TVORBA MARKETINGOVÉHO MIXU PRO VYUŽITÍ NEPOUŽÍVANÝCH PLOCH V PRAZE 12

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Marketing a management

TVORBA MARKETINGOVÉHO MIXU PRO VYUŽITÍ NEPOUŽÍVANÝCH PLOCH V PRAZE 12 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Michal Podivín

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ondřej Dufek, Dis.

Znojmo, duben 2009

Abstrakt Tématem bakalářské práce je Tvorba marketingové mixu nevyužívaných ploch v Praze 12. Na základě předchozí analýzy se práce zabývá zpracováním vlastního řešení využití pro tyto plochy a sestavením konkrétního marketingového mixu v rozšířené podobě 8P. Klíčová slova: marketing, analýza SWOT, segmentace trhu, marketingový výzkum, marketingový mix

Abstract The subject of this bachelor thesis is Making of marketing mix for unused parcels in the Prague 12. On the basis of previous analyses we make our own problem solution for usage of this parcels and make concrete marketing mix in its larger form of 8P. Keywords: marketing, SWOT analysis, market segmentation, marketing research, marketing mix

Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci jsem vypracoval sám, na základě pokynů mého vedoucího práce Ing. Ondřeje Dufka, Dis. a uvedl jsem zde všechny prameny, které jsem použil. V Praze 20.4. 2009

........................................................

Tímto děkuji svému vedoucímu práce Ing. Ondřeji Dufkovi, Dis. za cenné rady a návody při zpracovávání této bakalářské práce.

Obsah Abstrakt Prohlášení a poděkování Úvod………………………………………………………………………………….….…6 Cíl práce a metodika……………………………………………………………..…….…...7 1. Teoretická část…………………………………………………………………….……..9 1.1 Marketing……………………………………………………………….….…...9 1.1.1 Definice a principy……………………………………………..……..9 1.2 Analýza mikro a makroprostředí….….……………………………….……….10 1.2.1 SWOT analýza…….………………………………………..….……11 1.3 Marketingový výzkum……..……………………………………………..…....11 1.3.1 Druhy marketingového výzkumu…….………………………...……11 1.3.2 Techniky marketingového výzkumu……….…………………..……12 1.3.3 Proces marketingového výzkumu…….….……………….…………13 1.4 Segmentace …………….…………………………………………..………….13 1.4.1 Požadavky na efektivní segmentaci….………………………..…….14 1.4.2 Různá hlediska segmentace………….……………………...……….14 1.5 Marketingový mix……………….………………………………..…………...16 1.5.1 Produkt……………….…………………………………..………….16 1.5.2 Cena………………….…………………………………..………….17 1.5.3 Místo………………….…………………………………..…………18 1.5.4 Propagace…………….………………………………..…………….18 1.5.5 Lidé……………….…………………………………..……………..19 1.5.6 Balíčky…………….…………………………………..…………….20 1.5.7 Programování……….…………………………….……..…………..20 1.5.8 Partnerství………….…………………………………...……………20 1.6 Marketing událostí……………………………………………………………..21 1.7 Služby……………………………………………………………………...…..21 2. Praktická část……………………….……………………………………………..……22 2.1 Analýza MČ Praha 12……………………………………………….…...……22 2.1.1 Geografické umístění…….………………………………….….…...22 2.1.2 Demografické údaje…………………………………………...…….23 2.1.3 Sociální charakteristiky………………………………………..……25

2.1.4 Volnočasové aktivity………………………………………...………26 2.2 Anketa o trávení volného času dětí v MČ Praha 12…..…….…..……………..28 2.3 Nevyužívaná plocha po bývalém stavebním dvoru …………..….…………...30 2.3.1 Současný stav……………………………………………...………...31 2.3.2 SWOT analýza……………………………………………...……….32 2.4 Outdoorové centrum Modřany………………..…………………….………....33 2.4.1 Poslání, vize………………………………………………………….33 2.4.2 Segmentace trhu…………………………………………...………...33 2.5 Marketingový mix………………………………………….…………..….…..34 2.5.1 Produkt……………………………………………………………….34 2.5.2 Cena………………………………………………………………….37 2.5.3 Propagace…………………………………………………………….39 2.5.4 Distribuce…………………………………………………………….42 2.5.5 Lidé…………………………………………………………………..42 2.5.6 Balíčky……………………………………………………………….43 2.5.7 Programování………………………………………………………...45 2.5.8 Partnerství……………………………………………………………45 Závěr…...………………………………………………………………………………….47 Použité zdroje Přílohy

Úvod Tématem této bakalářské práce je Tvorba marketingového mixu nevyužívaných ploch v Praze 12. Toto téma jsem zvolil proto, že v této městské části od narození žiji a její problémy a vývoj se mě tím pádem osobně dotýkají. Problematikou je rozvoj území MČ Praha 12. V rámci výstavby panelových sídlišť v průběhu osmdesátých let, která se dotkla i této městské části, zůstalo mnoho ploch po skladování techniky a materiálu. Tyto plochy několik let nebyly udržované a byly ponechány svému osudu. Výsledkem je, že svým vzhledem zhoršují už tak ne příliš atraktivní podobu samotného sídliště. V této oblasti je možné pozorovat v posledních letech určitá zlepšení. Úřad MČ Praha 12 si většinou uvědomuje situaci a je i ochotný při komunikaci s místními občany, kteří se tím pádem nebojí úřadu svěřit se se svými problémy. V tomto je tedy velké plus a příslib pokračování zlepšování životního prostředí do budoucna. Rychlost těchto změn však většinou limitují finanční možnosti. Další významnou problematikou, kterou se tato práce zabývá, je trávení volného času dětí a mládeže. V současné době je toto téma velice aktuální. Obzvláště v době, kdy na tento segment může mít negativní vliv celá řada faktorů. Může to být například alkohol, drogy, kriminalita a další. Zajištění dostatku možností aktivního trávení volného času může být významným faktorem prevence proti těmto negativním jevům. Každý z nás je jedinečná osobnost. Každý z nás má i tím pádem rozdílné názory a potřeby v oblasti trávení volného času. U dětí je situace však o to složitější, že někdy sami ještě nemají úplně jasno, co je baví. Jsou ve stádiu určitého hledání. I proto je důležité nabídnout jim dostatek alternativ, ze kterých si mohou vybírat. Tyto problematiky osobně považuji za velmi důležité, protože mohou výrazně přispět ke spokojenosti místních občanů, kteří pak budou hrdí, že žijí právě v Praze 12. Příznivé životní podmínky mohou pomoci i k tomu, že se do této městské části začne stěhovat více nových obyvatel. Nezanedbatelným aspektem je potom i přitáhnutí větší pozornosti pražského magistrátu k okrajovým částem Prahy.

6

Cíl práce a metodika Cílem této práce je vytvoření řešení pro plochu po bývalém stavebním dvoru v MČ Praha 12, která je ve velmi zanedbaném stavu. Smyslem tohoto řešení je především rozvoj MČ Praha 12 a rozšíření alternativ trávení volného času místních dětí a mládeže, ale i ostatních obyvatel. Na počátku vycházíme z analýzy MČ Praha 12 a to jak z hlediska geografického a demografického, tak i sociálního. Údaje jsme zjištovali ze statistických informací dostupných z internetu. Čerpáno bylo z webových stránek MČ Praha 12 a pražské sekce Českého statistického úřadu. Dále analyzujeme možnosti volnočasových aktivit v městské části. Zde vycházíme z vlastních zkušeností, ale opět i z informací na internetové prezentaci městské části. Nedílnou součástí práce je také krátká anketa na téma trávení volného času dětí v Praze 12. Touto anketou jsme se snažili získat základní povědomí o volnočasových aktivitách místních dětí. Sběr dat probíhal v týdnu 23. – 27.3. 2009 na ZŠ prof. Švejcara v Praze 12 mezi žáky 2. stupně. Na tato počáteční zjištění navazuje popis současného stavu plochy, kde vycházíme výhradně z vlastních poznatků, a její SWOT analýza. Na základě těchto analýz se potom dostáváme ke konkretizaci vlastního řešení v podobě Outdoorového centra Modřany. Vymezujeme pro něj poslání, vizi a provádíme segmentaci trhu. Segmentace probíhá na základě geografických a demografických hledisek. Hlavní částí této práce je potom zpracování marketingového mixu centra v podobě 8P (produkt, cena, místo, propagace, lidé, balíčky, programování, partnertsví). Za produkt jsme zvolili v tomto případě moderní adrenalinové aktivity, kde hlavním pilířem je lanové centrum doplněné o zorbing a travnatý svah sloužící ke sjíždění na travních lyžích a dalších pomůckách k tomu vhodných. U tvorby ceny pak vycházíme z cen konkurence. Tyto produkty už jsou v naší zemi poměrně zavedené a jsou tedy i nastavené určité cenové hladiny. Při analýze cen konkurence jsme použili oficiální ceníky na internetových stránkách, kdy jsme vždy porovnali minimálně tři poskytovatele. Na základě těchto zjištění jsme pak vytvořili ceny základních produktů a z nich následně i ceny konkrétních balíčků služeb, kde jsme zohlednili i pro koho jsou balíčky určené. Při volbě distribučních a propagačních kanálů jsme se potom drželi zvoleného charakteru outdoorového centra, jehož určení je primárně pro místní děti a obyvatele. Velmi důležitým prvkem

7

u sportovního areálu jsou potom lidé, a to hlavně z hlediska zajištění bezpečnosti a odbornosti. Při tvorbě balíčků jsme se nechali inspirovat obdobnými zařízeními a snažili jsme se jimi postihnout všechny vybrané segmenty. Programování a partnerství jsme pak volili s ohledem na další sféry Prahy 12, pro které může být outdoorové centrum přínosem.

8

1. Teoretická část

1.1 Marketing S pojmem marketing se setkáváme často. Jeho pravděpodobně nejčastěji vnímanými projevy jsou reklama a marketingový výzkum. Ostatně nějakého marketingového výzkumu se dozajista zúčastnila většina z nás, ať už telefonicky, na internetu nebo na ulici. O četnosti reklamy ve sdělovacích prostředcích, na ulicích nebo v hromadných dopravních prostředcích se není třeba ani zmiňovat. Z těchto důvodů si mnoho lidí pod pojmem marketing

představí prvně reklamu

a marketingový výzkum, kterým jsou mnohdy „obtěžováni“ v těch nejméně vhodných chvílích. Řada z nich tedy marketing vnímá jako něco negativního. Marketingový manažer je pak pro ně někdo, kdo ve dne v noci přemýšlí nad tím, jak klienty oklamat nějakým „marketingovým trikem“ a přimět je tak, aby kupovali produkt jeho firmy. Marketing je samozřejmě mnohem bohatší a zdaleka není negativní. V následující subkapitole bychom tedy vymezili definici marketingu.

