8. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 2. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
8. funkční období Těsnopisecká zpráva 2. schůze
Pořad 2. schůze
1.
Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady ve dnech 16. a 17. prosince 2010
2.
Senátní tisk č. 322 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008
3.
Senátní tisk č. 377 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
4.
Senátní tisk č. 378 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony
5.
Senátní tisk č. 374 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
6.
Senátní tisk č. 334 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Memorandum o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit (EUROPA)
7.
Senátní tisk č. 347 – Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009
8.
Senátní tisk č. 316 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě
9.
Senátní tisk č. 319 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze
10.
Senátní tisk č. 320 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu
11.
Senátní tisk č. 379 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých
1
zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 12.
Senátní tisk č. 315 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie
13.
Návrh usnesení Senátu k zpětvzetí senátního návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji) – sněmovní tisk č. 117
14.
Senátní tisk č. 372 – Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2011 a 2012 a na úhradu jistin státních dluhopisů odkupovaných z trhu v letech 2011 a 2012
15.
Senátní tisk č. 373 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
16.
Senátní tisk č. 375 – Návrh zákona o finančním zajištění
17.
Senátní tisk č. 376 – Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění
18.
Senátní tisk č. 103 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63–2 o reformě kvót a Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63-3 o rozšíření investičního mandátu
19.
Senátní tisk č. 307 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót
20.
Senátní tisk č. 313 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů
21.
Senátní tisk č. 329 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie
22.
Evropský senátní tisk č. K 129/07 – Bílá kniha o systémech záruk v pojišťovnictví
2
23.
Evropský senátní tisk č. K 122/07 – Zelená kniha Komise o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky
24.
Senátní tisk č. 341 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států
25.
Senátní tisk č. 325 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 25. března 2010
26.
Senátní tisk č. 327 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou, podepsaná v Praze 8. června 2010
27.
Senátní tisk č. 321 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu
28.
Senátní tisk č. 371 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
29.
Senátní tisk č. 317 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě
30.
Senátní tisk č. 318 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě
31.
Senátní tisk č. 337 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu "Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)týkajícímu se elektronického nákladního listu"
32.
Senátní tisk č. 338 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích
33.
Senátní tisk č. 342 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Spojenými státy americkými o letecké dopravě podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007
34.
Senátní tisk č. 380 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
3
pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 35.
Senátní tisk č. 328 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
36.
Senátní tisk č. 331 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
37.
Senátní tisk č. 335 – Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vítězslava Jonáše, Jiřího Bise, Tomáše Julínka, Petra Víchy, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
38.
Senátní tisk č. 336 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
39.
Senátní tisk č. 8 – Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011
40.
Návrh na vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výboru Senátu
4
8. funkční období Obsah 2. schůze Senátu Parlamentu České republiky
1. den schůze – 8. prosince 2010 ..................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. .......................................... 1 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ................................................ 1 1.
Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady ve dnech 16. a 17. prosince 2010 ........................................ 2 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................. 2 Senátor Luděk Sefzig ...................................................................................... 5 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .............. 6 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ......................................... 7 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................. 7 Senátor Luděk Sefzig ...................................................................................... 8
2.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008 (senátní tisk č. 322) ............................ 8 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg ................................................................................................. 9 Senátor Václav Koukal .................................................................................... 9 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 10 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 10 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg ............................................................................................... 11
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 377) ....................... 11 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John............................. 11 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 13 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 14 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 14 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................... 15 Senátor Radek Sušil ...................................................................................... 15 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 16
I
Senátor Petr Bratský ..................................................................................... 16 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................. 17 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 17 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 18 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. .................. 19 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 19 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 19 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 20 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 20 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John ............................. 20 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 23 Senátor Radek Sušil ...................................................................................... 24 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................... 24 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 24 Senátor Jiří Oberfalzer .................................................................................. 24 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 24 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 25 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 25 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 25 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 25 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 26 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 26 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 26 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 26 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 27 4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony (senátní tisk č. 378) ......................................................................... 27 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John ............................. 27 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 28 Senátorka Alena Dernerová ......................................................................... 30 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 31 Senátor Stanislav Juránek ........................................................................... 33 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 34 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John ............................. 34 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 35 Senátor Stanislav Juránek ........................................................................... 36 Senátor Stanislav Juránek ........................................................................... 36 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 36
5.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 374) .................................................. 37 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John ............................. 37 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 38 Senátorka Eva Richtrová .............................................................................. 39 II
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................... 39 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 39 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 40 Senátor Stanislav Juránek ........................................................................... 40 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 41 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 43 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 43 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 43 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John ............................. 44 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 45 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 46 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 46 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 46 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 47 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 48 6.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Memorandum o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit (EUROPA) (senátní tisk č. 334) ................................... 48 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 48 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 49 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 49
7.
Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009 (senátní tisk č. 347) ............................................................................. 50 Naděžda Kavalírová ....................................................................................... 50 Senátor Miroslav Nenutil .............................................................................. 51 Senátorka Hana Doupovcová ...................................................................... 52 Místopředseda Senátu Petr Pithart ............................................................. 52 Naděžda Kavalírová ....................................................................................... 53 Senátor Miroslav Nenutil .............................................................................. 53 Naděžda Kavalírová ....................................................................................... 54
8.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě (senátní tisk č. 316) ........................................................ 54 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 54 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 55 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 55
9.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České
III
republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze (senátní tisk č. 319) .................................................................................................... 56 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 56 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 56 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 57 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 57 10.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu (senátní tisk č. 320) .................................................................. 58 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 58 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 58 Senátorka Dagmar Zvěřinová ..................................................................... 59 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 59 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .............. 60
11.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 379) ......................................................................... 60 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek .................................... 60 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 63 Senátor Pavel Eybert..................................................................................... 66 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 66 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 67 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 70 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 72 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 73 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 75 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 76 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 77 Senátor Karel Šebek ..................................................................................... 79 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 80 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 80 Senátor Adolf Jílek ......................................................................................... 83 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 84 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. .................. 85 Senátor Jaroslav Palas .................................................................................. 85 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 86 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 86 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 87 Místopředseda Senátu Petr Pithart ............................................................. 88 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 89 IV
Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 90 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 91 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 92 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 92 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek .................................... 92 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek .................................... 96 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 97 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 97 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 98 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 98 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 98 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 98 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 99 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 99 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 99 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 100 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek .................................. 100 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 100 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 101 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 101 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 101 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 101 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 102 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 102 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 102 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 102 12.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (senátní tisk č. 315)...................................... 103 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek .................................. 103 Senátor Karel Šebek ................................................................................... 104 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 105 2. den schůze – 9. prosince 2010 ................................................................. 106 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ...................................... 106
13.
Návrh usnesení Senátu k zpětvzetí senátního návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji) – sněmovní tisk č. 117 ............................ 106 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 106 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 107 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 108
V
Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 109 Senátor Tomáš Grulich ............................................................................... 110 Senátor Pavel Lebeda ................................................................................. 111 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................. 113 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 114 Senátor Karel Šebek ................................................................................... 114 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 115 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 115 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 116 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 116 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 116 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 117 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 118 Senátor Václav Homolka ............................................................................ 119 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 120 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 121 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 122 14.
Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2011 a 2012 a na úhradu jistin státních dluhopisů odkupovaných z trhu v letech 2011 a 2012 (senátní tisk č. 372) ........................................................................... 122 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 122 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 123 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 124 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 124
15.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 373) ................................. 124 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek........................................................ 124 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 125 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 126 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 126 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 127
16.
Návrh zákona o finančním zajištění (senátní tisk č. 375)........................ 127 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 127 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 128 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................. 129
17.
Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění (senátní tisk č. 376) ................................................ 129 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 129 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 129
VI
18.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63–2 o reformě kvót a Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63–3 o rozšíření investičního mandátu (senátní tisk č. 103) .................. 130 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 130 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 131 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 132 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 132 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 133 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 133 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 134
19.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót (senátní tisk č. 307).......................................................................................................... 135 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 135 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 136 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 136
20.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K. 3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů (senátní tisk č. 313) .................................................................. 137 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 137 Senátor Pavel Lebeda ................................................................................. 137 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 138
21.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (senátní tisk č. 329) .......................................................... 139 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 139 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 139 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 140 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 140 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 141
VII
22.
Bílá kniha o systémech záruk v pojišťovnictví (evropský senátní tisk č. K 129/07) .......................................................................................... 141 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 141 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 143 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 145 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek........................................................ 145 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 145
23.
Zelená kniha Komise o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky (evropský senátní tisk č. K 122/07) ............................................ 145 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................ 145 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 148 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 148 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 149 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 149 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 149 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 150
24.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států (senátní tisk č. 341) .... 150 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 150 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 151 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 151 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 152 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 152 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 152 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 153 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 153
25.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 25. března 2010 (senátní tisk č. 325) ....................... 153 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 153 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 154 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 154
26.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou, podepsaná v Praze 8. června 2010 (senátní tisk č. 327) ............................................. 155 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 155 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 156 VIII
Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 156 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 157 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 157 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 157 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 157 27.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu (senátní tisk č. 321) ............................. 157 Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil ............................................. 158 Senátorka Hana Doupovcová .................................................................... 158
28.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 371).......................................................................................................... 159 Poslanec Jan Husák ..................................................................................... 159 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 161 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 162 Poslanec Jan Husák ..................................................................................... 162 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 162 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 163 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 163 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 163 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 164 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 164 Poslanec Jan Husák ..................................................................................... 164 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 164 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..................................... 165 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 165
29.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (senátní tisk č. 317) .................................................................................... 165 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 166 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 166 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................. 167
30.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě (senátní tisk č. 318) .................................................................................................. 167 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 167 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 168 IX
Senátor Jaromír Štětina ............................................................................. 168 31.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu „Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu" (senátní tisk č. 337) ............................ 169 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 169 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 170 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 170
32.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích (senátní tisk č. 338) .................................................................................... 171 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 171 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 172 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 172 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 173 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 173
33.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Spojenými státy americkými o letecké dopravě, podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007 (senátní tisk č. 342) ..................................... 173 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ......................................................... 173 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 174 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 174 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 175
34.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 380).......................... 176 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 176
X
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 177 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 177 35.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 328) ...................................... 177 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 178 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 178 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 179 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 179 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 180
36.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 331) ................................. 181 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 181 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 183 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 184 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 188 Senátor Karel Šebek ................................................................................... 188 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 189 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 190 Senátor Jiří Pospíšil ..................................................................................... 191 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 192 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 193 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 194 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 194 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 194 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 195 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 196 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 198
37.
Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vítězslava Jonáše, Jiřího Bise, Tomáše Julínka, Petra Víchy, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 335) .................................................................... 198 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 198 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 199 Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ 200 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 200 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 200 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 201
XI
Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 201 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 202 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 202 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 202 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 203 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 203 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 203 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 204 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 205 38.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 336) ................................. 205 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 205 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ 206 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 207 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 208 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 208 Senátor Jiří Pospíšil ..................................................................................... 209 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ 210 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 211 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ 211
39.
Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011 (senátní tisk č. 8) ...................................................................................................... 212 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 212 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 212 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 212 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 213 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 213
40.
Návrh na vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výboru Senátu ............................................................................................ 214 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 214 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 215 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 215 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 215
XII
Těsnopisecká zpráva z 2. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 8. prosince 2010
(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni
senátoři, milí hosté, vítám vás na 2. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pátek 19. listopadu 2010. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Otakar Veřovský, Jiří Lajtoch a pro nemoc Jiří Dienstbier. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby se ověřovatelkami 2. schůze Senátu staly senátorka Miluše Horská a senátorka Soňa Paukrtová. Návrh na ověřovatelky jsem přednesl. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Nikoho nevidím, ani není přihlášen elektronicky. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatelkami 2. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že při hlasování č. 1 bylo registrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí bylo 31.Pro návrh se vyslovilo všech 60, proti tedy nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovatelkami této schůze Senátu byly určeny senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 2. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Přihlášen je pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedo, kolegyně a
kolegové, nebudu samozřejmě protestovat proti doplnění pořadu, protože včera jsem na schůzi Organizačního výboru byl jeden z těch, který pro to zvedl ruku. Ale navrhuji, aby bod č. 16, který je také součástí doplněného a upraveného návrhu
1
pořadu, to znamená "stáhnutí" zákona o třetím odboji z Poslanecké sněmovny, byl hlasován samostatně. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, žádosti bude samozřejmě vyhověno v souladu s jednacím řádem. Táži se, kdo další se chce vyjádřit k pořadu a navrhnout změny či doplnění? Není tomu tak. Děkuji vám a můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu schůze. Jako první proběhne hlasování o bodu č. 16 – Návrh usnesení Senátu ke zpětvzetí senátního návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji) – sněmovní tisk č. 117. Kdo je pro, aby tento bod zůstal na pořadu 2. schůze Senátu? Takto byl návrh pana místopředsedy Sobotky formulován, nebyl formulován jinak. Budeme hlasovat o tom, kdo je pro, aby tento bod na pořadu schůze zůstal. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 2 registrováno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 33, pro návrh 42, proti 19. Návrh byl schválen tak, že tento bod zůstane na pořadu naší schůze, pokud schválíme pořad celé schůze en bloc, jak o něm budeme následně hlasovat. Znovu opakuji pro srozumitelnost. Pan místopředseda navrhl, aby se o tomto bodu hlasovalo zvlášť. On nenavrhl stažení z dnešní schůze. V duchu tohoto usnesení naše hlasování proběhlo. Nyní bychom měli hlasovat o návrhu programu schůze jako celku, a to ve znění předchozího usnesení, tzn. en bloc budeme hlasovat o programu, tak jak byl navržen Organizačním výborem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh programu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 3 bylo registrováno 66, pro návrh se vyslovilo 51, proti 10, kvórum pro přijetí bylo 34, návrh programu naší schůze byl schválen. Děkuji vám. Nyní budeme projednávat bod, kterým je
1. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady ve dnech 16. a 17. prosince 2010 S informací vystoupí v zastoupení předsedy vlády ČR Petra Nečase pan ministr Alexandr Vondra. Pane ministře, prosím vás o úvodní slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení premiéra uvedl tradiční informační bod, který se týká Evropské rady, která se tentokrát bude konat ve dnech 16. – 17. prosince, tak jako vždy v Bruselu. V prvé řadě chci upozornit, že tato Evropská rada bude náročná jak z procedurálního, tak i časového hlediska, a to zejména vzhledem k možnému mimořádnému jednání ECOFINu, které je předběžně plánováno ve stejný den konání Evropské rady, tj. 16. prosince.
2
Rovněž posunutí termínu jednání Rady pro všeobecné záležitosti onoho GAERCu, která projedná návrh závěrů Evropské rady z 13. na 14. prosince, zužuje časový prostor na přípravu mandátu na Evropskou radu. A nyní k samotnému aktuálnímu tématu. Návrh závěrů Evropské rady jsme obdrželi 7. 12. večer. Příprava závěrů je zatím stále v počáteční fázi a vyvrcholí až během příštího týdne. Na úrovni Evropské unie je návrh poprvé projednáván dnes na COREPERu. Následně bude návrh rozeslán v nové verzi a pak bude projednán 14. 12. na Radě pro všeobecné záležitosti. Program tak, jak je stanoven, nepřináší žádná zásadní překvapení. Návrh obsahuje dvě hlavní témata, pokud jde o závěry. Za prvé hospodářskou politiku, za druhé vnější vztahy. Nejprve to důležitější, k hospodářské politice. Hlavním a pravděpodobně i nejsledovanějším úkolem prosincové rady bude rozhodnout o základních obrysech evropského mechanismu stability, ESM, Europaens Stability Mechanism. Jeho obrysy se objevily v prohlášení euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny z 28. listopadu. Rovněž byly naznačeny delegacím členských států na bilaterálních konzultacích jak s komisí, tak s kabinetem předsedy Evropské rady Van Rompuyem. Mechanismus by měl být mj. založen na existujícím evropském nástroji pro finanční stabilitu na ochranném valu, který byl schválen v květnu letošního roku. Měl by se týkat tedy pouze států eurozóny, to je důležité. A v jednotlivých případech do něj zřejmě bude zapojen i soukromý sektor. Prohlášení euroskupiny bylo představeno komisařem Rehnem a předseda Van Rompuy se nechal slyšet, že jeho hlavní obrysy budou následně zohledněny v návrhu na změnu smlouvy, kterou předloží prosincové Evropské radě. Žádné další informace o podobě mechanismu tedy již pravděpodobně zveřejňovány předem nebudou. Změna smlouvy by měla umožnit zakotvení stálého mechanismu stability a měla by proběhnout zjednodušeným způsobem pro změny smluv, tedy na základě té tolik diskutované pasarely v minulosti, co jsme tu vedli debaty. Česká republika považuje toto jednání a toto téma za velmi zásadní. I když se má v prvé řadě týkat členů eurozóny. Pravidelně se jím zabývá vláda, ministerstvo financí, kde mu připravilo rámcovou pozici České republiky, kterou jsme na úrovní vládního výboru schvalovali včera večer. I když Česká republika není členem eurozóny, její stabilita je pro nás navýsost důležitá, a je proto i v našem zájmu, umožnit jejím členům, tedy členům eurozóny si takový stálý mechanismus stability vytvořit. V našem zájmu i vzhledem k číslům o zahraničním obchodu, číslům o vývoji ekonomiky, je nepochybně, aby eurozóna byla stabilní. Tomu musí odpovídat podoba stabilizačního mechanismu, který by neměl garantovat morální hazard, ať už ze strany investorů, anebo jednotlivých států. S ohledem na to, že Česká republika je dlouhodobě ve skupině rozpočtově odpovědných států, neměla by podporovat mechanismus, který by v budoucnosti vedl k transferové nebo fiskální unii, protože taková situace by samozřejmě měla za následek, že ti, kdo jsou fiskálně odpovědní, budou více doplácet na ty, kteří odpovědní nejsou. Proto je v našem zájmu vytvoření systému řízeného bankrotu a restrukturalizaci dluhu včetně zahrnutí soukromého sektoru. Česká republika by měla jednoznačně podpořit návrhy na konkrétnější znění nových ustanovení smlouvy, a to tak, aby znemožňovala experimenty, jako je např. vydávání eurobondů či nakupování státních dluhů ze strany Evropské unie. Proto můžeme podpořit zakotvení následujících kritérií, poskytování pomoci ze
3
záchranného systému. Bude ohrožena eurozóna jako celek, půjde o možný poslední prostředek a bude zahrnut soukromý sektor, a také, a to chci podtrhnout, pro nás důležité Mezinárodní měnový fond. Stejně tak Česká republika může podpořit mezivládní systém spolupráce s nižší mírou zapojení unijních institucí, které spíše preferují systém uvedených experimentů a tendují k vytváření transferové a fiskální unie. Druhým tématem v oblasti hospodářské politiky je zpráva o zohlednění systémových penzijních reforem při naplňování Paktu stability a růstu, kterou by měla předložit členům Evropské rady Rada ECOFINu. Obecně panuje shoda na tom, že v hodnocení provádění paktu budou zohledněny náklady na penzijní reformu. Není ovšem shoda na tom, jak dlouho a do jaké míry by měly být tyto náklady zohledňovány. Polsko podporované Maďarskem trvá na trvalém zohledňování nákladů penzijní reformy, a to v plné výši, s čímž ostatní státy nesouhlasí. Proto zatím nebyla nalezena shoda na textu zprávy. Je však avizována potřeba najít řešení na posledním ECOFINu tak, aby se toto řešení nepřenášelo na Evropskou radu. Nakonec se tam ale stejně asi přenese. Česká republika stávající zohlednění nákladů penzijních reforem, jak bylo zapracováno zohlednění nákladů; my to zohledníme, tak jak bylo zapracováno do návrhu příslušné legislativy. Domníváme se však, že by bylo vhodné, prodloužit navrhovanou dobu započítávání nad pětileté období, protože penzijní reforma vyvolává daleko déle trvající náklady. Podle závěru říjnové Evropské rady by se prosincová diskuse mohla zaměřit také na to, jak může rozpočet EU reflektovat fiskální konsolidaci prováděnou členskými státy. Nyní pár slov k vnějším vztahům, tedy druhému tématu Rady. V této oblasti půjde na Evropské radě o zhodnocení vztahů unie se strategickými partnery, tedy úkol, který mimořádná Evropská rada ze září 2010 zadala vysoké představitelce Ashtonové. Závěry říjnové Evropské rady zdůraznily nutnost, aby Evropská unie vystupovala navenek, a obzvláště ve vztazích s klíčovými aktéry, více strategicky. Unie by si měla předem stanovit strategické směry pro klíčové události, jako jsou třeba summity. Rada se rozhodla, že bude v budoucnosti pravidelně projednávat nadcházející klíčové události v oblasti vnějších vztahů s cílem dopředu pro tyto stanovit obecné směry a klíčová poselství. Česká republika obecně vítá debatu o strategických partnerstvích unie i zapojení Rady do procesu formulace obecných směrů pro plánované summity a další významná setkání. Je pro nás důležité, aby vztahy unie se strategickými partnery byly komplexní a měly také normativní nebo hodnotovou dimenzi. Vztah s nimi by neměl být založen jen na ekonomické spolupráci a obchodu. Unie by se mezi svými strategickými partnery měla naučit rozlišovat, některé země, s nimiž máme takové partnerství, sdílejí naše hodnoty a úzce s námi mezinárodně spolupracují na řešení různých globálních problémů. S jinými nás takové hodnoty až tak nespojují a praktická spolupráce je zaměřena především na obchod. Nový formát společné zahraniční a bezpečnostní politiky není sám o sobě zárukou nové a efektivnější evropské zahraniční politiky či lepšího prosazování evropských zájmů na mezinárodní scéně. Unie by proto neměla mít přehnaná očekávání, její strategičtější angažmá na mezinárodní scéně je třeba budovat
4
dlouhodobě. Klíčové je ustanovení evropské služby vnější činnosti a její efektivní nastavení spolupráce s jednotlivými členskými státy. Jak jistě sledujete, jde to těžce, zejména proto, že není ještě schválen unijní rozpočet. Vážený pane předsedo, senátorky a senátoři, děkuji vám za pozornost a jsem samozřejmě připraven zodpovědět vaše dotazy. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás,
abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zda se svou navrhovanou rolí souhlasí. Ano, je tomu tak. Budeme o tomto návrhu hlasovat. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 4 bylo registrováno 66, kvorum 34, pro návrh se vyslovilo 64, proti nikdo. Návrh byl schválen. Nyní má slovo pan předseda výboru pro záležitosti EU senátor Luděk Sefzig, prosím, pane senátore. Senátor Luděk Sefzig: Hezké dopoledne. Děkuji za slovo, pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, vám děkuji za důvěru. Protože pan ministr velice podrobně představil přípravu vlády na jedno z velmi důležitých setkání Evropské rady, dovolím si položit pouze otázky. Možná se ještě odvolám na tři výborová usnesení. To první bylo z roku 2005, kdy jsme upozorňovali v souvislosti se stabilitou eura, s Paktem stability a růstu, na to, že je zapotřebí euro zachovat v co nejstabilnější formě. A to z toho důvodu, že euro – eurozóna je hodnotou sui generis, je hodnotou sama o sobě, je atraktivní pro investory, a proto také euro – eurozóna byla atraktivní pro jiné trhy. Vzpomeňme, že v té době, kdy ještě nebyla krize, eurozóna přitahovala investory ze západu, ze Spojených států amerických i ze zemí východních. A to se bohužel tak úplně nedělo. Evropská unie nejenom těmi statistickými metodami vykazování, ale i tolerancí k vlastním nedostatkům při naplňování maastrichtských kriterií rozvolnila stabilitu eurozóny a ta hodnota sui generis nebyla taková. To už bylo jedno usnesení z roku 2005. Další dvě usnesení, na která bych rád upozornil v souvislosti s tímto bodem, je, že vláda jistě zaregistrovala usnesení Senátu při jednání Visegrádské čtyřky, při kterém jsme navrhovali, a Visegrádská čtyřka také přijala, aby byly započítávány důchodové reformy právě do těch výkaznických procesů při hodnocení jednotlivých – v našem případě je to přístupových podmínek finanční stability euro, jinde jsme upozorňovali na to, aby důchodové reformy byly spíše k té polské míře, tedy aby byly započítávány více let, delší dobu. Myslím si, že pětileté období, o kterém nás informoval pan ministr, je dobou dobrou, minimálně na finanční perspektivu je dobré svázat stabilitu a výpočty eurozóny, započítávat důchodové reformy do hodnocení, do těch tzv. maastrichtských kriterií. A to z toho důvodu, že je to dostatečná doba k tomu, aby byl čas alespoň na zahájení důchodových reforem. Polsko a Maďarsko chtějí započítávat trvale. Ale uvědomme si, že i toto započítávání důchodové reformy způsobuje do určité míry rozvolnění a tvrdost Paktu stability a růstu. To je také důležitá poznámka. A nyní bych položil jenom otázky. Mám otázku, jakým způsobem si vláda představuje a Evropská rada předkládá, že bude působit do soukromého sektoru, aby docházelo ke stabilitě eurozóny, jestli se to týká jenom bankovního sektoru, anebo jestli se to týká veškerých soukromých producentů.
5
Další otázka, kterou mám, je v souvislosti s tím, jakou vláda zvolí proceduru, zdali bude postupovat zjednodušenou revizí smlouvy na základě článku 48 odst. 6 smlouvy, bude-li tedy dožadovat aktivní kladný postoj obou komor, tak jak máme ve znění jednacích řádů, nebo druhou možnost, která vychází z některých prohlášení v souvislosti s uzavíráním koaliční smlouvy, že při předávání pravomocí směrem do EU bude vláda podporovat vytvoření referenda. Zajímá mě tedy, jestli půjdeme tou procedurou, tak jak máme jednací řády, zjednodušenou procedurou, řeknu to klauzule flexibility, anebo zdali bude vyhlášeno referendum na změnu smlouvy, která se bude týkat pevnějšího dohledu na finanční stabilitu. To jsou tedy moje otázky. Jinak třetí otázku, kterou jsem měl připravenou, už pan ministr zodpověděl. Musím říci, že osobně jsem potěšen tím, že Česká republika se bude aktivně účastnit stability eurozóny, protože si myslím, že je to postoj strategicky správný z toho důvodu, že náš průmysl a naše ekonomika je z 80 procent závislá na eurozóně. To jsou tedy moje dvě otázky, myslím si, že větší komentář nebyl zapotřebí. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím vás,
abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit. Přišly další dvě omluvy z dnešního jednání. Omlouvá se pan senátor Tomáš Jirsa a paní senátorka Daniela Filipiová. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí? Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, budu hovořit jenom velice krátce, ale chci vyjádřit velikou nespokojenost se způsobem, jakým se zabýváme mandátem na jednání Evropské rady. Sám pan ministr ve své předkládací zprávě řekl, že nadcházející Evropská rada bude velmi důležitá. Těmi základními tématy jsou hospodářská politika EU a vnější vztahy EU. My se ale v této chvíli máme vyjadřovat k něčemu a máme brát na vědomí něco, ale nevíme vlastně co, protože sám pan ministr řekl, že mandát byl schválen, pozice vlády byla schválena včera večer v evropském výboru. A abyste věděli, tak evropský výbor, o kterém pan ministr mluvil, je v podstatě expertní sbor úředníků. To neproběhlo politickou diskusí. Jestliže tedy jako horní komora Parlamentu ČR se máme k něčemu vyjadřovat, tak bychom minimálně tuto pozici, toto stanovisko měli znát. Není také úplně jednoduchá, a myslím si, že by si zasloužila velkou diskusi, pozice k důchodové reformě, k nákladům penzijních reforem ve vztahu k Paktu stability. V České republice se může jednat o 50 mld. Kč ročně. A to nejsou malé peníze. A my bychom měli mít tuto věc také velmi dobře vydiskutovanou. Nevíme také nic o případné změně Lisabonské smlouvy či jejího dodatku. Je to zase velmi citlivá záležitost, která se bude týkat nás všech, bude se týkat našich občanů. A my neseme zodpovědnost za to, jak se budou věci dále vyvíjet. My se nemůžeme této zodpovědnosti zříkat.
6
Domnívám se, že nemůžeme v této chvíli jenom tak jednoduše odmávnout vládě, dát jí jakýsi bianco šek tím, že zprávu, kterou nám zde přednesl pan ministr Vondra, vezmeme na vědomí. Budu hlasovat proti tomu. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, ale pan předkladatel, pan ministr byl tázán, a protože nemáme u těchto typů zpráv závěrečné slovo předkladatele, tak si nepřímo dovolím pana ministra vyzvat, jestli přeCe jenom na dotazy pana zpravodaje nechce reagovat. Kývá nesměle, že ano, takže pan ministr Alexandr Vondra se ujme slova, prosím Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem samozřejmě zaznamenal jak určité zneklidnění z nedostatku informací, o kterém zde hovořila paní místopředsedkyně Gajdůšková, tak i řekl bych spíše legislativně procedurální otázky, které vznesl pan zpravodaj. Já jsem tu otevřeně řekl, že žádný návrh zatím není na stole. A toto je metodika vždy, když se v EU chystají nějaká klíčová rozhodnutí, tak návrh se objeví na stole až v minutě dvanácté. Takhle to prostě je. A je to tím spíš, když se jedná o tak citlivé otázky, které mohou otřásat samotnou podstatou eurozóny, které mohou samozřejmě zvyšovat náklady na její sanaci, prostě určitá míra zdrženlivosti, která zde je, řekl bych, logicky pochopitelná. Je logicky pochopitelná. Každý, kdo tuto situaci sleduje, tak ví, o čem mluvím. Čili jistě, tak jako po x-té, zde do určité míry bereme na vědomí nějaký stav, který je ale stavem nikoli statickým, nýbrž dynamickým. Ale neznamená to, že by tyto zásadní věci projednávali nějací subalterní úředníci. Já pevně věřím, že vy víte, když jsem mluvil o výboru pro Evropskou unii, že je to výbor, který kdysi zřídila předchozí vláda, tak aby povýšila debatu o těchto zásadních otázkách na úrovni ministrů. Čili to bylo kompletně v sestavě vlády včera večer, nebyl to ten pracovní výbor, já jsem nemluvil o pracovním výboru, ale o výboru vládním. Pokud se týká rozsahu změny smlouvy, čímž odpovídám i panu zpravodaji. My se nebráníme, a to v té pozici je explicitně uvedeno, změně primárního práva za následujících podmínek: Za prvé, že změna smlouvy nebude implikovat další přenesení kompetencí České republiky na úroveň EU, protože v případě, že by to znamenalo přenesení kompetence, tak samozřejmě logicky to vyvolává otázku, zda má či nemá být v této věci uspořádáno referendum. A za druhé, že změna smlouvy zakotví požadavek, aby mechanismus byl nástrojem té poslední instance, jak jsem tady o tom hovořil, a že zároveň zakotví i účast soukromého sektoru na onom mechanismu, tak aby byl snížen morální hazard. Domnívám se, že tím jsem dostatečně odpověděl otázku, kterou vznesl zpravodaj. A jinak prostě platí to, co jsme říkali vždycky, že zatím nejsme členy eurozóny, a tudíž naše účast je samozřejmě jiného charakteru, je prostě standardní cestou Mezinárodního měnového fondu. A z tohoto ohledu my nepředpokládáme, že závěry Evropské rady by měly na této situaci z našeho pohledu cokoliv změnit. A pak ještě poslední poznámka. Evropská rada samozřejmě nebude schvalovat žádné legislativní změny. Evropská rada pouze dojde, předpokládám, že
7
po obtížném jednání, k politickým závěrům a na ně pak naváže další práce na případných legislativních změnách. Čili toto bude na stole až následně někdy v průběhu příštího roku. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Má ještě
někdo potřebu vystoupit v rozpravě? Není tomu tak, takže rozpravu končím. A omlouvám se, i v tomto bodě měl pan předkladatel právo na závěrečné slovo, předpokládám, že jeho vystoupení bylo tímto závěrečným slovem. Já se tedy omlouvám. A nyní by se měl vyjádřit k rozpravě pan zpravodaj a měl by navrhnout, o čem budeme hlasovat, protože v jeho úvodním vystoupení návrh nezazněl. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Luděk Sefzig: Počítám, že návrh podám nyní. Předesílám, že navrhnu vzít zprávu vlády na vědomí. A ještě předtím mi dovolte jenom krátký komentář k tomu, co bylo řečeno. Je skutečně pravda, že je obtížné vytvářet pozici k něčemu, co zatím stálý předseda pan Herman Van Rompuy přesně necharakterizoval. Proto také můj dotaz i byl, kterého soukromého sektoru se týká. V podstatě jsem chtěl jenom upozornit opět na usnesení evropského výboru a pléna Senátu, že jsme nedoporučovali, aby některé stabilizační prvky, které by měly přecházet budoucím krizím, byly automaticky přenášeny na bankovní sektor, protože podle expertních názorů našeho výboru budou tyto bankovní poplatky přeneseny na uživatele bankovních služeb a jenom to zdraží službu. Cesta k důvěryhodnosti vede jinudy. Jinak zhruba dnes má přijít definitivní jednání z prvního COREPERu, ale to definitivní, to nejdůležitější jednání před Radou bude na Radě pro všeobecné záležitosti, na tzv. GAERCu, a to bude až 14. prosince, tedy dva dny před jednáním. Je to přesně v intencích toho, co říkal pan ministr, že při takto důležitých věcech se často jedná těsně a reaguje ad hoc na pozice, které Rada pro všeobecné záležitosti připravuje dva dny před summitem. To je poměrně těžká pozice pro každou vládu, nejenom pro českou vládu. Doporučuji tedy, abychom vzali zprávu vlády na vědomí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane zpravodaji, a můžeme
přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig ve své závěrečné zprávě, tj. vzít informaci vlády České republiky na vědomí. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 5 bylo registrováno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro návrh 55, proti 6. Návrh byl schválen. Děkuji panu navrhovateli a děkuji i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Dále projednáme bod, kterým je 2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně 8
a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008 (senátní tisk č. 322) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 322 a uvede ho ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterému uděluji slovo a zároveň ho mezi námi vítám. Vítám vás ještě jednou, pane ministře a uděluji vám slovo, prosím. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte. Dohoda o stabilizaci a
přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé byla podepsána dne 29. dubna 2008. Ale kvůli tehdy nedostatečné spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii odložila Rada EU zahájení její ratifikace členskými státy. Na základě pozitivních zpráv hlavního žalobce tribunálu a spolupráce Srbska s tribunálem z prosince 2009 a června 2010 rozhodla 14. června 2010 Rada pro zahraniční věci EU o zahájení ratifikace dohody v členských státech. Rada zdůrazňuje, že plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je i nadále nezbytnou součástí dohody. Dohoda o stabilizaci a přidružení se Srbskem upravuje formu politického dialogu Evropské unie se Srbskem, včetně posílení regionální spolupráce. Předpokládá vznik zóny volného obchodu mezi společenstvím a Srbskem do pěti let od vstupu dohody v platnost. Dále upravuje pohyb pracovníků, svobody usazování, poskytování služeb a běžných plateb a pohyb kapitálu. Dohoda zakotvuje závazek Srbska sblížit právní předpisy s předpisy EU, zejména v oblastech vnitřního trhu a vymezuje rámec spolupráce se Srbskem v řadě oblastí, zejména spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Vztahy mezi EU a Srbskem se od 1. února 2009 do doby, než Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupí po ukončení ratifikačního procesu v platnost, upravuje prozatímní dohoda týkající se především obchodu, spolupráce a institucionálního rámce. Evropská unie má již Dohodu o stabilizaci a přidružení ratifikovanou téměř všemi zeměmi západního Balkánu, jejichž jednání se Srbskem je jak v zájmu EU, tak i v národním zájmu České republiky. Vzhledem k tomu, že pokrok stabilizační má asociační postup a představuje významný impuls pro pokračování reforem v zemi a sbližování srbského právního a podnikatelského prostředí se standardy EU, dovoluji si Senát požádat, aby vyslovil souhlas s ratifikací Dohody. Děkuji mnohokrát. Předseda Senátu Milan Štěch: I já vám děkuji, pane navrhovateli, a
prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 322/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Dienstbier. Ten je omluven a mám informaci, že ho případně zastoupí pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 322/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Koukal, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Václav Koukal: Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane ministře,
milé kolegyně a kolegové, pan ministr myslím velmi přesně popsal obsah a cíle
9
dohody, která je v podstatě jakýmsi předstupněm uzavírání dohod s EU mezi státy, které tuto smlouvu podepíší. Já snad jenom ještě něco k historii bych řekl. Původní dohoda byla sepsána v říjnu 2005, tehdy mezi Srbskem a Černou Horou, posléze se tyto dva státy na základě dohody oddělily, to bylo v roce 2006, a vzhledem k tomu, že Srbsko v té době neplnilo dohody s Mezinárodním soudním dvorem, tak jednání bylo pozdrženo. V současné době je situace vyhodnocena velmi pozitivně a z toho důvodu je tento návrh předkládán parlamentům států EU, aby se k němu vyjádřily a souhlasily s ratifikací. Mám ještě na okraj jednu poznámku, kterou pan ministr neřekl. Na základě dohody bude zřízena Rada stabilizace a přidružení, která bude dohlížet na plnění dodržování dohody a přijímání rozhodnutí k naplnění obsahu dohody. To je jenom na okraj, čili bude to pod kontrolou. Máte před sebou 328. usnesení výboru pro záležitosti EU z 34. schůze konané dne 20. října 2010 k tomuto vládnímu návrhu. A závěr tohoto usnesení je, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008, určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. To je usnesení z našeho výboru. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji, pane senátore. Ptám se,
zda si přeje vystoupit v zastoupení pana senátora Jiřího Dienstbiera zástupce výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan Vladimír Dryml. Ano, je tomu tak. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 24. schůzi konané dne 26. října 2010 po odůvodnění zástupce předkladatele Jiřího Šnajdra, prvního náměstka ministra zahraničních věcí, a zpravodajské zprávě Jiřího Dienstbiera a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této dohody, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu pana senátora Jiřího Dienstbiera, kterého tady nyní zastupuji, protože je nemocen, a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Do obecné diskuse se s krátkým projevem přihlásím za chvíli. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Zatím je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte opět slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný
Senáte. Použiji slov pana ministra, která se mi velmi líbí. Chtěl bych jenom krátce říci – nebudu dlouho zdržovat, že sjednání této dohody je všeobecným zájmem celé EU i České republiky. Tato dohoda může přinést velmi pozitivní dopady do oblasti podnikatelského prostředí a podpoří rozvoj tradičně dobrých vztahů mezi Srbskem a Českou republikou. Tato dohoda je v souladu s právním řádem ČR. A co je pro nás důležité v dnešní těžké době – nepředpokládá se dopad na státní rozpočet. Děkuji.
10
Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Pan ministr a navrhovatel si přeje ještě vystoupit, prosím, pane ministře. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Je mi velice líto, že kolega senátor Dienstbier zde není. Jak
všichni víme, tak má zvláště osobní vztah se Srbskem. A těšil jsem se, že jeden výsledek stálého usilování diplomacie České republiky v Bruselu, totiž přiblížit Srbsko Evropským společenstvím, Evropské unii pokračuje a má úspěch. Poprosil bych kolegu Drymla, aby vyřídil panu senátoru Dienstbierovi naše nejlepší přání a že proces přibližování Srbska k Evropské unii pokračuje. Děkuji mnohokrát. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Zajisté to vyřídíme. A táži se pana
senátora Václava Koukala, zda si přeje vystoupit? Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k závěrečnému hlasování, protože ve zpravodajské zprávě i v usnesení zazněl jediný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci dohody. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že při hlasování č. 6 bylo registrováno 65, kvorum pro přijetí 33, pro návrh se vyslovilo kladně 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 377) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 377. Návrh uvede ministr vnitra a místopředseda vlády Radek John, kterého tímto vítám a prosím jej, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Vážený pane předsedo, vážení paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych zde z pověření vlády odůvodnil předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území ČR, zákon o azylu a další související zákony. Návrh zákona odpovídá vůli koaličních stran, vyjádřené v koaliční smlouvě dohodou nadále prosazovat odpovědnou migrační politiku, založenou na vyváženosti úspěšné integrace a potřebné imigrace. V programovém prohlášení vlády je obsažen
11
mj. i závazek, předložit novou právní úpravu podmínek vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Tento závazek je vláda připravena splnit. Vzhledem k tomu, že předloženým návrhem zákona jsou zejména plněny závazky, vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, implementaci práva EU do našeho právního řádu, a že dotčené evropské právní předpisy je třeba implementovat včas, není možné posečkat na nový zákon. Z toho důvodu si vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji požádat o schválení tohoto předloženého návrhu zákona. Hlavním cílem návrhu zákona je implementovat nově cizinecké právo Evropských společenství a Evropské unie do právního řádu České republiky, konkrétně transformovat tři směrnice a adaptovat právní řád České republiky na dvě přímo použitelná nařízení. Jedná se o směrnice Evropského parlamentu a Rady a nařízení Evropského parlamentu a Rady. Návrhem zákona se také plní úkoly, vyplývající ze dvou usnesení vlády. Navrhovaný zákon reaguje na soudní judikaturu, a to jak národní, tak i mezinárodní, tedy na rozhodnutí Ústavního soudu a nejvyššího správního soudu na straně jedné a Evropského soudu pro lidská práva na straně druhé. Návrh zákona reaguje i na požadavky, které se projevily v aplikační praxi. Reflexe předpisů Evropské unie vyžaduje i úpravu některých dalších právních předpisů, které spadají do působnosti jiných resortů. Konkrétně se jedná zejména o změnu zákona o zaměstnanosti, zákona o státní sociální podpoře, zákona o sociálních službách, zákona o pomoci v hmotné nouzi, živnostenského zákona, školského zákona, zákona o veřejném ochránci práv nebo zákona o správních poplatcích. Tyto změny byly zapracovány v součinnosti s věcně příslušnými resorty. Návrh zákona reflektuje i lidskoprávní hlediska diskutované problematiky. Ve svém důsledku je předložený návrh zákona komplexním nástrojem vyvážené, spravedlivé a účinné migrační politiky států. Je tak výrazem snahy o maximální promítnutí nejen hledisek bezpečnostních na straně jedné, ale i hledisek lidskoprávních na straně druhé do tak složité právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky. Účinnost návrhu zákona je dělená. Podstatná většina novelizačních bodů by měla nabýt účinnosti už 1. ledna 2011. Tento termín je odvozován od lhůty, nezbytné pro zajištění transpozice tzv. návratové směrnice, transpozice je do 24. prosince 2010. A zároveň reflektuje stav legislativního procesu. Pozdější účinnost je pak navrhována v případě ustanovení, kterými se zavádí průkaz o povolení k pobytu s biometrickými údaji, tj. 1. května 2011. Poslanecká sněmovna přijala některé z podaných pozměňovacích návrhů, jejichž účelem je zejména změnit strukturu služby cizinecké policie tak, že v rámci krajských ředitelství policie budou existovat tzv. odbory cizinecké policie. Nadále se však zachovává ředitelství služby cizinecké policie. Přijaté pozměňovací návrhy vedou i k rychlejšímu zcivilňování řízení o vstupu a pobytu cizinců, a to jednak dřívější realizaci přenesení působnosti ve věci dlouhodobého pozbytu z cizinecké policie na ministerstvo vnitra, jednak i přenesením působnosti v oblasti dlouhodobých víz na ministerstvo vnitra. S pozměňovacími návrhy, které schválila Poslanecká sněmovna, souhlasím. Je třeba, aby zejména za účelem zajištění včasné implementace evropského práva návrh zákona byl schválen co nejdříve a od 1. ledna 2011 tak mohl nabýt účinnosti. S ohledem na tato fakta si vás, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, dovoluji požádat o schválení návrhu zákona ve znění, ve kterém vám byl Poslaneckou sněmovnou postoupen. Děkuji vám za pozornost.
12
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VVVK. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 377/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Richard Svoboda. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 377/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Tomáš Kladívko: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
vážené kolegyně, vážení kolegové, VZVOB na svém včerejším jednání přijal usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 377. Výboru doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka. Dovolte mi několik slov k návrhu zákona. Novela cizineckého, azylového a dalších souvisejících zákonů má zabezpečit této zprávě dále nastínit cíle a pravidla v rámci českého cizineckého práva. Tato novela obsahuje víc než 500 novelizačních bodů. Máme před sebou poměrně rozsáhlou novelu cizineckého zákona. V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně bylo 100 novelizačních bodů v rámci těchto 500 novelizačních bodů připojeno v rámci 2. čtení, takže máme opravdu velmi rozsáhlou novelu. Co tato novela přináší? Z hlediska cílů této novely ji můžeme rozdělit na dvě oblasti. Tou první oblastí je implementace práva Evropské unie, která mj. obsahuje správní trestní postih a opatření proti zaměstnavatelům cizinců, ilegálně pobývajících na území států a efektivnější státní kontrolu v této oblasti. Pravidla postupu pro navrácení ilegálně pobývajících cizinců. Stanovení podmínek pro vstup a pobyt cizinců ze států mimo Evropskou unii za účelem výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání ve státech Evropské unie, a to včetně rodinných příslušníků na dobu delší než tři měsíce. Upevnění a zdokonalení jednotného evropského vzoru povolení k pobytu pro cizince ze států mimo Evropskou unii, tzv. zavedení biometrických údajů. Posílení jednoznačnosti v harmonizaci společné vízové politiky členských států, schengenské spolupráce – a, jak bylo v úvodním slově pana ministra řečeno, odstranění nedostatků v transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38 Evropského společenství o právu občanů unie pobývat na území členských států. Druhá oblast, kterou přináší novela tohoto zákona, je soustředěna na řešení problémů tuzemské aplikace cizineckého práva. Zde bych především poukázal na posílení spoluodpovědnosti zaměstnavatelů za situaci cizince, který byl propuštěn ze zaměstnání, a nebylo to jeho zaviněním, před skončením platnosti povolení zaměstnání. Zpřísnění prokazování výkonu podnikání jako účelu pro povolení pobytu cizince a kontrolu toho, zda skutečně podniká. Odstranění duplicitních procesních ustanovení cizineckého azylového řízení ve vztahu k ustanovením právního řádu. Opravy, vycházející z aplikačních problémů, např. výklad pojmů zletilý nezaopatřený cizinec, opravy motivované judikaturou a zásadní novela reorganizace služby cizinecké policie. Přechod působnosti v oblasti povolování pobytu cizinců z Policie ČR na ministerstvo vnitra, tzv. zcivilnění klasické imigrační státní správy.
13
K zvládnutí nových působností ministerstva vnitra se jeho správní instanční systém doplňuje o Komisi pro rozhodování o věcech pobytu cizinců. Zpevňuje se systém povinných spojení se zdravotním pojištěním cizinců pro pobyt na území České republiky. V předkládané novele zákona se v průběhu legislativního procesu se závažnými připomínkami vyslovila řada institucí, ať už to byl Svaz průmyslu a dopravy ČR, americká obchodní komora nebo Ministerstvo zahraničí ČR či řada nevládních organizací, zabývajících se problematikou v této oblasti. S přihlédnutím ke skutečnostem, že by nepřijetím navrhované novely došlo k nežádoucímu pozastavení rozsáhlé reformy cizinecké policie, v jejímž důsledku by například od nového roku zůstala řada lidí s výpověďmi tzv. ve vzduchoprázdnu, došlo k uzavření dohody s Ministerstvem zahraničních věcí ČR o tom, že poté, co bude novela schválena, budou dodatečně vyřešeny konfliktní body, které se v návrhu objevují. V rámci projednávání této novely na VZVOB došlo skutečně k ujištění všech zainteresovaných subjektů, že v následných novelách, které nás určitě čekají, protože implementace evropského práva v této problematice je proces trvalý, se tyto konfliktní body odstraní. Na závěr mé zprávy zopakuji jenom, že VZVOB doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy samozřejmě vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK. Ano prosím, pan senátor Richard Svoboda bude nyní hovořit. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, omezím se pouze na stručnou informaci, že VVVK včera projednal novelu tohoto velmi potřebného zákona. Nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o usnesení schválit se pět senátorů zdrželo, tři senátoři hlasovali pro. Hlasování se uskutečnilo po velmi obsáhlé debatě za účasti náměstka ministra pana Salivara a za účasti zástupců nevládních organizací. Snad mi dovolíte větu osobního komentáře. To doporučení schválit bylo ode mě motivováno tím, že jsem přesvědčen, že tento velmi komplikovaný zákon, jeho případnou novelu tady budeme mít zcela jistě brzy znovu, protože v periodách zhruba čtvrtletních se toto právo, týkající se cizinců na našem území, velmi dynamicky odvíjí, a myslím si, že při té příležitosti bude dostatek možností k tomu, abychom věci, které jsou jistě hodny naší debaty a určitých změn, uskutečnily. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Přistoupíme k otevření obecné rozpravy. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, elektronicky se hlaste, ten zelený puntík. Jako první se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina, připraví se pan senátor Jan Žaloudík. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. V návrhu zákona je jedna pasáž, která se týká prodloužení detence, neboli správního zajištění cizinců. Oba dva tyto výrazy jsou hezkým eufemismem. To, co se takto hezky nazývá, je skutečně basa. Je to normální vězení. Já jedno takové znám. Jmenuje se Poštorná. Je to na jihu Moravy. Několikrát jsem
14
tam byl. Znám, jaká je situace žadatelů o azyl v tomto kriminále. Oni sice podle zákona mají právo být zastupování advokátem, ale často na to nemají peníze, dostávají podřadné advokáty ex offo, nemají možnost telefonovat, poněvadž nemají peníze, nemají možnost se spojovat se svými obránci nebo se zástupci nevládních organizací, poněvadž zhusta neznají jazyk. A hlavně to, že jsou v této detenci, za mřížemi, jim brání v tom, aby měli to, co po nich požaduje naše ministerstvo vnitra, tj. důkazy toho, že jejich žádost o azyl je oprávněná. Často jsou to lidé, kterým všechno shořelo. Jak mají dokazovat, že se zúčastnili demokratického odboje proti diktátorovi, když museli prchnout s jedinými kalhotami na sobě? Takových lidí je tam celá řada. Souhlasím s tím, že naprostá většina žadatelů o azyl jsou ekonomicky potřební emigranti, kteří sem z ekonomických důvodů přicházejí. Ale jsou mezi nimi lidé, kteří by si ten azyl zasloužili. A já jsem se teď podíval na návrh zákona, zjistil jsem, že místo 6 měsíců povinné detence ministerstvo vnitra navrhuje, aby detence byla 1,5 roku. 18 měsíců. A upozorňuji na to, že v našem státě je možné za mříže strčit člověka nevinného, poněvadž naprostá většina těch, kteří tam jsou, neporušují zákony České republiky, na půl druhého roku do basy, to je nepřípustné. Samozřejmě bude kontrovat pan ministr nebo zástupce ministerstva vnitra tím, že každý má právo obrátit se na soud. Já to znám. Oni se obrátí na soud, ale za toho půl druhého roku, co tam budou sedět, ten soud se ani nehne, nebude žádný verdikt, a ten člověk bude deportován. A těch případů, že z České republiky jsou deportováni lidé do Ruska, jsou deportováni lidé do Běloruska, kde jim hrozí nebezpečí, těch je celá řada. Proto nebudu pro tento zákon hlasovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan senátor
Jan Žaloudík. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, o potřebě novelizace novely zákona už bylo řečeno mnohé. Upozornil bych na jeden velmi konkrétní bod, který je poměrně frekventovaný. V lůžkových psychiatrických zařízeních je nemalý problém s cizinci, za nimiž zůstávají dluhy, protože cestovní zdravotní pojištění, jak je tam uvedeno, na 90 dní, nezahrnuje krytí nákladů na léčení duševních poruch. Nemůžeme si pod tím představit jenom to lidové vulgární zbláznění se ale je to celá řada diagnóz z oblasti toxikologie, různých únikových reakcí a to, co může souviset s nepříznivými podmínkami. Čili navrhuji tam připojit větu k § 180 odst. 4, současně cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dní musí zahrnovat pojištění pro léčení duševních poruch. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má pan senátor Radek Sušil. Senátor Radek Sušil: Dobrý den, vážený pane předsedající, pane ministře, vážení kolegové, chtěl bych avizovat svůj pozměňovací návrh, kdy se zákon dostane do podrobné rozpravy, týkající se zdravotního pojištění pobytu cizinců u nás. Myslím si, že zvýšení limitu pojistného plnění podle odst. 1 § 180 spolu s novým ustanovením podle odst. 6, že pojistná smlouva, týkající se pojištění, nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání atd., myslím si, že v dostatečné míře pokrývá pobyt těchto cizinců, aby jejich
15
pojištění a plnění, eventuálně poskytnutí zdravotní péče a úhrady poskytnuté zdravotní péče. Rozšíření tohoto paragrafu, který při prodloužení pobytu cizinců nad 90 dnů se rozšiřuje na komplexní zdravotní pojištění, je dovolím si říci, že je nesystémové, poněvadž komplexní zdravotní pojištění je pojištění pro každého občana České republiky, týkající se i chronických chorob. Když k nám přijde cizinec, který trpí určitou chronickou chorobou, bude u nás potom léčen v plném rozsahu, jako jakýkoliv český občan. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír
Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, měli jsme v zahraničním a branněbezpečnostním výboru poměrně obsáhlou a dlouhou diskusi o tomto - pro mnohé z vás - možná sporném zákonu. Problém je ve dvou věcech. Za prvé, že směrnice 115 z roku 2008 Evropského společenství nebyla dříve aplikována, aby se vychytaly chyby, a je až na poslední chvíli. A ta lhůta proběhne 24. 12. Mě by zajímalo, jaká finanční sankce hrozí České republice, protože jsme tady nejenom proto, abychom dbali na právo, ale abychom zajistili stabilitu nejen bezpečnostní, ale i finanční této země. Za druhé problém tohoto zákona je v tom, že se tady hledají úspory a dochází k určité reorganizaci cizinecké policie. Proto by mě zajímalo, jestli by mně mohl pan ministr odpovědět, jak tedy je to s příslušníky cizinecké policie, kteří asi ztratí práci nebo budou převedeni na jinou práci. Kolika lidí se to, kolik příslušníků tím bude postiženo a jestli se s nimi dále počítá v systému ministerstva vnitra. A třetí věc je, a to tady zaznělo od mých kolegů z hlediska dopadu do zdravotního pojištění. Proto bych velmi, velmi plédoval za to, aby tady byly pozměňovací návrhy našich kolegů podpořeny. A k panu profesorovi Žaloudíkovi. Nutná a neodkladná péče by se měla týkat i duševních onemocnění. Akutních. Není to o tom, abychom se stali lacinou nemocnicí třetího světa. Ke kolegovi Štětinovi prostřednictvím pana předsedajícího. My přece nemůžeme, ani ministerstvo vnitra nemůže suplovat pomalost a nevýkonnost našich soudů, které právě v mnohých případech zabraňují tomu, aby došlo k rychlému a jednoznačnému rozhodnutí, právě v citlivých případech vyhoštění. Protože my tady na jedné st raně stojíme jako ochránci lidských práv, ale na druhé straně máme povinnost především ochránit bezpečnostní zájmy naší země. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má pan senátor Petr Bratský. Senátor Petr Bratský: Hezký dobrý den přeji, vážené kolegyně, vážení
kolegové, pane předsedající, pane ministře, chtěl bych se zmínit o pár věcech, které jsme zaslechli u nás na výboru. Jedná se o to, že například dochází ke zkrácenému jednání u soudu, tzn., že pro řadu cizinců, kteří zde jsou a jsou právě ve sběrném táboře, jak zmiňoval kolega Štětina, tak se naopak v případě soudních řízení velice zkracuje lhůta pro projednání jejich případu, což je určitě příjemné. Navíc jsme byli ujištěni, že se připravuje komplexní změna celého zákona někdy, doufám, v polovině příštího roku. Pan ministr by nám to mohl možná potvrdit.
