Hrát si a učit se, proč ne?

Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí Jehnědí 82, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČO 75016133 tel. 465 547 259, e-mail: [email protected], http://www.jehnedi.cz

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání s motivačním názvem :

Hrát si a učit se, proč ne ? Číslo jednací : Platnost :

59/2007/K od 1. 9. 2007

V Jehnědí dne 30. 8. 2007 …………………………………… Ivana Myšáková , ředitelka školy

OBSAH: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 2.1. Součásti 2.2. Prostorové a materiálně technické vybavení ZŠ 2.3. Vybavení výpočetní techniky 2.4. Materiálně technické vybavení ŠD 2.5. Materiálně technické vybavení MŠ 2.6. Charakteristika pedagogického sboru 2.7. Podmínky pro hygienu a bezpečnost práce 2.8. Psychosociální podmínky 2.9. Spolupráce s rodiči 2.10. Dlouhodobé projekty 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Základní filozofie programu 3.2. Kompetence RVP ZV 3.3. Kompetence ŠVP 3.4. Výchovně vzdělávací cíle 3.4.1. Cíle žáků 3.4.2. Cíle učitelů 3.5. Prevence soc. patologických jevů 3.6. Zabezpečení výuky žáků se spec. Vzdělá 3.7. Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků 3.8. Průřezová témata 3.8.1. OSV 3.8.1.1. Charakteristika 3.8.1.2. Přínos 3.8.1.3. Tématické okruhy 3.8.2. Výchova dem. Občana 3.8.2.1. Charakteristika 3.8.2.2. Přínos 3.8.2.3. Tématické okruhy 3.8.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.8.3.1. Charakteristika 3.8.3.2. Přínos 3.8.3.3. Tématické okruhy 3.8.4. Multikulturní výchova 3.8.4.1. Charakteristika 3.8.4.2. Přínos 3.8.4.3. Tématické okruhy 3.8.5. Environmentální výchova 3.8.5.1. Charakteristika 3.8.5.2. Přínos 3.8.5.3. Tématické okruhy 3.8.6. Mediální výchova 3.8.6.1. Charakteristika 3.8.6.2. Přínos 3.8.6.3. Tématické okruhy 3.9. Průřezová témata na úrovni školy

5 6 6 6 7 7 7 7 8 8 8 9 10 10 11 13 13 13 14 14 14 15 15 15 15 16 16 17 17 18 18 19 19 19 20 20 20 21 21 22 22 22 23 24 24 25 25 26

2

3.9.1. OSV 3.9.1.1. Osobnostní rozvoj 3.9.1.2. Sociální rozvoj 3.9.1.3. Morální rozvoj 3.9.2. Výchova dem. Občana 3.9.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.9.4. Multikulturní výchova 3.9.5. Environmentální výchova 3.9.6. Mediální výchova – přehled činností školy 3.10. Průřezová témata v jednotlivých předmětech 3.10.1. Český jazyk 3.10.1.1. OSV 3.10.1.2. Výchova dem. občana 3.10.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.1.4. Multikulturní výchova 3.10.1.5. Environmentální výchova 3.10.1.6. Mediální výchova 3.10.2. Matematika 3.10.2.1. OSV 3.10.2.2. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.2.3. Multikulturní výchova 3.10.2.4. Environmentální výchova 3.10.3. Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda 3.10.3.1. OSV 3.10.3.2. Výchova dem. občana 3.10.3.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.3.4. Multikulturní výchova 3.10.3.5. Environmentální výchova 3.10.3.6. Mediální výchova 3.10.4. Anglický jazyk 3.10.4.1. OSV 3.10.4.2. Výchova dem. občana 3.10.4.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.4.4. Multikulturní výchova 3.10.4.5. Environmentální výchova 3.10.4.6. Mediální výchova 3.10.5. Hudební výchova 3.10.5.1. OSV 3.10.5.2. Výchova dem. Občana 3.10.5.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.5.4. Multikulturní výchova 3.10.5.5. Mediální výchova 3.10.6. Výtvarná výchova a Praktické činnosti 3.10.6.1. OSV 3.10.6.2. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.10.6.3. Multikulturní výchova 3.10.6.4. Environmentální výchova 3.10.6.5. Mediální výchova 3.10.7. Informatika 3.10.7.1. OSV 3.10.7.2. Výchova dem. Občana

26 27 28 28 28 28 29 29 30 31 31 31 32 33 33 33 33 34 34 35 36 36 36 36 38 39 39 40 41 41 41 43 43 44 44 45 45 45 46 47 47 47 47 47 48 49 49 49 49 49 51

3

3.10.7.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 51 3.10.7.4. Multikulturní výchova 51 3.10.7.5. Environmentální výchova 51 3.10.7.6. Mediální výchova 52 3.10.8. Tělesná výchova 52 3.10.8.1. OSV 52 3.10.8.2. Výchova dem. občana 54 3.10.8.3. Multikulturní výchova 54 3.10.8.4. Environmentální výchova 54 4. Učební plán 55 5. Učební osnovy 56 5.1. Český jazyk 56 5.2. Anglický jazyk 71 5.3. Matematika 76 5.4. Prvouka 93 5.5. Přírodověda 103 5.6. Vlastivěda 111 5.7. Informatika 115 5.8. Hudební výchova 117 5.9. Výtvarná výchova 121 5.10. Praktické činnosti 126 5.11. Tělesná výchova 131 6. Autoevaluace 138 6.1. Autoevaluace 138 6.2. Oblasti, cíle, kritéria autoevaluace 138 6.3. Nástroje 138 6.4. Časový plán 139 6.5. Hodnocení školy 139 6.6. Dotazník pro autoevaluci učitele 139 6.7. Časový plán 07/08 141 6.8. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 141 6.8.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 142 6.8.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole 144 6.8.3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 144 6.8.4. Stupně hodnocení prospěchu 144 6.8.4.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 145 6.8.4.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 146 6.8.4.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 148 6.8.5. Stupně hodnocení chování 148 6.8.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 149 6.8.7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 151 6.8.8. Opravná zkouška 152 6.8.9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 152

4

1. Identifikační údaje ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ č.j.: 59/2006/K Motivační název:

Hrát si a učit se – proč ne?

Předkladatel: Základní škola: Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí IČO:

75016133

Ulice, č.p., č.o.:

Jehnědí 82

PSČ, město:

562 01 Ústí nad Orlicí

Jméno ředitele:

Mgr. Ivana Myšáková

Kontakty:

tel. 465 547 259 e –mail [email protected]

Zřizovatel školy: Název:

Obec Jehnědí

Adresa:

Jehnědí 3, p.Ústí nad Orlicí 562 01

Kontakty:

tel. 465547249 e-mail [email protected]

Platnost od:

1.9. 2007

…………………………….. Ivana Myšáková, ředitelka ZŠ a MŠ Jehnědí

5

2. Charakteristika školy Základní škola Jehnědí byla postavena roku 1956. Je umístěna v centru obce Jehnědí a je obklopena zelení. Od roku 2003 je v právní subjektivitě a její název byl pozměněn na: Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí. Skládá se ze 4 součástí – základní školy, mateřské školy, školní jídelny a školní družiny. Základní škola Jehnědí je neúplnou školou – pouze pro žáky 1.-5. postupného ročníku. Její kapacita je 30 žáků. Žáci mají k dispozici tři učebny, šatnu, jídelnu, nezbytné hygienické zázemí a školní zahradu. Součástí objektu není tělocvična ani venkovní hřiště. K pohybovým aktivitám je využívána místní sokolovna a hřiště fotbalového oddílu. Jako počítačová učebna slouží ředitelna školy. V současné době navštěvuje základní školu 26-30 žáků 1. stupně z Jehnědí, Svatého Jiří, Sudislavi, Voděrad a Oucmanic. Ročníky jsou spojovány do dvou tříd, podle aktuálního počtu žáků. O žáky se starají dvě paní učitelky a paní vychovatelka. Pedagogičtí pracovníci doplňují své vzdělání dalším doplňkovým studiem, navštěvují odborné semináře a účastní se kurzů jazykových a počítačových, aby se stali plně kvalifikovanými a odborně připravenými na změny ve své pedagogické práci, které s sebou přináší zavádění školních vzdělávacích programů do výuky. Od roku 1996 škola vyučuje podle vzdělávacího programu Základní škola č.j. 16- 847/96-2. V odpoledních hodinách nabízí škola svým žákům zájmové útvary. Jejich nabídka je každým rokem aktualizována podle zájmu dětí. Škola je centrem nejen vzdělávacím, ale i společenským a kulturním. Mimoškolní projekty jsou přístupné pro širokou veřejnost. Jejich realizace otevírá prostor pro vytváření dobrých vztahů na úrovni rodič-škola, rodič – učitel- žák. Zároveň má škola díky těmto projektům možnost přibližovat a vysvětlovat rodičům i širší veřejnosti vlastní záměry, strategie a plány. Rodiče pomáhají s realizací konkrétních úkolů a nápadů.Ve škole pracuje šestičlenná školská rada, která hodnotí činnost školy a vyjadřuje se k rozpočtu školy a důležitým dokumentům. Škola spolupracuje s malotřídkami z Kerhartic, Písečné a Hnátnice.

2.1.

Součásti IZO

Základní škola Mateřská škola Školní družina Školní jídelna

102 642 133 107 589 419 102 930 716 118 000 985

Kapacita 30 28 20 neuvádí se

2.2. Prostorové a materiálně technické vybavení základní školy Odborné učebny 0 Učebny pro více než 20 žáků 2 Učebny pro méně než 20 žáků 1 Školní zahrada se šplhadly, školní pozemek 1+1 pro prakt. činnosti školní jídelna nevyhovující *

6

* Projekt na přístavbu školy, který tento problém vyřeší, je schválen. Obec Jehnědí řeší možnosti financování stavby v hodnotě 3 000 000 Kč. Hygienická stanice udělila školní jídelně výjimku. Učebny základní školy jsou vhodně vybaveny pro pracovní, relaxační i nenáročné pohybové aktivity žáků v průběhu vyučování i v době školní družiny. Žáci mají k dispozici školní knihovnu a v době vyučování mohou využívat vhodných encyklopedií, pravidel a dalších materiálů k zjišťování potřebných informací . Škola má vlastní školní pozemek a vhodné nářadí, potřebné k práci v hodinách praktických činností. Učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další pomůcky jsou pořizovány na základě podnětů ze strany pedagogů a vzhledem k rozpočtu školy. Prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů odpovídají hygienickým požadavkům. 2.3. Vybavení výpočetní technikou Počítačů celkem z toho přístupných žákům Počítačů připojených k internetu z toho přístupných žákům Dataprojektor

10 7 9 7 1

Materiálně technické vybavení školní družiny chybí třída pro školní družinu, využívána je učebna školy Vybavení TV, video, možnost práce na 3 počítačích, hry, stavebnice, elekrofonické varhany, koloběžky, zahradní stoly a lavičky 2.4. Prostory

2.5. Materiálně technické vybavení mateřské školy Prostory 1 učebna, 1 herna, ložnice, jídelna Vybavení TV, video, 1 počítač připojený k internetu, hry, stavebnice, elekrofonické varhany, vnitřní relaxační bazének, dětský obchod, zahrada s houpačkami, hopsadly a průlezkami, zahradní domeček, venkovní stoly a lavičky, pískoviště 2.6.

Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogických pracovníků celkem z toho v MŠ z toho v ZŠ z toho v ŠD Kvalifikovaní Nekvalifikovaní (pouze) v ZŠ Studující

6 2 3 1 4 2 Jedna vyučující dokončí studium na vysoké škole v lednu 2010, další plánuje zahájit studium v roce 2012. 7

2.7.

Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy

Škola se snaží pro žáky vytvářet vhodnou strukturu pracovního a odpočinkového režimu žáků s dostatkem relaxace a aktivního pohybu v průběhu vyučovacích hodin i v době přestávek. V dopoledních hodinách jsou zařazována protahovací zdravotní cvičení, o hlavní přestávce mají děti možnost pobývat na zahradě školy. Režim vyučování je sestaven s ohledem na hygienu učení a věk žáků. Źáci se stravují ve školní jídelně, která sestavuje jídelníčky podle zásad zdravé výživy. Po celý den mohou žáci dodržovat pitný režim. Na chodbě jsou umístěny várnice s nápoji. Žáci jsou pravidelně seznámovani s bezpečností ve škole, při akcích mimo školu i o prázdninách. Budova školy prochází pravidelnými kontrolami, aby se možnost úrazů snížila na minimum. V základní škole jsou pedagogičtí pracovníci schopni zabezpečit první pomoc dětem i spolupracovníkům na základě proškolení Červeným křížem. Lékárničky jsou pravidelně doplňovány a jsou umístěny tak, aby mohli být kdykoli využity. 2.8.

Psychosociální podmínky a organizační podmínky

Učitelé se snaží vytvářet příjemnou atmosféru pro žáky i jejich rodiče. Výuka je propojována se skutečným životem. Pracovníci školy přihlížejí k individuálním odlišnostem žáků, respektují je. Jsou tolerantní k chybám a omylům. Snaží se o vytváření partnerství ve vztahu učitelžák. Všichni se podílejí na tvorbě ŠVP a chápou potřeby změn ve vzdělávání. Jsou přístupní k dalšímu vzdělávání. Žáky se snaží chránit před sociálně patologickými jevy. Prevence je prováděna na základě minimálního preventivního programu a spoluprací s pracovníky pedagogickopsychologickou poradnou. 2.9.

Spolupráce s rodiči

Rodiče žáků jsou považováni též za partnery a k důležitých změnách v režimu školy mají možnost se vyjádřit. Za tímto účelem ředitel školy svolává mimořádné schůzky. 2x ročně jsou pořádány pravidelné třídní schůzky – pro rodiče žáků prvního ročníku je četnost schůzek větší. Učitelé se snaží třídní schůzky vést neformálně a jsou schopni šetrně podat rady týkající se výchovy dětí s ohledem na jejich školní úspěšnost. Za tímto účelem jezdí na pravidelné semináře s psychologickými pracovníky. V případě zájmu rodiču nabízejí učitelé možnost konzultačních hodin (na základě telefonické domluvy). O prospěchu žáků jsou rodiče informováni prostřednictvím žákovských knížek. Se zaváděním ŠVP budou informováni o svých dětech také prostřednictvím hodnotících listů, na kterých se budou podílet společně s vyučujícími a dětmi. Škola pořádá „Dny otevřených dveří“. Díky nim se rodiče mohou účastnit vyučovacích hodin buď jako pozorovatelé nebo se na vyučování přímo aktivně podílet. Rodiče také mohou pomáhat s organizací akcí v době mimo vyučování ( karneval, pohádkový les, zimní pobyt na Šajtavě….) a díky těmto společným akcím rodiče učitele mnohem lépe poznají.

8

2.10. Dlouhodobé projekty V minulých letech se škola účastnila dlouhodobého projektu Zdravé zuby a projektu Školní mléko. Díky zavádění školního vzdělávacího programu jsme se rozhodli školní rok v Základní škole Jehnědí rozdělit na 4 období, ve kterých se žáci základní školy zapojí do čtyř různých dlouhodobých projektů. Prostřednictvím výše zmiňovaných projektů se nám lépe podaří zaměřit se na mezipředmětové vazby, na zařazování průřezových témat a v neposlední řadě na plnění výchovně vzdělávacích kompetencí. Projekt na 1. čtvrtletí „VŠUDE DOBŘE DOMA NEJLÉPE „ 1.ročník NAŠE OBEC JEHNĚDÍ – fotoalbum obce 2. ročník PRSTEM PO MAPĚ – umístění Jehnědí na mapě ČR 3. ročník OBEC, VE KTERÉ ŽIJI – informační list o své obci, vztah člověka k prostředí (ENV) 4. ročník OKOLNÍ OBCE – cyklistický výlet, orientace na mapě, zakreslení obcí do mapy 5. ročník KRAJSKÉ MĚSTO PARDUBICE - celodenní výlet Projekt na 2. čtvrtletí „NEOPOUŠTĚJ STARÉ ZNÁMÉ PRO NOVÉ , ANEB Z POHÁDKY NA SKLÁDKY“ 1.+ 2. ročník EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ , bio výrobky 3. ročník VEŘEJNÝ PRŮZKUM – anketa 4. ročník EKOSYSTÉMY – přírodní společenstva 5. ročník LIDSKÁ AKTIVITA V PŘÍRODĚ - příspěvek do novin Projekt na 3. čtrvrtletí „BYLO NEBYLO – OD ADAMA K POČÍTAČI“ celoškolní projektový den - rekonstrukce určitého historického období Projekt na 4. čtvrtletí „SÍLY A BARVY ŽIVOTA“ 1. ročník – INDIÁNI 2. ročník – ROMOVÉ 3. ročník – VIETNAMCI 4. ročník – ČERNOŠI 5. ročník – ARABOVÉ Několikadenní projekt. VÝSTUP: Představení jednotlivých národnostních menšin. (oděv, jídlo, zvyky, jména, jazyk,..). Práce ve skupinách.

9

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Základní filozofie programu Náš školní vzdělávací program „Hrát si a učit se vzdělávací cíle RVP ZV.

- proč ne?“ naplňuje výchovné a

Vychází v souladu s RVP ZV z poznatků, že: • v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe, (nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo); • k učení je třeba žáky motivovat a činit je zajímavým a přiměřeným jejich věku; • nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, k tomu lze dospět tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry – objevovat; • chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu; • kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život; • efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků , ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení výsledků vzdělávání postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka; • pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva.

Náš školní vzdělávací program vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti. Nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů – na základě objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti by neměly být překážkou rozvoje žáka v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřuje se Škola pro život na využívání mezipředmětových vztahů. To znamená, že učí žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě. Při osvojování nového učiva dbá vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších. Rozvoj inteligence žáka je podporován tím, že je mu umožněno samostatně se rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně. Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které vyžadují, aby o práci přemýšleli.

10

Učitel sám je při různých formách výuky spíše organizátorem a usměrňovatelem práce žáků. Žáci mají nárok na individuální tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý musí mít prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. 3.2. Kompetence RVP ZV: Kompetence k učení 

 

 

Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: 



 



vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Kompetence komunikativní  

Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje 11



 

rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální 







Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák:  respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí  chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu  rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka  respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit  chápe základní ekologické souvislosti a envinomentární problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák:  používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

12

 přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot  využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření  orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení 3.3. Kompetence školního vzdělávacího programu Kompetence vzdělávacího programu „Hrát si a učit se – proč ne?“ vycházejí z kompetencí výše uvedených a dávají si za cíl:  Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení.  Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy.  Všestranně a účinně komunikovat.  Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých.  Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost.  Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě.  Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví.  Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.  Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. 3.4. Výchovně vzdělávací cíle 3.4.1. Cílem našeho školního programu je, aby žáci:         

poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání; zvládli základy všestranné komunikace; naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých; byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti; projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě; získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili; byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám; dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností.

13

3.4.2. Cílem školního programu je, aby učitelé dokázali: 

vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků;



vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru;



poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti;



dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí;



rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem;



volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků;



vytvářet u žáků logické a kritické myšlení;



učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám;



rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu;



utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí;



vést žáky k vlastní organizaci učení.



využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím;



využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků;



organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě;



hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny;



organizovat práci žáků ve skupinách;



vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů.

3.5. Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. 3.6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola je otevřená žákům se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným, žákům s mimořádným nadáním. Třídní učitel zjišťuje vzdělávací potřeby žáků a ve spolupráci s poradenským zařízením v Ústí nad Orlicí zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci se zdravotním postižením i žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a 14

další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci. 3.7. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Škola vyhledává a snaží se rozvíjet talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. Mimořádně nadaní žáci se mohou účastnit meziškolních soutěží. 3.8. Průřezová témata RVP ZV 

reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.



tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV1. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod.



Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu.

V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Envinomentární výchova Mediální výchova

3.8.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 3.8.1.1.

Charakteristika průřezového tématu

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě.

15

Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. 3.8.1.2.

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  vede k porozumění sobě samému a druhým  napomáhá k zvládání vlastního chování  přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni  rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti  utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci  umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů)  formuje studijní dovednosti  podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým  vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci  vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů  přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování  napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování 3.8.1.3.

Tematické okruhy průřezového tématu

Osobnostní rozvoj  Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium  Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí  Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení  Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolněnírelaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích  Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

16

Sociální rozvoj 

Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí  Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)  Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci  Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence Morální rozvoj 



Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

3.8.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA 3.8.2.1.


Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

17

3.8.2.2.


V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod  vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti  umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků  rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti  prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování  vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě  vychovává k úctě k zákonu  rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku  učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti  přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost  rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů  motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším  umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)  vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností  vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu 3.8.2.3.


Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých občanů – v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků. 

Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci



Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

18



Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí



Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti 3.8.3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH SOUVISLOSTECH 3.8.3.1. Charakteristika průřezového tématu

A

GLOBÁLNÍCH

Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. 3.8.3.2.


V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy  prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech  prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv  rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech  rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru  prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu  vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání  vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory  rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv

19

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  pomáhá překonávat stereotypy a předsudky  obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi  kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života  utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti  podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám  upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost 3.8.3.3.


Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru.  Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy  Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů  Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže 3.8.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 3.8.4.1.


Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.

20

3.8.4.2.


V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti  rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých  učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých  učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné  rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin  rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie  učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,  poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je  napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí  stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu  pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti  vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu  učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám 3.8.4.3.


Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace daného tematického okruhu, popř. tématu může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů apod. 

Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo

21

příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě 

Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy



Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku



Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání



Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty 3.8.5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 3.8.5.1.


Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. 3.8.5.2.


V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí  vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování  přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa 22

      

umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty  vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů  vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti  podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí  přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí  vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí  vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví 3.8.5.3.


Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. 

Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)



Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí,

23

principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) 

Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.)



Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás) 3.8.6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

3.8.6.1. Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby

24

odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. 3.8.6.2.


V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:           

přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení  vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění  rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci  napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace 3.8.6.3.


Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností. Tematické okruhy receptivních činností: 

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu



interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; 25

hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) 

stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)



vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu



fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách

Tematické okruhy produktivních činností: 

tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení



práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce

3.9. Průřezová témata na úrovni školy : 3.9.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Cílem OSV je rozvíjet u žáků praktické životní dovednosti vztahující se k němu samému (organizace vlastního života, myšlení, pocitů, chování ) a k druhým lidem ( komunikace, spolupráce, mezilidské vztahy vůbec ). Je to praktické osvojování si zásad morálky v běžném životě. Smyslem je hledat cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě i jiným. Naplňování tohoto cíle se děje v zásadě třemi způsoby :

26

1) Činnostmi na úrovni koncepce školy 2) Každodenním jednáním pedagogických ( ale i nepedagogických ) pracovníků – denně se ve škole přihodí řada situací, které jsou příležitostí k praktickému předvedení správných modelů chování, ať už takový model předvádí sám pracovník svým jednáním nebo vede žáky vhodným řešením situací k navozování dobrých vztahů. Toto jednání včetně koncepce vyučovacích hodin by mělo vést k tomu, že žák se učí : 

být otevřený a citlivý k lidem,



tolerantní a solidární s druhými



vcítit se do situace druhého



orientovat v základních mravních hodnotách,



posuzovat jednání lidí a zaujímat kritické postoje k jevům, které základní lidské hodnoty a mravní normy znevažují a porušují



žít v sociální skupině, respektovat její pravidla



zaujímat pozitivní vztahy ke starým, nemocným a postiženým lidem



samostatně se rozhodovat a nést důsledky svého rozhodnutí



uvědomovat si, že dodržování morálních zásad a pravidel chování usnadňuje komunikaci s ostatními lidmi a život ve společnosti



přiznat chybu, poučit se z ní a pokusit se o nápravu



co nejobjektivněji posuzovat své fyzické a duševní možnosti, klást na sebe přiměřené požadavky

3) Začleněním OSV do všech vyučovacích předmětů ( viz průřezová témata podle předmětů ) 3.9.1.1. OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání  Základní linie prolínající výukou všech ročníků a všech předmětů.  Respektuje věkové odlišnosti,  hledá správnou proporci mezi prostým zapamatováním a tvůrčí aplikací poznatků,  důraz klade na dovednosti pro učení a studium. Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace  Mimoškolní akce,  Systém hodnocení ( klasifikační řád ) Psychohygiena  Nabídka zájmové činnosti  Respektování věkových zvláštností Kreativita  Koncepčně – dát příležitost,  školní projekty

27

3.9.1.2. SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí, mezilidské vztahy  Školní řád  Třídní kolektiv ( práce třídního učitele )  Mimoškolní akce, Komunikace  Koncepčně – dokázat informace ( přání, omluvu, přesvědčování atd. )  získat, předat, ale také přijmout ( poslouchat se navzájem ). Kooperace a kompetice  Kompetice ( tj. soutěžení rivalita ) tvoří sice část koncepce školy ( systém soutěží jako příležitost pro talenty ), ale musí to být v rovnováze se spoluprací a kooperací. Právě sem by měla směřovat práce ve vyučovacích hodinách, aby nebylo soutěžení příliš, učit se týmové práci. 3.9.1.3. MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika  Třídní kolektiv  Mimoškolní akce,  Pomoc mladším spolužákům – akce žáků ZŠ pro MŠ, starších žáků ZŠ pro mladší spolužáky

3.9.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Průřezové téma je zastoupeno v těchto vyučovacích předmětech: ČJ, PR,PŘ, VL, AJ, HV, Informatika, TV Občanská společnost a škola 

Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět Formy participace občanů v politickém životě



Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět ve 4.-5. ročníku Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování



Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět ve 4.-5. ročníku

3.9.3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ SOUVISLOSTECH

V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Průřezové téma je zastoupeno v těchto vyučovacích předmětech: ČJ, PR,PŘ, VL, AJ, HV, Informatika, Evropa nás zajímá

28



Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět v 5. ročníku a AJ ve 4.+5. ročníku

Objevujeme Evropu a svět člověk  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět v 5. ročníku a AJ ve 4.+5. ročníku

3.9.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Průřezové téma je zastoupeno v těchto vyučovacích předmětech: ČJ, M, PR,PŘ, VL, AJ, HV, VV, PČ, Informatika, TV Kulturní diference  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět v 5.r. Lidské vztahy  Existuje mnoho kultur, ale každý je někde zakotven – můj domov, naše škola (znak školy, hymna školy, vlajka školy ), naše město, náš stát, náš svět.  Tématický okruh je integrován do všech všech vyuč. předmětů 1.-5. ročníku Etnický původ  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět v 5.r. Multikulturalita  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět, Český jazyk a literatura , AJ – 4. +. 5.roč. 3.9.5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Průřezové téma je zastoupeno v těchto vyučovacích předmětech: ČJ, M, PR,PŘ, VL, AJ, VV, PČ, Informatika, TV Ekosystémy  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět Základní podmínky života  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět Lidské aktivity a problémy životního prostředí  Organizace pravidelného sběru papíru  Třídění odpadu – koše pro plasty  Pravidelný úklid kolem školy Vztah člověka k prostředí  Tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět  Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce 3.-5. ročník

29

3.9.6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Průřezové téma je zastoupeno v těchto vyučovacích předmětech: ČJ, PR,PŘ, VL, AJ, HV,VV, PČ,Informatika, Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět 3. + 5.ročník.  Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality  tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu ČJ a literatura Fungování a vliv médií ve společnosti  tématický okruh je integrován do vyučovacích předmětů ČJ a literatura ve 4.+5. ročníku, Člověk a jeho svět ve 4.+5 ročníku. Tvorba mediálního sdělení  tématický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Čj a literatura Práce v realizačním týmu formou  tématický okruh je realizován formou projektů napříč všemi vyuč. předměty Přehled činností školy a jejich podíl na naplňování průřezových témat Přehled obsahuje činnosti v souladu s koncepcí na úrovni celé školy, nikoli na úrovni jednotlivých předmětů. Vysv. : OSV – osobnostní a sociální výchova MKV – multikulturní výchova VDO – výchova demokratického občana ENV – environmentální výchova VEGS – výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech MV – mediální výchova Činnost První školní den Pohádkový les Stůj, pozor, červená (dopravní výchova Halloweenské učení Mikuláš Vánoce v Pasíčkách Tajný předvánoční výlet se spáním ve škole Vánoční besídky Den otevřených dveří (pro rodiče, veřejnost) Zápis do 1. tříd ( žáci pro děti) Zimní pobyt na horách Maškarní karneval Velikonoční výstava Srovnávací testy Kalibro –5.r. Pasování páťáků na žáky 2. stupně Nabídka kroužků Turnaj malotřídních škol Sběr Tříděný odpad Plavecká škola (1. – 4. roč. ) Den zdraví Školní výlet Návštěva budoucích prvňáčků z MŠ 1. roč.

OSV X X X X X X X X X X X X X X X X X

VDO X

VEGS

MKV

X

X X

ENV

MV X

X

X X X X X X X X

X

X X

X X X

X X X

X X X X

X X

X X

X X

X X

X

30

3.10. Průřezová témata v jednotlivých předmětech v 1.-5. ročníku

3.10.1. ČESKÝ JAZYK 3.10.1.1.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  smyslové vnímání – zrak, sluch, hmat,  cvičení paměti, pozornosti,  problémové úlohy, rébusy,  rozvoj slovní zásoby Sebepoznání a sebepojetí  dramatické hry : já a moje tělo,  popis osoby, zvířete, věci,  vztahy v rodině,  sebehodnocení svých znalostí a úspěchů Seberegulace a sebeorganizace  řešení samostatných úkolů,  „odhad schopností“,  tiché čtení,  moje role ve dvojici, ve skupině Psychohygiena  tělovýchovné chvilky,  relaxační cvičení,  hudba jako zklidňující prvek,  dechová cvičení Kreativita  tvoření vět na daná slova,  dovyprávění příběhu,  vymyšlené příběhy,  užití prvků dramatické výchovy,  čtení s porozuměním,  otázky a odpovědi k textu Sociální rozvoj Poznávání lidí

31

  

vzájemné poznávání a soužití ve třídním kolektivu, seznamování s dospělými pracovníky školy, popis a charakteristika osob

Mezilidské vztahy  seznámení se s pravidly chování ve škole,  snaha o jejich dodržování, rozpoznání, co je správné a co ne,  pomoc druhému,  využití pohádkových textů – „dobro x zlo“,  využití prvků dramatické výchovy

Komunikace  monolog x dialog – jeho pravidla,  dramatizace textů,  pantomima,  scénky – pozdrav,  prosba, omluva, umět o něco požádat, poděkovat, odmítnout Kooperace a kompetice  spolupráce ve dvojicích, ve skupině,  náhodné vazby, rozdělení rolí Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  společné řešení problému v rámci třídy – „porota ze žáků“ – vynesení rozsudku,  modelové situace - nacvičování Hodnoty, postoje, praktická etika  právo říci svůj názor mají všichni / naslouchání druhých, slušná forma komunikace /

3.10.1.2.

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Občanská společnost a škola  znát jméno školy, adresu,  účast na akcích školy: vernisáž, turnaj ve fotbalu, Občan, občanská společnost a stát  znát svá práva a povinnosti,  umět nést odpovědnost za své činy

32

3.10.1.3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V SOUVISLOSTECH

EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  vyprávění o dovolené v zahraničí,  pohledy, fotografie,  využít olympijských her a jiných mezinárodních setkání Objevujeme Evropu a svět  my v cizině x cizinci v naší vlasti, městě, cizí jazyk, národní zvyky a tradice, písně, tance, jídlo  Jsme Evropané  členství v EU

3.10.1.4.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Kulturní diference  jedinečnost každého – vyprávění o sobě, co rád dělám,  zvyky rodin – trávení Vánoc, Velikonoc,  poznávání našich kulturních památek - výlety Lidské vztahy  hodnocení mezilidských vztahů v přečtených textech,  srovnání se skutečností ve třídě, v rodině,  využití pohádek - hodnocení vlastností pohádkových postav Etnický původ  jsou –li ve třídě děti z etnických menšin – porovnání zvyků (Vánoce, Velikonoce) Multikulturalita  využití slovenské literatury – rozdíly a shody, Princip sociálního smíru a solidarity

3.10.1.5.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Lidské aktivity a problémy vzájemného soužití  diskuze a volné psaní Vztah člověka k prostředí  využití odborných textů v učebnicích a encyklopediích,

3.10.1.6.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  práce s dětskými časopisy – rozvíjení vkusu, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

33

 čtení zprávy, oznámení stavba mediálních sdělení  posouzení pozvánky na školní vernisáž,  poslech grafického záznamu přímé řeči vnímání autora mediálních sdělení  diskuze fungování a vliv médií ve společnosti  dramatizace Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení  zpráva, pozvánka, besídka, sdělení vlastních myšlenek práce v realizačním týmu

3.10.2. MATEMATIKA 3.10.2.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  rozvíjení pozornosti a soustředění při získávání poznatků z nového učiva a při jeho procvičování,  rozvíjení smyslového vnímání,  rozvoj dovednosti zapamatování (Geometrie – hmat a zrak: geometrické tvary a tělesa, Aritmetika – dovednost zapamatování, pozornost a soustředění: obor pamětného i písemného sčítání, odčítání, násobení a dělení, číselné řady, řešení problémů - slovní úlohy Sebepoznání a sebepojetí  rozvíjení vztahu ke vzdělání, pozitivní přístup k získávání znalostí Seberegulace a sebeorganizace  u všech typů příkladů využití sebekontroly pomocí zkoušky,  u slovních úloh zkontrolování si postupu řešení a nepodléhání panice (sebeovládání ) při špatném vyřešení úlohy,  při delší časové práci se naučit rozdělit si čas,  naučit se nést důsledky svého uvažování,  nenechat se zmást Psychohygiena  rozvíjení schopnosti nepodléhat stresům z neúspěchu, ale snažit se jim předcházet, vyhledání pomoci při řešení potíží (práce s pomocnými kartami a tabulkami: vzorce, tabulka násobků apod.), relaxační hry

34

Kreativita  rozvíjení schopnosti uplatnit své nápady při řešení slovních úloh,  tvoření vlastních slovních úloh, zajímavých příkladů, hlavolamů Sociální rozvoj Poznávání lidí  vzájemné poznávání se v třídním kolektivu, při práci dvojic a skupin Mezilidské vztahy  péče o dobré vztahy v kolektivu,  cvičení tolerance a pochopení pro slabší spolužáky,  při práci skupin a dvojic: rozvíjení schopnosti pracovat s různými žáky, respektování práce druhých, vzájemná pomoc při řešení úloh Komunikace  rozvíjení schopnosti komunikovat s ostatními žáky a s učitelem při řešení matematických cvičení Kooperace a kompetice  rozvíjení schopnosti pracovat ve skupině: koordinace práce, společné řešení problému, respektovat vedoucího skupiny, hodnocení spolupráce;  při soutěžích se učit etické zvládání situací – nepodvádět, zvládat neúspěch, nepovyšovat se Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  zvládání úkolů vyplývajících z učiva,  cvičení dovednosti řešit vzniklé problémy – různá řešení, pomoc druhých;  dokázat v učivu navázat na učivo již osvojené,  umět si stát za svým rozhodnutím Hodnoty, postoje, praktická etika  při práci si uvědomovat svoji zodpovědnost, hlavně při práci skupin;  spoléhat se na sebe i na ostatní, spravedlivé hodnocení práce svoji i druhých, cvičení pozitivních vztahů ke spolužákům – ohleduplnost, tolerantnost, pomoc

3.10.2.2. VÝCHOVA K MYŠLENÍ SOUVISLOSTECH

V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  využití vlastních zkušeností, poznatků získaných při prvouce (Aritmetika – práce s velkými čísly: porovnávání čísel označujících rozlohu světadílů a oceánů, využití tabulek a grafů;

35

Geometrie – úsečky označující délku říčních toků a jejich porovnávání, práce s grafy a tabulkami, převody délkových jednotek) Objevujeme Evropu a svět  tvoření a řešení slovních úloh, tabulek a grafů, zajímavých cvičení s tématikou Evropy (práce s čísly označujícími rozlohu, počet obyvatel evropských států, práce s čísly označujícími nadmořské výšky hor, délky řek, plochy oceánů a moří, příklady s čísly vyjadřujícími vzdálenosti různých měst, využití tabulek a grafů) Jsme Evropané  znalost cizích měn, zejména euro (event. zařadit příklady na převody měn, zejména euro)

3.10.2.3.


Kulturní diference  respektování spolužáků jiných etnik ( ve všech hodinách ) Lidské vztahy  rozvíjení schopnosti spolupráce s ostatními v třídním kolektivu, na společné práci se podílí všichni bez rozdílu pohlaví, barvy pleti a příslušnosti k národu,  tolerance všech žáků,  uplatňování principu slušného chování

3.10.2.4.

ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Základní podmínky života  voda – využití při slovních úlohách o spotřebě vody v domácnosti, spojitost s ochranou vody a jejím šetření,  v geometrii převod jednotek objemu; energie – elektrická energie a její hodnota,šetření el. energie (slovní úlohy o domácnosti,práce s grafy a tabulkami ) Lidské aktivity a problémy životního prostředí  odpady a hospodaření s odpady – druhotné suroviny: slovní úlohy související se sběrem papíru, množství nasbíraných kg ve třídě, škole, městě, porovnávání nasbíraného množství – tabulky, grafy, diagramy, v geometrii převody jednotek hmotnosti Vztah člověka k prostředí

3.10.3. PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA 3.10.3.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  Cvičení smyslového vnímání (např. pokusy s potravinami, poznávání přírodnin-zkoumání jejich vlastností).

36

  



Rozvíjení pozornosti při získávání nových poznatků. Cvičení soustředění při plnění úkolů při procvičování a opakování. Rozvoj dovednosti zapamatování si důležitých bodů či dat a schopnosti dané údaje vyhledávat , pracovat s nimi , využívat je (1. – 3. roč. - učebnice, prospekty, encyklopedie; 4. – 5. roč. + navíc propagační materiály, internet). Propojení s ostatními předměty (např. výtvarná výchova, čtení, dramatizace…).

Sebepoznání a sebepojetí  Rozvíjení vztahu ke vzdělávání a kladného přístupu k získávání znalostí dle vlastních možností.  Snaha o překonávání překážek.  Ve 4. a 5. ročníku důraz také na vlastní nápaditost, tvořivost, snaha o samostatný přístup k probírané látce, učivu.  Tvorba referátů, tajenek, úkolů pro ostatní spolužáky. Seberegulace a sebeorganizace  Cvičení sebekontroly a sebeovládání při upevňování poznatků, procvičování a opakování.  Rozvíjení schopnosti stanovit časový rozvrh pro plnění úkolů a dodržovat jej.  Plánování učení a zodpovědná příprava na referáty a projekty (4. – 5. roč.).  Projekty kombinovat jako formou samostatné práce, tak i skupinové (náhodně zvolené, podle přání) – nutnost vyslechnout a pracovat s názorem druhých. Psychohygiena  Rozvíjení dovednosti nepodléhat zátěžovým situacím, ale předcházet jim.  Snaha o pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému.  Umět najít pomoc při potížích (komunikace s učitelem, ve škole schránka , linky bezpečí).  Využívání modelových situací, ve kterých je rozvíjena snaha o společné řešení problému již vyskytujícího se či pouze možnosti jeho vzniku (prevence).  Vytvořit prostředí vzájemné důvěry a inspirace pro tvoření. Kreativita  Rozvíjení schopnosti uplatnit nápady, hledat další cesty k uplatňování nápadů a realizovat je.  Originálními způsoby, prostředky a možnostmi zpracovávat projekty a jejich vzájemné ukázky spojené s ohodnocením svými spolužáky. Sociální rozvoj Poznávání lidí  Vzájemné poznávání se v třídním kolektivu, rozvíjení hlubšího poznání spolužáků – neposuzovat je podle prvního dojmu.  Rozvíjet další poznávání při práci ve dvojicích, skupinách, prvoučných vycházkách, exkurzích, výletech.

37

Mezilidské vztahy  Uplatňovat péči o kvalitní vztahy v kolektivu, cvičit toleranci a pochopení pro spolužáky, umění respektovat se navzájem (např. oslovovat se křestními jmény, pokoušet se při řešení konfliktů dívat se na vše i očima druhého, při neúspěchu hledat společně řešení apod.).  Sledování mezilidských vztahů v různých časových obdobích.  Sledování porušování lidských práv v naší historii. Komunikace  Zdokonalování se v komunikaci verbální – modelové situace v prvoučných tématech (prosba, omluva, informace pro druhé, vysvětlení, asertivní jednání, dialog apod. – 1. – 5. roč.).  Rozvíjení komunikace neverbální – referáty, projekty.  V historii sledovat neexistující komunikaci i s důsledky. Kooperace a kompetice  Rozvíjení schopnosti pracovat v kolektivu (ve dvojicích, ve skupině), hodnotit spolupráci a její přínos, umět se podřídit práci skupiny.  Sledovat další příklady spolupráce mezi lidmi, národy, státy ( např. spolupráce evropských států při řešení celoevropských problémů – Evropská unie). Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  Zvládání problémů vyplývajících z učiva, cvičení dovednosti řešit tyto problémy.  Hledat v historii souvislosti a na příkladech historických osobností ukazovat, jak se rozhodovali, jak řešili problémy a jak ovlivnila jejich rozhodování doba, ve které žili (např. Jan Hus, Milada Horáková, Václav Havel). Hodnoty, postoje, praktická etika  Cvičení pozitivních vztahů ke spolužákům – rozvíjet pomoc a ohleduplnost na základě vlastního žebříčku hodnot, který by měl být tvořen povědomím o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování.( Dané uplatňovat např. i v tématu rodina, význam a funkce rodiny – 1. – 5. roč.).  Cvičení dovednosti analýzy postojů a hodnot v chování historických osobností – 4. – 5. roč.

3.10.3.2.


Občanská společnost a škola  Cvičení sdělit otevřeně slušnou formou svůj názor při řešení daných úloh, podporovat aktivní zapojení do řešení těchto úkolů. Občan, občanská společnost a stát  Odpovědný přístup k přípravě na hodinu – práva a povinnosti žáků.  Aplikace na historické události – práva a povinnosti v různých společenstvech ( tlupa, kmen, rod, první státy, říše, stavovská monarchie, období absolutismu, osvícenské názory, 38

novodobá občanská společnost; demokratické zřízení s ústavou, pluralitní parlamentní demokracie v kontrastu s totalitou, národnostní problematikou a porušováním lidských práv). Formy participace občanů v politickém životě  V průběhu dějin boj za všeobecné a rovné volební právo.  Demokratické volby – parlamentní, krajské a komunální. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování  Prvky demokracie v hodinách – řád, norma, spravedlivé hodnocení.  V historických souvislostech – demokracie a diktatura v našich dějinách.  Co je to Ústava, její význam.


V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  Na základě vlastních zkušeností z cestování po jiných zemích během prázdnin.  Seznamování s tradicemi, zvyky , životním stylem zajímavostmi, odlišnostmi, jazykem národů v Evropě.  Zpracování poznatků do projektů, referátů, využití encyklopedií, map, internetu. Objevujeme Evropu a svět  Naše vlast a Evropa (naši sousedé, srovnání s ostatními státy).  V učivu o Evropě poznávají žáci povrch a přírodní útvary v Evropě, vodstvo, faunu a floru v Evropě i ve světě.  Seznamují se s evropskými státy a jejich hlavními městy,  Učí se specifika jednotlivých států (vlajky, státní symboly, měna apod.) Jsme Evropané  Seznámení s historickými kořeny evropské civilizace.  Připomenutí rozdělení Evropy železnou oponou po 2. světové válce a integrace Evropy v 90. letech 20. století - Evropská unie. 3.10.3.4.