1.1.1 Definice a principy „Marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů a služeb s ostatními“ (KOTLER, 2001). Definic marketingu je ale více. Z dalších uvádíme ještě tuto: „Marketing je jedna z činností vykonávaných organizacemi a sada procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené“ (SOLOMON, 2006). Podle uvedených definic je tedy pro marketing typické uspokojování potřeb. Marketingový přístup k podnikání by měl tedy vycházet z důkladného poznání zákazníka a jeho potřeb. Dále pak z detailní analýzy prostředí, ve kterém podniká a samozřejmě i z analýzy konkurence a její nabídky. Na základě těchto poznatků, pak je organizace schopna vytvořit nabídku, která může uspokojit potřebu zákazníka lépe než nabídka konkurence. 9

„Uvedení nabídky na trh je odpovědí na zákazníkovy potřeby a reakcí na nabídku konkurence. Následně potom sledujeme, jaká bude odezva jak ze strany zákazníků, tak i konkurence“ (FORET, PROCHÁZKA, URBÁNEK, 2005). Podle této uvedené citace je velmi důležité také sledování a vyhodnocování zpětné vazby. Na základě těchto zjištění je potom možné dále s nabídkou pracovat a vylepšovat ji.

1.2 Analýza mikro a makroprostředí „Úspěšnost firmy je závislá na celé řadě faktorů a to jednak faktorů, které je firma schopna bezprostředně ovlivňovat, tzn. pomocí strategií podporovat či utlumovat a jednak faktorů, které ovlivňují strategii firmy, ale není v možnostech marketéra zpětně tyto faktory ovlivnit“ (TOMEK, VÁVROVÁ, 2007). Marketingové prostředí tedy můžeme členit na dvě části: 1. Část, kterou je firma schopna sama ovlivňovat. Potom hovoříme o tzv. mikroprostředí. „Do marketingového

mikroprostředí počítáme vlastní podnik

s jeho zaměstnanci, dále potom také zákazníky, dodavatele, marketingové zprostředkovatele, veřejnost a konečně i konkurenty“ (FORET, 2005). Analýza marketingového mikroprostředí je tzv. analýza silných a slabých stránek. V angličtině SW (strenghts and weaknesses). 2. Část, kterou firma není schopna vlastními silami ovlivnit. V tomto případě hovoříme o tzv. makroprostředí. Do makroprostředí řadíme: a. demografické prostředí b. ekonomické prostředí c. přírodní prostředí d. technologické prostředí e. politické prostředí f. kulturní prostředí (FORET, PROCHÁZKA, URBÁNEK, 2005)

10

Marketingové makroprostředí, je pro firmu zdrojem tržních příležitostí, ale i hrozeb. Právě proto analýzu makroprostředí nazýváme analýzu příležitostí a hrozeb. V angličtině OT (opportunities and threats).

1.2.1 SWOT analýza Z předchozích poznatků potom vyplývá definice SWOT analýzy. „Celková souhrná analýza vnitřních a vnějších předpokladů, nazývaná též analýza marketingového prostředí, se zkráceně označuje spojením obou předchozích zkratek jako SWOT a běžně se hovoří o

SWOT

analýze, která je základem vypracování každé marketingové

strategie

a marketingového plánu“ (FORET, FORETOVÁ, 2008). Jako určitý nedostatek SWOT analýzy můžeme vidět velkou míru subjektivity, se kterou vzniká. Případně její tvůrce není někdy schopen správně odlišit mikro a makroprostředí.

1.3 Marketingový výzkum „Marketingový

výzkum je

systematické určování,

shromažďování,

analyzování

a vyhodnocování informací, týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí“ (KOTLER, 2000). Za pomoci marketingového výzkumu se tedy snažíme získat informace významné pro důležitá rozhodnutí. Informace by měly být relevantní (týkají se daného problému), validní (vyjadřují to, co mají), spolehlivé (abychom se opakovaně dostali k podobným hodnotám), pohotové (rychle dostupné) a rentabilní (za přijatelné náklady). „Bez dobrých marketingových informací se musí manažer spoléhat jen na svou intuici nebo na náhodu – a to je často první krok k chybnému rozhodnutí“ (BĚLOHLÁVEK, KOŠŤAN, ŠULEŘ, 2001).

1.3.1 Druhy marketingového výzkumu Hledisek, dle kterých můžeme klasifikovat marketingový výzkum je celá řada. V tuto chvíli uvedeme dvojí rozdělení, a to na primární a sekundární výzkum a na výzkum kvalitativní a kvantitativní.

11

1. primární výzkum – „Zahrnuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek“

(FORET,

STÁVKOVÁ,

VAŇOVÁ,

2006).

U

primárního

marketingového výzkumu jde tedy o zjištění dat přímo v terénu a jejich následné zpracování a vyhodnocení. 2. sekundární výzkum – „Data sesbíraná pro jiný účel, než je řešení stávajícího problému se nazývají jako data sekundární“ (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006). 3. „kvantitativní výzkum – Je koncipován a prováděn s cílem postihnout dostatečně velký ( v řádu stovek až tisíců jednotek) a reprezentativní vzorek jednotek. 4. kvalitativní výzkum – Snaží se zjistit důvody chování lidí, jejich motivy a příčiny. Je tedy hlubším poznáním a může sloužit jako doplněk kvantitativních poznatků.“ (FORET, 2006)

1.3.2 Techniky marketingového výzkumu V této

podkapitole

bychom

blíže

řekli

o

jednotlivých

technikách

primárního

marketingového výzkumu. Rozlišujeme v zásadě základní tři techniky: 1. dotazování – „Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvolené komunikace výzkumníka s nositeli informací – dotazovaným.“ (FORET, STÁVKOVÁ, VAŇOVÁ, 2006) Dotazování může probíhat písemně (pomocí dotazníků), formou osobního rozhovoru (patřičně vyškoleným tazatelem) nebo telefonicky (velmi rychlá a poměrně levná forma). 2. pozorování – „Je pasivním nástrojem, kdy spotřebitelské chování je pouze zaznamenáváno“ (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006). Pozorování může probíhat i za pomoci nejrůznější techniky jako jsou např. peoplemetry, turnikety atd. 3. experiment – „Sleduje vliv jednoho jevu (nezávisle proměnná) na druhý (závisle proměnná), a to v nově vytvořené situaci“ (FORET, STÁVKOVÁ, VAŇOVÁ, 2006).

Experiment

se

mnohem

více

v marketingovém výzkumu není příliš častý.

12

uplatňuje

v přírodních

vědách

1.3.3 Proces marketingového výzkumu Specifikace problému a stanovení výzkumných cílů

Sestavení plánu výzkumu

Sběr informací

Analýza informací

Prezentace výsledků

Obr. 1, Proces marketingového výzkumu, zdroj: Kotler 2001 a. specifikace problému a stanovení výzkumných cílů – Jedná se o jednu ze stěžejních částí marketingového výzkumu. „Pokud není problém přesně definován, může se stát, že náklady výzkumu přesáhnou hodnotu jeho přínosu“ (FORET, STÁVKOVÁ, VAŇOVÁ, 2006). Jde tedy o to vymezit, na co se má výzkum zaměřit a co chceme výzkumem zjistit. b. sestavení plánu výzkumu –

Plán definuje konkrétní metody, postupy

a kroky výzkumu. Stejně tak ale i rozpočet nákladů. c. sběr informací – Za pomoci některé z dříve uvedených technik marketingového výzkum. d. analýza informací – Statistické zpracování sebraných dat a jejich analýza. e. prezentace výsledků – Výstupy a závěry vyvozené ze zpracovaných dat. Většinou ve formě přehledných tabulek a grafů doplněné o psaný komentář.

1.4 Segmentace trhu Každý z nás je jedinečný. Co se líbí jednomu z nás nemusí se líbit druhému. Stejně tak naše potřeby a přání se navzájem liší. I proto je prakticky nemožné vytvořit produkt, který by uspokojil všechny. Určitým řešením této situace je segmentace trhu. „Uvnitř segmentu jsou zákazníci s relativně stejnými charakteristikami, názory, požadavky, preferencemi, postoji, kupní silou atd.“ (FORET, 2005). V zásadě jde tedy o to rozdělit trh do určitých skupin, v nichž se jedinci vzájemně podobají podle určitých kritérií. Mohou to být např. matky na mateřské dovolené, obyvatelé venkova, lidé v určitém věku nebo můžeme kombinovat, např. obyvatelé venkova do 30 let atd.

13

1.4.1 Požadavky na efektivní segmentaci „Aby tržní segmenty skýtaly užitek, musejí být: -

měřitelné – Měli bychom být schopni změřit velikost, kupní sílu atd. segmentu

-

vydatné – Segmenty musí být dostatečně velké.

-

dostupné – Segmenty by měly být pro nás účinně dosažitelné a obsluhovatelné

-

diferencovatelné – Segmenty se musí dostatečně odlišovat.

-

akceschopné – Pro segmenty musí být možné vytvořit nabídku, která cílové zákazníky osloví.“ (KOTLER, 2001)

„Segmentace trhu s sebou nese i určitá omezení a problémy: -

Je mnohem dražší nežli používání nesegmentačního přístupu. – Např. vyšší náklady na vývoj a výrobu produktu, jeho propagaci, distribuci atd.

-

Je složité najít nejlepší základnu pro segmentaci trhu. – Např. zda využít geografické, demografické hledisko, případně jakou kombinaci zvolit.

-

Je obtížné poznat, jak hluboce nebo široce segmentaci provádět. – Nesmíme vybrat příliš málo nebo naopak příliš mnoho cílových trhů.