16
Chtěl jsem zmínit ještě dvě skutečnosti. Řada z nás se možná zamýšlí nad tímto zákonem v pohledu cizinců, které bychom ne vždy chtěli vítat v naší zemi. Ale je zde řada cizinců, kteří přicházejí ze zemí, které zde zakládají velké společnosti, nadnárodní společnosti, a tito lidé chtějí mít ve vedení těchto akciových společností své lidi z Japonska, ze Spojených států, z Kanady, ale i z dalších zemí celého světa, z Číny, z Indie. A těmto cizincům, vysokým manažerům, komplikuje zákon značně jejich vstup do naší země, jejich provoz zde v těchto společnostech. Zákon o pobytu cizinců se týká i této části cizinců v naší zemi. Tento zákon je poměrně komplexní, velice kompromisní a v řadě případů cizincům naopak usnadňuje pobyt v naší zemi. Proto s tímto pohledem bychom se na něj měli dívat. A ještě jedna drobnost. V hlavním městě Praze je více než 50 % všech cizinců v této zemi. Ale pracuje pro ně jen asi 13 % úředníků, kteří jsou určeni pro práci s cizinci. I v těchto parametrech se bude měnit práce cizinecké policie a má to právě usnadnit pobyt cizinců i v našem hlavním městě. Z tohoto důvodu podpořím tuto změnu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má pan senátor Tomáš
Grulich. Připraví se pan senátor Luděk Sefzig. Senátor
Tomáš
Grulich: Vážený
pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, jakkoliv chápu kolegy lékaře, kteří zde vystupovali hlavně ke zdravotnímu pojištění, a jsem si vědom toho, že zdravotní pojištění v této novele cizineckého zákona není řešeno nejlépe, domnívám se, že tato oblast by vůbec v tomto zákonu neměla být. Tam by stačila skutečně věta, že cizinec předloží potvrzení, že je zdravotně pojištěn, a ostatní věci by se měly týkat zákona o zdravotním pojištění, nebo nějakého zákona v oblasti zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že musí dojít k implementaci některých legislativních nařízení EU a zároveń že dochází k reorganizaci cizinecké policie a tyto věci by byly ohroženy, kdybychom vrátili tento zákon, chci vás požádat, abychom přijali zákon v takové podobě, v jaké je, a požádat pana ministra, aby ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravil novelu, která by zohlednila všechny vaše připomínky, co se týkají zdravotního pojištění. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan senátor
Grulich mě předběhl, to byl druhý bod mé poznámky. Skutečně si myslím, že toto nepatří, zákon o zdravotním pojištění není vhodné úplně směřovat se zákonem o cizinecké policii. Doporučuji, abychom toto řešili stranou, a mám s tím zkušenosti z 90. let, kdy jsem léčil české občany v zahraničí, kteří někteří byli pojištěni, někteří nebyli pojištěni, vím, jak dlouho se správní jednání vleklo, ale toto řeší zákon o zdravotním pojištění nebo zákon o komerčním pojištění. To neřeší cizinecký zákon. Velice rád bych připojil ještě jednu poznámku. Pana veleváženého kolegu Štětinu znám jako ochránce lidských práv, zejména azylantů. A musím říci, že já té prodloužené detenční lhůtě nerozumím tak negativně jako on. Já jí naopak rozumím velmi pozitivně, protože jestliže prodloužím možnost, že ten člověk může zůstat ze 6 měsíců na 18 měsíců, dávám daleko větší šanci jemu, aby soud rozhodl nebo aby správní orgán rozhodl o pozitivním prohlášení. V případě, že 6 měsíců se v řadě případů jevila jako krátká doba, nezbylo nic jiného, než tohoto člověka vykázat z území České republiky. To je logické z bezpečnostních důvodů. A bezpečnost 17
musíme mít v první řadě na mysli, hned vedle lidských práv. Ale bezpečnost našich občanů je zapotřebí zajistit, a proto tomu prodloužení rozumím spíše ve prospěch azylantů. A nemusel jsem kvůli tomu navštívit detenční ústav. To je moje poznámka. Velmi vítám tento návrh a podpořím jej, a to hlavně z toho důvodu, že velmi usnadňuje volbu migrantům a azylantům k tomu, aby se mohli zapojit do řádného života, a to sice volbu mezi agenturním zaměstnáním a mezi přímým zaměstnáním. Je to velmi usnadněné ve prospěch odstranění bariér. Proto si myslím, že bychom tento zákon měli schválit v předloženém návrhu, v té předloze. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slovo má senátor Jaroslav
Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, předložil jsem vám návrh pozměňovacích návrhů k projednávanému tisku. Dovolte mi, abych k těm předloženým návrhům na změny utrousil několik slov. Zákonem 274/2008 Sb. bylo rozhodnuto, že agenda trvalých pobytů ke dni 1. 1. 2009 přejde do působnosti Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky. Současně v tomto zákoně, který mění zákon 236/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, bylo rozhodnuto, že i agenda týkající se dlouhodobých pobytů, bude ke dni 1. 1. 2013 převedena pod stejnou složku. V novele, kterou právě projednáváme, je navrhováno provést převod z agendy dlouhodobých pobytů již k 1. 1. 2011, nikoli až k 1. 1. 2013. Navíc se však navrhuje převést kompletně i agendu víz k pobytu nad 90 dnů, tak zvaných dlouhodobých víz, z působnosti útvaru Policie ČR, Služby cizinecké policie, do působnosti odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Převedení problematiky dlouhodobých víz se mi jeví jako velmi rizikové. Tato problematika by měla zůstat v působnosti Policie ČR, a to zejména z důvodu zajištění bezpečnostních zájmů ČR. Jedná se hlavně o provádění důsledné prověrky žadatelů o dlouhodobá víza, které jsou v současné době plně funkčně zajišťovány právě cizineckou policií. Zejména z bezpečnostního hlediska je třeba vycházet z toho, že v těchto případech se vždy jedná o první vstup cizince z třetích zemí a převážně většiny problémových zemí na území ČR, a to na dobu delší než tři měsíce. Jedná se o první vstup cizinců za účelem zaměstnání, podnikání, studia, ale i léčení apod., kdy je vždy velmi důležité posoudit úplnost a legalitu předkládaných dokumentů a oprávněnost důvodů ke vstupu, neboť v těchto případech dochází k největšímu zneužívání účelu vstupu ze strany cizinců. Je v zájmu naší republiky, aby na území ČR vstupovali cizinci, kteří neznamenají pro republiku ohrožení bezpečnosti státu, nevstupují s úmyslem zneužití účelu pobytu a jsou dostatečně důkladně prověřeni. Každé další povolování pobytu je již "jen" dalším prodloužením pobytu, kde jsou cizinci soustředěni – základní informace z pobytu na území České republiky v režimu dlouhodobého víza a takovéto rozhodování je již méně náročné. I když bude mít jistě ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, nastavené dílčí, výlučně však administrativní či jiným útvarem zprostředkované mechanismy prověrek, nebudou tak efektivní, jako u Policie ČR. Jako příklad mohu uvést prověrky v schengenském informačním systému, kde ministerstvo vnitra není oprávněno vstupovat do všech spravovaných položek. Tento postup a oprávnění jsou stanoveny společnou právní úpravou EU, tak zvanou schengenskou prováděcí
18
úmluvou. Navíc ministerstvo vnitra nemá aparát na fyzické prověřování konkrétních podmínek, jako například deklarované místo bydliště, místo pracoviště, místo podnikání, studia apod. Pokud takové prověření bude prováděnou, nemůže ho provádět nikdo jiný, než Policie ČR, která má k tomuto ze zákona příslušná oprávnění a kompetence. Bez fyzického prověřování některých skutečností může dojít pouze k administrativnímu rozhodování. Je opravdu civilní složka ministerstva vnitra dostatečnou zárukou prověřování všech možných rizik, bez dostatečných oprávnění k prověření, ať již administrativního typu, s omezenými vstupy do schengenského informačního systému, nebo prověřování konkrétních situací na konkrétním místě bydliště, místa podnikání? Jsem přesvědčen, že nikoli. Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o podporu mnou předložených pozměňovacích návrhů. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor
Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Já mám jen krátkou poznámku – prostřednictvím pana předsedajícího bych se chtěl obrátit na kolegu Sefziga. Je pravda, že prodloužená lhůta by byla pozitivní a dávala by možnosti, lépe se bránit žadatelům o azyl, kdyby fungovala součinnost ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra. Vážený pan ministr vnitra tady předkládá nikoli zprávu ministerstva vnitra, ale zprávu vládní. Dokud nebude ministerstvo spravedlnosti schopno vyřizovat v řádných termínech kauzy, které mu přicházejí na stůl, tak potom takovýto zákon nemohu přijmout. Jsou tam případy, že se žádosti azylantů šetří dva roky, tři roky. Soud to má odložené a k soudu nedojde. Ten člověk je vypovězen, nebo deportován dřív, než soud vůbec nastane. Chci tím říci, pane ministře, že to zaslouží koordinaci ministrů ve vládě. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má senátor
Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, my jsme právě vedli obšírnou diskusi o věcech, které jsou v pozměňovacím návrhu senátora Doubravy. Mohu říci, že pan ministr ve většině z těchto věcí nás přesvědčil. Uvědomme si, že toto dílo není jenom dílem ministerstva vnitra, ale také více než 100 pozměňovacích návrhů v nižší komoře Parlamentu ČR, kam se dostaly některé velké nepřesnosti. Chtěl bych říci, že pokud budou podpořeny naše návrhy a změny, doplnění právě v té části, kde se snažíme, i když to je záležitost ministerstva vnitra, o ochránění systému a veřejného zdravotního pojištění, a myslím si, že to jsou dobré věci, my jsme sociální demokracie, tak myslíme i na ty sociální věci, tak by tento zákon mohl třeba mít šanci projít. Já budu hlasovat pro tento zákon pouze s pozměňovacími návrhy našich senátorů ČSSD. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor
Miroslav Antl.
19
Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, velmi stručně. Připojím se spíše k otázkám, které směřují na pana ministra. To byla ta, kterou řekl ve svém prvním vystoupení pan senátor Dryml. To znamená, zda skutečně nedojde takovouto reorganizací k navýšení nákladů v rozpočtu ministerstva vnitra, respektive zda pan ministr to může vyloučit. Samozřejmě s ohledem na svou bývalou profesi se ho ještě chci zeptat na to, zdali byla vyhodnocena kritéria bezpečnosti ČR. To znamená, zda to nepovede k nárůstu kriminality imigrantů a snížení objasněnosti. Vím, že hledisko objasněnosti se přestalo na policejních poradách projednávat. Nechápu to. Nicméně si pamatuji na dobu, kdy zřízení cizinecké policie bylo i z toho důvodu, že policisté v rámci cizinecké policie měli mít znalost poměrů, respektive měli se infiltrovat do řad cizinců, měli mít operativní znalost a nevím, zda to neohrozí, respektive skutečně nesníží objasněnost kriminality cizinců. To je z mého pohledu všechno. Děkuji. Děkuji předem i za odpověď. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Petr Vícha, předseda klubu. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, já
bych prosil před hlasováním – vzhledem k množství podaných pozměňovacích návrhů a poměrně obsáhlé diskusi – o pětiminutovou přestávku na jednání klubu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pokud tomu rozumím, tak teď, ještě uprostřed obecné rozpravy. (Hlasy z pléna: Po jejím skončení.) V této chvíli se nikdo nehlásí, končím rozpravu. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit. Je tu řada otázek. Máte mikrofon, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Těch otázek je hodně, stejně tak jako celá materie tohoto zákona je nesmírně komplikovaná. Pobyt cizinců se novelizuje, novelizuje, novelizuje. Toto je snad 32. novela. Všichni víme, a dohodli jsme se i včera ve výboru, že hned 1. ledna si všichni sedáme a opravdu budeme připravovat zákon, který bude řešit mnohé z vašich připomínek. V této chvíli jde ale skutečně o to implementovat směrnice EU, jinak nám hrozí velký problém. Ty směrnice jsou i velmi pozitivní. Například modrá karta, jak tady říkal pan senátor Bratský. Modrá karta umožňuje snadnější pobyt manažerů, získání mozků do ČR. Stejně tak je tam i směrnice, která nařizuje trestání firem, které tady praktikují zaměstnávání otroků – cizinců, to znamená, například je možné, aby cizinci byli vlastně vraceni zpět do vlasti, tito novodobí otroci, na základě financí té firmy a těch otrokářů apod. Je tam celá řada velmi pozitivních věcí. Bylo by velikou katastrofou, kdyby se nám to nepodařilo naplnit. Jinak základní připomínky byly k cizinecké policii. Jenom komplexně. Nikdo neruší cizineckou policii jako takovou. Reforma cizinecké policie mimochodem byla připravována už Zemanovou vládou. Tendence, kterou jdeme, je opakovaně potvrzována všemi vládami, pouze měla být naplněna později. My jsme ten proces urychlili s tím, že se nám podaří ušetřit 220 milionů Kč na reformu cizinecké policie, urychlenou, tak jak je. Nikdo neruší cizineckou policii. Cizinecká policie bude i nadále střežit všechny vstupy do republiky. To znamená všech pět mezinárodních letišť. Bude mít 800 příslušníků, kteří budou dělat ostrahu státu. Jde o to, že když jsme
20
vstoupili do schengenského prostoru, není už potřeba tolik lidí na ostrahu hranic. A teď – co s těmi dalšími z cizinecké policie. Za prvé – asi 500 bude nabídnuto zcivilnění. To jsou ti lidé, kteří budou přecházet pod ministerstvo vnitra, budou dělat úřednickou práci, to rozhodování o pobytech. Nebude rozhodně narušeno prověřování i prověrky cizinců. To bude dělat cizinecká policie. Protože další část cizinecké policie přejde pod krajská ředitelství. V celé republice budou zřízeny odbory cizinecké policie v kraji. To neznamená, že ubude práce cizinecké policie. Naopak. Příslušníci cizinecké policie budou učit i ostatní policisty, jak pracovat s kontrolami cizinců a pod. Jsme jediná země v Evropě, která se k cizincům staví jako k nějaké zvláštní odrůdě a která má na práci s nimi speciální cizineckou policii. Celá česká policie bude muset umět zkontrolovat cizince, bude muset umět s ním pracovat. Bude muset být jazykově vybavena. K tomu pomůžou příslušníci cizinecké policie, kteří nastoupí pod krajská ředitelství. Prověrky cizinců dělají cizinečtí policisté a rozhodování o udělování pobytu budou dělat civilové. To je výrazné protikorupční opatření. Protože zatím dělal prověrku tentýž orgán, který dával povolení. Všichni víme, jak to bylo prolezlé korupcí. Policejní inspekci se podařilo v Litoměřicích dát skrytou kameru do služebny cizinecké policie. Asi za pět týdnů ta kamera natočila 41 korupčních skutků, kdy ti cizinci to už nedávali ani pod stolem, ale rovnou, dávali to lidem, kteří je prověřovali a pak jim dávali razítko. Teď je to zařízeno tak, že cizinecká policie bude prověřovat, bude ručit za své údaje. Ty budou zkontrolovatelné. Na ministerstvu vnitra zcela anonymní orgán, pracoviště, kde není ani telefon, bude na základě údajů rozhodovat o udělování a neudělování pobytu. Těch pracovišť v republice je několik. Nikdo dokonce nebude vědět, na kterém pracovišti se to bude rozhodovat. Čili je to rozpojení korupčního řetězce, výrazné protikorupční opatření. Ale rozhodně tím nechceme narušit práci cizinecké policie. Chceme ji zefektivnit a přizpůsobit tomu, že schengenským prostorem už někteří cizinečtí policisté nemají práci. Pan senátor Bratský tady říkal tu pravdu, že skutečně v Praze, kde je 52 % cizinců, bylo jenom 13 % cizineckých policistů. Já vám k tomu musím říci, že například v jižních Čechách, kde nejsou skoro cizinci, bylo tolik cizineckých policistů, že vycházelo 22 cizinců na jednoho cizineckého policistu! To už s nimi chodil do kina! To už se s nimi večer koupal! To už byla opravdu osobní ostraha. A tyto nevyváženosti samozřejmě tou reformou odstraníme. Jsem přesvědčen, že tím nebude ohrožena bezpečnost. A úspora – 220 milionů Kč. Ten proces probíhá. Je nastartován tak, že k 1. lednu se spustí civilní vydávání pobytů a bylo by tragické, kdyby to nemělo oporu v zákoně. Bylo by to pro nás opravdu tragické. K připomínkám pana senátora Štětiny. On má samozřejmě pravdu s těmi lidmi, kteří mají u nás právo na azyl. Chtěl bych připomenout, že tato země se chová velmi korektně. Například teď jsme přijali kubánského disidenta a jeho rodinu, vězně svědomí. My se opravdu snažíme vůči azylantům chovat velmi korektně. Je ale pravda, že mezi zadrženými lidmi nejsou jenom tito lidé. Já bych vás rád upozornil na to, že z celkového počtu cizinců – teď mluvíme o těch s povoleným pobytem – třeba v roce 2009 mělo povolen pobyt 433 tisíc cizinců. Zajištěno bylo 1189 nelegálně pobývajících cizinců, což je 0,27 %. V tomto roce je to zatím jenom 0,18 %. Čili mluvíme o tomto množství. Toto prodloužení je z důvodu nedostatečné spolupráce dotčeného státního příslušníka třetí země. Tam se totiž děje to, že někteří cizinci záměrně neuvádějí svoji totožnost, záměrně ztrácejí pasy, záměrně nemají žádný doklad. Ve chvíli, kdy oni nespolupracují a mění výpovědi, a začínají být
21
bezpečnostním rizikem, protože my vůbec nevíme, o koho jde, tak pak potřebujeme delší dobu. Není to výmysl ministerstva vnitra. Je to implementace práva EU. To není opatření, které bychom si vymysleli. Délka zajištění primárně závisí na intenzitě spolupráce cizince se správním orgánem. Když cizinec spolupracuje, nemění výpovědi, dá přesné údaje o své totožnosti, tak nedochází k prodloužení. Prodloužení se týká například obyvatel Vietnamu, kteří nespolupracují, nedávají žádné údaje a je velmi obtížné komunikovat s asijskými zeměmi, abychom se vůbec dobrali toho, kdo to je. Znovu opakuji s plným respektem k lidem, kteří si zaslouží azyl, kteří jsou v pozici bojovníků za svobodu, že jsou tady taky jiní. Jsou tady lidé, kteří by se rádi etablovali v České republice a třeba se stali členem velké rodiny organizovaného zločinu cizích státních příslušníků. Kvůli tomu je tato ochrana, kterou jsme si navíc nevymysleli, je to věc EU. Co se týká pozměňovacího návrhu o duševních poruchách, jsme přesvědčeni, že to je pokryto ustanovením komplexní zdravotní péče. Myslíme si, že tato věta tu věc pokrývá. Zdá se nám, že to je nadbytečné rozvinutí. Co se týká zdravotních záležitostí, zatímco když šel zákon do meziresortu, tak v meziresortu jsme řešili 432 připomínek a rozporů, které jsme vyřešili. Ve sněmovně bylo zhruba 100 rozporů, které jsme vyřešili. Celé zdravotní pojištění byl velmi složitý kompromis, kolem kterého vznikla zatím největší kontroverze, jakou jsem zažil za těch pět měsíců, a to znění je výsledkem kompromisu. Takže já se velmi bojím znovu otevřít tuto Pandořinu skříňku, která nám opravdu zkomplikuje přijetí toho, co nutně potřebujeme. Znovu opakuji, bude se chystat nový zákon. Jenom na vás apeluji – prosím vás, važte to, je tam strašně potřebných věcí, budeme mít hrozný problém, když ten zákon nevstoupí v platnost. A pak jsou tam nějaké nuance, kdy já navrhuji – pojďme je dopracovat v novém zákoně, na kterém začněme 1. ledna. Nebo 3. ledna je první pracovní den. Jinak k tomu pozměňovacímu návrhu, když tam mluvíme o ceně, cena v současnosti je pouze odhadovaná. Bude smluvně nastavena v rámci konkurenčního boje pojišťoven. Úprava, kterou navrhujeme, je výhodnější pro zdravotnické zařízení, než byla dříve. Všichni víme, co se tady dělo dříve ve zdravotnických zařízeních. Nelze konstatovat, že je zátěží pro cizince. Naopak. U specifických případů cizinců je to liberálnější novela. Já bych se opravdu velmi přimlouval, velmi přimlouval za to, kdybyste podpořili tento zákon ve znění, v jakém je. A k pozměňovacímu návrhu pana Doubravy – nesouhlas směřuje proti převodu agendy dlouhodobých víz z policie na ministerstvo vnitra. To znamená, konzervuje stav, kdy policisté se zabývají cizinci, stav, který je nenormální, který nemá v Evropě obdoby, a stav, který nám znemožní zcivilnění úřednických agend, které znamená také obrovskou úsporu ve státním rozpočtu. Protože ti lidé, kteří vydávají razítka a povolení k pobytu, opravdu nemusí mít výsluhy jako příslušníci bezpečnostních sborů. To jsou lidé dělající úřednickou práci. Upozorňuji, že suma za výsluhy dramaticky roste. Před šesti lety to byla miliarda ze státního rozpočtu. Před dvěma lety dvě miliardy. Letos to jsou tři miliardy ze státního rozpočtu. Takže kdyby tyto civilní agendy zůstaly v rukou policie, tak nám rostou náklady, aniž to má oporu. Ti lidé neriskují život, ti lidé jsou úředníci rozhodující na základě faktů o tom, jestli někomu udělí pobyt nebo neudělí. U trvalých pobytů to velmi úspěšně dělají úředníci ministerstva vnitra. Dokonce si dovoluji tvrdit, že tam prakticky není žádný korupční problém.
22
Takže bych velmi prosil, abychom opravdu zcivilnili ty agendy, které jdou zcivilnit a zanechali ty agendy, které musí vykonávat cizinecká policie. Doufám, že jsem vyčerpal, co jsem vyčerpat mohl, kromě vás. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky, pane ministře. Ptám
se zpravodaje výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, zda chce vystoupit. Nehlásí se. Slovo má zpravodaj garančního výboru pan senátor Tomáš Kladívko. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane předsedající. Dovolil bych si
shrnout rozpravu. V rozpravě vystoupilo devět senátorů, z toho dva opakovaně. Debata směřovala především na několik oblastí, do oblasti správního zajištění cizinců, oblast zdravotního pojištění cizinců, oblast reorganizace cizinecké policie. Dovolte mi pár poznámek. Včera na jednání VZVOB se otázka správního zajištění cizinců velice pečlivě projednávala. Dokonce za přítomnosti veřejného ochránce práv pana Dr. Varvařovského a jeho úřadu, který tento návrh oblasti správního zajištění cizinci podpořilo. A to tím zdůvodněním, které už tady řekl kolega Bratský. To znamená, současně se v rámci této novely řeší zkrácené jednání u soudů. To znamená, každý takto zajištěný cizinec se bude moci obrátit na soud, který má povinnost ve zkráceném řízení do 15 dnů na to reagovat. Takže tato ochrana je v současné době, tak jak je navrhována, daleko lepší, než současná právní úprava ve smyslu zajištění cizinců. Takže je to projednáno i s podporou Úřadu veřejného ochránce práv. Ostatní věci týkající se zdravotního pojištění – přimlouvá se moc za to, co tu řekl kolega Grulich, že zdravotní pojištění by neměl řešit cizinecký zákon. Mělo by to řešit gesční ministerstvo zdravotnictví. Tady by měl být pouze odkaz na to, že to bude řešit. Bohužel to je věčný evergreen, ministerstvo zdravotnictví se k této problematice léta staví velice rezervovaně a nechce být nositelem té hlavní myšlenky a tohoto úkolu. Co se týká dalších poznámek v oblasti reorganizace cizinecké policie, slyšeli jsme tady pro a proti a já se osobně domnívám, že tak jak je to navrženo, je to krok správným směrem. Zatím jediný návrh, který tady zazněl, bylo usnesení výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, které doporučuje tento návrh zákona schválit. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke
stolku. Nyní je avizovaná pětiminutová přestávka. Takže v 11.00 hodin budeme pokračovat. (Jednání přerušeno v 10.56 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 11.02 hodin.) 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v jednání. Máme před sebou hlasování. Zazněl návrh z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na schválení návrhu zákona. Po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
23
Hlasování č. 7 ukončeno, registrováno 73, kvorum 37, pro 34, proti 21. Návrh byl zamítnut. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Radek Sušil Senátor Radek Sušil: Dobrý den ještě jednou, pane předsedající. Jak jsem již avizoval, chtěl bych předložit pozměňovací návrh, který se týká zdravotního pojištění. Ještě pro zjednodušení. Nejedná se o překopání celkového zdravotního pojištění pobývajících cizinců, ale pouze o vypuštění bodu č. 5, který se týká povinnosti cizinců nad 90 dnů komplexním zdravotním pojištěním. Děkuji za podporu. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se
nehlásí, ale předpokládám, že ti, co dali pozměňovací návrhy, by se měli aspoň vyjádřit. Nyní tedy pan senátor Jan Žaloudík. Senátor Jan Žaloudík: Já znovu opakuji k té větě, možná nebyla správně pochopena. Nejde o to, že komplexní péče, jak je v bodu 7, by poskytnuta nebyla, ta poskytnuta je, ale na základě cestovního zdravotního pojištění nejsou pojištěny duševní poruchy. A proto bychom všechny tyto duševní poruchy dopláceli, bylo by to tedy grátis pro tyto cizince. Čili myslím si, že tato prostá větička tomu neublíží a že by pomohla zajistit řádově mnoho desítek případů, možná i stovek případů, které se takto naskytnou a které bychom zejména ve svízelné ekonomické situaci dopláceli. Nic víc na tom není. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor
Jaroslav Doubrava a připraví se senátor Jiří Oberfalzer. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážené kolegyně a kolegové, předložil jsem myslím podrobné zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu. Vůbec si nemyslím, že jde o zakonzervování nějakého stavu, já v tom skutečně vidím ohrožení bezpečnosti naší republiky, a proto na pozměňovacích návrzích trvám a žádám vás o podporu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Jiří Oberfalzer. Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych jenom ohlásit, že došlo k nějaké chybě. Byl jsem pro návrh, ježto by změna hlasování na výsledku nic nepřinesla, tak nežádám zpochybnění hlasování, ale jenom pro steno prosím, aby bylo zaznamenáno, že jsem byl pro. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře, je to tedy jasné. Nikdo další se nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Hlásí se pan předseda klubu ODS Richard Svoboda. Pane kolego, máte být rychlejší. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, já se omlouvám, že jsem nebyl
dostatečně rychlý a na výši doby, ale rád bych také podal jednoduchý pozměňovací návrh, který se týká § 57 odst. 2, kde se vypouštějí slova "a podpis žadatele". Jedná se o to, že se při pohovorech obvykle ručně a velmi jednoduše dělá záznam
24
o jednání. V případě, že dáme do zákona tuto větičku, tak dáváme jako povinnou součást záznamu podpis žadatele. To znamená, že chceme, aby tento záznam měl určitou podobu, byl vytištěn, byl přeložen, obvykle buď do angličtiny, nebo pokud to bude žadatel chtít do jeho rodné řeči, čímž způsobíme další náklady a komplikace. Myslím, že to není naším cílem. Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. (Hlásí se senátor
Grulich.) Ale rozprava byla již ukončena, pane senátore Grulichu. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, prosím o toleranci. Já jsem se
hlásil, ale vy jste byl rychlejší než já. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Tak už to někdy bývá
v Parlamentu. Senátor Richard Svoboda: Já to respektuji. V tom případě se omlouvám,
že jsem jednání zdržel. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: V každém případě teď už nepřipustím nikoho do podrobné rozpravy, protože podrobná rozprava byla ukončena. Chybí nám váš pozměňovací návrh v písemné formě, pane senátore Richarde Svobodo. (Hlasy z pléna: Návrh máme písemně.)Tak akorát nedošel sem ke mně na předsednický pult, což se také někdy stane. Zeptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům.Budete pak mít samozřejmě šanci se vyjádřit k jednotlivým návrhům. A ptám se pana zpravodaje výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Richarda Svobody, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Nechce. Slovo má nyní garanční zpravodaj a provede nás hlasováním. Senátor
Tomáš
Kladívko: Kolegyně
a kolegové, máme zde čtyři pozměňovací návrhy k návrhu zákona, dva se týkají zdravotnictví, jeden se týká reorganizace policie a jeden se týká vypuštění slova v § 57. Tady dochází trošku ke kolizi u návrhů, které předložili kolegové Sušil a Janeček na jedné straně a na druhé straně kolega Žaloudík, takže bych navrhl, abychom nejprve hlasovali o návrhu senátorů Sušila a Janečka. V případě, že tento návrh bude přijat, můžeme hlasovat i o návrhu pana kolegy Žaloudíka. Kdybychom náhodou nepřijali pozměňovací návrh kolegů Sušila a Janečka, tak pravděpodobně bude z mého pohledu nehlasovatelný návrh pana kolegy Žaloudíka. Pak bychom hlasovali o návrhu pana kolegy Doubravy jako o celku, v tomto případě bych doporučoval. A nakonec bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana kolegy Richarda Svobody a tím bychom se mohli vypořádat s hlasováním o pozměňovacích návrzích. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Tak jak bývá zvykem,
hlasovací kartičku máte určitě jinde, než tam, kde budete teď stát, a budete říkat, o kterém pozměňovacím návrhu budete hlasovat. A já pak nechám hlasovat. A než se přihlásíte vy, svolám znělkou ostatní senátorky a senátory do sálu. O čem budete hlasovat jako o prvním? Senátor Tomáš Kladívko: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu
kolegů Sušila a Janečka, který mění § 180j.
25
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, stanoviska zpravodaje neutrální, spíše negativní.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 8 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 46, proti 7. Návrh byl schválen. Prosím o další návrh. Senátor Tomáš Kladívko: A protože jsme přijali tento pozměňovací návrh, můžeme hlasovat i o pozměňovacím návrhu kolegy Žaloudíka, který rovněž řeší § 180j. Můžeme tedy hlasovat o tom, kdo je pro tento návrh. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: O tom, kdy budeme hlasovat, rozhodnu já. Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, stanovisko zpravodaje rovněž negativní.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 9 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 44, proti 8. Návrh byl schválen. Prosím o další návrh. Senátor
Tomáš
Kladívko: Nyní
bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pana kolegy Doubravy pod body 1 až 6 písemného návrhu. Doporučuji společné hlasování. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, zpravodaje rovněž negativní.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 10 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 32, proti 15. Návrh byl zamítnut. A další návrh. Senátor Tomáš Kladívko: Posledním pozměňovacím návrhem je návrh
kolegy Svobody, který řeší § 57 odst. 2. 1.
místopředseda
Senátu
Přemysl
Sobotka: Prosím o stanoviska.
(Stanovisko ministra negativní, zpravodaje neutrální.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 11 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 50, proti 5. Návrh byl schválen. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Hlásí se mi pan senátor Jaromír Štětina, ale jsme uprostřed hlasování, takže je to méně taktické a já bych vám stejně nedal slovo. Senátor Jaromír Štětina: Omlouvám se, byl to omyl. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Byl to omyl. A nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s návrhem zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, čili je to závěrečné hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
26
Hlasování č. 12 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 46, proti 8. Návrh byl schválen. A nyní budeme hlasovat o tom, kdo přednese v Poslanecké sněmovně znění návrhu zákona, které bylo teď přijato ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Navrhuji, aby to byli senátoři Tomáš Kladívko (souhlasí) a dále pan senátor Richard Svoboda, zpravodaj druhého výboru. Ten však nesouhlasí. (Z pléna navržen senátor Sušil.)Pan senátor Radek Sušil by byl jako druhý, ten s tím souhlasí. V daném okamžiku zahajuji hlasování o našich senátorech, kteří předloží tuto změnu novely zákona v Poslanecké sněmovně. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 13 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 71, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,
budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony (senátní tisk č. 378) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 378. Návrh uvede opět ministr vnitra Radek John, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Vážení přítomní,
dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony. Zákonem o základních registrech a k němu přijatým změnovým zákonem byla vytvořena nová komunikační infrastruktura v oblasti veřejné správy. Ve čtyřech základních registrech provozovaných státem by měly být soustředěny základní údaje o občanech, cizincích, právnických osobách a nemovitostech. Tyto základní údaje by měly být využívány všemi dalšími informačními systémy bez toho, že by se dále musely prokazovat nebo dokladovat. Tento systém základních registrů by měl být spuštěn k ostrému provozu k 1. červenci roku 2012. Předložený návrh zákona mění v návaznosti na aktuální stav přípravy některé stanovené technické podrobnosti, zejména pokud jde o zápis údajů a jejich další poskytování. Navrhované změny by měly přispět k vyšší míře efektivity celého systému v souladu s obecným cílem zajistit sdílení údajů v informačních systémech a snížit tak významně administrativní zátěž jak pro fyzické a právnické osoby, tak pro orgány veřejné moci. Součástí návrhu zákona je i novela zákona o občanských průkazech. Tato novela počítá s novým typem elektronicky čitelného občanského průkazu, který by
27
měl komunikovat se systémem základních registrů a umožňovat tímto způsobem přímý přístup k údajům o občanovi z příslušného informačního systému. V návaznosti na to se navrhuje omezit zápis některých údajů do občanského průkazu. Ačkoliv se původně navrhovalo úplné vypuštění údajů o místě trvalého pobytu a rodinném stavu z občanského průkazu, v Poslanecké sněmovně bylo nakonec sjednáno kompromisní řešení, podle kterého je na rozhodnutí občana, zda bude chtít tyto údaje do občanského průkazu zapsat a nebude tak muset řešit jejich další prokazování, nebo zda dá z hlediska ochrany svého soukromí přednost tomu, aby tyto údaje nebyly v občanském průkazu uvedeny. V případě rodinného stavu by měla být tato možnost dána k 1. lednu 2012, to znamená, že od 1. ledna 2012 by se nemuselo uvádět například rozvedená atd. A v případě trvalého pobytu až k 1. lednu 2017, to znamená od 1. ledna 2017 by ten, kdo ví, že se bude stěhovat a nechce si neustále běhat měnit občanku, nemusel mít tento údaj. Návrh zákona počítá s úplným vypuštěním rodného čísla z občanských průkazů. Tato změna souvisí s tím, že systém základních registrů, který by měl tvořit páteř elektronické komunikační infrastruktury, a to jak pro veřejnou, tak následně i pro soukromou sféru, nebude založen na rodném čísle jako identifikátoru fyzické osoby. S provozem systému základních registrů by mělo dojít k postupnému utlumování rodného čísla v informačních systémech. Pro vypuštění rodného čísla z občanských průkazů je přitom stanoveno velmi dlouhé přechodné období. K ukončení zápisu by mělo dojít 1. ledna 2020. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane navrhovateli, a opět vás požádám, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 378/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Vícha, kterého nyní prosím, aby předložil zpravodajskou zprávu. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené
kolegyně, vážení kolegové, proces elektronizace veřejné správy začal před mnoha lety. Připomenu, že jsme zde v roce 2007 schvalovali tzv. informační systémy veřejné správy Czech pointy, které se v praxi myslím velmi dobře osvědčily a usnadnily občanům a podnikatelům život. Pak jsme zde projednávali datové schránky, které také fungují, jsou pro veřejnou správu zdarma a doufám, že to tak zůstane. A poté jsme v březnu roku 2009 schválili zákon o základních registrech. Připomenu, že tyto registry jsou čtyři – základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základní registr územní identifikace adres a nemovitostí a konečně ten, který je všechny propojuje – základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností. V souvislosti s tím jsme tehdy schválili změnu asi 200 zákonů. Byl to velmi tlustý tisk, a pro pamětníky připomenu, že jsem se tehdy dopustil faux pas a řekl jsem – schvalme to, ať máme toho tlusťocha z krku, aniž bych si uvědomil možný dvojí výklad za přítomnosti pana ministra Peciny. A už tehdy jsme avizovali, že pravděpodobně dojde ještě v průběhu období, než nabudou účinnosti tyto příslušné zákony, než budou funkční tyto registry, 28
pravděpodobně ještě k mnoha dalším legislativním úpravám, protože jestliže se v souvislosti s těmito zákony mění dalších 200 zákonů, život přinese určitě ještě další změny. Tak se už jednou stalo, stál jsem tady před vámi a zpravodajoval jsem to a odkládali jsme účinnosti některých zákonů. A nyní tedy zde máme opět další změnu. A musím říci, že tato změna, kromě jiného, akceptuje velkou část připomínek, které tehdy dala naše legislativa a které se ukázalo, že byly správnými připomínkami. Teď zde tedy máme tuto novelu. Ona je velmi obsáhlá, proces je velmi komplikovaný. Vypíchl bych jen základní změny, které tato novela přináší. Přináší zavedení adresy pro doručování písemností mezi referenční údaje registrů obyvatel, pokud si ji fyzická osoba zvolí. V novele zákona o cestovních dokladech přináší s účinností od 1. ledna 2012 čtyři novinky. První z nich je zrušení možnosti zapisování akademických titulů do cestovních dokladů, a to s odůvodněním, že nejde o údaj nezbytný pro identifikaci občana. Další změna spočívá v upuštění od prokazování státního občanství při vydávání prvního cestovního pasu v případech, kdy občan má trvalý pobyt na území České republiky. Doposud musely děti nevlastnící většinou žádný doklad prokazující státní občanství žádat o vydání osvědčení. Třetí změnou je zavedení možnosti nahlásit ztrátu, odcizení nebo zničení kterémukoliv obecnímu úřadu s rozšířenou působností, nikoliv pouze místně příslušnému. A čtvrtá změna má přispět k přiblížení státní správy k občanům a spočívá v zasílání upozornění na blížící se konec platnosti cestovního dokladu, pouze však těm, kteří mají zřízenou datovou schránku. Jednou z významných změn, o které se mediálně příliš nehovořilo při projednávání v Poslanecké sněmovně, je ta možnost, aby krajské a obecní úřady mohly čerpat údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel. Zatím to mohly dělat pouze ve vztahu k občanům, kteří mají trvalý pobyt na území dané obce nebo kraje. Jako zástupce obce to považuji za velmi užitečné, protože v mnoha případech to bylo možné, ale muselo to být pouze na zdůvodnění a vyžádání. Největší zájem sdělovacích prostředků, jak už tady pan ministr avizoval, byla velká diskuse o tom, které údaje se mají zapisovat do občanských průkazů a které se do nich zapisovat nemají. Považuji kompromis, který byl přijat, to znamená, zapisují se ty údaje, ledaže by někdo nechtěl ty dva zmiňované údaje zapsat, tak se mu do občanského průkazu nezapíší. Jedná se tedy o rodinný stav a o trvalé bydliště. Považuji tento kompromis za přijatelný, a proto jsem navrhl ve výboru, aby doporučující usnesení bylo schválit. Připomenu jen legislativní proces. V Poslanecké sněmovně byl zákon projednán ve zkráceném třicetidenním režimu a zákon byl schválen. Opět má naše legislativa několik připomínek. Jsou tady avizovány. Dostali jsme do lavic dva pozměňovací návrhy. Možná škoda, že jsme je neprojednali přímo ve výboru nyní, ale myslím, že tak, jak jsem říkal v minulosti, než nabudou příslušné zákony účinnosti, my se tady s tím stejně ještě shledáme a v případě, že dnes tyto pozměňovací návrhy nebudou schváleny, tak o nich může být vedena diskuse do budoucna a budou případně předmětem další úpravy. V té souvislosti bych ještě připomněl, že ve výboru jsme přijali informaci, že byla Úřadem pro ochranu hospodářských údajů zrušena soutěž a bude muset proběhnout na základní registry znovu. A nyní bych už jen přečetl návrh usnesení výboru.
29
Výbor po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Víchu a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Snad, paní předsedající, neodběhnu od problému a neodejmete mi slovo, protože se jedná o veřejnou správu a státní správu. Na vysvětlenou, protože jsem dostal několik dotazů, co znamenají ty žluté stužky, je to výraz podpory veřejné a státní správě v dnešní stávce. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a také vás
prosím, pane senátore, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do rozpravy se jako první písemně přihlásila paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Dobré poledne, paní předsedající, dobré
poledne, vážení kolegové, kolegyně, pane ministře. Přednesu pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, a to takto: Doplnit v § 3 odst. 2 písm. a) za první větou, která končí "dále jen partnerství" vložit tento text: "U občanů zbavených způsobilosti k právním úkonům údaj, že je zbaven způsobilosti k právním úkonům a u občanů omezených ke způsobilosti, údaj, že je omezen způsobilosti k právním úkonům. U občanů, vykonávajících trest zákazu pobytu, uvedení údaje zákaz pobytu." Odůvodnění, to je podstatné. K doplnění o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Občanský průkaz je základním dokladem totožnosti občana, který umožňuje jeho identifikaci při uzavírání řady právních úkonů. V minulosti se občanské průkazy osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům vůbec nevydávaly a zamezilo se tak možnosti, aby se stávaly obětí trestných činů majetkového charakteru. U osob omezených bylo vždy jasně stanoveno, do jaké výše finančních prostředků občan je omezen. Nedostatek právní jistoty při uzavírání smluv musí být minimalizován. Každé prostředí, kde je právní nejistota, je podhoubím pro zločin. Díky takto vadné právní úpravě dostáváme každého občana do rizika, že uzavře smlouvu s osobou, která k tomu není oprávněná, a nedáváme mu dostatečnou šanci, aby svůj majetek řádně chránil. Opatrovník osoby omezené nebo zbavené svéprávnosti není osoba, která jej má 24 hodin pod dohledem. Dbá pouze celkově o jeho majetek, spravuje mu např. invalidní důchod. Tyto osoby nejsou uzavřeny v ústavech, ale pohybují se běžně mezi námi. Je zcela nezbytné, abychom je chránili před zločinnými strukturami, které jejich duševní slabosti často zneužívají, a zároveň ochránili i ty, kteří by s nimi v dobré víře neplatnou smlouvu uzavřeli. Zamezíme tak, že se tyto osoby mohou stát majiteli a jednateli obchodních společností, tzv. bílými koňmi. Nebude již možné, aby tyto osoby např. nadále uzavíraly u různých operátorů paušální smlouvy, na základě kterých převezmou drahý mobilní telefon se závazkem trvání smlouvy na dva roky, a po měsíci operátor zjistí, že se paušál neplatí, ale mobil mu už nikdy vrácen není. Tyto duševně slabé osoby pocházejí obvykle z velmi slabých sociálních vrstev, které je často zneužívají k získávání půjček, protože doklad o invalidním důchodu a platný občanský průkaz postačí k vydání debetních karet i menší 30
hotovostní půjčky. Z takto uzavřených smluv vznikají dlouhé spory u soudů, kdy je osobě omezené nebo zbavené svéprávnosti ustanoven advokát, který hájí její zájmy. Palmare za obhajobu platí stát a v naprosté většině již nikomu není dále uloženo je zaplatit státu. Nedostatečná právní úprava tak již dnes způsobuje státu škody, protože omezení způsobilosti se v poslední době do občanských průkazů přestalo zapisovat. K doplnění údaje o trestu zákazu pobytu. Každý trest, který je soudem ukládán, by měl být řádně vykonáván, a tedy i jeho výkon by měl být kontrolován. Z tohoto důvodu např. po uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel automaticky odevzdává hříšník řidičský průkaz. Trest zákazu pobytu byl v občanských průkazech uváděn. Nyní není a novela s ním také nepočítá. Tento druh trestu se dává osobám, které v daném místě mají sklon páchat trestnou činnost. V naprosté většině se jedná o velká města, v nichž policista ani městský strážník není schopen znát každého občana osobně, aby mohl řádně zareagovat, pokud jej vidí v tomto prostoru, kde má zakázaný pobyt. Lustrace osob se nejčastěji provádí na ulici, v restauracích, kde policisté nejsou spojeni internetem, aby mohli pomocí policejní databáze tento trest zákazu pobytu u odsouzeného zjistit. Je tedy bohužel dnes běžné, že tyto osoby se nacházejí tam, kde jim pravomocný rozsudek toto zakazuje, páchají tam další trestnou činnost, spočívající v maření výkonu úředního rozhodnutí, ale policista, který je lustruje, nemá objektivní možnost takovou skutečnost zjistit. Umím si představit, že by kontrola výkonu zákazu pobytu mohla probíhat i jiným způsobem, ale při současné technické vybavenosti policie bohužel nic efektivnějšího není. Pokud nechceme, aby soudy vydávaly rozsudky s tresty, které se v dnešní době často nedodržují, protože odsouzení vědí, že jejich porušování nemá police možnost běžným způsobem zjistit, tak musíme doplnit text i o druhou část, tak jak to požaduji ve svém návrhu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Jen upozorňuji, že budete muset vystoupit ještě v podrobné rozpravě a sdělit ten podrobný návrh. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane
ministře, kolegyně, kolegové, nebudu nic navrhovat, jen pár věcí zmíním, protože my tady neprojednáváme občanské průkazy poprvé. Jenom technickou. Mě se také ptali, co znamená ta bílá stužka. Je to takový nápad, využít stávku k něčemu pozitivnímu, takže by každý stávkující odvezl z Prahy jednu igelitku sněhu. Praze by to opravdu hodně pomohlo, kdyby si vzali lopatičky, mohli by uklidit i chodníky. Myslel jsem si, že by se to mohlo využít. Stejně ty igelitky potáhnou z marketů, takže by jednu přidali a cestou z autobusu by to vysypali někde na pole, kdyby bylo náhodou příští rok sucho, jsme zase neměli malou úrodu. Takže já si vzpomínám, když jsme projednávali už mnohokrát občanské průkazy, vzpomínám si, když pan ministr Gross říkal, že občanský průkaz nemůže být tak velký, jako řidičský průkaz. Když jsem namítal, že ho musíme odstřihovat ne jako úřady, ale jako jednotlivci, on se vám jinak totiž nevejde, takže si ho hezky ostřihneme, aby se vešel, úřady ho pak ostřihují brutálněji, ty odstřihnou celý roh. A pan ministr říkal, že to nemůže tak být, protože by se tam nevešly údaje, co tam potřebujeme napsat.
