TVORBA MARKETINGOVÉ PROPAGACE PRO RESTAURACI POD VĚŽÍ VE ZNOJMĚ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Marketing a management

TVORBA MARKETINGOVÉ PROPAGACE PRO RESTAURACI „POD VĚŽÍ“ VE ZNOJMĚ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vendula BÁRTEČKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Martin PŘIBYL, Ph.D.

Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Tvorba marketingové propagace pro restauraci „Pod věží" ve Znojmě vypracovala samostatně s pomocí vedoucího práce a zdrojů uvedených v Přehledu literatury. Vc Znojmě dne 26. dubna 2010

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Zde bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Martinu Přibylovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a konzultace, které mi byly poskytovány v průběhu vytváření práce. Děkuji také panu Josefu Sklářovi, majiteli restaurace „Pod věží“, za poskytnutí informací týkajících se provozu restaurace a vytvoření podmínek pro sepsání bakalářské práce.

Abstrakt V bakalářské práci, jejímž tématem je Tvorba marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě, je zpracována tvorba webových stránek, propagačního letáku, vizitky a polepu osobního automobilu v rámci zachování jednotného vizuálního stylu. Teoretická část práce popisuje a vysvětluje pojmy související s tématem a to pojmy jako marketing, marketingová komunikace a marketingový výzkum. V praktické části jsou uvedeny výsledky marketingového výzkumu návštěvníků města Znojma, stručná charakteristika restaurace „Pod věží“ a zhodnocení stavu marketingové propagace restaurace. Poté je zde uveden návrh na vytvoření marketingové propagace v rámci jednotného vizuálního stylu restaurace. Klíčová slova: restaurace „Pod věží“ve Znojmě, marketingová propagace, elektronická pošta, informační technologie, jednotný vizuální styl

Abstrakt The topic of this bachelor thes is the concept of marketing promotion for the restaurant „Pod věží“ in Znojmo. It includes creation of web pages, a leaflet, a business card and a car sticker, all in an unified visual style. The theoretic part defines the concepts of marketing, marketing communication and marketing research. In the practical part there is presented the record of a marketing research of visitors in Znojmo, a short description of the restaurant „Pod věží“ and then there is an evaluation of the marketing promotion of this restaurant. Afterwards there is a project of marketing promotion in an unified visual style. Key words: restaurant „Pod věží“ in Znojmo, marketing promotion, electronic mail, information technology, an unified visual style

Obsah 1.

Úvod ...................................................................................................................................... 7

2.

Cíl práce a metodika.............................................................................................................. 8

3.

Literární rešerše................................................................................................................... 10

3.1.

Marketing....................................................................................................................10

3.2.

Marketingový mix ......................................................................................................11 3.2.1.

3.3.

Komunikační mix ................................................................................................. 12 Marketingová komunikace a moderní média..............................................................14

3.3.1.

Internet ............................................................................................................... 14

3.3.2.

Využití internetu v marketingové komunikaci dle Foreta .................................. 15

3.3.3.

Komunikace s veřejností ..................................................................................... 16

3.3.4.

E – mailová reklama ............................................................................................ 16

3.4.

Marketingový výzkum ................................................................................................16 3.4.1.

Techniky marketingového výzkumu.................................................................... 18

3.4.2.

Dotazování .......................................................................................................... 18

3.4.3.

Dotazník .............................................................................................................. 19

3.4.4.

Záznamový arch .................................................................................................. 19

3.4.5.

Sekundární a primární zdroje .............................................................................. 19

3.4.6.

Požadavky na dotazník ........................................................................................ 19

3.5.

Strategie propagace .....................................................................................................20 3.5.1.

Volba médií ......................................................................................................... 20

3.5.2.

Reklama ............................................................................................................... 21

3.5.3.

Webové stránky .................................................................................................. 21

3.5.4.

Rizika internetové reklamy.................................................................................. 22

3.6.

Služby .........................................................................................................................22 3.6.1.

Odvětvové třídění služeb .................................................................................... 23

3.6.2.

Image ................................................................................................................... 24

3.6.3.

Cenová strategie ................................................................................................. 24

3.6.4.

Náklady................................................................................................................ 24

3.6.5.

Konkurence ......................................................................................................... 24

3.6.6.

Hodnota služby pro zákazníka ............................................................................. 25

3.7. 4.

Vnímání zákazníků .....................................................................................................25 Vlastní práce ....................................................................................................................... 26

4.1.

Marketingový výzkum návštěvníků města Znojma ....................................................26 4.1.1.

Otázka č. 7: Spokojenost s jednotlivými oblastmi ............................................... 27

4.1.2.

Otázka č. 7: Spokojenost s jednotlivými oblastmi ............................................... 28

4.1.3.

Otázka číslo 8: Kde hledali návštěvníci nejčastěji informace? ............................ 30

4.1.4.

Kolik návštěvníků odpovědělo na otázku č. 8 ..................................................... 40

4.2.

Výpočet Pearsonova koeficientu ................................................................................41

4.3.

Restaurace „Pod věží“ ................................................................................................44

4.4.

Propagace restaurace „Pod věží“ ................................................................................44 4.4.1.

Marketingová propagace s využitím informačních technologií .......................... 44

4.4.2.

Propagační leták .................................................................................................. 45

4.4.3.

Vizitka .................................................................................................................. 46

4.4.4.

Umístění speciální samolepky na osobní automobil ........................................... 47

4.5.

Komunikace elektronickou poštou .............................................................................47

4.6.

Výhody pro pravidelné návštěvníky ...........................................................................49

4.7.

Pořádané akce .............................................................................................................49

4.8.

Řízené rozhovory ........................................................................................................49

4.9.

Zjištěné výsledky ........................................................................................................50

5.

Závěr ................................................................................................................................... 52

6.

Přehled literatury ................................................................................................................. 53

Přílohy…………………………………………………………………………………..56

1. Úvod V současné době je stále větším problémem prosazení se na trhu. Existuje velké množství odlišných restaurací a stravovacích zařízení, ale mnohé z nich se potýkají se značnými problémy. Značným problémem je dostat se do povědomí potenciálních zákazníků a dostat se na špičku širokého spektra ostatních subjektů trhu. Právě k tomuto účelu tedy restaurace, ale i společnosti, firmy a podniky využívají marketingovou propagaci. Při tvorbě propagace obecně se musí organizace nejprve rozhodnout, co vlastně chce propagovat. Propagace vytvářená pro restauraci má propagovat kvalitní kuchyni v příjemném prostředí. Důležitým faktorem je místo, čili kde bude náš produkt vystaven a propagován. Dalším faktorem je čas, čili kdy daný produkt či službu uvedeme na trh a také si musíme zvolit komu je produkt nebo služba určena. Propagace je v dnešní době všude kolem nás, pouze ji ne všichni vnímáme. Denně při cestě do práce nebo z práce, ze školy nebo do školy chodíme kolem billboardů, které se v dnešní době vyskytují na různých místech. Téměř každý den nám obchodní domy zasílají své propagační letáky s aktuální nabídkou. Cestou centrem města Znojma míjíme mimo jiné i restauraci „Pod věží“, která je prezentována svým vývěsním štítem. Zvolená propagace pro tuto restauraci je formou webových stránek na internetu, propagačního letáku, vizitky v tištěné formě a polepu osobního automobilu. Na všech typech propagace je zachován jednotný vizuální styl, dle přání majitele restaurace. Propagace formou webových stránek je momentálně jedna z nejpoužívanějších, nejrychlejších a nejrychleji aktualizovatelných. Internet využívá obrovské množství lidí, proto je pro úspěch restaurace důležité mít své vlastní webové stránky s fotkami, kontakty a především nabídkou restaurace. Marketingová propagace je zaměřena na široké spektrum zákazníků. Pro některé je výhodnější mít propagační leták s telefonním číslem a základními informacemi, pro ostatní jsou přehlednější webové stránky s kompletní nabídkou restaurace.

7

2. Cíl práce a metodika Cílem práce je navrhnout marketingovou propagaci pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě. Restaurace „Pod věží“ byla otevřena v květnu roku 2009 a tato práce by jí měla pomoci k dostání se do širšího povědomí obyvatel i návštěvníků města Znojma. Dílčími cíly práce je zpracování výsledků marketingového výzkumu návštěvníků města Znojma. Prvním bodem pro zpracování práce bylo sestavení záznamového archu s názvem „Marketingový výzkum návštěvníků města Znojma“. Tento záznamový arch (viz příloha č. 1) byl vytvořen pod vedením pana rektora prof. Foreta na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo. Záznamový arch obsahoval deset oblastí, z nichž část obsahovala ještě podoblasti. V závěrečné části záznamového archu byly uvedeny identifikační znaky. V květnu roku 2009 byl proveden společný předvýzkum, který však není součástí bakalářské práce. „Marketingový výzkum návštěvníků města Znojma“ byl prováděn během čtyř měsíců, a to června, července, srpna a září roku 2009. Výzkum probíhal dotazováním a zaznamenáváním do záznamového archu. Dotazovaným respondentům byly kladeny otázky a odpovědi na tyto otázky byly zaznamenány do záznamového archu. Dotazování probíhalo v různých částech města Znojma, konkrétně však na Horním náměstí, na ulici Obrokova, na Slepičím trhu a také na autobusovém a vlakovém nádraží, kde byla kumulace největšího počtu potenciálních respondentů. Po sesbírání dat a vyplnění všech dvou set záznamových archů byla data převedena do elektronické podoby a byla provedena komparace s dalšími šestnácti sty záznamovými archy. Poté byla provedena analýza těchto dat a byly z nich čerpány informace potřebné pro Tvorbu marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě a to konkrétně informace, kde respondenti hledali nejčastěji informace o městě Znojmě, v jakém věku byli tito respondenti a jaká byla jejich spokojenost s restauracemi a službami ve Znojmě. Pearsonovým koeficientem byla stanovena míra závislosti mezi zdrojem informací a věkem návštěvníků, spokojeností respondentů se službami a věkem návštěvníků a také byla stanovena míra závislosti mezi spokojeností respondentů se službami a jejich věkem.

8

Pearsonův koeficient byl stanoven dle vzorce:

P=

χ2 χ2 + n

Dle vypočtených a ověřených dat byla poté provedena Tvorba marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě. V rámci jednotného vizuálního stylu byla vytvořena propagace s využitím novodobých informačních technologií a to webové stránky, propagační leták, vizitka a na osobní automobil byla umístěna speciální samolepka ve tvaru webových stránek. Webové stránky byly vytvořeny dle autorkou vytvořeného návrhu společností Banan s.r.o. Propagační materiály byly vytvořeny grafickým studiem A studio Group s.r.o. v Kyjově.

9

3. Literární rešerše 3.1.

Marketing

Na marketing existuje celá řada názorů od různých více či méně známých autorů. Podle Synka (2007, 167 s.) lze marketing definovat jako „lidskou činnost umožňující prostřednictvím procesu směny uspokojovat potřeby a přání.“Je to nástroj, kterým zjišťujeme dosud neuspokojené potřeby a přání a snažíme se je přeměnit do podoby ziskových příležitostí a tento zisk zrealizovat. Prosazení marketingového přístupu je dlouhodobá záležitost. Marketing hodnocen jak z praktické strany tak také teoreticky. Jako teoretická disciplína se podle Kotlera (2001, 113) „poprvé začal uplatňovat začátkem 20. století v USA, ale jeho skutečný rozvoj v celosvětovém měřítku nastal až po druhé světové válce.“ Na marketing existuje již celá řada názorů a definic. Jedna z nich dle Kotlera (2001, 113 s.) zní: „Marketing je proces plánování a implementace koncepcí, cen, propagace a distribuce idejí, zboží a služeb pro vytváření změn, které uspokojují cíle jednotlivců a organizací.“ Můj pohled na marketing se ztotožňuje s názorem, který ve své knize uvádí Kotler (2001, 113 s.). Jak uvádí Kumar (2008, 225 s.) „pro nástup marketingu zřejmě nikdy nebyla vhodnější doba. Dnes je marketing v dokonalém postavení, ve kterém může zpevňovat organizaci, tak jak se strategie vytváření hodnoty přesouvají od finančního inženýrství minulého desetiletí ke starému dobrému vytváření hodnoty pro zákazníka.“ Marketing se nachází všude. Různé formální či neformální činnosti, kterými se lidmi a společnosti zabývají, bychom mohli nazvat rovněž marketingem. Podle Kotlera a Kellera (2007, 44 s.) se „dobrý marketing ve stále zvýšené míře stává důležitou ingrediencí podnikatelského úspěchu. A marketing hluboce ovlivňuje naše každodenní životy.“ Marketing se nachází ve všem, čím se zabýváme – od oblečení, které si oblékáme, přes reklamy na které se díváme až k internetu a jeho webovým stránkám, na které klikneme a které pročítáme a studujeme. Podle Kotlera a Kellera (2007, 44 s.) „závisí finanční úspěch často na marketingových schopnostech.“ Jakmile se začne ztrácet poptávka po výrobcích a službách, díky které dosáhla firma úspěchu, ztrácí účetnictví, financování i provoz a další podnikatelské funkce jakýkoli význam. 10

Dle Kumara (2008, 16 s.) se „marketing během posledních dvou desetiletí jako motor růstu společnosti zadrhl v důsledku zvyšující se fragmentace trhů, silné globální konkurence,

komoditizace

výrobků,

stále

kratších životních cyklů výrobků,

exponenciálně rostoucích očekávání zákazníků a síly ostatních článků distribučních řetězců. To vedlo ke značnému omezení schopností marketingu generovat růst a jeho produktivita poklesla. Není pak překvapením, že v mnoha společnostech se začaly objevovat pochybnosti o hodnotě soudobého marketingu. Podle Foreta (2008, 56 s.) je marketing „komunikace se zákazníkem, která z nabídky a spotřeby produktu udělá mimořádný, nezapomenutelný zážitek.“ Objevují se stále nové a nové významy marketingu, jeden z těchto významů dle Kotlera a kol. (2007, 38 s.) zní: „Marketing je třeba chápat nikoli ve starém významu jako schopnost prodat – „přesvědčit a prodat“ – ale v novém významu uspokojování potřeb zákazníka. K prodeji dochází až poté, co je produkt vyroben.“ Marketing je činnost, kterou provozují manažeři, kteří zjišťují, jaké existují potřeby, jaký je jejich rozsah a jak jsou intenzivní. Poté musí manažeři rozhodnout, zda se objevila nová příležitost přinášející zisk. Podle Kotlera a kol. (2007, 38 s.) „marketing pokračuje po celou dobu životnosti produktu, snaží se přilákat nové zákazníky a udržet si ty stávající tím, že vylepší vzhled a výkon produktu, učí se z výsledků prodeje a snaží se úspěch zopakovat.“

3.2.

