1
že Novobystřičtí ještě čtou, staří i mladí, a nemálo, není žádným tajemstvím -a že jim ani na česko-rakouském pomezí neuniká co nového bylo řečeno o Tutanchamónovi v Paříži, vás nemusí vyvádět z míry, vždyť Michaela Hošková z 9.B novobystřické Základní a mateřské školy předložila absolventskou práci „Starověký Egypt“ již ve školním roce 2010-2011 (http://www.zs.novabystrice.cz/userfiles/file/dokumenty_42.pdf)
TUTANCHAMÓNŮV RODOKMEN JE JINÝ, NEŽ SI MYSLÍTE. [Agrippa]
Tutanchamónův pohřební průvod (Santiago Caruso)
2 Při své přednášce v Louvru se v pondělí 1. června 2015 Prof. Marc Gabolde z Université de Paul Valéry - Montpellier III dotknul řady neznámých skutečností o faraonovi Tutanchamónovi: mapříklad jeho zádušního chrámu, který mu zbudoval faraon Aj a z nějž se nic nedochovalo, ale i předmětů pohřební výbavy z jeho hrobky, které jsou dnes v amerických muzeích. Pokud jde o jeho původ, ví se že Tutanchamón byl synem krále, nepochybně Achnatona; někteří o tom pochybují, protože Tutanchamón říká, že „pro svého otce, Amenhotépa III.“, obnovil chrámy. Ale ten byl v oné době zbožštěn, šlo tedy o posvátnou formuli. Nadto, když Aj zbudoval svému předchůdci zádušní chrám a zmiňuje v nápisech, že ho vystavěl pro „svého syna Tutanchamóna“, je sám starcem, který nastoupil po faraonu Tutanchamónovi, jenž zemřel mlád (v pouhých devatenácti létech), jde tedy i v tomto případě o formuli, která má posílit jeho legitimitu. Žádný z těchto otců tedy není možný a Achnaton je egyptology raději považován za toho nejpravděpodobnějšího otce. Matka je mnohem problematičtější …. Na základě nápisů z Amarny došel egyptolog k závěru, že šlo o Nefertiti1 … Ale roku 2010 byly publikovány výsledky genetického studia řady mumií [přikládáme ji pro ty náročnější v plném znění v Příloze: (AAA)_Tutanchamónova genealogie je jiná, než si myslíte (2015)_2]: byly zkoumány ostatky byly zkoumány ostatky Juje, jeho manželky Cuje2, staré ženy z hrobky 1 K ní srov. Joyce A. TILDESLEY, Nefertiti: Egypts Sun Queen, Londýn, Penguin Books, 1998, v českém překladu Daniely Mičanové Nefertiti, nakl. Domino, Ostrava 2000, ISBN 80-86128-74-1, 246 stran. 2 Srov. srov. Joyce A. TILDESLEY, Nefertiti, nakl. Domino, Ostrava 2000, s. 33-34: „V průběhu prvních jedenácti let své vlády dal Amenhotep III. zhotovit celé série velkých skarabeů popsaných vždy několika řádky textu, připomínajícího důležité události. Tito památeční skarabeové, vyrobení ze stejných pohnutek, z jakých by nějaký současný monarchavydal památeční medaili či minci, byli rozesíláni po celém Egyptě i do zahraničí, aby učinili dojem na vládce sousedních zemí. Nedatovaný skarabeus zhotovený při příležitosti královské svatby měl dát na vědomí, že Teje je dcerou páru nekrálovského původu jménem Juja a Cuje z kvetoucíhoměsta Achmínu na východním břehu Nilu naproti modernímu městu Sohág. Skutečnost, že si měl panovník osmnácté dynastie vybrat královnu, která sama nepatřila mezi význačné členy královské rodiny, byla poněkud zvláštní, ale nikoliv ojedinělá. Sňatek s blízkou příbuznou měl jistě mnoho výhod, nicméně nebyl povinný a - ačkoliv se mnozí králové ženili s vlastními či nevlastními sestrami - Thutmose III. i Amenhotep II. pojali za své hlavní