Kulturní diference  Poznávání vývoje naší kultury.  Promítání cizích vlivů do české kultury a naopak: české osobnosti ovlivňují světovou kulturu.  Na základě poznávání dějinných událostí (konflikty vyplývající z odlišností sociálních, kulturních, náboženských apod.) respektovat zvláštnosti ostatních etnik.

39

Lidské vztahy  Rozvíjení schopnosti spolupráce v třídním kolektivu, prosazovat slušné chování.  Aplikace na různé situace nejen mimo školní prostředí. Etnický původ  Respektování jiných etnických skupin i s jejich odlišnostmi.  Sledování česko – německé otázky v historii, problém židů za druhé světové války, soudobá rasová nesnášenlivost. Multikulturalita  Rozvíjet vzájemné obohacování se a naslouchání druhým nejdříve ve třídě a zkušenosti využívat ve vztahu k příslušníkům jiných sociokulturních skupin.  Schopnost využít cizí jazyk – důležitý nástroj dorozumívání. Princip sociálního smíru a solidarity  Vedení k nekonfliktnímu životu ve třídě, jejíž součástí mohou být i cizí státní příslušníci nebo členové jiných etnických skupin.  Využít zkušenosti i nad rámec třídního kolektivu.

3.10.3.5.


Ekosystémy  Zařazování rostlin a živočichů do různých ekosystémů (rostlinná a živočišná pásma v Evropě i ve světě).  Význam jednotlivých ekosystémů pro život na Zemi.  Naše obec a její vliv na okolní přírodu (čističky vod, sběrné dvory, černé skládky apod.). Základní podmínky života  Jaké jsou základní podmínky života na Zemi?  Nutnost ochrany životního prostředí – ekologie, národní parky, rezervace, chráněné krajinné oblasti (ochrana vzácných živočišných a rostlinných druhů).  Možnosti ohrožení zákl. podmínek života. Lidské aktivity a problémy životního prostředí  Seznámení se základními globálními problémy lidstva.  Životní prostředí a zemědělství a chemie, doprava, průmysl, odpady.  Možnost zapojení se do ochrany životního prostředí ( např. třídění odpadků,údržba studánek, čištění koryt řek, přikrmování zvěře). Vztah člověka k prostředí  Co můžeme udělat my pro ochranu prostředí?  Naše obec a příroda – zajišťování ochrany životního prostředí v naší obci..

40

 

Seznámení s ekologickými problémy v okolí a jejich řešení. Vliv prostředí na zdraví.

3.10.3.6.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  V rámci „Aktualit a zajímavostí“ v hodinách prvouky sledovat a hodnotit různá mediální sdělení.  Utvářet vlastní rozlišovací schopnosti na realitu, bulvár, reklamu. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality  Vnímat různé typy sdělení a rozlišovat jejich podání a obsah. Stavba mediálních sdělení  Z vlastní zkušenosti uvést příklady pravidelnosti v sestavování mediovaných sdělení ( např. zpravodajství, deníky, některé časopisy) Vnímání autora mediálních sdělení  Snažit se vytvářet vlastní hodnotící postoje k získávaným mediálním sdělením. Fungování a vliv médií ve společnosti  Seznámit se s příklady ovlivňování společnosti i jednotlivců médii (např. vliv médií za socialismu, reklamy v současných médiích). Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení  Příprava na tvorbu individuálních i skupinových sdělení pro školní časopis nebo rozhlas. Práce v realizačním týmu  Rozvíjet schopnost podílet se na práci v týmu pro školní časopis a rozhlas dle svých věkových možností.

3.10.4. ANGLICKÝ JAZYK 3.10.4.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  Komunikace v anglickém jazyce, hodnocení a sebehodnocení v AJ zaměřené nejen na memorování (slovíčka, fráze), ale hlavně na tvořivou dovednost , dramatizaci a jakési rčení: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“ Jaká hra mi jde a jaká ne? – AT PLAY /3. roč./, umět popsat druhy sportu, vyjádřit jejich oblibu a naopak /SPORTS AND GAMES – 4.

41

roč./, cvičení paměti /Kimova hra/, cvičení smyslů, pozornosti, užití a práce, hra s počítačovými programy…. Sebepoznání a sebepojetí  Při jakékoliv samostatné práci –samostatné řešení a vlastní osobní přístup k zadané činnosti s oporou o slovník.  Tvořivý a osobnostní přístup k PROJEKTŮM na daná témata. MY FAMILY. A LETTER TO MY FRIEND,……, dramatické hry /já a moje tělo, popis osoby, věci, zvířete/…. Seberegulace a sebeorganizace  Dodržování pravidel v rámci skupinových prací, rozhovorů, dramatizace a také umění sám využívat nabízených možností dobrovolných úkolů v samotném systému hodnocení anglického jazyka.  Umět se samostatně rozhodovat a vybírat si z nabídky možností podle sebe.  Tvorba vlastního rozvrhu podle svých představ a potřeb: MY TIMETABLE.  Umět požádat o zapůjčení věci – CAN I have? /4. roč./ Psychohygiena  Střídání různých forem práce a aktivní zapojování se do těchto činností. Kreativita  Řešení zadaných situací či situací, na které se náhodně „narazí“ a umět je originálně vyřešit.  Být tvořivým a tuto tvořivost zapojit jak formou písemného /výtvarného/ zpracování, ale také domluvou se s ostatními v kolektivu, dramatizací, hrou, vlastní nápaditostí.  Zpracovat a zahrát pohádku – 1 pohádku Sociální rozvoj Poznávání lidí  Vzájemná spolupráce, modelové situace, rozhovory a konverzace na daná témata, společný projekt /časopis, pohádka/…. Mezilidské vztahy  Vzájemná pomoc při společném řešení situací, tvorba scének, rozhovorů, umění vcítit se podle možností do různých skupin, např. při hodnocení či posuzování výkonů, nápaditosti a tvořivosti svých spolužáků, pomoc potřebnému, služba pro kolektiv… Komunikace  Konverzace na daná témata, skupinové dialogy, tvorba otázek a odpovědí, dramatizace textů… Kooperace a kompetice  Tvorba a práce ve skupinách, spolupráce ve dvojici, náhodné vazby, rozdělení rolí, spolupráce s knihovnou…

42

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  Umění komunikovat. Ať Čech, Angličan či Američan – všichni musí umět řešit dané aktuální situace.  Snažit se najít klady a zápory řešení, umět si poradit podle vlastního přesvědčení a také svědomí. Umět popsat ztracenou osobu, požádat o pomoc při hledání. /MY FACE, BODY, HE/SHE IS WEARING…./, problém řeší celá třída: ZAHRAJ, PŘEDVEDˇ Hodnoty , postoje praktická etika:  Umění být vnímavý a vážit si sebe i druhého, svého i cizího majetku.  Využití empatie v různých situacích, kde je zapotřebí spolupráce, pomoc, rada.  Mluví-li jeden, nasloucháme, všichni mají právo říct svůj názor… Zamyslet se nad tím, kým Bych chtěl/a být? Proč? I WANT TO BE……. WHY?

3.10.4.2.


Občanská společnost a škola  I v anglicky mluvících zemích mají ústavu, volby…. Proto těchto znalostí můžeme využít v rámci žákovského sněmíku.  Seznámení se se systémem školství v anglicky mluvících zemích, porovnat. MY SCHOOL… /seznámení, povídání, příprava na hlubší poznatky - 2.stupeň ZŠ/ Občan, občanská společnost a stát  Velká Británie a USA, hlavní města, prezidenti, jiné zvyky, tradice, kultura, svátky…. /srovnání s ČR/ /opět jednoduchou formou, spíše „naťuknutí“ – příprava pro 2. stupeň ZŠ/… Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování  Řešení problémů či situací – každý má právo říct svůj názor a přesvědčit o své pravdě ostatní.  Nakonec se menšina přizpůsobí většině.


V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  Porovnání znalostí o ČR a Velké Británii.  Jaké další státy EVROPY známe? /anglicky názvy států Evropy/.. GREAT BRITAIN /5. roč./, využití olympiády, sportovních utkání, zprávy nás ovlivňují, novinky – co se událo?… Objevujeme Evropu a svět

43





Evropa a její státy, které jsme navštívili o prázdninách – HOLIDAY, GREAT BRITAIN, THE USA /5. roč./+ orientace v mapě daných států, měna, britská a americká vlajka – popis /4. roč./. Přísloví, říkanky, hrátky v anglickém jazyce s porozuměním + využití textů anglických písní a jmen konkrétních zpěváků… Významné osobnosti VB a USA /opět jen zmínka/… „CIZÍ JAZYK NÁM OTEVÍRÁ DVEŘE…“

Jsme Evropané  Zpracování krátkého projektu – informace o České republice – MY COUNTRY, MY TOWN… /zase jednoduchou formou, 5.ročník/

3.10.4.4.


Kulturní diference  Porovnání zvyků a tradic v USA, Velké Británii a ČR – CHRISTMAS, EASTER, HALLOWEEN, SAINT VALENTINE´S DAY….. /různé formy zpracování, postavené na prožitku, projekty – přizpůsobení dětem mladšího školního věku/ Lidské vztahy  Vzájemná ohleduplnost, potřeba kooperace, radost ze společného tvoření, základní vztahy v rodině – MY FAMILY, MY FRIEND… Etnický původ  Zmínka o odlišení národnostního, sociálního, náboženského atd. – články z novin, překlady s oporou o slovník /opět jednoduše/… Multikulturalita  Stejně jako jsou různá nářečí v ČR, odlišnosti i v anglickém jazyce v rámci státu či rozdíly v „americké“ a „anglické“ angličtině…. /jen zmínka, reakce na nalezení odlišnosti, zajímavost/ Princip sociálního smíru a solidarity  Správnost a potřebnost tohoto principu by měla být přirozeným vyústěním předchozích tematických okruhů.

3.10.4.5.


Ekosystémy  Jsme součástí přírody, pozorujeme své okolí.  Společenstva např. okolí lidských obydlí, pole, les, voda – propojení s PRV, zvířata v daných společenstvech /ON THE FARM – 3.ročník, PETS – 4.ročník, FARM ANIMALS – 5.ročník/... Základní podmínky života 44



Vyjádřit základní lidské potřeby- WHAT DO YOU NEED? /5. roč./.

Lidské aktivity a problémy životního prostředí  Čtvero ročních období: SPRING, SUMMER, AUTUMN, WINTER – WHAT´S WEATHER LIKE? /5. roč./ a možnosti aktivit v nich. Vztah člověka k prostředí  Vztah ke svému domovu, městu, zemi a přírodě vůbec. AT HOME, IN THE TOWN – 3. roč., AT HOME, IN THE PARK, IN THE TOWN – 4. roč. ….

3.10.4.6.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení  Tvorba pozvánky: MY BIRTHDAY PARTY /4. roč./, pozvánka do kina, divadla – 5. roč. /minulý čas prostý – sloveso TO BE/…, HRA NA REPORTÉRA – každodenní konverzace – otázky a odpovědi, komunikace a mluvení základem dorozumívání, kontaktu, pochopení…. Práce v realizačním týmu  Umění pracovat a tvořit v týmu – redakce /jednoduchý popis, vyprávění jako ukázka možného článku/…..

3.10.5. HUDEBNÍ VÝCHOVA 3.10.5.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  cvičení pozornosti – např. opakování rytmu, melodie  zapamatování si textu, smyslové hry – zvuky, tóny Sebepoznání a sebepojetí  hra na tělo – rytmus, znázornění hudebních nástrojů, hudební sebevyjádření Seberegulace a sebeorganizace  práce ve dvojicích, ve skupinách – učí se spolupráci Psychohygiena  znázornění pohybu, hudba jako uklidňující prvek, podporuje vnímavost, city a vůli  -uvolnění, relaxace při poslechu hudby  foukání svíček - dechová cvičení

45

Kreativita  vyjádření písně pohybem, pantomima  nebát se vyjádřit své city, nálady a realizovat je Sociální rozvoj Poznávání lidí  vzájemné poznávání se při práci ve skupině Mezilidské vztahy  vzájemná spolupráce při hudebních činnostech  dovednost vcítit se v písních do role různých lidí Komunikace  hra na ozvěnu – hlas, hudební nástroje, rytmus  hra na otázku a odpověď  spojení pohybu a hudby Kooperace a kompetice  „dětská kapela“ – snaha o spolupráci  hudebně pohybové hry dávají příležitost ke spolupráci, k nácviku soc. rolí, k vytrvalosti a zodpovědnosti Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika – umět zaujmout postoj a zhodnotit „práci“ vlastní i druhého

3.10.5.2.


Občanská společnost a škola  osvojování lid. písní, dětské hry, seznámení se s hud. díly umožňují dětem prožít sounáležitost v soc. skup. Občan, občanská společnost a stát  schopnost aktivního naslouchání písním, empatické cítění Formy participace občanů v politickém životě  úcta ke státním symbolům – hymna Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

46


V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  poznávání historie, hudby, hudebních žánrů a skladatelů Objevujeme Evropu a svět  prostřednictvím hud. činností a tradic se děti seznámí s jinými kulturami, jazykem a hodnotami

3.10.5.4.


Kulturní diference  možnost obohatit se o písně různých národů, hledat v nich podobnosti a rozdíly, poznat státní hymny Multikulturalita  písně jiných národů v originálním jazyce (slovenské, anglické, …)

3.10.5.5.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  poslech a hodnocení rádia  získávání informací o hudbě a hudebních skladatelích prostřednictvím internetu Vnímání autora mediálních sdělení  hodnocení, vyjádření vlastních nápadů na vystoupení, koncerty Tematické okruhy produktivních činností: Tvorba mediálního sdělení  besídka,

3.10.6. VÝTVARNÁ VÝCHOVA, PRAKTICKÉ ČINNOSTI 3.10.6.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  vnímání okol. světa, barev a pojmenování tvarů

47

Sebepoznání a sebepojetí  výtvarné sebevyjádření, rozvoj vlastního vkusu Seberegulace a sebeorganizace  práce ve dvojicích, ve skupinách – učí se spolupráci a rozplánovat jednotlivé postupy Psychohygiena  hra s barvou, uvolnění, relaxace – abstraktní práce Kreativita – nebát se vyjádřit své nápady, realizovat je a dotvářet Sociální rozvoj Poznávání lidí  vzájemné poznávání se při práci ve skupině Mezilidské vztahy  respektování práce ostatních a vzájemná pomoc Komunikace  řeč barev a tvarů, jak je vnímáme, rozbor uměleckých děl Kooperace a kompetice  rozvíjet dovednost navazovat na druhé i prosadit vlastní názor Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  učí se řešit problematiku technického rázu, zvládat různé malířské postupy Hodnoty, postoje, praktická etika  hodnocení vlastní i cizí práce, umět pochválit i zkritizovat


V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá  život dětí v cizích zemích, výtvarné ztvárnění zážitků z prázdnin Objevujeme Evropu a svět  životní styl Evropanů, jejich zvyky, tradice Jsme Evropané

48

3.10.6.3.


Lidské vztahy  vztahy v rodině , v kolektivu třídy - využití v tematické práci Etnický původ  poznávání umění různých etnických skupin

3.10.6.4.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Ekosystémy  vyjádření proměny ekosystémů v různých ročních obdobích, využití přírodních materiálů, ochrana přírody Lidské aktivity a problémy životního prostředí  průmysl a životní prostředí – modely, stavebnice, makety Vztah člověka k prostředí  naše obec , její historické památky, architektura – tematické využití

3.10.6.5.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  význam reklamy, kritický přístup k ní, pokus o vlastní tvorbu - plakáty vnímání autora mediálních sdělení  ilustrátoři dětských knih Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení  pozvánky, přání, reklamní plakáty práce v realizačním týmu

3.10.7. INFORMATIKA 3.10.7.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  Rozvoj zrakového vnímání, rozvoj pozornosti při získávání nových poznatků,  cvičení soustředění při práci na počítači,

49



procvičování dovednosti zapamatování jak pracovat s různými programy a jak ovládat počítač.

Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace  Cvičení sebekontroly a sebeovládání při samostatné práci na počítači.  Naučit se zorganizovat čas v hodině, po splnění zadaných úkolů si žáci mohou zahrát hry. Psychohygiena  Vedení k pozitivnímu naladění mysli a dobrému vztahu k sobě samému.  Chápání počítače jako pomocníka v práci a v učení.  Naučit se hlídat si strávený čas u počítače pouhým hraním, abychom se nestali otrokem počítače. Kreativita  Rozvoj kreativity při kreslení na počítači. Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy  Péče o dobré vztahy ve třídě,  oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény,  pomáhání méně zdatným spolužákům při práci na počítači. Komunikace  Zdokonalování se ve verbální i neverbální komunikaci.  Slušná omluva,  rozvoj slovní zásoby používané při práci s počítačem. Kooperace a kompetice  Naučit se spolupracovat při práci na počítači ve dvojicích, umět dát prostor i druhému. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika  Žáci se učí odpovědnosti za své postupy práce na počítači, uvědomují si, že jejich nezodpovědná práce může poškodit počítač.  Žáci se učí nezištně pomáhat slabším spolužákům. V 5. ročníku jako uživatelé internetu nezneužívají své anonymity a dodržují základní normy slušného chování a vyjadřování.

50

3.10.7.2.


Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování


V EVROPSKÝCH

A

GLOBÁLNÍCH

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět  V 5. ročníku v návaznosti na učivo prvouky využíváme zeměpisné programy o Evropě.  Poznáváme státy Evropy, hlavní města, přírodní útvary a vodstvo.  Žáci využívají internet k získávání poznatků o státech Evropy do svých projektů v prvouce. Jsme Evropané

3.10.7.4.


Kulturní diference Lidské vztahy  Dodržování pravidel slušného chování vůči všem spolužákům i učiteli.  Bezproblémová spolupráce při práci na počítači se všemi spolužáky, nevyjímaje spolužáky, kteří patří k jiným etnickým skupinám anebo jsou cizími státními příslušníky. Princip sociálního smíru a solidarity  Vedení k nekonfliktnímu životu ve třídě, jejíž součástí jsou i cizí státní příslušníci nebo členové jiných etnických skupin, a to i při práci na počítači.

3.10.7.5.


Lidské aktivity a problémy životního prostředí  Seznámení se s recyklací (nevydařený tisk na papír a jeho následné třídění), s ekologicky šetrnou likvidací starého počítače a jeho příslušenství. Vztah člověka k prostředí

51

3.10.7.6.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení  V 5. ročníku při práci s internetem umět najít v textu nejdůležitější informace. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality  V 5. ročníku při práci na internetu umět rozlišit mezi reklamou a zprávou. Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení pozvánky, příspěvky do Občasníku, na web. stránky školy. práce v realizačním týmu schopnost domluvit se, společně třídit a poté realizovat myšlenky.

3.10.8. TĚLESNÁ VÝCHOVA 3.10.8.1.


Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání  Rozvoj pohybových reakcí na sluchové a zrakové podněty, rozvoj pozornosti při získávání nových poznatků,  cvičení soustředění při sportovních výkonech a hrách, rozvoj pohybové paměti,  procvičování co nejsprávnějšího a nejrychlejšího řešení herních situací. Sebepoznání a sebepojetí  Při nácviku pohybových dovedností poznávání svých pohybových možností. Seberegulace a sebeorganizace  Cvičení sebekontroly při rozcvičkách a při relaxačních cvičeních, sebeovládání při hrách a soutěžích v duchu fair play ,  cvičení vůle při běhání a při zdokonalování se v dalších pohybových dovednostech.  Plánování osobních cílů při plnění atletických disciplin vzhledem k minulým výkonům žáka.  Možnost využití volného času ke zlepšování pohybových dovedností žáka. Psychohygiena  Vedení k pozitivnímu naladění mysli a dobrému vztahu k sobě samému.  Chápání pohybu jako radosti a pozitivní věci pro zdraví a mé tělo.

52



Vyrovnání se s problémy při malých nebo velkých pohybových vlohách v rámci třídního kolektivu.

Kreativita  Rozvoj herní kreativity, vyjádření hudby pohybem při rytmické gymnastice a v 5. ročníku samostatná příprava a vedení rozcvičky. Sociální rozvoj Poznávání lidí  Vzájemné poznávání se ve třídním kolektivu, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech například při výběru spoluhráčů k různým druhům pohybových her zaměřených na silu, rychlost, vytrvalost, obratnost, rozumovou bystrost a znalosti. Mezilidské vztahy  Péče o dobré vztahy ve třídě,  oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény,  při řešení konfliktů při TV se dívat na vše i očima druhého,  učit se povzbuzovat ostatní k dosažení lepších výkonů,  fandit jim a přát jim zlepšení.  Umět uznat porážku například podáním ruky soupeři.  Nesvalovat vinu za neúspěch na někoho jiného,spíše hledat co jsem měl udělat lépe já.  Učit se své spoluhráče spíše chválit a hecovat než kárat.  Snažit se udržovat týmový duch při hrách a soutěžích.  Naučit se uznávat autoritu rozhodčích při hrách a na soutěžích. Komunikace  Zdokonalování se ve verbální i neverbální komunikaci.  Slušná omluva, procvičování rychlé a účinné komunikace se spoluhráči při hrách a soutěžích.,  rozvoj slovní zásoby při komunikaci ve sportovní terminologii, chápání gest učitele jako rozhodčího. Kooperace a kompetice  Naučit se spolupracovat při hrách, neprosazovat jen sebe, umět posoudit a udělat to, co je nejlepší pro družstvo. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  Rozvoj dovedností pro řešení problémů a rozhodování v různých herních situacích v duchu fair play.