31
Jeden z údajů tehdy byl také titul, a já jsem říkal, že titul na občance nemá žádný význam, protože na občanku nikoho do práce nevezmou, musí stejně přinést nějaký jiný důkaz toho, že je doktor věd nebo něco jiného. To jsem se se zlou potázal. Skoro jako když jsem chtěl zdražit víno. To neexistuje. Mnozí lidé si to velmi rádi píší i na zvonky, čímž naznačují příslušným lidem, že určitě budou mít doma nejnovější LED televizi, takže by bylo dobré si pro ni dojít. Ono na tom vůbec nezáleží. Pro vaši informaci, občanské průkazy nemají: Rakousko, Francie, Maďarsko, Švédsko, Švýcarsko a Finsko. Kromě Švýcarska státy Evropské unie, nemýlím-li se. Že? Jak je to možné? A oni žijí. Dokonce Irsko má sice teď problémy, ale žije už dlouhá léta bez registrace a ohlašovny obyvatel. Žádnou nemá. Já tady o to usiluji už dlouho, Ono to totiž k ničemu není. Všichni jsou stejně přihlášení úplně jinde, než bydlí. Nikde se nepřehlašují, nechají si starý pobyt, takže údaje je tam naprosto zbytečný a nikomu k ničemu nepomůže. Naopak mám na radnici 800 lidí, kteří tam bydlí, obrazně řečeno, protože tam mají trvalý pobyt, protože jsme se tak rozhodli, a náš živnostenský úřad jim s přehledem vydává živnostenská oprávnění s provozovnou Náměstí Svobody 2. Protože úřady nejsou schopny registrovat podle občanského průkazu, jestli adresa je zrovna adresa radnice v jiném městě, nebo jestli je to adresa provozovny. To jenom říkám, taková upozornění, protože za chvíli budeme projednávat elektrovoltaiku a já vždycky trnu hrůzou, abychom tady za čtyři roky neseděli a neprojednávali něco, co jsme to zase udělali, a nemuseli jsme to opravovat. Velké výkřiky o tom, jak se všechno osvědčilo, jak jsou Czech pointy bezvadné a datové schránky a e-spisy jsou hezké v těchto lavicích. Zkuste se zeptat někoho na radnicích, jestli na to budou mít také takový názor. Konečně jsem zazřel na svém počítači kolečko s hvězdičkami, protože firma ICZ dostala jakési peníze v eurech, takže udělala úplně nové prostředí a velmi to vylepšila. Tak to bude pořád, dokud nějaké peníze potečou. Petr Vícha zmínil, že snad už bylo zrušeno to řízení, které bylo vypsáno. Já řeknu jednu spekulaci. Mám pocit, že celá akce tady není proto, abychom ulevili občanům, ale proto, že je to obrovský byznys. Obrovský byznys. Nejprve někdo vymyslel, že bychom to tak mohli udělat, a my na to skáčeme. Kdyby tomu tak totiž nebylo, tak bychom přece ničili nesmyslné agendy, kterých tady vyplodíme obrovská kvanta, a pak vyplodíme systém, aby ti lidé nemuseli běhat. Ale kdyby ty agendy neexistovaly, tak oni by nikam nemuseli běhat. Mimochodem teď se u nás vyměňují řidičské průkazy. Já opravím Mladou frontu, využiji této příležitosti. Ona napsala, že primátor řekl, že nebudeme dělat žádné hodiny mimo a v sobotu. No nebudeme. Protože je tam prázdno, přestože je nevyměněno 4900 řidičských průkazů. Proč bychom dělali nové přepážky a další? To nemluvím o tom, co řeknu při krizovém řízení, že stát, a teď opravdu nenapadám žádnou politickou stranu, stát jako takový si z obcí s rozšířenou působností udělal služky, na které hází všechno, co není kam dát, protože jsme si vymysleli geniální reformu veřejné správy, ale kraje se ukázaly, že to není to správné místo, takže vše, co potřebujeme někam střihnout, tak střihneme na obce s rozšířenou působností. Uvidíte to, až budeme projednávat krizové řízení, jak to funguje, ale stát vymýšlí, vymýšlí a vymýšlí a neplatí a neplatí a neplatí. A některé obce už se rozhodly, že zřejmě budou státu účtovat nájemné za kabinky na pasy, za Elišky Belišky apod. Protože už tam máme od všech vypůjčené různé počítače, různé agendy, je s tím obrovský problém v inventuře, protože ono nám to nepatří. Teď se reformuje policie, tak musíme změnit smlouvy, protože to před tím dělalo
32
okresní ředitelství, teď to dělá krajské ředitelství. My to musíme inventurovat. A agend přibývá každým dnem, protože každé ministerstvo má nutkavou potřebu, aby ještě něco nového geniálního vymyslelo. Pokud jde o Czech Point, jen pane ministře pro vás velmi vážná poznámka. Stává se velmi často, že na úřad přijde někdo na Czech Point a vyškolené úřednice na mnoha školeních za velké peníze mu řeknou. Pane, kupní smlouvu, kde máte zmizíkem přezmizíkované ceny a přepsané propiskou vám opravdu ověřit nemůžeme. Pan podnikatel udělá bugr, jaká jsou to hovada, úředníci, propusťte je všechny, běží na Českou poštu, a co myslíte, že se stane? 30 korun za stránku, 50 stránek bez problémů. Bez problémů. České poště a dalším jsme dali ten byznys, takže jim jde jen o ten byznys. Nejsou tak vyškolené, nemají potřebu zkoumat, jestli někoho může smlouva uvést v omyl, dokonce podvést. Takže mu to ověří. Bylo by velmi dobře toto prověřit. To skutečně může mít následky typu, že přijdete domů, někdo u vás zazvoní a řekne, ten barák už není váš, já mám na to papíry, ten barák jsem si koupil. A že se takové případy stávají, to se stávají, a jiné případy se stávají se směnkami. Nebudu nic navrhovat, jen si myslím, že ty dobrovolné údaje by být neměly, a pokud k tomu přistoupíme, potom bychom měli umožnit panu ministr Bártovi, aby si dal značku na své auto, jakou chce, a kdo nechce žádnou značku na autě, k čemu vlastně tam ta značka je? Stejně se v tom nikdo nevyzná, jestli je auto z Prahy nebo z Teplic, protože je v tom binec, už jsme zrušili okresy, cizí auta se pohybují po městech, aniž bychom věděli, odkud jsou. Když tam tu značku nedáme, kdo ji tam chce mermomocí mít, ať si je zaplatí, třeba AB 111, nebo jak si to píší agenti Bondové, a ostatní ať jezdí bez ní. Najde se to z jiných papírů. Myslím si, že buď se rozhodneme, že údaje na občance budou, nebo se svobodně rozhodneme, že tam nebudou, ale nemůžeme se rozhodovat jen tak nebo tak, protože z toho bude absolutní chaos. To je jediná moje k tomu úplně nejvážnější připomínka. Za druhé, a to je to podstatné, si myslím, že je potřeba udělat zásadní pořádek v agendách, abychom nebuzerovali lidi, aby pořád museli jít někam běhat. A my jim to ulehčíme tím, že se někam budeme dívat. Přece dobře víte, že takovéto registry nemůžou fungovat, já už jsem to tady jednou říkal, déle než dvě vteřiny. Podívejte se, jak fungují stávající agendy. Protože do nich zasahuje hodně lidí, a ti lidé se spletou, normálně lidsky spletou. Nemluvím o tom, že dopis z domu do domu v jednom místě jde dnes tři dny, a tam si to kopírují sekretářky a nosí si to ručně. A ujišťuji vás, že všechno z e-spisů, všechno se vytiskne. Všechno se vytiskne. Žádná úspora papíru není, to je velká chýra a všichni využívají toho, že říkají, tohle se nedá datovou poslat. Nekritizuji, že by byly špatně datové schránky a e-spisy. Ale já tam čuchám byznys, z toho čouhá, jak ze státních maturit. A s tím já souhlasit nemůžu, a proto pro ten zákon hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, máte slovo. Senátor Stanislav Juránek: Vážená paní předsedající, vážený pane
ministře, dámy a pánové, kolegové, jsem rád, že můžu navázat na pana Kuberu, a to ve věci, která si myslím, že tento zákon velmi znehodnocuje, a to je polovičaté rozhodnutí. To polovičaté rozhodnutí je ve dvou věcech a týká se rodinného stavu, to je jedna věc, a druhá věc, týká se rozhodnutí o tom, jestli bude mít někdo uvedenou trvalou adresu.
33
Mám stejný názor v této věci, a považuji toto za velkou vadu tohoto zákona, a myslím si, že toto by skutečně mělo být napraveno a pokud možno třeba i prostřednictvím Senátu. Mohu ale k tomu říci ještě jednu věc o kvalitě tohoto zákona A to je ta, že nejde úplně přesně dohledat záležitost, která se týká trvalé adresy. Já jsem to nebyl schopen fundovaně navrhnout jako změnu zákona, protože je to tady částečně zmatečným způsobem, a myslím si, že bych na to potřeboval moc velké vysvětlení. A toho nejsem. Proto předložím jeden návrh zákona, samozřejmě pokud k tomu budu mít prostor v podrobné rozpravě. Nebudu nic dlouze předčítat. Ale prosím ještě jednu závažnou věc, a to prosím, pane ministře, skutečně o vysvětlení, protože v části osmé změna zákona o občanských průkazech je první odstavec, který se týká § 3, a druhý odstavec, který se týká § 3. Skutečně nerozumím tomu, proč tentýž text s jedinou výjimkou, a to jest s údajem o sdělení Českého statistického úřadu, je uvedeno dvakrát pod sebou. Prosím o vysvětlení. Pokud je to skutečně jen omyl, že je ve dvou variantách uvedený jeden paragraf, tak myslím, že je přímo nutné, abychom tyto věci napravili tím, že tento zákon neschválíme a aspoň v této věci bude zákon opraven. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore,
dalším přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážená
paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, vystoupím jenom krátce, s krátkou poznámkou. Kritika registrů, Czech Pointů, dalších věcí na civilně správním úseku ministerstva vnitra i pošty, která také spadá pod ministerstvo vnitra, je velmi zajímavá a asi se s ní většina z nás ztotožní. Jsem rád, že to pan ministr slyšel ne z úst opozičních politiků, ale z řad koaličních. A jsem také velmi rád, že zazněla sebekritika do vlastních řad ODS, protože bych vám chtěl připomenout, že hlavním propagátorem tohoto všeho byl jistý Ivan Langr. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho. Obecnou rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Musím říci, že i já souhlasím v mnohém s panem Kuberou. Za minulých volebních období se tady megalomansky naplánovaly nějaké věci a občanům se totálně zkomplikoval život. A nejen lidé v Evropské unii žijí docela v pohodě bez občanek. Celé Spojené státy žijí na řidičských průkazech a žijí si docela dobře. A z toho zorného úhlu já podporuji to vypouštění údajů, protože nebudu ten, který při každém stěhování bude běhat na patřičná místa, platit patřičné peníze, zatěžovat orgány státní správy a ještě přidělávat díru do rozpočtu ministerstvu vnitra. Když se údaje vypustí, ušetříme desítky milionů korun. To je také důležitá věc. A lidem ušetříme velikou buzeraci. Mohu říci, že celý systém registrů a e-Governmentu byl prostě naplánován megalomansky a my tu architekturu teď předěláváme a snažíme se velmi šetřit. A také věří, že hodně ušetříme. A vy také jako daňoví poplatníci. Jsem velmi rád, že na rozdíl od pana bývalého ministra Grosse mohu říci, že občanka jde zmenšit, bude
34
zmenšena a bude stejná jako řidičský průkaz. Čili hurá. A tam ty údaje jsou nadbytečné. K pozměňovacím návrhům. Tam je základní nepochopení. Celý řidičský průkaz nový bude mít čip, ve kterém jsou všechny údaje, které vám tam chybí. Proto je úplně zbytečné, aby tam měl člověk, který žije v registrovaném partnerství, uvedeno, že je registrovaný partner, nebo rozvedená dáma, které nechce, aby bylo vidět, že je rozvedená, aby tam měla, že je rozvedená. Bohatý člověk, který nechce, aby jeho adresa, to je také bezvadná pozvánka pro zloděje, stejně jako na zvonku, když přijede někdo drahým autem a dá někde občanku, tak si koleduje o vykradení. Stačí se podívat na trvalou adresu a přijít v noci. Senzační. Jak to tedy funguje? Funguje to prostě tak, že veřejné orgány, které jsou k tomu kompetentní, mají přístup k úplně všem údajům přes čip a přes čtečku. Stačí přejet takhle občanku a je tam mnohem více údajů, než dosud. Jsou zcela k dispozici. U prvního pozměňovacího návrhu pana senátora Juránka odůvodnění se nezakládá na pravdě, neboť ve jmenovaných agendách mají uvedené správní orgány plný přístup ke všem relevantním informacím, vedeným v základních registrech, případně v evidenci obyvatel. A k tomu druhému pozměňováku. Údaje jsou nadbytečné, protože jsou uvedeny v příslušných registrech a všechny orgány, které jsou uváděny, k nim mají přístup. Údaj o zbavení způsobilosti k právním úkonům je velmi citlivým osobním údajem. A je pravda, že byl uváděn, a bylo to velmi dehonestující pro lidi, když se museli prokazovat, hle, já jsem nesvéprávný. Ale všichni, kteří údaj potřebují, ho dostanou ze základních registrů. Stačí to přejet čtečkou. Údaje o zákazu pobytu v případě znovuzavedení by znamenal návrat dokonce před rok 1989. To byl cíl totalitní policie, aby v občance bylo všechno, aby vás mohli zadržet nebo mladého kluka za to, že nepracuje, tak tam byl i údaj, kde pracuje, od kdy do kdy a málem co za to. Návrat před rok 1989. Ale přitom všechny orgány, které jsou oprávněny kontrolovat dodržování zákazu pobytu, mají přístup on-line. Orgány, které jsou určeny k lustracím, mají on-line přístup v každém policejním autě. Takhle on-line. Takže není potřeba, aby to bylo na občanském průkazu. A soukromé subjekty mají možnost v případě potřeby si daný údaj ověřit způsobem v zákoně uvedeným. Není pravda, že bychom utajili nějaké informace a způsobili nějaký problém. A chováme se tak, jako normální země v Evropské unii, které neuvádějí zbytečně to, co jsme uváděli za totality, a ještě něco navíc. A všechny údaje, které potřebujeme, jsou v registrech. Já vím, že to bude velmi složité rozjet, bude to o nervy, ale já jsem si to nevymyslel. To jste si vymysleli vy, kteří jste před volbami v dřívějších obdobích ty věci schvalovali. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Právě jsme se dozvěděli, že za všechny problémy můžeme my. Přesto nás pan ministr žádá, abychom to schválili, abychom ty problémy ještě zvětšili. (Smích, potlesk.) Budiž. V rozpravě vystoupili 4 senátoři, paní senátorka Dernerová požaduje přijetí pozměňovacího návrhu, týkajícího se zapisování dalších údajů, svéprávnosti a zákazu pobytu, což by se pravděpodobně nevešlo na malý občanský průkaz, který požaduje senátor Kubera.
35
Pan senátor Kubera popsal v praxi mnoho případů plýtvání. Ještě bych je rozšířil o čtečky pasů, biometrických údajů, které jsme všichni na úřady z ministerstva dostali. Nikdo je nikdy nepoužil. Nechci vědět, kolik to pro celou republiku muselo stát. Ale my jsme museli pořídit kameru, aby nám je nikdo nepoškodil nebo neukradl. A ještě si to u Úřadu pro ochranu údajů vyřídit, abychom tam tu kameru mohli mít. Takže když pan ministr řekl, že všichni budou mít čtečky občanských průkazů, dávám za pravdu panu Kuberovi, že to bude velký byznys. Pan senátor Juránek požadoval také rozšíření údajů. Ve zdůvodnění, které jsme dostali na stůl, aby tam byly údaje, které jsou potřebné pro rozhodování v záležitostech dětí na sociálních odborech obcí atd. Je to ve zdůvodnění. Myslím si, že sociální odbory, pokud se týká dětí, nerozhodují se podle údajů na občanském průkazu, ale podle toho, co všechno o těch rodinách ve spisech mají. Nicméně to je pořád stejný spor o to, kolik údajů bychom na těch dokladech měli mít. Ve sněmovně byl přijat určitý kompromis, který je teď asi těžké narušovat. Po shrnutí celé rozpravy a vyslechnutí pana ministra jen konstatuji, že je zatím jediný návrh z výborů, a to je návrh na schválení tohoto zákona. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Trošičku jsem slyšela ve
vystoupení pana senátora Juránka i zamítnout. Bylo to tak? Poprosím o upřesnění, pane senátore. Senátor Stanislav Juránek: Myslím si, že je nutno tento zákon zamítnout i z hlediska těch, kteří tento zákon chtějí uvést ve správné podobě, a to ve věci, která tady řešena nebyla ani z jedné strany, ani pan ministr na to nereagoval, a to je to, co jsem řekl v rozpravě, § 3. Dávám návrh zamítnout. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Teď už ten návrh dát
nemůžete, ale zachytila jsem ho ve vašem prvním vystoupení. Senátor Stanislav Juránek: Řekl jsem ho, a to je ten důvod. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Byly podány dva návrhy, návrh schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, to je návrh z výboru, a pan senátor Juránek podal návrh zamítnout. První v každém případě hlasujme o návrhu schválit. Ještě pan zpravodaj. Senátor Petr Vícha: Opomněl jsem to vysvětlit. Omlouvám se. Legislativa
rychle přiskočila, když pan senátor Juránek říkal, že tam jsou stejné. Ony odstavce nejsou stejné, ony se v odst. 4 drobně liší. Jeden má účinnost 2012, druhý 2017. Za zpřesnění se omlouvám. Není to zmatečné. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nicméně my jsem
ve fázi v této chvíli již ukončené rozpravy a musíme hlasovat. Znovu konstatuji, že byl dán návrh schválit, byl dán návrh zamítnout a byl avizován pozměňovací návrh, což by znamenalo postoupení do podrobné rozpravy. Dovoluji si všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 36. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, nechť stiskne tlačítko ANO. (Hlasy: Nejde. – Po obnovení funkčnosti:) Kdo je pro, návrh schválit, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
36
Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 55, proti bylo 10. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajovi i všem, kteří se účastnili aktivně projednávání tohoto návrhu. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 374) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 374. Návrh uvede ministr vnitra Radek John, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, to je krizového zákona, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu ČR směrnici Rady EU č. 2008/114 ES z 8. prosince 2008. Je to směrnice o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby, zvýšit jejich ochranu. Lhůta pro transpozici směrnice uplyne 10. ledna 2011. Pro zapracování směrnice byla jako nejefektivnější řešení zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura, včetně její ochrany, svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě narušení kritické infrastruktury je nezbytné zabezpečit její funkčnost pomocí přijetí krizových opatření. Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak budou uvedeny v jednom právním předpise, na rozdíl od vytvoření samostatného právního předpisu pro problematiku kritické infrastruktury. Pokud by například došlo k narušení kritické infrastruktury v oblasti energetiky, dejme tomu z důvodů přerušení dodávky energetických surovin, jako jsou plyn, ropa apod., pak přicházejí na řadu opatření podle energetického zákona. V případě, že by tato opatření nedostačovala a byla vyvolána krizová situace, pak mohou být přijata opatření podle krizového zákona, a to v souladu s vyhlášeným krizovým stavem. Obdobně by bylo postupováno i v ostatních odvětvích kritické infrastruktury. Dalším podstatným důvodem ke zpracování návrhu zákona je potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni. Definování kritické infrastruktury na národní úrovni se totiž jeví jako nezbytný předpoklad pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury není v právním řádu ČR v současné době žádným způsobem upravena. Cílem tohoto návrhu zákona je rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni. Návrh zákona jasně definuje odpovědnost za zpracování krizových plánů krajů a vymezuje dále zpracovatele krizového plánu obce s rozšířenou působností.
37
Do návrhu zákona jsou také nově zapracována práva a povinnosti obcí s rozšířenou působností. Návrh zákona předpokládá vydání dvou prováděcích právních předpisů, a to nařízení vlády k provedení § 4 odst. 1 písm. d) návrhu zákona, kterým by měla být stanovena průřezová a odvětvová kriteria, a nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 4 krizového zákona. Oba návrhy prováděcích právních předpisů jsou součástí materiálu předloženého vládou Parlamentu ČR a v současné době byly již zaslány k projednání vládě, a to v podobě odrážející výsledky meziresortního připomínkového řízení. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, a to z důvodů nutnosti zajištění transpozice směrnice, kterou je třeba provést nejpozději do 12. 1. 2011. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve třetím čtení 5. listopadu 2010. Závěrem si vás dovoluji, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, požádat o schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 374/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Eva Richtrová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 374/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost Senátu na svém zasedání 7. prosince projednal senátní tisk č. 374, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, tak zvaně krizový zákon, a po odůvodnění zástupců předkladatele prezentovaných ministrem vnitra panem Johnem, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Kladívka a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V rámci projednávání návrhu ve výboru se debata soustředila především na určitou nesrozumitelnost a komplikovanost té části zákona, kde dochází k transpozici směrnice Rady EU do českého práva. Senátoři se často ptali, proč dochází právě k těmto nejasnostem, hlavně pojmovým. Ze strany předkladatele byla snaha vysvětlit tento pojem, ale přesto zůstalo přesvědčení, že část této pojmové legislativy je velice složitá a může do budoucna přinést při výkladu některé komplikace. Dále se výbor zabýval tou částí zákona, kde se mění krizové řízení, to znamená jeho oblast, a to především v té části navrhovaného zákona, kde dochází k přenosu některých povinností na obce s rozšířenou působností. Otázky směřovaly především na to, zdali tyto obce nebudou finančně zatíženy více než doposud a zdali v případném finančním zatížení jim pomůže se svým příspěvkem stát. Další zajímavou částí tohoto novelizovaného zákona je ta část, která uděluje hasičskému záchrannému sboru kraje některé nové pravomoci. I toto byla věc, která byla velice diskutována. A nakonec se výbor jednomyslně rozhodl doporučit plénu Senátu, aby s tímto zákonem vyslovil souhlas. Děkuji za pozornost.
38
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane zpravodaji. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní Richtrová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eva Richtrová: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, podstatné tady bylo řečeno. Já bych to jenom doplnila o pár postřehů z projednávání na našem výboru. Chtěla bych tady uvést, že tento krizový zákon, který projednáváme, byl v minulosti už sedmkrát novelizovaný. Předkládaný návrh je z hlediska podstaty krizového zákona významná novela. Kromě toho, co tady bylo řečeno, bych to doplnila o to, že se zde udělují nové kompetence hasičskému záchrannému sboru. Samozřejmě, že jejich pravomoci budou i v oblasti řešení a projednávání správních deliktů, a to právnických a podnikajících fyzických osob. Řeší se tady i napojení na základní registry, a to z toho důvodu, aby orgány krizového řízení mohly pracovat se všemi informacemi, které jsou v daném okamžiku nutné a dostupné. Je tu řešena i platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem. Jsou nově zapracována také ustanovení řešící evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí. V našem výboru byla položena otázka, zda položených a předaných 581 připomínek, které k projednávání tohoto zákona byly položeny, bylo vypořádáno. Byli jsme ujištěni, že bylo se všemi připomínkami pracováno, že jsou vypořádány. Stejně tak všechny připomínky krajů a to z hlediska kritické infrastruktury. Mně tedy nezbývá nic jiného, než ocitovat tady usnesení našeho výboru. Po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra ČR a genmjr. Ing. Miroslava Štěpána, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, zpravodajské zprávě senátorky Evy Richtrové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Evu Richtrovou a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní kolegyně, paní
zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senátu vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nikdo nepodává. Já tedy otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásila místopředsedkyně Senátu paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Nebudu rozporovat návrh obou výborů příslušných k projednávání tohoto zákona, schválit zákon, tak jak nám byl předložen Poslaneckou sněmovnou. Nicméně chtěla bych využít situace, že je zde pan ministr a že projednáváme krizové řízení. Chtěla bych požádat o to, abychom nejenom posilovali kompetence hasičského záchranného sboru, ale abychom také mysleli na to, že mají-li něco dělat a mají-li dělat i věci navíc, tak je potřeba, aby také na to měly patřičné finanční prostředky. To se týká samozřejmě
39
především hasičského záchranného sboru, tedy profesionálních hasičů. Ale domnívám se, že je potřeba podpořit i tu část integrovaného záchranného systému, která není profesionální. To jsou dobrovolní hasiči, to je Český červený kříž, kteří skutečně pomáhají – a jsou velmi platnou součástí, kdykoliv je potřeba. Zažili jsme si to při povodních. Zažili jsme si to při jiných situacích. Obě dvě tyto složky nemají tak říkajíc na růžích ustláno. Chtěla bych jenom připomenout, že třeba v sousedním Rakousku, které je velmi podobnou zemí, s podobnými tradicemi, respektive s téměř stejnými tradicemi v oblasti veřejné správy, má červený kříž podporovaný tak, že má jakousi státní zakázku, která znamená, že tím získává prostředky na svou činnost. Ale přitom je skutečně k dispozici, kdykoliv je potřeba. Je integrální součástí integrovaného záchranného systému. Vím, že toto není předmět tohoto zákona. Ale dávám to, vznáším to jako požadavek, vznáším to jako námět, protože si myslím, že by bylo velmi potřeba, posílit tyto dobrovolné složky integrovaného záchranného systému a že je nezbytně nutné, aby i profesionální složky, jako je hasičský záchranný sbor, měly odpovídající podmínky pro svou práci. Zvláště jestliže na ně přenášíme další kompetence. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní místopředsedkyně.
Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já chci promluvit k tomu zákonu jako člověk, který s ním poměrně hodně pracoval a má přímo zkušenosti s jeho aplikací. Obecně chci říci, že návrh zákona, tak jak je před námi předložen, považuji za krok dopředu, že to je lepší z hlediska vyjasněnosti kompetencí, než tomu původně. Na druhé straně – nemám žádný konkrétní návrh, spíše ať to pan ministr bere jako apel na jeho pracovníky, na sebe sama – je hrozně důležité, aby i nadále došlo ještě k dalšímu vyjasnění kompetencí zejména v okamžiku likvidace nebo zvládání mimořádné události. Protože pořád ještě v některých případech není úplně jasné, pokud budu konkrétní, jestli některé údaje hasičský záchranný sbor musí hejtmanovi předat nebo nemusí, jestli v některých věcech musí nebo nemusí poslechnout. Vždycky je to tak, že je to potom na domluvě v některých případech a pokud navzájem ty dvě složky, řekněme samospráva a hasičský záchranný sbor, spolu vycházejí, tak k problémům nedochází. Ale bylo by velmi nepříjemné, pokud by se náhodou stalo, že by spolu nevycházely, protože potom nějaká prodleva při řešení mimořádné události by mohla být zničující, mohla by stát třeba i lidské životy. To je můj obecný apel na to, pokud budeme dále novelizovat například zákon o krizovém řízení, aby i na toto bylo hodně dbáno. Já jsem to říkal i panu generálu Štěpánovi, aby dále bylo vylepšováno znění tak, aby pokud možno bylo stručnější, snad i pro obce a kraje méně nákladné, ale zároveň především jasnější. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má senátor Stanislav Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážený pane
ministře, já velmi rád navážu na svého kolegu, protože oba jsme se jako hejtmani setkali s krizovým řízením. I já musím na začátek říci, že je to první významná změna a chci za ni panu ministrovi poděkovat, že se v tuto chvíli předkládá, protože za celých deset let se tato záležitost skutečně neřešila způsobem, který něco v krizovém řízení řešil. 40
Druhá věc, kterou chci ocenit, je situace, která je tam vyřešena v dobách – já bych je nazval – v klidu a míru, to je skutečně připravit preventivně velmi dobrý krizový plán na všech úrovních a současně na odborné úrovni dostatečně zabezpečený. To jsou věci, které bych chtěl zdůraznit. To jsou důvody pro to, abychom tuto záležitost přijali. V předložené věci – v těch pojmových komplikacích, chci jenom pana ministra upozornit, protože nebudu dávat žádný pozměňovací návrh, se domnívám, že tam můžou nastat problémy s letišti, která nepatří státu a přesto v rámci letišť je povolen mezinárodní provoz. Je to jenom pojmová záležitost. Říkám to proto, aby v případě nějakých prováděcích kroků tomu pan ministr věnoval pozornost, protože by tam pojmově mohlo dojít k problémům. Nicméně na závěr je prosba. Chci tady říci za všechny hejtmany – a teď nemluvím za hejtmana jako osobu, ale za hejtmana jako orgán, který je součástí kraje, aby tady tento orgán neměl v budoucnosti problémy, myslím si, že je třeba vyřešit dva hlavní problémy. A to, že hejtman má trestně právní odpovědnost, a na to upozorňujeme už od prvního okamžiku, od první krizové situace, která nastala. Má trestněprávní odpovědnost na rozdíl od ministra vnitra, na rozdíl od starosty obce. Byl bych rád, kdyby žádný hejtman a jeho orgán se nedostal do takových problémů, aby stál před soudem jako osoba. Mohu říci, že já jsem se toho vyhnul jenom velmi těsně, protože trestní podání už bylo dáno. Druhá věc je – a ta se může možná vyřešit i v souvislosti se zákonem o obcích – otázka velmi problematického řízení ve statutárních městech, já sám mám velmi problematickou zkušenost s řešením statutárního města Brna. Samozřejmě, že jsem připraven k těmto věcem přispět. Nepřipomínkoval jsem tento zákon z toho důvodu, že jsem novým senátorem a nemohl jsem tedy do tohoto procesu na začátku zasáhnout. Ale byl bych velmi rád, kdyby tento zákon ještě nějakým způsobem byl otevřen. Pokud k tomu budete mít, pane ministře, sílu a tým, budu velmi rád, když se tento zákon ještě vylepší. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný. Nebudu komentovat celý – ale jak už jsem avizoval, pozměňovací návrh je jednoduchý. Já jsem kandidoval v těchto volbách na primátora statutárního města a ve skutečnosti jsem se stal přednostou okresního úřadu. I v tomto zákoně je mi uložena spousta povinností. A není to tak, jak tady říkal kolega Juránek, trestní odpovědnost je tam také. Třeba při povodních není důležité, co nejvíc lidí vytáhnout z rozvodněné řeky, ale mít přesný minutovník a zapsáno správně, jak to postupovalo. To je totiž to nejdůležitější. Tam je ta trestní odpovědnost! Když to tam není správně zapsáno, marně jste babičku vytáhli z vody. Ale měli jste to špatně zapsáno – a jste trestně odpovědný. Kdybyste viděli školení – mimochodem další obrovský byznys, povodňové plány obcí. To jsou sta tisíce, které za to platí, aby dostaly jednu koženou tašku, kde to je všechno popsané, kdy se nám teď bohužel stalo, že byla zrovna zamčená ve špatné místnosti, když jsme ji potřebovali, už jsme ji dali na policii, protože jsme byli nezkušení, že bez tašky se žádná záchrana dělat nedá. Jiný problém je ale v tom, že tady dochází evidentně k nadřazenosti jedné samosprávy druhé samosprávě právě v souvislosti s tím, že se z měst staly okresní
41
úřady, protože máme jejich absenci. Takže co se nehodí, se na ně hodí. Ono to má i pozitivní důsledky politické, protože když v jedné obci je nepřátelský starosta, tak já mohu vydat nařízení a zakážu občanům té obce vstup do lesa, což mohu podle zákona, a on to odnese. Představte si, i to je možné! Nebo mu například nařídím, jaké dopravní značky má mít v obci. On zase naopak si tam dává svoje značky, ale protože náš okresní úřad, ta obec s rozšířenou působností, má ten dopravní odbor, který určuje s policií dopravní značení, tak mu v tom může udělat úplný guláš. Je to všechno důsledek toho podle mě nejšpatnějšího kroku, který jsme udělali po roce 89, to byl vznik krajů, tak jak vznikly. Ono to nebylo tak, že to budou metodické útvary, jak říkala zesnulá paní náměstkyně ministra, s 35 lidmi, ale jsou to útvary mezi 400–600 lidí, a přijímají se další. Zkuste se podívat, kolik mají krajské samosprávy výborů, uvolněných funkcionářů, komisí a podobných věcí. Stojí to miliardy. Ale ve chvíli, kdy mají něco udělat – řeknu příklad na haváriích, pane ministře. Když dojde u nás v obci, která vůbec není v našem městě, k havárii maďarského kamionu, tak my tu havárii musíme vyřešit. Pak jdeme poníženě žádat na kraj, protože podle zákona on má mít krizový fond na toto řešení. A on řekne: Do 200 tisíc si to musíte zaplatit sami. My to neplatíme sobě, to ani v našem městě nebylo, to platíme za obec, kterou shodou okolností prochází ta mezinárodní silnice. A to jsou jenom střípky! Já to nebudu rozšiřovat! Ale cíl je jasný, jak vás vyléčit. Dávám pozměňovací návrh, tak jak dávám oblíbeně, k § 18 a 19, aby stát hradil to, co si objedná. Přečtu vám větu z § 19. Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odst. 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. – Můžete mi říci, pane ministře, jak ten obecní úřad ho zřídí, když mu zastupitelstvo nedá ani lidi, ani peníze? O počtu zaměstnanců rozhoduje rada a peníze dává rozpočet. Když jim je nedá, jak splní zákon? Jak si to pracoviště má zřídit? Prostě je to blábol! Je to nesmysl! Obecní úřad, protože nemá ani právní subjektivitu, žádné pracoviště zřizovat nemůže. Ale to nejste jenom vy. To je MPSV. To nám toho určuje, co všechno musíme. Nejraději by ty pracovníky mělo pod sebou. Ať si je tedy vezme a pak ať je řídí. Ono by je chtělo řídit za naše peníze. Teď jsme mimochodem z vašeho ministerstva dostali, protože nám se už podařilo do některých zákonů vsunout tuto obezličku, že třeba u řidičských průkazů už nám nebudou dávat spotřební materiál, který nám do loňska dávali, a budou nám ho dávat jenom "v množství nezbytně nutném". Ano, ale jaké je to množství "nezbytně nutné"? Jestli se ti lidé teď zblázní a těch 4,5 tisíce přijde pro řidičáky, tak to bude jiné nezbytně nutné tonerů a těchto ptákovin do těch strojů, než je tomu, když nikdo nechodí. Takže kdo bude určovat, co je množství nezbytně nutné? A tak je to se vším. My teď zvažujeme, že za ty kabinky vás požádáme o nájemní smlouvu a budete si to pěkně u nás pronajímat. Protože nevím, proč bychom tam stát měli nechávat zadarmo. On nám zadarmo nic nedá, naopak nám chce příští rok sebrat 17 miliard, pokud vím, na státní správu. Ale přitom chce více státní správy za méně peněz. Prosím vás, seberte dvacet miliard, ale seberte také nějaké agendy. Zrušte miliony blbostí, které vám můžu vyjmenovat, které se dělají. A nikdo v podstatě neví proč. Jenom proto – vzpomenu tady tolikrát omílané ježdění sociálních pracovnic po celé republice, aby se podívaly na miláčky v ústavech, jestli je všechno v pořádku. Neprůstřelné. Neprůstřelné! Je to absolutní hovadina, blbost, ale jezdí se a jezdí. Tam nám to stát velkoryse platí, koupil nám renaultíka, a dámy jezdí a jezdí, Většinou v ústavu již nejsou, protože když je kalamita, ony tam dojedou už v pět, a to už tam nejsou, nebo už to nejde. Prostě není boha, který by to zvrátil, protože
42
některé soudružky na ministerstvu práce, které tam pracovaly už za Klementa Gottwalda, mají pocit, že je to tak správné. Takže můj návrh je velmi jednoduchý. Nic jiného neříká, než odstavce 18 a 19, náklady s tím spojené, hradí stát. Já vás prosím o vaši podporu alespoň do té doby, než se nám povede do zákona o obcích, nebo do ústavy – notabene, kde to mimochodem bylo, také dostat, že přenesenou působnost, kterou stát obce pověří, také hradí. On ho pak přejde humor a nebude si tolik vymýšlet. Děkuji za pozornost. (Nonverbální projevy souhlasu.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Má totiž přednostní právo. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jenom kratičkou republiku. Pan senátor Kubera pláče hezky, ale na špatném hrobě. Má stoprocentně pravdu, že v tomto modelu spojené veřejné správy jsou situace, kdy jedna samospráva jako by byla nadřazena samosprávě druhé, což je samozřejmě totální nesmysl z logiky věci. Nicméně je to tak, protože Svaz měst a obcí si ve své době – vedený rodnou stranou pana senátora – prosadil tento spojený model veřejné správy v Poslanecké sněmovně. My se s tím musíme pořádat, tak jak to v této chvíli je. Můžu jenom souhlasit s tím, že by bylo určitě dobře, aby se věci zjednodušily, aby se vyjasnily. Myslím si, že nebylo až tak úplně špatně okresní úřady jako orgán státní správy, který nějakým způsobem agendu státní správy zajišťoval. Nicméně k tomu asi v této chvíli není možný návrat, takže zkusme se alespoň zamyslet nad tím, jak věci zjednodušit a udělat tak, aby byly transparentní, a jak pomoci lidem na obcích, aby měly věci co nejjednodušší. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji přednostního vystoupení pan senátor Richard Svoboda.
vám.
Opět
s právem
Senátor Richard Svoboda: Pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, já bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedající, sdělit paní místopředsedkyni Gajdůškové, že Svaz měst a obcí není organizační složkou Občanské demokratické strany. To za prvé. Za druhé – že naštěstí v tomto státě ještě pořád rozhoduje o zákonech Poslanecká sněmovna a Senát. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. A teď promluví pan senátor
Jaroslav Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. O zákonech rozhoduje Poslanecká sněmovna spolu se Senátem, pokud o nich nerozhoduje Ústavní soud a podobné instituce. Ale o tom mluvit nechci. Chtěl bych se podepsat pod vystoupení jak paní kolegyně Gajdůškové, tak i pod vystoupení Jardy Kubery, protože dlouhá léta jsem působil jako starosta obce a jeho vystoupení mi naprosto mluví z duše. Ale ani to není to, kvůli čemu vystupuji. Chtěl bych se obrátit na pana ministra. Už v době, kdy vaši židličku zahříval pan Gross, jsem upozorňoval na to, že sebelepší kompetenční zákon, sebelepší vztahy a všechny navazující věci nevyřeší jeden obrovský problém, který v tomto systému je. A to je bídné vybavení dobrovolných sborů technikou. Koukám, že pan ministr odešel, což mě mrzí.
43
Dobrovolné sbory malých obcí, které dělají právě v takových krizových situacích obrovskou práci, protože je tam neskutečná armáda nadšených lidí právě pro práci v takovýchto podmínkách, přitom mají techniku, která z 99 % by se nechala nazvat veterány požární techniky. Tehdejší pan ministr Gross slíbil nápravu, ale do dneška k ní nedošlo. A já se této nápravy dovolávám i dnes. Víte, ono říci, že obcím je poskytována 50procentní dotace na nákup požárního vozu, které jsou v podmínkách valné většiny obcí absolutně nevyhovující, je sice pěkné, ale do té doby, než si uvědomíme, že takový požární vůz je otázkou nějakých pěti, šesti milionů korun, dneska už možná podstatně víc, a pro malou obec je 50procentní spoluúčast prostě nedosažitelná suma. Proto se znovu dovolávám toho, abyste se věnovali i možnosti vybavení kvalitní požární technikou sborů dobrovolných hasičů v malých obcích. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se,
zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu tedy končím. A táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Ano, přeje si to a má slovo. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Přestože projednáváme zákon o krizovém řízení, zazněly tady hlavně apely na fungování integrovaného záchranného systému a vůbec hasičů a dobrovolných hasičů. Věřte, že mně se také nelíbí, že bohužel je jejich rozpočet krácen, protože předchozí ministři rozhazovali. Mně se smrtelně nelíbí, že v čase konjunktury se nevybavovali hasiči pořádnými hasičskými vozy. A nejstarší žebřík hasičského záchranného sboru, který je plně funkční a dodnes používán, je z roku 1974. Jak je možné, že v čase, kdy tady byla spousta peněz v této zemi a kdy se plýtvalo, kde jen to šlo, nedošlo k vybavování hasičů. Když jsem to vykládal americkému chargé d´affaires, tak on říkal, vy jezdíte k požárům na veteránech? Nabídněte do Ameriky veterány, oni vám za to dají nové vozy, protože takové veterány, jaké máme my, nemá nikdo na světě. Přesto musím na druhé straně říci, že integrovaný záchranný systém ČR je v Evropě vyhodnocen jako nejlepší, díky nasazení těch úžasných lidí. A je dokonce vyhodnocen tak, že po zemětřesení na Haiti, když experti UNESCO říkali, kdo by měl poradit Haiti vytvořit integrovaný záchranný systém, tak byla vyhodnocena Česká republika jako nejlepší a generál Štěpán jel na Haiti radit jim, jak to má být. Čili na jedné straně žádáte po mně v čase, kdy nejsou peníze, aby se to ještě zlepšilo, a já bych to opravdu chtěl. A mohu říci dobrou zprávu, doufám, v budoucnu, jednáme o penězích z Evropské unie, a pokud se to podaří, je to 600 mil. Kč a ty dáme do nových stříkaček, které tady předchozí ministři neřešili. Jde o to, jestli se to povede. A já budu opravdu šťastný, že budu každý týden ten ministr, který bude vozit hasičské stříkačky na jednotlivá místa, a ty stříkačky, které mají profesionálové, budou dostávat dobrovolní hasiči. Já objíždím hasičárny, já s těmi kluky mluvím, jsou skvělí a plně si to zaslouží. Jenom nechápu, proč se to nedělo v čase, kdy tato země nebyla v krizi. Já to tedy vnímám, já opravdu nechci ubližovat hasičskému záchrannému sboru, ale bohužel mu bylo ublíženo předtím. Na druhé straně musím říci, že generál Štěpán je naprosto skvělý člověk, je otec tohoto systému, a věřím, že nedopustí, aby finanční omezení omezila funkčnost integrovaného záchranného systému. To je jedna věc.
44
Druhá věc. Pan senátor Kubera ale říká, když my se snažíme ještě vylepšovat záchranný systém, tak vy si to plaťte. No, pro koho to stát dělá? Ten to dělá pro ty lidi, ti lidé se na tom snad budou spolupodílet, protože pak, když jsou povodně, tak co? Tak se řekne, zachraňujte. A nebudeme se tady přece takhle přetahovat. Zažil jsem dvě povodně, zažil jsem dvě místnosti krizového řízení. To byly prostě kanceláře, kde seděli dobří hejtmani se senzačními požárníky, se skvělými policisty a dokonale letos koordinovali zásah jak na Liberecku, tak na Ústecku. Na Liberecku zachránili 1.200 lidí ze střech, a museli to udělat helikoptérami, to žádný starosta nevytáhne. To opravdu létalo pět vrtulníků v mlze, piloti se neviděli navzájem, létali podle koncových světel a občas viděli jenom lana. A to je ta role integrovaného záchranného systému, která bude. Ale neklaďte nám ty překážky. Mimochodem v tom zákoně krizové plány, ti požárníci vám to stejně vypracují, ti hasiči tak, jak to dělali předtím, stejně to udělají, to nejsou nároky na vás navíc. Doposud se to jmenovalo jinak, vypracovali to hasiči. Teď se to jmenuje takhle, vypracují to hasiči. A zřízení krizové místnosti, vždyť to je vaše kancelář. Tolik k tomuto. Rád bych upozornil, a jenom proto, že vy jste o tom mluvili. Tento zákon o krizovém řízení je jenom o implementaci směrnice EU, o tom, pojmenujme krizovou infrastrukturu, abychom ji mohli chránit, zmapovat a dodrželi zákony Evropské unie. Chápu tuto diskusi, protože integrovaný záchranný systém se týká nás všech, všechny nás zajímá. Ale jenom vás upozorňuji, že tento zákon je opravdu o té drobnosti, která se jmenuje pojmenování kritické infrastruktury, a to potřebujeme. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli, pane
ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí? Paní senátorka Eva Richtrová si nepřeje vystoupit. Dávám tedy slovo zpravodaji garančního výboru… (Předsedající upozorněn na to, že se hlásí předseda Senátu Milan Štěch.) Ano, předseda Senátu patří mezi ty, kteří mohou vystoupit v kterékoli fázi jednání, a já jsem to přehlédl, omlouvám se. Prosím. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane místopředsedo, vážený pane
místopředsedo vlády, já jsem v průběhu projednávání tohoto bodu tam několikráte přesedal, protože polopaticky řečeno, mě pálil zadek a čím dál víc mě bolely uši. Ale nechtěl jsem se zapojovat do diskuse, protože vím, že to, co se navrhuje, je nějaký stav určitým způsobem správný, a vy jste se nyní v těch replikách dostal do aktuální situace, a na to já už musím reagovat. Nás zleva, zprava bombardují nejenom policisté, ale v poslední době i záchranáři, hasiči. My na Vysočině, co jsme senátory za Vysočinu, jsme napříč celým politickým spektrem s nimi měli nedávno schůzku velice reprezentativní. A to, co tam člověk slyší, jsem ještě nikdy neslyšel. Ono nikdy nebylo peněz dost. Ale tento systém se vypracoval a udržoval tak, že život a příroda prověřily, že tento systém není špatný. Ale mám strach, že nyní nastává období, kdy se všechno pod heslem musíme šetřit začíná bourat. Já plně souhlasím s kolegou Kuberou, že jestliže stát ukládá obcím nějaké povinnosti, ať už to je ve výkonu státní správy především, tak má na to dát peníze. Oproti minulému období tyto peníze se krátí, ale činnosti se naopak spíš navyšují. To je tedy věc, se kterou naprosto souhlasím. Ale chtěl bych upozornit na jednu věc. Tady se hovoří o tom, že v minulosti se ne příliš dostatečně nebo nedostatečně řešily věci zajištění techniky pro dobrovolné 45
hasiče. Myslím si, že systém, který byl vybudován, že od profesionálních hasičů, kde se přece jenom technika začala nějak postupně čím dál víc doplňovat, se starší zařízení předávalo dobrovolným hasičům podle důležitosti jednotlivých jednotek, že fungoval a dobrovolní hasiči vám řeknou, že kdyby to aspoň tak pokračovalo. Ale podle posledních informací krácením provozních prostředků, které jak u policie, tak zejména u hasičů připravujete a které vstoupí v platnost, to bude naprostá katastrofa. Ano, oni to asi nějak přežijí, oni udělají nějaké škrty, ale co vznikne? Vznikne vnitřní duch, který bude muset někdo v budoucnu řešit, anebo tyto služby, to znamená integrovaný záchranný systém, nebude pracovat tak, jak pracoval. Plošné škrtání znamená dopady do služeb, které nám fungují, které slouží k záchraně životů a velkých majetků a sekundární dopady budou daleko větší, než jsou ty sečtené úspory, které dneska možná vykazujete a budete se jimi chlubit. Kdybychom měli vykazovat možná Evropské unii a dalším vnitřní dluhy, které vzniknou, a zejména z důvodu nízké daňové kvóty, tak bychom naprosto propadli. Já tedy tuto cestu nemohu podporovat, musím to tady nyní říci. Já pro tento návrh zákona chci hlasovat, ale myslím si, že ty argumenty a svádění všeho na předchozí vlády, a přitom budoucnost bude horší, a bude horší díky plošným škrtům, považuji za nutné, aby tu bylo řečeno, protože až se tu bude někdo za dva, za tři roky divit, v jakém stavu záchranný systém máme, tak dneska byly, domnívám se, položeny základy k této destrukci, a zejména těmi plošnými škrty. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane předsedo. Ještě
jednou se omlouvám, že jsem vás přehlédl. Pan předseda klubu ODS Richard Svoboda má také právo vystoupit i v této fázi jednání. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedající, omezím se pouze na prosbu, abych vaším prostřednictvím mohl tlumočit panu předsedovi Štěchovi, že v případě, že je ukončena rozprava, má právo tuto rozpravu znovu otevřít člen vlády, anebo se o té rozpravě musí znovu hlasovat. Chápu, že pan předseda Štěch byl přihlášen ještě předtím, než jste rozpravu ukončil. Podle jednacího řádu toto právo nemá podle mého názoru žádný z členů komory, podle příslušných ustanovení. Byl bych tedy rád, aby tato interpretace byla ozřejměna. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pan předseda neotevřel obecnou
rozpravu, vystoupil, tak jako jsem teď dal slovo vám. Rozprava nebyla otevřena. Senátor Richard Svoboda: V tom případě mi dovolte provést výhradu, aby
se v rámci tohoto přednostního práva tady řešili věci, které podle mého názoru patří do obecné rozpravy. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: To je samozřejmě něco jiného. Děkuji vám. A teď teprve má slovo zpravodaj garančního výboru pan senátor Tomáš Kladívko, prosím. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Během obecné rozpravy vystoupilo i s panem předsedou Štěchem šest senátorů a senátorek, paní místopředsedkyně Gajdůšková dvakrát. Nezazněl žádný jiný návrh než návrhy, které tady prezentovali zpravodajové jednotlivých výborů. To tedy znamená, že v současné
46
době máme k hlasování jenom jeden návrh z obou výborů, a to je návrh na schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji. Ano, je tomu tak. O tomto jediném návrhu budeme po znělce hlasovat. Konstatuji, že v sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, znamená to, že aktuální kvorum je 36. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Registrováno nakonec bylo 71 senátorek a senátorů, kvorum bylo 36. Pro bylo 9, proti 5. Otevírám tedy podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Děkuji za podporu a přečtu ten jednoduchý
pozměňovací návrh, který zní: V bodě 43 v § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 4 hradí stát. A v bodě 43, to je § 19, se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 3 hradí stát. To je vše. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Můžeme to pokládat za jeden
pozměňovací návrh. Ptám se, jestli ještě někdo další podává nějaký pozměňovací návrh? Nikdo, takže podrobnou rozpravu uzavírám. Nebudu svolávat kolegyně a kolegy znělkou a rovnou dám hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Jaroslava Kubery. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo přijetím pozměňovacího návrhu. 71 registrovaných senátorek a senátorů, kvorum 36. Proti návrhu nebyl nikdo, pro návrh 61. Pozměňovací návrh byl tedy přijat. A nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, že Senát schvaluje návrh zákona ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu byl přijat. Registrováno 71, kvorum 36, pro 66, proti nebyl nikdo. A teď zbývá, abychom pověřili senátory nebo senátorky tím, aby zdůvodnili pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. (Z pléna navržen senátor Jaroslav Kubera.)Nabízí se kolega Jaroslav Kubera, a možná, že by jeden stačil. (Oživení v sále. Potlesk.) Ale pro jistotu ještě stanovíme i náhradníka. Kdo by to mohl být? Pan senátor Kladívko? Souhlasí. Budeme hlasovat o tom, zda Senát souhlasí s pověřením zmíněných senátorů, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Hlasování o pověření skončilo. Registrováno opět 71, kvorum 36, pro 67, proti nebyl nikdo. 47
Tím projednávání tohoto návrhu zákona skončilo. Děkuji panu navrhovateli, oběma zpravodajům a vyhlašuji hodinovou přestávku na oběd. Jednání po polední přestávce opět zahájíme ve 14.00 hodin. (Jednání přerušeno ve 12.51 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.00 hodin.)
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky,
vážení páni senátoři, dovolte můj senátorský a místopředsednický debut. Možná na začátek netradiční oznámení. Byl jsem požádán, abych vás informoval, že kdo máte auta u vrátnice C1, je potřeba auta odsunout dál od stěny, protože padá sníh ze střechy a mohlo by dojít k poškození aut. Pokud tam má někdo zaparkováno auto, bylo by dobré ho přeparkovat. Rád bych vás tedy upozornil, že budeme po polední přestávce pokračovat pevně zařazenými body na odpolední jednání, a to jsou bod 11, 12 a 13, pokud bude splněna u bodu 13 podmínka po 15. hodině. Pokud není námitek, že bychom začali projednávat bod č. 11, tj. senátní tisk č. 334. Vidím tady pana ministra Vondru, takže můžeme. 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Memorandum o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit (EUROPA) (senátní tisk č. 334) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 334. Uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, kterému tímto uděluji slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, úvodem mi dovolte stručně připomenout kontext sjednávání tzv. konsolidovaného Memoranda EUROPA, které je předmětem tohoto projednávaného tisku. Konkurenční boj na globalizovaném světovém trhu nutí státy Evropy, chtějí-li si udržet postavení na špici vědeckotechnického pokroku, aby prohlubovaly spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. K tomu je také zapotřebí vytvořit odpovídající podmínky, a to zpravidla v podobě mnohostranných mezinárodních smluv. A právě mezi takové patří i memorandum EUROPA z roku 2001, které ale už nevyhovuje současným potřebám. Smluvní strany EUROPY se proto dohodly sjednat nové tzv. konsolidované Memorandum EUROPA. Tím bezprostředním impulsem pro jednání bylo zrušení tzv. Západoevropské skupiny pro vyzbrojování VEAG, která vytvářela rámec pro provádění původního memoranda. Ke zrušení VEAGu, té Západoevropské skupiny došlo v souvislosti se vznikem Evropské obranné agentury, která má za úkol také 48
koordinovat spolupráci členských států Evropské unie v oblasti obranného výzkumu a vývoje. Agentura EDA sice vytváří stejně jako Západoevropská skupina rámec pro spolupráci v oblasti obranného výzkumu a vývoje, nicméně smluvní strany původního memoranda se shodly na tom, že zavedená spolupráce podle tohoto memoranda by měla pokračovat i po zániku té Západoevropské skupiny. Nové podmínky pro spolupráci po zrušení skupiny těch západoevropských zemí bylo ovšem třeba promítnout právě v textu původního memoranda EUROPA. Z čistě praktických důvodů se proto smluvní strany původního memoranda dohodly, že novelizace tohoto memoranda bude nové konsolidované memorandum. Závěrem považuji za vhodné zdůraznit, že spolupráce v rámci původního memoranda přispěla k udržování poměrně dobré úrovně obranného výzkumu a vývoje u nás. Je proto v českém zájmu v této spolupráci pokračovat, a tedy také ratifikovat konsolidované memorandum. Na základě výše uvedeného vás proto žádám o vyslovení souhlasu s předloženým materiálem. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli, a
prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 334/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
vážené senátorky, vážení senátoři, většinu z toho tady řekl již pan ministr. Chtěl bych jen zkráceně připomenout, že tento návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Memoranda EUROPA schválila vláda již 22. března 2006. My jsme se s tímto materiálem seznámili a vyslovili jsme souhlas svým usnesením 406 ze 17. března 2010. Bohužel Poslanecká sněmovna však do konce svého volebního období tento návrh projednat nestihla, a proto je nyní předkládám znova. Seznámil bych vás se závěry VZVOB k tomuto materiálu. Výbor doporučuje Senát PČR dát souhlas k ratifikaci předloženého memoranda, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní
otevírám obecnou rozpravu, do které jsem nedostal žádnou písemnou přihlášku, ani nevidím nikoho, že by byl přihlášen. Zeptám se ještě, zda se do rozpravy někdo hlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Požádal bych pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit. Žádná rozprava nebyla, tak zřejmě k tomu není důvod. Stejně tak se ptám pana senátora Vladimíra Drymla, zda si přeje na závěr vystoupit, případně přednést návrh na usnesení. Senátor Vladimír Dryml: Byl zde pouze jeden návrh, a to byl návrh výboru.
Dávám návrh na usnesení, že Senát PČR dává souhlas k ratifikaci předloženého memoranda.
49
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Přistoupíme nyní k hlasování. Senát dává souhlas k ratifikaci Memoranda o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit EUROPA podle senátního tisku č. 334. V sále je v tuto chvíli přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji tímto hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Blahopřeji, pane ministře. Nyní bychom přistoupili k projednání dalšího bodu našeho programu, a to je bod pod číslem 12.
7. Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009 (senátní tisk č. 347) Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho Jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždy Kavalírové na našem jednání. O tomto návrhu budeme za chvilku hlasovat. Můžeme konstatovat, že v sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. Zahajuji tedy tímto hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 20 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Dovolte mi tedy, abych zde přivítal předsedkyni Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždu Kavalírovou. Požádal bych ji, aby nás s touto zprávou seznámila. Naděžda Kavalírová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní
senátorky, vážení páni senátoři, mám tu velikou čest letos už podruhé vystoupit před vaším plénem, byť nyní k událostem trochu starším, než poprvé. Údělem výročních zpráv za předcházející rok je totiž jejich určité zpoždění a v jistém smyslu i neaktuálnost. Snad ale právě to umožňuje patřičný nadhled, odstup, racionální posouzení toho, co se skutečně udělalo. A tady si troufám opět říci, že toho nebylo vůbec málo. Ba naopak. Ústav teprve ve druhém roce své existence, protože fakticky byl ustaven až v únoru 2008, jednoznačně prokázal, že svůj smysl má a že je ve své činnosti v mnohém nezastupitelný. Jak se můžete dočíst v předložené výroční zprávě, Ústav pořádal jak velké mezinárodní konference, jako byl Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě, nebo komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví, tak výroční symposia, např. k 70. výročí vypuknutí 2. světové války, nebo k 20. výročí pádu komunistického režimu. Vedle toho však pořádal také desítky menších historických seminářů, filmových projekcí, setkání s pamětníky a podobně. Intenzivně pokračoval ve své výstavní činnosti, u níž bych ráda zdůraznila, že to už není jenom Praha a Brno, kde jsme mohli výstavy zhlédnout. Vydával sborníky, monografie i edice dokumentů,
50
neustále rozšiřoval a doplňoval své internetové stránky včetně práce na velmi ceněném pamětnickém archivu Paměť národa, digitalizoval archiválie apod. Ústav se rovněž stal koordinátorem a iniciátorem všech možných aktivit, které především mladé generaci přibližují naši novodobou historii. Na tomto poli, které je pro nás pamětníky patrně jedním z nejdůležitějších, se skutečně odvedl veliký kus práce. Vyzdvihla bych třeba oslovení vysokých škol, soutěží. Vysokoškoláci o totalitě. Přípravu metodických materiálů pro školy, školní filmové projekce nebo kursy pro učitele. Velice podstatná byla také spolupráce s ministerstvem školství na novém a rozumnějším přístupu ve výuce našich novodobých dějin, které stále pro mnohé končí v roce 1945. Jak ale známo, doma není nikdo prorokem. Zvláště v tak ožehavé a citlivé věci, jako je zkoumání a studium minulosti vlastní země. Vlastních selhání a pádů, stejně jako hrdinství a odvahy. O to více to vyniká v konfrontaci s postavením ústavu na mezinárodním poli. Když už ve druhém roce svého působení nebyl brán jako začínající mladší bratr, ale rovnocenný a oceňovaný partner. Naplno se to projevilo mimo jiné při veřejném slyšení v Evropském parlamentu a představení Projektu platformy evropské paměti a svědomí, které bylo jednoznačným úspěchem české strany. Nebo u výstavy Praha objektivem tajné policie realizované v Bruselu. Věřím, že činnost Ústavu pro studium totalitních režimů budete hodnotit podle skutečně odvedené práce a výsledků. Děkuji vám za to předem, i za vaši pozornost. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji a požádal bych vás,
abyste zaujala místo na lavici zpravodajů. Zprávu projednal VVVK, která přijala usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 347/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 347/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, vážená paní doktorko, milé kolegyně, vážení kolegové, předložením zprávy Rady – vlastně Rady plní svůj úkol, jež jí Senát určil. Pro vás, co jste neměli možnost seznámit se s obsáhlou zprávou, tak jenom několik základních informací. Je rozdělena do 4 hlavních částí, přičemž první se týká vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů, druhá pak archivu bezpečnostních složek. Třetí část je věnována hospodaření a čtvrtá pak informaci o zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím. Snad jenom telegraficky k jednotlivým částem. V prvé části mě zaujalo, že Ústav zaměstnává 145 pracovníků. Zaujala mě i pasáž, kdy v přehledu různých aktivit z 16 pouze 2 se věnují období nesvobody, tedy let 1939–1945. Vypadá to, když je to Ústav pro studium totalitních režimů, že v budoucnu by se Ústav měl více zaměřit na připomínání těch 6 let nesvobody u nás. Druhá část je pak věnována archivu bezpečnostních složek. Tam pracuje 127 lidí. A konstatuje se tu, že archiv byl zařazen do sítě státních veřejných archivů. K třetí části týkající hospodaření, tam snad pro zajímavost, Ústav má rozpočet zhruba kolem 180 mil. Kč. A čtvrtá závěrečná informace o zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím. Tady musím říct, když to řeknu hodně jednoduše, že v podstatě kdokoliv
51
v ČR má přístup k jakýmkoliv dokumentům a archiváliím zde uloženým. Je zde konstatováno, že podmínky nastavené pro studium těchto dokumentů a archiválií, jsou nejbenevolentnější minimálně v bývalém východním bloku, ne-li v celé Evropě. Jinak musím říct, že celá zpráva je zpracována kvalitně, pěkně členěná, graficky rozdělená a přehledná. Snad z té obsahové zprávy se několik desítek stran věnuje činnosti Ústavu od té publikační, přes pořádání konferencí a seminářů až po pořádání různých výstav, takže to místy připomíná spíše nějaký almanach. Neodpustím si osobní poznámku. Pravda, zpráva je za rok 2009, takže spíš až za rok tady uslyšíme o tom, jakým způsobem se Ústav vyrovnal s tím obdobím letošního roku. Od takového Ústavu bych očekával formu stabilní instituce s poklidným průběhem – charakteristickým pro studium dějepisných událostí a dokumentů. Byl bych rád, kdyby se skutečně Ústav měnil na odbornou instituci a aby si nenechal dobrou práci skutečně dobrých lidí, kteří tam pracují, kazit a znevažovat některými bulvarizovanými výstupy. Neboť se domnívám, že úlohy historika spočívá hlavně ve zvážení platnosti zdrojů, jejich interpretace a potom vhodném předložení výsledků bádání. Jak už pan místopředseda řekl, ústavně-právní výbor přijal 6. usnesení k této zprávě, kde po úvodním slově Naděždy Kavalírové, předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro studium totalitních režimů za rok 2009. Určuje mne jako zpravodaje výboru a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka VVVK paní senátoka Hana Doupovcová. Ano, přeje si vystoupit. Prosím, máte slovo. Senátorka Hana Doupovcová: Vážený pane předsedající, milé kolegyně,
kolegové. My jsme Výroční zprávu Úřadu pro studium totalitních režimů projednali na včerejším zasedání VVVK. Přijali jsme k němu usnesení, se kterým vás seznámím. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění Dr. Naděždou Kavalírovou, předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, po zpravodajské zprávě výboru senátorky Hany Doupovcové a po rozpravě: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009 vzít na vědomí. 2. Určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 347 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Hanu Doupovcovou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, paní kolegyně.
Otevírám rozpravu. Zatím písemné přihlášky žádné nemám. Hlásí se pan místopředseda Petr Pithart. Uděluji mu tedy slovo. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážený pane předsedající, vážená
paní předsedkyně, vážené paní senátorky, páni senátoři, já bych rád vzal zprávu na vědomí, ale nenašel jsem v ní odpovědi na několik otázek. Přesně řečeno, na šest otázek. Já si je dovolím přednést. Za prvé. Ve výroční zprávě je na str. 35 uvedeno, že v Ústavu bylo digitalizováno 4 mil. 765 tis. dokumentů. Ptám se, kolik z těch dokumentů je 52
přístupno badatelům a veřejnosti v elektronické podobě. Mám na mysli webové stránky Ústavu a archivu, kde je ovšem jen nepatrný zlomek těchto písemností. Ostatní jsou v jakémsi úložišti, a pokud vím, nejsou badatelům přímo dostupné. Za druhé – výroční zpráva tentokrát na straně 36 ukazuje schéma elektronického archivu. Ptám se, kolik badatelů tento archiv navštívilo a jak se lze seznámit s jeho obsahem. Třetí otázka: Kde je na internetu dostupný fond 425, to jsou židovské organizace. Tento fond ústav převedl do digitální podoby pro Muzeum holocaustu ve Washingtonu. Jakou protihodnotu, ptám se, poskytl Ústavu pro studium totalitních režimů Muzeum holocaustu za archivní materiál práci. Moje čtvrtá otázka: Kolik finančních prostředků bylo dosud vynaloženo na proces digitalizace. Kolik prostředků bylo dosud vynaloženo na vytvoření digitálního archivu. Pátá otázka: Kdo nahradil historiky Tomáše Bursíka, Petra Kouru, Jaroslava Pažouta, Prokopa Tomka, Tomáše Vilímka a další, kteří z ústavu odešli a proč, jak víme, z médií odcházejí i další historici. Konečně za šesté výroční zpráva hovoří o výukovém materiálu o roce 1968. Tento materiál byl ovšem nedávno silně kritizován v médiích za – pro mě – neuvěřitelné věcné chyby. Jak se ústav s touto kritikou vyrovnal, opravil materiál a dodal ho školám, nebo co hodlá v té věci udělat. Děkuji. Já paní předsedkyni tyto otázky předám v písemné podobě. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji,pane místopředsedo. Zatím se nikdo další do rozpravy nehlásí, takže se ještě jednou zeptám, zda se někdo chce přihlásit. Nechce-li, tak rozpravu končím a děkuji. Nyní bych se zeptal paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k proběhlé rozpravě. Ano, chce se vyjádřit. Naděžda Kavalírová: Já především děkuji paním senátorkám a pánům senátorům, že pozorně vyslechli tuto zprávu. Teď před sebou držím 6 bodů otázek pana senátora Pitharta. Omlouvám se, že na ně neodpovím. Jsou to závažné otázky, ale určitě se jimi bude zabývat rada a tím i ústav a odpověď k těmto otázkám oficiálně předložíme. Jinak jsem ráda, když jsou otázky, které mají něco řešit a tady jsou to otázky, které řešeny budou. Takže slibuji, určitě na ně odpovíme. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám. Já bych jenom
požádal paní senátorku Richtrovou, jestli by si nemohla svoji myšičku otočit dolů a nevysílala na mne laserový paprsek. Děkuji. Nyní bych požádal pana zpravodaje garančního výboru, zda by zhodnotil celý průběh rozpravy a přednesl návrh na usnesení, abychom mohli přistoupit ke hlasování. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zhodnocení bude jednoduché. V diskusi vystoupil jeden pan senátor. Odpovězeno na dotazy od paní Dr. Kavalírové bude písemně. S návrhem usnesení jsem vás seznámil, takže žádám předsedajícího, aby dal hlasovat o návrhu usnesení, tak jak bylo už přečteno. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. A nyní můžeme přistoupit k hlasování. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak to navrhl pan senátor Miroslav Nenutil. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Zahajuji tímto hlasování.
53
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem nebo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 21 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo, takže návrh byl přijat. Já bych poděkoval paní Kavalírové za přednesenou zprávu. Naděžda Kavalírová: Dovolte, abych poděkovala panu předsedajícímu i vám všem a dovolte, abych vám popřála hezké Vánoce a hodně zdaru do příštího roku. Děkuji pěkně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Také děkuji. (Loučí se s Dr. Kavalírovou.) Vzhledem k tomu, že není splněna zatím podmínka pro projednávání bodu pod č. 13, senátní tisk K 122/07, to jest, že není po 15.00 hodině, měli bychom se vrátit opět k projednávání tisků, jak jsme je přerušili před polední přestávkou. Hlásí se pan kolega Vondra – pan ministr Vondra je místo pana ministra Johna. Měl jsem signalizováno, že bude nějaký návrh do programu, budeme tedy pokračovat senátním tiskem č. 316
8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě (senátní tisk č. 316) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 316 a uvede ho ministr obrany pan Alexandr Vondra. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedající, dámy a pánové,
účelem této smlouvy, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích je především změna charakteru státních hranic na hraničních vodních tocích v zásadě způsobem, kdy v případě větších změn poloh koryt je nezbytné buď vrátit koryto do původní polohy nebo změnit průběh státní hranice na základě mezinárodní smlouvy a navazujícího ústavního zákona. Je to změna z dosavadního pohyblivého toku na nepohyblivý. Předkládaná smlouva stanoví státní hranice téměř po celé délce společné hranice jako nepohyblivé. Výjimkou je prozatím asi 60metrový úsek, který přiléhá k pohyblivému bodu styku státních hranic České republiky, Slovenska a Rakouska. Tento úsek bude až do dosažení dohody s rakouskou stranou pohyblivý. Rakouské straně již byl předložen společný československý návrh na tuto změnu ve formě trojstranné mezinárodní smlouvy. Důvodem pro změnu charakteru státních hranic je zejména zintenzivnění ochrany životního prostředí, odpadnutím ekologicky nešetrné zásahy do přirozené polohy a podoby koryt vodních toků a také snaha o stabilizaci majetkoprávních vztahů k pozemkům, které ke státním hranicím přiléhají a v neposlední řadě i ulehčení práce katastrálním úřadům. Současně smlouva umožní zjednodušení způsobu stanovení průběhu státních hranic pomocí tzv. nevyznačených zlomových
54
bodů, hraniční čáry a zjednodušení jejich vyznačení v terénu díky možnosti jejich dost včasného vyznačení signalizačními zařízeními. Součástí smlouvy je nové hraniční dokumentární dílo, ve kterém je zaznamenán také průběh státní hranice, které nahradí stávající přílohu ke smlouvě o společných státních hranicích. Nutno zdůraznit, že na základě smlouvy nedojde ke změně průběhu státních hranic se Slovenskou republikou. Průběh státních hranic zůstává fixován ve vztahu k 25. červenci 1997. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli a
žádám ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek, garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové. Smlouva o státních hranicích – jedná se o vodní hranice Morava – Dyje, je smlouvou prezidentské kategorie. Předkládaná smlouva je v souladu s českým právním řádem i obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání a provádění této smlouvy si nevyžádá žádné zvýšené požadavky na státní rozpočet, i když některé náklady spojené s realizací samozřejmě budou, budou hrazeny z rozpočtových prostředků orgánů příslušných jejímu projednání, to znamená, budou čerpány z rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Výdaje na pořízení, to je to značení, jsou však v porovnání s přínosem realizace zanedbatelné, úspory by měly být redukovány o cca 1,7 až 3 miliony Kč ročně a je to dáno tím, co už tady řekl pan ministr, že se nebudou muset dělat některé změny, ke kterým jsme se zavázali jinými mezinárodními dohodami. Tato smlouva by neměla mít dopad na podnikatelské prostředí ani na životní prostředí, spíše naopak. Chtěl bych vás seznámit s usnesením výboru: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru pan senátor Jiří Čunek. Ten si nepřeje vystoupit, jak signalizuje. Děkuji. Já nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím ani nikoho přihlášeného, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Pane ministře? Nechce se vyjádřit. Pan senátor Dryml jako zpravodaj – požádal bych ho o vystoupení. Senátor Vladimír Dryml: Nebyla žádná diskuse, zazněl zde pouze jeden návrh dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, budeme hlasovat. Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje smlouva mezi Českou republikou a
55
Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě. V sále je v tuto chvíli přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebný počet hlasů pro přijetí návrhu je 35. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 22 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl přijat. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji. Přikročíme k dalšímu bodu, který máme, a to je bod 7 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze (senátní tisk č. 319) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 319 a uvede ho v zastoupení za ministra vnitra pan ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, pane předsedající, děkuji.
Dámy a pánové, jedná se o standardní dohodu o spolupráci v boji proti trestné činnosti, jak bylo řečeno, byla podepsána s Makedonií 9. února tohoto roku v Praze. Je to dohoda pro nás důležitá zejména proto, že region západního Balkánu je z hlediska potřeb spolupráce orgánů, které jsou příslušné k boji s trestnou činností velmi významný a spadá tak do priorit ministerstva vnitra. Je to standardní dohoda, která obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, například výměna informací, ale také spolupráce při ochraně svědků, možnost vysílání styčných policejních důstojníků nebo třeba spolupráce v oblasti výcviky a vzdělávání. Dohoda je na výslovnou žádost makedonské strany navenek sjednána jako mezivládní, ovšem z hlediska vnitrostátního právního řádu České republiky se jedná o smlouvu prezidentské kategorie, a proto byla po podpisu předložena k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu a následné ratifikaci prezidenta republiky. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli, a
prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavněprávní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 319/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 319/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 2. schůzi 7. prosince přijal k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
56
s ratifikací Dohoda mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze, následující usnesení: Po odůvodnění zástupců předkladatele, ministra vnitra Radka Johna, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Kladívka a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, dát souhlas s ratifikací předložené dohody. Tato smlouva náleží do skupiny tzv. policejních smluv. Předmětem závazků mezi Českem a Makedonií má být především spolupráce jejich policejních a civilních orgánů při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování pachatelů. Dohoda demonstrativně označuje 15 oblastí trestné činnosti, vymezuje formy spolupráce a obsahu jednání o procedurálních otázkách. Dohoda je uzavírána na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Dohoda je na žádost makedonské strany sjednávána pouze jako dokument mezivládní, v České republice je však přijímána v režimu vyšším, to znamená jako smlouva prezidentská. Zopakuji doporučení výboru, které zní tak, že výbor doporučuje vyslovit souhlas s ratifikací předložené dohody. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj ústavněprávního výboru pan senátor Miroslav Antl. Značí, že ano, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, vážené
dámy, vážení pánové. Velmi stručně. Jak už bylo konstatováno, i ústavněprávní výbor projednával tuto dohodu. Vyjádřil se k ní, přijal usnesení, ve kterém navrhuje udělení souhlasu k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci s boji proti trestné činnosti, podepsané dne 9. února 2010 v Praze. Navážu na precizní zprávu pana garančního zpravodaje. Pan ministr tady řekl to důležité. Procesně – trestněprávně bych jenom dodal, abych nezdržoval svým dalším příchodem v rámci obecné rozpravy, že v podstatě jde o policejní smlouvu, kde je důležité to předprocesní stadium, které vede k získávání informací, jež jsou důležité pro to, aby pak v rámci žádostí o právní pomoc státní zástupce mohl koncipovat už skutečně konkrétní požadavky na provedení úkonů trestního řízení. Podle mého názoru to urychluje řízení. Dále bych chtěl dodat, že jednoznačně je to smlouva, respektive dohoda, která je výhodná pro českou stranu, pro Českou republiku. Protože občané Balkánského poloostrova páchají trestnou činnost na území naší republiky podstatně častěji než občané ČR tam. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane kolego.
Otevírám obecnou rozpravu, do které jsem neobdržel žádnou písemnou přihlášku, není ani nikdo přihlášen elektronicky. Zeptám se ještě jednou, zda se někdo chce přihlásit do rozpravy. Není-li tomu tak, pak obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit. Nechce. Požádal bych pana zpravodaje o návrh na usnesení. Senátor Tomáš Kladívko: Takže jediný návrh na usnesení, který se objevil k tomuto materiálu, je totožný v obou výborech, které se tím zabývaly. Je to návrh na usnesení: Senát P ČR dává souhlas k ratifikaci předložené dohody pod senátním tiskem č. 319. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní
budeme hlasovat. 57
Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti podepsané dne 9. února 2010 v Praze. V sále je v tuto chvíli přítomno 68 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 35. V tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Takže návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i zpravodajům. Přikročíme k projednání dalšího bodu našeho programu jednání, to je senátní tisk č. 320. Tím je: 10. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu (senátní tisk č. 320) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 320. Uvede ho v zastoupení ministra vnitra ministr obrany Alexandr Vondra, kterému tímto předávám slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji. Vážení přítomní, tento materiál, neboli smlouva mezi Českou republikou a Arménií o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, která byla podepsána v květnu tohoto roku v Jerevanu, je tou klasickou readmisní dohodou. Je to důležitý nástroj v boji proti nelegální migraci. Cílem takových smluv je jako vždy poskytnout základní právní rámec pro spolupráci v tomto případě s Arménií při předávání a přebírání osob, které pobývají nelegálně na území jednoho ze smluvních států, občanů také třetích států a i osob bez státní příslušnosti. Iniciativa logicky vzešla z české strany a s ohledem na počet nelegálně pobývajících občanů Arménie na území České republiky. Tato smlouva vyžaduje souhlas Parlamentu ČR i ratifikaci prezidentem. Proto vás jménem vlády prosím o vyslovení souhlasu s ní. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 320/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 320/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený
pane ministře, dámy a pánové, náš výbor projednal tento senátní tisk č. 320 včera. Bylo to po odůvodnění zástupců předkladatele Radka Johna, ministra vnitra, který byl osobně přítomen na našem zasedání. Po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal toto usnesení:
58
1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy. 2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Štětinu. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore.
Zeptám se ještě paní senátorky Dagmar Zvěřinové, zda se chce vyjádřit jako zpravodajka. Ano, máte slovo. Senátorka
Dagmar
Zvěřinová: Vážený
pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, tuto materii projednal včera také ÚPV a vyjádřil se k vládnímu návrhu předkládané smlouvy mezi ČR a Arménskou republikou. Vzhledem k tomu, že u nás pobývá v současné době 80 osob této národnosti, v podstatě se jedná o velký problém s tím, že chybí dlouhodobě očekávaná smlouva o přebírání protiprávně pobývajících osob, která nakonec byla 17. května 2010 v Jerevanu podepsána. Po projednání v tomto výboru bych chtěla konstatovat, že na arménském území se nenachází žádná osoba české národnosti v tomto postavení, ani Česká republika v současné době nemá známost, nebo povědomost o tom, že by jiná osoba prostřednictvím této smlouvy do třetí země byla předávána. Proto dovolte, abych vás seznámila s usnesením ÚPV. Po úvodním slově pana Ing. Viktora Čecha, náměstka pro mezinárodní vztahy MV, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsané dne 17. května 2010 v Jerevanu, určuje zpravodajem výboru pro projednávání této věci na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou, pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji, paní senátorko.
Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikdo není přihlášen ani elektronicky z místa. Pokud se nikdo nehlásí, pak tedy obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatel se nebude chtít vyjádřit. Takže bych požádal pana senátora o návrh na usnesení. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji, pane předsedající, zazněl tady jediný návrh na usnesení od dvou výborů, shodný, schválit ratifikaci této smlouvy. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Já bych si vás dovolil aktualizovat a odhlásit. Nyní přistoupíme k hlasování – Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsané dne 17. května 2010 v Jerevanu. V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne
59
tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já si dovolím předat řízení. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Kolegyně a kolegové,
dovolte mi, abych oznámila, že pevně zařazený bod po 15.00 hodině se nebude teď projednávat, vzhledem k tomu, že pan ministr Pospíšil není teď přítomen. Pojedeme normálně podle pořadí bodem č. 9, protože na rozdíl od pana ministra Pospíšila, pan ministr Kocourek je přítomen. Otevírám projednávání bodu č. 9, což je: 11. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 379) Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterého nyní poprosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Děkuji. Vážená paní
předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych uvedl zmíněný tisk 379, kterým je další novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Jsem si vědom toho, že každého může napadnout otázka, proč vláda navrhuje a Senát má projednávat dvě novely téhož zákona tak těsně za sebou. Je tomu tak proto, neboť novela, kterou jsme zde projednávali, byla schválena Senátem 3. listopadu 2010, měla jiný charakter a smysl, než novela, kterou máme před sebou nyní. Zatímco předchozí již schválená novela měla charakter koncepčně regulační a týkala se budoucnosti podpor pro obnovitelné zdroje, a zejména pro fotovoltaické elektrárny, potom tato novela se zaměřuje na aktuální problém, problém vývoje a regulace cen elektřiny v souvislosti s podporami obnovitelných zdrojů, a to již cen v roce 2011, a to na základě kroků, které učiníme nyní, v roce 2010. Tedy nyní projednávaná novela má dopad cenový, dopad do současnosti. Nyní tedy k podstatě problému, na který tato novela reaguje. Ke dni 1. listopadu 2010 registroval Energetický regulační úřad 998 megawattů instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, což představuje více než 11 251 provozoven. Na základě předběžných výsledků analýz Energetického regulačního úřadu lze odhadovat, že instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na konci roku 2010 bude v úrovni až 1800 megawattů. V návaznosti na tyto analýzy a povinnosti ze zákona vydal Energetický regulační úřad 30. listopadu 2010 cenové rozhodnutí pro rok 2011, ve kterém stanovuje, že příspěvek pro podporu obnovitelných zdrojů se zvyšuje ze 167 Kč na megawatt hodinu v roce 2010 na 578 na megawatt hodinu v roce 2011. To by
60
znamenalo, že celková výše příspěvků na podporu obnovitelných zdrojů, respektive fotovoltaických elektráren v roce 2011 bude zhruba 20,1 proti 9,1 miliardám v roce 2010. Tato výše příspěvků by znamenala, že by muselo dojít v roce 2011 k navýšení cen elektřiny pro domácnosti o 11,2 % a pro průmysl o 14,5 %. Z analýzy dopadů výše příspěvků ve výši 500 Kč na megawatt hodinu je zřejmé, že tato úroveň by se stávala likvidační zejména pro český průmysl. Pokud by totiž byl příspěvek ve výši 578 Kč na megawatt hodinu k ceně elektřiny skutečně stanoven, potom by mohlo dojít k fatálnímu propadu v daňových příjmech státu, neboť řada podniků by v důsledku zvýšeních nákladů na elektřinu skončila ve ztrátě, namísto předpokládaného zisku. Mohlo by dojít k okamžitému propouštění u velkých průmyslových podniků v řádu desítek tisíc zaměstnanců s následným nárokem na podporu v nezaměstnanosti, respektive podporu bydlení apod. Chemický průmysl například odhaduje, že by mohlo dojít ke ztrátě až 10 tisíc pracovních míst. Dále by mohlo dojít též k ukončení podnikatelských aktivit u některých velkých podniků na území ČR a přesunu do jiné země. Jedná se totiž o problém 20 let, nikoli jen příštího roku. Jak jsem se již zmínil u předchozí novely, vláda pracuje s dvěma základními scénáři. Tak zvaným absorpčním a tak zvaným extenzivním. Mezi nimiž je hranice 10 % nárůstu cen elektřiny v roce 2011 vlivem navýšení podpor obnovitelných zdrojů, zejména podpor fotovoltaických elektráren. Zároveň byl vládou zřízen koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny, který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vládě potřebná řešení ke zmírnění dopadů vlivu zvýšených podpor obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny. Zmíněné dopady zvýšených cen elektřiny na průmysl, ale i na domácnosti znamenají, že navýšení cen elektřiny v roce 2011 by bylo vyšší než zmíněných 10 % a že se tedy pohybujeme v extenzivním scénáři. A proto vláda musela zasáhnout tak, abychom se v oblasti cen elektřiny pro rok 2011 navrátili do scénáře absorpčního, tedy pod desetiprocentní navýšení. Jako řešení k eliminaci dopadů růstu cen z podpor obnovitelných zdrojů do cen elektřiny a navrácení se pak zpět do absorpčního scénáře, vláda navrhuje prostřednictvím této novely zavést nový koncept vícezdrojového financování podpor pro obnovitelné zdroje od roku 2011, které budou představovat potřebu zmíněných 28 miliard Kč, respektive 5,78 Kč na megawatt hodinu. Přičemž tento nový koncept říká, že kromě financování podpor pro obnovitelné zdroje v roce 2011 prostřednictvím promítnutí do cen elektrické energie pro domácnosti a průmysl, tedy stávajícího systému, bude nově do financování podpor obnovitelných zdrojů v roce 2011 zapojen též státní rozpočet, respektive kapitola MPO jako další zdroj financování. Pro realizaci tohoto konceptu musí být též nalezen nový zdroj příjmů pro státní rozpočet. Tím je zejména odvod z tržeb za dodanou fotovoltaickou elektřinu nad omezenou dobu tří let. Dále budou též zavedeny darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012. Zároveň bude též navýšen poplatek za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Navržený nový koncept, který je podstatou této novely, říká, že příspěvek do cen elektřiny by byl nově prostřednictvím nařízení vlády stanoven například na 370 Kč za megawatt hodinu, nikoli tedy 578 Kč za megawatt hodinu. Což znamená, že objem podpor pro obnovitelné zdroje na rok 2011 bude potřeba ve výši 16,4 miliardy Kč proti původním 28,1 miliardy Kč. Zbývající část podpor ve výši 11,7 miliardy Kč, což je onen rozdíl mezi 28,1 a 16,4 miliardami Kč, bude odfinancován přes státní rozpočet. A aby toto financování přes státní rozpočet nenavyšovalo deficit, navrhuje
61
vláda zapojit tyto dodatečné zdroje, a to: navýšení poplatků za zábor zemědělské půdy, což by mělo vynést zhruba 1,7 miliardy Kč, zavedení srážkové daně, neboli odvodu z příjmů za tržby za dodanou fotovoltaickou elektřinu ve výši 26 %, u fotovoltaických elektráren nad 30 kW uvedených do provozu v roce 2009 a 2010, a to na přechodné období tří let, což by mělo vynést zhruba 4,2 miliardy Kč ročně. Dále uvalení darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu pro třetí osoby na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012, což by mělo vynést zhruba 4,8 miliardy Kč ročně. Dále zapojení běžných výdajů státního rozpočtu na rok 2011 ve výši zhruba 1 miliarda Kč. Od roku 2013 by se do financování podpor obnovitelných zdrojů měly zapojit výnosy z prodeje emisních povolenek z alokace na roky 2013 až 2020. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem si vědom obsahu diskusí o mnou popsaných vládních opatření k zajištění zdrojů pro financování podpor obnovitelných zdrojů pro roky 2011 až 2013 a mnoho otázek, které tato opatření i zde v Senátu a jeho orgánech vyvolávají. Nejčastěji se objevují pochybnosti o ústavnosti navržených opatření a výsledku případných sporů s Českou republikou v souvislosti s ochranou investic. Chtěl bych zdůraznit, že vláda a gesční ministerstva jsou přesvědčeny o ústavnosti, správnosti a obhajitelnosti navržených řešení. Nicméně a pro jistotu si MPO nechalo provést ještě další nezávislé analýzy, a to ke zmíněným otázkám ústavnosti, a to u Ústavu státu a práva Akademie věd a u pana profesora Gerlocha, mimo jiné též děkana University Karlovy, právnické fakulty. K otázce případných výsledků sporů na ochranu investic, což je ale spíš otázka obchodní, nikoli ústavní, si MPO zadalo analýzu u Advokátní kanceláře Kříž a Bělina. Z výše uvedených analýz, které jsem zde zmínil, vyplývají závěry, které se pokusím stručně shrnout. Všechny studie, které byly provedeny, hodnotí s hlubší či menší argumentací výše uvedené aspekty, které jsem zde zmínil, jež by se hodnotily v případě přezkumu ústavnosti či arbitráží na ochranu investic. V tomto považuji tyto studie za přínosné a i když se vždy nevyrovnaly tyto studie s jejich hodnocením zcela vyčerpávajícím způsobem vzhledem ke krátkosti času, jsou tyto studie pro nás přínosem k tomu, že v případě sporu je budeme muset ještě rozpracovat, nicméně zmíněné studie ve svých závěrech sice nevylučují žaloby, ale konstatují předvídatelnost výsledků a zároveň konstatují, že z pohledu ústavnosti by měly být dodrženy všechny podmínky tak, aby ústavnost a ústavní pořádek v ČR narušen nebyl. Z pohledu možnosti arbitrážních sporů zmíněná studie konstatuje, že z pohledu obecného by Česká republika měla tato navržená řešení obhájit, nicméně že bude záviset na posouzení konkrétních obchodních sporů a arbitráží. Tolik tedy ke studiím, které jsme si nechali provést jako nezávislé. Závěrem bych chtěl ještě jednou shrnout, že efektem řešení, která navrhujeme, by pak mělo být, že zvýšení cen elektřiny pro domácnosti v roce 2011 by mělo být maximálně ve výši 4,6 % oproti avizovaným 11,2 %, zvýšení cen elektřiny pro průmysl by mělo být v roce 2011 maximálně ve výši 5,2 % oproti avizovaným 14,5 %, pro domácnosti a průmysl by to pak znamenalo úsporu na cenách elektřiny ve výši 11,7 mld. Kč ročně v roce 2011 a zejména, že na navrženém řešení budou muset participovat jak samotní spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci fotovoltaických elektráren, stejně jako držitelé emisních povolenek a též státní rozpočet. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych při této příležitosti též upozornit na to, že pokud bude tento koncept Senátem uznán jako přínosný, bude
62
nutné tuto novelu posoudit co nejdříve a tak, aby její efekt zapůsobil tak, aby tato novela byla v platnosti před koncem roku 2010, neboť vláda by měla v roce 2010 ještě přijmout nařízení vlády o účasti státního rozpočtu na financování příspěvků pro podpory obnovitelných zdrojů pro rok 2011. Tolik tedy z mé strany na úvod k této problematice. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře, za
podrobné uvedení návrhu zákona. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Tento návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 379/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Eybert. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 379/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého prosím, aby nás nyní seznámil s průběhem jednání výboru, přestože výbor nepřijal usnesení. Senátor Jiří Bis: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, paní senátorky a senátoři, zabýváme se nevím už pokolikáté v této síni problémy fotovoltaiky. Podle toho, co jsem měl v záznamech, se jedná již o čtvrtou novelu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby z obnovitelných zdrojů energie. Jsou to všechno novely, které předložila vláda. První tři novely zákona řešily stav, kdy vysoká dlouhodobě garantovaná podpora a právo přednostního připojení vyvolaly velký zájem investorů o výstavbu solárních elektráren, který vyvrcholil tím, že objem vydaných kladných stanovisek na připojení překročil kapacitu, kterou je schopna česká elektrizační soustava pojmout. V reakci na situaci požádal správce přenosové soustavy provozovatele distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení pro neregulovatelné obnovitelné zdroje, tj. solární a větrné elektrárny. Uvedené řešení nebylo možné považovat za dlouhodobé, neboť po obnovení vydávání kladných stanovisek k připojení bude možné znovu požadovat přednostní připojení nestabilních zdrojů. Novela zákona č. 137/2010 Sb., stanovila podmínky o minimální době návratnosti investice, za kterou je možné regulovat výši podpory, a to o více než 5 % ročně. Tato podmínka ovlivnila stanovení podpory na výrobu elektřiny ze solárních elektráren pro rok 2011. Dalším krokem při řešení problémů byl vládní návrh zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze dne 15. 9., tj. sněmovní tisk č. 97, kterým došlo k omezení podpory pouze pro střešní instalace a k odstranění problémů se spekulativním zřizováním tzv. ostrovních provozů. Důvodem k předložení stávající novely je řešení aktuálního problému, a to způsobu krytí části nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu. Eliminace dopadu růstu podpor obnovitelných zdrojů do cen elektřiny navrhla vláda od roku 2011 zavést nový koncept vícezdrojového financování podpor pro obnovitelné zdroje prostřednictvím zvyšování cen elektrické energie pro průmysl a domácnost, to znamená tak, jak to bylo ve starém zákoně, bude nově k dofinancování podpor obnovitelných zdrojů v roce 2011 možné zapojit též státní rozpočet. Limit prostředků ze státního rozpočtu na úhradu vícenákladů na podporu obnovitelných zdrojů stanoví vláda nařízením, vždy do 31. října kalendářního roku předcházejícího kalendářního roku, pro který Energetický regulační úřad stanoví ceny za přenos a distribuci elektřiny.
63
Enormní rozvoj fotovoltaických elektráren jako nejdražšího zdroje elektřiny z obnovitelných zdrojů vyžaduje velký objem prostředků na vyplácení podpory výrobců. Pro horní hranici instalovaného výkonu 1600 MW – to je asi 10 % celkového výkonu naší sítě – do konce roku 2010 by potřebná dotace všech obnovitelných zdrojů pro rok 2011 dosahovala 28 mld. Kč, z toho pouze pro fotovoltaiku 19 mld. Kč. Cena příspěvků na obnovitelné zdroje v cenách elektřiny by vzrostla ze současných 166 Kč na megawatthodinu na 547 Kč na megawatthodinu a to by mohlo zvýšit cenu elektřiny pro domácnosti – a říkal to tu i pan ministr – o 12,7 %, pro průmysl o 18 % při neměnné ceně silové elektřiny. To znamená, že by se silová elektřina ani nezvýšila, ani nesnížila, tak by takový byl dopad podpory na fotovoltaiku. Uvedené zvýšení ceny by mělo významný dopad pro konkurenceschopnost českého průmyslu. V důsledku výrazného zvýšení nákladů na elektřinu by mohl nastat výpadek daňových příjmů ze zisku podniků, propouštění u velkých průmyslových podniků, zvláště u těch, které mají energeticky náročné výroby, a také ukončení některých podnikatelských aktivit v ČR s trvalou ztrátou pracovních míst. Navrhovaná novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů omezuje vliv příspěvků na obnovitelné zdroje na cenu elektrické energie přímou dotací ze státního rozpočtu. Příspěvek zhruba na úrovni 300 Kč na megawatthodinu by tolik neohrožoval energeticky náročný průmysl, ale vyžaduje přímou dotaci ze státního rozpočtu přes 10 mld. Kč. Na druhé straně – a na to bych rád upozornil – přímá dotace cen elektrické energie ze státního rozpočtu snižuje transparentnost nákladů na energie, zamlžuje skutečné náklady na obnovitelné zdroje a také celkové náklady na dosažení našich cílových hodnot podílů obnovitelných zdrojů v naší spotřebě. Uvedený postup opticky usnadňuje proklamaci cílů, jako je snížení emisí z 20 % na 30 %, a další významné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, neboť přímé ekonomické dopady jsou tímto trochu zakryty. Komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru PS významným způsobem rozšířil a doplnil vládní návrh. Vláda – vkládá se hlava III. – vládní návrh by obsahoval, která v § 7a až 7i upravuje odvod elektřiny ze slunečního záření. Předmětem odvodu elektřiny je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013, tedy v období tří let, v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Základem odvodů je výkupní cena nebo cena zeleného bonusu bez DPH a sazba odvodů je 26 %, resp. 27 % pro zelený bonus. Odvod je vybírán měsíčně a osvobozeny od odvodů jsou výrobny do instalovaného výkonu 32 kilowattů. V části druhé, která se týká změny zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, se nad rámec vládního návrhu navrhuje doplnit nový předmět daně darovací, kterým je bezúplatné nabytí povolenek na emise skleníkových plynů v letech 2011 a 2012 pro výrobu elektřiny v zařízení, které od 1. 1. 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a ve kterém probíhá spalování paliv výrobcem elektřiny. Základem daně darovací u bezplatně nabytých povolenek je průměrná tržní hodnota povolenek na emise skleníkových plynů k 28. únoru příslušného roku. Sazba daně darovací je u bezplatně nabytých povolenek ve výši 32 %. Osvobození od daně darovací se navrhuje pouze pro čistě kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. A v části třetí návrhu zákona, která se týká změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, se navrhuje stanovit výši odvodu za odnětí ze
64
zemědělského půdního fondu v závislosti na třídách ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou kritériem kvality půdy. Poslanecký návrh stanovuje část odvodů ve výši 75 % příjmem státního rozpočtu, 15 % odvodů příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a 10 % odvodů příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Je tak trochu otázka, zda ekonomická zainteresovanost obce na odvodu je tím správným impulsem na zvýšenou ochranu půdního fondu. Chtěl bych zdůraznit, že původní vládní návrh novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů – to je sněmovní tisk č. 145 – je ústavně konformní, není ani v rozporu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a nepředstavuje žádné riziko z hlediska soudních nebo arbitrážních sporů. Legislativní problémy jsou spojovány s komplexním poslaneckým pozměňovacím návrhem, a to k vložené hlavě III. § 7 až 7i, u kterých se zavádí odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, s vloženou částí druhou se změnou zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kterou se zdaní bezúplatně nabyté emisní povolenky. Je diskutována především nepravá retroaktivita, tj. stav, kdy zákon spojí právní následky s takovou skutečností, která sice vznikla před jeho účinností, avšak právní následky nastávají nejdříve ode dne účinnosti zákona, tj. pro budoucnost. Navržená právní úprava je založena na principu nepravé retroaktivity. Pokud jde o otázku její ústavní akceptovatelnosti, je nutno konflikt mezi principem legitimního očekávání a ochranou jiného veřejného zájmu posuzovat hlediskem proporcionality. Vyšší stupeň veřejného zájmu odůvodňuje vyšší míru zásahu do principu ochrany důvěry právních subjektů v právu. Z hlediska dopadu nové právní úpravy v oblasti ochrany investic a mezinárodních smluv o ochraně investic nelze vyloučit dovolání se ochrany svých investic před soudy a mezinárodními arbitrážemi. Zdanění emisních povolenek je také právně sporné, neboť rozhodnutí státního orgánu není darem. Zdanění je také v rozporu s právem EU. Věcně je sporné – to bych chtěl zdůraznit – zda má smysl ceny elektřiny snižovat zvyšováním nákladů na jejich výrobu, což darovací daň na povolenky představuje. Odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření a darovací daň na emisní povolenky neřeší – a to bych chtěl zdůraznit – základní problémy fotovoltaických elektráren, pouze podle mého názoru dosti právně rizikovým postupem získávají část nákladů na úhradu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se dne 7. prosince 2010 zabýval návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů – senátní tisk č. 379. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě mne a po rozpravě výbor nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z deseti přítomných senátorů hlasovali dva senátoři, pro pozměňovací návrh můj z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři senátoři, šest se hlasování zdrželo, a pro pozměňovací návrh senátora Vítězslava Jonáše z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři senátoři a šest se jich zdrželo. Výbor určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby s tímto záznamem seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.
65
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Eybert, který už se blíží k řečništi. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Také náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se 7. 12. 2010 podrobně zabýval novelou zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. Rozebírali jsme všechny známé aspekty přesně tak, jak tady o nich hovořil jednak pan ministr, jednak pan kolega Bis a já je tady nebudu znovu opakovat, protože bych říkal v podstatě totéž, co jste teď již dvakrát slyšeli. Také jsme rozebírali všechny varianty, které má Senát k dispozici – schválení, zamítnutí, úpravu pozměňovacími návrhy, nezabývání se zákonem, a to jak s dopady, které z toho vyplývají na občany, pro firmy, pro Českou republiku, tak z hlediska možností, které nám čas, který zbývá do konce roku, ještě vyměřuje. Diskuse nad celou touto problematikou dospěla k jedinému návrhu, který na výboru zazněl, a to k návrhu na schválení novely zákona č. 180/2005 Sb., tak jak přišel z Poslanecké sněmovny. V hlasování však bohužel tento návrh nebyl přijat, když pro něj hlasovali pouze dva členové výboru, ostatních osm se zdrželo. Vzhledem k tomu vám předkládám jenom záznam z jednání, k čemuž jsem byl jako zpravodaj pověřen a předseda výboru senátor Ivo Bárek byl pověřen předložit toto usnesení předsedovi Senátu k seznámení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A teď se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Zdá se, že nikdo toto nenavrhuje, takže v tomto případě otevírám obecnou rozpravu. Ale hlásil se pan senátor Jaroslav Kubera. Ptám se, pane senátore, jestli chcete navrhnout návrhem zákona se nezabývat. Senátor Jaroslav Kubera: Ano. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, musím říci, že to dělám nerad, protože vím, jaké emoce vzbuzuje institut nezabývat se, i když bývá velmi často špatně vyložen, on má dvě polohy, buď je zákon tak dokonalý, že není třeba se jím zabývat, nebo je tak špatný, že je lepší se jím nezabývat. Situace, ve které jsme, je velmi zvláštní, protože, jak víte, Senát bohužel nebo bohudík se nezabývá státním rozpočtem, nevím, jestli bychom v takovém případě dopadali lépe nebo hůře, i senátoři jsou jenom lidé. Ale já si myslím, že akademická debata, která nastane, nemá žádný valný smysl. Jediný smysl je poučit se z toho, protože když o tom začneme debatovat, tak já vám tady začnu číst hlasování, jak kdo hlasoval v roce 2005 a některým to nebude příjemné, nebo budu číst ony projevy těch velkých podporovatelů, jaká je to úžasná věc a jak to musíme a dnes tito lidé budou velmi často hovořit obráceně. To je ten důvod, jak se Senát může s touto věcí vypořádat bez ztráty kytičky, protože on žádného rozumného výsledku sebevětšími pozměňovacími návrhy nemůže dosáhnout, jedině si to může zapamatovat pro projednávání příštích podobných tisků, kterých ještě z EU přijdou obrovské stohy a všechny budou tak
66
krásné, jako byla žlutá řepka, jako byly větrníky. Ostatně zmíním můj případný pozměňovací návrh, že nejlepší by bylo na větrníky nalepit elektrovoltaické folie, takže by fungovaly, jak když je vítr, tak když svítí slunce, a nebo naopak. Prostě všechny tyto věci lidí, kteří si myslí, že převrátí svět, nemohou dopadnout jinak, než že vyvolají velký byznys, který pak dopadá tak, jak dopadl tento. Proto dávám, ač nerad, tento návrh. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: O tomto návrhu budeme
hlasovat bez rozpravy. Svolám senátorky a senátory do sálu. Aktuálně je v sále přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Já tedy pouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Registrováno 71 senátorek a senátorů, kvórum bylo 36, pro – nezabývat se – hlasovalo 21 senátorů, proti 24. Návrh tedy přijat nebyl. Otevírám obecnou rozpravu, do které se mi písemně přihlásil pan senátor Jiří Čunek, kterému teď dávám slovo. Senátor Jiří Čunek: Vážená paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně
a kolegové. Pan ministr mi velmi nahrál, protože na závěr svého vystoupení přečetl stanoviska právních autorit, které nebudu vyjmenovávat, a závěr za jistě nemalé peníze byl jednoduchý: Je možné, že se nic nestane. Nikdo neřekl, že zcela jistě nebudou ti žadatelé, případně ti žalobci v arbitrážích úspěšní nebo neúspěšní. Zkrátka řekli, že je možné, že se nic nestane. Ovšem co říká naše legislativa? Naše legislativa říká, že jde o nepravou retroaktivitu, že nelze vyloučit mezinárodní arbitráže s ohledem na dovolání se ochrany investic, že zdanění emisních povolenek je právně sporné, neboť rozhodnutí státního orgánu není darem a je v rozporu s právem EU. To znamená, že my jsme ve velmi nekonformní situaci. Pro mě ale závažnější je skutečnost, jak nečinnost vlád a úředníků státu způsobily mnohamiliardové ztráty. Ale nejenom to. Tato nečinnost a tato chyba hází chybu na ty, kteří využili zákonem stanovené nabídky. Ano, drtivé většině z nás se jeví nesmyslné, aby takovou štědrou podporou realizoval nebývalé zhodnocování finančních prostředků soukromých investorů. To je úplně jasné. Ale kdo je viník? Když se podíváte, a poprosil bych vás o to, abyste si vzali materiál, který jsem vám předložil, tak u jednoho z pozměňovacích návrhů jsou takovéto grafy (ukazuje). Z těchto grafů lze naprosto jednoznačně vyčíst jednu věc. Zatímco od druhého kvartálu roku 2006, to znamená po schválení tohoto zákona v roce 2005 tady v Senátu nebo obecně Parlamentem ČR, tak v Německu i v České republice finanční náklady, tedy investiční náklady na vybudování fotovoltaických elektráren klesaly. Už ve třetím kvartálu roku 2006 v ČR i v Německu tyto náklady klesly. Budete-li sledovat tuto křivku, pak zcela jednoznačně Německo svou podporou jasně sleduje tyto klesající náklady tak, aby zisk těch, kteří investují do fotovoltaických elektráren, byl přiměřený. Co se stalo v České republice, to vidíte úplně jasně. Zatímco náklady fotovoltaiky trvale klesaly, a to až do třetího kvartálu roku 2008, tak naopak tady v ČR ERÚ výkupní cenu ještě zvýšil, takže jsme se jako ČR zachovali jako pitomci. A tady vznikla ta ohromná pobídka, na kterou reagovali nejenom čeští občané, ale samozřejmě i zahraniční investoři. Ještě jednou opakuji, tato pobídka vznikla jen z hlouposti úředníků našeho státu. Kdy vznikla? Vznikla v roce 2006. Spočítejte si, které vlády to mají na svém 67
hrbu. Bohužel i ta, ve které jsem seděl já. Samozřejmě ten, kdo je odpovědný za tyto věci ve vládách, jsou ministři životního prostředí, průmyslu a financí. Jejich pracovníci měli jednoznačně vyslat nějaký signál, že je zákon špatný, tzn. to je těch 5 %, ale když se podíváte na kvartál, čtvrtý kvartál roku 2006, kdy u nás cena byla zvýšena, tak už tam klidně za použití 5% snížení, už k tomu snížení mohlo dojít. Takže to, co tady bylo řečeno váženým kolegou Kuberou, to je částečně pravda, protože bylo zabráněno tomu, aby snížení mohlo být větší než 5 %. Nicméně kdyby se realizovalo již v té době, tak jsem určitě mnohým problémům předešli. Já se tedy ptám a žádám o odpověď pana ministra, protože se touto záležitostí jistě dopodrobna zabýval, aby nám tady ve svém vystoupení odpověděl na otázku, který úřad a kteří úředníci konkrétně či odbor mají na starosti sledování těchto cen a mají na starosti to, aby nedošlo k takovéto závažné skutečnosti, která nás bude stát velké miliardy. V tuto chvíli by bylo asi nejjednodušší, abych se připojil k těm, kteří říkají, že je potřeba tento zákon zcela zamítnout. Bohužel jsem, a myslím si, že takhle by to bylo právně nejčistší, bohužel stejně jako vy jsme politici, žijeme v nějaké realitě a je vidět, že prosté zamítnutí tohoto zákona způsobí, že budeme přehlasováni, a jak avizoval pan prezident, ten tomu nebude nijak bránit, údajně se ani nechce podepsat, což se mu nedivím, to je také velký signál. Způsobili bychom to, že by nás 118 v Poslanecké sněmovně zkrátka prostě přehlasovala. Já tedy nabízím jiné, méně komfortní, pro nás všechny těžké, ale podle mého názoru nejpřijatelnější řešení, a to abychom přijali návrh, který dal pan prezident. Já jsem si dovolil ho osvojil a předložil jsem vám ho. Omlouvám se tedy za to, že návrhů bylo více, protože ten první nebyl legislativně zcela čistý. To znamená, já navrhuji a doufám, že to budu moci konkrétně učinit v podrobné rozpravě, aby vládou navrhovaný zákon platil pouze rok, tzn., aby platil pouze do konce roku 2011 a vláda by tak, jak máte na svých lavicích rozdáno, aby vláda připravila nový návrh zákona, který bude nově řešit zdanění fotovoltaických elektráren, reagující na skutečné náklady investorů. Tady jsem to zpracoval do doprovodného usnesení, které máte na stole, a je to výzva Senátu k této činnosti směrem k vládě. Dalším problémem je, co způsobí realizace tohoto vládou předloženého zákona mimo solárníky, tzn. mimo daň 26 %, kterou, jak jsem řekl, navrhuji uplatnit jen na 1 rok. Ještě podotýkám, že jsem přesvědčen, že ta ztráta jednoho roku může sice jistě vyvolat arbitráže, ale přece jen ztráta nebude tak velká, aby ti, kteří podnikají v této činnosti a budou tímto dotčeni, aby jim to stálo za to. Věřím tomu tedy. A pokud to udělají, tak minimálně ta náhrada, kterou bude dávat Česká republika, bude zkrátka jen jednoroční, ale nebude víceletá. Co dál způsobí tento zákon? Způsobí to, že nad to, co mají platit všichni občané v ceně elektriky, bude tady asi 1 600 000 občanů, kteří budou platit více. A jsou tu všichni ti, kteří jsou zásobováni z centrálních zdrojů tepla, a protože těmto zdaňujeme povolenky 32 %, my ne, ale vláda to navrhuje, tak přesně o tuto částku tyto firmy přijdou, a co udělají? Budou ji chtít zpátky. To samozřejmě patří do nákladů, které oni spravedlivě mohou jako regulovanou cenu požadovat zpět. Tady bude mimo těch 10 milionů občanů, kterým se zvýší cena elektřiny kvůli hlouposti některých úředníků, já se obávám po svých zkušenostech, že to není ani hloupost, ani idiocie, je to někdy nečinnost a většinou je to úmysl. V tuto chvíli tady bude dalších 1,6 milionů občanů, kteří budou ještě navíc platit právě v ceně tepla. Tady samozřejmě navrhuji, abychom tyto negativní dopady, které vlastně způsobí to, že někteří občané budou muset platit více, abychom řešili mým druhým
68
pozměňovacím návrhem, což je od této daně darovací osvobodit teplárny. Podrobně bych to zdůvodnil v podrobné rozpravě. Pokud se ptáte, o jakou částku by šlo, šlo by – pan ministr tady uvedl částku, že z povolenek očekávají 4,8 miliardy korun. Při přepočtu se ukazuje, že by to mohlo být až 5,6 miliardy korun, tzn. byl by tam nadvýběr, a já jsem přesvědčen, že počet tepláren, které by do tohoto osvobození spadly, tak by ztráta pro stát činila pouze asi 700 – 900 milionů korun, tzn. nemuselo by to být tak závažné. Co navrhuji dále? Když se, a znovu vás poprosím podívat se na materiál, který jsem vám předložil, když se podíváte na další grafy, na graf, který je uveden na straně 2, tak tady jsou výsledky zisků ČEZu. Prosím. toto není nějaká pirátská kopie, kterou bych se vlámal do informační soustavy ČEZu nebo jsem si ji nevytvořil zcela sám. Toto jsou materiály, které jsem našel na stránkách ČEZu. A ČEZ tady, máte to před sebou, říká, že skupina ČEZ Group s ohledem na své postavení a svou úspěšnost mezi evropskými firmami, tak vede v zisku, tedy v procentuálním vyjádření, a to je bída. Všichni víte, že aby to mohlo být mezinárodně srovnáváno, pak se zisk uvádí právě přes tuto hodnotu, protože tam nejsou ani odpisy, které jsou jiné v různých státech, ani daň atd. Takže ČEZ je naprosto jednoznačně jedním z těch, který má největší zisk z elektrárenských společností v Evropě. Proto navrhuji, aby vláda zavedla nukleární daň. Já jsem ji uvedl do uvozovek, abych nemusel opisovat, co to bude znamenat. Co to bude znamenat, je naprosto jisté. Jediný, kdo zde v České republice provozuje jaderné elektrárny a kdo může platit nukleární daň, je ČEZ. Když stát vlastní 70 % ČEZu a chce udělat něco, aby získal prostředky, když už neudělal to, aby způsobil, aby ČEZ měl nižší náklady na elektřinu, tak pak stát může tuto daň, stejně jako se stalo v Německu, jistě zřídit. A to je další doprovodné usnesení, kdy předkládám návrh, aby Senát požádal vládu, aby s ohledem na ekonomickou situaci České republiky tuto nukleární daň zavedla. A je to další příjem a jsem přesvědčen, že to je příjem, který bude právně zcela čistý. Jinak vás můžu informovat o tom, že jsem ještě včera večer brouzdal po německých stránkách, jak to mají s nukleární daní, a ta má činit v Německu, jak se dohodly vládní strany, tato daň má činit 145 eur na gram paliva po dobu 6 let. To znamená, že na této atomové dani mají platit od roku 2011 2,3 miliardy ročně společnosti, kterých se tato daň bude týkat. Pro některé z vás, jistě i pro pana senátora Kuberu, mám tedy zajímavou informaci, kterou jsem skutečně nevěděl a kterou jsem se na německých stránkách dočetl, a to, že energetická koncepce Německa obsahuje finanční podporu rozvoje obnovitelné energie v soukromém sektoru. Počítá se s celkovým objemem 300 milionů eur v letech 2011– 2012 a v období 2013 – 2016 dotace klesnou na 200 milionů. Když to porovnáte s námi, co tady teď děláme a jaká rizika podstupujeme, tak je to jistě dobrá informace. Další věc, která si myslím, že stojí za pozornost, je opět ve složkách, které jste dostali, a to je záležitost ta poslední. Tady chci jen upozornit v souvislosti s nukleární daní, že ČEZ říká, že 42 % elektrické energie vyrábí tedy v jaderných elektrárnách. Poslední věc, kterou bych se chtěl zabývat, jsou navrhované ceny. Tzn. my všichni jsme masírováni tím, že pokud tento zákon nebude schválen, občan zaplatí 11 %. Podnikatel zaplatí víc. Zabývá se vláda, nám to tedy nesdělila, také tím, co to nejen udělá u domácností, jejichž příjem výrazně klesne, a to nejen u domácností, kde 2 dospělí lidé jsou zaměstnáni ve státní sféře a dojde k poklesu o 10 % jejich příjmů, ale zajímá vládu také ta část obyvatel, jejichž příjmy pochopitelně poklesnou.