Marketingový mix

Marketingový mix se používá pro ovlivňování přání a potřeb jednotlivých zákazníků. Je to skupina aktivit objevujících se na různých trzích. Do těchto jednotlivých skupin bývají zpravidla zařazovány následující nástroje, jak uvádí Synek (2007, 174 s.):
produkt – jakost, technická úroveň, progresivita, značka, balení, velikost, servis, možnost výměny, design, záruční podmínky,
prostorové přemisťování - odbyt, volba dodavatele, velikost a umístění skladů, přepravní prostředky, článkovitost odbytových a prodejních cest, velikost zásob,
prodejní cena – katalogové ceny, slevy, rabaty, platební a úvěrové podmínky,
podněcování odbytu (komunikační mix) – reklama, osobní prodej, podpora prodeje

a publicity. 11

Marketéři, jak uvádí Kotler (2004, 43 s.) „vytvářejí tzv. marketingový mix: výrobkovou, distribuční, cenovou a komunikační politiku (4P – product, place, price, promotion) a zabezpečují, aby jednotlivé prvky marketingového mixu byly vzájemně propojeny a aby byly v souladu se zvolenou strategií segmentace, targetingu a positioningu.“ Marketingový mix dle Palatkové (2006, 133 s.) „zahrnuje ve své původní podobě čtyři základní složky – produkt (product), cenu (price), místo (place) a propagaci (promotion). Za posledních čtyřicet let byl marketingový mix uzpůsoben různým oblastem marketingu zboží a služeb, takže dnes lze při zachování původní čtyřsložkové struktury

v marketingu

destinací

vysledovat

některé

verze

doplnění

„klasického“marketingového mixu o několik dalších „P“, např. podle Kotlera (2001, 113 s.) a Morrisona (225 s.) : politika (politics), veřejné mínění (public opinion), programování (programming), tvorba paketů (packaging), lidé (people) a partnerství (partnership).“ Middleton (In Palatková, 2006, 133 s.) „rozšířil základní marketingový mix rovněž o tři další „P“, z nichž jedno je shodné s rozšířením Morissonovým – lidé (people) a další dvě označuji fyzické charakteristiky (physical evidence) a proces (process), označující interakci při poskytování služeb klientovi. Fyzický moment představuje hmatatelné stránky produktu cestovního ruchu.“ Lautenborn vytýká (In Palatková, 2006, 133 s.) výše uvedenému systému marketingové mixu podle „P“to, že se „dívá na trh z hlediska prodávajícího, a ne z hlediska kupujícího a navrhuje nový mix složený ze čtyř „C“, hodnota z hlediska zákazníka (customer value), náklady pro zákazníka (cost to the customer), pohodlí (convenience) a komunikace (communication).“ 3.2.1. Komunikační mix Komunikační mix dle Johnové (2008,197 s.), dříve označovaný termínem propagace, „je soubor nástrojů, který jméno a image organizace dostane do povědomí zákazníků. Komunikační mix tvoří reklama, podpora prodeje, public relations a direkt marketing.“ a. Reklama Reklama je dle Johnové (2008,197 s.) „neosobní prezentace, komerční sdělení prostřednictvím médií. Reklama zahrnuje: tištěné reklamy určené pouze ke zhlédnutí,

12

plošné reklamy, tištěné reklamy k prostudování, audiovizuální reklamu, 3D reklamu, nové technologie a internet.“ Reklama dle Dle De Pelsmakera, Geuense a Van Den Bergha (2003, 26 s.) je „nástrojem neosobní masové komunikace využívající média (rozhlas, televize, noviny, časopisy apod.). Obsah reklamy zadává objednatel (firma, organizace), který také reklamu platí.“ b. Podpora prodeje Podporu prodeje dle Johnové (2008, 197 s.) „tvoří krátkodobé akce v místě prodeje nebo poskytování služeb. Zahrnuje spotřebitelské soutěže, hry, loterie, odměny apod.“ c. Publicita, public relations PR je dle Johnové (2008, 197 s.) „soubor programů pro zlepšení, udržení a ochranu image firmy. Zahrnuje články v tisku, pořádání seminářů, veřejné projevy, výroční zprávy, styk s veřejnosti a jiné.“ Dle De Pelsmakera, Geuense a Van Den Bergha (2003, 27 s.) „zahrnují public relations všechny činnosti, jejichž prostřednictvím firma komunikuje se svým okolím a všemi jeho subjekty. Okolí a jeho subjekty jsou všichni ti, s nimiž chce mít firma dobré vztahy.“ d. Direct marketing Pod pojmem direct marketing si představujeme přímý marketing, což znamená přímé oslovení zákazníka prostřednictvím e – mailu a jiných technologií. Spadá sem i osobní prodej, což je přímý a individuální kontakt se zákazníkem. Tento kontakt může být uskutečněn na veletrhu, obchodním jednání nebo na jakékoli schůzce. Machková (2006, 173 s.) uvádí, že „přímý marketing zahrnuje všechny činnosti, které představují přímý kontakt s cílovými skupinami zákazníků. Formou přímého marketingu je vybrané cílové skupiny možné oslovit rychleji a osobněji, lze jim nabídnout různé výhody a je možné získat rychlou zpětnou vazbu. Hlavními nástroji přímého marketingu jsou osobní prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping, adresné rozesílání nabídek, katalogový marketing a online marketing.“ Dle Kotlera a Kellera (2007, 44 s.) je „direct marketing definován jako využití přímých kanálů k oslovení zákazníků a k doručení zboží i služeb zákazníkům bez použití 13

marketingových prostředníků (mezičlánků). Tyto kanály zahrnují direct mail, katalogy, telemarketing, interaktivní televizi, kiosky, internetové stránky.“

3.3.

Marketingová komunikace a moderní média

Marketingová komunikace jak uvádí Foret (2008, 367 s.) přináší „prostřednictvím počítačů nové možnosti jak velkým, tak i malým firmám. Snižuje náklady na prodej i na propagaci. Zrychluje a rozšiřuje komunikační možnosti, ale hlavně vede k vytváření trvalých vztahů a vazeb mezi prodejcem a zákazníkem, k uspokojení individuálních přání a potřeb.“ Marketingová komunikace dle Kity (2000, 283 s.) znamená „informovat, seznamovat s výrobky a službami, vysvětlovat jejich vlastnosti, vyzdvihnout jejich užitek, kvalitu, hodnotu, prospěšnost, použití a na druhé straně umět i poslouchat, přijímat podněty a požadavky spotřebitelů a reagovat na ně. Podstatou cílevědomé komunikace s trhem je ovlivňování nákupního chování spotřebitelů v zájmu prodeje firemních produktů.“ Zde se používají čtyři základní metody obecně nazývané jako komunikační systém. Tento systém se používá na ovlivňování nákupního chování spotřebitelů a dle Kity (2000, 283 s.) tvoří:
reklama,
podpora prodeje,
public relations,
osobní prodej. Marketingový komunikační systém dle Kity (2000, 283 s.) chápeme jako „integrovaný a kontrolovaný systém metod komunikace, který se využívá na prezentování firmy a jejich výkonů zákazníkovi.“ 3.3.1. Internet Internet je v dnešní době oblíbené a všemi generacemi čím dál více využívané médium. Prostřednictvím internetu získáváme informace, dozvídáme se nově věci a poznatky a komunikujeme s lidmi po celém světě. Internet dle Foreta (2008, 136 s.) „existuje již od 60. let a jako řada dalších principiálních novinek druhé poloviny našeho století původně vznikl pro potřeby americké armády. Je v současnosti považován za „síť sítí“ či za „digitální dálnici“. 14

Až do 90. let se využíval především ve vojenské oblasti, ve výzkumu a na akademické půdě univerzit.“ Internet je v dnešní době rozšířený po celém světě. Internetovou sítí jsou propojeny počítače téměř všude na zemi. Díky internetu získáváme snadný přehled o tom, co se děje ve světě, o novinkách v různých odvětvích, které jsou uváděny na trh. Díky současným trendům můžeme pohodlně nakupovat z domova přes internet širokou škálu zboží od potravin přes elektroniku až po oblečení. Spolu s internetem se začal používat e – mail, který vlastně funguje pouze díky internetu. E – mail je pošta v elektronické podobě. Její velkou výhodou je její rychlost a v dnešní době i dostupnost na mnoha místech. Díky elektronické poště komunikují firmy se svými zákazníky plynule a bez problémů. Připojení k internetu je v dnešní době běžnou součástí barů, restaurací, hotelů a jiných podniků. Stačí pouze zadat klíčové heslo a hned je internet dostupný i majitelům osobních notebooků. Dle Kotlera (2007, 175 s.) je internet „obrovská veřejná síť počítačových sítí umožňující uživatelům všeho druhu z celého světa vzájemnou komunikaci a přístup k neuvěřitelně rozsáhlým zdrojům. Internet tvoří jednu velkou informační dálnici, po níž lze neuvěřitelnou rychlostí přenášet bity z jednoho místa na druhé.“ 3.3.2. Využití

internetu

v marketingové

komunikaci

dle

Foreta

(2008, 136 s.) „Současná společnost je charakteristická především svou dynamičností, postupnou integrací a neustálou expanzí, za čímž stojí především rozvoj informačních a komunikačních technologií. Objevují se nové pojmy jako nová ekonomika či informační společnost, které se snaží tyto změny postihnout.“ Jak uvádí Potůček (2007, 184 s.) „moderní média se na jedné straně permanentně ohánějí tím, že údajně zastupují veřejnost, ale přitom to, co si – dnes již ponejvíce pomyslná – veřejnost myslí, samy do velké míry určují. I bez ohledu na vlastnictví médií však platí, že institucionální prostor médií je svou povahou stále více nadnárodní.“ (2007, 184 s.) S internetovým marketingem jak uvádí Stávková a Foret (2003, 79 s.) přichází rovněž „internetová reklama jako neodmyslitelná součást marketingového mixu. Internet a jeho možnosti přináší velmi významný reklamní prostor, který jiná média předčí především 15

množstvím potenciálně zasažených zákazníků. Synonymem pro internetovou reklamu je obvykle chápán banner, ač to není správné, neboť existují i jiné formy využívající například e – mailu nebo reklamních kampaní realizovaných prostřednictvím katalogů webových stránek či vyhledávacích robotů.“ 3.3.3. Komunikace s veřejností Komunikace organizace s veřejností dle Vymětala (2008, 293 s.) „zahrnuje jakoukoliv komunikaci a propojení s externím prostředím, s okolím i se světem. Realizuje se prostřednictvím rozsáhlých komunikačních sítí, které v současném globalizovaném konkurenčním prostředí musí zajistit informovanost o organizaci téměř v celosvětovém měřítku. Cílem a posláním této části PR je mimo jiné vytváření prostoru důvěry, jenž umožňuje organizaci realizaci jejich vlastních cílů.“ Příbuznou disciplínou PR je jak uvádí Vymětal (2008, 293 s.) také „propagace, která bývá obvykle charakterizována jako úsilí o ovlivnění názorů veřejnosti propagací určité doktríny, nařízení, organizace značky i ochranné známky nebo produktu. Smyslem propagace není informovat, ale ovlivňovat, přesvědčovat, připomínat i manipulovat.“ S propagací se setkává každý z nás denně při cestě do školy či do práce. 3.3.4. E – mailová reklama Dle Kellera (2007, 332 s.) „získaly e – mailové reklamy obecně na popularitě. Často mají pokrokové rysy, zvukové zprávy, barevné fotografie nebo probíhající video. E – mailové reklamy často mají míry odezvy 20 až 30% s náklady nižšími, než jsou u bannerových reklam. Pokud marketéři sledují tuto míru odezvy, mohou přesněji vyladit své poselství.“

3.4.