53

Hodnoty, postoje, praktická etika  Žáci se učí uznávat zdraví jako nejvyšší hodnotu,proto se učí opatrovat své zdraví i zdraví všech okolo i za cenu ztráty vítězství.  Učí se přiznat podle pravdy, odsuzovat nefair chování a hru.  Při soutěžích a hrách se rozvíjí cit pro spravedlnost a umění respektovat soupeře i rozhodčího.  Žáci se učí nezištně pomáhat spolužákům i učiteli, například při nošení pomůcek…

3.10.8.2.


Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování  Dodržování demokratického způsobu řešení problémů a konfliktů při tělesné výchově – „Když se mi něco nelíbí mohu se ozvat, ale slušně.“

3.10.8.3.


Kulturní diference  Respektování cizinců a příslušníků různých etnických skupin i při tělesné výchově. Lidské vztahy  Dodržování pravidel slušného chování vůči všem spolužákům i učiteli, využití tělesné výchovy při zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy. Princip sociálního smíru a solidarity  Vedení k nekonfliktnímu životu ve třídě jejíž součástí jsou i cizí státní příslušníci nebo členové jiných etnických skupin a to i při tělesné výchově a sportu.

3.10.8.4.


Ekosystémy  Využívání kterých ekosystémů k aktivnímu odpočinku člověka.  Význam těchto ekosystémů pro relaxaci člověka žijícího v ekosystému města  Využívání některých ekosystémů při výuce v tělesné výchově. ( les – vycházky, cyklistické výlety, pole a louky – hry a přespolní běh )

Lidské aktivity a problémy životního prostředí  Dbáme na to abychom při našich sportovních akcích ( turistické výlety do hor, cyklistické výlety, vycházky, branná cvičení, dny první pomoci, přespolní běhy,…) neničily přírodu. Vztah člověka k prostředí

54

4. Učební plán „HRÁT SI A UČIT SE - PROČ NE?“ základního vzdělávání pro 1. – 5. ročník

Vzdělávací oblast

minimál ní časová dotace

ročník

Vyučovací předmět

disponibil ní hodiny

1.

2.

3.

4.

5.

český jazyk

9

9

8

8

8

35

+

7

cizí jazyk

-

-

3

3

3

9

+

0

matematika a její aplikace

matematika

4

5

5

5

5

20

+

4

Informační a komunikační technologie

informatika

-

-

-

-

1

1

+

0

člověk a jeho svět

prvouka

2

2

3

-

-

12

+

3

přírodověda

-

-

-

2

2

vlastivěda

-

-

-

2

2

hudební výchova

1

1

1

1

1

12

+

0

výtvarná výchova

1

1

2

2

1

člověk a zdraví

tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

+

0

člověk a svět práce

praktické činnosti

1

1

1

1

1

5

+

0

týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny

20

21

25

26

26

104

+ 14

celkový týdenní počet hod. - maximum týdně

22

22

26

26

26

jazyk a jazykové komunikace

umění a kultura

Maximální týdenní hodinová dotace pro 1. a 2. ročník je 22 hodin týdně, pro 3. až 5. ročník 26 hodin týdně. Minimální týdenní hodinová dotace pro 1. a . 2. ročník činí 18 hodin, pro 3. až 5. ročník 22 hodin týdně.

55

5.

Učební osnovy 5.1.

Charakteristika předmětu Český jazyk

Dovednosti získané v předmětu Český jazyk jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné použití jednotlivých poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užití češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům pochopit společensko-kulturní souvislosti jazykového vyjadřování. Vytváří předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah předmětu Český jazyk má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří specifických složek: komunikační a slohová výchovy, jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých specifických složek vzájemně prolíná. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

56

Ročník I. Český jazyk hod. dotace 9

Učivo - téma

Očekávané výstupy

Poznámky

Tématické celky -

rozlišuje věty, slova, slabiky a hlásky z hlediska potřeb čtení a psaní

-

poznává písmena abecedy a jim odpovídající hlásky, rozvíjí znělý hlas, artikulování, mluvení,

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Předčtenářské období cvičení smyslového vnímání jazyková, sluchová a zraková příprava, hádanky tapu- " Je to u boudy a je to p-e-s?" Co je to? analyticko-syntetická cvičení

-

-

První hlásky a písmena: Živá abeceda činnosti a hry pro prostorové ztvárnění písmen

-

-

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Analýza a syntéza slabik se souhláskami s,p,m,l samohláskami a,e,i,o,u,

-

Čtení dvouslabičných slov s otevřenými slabikami (začátkem listopadu čtení ze Slabikáře) základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem) Základní techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) uvolňovací cviky psaní prvních písmen a slabik

-

-

-

plynule spojuje slabiky, slova, správně vyslovuje délky hlásek dokáže sdělit krátké zprávy,vyjadřuje svoji zkušenost, vyjadřuje se spisovně s ohledem na slovní zásobu, zvládne krátký mluvený projev, píše správné tvary písmen a číslic- ve větší velikosti a lliniatuře, dodržuje správné pořadí písmen a úplnost slova, převádí slova a věty z podoby mluvené do podoby psané dodržuje čitelnost a úhlednost psaného projevu při zachování základních hyg. a prac. návyků píše a spojuje písmena, slabiky, slova, interpunkci, znaménka zvládne čtení jednoduchého textu s porozuměním,

57

LITERÁRNÍ VÝCHOVA KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA JAZYKOVÁ VÝCHOVA

-

recituje kratší básnický text,

-

zná některá rozpočitavadla a říkanky, orientuje se v textu Slabikáře, čítanky a jiném textu pro děti

říkadla, básničky, pohádky (předčítání, poslech, vyprávění, dramatizace) vyprávění Večerníčků, hry s rytmem, slovní hříčky, motivační básničky k písmenům Období slabičně analytického čtení: čtení otevřených slabik čtení zavřených slabik čtení slov s dvojhláskami čtení slov se dvěma souhláskami na začátku čtení slov se dvěma souhláskami uprostřed hry na rozvoj správné intonace psaní slov a prvních vět, opis, přepis, diktáty písmen, slabik a slov správná technika psaní

-

básničky se zimní a vánoční tématikou práce s dětskými časopisy

zajímá se o ilustrace literárních děl pro děti, zná některý dětský časopis,

Období vázaného slabikování: správná výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči ( tempo, intonace, přízvuk) Slabika, slovo, věta

58

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA

rýmované pohádky dramatizace, hry s maňásky na co se díváme v televizi jarní říkadla a básničky známí spisovatelé a malíři


čtení složitějších víceslabičných slov čtení slov se skupinami di, ti, ni, čtení slov se skupinami bě, pě, mě, vě čtení s porozuměním psaní slov, slovních spojení a krátkých vět psaní s porozuměním opis, přepis, diktát

zvyšování plynulosti čtení čtení s porozuměním čtení krátkých článků procvičování a opakování opis, přepis, diktát psaní s porozuměním vyprávění básničky a říkadla výstava knih

59

Ročník II Český jazyk

Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma



Komunikační žánry Pravidla komunikace Telefonní rozhovor Vyprávění Psaní přání Jednoduchý popis Psaní adresy Dramatizace pozdrav, oslovení, omluva, prozba, vzkaz, dialog na základě obrázkového materiálu, základní komunikační pravidla : oslovení, zahájení, ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače zdvořilé vystupování, telefonický rozhovor vyprávění podle osnovy, psaní krátkých pozdravů, dokončení příběhů, dramatizace různých prožitků a situací , psaní přání, vyprávění podle osnovy, jednoduchý popis, psaní adresy, vyprávění,

-

-

-

-

-

-

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného obsahu a náročnosti, porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti, respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru, pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost, v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči, volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích, na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev, zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním, píše správně tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev, píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení, seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

60

-

-

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

-

-

-

abeceda a písmo činnosti a hry psaní vět se správným znaménkem

-

věta pořádek slov ve větě oddělování a spojování vět, druhy vět rozlišování podle postoje mluvčího, věta

-

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, čtení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky, porovnává významy slov, zvláště opačného významu slova souřadná, nadřazená a podřazená, porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost, spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy, rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky, odůvodňuje a píše správně y/i po tvrdých a měkkých souhláskách, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, mě, vě mimo morfologický šev, píše správně písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování vyjmenuje abecedu, umí seřadit slova podle abecedního pořádku, dokáže určit správné pořadí vět v textu, vybere správný spojovací výraz, pozná druhy vět podle postoje mluvčího, píše věty s náležitým znaménkem

61

slovo slovní význam slova nadřazená, podřazená, souřadná, protikladná, souznačná, význam slabik při dělení slov

-

rozlišuje slova nadřazená, podřazená, souřadná, protikladná i souznačná,

-

umí rozdělit slova na slabiky a využívá tyto znalosti v psaném projevu při dělení slov na konci řádku rozlišuje a vyslovuje krátké a dlouhé samohlásky, pozná dvojhlásky i slabikotvorné r, l vyjmenuje tvrdé, měkké a obojetné souhlásky,

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

hláska, písmeno rozdělení hlásek samohlásky krátké, dlouhé jejich rozlišování v psaném i mluveném textu, dvojhlásky, slabikotvorné r,l souhlásky tvrdé, měkké, obojetné

-

-

dokáže správně používat i/y po tvrdých a měkkých souhláskách

-

správně vyslovuje i píše slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, mě, vě,

-

správně vyslovuje i píše souhlásky na konci i uvnitř slova

-

pozná podstatná jména, slovesa a předložky v textu, rozlišuje obecná a vlastní jména

-

píše správně jména vlastní

psaní i/y psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách písmeno ě slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, mě, vě spodoba souhlásky znělé a neznělé uprostřed a na konci slov slovní druhy podstatná jména, slovesa v jednoduchých větách (poznávání, vyhledávání, třídění) uvědomění si předložek - v mluveném i psaném textu velká písmena velká písmena v místních názvech, jménech osob a zvířat

62

-

LITERÁRNÍ VÝCHOVA

Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání poslech četby poezie a prózy, spojování obsahu textu s ilustrací, řešení hádanek a slovních říček

-

Tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů , volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace, vlastní výtvarný doprovod k textu

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku, vyjadřuje pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších

odlišuje pohádku od ostatních vyprávění, pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

Základní literární pojmy báseň, rozpočítavadlo, hádanka, říkanka, pohádka, přirovnání, rým,

63

Ročník III Český jazyk Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma



Komunikační žánry Pravidla komunikace Telefonní rozhovor Vyprávění Psaní přání Jednoduchý popis Psaní adresy Dramatizace pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, dialog na základě obrázkového materiálu, základní komunikační pravidla : oslovení, zahájení, ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače zdvořilé vystupování, telefonický rozhovor vyprávění podle osnovy, psaní krátkých pozdravů, dokončení příběhů, dramatizace různých prožitků a situací , psaní přání, vyprávění podle osnovy, jednoduchý popis, psaní adresy, vyprávění, psaní vět se správným znaménkem

-

-

-

-

-

-

-

Poznámky

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného obsahu a náročnosti, porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti, respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru, pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost, v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči, volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích, na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev, zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním, píše správně tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev, píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení, seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

64

-

-

-

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

-

-

-

-

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, čtení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky, porovnává významy slov, zvláště opačného významu a slova souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná, porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost, rozlišuje slovní druhy v základním tvaru, spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy, rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky, odůvodňuje a píše správně y/i po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, mě, vě - mimo morfologický šev, píše správně písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

65

abeceda a písmo abecední seznamy

-

věta pořádek vět, oddělování a spojování vět vhodnými spojkami nebo jinými výrazy

-

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

slovo slova významem podobná, příbuzná a protikladná, stavba slov, slovní přízvuk, hláska, písmeno hláskosloví – rozlišování hlásek

-

-

psaní i/y psaní i/y ve vyjmenovaných slovech slovní druhy poznávání a rozlišování slovních druhů vlastní jména vyhledávání jmen osob, zvířat, měst, vesnic, hor, řek, pravopis vlastních jmen,

vyjmenuje abecedu, umí seřadit slova podle abecedního pořádku, vyhledává slova podle abecedního seznamu dokáže určit správné pořadí vět ve složitějším textu, vybere správný spojovací výraz, rozlišuje slova podobná, příbuzná, protikladná i souznačná, umí správně klást slovní přízvuk, určuje počet slabik, umí rozeznat samohlásky, souhlásky, dvojhlásky, slabikotvorné r,l, zvládne grafické znázornění dokáže správně vyjmenovat vyjmenovaná slova, používat je v textu, zvládne pravopis y/i ve vyjmenovaných slovech rozlišuje všechny slovní druhy v základním tvaru odůvodňuje a píše správně velká písmena ve vlastních jménech

66

Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání poslech četby poezie a prózy, spojování obsahu textu s ilustrací, řešení hádanek a slovních říček

-

VÝCHOVA

LITERÁRNÍ

Tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů , volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace, vlastní výtvarný doprovod k textu

-

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku, vyjadřuje pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších odlišuje pohádku od ostatních vyprávění, pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

Základní literární pojmy báseň, rozpočítadlo, hádanka, říkanka, pohádka, bajka, přirovnání, rým,

67

Ročník IV. Český jazyk

JAZYKOVÁ VÝCHOVA KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA

1.1.1 Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma Já a svět kolem mne, Jak se kde mluví, nauka o slově, předložky- předpony, bjě/bě, pě, vje/vě, mě, komunikační žánry: zpráva, oznámení, reprodukce obsahu textu, odlišení verše od prózy, opakování učiva 3.ročníku pravopis vyjmenovaných slov, popis předmětu, vyprávění, dopis, osnova, vyhledávání informací v encyklopediích a pravidlech pravopisu, zdvořilé vystupování - střídání role mluvčího a posluchače, vedení si čtenářského deníku Tvarosloví slovní druhy, skloňování podstatných jmen, koncovky podstatných jmen, popis pracovního postupu, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, antonyma, pojmy: nakladatel, ilustrátor, spisovatel Slovesa časování, sloveso být v přítomném čase, tiskopisy - poštovní poukázka, vyprávění - dodržování následnosti dějových složek, formální úprava textu, hodnocení postav literárního díla a jejich vzájemného vztahu zvratná slovesa, slovesný způsob, rozkazovací způsob, skladba - podmět a přísudek, základ věty, lyrika , epika,

Očekávané výstupy -

-

-

-

-

-

-

-

-

Poznámky

reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta, rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace, orientuje se v nabídce dětské literatury

píše po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry, vyjadřuje své pocity z četby, zná různé druhy popisů, určuje slovní druhy volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního žánru, používá pravopis i/y po obojetných souhláskách

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

68

Ročník V. Český jazyk


1.1.2 Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma

Český národní jazyk - jazyk mateřský, opakování učiva 4. ročníku , slovo a jeho stavba , části slova, slova příbuzná, tvoření slov, souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene, zdvojené souhlásky, vypravování podle obrázku, reprodukce textu, základní literární pojmy


popis předmětu, popis u pracovního postupu, skupiny bje/bě,vje/vě,pě,mě/mně, dělení slov na konci řádku, vyhledávání informací ve slovnících,encyklopediích, bajka

-

popis děje a pracovního postupu, popis osoby (postavy), tvarosloví - slovní druhy, podstatná jména, přídavná jména, slovesa, zájmena, divadlo, film, televize, komické a tragické povídky, základní komunikační pravidla

-

Poznámky

rozlišuje ve slově kořen, porovnává významy slov, volně reprodukuje text podle svých schopností, čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu, podstatné informace zaznamenává, píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev, rozlišuje ve slově koře, část předponovou, příponovou a koncovku

69


číslovky, skladba, určování základních větných členů, podmět vyjádřený nevyjádřený mimojazykové prostředky řeči, věcné čtení, verš, rým, přirovnání, dialog na základě obrazového materiálu

-

-

dopis, tiskopisy - poštovní poukázka, průvodka a podací lístek, shoda přísudku s holým podmětem, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod, technika psaní, písemný projev

-

-

věta jednoduchá a souvětí , spojování vět v souvětí, přímá a nepřímá řeč, tiskopisy telegram(sms), zážitkové čtení a naslouchání, modulace souvislé řeči, opakování učiva

-

určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu, vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

zvládá základní příklady syntaktického pravopisu, posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení, rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné zákl. sklad. dvojici označuje základ věty, vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku

70

5.2.

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Ročník III. Anglický jazyk


Učivo - téma

Poznámky

RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Hlavní okruhy Tématické celky Pravidla komunikace v běžných situacích Pozdravy, poděkování, představování Ve třídě

-

vyslovuje a čte správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby

-

rozumí jednoduchým pokynům

Věci kolem nás Na stole

-

rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova

Místa Moje hračky

-

pochopí obsah a smysl jednoduché,pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času na porozumění

Příroda zvířata

-

používá abecední slovník učebnice

71

RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

-

umí pozdravit, rozloučit se jednoduše se představí

Čísla do 20 Čas Člověk Tělo, obličej Jídlo - ovoce, potraviny, nápoje

-

vyjádří souhlas, nesouhlas

-

pomocí písně pozná jednotlivé části těla, obličeje použije člen určitý – neurčitý

Barvy Spelling Abeceda

Gramatika množné číslo podstatných jmen předložky on, in,under

- vyjmenuje barvy - pojmenuje hračky, zvířata, části těla - přečte a vyjmenuje čísla do 20 - tvoří množné číslo podst. jmen - zazpívá alespoň 2 anglické písně - zvládne přednést 2 krátké básničky - dokáže říci mám rád……, já mám - tvoří otázky a zápory

člen určitý, neurčitý

-

vyjmenuje anglickou abecedu

-

dovede hláskovat své jméno

-

pojmenuje běžné druhy ovoce, potravin a nápojů

-

vyjmenuje běžné části oblečení

-

napíše i řekne jednoduchou větu

Čísla, závislosti a vztahy

-

zájmena osobní sloveso to be, kladná věta, zápor, otázka this, that What is………, Where is.... Zvyky, svátky Halloween,Vánoce, Velikonoce sloveso have, like

-

-

napíše adresu, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin zvládne pořádek slov ve větě

72

Ročník IV. Anglický jazyk

Učivo - téma


Poznámky


Hlavní okruhy Tématické celky Státy a národnosti Where are you from?Otázky, zápory, kladné věty

-

rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojeným tématům

Přátelé How old are you? Zájmena osobní a přivlastňovací Zájmy Collections. How many stamps have you got? I have got, you have got,I have not got, ... Domácí mazlíčci She has got..., He has got... She has not got..., He has not got...

-

používá dvojjazyčný slovník

-

rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy,..)

-

čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu

Hračky Let´s plays.

-

vyhledává v jednoduchém textu potřebné informace

Dovolená, prázdniny

-

vytváří odpověď na otázku

-

sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, odpověď na sdělení

-

vyplní své základní údaje do formulářů pojmenuje předměty ve třídě

Aktivita doma, na hřišti…. Přítomný čas průběhovýkladné věty, záporné věty, otázky. Škola, třída,předměty

-

reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeného textu a jednoduché konverzace vyjmenuje běžné části oblečení - určí části dne, hodiny (celé) -

Rozkazovací způsob. Rodina, domov Moje rodina Čas Oblékání

73

Ročník V. Anglický jazyk

Učivo - téma


Poznámky

Hlavní okruhy Tématické celky -

obměňuje krátké texty se zachováním smyslu obsahu

-

zazpívá alespoň 2 anglické písně

-

zvládne přednést 2 krátké básničky

-

Aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci

Počasí, roční doby What is the weather like?


Oblečení Clothes and colours. Byt What is there in the flat? There is, There are. Zájmena - on, above, next to, under, at... Denní program What do you do in the morning?Přítomný čas prostý- kladné věty, otázky. The afternoon, The evening does, comes,... Mám rád, nemám rád liking, disliking Dny v týdnu sometimes, every day, often,never, usually, .... Přítomný čas prostý. Měsíce v roce Sporty, hry Can, can not Volný čas I want to.....Nepravidelné množné číslo. Nemoci, pocity Já musím, já nemusím Nakupování Can I have a pen ,please?Vyjádření množství, typy obchodů

74

-

rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojeným tématům

-

rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy,..) čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty vyhledává v jednoduchém textu potřebné informace vytváří odpověď na otázku sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, odpověď na sdělení vyplní své základní údaje do formulářů reprodukuje ústně i písemně obsah přiměř. textu a jednoduch. Konverzace přednese 2 básničky zazpívá alespoň 2 anglické písně

Hry Cesta po památkách

Práce -

-

-

75

5.3.

Charakteristika předmětu Matematika

Matematika je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Matematika je rozdělena na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací. V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.