69
Zvýší se jim cena tepla, zvýší se jim cena elektřiny, a neříká, jaký tento dopad bude mít vliv mj. také na podnikatelský sektor. Ale já se vrátím k té důvěře. K těm cenám. Možná stejně jako vy jsem včera nebo předevčírem zachytil poslední zprávu a dal jsem vám ji také, to je poslední list č. 4, kde firma E.ON, nejsem k ní připojen, které nechci dělat reklamu, si dala inzerát, to je prosím inzerát z novin, kde říká, že předpokládané zvýšení cen elektřiny se v roce se v roce 2011 zákazníků společnosti zřejmě téměř nedotkne. Já jsem si připadal jak Alenka v říši divů. Na jedné straně ústy státu a předsedy ERÚ jsme strašeni, k jakému zvýšení dojde, když dnes tady neschválíme tyto věci, které jsou na hranici zákonnosti. Já jsem přesvědčen, že za ní. A tady dodavatel energie naprosto jasně říká, já se s tím vypořádám. Proč? Jestli jste se zajímali o to, jak je složena cena elektřiny, tak ta se skládá z tzv. silové části, tj. výrobní, a ta nejenom u nás, ale také na burze v Lipsku za poslední dva roky klesla o 35 %. To je první věc. Ta druhá věc je, že v těchto materiálech, které vám můžu dát, ale už jsem vám je nekopíroval, tak ČEZ na svých stránkách říká, že on je nejlevnějším výrobcem elektřiny. Nejlevnějším. Dělá to zcela optimálně správně. Proto má také největší zisky. A přesto všechno cena elektřiny trvale jde nahoru. Já jsem přesvědčen, že nejen já, ale mnozí z vás máte silnou nedůvěru k číslům a zprávám, které nám tady vláda a ERÚ předkládá. A proto bych vás poprosil také o přijetí dalších doprovodných usnesení. A to abychom požádali vládu, aby podrobně a transparentně přezkoumala způsoby stanovení regulovaných cen elektrické energie Energetickým regulačním úřadem a výsledek předložila veřejnosti. A také chci, abychom požádali vládu, aby připravila návrh zákona, kterým budou přesně vymezeny pravomoci, jmenování, odvolání a způsob kontroly činnosti Energetického regulačního úřadu. Takže vás žádám, abychom nepropustili tento zákon dále bez toho, že bychom dali příležitost pozměňovacím návrhům. A poslední věc, kterou bych chtěl připomenout. Tento poslední list tří pozměňovacích návrhů dává možnost každému z nás hlasovat pro kterýkoliv tento bod. Ten první říká, že daň 26 % směrem k solárním elektrárnám, tedy jejich majitelům, tak bude jen na jeden rok. Během tohoto roku vláda, věřme, že připraví řádný zákon, který bude řádně zdaňovat solárníky. A tady upozorňuji na tento graf. V zásadě začne kopírovat konečně to, co se děje v Německu, tzn. že solární energie bude podporovaná, ale pouze přiměřeně. Druhá část se týká toho, že chci, aby i povolenky, tzn. zdanění, bylo jen na jeden rok. A to proto, že jestliže se tímto problémem vláda bude reálně zabývat, tak jsem přesvědčen, že umí najít řešení, které na další roky budeme moci přijmout. A ta třetí část se týká té úpravy, že jsou ty teplárny úplně vyňaty z povolenek jako takových. Pevně věřím, že to není příliš komplikované, protože jsem s mnoha z vás, kteří se o tuto problematiku zajímáte, zjistil jsem, že mnozí z vás jí rozumí velmi dobře. Takže děkuji vám za pozornost a prosím o podporu. Díky. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je kolega senátor Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jedním z dobrých důvodů, ze kterých já jsem hlasoval pro to nezabývat se tímto zákonem, je to, že cokoliv tady řekneme, že bude zaznamenáno ve stenozáznamu, a dojde-li k nějakým soudním sporům před jakoukoli soudní institucí, může být použito i proti České republice.
70
Chtěl bych, abyste si to všichni uvědomovali. Já vím, že nad všemi je tíha procesu Diag Human, a to jsme v té době ještě nebyli členy Evropské unie, tudíž je tam ještě jeden článek dnes navíc. Evropský soudní dvůr a výjimka z ochrany investic platí, ale výjimka ze základních práv, ta zatím neplatí, a z toho důvodu si myslím, že ten proces může být ještě komplikovanější. Nikdo neumí předjímat rozhodnutí žádného soudu. U českého Ústavního soudu v souvislosti s mezinárodními smlouvami, a Senát toho dvakrát využil, máme možnost požádat o předběžné stanovisko. Nikoliv u takovéto předlohy, u změny zákona. Nemůžeme ani požádat Evropský soudní dvůr o předběžné stanovisko. To nelze udělat v této souvislosti v přípravě zákona. Ani by to nebylo vhodné. Víme, kolik velmi překvapivých závěrů a odsudků Evropský soudní dvůr vytvořil. Třeba případ Mangold. Naprosto nepřirozeně v době, kdy novela ještě nemusela být vůbec platná, rozhodl Evropský soudní dvůr ve Spolkové republice trestat, jako by již měla povinně být platná. Velké překvapení. Jsou další judikáty, kterými se tento soud může řídit. Víme, jak dlouho se všechna soudní jednání valí, ale myslím si, že v tomto případě riziko přece ne není tak velké. Všichni máte na paměti věc, kterou jsme dostali od výrobců elektrické energie fotovoltaickým způsobem v dopise, a je to tzv. očekávaný efekt investice, přesněji řečeno legitimní očekávání. Jaká ta legitimní očekávání byla, Stát přece nezaručil nikomu extrémně výhodný byznys. Stát zaručil, že to neprodělá a návratnost bude 15 let. Domnívám se, že pokud Evropský soudní dvůr bude solidní, bude solidně postupovat, tak už jen ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, unijními zeměmi, kde takovéto výrazné zvýhodnění, které nastalo v průběhu technologického rozvoje, kdy se z laboratorního téměř experimentálního pokusu o výrobu bezemisních zdrojů energie vytvořila technologickým pokrokem výhodnější, sice ne nejvýhodnější, ale levnější o polovinu, energie. Z toho důvodu se domnívám, že Evropský soudní dvůr to nebude srovnávat jen vůči technologickému pokroku, ale že to bude srovnávat vůči skutečným očekáváním, která měla být. Tudíž si myslím, že není pravda, že všichni provozovatelé elektrovoltaiky mají nárok na to, aby ten byznys byl co nejvýhodnější. Určitě by na tom neměli prodělat, ale nemají mít rozhodně nárok na to, aby de facto špatným rozhodnutím legislativním měli dokonce nepřiměřený zisk nad očekávání, která jim v roce 2005 tehdejší zákonodárci dali. Musím říci, že jsem byl jedním z těch, kteří pro zákon v roce 2005 nehlasovali. Největší problém s tímto zákonem měl klub Občanské demokratické strany, kdy zhruba menší polovina byla proti, nepatrně větší polovina s tímto návrhem souhlasila. Ostatní kluby převážně s tímto návrhem zákona také pod určitou vizí tehdejších ne proklamací, ale snah Evropské unie zajistit méně emisí v ovzduší, tak pro tento zákon hlasovali. Že to zákon nebyl správný, je jasné, že je obtížné jej legislativně napravit, je jasné taky, možná je možnost exekutivní nápravy, ale to v této době v tak krátkém čase už se asi nepodaří, protože výrobci fotovoltaické elektřiny dokonce uvažovali o kompromisu, který podle mého soudu by byl možná i rozpočtově přijatelnější, ale to se dojednat nepodařilo, i když jak jsem se informoval u premiéra, snahy o taková jednání byly. Musím ještě reagovat na obsah zákona. Mně se také řada věcí nelíbí. Nelíbí se mi dodatečné zdanění povolenek. Ale pokud má někdo vizi pomoci životnímu
71
prostředí, tak tohle by měl překousnout Ale je jasné, že toto dodatečné zdanění zdraží jen výrobu koncovým spotřebitelům. Úplně jsem nerozuměl návrhu mého předřečníka kolegy Čunka, který de facto zvýhodnění jednoho typu výroby chce nahradit dodatečným zdaněním, zatížením jiné výroby. Myslím si, že to je stejné pokřivení, jako jsme činili v roce 2005, a já toto dodatečné dodanění jen podle toho, kdo jaký má zisk, nebudu podporovat. Myslím si, že skutečný problém ceny elektrické energie u nás je, ale není v tomto zákoně. Ten je jinde. Je jistě v tom téměř kvazimonopolním chování ČEZu, kde je velký podíl státu, který nikdy nedělá dobře. Mám ještě poslední dotaz, a to dotaz na pana ministra. Jestli jste se skutečně snažil alespoň s velkovýrobci fotovoltaické energie uzavřít dohodu, která by byla dobrovolná a kde oni by se zavázali k tomu, co deklarovali, že by jim stačilo ne tříleté, ale rozložení na pět let, a to dodatečné daňové zatížení ze 70 5 % úhrnné na 50 %, a jestli pro státní rozpočet by tato míra byla přijatelná a proč tato jednání ztroskotala. Chápu, že malých investorů by se to pravděpodobně netýkalo. Ještě na závěr bych chtěl říci, že neprovozuji žádnou fotovoltaickou elektrárnu, ani nikdo z mé rodiny nic takového neprovozuje. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
S právem přednosti se přihlásil pan předseda Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že už v tuto chvíli není rozhodující a důležité, co se kdy v minulosti stalo, protože to už nezměníme. A svůj díl odpovědnosti a určitého chybného jednání máme všichni ti, co jsem od roku 2005, resp. 2006 některé věci navrhovali a v tomto případě našem schvalovali. To je zcela zřejmé, ale já jsem přesvědčen, že jsme to dělali zcela v dobrém úmyslu, neboť pozměňovák, který nakonec prošel v roce 2005, byl navržen ministerstvem životního prostředí nebo resp. byl vypracován ministerstvem životního prostředí. A pokud byla nějaká polemika nad ním, tak spíš byla z pozice, že někdo byl pro obnovitelné zdroje a někdo de facto měl velké výhrady, nedůvěru k obnovitelným zdrojům. Ale tu odbornou stránku, že to dopadne takto, tu skutečně v té době, dovolím si tvrdit, nikdo nepředpokládal. Tzn. nepředpokládal, že by se tak prudce snížily náklady na technologie fotovoltaických elektráren. Myslím si, že velká chyba byla právě to, hovořil o tom kolega Čunek, že průběžně instituce, zodpovědní lidé nevyhodnocovali tu rentabilitu, efektivnost s ohledem na snížení nákladů, a že se to nechalo dojít de facto do prosince roku 2010, kdy jsme zahnaní v koutě, a já vím, o čem hovořím, protože jsem před zhruba necelými 12 dny v rozhlase řekl, že paní senátorky a páni senátoři mají řadu výhrad a že se nechá očekávat velmi komplikované jednání a že se budeme jistě snažit, abychom nepoškodili občany a neohrozili Českou republiku, a to jednání minulý týden, tento týden ve výborech a zde takto plně potvrzuje, že asi ten odhad jsem měl správný, a nejen odhad, byly to informace od vás. Musím říci, že jsem byl velice zklamán, že se bohužel našli kolegové mezi námi, kteří to chtěli využít jako lacinou politickou kartu, ale budiž to se stalo. Ale teď jde o to, co s tím. Myslím si, že každé řešení je do určité míry nedokonalé. Líbí se mi přístup pana kolegy Čunka, říkám to znovu. Doprovodné usnesení bych byl pro to podpořit. Byl bych zdrženlivý, jestli tam dát zavedení nukleární daně, spíš tedy aby se zvážila, protože si myslím, že i vládu bychom měli spíš vyzývat, a ne jí říkat přesně, jak to má být.
72
A také si myslím, že by bylo potřeba zvážit, jestli rozsah toho pozměňovacího návrhu není široký, protože si dovolím upozornit na jednu věc, a to je to, že když mi dneska ten návrh vrátíme Poslanecké sněmovně, tak ona ho může nejdříve projednat 25. 12. Pan prezident řekl dopředu jasně svůj názor a známe, že pan prezident je zásadový, byť se nám to někdy nelíbí. Pan prezident řekl, že to podepíše, když tam bude účinnost pouze jeden rok, ale nevyjadřoval se k teplárnám, tam může také platit, to co tady říkal pan kolega Sefzig, že on tam bude vidět určité zvýhodnění něčeho na úkor někoho jiného. To já teď neumím předjímat, ale upozorňuji na to, abyste to věděli. A proto si myslím, že musíme mít na mysli to, co jako zákonodárce současně i Ústavní soud potvrdil, to je to, když zájmy, ale i právní procedury jdou proti sobě, co je ten vyšší, větší společenský zájem. A tady už mnohokrát bylo řečeno, že tím vyšším společenským zájmem – a já ho také tak cítím – je 10 mil. občanů České republiky, že jsou firmy, aby nedostaly nákladovou ránu do vazu, a to jsou věci, které jsou velmi, velmi vážné. Takže bych moc prosil to také brát v potaz. A poslední informace – mě navštěvuje mnoho lidí z fotovoltaických společností, z průmyslu, Svaz průmyslu a dopravy a poslední byl se zcela zásadním stanoviskem prezident Hospodářské komory a požádal mě, abych vám to jeho stanovisko tlumočil. On mi sdělil: V našich řadách jsou fotovoltaici. Jsou členy Hospodářské komory. Já jako prezident jsem se jim omluvil, ale s ohledem na ten velký nebo větší společenský zájem prostřednictvím tebe žádám senátorky a senátory, aby návrh buď schválili anebo našli takové řešení, které nezhatí to, aby od příštího roku ceny mohly maximálně být zvýšeny v průměru o těch pět procent. Pokud by to bylo to velké číslo – a já souhlasím, že chování regulačního úřadu je věc cen surové energie promítnutí do konečné ceny elektrické energie, že tam vidím velké nedostatky, velké chyby. Mám styky s veřejností, s námi někdo manipuluje, proto to doprovodné usnesení plně podporuji. Ale nakonec by ta cena pravděpodobně zvýšená byla a těmi viníky by byli všichni zákonodárci a na poslední místo v tom procesu a tím nejvíc viditelní bychom byli my. Já se nebojím, já už jsem zažil plno ataků, ale nechci lidi, kteří dnes mají velké existenční problémy – bylo tady o tom hovořeno – propady platů, mezd, růst životních nákladů, tak by byli vystaveni ještě dalším šokům z nárůstu elektrické energie. Proto každé řešení, které umožní, aby od 1. 1. příštího roku cena nerostla, je řešení dobré a prosím zvažte, že pan prezident už se vyjádřil a pokud bychom to rozšířili příliš, tak mám obavu, aby to pak nedopadlo tak, že nebude de facto přijato nic a zůstane to, co platí dneska, to znamená, že by bylo nebezpečí na růstu těch cen. Já to říkám proto, že musím za chvilku odjet na jednu povinnost, kterou musím vykonat jako předseda senátu, takže tady možná v době hlasování nebudu a bylo by mojí vinou, kdybych vám to, co jsem slíbil, že vám vyřídím od Hospodářské komory, tady neřekl. Takže děkuji za pozornost a věřím, že Senát bude hlasovat moudře, aby ten nejvyšší společenský zájem byl zajištěn. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo.
Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je kolega Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane
ministře, budu velmi stručný, ale řekli jste si o to. I pan prezident naznačil, že by se nezabýval, dokonce i pan Štěch ještě předminulý týden mluvil o tom nezabývat se, pak zřejmě došlo k nějaké změně, teď nám zase sdělil tu kouzelnou novinku: Pojďme dříve do důchodu za vyšší důchod. Prostě to není možné. My nenajdeme žádné řešení, které bude výborné pro solárníky – to je krásný výraz – solárník – takový 73
jednoduchý a výborný pro ty chudé rodiny. Takové řešení není. Návrh pana kolegy Čunka je bezvadný. Ale je stejný jako kdyby navrhl, že kdyby vláda nařídila vyrobit nukleární bombu a prodat ji do Íránu, tak by za to možná byly zaplaceny všechny povolenky a energie na několik let, ale bohužel to také není řešení. Jenom připomenu pro pořádek – kdyby někdo říkal, že nevěděl, jak je tady zvykem. Nebudu tady číst ze svého příspěvku, který jsem přednesl v roce 2005, kde je všechno, co tady teď řešíme, napsáno, že není možné jeden litr špinavé vody čistit pěti litry čisté pramenité vody, byť nám tady soudruh Bedřich Moldan vyprávěl o tom – a ten nás tady ovlivnil, protože je renomovaný vědec a každému věří. A ten tady zblbnul i polovinu klubu ODS. Takže abychom si řekli, jak to bylo, takže dobře poslouchejte. Tomáš Julínek – ano, Jiří Liška – ano, Josef Pavlata – ano, Václav Roubíček – ano, Jiří Stříteský – ano, Jiří Žák – ano, Jan Hálek – ano, Robert Kolář – ano, Jaroslav Mitlener – ano, Alexandr Novák – ano, Miloslav Pelc – ano, Pavel Sušický – ano, Vítězslav Vavroušek – ano, Zdeněk Janalík – ano, Bedřich Moldan – samozřejmě ano, Vlastimil Sehnal – ano, Miroslav Škaloud – ano, Alena Venhodová – ano – a to je všechno, asi zde nebyli všichni. Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové: Karel Barták – ano, Václav Jehlička – ano, Petr Pithart – ano, Milan Špaček – ano, Zdeněk Bárta – ano, Adolf Jílek – ano, Rostislav Slavotínek – ano, Josef Vaculík – ano, Jiří Brýdl – ano, Josef Kalbáč – ano, Jiří Stodůlka – ano, Pavel Janata – ano, Ludmila Müllerová – ano, Milan Šimonovský – ano. Klub otevřené demokracie: Ondřej Feber – ano, Josef Jařab – ano, Richard Sequens – ano, Petr Fejfar – ano, Vladimír Schovánek – ano, Edvard Outrata – ano, Jan Horník – ano, Soňa Paukrtová – ano, Jiří Zlatuška – ano. A senátorský klub České strany sociálně demokratické, tehdy ještě malinkatý: Ivo Bárek – ano, Petr Smutný – ano, Alenka Gajdůšková – ano, Ladislav Svoboda – ano, Ladislav Macák – ano, Jan Rakušan – ano. Milan Štěch náhodou tady má nulu, protože měl nějaké jiné povinnosti, tak tu náhodou nebyl. (Smích v sále.) Senátorský klub SNK: Václava Domšová – ano, Liana Janáčková – ano, Igor Petrov – ano, Helena Rögnerová – ano, Jitka Seitlová – samozřejmě ano, Josef Zoser – ano. Nezařazení: Vlastimil Balín – ano, Jaroslav Kubín – ano. Někteří řeknou, ale z těch tady už mnozí nejsou, že, my jsme tady ani v té době nebyli. A já vám odpovím slovy Miloslava Šimka: Kdybyste byli, stejně byste hlasovali ano. Já jsem o tom hluboce přesvědčen. Takže já jenom konstatuji: Je to marné, je to marné, je to marné. Jestli si myslíme, že to tady teď vyřešíme ad hoc nějakými nápady, tak způsobíme více škody než užitku. A jestli máte zájem, tak si opravdu přečtěte, co jsem tady navrhoval, abychom k těm elektrárnám dali dynama, kterým by se točilo – vzpomeňte soláry ve Španělsku osvětlovány reflektory v noci. Prostě jakmile někdo vymyslí světovým rozumem nebo ekoteroristickým rozumem tyto blbosti, tak nemůžou přece dopadnout jinak, nebo emisní povolenky. To je největší zvěrstvo, s těmi se kšeftovalo. Já si pamatuji v teplárně, když jsme přišli na to, že nejlevnější je teplo nevyrábět, ušetřit ty povolenky a ty picnout. Zdá se vám to normální? To zase vymysleli nějací borci v Bruselu. To byl byznys od počátku. Správně to řekl pan senátor Čunek, žádné, že už něco zanedbali, to je vymyšlené, to není náhodou, to je naprosto systémové a všechny tyto tlaky a ty byznysy – a dnes jich tady byla celá řada a zažijeme jich ještě množství. Takže netrapte se, nebo se utrápíte. Jestli fakt věříte tomu, já nebudu hlasovat ani pro tuto verzi z principu, že bych nehlasoval ani tam pro to a řekl jsem to v tom projevu, proč pro ni hlasovat nebudu. Protože tyto blbosti prostě považuji za blbosti a nikdy pro ně ruku nezvednu.
74
A my se vždycky nachytáme, vždycky nachytáme. Že nás vždycky někdo přesvědčí, jak je to bezvadné a teď tady budeme – já jsem přečetl ta jména, protože už slyším, jak teď budou všichni říkat přesně to: My chceme, aby ti občané také nic neplatili, ale ČEZ, aby také neprodělal a nedej bože, ti solárníci. To je přesně to, co říkají na těch demostracích. Půjdete do důchodu dřív a budete brát víc. To je ale blbost, že? Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: S právem přednosti je
přihlášena předsedkyně klubu TOP paní Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní předsedající, pane ministře, dámy a
pánové. Bylo jasné, že projednávání tohoto návrhu zákona bude složité, komplikované. Všichni jsme dostali strašnou spoustu materiálů. Já jsem se snažila poctivě přečíst všechno, co jsem dostala od fotovoltaických elektráren, od všech průmyslových svazů. Přečetla jsem si záznam z veřejného slyšení, které tady v Senátu probíhalo. Já jsem osobně přesvědčena o tom, že každé rozhodnutí, které v tuto chvíli přijmeme, bude mít nějaké vady na kráse. Nicméně nějaké rozhodnutí zřejmě přijmout musíme a tak jsem vám chtěla říct, že já osobně budu podporovat vládní návrh zákona, byť jsem si vědoma toho, že tam je celá řada problémů. Chtěla jsem se tady zmínit o několika málo věcech. Za prvé emisní povolenky – my jsme rozdávali emisní povolenky v zákoně, kde byly emisní povolenky přifařeny přílepkem, jistě si na to vzpomenete. Já jsem se potom pokoušela sehnat 17 podpisů pod ústavní stížnost. Nepovedlo se mi to z toho prostého důvodu, že mezitím další skupina senátorů předložila jiný návrh, který zkomplikoval ten první návrh atd. atd. Já si myslím, že není žádný důvod k rozdávání emisních povolenek. Já osobně velmi podporuji jejich zdanění. Bohužel jsem se nedočetla v legislativním stanovisku to, co tady konstatoval kolega Čunek, že tam je nějaký legislativní problém. O tom legislativní informace k tomuto zákonu nic nepraví. Takže já nevím, v čem ten problém je. Osobně se domnívám, že to zdanění je zcela na místě. Ze všech materiálů, které jsem si mohla prostudovat, jasně vyplývá, že 15letá návratnost fotovoltaických elektráren je zachována. Já osobně se domnívám, že to stanoví zákon – jeden z těch, které jsme tady schválili. Čili tam podle mého názoru problém není. Problém je v tom, že skutečně České republice hrozí zvýšení cen elektrické energie, což může znamenat samozřejmě i značný dopad speciálně do těch energeticky náročných oborů, který Česká republika jaksi provozuje velké množství. Čili z tohoto důvodu já se domnívám, že vládní návrh zákona, ať může mít jakékoliv vady, je poměrně slušným kompromisem. Tím nechci říci, že tam nejsou problémy. Já jsem také proto, aby Energetický regulační úřad poskytoval informace o tom, jak dochází k těm svým závěrům a jsem toho názoru, že by bylo dobře podívat se na společnost ČEZ. To si všechno myslím, ale za dané situace si myslím, že jaksi ten návrh, který tady je, je kompromisním návrhem a rozhodně nevede k likvidaci fotovoltaických firem a zaručuje jim původně zákonem deklarovanou 15letou návratnost. O tom jsem přesvědčena hluboce. Takže ještě bych se možná dotkla těch ústavních problémů, kterými jsem se také zabývala, neboť to samozřejmě Senátu přísluší. Já jsem toho názoru, že retroaktivita, která je tomuto zákonu vytýkána, je ta nepravá retroaktivita. Pokud by tam byla pravá, tak bychom měli opravdu velký problém, jak pro tento návrh zákona hlasovat. Nepravá retroaktivita je přípustná. Jsou zde výjimky, kdy je nepřípustná, a pokud by takový návrh dostal k dispozici Ústavní soud, tak Ústavní soud by posuzoval míru společenských potřeb České republiky právě proto, že se jedná o tu nepravou retroaktivitu a sledoval by i veřejný zájem České republiky. 75
Pokud jde o to, jak tady bylo řečeno, že poslanci přijali pozměňovacím návrhem jaksi nad rámec toho vládního návrhu zákona – chci upozornit, že jsem spolu se svými kolegy senátory poslala Ústavnímu soudu, aby posoudil, zdali přijetí tzv. komplexního pozměňovacího návrhu je v pořádku. Ústavní soud shledal, že tento způsob je v pořádku. Já jsem pevně doufala, že řekne, že komplexní pozměňovací návrh je něco jako přílepek, ale nestalo se tak. Takže když si zhodnotím všechna pro a proti, tak podpořím tento návrh zákona, byť jsem si vědoma všech problémů, které má a myslím si, že získal v České republice řešení rozumné. Ještě jsem chtěla poslední věc. Pan kolega Čunek tady navrhoval nukleární daň. Já myslím, že rozumím, z čeho to vyplývá. Já musím říci, že mně by se velice líbilo, kdyby nukleární energetika byla zařazena mezi obnovitelné zdroje energie. Možná bychom se tady už nemuseli bavit o fotovoltaických elektrárnách. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vystoupil spíše z pozice hospodářského výboru, který má i energetický podvýbor a nebudu hovořit o věcech, o kterých hovořili mí kolegové. Chci říci, že pro mě je to obrovský kontroverzní zákon, nejsem ve střetu zájmů. Nejsem příznivcem fotovoltaických elektráren. Souhlasím s vystoupením s kolegou Čunkem a pokud jsem pozorně poslouchal kolegu Sefziga, tak on, když potřebuje na rozdíl od pana ministra možnost arbitráží apod., tak jedině co by nám zbývalo, abychom se zachovali čestně, zamítnout tento zákon. Jsem toho názoru, co tady říkal předseda Senátu Štěch – já bych chtěl říci z pohledu svého výboru, předsedy hospodářského výboru. Je to tak, jak se kolega Kubera odvolává na vystoupení – dva roky jsem se dotazoval a bojoval jsem proti tomu, aby se fotovoltaické elektrárny nestavěli na zemědělských nejlepších půdách v rámci naší republiky. Proč například, když my jsme byli před měsícem s naším výborem ve Spolkové republice Německo, tam neexistuje fotovoltaika na zemědělské půdě, pouze na střechách apod. A podívejme se na tu strukturu těch uživatelů. 98 procent, kteří jsou na střechách a rozpadlých budovách vyrábí pouze 6 procent fotovoltaicky a ti, kteří mají obrovské peníze nakupovali hektary i na našem okrese v turistické zóně, tak si vyrábějí ten zbytek 94 procent a chtějí velké zisky. To je pokud se týká k zemědělské půdě. Pokud se týká ceny, já jsem koncem roku 2006 nastoupil do Senátu a pokud jsem si nechal zpracovat analýzu – v roce 2006 po tom, kdy byla navržena výkupní cena 6,50 pro fotovoltaiky srovnatelná s Německem – v Německu ji v tom roce snížili a my zvyšujeme na 220 procent, takřka na 13 Kč, tady si myslím, že je jeden z těch základních problémů, proč k tomuto došlo. Pokud se týká výboru, před hlasováním jsme požádali ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu a upozorňuji zde přítomného pana ministra o tři záležitosti – zda neporušujeme Ústavu, o mezinárodní ochranu investic a pana ministra jsme požádali – třetí bod – o formulaci podnikatelského prostředí. Pokud se týká té třetí oblasti, myslím si, že byla zpracována dobře, ovšem já se ptám, proč tyto dopady na podnikatelské prostředí, na občany i na průmysl apod. čím tady dneska argumentujeme, proč už nebyly stanoveny v okamžiku zvýšení té ceny o 220 procent z 6 Kč na takřka 13 Kč, v tom je myslím jasný důvod, proč je zaděláno na tento průšvih.
76
Domnívám se, jak tady zaznělo – já jako předseda výboru za poslední tři týdny jsem byl doslova pronásledován všemi stranami ve dne v noci a myslím si, že necitlivost, která je v tom zákonu u tepláren, které nemají s fotovoltaikami nic společného, si myslí, že dostanou emisní povolenky zdarma – investovali a nyní jim budou tyto emisní povolenky zdaněny. A poněvadž u většiny z nich byly povinny stanovit cenu tepla svým spotřebitelům do konce listopadu, nemají šanci v současném období nijak reagovat a půjdou v příštím roce do ztráty. To je pokud se týká těch tepláren. Další negativum, které tady vidím – já se domnívám, že nejhorší je, že řešení těch problémů způsobených nekvalitní prací ať zákonodárců, ministerských úředníků či ministrů, jak o tom hovořil pan kolega Čunek, a rušení stanovených podmínek zpětně – a to se týká nejen fotovoltaiky, ale i např. stavebního spoření apod. podlamuje důvěru občanů a podnikatelů v to, že my všichni společně jsme schopni zabezpečit právní stát, který bude garantovat to, co řekne. A teď si představte, že někdo chce v důchodové reformě, tak jak byl v minulém týdnu článek, kolik bilionů v rámci důchodové reformy se odvede soukromým fondům. Kdo v této situaci může těmto slovům věřit, že s těmito penězi bude zacházeno tak, jak má být. Já myslím, že zůstává řada nezodpovězených otázek. Když si vezmu poslední jednání se zástupci chemického průmyslu, tak bych měl dotaz na pana ministra. Oni mně argumentují tím, že ceny energie v České republice jsou v průměru vyšší o 25 % proti EU a proti SRN o 9 %. Pokud jsem v posledních dnech pozorně poslouchal, protože nejsem odborník v této oblasti, činil jsem si svůj jediný závěr, i na základě dalších analýz, tak jak je tady předložil kolega Čunek, že ta mediální kampaň proti nám, totéž se stalo minulý týden i ze strany ERU – "buď Senát odsouhlasí, pak dostanete nárůst 4,5 %, národe, když neodsouhlasí, bude to 11 %", je svým způsobem pro mě snaha, pořád držet vysoké ceny energie v tomto státě. Přistoupím k závěru. Jako předseda výboru pro hospodářské záležitosti požádám vládu, aby předložila v termínu do 31. ledna 2011 senátorům zprávu obsahující statistické údaje o skutečně instalovaném výkonu solárních elektráren k 31. 1. 2010 a o čisté spotřebě elektřiny v ČR v roce 2010. Chtěl bych, aby součástí zprávy byla kalkulace přenesení vícenákladů na výrobu elektřiny v solárních elektrárnách na konečnou cenu elektřiny pro spotřebitele. Zahrnuto by to mělo být i meziroční snížení ceny surové elektřiny na pražské burze. Uvedené údaje budou podkladem pro vyhodnocení potřebnosti a vhodnosti přijatých opatření zahrnutých v tomto zákoně a tak jak zde padlo, do roku podle mého názoru by mělo být nalezeno systémové, legislativně správné řešení zdrojů na krytí vícenákladů na podporu výroby elektřiny ze slunečního záření. Ten svůj poslední bod, pane ministře, zašlu písemně. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že paní místopředsedkyně nechce využít práva přednosti, budeme postupovat podle přihlášení. Čili paní senátorka Rippelová. Senátorka Jiřina Rippelová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a
kolegové. My jsme tady na poslední schůzi Senátu v uplynulém funkčním období projednávali čtyři důležité ekonomické zákony. Jedním z nich byla také novela zákona o stavebním spoření. Někteří z nás tento zákon kritizovali, a kritizovali ho proto, že měnil pravidla uprostřed hry. V případě změny tohoto zákona podle mého
77
názoru existují podobné problémy a pochybnosti, a tyto pochybnosti se týkají retroaktivity, o které tady již bylo hovořeno. Pokud mám shrnout problém, který se týká případné retroaktivity, tato novela zákona zavádí dodatečné zdanění. Toto dodatečné zdanění má snížit státní podporu, k níž se však stát zavázal ve formě neměnné. Dodatečné zdanění se má týkat pouze vybraných solárních elektráren a dostatečné zdanění má být na vybrané elektrárny aplikováno pouze po omezenou dobu. Všichni si určitě uvědomujeme, že předložený návrh je politicky velmi citlivý. Bylo tady o tom hovořeno. Uvědomujeme si eventuální dopady na zvýšení cen elektřiny pro domácnosti a podniky. Ale určitě ta politická účelnost řešit tento zákon je dozajista nesporná. Já si však myslím, že bychom si měli uvědomit a je potřeba uvést také to, že hodnoty právního státu a právní jistoty jsou neméně důležitými hodnotami, které mají ústavní charakter a jako s takovými s nimi musíme pracovat, musíme také zvažovat následky, které může jejich porušení přinést. Návrh, který je obsažen v senátním tisku 379, je podle mého názoru problematický především z hlediska právní jistoty a předvídatelnosti práva. Pan ministr tady říkal, že byly zpracovány právní studie zcela určitě lidí, kteří jsou odborníky ve svém oboru. Některé z nich znám. Nicméně konečný verdikt může vynést jen a jen Ústavní soud nebo soudy obecné. Musíme si také uvědomit to, že porušení povede k oslabení důvěry ve stát a jeho právo a ptám se – bude platit "slovo státu platí". Může mít ale toto oslabení důvěry také podobu konkrétní právní odpovědnosti. Zákon, k jehož změně má dojít, garantuje pevnou výkupní cenu vyrobené elektřiny po dobu 20 let, a to v úrovni odpovídající roku, v němž byla elektrárna uvedena do provozu. Toto pravidlo platí každého provozovatele. Vzhledem k technologickým limitům a platným předpisům nemůže být bez této veřejné podpory výroba elektřiny fotovoltaickými články rentabilní. To byl ostatně snad také důvod, proč byla veřejná podpora zavedena. Řada provozovatelů, ne-li všichni, stavbu své elektrárny financovala prostřednictvím bankovního úvěru při sjednání podmínek; pro jeho poskytnutí byla započítána jako významný faktor nejen rentabilita výroby, ale také výše veřejné podpory. Pokud by byla výše veřejné podpory jiná, řada úvěrů by pravděpodobně nebyla poskytnuta a řada elektráren by nevznikla. Na mě se určitě jako na většinu z vás obrací investoři. Konkrétně z mého regionu se na mě obrátili dva mladí hoši, kteří rekonstruovali kravín v bývalém zemědělském družstvu. Na střeše tohoto kravína vybudovali fotovoltaickou elektrárnu, na kterou si vzali úvěr. Teď, když přišli do peněžního ústavu s obavami, co bude, tak jim banka řekla jedno slovo: To je váš problém, to si řešte vy, to my řešit nebudeme. K čemu může vést schválení návrhu? Samozřejmě k tomu, že řada bankovních úvěrů nebude moci být splácena. Je také pravdou, že někteří provozovatelé elektráren rentabilní zůstat mohou na úkor svého plánovaného zisku, nyní ale pravděpodobně zkrachují. Stane se tak ale z rozhodnutí státu, který se nejprve k výplatě podpory po dobu 20 let zavázal, aby po několika měsících oznámil, že podporu cestou jejího zdanění výrazně sníží. V prvé řadě je tedy v rozporu s principem právního státu předvídatelnost jeho chování. Taková ztráta důvěry může být osudová ve chvíli, kdy se opět stát chce při přípravě důchodové reformy zavázat k tomu, že nastavená pravidla budou fungovat i za 20 – 30 let a že stát svoji roli v podpoře reformy neopustí. A já se ptám – bude tomu tak?
78
Také po této zkušenosti lze namítat, že za dva, tři roky to prostě může být jinak. Návrh podle mého názoru je problematický také z toho důvodu, že se má vztahovat pouze na vybrané provozovatele elektráren, nikoli na všechny stejným způsobem. Přitom každý z provozovatelů jedná v souladu se zákonem, který stát, potažmo Parlament svobodně přijal. V tomto případě se jedná o – nebo může jednat – porušení rovnosti, která patří mezi další základní principy právního státu. Z výše uvedených důvodů považuji návrh zákona za problematický, ačkoli je politicky účelný, považuji za pochybné, zda je zároveň v souladu se zásadami právního státu. Domnívám se, že výsledek případného řízení před Ústavním soudem nemusí být pro stát nakonec příznivý. Existuje relativně vážné nebezpečí arbitrážních řízení, protože řada provozovatelů a všechny úvěrující instituce mají zahraniční vlastníky. Výsledek arbitráží lze jen obtížně předjímat. To řeklo i stanovisko naší legislativy. Vzhledem k tomu, že se jedná o potenciální zmaření investice zásahem státu uprostřed hry, nelze vyloučit náhrady vzniklých škod ze strany státu. Potom ovšem vzniklé škody neuhradí nikdo jiný, než daňový poplatník formou daní nebo dalších škrtů, a to možná i v sociální oblasti, možná také oběma způsoby. Může se tedy stát, že dojde jen k omezenému nárůstu ceny elektřiny, který ale bude doplněn o zvýšené nároky na státní rozpočet. Stát je podle mého názoru v o to slabším postavení, že si sám stanovil pravidla, podle nichž bude podporu vyplácet. Připomínám také, že Ústavní soud není příliš nakloněn změnám pravidel uprostřed hry. Je otázkou, zda princip proporcionality, který tady byl tady také zmiňován, může převážit nad porušením principu předvídatelnosti práva. Na výsledek arbitráží však ani udržení zákona v řízení před Ústavním soudem nebude mít pravděpodobně žádný vliv. Prostřednictvím paní předsedající – panu kolegovi Sefzigovi – ten apel, vše, co tady teď je řečeno, již dávno předtím, nebo před několika týdny bylo řečeno na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud toto by mělo být bráno jako přitěžující, důkazní břemena při případných soudních řízeních, všechno to, na co tady upozorňujeme, bylo řečeno v Poslanecké sněmovně. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Panu senátoru Sefzigovi vyřídím. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Šebek. Senátor Karel Šebek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dnes jsme postaveni před úkol řešit problém, který s výjimkou těch, které jmenoval pan kolega Jaroslav Kubera, mnohý z nás nezavinil. Po pěti letech smutně konstatujeme, že přání se nestalo otcem myšlenky. Nedošlo k inovaci a technologickému zázraku. I přes snížení výrobních cen komponentů fotovoltaických zdrojů zůstává silová energie z fotovoltaických elektráren bezkonkurenčně nejdražším a nejnespolehlivějším zdrojem elektrické energie. Zkusme si položit jednoduchou otázku, jaký je asi právě teď, v tuto vteřinu podíl fotovoltaické elektřiny čerpaný z elektrické sítě na osvětlení a vytápění tohoto sálu. Fyzikální zákony na rozdíl od těch z naší dílny, platí za všech okolností a na 100 procent. Věřím argumentům pana ministra v roli předkladatele. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., senátní tisk 379, považuji v dané chvíli za nejlepší z možných řešení a podávám návrh na jeho schválení. Děkuji za pozornost.
79
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Čunek. Senátor Jiří Čunek: Ještě jednou se hlásím do rozpravy. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych přece jenom upozornit na to, že dnes máme určitý komfort aspoň v tom, že vidíme, jak to s těmi cenami u nás i v Německu bylo. Když si uděláte jednoduchou linku, tedy skokovou horizontální, tak jak to zákon v roce 2005 řekl, všichni si tady můžeme mýt hlavu jak chceme, já jsem jenom při slovech pana kolegy Kubery zamáčkl slzu, když jsem viděl, kolik tady bylo senátorů za KDU, byť hlasovali v tomto případě špatně. Nicméně když si tam dosadíte skokově těch 5 %, které by mohly a měly jít tehdy pryč, tak je to o 20 % níže. Takže ta diskuse je teď o tom, jak to rozpětí je veliké. Ovšem mohlo být skutečně o 20 % jinde. Také se ptám, když v roce 2010 v Německu mohli jít po jiné křivce, změnit zákon – oni změnili zákon kvůli tomu, aby ta křivka vypadala jinak, to vidíte – tak proč jsme to neudělali my. To je největší problém. Čímž nechci nás, či ty, kteří schvalovali tento zákon, vyvinit z toho, že už tehdy to bylo špatně. Ale dalo se to spravit. Nebyl to žádný problém. K tomu, co tady říkal pan předseda Štěch s ohledem na mé návrhy – samozřejmě, proto jsem je navrhl tak, aby mohly být hlasovány samostatně a aby tento zákon mohl začít platit od 1. 1. Někteří se tady vyjadřují, zda provozuji nebo neprovozuji. Já jsem bohužel nepostavil žádnou solární elektrárnu. A bohudík, když vidím ten stav, jaký je v české vládě a státě, tak jsem tomu velmi rád. Ještě jedna věc k paní kolegyni Paukrtové. To znamená, že solárníci nepadnou. Na tom příkladu, který tady byl řečen, kterých bychom možná mohli opakovat mnoho, ano, nepadnou ti, kteří k tomu mají investice. To znamená, mají ještě zdroje, kterými to dokryjí. Ale padnou ti, kteří se vyčerpali ze svých zdrojů a ti budou chtít po bance, aby prodloužila splatnost jejich úvěru, tedy rozložila ho do delší časové osy, a teď jim banka zcela po právu řekne: Kdo mi zaručí, že to budou ty tři roky – nebo ten rok. Možná ten rok snad ještě. Proto ten návrh tady je. Ale vždyť ten stát ještě "předevčírem" říkal něco jiného. Teď slibuje, že za tři roky to bude jinak. Ale ono za tři roky může být ještě krize, tak to zase bude jinak. Zkrátka banka řekne ne, to se vztahuje do ekvity, neboli do toho, co zaplatíte vy. To je váš příspěvek. Toho se bojím. To znamená, že především ti malí a drobní skutečně padnou. Poslední věc – proč je to tak s cenami ČEZ. Proto, že si dělá již dlouhou dobu co chce. Když se na to díváme z trošku větší výšky, tak je to úsměvné. Většinou v létě dojde k tomu, že ČEZ ohlásí, že dojde k výraznému zvýšení cen energie pro nějaké důvody. Pak se všichni "vyhrůzíme", potom dojde k tomu, on zvýší cenu zhruba jen o polovinu toho, co avizoval, a všichni jsou spokojeni. Nicméně ta cena vůbec zvýšena být nemusela. Jestliže v Lipsku došlo za poslední dva roky u silové elektřiny k 35procentnímu poklesu, tak potom ta regulovaná složka, což jsou přenosy atd., měla právo být zvýšena, tak jak to povolil ERÚ? Já tvrdím, že ne. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane kolego. Pan
senátor Horník. Senátor Jan Horník: Dobrý den, paní předsedající, pane ministře, kolegyně
a kolegové. Bylo zde již mnoho řečeno, řekl bych skoro všechno, kolegovi Kuberovi – prostřednictvím paní předsedající – bych chtěl vzkázat: Ano, já jsem hlasoval pro ten zákon jako mnozí z nás, kteří tady dneska sedíme. Nestydím se za to. Alternativní zdroje energie je budoucnost tohoto světa. Nám nic jiného nezbude. 80
Fosilní paliva dojdou a já bych je chtěl zachovat co nejdéle pro budoucí generace, například pro chemický průmysl. Proto hledáme cesty, jakým jiným způsobem využít energii slunce, protože i uhlí je pouze nakumulovaná energie slunce, nic jiného to není. Já musím říci, že mně se nelíbí stav podkrušnohorské oblasti. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že se pomaličku pracuje na tom, jak se prolomí limity. Protože se bude říkat "energie je drahá, a proto musíme prolomit, občané, bohužel, není jiného zbytí". Já mám dojem, že tam se to všechno hrne. Jsou dvě velké lobbistické skupiny v Parlamentu, zejména v Poslanecké sněmovně. Jednou z nich byli myslivci, kteří hrozně dlouho převažovali, byli schopni prolobbovat cokoli, a druhou byli energetici. Samozřejmě energie je věc, elektrická energie, která se dá velmi dobře měřit. Na základě toho se dají dobře vybírat daně. Na základě toho jsou také pro mě neadekvátní zisky energetických společností. Kolega Čunek říkal, že se snížila cena silové energie v sousedním Sasku – v Lipsku, to je Sasko o nějakých 35 %. Na burze. To je jediná výhoda, že dneska elektrická energie je na burze. Protože kdyby stanovovala cenu ERU, tak kdoví, co by se tady dneska dělo. Takže finanční prostředky, které my, spotřebitelé platíme za jednu vyrobenou megawattu, přece klesají. Já jsem zmiňoval čísla na našem výboru – 20 %, 25 %. Někdo říkal, abych se nedivil, že to může být až 50% v našem případě, České republiky, u ČEZu. Kdyby to bylo jen 15 %, tak mi jednoduchými počty vychází, že snad by se ta kompenzace mohla vyrovnat. Mě zatím nikdo nepřesvědčil, že tomu tak není. Včera jsme chtěli adekvátní data na MPO a od zástupců ERÚ. Bohužel jsme je nedostali. Jediné, z čeho máme jako legislativci možnost dneska čerpat, je z oficiálních zdrojů energetických společností, z webových stránek ERÚ a z toho, co kde vyhrabou novináři. Naštěstí pro nás. Proč tady rozhodujeme o takové materii, o desítkách miliard Kč, a nemáme tato adekvátní data! Proč nám je není nikdo schopen předložen. Materiál, který můžete najít na stránkách ERÚ, který se týká instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren, podle měsíčních zpráv ERÚ o provozu elektrizační soustavy, nám říká následující: K 30. 9. 2010 bylo celkem dáno do provozu 645 megawatt. Ale licence byly uděleny na 799 megawatt. Když se potom podíváme na podrobné tabulky, které tam lze nalézt, zjistíme jednu zajímavou věc. Oni berou a počítají přírůstky měsíční, a jsou tam samozřejmě přírůstky i na fotovoltaiku. Když si tyto přírůstky ze stavu nula, já to mám z roku 2008, konec roku 2008 bylo 11 megawatt instalovaných. Součet měsíčních přírůstků k devátému měsíci tohoto roku dává 634 megawatt. Dohromady jsme u 645 megawatt. Ale ERÚ udává 799. Já se ptám, kde je oněch 154 megawatt. To mi nebyl včera schopen nikdo vysvětlit. Je to rozdíl 24 %, pane ministře. To jsou obrovské peníze, to je jedna čtvrtina. Jak to tedy ve skutečnosti je? Co je připojeno? Co skutečně dostalo licence? Tam je, mám dojem, pět let uvedení do provozu. Já se totiž domnívám, že ani vaše ministerstvo ty podklady nemá a že cena vysněná, já teď nevím, kolik to je, to je těch 540 nebo kolik korun, kde jsem to četl, která byla stanovena na základě vzorce, který stanovuje cenu na krytí vícenákladů, na podporu obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, tak tento vzorec obsahuje nedefinovaný korekční faktor a nedefinovanou cenu za administraci. Takže kdo to stanovuje? Jaký úředník má slovo? Kdo si tady s námi hraje? Není ten úředník někomu zavázán? Nějaké energetické společnosti? Nedivil bych se ničemu. Jak koná dozorčí rada? Máme tam bývalého ministra průmyslu a obchodu. Já mám dojem, že by se také o to ČEZ měl zajímat, protože podle mně má skutečně
81
nepřiměřené zisky. A bude je mít o to vyšší, o to spíš my schválíme tento návrh zákona. Pane ministře, vy jste na začátku zmiňoval, že bude instalováno 1800 megawatt. My jsme se včera dozvěděli, že to bude 1500 megawatt plus minus 100 megawatt. Už je zase úplně jiné číslo, protože tím bych přicházel na 1600, vy říkáte 1800, my máme poslední čísla k 1. 10. 2010. Řekněte mi někdo, jaký je stav dneska. Je boom, je konec roku, všichni chtějí buďto připojovat nebo ještě získat licence, ale kolik těch licencí bylo vlastně rozdáno? Můj dotaz k vám, k vašemu ministerstvu by byl následující: Kolik megawatt z OZE a zvlášť z fotovoltaiky je aktuálně připojeno v síti. Na kolik instalovaného výkonu byly vydány licence u fotovoltaiky. Na kolik dalších megawatt instalovaného výkonu u fotovoltaiky jsou podány žádosti o licence. Dotaz, jestli budou uspokojeny, nebudou uspokojeny. A kolik bude připojeno, to už jsem zmiňoval před chvílí, do konce roku 2010 a s výhledem do února 2011. Vážení přátelé, není možné, že se někdo mýlí? A že se může stát, že společnosti – a jedna z významných to již udělala na základě jejich inzerovaného článku – jdou s cenou dolů. To znamená, dochází k jakémusi vyrovnání. A co se bude dělat s těmi penězi, které my jako spotřebitelé zaplatíme? Kde to skončí? Někde ve státním rozpočtu, nebo u těch společností, které by to měly odvést, my si to od nich vezmeme. Já přesně nechápu, jak tento model funguje. Dozvěděli jsme se včera, že v roce 2009 byly vybrány tři miliardy Kč, obdobně jako letos, a z toho dvě miliardy – jedna miliarda byla vyplacena každý rok, to znamená, měli bychom mít čtyři miliardy plus. Ale jestli je to pravda, já nevím, to zaznělo včera na našem výboru. Chtěl bych se zmínit ještě o jedné věci. Trochu mě mrzí změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak jak je navržena. Chápu zvýšení finančních prostředků za odvod, to je asi dobře. Ale proč zase samosprávy byly "kráceny" a ze současných 40 % poníženy na 10 % v odvodu do rozpočtu samospráv. V absolutních číslech je to stejné, protože navýšení bylo čtyřnásobné, když jdeme na 10 %, obce dostanou totéž. Kolega Kubera říkal, jak nám stát pořád přidává na administrativě. Toto je jedna z možností, že aspoň někde, v nějakých regionech, kde se něco bude dít, bychom do obecních pokladen mohli dostat trošku víc peněz. Věcí, kterých by bylo možno tady říci k tomuto zákonu, je o hodně víc. Ale já bych byl nerad u toho, abych hlasoval pro tento zákon, a za dva měsíce, nebo za tři bych se dozvěděl, že to byla chyba a že se to vlastně nemuselo vůbec takto dít, protože to tak dramatické nebude a že možná bez tohoto zákona se dostaneme na navýšení ceny elektrické energie na oněch šest vytoužených procent, o 5,7 %, která se uvádějí. Myslím si, že s rychlostí, tak jak tento zákon byl připraven, jak nebyl dostatečně projednán, jak jsou kolem něj velké dohady, zejména v oblasti právní – mám dojem, že tady byla zmiňována advokátní kancelář Kříž a spol. – kdo nám zaručí jejich právní výklad? A co když se mýlí? Kdo pak zaplatí ty miliardy? Jsou na to pojištěni? Já nevím. Ale já tomu všemu trošku nevěřím. Možná, že někdo mě zná jako podporovatele alternativních zdrojů energie, ale o tom to dneska není. Já bych se nerad mýlil a nemohu pro novelu tohoto zákona hlasovat, protože je tam pro mě moc neznámých a domnívám se, že někdo s námi hraje betla a že naše největší společnost v republice vůbec, TOP jedna, v podstatě nafoukla uměle bublinu a chce si udržet pouze vysoké zisky pro tuto firmu. Děkuji.