Marketingový výzkum

Marketingový výzkum podle jak uvádí Foret (2008, 32 s.) představuje „systematický a cílevědomý proces směřující k opatření určitých konkrétních informací. Získáváme tzv. informace primární. Když zaměříme pozornost na celkové množství informací, je patrný rozdílný poměr mezi informacemi sekundárními a primárními.“ Všechny data, která chybí a o kterých si manažer myslí a předpokládá, že jsou důležitá a nápomocná při rozhodnutí, jsou informacemi pro marketing. Jak uvádí Foret (2008, 32 s.) „při vytváření marketingového informačního systému jsou podstatné ty informace, které přispívají k rychlé aktivaci fáze zpětné vazby, tzn., které průběžně signalizují změny situace ve vnějším prostředí, trendy těchto změn, odchylky skutečného stavu od předpokládaného.“ 16

Náplní marketingového výzkumu dle Fotra a Součka (2005, 35 s.) je získávání, analýza hodnocení informací o trhu a jeho okolí, zahrnující především takové faktory, jako je poptávka a konkurence, potřeby a chování zákazníků, konkurenční produkty a marketingové nástroje. Potřebná data a informace lze získat buď z již existujících informačních zdrojů (tzv. desk research) nebo pomocí speciálních šetření (tzv. field research). I na marketingový výzkum a jeho definici pohlíží každý autor z jiného hlediska. Dle Kity (2000, 281 s.) je marketingový výzkum „soubor činností, které souvisí se sběrem, analýzou a vyhodnocováním informací důležitých pro řešení určitého marketingového problému firmy.“ Tyto informace jsou poté používány pro definici a identifikaci marketingových problémů a příležitostí, na navrhování, zdokonalení a hodnocení marketingových akcí.“ Marketingový výzkum jak uvádí Brassington a Pettitt (2006, 211 s.) je „fikce, která spojuje spotřebitele, klienty a veřejnost do marketérů skrz informace – informace používá k identifikaci a objevení marketingových příležitostí a problémů, generuje a hodnotí marketingové akce, monitoruje marketingové představení a zlepšuje porozumění marketingu jako procesu.“ Marketingový výzkum si můžeme přiblížit jako proces sestávající z následujících pěti kroků, jak uvádí Stávková a Foret (2003, 72 s.): 1. Definování problému a cílů výzkumu, 2. sestavení plánu výzkumu, 3. shromáždění informací, 4. statistické zpracování a analýza informací, 5. prezentace výsledků, včetně praktických doporučení. Každý konkrétní marketingový výzkum jak uvádí Stávková a Foret (2003, 72 s.) se vyznačuje „určitými zvláštnostmi, které vyplývají z jedinečné povahy řešených problémů. Během každého výzkumu rozlišujeme dvě fáze. První je fáze přípravy výzkumu a druhá je fáze realizace daného výzkumu. Do druhé fáze spadá také zpracování a analýza zjištěných údajů. Před zahájením výzkumu musí být nejprve vytvořeny předpoklady pro jeho realizaci. Jak uvádí Srpová, Řehoř a kol. (2010, 193 s.) „marketingový výzkum představuje specifický zdroj marketingových informací, protože jde o samostatnou marketingovou 17

aktivitu zaměřenou na shromažďování, zpracování a poskytování informací týkajících se řešení určitého konkrétního marketingového problému.“ 3.4.1. Techniky marketingového výzkumu Podle Stávkové a Foreta (2003, 55 s.) se jedná se o „způsob sběru primárních dat umožňující evidovat výskyt jevů i chování lidí, ale také zjistit jejich názory, postoje a motivy. Základní tři techniky marketingového výzkumu představují dotazování, pozorování a experiment.“ 3.4.2. Dotazování Dotazování jak uvádí Stávková a Foret (2003, 55 s.) patří k „nejrozšířenějším postupům marketingového

výzkumu.

Uskutečňuje

se

pomocí

nástrojů tedy dotazníků,

záznamových archů a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem). Tento kontakt může být přímý, bezprostřední, jako je tomu v případě písemného zodpovídání našich otázek.“ Výzkum dotazováním je dle Kotlera (2007, 411 s.) „nejvhodnější přístup pro získávání popisných informací. Společnost, která potřebuje zjistit údaje o postojích, preferencích či nákupním chování zákazníků, se jich většinou zeptá přímo v centru dění.“ Jak uvádí Kotler (2007, str. 411) „dotazování může být strukturované nebo nestrukturované. Strukturované dotazování využívá formální seznam otázek, které jsou kladeny všem respondentům stejným způsobem. Nestrukturovaný průzkum dovoluje tazateli klást otázky a směřovat rozhovor podle reakcí respondenta.“ Výzkum dotazováním je podle Kotlera (2007, 411 s.) „získávání primárních údajů. Lidem jsou kladeny otázky týkající se jejich znalostí, postojů, preferencí a nákupního chování.“ Metoda dotazování je obecně nejpoužívanější metodou, která se používá pro zjištění primárních dat. Mnoho firem, společností ale i jednotlivců používá při výzkumu pouze tuto metodu, jelikož ji považuje za nejlepší. Dle Kotlera (2007, 411 s.) „spočívá základní výhoda této metody v její pružnosti. Díky ní je možné získat nejrůznější typy informací v mnoha nejrůznějších marketingových situacích. V závislosti na typu vytvořeného dotazníku může také poskytnout informace rychleji a levněji než pozorování či experiment.“

18

Velmi důležité je naplánování daného dotazníku, který používáme při výzkumu. Musíme si správně zvolit otázky, jejich posloupnost a návaznost. Bohužel i metoda pomocí

dotazování

se

často

potýká

s problémy.

Dotazovaní

lidé

nechtějí

např. odpovídat na naše otázky, nechtějí přemýšlet o tom, na co se jich ptáme nebo jednoduše nemají čas. Často se také stává, že dotazování lidé si odpovědi vymýšlejí. Správné naplánování dotazníku nám může pomoci tyto problémy minimalizovat či dokonce odstranit. 3.4.3. Dotazník Při tvorbě dotazníku je dle Stávkové a Foreta (2003, 55 s.) třeba „dávat si pozor na jeho správné složení. Špatné sestavení dotazníku může zpochybnit získané informace a výsledky nemusí potom odpovídat potřebám a cílům výzkumu.“ 3.4.4. Záznamový arch Záznamový arch představuje dle Kozla (2005, 27 s.) formulář, který slouží k zaznamenávání zjišťovaných informací. Se záznamovým archem se můžeme jak při dotazování a experimentu, tak při pozorování, kde pozorovatel zachycuje v písemné podobě pozorované jevy. 3.4.5. Sekundární a primární zdroje Sekundární zdroje jak uvádí Kozel (2005, 58 s.) jsou zpravidla „jednoduše dostupné veřejné zdroje informací. Obvykle slouží k jinému primárnímu účelu. Sekundární zdroje informací bývají k dispozici rychleji a bývají méně nákladné než primární zdroje údajů.“ Sekundární zdroje jsou jednoduše zdroje, které získáme snadno bez jakýchkoli větších problémů. Primární zdroje jak uvádí Kozel (2005, 58 s.) jsou „původními nositeli informací. Jako zdroje chápeme všechny subjekty a objekty trhu, které mají informační hodnotu pro zdárné vyřešení výzkumného problému.“ 3.4.6. Požadavky na dotazník Sestavení dotazníku musí probíhat také dle určitých kritérií. a. Celkový dojem Pokud požadujeme, aby nám respondenti odpovídali na naše otázky, musíme pro ně připravit takový dotazník, který je na první pohled upoutá. To vše záleží na kvalitě papíru, barvě papíru a zejména na grafické úpravě. Nejdůležitější je první strana 19

dotazníku. Dle Stávkové a Foreta (2003, 56 s.) „vše musí doslova lákat respondenta k tomu, aby se dal do vyplňování a věnoval nám tak svůj čas a námahu zabývat se našimi dotazy.“ b. Formulace otázek Při tvorbě otázek musíme dbát na jejich jednoduchost a srozumitelnost. Není dobré, když je respondent nucen nad otázkami dlouze a složitě přemýšlet. Dle Kozla (2005, 151 s.) „otázky formulujeme co možná nejprecizněji, aby respondent pochopil, co po něm v konkrétní otázce vlastně chceme.“ c. Typologie otázek Otevřené otázky Otevřené otázky jsou takové, u kterých nemá respondent možnost výběru odpovědi. Zde může respondent odpovídat svými slovy a svobodně vyjádřit své myšlenky. Zpracování dotazníků s otevřenými otázkami je poměrně složitá záležitost, jelikož každá odpověď je jiná a nedají se pouze uložit do databáze a nechat zpracovat. Uzavřené otázky dle Johnové (2008, 113 s.): „Uzavřené otázky mají předem dané možnosti odpovědi. Lépe se vyhodnocují a pro respondenta jsou srozumitelnější. Hůře se ale sestavují a měly by být předem testovány na vzorku respondentů. Měly by obsahovat nezaujaté přesné formulace, neměly by používat slova často, občas, máte rádi, která si vykládá každý jinak. Dle Kanitz (2005, 44 s.) „tento typ otázek velmi omezuje možné odpovědi. Ptáme se jimi zpravidla na jedno určité slovo.“

3.5.

Strategie propagace

3.5.1. Volba médií Ať už vytváříme jakoukoli propagaci, velmi důležité je správně zvolit média, přes které budeme tuto propagaci přenášet. Po vybrání adekvátního média je důležité správné načasování kampaně, jinak řečeno, správné načasování uvedení výrobku či služby na trh.

20

Marketing by se dle Hornera a Swarbrooke (2003, 230 s.) „měl plánovat systematicky a pečlivě, pokud jeho realizace má přinést výsledky. Za tím účelem vzniklo marketingového plánování, které slouží k vypracování marketingových strategií.“ Definice marketingového plánu dle Hornera a Swarbrooke (2003, 230 s.): „Písemné vyhlášení marketingových cílů společnosti, včetně produktů, cílových trhů, podílů na trzích, zisku, propagačních a reklamních strategií, cenové politiky, distribučních kanálů atd. s přesnou specifikací časových rozvrhů a osobních odpovědností.“ 3.5.2. Reklama Při tvorbě reklamy je důležité uvědomit si širokou škálu médií, které můžeme pro naši reklamu využít. Nikdy není dobré se od začátku upínat na jedno médium a odmítat zamyšlení nad možnostmi využití jiných médií. Důležité je zvážit všechny možnosti a teprve potom se rozhodnout, kterou možnost zvolíme pro naši reklamu. Pro každou firmu, která chce aktivně provozovat reklamu, by webové stránky měly dle Monzela (2009, 116 s.) být „víc než jen on – line dostupný firemní prospekt. Firemní internetové stránky jsou totiž ideálním místem pro:
aktuální, vždy dostupné informace přizpůsobené individuálním zájmům cílové skupiny,
rychlou, pohodlnou výměnu informací s klienty, zájemci, zástupci médií a dalšími zájmovými skupinami,
přímé, pohodlné transakce
zlepšení služeb zákazníků. 3.5.3. Webové stránky Dobré internetové stránky, jak uvádí Monzel (2009, 116 s.) zpravidla „drží pravidla KISS: Keep it simple and stupid! (neboli „jednoduše a pro hloupé“). Návštěvník se musí snadno orientovat. Složitost a nepřehlednost působí na webu - stejně jako u klasických tištěných médií – kontraproduktivně a mohou vést k předčasnému přerušení kontaktu.“ Podstatná je věrohodnost našich webových stránek. Pokud naše webové stránky působí nevěrohodně, můžou nám negativně ovlivnit naši reklamu a náš možný úspěch.

21

Internet, jak uvádí Druska (2006, 91 s.) „není jen suchým místem, kde se skladuje množství hypertextu. Dnes se na internet nezatoulá pouze zdravý člověk. Na internet chodí i velké množství lidí hendikepovaných. Webové stránky bychom proto měli tvořit s myšlenkou na každého uživatele.“ Google dle Becka (2009, 34 s.) „umožňuje jednoduše a rychle vytvoření internetové stránky. Tyto takzvané webové stránky AdWords se dají srovnat s heslem ve Zlatých stránkách. Můžou zde být zadána základní informace o firmě stejně tak jako kontaktní data.“ Pouhá existence webových stránek dle Monzela (2009, 116 s.) ještě „automaticky neznamená úspěch. Vlastní domovská stránka jako reklamní platforma je z hlediska poměru nákladů a užitku nadřazena ostatním formám reklamy. Žádný jiný reklamní prostředek nenabízí tolik prostoru pro podstatné informace o produktech a nemůže být aktualizován tak rychle a levně, ani nemůže být přizpůsoben specifikům cílové skupiny.“ 3.5.4. Rizika internetové reklamy Každá forma reklamy má dle Monzela (2009, 116 s.) „své specifické výhody a nevýhody. I internetová reklama je spojena s určitými riziky:
Cílová skupina musí být nutně dostupná přes internet,
dobré reklamní plochy nejsou k dispozici neomezeně,
mimořádně žádané reklamní plochy jsou často dražší,
standardizace forem reklamy (zatím) není dostatečná.“

3.6.