76

Ročník I. Matematika Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


-

ZÁVISLOSTI A VZTAHY

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE

cvičení smyslového vnímání hry pro rozvoj smyslů -

Poznámky

používá přirozená čísla k modelování reálných situací čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků, užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose

vidění počtu do 5 hry s početním divadélkem, s fazolemi, kolečky seskupování věcí, řazení, rozdělování, určování počtu věcí numerace do 5- počtářské obd. čtení, psaní čísel, zařazení do číselné řady vytváření matematického slovníku tvoření úloh na urč. počtu věcí a přidávání; otázka, odpověď, využití žákovských zkušeností, pozitivní hodnocení rozlišování a třídění uspořádaného počtu věcí z obrázků a učebnic

-

užívá a zapisuje vztah nerovnosti a rovnosti

-

provádí zpaměti jednoduché početní operace

-

řeší a tvoří slovní úlohy, ve kterých využívá osvojené početní operace

-

popisuje jednoduché závislosti z praktického života, pracuje s posloupností čísel

číselný obor do 5 početní spoje v oboru do 5, sčítání, odčítání, automatizace spojů v oboru do 5

-

rozezná , pojmenuje, vymodeluje a popíše zk. geom. útvary a jednoduchá tělesa, 77

vidění počtu do 10 (bez počítání po jedné) uspořádané skupiny věcí (koleček..), uspořádání v řadě s mezerou za pěti věcmi vytváření matematického slovníku, slovní úlohy ze života dětí numerace do 10 čtení, psaní čísel do 10, porovnávání čísel, uspořádání číselné řady - hned před, hned za.. doplňování prvků do určitého počtu zadaného číslem

-

nachází v realitě jejich prezentaci porovnává velikosti útvarů, měří a odhaduje délku úsečky, rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

-

orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času

-

popisuje jednoduché závislosti z praktického života, pracuje s posloupností čísel

-

doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel

ZÁVISLOSTI, VZTAHY

číselný obor do 10 početní spoje v oboru do 10, sčítání, odčítání, automatizace, spojů do 10, obchodování- vyplácení peněz, placení zboží, vracení peněz, rozměňování číselný obor 0 - 10 vidění počtu do 10 - hry, početní hádanky, rozklady čísel číselná řada do 10, pořadí v řadě počítání s názorem automatizace spojů se sčítáním a odčítáním obchodování číselný obor do 0 - 20 vidění počtu do 20, vytváření představy čísla, analogie s první desítkou, numerace do 20, číselná řada - řazení karet s čísly, porovnávání, číslo hned za, hned před 78

GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU

Závislosti, vztahy

sčítání, odčítání v oboru 0 – 20 (bez přechodu desítky) automatizace spojů - karty s příklady obchodování, nákupy za 20,Kč rovinné obrazce čtverec, trojúhelník, kruh, obdélník, užití skládanek, stavebnic, mg. stavebnic, reálné předměty osově souměrné předměty sčítání a odčítání v kilogramech, litrech, metrech praktické činnosti spojené s vážením a měřením

79

Ročník II. Matematika Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma -

používá přirozená čísla k modelování různých situací

vidění uspořádaného počtu věcí do 20

-

počítá předměty v daném souboru

orientace v číselné řadě do 20

-

porovnávání čísel, uspořádání čísel podle velikosti, číselná osa sčítání, odčítání s přechodem přes desítku, automatizace spojů rozklady čísel slovní úlohy - obměny slovních úloh, vymýšlení úloh žáky využití kostek s kolečky, kartiček s čísly a tečkami

-

vytváří soubory s daným počtem čte, zapisuje a porovnává čísla do 20, 100


Číselný obor od 0-20



-

užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

-

zobrazí číslo na číselné ose prování zpaměti jednoduché početní operace v boru 0 - 100 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

-

G: hry s rovinnými útvary a tělesy (modely), stavebnicemi -

Poznámky

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše zk. rovinné útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel


Počítání do 20 s přechodem přes 10 přičítání k 9,8,7,6.... s názornou představou pomocí koleček a peněz vytváření matematického slovníku -slovní úlohy a jejich obměny Obchodování a nákupy

80


vyplácení částky peněz do 20 Kč různými způsoby




nákup zboží za 20 Kč, vrácení částky peněz při nákupu do 20,-Kč Automatizace spojů na sčítání s přechodem přes 10 Příprava na odčítání s přechodem přes 10 - pomocí peněz a koleček Rovné a křivé čáry Odčítání s přechodem přes 10 Automatizace spojů na sčítání a odčítání s přechodem do 20 Číselný obor 0 - 100 činnostní vytváření představy čísel číselná řada, porovnávání čísel názorná představa čísel do 100 desítky, jednotky, stovková tabulka, čtení a psaní čísel počítání po desítkách přičítání jednotek k desítkám sčítání v jednotlivých desítkách analogie s počítáním v 1. desítce Délkové jednotky 1m, 1 cm. Měření délek měřítkem.

81

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE




Práce s tabulkami, doplňování údajů,

Číselný obor 0 - 20 automatizace spojů průběžně Číselný obor 0 - 100 Odčítání a sčítání v oboru do 100 , analogie s první desítkou Geometrická představivost, rozlišování těles, práce se stavebnicemi Sčítání, odčítání s přechodem přes různé desítky v oboru do 100 Zaokrouhlování Příprava na písemné sčítání Obchodování- provází celoročně výuku matematiky Sestavy z krychlí Vyvození násobilky 0 - 5, z opakovaného sčítání (vyplácení stejných mincí), didaktické hry Řešení slovních úloh jen ve spojení s názorem konkrétním nebo obrázkovým Vyvození násobilky 1, 2,5 z opakovaného sčítání Vyvození násobilky 3, 4,0 z opakovaného sčítání

82

Hry vedoucí k použití násobilkových spojů Automatizace spojů: počítání do 20 s přechodem přes 10 sčítání a odčítání do 100 bez přechodu i s přechodem přes 10 násobení a dělení 0 - 5 Měření délky, představa 1 m, odhady délky a výšky předmětů na 1m i na polovinu metru

Ročník III. Matematika

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY




Učivo - téma


Opakování sčítání a odčítání do 100

slovní úlohy ( o několik méně, více), vytváření slovních úloh, řešení slovních úloh zpaměti bez zápisu, vyjádření odpovědi s pojmenovanými čísly, nula v početních výkonech, tabulky, schémata, posloupnosti čísel. Orientace v čase opakování Úsečky ( měření, rýsování), lomené čáry, křivé čáry,

-

-

Poznámky

využívá při početním i písemném počítání komunikativnost asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel, zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady, kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel, řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

83

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU

-

vyhledává a třídí data, čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

-

narýsuje a znázorní základní rovinné útvary užívá jednoduché konstrukce

Sudé a liché číslo Násobení a dělení Procvičování násobilek 0 5 s využitím obrázkového názoru. Úsudek několikrát více. Automatice násobilkových spojů.

-

-

Rovinné útvary, tělesa opakování

NESTAND ARDNÍ APLIKAČN Í ÚLOHY

ČÍSLO POČETNÍ OPERACE


Násobilka 6,7 - vyvození a procvičení, včetně úsudků.

-

sčítá a odčítá graficky úsečky, umí určit délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

sestrojí rovnoběžky a kolmice, určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá zk jednotky obsahu

Násobilka 8,9,10 - vyvození a procvičení, včetně úsudků.

Slovní úlohy: úsudky o několik více, několikrát více - rozlišování Obchodování

-

-

rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

opakování činností, dopočítávání, vracení -

O několik méně, několikrát méně, upevňování úsudku když...., tak Automatizace spojů násobilek a dělení.

řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školní matematiky Poznámka: Geometrii je vhodné věnovat 1 hodinu týdně od 3. ročníku. 84



Rozšíření číselného oboru do 1000: názorná představa o čísle zápis čísla a čtení čísla rozvoj čísla v desítkové soustavě Hry s geom. tvary, překládání, stříhání, sestavování obrázků, rýsování podle popisu a popis narýsovaného, základní geom. pojmy.

Procvičování násobení a dělení. číselná osa čísla hned za, hned před zaokrouhlování čísel pamětné sčítání a odčítání v oboru do 1000 algoritmy písemného sčítání a odčítání násobení a dělení čísly 10,100 násobení a dělení čísly 20,30,40,50 násobení a dělení čísly 60,70,80,90


řešení slovních úloh, vymýšlení slovních úloh Rýsování a měření úseček, jednotky délky - m, dm, cm, km, polopřímka

85


Dělení se zbytkem v oboru 0 - 100 násobení jednociferného a dvojciferného čísla s jednou desítkou (2x13) dělení dvojciferného čísla číslem jednociferným(24 :2)

Ročník IV. Matematika

Učivo - téma Me




Opakování učiva 3.r.. Sčítání a odčítání čísel v daném oboru. Zaokrouhlování čísel na tisíce,sta a desítky. Jednotky délky. Pojmy sčítanec, součet,menšenec, menšitel, rozdíl. Používat sčítání a odčítání při řešení praktických slovních úloh. . Vzájemná poloha přímek v rovině, různoběžky, rovnoběžky


-

sčítá a odčítá v daném oboru, zaokrouhluje na tisíce, stovky a desítky , řeší slovní úlohy pomocí sčítání a odčítání rýsuje přímky rovnoběžné a různoběžné ovládá písemné násobení a dělení ,

-

pracuje s diagramy, čte, píše i zobrazuje čísla na číselné ose,

-

sestrojí kolmici a rovnoběžku s danou přímkou

-

řeší slovní úlohy vedoucí k provádění početních výkonů s čísly o n-více(méně), n-krát více(méně), umí vyřešit magické čtverce přiměřené jeho věku

-

Poznámky

86


Písemné násobení a dělení jednociferným číslem. Vztahy mezi násobením a dělením. Práce s diagramy. Přirozená čísla do 10 000, pamětné sčítání a odčítání. Zápis a zobrazení čísel na číselné ose. .

-


NESTANDARDN Í ÚLOHY A PROBLÉMY



Rýsování kolmic, rovnoběžek

-

Řešení slovních úloh na vztahy o n-více(méně), nkrát více(méně), užívání závorek, písemné sčítání a odčítání v oboru čísel do 10 000, násobení a dělení zpaměti,

-

řeší magické čtverce rýsování kolmých a rovnoběžných přímek, osa úsečky, pravý úhel - pravoúhlý trojúhelník

sestrojí rovnoběžku s danou přímkou, násobí a dělí zpaměti umí narýsovat pravoúhlý trojúhelník rozkládá čísla v desítkové soustavě, ovládá pamětné násobení a dělení čísly 10 a 100,

-

-

převádí jednotky délky a hmotnosti, zapisuje do grafu, rýsuje kružnici zná pravidlo trojúhelníkové nerovnosti, rýsuje trojúhelník,osu a střed úsečky, řeší rovnice, písemně násobí dvojcif. činitelem, pracuje s jízdním řádem ovládá výpočet obvodu rovinných obrazců, určí osu souměrnosti, kreslí souměrný útvar, provádí odhad a kontrolu svých výpočtů počítá do milionu po statisících, desetitisících, řeší nerovnice, názorně vyznačí polovinu,čtvrtinu celku, ovládá zápis římským číslem, rýsuje rovinné obrazce řeší slovní úlohy na výpočet obsahu obdélníku a čtverce, určuje obsah rovinných obrazců pomocí čtvercové sítě, čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy,

87


ZÁVISLOSTI VZTAHY A PRÁCE S DATY



ZÁVISLOSTI VZTAHY A PRÁCE S DATY


Rozklad čísel v desítkové soustavě, porovnávání a zaokrouhlování čísel větších než 10 000. Pamětné dělení a násobení čísly 10 a100,

-

rýsuje rovnostranný a rovnoramenný trojúhelník, pracuje s úsečkami

převody jednotek délky, hmotnosti, práce s diagramem - graf teplot,

rýsování kružnic s daným středem a poloměrem rýsujeme pravoúhlý trojúhelník, trojúhelníková nerovnost, rýsování středu a osy úsečky řešení rovnic, písemné násobení dvojcif. činitelem,

jednotky času, pracujeme s jízdním řádem vlaků a autobusů

přímá úměrnost, jednotky délky a hmotnosti,

88

GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE

přirozená čísla do milionu, rozvinutý zápis a porovnávání čísel do milionu, nerovnice, celek, část, římská čísla, zaokrouhlování na desetitisíce a statisíce,




výpočet obvodu trojúhelníku, obdélníku a čtverce, rýsování obdélníku a čtverce, jednotky objemu a času, slovní úlohy s jednotkami:délky, hmotnosti, objemu a času, osová souměrnost

rýsování obdélníku,čtverce a rovnoběžníku,

slovní úlohy na dva až tři početní výkony, cm2,mm2,m2, výpočet průměru

čtvercová síť, obsah obdélníku a čtverce, užití základních jednotek

89

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE

práce s tabulkou a diagramem,

vyznačování intervalů na číselné ose patřících k danému zaokrouhlenému číslu, komutativní a asociativní zákon,

rovnostranný a rovnoramenný trojúhelník, grafický součet, rozdíl, násobek úseček

Počítání na kalkulačce Opakování a procvičování učiva 4. ročníku

90

Ročník V. Matematika


ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY




Učivo - téma opakování učiva 4. ročníku: rozvinutý zápis čísel, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, dělení,násobení, jednotky délky, řešení rovnic a nerovnic

bod, úsečka, přímka, polopřímka, rovina, úhel přímý a pravý, vlastnosti úhlopříček čtverce a obdélníku, odvěsna, přepona trojúhelníku obvody obrazců, kružnice a kruh, jednotky obsahu


zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel,

-

narýsuje a znázorní základní rovinné útvary pracuje s vlastnostmi úhlopříček čtverce a obdélníku sčítá a odčítá přirozená čísla zpaměti, sčítá o odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením jeho stran

-

-

převádění jednotek hmotnosti,času, tabulky a grafy převádění jednotek obsahu, tabulky a sestavení grafů, Slovní úlohy, tabulky, grafy, tělesa – sítě, násobení a dělení v oboru velké násobilky, přímá úměrnost, slovní úlohy na řešení situací z běžného života, Na Poště: ceniny, sazby, souřadnice bodů, římské číslice

-

-

Poznámky

násobí v oboru velké násobilky, vyhledává , sbírá a třídí data,

písemně dělí dvojciferným dělitelem, řeší slovní úlohy na průměrnou rychlost určuje obsah rovinných obrazců pomocí čtvercové sítě

91


slovní úlohy, pamětné dělení se zbytkem, písemné dělení dvojciferným dělitelem, jednotky obsahu, slovní úlohy na řešení průměrné rychlosti

-

-

Rozšiřující učivo desetinná čísla, zlomky se jmenovatelem 10,100 a jejich zápis desetinným číslem, desetinná čárka, desetina,setina rozklad desetinných čísel

-

porovnávání, zaokrouhlování a zobrazování čísel do milionu na číselné ose,

-


vlastnosti trojúhelníku, osa a střed úsečky, osová souměrnost ve čtvercové síti, porovnávání a osa úhlu, aritmetický průměr pravidelné obrazce, polohy přímek vzájemné obsahy složitějších obrazců,

-

čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy, rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary určí osu souměrnosti

zapíše, přečte a zobrazí desetinné číslo řádu desetin a setin na číselné ose, porovná desetinné číslo

písemně sčítá až čtyři přirozená čísla, násobí desetinná čísla 10 a 100, sestrojí rovnoběžky a kolmice

používá desetinné číslo v praktických situacích, dělí desetinné číslo 10 a 100, řeší úlohy z praxe na výpočty obsahu a povrchu

92

5.4.

Charakteristika předmětu Prvouka

Prostřednictvím předmětu prvouka žák objevuje nové poznatky a dovednosti z různých oblastí života. Vytváří základní představy o nejběžnějších skutečnostech a zákonitostech v přírodě i společnosti, o lidských činnostech, výtvorech a vztazích i o nejdůležitějších podmínkách života. Osvojování učiva prvouky je založeno především na různých činnostech a hrách podporující tvořivé poznávání, osvojování potřebných dovedností a utváření vztahu k okolnímu světu. Základem je pozorování, pojmenovávání a porovnávání skutečnosti, její zachycení a hodnocení ve vlastních výtvorech a názorech, sledování životních situací, jejich napodobování a rozvíjení v modelových hrách, výměna zkušeností a zážitků.

Ročník I-, II. Prvouka Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma 1.1.3


MÍSTO, KDE ŽIJEME

jsem školák práva a povinnosti dětí(školní řád) příprava věcí na vyučování chování při vyučování, o přestávce osoby, místnosti ve škole bezpečnost dětí ve škole hygienické návyky bezpečná cesta do školy a odchod ze školy dopravní značky a signalizace dopravní prostředky chodci

-

-

-

LIDÉ KOLEM NÁS

rodina příbuzenské vztahy v rodině práva a povinnosti členů rodiny, významné události v rodině společné činnosti a domácí práce v rodině seznámení s elektrickými spotřebiči v domácnosti

-

-

-

Poznámky

seznamuje se školním řádem, nebojí se zeptat na věci, kterým nerozumí umí používat rozvrh hodin a dokáže se připravit na vyučování ví, jak se chovat při vyučování i o přestávkách umí se orientovat v jízdním řádu umí se bezpečně dopravit do školy a ze školy u nejdůležitějších dopr. Značek umí vysvětlit jejich význam zná důležitá telefonní čísla umí pojmenovat příbuzenské vztahy uvědomuje si svá práva a povinnosti umí se vhodně chovat při významných rodinných událostech v rámci svých možností dokáže pomoci s domácími pracemi uvědomuje si nebezpečí v práci s elektrickými spotřebiči 93

ROZMANITOST PŘÍRODY

MÍSTO, KDE ŽIJEME

domov domov - místo, kde bydlím adresa bydliště, telefon dům, byt, členění a vybavení bytu okolí bydliště, významné budovy obec, její části, poloha v krajině, sousední obce, významná místa

-

podzim pozorování podzimní přírody

-


zima pozorování a porovnávání životních projevů různých živočichů a rostlin v přírodě

-

-

-

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

zimní sporty druhy sportů bezpečnost , zásady pobytu na horách -

uvědomuje si, čím je pro něho rodina zná svoji přesnou adresu a telefon zná významné budovy ve svém okolí ví, kde je nejbližší nemocnice, pošta, nádraží, banka, kulturní zařízení, obchody, úřady, policie, hasiči ví, co znamená podzimní rovnodennost všímá si, že se den zkracuje a noc prodlužuje umí vyjmenovat podzimní měsíce dokáže popsat podzimní počasí zná některé ptáky stálé i stěhovavé dokáže vyprávět, jak některá zvířata přečkávají zimu zná některé tažné ptáky a místa, kam odlétají uvědomuje si potřebu, krmit ptáky, kteří zůstávají přes zimu u nás a některé umí pojmenovat chápe, že o zvěř v lese se musíme starat a dávat jim potravu do krmelce, umí pojmenovat lesní zvěř srnec, jelen, zajíc, liška, bažant, ví, jak tráví zimu vodní živočichové a zná jména některých ryb umí popsat některé zimní sporty - lední hokej, krasobruslení, sjezdové lyžování, rychlobruslení, běh na lyžích je seznámen s bezpečností při zimních sportech a pobytu na horách

94

TOST PŘÍRODY


péče o živočichy v zajetí živočichové chovaní lidmi rozdělení živočichů na hospodářská, domácí, drobná domácí zvířata a volně žijící zvířata péče o živočichy v zajetí

-

-

živočichové savci ptáci hmyz stavba těla savců, ptáků

-


člověk určování jednotlivých částí těla, které jsou vidět vnitřní orgány lidské smysly

-

-

-

umí vyjmenovat živočichy, které chová člověk dokáže rozdělit živočichy na hospodářské, domácí a volně žijící zná základní životní potřeby zvířat chovaných v zajetí

umí vyprávět o přezimování živočichů (přeměna srsti, hledání úkrytu, zásoby na zimu, zimní spánek zná stavbu těla ptáků a čtyřnohých zvířat umí pojmenovat části hlavy brada, čelo, temeno, týl; trupu - prsa, bok, břicho, záda; horní končetiny rameno, paže, loket, předloktí, zápěstí, dlaň, prsty; dolní končetiny stehno, koleno, lýtko, kotník, nárt, chodidlo, pata, prsty umí vyjmenovat lidské smysly, chápe jejich důležitost dokáže popsat části těla podle předlohy či skutečnosti je seznámen s funkcí mozku, jater, plic, srdce, žaludku a střev

95


zdraví význam péče o zdraví, co člověk může a nemůže během svého života ovlivnit hygienické návyky potraviny a výživa

-

-


-

jaro pozorování změn v jarní přírodě reakce organismů na změny v ročním období popis a určování některých rostlin a jejich částí sledování života rostlin

-

-

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ LIDÉ KOLEM NÁS

volný čas trávení volného času doba práce, doba odpočinku různé profese mezilidské vztahy

-

-

-

chápe rozdíl mezi nemocí a úrazem zná příčiny úrazů je seznámen s vybavením lékárničky má osvojeny pojmy operace a infekční choroba umí použít zásady, které dodržujeme, když jsme svědky úrazu - volat dospělého, zajistit první pomoc a v případě potřeby volat záchrannou službu 155 používá správné hygienické návyky, uvědomuje si následky jejich zanedbání dokáže sestavit zdravý jídelníček a vybrat některé potraviny, které nám působí negativně na náš organismus ví, že alkohol, cigarety a jiné návykové látky jsou velmi škodlivé pro naše tělo umí vyprávět o změnách jarní přírody Velikonoce, lidové zvyky pojmenuje některé jarní rostliny rostoucí v okolí školy dokáže popsat vývoj plodu od opylení vhodně využívá svůj volný čas, chápe, že po práci musí přijít odpočinek dokáže vyjmenovat několik zaměstnání, řemesel a popsat je je seznámen s výskytem nezaměstnanosti, zná její některé příčiny chápe, že člověka posuzujeme podle charakteru a ne podle vzhledu či barvy pleti

96

-


hospodářská zvířata mláďata hospodářských zvířat

-

suroviny a výrobky přírodniny suroviny výrobky

-

rozdělení rostlin rozdělení rostlin na okrasné a užitkové péče o rostliny v domácnosti určování některých druhů rostlin

-


rostliny poznávání známých druhů rostlin stavba těla rostliny funkce částí rostlin popis práce na zahradě podle skutečnosti nebo obrázků seznámení s rozdělením zelenin seznámení s rozdělením ovoce

-

louka rostliny a volně žijící živočichové na louce

-

-

umí pojmenovat nebo přiřadit mláďata k rodičům dokáže pojmenovat suroviny, které získáváme od hospodářských zvířat

dokáže rozlišit přírodniny, suroviny a výrobky chápe, že z přírodnin získáváme suroviny z kterých můžeme vyrobit výrobky je seznámen s rozdělením rostlin na okrasné a užitkové umí se postarat o pokojové květiny pozná některé pokojové rostliny umí pojmenovat zeleninu a ovoce dokáže popsat stavbu rostliny chápe funkce částí rostlin zvládne popsat sezónní práce na zahradě a poli rozumí důležitosti rostlin pro člověka dokáže přiřadit rostliny i živočichy do přírodního společenstva luk umí určit rostlinu podle atlasu rostlin nebo klíče k určování rostlin umí si zhotovit herbář rostlin umí pojmenovat některé rostliny z okolí školy