82
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A
dalším přihlášeným je pan senátor Adolf Jílek. Senátor Adolf Jílek: Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Začínám čím dál víc litovat, že jsme Kuberův návrh neodhlasovali, protože mám ten dojem, že do 19.00 hodin budeme mít tady zábavu a budeme se pořád točit v kruhu, jak jsme se točili na výboru, jak jsme se točili na podvýboru. Pořád to bylo o jednom a o tomtéž. Já jsem říkal jednu věc. Jsem tady deset let a za tu dobu jsem zažil již jednou obrovskou masáž od různých lobbistů a dalších lidí, podobnou, jak je teď. Víte, kdy to bylo? Když jsem zpravodajoval myslivecký zákon v roce 2001. Tehdy to byli především ti, kteří na tom měli svůj zájem jako spíš bych řekl pocitový nebo citový. Teď jde o peníze, o nic jiného nejde, než že jde o peníze s plnou parádou. Buď to budeme platit všichni a ti, kteří do toho vletěli na poslední chvíli, budou mít dobré zisky, a nebo budou mít menší zisky a my tolik platit nebudeme. To je základ, o kterém se tady bavíme a mluvíme spoustu krásných věcí. Já nechci litovat ani trošku ty, kteří do toho vletěli na poslední chvíli, dali do toho svoje poslední peníze, prodali firmu, vzali si úvěr, a teď brečí. Tuhle jsem se bavil s kamarády, kteří mají také firmu, měli poměrně slušný cash-flow, banka za nimi přišla a nabídla jim, že jim k tomuhle dopůjčí tolik a tolik peněz, ať jdou do tohoto podnikání, více méně je do toho tlačila. Oni si udělali svoji rešerši, zjistili, že celé toto podnikání je postaveno na jedné věci, a to je na státní dotaci, která je sice v zákoně, ale stačí jedno zvednutí ruky a dotace bude úplně jiná. A celý projekt, tak jak je postaven, se zhroutí a nebo bude podstatně nevýhodnější. A uvědomili si, že v zákoně je na začátku napsáno, že garantují návratnost do 15 let s tím, že 20 let je licence. A uvědomili si, že je to podnikání, které je rizikové, navíc teď výhodné je podle zákona, ale je nemravné, protože odírá všechny ostatní, protože celý problém je v těch pěti procentech. Jestli si to někdo neuvědomuje, tak v původním zákonu těch pět procent nebylo, ty se tam dostaly až v Poslanecké sněmovně. Tehdy vláda, když předkládala tento návrh Poslanecké sněmovně, protože aby se rozběhla fotovoltaika, bylo nutné dát dotaci, bylo nutné říci, hele, když to bude do 15 let, to splatíte, těch pět let máte čistý zisk, ano. To bylo díky tomu, kolik stály články, kolik stály konstrukce, kolik stálo to všechno ostatní. Mezitím se událo něco, co je ve světě a v technice normální, to znamená tím, jak se toho začalo vyrábět podstatně víc, jak výroba přešla do Číny z rozvinutých zemí, tak ceny spadly tak, že návratnost je teď pod 7 let, a to už je opravdu jako velmi dobrý job, když si uvědomíte, že zaplatíte 30 a vyinkasujete po 20 letech 100. To je zajímavé, to v každém případě je zajímavé. Ale kdo to platí? Platíme to všichni. A povídání, které jsem zažil na výboru, i když hoši z fotovoltaické asociace nám říkali, stát se zavázal, stát to dá, stát to někde vezme. Kde jsou ty peníze, které má stát? To jsou peníze z daní, ano. Bavme se tedy o tom, jestli to budeme platit přímo my v nákladech za cenu energie a oni z toho budou mít větší zisky, anebo řekneme, hele, z těch zisků zaplatíte větší daň, a vlastní dopady nebyly tak hrozné. To je celý problém, který tady je. A jde opravdu jenom o peníze, o peníze úzké skupiny, která na tom chce vydělat, a nebo o peníze podniků, drobných živnostníků, ale i nás občanů, protože každý z nás je připojen na elektrickou energii. Neznám nikoho, kdo žije v jeskyni a svítí petrolejkou. To jsou věci, u kterých jsem chtěl, abychom si je uvědomili při tom, když tady budeme hlasovat, protože je to zamotané. To, že jsme o tom mluvili víc než před dvěma roky, Jirka Bis určitě přisvědčí, že jsme žádali vlády, aby s tím něco udělaly.
83
Jedna vláda, kterou jsme žádali jako podvýbor, bohužel padla, druhá tvrdila, že je na čtyři měsíce, pak to bylo rok a půl. A když se kolem pohybuje spousta lidí, kteří nemají zájem, aby se něco stalo, tak je to až tady. To znamená, jsme tady víc než po dvou letech. A kdyby těch 5 % bylo už dávno pryč, mohli jsme být na reálné ceně zcela legálně a nebyl tady tento problém, který tady bohužel je. Je to špatné řešení. Ale podle mne ta ostatní řešení jsou ještě horší. Přikláním se k návrhu jak předsedkyně klubu, tak kolegy Šebka, schválit, i když vím, že je to špatně. A pak jsem chtěl říci ještě jednu věc. Nemohu podpořit návrh doprovodného usnesení, protože znám nukleární zbraň a neznám nukleární daň. Odvod do atomového fondu existuje, toto by bylo ještě něco navíc. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A
jako další vystoupí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážená
paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já už nebudu opakovat to, co tady bylo řečeno. Musela bych asi jinými slovy mluvit, ale asi bych hovořila o podobných věcech, jak o nich mluvil pan senátor Hajda, paní senátorka Rippelová, pan senátor Čunek nebo pan senátor Horník. Chtěla bych ale říci, že tím zásadním problémem, který je, a nejenom v oblasti energetiky, je nekoncepčnost. To je ta příčina, proč tu dneska stojíme a mnozí říkáme, je to špatně, ale "holt" co je menší zlo. Nepracuje se a nepracovalo se s energetickou koncepcí. Energetická koncepce byla přijata pro ty, kteří to nevědí, v roce 2004. Od té doby byla sice snaha ji aktualizovat, ale nicméně nikdo, následující vlády se jí neřídily. A tak mohlo vzniknout to, o čem tady mluvil Jirka Čunek a někteří další. Energetická koncepce musí jasně a zřetelně stanovit energetický mix, a pak už je všechno další v podstatě matematika, pokud jsou samozřejmě věci dělány poctivě a nepromítají-li se tam jiné zájmy. Toto by mělo být pro nás skutečně velké poučení pro všechny další kroky v této oblasti. Dovolím si tedy v této souvislosti upozornit na to, že Evropská komise 10. listopadu schválila a předložila dlouho očekávanou strategii Energy 2020. Nastínila směr, kterým se bude energetická politika ubírat na evropské úrovni. Tato strategie se soustřeďuje na pět prioritních směrů – úsporu energie, celoevropský integrovaný energetický trh s odpovídající infrastrukturou, zajištění bezpečné a cenově dostupné energie díky aktivnímu přispění spotřebitelů a posílení pozice Evropy jako lídra v oblasti energetických technologií a inovací a koordinaci energetiky směrem ke třetím zemím. Evropská komise si dala závazek, že navrhne do poloviny příštího roku investiční pobídky a inovativní finanční nástroje. Konstatuje, že je nutno posílit konkurenceschopnost průmyslu skrze zvýšení jeho energetické účinnosti a zlepšit účinnost v energetických dodávkách. Komise si vytyčila rok 2015 jako lhůtu pro vytvoření celoevropského integrovaného energetického trhu, včetně zajištění dostatečné infrastruktury. Odhaduje, že v dalších deseti letech bude nutno zafinancovat celkem jeden bilion eur do energetické infrastruktury. V oblasti výzkumu a vývoje bude dál posilovat technologie a inovace. Bude implementován SET plán spuštěním čtyř velkých celoevropských projektů a zajištění 84
dlouhodobé technologické konkurenceschopnosti skrze výzkumnou iniciativu pro nízkouhlíkové technologie v objemu jedné miliardy eur. A to mají být hlavní stavební kameny v této oblasti. Komise chce nadále rozšiřovat energetické společenství. A já už jsem tady hovořila o tom, že i Evropský parlament přišel s iniciativou vytvořit evropského energetického společenství, a to na bázi posílené spolupráce. To je rámec, ve kterém se pohybujeme. A my máme možnost udělat z energetiky, z celé oblasti energetiky prioritu pro náš hospodářský rozvoj, podpořit vědu a výzkum v této oblasti, technické vzdělávání, ale také oblast strojírenství v oblasti energetiky a celou další infrastrukturu v této oblasti, čímž myslím zase vše i se vzděláním, vědou a výzkumem a s materiálně technickou základnou. Máme možnost podpořit vědu a výzkum této oblasti a podpořit potenciál, který zde ještě je, ať už v lidských zdrojích, ve strojírenství, v tom, co pořád ještě známe a umíme. Jenom tak totiž budeme schopni využít to, o čem jsem teď tady hovořila, včetně financí, které do této celoevropské oblasti půjdou. Jenom tak můžeme podpořit hospodářský růst ČR a být skutečně konkurenceschopní. To ovšem chce energetickou koncepci z roku 2004 silně aktualizovat a projednat v širokém společenském konsensu, ať už politicky či mezi experty. A pak samozřejmě vyvinout veškeré úsilí, aby tato koncepce byla skutečně realizována, aby byla dlouhodobě dodržována. Kolegyně a kolegové, vnímám současnou situaci kolem návrhu tohoto zákona. Nemohu samozřejmě souhlasit se zvýšením cen elektřiny. Ale tak jako už někteří přede mnou, i já mám velké pochybnosti o tom, zda skutečně ke zvýšení cen energií musí dojít. Problém, který však skutečně mám s tímto návrhem zákona je, že se v něm opravdu objevují znaky retroaktivity. To je flagrantní porušení principů právního státu. To je v demokracii naprosto nepřijatelné, naprosto nepřijatelné je ohrožení právní jistoty občanů. A to se netýká jenom těch, kteří dneska mají své investice ve fotovoltaice. Proto nemohu podpořit návrh schválit zákon, ale přidám se k případným pozměňovacím návrhům. Děkuji. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Jaroslav Palas a připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a
pánové, původně jsem neměl v úmyslu vystupovat k této materii. Nicméně poznámky pana kolegy Horníka a Adolfa Jílka k myslivcům mě donutily reagovat i na toto téma. Chci obecně říci, že myslivci jsou silnou lobbistickou skupinou a v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně bylo dvacet myslivců, což je 10 % ze stavu poslanců. A musím říci, že myslivci vždycky lobbovali za své zájmy v tom dobrém slova smyslu, aby uchovali českou přírodu v dobrém stavu, aby vytvořili prostor pro zvěř, aby tady mohla žít, aby mohla fungovat. Chceme samozřejmě zachovat třistaletou tradici české myslivosti. Já to říkám jako předseda Českomoravské myslivecké jednoty. A teď už k problému fotovoltaiky. Já samozřejmě neberu na lehkou váhu to, co kolegyně Rippelová tady řekla. Hovořila o ústavnosti této materie, která je 85
předkládána, hovořila o právním státě a jistotách podnikatelů. To bezesporu musíme nějakým způsobem zachovat. Ale existuje tady také zájem státu, zájem státu na tom, aby zde dominovým efektem nezačaly krachovat významné průmyslové podniky. A já si myslím, že je povinností tohoto státu zasáhnout, pokud by se měla elektrická energie zdražit o 20 %, o 22 %. A já vám garantuji, že takové Vítkovické železárny nejsou schopny do cen svých výrobků toto navýšení promítnout, a prostě zkrachují. A to jsou tisíce lidí bez práce, pokud nezasáhne stát. Může se to samozřejmě dotknout i našich občanů, nás všech v cenách elektrické energie. Tam bych takový malér neviděl, protože to vytvoří pouze "inflační tlak", kdy si lidé vymohou vyšší platy, aby mohli zaplatit elektrickou energii. Nicméně zájem státu je jedna z věcí, kterou také musíme vzít v úvahu. A já jsem tuto chvíli připraven podpořit tento návrh zákona, protože jako hejtman Moravskoslezského kraje také zodpovídám za to, aby průmyslové podniky v moravskoslezské aglomeraci fungovaly. Předpokládám, že náš klub se ještě před konečným hlasováním poradí a nějaký postoj zaujmeme. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Doubrava a připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážené kolegyně a kolegové, nebudu mluvit tak dlouho, jako někteří moji předřečníci. V pondělí na jednání podvýboru jsem položil otázku – bohužel jsem na ni nedostal odpověď – jak velké procento vyrobené elektrické energie z fotovoltaiky je z celkové výroby elektrické energie u nás v republice. Chtěl bych o tento údaj poprosit i pana ministra. Doufám, že on to zná a ví. Proč jsem odpověď na tuto otázku chtěl? Mám totiž pocit, že celý ten humbuk kolem zvyšování cen elektrické energie je snahou obhájit neobhajitelné, protože spočítáme-li si výrobu z fotovoltaiky, pak v poměru k celkové spotřebě je to myslím velmi malé procento elektrické energie, a že – znovu říkám – humbuk kolem zvýšení cen elektrické energie je snahou obhájit další zvyšování cen elektrické energie, už při těch obrovských cenách a ziscích ČEZu, který je má. Zazněla tady i výtka k tomu, že vadí výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, to mně také. Ale podstatně víc mi vadí výstavby megahangárů kolem dálnice na stejně kvalitní zemědělské půdě, přičemž víme, že po zlikvidování fotovoltaické elektrárny se půda dá vrátit zemědělské výrobě, kdežto půda zabraná výstavbou těch megastaveb se dá vrátit jen velmi těžko. Prosil bych tedy odpověď na moji otázku, jak velké procento činí výroba elektrické energie z fotovoltaiky, v poměru k celkové výrobě elektrické energie z ostatních zdrojů, a tím nemyslím jenom obnovitelné zdroje. Jinak bych rád uvedl na pravou míru prohlášení kolegy Palase, že myslivci nebojují za své zájmy, ale zájmy přírody. A myslím, že to je důležitější. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má nyní
senátor Miloš Vystrčil a připraví se senátor Miroslav Krejča. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a
pánové, poslouchám tu diskusi a zdá se mi, jako kdybychom trošku zapomínali na to, v jaké situaci naše vláda je. Tato situace je velmi špatná, protože my dneska, i díky
86
fotovoltaice, čelíme třem hrozbám. První je, že se dále, řekl bych už skoro smrtícím způsobem, bude prodlužovat a prohlubovat zadluženost tohoto státu. Druhá je, že se neúměrně zdraží elektrická energie a my nebudeme konkurenceschopní a bude to pro nás opět smrtící. A třetí je, že ztratíme tvář nebo část tváře nebo důvěryhodnost, protože situace je taková, že neexistuje dobré řešení, to tady říkala už spousta lidí. A teď se dostanu k tomu podle mne nejdůležitějšímu. Já nemám pocit, že by si vláda tuto věc neuvědomovala a nechtěla ji řešit. Jediné, co je, je to, že je potřeba se rozhodnout, v jakých proporcích k těm třem věcem dojde, protože ono dojde ke všem těmto třem věcem. Může se prohloubit zadlužení státu, což je podle mne úplně to nejhorší. Zdraží se elektrická energie a ještě ztratíme tvář. A je to jenom o těch proporcích. A vláda svým řešením nabídla nějaké proporce. A my teď podle toho, co se nám líbí nebo nelíbí jako individualitám, jaké kdo má voliče, říkáme, co my podporujeme. To není správně. My bychom měli svými návrhy minimalizovat riziko a vzdát se populismu. A když to pak budeme dělat, tak mi vychází jediná možnost, která se dá udělat. Buď schválíme to, co vláda navrhuje, protože ona ponese tu největší odpovědnost, anebo řekneme dobře, ale na kratší dobu, na kratší dobu a zkuste nastavit jiné proporce. Zkuste najít jiné řešení. Ale proboha, nedělejme už tam žádné další vratky, že víme, že najednou někdo ještě potřebuje, protože bude také nějak poškozen. To v tom okamžiku jdeme do své vlastní iniciativy, aniž bychom tomu rozuměli a měli ty věci dostatečně promyšlené. My na to prostě nemáme. My můžeme říci, dobře, udělejme to, jak říká vláda, s tím, že ztratíme všichni, anebo vytvořme prostor, ve kterém se to může změnit, ale zase nechme to, prosím vás, předložit jim, mají na to odborníky, aby se tím zabývali. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti nyní může vystoupit místopředseda Senátu Petr Pithart, ale vzdává se této přednosti, takže bude hovořit pan senátor Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Pane předsedající, dámy a pánové, čas je
pokročilý, takže se budu snažit být maximálně stručný a konkrétní a spíš tady vyjádřit jenom svůj osobní názor a postoj. V roce 2005 jsem tady nebyl, ale kdybych tady byl, tak nevím, jak bych se k tomu postavil. V tom dávám za pravdu panu kolegovi Kuberovi. Jednu elektrárnu jsem postavil, ale malou vodní a podnikatelsky jsem se na tom totálně zruinoval a zlikvidoval, takže od té doby už v ničem nepodnikám a podnikat nebudu. A s fotovoltaikou mám společné to, že si chci dát pár panelů na střechu, abych přihříval vodu a honil v létě čerpadlo k filtraci v bazénu. Nic víc s tím tedy spojeného nemám. Jedu-li naší krajinou kolem žlutých polí anebo polí, na kterých rostou jiné energetické plodiny, tak skřípu zuby a trousím velice neuctivé a vulgární poznámky, i z toho důvodu, že původní profesí jsem pedolog a nemohu přenést přes srdce, abychom tak cenný přírodní zdroj, nenahraditelný a v podstatě z lidského hlediska, z měřítka lidského života neobnovitelný, jako je půda, postupně přetvářeli v neúrodnou hlušinu, tak to je pro mě silné kafe. Stejně tak, když jedu kolem fotovoltaických farem, které jsou na zemědělské půdě, protože tam vůbec neměly být, kdyby stavební úřady respektovaly stavební zákon, respektovaly to, že tyto výrobny energie jsou sice technickou infrastrukturou, ale ne veřejnou technickou infrastrukturou a tudíž se nemohou umisťovat ve volné krajině. To, že tedy máme krajinu, s prominutím, zaplevelenou, volnou krajinu na zemědělské půdě těmito farmami, je hrubá chyba státní správy na úseku územního
87
plánování a stavebního řádu, protože tato zařízení mohla vyrůst pouze v zastavěném či zastavitelném území nebo tam, kde to umožňuje platný územní plán. Z toho, co tady zaznělo a co tady bylo prezentováno, já pro sebe dělám jeden jediný závěr, a to je ten, že dokáži a jsem schopen podpořit ten skutečně prvotní vládní návrh, tak jak to tady analyzoval zpravodaj pan senátor Bis, to znamená ořezaný, okleštěný od toho, co tam bylo přidáno v průběhu projednávání v PS. Jsem tedy připraven podpořit ten pozměňovací návrh, který zde dnes předložil senátor Jiří Bis a který jsme diskutovali na Podvýboru pro energetiku. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan místopředseda
Petr Pithart má slovo. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já chci varovat před tím, abychom se nechali uchlácholit tím odborným termínem, možná, že někteří z nás ho slyšeli poprvé – nepravá retroaktivita, s tím, že o nic nejde, to není ta pravá, to je jenom nepravá. Liší se režimem výjimek a je to do značné míry arbitrární záležitost, je to teoretický problém. V každém případě i u té nepravé retroaktivity jde o legitimní očekávání. To nikdo nepopírá ani z teoretiků. V souvislosti se zmařením těch legitimních očekávání se mluví o mezinárodních arbitrážích, pokud by šlo o ochranu nedokonalou, nedostatečnou ochranu investic zahraničních investorů, mluví se o rozhodnutích našich soudů, eventuálně Ústavního soudu. Ale jedno slovo tady vůbec nezaznělo, a nevím, proč to mám říkat já, který nejsem ekonom. Já ani nevím, jak se přesně ta věc jmenuje. Je to rating, je to strašně důležitý rating, na který každá země čeká a modlí se, aby dopadla dobře, aby neklesla o písmenko, o stupeň níž a těší se z toho, když stoupne. A je to rating – pan ministr by nám to určitě uměl lépe vysvětlit – který se týká podnikatelského prostředí, které je příznivé nebo nepříznivé. Toto slovo tady nepadlo. Zvažuje se, nakolik by přišly arbitráže, ale to bychom se konec konců dozvěděli, byla by to konečná suma. Ale nikdo není schopen odhadnout, co by znamenal pokles ratingu. A to přece musíme brát v úvahu. Já si nedovedu představit, že kdybychom schválili tento vládní návrh, že by se s tím ratingem nic nezměnilo. A ještě jednu poznámku, bude to vzpomínání starce. Já jsem s velkým porozuměním poslouchal všechna ta vystoupení, která kladla kolem ČEZu otazníky a vykřičníky. Já to mám jednoduché. Já ČEZu nevěřím už 19 let, tehdy jako předseda vlády jsme řešili otázku dostavby Temelína, a nešlo vůbec o to, jestli jaderná energetika ano nebo ne. Šlo o údaje, které jsme měli z ČEZu a které se nám nezdály. Pak se stalo, a to je složitá historie, že se na stůl všech ministrů dostaly údaje z ČEZu interní o skutečných termínech dostavby Temelína, tedy ne o těch, o kterých jsme byli informováni. A skutečné údaje o cenách. O ceně dostavby. Samozřejmě že to ČEZ popíral. My jsme potom mnozí členové vlády chodili do Bartolomějské na výslechy, protože samozřejmě ČEZ musel, co mu zbývalo, žalovat neznámého pachatele, který poškodil pověst firmy. Samozřejmě že ceny byly ještě vyšší, než uváděly jejich interní materiály, a termín dokončení byl ještě dál, než uváděly jejich interní materiály, takže já jsem v tomto jednoduchý, já jim prostě absolutně nevěřím.
88
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři, v tento pokročilý čas jsem se přece jen ještě rozhodl jít k mikrofonu. Donutilo mě k tomu to, co tady zaznělo hned na začátku. Jestli rozprava je nebo není nutná. Já se domnívám, že naopak. Tato rozprava byla velmi poučná. Nejen pro mě, ale možná i pro mnohé z vás. Možná že i pro televizní diváky, i další. Tady na parlamentní půdě jsme strašeni tím, že se nemůžeme vyslovovat k něčemu, aby to náhodou nebylo použito u nějakého soudu. Já se obávám, že to už není demokracie. Je to velmi závažná záležitost a já se zastrašit nenechám. Ostatně už to tady také bylo řečeno, spousta věcí byla řečena v Poslanecké sněmovně. V těchto otázkách jsem na straně pana prezidenta i s jeho výhradami k moci soudní a některým soudcům. Zazněla tady velmi zajímavá myšlenka, kterou si zapamatuji. ODS se nechala zblbnout soudruhem Bedřichem Moldanem. Je vidět, že ODS není tak pevná a doufám, že se nechá i v jiných věcech, které budou prospěšnější pro tento stát, možná zblbnout. Zblbnout, to jsou slova našeho spolusenátora. Na druhé straně, errare humanum est, chybovati je lidské, pro vás. A my chceme napravit chyby a chceme to novelou tohoto zákona. Předpokládám, že vláda tuto vůli vyjádřila v této novele, ale kdyby to, vážení, vláda a především ministerstvo financí mysleli tak vážně, tak už dnes ERÚ řídí úplně někdo jiný. Už to není o výměně jen jednoho člověka, ale možná celého odboru. A to i na financích, na odborech kontroly MF a lidmi, kteří se zabývají věcmi, za které jsou placeni, za které možná dnes demonstrovali. A kdo ještě po této věci bude věřit českému státu a ministrovi financí Kalouskovi, pro kterého zákony a smlouvy nic neznamenají? Všichni víme, že retroaktivita je to nejhorší, s čím se setkáváme, a není to jen v této záležitosti. Vzpomeňte si na stavební spoření. Nyní je to fotovoltaika. Co to bude zítra? Důchodová reforma a na tom postavené důchodové privátní fondy? A pak se to zase všechno změní? To jsou věci, které jsou velmi nebezpečné, Nikdo nám tady zatím zodpovědně neřekl, jaké reálné zvýšení cen energií hrozí. Je to 16 %, nebo jenom 5 %? Každou chvíli se objevují jiné údaje na příští rok. Nikdo tady neřekl, jaký je skutečný finanční přínos, pokud by tato novela byla schválena pro státní rozpočet, a to se všemi plusy i minusy. Nejen s tím, co se týká fotovoltaiky, ale také s tím, jestli se zvýší nebo sníží příjmy z daní, z DPH a jiných věcí. Chtěl bych se pana ministra zeptat, na co ČEZ získal těch 200 milionů eur, které použil na nákupy v otázkách fotovoltaiky? Bylo to účelné? Proč o to žádal, když se tady náhle potýkáme s velkými problémy v otázce fotovoltaiky? Jak mám rozumět tomu, že ministerstvo financí se vypořádá mimosoudně, aby někteří nevstupovali do soudních sporů? Je to ze dne 29. 11. 2010. Tou jsou věci, které se pak možná budou projednávat u některých soudů. Nemá-li mít výrobce elektřiny touto novelou tzv. zaručenou míru zisku, která byla garantována zákonem, ptám se, proč se toto zaručuje distributorovi. Distributor má nárok na náhradu vícenákladů. A distributor typu ČEZu je podle ERÚ ve ztrátě z úhrady elektřiny z OZE kolem 2 miliard. Tyto náklady si započte proti svým výnosům a odvede o to méně státu daň z nižšího zisku. Ve výsledku tedy nejde o nic
89
jiného, než že se odvod předá distributorovi, a konstrukce odvodu je v podstatě neutrální. Ale jdou peníze od výrobců k distributorům. Ale stát se touto novelou zavázal, že distributorům ztráty i za cenu likvidace malých investorů uhradí. Ptám se, jaké to budou náklady, v jaké výši se počítají? Proč ze zákona č. 180/2005 byla garantována návratnost investice 15 let, ale v novele zákon o daních z příjmů, která je již schválená a podepsaná, je stanoveno odpisování a uznávání leasingů do nákladů u solárních technologií na 20 let. Přitom původní znění byly odpisy na 10 let. To jsou věci, které jsou nejasné, které nás nutí k velké opatrnosti. A já osobně se domnívám, že následky ztráty důvěry v celý právní řád České republiky a důvěryhodnost tohoto státu, přesně tak, jak řekl pan senátor Pithart, je to o tom ratingu, a to je jak pro naše české, tak i zahraniční investory, možná zdaleka převýší finanční přínos této novely, ale ten finanční přínos ještě moc neznáme. Velmi bych se přimlouval za to, abychom, pokud budeme nuceni schválit tuto novelu, tak jedině s tím, co tady navrhl kolega Čunek a kolega Bis. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor
Petr Vícha, předseda klubu. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, kdo z vás si myslí, že jsem vystoupil jen proto, abych svolal jednání klubu, tak se bohužel teď ještě v tuto chvíli mýlí. Na konci to řeknu. Myslím si, že nebylo možné schválit úvodní návrh, abychom se tím nezabývali, protože je to tak důležitá problematika, že by v tisku bylo, že Senát je absolutně zbytečný, když v takovéto věci nerozhoduje. I když rozhodnout se je určitě těžké. Já sám jsem si z té diskuse poznačil několik otázek. Myslím si, že se na většině věcí budeme schopni shodnout. Otázka č. 1. Kdo si myslí, že někdo něco v procesu od roku 2005 zanedbal a my to dnes řešíme pět minut po dvanácté? Myslím si, že na tom, kdybychom dali hlasovat, se shodneme prakticky všichni. Jsme v časové tísni? Jsme v časové tísni. Jsme před koncem roku, pan prezident ještě avizoval, že když nebudou jeho představy, nechá projít marnou lhůtu, a to nás dostává do ještě obtížnější situace a zužuje nám možnosti. Kdo si myslí, že jsme byli zahlceni spoustou protichůdných názorů, materiálů, čísel, ve kterých se lze těžko orientovat, a chybí ty odborné, nelobbyistické? To jsme zažili také úplně všichni. Kdo chce, aby se zdražila cena energie pro lidi, pro podniky? Nikdo. To bude stoprocentní. To si myslím, že bude hlavní priorita. Proto to všechno děláme. Komu vadí ti úplně malí, co to mají na střechách domků do 30 kW? Tady asi jednota nebude, protože minimálně pan Kubera je proti fotovoltaikům obecně. Ale ti nám tu cenu energie nezvedají. Na výboru padla informace, že z 11 700 licencí je přes 11 tisíc právě těchto. Dodávají 2 % energie. Ti to nezdraží. Komu vadí ti vychytralí, kteří to udělali na polích, kteří využili, a vkrádá se slůvko zneužili situace, nečinnosti. Možná i pomohli, aby nečinnost byla nějaký lobbistickým způsobem, protože to je výhodné. Troufám si říci, že nikdo tady nemá fotovoltaickou elektrárnu, takže nám to vadí také skoro všem. I když postupovali v mezích zákona. Myslím si, že nám vadí. Že třeba některé hlasování, máme obavy, že kdybychom to neschválili, tak řeknou, že jsme zaprodanci fotovoltaiků. Kdo chce, aby se zvedla cena tepla v teplárnách? Také nikdo určitě. Kdo se obává arbitráží a ztráty důvěry v Českou republiku, protože přece jenom, i když řekneme, je to nepravá retroaktivita, možná bychom to všechno vyhráli, ale stejně
90
musíme mít stín pochybnosti, že toto není optimální postup, který se volí a který bychom měli používat velmi zřídka. Myslím si, že i na tom se můžeme shodnout. Kdo chce, aby se urychleně, když to bude takto přijato, aby se urychleně hledalo nějaké řešení? Lepší, možná ve shodě s názorem pana prezidenta, když už to musí být, tak na rok a pojďme rychle hledat nějaké lepší řešení. Možná že i na tom bychom se shodli, možná bude přijato nějaké doprovodné usnesení. Nakonec možná nejméně důležitá věc. Kdo by nechtěl pomoci obcím, aby – jsme tady skoro všichni starostové, místostarostové, aby měly větší výtěžek z odvodu za vynětí zemědělské půdy. I na tom bychom se shodli, ale kvůli tomu nezabijeme zákon, abychom nezdražili tu energii. Vkrádá se mi poslední myšlenka, kdo si myslí, že pan senátor Čunek uspěje v boji proti ČEZu? Problém je, že na všem se prakticky shodneme, ale teď je otázka, jestli to má nějaké řešení, jestli jsme schopni shodnout se na řešení, protože tady asi vidíme každý nějaké jiné východisko, něco převažuje v každém z nás. A teď přichází záležitost, týkající se klubu ČSSD. Já za prvé žádám o svolání klubu nebo 15minutovou přestávku na jednání klubu, aby to nebylo nedůstojně tady, tak ve Valdštejnově pracovně, před hlasováním, tzn. až po odpovědích na otázky, které padly. Ale dopředu chci deklarovat, že to nemůže dopadnout jinak, než po našem včerejším jednání, protože tohle není záležitost, kdy by klub měl mít jednotné stanovisko. To je tak složitá věc a s takovými možnými dopady na mnoho skupin, že to musí být otázkou vědomí a svědomí každého jednotlivého senátora, a takto k tomu klub sociální demokracie bude přistupovat. Jednání klubu chci jen proto, aby naši zpravodajové mohli vyhodnotit diskusi a případně nám k tomu dát další argumenty. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Slovo má pan senátor
Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan ministr Saša Vondra mě požádal, abych mluvil dlouho, protože potřebuje projednat něco s panem premiérem. Ale teď to změnil, že chce, abych mluvil krátce, protože pan premiér změnil termín. Já teď nevím, co teď platí? (Krátce) Já ti vyhovím. Za prvé dotaz na pana ministra. Je pravda, že ČEZ si půjčil od EIB 200 miliard a sám svých 200 miliard dal na to, aby za 400 milionů EURO nakoupil solární elektrárny? To je jeden dotaz. Za druhé, je pravda, že ČEZ nakupuje solární elektrárny? To samozřejmě reaguji na výzvu pana kolegy Víchy. ČEZ je mým oblíbencem. Že ČEZ nakupoval solární elektrárny bez výběrových řízení, tzn. bez toho, že by vyhlásil lhůtu, ať se přihlásí, za kolik ti, kteří jsou šťastní, anebo naopak nešťastní a tyto elektrárny prodávali, jestli je pravda, že je nakoupil. Bylo by také dobře, kdyby pan ministr Senátu zajistil zprávu o tom, za kolik ČEZ nakupoval jednu megawattu, to je ideální, nějakou měrnou jednotku stanovit. Protože jestliže já mám zprávy o tom, že nakupoval průměrně za 110 milionů jednu megawattu, tak nakupoval již za tuto částku v době, kdy se stavělo za 70 milionů. Tzn. i to je dobrý byznys pro některé. Bohužel mě mrzí, že Poslanecká sněmovna znova schválila, že mohou existovat akcie na doručitele a mohou se přihlašovat tito držitelé, tyto firmy do výběrových řízení, protože my se vlastně nikdy nedozvíme, my víme, že ČEZ elektrárnu kupoval, nevíme, za kolik to kupoval, nevíme, jaká kritéria vyhlásil, a také nevíme, od koho to kupoval. Možná to za kolika od koho by bylo velmi zajímavé vědět, zda se nepropojuje státní správa a zda také nejsou propojeni ti, kteří zabránili tomu, aby těch minimálně 20 % po těch 5 % v roce 2011 již platilo, to za prvé, a za
91
druhé, zda tito lidé nezpůsobili právě to, že o tomto zákonu jednáme až teď pod celou tíhou, která na nás teď padá. Pokud bychom i u tohoto zákona schválili nezabývat se, tak já vám garantuji, že bych předložil návrh zákona na zrušení Senátu. To myslím zcela vážně. A to proto, že mnoho diskusí v oblastech, kde si nepřipadám pevný, kde nemám žádné informace, tak mnohé diskuse mně tyto informace přinesou, a já se podle nich mohu rozhodnout. Pevně věřím, že jsem vás ani pana ministra Sašu Vondru dlouho nezdržel, ale myslím si, že jsem vám také podal informace, které jsem zjišťoval opravdu dlouho. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: S právem přednosti pan
senátor Richard Svoboda a připraví se Jan Horník. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem
původně se nechtěl vyjadřovat, protože – podobně jako u mnohých z vás - je můj vztah k této předloze velmi rozporuplný z řady důvodů. Ale přece jenom chci říci dvě poznámky. Za prvé tady byla řeč o odpovědnosti, řekněme morální, o tom, že v určitém čase měl kdosi zasáhnout. Každý z vás, kdo se chce podívat, jak rostl instalovaný výkon fotovoltaických systémů v České republice a podívá se, jaká je časová linka, tak najde odpověď, která vláda to měla udělat, a k tomu je moje první poznámka, že přesto, že média i občané takové vlády milují, tak vláda bez přímé politické odpovědnosti nemusí být ideální vládou pro tuto zemi. Druhá poznámka, kterou chci přičinit, také spěje k obecnému poznání, které, myslím platí. Na počátku tohoto problému byl přece brutální, tvrdý zásah do tržních poměrů. Do přirozeného tržního prostředí. A za takový zásah vždycky nakonec zaplatíme, vždycky. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, velmi
krátce. Ještě mě napadla jedna taková věc při té debatě. My víme, že ČEZ chtěl investovat desítky miliard korun do obnovitelných zdrojů energie. Víme taky, že velkou valnou část chtěl investovat nejenom do větrné energetiky, ale také do fotovoltaiky. A těchto plánů se měl podle novinářů snad vzdát, a já si říkám, že by se ČEZ tak lehce vzdal? Ale on se možná vzdává, protože ví, co nastane. Až nám popadají drobní investoři a budou na ně uvaleny konkursy, tak ČEZ vstoupí na trh a volné miliardy, které má, skoupí fotovoltaiku a bude to ten největší hráč možná fotovoltaiky na českém trhu. Možná předjímám, ale i takováto konstrukce je možná. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu a ptám se pana ministra, zda chce vystoupit. Všímám si, že má řadu připravených A4, takže pane ministře, mikrofon je váš. Odpovědí a otázek tady bylo dost. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Děkuji, pane
místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, pokusím se odpovědět na otázky, které zde zazněly. Omlouvám se, pokud bych na někoho zapomněl, nechť se
92
mi případně připomene. Budu odpovídat skoro na přeskáčku, protože otázky neměly přímou sekvenci a strukturu. Myslím si, že je potřeba začít otázkou, kterou tady položil pan senátor Horník. Co se stane, když neuděláme nic? Co když náhodou, když neuděláme nic, tak ceny elektřiny vzrostou jen o 6 %? Ono to logiku dává, ale pokud bychom neudělali nic a ceny elektřiny vzrostly jen o 6 %, tak vzhledem k tomu, že u nás jsou podpory obnovitelných zdrojů nastaveny velkoryse na rozdíl od ostatních okolních zemí, tak se stane to, že v okolních zemích cena elektřiny poklesne. A to bude znamenat naprostou konkurenční nevýhodu pro český průmysl. Naprosto zničující konkurenční nevýhodu pro český průmysl. Takže to není o tom, co když cena vzroste jen o 6 %, nebo co když by cena nevzrostla vůbec. To by v konkurenčním prostředí evropského energetického trhu znamenalo, že někde ceny poklesnou o 15 % a znovu to bude nevýhoda českého průmyslu 10 – 15 %. Toho problému se úvahami o tom, co udělá silová elektřina, nezbavíme. My máme problém v břemeni podpory obnovitelných zdrojů. Tzn. něco udělat musíme. Potom se tady hodně diskutovalo o tom, zda retroaktivita, předvídatelnost práva neohrozí podnikatelské prostředí, rating, problém arbitráží. K té retroaktivitě, předvídatelnosti práva, případně dopadu na podnikatelské prostředí bych chtěl říci, že my máme analýzu, že retroaktivita je opravdu nepravá, že pro předvídatelnost práva to není taková překážka, aby to bylo v rozporu s ústavou, nicméně rozumím tomu, že to je otázka názoru. Nicméně co se týká dopadu na podnikatelské prostředí, alias rating podnikatelského prostředí nebo České republiky, což zmínil pan místopředseda Pithart, tak já bych řekl, že pokud se tím problémem zabývat nebudeme, tak paradoxně si ten rating zhoršit můžeme. Protože jak jsem o tom teď mluvil v předchozím tématu, dojde k tomu, že český průmysl, a to není jenom průmysl českých podnikatelů, ale dnes už i mezinárodních investic, ztratí díky této administrativní chybě, když to budu nazývat chybou, svoji konkurenceschopnost. A tím si můžeme způsobit paradoxně to, že pokud se vyhneme jednomu typu arbitráží, plynoucích z našich pochyb, zda je to pravá nebo nepravá retroaktivita, tak se možná určitě nevyhneme jednomu typu arbitráží, a to jsou investice zahraničních investorů v České republice, kteří mohou namítat, že v České republice jim administrativním způsobem bylo způsobeno navýšení nákladů např. u elektrické energie o 10 %, čímž oni ztratili konkurenční schopnost, a tím pádem může být zmařena jejich investice. Tím chci jenom říci, že otázka arbitráží nemá nikdy jasnou odpověď. Máme přece zkušenost, že jedna z největších arbitráží, které čelíme, vznikla na základě dopisu. Neměnil se zákon, neudělala se v podstatě ani žádná správní chyba, ale na základě dopisu byla vedena proti České republice arbitráž, která je zatím úspěšná. Jinými slovy chci také říci, nedělejme z arbitráží naprostého strašáka, protože potom bychom nemohli udělat vůbec nic, a to by také mohl být důvod k arbitráži. Poprosím, když budeme zvažovat riziko arbitráží, nikdy je vyloučit nemůžeme, ale musíme jej občas podstoupit. Co se týká arbitráží, a retroaktivit předvídatelnosti práva a dalších ústavních postulátů, zde může nastat také situace, že investoři do fotovoltaik v jednotlivých letech můžou arbitrovat Českou republiku z toho důvodu, že někteří investoři do fotovoltaik mají mnohem lepší podmínky než investoři jiní. Investor připojený v roce 2006 má naprosto jinou výnosnost ze své investice, než investor připojený v roce 2010. To je naprosto zřejmé. A protože se jedná úplně o stejný obor, úplně o stejný zákon, a jenom administrativní postup z nějakého cenového výměru, tak i to může být důvodem
93
k arbitráži, proč moje investice ve stejném oboru podle stejného zákona má výnosnost podle státu v jednom roce takovou a v jiném roce jinou? Znovu narážím na to, že problematika arbitráží je mnohem širší. A můžeme se na ní točit dokola a nic nevyřešíme. Myslím si, že jde o zdravý rozum a o první téma, které jsem nastolil. Udělejme něco, aby český průmysl neztratil svoji konkurenceschopnost. To je light motiv této novely. Co se týká otázky jaderné daně, budu to nazývat jadernou, atomovou daní, jak budeme chtít. Jak zmínil pan senátor Čunek, jestli je důvodem k uvalení atomové jaderné daně to, že ČEZ má vysoký zisk, tak to je podle mého názoru právě jeden z důvodů k arbitráži. Za prvé si uvědomme, že ČEZ není čistě stoprocentní státní akciová společnost, ale má třetinu privátních akcionářů, kterým by se to nelíbilo, a za druhé, pokud by důvod k uvalení speciální daně spočíval v tom, že má někdo vysoký zisk, tak si myslím, že to ústavně neobstojí ale ani náhodou. To je přesně ten důvod, který by zpochybňoval naše prostředí. Kromě toho, že mám pocit, že naše budoucí státní energetická koncepce se na jadernou energetiku bude v tomto ohledu hodně spoléhat, a oslabovat ji ještě speciální daní, myslím, že jejímu rozvoji do budoucna by vůbec neprospělo. Potom tady padla úvaha v souvislosti s pozměňovacími návrhy, co by se stalo, kdybychom vlastně ta opatření přijali jenom na jeden rok? Pokud jde přijmeme na jeden rok, tak vyřešíme situaci v roce 2011. To je pravda. Ale potom si položme otázku, co bude v roce 2012, protože z toho vějíře všech možných návrhů a nápadů byly vybrány ty, které nám nakombinovaly situaci, kdy to bude pro rozpočet a jeho zapojení do financování podpory obnovitelných zdrojů únosné. Podpora na rok sice vyřeší rok 2011, ale okamžitě vyvstane otazník nad rokem 012. Ale to podnikatelskému prostředí zase vůbec neprospěje, protože ty otazníky zůstanou. Zůstane ve vzduchu v roce 2012 9 miliard korun, které bude potřebovat státní rozpočet na to, aby se podílel tak, aby ty ceny opět skokově nevzrostly, a v celé ekonomice nastane nejistota, která skupina to zaplatí. A to si myslí, že je naprosto nejhorší situace, když budete takto zpochybňovat rok od roku někoho, na koho ty náklady padnou. Rozumím tomu, že řešení na rok by vyřešilo rok 2011, ale z pohledu investorské jistoty a dalších aspektů si myslím, že ten návrh by nebyl nejšťastnější, kromě toho, že případně by to mohl odnést daňový poplatník v případě většího zadlužení. Tím bych se vrátil k předvídatelnosti práva. Předvídatelnost práva nespočívá pouze v tom, že je změněna výše dotace, ať už přímo nebo nepřímo, ale může spočívat také v tom, že je změněna sazba daně. A to bych poprosil kolegy ze sociální demokracie, aby se nad touto předvídatelností práva a jejím aspektem zamysleli – zda sazba daně a její změna není také – v tomto pojetí – ne v jiném pojetí – ale v tomto pojetí porušením předvídatelnosti práva. Protože ekonomické subjekty a podnikatelé, koneckonců domácnosti jsou nastaveny na nějaké sazby daní. Jakákoliv změna sazby daně by byla porušením principu předvídatelnosti práva v tomto úzkém pohledu. Já bych prosil, abychom se na to dívali i z toho pohledu, že považujeme za normální, že stát má možnost hýbat sazbami daně a nepovažujeme to za nepředvídatelnost práva. Stejně jako v tom populistickém pohledu bych mohl považovat za porušení předvídatelnosti práva navýšení zadlužení, navýšení státního dluhu, protože to má opět dopad na subjekty jak v ekonomice, tak domácnosti. Myslím si, že poslední události v některých evropských zemích to prokazují, že i navýšení dluhu se může
94
promítnout do snížení životní úrovně některých ekonomických skupin a opět je to díky tomu, že to bylo nepředvídatelností práva. Dále zazněla zde spousta úvah nad relevancí dat. Já se obávám, že nebudu schopen odpovědět na všechny otázky, které zde položil pan senátor Horník, protože MPO žádná speciální data neeviduje, protože od té doby, co v energetickém zákonu byl vypuštěn pojem autorizace pro energetické zdroje, tak žádné speciální statistiky nemáme. Z nového energetického zákona je zase autorizace zaváděna, to znamená, že MPO to už bude mít v rámci těch povolovacích procesů. Obecně bych řekl, že to zpochybňování dat sice v nějaké logice je možné, nicméně se obávám, že právě zpochybňování dat zejména u ERÚ tady byla praxe minulých let, že Poslanecká sněmovna nevnímala data, která uváděl Energetický regulační úřad, a teď se nebudu bavit o metodice některých cenových kalkulací, ale data určitě uváděl. Nevěnovala se tomu pozornost, podceňovalo se to, přeceňovalo a z toho jsou možná ty dnešní problémy. Já bych teď doporučoval, opravdu se těmi daty zkusím řídit a reagovat na ně nějakým řešením, protože si myslím, že to jsou jediná objektivizovaná data, která v této chvíli máme k dispozici, podle kterých bychom se měli řídit a konat. Dále tady zazněly některé otázky kolem ceny elektrické energie v České republice s argumentem, že jsou vyšší než v EU nebo v Německu. Já si myslím, že určitě ne. Co se týká Německa, tak ta úvaha může platit pouze pro průmysl, pro domácnosti v žádném případě tomu tak není. A pro průmysl tomu tak je proto, protože v Německu zavedli regulaci cen pro velkoodběratele elektrické energie v rámci ochrany jejich průmyslu. Proto dochází k tomu paradoxu, že ty ceny pro velkoodběratele jsou opticky nižší, nicméně jsou dotovány ostatními spotřebiteli v rámci spotřeby elektřiny a platby za ni. Dál tady zazněly otázky kolem teplárenství. Já bych chtěl jednoznačně říci, že ona darovací daň, která má být uvalena na producenty elektřiny, se netýká teplárenství. Týká se pouze výrobců elektřiny pro třetí osoby. To znamená, když to zjednoduším – nazval bych to komerční elektřinou – co se týká výroby elektřiny v souvislosti s kogeneracemi a výrobou tepla, těchto povolenek se to vůbec netýká. To bych chtěl říci zcela jasně. To znamená teplárny pro výrobu tepla jsou osvobozeny od této darovací daně a z toho zákona to jasně vyplývá. Je zde napsáno, že se to týká povolenek pro výrobu elektřiny pro třetí osoby. Pak tady padla otázka, proč se nic nedělalo. To já souhlasím, ale nemohu na ni úplně odpovědět. Já mohu říci, co jsme se snažili dělat my. Znovu opakuji – v srpnu jsme dostali data o příslibech připojení, které byly 2400 megawatt u fotovoltaik. Reagovali jsme tou novelou první, kterou jste tady měli v listopadu. Pak jsme dostali z Energetického regulačního úřadu data ze září, která říkala, že bude připojeno zhruba oněch 1 600 a dopady do cen – reagovali jsme na to touto novelou. Do Bruselu jsme odeslali akční plán pro podporu obnovitelných zdrojů, který říkal, jak si představujeme energetický mix do roku 2020 tak, abychom splnili závazek 13procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v České republice, jak si představujeme rozdělení onoho mixu v rámci stability tohoto mixu, protože solární a větrná energie je nestabilní. Promítáme to do nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, který se do Senátu dostane v prvním kvartále příštího roku a který reflektuje právě onen národní akční plán a podle mého názoru odpoví i na spoustu otázek, které zaznívají nebo zaznívat ještě budou. Zároveň paní místopředsedkyně Gajdůšková zde kritizovala, že postupujeme nekoncepčně, a uvedla jako příklad plán Evropské komise nazvaný Energie 2020. Já potvrzuji charakteristiku tohoto plánu, který tady paní místopředsedkyně sdělila,
95
protože jsem na Radě ministrů pro energetiku byl, nicméně to, že i Evropská komise tento plán představila v roce 2010, svědčí o tom, že my pozadu nejsme, protože my na aktualizaci státní energetické koncepce pracujeme a chtěli bychom ji představit někdy v prvním pololetí příštího roku. Naopak jsme schopni právě navázat na nějakou inspiraci s plánem Evropské komise Energie 2020. Jinak státní energetická koncepce se přijímá s výhledem na 30 let, takže v tomto ohledu i energetická koncepce přijatá v roce 2004 nějaký výhled dává, nicméně uznávám, že z pohledu současných technologií a trendů by opravdu aktualizaci potřebovala, s tím souhlasím. Nicméně nekoncepčnost v tom zase až tak nevidím, je pravda, že onen závazek obnovitelných zdrojů do koncepce z roku 2004 by se měl promítnout mnohem více. Pan senátor Sefzig se ptal, zda jsme se pokoušeli o nějakou dohodu. Nějakým oficiálním jednáním nedošlo, protože byly spíše vypuštěny jakési testovací balonky, nicméně se ukázalo, že u té fotovoltaiky nemají na řešení situace silný, jasný názor, jak postupovat. Ono zase z druhé strany by to ani nedávalo příliš logiku, protože v naší proporci řešení pokud tyto příjmy mají hrát tu úlohu, kterou mají hrát, tak by to bylo pro ně ještě nevýhodnější z logiky věci, než když je rozprostřeme mezi v podstatě všechny. Zároveň pana předsedu Víchu bych chtěl ujistit o tom, že u fotovoltaik do 30 kilowatt, což je v našem pojetí fotovoltaika, která opravdu slouží lidem k tomu, aby si pomohli v rámci energetického provozu svých rodinných domů, tak těch se tato opatření netýkají. To jenom pro vyjasnění, to jsme si plně uvědomovali a rozlišovali mezi tím, jaký charakter tato zařízení mají mít. A k čemu mají sloužit. Já bych možná teď pro tuto chvíli skončil a poprosil bych, na koho jsem zapomněl, jestli by se přihlásil, protože tady toho mám opravdu velmi mnoho a zase nechci zacházet do podrobností, abych vám nevyčerpal úplně čas, takže bych si dovolil teď skončit a případně pak zase navázat na případné vaše dotazy. Myslím, že ani nebudou. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já chápu kolegu Doubravu, ale já vám nemohu dát slovo, protože rozprava je ukončena. Možná, že by bylo optimální, zajít si za panem ministrem a on vám pošeptá odpověď, pokud možno nehlučnou formou. Ještě pan ministr? Pan ministr může hovořit kdy chce a jak dlouho chce. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Já se pokusím navázat, protože pana senátora Doubravu jsem si poznamenal též, možná ne úplně tak podrobně. Jak velké procento z fotovoltaických elektráren má na celkovém výkonu v České republice – jestli jsem tomu dobře rozuměl. To číslo za rok 2010 není známo určitě, za rok 2009 se dá po nejrůznějších kombinacích nejrůznějších parametrů odhadnout tak, že to je podle mého názoru tak zhruba 0,9 % na celkovém výkonu energetické soustavy České republiky. Takže méně než jedno procento. Co se týká ještě pana senátora – zazněla výtka, že ono navýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu se týká pouze fotovoltaik, netýká se to jakéhokoliv jiného vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, tedy i panem senátorem Doubravou zmiňovaných ošklivých skladů, které půjdou těžko odstranit na rozdíl od fotovoltaik, to znamená zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu se týká jakýchkoliv staveb, které budou na původním fondu realizovány. Jinak jak si ještě vybavuji, zazněla tady výtka, že onen výnos ze zvýšených poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu by měl nějakým způsobem snížit příjem obcí. Není tomu tak. Ten příjem obcí zůstane zachován v takové výši, v jaké je
96
dnes, ale povinnost pro stát bude vyšší, to znamená, v tomto ohledu se musí změnit rozpočtové určení daní, to znamená pokles ze 40 procent na 10 procent neznamená, že by se snížil příjem obcí na čtvrtinu, naopak zůstává zachován v tom nominálním objemu, v jakém byl, ale to navýšení poplatků zaručí, že pro stát může uplynout 1,7 miliard a pro obce a kraje zhruba nějakých 900 milionů. Takže v tomto ohledu obce a kraje nebudou škodné na změně v poplatcích za vynětí ze zemědělské půdy. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže pane ministře, myslím si, že se už nikdo nehlásí, že nedostal od vás odpověď, takže bych poprosil zpravodaje pana senátora Bise, aby se ujal slova. Senátor Jiří Bis: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ta první zpráva je, že vystoupilo 19 senátorů v diskusi, z toho senátor Čunek třikrát. V přípravě na toto jednání – a to chci mluvit jako předseda energetického podvýboru – jsme se hlavně snažili odfiltrovat všechna tendenční data, projednávat to velmi pečlivě tak, abychom zde předložili konzistentní názor – ne že někdo něco říkal, ale pokud možno ověřená čísla a myslím si, že se to v několika jednáních i v tom veřejném slyšení dost podařilo. Já jsem hlavně – a v tom mám pořád obavy – aby to dnešní jednání nerozhodovali emoce, protože to jednání – a já z toho mám osobně velký problém, protože si uvědomuji, že budeme jednat o investicích ve výši 150 miliard Kč. A o částkách, které za těch 15 – 20 let dosáhnou i ke 500 miliardám Kč. To rozhodování – zatím se o takovém zákonu zde nehlasovalo a možná ta odpovědnost na mě až příliš padá. To znamená, že emoce jsou především v tom, že nejsou zločinní investoři do fotovoltaiky, i když tomu problému bylo v tisku věnováno hodně článků, které tak vypadají. Prosím vás, to je přesto, že tady dva roky proti fotovoltaice vystupuji. Na druhé straně samozřejmě neexistuje ani zločinný ČEZ, překvapuje mě u pana Čunka jako bývalého člena vlády, že některé věci, které tady říkal, že neví, jak se dělá cena, kdo ji tvoří atd. – prosím vás, nepřisuzujme tomu ČEZu, co dělat nemůže. Uvědomme si, že je tady otevřený energetický trh, že jsou tady tři distributoři, že E.ON může nakoupit energii, kde chce, Pražská energetika také, tak neříkejme takové věci, aniž bych chtěl hájit ČEZ. I mě někdo rozčiluje dost. Neříkejme to, není to pravda. Nemůžeme mít rozdílný názor na to, že mám rád obnovitelné zdroje a když je bude dělat ČEZ, tak je to špatně. Buďto ano, nebo ne. Koneckonců na začátku všech těch problémů, které máme dneska, byla nekritická láska k obnovitelným zdrojům, podporovaná Bruselem samozřejmě. Já si myslím, že energetická politika v Bruselu znamená větší nebezpečí než problémy kolem eura. (Oživení v sále – potlesk.) Kdybychom postupovali kriticky od začátku, víc se věnovali otázkám technokraticky, tak se domnívám, že bychom k tomu nedospěli. A ještě několik drobných poznámek. Pane Horníku, ještě k vám mám jednu takovou – já samozřejmě si myslím ... 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, vy nemůžete
napřímo, musíte přeze mě. Senátor Jiří Bis: Omlouvám se. Říkám to, co zde padlo. Domnívám se, že
obce by za vynětí ze zemědělské půdy neměly dostávat nic. Kvůli tomu, že tím podporují jejich příjem, je jako jejich zájem na vynětí půdy, tam by to mělo být opačně, měli by spíš platit pokuty, když povolí vynětí ze zemědělské půdy – pokud chceme zemědělskou půdu chránit.
