, který tleso zaujímá kapalný kov používaný v teplomrech souást laboratorních vah

__________________ je odvozená fyzikální veliina, protože ji mžeme urit z objemu a hmotnosti tlesa. Oznaujeme ji písmenem ecké abecedy . 2)

Pozoruj obrázky, správn dopl vty: 1. 1 cm3

devo

1 cm3

devo

Objemy krychliek jsou stejné –rzné. Hmotnosti obou krychliek jsou stejné –rzné, protože krychliky jsou ze stejné látky – z rzných látek. 2.

1 cm3

devo

1 cm3

železo

22

1 cm3

sklo

Objemy krychliek jsou stejné –rzné. Hmotnosti krychliek jsou stejné –rzné, protože krychliky jsou ze stejné látky – z rzných látek. Hmotnost 1 cm3 látky je pro rzné látky stejná - rzná, ale pro stejnou látku je vždy stejná – rzná. 3)

Dopl text, aby vznikly pravdivé vty. Využij nabídky slov:

objemu, hustomrem, podílu, kg/m3, eckým, látky, objemu, hustotu, g/cm3 Hmotnost vyjaduje množství _____________ v tlese, hustota uruje hmotnost látky v jednotce ______________ /nap. v 1 cm3, v 1 m3/. Proto hmotnost 1 cm3 nebo 1 m3

uruje _____________ dané látky. Hustota se oznauje ____________ písmenem . íseln je rovna ____________ hmotnosti a ______________ . Základní jednotkou hustoty je _________, používáme i jednotku __________ . Hustota kapalin se mí ________________ .

4)

Zjisti hustotu plastelíny: •

Vymodeluj z plastelíny krychli s objemem 1 cm3 :

3

1cm

3 a = ___ cm •

Zjisti hmotnost této krychle: m = _____ g

•

Hmotnost 1 cm3 uruje hustotu plastelíny:  = ______ g/cm3

•

Vysvtli, pro jsme hustotu plastelíny zjistili jenom pibližn:

23

5) Ve fyzikálních tabulkách najdi hustotu tchto látek a uri hmotnost 1 m3 dané látky:

látka

hmotnost 1 m3 (v kg)

hustota (v kg/m3)

zlato vzduch voda led

6) Dopl velikost hmotnosti nebo hustoty látky:

látka

hmotnost 1 cm3 (v g)

hustota (v g/cm3)

máslo moská voda

0,950 g 1,025

dubové devo benzín

0,700 g 0,770

7) Krychle o objemu 2 m3 má hmotnost 4 200 kg. Zjisti, z jaké je látky:

8) Uri hustotu olova v g/cm3: Hustota olova je _______kg/m3.

1m3 váží _________ kg 1m3 váží ___________g

Kolik gram váží 1cm3 olova? ___________

1m3=____________cm3 Hustota olova je __________ g/cm3.

24

9)

Zjisti, jaký je vztah mezi jednotkami hustoty, použij hodnoty z 8. úlohy: Hustota olova je __________ kg/m3 nebo ____________ g/cm3 Protože se jedná o hustotu téže látky, mžeme napsat

____________ g/cm3 = ___________ kg/m3 . _________

1 g/cm3 = 1 000 kg/m3 10) Dopl: g/cm3 = __________ kg/m3

8,9

1,030 g/cm3 = __________ kg/m3

0,001 3 g/cm3 = __________ kg/m3

0,7

g/cm3 = __________ kg/m3

11) Dopl: 7 870 kg/m3 =___________ g/cm3 : _________

1 kg/m3 = 0,001 g/cm3

kg/m3 =___________ g/cm3

900 1,81

kg/m3 =___________ g/cm3

12) Prsten má objem 2 cm3 a hmotnost 21 g. Je ze zlata?

13) Napiš dležité vzorce: •

=—

•

m=

•

V=

nebo

=

: m 

25

V

14)

V cistern je 500 hl neznámé kapaliny. Její hmotnost je 38,5 tuny. Zjisti, o jakou kapalinu se jedná.

15) Devný kvádr má rozmry 5 cm, 60 mm a 1,1 dm. Je z borovicového deva, které má hustotu 500 kg/m3. Kolik gram váží kvádr?

16) Prove pokus a odpovz na otázky: Pomcky: menší kádinka, voda, sirup, olej, alkohol, mince, korek, kamínek, kousek plastu nebo njaké jiné drobné pedmty Postupn do kádinky naliješ sirup, opatrn po stnách naliješ vodu, olej a nakonec alkohol. •

Popiš, co pozoruješ:

•

V tabulkách zjisti hustotu vody, oleje, alkoholu:

•

Vysvtli rozvrstvení kapalin v kádince:

•

Porovnej hustotu sirupu s hustotou vody:

26

•

Navrhni kapaliny, které by ti vytvoili další vrstvu:

Zani opatrn vhazovat do kádinky rzné drobné pedmty. •

Popiš, co pozoruješ:

•

Zkus porovnat hustotu nkterého pedmtu s hustotou kapalin:

•

Jak hustota látky, ze které je daný pedmt, ovlivuje jeho chování v jednotlivých vrstvách kapalin?

17) Pravda nebo lež:

Pravda

Lež

Hustotu mají jenom látky pevné. Hustota kapalných látek se dá mit hustomrem. Hustota pevné látky se urí výpotem z objemu a délky. Hustota vody se nikdy nemní. Na vod plavou tlesa, jejichž hustota je menší než hustota vody. Hustota je základní fyzikální veliina. Tleso s vtší hustotou než má kapalina se potápí. Hlavní jednotkou hustoty je m3/kg.

18) Vysvtli, pro se v Mrtvém moi lovk nemže vbec potopit. Informace vyhledej v encyklopedii nebo na internetu:

27

19) Dležité pojmy z uiva o hustot dopl do myšlenkové mapy:

HUSTOTA

20)

Každý z nás ron prmrn vyprodukuje 38kg odpadu papíru. Hustota papíru je asi 800 kg/m3. Kolik popelnic papíru zaplní za rok vaše tída, když objem jedné popelnice je 120 litr?

28

5) Pracovní list – teplota Ekofyzika – píklad 11, 12, 14

1)

Dopl vty, aby byly pravdivé: Pevné látky se pi ___________ roztahují, pi ochlazování svj objem _____________. Kapaliny pi zahívání ______________ svj objem, pi ochlazování naopak svj objem ____________. Rzné kapaliny pi zahívání mní svj objem _______________ . Plyny pi zahívání __________________ svj objem podstatn více než kapaliny nebo pevné látky, pi ochlazování se jejich objem _________________.