97

pole užitkové rostliny a jejich význam pro člověka živočichové na poli

-

-

les stromy jehličnaté i listnaté keře význam stromů pro životní prostředí živočichové a rostliny v lese rozeznávání hub a lesních plodů ochrana přírody

-

-


-

-

ve vodě a u vody vodní plochy rostliny a živočichové ve vodě a u vody

-

-

rozumí pojmu užitková rostlina chápe význam užitkových rostlin pro člověka umí pojmenovat užitkové rostliny - obilí - ječmen, pšenice, žito, oves,; řepa, brambory je seznámen s některými polními plevely a škůdci zná význam obilovin a dokáže vyjmenovat některé výrobky z polních plodin dokáže zařadit rostliny i živočichy společenstva pole pozná smrk, jedli, borovici, modřín, břízu, dub, buk, javor, lípu, buk, jasan, borůvky, maliny, ostružiny, lesní jahody; některé lesní byliny je poučen, že houby smí sbírat pouze s dospělou osobou zná rozdělení hub na jedlé a jedovaté, uvědomuje si jejich nebezpečnost dokáže přiřadit a pojmenovat některé rostliny a živočichy do společenstva lesů je upozorněn na ekologické problémy - kácení lesů, intenzivní zemědělství, necitlivé zásahy do přírody regulace řek; znečišťování lesů a ovzduší chápe pojem vodní plocha, umí je vyjmenovat rybníky, řeky, potoky, jezera, moře a oceány je seznámen s problémem znečišťování vod odpadními vodami a odpadky ví, že některé vodní zdroje jsou zásobárnou pitné vody umí pojmenovat některé vodní rostliny a živočichy 98

léto pozorování proměn v letní přírodě bezpečnost o prázdninách

-

umí vyjmenovat letní měsíce umí popsat změny v přírodě, které proběhly od jara je seznámen s bezpečností o prázdninách

Ročník III. Prvouka Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


MÍSTO, KDE ŽIJEME

domov rodiště náš dům rodina škola pravidla slušného chování povahové vlastnosti šikana cesta do školy- dopravní výchova naše obec historie obce venkov město

-

-

-

-

-

Poznámky

umí dojít bezpečně do školy a zpět dokáže se orientovat ve škole a v jejím blízkém okolí zvládne vyznačit v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určité místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí umí pozorovat a popsat změny v nejbližším okolí, obci dokáže rozlišit blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vtahy mezi nimi projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům umí uplatnit pravidla účastníků silničního provozu

99

krajina v okolí domova orientace v krajině povrch krajiny využití krajiny voda v krajině tok řek naše vlast státní symboly hraniční státy kraje

-

-

-

-

LIDÉ A ČAS

orientace v čase a časový řád měření času základní jednotky, převody jednotek času určování času jak žili lidé dříve bydlení, způsob života literární a historické památky lidové zvyky a tradice

-

-

-

-

umí zařadit svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR dokáže rozlišit přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádřit různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitosti dokáže se orientovat podle kompasu a světových stran umí určit světové strany na mapě a zná význam barev na mapě chápe základní činnosti člověka v krajině a jejich vlivy na životní prostředí krajiny uvědomuje si nebezpečí osamoceného pobytu v krajině umí využívat časové údaje při řešení různých situací v denním životě umí rozlišit děj v minulost, přítomnosti a budoucnosti seznamuje se s některými rodáky, kulturními či historickými památkami, s významnými událostmi v regionu dokáže vyprávět některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije dokáže uplatnit elementární poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí na příkladech umí porovnat minulost a současnost

100


neživá příroda látky a jejich vlastnosti součásti neživé přírody zkoumání vlastností látek skupenství látek změny látek a jejich skupenství vzduch zdroj kyslíku na Zemi voda koloběh vody v přírodě půda vrstvy půdy horniny a nerosty člověk a půda Slunce a Země sluneční soustava střídání dne a noci

-


společné znaky, potřeby a projevy růst a vývoj muž a žena -rozmnožování, rodina stavba těla smysly zdraví výživa obranyschopnost organismu osobní bezpečí pohyb

-

-

-

-

rozumí jednoduchým pokusům se známými látkami, umí určit jejich společné a rozdílné vlastnosti a změřit základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů chápe důležitost rostlin, vody, půdy seznamuje se s planetami sluneční soustavy zvládne roztřídit některé přírodniny podle nápadných určujících znaků,

umí uplatnit základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle projevuje se vhodným chováním a činnostmi vztahu ke zdraví umí dodržovat zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných ví, že se má chovat obezřetně při setkání s neznámými jedinci, že může odmítnout komunikaci, která mu je nepříjemná; v případě potřeby požádat o pomoc pro sebe i pro jiné dítě zvládne adekvátně reagovat na pokyny dospělých při mimořádných událostech

101


rostliny společné znaky rostlin (výživa, změna teploty prostředí, dýchání, vylučování, rozmnožování) rozdělení rostlin kvetoucí nekvetoucí užitkové okrasné léčivé jedovaté chráněné části kvetoucích rostlin kořeny stonky(dřeviny, byliny) listy (složení listu, list jednoduchý, složený) květy (složení květu) plody(rozdělení plodů dužnaté a suché)

-

-

-

houby -složení jedlé jedovaté

-


živočichové pozorování poznávání ZOO domácí zvířata

-

umí uvést příklady výskytu rostlin ve známé lokalitě umí vysvětlit rozdíly mezi dřevinami, bylinami, houbami - savci, ptáky, plazy, rybami, obojživelníky, hmyzem,… umí zařadit známé rostliny do rozdělení rostlin umí vysvětlit význam botanických zahrad, chráněných území zná pravidla bezpečnosti při kontaktu s neznámými rostlinami

zná pravidla bezpečnosti při kontaktu s neznámými houbami zná příklady jedlých i jedovatých hub dokáže pozorovat, popisovat a porovnávat viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích umí uvést příklady výskytu živočichů ve známé lokalitě umí vysvětlit význam zoologických zahrad umí vhodně zacházet s drobnými domácími zvířaty zná pravidla bezpečnosti při kontaktu s neznámými živočichy

102

ochrana přírody změny počasí v průběhu roku rovnováha v přírodě chráníme přírodu

-

-

LIDÉ KOLEM NÁS

lidská činnost a tvořivost materiály, pracovní pomůcky práce a volný čas povolání, duševní a fyzická práce zábava, koníčky lidé a výrobky průmyslové podniky obchody služby technika

-

-

chápe odraz změny počasí u rostlin i živočichů umí rozdělit živočichy na masožravce, býložravce, všežravce učí se poznávat společenstva louky a pole, vody, lesa, hor, umí třídit domovní odpad, šetřit elektřinou chápe význam a potřebu různých povolání a pracovních činností umí rozpoznat různé materiály a orientovat se v jejich výrobě a použití zná a chápe činnosti lidí práce, zábava, umění, cestování, nakupování, získávání informací

5.5. Charakteristika předmětu přírodověda Předmět přírodověda je zaměřen na to, aby v procesu výuky žáci získávali takové vědomosti a dovednosti a rozvíjely se ty jejich schopnosti, které jim aktivně umožní poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět i prostředí, ve kterém člověk pracuje a žije. Spojování vlastních zkušeností žáků s osvojovanými poznatky a dovednostmi umožňuje vytvářet ve vyučování dostatek příležitostí k tomu, aby žáci zejména:  získávali základní vědomosti o Zemi, člověku a technice  poznávali základní jevy a vztahy v přírodě  poznávali souvislosti mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostředím i mezi člověkem a ostatní biosférou  rozvíjeli se jejich schopnosti s pomocí učitele i samostatně poznávat, pozorovat a zkoumat přírodu a řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy  utvářeli si kladný vztah k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prosředí jako celku 

103

Ročník IV. Přírodověda Hlavní okruhy Tématické celky


Učivo - téma

životní podmínky ŽO potravní vazby R+Ž+H

-

dokáže vyjmenovat životní podmínky

-

nachází nové potravní řetězce

-

umí pojmenovat vybrané rostliny, houby a živočichy a zařadit je do společenstev umí rozlišit jedovaté, nejedlé a jedlé houby, kulturní a plané rostliny (jednoleté, dvouleté, vytrvalé), některé keře, listnaté a jehličnaté stromy, jedovaté rostliny, léčivky, plevele zná pojem "odrůda" umí vysvětlit rozdíly mezi výživou zelených hub a rostlin



společenstva živých organismů společenstva okolí lidských obydlí rostliny kulturní a plané rostliny jednoleté a dvouleté společenstva polí hospodářské rostliny plevele živočichové na poli společenstva vod rostliny našich vod živočichové našich vod společenstva lesů listnaté a smíšené lesy jehličnaté lesy lesní plody houby živočichové našich lesů podzimní přípravy rostlin a živočichů na zimu jednoleté, dvouleté, vytrvalé rostliny stromy listnaté, jehličnaté živočichové na zemi, pod zemí a ve vzduchu život v zimní přírodě rostliny v zimě volně žijící živočichové přezimující živočichové pomáháme živočichům ryby, obojživelníci, plazi, hmyz, savci

-

-

rozumí přírodním pochodům umí samostatně hovořit o přípravě živočichů a rostlin na zimu (zimní spánek, opad listů)

-

umí samostatně hovořit o zimní přírodě, o přezimování rostlin a živočichů

poznámky

104

-

dokáže poznat vybrané nerosty a horniny a vysvětlit příčiny jejich zvětrávání a vznik půdy

-

umí zvážit hmotnost těla na vahách g, kg, měřit objem válce v ml, l, teplotu teploměrem ve °C, čas hodinkami a stopkami

-

umí rozlišit základní orgány rostlin - kořen, stonek, list, květ, plod), jejich funkce umí určit některé zástupce bezobratlých a obratlovců

LIDÉ A ČAS

horniny magmatické usazené přeměněné nerosty energetické zdroje

měření délka hmotnost teplota čas rostliny a živočichové na jaře


růst rostlin rostliny se probouzejí, rostou, kvetou, plodí význam částí kvetoucí rostliny kvetoucí stromy a keře význam částí kvetoucích rostlin pro člověka živočichové na jaře vnější a vnitřní stavba těl živočichů obratlovci, bezobratlí ekologie význam půdy význam lesů význam vodních ploch jak chránit přírodu

-

chápe některé ekologické problémy uvědomuje si, že se musí chovat ohleduplně k přírodě dokáže šetřit energií, třídit odpad, respektovat příkazové značky v chráněných oblastech

105


rostliny a živočichové v létě rostliny zrání plodů rostlin druhy ovoce a zeleniny obiloviny trávy léčivé rostliny kvetoucí byliny živočichové mláďata hmyzožraví ptáci, hmyz krmiví ptáci nekrmiví ptáci sladkovodní ryby domácí živočichové a jejich chov hospodářská zvířata domácí mazlíčci pravidla péče o domácí zvířata pes domácí, kočka domácí plemena

-

umí rozlišit některé rostliny podle diakritických znaků (např. jabloň - hrušeň; smrk - borovice)

-

vyjmenuje některé příklady odrůd kulturních rostlin

-

umí popsat rozdíly mezi výživou zelených rostlin a hub

-

rozlišuje základní orgány rostlin, jejich funkce

-

dokáže samostatně hovořit o rostlinách a zvířatech v létě

-

dokáže se postarat o domácí zvíře umí vyjmenovat několik plemen psů

-

Ročník V. Přírodověda Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma



Člověk a živá příroda Česká republika - oblast mírného podnebného pásu Společenstva živých organismů na území naší vlasti Potravní řetězce Rozmanitost života na Zemi Podnebné pásy

Poznámky

zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí - umí uvést příklady organismů žijících v různých oblastech Evropy a světa

106

Význam botanických a zoologických zahrad Třídění živých organismů

Člověk a neživá příroda Podmínky života na Zemi Pozorování neživé přírody


Nerosty a horniny Nerudní suroviny Energetické suroviny, paliva

Půda

-

umí vysvětlit, proč jsou tyto zahrady důležité,

-

umí porovnat na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

-

umí vyjmenovat podmínky života a zdůvodnit je umí rozdělit přírodu na živou a neživou

-

- pozná vybrané nerosty(např. sůl kamennou, křemen) a horniny (např. žulu, pískovec) - umí vysvětlit příčiny zvětrávání - zná obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje - umí popsat na příkladech význam energie pro život a nutnost s nimi šetřit - umí zhodnotit některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat - hledá princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka - objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, - uvědomuje si význam půdy 107

Od neživé přírody k vesmíru Slunce Výprava do vesmíru Souhvězdí Galaxie Sluneční soustava Planety Země Měsíce planet

-

umí vysvětlit význam Slunce pro život na Zemi

-

umí popsat postavení Země ve vesmíru umí ukázat pohyb Země na globusu umí vysvětlit na základě elementárních poznatků o zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

-


lidské tělo kostra svalová soustava dýchací soustava oběhová soustava trávicí soustava vylučovací soustava kožní soustava smyslová soustava nervová soustava rozmnožovací soustava růst a vývoj odlišovací znaky

-

-

-

umí vyjádřit na základě vlastních zkušeností vztahy mezi lidmi, vyvodit a dodržovat pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci umí rozlišovat jednotlivé etapy lidského života a orientovat se ve vývoji dítěte před a po jeho narození umí využívat poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života umí vyjmenovat odlišovací znaky člověka a ostatních živočichů

108

zdraví zdravá výživa ochrana před úrazy (dopravní výchova) nemoce a infekce hygiena šikana drogy, alkohol, cigarety správné držení těla sexuální výchova

-


-

-

-

-


člověk a lidské výtvory člověk zpracovává výrobky průmysl člověk přijímá informace zařízení k příjmu informací člověk a stroje, zařízení člověk ničí přírodu člověk chrání přírodu

-

-

snaží se účelně plánovat svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob umí uplatňovat účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek umí uplatňovat základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou umí ošetřit drobná poranění a zajistit lékařskou pomoc umí uplatňovat ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientovat se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku dokáže rozpoznat ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva umí použít jednoduché stroje a zařízení chápe, že lidé nesmějí vědomě porušovat rovnováhu v přírodě a musí dodržovat příkazové značky v chráněných oblastech chápe, že média a zdroje informací neříkají vždy pravdu, a že Internet může být i nebezpečný (zná desatero bezpečného Internetu pro děti) 109

mezilidské vztahy

LIDÉ KOLEM NÁS

-

-

dokáže se orientovat v základních formách vlastnictví, umí používat peníze v běžných situacích dokáže poukázat v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhnout možnosti zlepšení životního prostředí obce dokáže rozpoznat ve svém okolí jednání a chování, která se už nemohou tolerovat a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

110

5.6.

Charakteristika předmětu vlastivěda

Vlastivěda v náváznosti na prvouku přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí a o výsledcích jejich činnosti, s důležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a národních dějin. Žák pracuje se získanými dovednostmi a zkušenostmi z vyučování a osobního života a dalšími informacemi z tisku, rozhlasu, televize a zájmových oblastí. Formuje u žáků vědomí příslušnosti k vlastnímu národu, rozvíjí zájem žáků o poznávání života, tradic, zvyklostí a zvláštností společenství v různých historických obdobích a v různých kulturních oblastech světa.

Ročník 4. Učivo - téma

NAŠE VLAST ČESKÁ REPUBLIKA Obec, místní krajina poloha, minulost a současnost,dopravní síť, Regiony ČR - Praha a vybrané oblasti ČR, výroba, služby a obchod, Naše vlast - státní správa , symboly, základy státního zřízení a politického zřízení ČR, povrch a vodstvo ČR, počasí a podnebí významné osobnosti naší politiky, práce s kompasem a mapou, určování světových stran v přírodě


-

-

-

-

-

-

určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu, určí svět.strany, orientuje se podle mapy, řídí se podle zásad bezpečného pobytu a pohybu v přírodě, rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly využívá archivů, knihoven, muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti, srovná a hodnotí na vlastních ukázkách způsob života a práce předků na našem území a jejich významy

Poznámky

VŠUDE DOBŘE DOMA NEJLÉPE

MÍSTO, KDE ŽIJEME

Vlastivěda Hlavní okruhy Tématické celky

111

-

SÍLY A BARVY ŽIVOTA

OBRÁZKY ZE STARŠÍCH ČESKÝCH DĚJIN 1. ČÁST Časová přímka,Česká země v pravěku – období lovců a sběračů, Příchod Slovanů, Sámův kmenový svaz, Minulost v pověstech, Velkomoravská říše, Vznik Českého státu , Vláda Přemyslovských knížat – Bořivoj, Sv. Václav, Oldřich, Břetislav, Vratislav II. – první český král, Přemysl Otakar I., Václav I., Anežka Česká, Přemysl Otakar II., Václav II., Václav III., Umělecké slohy STARŠÍ DĚJINY 2. ČÁST Český stát za vlády Lucemburků – Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund Lucemburský, Život ve středověku – šlechta, církev, vesnice, města, řemesla, Gotika, Husitské války – Jan Hus, Jan Žižka, bitva u Lipan, České země po husitských válkách, Jiří z Poděbrad, Jagelonci, Habsburkové na českém trůně – císař Rudolf II., Renesance

-

BYLO NEBYLO , ANEB OD ADAMA K POČÍTAČI

PRŮMYSL A NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Půda a zemědělství – vznik, složení, typy a význam, členění nerostných surovin, těžba, průmysl – průmyslová odvětví, doprava surovin a výrobků, ochrana přírody – CHKO, cestujeme po naší vlasti – turistické značky, jízdní řády

pracuje s časovými údaji a využívá je k pochopení vztahů mezi ději a jevy, orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik, objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a

NEOPOUŠTĚJ STARÁ ZNÁMÉ PRO NOVÉ, ANEB Z POHÁDKY NA SKLÁDKY

LIDÉ A ČAS

LIDÉ A ČAS


-

112

Ročník V. Učivo - téma


LIDÉ A ČAS

NOVODOBÉ DĚJINY 1. ČÁST Bitva na Bílé hoře, Život v 17. a na začátku 18. století, Baroko v umění a stavitelství, školní docházka, J. A. Komenský, Osvícenství – Marie Terezie, Josef II., život na vsi, zvyky a tradice, Manufaktury, Vynálezy, Národní obrození – Palacký, Tyl, vznik státní hymny

-

-

NOVODOBÉ DĚJINY 2. ČÁST Rok 1848 – konec roboty, František Josef I., Absolutismus, K.H. Borovský, Stroje ovládly činnost – elektřina, doprava, Vznik Rakouska-Uherska – rozvoj kultury a umění T.G. Masaryk, 1. světová válka – Beneš, Štefánik, Vznik ČSR, život za první republiky, Vyhlášení protektorátu , 2. světová válka, A. Hitler, okupace, osvobození ČSR, Od totality k demokracii, Sametová revoluce

-

-

rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách naší republiky, Evropy a polokoulí, zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života v naší vlasti i jiných zemích

vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole,rodině,obci, rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo dem. principy

Poznámky

VŠUDE DOBŘE DOMA NEJLÉPE


BYLO NEBYLO, ANEB OD ADAMA K POČÍTAČI

Vlastivěda

113

EVROPA – SJEDNOCUJÍCÍ SVĚTADÍL Česká republika jako součást společenstva hospodářsky vyspělých států, Evropská unie, Sousední státy České republiky, povrch, vodstvo a podnebí Evropy, Rostliny a živočichové, Hospodářství, Obyvatelstvo, Cestujeme po Evropě, Kulturní památky,

-

-

SÍLY A BARVY ŽIVOTA

ČR , KRAJ V NĚMŽ ŽIJEME Česká nej , kraje ČR, Hlavní město Praha, památky, Středočeský a Jihočeský kraj, Plzeňský a Karlovarský kraj, Ústecký a Liberecký kraj, Královéhradecký a Pardubický kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký kraj, Moravskoslezský a Zlínský kraj,

rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, připustí svůj omyl, dohodne se na spol. postupu, orientuje se v základních formách vlastnictví, poukazuje na problémy a navrhuje jejich řešení

NEOPOUŠTĚJ STARÉ ZNÁMÉ PRO NOVÉ, ANEB Z POHÁDKY NA SKLÁDKY

MÍSTO, KDE ŽIJEME

-

114

5.7.

Charakteristika předmětu Informatika

Předmět Informatika umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem k narůstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky. Dovednosti v předmětu Informatika umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání.

Ročník V. Informatika Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM

informační zdroje, informační instituce, struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení, operační systémy a jejich funkce, formáty souborů ( doc, gif) , jednoduchá údržby počítače, postupy při běžných problémech , zásady bezpečnosti práce

-

-

Poznámky

využívá základní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie, respektuje pravidla bezpečné práce a postupuje poučeně v případě jejich závady, chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím

115

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE

základní způsoby komunikace - e-mail, chat, telefonování, metody a nástroje vyhledávání informací, ukládání na svůj a sdílený adresář, možnosti ukládání souborů, mazání a kopírování souborů a složek, práce s webovou stránkou školy, ovládání internetového prohlížeče,

-

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ

základní ovládání programu Word, nebo jiného textového editoru, práce se souborem, otevření, zavření, uložení a tisk dokumentů, psaní a mazání textu, ormát písma a odstavce, vkládání a základní úprava obrázků, tvorba , úprava a vkládání rastrových obrázků, základní práce s digitální fotografií, tvorba a úprava vektorových obrázků

při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty, vyhledává na portálech, v knihovnách a databázích, komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení

pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

116

5.8. Charakteristika předmětu Hudební výchova Hudební výchova dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali svou přirozenou potřebu setkávání se s hudbou. Předmět podněcuje, rozvíjí a kultivuje v organizaci hudebně výchovných činností se širším záměrem obohacovat jejich estetické vnímání a prožívání světa. Hudební výchova se realizuje prostřednictvím pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonačních dovedností a osvojováním hry na Orffovské nástroje, nutné k instrumentálním doprovodům písní.