Služby

Služby jsou poskytovány podnikatelským sektorem, který za ně realizuje zisk. Oblast služeb zahrnuje v dnešní době banky, pojišťovny, hotely, marketingový výzkum, poradenství ale také činnosti prováděné soukromou osobou. Sektor služeb dle Vaštíkové (2008, 112 s.) je značně rozsáhlý. „Představuje mnoho různých činností, od jednoduchých procesů po složité počítači řízené operace. V sektoru působí různé typy organizací, od jednotlivců přes malé firmy až po nadnárodní organizace typu hotelových sítí, mezinárodních cestovních kanceláří nebo po auditorské a poradenské firmy.“

22

Jak uvádí Patalas (2009, 192 s.) „podstatná je propaganda restaurace v jakékoliv formě. Stačí dobrá ústní propaganda a je částečně vyhráno. Čím více lidí se o restauraci bude bavit, tím více lidí se může v restauraci zastavit. Díky pozitivní „ústní propagandě“ se zvyšuje zájem o běžné gastronomické služby restaurace.“ Patalas (2009, 192 s.) také tvrdí: „Čím bude akce nezvyklejší, tím vyšší je pravděpodobnost, že zákazníci o ní budou vyprávět druhým.“ Restaurace se dle Šmejkala a Bachrachové (2007, 197 s.) „pohybují v širokém rozmezí cen i vybavenosti a podle toho se mění také požadavky na obsluhu i na návštěvníky. Převážnou většinu restaurací lze dnes zařadit do střední třídy, která poskytuje kvalitnější služby, ale kde se dnes vyskytuje značná uniformita jídelních lístků i prostředí.“ V nabídce jednotlivých restaurací střední třídy se většinou objevují podobná jídla, pouze lehce upravená nebo s pozměněným názvem. O řadu výš jsou restaurace vyšší a nejvyšší třídy. Tyto restaurace jsou však většinou navštěvovány zámožnými lidmi anebo zahraničními turisty. V dnešní době už vybavení restaurace odpovídá mezinárodním požadavkům a podmínkám. Návštěvě restaurací různého typu bychom se měli i my přizpůsobit, a to svým vzhledem, oblečením ale i chováním. I jednotlivé požadavky na obsluhu se liší dle různých kategorií restaurací. V těch nejšpičkovějších restauracích pracují zaměstnanci s vysokou kvalifikací, pečlivostí a spolehlivostí. Každá restaurace má dle Mallya (2007, 32 s.) „stanovený cíl, kterého chce dosáhnout. Pro jeho dosažení by se měla řídit heslem: Chceme být nejrychlejší a nejlepší restaurace ve městě. Budeme poskytovat návštěvníkům lahodné, zdravé a cenově dostupné jídlo při každé jejich návštěvě.“ 3.6.1. Odvětvové třídění služeb Základní

klasifikace

služeb,

provedená

ekonomy

Footem

a

Hattem

(in Vaštíková, 2008, 112 s.), rozděluje služby následujícím způsobem:
Terciální: Jako typické zástupce těchto služeb uvedeme restaurace a hotely, holičství a kadeřnictví, kosmetické služby, prádelny, čistírny apod.
Kvartérní: Sem můžeme zařadit dopravu, obchod, komunikace, finance a správu. 23


Kvinterní: Příkladem jsou služby zdravotní péče, vzdělávání a rekreace. 3.6.2. Image Image je slovo řeckého původu a znamená obraz nějaké skutečnosti. Poprvé se tento výraz objevil v padesátých letech a v dnešní době už je neodmyslitelnou součástí psychologie reklamy. Dle Vysekalové (2007, 234 s.) „jsou možnosti člověka zpracovávat informace omezené. Nutnost poznání okolního světa vede k nutnému zjednodušování a stereotypizaci, nahrazení prázdných míst, daných deficitem informací, něčím jiným.“ Dle Vysekalové (2007, 234 s.) si image můžeme definovat jako „souhrn představ, pocitů, postojů, názorů, jenž spojuje člověka s určitými věcmi, osobnostmi a událostmi.“ 3.6.3. Cenová strategie Dle Vaštíkové (2008, 113 s.) „je při stanovení cenové strategie nejprve nutné znát její cíle. Tyto cíle musí být v souladu s celkovou marketingovou strategií firmy, často jsou s ní totožné.“ Musíme brát v úvahu následující faktory: 3.6.4. Náklady Fixní náklady jsou dle Vaštíkové (2008, 113 s.) „náklady, které budou organizaci nabíhat i v případě, že nebude poskytovat žádné služby. Jedná se především o správní režie (nájemné, odpisy, pojištění, vodné, energie, mzdy administrativních zaměstnanců, cestovné, doprava, úroky, údržby a opravy). Variabilní náklady jsou spojeny s přírůstkem prodeje. Jedná se například o poskytnutí nového úvěru bankou, prodej dalšího sedadla v divadle nebo ve vlaku, místnosti v hotelu.“ 3.6.5. Konkurence Vzhledem k poměrně značnému počtu konkurentů na trzích služeb a mnohdy těžko rozlišitelných

konkurenčních

produktů

schopných

okamžité

substituce

musí

dle Vaštíkové (2008, 113 s.) „organizace pečlivě sledovat ceny služeb konkurence. Zároveň by měla znát i kvalitu konkurenčních produktů a porovnávat míru změn kvality a ceny.“

24

Dle Jakubíkové (2008, 86 s.) je „konkurence velmi důležitým faktorem, podmiňujícím marketingové možnosti firmy. Firmy proto zajišťují, kdo je jejich konkurentem, kdo by se jim mohl stát, jak silný je konkurent a v jaké oblasti.“ 3.6.6. Hodnota služby pro zákazníka Hodnota dle Vaštíkové (2008, 113s.) „reprezentuje pro spotřebitelský užitek, který pro něj představuje služba. Rozdíl mezi cenou, kterou spotřebitel ve skutečnosti zaplatí, a hodnotou, kterou je ochoten zaplatit za získání hledaného užitku, se nazývá spotřebitelský přežitek.“

3.7.

Vnímání zákazníků

Dle Kotlera (2004, 43 s.) se „marketing ocitl ve špatném světle. Jakýkoliv nový výrobek nebo služba musejí být podloženy marketingovým plánem, který přesvědčivě prokazuje návratnost investovaného času i finančních prostředků. Neúspěch zaznamenávají firmy navzdory veškeré práci, která je věnována marketingovému výzkumu, vývoji podnikatelské koncepce a jejímu testování, analýze podnikání, vývoji nových produktů a jejich zkoušení, marketingovým testům i uvedení nových produktů na trh“ Blažková (2007, 167 s.) uvádí, že „změna zavedeného vnímání zákazníků může být v praxi velice zdlouhavý proces. Někdy je repositioning úspěšný, někdy zanechává zákazníky zmatené, neboť v mnoha případech je velmi těžké změnit jednou vytvořený názor v mysli lidí. Tomuto procesu je třeba věnovat náležitou pozornost.“

25

4. Vlastní práce Hlavní náplní vlastní práce je vytvoření ení marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě. ě.. Marketingová propagace pro tuto restauraci zahrnuje vytvoření vytvo webových stránek, propagač propagačního letáku, u, vizitky a polepu osobního automobilu speciální samolepkou.. Navržená marketingová propagace byla konzultována s majitelem restaurace Josefem Sklářem. řem. Dále jsou v práci zpracovány výsledky marketingového výzkumu návštěvníků města ěsta Znojma, který byl prováděn v letních měsících ěsících červen, červenec, srpen a záříí roku 2009 v odlišných částech města Znojma.

4.1.

Marketingový výzkum návštěvníků návšt města sta Znojma

V letních měsících červen, erven, červenec, č srpen a záříí byl proveden marketingový výzkum návštěvníků města sta Znojma. Uvedené grafy a data pocházejí ze zjištěných výsledků daného výzkumu. odpov Podle uvedeného grafu (viz graf č. 1) nám naše dotazy uvedené v dotazníku odpovědělo ve věkové kategorii 18 – 26 let 496 respondentů, ve věkové kové kategorii 27 – 35 let odpovědělo lo na otázky 529 respondentů, ve věkové kategorii 36 – 45 let odpovědělo odpov 421 respondentů, ve věkové ěkové kategorii 46 – 60 let odpovědělo 241 respondent respondentů a v poslední věkové kové kategorii 61 a více let odpovědělo lo na otázky 111 respondent respondentů. Graf č. 1: Celkový počet respondent espondentů rozdělený dle věku jednotlivých respondent respondentů

Celkový počet odpovědí dle věku 13%

6%

28%

18 - 26 let 27 - 35 let

23%

36 - 45 let 30%

46 - 60 let 61 a více

Zdroj: Práce autora

26

4.1.1. Otázka č. 7: Spokojenost s jednotlivými oblastmi Zde byla uváděna na spokojenost s kulturními akcemi, památkami, přírodou, írodou, NP, obchody, TIC, restauracemi,, orientací ve m městě, ubytování, vání, sportovním vyžití vyžití, službami a infrastrukturou. Graf č. 2: Spokojenost s jednotlivými oblastmi

Spokojenost s restauracemi 5%

9%

19% velmi spokojeni

22%

spíše spokojeni spíše nespokojeni 45%

rozhodně nespokojeni nevím

Zdroj: Práce autora Ve věkové kategorii 18 – 26 let (viz graf č. 2) bylo velmi spokojeno s restauracemi ve Znojmě 93 respondentů, respondentů spíše spokojeno bylo 223 respondentů,, spíše nespokojeno bylo s restauracemi

ve Znojm Znojmě 119 respondentů, rozhodně nespokojeno bylo

29 respondentů a 28 respondentů respondent odpovědělo, že neví, zda jsou spokojeni či nespokojeni s restauracemi racemi ve Znojmě. Znojm Ve věkové kategorii 27 – 35 let (viz graf č. 2) bylo velmi spokojeno s restauracemi 102 respondentů,, spíše spokojeno bylo 259 respondentů. Spíše píše nespokojeno s restauracemi ve Znojmě bylo 111 respondentů, rozhodně nespokojeno bylo 20 respondentů a 36 respondentů respondent odpovědělo na danou otázku, že neví neví, zda jsou spokojeni či nespokojeni s restauracemi ve Znojmě. Ve věkové kategorii 36 – 45 let (viz graf č. 2) bylo velmi spokojeno 90 respondent respondentů a spíše spokojeno 192 respondentů. respo Dále uvedlo 88 respondentů, že bylo spíše nespokojeno s restauracemi ve Znojmě. Znojm Rozhodně nespokojeno bylo 16 respondent respondentů a 34 respondentů uvedlo, že neví jaká je jejich spokojenost s restauracemi ve Znojmě. Znojm

27

Ve věkové kategorii 46 – 60 let (viz graf č. 2) bylo velmi spokojeno 40 respondent respondentů a spíše spokojeno s restauracemi ve Znojmě Znojm 101 respondentů. Spíše píše nespokojeno s restauracemi ve Znojměě bylo 46 respondentů a rozhodně nespokojeno bylo 16 respondentů.. Zbylých 38 respondentů respondent odpovědělo, že neví, zda jsou spokojeni či nespokojeni s restauracemi ve Znojmě. Znojm Ve věkové kategorii 61 a více let (viz graf č. 2) bylo velmi spokojeno s restauracemi 13 respondentů a spíšee spokojeno bylo 41 respondentů. respondent Spíše píše nespokojeno bylo s restauracemi ve Znojměě 24 respondentů respondent a rozhodně nespokojeno bylo 9 respondent respondentů. Odpověď nevím uvedlo na otázku týkající se spokojenosti s restauracemi ve Znojm Znojmě 21 respondentů. Velmi spokojeno a spíše spokojeno bylo s restauracemi ve Znojmě 1 154 re respondentů a spíše nespokojeno a rozhodně rozhodn nespokojeno bylo oproti tomu pouze 478 respondent respondentů. Dále byla 90 respondenty uvedena odpověď, odpov , že neví jaká je jejich spokojenost s restauracemi. I tak z daného množství kladných odpovědí odpov dí vyplývá, že návštěvníci města Znojma jsou s restauracemi víceméně vícemén spokojeni. Celkově z 1800 respondent respondentů na danou otázku zodpovědě ědělo 1789 respondentů. 4.1.2. Otázka č. 7: Spokojenost s jednotlivými oblastmi Zde byla uváděna na spokojenost s kulturními akcemi, památkami, přírodou, odou, NP, obchody, TIC, restauracemi, orientací ve městě, m , ubytování, sportovním vyžití vyžití, službami a infrastrukturou. Graf č.. 3: Spokojenost se službami

Zdroj: Práce autora 28

Ve věkové kategorii 18 – 26 let (viz graf č. 3) bylo velmi spokojeno se službami ve Znojmě 66 respondentů a spíše spokojeno bylo 158 respondentů. Spíše nespokojeno bylo se službami ve Znojmě 127 respondentů. Rozhodně nespokojeno bylo se službami 55 respondentů a 84 respondentů odpovědělo, že neví jaká je jejich spokojenost se službami ve Znojmě. Ve věkové kategorii 27 – 35 let (viz graf č. 3) bylo se službami ve Znojmě velmi spokojeno 68 respondentů a spíše spokojeno bylo 217 respondentů. Spíše nespokojeno bylo se službami ve Znojmě 127 respondentů a rozhodně nespokojeno bylo 40 respondentů. Odpověď nevím uvedlo na otázku týkající se spokojenosti se službami ve Znojmě 77 respondentů. Ve věkové kategorii 36 – 45 let (viz graf č. 3) bylo se službami velmi spokojeno 54 respondentů. Spíše spokojeno se službami ve Znojmě bylo 142 respondentů a spíše nespokojeno bylo 88 respondentů. Rozhodně nespokojeno bylo se službami ve Znojmě 26 respondentů a 111 respondentů uvedlo, že neví, zda jsou nebo nejsou se službami ve Znojmě spokojeni. Ve věkové kategorii 46 – 60 let (viz graf č. 3) bylo se službami velmi spokojeno 38 respondentů, spíše spokojeno bylo 70 respondentů a spíše nespokojeno bylo se službami 56 respondentů. Rozhodně nespokojeno bylo se službami ve Znojmě 18 respondentů a 59 respondentů odpovědělo, že neví, zda jsou spokojeni či nespokojeni se službami v městě Znojmě. Ve věkové kategorii 61 a více let (viz graf č. 3) bylo se službami ve Znojmě velmi spokojeno 15 respondentů a spíše spokojeno bylo 44 respondentů. Spíše nespokojeno bylo se službami ve Znojmě 18 respondentů a rozhodně nespokojeno bylo 11 respondentů. Zbylých 20 respondentů neví, zda jsou spokojeni či nespokojeni se službami v městě Znojmě. Celkově bylo se službami ve Znojmě velmi spokojeno a spíše spokojeno 872 respondentů, spíše nespokojeno a rozhodně nespokojeno bylo 566 respondentů a 351 respondentů odpovědělo, že neví jaká je jejich spokojenost se službami ve Znojmě. Podle uvedených odpovědí je zřejmé, že respondenti jsou ve Znojmě se službami z větší části spokojeni. Celkově z 1800 respondentů na danou otázku zodpovědělo 1789 respondentů, čili 11 respondentů odmítlo na danou otázku odpovědět. 29