-

Je poznamenána tendencí oslovovat segmenty, které nejsou životaschopné. – Např. určité nestabilní segmenty, které jsou dány módní vlnou.“ (MORRISON, 1995)

1.4.2 Různá hlediska segmentace Tab. 1, Přehled kritérií segmentace spotřebních trhů Skupina kritérií Geografická

Demografická

Kritéria

Příklady

-

země

-

Slovensko, USA

-

region

-

Severní Čechy

-

klimatická oblast

-

Tropy

-

oblast

-

Střední východ, EU

-

věk

-

kojenec, batole , nad 60

-

pohlaví

-

muž, žena

-

velikost rodiny

-

1-2,3,4, více

-

životní cyklus

-

mladí-svobodní, manželé

-

počet dětí

-

1,2,3,4 a více

14

Sociálně ekonomická

-

příjem

-

pod 8 tis. Kč, 8-12 tis. Kč

-

zaměstnání

-

dělník, úředník

-

vzdělání

-

vyučen, SŠ, VŠ

-

společenská skupina

-

nižší, střední, vyšší

-

náboženství

-

křesťanské, islámské

-

národnost

-

slovenská, německá

-

osobnost

-

dominantní, autoritativní

-

životní styl

-

bohémský, mladistvý

-

hledaný prospěch

-

potřeba bydlet, oblékat se

-

požadovaný užitek

-

kvalita, servis, hospodárnost

-

stupeň užití

-

lehký, střední, silný uživatel

-

věrnost značce

-

žádná, silná, absolutní

-

fáze kupního procesu

-

inovátoři, rychle adoptující

Citlivost na

-

produkt, služba …

-

požadavky na služby, kvalitu

marketinogové nástroje

-

cena, slevy

-

citlivý, necitlivý na změny

-

komunikace

-

komunikační kanály, média

-

distribuce

-

exkluzivita, plošnost

Psychologická

Motivy koupě Kupní chování

zdroj: (TOMEK, VÁVROVÁ, 2007)

15

1.5 Marketingový mix „Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu“ (KOTLER, 2001). Marketingový mix je, jinak řečeno, naše nabídka, kterou se snažíme oslovit cílového zákazníka. Nejčastější varianta marketingového mixu jsou tzv. 4P: -

produkt (product)

-

cena (price)

-

místo (place)

-

propagace (promotion)

„Marketingový mix v sobě zahrnuje vše, čím firma může poptávku po svých produktech ovlivňovat“ (FORET, 2005). Jsme tedy schopni na základě zpětné vazby marketingový mix přepracovat tak, aby lépe vyhovoval našemu vybranému segmentu. Jak už bylo řečeno, nejčastější variantou marketingového mixu je skupina 4P. Pro účely praktické části naší práce se však lépe hodí jeho rozšířená varianta tzv. 8P. K původním čtyřem složkám nám navíc přibudou: -

lidé (people)

-

balíčky (packaging)

-

programování (programming)

-

partnerství (partnership)

Jednotlivé složky, které jsme si vyjmenovali, podrobněji probereme v následujících subkapitolách.

1.5.1 Produkt „V marketingu se za produkt chápe cokoli, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby anebo splnění určitého přání. Tedy vše, co lze nabízet ke směně .“ (FORET, 2005) Podle této definice nemusíme jako produkt nutně chápat jen hmotný výrobek. Může to být služba, zážitek nebo v případě turistiky a cestování je produktem konkrétní místo. Pro praktickou část se však hodí i následující vymezení produktu obce. „Produktem města nebo obce rozumíme vše, co město nabízí svým obyvatelům, návštěvníkům, podnikům a

16

potenciálním investorům a co slouží k uspokojování jejich individuálních i kolektivních potřeb“ (JANEČKOVÁ, VAŠTÍKOVÁ, 1999). Produkt můžeme rozdělit do následujících tří částí: -

jádro produktu – „Je to základní užitek, který produkt přináší“ (FORET, 2006).

-

vlastní produkt (reálný produkt) – Zahrnuje složky jako jsou kvalita, provedení, styl a design, značka a obal.

-

rozšířený produkt – Zahrnuje vše, co dokážeme zákazníkovy nabídnout navíc. Např. ve formě doplňkových služeb.

Rozšířený produkt je v dnešní době velmi důležitý a může pro organizaci znamenat rozhodující konkurenční výhodu. „Vlastnosti vlastního produktu, zejména jako jsou kvalita či provedení, bývají velmi vyrovnané“ (FORET, 2005).

1.5.2 Cena Cena je určitou protihodnotou. Musíme něco obětovat, abychom získali to, po čem toužíme, co potřebujeme. „Cena je stanovení hodnoty nebo částka, kterou musí spotřebitel směnit, aby získal nabízený produkt či službu“ (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006). Cena je také jediná složka marketingového mixu, která nám může přinést zisk. Pro obce a jejich organizace však nemusí být zisk primárním zájmem. Například v případě veřejných služeb, které obec poskytuje bezplatně nebo jen za symbolickou cenu. „Rozhodnutí o tom, zda cena má krýt náklady (nebo dokonce přinášet určitý zisk do obecní pokladny) nebo zda je nástrojem dosažení určitého politického nebo sociálního cíle, je potom výsledkem politického konsensu.“ (JANEČKOVÁ, VAŠTÍKOVÁ, 1999) Způsoby tvorby cen Cenu můžeme stanovit pomocí několika způsobů: -

na základě orientace na náklady – Vycházíme z nákladů na výrobek.

-

na základě orientace na poptávku – Cenu určujeme na základě poptávky.

-

na základě orientace na konkurenci – Cenu tvoříme podle cen konkurence.

-

na základě orientace na užitek – Využívané v případě, že máme několik variant jednoho výrobku.

17

-

na základě vnímané hodnoty – Cena se určuje na základě hodnoty vnímané zákazníkem.

1.5.3 Místo V případě této položky marketingového mixu můžeme hovořit také o distribuci. „Místem nazýváme dostupnost produktu pro zákazníka na místě a v čase dle jeho přání“ (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006). Je to tedy způsob jakým se produkt organizace dostane k cílovému zákazníkovy. Distribuce pak může být přímá (producent je zároveň distributor) nebo nepřímá (do distribučního řetězce vstupují další mezičlánky). V případě distribuce existuje několik následujících možností: -

intenzivní distribuční strategie – Nejlépe aby byl produkt dostupný komukoliv, kdekoliv a kdykoliv.

-

selektivní distribuční strategie – „Vychází z předpokladu, že nabízený sortiment je pro zákazníky natolik atraktivní, že budou ochotni vynaložit určité úsilí a prodejní místo navštívit. Zboží je v tomto případě nabízeno jen v omezeném počtu prodejních míst“ (FORET, PROCHÁZKA, URBÁNEK, 2005).

-

exkluzivní distribuční strategie – Jedná se zde především o prodej luxusních výrobků, kde hraje velkou roli i jeho psychologické působení.

1.5.4 Propagace Pokud jsme na základě důkladného poznání zákazníka a marketingového prostředí vytvořili produkt a rozhodli o jeho ceně a distribuci, musíme se také následně zabývat tím, jak se zákazník o našem produktu dozví. V případě propagace se někdy hovoří o tzv. komunikačním mixu: -

reklama – Její výhodou je, že dokáže velmi rychle oslovit mnoho lidí. Nevýhodou potom jsou vysoké náklady a její neosobní charakter. Co se týká cílů reklamy, mohou být různé, ať už nám jde o to zákazníky jen informovat, nebo je přesvědčit, aby kupovali náš produkt a ne konkurenční nebo připomenout, že náš produkt stále existuje. 18

-

Podpora prodeje – „Využívá krátkodobých, ale účinných podnětů a pozorností zaměřených na aktivizaci a urychlení prodeje a odbytu“ (FORET, 2006). V případě zákazníků se využívá nástrojů jakou jsou např. vzorky zdarma, slevy z cen, soutěže o ceny atd. Podpora prodeje se však nezaměřuje pouze na zákazníky, ale i na obchodní partnery. V tomto případě se může opět jednat např. o slevy (u opakovaných odběrů…), zboží zdarma (u nových výrobků) nebo kooperativní reklamu.

-

public relations – „Je to proces vytváření vztahů a vzájemné komunikace mezi organizací a veřejností“

(JANEČKOVÁ, VAŠTÍKOVÁ, 1999).

Do nástrojů

public relations řadíme např. vydávání tiskových zpráv, pořádání tiskových konferencí, organizování událostí, sponzorování, lobování a reklamu organizace (reklama, která není zaměřená na produkt, ale čistě na firmu). -

osobní prodej – Výhody jsou především v možnosti osobního působení prodejce a tedy i v možnosti zákazníka zeptat se na to, co ho konkrétně zajímá k dané nabídce. Oproti reklamě je možné tímto způsobem vybudovat i bližší vztah se zákazníkem.

Propagace využívá dvou základních strategií: -

strategie tlaku - Tuto strategii mohou využívat především velké, silné firmy. Je založena hlavně na osobním prodeji a podpoře prodeje, především ve smyslu působení producenta na distributory.

-

strategie tahu – „Základem je, že máme dostatečně atraktivní produkt. Na počátku musíme vyvolat zájem u zákazníků (např. prostřednictvím reklamy), kteří jej pak začnou vyžadovat po prodejcích a ti se následně obrátí na producenta.“(FORET 2005)

1.5.5 Lidé „Několik špatných zaměstnanců může poničit výsledky tvrdé práce ostatních“ (COOPER, LANE, 1999).V oblastech, jako jsou služby nebo cestovní ruch se stávají velmi důležitou složkou našeho marketingového mixu také lidé. Konkrétně tím míníme zaměstnance. Mnohdy jsou totiž neoddělitelnou součástí produktu a jejich chování a jednání má velký vliv na vnímání produktu cílovým zákazníkem. „Proto je nutné vést

19

zaměstnance tak, aby pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich. Je třeba je pečlivě vybírat,

školit, trénovat, motivovat i kontrolovat

a oceňovat.“ (FORET, FORETOVÁ, 2008)

1.5.6 Balíčky V praktické části práce se budeme zabývat, zjednodušeně řečeno, marketingovým mixem zařízení zábavního cestovního ruchu. V případě takového zařízení je určitě na místě zařadit i tuto složku rozšířeného marketingového mixu. Především v zájmu zvýšení jeho konkurenceschopnosti. „Proto abychom zvýšili zajímavost a případně vytvořili něco jedinečného, musíme svoji nabídku pojmout jako komplex služeb“ (FORET, FORETOVÁ, 2008). Jde tedy o to, že nabízet jednotlivou službu samu o sobě už v dnešní době nestačí. Je potřeba, abychom dokázali nabídnout a zajistit kompletní program např. pro školní skupiny, firemní akce, rodiny s dětmi atd.