manželky ženy jiné než královské krve a ani Amenhotepova vlastní matka Mutemvija se nikdy neprohlašuje za královskou dceru, i když užívá blíže neurčený titul ´dědička´. Zdá se, že Amenhotep zamýšlel svým svatebním skarabeem vysvětlit neobvyklou situaci poddaným a dát jim na vědomí, e Teje přes svůj skromný původ nebude považována za méně významnou manželku či konkubínu. Stala se jeho chotí, královnou veliké říše, a její syn měl jednoho dne nastoupit na egyptský trůn. Tejin původ lze ve skutečnosti považovat za nízký pouze ve srovnání se vznešenou rodinou jejího nastávajícího. Juja a Cuje v žádném případě nebyli příslušníky ´egyptských středních či spíše nižších vrstev´, jak soudil Gaston Maspero i další badatelé. Patřili k majetné a vzdělané elitě, která tvořila své vlastní dynastie souběžně s královskými a předávala si vysoké úřady a moc z nich plynoucí z otce na syna. Takové rody bývaly často pokrevně propojeny jednak mezi sebou, jednak s královskou rodinou. Je docela dobře možné, že Juja již byl v určitém příbuzenském poměru s mladým králem, snad jako Mutemvijin bratr. Juja, dříve armádní hodnostář, zastával několik důležitých úřadů, byl ´dozorcem nad koňmi Jeho Veličenstva - božským otcem´ a vysoce postaveným knězem“ boha Mina. Cuje, stejně jako řada žen z vyšších vrstev, patřila mezi hudebnice státního boha Amona a aktivně se podílela na méně důležitých rituálech boha Mina a bohyně Hathory. Stejně jako její manžel i ona zastávala několik významných postů u dvora, ale nepřekvapí nás, že jejím nejoblíbenějším titulem, který se v její hrobce nepřetržitě opakuje, je ´urozená matka velké manželky královské´..
3 Amenhotépa II., mladé ženy z téže hrobky, Amenhotépa III., dvou embryí, nalezených v Tutanchamónově hrobce, Tutanchamona samého a dalších osob …. Genetické porovnání tedy roku 2010 došlo k následujícím výsledkům:
Achnaton byl skutečně synem Amenhotépa III. a Teje. Oženil se zřejmě s mladou ženou, která byla … jeho sestrou. Z tohoto krvesmilného spojení se zřejmě narodil Tutanchamón. Egyptolog se tedy táže čím to, že mladá žena, Tutanchamónova sestra, dcera faraóna a matka faraóna, mohla být „neznámou“ a nezanechat po sobě žádnou stopu v době, která nám poskytla tolik dokladů?
4
Když se znovu podíval na přiloženou genetickou tabulku, povšimnul si, že Amenhotép III. je spojen se svým tchánem Jujou jistým počtem genetických znaků, což umožňuje vyslovit hypotézu, že „tchán“ by byl také … strýcem. Amenhotép III. se zřejmě oženil se svou vlastní sestřenicí, královnou Teje. Achnaton se zřejmě mohl také oženit se svou vlastní sestřenicí, protože zde byl precedens. A v tomto případě mohlo z těchto dvou manželství blízkých pokrevních příbuzných vyplynout v generaci Tutanchamóna a jeho manželky DNA, které se silně podobá DNA bratra a sestry. Hypotéza o dvou po sobě následujících manželstvích blízkých pokrevních příbuzných by tak přibližovala DNA nápisům: Néfertiti byla sestřenicí Achnatona. Byla by tedy dost dobře matkou Tutanchamóna. Marc Gabolde také upřesnil, že Tutanchamónova hrobka nebyla nepochybně zpočátku připravována pro něj. Vstup je příliš úzký, jako by se nejednalo o hrobku královskou. Možná nebyla faraonova hrobka ve chvíli jeho úmrtí ještě dokončena.
