TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
VY_32_INOVACE_CJ_3_11 OPVK 1.5 – EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
Přídavná jména tvrdá, měkká, přivlastňovací, jmenný tvar přídavných jmen, stupňování přídavných jmen
Základní členění adjektiv • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených substantivem • neodvozená, vyjadřují vlastnost v užším slova smyslu, př. malý, slepý, tvrdý • odvozená: od substantiv pyšný; zednický, svitavský; psí, dívčí; olejový, kovový od sloves hravý, malovaný; od adjektiv velikánský, měkounký, překrásný, prastarý; od příslovcí tamní, dolní
Základní členění adjektiv • z významového hlediska 1.jakostní – základová, neodvozená – fyzické a psychické vlastnosti živých bytostí (chromý, živý, zdravý) – dané vlastnosti předmětů (hnědý, celý, horký) – hodnocení (statečný, krásný, nový, krátký) – stupňují se
2.vztahová (relační) – vlastnost substantiva vyjadřující nějaký vztah (něco ze zlata = zlatý, má hrb = hrbatý) – odvozená – zpravidla nelze stupňovat – dospělý, studentský, čokoládový, dělnický, oční
Druhy a vzory přídavných jmen • složené = dlouhé tvary – tvrdá – měkká
mladý jarní
• přivlastňovací otcův (přivlastňujeme muži) matčin (přivlastňujeme ženě) • jmenný tvar přídavného jména šťasten • nesklonná – lila, super (den), blond, nóbl podnik – stupňují se pouze opisným způsobem (více nóbl) k
Skloňování adjektiv • VZOR MLADÝ – ve všech tvarech –ý (-ým, -ých, -ými) – KROMĚ 1.pl. Mž mladí muži
• jako vzor pro: – zpodstatnělá adjektiva hajný, pokojská, vepřové – zájmena který, jaký – číslovky řadové druhý – jména a příjmení Novotný, Bělá pod Pradědem
Skloňování adjektiv • VZOR JARNÍ – ve všech tvarech –í – odvozeniny od názvů zvířat
orlí, vlčí, lví
• jako vzor pro: – zpodstatnělá adjektiva průvodčí, krejčí – zájmena něčí – číslovky řadové první – jména a příjmení Dolejší, Jiří
Skloňování adjektiv • • • • • •
JMENNÝ TVAR vzor šťasten, šťastna, šťastno tzv. krátký tvar cítíme jako zastaralé, knižní často součástí frazémů (různých úsloví) užití 1. + 4. p., jmenný přísudek se sponou (byl spokojen) • rád – pouze jmenný tvar • pozor na mluvnickou shodu PO=PŘ – Chlapec chodil bos. Chlapci chodili bosi. Dívky chodily bosy. Mrňata chodila bosa.
Jmenný tvar přídavných jmen Převeďte do množného čísla a odůvodněte koncovky jmenných tvarů přídavných jmen: Byl jsem zvědav na dárek. Cítil jsem se už zdráv. Jeho sestra byla tak laskava, že nás provedla po městě. Chlapec běhal po trávníku bos. Nejsem si vědom žádné viny. Buď tak laskav, dej mi trochu vody. Jeho bratr je doposud živ. Dívka přijela unavena. Děvče bylo s dárkem spokojeno. Některý žák už byl s úkolem hotov. Sestra byla pamětliva mých rad. Dítě bylo zvědavo na nového kamaráda. Buď zdráv, příteli! Dříve dítě chodilo téměř celý rok boso. Horolezec se vrátil z výpravy živ a zdráv.
Skloňování adjektiv • PŘIVLASTŇOVACÍ • tvrdé adjektivum – v 2. pl. tvary jako mladý • 1.pl. Mž otcovi, matčini psi
Mužský životný
J. č.
Mužský neživotný
1.
otcův, matčin
2.
otcova, matčina
3.
otcovu, matčinu
4.
otcova, otcův, matčin matčina
Střední
otcova, matčina otcovy, matčiny otcově, matčině otcovu, matčinu
otcovo, matčino otcova, matčina otcovu, matčinu otcovo, matčino
otcově, matčině
6.