Ročník I.- III. Hudební výchova 1.1.4 Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


HLASOVÁ HYGIENA, SPRÁVNÉ DÝCHÁNÍ

hra na Orfovské a melodické nástroje, hrajem i na předměty z běžného života, doprovod se souzvukem, hraní snadných lid. písní

HUDEBNÍ NÁSTROJE

POHYB, TANEC, HRA NA TĚLO, POHYBOVÉ HRY

ZÁKLADNÍ HUDEBNÍ NÁZVOSLOVÍ NOTY A JEJICH DÉLKA

jednoduché melodie, vokální činnost, průprava dvojhlasu, hospodárné dýchání, sjednocování hlasového rozsahu, zvuk - tón

JEDNODUCH É HUDEBNÍ NÁSTROJE PRO DOPROVOD PÍSNÍ

-

-

-

chápe správné užívání hlasu dýchá hospodárně , nádech/výdech , hlasový rozsah využívá jednoduché hudební nástroje pro doprovod, rozlišuje tón a zvukový hlas

hudební dialogy, noty, houslový klíč, takt, rytmus, italské názvosloví, repetice, 2/4 a 3/4 takt držení těla s hud. doprovodem, mazurka, chůze po špičkách, hry na taneční kroky, cvalový krok, pohybové vyjádření pocitu, zážitku

-

-

reaguje pohybem ( tancem , gestem ) na hudbu

hudební nástroje - strunné, dechové, bicí, poslech české státní hymny, instrumentální hra rozlišení nástrojů

-

pozná a pojmenuje hud. nástroje, slovně charakterizuje pocit z poslechu

-

-

Poznámky

rozlišuje délky not, italské názvosloví, orientuje se v jednoduchém notovém zápisu

117

PĚVECKÉ ZKUŠENOSTI 2 SEZNÁMENÍ S HUDEBNÍMI SKLADATELI

nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv, dvojhlas, reprodukce notového záznamu

-

zazpívá alespoň 10 písní , které se během roku naučil

poslech a stručná charakteristika , Smetana , Dvořák , Janáček

-

odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

POZNÁMKA: SEZNAM DOPORUČENÝCH PÍSNÍ 1.ročník :Travička zelená, Šel zahradník do zahrady, Pod naším okýnkem, Bude zima,bude mráz, Pásli ovce valaši, Štědrej večer nastal, My tři králové, Kotě a sluníčko, Když jsem jel do Prahy , Já jsem z Kutné hory, Šla Nanynka do zelí, Máminy oči 2. ročník :Černé oči, Kdybys měla má panenko , Dělání, Nesem vám noviny, Jak jsi krásné neviňátko, Štěstí,zdraví , Zimní, Mach a Šebestová , Kalamajka, Marjánko, Ach synku, Běžela ovečka, Na tý louce zelený, Když jde malý bobr spát 3.ročník : Pekla vdolky, Vyletěla holubička, Tancuj, tancuj, Narozeninová, Není nutno, Už ty pilky dořezaly, Kačenka divoká,Rychle bratři , rychle vstávejme, Jarní slunce, Ztratila Lucinka bačkorku, A já su synek z Polanky, Až já pojedu přes ten les

118

Ročník IV.-V.

HUDEBNĚ POHYBOVÁ ČINNOST

VOKÁLNÍ ČINNOST

POSLECHOVÉ ČINNOSTI

HUDEBNÍ NÁSTROJE

HUDEBNĚ POHYBOVÁ ČINNOST

PĚVECKÝ A MLUVNÍ PROJEV

Hudební výchova Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, vokální činnost, hlavový tón, průprava dvojhlasu, hlasová hygiena taktování, pohybový doprovod znějící hudby, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance, pohyby odvozené od populární hudby rozšíření okruhu naučených hud. Nástrojů, poslech instrumentální hudby, využití Orffovských nástrojů, zobcových fléten, kláves

-

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i dvojhlase

-

ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, - taktuje ve 2/4, 3/4, 4/4 taktu

-

kvalita tónů délka,barva,síla,výška,vztahy mezi tóny - souzvuk, akord,melodie, harmonie,kontrast, rytmika, dynamika, hudba vokální a instrumentální hudební rytmus, intonace, durová a mollová tónina, hudební hry, grafický záznam vokální hudby

-

rozlišuje hudební nástroje v poslechu instrum. skladby, využívá doprovodu hud. nástroje podle svých dovedností a schopností upozorní na rytmické, tempové, dynamické a zřetelné harmonické změny

orientace v prostoru, pohybové vyjádření hudby a reakce na změnu v proudu znějící hudby - pantomima, pohybové improvizace

-

-

-

Poznámky

při zpěvu využívá pěvecké dovednosti, překonání ostychu, zpěv alespoň 10 písní vytváří a ztvárňuje hudebně pohybové improvizace

119

POSLECHOVÉ ČINNOSTI

rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace - tvorba předeher,hudební doprovod, jednodílná písňová forma, grafický záznam melodie hudební styly a žánry - hudba taneční, pochodová, hudební formy - malá a velká písňová forma, rondo, interpretace hudby

HUDEBNÍ SKLADATELÉ

INSTRUMENT ÁLNÍ ČINNOST

-

4.r.- Smetana, Dvořák- život, dílo , 5.r. - Bach, Mozart, Janáček - život, dílo,poslech

-

vytváří jednoduché předehry, mezihry a dohry provádí elementární hudební improvizace

-

rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

-

orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby podle svých schopností je realizuje

-

POZNÁMKA: SEZNAM DOPORUČENÝCH PÍSNÍ 4. ročník : Beskyde, Beskyde, Buráky, Červená řeka, Dostal jsem koníčka sivovraného, Haj , ovečky haj, Chválím tě , Země má, Kdyby byl Bavorov, Kolik je na světě věcí, Marjánko, Marjánko, Náchodský zámeček , Okoř, Stojí vrba košatá, K Ježíškovi do Betléma, Veselé Vánoce, Zlaté střevíčky 5. ročník :Tři oříšky, Teče voda, teče, Severní vítr, Pár havraních copánků, Okolo javora, Muzikanti , co děláte, Měla jsem holoubka, Když se zamiluje kůň, Kde domov můj, Jaro dělá pokusy, Ej lásko,lásko, Půjdem spolu do betléma, Při Vánoci,dlouhé noci, Narodil se Kristus pán

120

5.9.

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova

Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Žáci se učí chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu, která je zaměřená na jejich kultivaci, na citlivé vnímání světa kolem sebe, prožívání jej a objevování estetických hodnot. Všemi složkami svého působení výtvarná výchova usiluje zejména o to: 

aby žáci získali praktické i teoretické poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, o práci s různými materiály, o modelování a prostorovém vyjádření



aby se rozvíjel a prohluboval jejich vztah k výtvarnému umění a celé oblasti výtvarné kultury.

Ročník I.-III.

ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI

Výtvarná výchova Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma

linie, tvary, objemy, světlo stnín a barevné kvality, textury - jejich jednoduché vztahy, jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru, uspořádání objektů do celkuuspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření, reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly - vizuálně obrazná vyjádření podnětů hmatových, sluchových, pohybových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, el.média, reklama


Poznámky

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty) porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje při tom v plošném a prostorovém uspořádání linie,tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření, volí vhodné prostředky interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace, porovnává se svojí dosavadní zkušeností

121

ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY

prostředky pro vyjádření emocí, pocitů a nálad, fantazie, představ, a osobních zkušeností, manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby,

UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY

Náměty: seznamování s barevnou škálou, podoba zvířat, obtiskování, příroda a roční období - volba barev a výrazu, svátky, prvky neživé přírody, podoba předmětů

na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, či upravil

typy vizuálně obrazných vyjádření jejich rozlišení, výběr , uplatnění- hračky, objekty,ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, ektronický obraz, reklama přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením - hledisko jejich vnímání(vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivem (fantazijní, založené na smyslovém vnímání) Náměty: svět - ulice, hřiště(reakce na zážitky, obrázky k písničkám a říkadlům, ilustrace ke knihám, hry s tekoucí barvou, práce s hlínou, práce s papírem a nůžkami, proporce věcí kolem nás, tvář krajiny,nálady, život. prostř.

122

OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ

komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření - v komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje, (ve škole i mimo školu), vysvětlování výsledků tvorby podle vlastních schopností a zaměření proměny komunikačního obsahu- závěry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění osobní postoj v komunikaci jeho utváření a zdůvodňování, odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje, jejich porovnávání s vlastní interpretací

Náměty: pocit jistoty- domov, popis a zajímavý detail, škola, společná práce na velkém formátu, zaznamenávání průběhu, reprodukce uměleckých děl, návštěva výstavy

123

Ročník IV.-V. Výtvarná výchova

2.1.1

Hlavní okruhy Tématické celky Rozvíjení smyslové citlivosti

Uplatňování subjektivity

Ověřování komunikačních účinků

Rozvíjení smyslové citlivosti



Učivo - téma


prvky vizuálně obraz. vyjádření - linie, tvary, objemy, Člověk - jeho pocity a nálady

-

nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání

prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností , Využití barev a ploch dramatičnost, abstrakce, mandaly osobní postoj v komunikaci - jeho utváření a zdůvodňování, Dialog - jak působí mezi lidmi, Kolektivní práce reflexe a vztahy zrakového vnímání - podnět je vnímán všemi smysly, Neživá příroda - detail a zvětšeniny, Kompozice a její zákonitosti komunikační obsah viz. obrazných vyjádření - v komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky, vysvětlování výsledků tvorby, Pohyb a jeho fáze typy viz. obraz. vyjádření rozlišení, výběr a uplatnění, hračky, ilustrace textů, animace, fotografie, comics, reklama, obálka knihy

-

uplatňuje osobitost svého vnímání v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci viz.obraz. vyjádření

-

užívá a kombinuje prvky viz.obraz.vyjádření ve vztahu k celku, porovnává různé interpretace

-

-

pojmenovává prvky viz. obraz. vyjádření při vlastních tvůrčích činnostech

-

nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah viz. obraz. Vyjádření

-

vědomě se zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření

Poznámky

124

Rozvíjení smyslové citlivosti



uspořádání objektů do celků - na základě jejich výraznosti, velikosti, vzájemném postavení, Řazení prvků - kontrast a harmonie, Série prvků statické a dynamické vnímání - Vesmír, Umění v proměnách času, Plastické práce s hlínou, Koláž, Přepis skutečnosti - stromy v okolí, architektura proměny komunikačního obsahu - záměry tvorby, Formát a jeho rovnováha, Výtvarné fantazie s počítačem, Design a užité umění , Návštěva výstavy

-

užívá vyjádření linie a barevné plochy, modelování, uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu

-

pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů svobodně volí a kombinuje prostředky

-

-

porovnává různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

125

5.10. Charakteristika předmětu Praktické činnosti Předmět praktické činnosti svými formami výuky a vymezeným obsahem učiva využíváním znalostí získaných v jiných oblastech vzdělávání i zkušeností nabytých v běžném životě umožňuje žákům získat nezbytný soubor vědomostí, pracovních dovedností a návyků potřebných v běžném životě. Předmět formuje jejich osobnost rozvíjením některých vlastností, motorických i tvořivých schopností a dovedností. Vyučovací proces prostřednictvím praktických pracovních činností směřuje k tomu, aby žáci: 

poznali vybrané materiály a jejich užité vlastnosti, suroviny, plodiny, naučili se volit a používat vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, pracovat s dostupnou technikou, včetně techniky výpočetní a osvojili si jednoduché pracovní postupy, potřebné pro běžný život



osvojili si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci , hygieny práce, základy organizace a plánování práce a technologické kázně

Ročník I.-III. Praktické činnosti

Učivo - téma


Poznámky


-

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM

práce s papírem

-

-

-

práce s modelovací hmotou -

umí správně držet nůžky, stříhat celou délkou ostři nůžek; ví, z čeho nůžky jsou, jaké mají vlastnosti a jak se s nimi bezpečně zachází dokáže papír přesně překládat, rýhovat, utrhnout pruh papíru, vytrhávat, skládat, vystřihovat, nalepovat rozpozná vlastnosti papíru - tloušťka, barva, tvrdost, savost umí pojmenovat papír balící, novinový, kancelářský, kreslící zná modelovací hlínu, plastelínu, modurit, těsto je seznámen s vlastnostmi modelovacích hmot dokáže bezpečně pracovat s modelovacími hmotami umí válet hmotu v dlaních, v prstech, na podložce, roztlačovat v dlaních i na podložce, vytahovat, modelovat 126

-


práce s přírodními materiály

-

práce s textilem -

-

pracovní činnosti se stavebnicemi

-

KONSTRUKČNÍ ČINNOST

-

-

-

-

dokáže propichovat, spojovat, ohýbat, stříhat, nalepovat, slepovat, lisovat, skládat do tvarů vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle slovního návodu a předlohy umí rozlišit textil bavlněný, vlněný, hedvábný, z umělých vláken dokáže navléknout nit do jehly a na konci nitě udělat uzlík umí šít předním i zadním stehem dokáže látku stříhat, prošívat, sešívat zvládne si přišít knoflík nebo poutko dodržuje pravidla bezpečnosti a hygieny práce umí postavit stavbu z kostek podle předlohy umí sestavit modely podle návodu dokáže postavit stavbu dle fantazie a předvést ji spolužákům zvládne vytvořit plošné i prostorové kompozice ze stavebnicových prvků a volného materiálu má osvojeny správné pracovní dovednosti a návyky při organizaci, rozmýšlí si své vlastní činnosti, zachovává bezpečnost a hygienu při činnostech zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

127

-

PĚSTITELSKÉ PRÁCE

práce na zahradě péče o pokojové rostliny pozorování rostlin

-

-

-

-

PŘÍPRAVA POKRMŮ

stolování -

zná potřeby pokojových rostlin a dokáže se o ně starat dokáže vypěstovat květinu ze semínka - naklíčení, přesazení zvládne na záhonu vytvořit řádky za pomocí provázku , vyset semena zeleniny, nasázet nebo přesázet sazenice umí se postarat o rostliny kypření půdy, zalévání, pletí provádí pozorování přírody, umí zaznamenat a zhodnotit výsledky pozorování dodržuje hygienu a bezpečnost práce dokáže připravit tabuli pro jednoduché stolování umí se vhodně chovat při stolování

128

Ročník IV.-V. Praktické činnosti Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma



práce s papírem práce s přírodninami práce s modelovací hmotou práce s textilem -

-

-

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI

práce se stavebnicí práce s návodem, předlohou, náčrtem -

-

Poznámky

dokáže vytvořit přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu umí využívat při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic dokáže si zvolit vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k používanému materiálu umí si udržet pořádek na pracovním místě a udržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce; dokáže poskytnout první pomoc dokáže provést při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž umí pracovat podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc

129

PĚSTITELSKÉ PRÁCE

podmínky pro pěstování rostlin zpracování půdy výživa rostlin pěstování pokojových rostlin jedovaté rostliny, rostliny jako droga

-

-

-

PŘÍPRAVA POKRMŮ

výběr, nákup a skladování potravin úprava stolu, pravidla stolování techniky v kuchyni

-

-

-

provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování umí ošetřovat a pěstovat podle daných zásad pokojové i jiné rostliny dokáže si zvolit podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní umí dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu orientuje se v základním vybavení kuchyně dokáže samostatně připravit jednoduchý pokrm dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

130

5.11. Charakteristika předmětu Tělesná výchova Tělesná výchova představuje nejdůležitější formu pohybového učení a pohybové kultivace žáků a je hlavním zdrojem poznatků a námětů pro zdravotní, rekreační i sportovní využití pohybu v režimu školy i mimo ni. Žáci nacházejí prostor k osvojování, ovládnutí a využívání různého sportovního náčiní a nářadí. Učí se uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti i nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Tělesná výchova směřuje k tomu, aby: 

zvládali základní organizační, hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné sportovní činnosti



kladně prožívali osvojované pohybové činnosti a využívali je s pomocí dospělých nebo samostatně jako prostředek překonávání aktuálních negativních tělesných či duševních stavů a dlouhodobější zdravotní prevence i jako předpoklad k vytváření trvalého kladného vztahu k pohybovým aktivitám

Ročník I.-III.

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ

Tělesná výchova Hlavní okruhy Tématické celky

Učivo - téma


význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků, délka, intenzita pohybu

-

příprava organismu příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení

-

zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, správné zvedání zátěže, průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití

-

Poznámky

spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině, usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech ve známých prostorech školy, reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu

131

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

hygiena při TV- hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity pohybové hry - s různým zaměřením, netradiční pohybové hry, využití hraček a netradičního náčiní při cvičení, pohybová tvořivost. Náměty: držení míče jednoruč, obouruč, základní přihrávky a chytání míče rukou i nohou, zdokonalování přihrávek v rychlosti a přesnosti, přihrávky vrchní, trčením, po zemi, obloukem, chytání míče jednoruč, obouruč a tlumení míče rytmické a kondiční formy cvičení pro děti - kondiční cvičení s hudbou, nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravné úpoly - přetahy, přetlaky

132


ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

základy gymnastiky průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti, Náměty: průpravná cvičení pro kotoul vpřed, vzad, kotoul vpřed, kotoul vzad, nácvik odrazu z trampolínky a odrazového můstku, výskok do vzporu dřepmo na sníženou švédskou bednu, ručkování na hrazdě- pomocí odrazu, s dopomocí i ve vzporu, závěs v podkolení, chůze po kladince a její obměny,šplh na tyči s dopomocí i bez ní, základní polohy na kruhách - vis, shyb stojmo turistika a pobyt v přírodě přesun do terénu, chůze v terénu, táboření, chování v dopravních prostředcích, ochrana přírody Základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem, vytrvalostní běh 5 - 10 minut,rychlý běh 20-50 m, skok daleký- spojení odrazu a rozběhu z pásma 50 cm širokého,hod míčkem z místa i z rozběhu, průpravná cvičení pro skok vysoký, běh přes nízké překážky plavání - hygiena, adaptace na vodní prostředí, přípravné a základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob, prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu lyžování a bruslení - hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu na lyžích a bruslích 133

ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ

další pohybové činnosti komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály organizace při TV - základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí zásady chování a jednání fair play, olympijské ideály a symboly pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her, závodů, soutěží měření a posuzování pohybových dovedností měření výkonů, základní pohybové testy, zdroje informací o pohybových činnostech

134

Ročník IV. - V. Tělesná výchova

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ


Učivo - téma

pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu, příprava organismu před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, protahovací cvičení, zdravotně zaměřené činnosti, průpravná , relaxační, kompenzační a jiná zdravotně zaměřená cvičení, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity , bezpečnost při pohybových činnostech, organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, první pomoc v podmínkách TV


-

-

Poznámky

uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí, adekvátně reaguje v situaci úrazu žáka , zařazuje do pohybu korektivní cvičení , především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením

135

podílí se na realizaci pohybové hry- s různým pravidelného pohybového zaměřením, režimu, netradiční pohybové hry a - uplatňuje kondičně zaměřené aktivity, činnosti, využití hraček a netradičního - projevuje a vůli po zlepšení náčiní při cvičení, úrovně své zdatnosti, pohybová tvořivost, - zvládá v souladu s individuálními předpoklady rytmické a kondiční formy cvičení pro děti - kondiční osvojované pohybové cvičení s hudbou nebo dovednosti, rytmickým doprovodem, - vytváří varianty pohybových základy estetického pohybu, her, jednoduše zhodnotí vyjádření melodie a rytmu kvalitu pohybové činnosti pohybem, spolužáka a reaguje na jednoduché tance, pokyny k vlastnímu základy gymnastiky provedení pohybové činnosti průpravná cvičení , akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti, průpravné úpoly - přetahy a přetlaky, základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo výšky, hod míčkem, základy sportovních her manipulace s míčkem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle pravidel minisportů


-

136

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ

turistika a pobyt v přírodě přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření a ochrana přírody, plavání - hygiena plavání adaptace na vodní prostředí , základní plavecké dovednosti, jedna plavecká technika, prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu, lyžování , bruslení – hry na sněhu a na ledě základní techniky pohybu na lyžích a bruslích, další pohybové činnosti podle podmínek školy a zájmu žáků

-

-

-

-

jedná v duchu fair play : dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům, respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví, užívá základní tělocvičné názvosloví, zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy, získává informace o pohybových aktivitách ve svém okolí

komunikace v Tv – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, organizace při TV organizace prostoru a činností ve známém prostředí zásady jednání a chování fair play, olympijské ideály a symboly, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností měření výkonů, základní pohybové testy

137

6. Autoevaluace a hodnocení žáků 6.1.

AUTOEVALUACE

Autoevaluace neboli sebehodnocení školy je hodnotící proces, jehož hlavním cílem je dopad výsledků tohoto procesu na další zkvalitňování práce školy. Kvalitní hodnocení je základem práce v jakémkoli oboru, ale jen tehdy, dokážeme-li odpovědět na základní otázky : 

Co hodnotíme ?



Proč hodnotíme ?



Co se chceme dozvědět ?



Jak hodnocení ovlivní naši další činnost ?

Autoevaluace tedy není samoúčelným procesem, ale má poskytovat kvalitní a co nejobjektivnější zpětnou vazbu. Aby tomu tak skutečně bylo, je třeba dbát na tyto zásady : 

Naučit se uvědomovat si nedostatky, připustit, že vůbec nějaké máme



Odhalení a pojmenování příčin – proč tomu tak je



Zvolení nových, účinnějších postupů, tj. náprava

6.2.