1.5.7 Programování „Programování představuje techniku těsně spojenou s tvořením balíčku. Postihuje takové specializované činnosti, programy nebo události, které mají zvýšit konzumaci služeb zákazníkem

nebo

mají

zvýšit

přitažlivost

balíčků

nebo

dalších

služeb“

(MORRISON, 1995). Jde v zásadě o to, nabízet stále něco nového (novou zábavu, události a činnosti), abychom zákazníka nalákali k opakované návštěvě. Tato položka hodně souvisí také s partnerstvím, které si teprve přiblížíme. V tomto případě se jedná také o vytváření společných projektů více organizací. „Cílem je propojit společné úsilí více organizací a dát šanci všem, kdo mohou a mají zájem se do těchto společných programů zapojit“ (FORET, FORETOVÁ, 2008). Vyhlašovatelem těchto projektů může být například obec.

1.5.8 Partnerství „Partnerství znamená účast soukromého i veřejného sektoru při řízení obce a zároveň vytváření

sítě

vztahů

s různými

subjekty

tvořícími

a

ovlivňujícímí

produkt“

(JANEČKOVÁ, VAŠTÍKOVÁ, 1999). Mnohdy musíme spolupracovat s řadou partnerů

20

a jsme na nich značně závislí. Je tedy velmi důležité, abychom se vzájemně dobře poznali a rozvíjeli dobré vztahy. Úroveň těchto vztahů se potom odráží i na vnímání kvality produktu naším zákazníkem.

1.6 Marketing událostí Dlouho se problematika pořádání událostí a akcí všeho druhu řadila pod public relations. Stala se ale natolik obsáhlou a významnou kapitolou že se „od roku 1985 vyčlenil nový komunikační prostředek, kterým je marketing událostí“ (JANEČKOVÁ, VAŠTÍKOVÁ, 1999). Pořádání akcí (anglicky events) může mít nejrůznější podobu ať už je to například vánoční večírek pro zaměstnance nebo nabízení občerstvení jménem firmy na sportovních či jiných událostech. To vše s cílem navázat pozitivní vztahy s veřejností.

1.7 Služby „Služba je každá lidská činnost, která poskytuje užitečný efekt již bezprostředně svým průběhem, nikoli teprve hmotným statkem (zbožím)“ (CETLOVÁ, 2002). Toto vymezení služby charakterizuje v tom nejužším pojetí. Dal by se sem zařadit např. cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví atd. „V širším marketingovém pojetí chápeme službu jako typ produktu, což znamená, že výrobek a služba představují dva typy produktu“ (CETLOVÁ, 2002). Služby se vyznačují určitými charakteristickými vlastnostmi oproti hmotným výrobkům. Patří mezi ně: -

nehmotnost – Službu tím pádem nemůžeme např. patentovat.

-

neoddělitelnost – Je potřeba vzájemná interakce poskytovatele a příjemce služby.

-

nestejnorodost – Kvalita služby nemusí být vždy stejná.

-

zničitelnost – Souvisí např. s tím, že službu nelze skladovat.

-

nevlastnění – Zákazník má pouze právo na poskytnutí té určité služby.

Odvětví služeb se v současnosti velmi dynamicky rozvíjí. Ve většině vyspělých zemí převažuje podíl obyvatel, kteří jsou zaměstnáni právě v sektoru služeb.

21

2. Praktická část

2.1 Analýza MČ Praha 12 2.1.1 Geografické umístění Městská část Praha 12 leží na jižním okraji hlavního města Prahy při pravém břehu řeky Vltavy. Území je na severu vymezeno hranicí městské části Praha 4, východně navazuje městská část Libuš, na západě je ohraničeno Vltavou a jižní vymezení tvoří vnější hranice Prahy. Od středu města je vzdálena necelých 10 km. Nejvyšší bod městské části je 385 m n.m. a naopak nejnižší bod 190 m.n.m.

Obr. 2, Geografické umístění MČ Praha 12 v rámci Prahy, zdroj: Městká část Praha 12 se dále dělí na pět dílčích katastrálních území. Jsou to Modřany, Kamýk, Komořany, Cholupice a Točná. Největší a zároveň nejlidnatější částí jsou Modřany. Ze všech těchto obcí má také nejdelší doloženou historii (první písemná zmínka je z roku 1178), i z těchto důvodů se někdy zjednodušeně MČ Praha 12 říká jen Modřany. Součástí Prahy se původně samostatné obce stali v šedesátých letech minulého století.

22

2.1.2 Demografické údaje Podle následující tabulky činil v roce 2007 celkový počet obyvatel 54 728. V předchozích letech můžeme sledovat mírný nárůst. Rostoucí trend v počtu obyvatel můžeme očekávat pravděpodobně i do budoucna, protože v Praze 12 je naplánováno v následujících letech několik projektů na výstavbu nových obytných domů. Tab. 2, Počet obyvatel MČ Praha 12 za roky 2003 – 2007, Název

Stav

Stav

Stav

Stav

Stav

katastrálního obyvatelstva obyvatelstva obyvatelstva obyvatelstva obyvatelstva území

k 31.12.2003 k 31.12.2004 k 31.12.2005 k 31.12.2006 k 31.12.2007

Cholupice Kamýk Komořany Modřany

427

462

481

489

520

20 739

20 654

20 508

20 342

20 305

1 724

1 782

1 794

1 798

1 994

30 604

30 664

30 852

31 088

31 267

590

608

617

620

642

54 084

54 170

54 252

54 337

54 728

Točná Celkem

zdroj:

2007 Celkem

2006

Modřany Kamýk

2005

Komořany Točná

2004

Cholupice

2003 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Obr. 3, Počet obyvatel za jednotlivá katastrální území MČ Praha 12 (2003 – 2007), zdroj: vlastní práce autora

23

Jak ukazuje předcházející graf, tak rozhodující počet obyvatel trvale žije především v kastrálních územích Modřany a Kamýk. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly právě Modřany. Kamýk v posledních letech zažívá naopak mírný úbytek obyvatel. Tab. 3, Věkové složení obyvatel MČ Praha 12 za rok 2007, Věková skupina

Muži

Ženy

Celkem

0 - 4

1 199

1 222

2 421

5 - 9

839

851

1 690

10 - 14

877

836

1 713

15 - 19

1 410

1 325

2 735

20 - 24

2 210

2 033

4 243

25 - 29

3 024

2 702

5 726

30 - 34

2 630

2 312

4 942

35 - 39

1 558

1 470

3 028

40 - 44

1 485

1 664

3 149

45 - 49

1 622

2 094

3 716

50 - 54

2 578

3 005

5 583

55 - 59

2 634

2 658

5 292

60 - 64

1 972

2 098

4 070

65 - 69

1 026

1 129

2 155

70 - 74

654

820

1 474

75 - 79

567

851

1 418

80 - 84

330

577

907

85 +

139

327

466

Celkem

26 754

27 974

54 728

zdroj: http://www.czso.cz/xa/ edicniplan.nsf/t/67003316E9/$File/547107.xls Věkové složení obyvatel MČ Prahy 12 je poměrně vyvážené. V rozpětí 20 – 59 let podle níže uvedeného grafu 2, žádná z kategorií vyloženě nevyčnívá. Nejvíce obyvatel je v kategorii 50 – 59 let, následuje kategorie 20 – 29 let a 30 – 39 let. O něco větší zastoupení v celkovém počtu mají ženy oproti mužům.

24

Tab. 4, Děti a mládež, Věková skupina 0 - 4 5 - 9 10 - 14 15 - 19 Celkem

Muži 1 199 839 877 1 410 4 325

Ženy Celkem 1 222 2 421 851 1 690 836 1 713 1 325 2 735 4 234 8 559

zdroj: http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/t/ 67003316E9/$ File/547107.xls Podle předcházející tabulky je vidět, že nazanedbatelnou skupinou jsou i děti a mládež ve věku 0 – 19 let. Tato skupina tvoří přibližně 16% z celkového počtu obyvatel. S výhledem do budoucna je zde silná skupina dětí ve věku 0 – 4 roky, kteří se v průběhu šesti až deseti let dostanou do kategorie, která by byla zajímavá zajímavá z hlediska marketingového mixu v následující části práce.

10 000

Muži

5 000

Ženy

0 0-9

10-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80+

Obr. 4, Věkové složení obyvatel MČ Praha 12, zdroj: vlastní práce autora

2.1.3 Sociální charakteristiky V 1. pololetí 2008 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda (vyjádřená ve fyzických osobách) zaměstnanců firem sídlících v hl. m. Praze a zaměstnávající 20 a více zaměstnanců 28 616 Kč.

25

Tab. 5, Průměrné mzdy podle krajů – 1. pol. 2008 (předběžné údaje), Průměrná měsíční mzda zaměstnance fyzické osoby Kč Česká republika v tom kraje: Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

index 2007/2006

22 840

109,1

28 616 22 730 19 627 20 940 18 679 20 214 20 561 19 556 19 490 19 897 20 805 19 128 19 830 20 933

109,5 108,6 107,4 109,2 107,4 107,5 109,3 109,3 110,2 109,6 109,2 107,6 109,4 108,6

zdroj: < http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/hrub_mzda_1.p.08_Praha> Její meziroční nárůst činil 2 495 Kč, tedy 9,5 %. Dosažená mzda ve sledovaném období v hl. m. Praze překročila celorepublikový průměr (ČR 22 840 Kč) o 5 776 Kč. tj. o 25 procent. Dá se předpokládat, že většina obyvatel Prahy 12 je zaměstnána v Praze a tím pádem se jejich průměrná mzda pohybuje na podobné úrovni, jako průměrná mzda celé Prahy.

2.1.4 Volnočasové aktivity Dům dětí a mládeže Modřany DDM je školské zařízení pro zájmové vzdělávání v oblasti sportovních, uměleckých, hudebních, vědeckých, technických, turistických a odborně vzdělávacích aktivit. Jeho hlavní cílovou skupinou jsou děti a mládež. Pracuje však se všemi věkovými kategoriemi. Nabízí služby všem zájemcům bez ohledu na míru talentových dispozic, kulturního a sociálního rodinného zázemí, vychází vstříc též dětem a mládeži se specifickými vzdělávacími potřebami. DDM působí zejména v oblasti městské části Prahy 12.