2)

Uve píklady z praktického života, kde je nutné brát ohled na teplotní roztažnost látek: pevné látky

3)

kapaliny

plyny

Vylušti tajenku: 1

1. jednotka hmotnosti vtší než

2

kilogram

3

2. voda v pevném skupenství 3. kyslík 4. tisícina metru

4 5 6

5. oznaujeme ji písmenem 

7

6. uruje množství látky v tlese

8

7. pomcka na mení objemu

8. má stejný objem jako 1 dm3 K mení teploty používáme _______________________ .

29

4)

Peti si text a vypracuj úkoly:

Anders Celsius byl švédským vdcem, který si pi svých výzkumech sestrojil vlastní pomcku na mení teploty. Nebyl první, ale jeho stupnice se ujala na celém svt. Celsiv teplomr byla sklenná trubika naplnná rtutí reagující na zmnu teploty zmnou objemu. Dva pevné body pipojené stupnice odvodil Celsius od bodu varu a bodu tání vody. Teplomr Celsius vynalezl díky svým meteorologickým pozorováním. Za základ si vybral teplotu vody. Celsius se snažil vyhnout ve stupnici záporným íslm. Proto mla pvodní Celsiova stupnice z roku 1742 opané poadí - jako bod sto sloužil bod mrazu, bod varu vody byl bodem nula. Stupnice však byla po vdcov smrti pevrácena z „hlavy na nohy“. Voda tedy dnes ve pi stovce a mrzne na nule. •

Zjisti, kolik let uplynulo od objevení dané stupnice pro mení teploty:

•

Zapiš název dané jednotky teploty:

•

Zapiš znaku pro tuto jednotku teploty:

•

Nakresli a popiš rtuový teplomr:

•

Napiš, jakým djm odpovídá v Celsiov stupnici teplota 0 ° a 100 °C:

•

Vysvtli princip fungování rtuového teplomru:

•

Zjisti, zda je možné rtuovým teplomrem namit teplotu -100°C:

30

5)

Zapiš hodnotu jednoho dílku stupnice a jakou teplotu ukazují teplomry:

40

30

38

37

40

0

30

5

20

10

10

15

1 dílek= °C t=

6)

°C

Dokresli sloupec rtuti do teplomru tak, aby ukazoval danou teplotu: t = -9 °C

t = 37,6°C

t = 64°C

0

5

40

38

60

10

15

t = 22°C

30

20

37

50

31

10

7)

Barevn vyzna obdélníky, které k sob patí. Existuje více možností, které mžeš prodiskutovat se spolužáky. bimetalový teplomr Digitální teplomr bimetalový pásek

kapalinový teplomr

lihový teplomr roztažnost kov

rtuový teplomr roztažnost kapalin laboratorní teplomr

lékaský teplomr venkovní teplomr pokojový teplomr

není založen na objemové roztažnosti látky

8)

9)

Vypoítej, o kolik °C se zmnila teplota: z 6 °C na 28 °C

___________

z -12°C na 6 °C

_________

z 32 °C na 11 °C

___________

z - 8 °C na -17°C

_________

z 12 °C na –2 °C

___________

z

_________

1°C na -1°C

Sleduj závislost teploty vody na ase. Sestroj graf závislosti. Pomcky: kádinka , 100 ml vody, stojan, kahan, laboratorní teplomr, stopky Do kádinky naliješ 100 ml vody. Zmíš teplotu vody ped zahíváním a zapíšeš ji do tabulky. Vodu zaneš zahívat. Každou minutu zjistíš teplotu vody a zapíšeš ji do tabulky. Po dosažení bodu varu zhasneš kahan a dál budeš zapisovat teplotu vody. Údaje zaznaíš do grafu. •

Nakresli aparaturu pro pokus

32

as (min)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

Teplota (°C)

Jaké údaje mžeš zjistit z tohoto grafu?

10) Vysvtli, jak vypoítáme prmrnou denní teplotu vzduchu:

33

9

10

11

12

13

11) Ze záznamu venkovní teploty vzduchu v prbhu celého msíce, který zhotovila meteorologická stanice, uri: •

Kdy byla teplota nejvyšší:

•

Kdy byla teplota nejnižší:

•

Kdy teplota pekroila dlouhodobý prmr /ukazuje ho spojitá kivka/:

•

Kdy byla namena prmrná teplota 16°C:

•

Zjisti prmrnou teplotu ze dne 20.6.2009:

•

Vysvtli, jak vypoítáš prmrnou teplotu za daný msíc:

Grafické vyjádení prmrných denních teplot za erven a prmrných denních teplot za období 1974-2008 (spojitá kivka)

12) Domácí úloha: V prbhu volného dne m každou hodinu (vyber si njakou ást dne) venkovní teplotu vzduchu. Namené hodnoty zapiš do tabulky a sestroj graf prbhu teploty :

as(h) Teplota(°C)

34

•

Z namených hodnot vypoítej prmrnou teplotu:

13) Vybarvi dvojice, které k sob patí:

0

C

Kelvinova stupnice

Lihový teplomr

Bod varu vody

100 0C

Jednotka teploty

t

Teplota tání ledu

Roztažnost kapalin

0 0C

Roztažnost kov

Midlo teploty

teplomr

teplota

Jednotka kelvin(K)

Bimetalový teplomr

35

14) Peti si následující text a vypracuj úkoly: Co znamená pojem "globální oteplování"? Jde o zmnu prmrné roní teploty na zemkouli. Ta se za posledních 200 let, od doby, kdy zaala pravidelná mení, zvýšila v prmru o 0,5 °C. Oteplování se nadále zrychluje. Hlavní píinou tchto dj v pírod je oxid uhliitý. Vzniká pi spalování ropy, uhlí a dále i pi dalších lidských innostech, jako je nap. vypalování les. Zemkoule je zabalena do CO2 spolu s metanem a dalšími plyny, kterým se nkdy také íká skleníkové plyny. Tyto plyny zadržují teplo v noci a brání tomu, aby teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Bhem tohoto století se mže oteplit o 1 - 6°C. Pedpokládá se, že v eské republice stoupne teplota o 3°C. Dnes je naše prmrná roní teplota 3,5°C. Jaké to bude mít následky pro život lidí žijící na svt a jaké pro lidi žijící v R? Poasí podléhá dramatitjším výkyvm, jaro pichází dív a je teplejší, mizí led z ledovc, zmenšuje se Mount Everest, zvyšují se eroze, zvyšuje se hladina oceánu, mizí korálové útesy, ubývá pitné vody... Myslíte si opravdu, že je to chyba pírody, životního prostedí? Asi ne. Pravou píinou jsme asto my - lidé. /zdroj: www.priroda.cz /

•

Na internetu najdi další informace o následcích globálního oteplování:

•

Navrhni, jak by se mli zaít chovat lidé, aby se zastavilo globální oteplování Zem:

•

Jak mžeš ty sám dnes a v budoucnosti pispt k ochran pírody?