4.1.3. Otázka číslo 8: Kde hledali návštěvníci návšt nejčastěji ji informace? Graf č. 4: Věková ková kategorie 18 – 26 let

Zdroj: Práce autora Měsíc červen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací (viz graf č. 4) o m městě Znojmě uvedlo 47 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o Znojmě nehledalo nehledalo. V médiích hledalo edalo informace 7 respondentů. respondent Na internetu hledalo údaje o mě městě Znojmě 28 respondentů. Dalších 26 respondentů uvedlo, že informace ce o Znoj Znojmě získali doporučením od známého. Cestovní kancelář nebo cestovní agentura poskytla informace 4 respondentům. ům. V tiskovém informačním centru získali ískali informace o městě m Znojmě 2 návštěvníci a 4 návštěvníci využili jiné zdroje ke zjištění ní informací o m městě Znojmě. Je tedy zřejmé, že ve věkové ěkové kategorii 18 – 26 let v měsíci červnu ervnu nejvíce návštěvníků návšt nehledalo informace o Znojm Znojmě vůbec a poté hledali návštěvníci údaje o Znojm Znojmě nejvíce na internetu. Měsíc červenec: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 4) uvedlo 63 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o městě Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 12 respondentů. Na internetu zjišťovalo informace o Znojmě 31 respondentů. respondent Doporučení od známého na cestu estu do Znojma získalo 15 respondentů a 5 respondentů uvedlo,, že informace jim poskytla cestovní 30

kancelář, popř. cestovní agentura. Tiskové informační centrum poskytlo informace o Znojmě 1 respondentovi a žádný z respondentů nevyužil v měsíci červenci jiný zdroj. V měsíci červenci se opakuje stejná situace jako v měsíci červnu, kdy nejvíce návštěvníků že ve věkové kategorii 18 – 26 let informace o Znojmě vůbec nehledalo a poté nejčastěji hledali tyto údaje na internetu. Měsíc srpen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 4) uvedlo 54 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 9 respondentů. Na internetu získalo údaje o městě Znojmě 27 respondentů a 26 respondentů uvedlo, že informace o Znojmě získali doporučením od známého. Cestovní kancelář, popř. cestovní agentura poskytla informace 1 respondentovi a 1 respondent získal informace v tiskovém informačním centru. Jiný zdroj využili k získání informací o městě Znojmě 3 respondenti. V měsíci srpnu se že ve věkové kategorii 18 – 26 let jako zdroj informací o Znojmě umístil internet na druhém místě. Měsíc září: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 4) uvedlo 64 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 12 respondentů.

Na internetu získalo údaje o městě

Znojmě 23 respondentů. Doporučením od známého získalo informace o Znojmě 21 respondentů a 1 respondent uvedl, že informace o Znojmě mu byly poskytnuty cestovní kanceláří, popř. cestovní agenturou. V tiskovém informačním centru získal informace o Znojmě

1 respondent a 4 respondenti využili jiný zdroj ke zjištění

informací o Znojmě. Stejný výsledek jako v předchozích měsících byl zjištěn i v měsíci září, kdy nejvíce návštěvníků ve věkové kategorii 18 – 26 let nehledalo informace o městě Znojmě s použitím žádného média a poté nejčastěji hledali respondenti informace o městě Znojmě na internetu. Celkem tedy ve věkové kategorii 18 – 26 let nehledalo informace o městě Znojmě 228 respondentů. V médiích hledalo informace o městě Znojmě 40 respondentů. Dalších 109 respondentů využilo k hledání informací o městě Znojmě internet. 31

Doporučení ení známého využilo ke zjištění zj informací o městě Znojmě 88 respondent respondentů. Od cestovní kanceláře, e, popř. popř. cestovní agentury byly informace získány 11 respondenty a 5 respondentům m poskytlo informace o městě Znojmě tiskové informační ční centrum centrum. Jiný zdroj k získání informací o Znojmě Znojm využilo 11 respondentů. Graf č. 5: Věková ková kategorie 27 – 35 let:

Zdroj: Práce autora Měsíc červen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 5) uvedlo 41 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o městě Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 12 respondentů. Na internetu zjišťovalo informace o Znojmě 44 respondentů. respondent Doporučením ením od známého získalo informace o městě Znojmě 22 respondent respondentů. Cestovní kancelář, popř. cestovní stovní agentura poskytla informace o Znojmě 9 respondentům. respondent V tiskovém informačním centru získa získali informace o Znojmě 2 respondenti a 5 respondentů využilo jiné zdroje ke zjiště zjištění informací o Znojmě. Ve věkové kategorii 27 – 35 let v měsíci červnu nu hledalo informace o městě mě Znojmě nejvíce návštěvníků na internetu. Měsíc červenec: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 5) uvedlo 50 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o tomto městě ěstě nehledalo. V médiích ch hledalo informace o Znojmě 9 respondentů. Na internetu získalo informace 32

o Znojmě 43 respondentů a 22 respondentů uvedlo, že informace o Znojmě získali doporučením od známého. Cestovní kancelář, popř. cestovní agentura poskytla informace o Znojmě 4 návštěvníkům a 1 respondent získal informace o Znojmě v tiskovém informačním centru. Jiné zdroje ke zjištění informací o Znojmě využili 4 respondenti. V měsíci červenci ve věkové kategorii 27 – 35 let nejvíce návštěvníků nehledalo o městě Znojmě žádné informace a hned poté nejvíce zjišťovali návštěvníci informace o Znojmě na internetu. Měsíc srpen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 5) uvedlo 41 respondentů odpověď, že

žádné informace o městě Znojmě nehledali.

V médiích hledalo informace 50 respondentů. Na internetu hledalo informace o Znojmě 36 respondentů a 27 respondentů uvedlo, že informace o Znojmě získali doporučením od známého. Cestovní agentura, popř. cestovní kancelář poskytla údaje o Znojmě 7 respondentům. Žádný z respondentů nevyužil k získání informací v měsíci srpnu tiskové informační centrum a 8 respondentů využilo ke zjištění informací o Znojmě jiné zdroje. V srpnu ve věkové kategorii 27 – 35 let opět nejvíce návštěvníků odpovědělo, že žádné informace o městě Znojmě nehledali a hned poté zjišťovali návštěvníci údaje o Znojmě nejčastěji na internetu. Měsíc září: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 5) uvedlo 57 respondentů odpověď, že žádné informace nehledali. V médiích hledalo informace o Znojmě 20 respondentů. Na internetu získalo poznatky o městě Znojmě 31 respondentů. Doporučením od známého získalo informace o Znojmě 21 respondentů a pouze 1 respondent uvedl, že informace o Znojmě mu poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. Žádný z respondentů nevyužil k získání informací v měsíci září tiskové informační centrum a žádný z respondentů nevyužil jiného zdroje k získání informací o Znojmě. V září uvedlo ve věkové kategorii 27 – 35 let nejvíce respondentů, že žádné informace o Znojmě nezjišťovali a poté se nejčastějším zdrojem informací o Znojmě stal internet. 33

Celkem tedy ve věkové kové kategorii 27 – 35 let nehledalo informace o mě městě Znojmě 189 respondentů. V médiích hledalo informace o Znojmě Znojm 50 respondent respondentů. Internet využilo k získání informací o Znojm Znojmě 154 respondentů a 92 respondent respondentů získalo informace o Znojmě doporučením doporu od známého. Od cestovní kanceláře ře př příp. cestovní agentury zjistilo informace formace o městě Znojmě 21 respondentů. Tiskové iskové informa informační centrum poskytlo údaje o Znojmě Znojm 3 návštěvníkům a 17 respondentů využilo jiný zdro zdroj k získání informací o Znojmě. Znojm Graf č. 6: Věková ková kategorie 36 – 45 let:

36 - 45 let 2%

3%

4% nehledal 39%

19%

média internet doporučení známého

27%

6%

CA (CK) TIC jiné

Zdroj: Práce autora Měsíc červen: Na otázku ázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 6) uvedlo 40 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o Znojmě předem ředem nehledali. V médiích hledalo informace o Znojmě 8 respondentů.. Na internetu hledalo údaje o Znojmě 17 respondentů a 21 respondentů uvedlo, že informace o Znojm Znojmě získali doporučením ením od známého. známého Cestovní kancelář, popř.. cestovní agentura uvedla, že poskytla informace 6 respondentům respondent a 5 respondentů získalo informace o Znojmě v tiskovém informačním ním centru. centru Jiné zdroje k zjištění ní informací o Znojm Znojmě využilo 5 respondentů. Ve věkové kategorii 36 – 45 let v měsíci červnu nejvíce návštěvníkůů o mě městě Znojmě nezjišťovalo ovalo žádné informace a druhý nejvyšší počet po návštěvníků hledal informace o Znojmě na internetu.

34

Měsíc červenec: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 6) uvedlo 40 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 8 respondentů. Na internetu hledalo údaje o Znojmě 31 respondentů. Doporučením od známého získalo informace o městě Znojmě 16 návštěvníků a pouze 1 respondent uvedl, že informace o Znojmě mu poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. V tiskovém informačním centru získali informace o Znojmě 2 respondenti a 3 respondenti využili ke zjištění informací o Znojmě jiné zdroje. Ve věkové kategorii 36 – 45 let v měsíci červenci nejvíce návštěvníků o městě Znojmě nezjišťovalo žádné informace a druhý nejvyšší počet návštěvníků hledal informace na internetu. Měsíc srpen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 6) uvedlo 34 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 7 respondentů. Na internetu hledalo informace o Znojmě 32 respondentů. Dalších 29 respondentů uvedlo, že informace o Znojmě získali doporučením od známého a 4 respondenti uvedli, že informace o městě Znojmě jim poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. V tiskovém informačním centru získali informace o Znojmě 2 návštěvníci a 3 respondenti využili jiné zdroje k zjištění informací o městě Znojmě. V měsíci srpnu největší počet návštěvníků ve věkové kategorii 36 – 45 let nehledal žádné informace o městě Znojmě a těsně za touto odpovědí se jako nejpoužívanější zdroj informací o Znojmě umístil internet. Je zde rozdíl pouze dvou respondentů. Měsíc září: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 6) uvedlo 49 respondentů odpověď, že žádné informace o tomto městě nehledalo. V médiích hledali informace o Znojmě 3 respondenti. Na internetu hledalo informace o Znojmě 33 respondentů. Doporučením od známého získalo údaje o městě Znojmě 12 respondentů a 1 respondent uvedl, že informace o městě Znojmě mu poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. Tiskové informační centrum využil k získání 35

informací o Znojmě 1 respondent a 8 respondentů využilo k zjištění ní údaj údajů o Znojmě jiné zdroje. návštěvníků města Ve věkové kategorii 36 – 45 let v měsíci záříí se jako zdroj informací návště Znojma umístil internet taktéž na druhém místě. míst Celkem tedy ve věkové kové kategorii 36 – 45 let nehledalo ledalo informace o mě městě Znojmě 163 respondentů. Dalších 26 respo respondentů hledalo informace v médiích. Internet využilo 113 respondentů,, aby získalo informace o m městě Znojmě. Doporučením ením od známého získalo údaje o Znojmě 78 respondentů a 12 respondentů zjistilo informace o Znojmě od cestovní kanceláře příp. říp. cestovní agentury. agent Tiskové informační ní centrum poskytlo informace o Znojmě 10 respondentům respondent a 18 respondentů využilo jiný zdroj k získání informací o Znojmě. ková kategorie 46 – 60 let: Graf č. 7: Věková

46 - 60 let 6%

0%

nehledal

8% 34%

20%

média intermet doporučení známého

7% 25%

CA (CK) TIC jiné

Zdroj: Práce autora Měsíc červen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 7) uvedlo 21 respondentů ů odpověď, odpov že žádné informace o Znojmě nehledalo nehledalo. V médiích hledalo informace o Znojmě 7 respondentů. Na internetu hledalo informace o m městě Znojmě 14 respondentů a 13 respondentů uvedlo, že informace o Znojm Znojmě získali doporučením ením od známého. Cestovní kancelář, popř.. cestovní agenturu využilo jako zdroj k získání informací o Znojmě Znojm 9 respondentů. Žádný z responden respondentů nevyužil