5
Carterův plánTutanchamónovy hrobky
6
7
vstup do Tutanchamónovy hrobky dnes (nahoře); v září roku 2015 byla vyslovena hypotéza, že hrobka skrývá další, posud neobjevené prostory, možná dokonce místo pohřbu královny Nefertiti
8
V pohřební výbavě se také objevuje několik zjevných skutečností. Proslulý zlatý sarkofág byl nepochybně zhotoven pro ženu, budeme-li vycházet zvláště z probodnutých uší masky. Ušní lalůčky chlapců se také probodávaly v jejich dětství, ale otvůrek následně zmizel v dospělém věku. Ženy naopak nosily náušnice, což umožňovalo jeho zachování. Další indícií je to, že velký smaltovaný motiv na hrudi faraona byl přidán až po zpracování celku a na již existující nápisy. Šlo by tedy o přizpůsobení sarkofágu, který byl zpočátku zhotoven pro někoho jiného, než Tutanchamóna.
mumifikace Tutanchamónova těla (Salvatore Caruso), vpravo dole vidíte alabastrové kanopy, do nichž byly uloženy faraonovy vnitřnosti a srdce
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18 O trůnu se předpokládá, že je trůnem samotného Achnatona. Mohl být již mrtev, když na něj dosednul Tutanchamón, aby se ujmul vlády.
19
20
21
A nakonec, pro potěchu oka, dvě malá díla, spojená s vládou Amenhotépa III., o nichž přednášející soudí, že pocházejí spíše z Tutanchamónovy hrobky:
slonovinová hračka v podobě psa
a slonovinový cválající kůň.
Během jediné hodiny jsme se dozvěděli, že Tutanchamónův původ není možná takový, jak se soudilo, že hrobka, která mu náleží, nebyla zbudována pro něj, že část pohřební výbavy nepatřila Tutanchamónovi … !
([Agrippa], La généalogie de Toutânkhamon n’est pas celle que vous croyez!, v: „Art, Archéologie et Antiquité“ z 2.6. 2015, http://www.histoiredelantiquite.net/archeologieegyptienne/la-genealogie-de-toutankhamon-nest-pas-celle-que-vous-croyez/, přel. fjh; předkládané texty jsou nekomerčním studijním materiálem Centro di Storia della Chiesa Carlo-Simone e Versilia Dublanc při Římskokatolické farnosti v Nové Bystřici, Vídeňská 8, 378 33 Nová Bystřice, zaměřeným k rozšíření obzorů účastníků jeho přednáškových programů, křesťanských pedagogů, studentů a zájemců o církevní dějiny. Autorská práva náleží autorům samým či svrchu uvedeným institucím, nakladatelstvím a redakcím).
22
Prof. Marc Gabolde z Université de Paul Valéry - Montpellier III
23
24
Jak Tutanchamón vypadal? v samotné hrobce se nalezlo hned několik dřevěných polychromovaných sošek, které ho zachycují v dětství
malý Tút s probodnutými ušnímu lalůčky a dětskými náušnicemi
25 dospívající Tút
26
27
Tutanchamónova mumie
28
ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Celetná 20, 110 00 PRAHA 1, Česká republika http://egyptologie.ff.cuni.cz/?req=id:12 3.7. 2005 Zpráva SCA
Rekonstrukce Tutanchamonova obličeje.