36

6) Pracovní list – as Ekofyzika – píklady 5, 15

1) Dopl text, využij nabídky slov: rzná, milisekunda, sekunda, msíce, hodina, roních období , Slunce, dny, Msíce, noci, mikrosekunda, hodiny, minuty, asové jednotky, minuta, den, dávné minulosti, sekundy V ____________________ lidé nepotebovali mit as moc pesn. Stailo jim pozorovat stoupání a klesání _________________, poítat stídající se ____________ a ___________. Všimli si také, jak se pravideln mní tvar _______________ na obloze a podle toho dokázali dlit as na ______________. Stídání ______________________ je vedlo k poítání asu na roky. Postupn však vznikala poteba dlit as na kratší ____________________ . Postupným dlením dne tak vznikly ________________, _________________ a ________________. V souasnosti je základní jednotkou asu ________________ . Ze sekundy se odvozují delší jednotky asu: ______________, _______________, ___________. Jednotky kratší než sekunda jsou __________________ a __________________. Kalendání msíc a rok nejsou jednotky asu, protože jejich doba je _____________ . 2) Vytvo správné dvojice:

37

den

h

milisekunda

minuta

d

mikrosekunda

t µs

as

ms

min

hodina

3) Podtrhni názvy hodin, které dnes už lidé k mení asu bžn nepoužívají: atomové hodiny, slunení hodiny, mechanické stopky, rádiem ízené hodiny, svíkové hodiny, pesýpací hodiny, kyvadlové hodiny, digitální stopky, mechanické náramkové hodinky, vodní hodiny, digitální hodinky, ruikové hodiny napájené elektrickým lánkem 4) Dopl: 1d h min

1 h min

s

s

1 min s

ms

5) Na internetu nebo v encyklopedii zjisti, kolik má tropický rok /as, za který Zem obhne kolem Slunce/ pesn dní, hodin, minut a sekund. Pro se zavedl tzv. pestupný rok?

38

6) Peve jednotky asu: 2 h= 12 h = 2,2 h = 0,4 h = 1,6 h =

min min min min min

180 min = 360 min = 30 min = 12 min = 54 min =

Násobíme íslem ……

h h h h h

Dlíme íslem ……

7) Zapiš zlomkem a desetinným íslem, jaká ást hodiny je: 15 min =

h=

h

30 min =

h=

h

45 min =

h=

h

8) Vyjádi v daných jednotkách: 90 min =

h

7 200 s =

h

2,5 h =

min

5 min =

s

1 h 45 min=

h

720 s =

min

9) Odhadni dobu trvání minuty (deseti, dvaceti sekund). Kamarád v lavici ti bude mit as. Zopakuj svj odhad s tím, že si budeš nahlas poítat od dvaceti do osmdesáti. Co jsi zjistil? 10) Sestroj si vlastní pesýpací hodiny: Pesýpací hodiny využívají pro mení asu pohyb písku v dsledku gravitace. Skládají se ze dvou sklenných bank umístných nad sebou a spojených úzkým hrdlem. Písek z horní baky postupn pechází do spodní baky. Jakmile uplyne mený asový úsek, je horní baka prázdná a hodiny se musí obrátit, aby mohl být men další úsek. •

Nakresli, jak vypadají pesýpací hodiny.

•

Na výrobu hodin budeš potebovat dv malé plastové láhve ( stejného objemu a tvaru) a jejich uzávry, lepidlo a hebík, hrubou mouku. Uzávry obou láhví slepíš 39

k sob a udláš v nich za pomoci vyuujícího nažhaveným hebíkem otvor. Do jedné láhve nasypeš mouku, uzaveš spojenými uzávry a našroubuješ druhou láhev. A hodiny jsou hotové.

•

Vysvtli, jak s nimi budeš mit as.

11) Rychlík Ex 142 Odra vyjel z Hranic na Morav v 16 h 36 min. Cesta do Prahy mu trvala 3 h 18 min. V kolik hodin dorazil do Prahy?

12) Vypracuj úkoly. Potebné informace najdeš v jízdním ádu autobusové linky:

•

Zjisti vzdálenost Potštátu od Olomouce a as, za který autobus urazí tuto vzdálenost :

•

Zjisti asy odjezd autobus, když chceš cestovat : z Potštátu do Olomouce

_____________________

z Olomouce na Potštát

_____________________

40

•

Zjisti, jaké další informace se mžeš dozvdt z jízdního ádu.

13) Vylušti tajenku a dopl text:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

voda, olej, líh, ocet stará jednotka délky midlo hmotnosti nejpesnjší hodiny jednotka asu oznaení délky v minulosti používané hodiny

1 2 3 4 5 6 7

Základem každého mechanického hodinového stroje je pravideln se opakující dj, který

zajišuje

rovnomrnost

chodu

hodin.

Takovým

zaízením

je

____________________ /tajenka/. Stejnou funkci má nepokoj – malé koleko s drobnými kolíky po obvodu. Pi každém pohybu kyvadla nebo nepokoje se pootoí

v hodinách koleko a tento pohyb se penese až na ruiky hodin. Hodiny v chodu udržuje závaží, stoená pružina, nebo jsou elektrické. 14) Dležité a nové pojmy z uiva o ase dopl do obdélník:

41

15) Peti si text a vypracuj úkoly: Les se vyvíjí a dorstá pomrn pomalu. Nejprve se pod starým porostem zanou objevovat malé semenáky. Rostlinky pak mají dležitý úkol vybojovat si mezi ostatními prostor, pístup ke svtlu a dostatek živin v pd a mohou zaít rst. S vkem se stromky stávají vtšími. Za tyi, pt let mohou být veliké ke kolenm, za 15 letech pomalu zaínají tvoit korunovou vrstvu - koruny stromk se zapojují do sebe. Za 20, 30 let od výsadby dorstají stromky velikosti 12-15 metr. V 50 letech už porost pipomíná dosplý les, jen kmeny strom stále ješt nabývají na šíce a stromy stále zvtšují svou výšku. Od 80 let zaíná les dozrávat a dosahovat rozmr dosplých strom. Opravdu trvá nejmén 80 let, než se z malých stromk na lesní pasece stane dosplý les. A asto i více. Za dosplý, zralý porost se les považuje i ve 100 nebo 120 letech. • • •

Podtrhni barevn informace, které jsou pro tebe nové. Když dnes zasadíš strom, v kterém roce z nho bude dosplý strom? Na eskomoravské vrchovin rostou nejstarší stromy v esku. Patí k nim i lípa v Jiicích. Její vk se odhaduje na 600 až 700 let. Uri pibližn období, kdy byla lípa zasazena.