26

Divadlo Na Cikorce Divadlo Na Cikorce je divadelní stánek, který spadá pod správu DDM Modřany Herrmannova a jeho hlavním dramaturgickým směrem jsou programy pro děti a mládež. Zabývá se také pořádáním uměleckých programů pro mládež a pro dospělé, pořádáním workshopů, dílen, přehlídek a festivalů. Sál je možné pronajmout i pro soukromé účely. Divadlo disponuje sálem o kapacitě 120 míst. Komunitní vzdělávací centrum Angel Komunitní (vzdělávací) centrum zřízené ZŠ Modřanská s RVJ je jednak vzdělávácí institucí, jednak fyzickým prostorem pro setkávání lidí všech věkových skupin. Bylo vytvořeno proto, aby napomohlo využívat školní prostory pro pestrou vzdělávací, zájmovou a rekreativní činnost širokého okruhu celé místní modřanské komunity a aby pomáhalo obohacovat život školy. Spolupracuje s Klubem rodičů, žákovským parlamentem ZŠ, školním sportovním klubem a vůbec všemi jednotlivci, kteří podporují komunitní program školy i její další inovativní výchovně - vzdělávací metody. Základní umělecká škola Adolfa Voborského Náplní je vzdělávání dětí především v oblasti umění, ať už dramatického, hudebního nebo výtvarného. Škola disponuje vlastním koncertním sálem a navštěvuje ji přibližně 1200 žáků. Škola je jednou z nejdéle fungujících organizací v Praze 12, a to už od roku 1945. Veřejný sportovní a oddechový areál – VOSA Areál vystavěný na pozemcích Základní školy prof. Švejcara. Nabízí prostředí pro odpočinek. Má spíše charakter parku a místa relaxace. Návštěvníci areálu si mohou zapůjčit u správce sportovní náčiní na hry badminton, croquet a petanque. Sdružení pro alternativní a školní volnočasové aktivity Sdružení pro alternativní školní a volnočasové aktivity SASVA navázalo v roce 2006 na činnost Dětské klubovny, která vznikla v roce 1998 jako aktivita rodičů a dětí za účelem společného a tvořivého využití volného času. Její hlavní činností byla výtvarná dílna, doprovodný sportovní a výtvarný program pro školy, tábory i individuální skupiny, organizace jednodenních a víkendových akcí pro děti i dospělé.

27

Ostatní V Praze 12 se dále nachází kino, které promítá téměř každý den večer. Ze sportovních aktivit je pak možné navštěvovat nejrůznější sportovní kluby (fotbal, házená, atletika, baseball a další).

2.2 Anketa o trávení volného času dětí v Praze 12 Touto anketou jsme se snažili získat předběžnou představu o volnočasových aktivitách místních dětí, které by nám pomohlo v další práci. Pro generalizaci výsledků na celý zkoumaný soubor by však bylo potřeba udělat rozsáhlejší výzkum s větším počtem jednotek a otázek. Anketa sestávala ze tří jednoduchých otázek (viz. Příloha 3, Anketní lístek). Sběr dat probíhal v týdnu 23. – 27.3. 2009 na ZŠ prof. Švejcara v Praze 12 mezi žáky 2. stupně. Z celkem 80 anketních lístků se vrátilo 50 lístků řádně vyplněných. Podrobnější výsledky prezentujeme v následujících grafech.

a) 4%

22%

11%

sportuji

b) navštěvuji výtvarný kroužek c) navštěvuji jazykový kroužek

8%

d) navštěvuji jiný zájmový kroužek

6% 4% 14%

e)

u počítače

f)

u televize

g)

učím se

13% h) chodím ven s kamarády/kamarádkami

18%

i) jinak

Obr. 5, 1. Jak nejraději trávíš svůj volný čas?, zdroj: vlastní práce autora U této otázky mohli účastníci zakroužkovat více než jednu odpověď. Nejčastěji uváděnou volnočasovou aktivitou bylo chození ven s přáteli (22%), dále sledování televize (18%), učení (14%), počítač (13%) a sportování (11%).

Významnou skupinou je ale

i navštěvování kroužků, které v součtu dávají (18%). Z těch, co odpovídali, že tráví volný

28

čas jinak, jich 6 uvedlo, že navštěvují kino a 2 divadlo. Podle těchto zjištění je vidět, že hodně dotazovaných tráví svůj volný čas venku a hodně z nich se věnuje i organizovaný aktivitám. 100% 90% 80% 70% 60% 50%

b)

ne, možností je málo

a)

ano, stačí mi to

40% 30% 20% 10% 0% 1

Obr. 6, 2. Myslíš, že je v Modřanech dostatek možností na výběr, jak můžeš trávit volný čas?, zdroj: vlastní práce autora Na tuto otázku odpovídali dotazované děti přibližně padesát na padesát. O něco málo více bylo těch, kteří odpověděli, že je možností málo. Z tohoto se dá vyvodit, že by nebylo na škodu, kdyby bylo variant volnočasových aktivit více než dosud.

18%

37%

a)

ano – uveď jaká?

b)

nic mi nechybí

c) využívám jen možnosti, které se mi tu nabízí

45%

Obr. 7, 3. Je nějaká aktivita, která ti v Modřanech chybí?, zdroj: vlastní práce autora 29

Ti, co postrádali nějakou konkrétní aktivitu, uváděli nejčastěji hokej a plávání. Převažují nicméně ti, kterým nic nechybí. Významný podíl, je ale i těch, kteří využívají jen možnosti, které jim městská část nabízí a o ostatní se nezajímají. Znovu se tu tedy nabízí teorie, že by alternativ k trávení volného času mohlo být více.

2.3 Nevyužívaná plocha po bývalém stavebním dvoru Plocha je vymezena ulicemi Herrmannova a Československého exilu, jak je vidět na níže uvedeném plánku. Středem naší pozornosti jsou pak zejména parcely číslo 1647/1 a 1656/2, které jsou v současnosti ve vlastnictví pražského magistrátu. Okolní drobné pozemky mají různé soukromé vlastníky. Celková výměra obou pozemků je 23 269 m2. Celá plocha se svažuje od severu směrem na jih. Objekt na východě s oválnou dráhou je Dům dětí a mládeže modřany. Na východě a částečně i na severu je patrná vilová zástavba. Na západě přes ulici Čs. exilu se nachází novější panelové sídliště.

Obr. 8, Mapa pozemku, zdroj:
396.62666

67

952

&m_Y

=-

1051369.8000001483 &m_map_size =large_map &interface=tmv&Them=XY&Coords =-744397:-1051370)&Command=ShowCoord& Zoom=ToMapExtent&Extent=-744617:1051568:-744177:-1051172& client_type =map_html_tab>

30

2.3.1 Současný stav Historie pozemku souvisí s výstavbou zdejšího panelového sídliště, které bylo budováno v osmdesátých letech minulého století a navazuje na starší vilovou zástavbu. Pozemek v době výstavby sloužil především, jako sklad materiálu a stanoviště stavební techniky.Po té, když stavbaři pozemek opustili byl ponechán na pospas svému osudu. Tomu odpovídá i současný stav, kdy je pozemek zarostlý vysokou travou a několika stromy, které zde během let stihly zakořenit. V tuto chvíli si přes pozemek místní obyvatelé pouze zkracují cestu na blízkou zastávku autobusů městské hromadné dopravy. Venčí zde psy, potažmo jej zneužívají jako černou skládku. V těsném sousedství pozemku se nachází nedávno postavená budova Domu dětí a mládeže Modřany.Městská část tímto projektem udělala jeden z prvních kroků k využití této lokality. Zmíněný pozemek je i místním územním plánem určen na výstavbu objetků občanské vybavenosti s ponecháním rezervy na výstavbu střední školy celopražského významu. Fotografie (viz Příloha 1, obr. 9) zachycuje pouze malou část pozemku, ale i tak velmi dobře vystihuje, jak v současné době plocha vypadá. Zároveň je také dobře patrné, jaký nevyužitý potenciál se zde nabízí pro rozvoj městské části ať už v oblasti rekreace, trávení volného času nebo i výstavby.

2.3.2 SWOT analýza Tab. 6, SWOT analýza, Silné stránky

Slabé stránky

-

velikost pozemku

-

dlouhodobá zanedbanost

-

poloha nedaleko centra Prahy 12

-

těsná blízkost hlavní silnice

-

orientace na jih

-

prostředí panelového sídliště

-

dobrá dopravní dostupnost

-

svažitý charakter pozemku

Příležitosti -

Hrozby

plocha je územním plánem určena na

-

možnost nevole místních občanů

zřízení objektů občanské vybavenosti

-

podobně možnost nevole ze strany

omezené alternativy aktivního trávení

majitelů menších přilehlých pozemků

volného času pro místní děti a mládež -

-

možnost, že vlastník parcely Hl. m.

sousedství pozemku s Domem dětí a

Praha ji nebude chtít uvolnit pro tento

mládeže Modřany

účel

zdroj: vlastní práce autora 31

Dobrá dopravní dostupnost plochy a velikost plochy by nabízely možnost výstavby dalších obytných domů. Tomu ale odporuje určení účelu plochy územním plánem. Je potřeba tedy zamyslet se nad možným využitím z hlediska občanské vybavenosti. V sousedství plochy je postavený nový Dům dětí a mládeže Modřany. Nabízí se tedy varianta dalšího pokračování rozvoje místa v návaznosti na tento objekt. Velikost a svažitý charakter pozemku nabízí možnosti vybudování zařízení pro sportovní aktivity pod širým nebem. Tradičních sportovních aktivit se ale v Praze 12 nabízí celá řada. Otevírá se tedy prostor pro vybudování areálu, který by místní mládeži a dětem nabízel alternativní možnosti vyžití pod širým nebem. Tyto možnosti shledáváme především v adrenalinových outdoorových aktivitách. V dalších částech práce se tedy budeme věnovat rozvoji této myšlenky.

2.4 Outdoorové centrum Modřany Zřizovatelem Outdoorového centa Modřany by v našem případě byla přímo Městská část Praha 12, která by zajistila úpravu pozemku a výstavbu všech potřebných prvků. Z možností financování se nabízí prostředky z rozpočtu městské části, příspěvek od Magistrátu hl. m. Prahy, dále by bylo potřeba prozkoumat možnosti dotací z fondů EU

a Ministerstva

školství mládeže a tělovýchovy. Zajištění financování však není primárním cílem této práce, proto se jím podrobněji nezabýváme. Zázemí a údržbu centra by potom měl na starost přilehlý Dům dětí a mládeže Modřany.

2.4.1 Poslání, vize Outdoorové centrum Modřany by mělo především poskytovat další možnost, jak naložit s volným časem a to především formou moderních, atraktivních, ale i do velké míry adrenalinových,

pohybových

a

sportovních

aktivit.