Dr. Zahi Hawass, generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta, 10.5. zveřejnil tři nezávislé pokusy o rekonstrukci obličeje nejznámějšího egyptského krále Tutanchamona. Dr. Hawass stál v čele snahy zjistit, jak panovník Tutanchamon, který zemřel před více než třemi tisíci lety, mohl vypadat. Pod jeho vedením se tři nezávislé týmy umělců a vědců - francouzský, americký a egyptský - pokusily za pomoci moderních forenzních metod rekonstruovat Tutanchamonův obličej. Dva z těchto týmů vybrala a sponzorovala National Geographic Society, třetí pak Nejvyšší rada pro památky. Členové francouzského a egyptského týmu věděli, že předmětem jejich zkoumání je Tutanchamon. Americkému týmu nebyla totožnost těla sdělena, a tak pracovali „naslepo“. Tyto podobizny jsou vytvořeny na základě CT (počítačová tomografie) snímků, získaných egyptským týmem na přenosném CT skeneru, který poskytla National Geographic Society a Siemens AG. Snímky byly pořízeny 5. ledna 2005 v Údolí králů v Luxoru. Křehké tělo panovníka, které leželo nerušeně od posledních rentgenů v roce 1978, bylo v dřevěné schráně s pískem, v níž je v roce 1926 zanechal objevitel panovníkovy hrobky Howard Carter, opatrně přeneseno ke skeneru. CT snímkování umožnilo s minimálním narušením mumie rozlišit různou hustotu měkké tkáně a kosti. Během skenování bylo pořízeno přes 1700 snímků ve vysokém rozlišení, podle nich byly nakonec vytvořeny skutečné i virtuální trojrozměrné modely. Výsledky CT analýzy byly oznámeny 5. března tohoto roku. Vědecký tým došel k názoru, že Tutanchamonovi bylo v době smrti asi 19 let. Byl dobře živený a nevykazoval žádné známky dětských nemocí či podvýživy. Tým nenalezl žádné stopy rány na hlavě, která byla údajně viditelná na rentgenových snímcích, pořízených v roce 1968, ani žádné další doklady nekalých praktik. Povšimli si však ošklivé zlomeniny těsně nad levým kolenem, k níž snad došlo den či dva před
29 královou smrtí (a nezpůsobili ji tedy ani balzamovači, ani tým Howarda Cartera). „Je možné, že se do toho zranění dostala infekce, která vedla k panovníkově smrti“, říká vedoucí týmu Zahi Hawass. Všechny tři týmy vycházely z CT snímků, jež poskytla SCA. Americký a francouzský tým obdržely plastový model lebky vytvořený v Paříži, egyptský tým vytvořil podle CT snímků svůj vlastní model. Na základě této lebky došel americký i francouzský tým k závěru, že zkoumaná osoba je kavkazského typu (typ běžně se vyskytující v severní Africe, Evropě a na Blízkém východě). Americký tým, pracující naslepo, správně určil, že zkoumaná osoba pochází ze severní Afriky. Na základě rasového typu přidaly týmy k plastovým modelům hlínu, v níž modelovaly obličejové rysy. Francouzský a egyptský tým využívaly i starověké Tutanchamonovy portréty. Když francouzská umělkyně dokončila svůj hliněný model, vytvořila silikonový odlitek a na základě archeologických informací doplnila skleněné oči a vlasy, a obarvila pleť a rty. Výsledky všech tří týmu jsou identické či se alespoň navzájem velmi podobají základním tvarem obličeje, velikostí, tvarem a umístěním očí, a proporcemi lebky. Modely se liší zejména ve tvaru špičky nosu a uší. „Domnívám se, že tvar obličeje a lebky se nápadně podobá slavnému zobrazení Tutanchamona jako dítěte, kde je znázorněn jako sluneční bůh, za úsvitu se zjevující z lotosového květu“, říká dr. Hawass. Výsledky potvrzují, že věda a technologie forenzní rekonstrukce mohou být užitečnými nástroji pro rekonstrukci vzhledu lidí, kteří žili před dávnými časy. Příští měsíc zahájí tým radiologů identifikaci dalších pěti mumií, jejichž CT snímky byly rovněž pořízeny 5. ledna 2005. Jedná se o mumii dítěte z hrobky Thutmose IV., neidentifikovanou mumii z hrobky Setchiho II., a tři mumie objevené ve vedlejší komoře hrobky Amenhotepa II. (mumie staré ženy, mladíka, a třetí mumie, o níž se nedávno vyskytly spekulace, že by se mohlo jednat o královnu Nefertiti). Tato práce bude provedena jako součást Egyptian Mummy Project, pětiletého projektu pod vedením dr. Zahi Hawasse, jež má za cíl inventarizovat a pomocí metod počítačové tomografie snímkovat všechny známé egyptské mumie. Projekt bude pokračovat inventarizací nekrálovských mumií v Egyptě. Nikdo neví, kolik jich je, neboť jsou roztroušeny po nalezištích, muzeích a skladech v celé zemi. I tyto mumie, včetně těl z Údolí zlatých mumií, budou určeny a snímkovány. Poslední fází projektu bude CT snímkování královských mumií dnes vystavených v Káhirském muzeu. Nejvyšší rada pro památky v současné době buduje Národní muzeum egyptské civilizace ve Fustátu nedaleko Staré Káhiry. Královské mumie z Káhirského muzea zde budou vystaveny jednotlivě, každá s doprovodnými informacemi o dějinách daného krále a jeho doby.