16) Vystihni jednotlivé kartiky a vytvo dvojice, které k sob patí. Uspoádej je vzestupn:

1 —— min 2

1 —— min 5

12 s

30 s

den

1 —— dne 12

2h

8h

1 —— h 10

1 min

1 —— h 2

42

365 dn

3 —— h 4

60 s

24 h

1 —— dne 3

kalendání rok

1 —— dne 24

6 min

3 600 s

pestupný rok

30 min

366 dn

45 min

17) Vystihni kartiky a zahraj si se spolužákem domino:

13 min

3h

4 min

1s

12 min

3 —h 4

0,3 min

6h

420 s

1 min 35 s

2,1 h

210 s

1 —h 2

180 min

43

15 min

0,2 h

6 min

240 s

30 s

1 — min 60

18 s

45 min

7 min

1 —h 10

360 min

3,5 min

30 min

1 —h 4

1 — min 2

24 min

0,8 h

0,4 h

126 min

44

48 min

780 s

95 s

7. roník Pracovní listy

7) 7. roník FYZIKA Obsah: Kapaliny Ekofyzika – píklady 5, 12, 13, 14, 15, 27

45

8) Pracovní list – kapaliny

Ekofyzika – píklady 5, 12, 13, 14, 15, 27

1. Vylušti tajenku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

záporná ástice vzduchoprázdno druh oky veliina, jejíž jednotkou je svtelný rok spojení nkolika atom tisícina tuny dusík zjistíme ji, když dlíme dráhu asem

4

1 2 3

5

6

2. Pravda nebo lež? Tvrzení

Pravda

Kapaliny se skládají z molekul, které jsou volné. Hladina kapaliny v klidu je svislá. Kapaliny nezachovávají svj tvar a objem. Molekuly kapalin se pohybují v celém objemu kapaliny. Kapalina je snadno dlitelná na menší ásti. Difúze je pronikání molekul jedné látky mezi molekuly jiné látky za pispní vnjší síly. Kapaliny jsou tekuté. Nkteré kapaliny jsou nestlaitelné. Kapaliny pi zahívání zvtšují svj objem. Molekuly kapalin jsou v neustálém uspoádaném pohybu.

46

Lež

7

8

3. Dopl text, využij nabídky slov: zmenšuje, pevnost, teplot, hranicí, vlastnosti, povrchové naptí, rostoucí, povrchová blána, vodorovn, pružnost, kapalinou, prostorem, molekul, pružná Hladina

kapaliny

je

________________

mezi

________________

a

okolním

________________. U klidné kapaliny se hladina ustálí ________________ . Na hladin vody

je

_____________________,

která

má

uritou

________________

a

________________ . íkáme, že v hladin kapaliny psobí ______________________ . Povrchová blána je složená také z ______________ vody, má však jiné ______________ než ostatní voda v nádob. Chová se jako ____________ blána. Pevnost povrchové blány je závislá na ________________ kapaliny. S _______________ teplotou se její pevnost ______________. 4. Prove pokus a odpovz na otázky: Pomcky: miska s vodou, jehly, saponát Na hladinu vody položíš kousek papíru se suchou jehlou. Za pomoci dalších dvou jehel se pomalu budeš snažit ponoit papír pod vodu. Papír klesá ke dnu, jehla zstává ležet na hladin. •

Vysvtli, pro jehla zstává na hladin:

Opatrn po okraji misky pidej do misky saponát. •

Popiš, co jsi pozoroval:

•

Vysvtli chování jehly:

•

Znáš ješt jiný zpsob, kterým bys dosáhl stejného výsledku, aniž by ses jehly dotýkal?

47

5. Najdi chyby v textu a oprav je: Povrchové naptí vody je pi teplot 100 OC vtší než pi teplot 0

O

C. Ve studené

vod se proto pere snáze než v horké. Studená voda snáze proniká k vláknm látky a odstraní neistoty. Zvtšení povrchového naptí vody dosáhneme i použitím pracího prostedku a saponátu. Ty povrchové naptí vody zvtšují více než její teplota. S pracím prostedkem mžeme úinn prát již pi teplotách 30 OC až 60 OC.

Musíme ale myslet na to, že i když nám prací prostedky a saponáty neusnadují práci, všechny zatžují povrchové vody. Proto mžeme i my

pispt k ochran životního

prostedí uvdomlou volbou pracího prostedku a saponátu a nešetrným chováním pi praní a používání saponát. 6. Spoj správné dvojice: p=

F:p

G=

=

F:S

h..g F=

S= m:V

ph =

p.S

m .g

7. Pro se ve vod v klidu rozpouštjí krystalky cukru a látka se rozptyluje?

8. Prove pokus a dopl vty: Pomcky: dv prhledné plastové láhve, horký hebík

Do první láhve udlej horkým hebíkem dva otvory ve stejné výšce v urité vzdálenosti. Do druhé láhve udlej otvory tak, aby ležely v rzných výškách (ale na jedné pímce) pod sebou. Postupn je napl vodou a pozoruj dostik vody. Láhve mžeš vyvýšit a vodu necháš stíkat do misky.

48

• Nakresli pramínky vytékající vody do obrázk: 1. láhev

2. láhev

• Vysvtli tento jev:

• Dopl vty: Tlak v kapalin zpsobený její vlastní _____________ se nazývá ________________ tlak. Psobí v kapalin ve __________ smrech . Oznaujeme ho _____ a v hloubce h ho uríme podle vztahu: ________________ . Hydrostatický tlak závisí na ____________ , _______________ a __________________ . 9. Na obrázku jsou nakresleny dv nádoby, které mají stejný obsah dna a povrch vody v obou nádobách je ve stejné výšce.

Odpovz na otázky, své odpovdi zdvodni, jsou-li veliiny rzné, zapiš, která je vtší. •

Je hmotnost vody v nádobách stejná nebo rzná ?

•

Je tíha vody v nádobách stejná nebo rzná?

•

Je hydrostatický tlak u dna obou nádob stejný nebo rzný?

49

•

10.

11.