36

k získání informací o Znojmě tiskové informační centrum a 4 respondenti využili ze zjištění informací o Znojmě jiné zdroje. Ve věkové kategorii 46 – 60 let v měsíci červnu se jako zdroj informací o Znojmě návštěvníků města Znojma umístil internet na druhém místě. Měsíc červenec: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 7) uvedlo 20 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledali informace 3 respondenti a na internetu získalo informace

o Znojmě

22 respondentů. Doporučením od známého získalo informace o Znojmě 5 respondentů a žádný respondent nezískal informace pomocí cestovní kanceláře či cestovní agentury. Žádný respondent nezískal informace o městě Znojmě v tiskovém informačním centru a 5 respondentů využilo ke zjištění údajů o Znojmě jiné zdroje. V měsíci červenci největší počet návštěvníků ve věkové kategorii 46 – 60 let hledal informace o městě Znojmě na internetu. Měsíc srpen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 7) uvedlo 24 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledali informace o Znojmě 3 respondenti. Na internetu hledalo informace o Znojmě 13 respondentů. Doporučení známého využilo ke zjištění informací o Znojmě 17 návštěvníků a další 3 respondenti uvedli, že informace o Znojmě jim poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. V tiskovém informačním centru získal informace o městě Znojmě 1 respondent a 4 respondenti využili ke zjištění informací o Znojmě jiné zdroje. Ve věkové kategorii 46 – 60 let v měsíci srpnu se jako zdroj informací návštěvníků města Znojma umístil internet na druhém místě. Měsíc září: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 7) uvedlo 18 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledali informace o Znojmě 3 respondenti. Na internetu hledalo informace o městě Znojmě 10 respondentů. Doporučením od známého získalo údaje o městě Znojmě 13 respondentů a 2 respondenti uvedli, že informace o Znojmě jim poskytla cestovní 37

kancelář, popř.. cestovní agentura. agentur Žádný z respondentů nevyužil k získání informací o městě Znojmě v měsíci ěsíci září zá tiskové informační centrum a 7 respondent respondentů využilo ke zjištění informací ací o Znojm Znojmě jiné zdroje. Ve věkové kategorii 46 – 60 let v měsíci září opět nejvíce návštěvníkůů mě města Znojma nehledalo žádné informace a druhý nejvyšší počet po návštěvníků hledal informace o Znojmě na internetu. Celkem tedy ve věkové kové kategorii 46 – 60 let nehledalo ledalo informace o mě městě Znojmě 83 respondentů. Dalších 16 respondentů hledalo informace o Znojmě v médiích a 59 respondentů využilo k hledání informací o městě Znojmě internet. Doporučením D od známého získalo informace rmace o Znojmě Zn 48 respondentů a 14 respondent respondentů získalo informace o Znojmě od cestovní kanceláře kancelá příp. cestovní agentury. Tiskové iskové informa informační centrum poskytlo informace formace o Znojm Znojmě 7 respondentům a 20 respondentů využilo jiný zdroj k získání informací o Znojmě. Znojm Graf č. 8: Věková ková kategorie 61 6 a více let:

61 a více let 6% 4% 1% nehledal 16%

43%

média internet doporučení známého

25%

CA (CK)

5%

TIC jiné

Zdroj: Práce autora Měsíc červen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího nejdů zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 8) uvedlo 12 respondentů odpověď, odpov že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích nehledal informace o Znojmě Znojm žádný z respondentů.. Na internetu hledali informace o Znojmě 3 respondenti a 4 respondenti uvedli, že informace o Znojm Znojmě získali doporučením od známého. C Cestovní kancelář, popř.. cestovní agenturu využili ke zjištění 38

informací o městě Znojmě 3 respondenti a žádný z respondentů nevyužil k získání informací o Znojmě tiskové informační centrum ani nevyužil jiné zdroje ke zjištění informací o Znojmě. Ve věkové kategorii 61 a více let v měsíci červnu nejvíce návštěvníků informace o městě Znojmě nehledalo vůbec. Na internetu zjišťoval informace o městě Znojmě stejný počet návštěvníků jako v cestovní kanceláři či agentuře. Měsíc červenec: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 8) uvedlo 13 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledali informace o Znojmě 4 respondenti. Na internetu zjišťovalo údaje o Znojmě 9 respondentů a 6 respondentů uvedlo, že informace o Znojmě získali doporučením od známého. Žádný respondent nezískal informace o Znojmě pomocí cestovní kanceláře či cestovní agentury a 2 respondenti získali informace o Znojmě v tiskovém informačním centru. Jiný zdroj ke zjištění informací využil pouze 1 respondent. Ve věkové kategorii 61 a více let v měsíci červenci opět nejvíce návštěvníků města Znojma nehledalo žádné informace o tomto městě a druhý nejvyšší počet návštěvníků hledal informace o Znojmě na internetu. Měsíc srpen: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o městě Znojmě (viz graf č. 8) uvedlo 9 respondentů odpověď, že žádné informace o Znojmě nehledalo. V médiích hledal informace o městě Znojmě pouze 1 respondent. Na internetu hledalo informace o Znojmě 10 respondentů. Žádný respondent nevyužil k získání informací o Znojmě doporučení známého a pouze 1 respondent uvedl, že informace o Znojmě mu poskytla cestovní kancelář, popř. cestovní agentura. V tiskovém informačním centru získali údaje o městě Znojmě 2 respondenti a žádný respondent nevyužil jiného zdroje ke zjištění informací o městě Znojmě. Ve věkové kategorii 61 a více let v měsíci srpnu hledali návštěvníci informace o městě Znojmě nejčastěji na internetu. Měsíc září: Na otázku týkající se nejdůležitějšího zdroje informací o Znojmě (viz graf č. 8) uvedlo 14 respondentů, že žádné informace o městě Znojmě nehledalo. Média nevyužili žádní 39

respondenti. Na internetu získalo informace o Znojmě Znojm 6 respondentů a 8 respondent respondentů uvedlo, že informace získali doporu doporučením od známého. Cestovní kancelá kancelář, popř. agentura poskytla la informace o Znojmě 3 respondentům. Žádný z respondent respondentů nevyužil k získání informací o Znojmě Znojm v měsíci září tiskové informační ní centrum a žádný z respondentů nevyužil k zjištění údajů o Znojmě jiné zdroje. Ve věkové kategorii 61 a více let v měsíci září opět nejvíce návštěvníkůů m města Znojma nehledalo žádné informace o tomto městě a druhý nejvyšší počet et návště návštěvníků získal informace o městě Znojmě na doporučení známého a na třetím místěě se jako zdroj informací o Znojmě umístil internet. Celkem tedy ve věkové kové kategorii 60 – více let nehledalo informace o mě městě Znojmě 48

respondentů.

V médiích zjišťovalo zjiš

informace

o

Znojmě

5 rrespondentů

a 28 respondentů využilo k hledání informací o městě Znojmě internet. Doporučením od známého získalo informace formace o Znojmě Znojm 18 respondentů, 7 respondent respondentů získalo informace o Znojmě od cestovní kanceláře kancelá příp. cestovní agentury. Tiskové informa informační centrum poskytlo údaje o městě m Znojmě 4 návštěvníkům a pouze 1 respondent využil jiný zdroj k získání ání informací o městě Znojmě. 4.1.4. Kolik návště návštěvníků odpovědělo na otázku č. 8 Graf č. 9: Počet odpovědí ědí návštěvníků návšt na otázku č. 8

Zdroj: Práce autora Z uvedeného grafu (viz graf č. 9) vyplývá, že bez závislosti na věku a jednotlivých měsících odpovědělo 5222 respondentů, respondent že informace o Znojmě nehledalo nikde. Prostřednictvím tvím médií zjistilo informace 87 respondentů a 309 respondent respondentů využilo 40

k hledání informací o Znojmě internet. Doporučení od svých známých využilo ke zjištění informací o Znojmě 44 respondentů, 13 respondentů využilo tiskové informační centrum. O městě Znojmě nehledalo žádné informace 67 respondentů. Z výsledků marketingového výzkumu jasně vyplývá, že největší počet návštěvníků města Znojma informace o tomto městě vůbec nehledalo. Největší skupina návštěvníků, která informace o městě Znojmě před cestou zjišťovala, využila internetu.

4.2.

Výpočet Pearsonova koeficientu

V tabulce č. 1 jsou uvedeny odpovědi v procentech na otázku č. 8, která se týká nejčastějšího zdroje informací návštěvníků o městě Znojmě. Tento zdroj informací byl respondenty využíván především před cestou do Znojma. Je zde stanovena míra závislosti nejčastějšího zdroje informací o městě Znojmě na věku návštěvníků. Tabulka č. 1: Tabulka relativních četností Varianty

1 18 - 26 13% 27 - 35 11% 36 - 45 9% 46 - 60 5% 61 - více 3% celkem 40% Zdroj: Práce autora

Varianty odpovědí 3 4 5 6% 5% 1% 9% 5% 1% 6% 4% 1% 3% 3% 1% 2% 1% 0% 26% 18% 4%

2 2% 3% 1% 1% 0% 8%

6 0% 0% 1% 0% 0% 1%

7 1% 1% 1% 1% 0% 4%

Celkem 28% 29% 23% 13% 6% 100%

Graf č. 10: Kde hledali návštěvníci nejčastěji informace? 14% 12% 10% 18 - 26 let 27 - 35 let 36 - 45 let 45 a více let 61 a více

8% 6% 4% 2% 0% 1

2

3

4

5

Zdroj: Práce autora 41

6

7

Výsledek Pearsonova koeficientu byl vypočten na hodnotu 0,18, z čehož vyplývá, že závislost mezi zdrojem informací a věkem návštěvníků je slabá závislost. Z uvedeného grafu vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací o městě Znojmě je internet, který se umístil na druhém místě. Na internetu nejčastěji hledali informace návštěvníci ve věku 27 – 35 let (viz graf č. 10), jelikož tato věková skupina pracuje s informačními technologiemi denně. V tabulce č. 2 jsou v procentech uvedeny odpovědi respondentů na otázku č. 7. Tato otázka se týkala spokojenosti návštěvníků s jednotlivými oblastmi, v tomto případě spokojenosti s restauracemi. Je zde stanovena závislost spokojenosti návštěvníků s restauracemi v městě Znojmě na věku respondentů. Tabulka č. 2: Tabulka relativních četností Varianty

1 18 - 26 6% 27 - 35 5% 36 - 45 5% 46 - 60 3% 60 - více 0% celkem 19% Zdroj: Práce autora

2 10% 15% 11% 7% 4% 46%

Varianty odpovědí 3 8% 6% 5% 2% 1% 22%

4 1% 1% 1% 0% 1% 5%

5 2% 3% 2% 2% 0% 9%

Celkem 28% 30% 23% 13% 6% 100%

Graf č. 11: Jaká je spokojenost návštěvníků s restauracemi? 16% 14% 12% 18 - 26 let

10%

27 - 35 let

8%

36 - 45 let

6%

46 - 60 let

4%

61 a více

2% 0% 1

2

3

4

Zdroj: Práce autora

42

5

Výsledek Pearsonova koeficientu byl vypočten na hodnotu 0, 20 což určuje slabou závislost mezi spokojeností návštěvníků s restauracemi a věkem respondentů. Tato odpověď se nejvíce opět vyskytla ve věkové kategorii 27 – 35 let (viz graf č. 11). V tabulce č. 3 jsou procentuální odpovědi návštěvníků týkající se spokojenosti s jednotlivými oblastmi, v tomto případě je to spokojenost se službami. Je zde stanovena závislost spokojenosti návštěvníků se službami v městě Znojmě na věku návštěvníků. Tabulka č. 3: Tabulka relativních četností Varianty odpovědí 2 3 8% 5% 11% 7% 8% 6% 6% 3% 3% 1% 35% 23%

Varianty

1 18 - 26 5% 27 - 35 4% 36 - 45 3% 46 - 60 2% 60 - více 0% celkem 14% Zdroj: Práce autora

4 4% 2% 2% 0% 0% 8%

5 5% 6% 4% 2% 1% 20%

Celkem 28% 30% 23% 13% 6% 100%

Graf č. 12: Jaká je spokojenost návštěvníků se službami? 12% 10% 18 - 26 let

8%

27 - 35 let

6%

36 - 45 let 4%

46 - 60 let

2%

61 a více

0% 1

2

3

4

5

Zdroj: Práce autora Z výsledku Pearsonova koeficientu, který určuje míru závislosti a který byl vypočten na hodnotu 0,04, vyplývá, že závislost zdroje informací a věku návštěvníků je slabá. Nejčastěji byla návštěvníky uvedena odpověď, že se službami ve městě Znojmě jsou 43

spíše spokojeni. Tato odpověď se opět nejčastěji vyskytla u respondentů ve věkové kategorii 27 – 35 let (viz graf č. 11).

4.3.

Restaurace „Pod věží“

Restaurace „Pod věží“ byla otevřena dne 1. 5. 2009 na Kollárově ulici 4 ve Znojmě v budově, která dříve sloužila také restauraci, pouze s jiným zaměřením. Restaurace nabízí 96 míst uvnitř a dalších 45 míst k posezení na zahrádce, která je otevřena v letních měsících. Restaurace slouží jak k běžnému stravování, tak i k možnosti pořádání oslav, svatebních hostin, narozeninových oslav a rautů. Prostory restaurace jsou uzpůsobeny tak, aby zde byla možnost přizpůsobení těmto akcím, např. prostor pro vystavění pódia pro muzikanty nebo prostor pro taneční parket.

4.4.