30 Vedle každého faraona naleznou návštěvníci také obrazy z jeho CT a rekonstrukci jeho obličeje. „Poprvé tak přivedeme tyto mrtvé mumie k životu“, řekl dr. Hawass. Dr. Zahi Hawass doplnil, že „egyptský tým vede dr. Chálid G. el-Saíd, odborník v oblasti biomedicíny pracující v Bostonu, který vytváří lékařské modely. Podle CT snímků vytvořil modle lebky krále Tutanchamona. Pak, za pomoci jednoho bostonského detektiva, vytvořil jeho tým také rekonstrukci králova obličeje“. Všechny tři rekonstrukce (francouzská, americká a egyptská) jsou si navzájem velmi podobné neobvyklým tvarem lebky, základním tvarem obličeje, a velikostí, tvarem a umístěním očí. Nosy se liší, ačkoli francouzská a americká verze si jsou navzájem bližší než k egyptské. Francouzská a americká rekonstrukce si jsou podobné i tvarem brady, egyptský model má silnější čelist i bradu.
Týmy, podílející se na rekonstrukcí:
Egyptský tým: Chálid el-Saíd, odborník v oblasti biomedicíny a velitel týmu Francouzský tým: Jean-Noel Vignal, forenzní (soudní) odborník, Institute de Recherche Criminelle de la Gendarmerie Nationale, Paříž Elisabeth Daynes, sochařka spolupracující s antropology, Atelier Daynes, Paříž Americký tým: Susan Antón, antropoložka, New York University, New York Michael Anderson, forenzní (soudní) sochař, Yale Peabody Museum, New Haven, Connecticut
31
32
33
„Nový čas. Nezávislý denník“ z 27.2. 2010 http://www.cas.sk/clanok/153901/slavny-faraon-tutanchamon-mal-zenske-prsia-a-konsku-nohu/
Slávny faraón Tutanchamón: Mal ženské prsia a konskú nohu! Moderná veda odhalila posledné tajomstvá egyptského faraóna Tutanchamóna. Dva roky výskumov pomocou rádiológie, počítačovej tomografie a aj DNA testov vniesli viac svetla do toho, ako dnes slávny egyptský panovník vyzeral. Napriek tomu, že bol v starom Egypte považovaný za boha na zemi, nové objavy z neho robia chorého a slabého panovníka, odkázaného na pomoc iných a na paličku, bez ktorej sa nevedel pohybovať. Tutanchamón bol nižšieho vzrastu (165 cm), mal ženské prsia a do jeho smrti mohla prehovoriť gangréna po zlomenine nohy a aj malária. To všetko vedci vyčítali z múmie starej viac ako 3 300 rokov. Kult okolo kráľa Tutanchamóna už trvá takmer 90 rokov. Fascinuje ľudí odvtedy, ako zabudnutú hrobku faraóna s poradovým číslom KV62 v Údolí kráľov v Luxore objavil Howard Carter. Aj keď je dnes Tutanchamón najznámejším vládcom starovekého Egypta, v hierarchii jeho predchodcov a nástupcov bol jeden z najmenej významných. Na trón nastúpil ako deväťročné dieťa a umrel o desať rokov neskôr (1333 - 1324 pred naším letopočtom). Aj preto vedcom dlhé roky nedali spávať nezodpovedané otázky, ako kráľ-dieťa žil, ako vyzeral, kto boli jeho rodičia, ale aj to, na čo vlastne umrel a prečo ho „takého bezvýznamného“ pochovali s takým obrovským pokladom. Nečudo, že dostal prívlastok „golden boy“ (zlatý chlapec). Odpovede na staroveké rébusy archeológom paradoxne mohla dať len moderná veda. Pred dvoma rokmi vybrali múmiu Tutanchamóna z jeho hrobky a podrobili ju precíznemu výskumu. Použili