Je hydrostatická tlaková síla vody na dno v obou nádobách stejná nebo rzná?

Nakresli a popiš dvojice nádob, ve kterých bude voda ve stejné výšce: •

a na dno bude psobit stejná tlaková síla

•

a na dno bude psobit rzná tlaková síla

•

a u dna bude rzný hydrostatický tlak

Graficky znázorni závislost hydrostatického tlaku vody na hloubce: h (m)

0

2

4

6

p(Pa)

50

8

10

12

12.

Zjisti velikost hydrostatického tlaku 55 metr pod volným povrchem moe.

13.

Za pomoci internetu vyhledej informace o rizicích potápní do velké hloubky.

14.

Když stoupají bublinky od skafandru potápe k hladin, zvtšuje se jejich velikost. Vysvtli, ím je to zpsobeno.

15.

Hlubokomoská ryba nepežije vytažení k moské hladin. Zdvodnte.

16.

Voda vytéká z vany výpustí ve dn rychleji, jestliže se do ní celí ponoíme. Pro?

17.

Amatérský potáp se hodlá ponoit do hloubky 10 m. Pipravil si k tomuto úelu dostaten dlouhou a proti stlaení odolnou hadici. Mže se mu podait splnit jeho zámr? Pro?

18.

Na obrázku jsou dv konvice na aj. Jedna vysoká, druhá nízká, obsah dna mají stejný. Nálevky konvic jsou ve stejné výšce. Do které z nich se vejde více aje? Zdvodni.

51

19.

Vyškrtej slova (hledej svisle a vodorovn) a sestav tajenku:

pascal

difúze

hustota

led

molekula

tlak

síla

tuna

atom

krystaly

prvek

proton

kov

ion

D P A L A C S A P

I A L U K E L O M

F T Í A V T L A K

Ú O S N O I L A N

Z M S L Z K E N P

E A C  Á O D U R

V P R O T O N T V

O H U S T O T A E

K Y L A T S Y R K

Tajenka : ______________________________

20.

Ovení Pascalova zákona: Pomcky: malá plastová láhev s uzávrem, horký hebík Do láhve udlej na rzná místa horkým hebíkem nkolik otvor (i zdola a nahoe). Láhev napl vodou, uzavi ji a mírn zmákni. Pozoruj, jakým zpsobem voda vystikuje. •

21.

Nakresli do obrázku, jakým zpsobem voda vystikuje a vysvtli tento dj:

Na modelu hydraulického zaízení vysvtli jeho fungování: Pomcky: dv injekní stíkaky s rozdílným obsahem píst, plastová hadika Stíkaky propojíš plastovou hadikou, kterou k nim mžeš pilepit, aby se neuvolovala. Model napl vodou tak, aby ti nevznikly bubliny. Vyzkoušej innost modelu. 52

•

22.

23.

Nakresli schéma hydraulického zaízení a vysvtli princip jeho fungování:

Obsah malého pístu hydraulického lisu je 10 cm2. Na píst psobí vnjší tlaková síla

200 N. Obsah velkého pístu je 200 cm2. Jak velikou tlakovou silou je píst zvedán?

Ovení platnosti Archimédova zákona: Pomcky: kádinka s vodou, pevné tleso (závaží s hákem) , silomr, miska, laboratorní váhy, sada závaží Postup: • • • • • •

Zmíš tahovou sílu F, kterou tleso napíná pružinu silomru ve vzduchu. Kádinku naplníš vodou až po okraj a tleso do ní zcela ponoíš (je zavšené na silomru) . Vodu, kterou tleso vytlailo, zachytíš do misky. Zmíš tahovou sílu F1, kterou zcela ponoené tleso napíná pružinu silomru ve vod. Vypoítáš vztlakovou sílu Fvz, která psobí na tleso v kapalin. Zjistíš hmotnost a tíhu vody G, kterou tleso vytlailo. Porovnáš namené hodnoty Fvz a G.

Meení: F

F1

Fvz

G

Závr ( napiš, co jsi zjistil):

Archimédv zákon:

53

24.

Uri, jestli na tlesa psobí stejná nebo rzná vztlaková síla (mžeš ovit pokusem se silomrem). Svoji odpov zdvodni: •

Dv stejná ocelová tlesa:

1 2

•

Tlesa mají stejný objem, první je z hliníku, druhé z ocele:

1

•

Tlesa ze stejné látky mají stejný objem, rzný tvar:

2

1

•

Tlesa jsou ze stejného materiálu, mají rzný objem:

1

•

2

2

Dv stejná ocelová tlesa, rzné kapaliny:

1

2

54

•

Dv stejná ocelová tlesa, objem téže kapaliny je rzný:

1

2

25.

Pro lovk topící se ve vod nemá vyzdvihovat ruce a kiet?

26.

Zjisti, kdy tleso v kapalin plave, vznáší se nebo klesá ke dnu: Pomcky: kádinka s vodou, ti stejné obaly z kinderka, sl, lepidlo nebo plastelína Pipravíš si ti obaly z kinderka. Jedno naplníš vodou (mžeš ho celé ponoit do vody a tam spojit). Druhé podobn naplníš slaným roztokem. Tetí uzaveš prázdné, zstane naplnné vzduchem. Spoje mžeš zalepit troškou plastelíny, nebo lepidla. Vhodíš kinderka do vody a sleduješ jejich chování. •

Napiš, co jsi zjistil:

•

V tabulkách zjisti hustotu vzduchu, slané vody, vody a porovnej je vzájemn:

•

Na základ pokusu dopl vty:

Tleso plave, když ___________________________________________ . Tleso se vznáší, když ________________________________________ . Tleso klesá ke dnu, když ______________________________________ . •

Najdi zpsob, jak dosáhnout toho, aby se kinderko s vodou a se slaným roztokem zaalo pohybovat smrem k hladin.

27.

Jakým zpsobem je možné vyzvednout potopené lod ze dna moí?

28.

Pro lod plavou? Vezmi kuliku plastelíny a vho ji do vody. Co pozoruješ ? Z téhož kousku plastelíny udlej dutou misku a polož ji na vodu. Co pozoruješ? Vysvtli.