Mn. č.
Ženský
7.
otcovým, matčiným
otcovou, matčinou
otcovým, matčiným
1.
otcovi, matčini
otcovy, matčiny
otcova, matčina
2.
otcových, matčiných
3
otcovým, matčiným
4.
otcovy, matčiny
6.
otcových, matčiných
7.
otcovými, matčinými
otcova, matčina
Stupňování příd. jmen • 1. stupeň = základní tvar – zmrzlý, známý, mladý, křehký
• 2. stupeň – 1. st. + -ší, -ejší, -ější, -í • mladší, zmrzlejší, známější, křehčí • -ší (mladší) pravidelný, nejčastější − slova typu sladký, krotký (před –ký stojí –d-, -t-)
• -í (křehčí)
velmi málo, 7 adjektiv na -ký
– tenký, trpký, křehký, hebký, mělký, hezký, měkký – křehk-ý → křehč-í (dochází ke změkčení k →č
• 3. stupeň = nej- + 2. stupeň – nejzmrzlejší, nejznámější, nejmladší, nejkřehčí
Stupňování příd. jmen HLÁSKOVÉ ZMĚNY pomůcka – určit příslovce v 1. st.→2. st. h →z snadný – (snaha)– snáz-e – snaz-ší h →z → ž drah-ý – draz-e – dráž-e → draž-ší z →ž blíz-ký →blíž-e → bliž-ší ch → š plach-ý →plaš-e →plaš-ší r →ř bystr-ý →bystř-e →bystřej-ší -oký →ší vys-oký →výš-e → vyš-ší k → c → č divok-ý →divoc-e →divoč-ejší k →č krot-ký →krot-ce,krotčeji →krot-ší, krot-čejší
Stupňování příd. jmen • nepravidelná přídavná jména – dobrý - lepší - nejlepší dlouhý - delší - nejdelší malý - menší – nejmenší
• opisné stupňování – příslovce více, méně nejvíce, nejméně + 1. st. více známý, méně sladký
Stupňování příd. jmen - cvičení Tvořte 2. stupeň: Řídký, krátký, prudký, sladký, hluboký, čistý, tvrdý, bledý, chudý, tmavý, drahý, jednoduchý, suchý, nízký, blízký, měkký, lehký, hezký, tenký, břitký, snadný, zadní, hustý, hrubý, křehký, křepký, vlhký, trpký, kyprý, mokrý, horký, dobrý, ryzí, dlouhý, malý, velký
Stupňování příd. jmen - cvičení Užijte stupňů přídavných jmen naznačených v závorkách: Celuloid je (měkký 2) než sklo. Diamant je (čistý 3) uhlík. Sacharin je mnohem (sladký 2) než cukr. Ocel je (tvrdá 2), avšak (křehká 2) než železo. Bystřiny bývají (prudké 2) a (čisté 2) než veletoky. I (malý 3) a (slabý 3) může zvítězit. Tím není řeka (zlá 2), že z ní psi pijí. Hlad je (dobrý 3) kuchař. Krkonoše jsou (nízké 2) než Tatry. K vazbě knih jsem použil (tuhé 2) lepenky. Emil má rád (horkou 2) a (hořkou 2) kávu než Karel. Čím (velká 2) výška, tím (řídký 2) a (lehký 2) je vzduch. Řečiště bývá někdy (mělké 2) uprostřed řeky než u břehu. V (raném 3) novověku byly podnikány (smělé 3) plavby. Padaly sněhové vločky (lehké 2) než prachové peří a (hebké 2) než hedvábí.
Zvláštnosti • dějová adjektiva – has-ící – vyjadřují činnost (..který hasí) X účelová adjektiva – has-icí – vyj. vlastnost Soused, hasící vznícené klestí, použil hasicí přístroj. – žehlicí prkno x matka, žehlící…. – plnicí pero x Petr, plnící svůj slib
Zdroje • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-2530950-6. • SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0. • STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.