Propagace restaurace „Pod věží“

Restaurace „Pod věží“ ke své propagaci používá zatím pouze svůj vývěsní štít, který je pověšen nad hlavním vchodem do restaurace. Při otevření restaurace byly k propagaci krátce používány černobílé propagační materiály, na kterých byl uveden název a adresa restaurace, otevírací doba a telefonní číslo. Navrhnutá marketingová propagace pro restauraci je provedena pomocí vlastních webových stránek na internetu, propagačního letáku a vizitky. Všechny propagační materiály jsou vytvořeny v jednotném vizuálním stylu. V této části práce jsou navržena také místa v okolí restaurace „Pod věží“, na která budou propagační materiály umístěny. Jsou navržena tak, aby se materiály dostaly k co největšímu počtu potenciálních zákazníků. 4.4.1. Marketingová propagace s využitím informačních technologií Internet je v dnešní době rozšířené a jedinečné médium, které nám poskytuje různorodé informace. Díky internetu máme tedy možnost prezentovat naši společnost, v tomto případě restauraci, na vlastních webových stránkách. Rozlišujeme dva typy webových stránek, a to rozcestníky a cílové stránky. Rozcestníky jsou stránky, které nám doporučují další webové stránky, na kterých najdeme odpověď na námi zadaný dotaz či informaci. Oproti tomu cílové stránky jsou už ty stránky, na kterých je skutečně prezentována naše firma či společnost, v případě mé práce restaurace. Na těchto stránkách jsou pak uvedeny informace o dané restauraci, její nabídka a ostatní nezbytné informace. Webové stránky pro restauraci „Pod věží“ mají webovou adresu www.resturace-podvezi.cz a budou spuštěny od 1. 6. 2010. Pro umístění (webhosting) webových stránek na internetu bylo použito služeb, které poskytuje firma Banan s.r.o. Tato firma 44

se zabývá jak webhostingem, tak tvorbou webových stránek. Pro nově zaregistrované členy firma nabízí bezplatné navržení webových stránek. Na technickou podporu firmy byly autorkou práce zaslány požadavky, jaké informace by měly webové stránky obsahovat a jaká je představa jejich vzhledu (barva, rozmístění). Webové stránky byly firmou Banan s.r.o. bezplatně vytvořeny a zaslány zpět. Takto vytvořené webové stránky byly upraveny, byly přidány fotografie, informace o akcích a aktuální nabídka týdenní nabídky jídel. Tvorba webových stránek je bezplatná, ale za registraci domény byl zaplacen jednorázový poplatek 95 Kč. Provoz webových stránek byl předplacen na roční období, s cenou 79 Kč/měsíčně. Celková cena i s jednorázovým poplatkem činí (12 x 79 + 95) 1043 Kč + DPH 20%, což je 1252 Kč za rok za provoz webových stránek. Po uplynutí jednoho roku mohou být webové stránky prodlouženy na libovolně dlouhou dobu. Jelikož byl návrh webových stránek proveden autorkou práce zdarma, nebyla za něj účtována žádná částka. Pokud by byly webové stránky navrhovány speciální společností zabývající se touto činností, pohybovala by se částka od 20 000 Kč. Celá tvorba by záležela na tom, zda jsou webové stránky navrhovány velkou či malou společností. Jiná cena by byla za předpokladu, že by webové stránky byly vytvořeny soukromou osobou. V tomto případě se vytvoření webových stránek pohybuje od 10 000 Kč. Neexistuje konkrétní cena za vytvoření webových stránek, jelikož celková cena se odvíjí od zadaných požadavků a také od doby strávené nad vytvořením webových stránek. Movití klienti v dnešní době využívají různé systémy umístěné na webových stránkách, které se mohou cenově pohybovat v řádech statisíců. Tímto systémem může být např. možnost on - line rezervace pobytu v hotelu. Webové stránky, které byly navrženy pro restauraci „Pod věží“ mají informační charakter a obsahují základní informace o restauraci, jídelní lístek, týdenní jídelní nabídku a fotogalerii. Z tohoto důvodu zde nebyla potřeba složitých informačních systémů. 4.4.2. Propagační leták Restaurace „Pod věží“ využívala při zahájení své činnosti černobílé propagační letáky (viz příloha č. 6), které byly umisťovány za stěrače automobilů a na vlakovém a autobusovém nádraží rozdávány lidem. Tento leták obsahoval pouze údaje týkající se názvu a adresy restaurace, otevírací doby a telefonního čísla. Po dohodě s majitelem restaurace byl navržen nový propagační leták. Na pozadí nového propagačního letáku je zobrazena část restaurace a uvedeny základní informace. 45

Tyto propagační letáky budou umístěny do informačního centra, do haly autobusového a vlakového nádraží a k poskytovatelům různých služeb v okolí restaurace, tzn. Palác Daun na Masarykově náměstí, kadeřnictví na ulici Dolní Česká a v městské knihovně na ulici Zámečnická. V těchto místech budou letáky umístěny zdarma. Autorkou práce navržený leták (viz příloha č. 2) byl přepracován a vytvořen společností A studio Group s.r.o. v Kyjově (viz příloha č. 3). U letáku byla zvolena velikost 210 x 100 mm. Cena letáku závisí na počtu tištěných kusů. Při tisku 500 letáků jsou placeny 4 Kč/1 kus. Do mé práce byl zvolen tisk 10 000 kusů letáků, kde je placeno 0,30 halířů/1 kus. Pokud by bylo zvoleno 500 kusů, byl by náklad 2 000 Kč. Při zvoleném množství 10 000 letáků je náklad 3 000 Kč, což je samozřejmě výhodnější, jelikož máme o 9 500 letáků více a náklad byl zvýšen pouze o 1 000 Kč. Náklad na zaplacení činnosti grafika byl 1 200 Kč/2 hod, což je 600 Kč/1 hod. Tyto ceny jsou uvedeny bez DPH. Celkový náklad bez DPH byl (3000 + 1 200) 4 200 Kč. Při připočtení DPH náklad činil (4 200 + 20% DPH) 5 040 Kč. V příloze č. 2 je uveden návrh propagačního letáku vytvořený autorkou práce a v příloze č. 3 je uveden reálný propagační leták vytvořený společností A studio group s.r.o. Propagační leták navržený autorkou práce byl podkladem k vytvoření skutečného propagačního letáku, který bude reálně využit. Propagační leták navržený společností A studio group s.r.o. je vytvořen v programu Indesign, oproti tomu návrh propagačního letáku vytvořený autorkou práce je vytvořen pouze programem Gimp. 4.4.3. Vizitka Vizitka zde bude využita k prezentaci základních informací o restauraci a bude vytvořena v rozměrech 90 x 50 mm. Vizitka navržená autorkou práce (viz příloha č. 4) byla přepracována a vytvořena taktéž firmou A studio Group s.r.o. v Kyjově. Bylo zvoleno oboustranné provedení vizitek v matném laminu. Na jedné straně vizitky jsou uvedeny základní údaje, čili: název restaurace, adresa, telefon, logo, webové stránky a otevírací doba. Na druhé straně je uvedeno pouze logo restaurace. Zde bylo zvoleno množství 1 000 kusů vizitek za cenu 2, 50 Kč/1 kus + práce grafika 1 200 Kč/2 hodiny. Celkový náklad je tedy (1 000 x 2, 50 + 1200) 3700 Kč bez DPH. Při připočtení DPH činil náklad za tvorbu vizitek (3700 + 20% DPH) 4 400 Kč. Vizitky budou k dispozici na baru restaurace a při placení budou vždy také předány platícímu zákazníkovi. V příloze č. 4 je uveden návrh vizitky, který byl vytvořen autorkou práce. V příloze č. 5 je oproti tomu uvedena vizitka, která bude reálně využita restaurací „Pod věží“. 46

Stejně jako propagační leták byla vizitka dle návrhu autorky uvedena do reálné podoby společností A studio group s.r.o. pomocí programu Indesign. Webové stránky, propagační leták i vizitka byly provedeny v jednotném vizuálním stylu. Jak na webových stránkách, na letáku tak na vizitce je dominantní červená barva. 4.4.4. Umístění speciální samolepky na osobní automobil Po konzultaci s majitelem restaurace byl zvolen ještě další způsob propagace, a to formou polepu osobního automobilu. Grafickou společností A studio Group s.r.o. byl vytvořen nápis webových stránek restaurace „Pod věží“ www.restaurace–podvezi.cz ze speciální samolepící fólie. Tento nápis byl umístěn na zadní okno automobilu majitele restaurace. Cena za vytvoření samolepky činí 100 Kč/1 kus + práce grafika 1 800 Kč/3 hodiny. Celkový náklad činil tedy (100 + 1 800) 1 900 Kč bez DPH. Celkový náklad s připočtením DPH činil (1 900 + 20% DPH) 2 280 Kč. Celkové náklady na vytvoření marketingové propagace grafickým studiem A studio Group s.r.o. tedy činily: 5 040 Kč (tvorba letáku) + 4 400 Kč (tvorba vizitky) + 2 280 Kč (polep osobního automobilu) = 5 040 + 4 400 + 2 280 = 11 720 Kč. K částce 11 720 Kč byl připočten ještě náklad za roční webhosting od společnosti Banan s.r.o. 1 252 Kč. Celkové náklady na tvorbu marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ tak činily (11 720 + 1 252) 12 972 Kč.

4.5.

Komunikace elektronickou poštou

Ode dne 23. 11. 2009 jsou na stolech restaurace umístěny záznamové archy, na které mohou návštěvníci napsat svůj e – mail a na tento e – mail jim bude pravidelně, každých 14 dní zasílána týdenní jídelní nabídka restaurace. Počet návštěvníků, kterým je tato nabídka zasílána, se neustále zvyšuje, jak je uvedeno v tabulce č. 4. Komunikace pomocí e – mailu a internetu tvoří tzv. hromadnou customizaci. Hromadná customizace znamená hromadnou přípravu individuálně navrhovaných produktů a sdělení uspokojující požadavky jednotlivých zákazníků.

47

Tabulka č. 4 Datum

Počet e-mailů

1.

23.11.2009

0

2.

15.12.2009

6

3.

15.1.2010

17

4.

15.2.2010

29

5.

15.3.2010

48

6.

5.4.2010

63

Zdroj: Práce autora Graf č. 12: Rostoucí počet čet rozesílané týdenní jídelní nabídky pomocí ee mailu

Počet e-mailů 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet e-mailů

1

2

3

4

5

6

Zdroj: Práce autora Dle uvedeného grafu č. 12 je zřejmé, že počet lidí, kteříí si nechávají posílat týdenní jídelní nabídku na svůj e – mail se neustále zvyšuje. V měsíci síci prosinci svůj e – mail uvedlo 6 návštěvníků a v polovině polovin měsíce síce ledna bylo již uvedeno o 11 e – mailů více. V polovině měsíce síce února počet po e – mailů narostl o 12 a největší nárůst st byl zaznamenán v rozmezí poloviny měsíce ěsíce února a bbřezna, kdy zde svůj e – mail zanechalo zanecha 19 návštěvníků. V restauraci je připravováno ipravováno ve dnech od pondělí pond do čtvrtka 55 denních nabídek nabídek, v pátek je připravováno ipravováno 60 denních nabídek. Počet návštěvníků,, kteří si nechávají zasílat týdenní nabídku restaurace na svůj sv e – mail odpovídá skutečnému nému po počtu denně vydaných jídel. Objevuje se zde odchylka ± 10 jídel denně. denn

48

4.6.

Výhody pro pravidelné návšt návštěvníky

Od 1. března ezna je zavedena „„meníčková akce“, kdy každý z návštěvníků dostane ppři první objednávce jídla z této nabídky kartičku,, na kterou dostává za každé své objednané jídlo z týdenní jídelní nabídky samolepku. Pokud dosáhne počtu po 10 – ti obědůů z této nabídky, dostává od restaurace 1 obě oběd v rámci týdenní jídelní nabídky zdarma.

4.7.

Pořádané ádané akce

Jelikož restaurace „Pod věží“ vě je svou rozlohou (cca 120 m2) jednou z největších restaurací ve Znojmě,, bylo navrženo majiteli restaurace, aby zde byly pořádány poř po akce, které ve Znojmě žádná restaurace nepořádá. nepo ádá. Tyto akce budou poř pořádány vždy s odstupem dvou měsíců. ů. První akce se konala dne 19. 3. 2010 a nesla název Hollywood H party.. Tato akce byla uspoř uspořádána ve stylu hollywoodských hvězd zd a každý z návštěvníků přišel v takovém kostýmu, aby bylo ostatními účastníky ú rozpoznáno, za koho se vydává. Díky velké rozloze restaurace byl její prostor snadno přizpůsoben soben tak, aby zde mohlo být jak pódium tak taneční parket. Další plánovaná akce bude v dubnu. Tato akce ponese název Česká eská komedie a bude se vztahovat k úspěšným českým eským filmů filmům.

4.8.

Řízené ízené rozhovory

Graf č. 13: Za jakým účelem čelem je restaurace „Pod vvěží“ navštěvována vována svými zákazníky?