55

8. a 9. roník Pracovní listy

9) 8. a 9. roník Pracovní list íslo 1

10) Elektrostatika

Obsah: Elektrický náboj Elektrování tles Elektrický náboj a elektrování tles Elektrostatika pro volné chvíle Ekofyzika – p..1, 2,3,5,6 Jak pracují odluovae prachu z kouových plyn Ekofyzika – p.. 1,2

56

Elektrický náboj Co už víš: Z eho je složena každá látka ? …… Molekuly se neustále neuspoádan _ _ _ _ _ _ _ _ o_ _ _ _ _ _ _ _ _ silami.

a psobí na sebe p_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ a

Pojmenuj ástice v atomu. Tento atom je elektricky ne_ _ _ _ _ _ _ . Které ástice se mohou z atomu lehce uvolnit ? E_ _ _ _ _ _ _ _ . Jak íkáme atomu, ve kterém je více kladných než záporných ástic ? …………………………………………………………………………………………… Vyzkoušej si : 1.Nafoukni 2 balónky, petírej je siln po obleení nebo vlasech. Jeden balónek polož na lavici a druhým se pibližuj. Co pozoruješ ? ……………………………………………………………………………………………….. 2.Nafouknuté balónky zavs na delší nit, každý z jedné strany. Oba balónky ti o odv nebo vlasy. Uchop nit uprosted. Co pozoruješ ? ……………………………………………………………………………………………….

57

Mezi balónky vlož ruku. Co pozoruješ ……………………………………………………………………………………………… Elektrování tles Souhlasn zelektrovaná tlesa se odpuzuj , nesouhlasn zelektrovaná se pitahují. Jak to dokážeš ? Budeš potebovat : heben z umlé hmoty, suchý a teplý proužek skla, nit,suchý lehký papír 1.Zavs heben na nit.

Ti heben o odv nebo vlasy, sklo ti suchým papírem, pibliž sklo k zavšenému hebeni .

Co pozoruješ ? Vysvtli. Mžeme zelektrovat všechna tlesa (z rzných látek) ? Pemýšlej, jak bys to dokázal. Všechno vyzkoušej a zjisti ve svém volném ase. 58

Elektrický náboj a elektrování tles Podailo se ti odpovdt a vysvtlit minulou otázku ? (mžeš zelektrovat všechna tlesa a jak) Ano všechna tlesa mžeme zelektrovat tením. Nco zajímavého:

-27

Elektron má záporný elektrický náboj.Jeho hmotnost je asi 0,91x10 (pibližn 1 kvadritiardtina gramu) Elektrické náboje všech elektron jsou stejn velké. Elektrický náboj elektronu je stejn velký jako elektrický náboj protonu jen s opaným znaménkem. Vláknem kapesní svítilny projde za 1 sekundu asi 1 trilion 250 bilion elektron Vyzkoušej : Na špejli pipevni proužek papíru a špejli zavs tak, aby byla v rovnováze.

Tením o obleení nebo vlasy zelektruj a pozoruj co se bude dít. a)zelektruj kolíek na prádlo , picvaknutý k pravítku (nesmíš se kolíku dotýkat rukou ) víš pro?........................................................................................................................... Nabitý kolíek pibliž k papírku na špejli b)totéž prove teba s jablkem napíchnutém na pravítku nebo jiném nevodivém pedmtu c)ti pravítko a pibliž k papírku na špejli Co jsi pozoroval a pro ? Lze zjistit zda se všechny látky zelektrovaly stejn ? Jak to zjistíš ?

59

Elektrostatika pro volné chvíle Zajímavé: 600 ped našim letopotem v ecku tel Thales z Miletu jantar a zjistil zajímavý jev. Víš jaký ? Lehké otázky: 1.Pro se pi esání ježí vlasy ?.................................................................................. 2.Pro slyšíme praskot, hladíme-li koku po srsti ?.................................................... 3.Pro není možné zelektrovat kovovou ty, kterou držíme v ruce a plastovou Zelektrovat mžeme ? …………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………. 4.Pro je na pepravu benzínu zakázáno používat obyejné kanystry z plastu ? ……………………………………………………………………………………. 5.Pro je nebezpené praní umlých vláken v benzínu ? ………………………...... ……………………………………………………………………………………. Vyzkoušej si : Elektroskop (už ho znáš) Je to špejle s proužkem papírku zavšená na niti. Jiný mžeš udlat z plechovky (víš jak?) Postav plechovku na nevodivou podložku (nap.talí),na horní volný okraj plechovky zavs proužek staniolu (stíbrný obal z okolády). Mžeš penášet elektrický náboj ze zelektrovaného tlesa na plechovku ? Vyzkoušej. Co jsi zjistil ? …………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………….. Úkol: Dotkni se nyní plechovky suchou špejlí (devnou nebo sklennou tyinkou) Co se stalo ? ……………………………………………………………………… Dotkni se okraje plechovky rukou. Je výsledek stejný jako u pedcházejícího dotyku ?................................................................................................................... K emu došlo a pro ? …………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………. Piprav si svíku. Na plechovku penes ze zelektrovaného tlesa (pravítko nebo heben) záporný elektrický náboj. Staniol se musí vychýlit. Rozsvit svíku a zahívej vzduch blízko plechovky. Staniol se piblíží k plechovce. Jaké ionty vznikly ve vzduchu blízko plechovky ?................................................ Zdvodni…………………………………………………………………………. Zelektruj heben nebo pravítko, pibliž ho k plechovce, ale nedotkni se jí. Prstem druhé ruky se dotkni plechovky na opané stran než je heben. Odtáhni nejprve prst a potom heben. Pro je plechovka nabitá kladn ? ………………………………………………. …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

60

Elektrostatika pro volné chvíle Ekofyzika – p..1, 2,3,5,6 Je dobré vdt : Zelektorovaná tlesa mohou mít pevahu kladného nebo záporného náboje.V další ad jsou seazeny podle toho, jaký mají náboj (ke kterému znaménku jsou blíže) + vlasy, kožešina, sklo, peí, bavlna, hedvábí, kže, devo, papír, vosk, guma, plasty, uhlí (nap. plasty se elektrují záporn, nebo jsou blíže znaménku - ) Obtížnjší úlohy: 1.Bylo zjištno, že blesk nejastji zasahuje duby. Zjistíš pro ?

2.Jak psobí avivážní prostedky a jejich antistatické písady ?

61

3.Pro musí být plovák v podzemní benzinové nádrži uzemnn ?

Vyzkoušej si: 4.Zelektrovaný nafouknutý balónek pibliž k tence tekoucí vod z kohoutku. Podailo se ti vychýlit proud vody ? Vysvtli………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. 5.Do dna prázdné krabiky od Ramy vyež nkolik píných štrbin (2-4mm), krabiku zavi a jezdi s ní po koberci. Posbíral jsi prach ? Vysvtli:

6.Které pohonné hmoty používají naše dopravní prostedky a jak škodí jejich spalování ovzduší?