pri tom počítačový tomograf, na ktorom urobili 1700 skenov. Využili rádiológiu aj najmodernejšie testy DNA, ktoré porovnali s 11-timi ďalšími múmiami (štyroch mužov, siedmich žien) z tohto obdobia. „Je to po prvý raz, čo sme mohli pracovať s DNA staroegyptských faraónov,“ tvrdí paleontológ Carsten Pusch z nemeckej univerzity v Tübingene, ktorý na štúdii o Tutanachamónovi spolupracoval. „Otvorili sme nové dvere a za nimi sú nové objavy,“ dodal. Bol to mrzák Štúdia, ktorú vedci uverejnili v lekárskom časopise JAMA a jej výsledky prezentovali tento týždeň v Egyptskom múzeu v Káhire, dala jasné odpovede na to, ako faraón zomrel. Nedali ho
34 otráviť, ani zavraždiť. Zabili ho dedičné choroby, zlé kosti a malária. Podľa najnovších výskumov mal kráľ, ktorý bol stelesnením boha na zemi, rázštep horného podnebia, teda tzv. zajačí pysk. Pre osteoneurózu, teda odumieranie kostí, trpel tzv. konskou nohou. Končatiny mal zdeformované a bez paličky, o ktorú sa podopieral, sa zrejme nevedel pohybovať. To by mohlo vysvetľovať aj 130 paličiek na chôdzu, ktoré sa našli v hrobke faraóna. Navyše si krátko pred smrťou zlomil ľavú nohu. „Bol chorý a slabý, pri chôdzi sa musel podopierať. Keď mal 19 rokov, spadol. Neviem, ako sa to stalo, či spadol z koča, alebo možno v kúpeľni,“ načrtol šéf egyptských pamiatok Zahi Hawass. Napriek tomu, že egyptské zdravotníctvo bolo na vysokej úrovni, vtedajší lekári nedokázali zabrániť šíriacej sa gangréne v zlomenej končatine. Keď sa k tomu pridala malária, krátky život Tutanchamóna bol na konci. Mohol za to incest Výskum 11 múmií, medzi nimi aj pozostatkov Tutanchamóna, napovedali vedcom viac aj o jeho rodokmeni. Nájdeme v ňom aj odpoveď, prečo trpel toľkými chronickými vrodenými chybami. Detský kráľ sa zrodil z incestného vzťahu. Isté je, že jeho otcom bol kacírsky faraón Amenhotep IV., známy skôr pod menom Achnaton. Jeho matkou však nebola najkrajšia žena starovekého Egypta a Achnatonova manželka Nefertiti, ako sa predpokladalo. Bola ňou žena, ktorej patrí bližšie nešpecifikovaná múmia pod označením KV35YL (Younger Lady), nájdená francúzskymi archeológmi v roku 1898 v Údolí kráľov. Kto sa za ňou skrýva? „Bola dcérou Amenhotepa III. a kráľovnej Teje, starých rodičov Tutanchamóna,“ povedal Zahi Hawass. Na základe štúdie vedci predpokladajú, že Tutanchamónovou matkou bola nevlastná sestra jeho otca Achnatona, s ktorou sa podľa vtedajších zvyklostí oženil. Goldenboy Odborníci označili mladého faraóna za neduživé, chorľavé dieťa, čo sa neveľmi zlučuje s predstavou statného a silného vládcu vtedy najväčšej civilizácie na Zemi. „Ľudia si môžu o ňom urobiť aspoň ucelený obraz. Robí to z neho obyčajného človeka, čo je omnoho zaujímavejšie,“ povedal Howard Markel z michiganskej univerzity v USA. Kurátor chicagskeho múzea James Phillips si však myslí, že kult „zlatého dieťaťa“ tým vôbec neutrpí. „Ľudia si ho budú spájať s tým, čo vlastnil a nie s tým, ako vyzeral. Skutočnosť je skutočnosť, ale na jeho postavení v očiach verejnosti sa nič nemení,“ uzavrel Phillips.