97
Jinak to, co jsem říkal na začátku – zopakuji – ta první část zákona tak jak byla předložena, to je to, že je možno státní dotace – ta je správná, já ji plně podporuji. Pokud jde o druhou část – tam se spíš kloním k tomu, co říkala paní senátorka Rippelová, to znamená obavy z toho, že pokuty nebo arbitráže nás mohou stát výrazně víc než co se teď snažíme zachránit. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a než se rozejdeme
na očekávanou přestávku, paní senátorka Soňa Paukrtová jako předsedkyně klubu. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem
pouze chtěla poprosit, abychom hlasovali o tom, že můžeme jednat a hlasovat po 19.00 hodině tak, abychom doprojednali stávající tisk 389 a ještě bod 10 našeho programu, což je senátní tisk č. 315, to je tuším, že vládní návrh, to je nějaká ratifikace, kterou také předkládá pan ministr Kocourek. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže o tom nechám
hlasovat. Zahajuji hlasování. Nezahajuji, protože mi to nefunguje. Tak dlouho jsme hovořili, až selhaly stroje. Lidský faktor vydrží daleko více než přístroje. Už je to dobré. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro ty dva body ministra Kocourka po 19.00 hodině – jednat a hlasovat, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 26 ukončeno, registrováno 70, kvorum 36, pro 59, proti tři. Já položím otázku panu senátorovi Čunkovi, který je věčný přihlašovatel, jestli se mu něco chce říct. Anebo nechce se mu něco říct? Pane senátore, jste přihlášen. Takže buďte tak laskav ... Senátor Jiří Čunek: Já se omlouvám, vidíte, že jsem stál jinde, takže jsem
se nehlásil, ale přesto ... 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Ale přesto pane senátore
jste přihlášen. Takový ... Senátor Jiří Čunek: V tom případě pane senátore děkuji a konstatuji, že pan ministr Kocourek odpovídal na to, co neudělal ... 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane senátore, není rozprava, není faktická, nedělejme z toho tak trošku zlehčující diskusi - 15 minut přestávka do 18.45 hodin.
(Jednání přerušeno v 18:30 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 18.47 hodin.)
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážené
kolegyně kolegové, čas, který byl určen na přestávku jednání klubů, vypršel. Musíme dokončit projednávání tohoto bodu.
98
Ukončili jsme jednání vystoupením garančního zpravodaje. Já tedy znovu vyzvu garančního zpravodaje, aby nás v této chvíli provedl hlasováním. Svolám nejdříve všechny k hlasování. Prosím, pane zpravodaji, ještě nám řekněte, jaké máme možnosti. Senátor Jiří Bis: První návrh, který padl, myslím, že ho dával pan senátor Šebek, byl – schválit vládní návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 21, proti bylo 16. Návrh nebyl přijat. Protože další návrh v této chvíli nebyl podán, otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. První přihlášený do podrobné rozpravy je pan senátor Bis. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, kolegové, máte všichni na svých
stolech pozměňovací návrh, který jsem dával, je to ten sedmibodový pozměňovací návrh. Ve své podstatě, i když je to paragrafově obtížné, je jednoduchý. Tento návrh navrhuje vypustit odvod z elektřiny vyráběné ze slunečního záření. To je první část. Druhá část – navrhuje se vypustit tu část, kde se zdaňují emisní povolenky. V tom je podstata návrhu. Kdo pro něj bude hlasovat, bude hlasovat pro vynětí těchto dvou částí. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Další přihlášený
do rozpravy je pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové. Dávám návrh,
který vám leží na stole, a to, aby v první části v článku 1 § 7a) číslovka 2013 byla nahrazena číslovkou 2011. Jinými slovy – návrh, který předkládá vláda, bude platit jenom jeden rok. Nebudou žádné problémy s fiskální politikou státu, vláda bude mít jeden rok na to, aby vyřešila tyto problémy. Dále navrhuji, aby v druhé části článku III. v bodu 1 byla opět nahrazena slova "v letech 2011 a 2012" slovy "2011". Jedná se o to, aby odvod z povolenek 32 % také platil jenom jeden rok. Podotýkám, že – pokud si dobře pamatuji – toto je návrh, či požadavek na tento zákon pana prezidenta. Jsem přesvědčen, že budou-li schváleny tyto dva body, zákon bude platit od 1. 1. 2011. Dále navrhuji bod 3 – v části druhé článek III. bod 5 upravit takto: Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí povolenek teplárnami, kterými se rozumí osoby, které jsou za prvé držiteli licence na výrobu tepelné energie, za druhé držiteli licence na výrobu elektřiny a současně licence na výrobu tepelné energie. Návrh nemusím číst zřejmě celý, jde o to, že rozhodná období pro stanovení, kdo je převážným výrobcem tepelné energie, jsou léta 2007, 2008 a 2009. To znamená ti, kteří v té soustavné řadě ode dneška energii takto vyrábějí. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
senátore.
99
Gajdůšková: Děkuji
také,
pane
Senátor Jiří Čunek: Ještě jednu věc. Žádám, aby o každé části bylo hlasováno zvlášť, to znamená o bodu 1, 2 a 3. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Tento požadavek jistě zachytil pan zpravodaj. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda chce ještě vystoupit se závěrečným slovem k pozměňovacím návrhům, které zazněly v podrobné rozpravě. Přeje. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte, abych se vyjádřil k předloženým pozměňovacím návrhům. Co se týká pozměňovacích návrhů pana senátora Bise, navrhuje vypuštění odvodů a darovacích daní z této předlohy. K tomu bych chtěl říci, že by to znamenalo, že v roce 2011 a dále dojde k výpadku ve financování onoho příspěvku státního rozpočtu ve výši 9 miliard Kč, což bude mít přímý dopad na deficit v roce 2011. Ve výši 9 miliard Kč, to znamená, deficit by nebyl 135 miliard, ale 144 miliard. Chápete, že je to i v rozporu s předkládanou legislativou v Poslanecké sněmovně, neboli návrhem státního rozpočtu na rok 2011. Proto velmi kategoricky nemohu tento návrh doporučit. Co se týká návrhu pana senátora Čunka, to znamená odvody a darovací daň jen pro rok 2011 a úprava darovací daně pro výrobce elektřiny, kteří zároveň produkují teplo. Co se týká odvodu a darovací daně jen pro rok 2011, zde narazíme na problém o rok později. To znamená, v roce 2012 a dále budeme postrádat 9 miliard Kč. Znovu bych chtěl opakovat – těch nápadů, jak vykrýt tyto zdroje – skoro si je neumím představit, mrzí mě, že tady nezazněla nějaká inspirace. Protože potom je to z mého pohledu opět navýšení deficitu v roce 2011 o 9 miliard, nebo nějaké jiné řešení. Ale potom zde bude nejistota ohledně toho, kdo těch 9 miliard zaplatí. V tomto ohledu já opět první dva body pana senátora Čunka nemohu doporučit. Protože tam pro mě hraje velkou roli opět fiskální hledisko a hledisko nejistoty do budoucna pro celou veřejnost. Co se týká zpřesnění teplárenství, škoda, že pan senátor Čunek úplně přesně neuvedl, v čem je rozdíl proti vládnímu pojetí. Já si myslím, že ta změna není tak velká, abych ji mohl doporučit. Protože se na druhé straně obávám, že někteří výrobci elektřiny v kombinaci s teplem by mohli mít při dodávkách komerční elektřiny pro třetí osoby nějakou konkurenční výhodu, protože by ji měli nezatíženou povolenkami, na rozdíl od čistých výrobců komerční elektřiny. Takže z pohledu jakéhosi tržního principu bych to nedoporučoval též. Protože vládní návrh zaručuje, že elektřina použitá v souvislosti s výrobou tepla je osvobozena od této darovací daně. Tolik mé vyjádření. Nedoporučuji žádný návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Eybert. Nechce. Děkuji. Prosím tedy pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Jiří Bis: Já myslím, že rozprava skončila. Jsou zde jasné návrhy.
Slyšeli jste doporučení pana ministra. Myslím, že o tom můžeme hlasovat. Doporučoval bych vám, abyste prvně hlasovali – je to takové divné – o mém návrhu, protože to je návrh na zamítnutí všeho. Jak na daň z emisních povolenek, tak na 100
odvod z elektřiny vyrobené ze slunce. To by znamenalo, že by se ty prostředky, jak řekl pan ministr, musely najít ve státním rozpočtu. Tato možnost v zákoně zůstává. Takže bych doporučoval, abychom hlasovali prvně o tomto návrhu, pokud tento návrh nebude přijat, potom můžeme hlasovat o dalších návrzích, které předložil senátor Čunek. Děkuji, pane zpravodaji. Samozřejmě toto je váš úkol, abyste nás v souladu s jednacím řádem provedl hlasováním, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Prosím, řekněte. Senátor Jiří Bis: Prvně bychom hlasovali o návrhu, který má sedm bodů. Je to k tisku 379. Je to můj návrh k návrhu zákona, atd. Začíná "V článku I. body 2 a 3 vypustit a zrušit označení bodu 1.", aby nedošlo k omylu, o čem hlasujeme. Podstatu návrhu jsem vysvětlil. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Znovu spustím
znělku, kdyby tu náhodou ještě někdo nebyl. Já bych jenom požádala, než zahájím hlasování, službu, aby nám změnila nadpis, o čem budeme hlasovat. Děkuji, už je to v pořádku. Hlasujeme o prvním pozměňovacím návrhu pana senátora Bise, tak jak pan senátor navrhl. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 se pro vyslovilo 8, proti bylo 10. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane senátore, další návrh. Senátor Jiří Bis: Dalším bodem je pozměňovací návrh pana senátora
Čunka. Byl jsem požádán, abychom ho hlasovali po bodech. Máme před sebou pozměňovací návrh senátora Jiřího Čunka k tisku 379. Má tři body. Začíná to – v první části článku I. § 7a) atd. Víte, o čem se hlasuje? Máte před sebou stejný návrh? Máte. Dobře. Nechám hlasovat o bodu 1, který zní: V části první článku I. § 7a) číslovku 2013 nahradit číslovkou 2011. Kdo je pro? Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Moment. Pan navrhovatel dal své stanovisko, že je proti všem těmto návrhům. Takže už dál se ptát nebudu. Zeptám se pana zpravodaje na jeho stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Senátor Jiří Bis: Moje stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu je
neutrální. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Dobře.
Zahajuji
hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro vyslovilo 34, proti bylo šest. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane senátore, další návrh. Senátor Jiří Bis: Hlasujeme o části 2, která zní: V části druhé v článku III.
v bodu 1 slova "v letech 2011 a 2012" nahradit slovy "roku 2011". Opakuji znovu, pan ministr byl proti tomuto návrhu, moje stanovisko je neutrální.
101
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Můžeme zahájit hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 se pro vyslovilo 25, proti bylo 8. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh. Senátor Jiří Bis: Poslední část pozměňovacího návrhu. V části druhé článku
III. bod 5 upravit: V § 20 se doplňuje nový odstavec 15, který zní: Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí povolenek teplárnami, kterými se rozumí osoby, které jsou držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo držiteli licence na výrobu elektřiny a současně licence na výrobu tepelné energie, pokud je průměrný roční objem jimi vyrobené tepelné energie v období let 2007, 2008 a 2009 vyjádřený v GJ vyšší než průměrný roční objem jimi vyrobené elektřiny v období stejných let, vyjádřený v megawatthodinách. Všichni to máte před sebou. Pan ministr vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem, já ho podporuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro vyslovilo 24, proti bylo 8. Návrh nebyl přijat. Senátor Jiří Bis: Nebyl přijat žádný z návrhů, které byly předloženy. Mám před sebou ještě doprovodné usnesení, které navrhuje senátor Čunek. Myslím si, že když nebyl přijat žádný návrh? Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Protože nebyl k zákonu
schválen žádný návrh, ani návrh schválit, ani žádný pozměňovací návrh, znamená to, že končím tento bod. Protože byl předložen návrh usnesení, musíme hlasovat ještě o usnesení, ale projednávání zákona bylo skončeno bez výsledku. Prosím ještě pana zpravodaje. Senátor Jiří Bis: Bylo předloženo; a původně bylo také na stole doprovodné
usnesení, které říká "k návrhu zákona" atd., vyzývá vládu, aby co nejdříve předložila návrh zákona, který bude nově řešit zdanění fotovoltaických elektráren reagujících na skutečné náklady investorů, žádá vládu, aby s ohledem na ekonomickou situaci ČR zavedla nukleární daň, žádá vládu, aby podrobně a transparentně přezkoumala způsoby stanovení regulovaných cen elektrické energie ERÚ a výsledek předložila veřejnosti, žádá vládu, aby připravila návrh zákona, kterým budou přesně vymezeny pravomoci, jmenování, odvolání a způsob kontroly činnosti ERÚ. Mohu se zeptat na názor pana ministra? Neutrální. Můj názor je proti. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Hlásí
se
pan
místopředseda s právem přednosti. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Paní předsedající, pane
ministře, kolegyně a kolegové, my jsme se nevyjádřili. Takže my se nemáme k čemu
102
usnášet. Jenom abychom si byli vědomi tohoto malého technického zádrhelu. Podle mého názoru je tento návrh nehlasovatelný. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za upozornění. Sdílím tento názor. Takže nemáme v této chvíli o čem hlasovat. Končím tedy projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi. Děkuji vám všem za skutečně věcné projednávání. Dalším bodem, kterým pokračujeme i po 19. hodině, jak jsme si odhlasovali, je
12. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (senátní tisk č. 315) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 315. Uvede ho ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterému opět uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Děkuji. Předtím, než bych si dovolil uvést tento bod, tak v návaznosti na předchozí bod bych chtěl váženým senátorkám a váženým senátorům poděkovat. Minimálně za sice delší, nicméně pro mě velmi poučnou diskusi. Pro mě diskuse byla poučná v tom, že opět nastolila mnoho otázek, které kolem tohoto zákona panují. Mě výsledek nenaplňuje žádnou pýchou. Samozřejmě, že otazníky ve mně budou zůstávat. Já budu pečlivě vyhodnocovat, jak jednotlivá opatření budou fungovat. V případě, že budeme zjišťovat, že by se míjela účinkem, tak jsem připraven okamžitě iniciovat případnou korekci těchto opatření. Takže v tomto bych chtěl Senátu jednak poděkovat a ujistit, že se touto situací budu i nadále velmi pečlivě zabývat. Velmi děkuji. Nyní dovolte, abych uvedl "Návrh na ratifikaci Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA)". Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tato agentura, která vznikla z iniciativy Německa, se za několik měsíců přerodila v projekt celosvětového významu. Důkazem toho může být fakt, že za necelé dva roky od vzniku této iniciativy, máme v současné době 149 signatářů statutu této agentury a bylo ukončeno 34 ratifikací. Podotknu jen, že statut agentury IRENA ratifikovalo již 10 států Evropské unie, včetně všech našich sousedů. Díky tomuto rychlému zakládacímu postupu, který nemá v historii mezinárodních agentur obdoby, agentura IRENA oficiálně vznikla v červenci tohoto roku. Česká republika podepsala statut této agentury v lednu 2010. Pro nás tato agentura může přinést mnoho pozitivního. Hlavní význam členství v agentuře IRENA spatřuji totiž v tom, že budeme mít zajištěnou plnou informovanost a přehled o mezinárodním dění v této rozvíjející se oblasti obnovitelných energií jako celku. Naše členství v agentuře IRENA také přináší možnost výměny informací a zkušeností o obnovitelných zdrojích energie. Tady nemluvím pouze o státních institucích. Hlavní potenciál našeho členství v této agentuře vidím též v tom, že se nám otevřou nové příležitosti pro české podniky. Díky databázím, jež bude agentura vytvářet, budou mít firmy možnost získat přehled o nejnovějších technologiích a jejich užití a také řadu velmi zajímavých kontaktů a s tím spojených nabídek obchodů…
103
(Předsedající: Kolegové, buďte ohleduplní vůči panu ministrovi. Pane ministře, omlouvám se, že vás ruším. Prosím.) Předpokládá se také výstavba technologického a inovačního centra agentury v Bonnu, které pro nás bude přínosem zejména z hlediska přístupu k technologiím. Roční příspěvek ČR do fungování agentury IRENA je odhadován na zhruba 1 milion korun a jeho úhrada bude zajištěna z rozpočtu MPO. Když tedy zvážím přínos, jaký nám členství v agentuře může nabídnout, jeví se mi tato částka jako akceptovatelná. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, myslím, že není pochyb o tom, že ČR se má stát členem této agentury. A doufám, že ctěný Senát bude se mnou tento názor sdílet. Věřím proto, že průběh ratifikačního procesu bude v Senátu hladký, abychom se co nejdříve mohli zapojit do fungování této agentury jako její plnoprávní členové. Oba senátní výbory – VUZP a VZVOB – k mému potěšení doporučily vyslovit souhlas s předloženou ratifikací. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Poprosím vás, kolegové, mějte ohleduplnost, mějte strpení. Mohu požádat všechny diskutující, aby své diskuse přenesli do kuloárů? Děkuji vám. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 315/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 315/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Karel Šebek: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, tato materie shodou okolností následuje po bouřlivém projednávání předchozího bodu, a myslím, že je tím správným kontrastem a perspektivou k tomu, abychom se nedostali do podobných situací někdy v budoucnosti, protože cíle agentury IRENA jsou z tohoto oboru podobné. Leč myslím, že postup je takový, jaký by měl být – tzn. vývoj a výroba obnovitelných zdrojů energie, které budou konkurenceschopné, bez nutnosti dotací – jak se tomu děje např. v informatice, telekomunikacích, nebo v zábavním či hazardním průmyslu. To jen na okraj. Rád bych vás seznámil s usnesením VUZP, který tento návrh projednal ještě v 7. funkčním období na své 26. schůzi konané 6. října 2010 – jako senátní tisk č. 315 k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlas s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie, kde se konstatuje, že po úvodním slovu zástupce předkladatele Ing. Jiřího Jirky, náměstka MPO ČR, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit Souhlas s ratifikací Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda
si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Evidentně přeje, prosím, pane senátore. 104
Senátor Jaroslav Sykáček: Dámy a pánové, vážená paní předsedající, pane ministře, z důvodu již pokročilého času si dovolím přednést pouze usnesení VZVOB. Náš výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto statutu. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Dámy a pánové, to je vše, přeji vám příjemný večer. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane kolego.
Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit. Nechce. Děkuji. Pan garanční zpravodaj také nechce. Děkuji. Padl tedy jediný návrh, a to byl návrh – vyslovit souhlas s ratifikací Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie. Dovolím si vás všechny zase svolat. Hlasujeme tedy o vydání souhlasu s ratifikací Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti byli 4. Návrh byl přijat. Děkuji tedy vám všem za dnešní práci. Děkuji panu ministrovi za trpělivost, kterou s námi měl, zpravodajům, a přeji vám pěkný večer. Oznamuji, že zítra se zde sejdeme v 9.00 ráno. Máme toho ještě hodně. Děkuji vám ještě jednou a přeji hezký večer! (Jednání ukončeno v 19.21 hodin.)
105
2. den schůze – 9. prosince 2010
(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 2. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Alexandr Vondra, Petr Šilar, Otakar Veřovský, Alena Dernerová, Tomáš Töpfer, Daniela Filipiová, Tomáš Jirsa a Jaroslav Kubera. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Podle schváleného pořadu naší 2. schůze budeme nyní projednávat pevně zařazené body, a tím prvním z nich v tuto chvíli je
13. Návrh usnesení Senátu k zpětvzetí senátního návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji) – sněmovní tisk č. 117 Prosím pana senátora Jiřího Dienstbiera, aby nás s tímto návrhem seznámil. Senátor Jiří Dienstbier: Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já zde
přednesu nejprve návrh usnesení Senátu z dnešní schůze: Senát 1. Bere zpět senátní návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji)sněmovní tisk 117. 2. Pověřuje předsedu Senátu, aby informoval o zpětvzetí senátního návrhu zákona, uvedeného v bodě 1 tohoto usnesení, předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Dovolte mi k tomu jenom pár slov. My jsme tu v září v poněkud nervozní atmosféře projednávali dlouho sporný návrh zákona o účastnících protikomunistického odporu a odboje. I za této situace tehdy návrh podpořilo pouze 36 hlasů, tedy pouze o 2 hlasy více než bylo třeba. To samo o sobě svědčilo o rozpacích. Ambice vyjadřovat morální postoj k minulosti, která nemá jednoznačnou podporu, už tím sebe sama zpochybňuje. K tomu, abychom zákon znovu posoudili, máme dnes k dispozici analýzu téměř stovky předních českých historiků, tj. dvakrát 106
tolik než kolik hlasovalo v tom minulém hlasování, a ti podrobně zdůvodnili, proč zákon nemůže dosáhnout vytčeného cíle. Už proto, že není v souladu s hodnotami právního státu a historické pravdy. Žádný zákon nemůže určit, co je odboj nebo odpor, co byla krutá perzekuce, či co provokace vyvolaná Státní bezpečností. Za této situace hrozí, píší historici, že o statutu účastníka odboje či odporu proti komunismu nebudou rozhodovat skutečné zásluhy dotyčných osobností, ale de facto libovůle zmocněných státních úředníků. To může vést i k přímému zneužívání zákona. Předpokládám, že dokument historiků znáte a znáte i argumenty, které někteří z nás v plénu Senátu přednesli v září a které jsou zcela v souladu se stanoviskem špičkových odborníků na novodobé české dějiny. Nebudu se proto opakovat. Pouze dodám: Zatímco mnozí někteří někdejší pronásledovaní, kteří nesměli studovat, léta pracovali ve špatně placených zaměstnáních, žijí ve velmi skromných poměrech, zákon nabízí hrstce úřadem vybraných odbojářů možnost dožívat v domech válečných veteránů. Je trapné, když za této situace zákon navrhuje navýšení rozpočtové kapitoly ministerstva obrany a kapitoly ÚSTR v souvislosti s vydáváním stanovisek k případným žádostem. Před námi vyvstává otázka, píši historikové, zda má být přijetím tohoto zákona skutečně uveden v život vcelku zbytečný a relativně nákladný správní proces, jenž prostřednictvím složitých a nedomyšlených procedur nakonec dospěje k závěrům, k nimž má vláda oprávnění i bez tohoto zákona. Totiž navržení některých osobností ke zvláštnímu, víceméně symbolickému, ocenění. Tady by snad bylo ještě možné po dvaceti letech konečně bez ideologických hrátek něco napravit. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A nyní otevírám rozpravu. Písemně se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Grulich, ale s přednostním právem nyní uděluji slovo panu 1. místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi. Prosím, pane místopředsedo. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, osobně jsem byl vždycky pyšný na své spojení se Senátem Parlamentu ČR, protože jsem do dnešního dne právem tvrdil, že jsme my senátoři za 14 let jeho obnovené existence neudělali na rozdíl od jiných českých politických institucí a politiků žádnou závažně ostudnou věc. Bohužel vše se někdy musí stát. Osudný a ostudný den v Senátu nastal dnes a je mi z toho smutno. Stahujeme poprvé v historii 14 let náš zákon, který byl standardně odsouhlasen v Poslanecké sněmovně, ze 2. čtení, a to zákon o 3. odboji. Ptám se proto, komu tak strašně v žaludku leží zákon o odpůrcích komunistické diktatury a proč. Všichni víme, co to byla komunistická diktatura a že jsme dodnes dlužníky všem těm, kteří měli odvahu se jí jakýmkoli způsobem postavit. Bohužel již při prvním projednávání tohoto návrhu zákona právě zde v Senátu jsme zde slyšeli občas něco podivného od určitých prapodivných až cynických argumentů až po názory ve stylu Járy Cimrmana, že někteří naši kolegové, resp. někteří, kteří vstoupili do komunistické strany a snažili se tuto stranu zevnitř zeslabovat, byli těmi největšími bojovníky. Na legrace tohoto druhu však dnes není moc času. Měli bychom se dnes raději zabývat rozhodně něčím užitečnějším. Vzhledem k tomu, že projednávání tohoto bodu, tzn. stažení, z velké pravděpodobnosti nezabráníme, protože to je na
107
našem rozhodnutí a víme, jaká je současná nálada právě zde v Senátu, a už to signalizoval Organizační výbor, bude záležet na rozhodnutí klubu ČSSD a KDU-ČSL. Chci však položit kolegům ze sociální demokracie několik otázek a eventuálně bych na ně rád slyšel pravdivou odpověď. Opravdu vám nevadí, že touto akcí pošpiníte památku všech čestných a především statečných sociálních demokratů, kteří odmítli v roce 1948 vstoupit do komunistické strany, byli vězněni v lágrech, šikanováni, vyháněni do emigrace a někdy i popravováni. Říkají vám vůbec ještě něco jména Vojtěch Dundr, Václav Mayer, Blažej Vilím, nebo jsou vám milejší ostudné figury typu Zdeňka Filingera či Evžena Erbana? Děláte to snad s určitým ohledem na svého parlamentního spojence hlavně ve sněmovně, tzn. KSČM, bez ohledu na to, že jde o stranu, která je dodnes ideově i personálně spojena s organizací, která se jmenovala Komunistická strana Československa? A za třetí, kdo vás dostal do té tuhé stranické disciplíny? Protože lidé, kteří směřují ke stažení tohoto zákona, opravdu nechtějí slyšet právě tu symboliku toho zákona. Pokud se s tím zákonem dobře seznámíte, tak uvidíte, že tam nejsou žádné dramatické náklady na státní rozpočet. Podle mého názoru by si každý měl uctívat historické vazby. Byla to právě sociální demokracie, vazby s legionáři, Masarykem, s protinacistickými či protikomunistickými odbojovými tradicemi. A na závěr. Třetí odboj, ať se to líbí nebo nelíbí, existoval a je nutno aspoň symbolicky památku těch popravených a vězněných uctít, a o tom je zákon, který chcete stáhnout z Poslanecké sněmovny. A navíc opravdu vnímejte, že jsme to uvedli do legislativního jednání. a nyní poprvé za 14 let děláme krok, který já osobně považuji za ostudný. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a nyní přečtu všechny přihlášené, s tím že s přednostním právem jsou přihlášeny paní místopředsedkyně Alena Palečková, paní předsedkyně klubu Soňa Paukrtová, dále v pořadí písemné přihlášky, pan senátor Tomáš Grulich, dále páni senátoři Pavel Lebeda a Jaromír Štětina. Nyní prosím paní místopředsedkyni Alenu Palečkovou, aby se ujala slova. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi také, abych se vyjádřila k tomuto bodu. První, co musím říci, je, že jsem včera špatně hlasovala. Nijak jsem to neavizovala, protože chyba nebyla v hlasovacím zařízení, ale ve mně. Takže se za to omlouvám a jsem ráda, že to tedy bude ve stenu. Za druhé bych chtěla zopakovat to, co říkal už pan předseda. Poprvé za 14 let existence Senátu je stažen senátní návrh zákona z projednávání Poslanecké sněmovny, a to za situace, kdy někteří z nás, možná všichni máme informace o tom, že Poslanecká sněmovna nebo někteří poslanci byli připraveni některé z namítaných věcí v zákoně opravovat. Pokud by i potom nebyl tak dobrý, aby mohl být znovu schválen v Senátu, byla stále ještě možnost jej zde zamítnout. Chtěla bych ocitovat jednu větu z toho zde zmiňovaného dopisu historiků. Historici sice oceňují fakt, že senátoři se rozhodli otázku ocenění lidí, kteří bojovali proti komunistickému režimu, otevřít, oceňují fakt, že jsme se rozhodli to otevřít 20 let poté, co ten čas na to byl. Já sama osobně jsem od poloviny 90. let v častém kontaktu s politickými vězni a vím, že od samého začátku zákon o 3. odboji byl jejich velkým přáním. Vždycky, když jsme s nimi jednali, vždycky toto téma zaznělo. Chci jenom zmínit, jak na mě šíleným způsobem působí to, jak skupina lidí, která na začátku 90. let byla velká,
108
byla činorodá, tak jak postupně rok za rokem se zmenšuje, a ti lidé stárnou a odcházejí. Chci říci, že stejně jako už to tady zaznělo, není to jednolitá skupina sympatizantů ODS, jak je často říkáno. Sama vím, že mezi nimi byli a jsou mnozí bývalí sociální demokraté, "bývalí" myslím jakoby členové sociální demokracie, v duchu si myslím, že skutečnými sociálními demokraty zůstali doteď. A je mezi nimi mnoho věřících, a tím pádem i sympatizantů křesťanských stran, v tomto případě KDU-ČSL. Včera jsme tady vyslechli předsedkyni Rady Ústavu pro studium totalitních režimů paní Kavalírovou, kterou právě znám celou tu dobu, o které mluvím. Nevím, proč jsem měla v jednu chvíli pocit, že se znovu ocitla na lavici obžalovaných. Každá právní norma, která se nějakým způsobem vztahuje k historii, je vždycky citlivě vnímána. Problém je právě v tom, že zákon o protikomunistickém odboji nebyl přijat již na začátku 90. let, kdy byl poprvé navrhován v souvislosti s rehabilitačními a restitučními zákony. Také ony byly stejně, jako celý transformační proces, neseny jistým hodnotovým a uzákoňovaným vztahem k nedávné minulosti. Je jen ostudou, že k ocenění statečného jednání v době totality dosud nedošlo. Každé další oddálení přijetí zákona tuto ostudu jen prohlubuje. Obávám se, že v sametu tzv. revoluce zůstalo leccos zahaleno a zašantročeno. Příliš brzy jsme slyšeli růst trávu a zašlapali přitom mnohem cennější rostlinky úcty k obětem, úcty ke statečným a morálním postojům. Byly vzneseny mnohé kritické a faktické námitky, zejména v dopise historiků, ale i při jednání zde v plénu. Já jen připomenu, že zde v Senátu jsme návrh tohoto zákona probírali už dvakrát, leckteré výhrady byly při dřívějších projednáváních jiné. Opravdu se nemohu zbavit pocitu, že jsou to jen a jen záminky k tomu, aby jakýkoliv zákon k třetímu odboji nebyl přijat. Tento konkrétní návrh je k dispozici již od března roku 2008. Proč tedy všichni kritici nepřipravili nějakou alternativu? Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí předsedkyně Soňa Paukrtová, připraví se pan senátor Tomáš Grulich.
paní
Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, dovolte i mně, abych se
vyjádřila k návrhu na zpětvzetí zákona o protikomunistickém odboji. Já musím říci, že důvody, které tady byly uvedeny, mně nepřipadají vůbec dostatečné. Argumentovat tím, že byl přijat většinou tří hlasů, to si myslím, že bychom museli stahovat celou řadu zákonů. Argumentovat tím, že není tento zákon dokonalý, já myslím, že jsme tady schvalovali mnohdy zákony mnohem méně dokonalé. Myslím, že tento zákon je vyjádřením úcty k těm, kteří byli stateční, a my tento zákon teď bereme zpět. Dovolím si nesouhlasit s panem Přemyslem Sobotkou. Není to první zákon, který stahujeme. A politika je o symbolech, dámy a pánové. Stáhli jsme ve třetím volebním období na své 13. schůzi zákon o pohřebnictví. Důvody si nepamatuji. Ale ten symbol mně připadá příznačný. Uvědomme si, jaké signály Senát vysílá v tomto novém volebním období. Nejprve jsme zrušili komisi na podporu demokracie, nyní stahujeme zákon o protikomunistickém odboji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Tomáš
Grulich, připraví se pan senátor Pavel Lebeda.
109
Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové. Já bych velmi rád poprosil své levicové kolegy, aby svou nechuť k ocenění těch, kdo se postavili proti komunistickému režimu, nezdůvodňovali záminkami, jako je stanovisko některých historiků k senátnímu návrhu. Tento materiál nepřináší žádné nové odhalení, žádný nový argument, nic nového. Je jen svědectvím o tom, že jeho autoři nejsou právě zkušenými čtenáři zákonů, pokud tento vůbec četli. Osobně jsem s některými hovořil, včetně pana ředitele Tůmy, a došel jsem k názoru, že většina vůbec neví o co jde. Nechci tady dopodrobna vyvracet jeden omyl za druhým, připomenu jen to nejzákladnější. Málokterý návrh v naší legislativě byl tak široce diskutován, jako právě zákon o třetím odboji. První veřejný seminář se k němu konal již na konci roku 2007 a byly na něj samozřejmě zvány i nejrůznější historické instituce, včetně Ústavu pro soudobé dějiny. Tento sál byl tehdy plný. Pravda je, že mnoho historiků na pozvání nereagovalo, ale našlo se tady mnoho a mnoho politických vězňů. Vlastní návrh byl v Senátu schválen v březnu 2008, téměř před třemi lety, a od té doby k němu běželo mnoho a mnoho polemik. Je pozoruhodné, že část historiků měla potřebu se ozvat až teprve ve chvíli, kdy poprvé měl reálnější šanci k přijetí. Nevím, jestli to svědčí o tom, že jim jde skutečně o věc, tedy o ocenění statečných lidí z naší minulosti. Rozdíl mezi odbojem a odporem není definován jen počtem měsíců, jak nám autoři stanoviska tvrdí, ale i v dalších paragrafech, jednak vlastní definicí, jednak rozlišením forem odboje a odporu. Všichni cítíme, že byl rozdíl mezi převaděčstvím v 50. letech a sepisováním petic v letech osmdesátých, a zákon právě toto chtěl podchytit. Argumentace, proč nestačí třeba jedenáct měsíců, by se analogicky dala vnést i na další již existující zákony. Nestačilo by pro vymezení československého partyzána místo dvou měsíců činnosti v týlu nepřítele třeba jeden a půl měsíce? Nestačilo by u druhého odboje jen dva a půl měsíce soustavné činnosti v domácím nebo zahraničním odboji? Nestačilo by u válečných veteránů jenom 29 kalendářních dnů na bojišti? Zákonné překážky jsou přijaty z již existujících zákonů. Proč historikům nevadí, že i u lustračního zákona existuje výjimka pro členství v KSČ v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969? Konečně autorům stanoviska vadí, že o udělení statutu by měli rozhodovat státní úředníci. Ale kdo jiný? Kolegium historiků? O každém odškodnění, o statutu účastníků druhého odboje nebo o válečných veteránech rozhoduje stát a jeho aparát. Lepší a spravedlivější systém jsme bohužel dosud nevymysleli. Ale právě s ohledem na složitost materie jsme do rozhodování o udělování ocenění zahrnuli vedle ministerstva obrany právě Ústav pro studium totalitních režimů, který je státní institucí a zkoumání odboje a odporu má v popisu své práce. Předložený návrh zákona neřeší odškodnění obětí komunistického režimu, na to se zaměřovaly především rehabilitační zákony, ale pokouší se vyzdvihnout a ocenit ty, kteří se chovali statečně a za svou zemi se brali v dobách nejtěžších. Oni se mnohdy necítí jako oběti, protože to dělali dobrovolně a na základě svého přesvědčení. Je hezké, když historici myslí na sociální zabezpečení hrdinů naší minulosti, ale i o tom by musel rozhodovat státní aparát, a daleko přísněji.
110
Političtí vězni stojí o morální uznání, to jim především chybí, a každý odklad přijetí zákona pro ně má fatální dopady, neboť se této satisfakce další z nich nedožijí. To je, prosím, realita. Není jen ostudou tohoto našeho shromáždění, že požádáme o zpětvzetí tohoto zákona, ale je to svým způsobem i projev zbabělosti, protože se obáváme, že by takovýto zákon byl přijat. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní bude vystupovat pan senátor Pavel Lebeda, připraví se pan senátor Jaromír Štětina. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za udělení slova. Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ocenit snahu politiků o vyzdvihnutí zásluh, vyzdvihnutí statečnosti a připomenutí statečnosti odpůrců totalitního režimu je samozřejmě velice oceněníhodné. K těmto lidem konec konců opravdu máme dluh těch 20 let. Bohužel – a už jsme to tady od předřečníků slyšeli – směšují se dvě věci naprosto nesouměřitelné. A to je ten úmysl, ta idea, která je oceněníhodná, a ten výsledný zákonodárný produkt, na který samozřejmě asi těžko budeme jako Senát hrdi. V tomto zákoně je samozřejmě řada velmi sporných, vágních pojmů, podivná kvantifikace kritérií a samozřejmě i pro vlastní, nikoliv duchovní obsah, ale pro tu formu se stal předmětem kritiky odborníků. Mám k dispozici podpisy 42 historiků. Mám podpisy 110 pracovníků archivů, vysokoškolských pedagogů, filosofů, historiků. Nelze tyto dopisy číst, přečtu jenom politické vězně, kteří mají významné námitky k tomuto zákonu. Tato jména vám samozřejmě určitě něco řeknou: Pan Jaroslav Bašta, pan Ladislav Hejdánek, pan Heřman Chromý, pan Aleš Macháček, pan Karel Srb, pan Stanislav Stránský, pan Jan Šabata, pan Jaroslav Šabata, pan Václav Šabata, paní Anna Šabatová, pan Ivan Štampach a pan Petr Uhl. To jsou lidé, kteří se s tímto zákonem neztotožňují. Pokud si vzpomínáme na to propírání zákona, pak naši kolegové, kteří o protikomunistickém odboji vědí podstatně víc než my všichni dohromady, měli k tomuto zákonu vážné námitky. Připomínám kolegu Jiřího Dienstbiera a pana místopředsedu Petra Pitharta. Snad přece jenom něco blíže k tomuto zákonu. Už klíčové pojmy odpor a odboj. Byla uměle stanovena jakási hranice 12 měsíců s tím, že kdo se příčil režimu 11 měsíců, kladl odpor a vzpírající se jedinec 12 měsíců a více už byl odbojář, bez ohledu na to, ve které době tato situace byla. Něco jiného bylo se vzpěčovat režimu v 50. letech a něco jiného v 80. letech, což samozřejmě zákon nezohledňuje, tak jako intenzitu vlastního kladení odporu. Já si dovolím se s vámi podělit o jeden zajímavý vlastní zážitek, který je z období hranice padesátých a šedesátých let. Bydlel jsem v Českém Krumlově a v té ulici bydlel zároveň člověk, který choval vepře, statného velikého vepře, a toho vepře nazýval Nikita. A vždycky k pobavení celé ulice ho honil po dvoře a laskavě k němu hovořil, jako: ty prase špinavý a ty svině Nikito. Připomínám, že v té době byl generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistického strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov. A stalo se, že v jedno slunné odpoledne přijel tatraplán a z něj vystoupili tajní policisté a toho člověka odvezli a pak jsme ho dlouho neviděli. O osudu tohoto člověka, ani toho vepře, nemám žádné další povědomosti. Dalším kritériem pro uznání odboje byla doba věznění, doba kriminalizace, která byla stanovena na tři roky. Může samozřejmě dojít k podivným nesrovnalostem, kdy člověk kladoucí odpor režimu 11 měsíců je odhalen a uvržen do vězení a tam stráví dva a půl roku, takže on nesplní kritéria ani těch 12 měsíců, ani těch tří let,
111
takže klade jenom odpor, místo toho, aby kladl odpor ještě o měsíc déle, tedy 12 měsíců, a to už nemusel jít ani sedět a byl by odbojář. Ve věznění je další kritérium, a to je, že se počítá doba uvěznění i těm osobám, které sice nic nevykonaly, ale o nějaké protikomunistické činnosti věděly, takže je jim to započítáno. Ale není to započítáno těm osobám, které třeba řadu let byly vězněny, nicméně nic nevykonaly, ale byly nějakým způsobem komunistickému režimu nepohodlné, takže byly obětí vykonstruovaných procesů, tak tito lidé nárok nemají. Smutná kapitola tohoto zákona je také vyloučení některých oprávněných osob. Například i řadové členství v Komunistické straně Československa bylo důvodem k vyloučení těchto osob, i když jsou známi mladí nadšenci, kteří vstoupili do komunistické strany v době jakéhosi entuziasmu, posléze na základě zkušeností začali klást významný odpor totalitní mašinérii, ale byli vyloučeni, protože byli členy KSČ. Výjimkou je členství v KSČ od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969, což je řekněme legitimní, protože v té době se i komunistická strana pokoušela o demokratizaci společnosti a bourala totalitní praktiky. Tvůrci zákona ovšem zapomněli na to, že pro členství v KSČ existovala také tzv. kandidátská lhůta, taková čekací doba, kterou si žadatel o členství musel jaksi vyčekat, než se dostal na piedestal člena komunistické strany. Tato čekací doba byla jeden rok, ale i dva roky, a to bylo dáno tím, jestli ten člověk měl nebo neměl "půděro". Možná, že někteří nevíte, co to je půděro. Půděro znamená původ dělnicko-rolnický. Kdo měl půděro, tak měl čekací dobu jeden rok a ti, kteří ho neměli, čekali na členství v KSČ dva roky. Já jsem neměl půděro, takže jsem se nedostal na prestižní lékařskou fakultu, tehdy prestižní, do Hradce Králové. Další vyloučené osoby z toho byli třeba absolventi tříměsíčního kurzu na Vysoké škole politické anebo spolupracovníci se zpravodajskými službami, ale jenom se zpravodajskými službami v rámci Varšavské dohody, takže když někdo spolupracoval se zpravodajskou službou Castrovy Kuby, tak to už, aspoň podle toho zákona, nevadilo. Ovšem nejžalostnější a nejméně důstojná část tohoto zákona je udílení těchto ocenění. Smutné je, že účastník odboje musí o morální ohodnocení požádat, a to požádat úředníky na ministerstvu obrany. Představa, že dlouhá léta vězněný disident stojí před nějakým úředníkem, který se v tu chvíli stává morálním arbitrem, a vysvětluje mu, že skutečně byl účastníkem odboje, je velmi smutné. Já, když jsem tuto praxi popisoval člověku, který měl významné problémy s komunistickým režimem, jakým způsobem se to bude oceňovat, tak on mi odpověděl – promiňte mi, když řeknu to, co mi opravdu řekl – takovej zákon si nabouchejte do trenýrek. No, byl to jeho názor. Navíc ten úředník na ministerstvu obrany těžko bude zjišťovat, jestli byl v padesátých, šedesátých letech člen KSČ, natož už nemá vůbec šanci zjistit něco o spolupráci s nějakými zpravodajskými službami. A o tom, jak bude tento úředník jaksi hodnotit mimořádně záslužný čin, co to je, jak to ten úředník pozná. Jak bude srovnávat, zda byla míra odboje větší než míra kolaborace s režimem. Je to na libovůli toho úředníka. Finální rozhodnutí o ocenění pak samozřejmě náleží Ústavu pro studium totalitních režimů, což je také poměrně závažná kapitola, neboť ÚSTR významně ztratil kredit jak odborný, tak kredit morální, ve veřejnosti těmi nekonečnými vnitřními spory. O sociální otázce už tady bylo hovořeno. Zatímco se mohutně navýšil, nebo mohutně, prosím, navýšil se rozpočet ministerstva obrany a Ústavu pro studium
112
totalitních režimů ve smyslu zvládání agendy těch odbojářů nebo jenom odporářů, když nedosáhli těch 12 měsíců, zatímco těm vlastním bojovníkům a statečným lidem, jejichž sociální poměry jsou často skutečně velmi neutěšené vzhledem k tomu, že měli možnost vykonávat jen jaksi žalostně ohodnocené profese, je zaráženíhodné, a s tím se neděje nic. Navíc tomuto zákonu je nutno vyčítat i duch tohoto zákona, který jaksi preferuje odpor fyzický, silový, s puškou v ruce, zatímco zcela marginalizuje takovéto občanské formy odporu, případně disidenty, kteří se více než kdokoliv jiný, než nějaký hrdina s puškou, podíleli na destrukci a demontáži komunistického režimu. Už tady bylo zmíněno, kdy byl tento zákon přijat. Bylo to v pohnuté době kampaně před senátními volbami. Zákon předkládal tehdejší místopředseda Senátu Liška, který také obhajoval svůj mandát senátora. Na závěr toho chci znovu říci: Nesměšujme dobrý úmysl s žalostnou formou, kterou jsme vyplodili. Prosím vás, oddělme to. Nikdo nechce ubírat zásluhy statečným lidem, kteří proti komunismu bojovali. To není obsahem toho, co tady teď navrhujeme. Obsahem našeho návrhu je tu ostudnou legislativní formu, kterou jsme vyplodili, zase sprovodit ze světa. A já na závěr nemohu říci nic jiného, než výrok, který se mi velice líbí, výrok nedávno zesnulého ruského premiéra Černomyrdina, který řekl: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Jaromír Štětina, připraví se pan senátor Petr Bratský. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl reagovat na slova pana kolegy předřečníka a na slova pana senátora Dienstbiera. Poukazovali oba na formální a legislativní nedostatky tohoto zákona. Pravda je, že odstřelit cokoliv na základě formálních nedostatků je velice snadné. Nicméně jejich argumenty, myslím tím například projev pana kolegy Dienstbiera na minulém projednávání tohoto zákona, i argumenty oněch historiků, kteří zde byli citováni, jsou někdy zcela nepřesné a tím pádem postrádají onu argumentační mocnost. Všichni poukazují na to, že hlavním nedostatkem tohoto zákona je proskribace celé jedné skupiny lidí, to jest bývalých členů KSČ. Například pan Dienstbier minule řekl, že to je hlavní důvod, proč nemůže pro tento zákon hlasovat. Já bych chtěl říci, že tato restrikce skutečně není plošná, tam se mluví o tom, že nemohou být oceněni jako odbojáři nebo odporáři bývalí členové KSČ, ale současně nikdo z těch, kdo o tom mluvil, necituje další paragrafy tohoto zákona. Já si vám dovolím ocitovat odstavec 6 z paragrafu 3 tohoto zákona, který hovoří o členství v komunistické straně. A tady se mluví v odstavci 6, že občanu uvedenému v odstavci 4, tolik jsou ti bývalí členové KSČ, se přizná postavení účastníka protikomunistického odboje nebo účastníka odporu proti komunismu, pokud jeho účast na protikomunistickém odboji nebo odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci. Podle tohoto znění zákona náš kolega, vážený pan Dienstbier by zcela jistě mohl aspirovat na to, aby byl uznán účastníkem odporu. Myslím, že to je přesně tento případ. Přesto pan Dienstbier řekl, že se ucházet o toto označení nebude. Já se mu nedivím, ne každý potřebuje být oceněn formou zákona nebo formou nějakého prohlášení. Ale já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího
113
připomenout panu kolegovi Dienstbierovi, že jsou tady lidé, kteří by si toho velmi vážili, kteří na to čekají a mají už jenom pár let života a není jich tak mnoho a bude jich čím dál tím méně. Je to například celá Konfederace politických vězňů, která tady v osobě paní Kavalírové často vystupuje, a několikrát jsme jí tady tleskali. Prosím vás pěkně, nezapomeňme na to, že když ten zákon stáhneme jako Senát, bude to velká hanba Senátu a budeme se před těmi lidmi muset stydět. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji pane senátore, nyní vystoupí pan
senátor Petr Bratský, připraví se pan senátor Karel Šebek. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělené slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem původně, když jsem vstupoval do Senátu, byl velice hrdý, že jsem se stal senátorem a zdaleka jsem nemohl tušit, jakou věcí se budu vlastně zabývat hned na první schůzi Senátu, když pominu tu ustavující, kde jsme skládali slib. Myslím, že zákon, o kterém hovoříme, není věcí levice nebo pravice. Je to přeci věc spíš svědomí našeho národa, které se v tomto zákoně objevuje. Je to věc, kterou každý z nás musí posoudit z historického hlediska, a historie má jednu výhodu, že si počká. Ten zákon jednoho dne stejně schválen bude. Je otázka, jestli bude schválen v tomto volebním období, nebo jestli bude schválen třeba za 50 nebo za 100 let, až národ najde sílu v sobě pojmenovat určitou etapu. Pojmenovat etapu, kdy první a druhý odboj byl zaměřen proti nepříteli, který byl totalita cizího režimu, cizí mocnosti, cizího národa a byla zaměřena proti našemu národu. V případě odboje třetího tomu tak nebylo, to bylo bohužel horší, kdy vlastní národ utlačoval své vlastní, možná nejlepší dcery a syny. Byli to skauti, sokolové, poslanci a zastupitelé demokratických politických stran, byl to selský stav. Řada z vás byla určitě přítomna na působivém veřejném slyšení, kdy pamětníci tady měli v očích slzy, když si vzpomněli na ty hrůzy, které je potkaly anebo jejich rodiče. Byli to učitelé, kteří nezapomněli ani po roce 1948 zmínit jméno Masaryka nebo Beneše, případně vzpomenout toho, že naši zemi neosvobodila jenom Rudá armáda, ale třeba i armády jiných zemí. Byli to i studenti vysokých škol, kteří katedru jednoho dne zaměnili za doly, v lepším případě, když měli štěstí, hutě. Byli to příslušníci církví, ale i živnostníků, a exulanti a emigranti. Rozdíl mezi exulantem a emigrantem je většině z nás známý. Exulant opouštěl zemi, protože musel, a vždy se do ní chtěl vrátit.Nikdy neodcházel proto, že chce získat cizí občanství a už se nevracet. Tito exulanti mysleli, že odchází na půl roku, na několik měsíců nebo na několik málo let. Mnozí se už návratu do vlasti ani nedožili. Nemohli jít pochovat své maminky, své otce. Tedy myslím si, že argumenty o závadách tohoto zákona jsou naprosto zástupné, možná někomu mohou posloužit ke svědomí, ale z tohoto místa bych vás chtěl poprosit, aspoň senátorky a senátory za demokratické politické strany, poprosit, abyste věc ještě zvážili. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan
senátor Karel Šebek, připraví se pan senátor Jiří Oberfalzer. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte mi malou reminiscenci. Kdysi dávno jsem se náhodně setkal s jedním starším učitelem ve výslužbě, který mi ve své slabé chvilce povídal: Milý pane, já jsem za svůj život pětkrát předělával dějiny. Poprvé po roce 1918 jsme 114
škrtali Franze Josefa, v roce 1939 jsme začerňovali Masaryka, v roce 1945 jsme vytrhávali Hitlera, po roce 1948 jsme zamlčovali Beneše a po roce 1968 jsme zamlčovali Dubčeka. Druhá moje vzpomínka je na mého skvělého profesora dějepisu, který se takto nechoval a od roku 1968 nebo 1969 do roku 1989 mohl pracovat toliko jako skladník. A ten se mi ani nesvěřoval s tím, kolikrát byl předvolán k výslechu. Dávám vám tyto příklady jen proto, abych vám řekl, že můžeme znát názory jiných, ale neměli bychom se jimi zaštiťovat. Pravdu si musí najít každý sám v sobě a hlasovat ano nebo ne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak jak jsme to na Ústavu slibovali. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan
senátor Jiří Oberfalzer, připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, všechno podstatné bylo řečeno,
ale dovolte mi upozornit na jeden důležitý aspekt. Já nevím, jestli si kolegové ze sociální demokracie, případně dalších levicových klubů uvědomují, jaký signál veřejnosti tímto počinem vysílají. V podstatě první v pravém slova smyslu politické hlasování Senátu v tomto novém složení bylo právě o tomto návrhu, vzít zpět tento návrh zákona. První počin posílené a dnes dominantní politické síly v Senátu, sociální demokracie, je právě tento skutek. Je to opravdu něco, na co budete pyšní? Myslím si, že je to dokonce určitý arogantní krok vůči demokracii. Přece jestliže tady byla v právoplatném složení dostatečnou, byť malou většinou, schválena nějaká předloha, tak přece nemohu ve chvíli, kdy vzápětí získám většinu já, se snažit přehodnocovat, co se stalo legitimně v předchozím období. Samozřejmě že všichni si uvědomují, že pokud Poslanecká sněmovna ten návrh nějakým způsobem v nějaké podobě schválí, budeme ho zde standardně projednávat, jako každý jiný návrh. Bude možno všechno opravit, bude možno ho zamítnout. Nejde tedy tímto skutkem zpět vzetí ve skutečnosti o to, abychom předešli tomu, že ten zákon nakonec zamítneme? Nechceme se schovat za procedurální rozhodnutí se svým skutečným rozhodnutím, že odmítáme ocenit a uznat statečnost některých lidí v minulém režimu, kteří se mu dokázali postavit aktivně, nejen pasivní rezistencí, jak to udělala naprostá většina národa? Znovu prosím naše kolegy ze sociální demokracie, aby uvážili, co to je za gesto, komu ho vysílají, a jestli tímto opravdu chtějí charakterizovat toto volební období v Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan Miloš Vystrčil, protože paní místopředsedkyně Gajdůšková nepožaduje přednostní právo. Prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mezi mé přátele patří hned několik politických vězňů, a myslím si nebo jsem přesvědčen, že pokud něco málo pro ně můžeme udělat, tak to je přijmout zákon o účastnících protikomunistického odboje. Proto tady řeknu jednu věc. Včera jsem zapomněl hlasovací kartu, a když jsem přiběhl, tak jsem si myslel, že hlasujeme o návrhu programu. My jsme hlasovali o změně programu. Já jsem hlasoval podobně jako Alena Gajdůšková – pro. Tzn., že jsem byl pro to, abychom zařadili tento bod na program jednání, a nyní z toho mám ostudu. Já se k tomu přiznávám, protože to považuji za férové, a měl jsem včera
115
hlasovat ne. Omlouvám se, omlouvám se všem politickým vězňům, omlouvám se kolegům z ODS. Pak to říkám ještě z druhého důvodu, a ten je možná podstatnější pro tento daný okamžik. Pokud budete hlasovat pro zpětvzetí tohoto zákona, tak je to bez hlasů všech senátorů za ODS. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Alena
Gajdůšková, připraví se pan senátor Alexandr Vondra. Senátor Miloš Vystrčil: Omlouvám se Aleně Palečkové, že jsem z ní udělal
Gajdůškovou. Předseda Senátu Milan Štěch: Myslím, že to všichni pochopili, bude
zaznamenáno. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, jenom skutečně velmi stručně a krátce. Za prvé postupovat podle jednacího řádu, což je zákon, není ostuda. Proti tomu bych se chtěla skutečně ohradit. Senát již v minulosti jeden zákon zpět v průběhu jeho projednávání vzal. Ostudné bylo, když zde v Senátu nebyla připuštěna diskuse např. při projednávání tzv. Topolánkova batohu. Ale k tomu, co nyní projednáváme, My respektujeme názor těch, jejichž životy poznamenal totalitní režim, a hluboce si jich vážíme. I sociální demokracie je připravena jednat o důstojném ocenění a odškodnění těch, kteří bojovali za svobodu. Svoboda je i naší základní hodnotou, a proto stavíme náš program na solidaritě. Ale respektujeme také názor odborníků, historiků i legislativců. A musím říci, že jsem velmi ráda, že Přemysl Sobotka připomněl, a konečně také přiznal historickou úlohu sociální demokracie v boji proti totalitním režimům. A za svobodu, která je skutečně tím, co považujeme za nejdůležitější. A právě kvůli této historii, kvůli historii sociálních demokratů a této země nechceme opět, a navíc formálně špatně uzákoňovat historii. To už tu totiž bylo. Ale znovu říkám, jsme jako sociální demokracie připraveni jednat o tom, aby těm, kteří za svobodu bojovali a trpěli, bylo skutečně morální a možná i materiální odškodnění přiznáno. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Prosím o vystoupení pana senátora
Alexandra Vondru a připraví se pan senátor Luděk Sefzig. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedo, kolegyně a
kolegové, je to smutné ráno druhého zasedání Senátu v novém složení. Ten zákon, který je mimochodem výsledkem dlouholeté práce jednoho z mála lidí, kteří vytrvale usilovali o to, aby ti, kdo se vzepřeli komunistickému režimu, měli aspoň nějakou formu satisfakce a ocenění, mám na mysli našeho bývalého kolegu Jiřího Lišku, tak ten zákon samozřejmě není úplně dokonalý. Jako není dokonalý žádný zákon, protože kdyby všechny zákony byly dokonalé, tak tady vůbec nebudeme sedět a jednat. Nicméně ten zákon je upřímnou snahou k té satisfakci a k ocenění dojít. A ti, kdo dnes navrhují to zpětvzetí, a nepochybně tou oranžovou většinou to tu dnes prosadí, tak by si měli především klást otázku, co za posledních 20 let, protože 20 let uplynulo od pádu komunismu, co pro ně udělali. Vůbec nic jste pro ně neudělali.