62

Jak pracují elektrostatické odluovae prachu z kouových plyn 1.Elektrostatický odluova prachu

Ekofyzika – p.. 1,2

1.Vysvtli, jak získáme istý kou.

2.Zpracuj krátký referát o zneišování ovzduší pi topení v domácnosti.

63

8. roník Pracovní listy .2

11) 8. roník Stejnosmrný elektrický proud

Obsah: Elektrické pole Elektrické naptí Ekofyzika – p..2,3 Kdo to ví, odpoví. Ekofyzika – p.. 2,4 Mení elektrického proudu a naptí Dálkový ukazatel hladiny vody ve vodojemu Ohmv zákon Elektrický odpor Ekofyzika – p..5 Pro volné chvíle – otázky Ekofyzika – p.. 5 Elektrické proud a magnetické pole Ekofyzika – p.. 1

64

12) Elektrické pole Kolem každého magnetu se nachází _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ pole. Každé dva magnety na sebe psobí silou. Souhlasné póly se _ _ _ _ _ _ _ _ , nesouhlasné póly se _ _ _ _ _ _ _ _ _ . Souhlasn zelektrovaná tlesa se _ _ _ _ _ _ _ _ , _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ zelektrovaná tlesa se pitahují. Kolem každého zelektrovaného tlesa se nachází _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ pole. Vyzkoušej: 1.Vezmi otevené noviny, pilož je na stnu a pus. Noviny _ _ _ _ _ _ _ 2.Vezmi otevené noviny, pilož je na stnu a petírej rukou nebo trikem nebo kartáem. Noviny pus. Co jsi zjistil ? ……………………………………………….. Jaká je píina ? ……………………………………………….. 3.Vezmi plochou baterii, vlož její elektrody (plíšky) do vody, povrch vody posyp jemn krupicí. Popiš jev, který vidíš na hladin. Elektrické pole se projevuje silovými úinky. Vymysli jiné pokusy na projev silového pole kolem zelektrovaného tlesa nebo další zpsoby elektrování tles. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

65

13) Elektrické naptí Ekofyzika – p..2,3 Elektrické naptí je schopnost elektrického pole konat práci pi penesení elektrického náboje. Odpovz: ¨ 1.Vezmi baterii, vodi pipevni k jednomu pólu baterie a druhý konec pibliž nebo polož a ihned vzdal od druhého pólu. Co pozoruješ a pro ? …………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 2.Pro se pi bouce blýská ? …………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Vyrábíme zdroj elektrického naptí

3.Dva pásky rzných kov nap. m a zinek zabodni do pipraveného citronu, jablka nebo bramboru a pomocí spojovacích vodi pipoj na voltmetr. Ukazoval voltmetr výchylku ? …………………………………………………………………. Citron (jablko nebo brambor ) musí obsahovat………………………………………………… 4.Voltv lánek jinak Kovové mince nebo jiné kovové plíšky prokládej stídav na sebe a mezi každé vlož ubrousek nebo savý papír.Vše vlož do kyseliny citrónové (šávy z citronu nebo pomerane). Takto vyrobený zdroj naptí pipoj k žárovce. Žárovka se ……………………………………………………………………………………… Odpovz: 5.Pro blesk uhodí nejpravdpodobnji do bleskosvodu ? ………………………………………. …………………………………………………………………………………………………..

66

6.Blesk uhodil do automobilu. Mohl ohrozit cestující ? Pro ? …………………………………... …………………………………………………………………………………………………... ......................................................................................................................................................

Mení proudu a naptí 1.Do obvodu zapoj midlo elektrického proudu.

2.Do obvodu zaklesli midlo elektrického naptí.

3.Najdi, kde jsou chyby.

67

Kdo to ví,odpoví Ekofyzika – p.. 2,4 1.Pro je nebezpené pibližovat se k drátm spadlým na zem ? ……………………………… ………………………………………………………………………………………………….. 2.Pro mohou ptáci usedat na elektrické vedení pod naptím, aniž by se jim nco stalo ? ……. ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

3.Pro je nebezpené v koupeln používat elektrické spotebie ?.............................................. ………………………………………………………………………………………………….. 4.Vysvtli, jak pracuje dálkový ukazatel hladiny ve vodojemu.

68

14) Ohmv zákon Vyber pomcky ,zakresli a sestav jednoduchý obvod, ve kterém budeš mit naptí a proud.

Zvyšuj a snižuj naptí a namené hodnoty proudu a naptí zapisuj do tabulky, podle hodnot v tabulce sestroj graf. U I

Jak závisí velikost proudu na velikosti naptí ?

69

(Ohmv zákon) Elektrický odpor Ekofyzika – p..5 Sestav elektrický obvod

1.Vymuj cívky s rzným potem závit. 2.Místo cívky zapojuj vodie z rzných materiál. 3.Hodnoty proudu zapisuj do tabulky. Odpor Proud Jak závisí proud na velikosti odporu ? 4.Sestav vzorec, který vyjaduje závislost elektrického proudu na naptí a odporu rezistoru. 5.Podle tvého vzorce vyeš úlohu: Žárovka je pipojena ke spotebitelské síti (bžné naptí) a její odpor je 500. Jak velký proud bude žárovkou procházet ?

70

Pro volné chvíle Ekofyzika – p.. 5 1.Obvodem elektrické kapesní svítilny prochází pi zapnutí proud 200 mA. Pro lidský organismus je nebezpený již proud od 25 mA. Je nebezpené dotýkat se uvnit svítilny vodi s proudem?

2.Pi startování automobil zapnuté vnitní osvtlení ztemní, popípad mže na chvíli pestat hrát autorádio. Pro ?

3.Zásuvka, do které je zasunutá zástrka spotebie se siln zahívala. O jaké závad to svdí ?

4.Na osvtlování dlouhých chodeb nebo schodiš se používá zapojení umožující na jedné stran osvtlení zapnout a na druhé vypnout. Navrhnte toto zapojení (zakreslete schéma). Pro je nebezpené používat v koupeln (zvlášt ve van) elektrické spotebie ?

5.Horolezci mají takový zvyk, že když nocují vysoko v horách, shromáždí všechny kovové pedmty a odnesou je co nejdál od tábora. Pro ?

6.Pepálí-li se vlákno elektrické žárovky, velice asto pi tom vyhodí pojistky. Pro ?