Mělo

by

také

sledovat

a zprostředkovávat aktuální novinky z těchto dynamických oblastí, kde se téměř každým rokem objevuje něco nového a zajímavého. Na základě těchto faktů bychom poslání formulovali následovně: „Baví nás vše nové a netradiční a nechceme si to nechat pro sebe.“ Vize:

„Stát se nejvyhledávanějším místem zábavy dětí, ale i dospělých v Praze 12.“

32

2.4.2 Segmentace trhu Vodítkem k odpovědi na tuto otázku je nám především těsné sousedství outdoorového centra s místním domem dětí a mládeže. Ten by měl poskytnout i základní zázemí pro fungování centra a nabídnout těm, co by se chtěli nabízeným aktivitám věnovat soustavně a cílevědomě, speciálně organizované kroužky. Jako segmentační kritéria jsme zvolili věk a místo bydliště. Centrum by mělo primárně sloužit dětem a mládeži školního věku z Prahy 12. Především těm z nich, kteří mají chuť vyzkoušet něco nového nebo zvýšit svou sebejistotu a schopnosti překonáním sebe sama. Věnovat se tedy místním dětem je prvořadé a teprve potom následuje vše ostatní. Sekundárním zákazníkem jsou pak všichni místní obyvatelé, mladšího a středního věku. Nemusí ale nutně zůstat jen u nich. Služeb centra mohou využít i všichni ti, kteří jsou duchem mladí a hledají nové výzvy. Je tedy lhostejno, kolik jim je let. Předpokladem je samozřejmě, že jsou podle svého vědomí zdrávi. Cítit se duchem mladý je jedna věc, hazardovat se svým živote sem ale nepatří. Outdoorové centrum Modřany se dále zaměřuje na místní firmy, které chtějí netradičně odměnit své zaměstnance. Pro ně je schopno v hodinách mimo naplánované kroužky Domu dětí a mládeže zařídit kompletní organizovaný program plný ojedinělých sportovních zážitků. Organizovaný program se však nemusí týkat pouze firem a jejich zaměstnanců. Stejně tak si tento program mohou objednat jakékoliv větší (řekněme od 10 lidí) skupiny ať už se jedná o školy, spolky nebo jen skupinu přátel.

33

2.5 Marketingový mix 2.5.1 Produkt Jak jsme již zmínili dříve, Outdoorové centrum Modřany by mělo nabízet pohybové a sportovní aktivity nové, netradiční, a které návštěvníkům zvýší hladinu adrenalinu. Ústředním produktem, který by centrum nabízelo svým návštěvníkům, by bylo lanové centrum. Lanové centrum Lanové centrum je venkovní sportovní areál, který se skládá z lanových překážek zavěšených ve výšce buď na stromech nebo na sloupech zapuštěných do země (viz Příloha 1, obr. 10 a 11). Typů a variant překážek existuje celá řada a rozlišují se především podle výšky v jaké se účastníci pohybují. Bezpečnost účastníků zabezpečují různé způsoby horolezeckých typů jištění, avšak účastník má neustále zachován subjektivní pocit nebezpečí. Důležitým prvkem bezpečnosti je ale i patřičné rozcvičení a prvotní proškolení a poučení účastníků. Naše lanové centrum by sloužilo nejen k rekreaci a zábavě, ale i vzdělávání (rozvoj týmové spolupráce), osobnímu rozvoji (hlouběji poznat svou osobnost a své schopnosti a na základě těchto poznatků se dále rozvíjet) a případně i psychoterapii. Lanové centrum Outdoorového centra Modřany by mělo nabídnout možnosti pro nejrůznější věkové skupiny. Podle těchto skupin by nabízelo následující možnosti. 1. kategorie dětí mladších než 10 let -

pro tuto kategorii by sloužili především velmi nízké a jednoduché překážky (např. nejrůznější kladiny a lanové prolézačky), na kterých by mohli rozvíjet svou rovnováhu a pohybovou obratnost

-

děti, které se už blíží věku 10 let, případně jsou dostatečně fyzicky nadané by po individuálním posouzení odborného instruktora mohly využít i překážky vyšší a složitější

34

2. kategorie nad 10 let -

nízké lanové překážky – Jedná se o překážky, které jsou zavěšené do jednoho až jednoho a půl metru nad zemí a zabezpečují tak případný bezpečný seskok účastníka na zem. Tyto překážky slouží především k nácviku pohybu a překonávání vysoko položených překážek.

-

vysoké lanové překážky – Jsou obdobou nízkých překážek, ale s tím rozdílem, že jsou zavěšené přibližně osm až deset metrů nad zemí. Každý účastník musí být jištěn pomocí lana a speciálního postroje.

Inspiraci pro mnoho dalších aktivit nám dodává i fakt, že horní polovina pozemku je svažitá. Na základě tohoto by bylo možné provozovat zde následující aktivity: Zorbing Zorbing patří mezi extrémní sporty. Jeho vznik se datuje v roce 2000 na Novém Zélandu a jeho tvůrcem je Andrew Akers. Pro zajímavost můžeme uvést, že autor se údajně nechal inspirovat známou skicou muže s rozpaženýma rukama od Leonarda da Vinciho. Základním prvkem tohoto sportu je nafouknutá plastová koule, v níž je pomocí tisícovky lanek upevněná koule menší (viz Příloha 1, obr. 12 a 13). Celý mechanismus se nazývá Zorb. Vnější koule má v průměr 3,2 metru a celý zorb váží asi 90 kilogramů. Účastník tohoto sportu proleze otvorem v Zorbu do vnitřní koule (můžou být uvnitř i tři lidé najednou), kde je připoután a následně spuštěn ze svahu. Jde tedy o jakési neřízené kutálení. Díky již zmíněné důmyslné konstrukci je vše naprosto bezpečné. Podmínkou je samozřejmě i vhodný výběr svahu, který by měl mít sklon okolo 20°. Zorbing je tedy další aktivitou, kterou by centrum nabízelo v severní, svažité části pozemku. Zorb by se spouštěl z horrní části pozemku. Směr jízdy by zajišťovaly z hlíny navršené mantinely po obvodu dráhy. Návštěvník by se tedy pohyboval v jakémsi korytu. Následný dojezd a zastavení koule by zajistila menší vodní nádrž. Travní lyžování Travní lyžování je skvělou alternativou sjezdového lyžování na sněhu, která se dá provozovat prakticky celoročně. Je zapotřebí pouze rovný, travnatý, posekaný svah. Pro travní lyžování se hodí spíše mírný svah, což náš pozemek splňuje. Technika jízdy je prakticky totožná s jízdou na sněhu (viz Příloha 1, obr. 14). Hlavní rozdíl je v brždění. Na

35

travních lyžích není možné smýknout jako při klasickém lyžování. Bezpečné zastavení by tedy zařídil na konci sjezdovky uměle vytvořený protisvah. Trailskate Trailskate jsou něco mezi in-linovými bruslemi a kolečkovými lyžemi (viz Příloha 1, obr. 15), které používají v létě někteří běžkaři. Základními odlišnostmi jsou dvě masivní nafukovací pneumatiky, které zvládnou i lehčí terén a je na nich možné i sjíždět mírnější travnaté svahy. Jsou také vybavené brzdou, kterou jezdec drží v ruce. Svým charakterem se tedy výborně hodí jako alternativa k výše zmíněným travním lyžím. Navíc oproti nim mají výhodu také v tom, že není potřeba mít lyžařské boty. Terénní koloběžky Jedná se o variantu klasické koloběžky, ale s masivním rámem, velkými koly vybavenými terénními plášti a vybavené brzdami. Dá se říct, že se více podobá horskému kolu. Další alternativa, jak by byl využit svažitý charakter severní části pozemku. Zimní sporty V případě příznivých podmínek by bylo možné v zimě svah uměle zasněžit (v případě, že by nebyl dostatek přírodního sněhu) a využívat i k zimním sportům, jako sáňkování a bobování, případně i lyžování pro děti.

2.5.2 Cena V případě stanovení ceny je vhodné orientovat se podle cen konkurence. Aktivity, které jsou produktem Outdoorového centra Modřany už jsou v České republice na mnoha místech zavedené. Jsou tím pádem už i určené cenové hladiny, na které jsou návštěvníci zvyklí. Na základě těchto cen jsme stanovili ceny základního produktu a následně z nich ceny balíčků, které jsou uvedeny v kapitole věnované balíčkům. Analýza cen konkurence Lanové centrum Cena základního produktu se pohybuje kolem 120 korun za zdolání pěti překážek. U programů pro veřejnost a firmy se ceny pohybují za dvě až čtyři hodiny 300 Kč – 600 Kč, v případě větších skupin. Pro jednotlivce nebo skupiny do 2 osob se ceny pohybují

36

kolem 800 Kč – 900 Kč na dvě hodiny. U programů pro školy se ceny pohybují na nižších a dostupnějších hladinách. Konkrétně od 150 Kč za dvouhodinový program do 500 Kč na více než čtyři hodiny. Zorbing Podle dostupných informací se cena za jednu jízdu, pro jednu osobu pohybuje přibližně od 700 Kč do 850 Kč. Pokud si zájemce zaplatí dvě jízdy naráz pohybují se ceny od 1250 Kč do 1450 Kč. Travní lyže, trailskate, terénní koloběžky Půjčovné travních lyží je přibližně 300 Kč na hodinu. U trailskate se cena pohybuje kolem 100 Kč na hodinu. U travních lyží, je cena vyšší zejména z toho důvodu, že se jedná o konstrukčně složitější zařízení než jsou trailskate. Teréní koloběžky se půjčují asi tak za 150 Kč na hodinu. Kroužky Cena nejrůznějších sportovních kroužků v Domě dětí a mládeže Modřany je asi 1300 Kč na rok. Tuto hladinu by měly respektovat kroužky spojené s outdoorovým centrem. Základní Ceny Outdoorového centra Modřany Lanové centrum Cena základního produktu -

děti do 10 let - 50 Kč za nízké překážky

-

děti 10 – 15 let a studenti - 200 Kč za deset překážek

-

dospělí od 18-ti let - 300 Kč za deset překážek

Zorbing Cena základního produktu -

700 Kč za jednu jízdu

-

1200 Kč za dvě jízdy

-

2000 Kč za čtyři jízdy

Travní lyže, Trailskate, Terénní koloběžky Cena základního produktu -

travní lyže - 200 Kč na hodinu 37

-

trailskate – 100 Kč na hodinu

-

terénní koloběžky – 100 Kč na hodinu

Zde jsme někdy zvolili ceny o něco nižší než konkurence a to vzhledem k tomu, že naše sjezdovka by byla poměrně krátká – přibližně 150 – 200 m. Specializované kroužky (Lezení, Travního lyžování, jízdě na Trailskate) Cena kroužku – jednotná 1500 Kč na rok Ve vedlejší sezóně (viz Příloha 2, Tab. 7 ) by bylo na zvážení snížení cen, po vyhodnocení průběhu první sezóny.