Účel návštěvy restaurace 20%

28% Pravidelné posezení

12%

První návštěva 17%

23%

Večerní posezení Oslavy Víkendové posezení

Zdroj: Práce autora V restauraci „Pod věží“ ží“ byly provedeny řízené rozhovory s návštěvníky ěvníky restaurace. Návštěvníkům m byly položeny otázky týkající se spokojenosti s prostředím ředím restaurace, kvality a rozmanitosti nabízených jídel, jí příjemnosti obsluhy a účelu elu návštěvy. návšt Tímto způsobem bylo autorkou práce osloveno 75 návštěvníků ve dnech 8. – 26. 3. 2010 49

a to vždy v odlišný den a v odlišnou hodinu. Odpovědi návštěvníků byly zapsány a následně zpracovány do grafické podoby (viz graf č. 13). Z odpovědí vyplynulo, že ze 75 dotazovaných návštěvníků pravidelně minimálně 3x týdně restauraci navštěvuje 21 návštěvníků. Tito návštěvníci jsou spokojeni jak s nabídkou pokrmů, tak s týdenní jídelní nabídkou restaurace. Prostředí restaurace je jim velmi sympatické a obsluha příjemná. Poprvé, z důvodu návštěvy nového prostředí a také ze zvědavosti, restauraci navštívilo 17 návštěvníků. S prostředím restaurace byli velmi spokojeni a obsluhu považovali za schopnou a příjemnou. Za účelem večerního posezení s přáteli navštívilo restauraci 13 dotazovaných návštěvníků. Z těchto 13 návštěvníků bylo 7 nespokojeno s nabídkou piva a upřednostnilo by raději jiný druh a 6 z těchto návštěvníků zvolilo jiný druh alkoholu a s nabídkou bylo spokojeno. Uvedených 13 návštěvníků si velmi pochvalovalo nabízené akce související s alkoholem, např. za 3 míchané koktejly sklenička zdarma. Prostředí restaurace bylo pro tyto návštěvníky uspokojivé a obsluha příjemná. Občas většinou za účelem oslavy narozenin nebo významných událostí restauraci navštěvuje 9 ze 75 dotazovaných respondentů. Vyhovuje jim především prostorová dispozice restaurace a možnost uzpůsobení posezení i pro větší počet hostů. Tito návštěvníci jsou spokojeni jak s nabídkou, tak s obsluhou restaurace. S teplotou v restauraci jsou nespokojeni 4 z těchto 9 dotazovaných návštěvníků. Ostatních 15 návštěvníků ze 75 dotazovaných restauraci navštěvuje pouze o víkendu s přáteli nebo rodinou za účelem posezení u kávy. Interiér a prostředí restaurace je pro tyto návštěvníky uspokojivý a nabídka vyhovující.

4.9. Z výsledků

Zjištěné výsledky marketingového

výzkumu

návštěvníků

města

Znojma

vyplývá,

že dotazovaní respondenti jsou z větší části spokojeni s restauracemi a službami v městě Znojmě a nejpoužívanějším médiem sloužícím k získání informací o městě Znojmě je internet. Tyto zjištěné výsledky byly podkladem k vytvoření jednotného vizuálního stylu v rámci marketingové propagace pro restauraci „Pod věží“ ve Znojmě. Propagace formou webových stránek byla doplněna také propagačním letákem a vizitkou. Dalším, v současné době ve velké míře často používaným způsobem marketingové propagace, je polep osobního automobilu. Služební automobil byl 50

po dohodě

s majitelem restaurace

polepen speciální

samolepkou ve

tvaru

www.restaurace-pod-vezi.cz. Restaurace „Pod věží“ ke své propagaci doposud využívala pouze vývěsního štítu s logem restaurace a černobílého informačního letáku. Marketingová propagace byla tedy navrhována nově s využitím prvků, které doposud využívány k marketingové propagaci restaurace nebyly. Důraz byl kladen na barevné provedení propagačních materiálů, kde byla zvolena kombinace odstínů červené a černé barvy a také na zachování jednotného vizuálního stylu.

51

5. Závěr Cílem restaurace „Pod věží“ je stát se restaurací úspěšnou, oblíbenou a často navštěvovanou. K dosažení tohoto cíle byla zvolena marketingová propagace obsahující webové stránky, propagační leták, vizitku a polep osobního automobilu speciální samolepkou, a to v rámci jednotného vizuálního stylu. Tvorba propagačních materiálů byla autorkou práce konzultována s majitelem restaurace a navržena s ohledem na jeho požadavky. Marketingová propagace restaurace „Pod věží“ je velmi důležitá a pro dostání se do širšího povědomí zákazníků naprosto nezbytná. Propagaci je třeba navrhnout takovým způsobem, aby byla nadčasová, reálná a zobrazující základní informace o restauraci. Návrh marketingové propagace byl proveden autorkou práce a do reálné podoby byl po upravení uveden grafickým studiem A studio group s.r.o. v Kyjově a společností Banan s.r.o. Společností A studio group s.r.o. byly vytvořeny propagační letáky, vizitky a polep osobního automobilu. Celkový náklad na tvorbu A studia group s.r.o. činí 11 720 Kč včetně DPH. Společnost Banan s.r.o. uvedla do reálné podoby autorkou práce zaslaný návrh webových stránek v podobě www.restaurace-pod-vezi.cz. Tuto realizaci provádí společnost Banan s.r.o zdarma, ale je jí placen roční poplatek za webhosting (poskytnutí umístění webových stránek na internetu) 1252 Kč včetně DPH. Celkový náklad na vytvoření marketingové propagace tedy činí 12 972 Kč včetně DPH. Tvorba webových stránek byla autorkou provedena zdarma, v rámci bakalářské práce. Poplatek bude placen pouze společnosti Banan s.r.o. Pokud by však webové stránky byly vytvářeny společností zabývající se touto tvorbou, byla by částka mnohonásobně vyšší. Tato částka však nelze uvést konkrétně, jelikož každá tvorba webových stránek je odlišná, je na ni potřeba odlišné množství času a také každé webové stránky mají odlišné prvky. Webové stránky navržené pro restauraci „Pod věží“ jsou pouze informativní a proto nebylo třeba využít tvorby odborné společnosti. Marketingová propagace pro restauraci „Pod věží“, která byla navržena v bakalářské práci, bude využívána od 1. 6. 2010.

52

6. Přehled literatury BECK A. Google AdWords. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 232s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2898 – 8 BLAŽKOVÁ M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1535 - 3 BRASSINGTON F., PETTITT S. Principles of marketing. 4.vyd. 2006.1079s. ISBN 0 273 64444 0 DE PELSMAKER P., GEUENS M., VAN DEN BERGH J. 1. vyd. Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, 2003. 600 s. ISBN – 80 – 247 – 0254 - 1 DRUSKA P. CSS a XHTML. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 200 s. ISBN – 80 – 247 – 1382 – 9. FORET M. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 80 – 251 – 1041 – 9. FORET M., STÁVKOVÁ J. Marketingový výzkum. Jak poznávat své zákazníky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 159s. ISBN – 80 – 247 – 0385 – 8. FOTR J., SOUČEK I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 354 s. ISBN – 80 – 247 – 0939 – 2 HORNER S., SWARBROOKE J. Cestovní ruch ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 488s. ISBN - 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 272 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2690 – 8 JOHNOVÁ R. Marketing kulturního dědictví a umění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 288s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2724 – 0 KANITZ VON A. Umění úspěšné komunikace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005.112 s. ISBN – 80 – 247 – 1222 – 9 KELLER K. L. Strategické řízení reklamy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1481 - 3 KITA J. Marketing. 1.vyd. IURA EDITION, 2003. 363s. ISBN – 80 – 88715 – 70 – 9 53

KOTLER P. 10 smrtelných marketingových hříchů. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 135s. ISBN – 80 – 247 – 0969 – 4 KOTLER P., KELLER K. L. Marketing management, 12.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 792 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1359 – 5 KOTLER P., WONG V., SAUNDERS J., ARMSTRONG G. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1545 – 2 KOZEL R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 277s. ISBN – 80 – 247 – 0966 – X KUMAR, N. Marketing jako strategie vedoucí k úspěchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 240 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2439 – 3 MACHKOVÁ H. Mezinárodní marketing. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 208 s. ISBN – 80 – 247 – 1678 - X MALLYA T. Základy strategického řízení a rozhodování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 252s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1911 – 5 MONZEL M. 99 tipů pro úspěšnější reklamu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 200 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2928 – 2 PALATKOVÁ M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 224s. ISBN – 80 – 247 – 1014 – 5. PATALAS T. Querillový marketing. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 192 str. ISBN – 978 – 80 – 247 -2484 – 3 POTŮČEK M. a kol. Strategické vládnutí a Česká republika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 364 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2126 – 2 SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kol. Základy podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 3339 – 5 SYNEK M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISBN – 978 – 80 - 247 - 1992 – 4 ŠMEJKAL V., BACHRACHOVÁ H. Velký lexikon společenského chování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 356s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 1560 - 5 54

VAŠTÍKOVÁ M. Marketing služeb efektivně a moderně. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 232 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2721 – 9. VYMĚTAL J.Průvodce úspěšnou komunikací. Efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada Publoshing, 2008. 328 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2614 – 4 VYSEKALOVÁ J. a kol. Psychologie reklamy. 3.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 296 s. ISBN – 978 – 80 – 247 – 2196 – 5

55

Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1: Záznamový arch pro marketingový výzkum návštěvníků města Znojma Příloha č. 2: Propagační leták navržený autorkou práce Příloha č. 3: Propagační leták navržený společností A studio group s r.o. Příloha č. 4: Vizitka navržená autorkou práce Příloha č. 5: Vizitka navržená společností A studio group s.r.o. Příloha č. 6: První propagační leták restaurace „Pod věží“ Příloha č. 1: Záznamový arch pro marketingový výzkum návštěvníků města Znojma ZÁZNAMOVÝ ARCH – Návštěvníci města Znojma 1. Odkud jste? Kraj Jihomoravský

BK

BI

ZN

BV

HO

VY

Jihočeský

ST

PI

TA

JH

CB

PT

Královehradecký

HK

RK

NA

TU

JC

Karlovarský

KV

SO

CH

Liberecký

LB

JN

SM

CL

Olomoucký

JE

SU

OC

PR

PV

Moravskoslezký

BR

OP

KL

FM

NJ

Pardubický

PU

CR

SY

UO

Plzeňský kraj

TC

PS

RO

PJ

KT

DO

Středočeský kraj

MB

NB

KO

KH

BN

PZ

PB

KL

RA

PH

ME

CV

LN

MO

LT

TP

UL

DC

Ústecký

CK

BE

Vysočina

HB

ZR

JI

TR

Zlínský kraj

ZL

UH

KM

VS

Hlavní město Praha

PH

Jiné

……………………………………………………… 2. Je Znojmo: a) cíl Vaší cesty

1

b) jenom projíždíte

2

c) místo obchodního jednání

3

3. Přenocování ve Znojmě a) bez

1

b) 1 přenocování

2

c) 2-3

3

d) 4 a více

4

3.1. Pokud jste přenocovali, kde jste ubytovaní? a) přímo ve Znojmě

1

b) mimo Znojmo

2

3.2. Druh ubytovacího zařízení a) nepřenocoval

1

b) hotel

2

c) penzion

3

d) u známých

4

e) camp

5

f) chata, chalupa

6

jiné…

PE

Cestujete: a) sám

1

b) s rodinou

2

c) s přáteli

3

d) jiné…

4

4.1. Pokud jste rodina s dětmi, kolik let je nejmladšímu dítěti, které cestuje s Vámi? a) do 3 let

1

b) 3 – 5

2

c) 6 – 11

3

d) 12 - 15

4

e) 16 a více

5

5. Cíl návštěvy Znojma: a) Poznávací

1

b) Rekreační

2

c) Nákup

3

d) Vyřizování

4

e) služební cesta

5

f) vzdělávací

6

g) jiné…

7

6. Celková spokojenost (oznámkujte jako ve škole) 1

2

3

4

5

7. Spokojenost s jednotlivými oblastmi 1 – velmi spokojeni, 2 – spíše spokojeni, 3 – spíše nespokojeni, 4 – rozhodně nespokojeni, 5 – nevím

a) kulturní akce

1

2

3

4

5

b) památky

1

2

3

4

5

c) příroda

1

2

3

4

5

d) NP

1

2

3

4

5

e) obchody

1

2

3

4

5

f) TIC

1

2

3

4

5

g) restaurace

1

2

3

4

5

h) orientace ve městě

1

2

3

4

5

i)

ubytování

1

2

3

4

5

j)

sportovní vyžití

1

2

3

4

5

k) služby

1

2

3

4

5

l)

1

2

3

4

5

infrastruktura

8. Nejdůležitější zdroj informací před cestou do Znojma: a) Nehledal

1

b) Média

2

c) Internet

3

d) doporučení známého

4

e) CA (CK)

5

f) TIC

6

g) jiné

7

9. Jak jste do Znojma přijeli? a) automobil

1

b) autobus (linkový)

2

c) zájezdový autobus

3

d) vlak

4

e) kolo

5

f) jiné… uveďte

6

10. Jak hodnotíte aut./vlak nádraží z hlediska: 1 – velmi dobré, 2 – chvalitebné, 3 – dobré, 4 – dostačující, 5 - nedostačující a)

vzhled

1

2

3

4

5

b)

orientace (směrovky, apod.)

1

2

3

4

5

c)

dostupnost do centra

1

2

3

4

5

d)

poskytnutí informací na informacích

1

2

3

4

5

e)

služby (občerstvení, wc, noviny)

1

2

3

4

5

Identifikační otázky Pohlaví

Muž 1

Žena 2

Věk 18 – 26

1

27 – 35

2

36 – 45

3

46 – 60

4

61 a více

5

Dokončené vzdělání ZŠ

1

Učiliště

2

bez maturity

3

s maturitou

4

vysokoškolské

5

Ekonomická aktivita

zaměstnanci

1

zemědělci

2

samostatně výdělečně činní

3

důchodci

4

jiní (studenti, nezaměstnaní)

5

Bydliště do 3000 obyvatel

1

3000-89999 obyvatel

2

90000 a více obyvatel 3 Měsíc návštěvy Znojma Červen

1

Červenec

2

Srpen

3

Září

4

Příloha č. 2: Propagační leták navržený autorkou práce

Zdroj: Práce autora Příloha č.3: Propagační leták navržený společností A studio group s.r.o.

Zdroj: A studio group s.r.o.

Příloha č. 4: Vizitka

Zdroj: Práce autora

Příloha č. 5: Vizitka

Zdroj: A studio group s.r.o.

Příloha č. 6

Zdroj: Restaurace „Pod věží“