71

15) Elektrický proud a magnetické pole Ekofyzika – p.. 1

1.Opakuj si: Jakým zaízením zjišujeme magnetické pole ? Zopakuj si práci s magnetkou, kompasem, buzolou. Podle eho se mžeš orientovat v pírod

2.Vyzkoušej: Vezmi pletací jehlici nebo jiný kovový vodi a upevni ji mezi svorky. Pipoj ke zdroji naptí.Vezmi magnetku a uri smr magnetického pole nad a pod jehlicí. 3.Pemýšlej:Jak bys získal silnjší magnetické pole ? Omotej mdný drát kolem papírové ruliky a pipoj ke zdroji naptí. a) uri smr proudu b )pomocí magnetky uri severní pól magnetického pole c) zm smr proudu a prove a,b znovu 4.Pemýšlej: Jak zjistíme severní pól cívky ?

Pomocník - pravá ruka, prsty ve smru proudu 5.Pracuj dál: Na kraj vyrobené cívky nebo zkumavky omotané drátem polož jehlu. Cívku pipoj ke zdroji naptí (baterie). Co se stalo s jehlou ? 6. Do dutiny cívky vlož hebík a pipoj cívku ke zdroji naptí. K hebíku pibliž špendlíky. Co pozoruješ ? Vypni proud. Co se stalo ? O em to svdí ? Pemýšlej: Kde se této vlastnosti využívá ? (postupn uvádj píklady)

72

9. roník Pracovní listy

16) 9. roník 17) Stídavý proud Obsah: Elektrická energie, spotebie Elektromagnetická indukce Ekofyzika – p..3

Generátory Elektrárny Ekofyzika – celé téma Odpady z energetiky Ekofyzika – celé téma Bezpen s elektinou

73

1.Zapiš rzné druhy energií, které znáš……….. 2.Které z tchto energií souvisí s elektinou a pro? 3.Jak pojmenuješ souhrnným názvem zaízení na obrázcích? 4.Vypiš další zaízení na elektinu…….

74

Elektromagnetická indukce Ekofyzika – p..3

1.Pipojte cívku ke galvanometru a pohybujte tyovým magnetem a) v okolí cívky b) v dutin cívky K jakému závru jste došli??

2.Jednu cívku (primární) pipojte ke zdroji naptí, druhou cívku (sekundární) zapojte ke galvanometru. Primární cívku pipojujte a odpojujte z obvodu a pozorujte galvanometr. Vysvtlete 3.Úkol na doma Pipravte krátký referát na téma elektrické spotebie a tídní odpadu.

75

Píklad kížovky nebo šifry 1.G……mega není naše ukrytá motorová ruka 2.

3.

Co už víš Kolem…………… , kterým prochází elektrický proud vzniká …………………a ………………. pole. Ve vodii nebo více závitech se se zmnou ………. pole indukuje elektrický proud. Indukovaný proud v sekundárním obvodu vzniká pi zmn velikosti ………… v ……….. obvodu.

76

18) Elektrárny Ekofyzika – celé téma

1.Na map vyzna místa v R, kde se nachází elektrárny.

2.Na stránkách www.cez.cz najdi funkci peerpávací elektrárny.

19) Odpady z energetiky Ekofyzika – celé téma

V rzných encyklopediích ,uebnicích, na internetu najdi odpovdi na otázky -potebujeme elektinu -mžeme ji ušetit -jak ochráníme životní prostedí -jaké jsou možnosti vyrábt elektinu šetrnji -jak zacházet s odpady Své poznatky zpracuj ve vlastním referátu (prezentaci

77

20) Bezpen s elektinou Nehraj si v blízkosti elektrických vedení, nemanipuluj zde s rozmrnými, dlouhými pedmty, nepouštj zde draka a neházej pedmty do vedení. Nedotýkej se petržených drát elektrických vedení, mohou být pod naptím a tím pro tebe hrozí nebezpeí úrazu elektrickým proudem. Nelez na sloupy, píhradové stožáry ani jiné podpry elektrických vedení, ani na stromy rostoucí v jejich blízkosti. Jakékoliv dráty pipevnné ke sloupm elektrických vedení nejsou na hraní. Nelez na distribuní stanice, nelez dovnit zdných transformaních stanic ani na n nic neházej. Uvnit objekt a distribuních skíní opatených výstražnou tabulkou nebo bleskem ervené barvy je elektrické zaízení, proto do nich nevstupuj a nic nestrkej. Nejdeš-li zranného v blízkosti elektrického zaízení, nedotýkej se ho a zavolej na pomoc dosplé osoby. Každé poškození elektrických vedení oznam dosplým osobám, Policii R nebo pracovníkm energetiky, nesnaž se je sám opravovat. Nezapomínej, že elektrický proud není vidt, není slyšet, není cítit, ale mže zabíjet. Nesahej na elektrická zaízení krom bezpených domácích spotebi, které jsou ti známe a s nimiž umíš zacházet.

78

21) Použité zdroje [1]

AUGUSTA, P., KLNA, J. Tajemství pesnosti. SNTL, Praha 1990.

[2]

HALDA, V. Fyzika v pokusech, Mladý technik, 1952.

[3]

HOLUBOVÁ, D.: Environmentální výchova ve vyuování matematice. 1. vydání, Brno: MU v Brn, 2004.

[4]

CHLUMSKÁ, H., ROSECKÁ, Z. Fyzika 6 - pracovní sešit, Tvoivá škola

[5]

KAŠPAR, E. Kapitoly z didaktiky fyziky, 1964.

[6]

MÍEK, A., ROSECKÁ, Z. Fyzika 6 - uebnice, Tvoivá škola

[7]

NAHODIL, J. Fyzika v bžném život. 1. vydání. Praha: Prometheus, 1996.

[8]

REICHL, J. Klí k fyzice aneb píbhy ze života pro stední školy, Albatros 2005.

Internetové zdroje: www.mapy.cz www.wikipedie.cz www.priroda.cz www.idos.cz www.lesycr.cz www.psas.cz/ www.mezistromy.cz www.techmania.cz/edutorium/ www.slatinice.webzdarma.cz www.mesto-hranice.cz www.hvezdarnapv.cz www.greenpeace.org/czech/ www.ekoporadna.cz www.fyzweb.cz www.tvorivaskola.cz www.eberry.cz www.odpadkovykos.cz www.cez.cz

79

V rámci projektu byly vytvořeny pracovní listy pro žáky i do těchto předmětů: Prvouka Přírodověda Chemie Anglický jazyk Německý jazyk Vydavatel: ZŠ a MŠ Potštát, Školní 76, 753 62 Potštát, www.zspotstat.cz Text: Mgr. Silvia Adzimová, Mgr. Emilie Roháčová Grafická úprava a tisk: JUTTY Group s.r.o. © 2010