2.5.3 Propagace Hlavním smyslem Outdoorového centra Modřany není vytvářet zisk, ale bavit a vzdělávat. Zároveň by také mělo pozvednout MČ Praha 12 tím, že poskytne místním dětem, mládeži a všem ostatním obyvatelům nový druh sportovního vyžití a alternativu trávení volného času. Výdaje na propagaci a volba komunikačních kanálů by toto měla respektovat. Výběr komunikačních kanálů tedy vychází hlavně z faktu, že Outdoorové centrum by mělo především lokální význam a nebylo by zřizované za účelem zisku. Předem tedy můžeme vyloučit velmi nákladnou reklamu v televizi, rádiu nebo jiných celoplošných médiích. Reklama 1. Point of sales -

Hlavním místem prodeje by byl přímo venkovní areál centra a přilehlá budova Domu dětí a mládeže Modřany. Na těchto místech by měli být k dispozici především přehledné letáky, které by měli zájemci nastínit nabídku centra, ceník a odkaz na internetové stránky.

-

Pozemek se nachází v blízkosti frekventované hlavní silnice. I tady se nabízí prostor k propagaci. Celý areál bude muset být oplocený. Přímo na plotě by se nabízela ideální plocha pro plachty či plakáty.

-

V neposlední řadě celý areál by dokázal sám o sobě už z dálky upoutat náležitou pozornost kolemjdoucích a projíždějích lidí. Upoutat zájem, aby se sami dále zajímali o další informace.

38

2. Tisk -

V Praze 12 mají dlouholetou tradici místní noviny vydávané radnicí. Vycházejí už přes 30 let (dříve jako Modřanské noviny). Vycházejí jednou měsíčně a mají informovat občany o činnosti radnice a ostatních důležitých věcech týkajících se městské části jako jsou např. kulturní, sportovní, společenské akce a události, program místního kina a další. Obsahují i místo pro inzerci zdejších podnikatelských subjektů. Tento prostor by tedy byl ideální i pro inzerci centra. Velkou výhodou je především fakt, že noviny jsou distribuovány každý měsíc zdarma do poštovních schránek a dostanou se tak do ruky téměř všem obyvatelům Prahy 12.

3. Internet -

Dům dětí a mládeže Modřany má vlastní internetové stránky, tyto stránky by tedy obsahovaly odkaz na web outdoorového centra. Ten by pak měl obsahovat velmi podrobně informace o nabídce, kompletní ceník, otevírací dobu, informace o instruktorech, aktuálních akcích, kontakty, ale třeba i články z oblasti adrenalinových sportů.

-

Odkaz na web outdoorového centra by stejně tak jako stránky domu dětí a mládeže obsahovali i internetové stránky městské části, jakožto zřizovatele.

Direct marketing Outdoorové centrum by nabízelo i programy určené speciálně školám a firmám. Tyto subjekty by pak mohli být kontaktovány direct mailem s představením centra a popisem nabízených balíčků a s uvedenými kontakty, kam se mohou v případě zájmu obrátit pro bližší informace nebo kde mohou přímo objednat příšlušný program. Podpora prodeje V rámci podpory prodeje by bylo možné využít vydávání slevových kupónů v rámci inzerce v místních novinách. Po určité době provozu by bylo jistě možné vysledovat části dne, kdy je návštěvnost nejslabší a na tyto hodiny nabídnout zvýhodněné ceny (podobné slevy nabízejí napřiklad bowlingové herny).

39

Public relations V oblasti vztahů s veřejností bych viděl prostor především v možnosti publikování článků a tiskových zpráv v lokálních Novinách Prahy 12 a na webu městské části, které by zachycovaly činnost outdoorového centra. Místní noviny jsou velmi otevřené všem příspěvkům a nápadům na články a rozhovory, takže se nabízejí, jako vhodný prostředek komunikace i v této oblasti. Events Pořádání akcí nabízí pro outdoorové centrum poměrně zajímavé a rozsáhlé možnosti, jak komunikovat s občany a rozvíjet vzájemné vztahy. Navrhujeme následující typy akcí: 1. Vstup zdarma Jeden den v roce by návštěvníci mohli využít služeb centra zdarma a vyzkoušet si tak veškeré nabízené možnosti. Za tento den bychom zvolili poslední neděli v srpnu. Dětem se v tento den chýlí prázdniny ke konci a dospělým zase končí období dovolených, mohli by tak příjemným způsobem zakončit léto. 2. Akce u příležitosti dnů, které mají zvláštní význam pro děti Tady máme na mysli uspořádání speciálního odpoledního programu na začátek školního roku, na den dětí a na vysvědčení za jednotné a spíše symbolické vstupné. Měli by připravený program jednak v lanovém centru, ale i na zbytku plochy v podobě

různých soutěží o ceny a doprovodného kulturního programu.

V doprovodném programu se nabízí velká příležitost pro prezentaci kroužků z Domu dětí a mládeže Modřany, jejichž vedoucí by si vzali organizaci tohoto programu na starosti (např. taneční, dramatická vystoupení, ale mohly by se zde prezentovat i kroužky umělecké, které by mohly návštěvníkům nabízet své výtvory). 3. Večerní akce Pro dospělé, pak přibližně jednou za čtvrt roku nabízet speciální večerní akce za vstupné. Například společné lezení, zorbování nebo sjíždění travnaté sjezdovky na zapůjčeném vybavení spojené s grilováním a dalším občerstvením. Pro uspořádání těchto akcí vidíme jak vhodný den sobotu, kdy se následující den většinou nejde do

40

práce a návštěvníci se mohou příjemným způsobem odreagovat se svými přáteli a to v rámci netradiční, večerní atmosféry. Časově by akce byla vymezena přibližně od osmi hodin večer do půlnoci. 4. Koncerty Plocha by nabízela obci i prostor pro pořádání drobnějších koncertů a nejrůznějších vystoupení. Podium by bylo možné zřídit ve spodní části travnaté sjezdovky a samotná sjezdovka by pak sloužila, jako hlediště. V pořádání kulturních akcí vidíme určitou možnost, ale jejich charakter vidíme spíše nepravidelný. 5. Zimní akce Jak již bylo zmíněno v rámci produktu, bylo by možné (za vhodných podmínek) uspořádat i akce pro děti v podobě bobování a sáňkování. V případě, že by nebyl dostatek přírodního sněhu, dal by se zařídit sníh umělý. Charakter těchto akcí, ale vidíme také spíše nepravidelný a byly by tedy vyhlašovány jen s několikadenním předstihem.

2.5.4 Distribuce Produktem Outdoorového centa Modřany jsou služby. Co se tedy distribuce týká, jsme omezeni vlastnostmi, které si služby nesou, a které byly podrobněji rozebrány v teoretické části práce.Základní zázemí předpokládáme v sousedícím Domě dětí a mládeže Modřany. Ten by se staral o distribuci primárně. Zajišťoval by první osobní kontakt návštěvníka s nabídkou centra. Tady máme na mysli především zápis dětí do specializovaných kroužků, vedených patřičně vyškolenými a vycvičenými instruktory, ale i nezávazné seznámení s prostředím a nabízenými aktivitami. Návštěvník by si tedy měl udělat jasnou představu o tom, co může od centra očekávat. V rámci propagace jsme uvedli vlastní internetové stránky. Internet je velmi silný komunikační prostředek a jeho význam a možnosti se neustále rozšiřují. Z pouhého informačního a komunikačního prostředku se stal také velmi účinným a pohodlným distribučním prostředkem. Z hlediska distribuce by tedy bylo možné využít on-line objednávkové formuláře. Přes tyto formuláře by pak zájemci mohli podávat přihlášky do kroužků vedených pro děti a mládež a skupiny či firmy by mohli objednávat nabízené speciální balíčky služeb. Těmto balíčkům aktivit budeme věnovat dílčí kapitolu 2.5.6. 41

Co se týká provozu centra, ten může probíhat (po vzoru ostatních podobných areálů) prakticky celoročně. Hlavní sezóna se ale nabízí především na jaře a v létě (viz. Příloha 2, Vymezení sezóny a týdení harmonogram).

2.5.5 Lidé Lidé jsou v našem případě neodmyslitelnou součástí marketingového mixu. Vyplývá to už ze samotného charakteru produktu. Jedná se o aktivity, které s sebou přinášejí i jistou míru rizika úrazů. Proto je důležité najmout kvalitní instruktory, kteří mají zkušenosti z oblasti dané aktivity a pokud tyto zkušenosti nemají, tak zajistit jejich potřebné vyškolení a výcvik. Ideálně pokud by každá aktivita měla svého odborného šéfinstruktora, který by si vyškolil potřebný počet asistentů. Tento šéfinstruktor by pak zodpovídal za svůj daný úsek po technické, bezpečnostní a organizační stránce.

2.5.6 Balíčky Pro firmy 1. Balíček Team -

Délka trvání: Program na 3 – 4 hodiny

-

Zaměření: Balíček je zaměřený pro rozvoj týmové spolupráce

-

Velikost skupiny: Program je určen pro skupiny přibližně od 10 osob

-

Obsah: Hlavním bodem programu je překonávání vysokých lanových překážek způsobem, kdy jsou spolu účastníci nuceni spolupracovat a komunikovat, aby se dostali na konec dráhy a dosáhly tak společného cíle. Balíček dále může obsahovat vyzkoušení travních lyží, trailskate nebo terénních kooloběžek s možností uspořádání závodů. Je možné také zahrnout do programu společné zorbování. V rámci programu je možné zajistit i občerstvení.

-

Cena: Lanové centrum (2 h) + zorbing (1 h) – 900 Kč na osobu Lanové centrum (2 h) + sjezdování (1 h) – 400 Kč na osobu Lanové centrum (2 h) + zorbing a sjezdování (2 h) – 1000 Kč na osobu

42

2. Balíček Competition -

Délka trvání: Program na 3 – 4 hodin

-

Zaměření: Balíček je zaměřený především na zábavu a sportovní vyžití zaměstnanců, jako netradiční způsob odměny.