Oblasti, cíle a kritéria autoevaluace Oblast

Koncepce školy Podmínky vzdělávání

Průběh vzdělávání Výsledky vzdělávání

Cíle a kritéria Školní vzdělávací program Úroveň řízení školy Prostorové a materiální podmínky Personální podmínky Finanční a hmotné zdroje Klima školy ( vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání ) Učitelé – kvalita výuky, naplňování ŠVP Žáci – stupeň zvládnutí klíčových kompetencí, výstupů ŠVP

6.3. Nástroje evaluace Pozorování, evidence pozorovaných jevů ( sběr dat ) 1. Hodnocení a klasifikace žáků, sebehodnocení žáků 2. Dotazníky, ankety ( průzkum ) 3. Testy ( vlastní, vnější ) – srovnávací, ověřovací, dovednostní 4. Hospitace 5. Autoevaluace učitelů 6. Vnější evaluace 7. Rozbory žákovských prací, činností 138

8. Diskuse, porady, rozhovory 9. Stanovování a hodnocení plnění plánů ( např. roční plán ) 10. Rozbor školní dokumentace ( např. zápisy v ŽK, tematické plány, schránka důvěry…) 11. Další vzdělávání pedagogických pracovníků 12. Úspěchy v soutěžích 13. Nabídka zájmové činnosti

6.4.

Časový plán autoevaluace

Časový plán je vlastně propojením všech prvků autoevaluace – oblastí, cílů a kritérií do časového harmonogramu. Tento časový plán se mění pro každou hodnocenou jednotku, tj. pro školní rok. Má svoje standardní, ustálené prvky, ale také nástroje přicházející v delším časovém intervalu než 1 školní rok a nástroje reagující na výsledky autoevaluace z minulého období. Tento časový plán je součástí ročního plánu školy. Oblast Cíle a kritéria Koncepce školy Vyhovuje jako strategický materiál ? Je v souladu s RVP ?

nástroje Pozorování, evidence pozorovaných jevů, hospitace, vnější evaluace

čas Průběžně

Podmínky vzdělávání Výsledky vzdělávání

Rozbor zápisů v žák. knížkách

Průběžně

Klima školy

Naplňování klíčových Hospitace kompetencí, zvládání Účast na akcích školy výstupů ŠVP

Průběžně

6.5. Hodnocení školy Vlastní hodnocení školy je dokument, který je výsledkem autoevaluačních činností. Zpracovává se v souladu s § 9 Školského zákona a § 8 Vyhlášky 15/2005, a to vždy za 3 školní roky. Projednává se v pedagogické radě nejdéle do 31.10. následujícího roku. 6.6. Dotazník pro autoevaluaci učitele Vyučující : ……………………... Předmět : ………………………. Téma : …………………………. Třída :………………. Datum :……………… Stupnice hodnocení : Ano (A ) - Vcelku ano ( V ) - Částečně ( Č ) - Ne ( N )

139

1. Při přípravě jsem formuloval vzdělávací a výchovné cíle ( VC ) z hlediska činnosti žáků 2. U VC jsem se snažil postihnout nejen vědomosti, ale i dovednosti a postoje 3. Žákům jsem VC srozumitelně sdělil 4. Podařilo se mně žáky dobře motivovat pro práci 5. Všechny činnosti a pomůcky v hodině byly funkční a směřovaly k naplnění VC 6. Průběh hodiny vedl k rozvíjení klíčových kompetencí ( KK ) 7. Výuka nejvíce přispěla k rozvoji těchto KK ( vypište, pokud jste neodpověděli na 6. otázku N, pořadí nebo grafické označení může vystihovat podíl zastoupení jednotlivých kompetencí ) : 1) 8. Byl jsem spokojen s pracovní atmosférou ve třídě, pracovalo se mi dobře 9. Neměl jsem potíže s kázní žáků 10. Pamatoval jsem na hygienické podmínky ( světlo, žaluzie, větrání apod. ) 11. Na hodnocení žáků jsem se připravil, mám pocit, že hodnocení ( případně i sebehodnocení žáků ) bylo adekvátní stanoveným požadavkům 12. Domnívám se, že VC byly splněny na zamýšleném stupni 13. Domnívám se, že žáci přesně vědí, jak se připravit na další výuku Jiné sdělení ( nepovinná část ) : ----------------------------------------------------------------------------------------------------1) Užívejte těchto zkratek : KU – kompetence k učení KSP – kompetence sociální a personální KP – kompetence k řešení problémů KO – kompetence občanské KK – kompetence komunikativní KP – kompetence pracovní

140

Časový plán autoevaluace

6.7.

Oblast Cíle a kritéria Koncepce školy Vyhovuje ŠVP jako strategický materiál ? Je v souladu s RVP ? Změny, úpravy ? Podmínky Klima školy, úroveň vzdělávání řízení Prostorové a materiální podmínky

Výsledky vzdělávání

čas Průběžně Škola neovlivní leden průběžně

Finanční a hmotné zdroje

Plán práce školy – jak se podařilo průběžně vykrýt materiální požadavky a plnit plán rozvoje školy BOZP DVPP Zajištění školního roku vzhledem k obměnám pracovníků Možnosti školy vzhledem Po obdržení k rozpočtu obce rozpočtu

Učitelé - kvalita výuky, naplňování ŠVP

Hospitace, Pedagogická tvořivost ( metod. materiály, projekty… )

Personální podmínky

Průběh vzdělávání

nástroje Pozorování, evidence pozorovaných jevů, hospitace, rozhovory, případná vnější evaluace Dotazník při zápisu do 1. tříd Hospitace

Žáci -naplňování Hospitace klíčových kompetencí, zvládání výstupů ŠVP

Průběžně Průběžně, souhrnně za škol. rok průběžně Průběžně

6.8. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků  Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou  Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání  Zásady pro hodnocení chování ve škole  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 

 

Stupně hodnocení prospěchu  Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření  Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.  Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Stupně hodnocení chování Způsob získávání podkladů pro hodnocení 141

   

Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška Opravná zkouška Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 6.8.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání



Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.



Za první i druhé pololetí se žákovi vydává vysvědčení.



Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.



Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.



Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.



Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.



Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.



Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.



Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.



Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.



Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.



V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.



Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.



Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.



Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.



Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: 142

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník.



Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.



Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.



Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.



Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

6.8.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole 143



Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.



Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.



Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.



Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.



Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.



Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

6.8.3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.



Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.



Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.



Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál.



Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.



Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 6.8.4. Stupně hodnocení prospěchu  Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.  Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, 144

- předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

6.8.4.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: 

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,



kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,



schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,



kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,



aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,



přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,



kvalita výsledků činností,



osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je 145

zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 6.8.4.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní praktické činnosti. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: 

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,



osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,



využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,



aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, 146



kvalita výsledků činností,



organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,



dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,



hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,



obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

147

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 6.8.4.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: 

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,



osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,



poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,



kvalita projevu,



vztah žáka k činnostem a zájem o ně,



estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,



v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. 6.8.5.

Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. 148

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování uspokojivé se uděluje při opakovaných drobných přestupcích(např. pozdní příchody, soustavné nepřezouvání se) nebo při hrubém porušení školního řádu, nevhodném chování k dospělým osobám; při podvodu, za který se považuje přepsání informací v žákovské knížce. Neomluvené hodiny se řeší individuelně. Případně pokud žák ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování neuspokojivé se uděluje za velmi vážné porušení školního řádu. Snížené známce z chování nemusí předcházet na konci 1.a 2. pololetí výchovné opatření.

Výchovná opatření Napomenutí třídního učitele se uděluje za deset poznámek v životě třídy. Poznámky se píší za nepořádnost, zapomínání a další neplnění školních povinností; tři pozdní příchody do školy ( výjimkou je pozdní příjezd autobusu), třikrát zapomenutou žákovskou knížku. Za vyšší počet přestupků se uděluje důtka třídního učitele. Důtka ředitele školy se uděluje za opakované udělení napomínání třídního učitele a důtky třídního učitele.

6.8.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : -

soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

-

soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

-

různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,

-

kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,

-

analýzou různých činností žáka,

-

konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), 149

-

rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

-





  

 



-

na základě hodnotících listů vyplňovaných učitelem, žáky i rodiči

-

důležité žákovské práce jsou ukládány v žákovském portfoliu

Žák 2.-5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, 150

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.  Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

6.8.7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 

Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky.



Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.



Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.



Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.



přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.



Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.



Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.



Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.



Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

151

6.8.8. 

Opravná zkouška

Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.



Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.



Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku



Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.



Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který kona opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

6.8.9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.



Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.



Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími.



Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

152

Příloha č. 1 Doplněk ŠVP na základě inspekční zprávy č.j. 1/2010/01 2.2.11 Mezinárodní spolupráce, spolupráce s rodiči a jinými subjekty V roce 2007 byl zahájen dlouhodobý projekt, jehož cílem byla podpora dětí z Afriky. Naše škola adoptovala dítě ze západoafrického státu Guinea. Každým rokem se v rámci projektu děti naší školy seznamují s problémy afrických zemí, podnebím Afriky, s životní úrovní dětí jejich věku a hlavně podmínkami pro vzdělávání afrických dětí. V rámci sbírky jsou adoptovanému dítěti zasílány peníze na vzdělávání a příležitostně i další peníze- na jeho specifické potřeby. Jiná mezinárodní spolupráce se nám prozatím nepodařila navázat. V budoucnu bychom se chtěli pokusit navázat kontakt s menší školou (nejspíše z Polska – vzhledem k možnosti vzájemných návštěv), která má podobnou kapacitu, jako škola naše. ZŠ Jehnědí se snaží o navázání spolupráce s rodiči – jako partnery. Hlavním cílem této spolupráce je umožnit rodičům seznámit se s učiteli, jejich prací a přístupem k dětem. Dále si škola klade za cíl umožnit rodičům aktivně se zapojit do příprav mimoškolních akcí (maškarní karneval, pohádkový les, projektu adopce,….) a zapojit se i v běžných vyučovacích hodinách (formou zajímavých besed, prezentací zajímavých činností atd..) Naše škola dlouhodobě spolupracuje s malotřídními školami z Písečné, Hnátnice, Kerthartic a Zálší. Každoročně se žáci všech těchto škol účastní společných sportovních turnajů ve vybíjené, kopané a dalších disciplínách. Škola spolupracuje s Obecním úřadem Jehnědí a Tělocvičnou jednotou Sokol Jehnědí.

3.6.1. Zabezpečení žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním přijímání pouze žáků, kde architektonické řešení umožňuje jejich vzdělávání seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka respektování zvláštností a možností žáka vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry možnost kompenzace jinými činnostmi, kde dítě může být úspěšné 3.6.2. Zabezpečení žáků se specifickými poruchami učení kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci nutnost spolupráce s rodiči vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa 3.6.3 Zabezpečení žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. U některých žáků se projevuje nedostatečná znalost českého jazyka, zavedení kroužku českého jazyka pro tyto žáky tolerance v jiných předmětech 153

individuální práce s žákem. Druhou skupinu tvoří žáci, kteří patří do sociálně kulturně odlišného prostředí, největším problémem v této skupině je záškoláctví, nepřipravenost na výuku, . jasné stanovení pravidel docházky do školy a způsobu omlouvání žáků vytvářet příznivé klima ve škole pro tyto žáky začleňovat žáky do kolektivu třídy.

4. Poznámky k učebnímu plánu Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oblastí (oborů vzdělávacích oblastí) RVP je ve Školním vzdělávacím programu rozpracován do konkrétních vyučovacích předmětů, které škola žákům v daném vzdělávacím období v jednotlivých ročnících nabízí. Skladba těchto předmětů respektuje závazný platný Rámcový učební plán pro základní vzdělávání, zohledňuje aktuální vzdělávací podmínky školy a vytčené vzdělávací priority. Učební plán obsahuje pouze vzdělávací předměty: závazné, (povinné). Předměty nepovinné ani volitelné škola nenabízí. Školní vzdělávací program umožňuje i existenci zájmových útvarů (zájmových kroužků), které mohou mít různé formy organizace i různé zdroje financování (včetně příspěvku rodičů). Minimální týdenní časová dotace činí 104 hodin, 14 disponibilních hodin bylo využito v ČJ, M a Prvouce proto, aby učitelé měli více prostoru na projektové vyučování a zařazování průřezových témat do těchto hodin.

154

Příloha č. 2. Dodatek ŠVP

č.j. 58/2011/M

Podle opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA prolíná všemi předměty prostřednictvím mezipředmětových vztahů I: stupeň ZŠ V prvním období je největší díl etické výchovy začleněn v předmětech prvouka, český jazyk, člověk a svět práce, hudební, výtvarná a tělesná výchova. Ve druhém období se k nim připojují ještě anglický jazyk, přírodověda, vlastivěda i matematika. Většina témat prolíná celým vyučovacím procesem, především se pak projevuje v práci třídního učitele se samotnou třídou a v projektových dnech v práci kolektivu celé školy. Významný podíl na prohlubování etické výchovy mají pobyty mimo školu – školní výlety, exkurze, projektové dny a další mimoškolní akce. Na všech akcích mimo školní lavice učitelé kladou důraz na pravidla slušného chování mezi lidmi, přičemž se sami snaží jít dětem příkladem. Dodatek byl projednán pedagogickou radou dne 26.8. 2011 Školské radě předložen dne 15.12. 2011 V Jehnědí 23.12. 2011

........................................................ ředitelka školy

S účinností od 1.9. 2011

155

Příloha č. 1 k Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, čj. 12586/2009-22 5.10.3 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR

Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru tvoří následující témata: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Mezilidské vztahy a komunikace. Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe. Pozitivní hodnocení druhých. Kreativita a iniciativa. Řešení problémů a úkolů. Přijetí vlastního a společného rozhodnutí. Komunikace citů. Interpersonální a sociální empatie. Asertivita. Zvládnutí agresivity a soutěživosti. Sebeovládání. Řešení konfliktů. Reálné a zobrazené vzory. Prosociální chování v osobních vztazích. Pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství. Prosociální chování ve veřejném životě. Solidarita a sociální problémy.

Na deset základních témat navazuje šest aplikačních témat, mezi která patří: Etické hodnoty Sexuální zdraví Rodinný život Duchovní rozměr člověka Ekonomické hodnoty Ochrana přírody a životního prostředí Hledání pravdy a dobra jako součást přirozenosti člověka

Etická výchova vytváří celou řadu mezipředmětových vztahů. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura navazuje etická výchova na učivo naslouchání, mluvený projev, písemný projev a tvořivé činnosti s literárním textem a ve vzdělávacím oboru Cizí jazyk na učivo pravidla komunikace v běžných každodenních situacích. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět navazuje na učivo domov, škola, rodina, soužití lidí, chování lidí, základní globální problémy, ohleduplné chování k přírodě, ochrana přírody, partnerství, rodičovství a základy sexuální výchovy. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství navazuje na učivo naše škola, obec, region, kraj, lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití, podobnost a odlišnost lidí, osobní rozvoj, vnitřní svět člověka a lidská práva. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ve vzdělávacím oboru Přírodopis navazuje na učivo životní styl a ochrana přírody a životního prostředí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a kultura ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova navazuje na učivo prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností a ověřování komunikačních účinků. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví navazuje na učivo vztahy mezi lidmi a formy soužití, změny v životě člověka a jejich reflexe, zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a osobnostní a sociální rozvoj. V doplňujícím vzdělávacím oboru Dramatická výchova navazuje na učivo základní předpoklady dramatického jednání a proces dramatické a inscenační tvorby. Z průřezových témat navazuje především na vzdělávací obsah osobnostní a sociální výchovy, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Etická výchova žáka především vede: k navázání a udržování uspokojivých vztahů, k vytvoření si pravdivé představy o sobě samém, k tvořivému řešení každodenních problémů, k formulaci svých názorů a postojů na základě vlastního úsudku s využitím poznatků z diskuze s druhými, ke kritickému vnímání vlivu vzorů při vytváření vlastního světonázoru, k pochopení základních environmentálních a ekologických problémů a souvislostí moderního světa. 156

Doplňující vzdělávací obor etická výchova u žáka rozvíjí: sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch jiných lidí a celé společnosti, na samostatné pozorování s následným kritickým posouzením a vyvozením závěrů pro praktický život, samostatnost při hledání vhodných způsobů řešení problémů, správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám, názorům a přesvědčení jiných lidí, schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, pozitivní představu o sobě samém a schopnost účinné spolupráce. Hlavním důvodem pro zařazení etické výchovy do RVP ZV je skutečnost, že v naší školské soustavě chybí předmět, který by systematicky rozvíjel mravní stránku osobnosti žáků. Důležitost a aktuálnost tohoto kroku podporují i zkušenosti z většiny zemí OECD, ve kterých je předmět s podobným obsahem do vzdělávacího systému zařazen. Vzdělávání je založeno na zásadách svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání (§ 2, odst. 1, písm. e) školského zákona). Vzdělávací obsah 1. stupeň Očekávané výstupy - 1. období žák



      

si osvojí oslovování křestními jmény, používání vhodných forem pozdravu, naslouchání, dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě, poděkování, omluvu, přiměřenou gestikulaci se podílí na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel si osvojí základní (předpoklady)vědomosti a dovednosti pro vytvoření sebeúcty a úcty k druhým si osvojí základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých zvládá prosociální chování: pomoc v běžných školních situacích, dělení se, vyjádření soucitu, zájem o spolužáky vyjadřuje city v jednoduchých situacích využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc

Očekávané výstupy - 2. období žák

     

reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, zvládá položit vhodnou otázku si uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení se dokáže těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách identifikuje základní city, vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích, na základě empatického vnímání přemýšlí nad konkrétní pomocí jednoduchými skutky realizuje tvořivost v mezilidských vztazích, především v rodině a v kolektivu třídy iniciativně vstupuje do vztahů s vrstevníky, dokáže rozlišit jejich nabídky k aktivitě a na nevhodné reaguje asertivně

Učivo

157

ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI    

komunikace při vytváření výchovného kolektivu – představení se, vytvoření základní komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace základní prvky verbální komunikace v mezilidských vztazích - pozdrav, otázka, prosba, poděkování, omluva základy neverbální komunikace- seznámení se s možnostmi neverbální komunikace, postoje těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky komunikace citů – identifikace, vyjádření a usměrňování základních citů, pocity spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav a hněvu

POZITIVNÍ HODNOCENÍ SEBE A DRUHÝCH  



sebepojetí - sebepoznání, sebehodnocení, sebepřijetí, sebeprezentace, sebeovládání, podpora sebeoceňování pozitivní hodnocení druhých – v běžných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly, připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu akceptace druhého - zážitek přijetí pro každé dítě, nácvik přátelského přijetí, umění odpustit, pomocí empatie předpokládat reakci druhých

TVOŘIVOST A ZÁKLADY SPOLUPRÁCE 

tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolu a z tvořivého experimentování



schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce elementární prosociálnost – darování, ochota dělit se, povzbuzení, služba, vyjádření soucitu, přátelství



ZÁKLADY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ  

iniciativa – ve vztahu k jiným, hledání možnosti jak vycházet s jinými lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, iniciativa nepřijatá jinými, zpracování neúspěchu asertivní chování – rozlišování mezi nabídkami druhých, schopnost odmítnutí nabídky k podvodu, krádeži, pomlouvání, zneužívání návykových látek a sexuálnímu zneužívání

158

Příloha č. 3. Dodatek ŠVP

č.j. 59/2011/M

Podle opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 12586/2009-22 Přehled činností školy a jejich podíl na naplňování průřezových témat Přehled obsahuje činnosti v souladu s koncepcí na úrovni celé školy, nikoli na úrovni jednotlivých předmětů. Vysv. : OSV – osobnostní a sociální výchova MKV – multikulturní výchova VDO – výchova demokratického občana ENV – environmentální výchova VEGS – výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech MV – mediální výchova Činnost První školní den Zdravověda Stůj, pozor, červená (dopravní výchova) Školní řád - jinak Pozor, nebezpečí! Pohádkový les Den zdraví Halloweenské učení Mikuláš Afrika Vánoce v Pasíčkách Tajný předvánoční výlet se spáním ve škole Vánoční besídky Učení s předškoláky Zápis do 1. tříd ( žáci pro děti) Adopce (Pasíčka) Maškarní karneval Velikonoční výstava Den Země Pasování páťáků na žáky 2. stupně Nabídka kroužků Turnaj malotřídních škol Sběr pomerančové kůry Tříděný odpad Plavecká škola (1. – 4. roč. ) Zvířátkový den Jehnědský kvítek Zdravé zuby a první pomoc Krajské město Cyklo výlet Multikulturní projekt Historický projekt Školní výlet

OSV X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

VDO X X X X X

VEGS

MKV

ENV

MV X

X X X

X

X X

X X X

X X X X X

X

X X

X X X X

X

X

X

X

X

X

X X X

X X

X X X

X X

X

X X X X X X

X X X X X X

X X X X

X X

X X X X X

X

Dodatek byl projednán pedagogickou radou dne 26.8. 2011 Školské radě předložen dne 15.12. 2011 159

V Jehnědí 23.12. 2011 ........................................................ ředitelka školy


160

Příloha č. 4 Dodatek ŠVP

č.j. 1/2012/M

Standardy pro základní vzdělávání podle Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j. MSMT – 1236/2012-22 ze dne 18. ledna 2012 se s účinností od 1. 9. 2012 stávají standardy pro základní vzdělávání platnou součástí RVP pro základní vzdělávání.

Konkrétněji popisují očekávané výstupy a mají za cíl pomáhat pedagogům, rodičům i žákům při naplňování cílů základního vzdělávání. Součásti: Standardy pro český jazyk a literaturu pro 1. stupeň ZŠ Standardy matematika pro 1. stupeň ZŠ Standardy anglického jazyka pro 1. stupeň ZŠ

Dodatek byl projednán pedagogickou radou dne 19.1.2012 Školské radě předložen dne 25.6. 2012 V Jehnědí 19.1. 2012

........................................................ ředitelka školy


161

162

Hrát si a učit se, proč ne?

Recommend Documents