35
Tutanchamón mal na tele viacero anomálií: Rázštep horného podnebia Na základe počítačovej tomografie sa vedcom podarilo zistiť, že dôvodom vysunutia hornej čeľuste vladára mohol byt rázštep horného podnebia. Tutanchamón tak mal tzv. „zajačí pysk“. Tvár kráľa Po tom, čo vedci v roku 2007 vybrali z hrobu v Údolí kráľov v Luxore múmiu detského faraóna, podrobili ju skúmaniu na počítačovom tomografe. Na základe týchto výsledkov sa im podarilo vymodelovať tvár vladára. Tutanchamón mal mierne predlženú lebku s bucľatými líčkami, plnými perami a s trochu odstávajúcimi ušami. Na rekonštrukcii jeho tváre nezávisle pracovali tri vedecké tímy z Francúzska, Egypta a USA. Ženské prsia Podrobné skúmanie múmie detského kráľa potvrdilo aj predpoklad, že vyzeral viac ako žena. Trpel totiž chorobou, ktorá sa prejavuje nadmerným zväčšením prsných žliaz. Išlo o decičné ochorenie, ktoré sa vyskytovalo v celom jeho rode vrátane jeho otca - kacírskeho faraóna Amenhotepa IV., známeho skôr pod menom Achnaton. Malária Vedci v jeho krvi našli baktérie, ktoré patria k pôvodcom malárie a zimničných ochorení. Podobné baktérie objavili aj v krvi ďalších štyroch členov kráľovskej rodiny, čo zodpovedá aj liekom, ktoré sa našli v hrobkách. Dlhé prsty Mladý kráľ mal niekoľko vrodených chorôb. Jednou z nich bol Marfanov syndróm. Ten sa prejavuje pretiahnutou kostnatou postavou a dlhšími prstami na rukách aj nohách.
36
Konská noha Dnes slávny panovník pravdepodobne chodil o paličke. Podľa najmodernejších technológií mal totiž dolné končatiny zdeformované, mal tzv. konskú nohu. Ide o osteonekrózu, chorobu kostí, ktorá blokuje prísun krvi. Zlomená ľavá noha K vážnej osteonekróze sa pridala zlomenina ľavej nohy. Vedci sa domnievajú, že ju utrpel pri páde z koča alebo v kúpeľni. Následná gangréna v kombinácii s maláriou boli podľa nich bezprostrednou príčinou smrti mladého kráľa. Diera v hlave Už prvé rádiologické vyšetrenie múmie Tutanchamóna z päťdesiatych rokov minulého storočia ukázalo dieru v lebke mladého vladára. Aj preto sa egyptológovia najprv domnievali, že kráľa zavraždili. Teraz sa zistilo, že ju pravdepodobne spôsobili ešte balzamovači, ktorí sa po smrti Tutanchamóna starali o múmiu.
37
38
devatenáctiletý Tutanchamón mohl chodit jen s holí, povšimněte si i příliš dlouhých prstů jeho nohou
39
utrpení se nevyhnutelně vepsalo do jeho tváře
40
41
ani jeho dvě děti (holčičky) se nenarodily živé a byly pohřbeny s ním
42
Tutanchamónovy sandály z ryzího zlata a zlaté chrániče prstů
a jeho kožené sandály ze zlacené kůže
43
Tutanchamónova vlněná rukavice
a jeho zlatá dýka s pochvou
44
Tutanchamónova dýka z meteoritického železa, na dolním obrázku ji vidíme společně s dýkou zlatou
45
Tutanchamónův bumerang
a válečná scéna na jednom z jeho stolků
46
Tutanchamónův válečný vůz
47
i na zlaté plaketě z jednoho z ceremoniálních štítů poráží Tutanchamón na válečném voze nepřátele Egypta - toho by však ubohý trpící devatenáctiletý chlapec nebyl ani fyzicky schopen