-

Velikost skupiny: Přibližně od 10 osob

-

Obsah:

Program obsahuje soutěžní klání mezi jednotlivými účastníky.

V rámci balíčku je jedna nebo více dalších aktivit z nabídky Outdoorového centra Modřany (travní lyže, trailskate, terénní koloběžky a zorbing). V rámci programu je možné zajistit i občerstvení. -


Pro školy 1. Balíček Opička (pro 1. stupeň ZŠ) -


-

Zaměření: Program je zacílený na rozvoj pohybových schopností, jako netradiční varianta tělesné výchovy.

-

Velikost skupiny: Přibližně od 10 dětí

-

Obsah: Celý program se odehrává v lanové části. Děti se pohybují na velmi nízkých případně nízkých lanových překážkách. V rámci programu je možné zajistit i občerstvení.

-

Cena: 200 Kč za osobu

2. Balíček Tarzan (pro vyšší ročníky ZŠ a studenty SŠ) -


-

Zaměření:

Obdobně jako Opička je zaměřený na rozvoj pohybových

schopoností, ale i hledání vlastních rezerv a poznání vlastní osobnosti. -

Velikost skupiny: Přibližně od 10 osob

-

Obsah: Základem je překonávání vysokých lanových překážek. Dále je v rámci balíčku jedna nebo více dalších aktivit z nabídky Outdoorového centra Modřany (travní lyže, trailskate, terénní koloběžky a zorbing). V rámci programu je možné zajistit i občerstvení.

43

-

Cena: Lanové centrum (2h) + zorbing (1h) – 700 Kč na osobu Lanové centrum (2 h) + sjezdování (1 h) – 300 Kč na osobu Lanové centrum (2h) + zorbing a sjezdování (2h) – 800 Kč na osobu

Pro veřejnost 1. Objednané skupiny nad 10 osob mohou využít balíčky určené firmám nebo školám (viz výše). 2. Balíček Solo -


-

Zaměření: Individuálně zaměřený program, kdy se instruktor intenzivně věnuje návštěvníkovi a rozebrat s ním jeho osobní cíle a očekávání.

-

Velikost skupiny: Do 5 osob

-

Obsah: Program se skládá z překonávání vysokých lanových překážek a je zakončený zorbingem nebo některou další aktivitou (travní lyže, trailskate, terénní koloběžky)

-


3. Balíček Family -

Délka trvání: Program na 2 - 3 hodiny

-

Zaměření: Aktivně strávené odpoledne rodičů s jejich dětmi.

-

Velikost skupiny: Maximálně 2 dospělí a 3 děti, minimálně 2 dospělí a jedno dítě

-

Obsah: Kolektivní překonávání lanových překážek (záleží na věku dětí) a zakončení zorbingem.

-


Všechny tyto balíčky by bylo třeba objednávat s dostatečným předstihem, minimálně však 2 dny předem

44

2.5.7 Programování Outdoorové centrum Modřany by mělo nabízet a zprostředkovávat novinky z oblasti netradičních a adrenalinových aktivit. Mělo by také v pravidelných cyklech nabízet nové, vylepšené varianty programů pro návštěvníky. Programování hodně souvisí i s další položkou, kterou je partnerství. Městská část, jakožto zřizovatel centra by měl dát možnost všem, kdo o to mají zájem, podílet se na realizaci projektů a akcí. Mohou to být podnikatelé, školy, zájmová sdružení či neziskové organizace.

2.5.8 Partnerství Jak jsme již dříve uvedli, zřizovatelm Outdoorového centra Modřany by byla v našem případě Městská část. Realizace celého projektu by se však neobešla bez partnerství s Domem dětí a mládeže Modřany. Ten by, poskytoval základní zázemí a také by sloužil, jako místo distribuce. Další subjekty, se kterými se nabízí partnerská spolupráce, jsou potom jiná lanová centra a centra outdoorových aktivit. Spolupráce by mohla například spočívat v zájemné výměně zkušeností v podobě různých setkání a seminářů, zapůjčování vybavení, společném vytváření nových programů, společné propagaci nebo v pořádání akcí pod stejnými názvy a ve stejné dny. V případě pořádání akcí se navíc nabízí možnost spolupráce s místními podnikatelskými

subjekty,

zájmovými

sdruženími,

školami

nebo

neziskovými

organizacemi, které na akcích mohou zajišťovat například stravování nebo se mohou podílet na financování ve formě sponzorských darů. Dále je pak možnost spolupráce sezájmovými sdruženími, školami nebo neziskovými organizacemi, jak už jsme zmínili v předchozí subkapitole.

45

Závěr Práce se zabývala nalezením vlastního návrhu využití volné nepoužívané plochy v Praze 12. Přes výchozí analýzu byl vytvořen koncept a marketingový mix Outdoorového centra Modřany. Hlavním segemntem, na který se centrum zaměřuje jsou především děti a mládež Prahy 12. Je to především z toho důvodu, že centrum by bylo jakýmsi rozšířením místního domu dětí a mládeže, který by byl správcem centra. Centrum samotné by bylo zřízené přímo městskou částí. Jako produkt byly vybrány tyto aktivity - lanové centrum, zorbing, travní lyžování, trailskate a terénní koloběžky. Tyto sporty by měly přinést další rozměr do výběru volnočasových aktivit. Nabídnout něco nového a netradičního. Byli by pak nabízeny samostatně, ve formě kroužků domu dětí a mládeže nebo jako balíčky služeb rozdělené podle jejich zaměření buď pro školy, firmy nebo veřejnost. Zajímavé možnosti by pak centrum nabízelo v oblasti pořádání akcí ve dny významné pro děti, pořádání večerních akcí pro dospělé, nebo příležitostné akce konané městskou částí. V tomto směru je i prostor pro spolupráci s místními organizacemi a podnikatelskými subjekty. Outdoorové centrum Modřany by tedy mělo být přínosem pro celou městskou část, její obyvatele, ale i organizace a podnikatelské subjekty.

46

Použité zdroje BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. Management. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2001. 642 s. ISBN 80-85839-45-8. CETLOVÁ, H. Marketing služeb. 3. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2002. 213 s. ISBN 80-7265-049-1. COOPER, J., LANE, P. Marketingové plánování – praktická příručka manažera. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 230 s. ISBN 80-7169-641-2. FORET, M. Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 443 s. ISBN 80-251-1041-9 FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing – základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6 FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. JANEČKOVÁ, L., VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 184 s. ISBN 80-7169-750-8. KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. 719 s. ISBN 80-247-0016-6. MORRISON, A. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Victoria, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2

SOLOMON, M., MARSHALL, G., STUART, E. Marketing. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 572 s. ISBN 80-251-1273-X TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Marketing od myšlenky k realizaci. 1. vyd. Praha: Kamil Mařík – Professional Publishing, 2007. 308 s. ISBN 978-80-86946-45-0

Seznam příloh Příloha 1 Obr. 9, Současný stav – pohled od jihovýchodu Obr. 10, Příklady lanových překážek Obr. 11, Lanové centrum Obr. 12, Ukázka zorbingu Obr. 13, Pohled do vnitřku Zorbu Obr. 14, Travní lyžování Obr. 15, Trailskate

Příloha 2 Tab. 7, Vymezení sezóny a týdenní harmonogram

Příloha 3 Anketní lístek

Příloha 1

Obr. 9, Současný stav – pohled od jihovýchodu, zdroj: vlastní práce autora

Obr. 10, Příklady lanových překážek, zdroj:

Obr. 11, Lanové centrum – vysoké lanové překážky, zdroj:

Obr. 12, Ukázka zorbingu, zdroj:

Obr. 13, Pohled do vnitřku Zorbu, zdroj:

Obr. 14, Travní lyžování, zdroj:

Obr. 15, Trailskate, zdroj:

Příloha 2 Tab. 7, Vymezení sezóny a týdenní harmonogram Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

Otevírací doba

1.4. - 30.9.

1.10. - 31.3.

10:00 - 18:30

Týdenní harmonogram 10:00 - 14:30

14:30 - 18:30

Pondělí

objednané skupiny, veřejnost zájmové kroužky DDM Modřany, veřejnost

Úterý

objednané skupiny, veřejnost objednané skupiny, veřejnost

Středa


Čtvrtek


Pátek


Sobota


Neděle


zdroj: vlastní práce autora

Příloha 3 Anketa Trávení volného času dětí a mládeže v Praze 12 (instrukce pro vyplnění – prosím, přečíst všem žákům před vyplněním)

Dobrý den, předem chceme Vám všem poděkovat za čas a úsilí, které věnujete vyplnění této krátké ankety na téma trávení volného času dětí a mládeže v Praze 12. Anketa slouží jako podklad k vypracování závěrečné bakalářské práce. Zdůrazňujeme, že anketa je anonymní a její výsledky budou uveřejněny pouze v rámci již zmíněné bakalářské práce. Anketa se skládá ze tří jednoduchých otázek. U Vámi zvolené odpovědi vždy zakroužkujte příslušné písmeno, případně doplňte o slovní komentář, pokud se to vyžaduje. Závěrem bychom rádi požádali, abyste k otázkám přistupovali samostatně a zodpovědně. Každá odpověď je pro nás velmi cenná.

Michal Podivín Student SVŠE Znojmo

Anketa Trávení volného času dětí a mládeže v Praze 12

1. Jak nejraději trávíš svůj volný čas? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí) a) sportuji b) navštěvuji výtvarný kroužek c) navštěvuji jazykový kroužek d) navštěvuji jiný zájmový kroužek e) u počítače f)

u televize

g) učím se h) chodím ven s kamarády/kamarádkami i)

jinak – uveď jak

……………………………………………………………………

2. Myslíš, že je v Modřanech dostatek možností na výběr, jak můžeš trávit volný čas? a) ano, stačí mi to b) ne, možností je málo 3. Je nějaká konkrétní aktivita, která ti v Modřanech chybí? (musíš za ní např. dojíždět nebo by ses jí chtěl/a věnovat, ale nemáš k tomu příležitost)

a) ano – uveď jaká? ………………………………………………………………….. b) nic mi nechybí c) využívám jen možnosti, které se mi tu nabízí

TVORBA MARKETINGOVÉHO MIXU PRO VYUŽITÍ NEPOUŽÍVANÝCH PLOCH V PRAZE 12

Recommend Documents