116
Zazněla tu jména některých bývalých kolegů z Charty 77, a já tady nemám čas číst jména těch tisíců, která tu přečtena nebyla, protože tento cár papíru nepodepsali, o který vy se opíráte. A já jsem si to stanovisko historiků přečetl. Jsou to lidé, mám jejich knížky v knihovně, některých si docela vážím, ale poté, co jsem si přečetl text, který odmítá tento zákon, a přečetl jsem si, že po argumentaci, kdy se uvádí opakovaně, jaké má zákon nedostatky, a proč by neměl být schválen, a nakonec se píše, co by politická reprezentace v této zemi měla udělat, totiž nalézt zdroje pro široké bádání. Historici, kterým lidé, kteří s nasazením života a zdraví se komunismu postavili, dávají už 20 let historikům práci ve svobodné společnosti, dávají jim témata. A historikové, jakkoli jsou renomovaní, tady říkají, neudělejte to, dejte nám prachy. Tak já se stydím. Já se stydím a měli by se stydět všichni ti, kdo dnes to zpětvzetí navrhují. Normální cesta by byla počkat, až to sem přijde ze sněmovny, normálně o tom diskutovat, nedostatky třeba opravit a dotáhnout to do konce. Styďte se. Předseda Senátu Milan Štěch: Nyní vystoupí pan senátor Luděk Sefzig a
připraví se Jaromír Jermář. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Domnívám se, že my, co tady sedíme, a to myslím i ty, kteří jsou starší, než jsem já, že úplně nedoceňujeme dobu, která tehdy panovala. Já vám přečtu něco z malé publikace, kterou mám u sebe v kanceláři a každému ji ochotně půjčím, nebo pokud seženu kopii, i věnuji. Nejsem koneckonců jediný, který v tomto sále tuto publikaci má. V mém obvodě v Blízkosti Rokycan ve Volduchách žil jeden sedlák, zemědělec, jmenoval se Stanislav Broj. Byl to člověk, který byl na dlouhou dobu v posledních svobodných volbách v roce 46 zvolen do nejvyššího zákonodárného shromáždění. Jako poslanec se prohřešil v době, kdy po komunistickém puči v únoru 1948 byl trnem v oku komunistům pro jeho velmi ostré odsudky, které se dovolím k knihy Pavla Löffelmanna citovat. Říkal: "Čeští sedláci, scházíte se, abyste se probudili a probudili pravou selskou lásku k české hroudě. Vzpomeňte na pole, posvěcená šlápotami vašich otců, prací celých pokolení. Ta pole nám budou zachována a svoje práva a zájmy si uhájíme. Robota se opakovat nebude. I z moderní roboty si pomůžeme sami. Jen když dáme najevo, že nemáme strach. Hospodáři, volám k vám jako představitel českých zemědělců. Jsme vázáni našim potomkům za udržení brázd, které oséváme. Povstaňte, čeští sedláci, napřimte hřbety, jednotností zachováme své děti, grunty a poklad nejdražší, svobodu v Československé republice, Masarykově a Benešově republice." To byla asi nejostřejší jeho slova v době, kdy vykonával svůj poslanecký mandát proti tehdejšímu komunistickému režimu. Jeho osud je ale zajímavý. Tím, že veřejně deklaroval odpor ke kolektivizaci, byl trnem v oku komunistické mašinérii. Ve vykonstruovaném procesu, kterého již dnes nejsou svědci, za to, že údajně napomáhal k přechodu svým bývalým lidoveckým kolegům, poslancům, do zahraničí, byl odsouzen. A jako odsouzený člověk ve vězení v plzeňských Borech byl nakonec obžalován z toho, že se spolupodílel, že byl dokonce hlavní osobou, která měla vytvořit převrat ve věznici. Zcela symbolicky byl do té skupiny zařazen také jeden z četníků jako velmi silné varování těm, kteří by chtěli napomáhat, nebo kteří sympatizovali s některými známými vězni.
117
Došlo k tomu, že byl odsouzen k trestu smrti. Trest smrti byl vykonán v roce 1950. Jen pro vaši informaci, jak taková věznice na borech vypadala, podle svědků jakákoliv možnost odporu byla vyloučena. Jak se chovala tehdejší moc k rodině v době, kdy byl odsouzen, vám budu citovat podruhé z té knihy pana Löffelmanna. "Podruhé byl Stanislav Broj zatčen za údajné napomáhání k nedovolenému opuštění republiky. Měl pomoci svým dvěma kolegům, Bendovi a Bonžovi, ilegálně přejít do zahraničí. Stanislav Broj si trest odpykával ve věznici v Plzni na Borech. Spolu s ním bylo i mnoho dalších politických vězňů. Sám říkal, že pět let byla v té době standardní poslanecká sazba. Stanislav Broj byl odsouzen k smrti a když se to rodina dozvěděla, požádala dopravce ve Valduších, aby je odvezl do Prahy. V Praze navštívili vězení na Pankráci. Prošli, je to tom záznam z rodiny, návštěva byla po pěti minutách dozorci ukončena. Pan Stanislav Broj nemohl podat ani ruku svým nejbližším, jediné, co mu po dlouhém prošení a žádostech bylo dovoleno, že směl svým dětem udělat křížek. Ze šibenice se ještě rozloučil s celou rodinou. Své soudce, kteří ho poslali nespravedlivě na smrt, předal božímu soudu, a potom s božím jménem na rtech zemřel. V záznamu oficiálním byla poslední slova zaznamenána. "Chci jen prosit Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Vím, že umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni také budou!“ Jeho poslední slova byla: „Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo!“ Promiňte mi, že mě tato slova dojímají, ale je skutečně těžké představit si, že tato doba není tak vzdálená té dnešní. Nemůžeme přece symbolicky přejít tento boj za demokracii a svobodu tím, že tady vezmeme alespoň pokus o to, uctít památku všech, kteří prošli tímto peklem ve 40. a 50. letech, že ani ten pokus tady nevykonáme a vezmeme návrh zákona zpět. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jaromír Jermář, připraví se pan senátor Václav Homolka. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, myslím, že tady zaznělo z úst sociální demokratických senátorů, že jsme pro to, ocenit tyto lidi a že si jich vážíme, tzn. lidi, kteří se i po roce 48 se účastnili odporu, odboje. Jsem rád, že po dlouhé době slyším i z úst pravicových senátorů, že tohoto odporu po roce 48 se účastnili také sociální demokraté. Ne často to je na veřejnosti slyšet. Připomenu zde jen pořad, který byl natočen a vysílá ho Česká televize, k 60. výročí popravy Veleslava Wahla, sociálního demokrata. Bylo tam zdůrazněno, že se po roce 45 velice angažoval v politice, ale nebylo zdůrazněno, v které politické straně. Asi se to tehdy nehodilo. Ale chci říci, že nejsme proti odškodnění těchto lidí, proti uznání jejich morálních kvalit, ale podle mého ne tímto způsobem. Tímto zákonem, který podle mě není dobrý. Myslím si, že všechny důvody, proč jsme nehlasovali pro tento zákon, tady zazněly při jeho projednávání. Ale jeden zde nezazněl. Já jsem se nesetkal s tím, že by tomuto zákonu vyslovil podporu Svaz bojovníků za svobodu a Československá obec legionářská. Vím, že to bylo zejména z toho titulu, který mají získat účastníci odboje, titulu válečného veterána. Protože my máme z roku 2002 zákonem stanoveno, kdo je válečným veteránem. Ale nechci to tady už citovat, protože to už by bylo dlouhé. Opakuji na závěr, tito lidé mají naši úctu. Myslím si, že já to prokazuji ve svém volebním obvodu, kdy každoročně dávám kytičku k pamětní desce štábního kapitána
118
Jandy v Mnichově Hradišti, který byl popraven v roce 1949. Myslím si, že to dávám najevo i při jiných příležitostech. Bohužel můžu říci, že tam nevidím často politiky z toho nelevicového spektra. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní zatím poslední přihlášený je
pan senátor Václav Homolka. Prosím, máte slovo. Senátor Václav Homolka: Děkuji, pane předsedající, pane předsedo,
kolegyně, kolegové, dovolte mi několik poznámek k tomu, co zaznělo. Spíš reaguji lidsky sám za sebe, než stranicky. Taky se mi to rýmuje, moje básnické střevo tam trošku bude znát. Třetí odboj. I po 21 letech se přesvědčujeme o tom, že existoval. O tom, kdo byl kdo. Je to přinejmenším pro mě divné. Už včerejší hlasování o programu bylo divné, když se hlasovalo o tom, aby navrhovaný bod programu zůstal v programu, namísto aby se hlasovalo o vyřazení. Nedivím se kolegyni Palečkové nebo těm dalším, že se spletla při tomto hlasování. Ani já jsem v tu chvíli nevěděl, kdo jsem, a hlasoval jsem obráceně. Nic ale nenamítám, Nechal jsem se nachytat, je to moje chyba. Ale už tady je vidět, že někdy i hlasování, které by mělo být jasné, tak se nezachováme přesně podle toho, jak to myslíme, a omlouváme se třeba až další den. Co je však pro mě nepřijatelné, aby se při projednávání zákona někdo dovolával na základě politických zájmů, a to hlavně zájmů současných. Nejsem proti vyznamenání a ocenění hrdinů, to je samozřejmá věc pro mě, ale neměli by to být vrazi nebo neměly by to být pochybné osobnosti. Myslím si, že tady bychom s tím měli nakládat opatrně. Poslouchat hlavně lidi. Jít mezi ně a poslechnout si je, jak to vnímají. Mezi lidmi ty myšlenky jsou, a to daleko přetrvává v lepších hodnotách, než v našich politických. Nechme víc pracovat odborníky, než nás politiky, protože většinou jsou to právě ti, co jsou u moci, a to je také někdy nebezpečné. Nepředělávejme dějiny tak, jak by nám to zrovna vyhovovalo. Můžu říci, že jsem schopen pracovat pro společnost s každým. Jednou spolupracuji s tím, jednou s oním, a velmi často nekoukám vůbec na to, z jaké to je politické strany. Dokonce si někdy ani neuvědomuji, jestli to je z mé nebo z jiné. Pasuji se do role obviněného, a tady se trošku chci rehabilitovat, ale není to tak doslova. V Senátu se, přestože to tady zaznělo, myslím kolega Bratský že se těšil do Senátu, že to je instituce na úrovni, že vyšší snad už ani nemůže být. I já jsem se těšil, ale zjistil jsem, že tady nemám rovnoprávné postavení. Nemám, jsem nezařazený, takový krásný titul, ani sám se někdy neumím zařadit doleva nebo doprava, takže se řadím tak, jak to zrovna cítím, jak si to myslím. Možná jsem někdy svobodnější, než vy ostatní. Také to není k zahození. Ale vadí mně na tom to, že pokud bych byl možná za jinou stranu a byli bychom tři senátoři, tak jako jsou tři poslanci, kteří mohou vytvořit klub, přestože poslanců je 200 a jsou tam stranicky naskládaní a tady přece jenom je kolektiv menší a o té stranickosti by to až tak nemělo být, nebo snažíme se někdy o to, tu nadstranickost tam vidět. Určitě se tam promítla. Kdybych byl za jinou stranu, určitě bych do nějakého klubu patřil a možná bychom mohli spolupracovat daleko lépe a myšlenky a problémy řešit více společně. Jen skončím tím, že včera, bylo to tady řečeno, tady byla paní Kavalírová za ÚSTRK. Já jsem na ÚPV, kterého jsem byl členem, kde mi bylo velmi dobře, přesto jsem utekl do jiného, v tomto smyslu, když se tam probíral především lustrační zákon, se kterým jsem byl v kolizi, a myslím si, že jsme v kolizi dodnes, nikdo mě z toho nechce vyvinit a můžu se dovolávat všech mocných až po prezidenta. Všechny doklady samozřejmě mám atd. Na tom Ústavně-právním výboru jsem měl 119
velmi dlouhou řeč a vysvětloval jsem své pozice. Možná se tak mohli někteří hrdinové cítit. Když jsem učil jako učitel, že není správné, pokud tady máme vojáky jiných zemí, a byl jsem za to do určité míry napomínán, ale nikdy jsem na to nijak zvlášť nedoplatil. Ony totiž děti, studenti mě nepráskli. Ale když jsem učil dospělé, ti už ty politické souvislosti měli zažité trošku víc. Podal jsem určité důkazy, náměty, dal jsem všanc tu svoji příhodu, abychom se mohli poučit, abychom to mohli nějak vyhodnotit. Jestli hledáme jen na jedné straně nepřátele, jestli také hledáme na druhé straně. Včera to tady řekl zpravodaj, musím ho pochválit, myslím si, že se opravdu snažil přistoupit k tomu zodpovědně a chtěl bych říci nestranicky, ale nevím, že bychom se měli zamýšlet, jestli už je doba také na to, kolik je to let, 21 let. Já neustále zažívám před volbami, teď jsem toho plný, protože je to před měsícem, ta kampaň proběhla, to obviňování, přestože mám 20 let v kapse lustrační osvědčení, tak ale sám nevím, sám nevím, jak to bylo. Kdo byl kdo, se hledá, ale když se někdo nabídne a dá všanc, vím, že v životě jsem s žádnou estébáckou stranou neměl nic společného, nikdo mě ani neoslovil. Někteří mají tu zkušenost, že je někdo oslovil, ale nemám. A to je prostě ten princip, na kterém já to chci tady postavit a chci se dovolávat toho – nedělejme na to takovéhle zákony. Já už také ten zákon 21 let všelijak se snažím vysvětlit nebo i ho třeba zrušit, a vy to samozřejmě také neuděláte nebo nebudete chtít udělat. Takže nevím, kdo je kdo, kdo je pro koho, ale poprosil bych o to, abychom hlasovali lidsky a nedělali z toho polemiku. Jsou to většinou lidské úděly, tak je vyřešme lidsky, a ne politicky. Takže básničkou zase skončím. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupím pan senátor Jan
Horník, prosím. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Připadá mi projednávání tohoto zákona jako jakási přetahovaná, nebo stažení tohoto zákona z Poslanecké sněmovny. Mě to hrozně moc mrzí, protože já si vážím mých kolegů vlevo i vpravo, mnozí z nich jsou snad mými přáteli a kamarády, a my nejsme schopni se domluvit na své minulosti, jak se to odehrávalo po roce 1948 až do roku 1989. Všichni říkají, že v podstatě zákon o 3. odboji potřebujeme nebo měli bychom mít, protože jsou lidé, a to říká levice i pravice, kteří by si nejenom tu satisfakci, ale možná i to skutečné finanční odškodnění zasloužili, ale já se obávám, že to nastane až v ten okamžik, co říkal kolega Bratský – že to bude možná za 50 let. Protože teprve s tím větším odstupem historici zjistí nebo se budou snažit zjistit, jak to skutečně bylo. Mnozí historici jsou dneska lidé velmi mladí, kteří vlastně nezažili ani útrapy, které byly před rokem 1989. Já vás chci poprosit, udělejme skutečně ten legislativní proces čistý, jak má být, jak navrhoval kolega Vondra, a nezasahujme takhle necitlivě do něj. Je to ke škodě nás Senátu, zejména těch, kteří na zákon o 3. odboji čekají. Já každý rok pravidelně chodím "na Jáchymovské peklo". Nebudu říkat, jestli tam chodí víc pravice nebo levice, i když je to skoro jednoznačné – uctívat památku těch, kteří za naši svobodu položili život. Ale to nejhorší je zjištění, že když se setkáváme v kostele při bohoslužbě, tak dříve se tam dovnitř nedalo ani dostat, kolik bylo těch, kteří tam přijeli a kteří ty hrůzy komunismu v lágrech ve Slavkově, Jáchymově a jinde zažívali, a to přesto, že tam jezdí i slovenští přátelé, tak nyní při posledním setkání jsme bohužel měli už i volná místa v kostele. Není to způsobeno těmi, kteří chodí uctívat památku a jsme pozdě narození, ale právě těmi, kteří do kostela se dostat nemohou pro svůj vysoký věk, nebo těmi, kteří nás opustili. Chodí
120
tam jedna babička a jeden skaut. Skaut narovnaný, přímý, mající za sebou jáchymovské peklo, a dovedu si představit, že tento člověk si to zaslouží. Zaslouží si to babička, které je 90 let a chodí úplně ohnutá o holi, přesto vydrží hodinové projevy politiků stát a ne sedět. Já se domnívám, že bychom měli doopravdy hlasovat tak, abychom těm lidem dali šanci. A nejde o finance. Včera jsme tady mluvili o miliardách v rámci obnovitelných zdrojů energie, jde skutečně o to uznání. A já chci poprosit kolegy ze sociální demokracie, aby se na tuto věc nedívali až tak partajně. Oni mají samozřejmě co vracet. Bohužel Jirka Oberfalzer tady dneska mluvil o tom, zabývejme se věcmi řádně, bohužel i já jsem byl jedním z těch, kteří neměli tehdy šanci při Topolánkově batohu vyjádřit svůj názor, protože můj přítel a spolužák, bývalý, na gymnáziu dal nezabývat se, a ono to prošlo. Já bych byl nerad, aby toto stigma se Senátem táhlo i nadále. A jestli všichni říkají, že potřebujeme zákon, tak se proboha, když už si hrajete na tu politiku vlevo a vpravo, domluvte a udělejte něco velmi rychle. Pokud dneska dojde ke stažení tak, aby se všichni ti, kteří na to ještě čekají a i jejich rodiny dočkali aspoň toho uznání a zadostiučinění od nás politiků. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, nyní vystoupí pan předseda klubu Richard Svoboda. Prosím, pane senátore. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, milé dámy, vážení pánové. Mnoho argumentů tady zaznělo, často myslím zástupných, v pragmatické části mého já, chtělo by se říci, doufám, že se budeme zabývat i ostatními důležitými zákony takto zevrubně. Ale myslím si, že je dobře, že o tom hovoříme, protože je to věc vážná. Předkladatel tohoto návrhu, který řekl úsměvný argument, že dvakrát tolik historiků jako těch, co tady hlasovali, těch, co tady hlasovali bylo proti, a já prosím, aby tento argument tady už nikdy nebyl užíván, protože, ač je tady sociálních demokratů 41, já je ujišťuji, že vždy najdu alespoň 42 ctihodných a vzdělaných lidí, kteří budou mít jiný názor než oni při jakémkoli hlasování. Takže já si myslím, že to je opravdu argument komický. A neměl by být takto používán. Myslím si dokonce, že je velmi legitimní názor, že by historikové do věcí, které jsou v živé paměti pamětníků, neměli mluvit více, a mnoho historických škol je tohoto názoru, že by se opravdu historikové měli zabývat tím, co je skutečnou minulostí, toto je velmi živá přítomnost nás mnohých. A mnozí z protagonistů těchto dějů mají velmi pestrou minulost, od 50. přes 60. léta až přes normalizaci. Ten zákon z mého pohledu byl možná nedokonalým, možná diskutabilním pokusem připomenout ženy a muže, kteří vystoupili proti totalitárním praktikám komunistického režimu. Myslím si, že tato připomínka je velmi důležitá a vážná. Vždycky, když o tom tady mluvíme na půdě zákonodárného sboru, tak mám pocit jistého ostychu a velké pokory. Protože mám za to, že mnozí z nás nesahají ani po kotníky těm, o kterých tady mluvíme a jejichž činy tady připomínáme. Slýchal jsem i dnes, že jejich činy chceme ocenit, ale jinak, lépe. My se o to snažíme 20 let, ale ještě chvilku nad tím váhejme a nebude oceňovat koho. Dovolte mi, abych závěrem vyjádřil své přesvědčení, že ať se nám to líbí či nikoliv, tak ti lidé, kteří mají za sebou onu statečnou minulost a trpěli za minulého režimu, tak tvoří nemalé auditorium na těch zdánlivě prázdných lavicích tady v tomto sále. A myslím si, že se dívají na to, jak nakládáme s tou svobodou, za kterou oni trpěli a kterou nám přinesli.
121
Myslím si, že jim mnoho dlužíme a že jim máme co splácet. A myslím, že je to podivná splátka, kterou jim dnes někteří z nás chystají. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Richard Svoboda byl poslední přihlášený. Táži se, jestli někdo chce ještě vystoupit? Není tomu tak, takže rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, pana senátora Jiřího Dienstbiera, zda si přeje k proběhlé rozpravě vystoupit? (Senátor Jiří Dienstbier reaguje z místa.) Děkuji. Zopakuji na mikrofon: Pan senátor si nepřeje vystoupit s tím, že se domnívá, že všechno podstatné bylo řečeno. Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, aby Senát: 1. Vzal zpět senátní návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji). 2. Pověřuje předsedu Senátu, aby informoval o zpětvzetí senátního návrhu zákona uvedeného v bodě 1 tohoto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V sále bylo přítomno 72 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V okamžiku hlasování pořadové číslo 33 se z přítomných 73 pro návrh vyslovilo 43, proti bylo 28. Návrh byl přijat. Děkuji panu senátorovi Dienstbierovi jako předkladateli a projednávání tohoto bodu končím. A my se vystřídáme.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,
budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 14. Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2011 a 2012 a na úhradu jistin státních dluhopisů odkupovaných z trhu v letech 2011 a 2012 (senátní tisk č. 372) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 372. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající,
vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k tomu, že mám tu čest poprvé oslovit nově ustavený Senát, dovolte, abych vám po celé volební období
122
popřál mnoho úspěchů a ujistil vás, že já i můj úřad jsme vám kdykoli k dispozici v otázkách týkajících se ústavních povinností ministerstva financí. Nyní dovolte, abych předložil první ze šňůry zákonů, které jsou dnes na pořadu, a to jako první návrh zákona o státním dluhopisovém programu. Je to návrh zákona, který byť žádám vás o souhlas s emisí dluhopisů na téměř astronomickou částku 214,6 miliard korun, nezvyšuje ani o korunu deficit, ani o korunu státní dluh. Jedná se o technickou normu, která zajišťuje refinancování státního dluhu, neboť stát plní své závazky tak, že v okamžiku, kdy ví, že musí splatit jistiny z dříve vydaných dluhopisů, emituje dluhopisy nové, aby z jejich výnosů starou jistinu zaplatil. Prostě tu stokorunu, co si od pana poslance půjčím, abych ji paní poslankyni mohl vrátit – tak to je refinance dluhu. 60 miliard z této částky není určeno na splátku splatných jistin, ale je určeno na skupování státních dluhopisů z trhu ještě před dobou jejich splatnosti v okamžiku, kdy situace na trzích je pro to příznivá, a tak nám to umožňuje více rozložit do času riziko refinancování, aby se nám nekumulovaly v některých letech příliš velké splátky a nenudilo nás to k příliš velkým a nebo také rizikovým emisím. S touto praxí skupování dluhopisů ještě před dobou splatnosti jsme začali v roce 2007 jako jednu z nových moderních forem refinancování státního dluhu. Jejich výsledky přesvědčivě ukazují poměrně významné úspory a pro tyto operace potřebujeme v každém roce, tedy jak v roce 2011, tak 2012, po 30 miliardách Kč – do 30 miliard Kč. Prosím vás tedy o schválení tohoto návrhu. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji,
pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 372/1. Zpravodaj výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,
dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pan ministr podrobně zde vysvětlil důvody přijetí zákona o státním dluhopisovém programu. V minulosti Senát oslovoval tím způsobem, že pravda, v hospodářském výboru přednesl návrh nezabývat se, ovšem pokud by chtěl někdo vystoupit, myslím, že bychom mu to měli umožnit. Já se domnívám, že k tomu, co řekl pan ministr, bych dodal pouze následující – že z pohledu legislativního procesu Poslanecká sněmovna se tímto návrhem zabývala, o hlasování 3. listopadu v pořadovém čísle 42, kdy tento návrh byl přijat, ze 154 poslanců hlasovalo 91 poslanců pro, pouze 5 poslanců bylo proti. Pokud se týká našeho výboru, ten k tomu přijal 12. usnesení: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jiřího Gregora, náměstka ministra financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a rozpravě výboru zaprvé: Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne a pověřil předsedu výboru mě předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a také vás prosím, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Nikdo nenavrhuje. Otevírám tedy
123
obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml, prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych měl jenom otázku na pana ministra – je to práce se státním dluhem, já to chápu, já bych se jenom chtěl zeptat, kdo provádí tyto operace a kdo je kontroluje? Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, ptám se, zda ještě někdo další se hlásí do diskuse? Nikdo takový není. Obecnou rozpravu tedy uzavírám a navrhovatel samozřejmě má právo závěrečného slova, prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Operace provádí odbor
správy státního dluhu ministerstva financí, samozřejmě ve spolupráci s profesionálními emitenty, což jsou velké bankovní korporace. Kontroluji to já, a odpovídám já, nade mnou Parlament – Poslanecká sněmovna se svou kontrolní funkcí a Nejvyšší kontrolní úřad. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se pana garančního zpravodaje, zda se chce ještě vyjádřit? Nechce. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Byl podán jediný návrh – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Já svolám kolegy do sálu. Budeme hlasovat o návrhu zákona o státním dluhopisovém programu. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 34 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji i vám za rychlý průběh a budeme dál pokračovat.
15. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 373) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 373. Návrh uvede opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za schválení předchozího
bodu a dovolte, abych uvedl vládní návrh novely zákona o účetnictví. Je to sice nesmírně důležitá, sice velmi nezáživná norma, a proto mně jistě odpustíte, když ji uvedu pouze v obecných principech. A samozřejmě jsem k dispozici vaším dotazům. Klademe si touto novelou za cíl zejména implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se snaží o snižování administrativní zátěže účetních jednotek při konsolidaci účetnictví. Chceme rozšířit možnost použití mezinárodních účetních standardů těmi účetními jednotkami, které konsolidují, to znamená umožnit
124
dalším účetním jednotkám, které jsou součástí konsolidačního celku, např. mateřská společnost Erste Bank ve Vídni, dceřiná společnost Česká spořitelna. Dohromady je to jeden konsolidační celek, aby bylo zřejmé, o čem mluvím, a sestavení účetní závěrky, mezinárodní účetní standardy upravené právem EU. Dál poměrně důležitou součástí této novely je úprava správního trestání v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů. Klademe si také za cíl upravit některé jejich ustanovení zákona ve vztahu k vybraným účetním jednotkám, samozřejmě vést přísné účetnictví je podmínkou spořádané společnosti, zvláště té, která má platit berně, nicméně musíme být zcela nejpřísnější k vybraným účetním jednotkám, malým příspěvkovým organizacím, které zakládají třeba obce nebo kraje, tam jsou na místě některé úlevy, protože zbytečná administrativní zátěž by je zbytečně zatěžovala. I to je součástí této novely. Děkuji za pozornost a prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 373/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Pakosta: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Samotný tisk zde představil pan ministr. Já nebudu jeho slova znovu opakovat, omezím se pouze na některá konstatování, a sice na to, že v § 1, odst. 2 se zákon doplňuje o úpravu, podle které by pro zahraniční fyzické osoby měl platit stejný režim jako pro fyzické osoby usazené v České republice. Je nutno upozornit, že navrhovaná úprava je poněkud nesrozumitelná, neboť zákon nijak zahraniční osoby, ať již právnické či fyzické, nedefinuje. Zadruhé: Dál zákon předefinoval veškeré skutkové podstaty správních deliktů a stanovil nové sankce, avšak v návrhu chybí standardní přechodné ustanovení, podle kterého by se porušení dosavadních předpisů posuzovalo podle dosavadní, tedy rušené právní úpravy. Vzhledem k tomu, že primárně jsou v tomto případě vykonavatelem pravomoci při správním trestání finanční úřady, asi bych doporučil ministerstvu financí, aby tento nedostatek řešilo metodickým pokynem. Podle mého názoru by to tak šlo. A jako problematické vnímám zvýšení důrazu na sankce za neplnění některých povinností účetních jednotek. Konkrétně pak při nezveřejnění účetních závěrek ve sbírce listin vedené obchodním rejstříkem. Všichni víte, že pak to je na internetu, včetně veškerých osobních údajů. Vzhledem k tomu, že např. jednočlenné s. r.o. tímhle způsobem musí ukázat své útroby, vidím zde velký prostor pro potenciální vyděrače, kteří si zcela anonymně na internetu vyhledají vhodné subjekty pro vybírání výpalného. Mnoho subjektů nezveřejňuje své účetní závěrky právě z tohoto důvodu. Je možná také otázkou, zda se nejedná o novou strategii ministerstva financí při naplňování státní kasy. To je otázka pro pana ministra. Já už vás teď seznámím jen s 13. usnesením z 2. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, která se konala 7. prosince 2010, kdy výbor zaprvé: Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zadruhé: Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu. A zatřetí: Pověřuje předsedu
125
výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. To je ode mne v této chvíli vše, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a vás také požádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli zákonem se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda ještě se chce vyjádřit, prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já chci poděkovat hospodářskému výboru za projednání a pokusím se odpovědět na připomínku nebo na dotaz pana zpravodaje. My jsme přesvědčeni, že účetní uzávěrky se prostě zveřejňovat mají. Že to patří ke kultivaci prostředí. Chceme-li, aby obchodní vztahy probíhaly na základě důvěry, chceme-li, aby tady nevznikaly problémy s platební neschopností, protože někdo někomu jinému naletí, tak jediná šance proti tomu je co největší otevřenost. Domnívám se, že ti nepoctivci, kteří chtějí vydírat a vybírat výpalné od lidí, kteří si umějí vydělávat, mají spoustu dalších nástrojů, které v takovém případě použijí. Ale plná otevřenost obchodního subjektu je podle našeho názoru vůči veřejnosti jednou ze základních podmínek kultivovaného obchodního prostředí. Opravdu nejsme motivováni tím, aby berňák nahlédl do otevřeného zdroje a zkasíroval co nejvíc. Oba dva víme, pane senátore, že berňák má těch možností nepřeberně víc, že má přístup i k jiným dokumentům, než jsou účetní uzávěrky. Připomínka týkající se přechodného ustanovení je asi na místě z pohledu uživatele toho zákona. Já se přiznám, že dokonce ministerstvo financí v původním návrhu to mělo, to přechodné ustanovení. Legislativní rada vlády – a já se domnívám, že má pravdu – to navrhla vypustit vzhledem k tomu, že je to nadbytečné ustanovení, neboť právní řád ČR jednoznačně určuje nemožnost retroaktivity, tzn. sankce za delikt, delikt učiněný v době platnosti staré normy se trestá podle staré normy, delikt učiněný už v období, kdy bude v účinnosti tato nová norma, podle normy nové. Legislativní rada vlády se přitom odvolává na jurisdikci jak městského soudu, tak Ústavního soudu. Tím to odůvodnila. Proto nám to vyhodila. S tím, že stejný názor jako legislativní rada vlády má i gestor správního trestání, ministerstvo vnitra, které to důsledně vyhazuje ze všech nových norem. Pokud bychom to do této aplikovali, pak bychom způsobili jistou nejednotnost právních předpisů v ČR. Také já jsem připomínku legislativní rady vlády akceptoval, nicméně ujišťuji, že ještě metodicky zdůrazníme, že tomu opravdu tak má být. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se
ještě zpravodaje, jestli chce vystoupit. Chce. Prosím, pane zpravodaji. Senátor
Petr
Pakosta: Omlouvám
se. Budu velice stručný. Patřím k vyznavačům odlišného právního názoru, než tady říkal pan ministr, co se týká správního trestání. Domnívám se, že pokud nebude žádná zmínka o tom, že pro delikty podle dosavadních předpisů budou platit dosavadní předpisy, tak v podstatě nemůžeme trestat podle normy, která bude zrušena. To znamená, že pro porušení účetních předpisů do 31. 12. letošního roku nebude podle mého názoru možno dát žádnou pokutu. Opírám to jednak o názor naší senátní legislativy, jednak o obecnou právní zásadu "v pochybnostech ve prospěch". Domnívám se, že poplatníci budou
126
moci vyvěsit prapory, protože za účetní delikty do 31. 12. nebude možné trestat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan ministr samozřejmě může vystoupit kdykoli. Prosím, pane ministře, otevřete znovu rozpravu. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Nechci to zdržovat, chci vás jenom ujistit, že si myslím totéž co vy. Oba dva jsme muži čísel. Já jsem respektoval názor legislativní rady a gestora správního trestání. Tento přístup je aplikován ve všech ostatních právních normách, kdybychom ho v této normě aplikovali jinak, tak by to asi podle názoru vládní legislativy nebylo šťastné. Do dalšího výkladu si netroufám se pouštět. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře.
Musím konstatovat, že jste tímto vystoupením otevřel rozpravu. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do takto otevřené rozpravy. Nikdo. Děkuji vám. Tuto rozpravu uzavírám. Závěrečná vystoupení k předloze zákona zazněla. Můžeme hlasovat. Zachytila jsem dobře? Je zde jediný návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovolím si tedy všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 332 pro vyslovilo 55, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji i vám za rychlý průběh. Dalším bodem, který máme na programu je 16. Návrh zákona o finančním zajištění (senátní tisk č. 375) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 375. Návrh opět uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo i za schválení předcházející normy. Dovolím si předložit návrh zákona o finančním zajištění, což je transpoziční norma evropské směrnice, která má zajistit zejména obchodům na kapitálovém trhu plnou ochranu finančního zajištění. Dosud byla tato disciplina upravena právně v obchodním zákoníku. Při přístupu k implementaci této směrnice jsme dospěli k názoru, že bude daleko lepší a přesnější transpozicí návrh samostatného zákona, který tímto předkládáme. Dovolím si jenom podotknout, že povinná implementační lhůta uplyne 30. prosince 2010. Budete-li tak laskaví a dnes tento návrh schválíte, tak tu lhůtu dodržíme. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Opět vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 375/1.
127
Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Vítězslav Jonáš: Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, navrhovatelem je ministr financí Miroslav Kalousek. V Poslanecké sněmovně byl návrh schválen ve třetím čtení z přítomných 150 poslanců hlasy 130, proti nebyl nikdo. Finanční zajištění je dosud zakotveno v našem právním řádu v obchodním zákoníku. Nyní se navrhuje změna, aby bylo upraveno samostatným zákonem, což se dotýká celé řady souvisejících právních norem, například občanského soudního řádu, obchodního zákoníku, zákona o bankách, zákona o cenných papírech, zákona o kolektivním investování, exekučního řádu, zákona o penzijním připojištění, zákona o spořitelních a úvěrových družstvech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Návrh má promítnout do českého právního řádu směrnici EP a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice EP a Rady 209 44 ES. Nový zákon má do českého právního řádu lépe promítnout zásadní úpravu směrnice o finančním zajištění a zároveň zapracovat její novelu. Ta zavádí nový druh finančního kolaterálu v podobě úvěrových pohledávek a zároveň požaduje, aby národní právní řády umožnily využití s tím souvisejícího institutu, tzn. seznamu úvěrových pohledávek, aniž by blíže upravovala jeho povahu či právní důsledky. Aby bylo tento institut možno aplikovat v českém právním řádu, je třeba komplexně právní otázku s tím související, a to způsobem, který umožní jeho reálnou využitelnost ve vztazích finančního zajištění. Zároveň poskytne dostatečnou ochranu dlužníkům, jejichž závazek úvěrových pohledávek bude odpovídat. Seznámil bych vás s usnesením VHZD. Je to 14. usnesení, kde předkladatel Mgr. Klára Krol, náměstkyně ministra financí ČR a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mě zpravodajem a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, tak abyste mohl zaujmout stanovisko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se ještě pana navrhovatele, zda chce vystoupit. Pane ministře? Ne. Pan zpravodaj – předpokládám – také ne. Padl jediný návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokusím se vás opět svolat. V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona o finančním zajištění. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi. Děkuji samozřejmě i zpravodaji a vám. Budeme pokračovat. My se na další bod vyměníme, pan místopředseda Pithart vám řekne další.
128
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Dalším bodem našeho jednání je
vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu návrh na přijetí změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu. (Hlasy: Přeskočil jste bod.) Omlouvám se vám. Určitě to byla moje chyba. Protože nyní projednáme bod, kterým je 17. Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění (senátní tisk č. 376) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 376. Návrh uvede opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za schválení zákona o finančním zajištění. Aby mohl být uveden do praxe, musí být, jak už uvedl pan zpravodaj, pozměněny zákony, které s touto problematikou nějak souvisejí, ve které se promítají – ať už je to občanský soudní řád, obchodní zákoník, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, změny zákona o všech institucích, které na kapitálovém trhu podnikají, ať už to jsou banky, úvěrová a spotřební družstva, pojišťovny, zákon o insolvenčním řízení. Zcela určitě jsem na některé zapomněl. Máte je uvedeny v předloze. Rád bych zdůraznil, že jsme tyto změny konzultovali s ČNB jako s orgánem dohledu i s významnými účastníky, kteří podnikají na kapitálovém trhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno, a to jako senátní tisk č. 376/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš a toho nyní prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Senátor Vítězslav Jonáš: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové, předkládaný návrh zákona navazuje na návrh nového zákona o finančním zajištění. V souvislosti s přijetím nového zákona o finančním zajištění je třeba novelizovat zákony, jichž se zákon o finančním zajištění věcně dotkne. V některých případech jde o novelizaci, která zohledňuje zrušení příslušné části obchodního zákoníku upravující finanční zajištění, v jiných se ruší ustanovení procesně právního i hmotně právního charakteru řešící vztah jiných předpisů institutu finančního zajištění a závěrečného vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Současně je řešen vztah finančního zajištění právních předpisů upravujících insolvenční, vykonávací a exekuční řízení, vstup do likvidace a nucenou správu, což zajišťuje možnost naplnění základní funkce finančního zajištění, kterou je umožnit
129
příjemci finančního kolaterálu, uspokojit se z finančního kolaterálu za jakýchkoli faktických či právních okolností. Seznámím vás s usnesením našeho výboru, kde po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Krol, náměstkyně ministra financí a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Prosím,
abyste se rovněž posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nikdo nepodává, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Obecnou rozpravu uzavírám. Není se k čemu vyjádřit. Přistoupíme k hlasování, protože byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 59 senátorů, resp. senátorek, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo jste, prosím, pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji. Hlasování skončilo. Konstatuji, že návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění byl schválen. Registrováno bylo 60 senátorek a senátorů, kvorum bylo 31. Pro bylo 54 z nás, proti nebyl nikdo. Hlasování pořadové číslo 37 skončilo schválením návrhu. Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu našeho programu, který jsem už omylem začal uvádět. Jde o 18. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63–2 o reformě kvót a Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63–3 o rozšíření investičního mandátu (senátní tisk č. 103) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 103. Uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému opět uděluji slovo. Prosím, pane ministře, pane navrhovateli, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, členské země Mezinárodního měnového fondu jsou v této instituci zastoupeny na základě Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, která má z právního hlediska charakter mezinárodní smlouvy na prezidentské úrovni, nebo prezidentské kategorie. Z tohoto důvodu je aktualizace této smlouvy – musí být schvalována na stejné úrovni, tedy v Parlamentu a podepisuje ji prezident republiky. Členské země MMF se dohodly na aktualizaci ve dvou základních oblastech v rámci reformy této instituce. Jednak je to změna hlasovacích práv, kterou si postupem času vymohly nové přistupující země a země tzv. emergency market, tedy rozvíjející se ekonomiky, aby stouplo jejich adekvátní zastoupení. To znamená,
130
v rámci reformy kvót kupříkladu České republice stoupne její hlasovací síla z 0,38 % na 0,42 % na Radě guvernérů MMF. V souvislosti s tím se zvýší finanční možnosti MMF, protože tato hlasovací síla se kupuje. Druhá změna dohody se týká rozšíření investičního magnátu MMF, aby se uvolnila pravidla pro jeho investování a on mohl lépe získávat prostředky na finančních trzích. Rovněž vzhledem k situaci posledních let došlo během zpracování této dohody i k tomu, že fondu byly více uvolněny ruce a byla mu dána větší flexibilita při poskytování pomoci zemím postiženým krizí. Změna této dohody nemá nárok na státní rozpočet, neboť guvernérem MMF je centrální banka. Placení kvót se odehraje jednak přímou úložkou devizových rezerv centrální banky, jednak vlastní směnkou centrální banky, takže byť je to závazek státu, není to závazek státního rozpočtu. Prosím o schválení této smlouvy, děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 103/2 a 103/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 103/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, pane ministře,
vážené paní senátorky, páni senátoři, v uvedené vládní předloze jde o návrh, jak již uvedl pan ministr, na přijetí změn Dohody o MMF, vyplývajících z rezoluce Rady guvernérů MMF č. 63–2 o reformě kvót a rezoluce Rady guvernérů č. 63–3 o rozšíření investičního mandátu. Na základě dohody byl vytvořen MMF, jehož základním cílem je, jak uvádí definice, podpora mezinárodní měnové součinnosti a usnadnění rozvoje mezinárodního obchodu, udržení vysokého stupně zaměstnanosti a ekonomického růstu, usměrňování systémů devizových kurzů a poskytování úvěrů členským zemím k vyrovnání přechodných platebních potíží. Něco k historii. Bývalé Československo se stalo v roce 1994 jedním ze 44 zakládajících členských států MMF a na jeho činnosti se podílelo až do roku 1954, kdy jeho členství bylo ukončeno. Opětovně bylo obnoveno po roce 1989. Rada guvernérů MMF přijala dne 28. dubna 2008 rezoluci č. 63–2, kterou se snažila vyhovět kritice zemí z nově vznikajících tržních ekonomik, že nejsou adekvátně zastoupeny v MMF, a upravila systém zvýšení členských kvót u zemí, jejichž reprezentace v MMF již neodpovídala jejich významu. Na základě nového modelu pro výpočet kvót by mělo dojít ke zvýšení kvót u 54 členských zemí. České republice se zvýší dle předkládací zprávy vlády kvóta pro možnost čerpat půjčky a kvóta pro přidělení zvláštních práv čerpání. Dále podle této rezoluce se zdroj znásobí základní hlasy z dosavadních 250 na 750 a upravuje se mechanismus, který by udržoval podíl členských zemí na agregované hlasovací síle. Zároveň se stanoví automatické budoucí navyšování podílů. V rezoluci č. 63-3, která se týká oblasti financování činnosti MMF, Rada guvernérů navrhla stanovit nový mechanismus financování činnosti MMF, kterým by se uvolnila pravidla pro investování rezerv a umožnilo prodat omezené množství zlata. Dle předkládací zprávy potřebuje MMF navýšit svoje příjmy, aby pokryl ztráty, 131
které vznikly předčasným splacením dluhů Brasilií a Argentinou, v důsledku čehož se hospodaření MMF dostalo od roku 2007 do ztráty. Vzhledem k tomu, že k platnosti změny dohody obsažené jak v rezoluci č. 623, tak v rezoluci č. 63-3 je třeba, aby byly přijaty třemi pětinami členů MMF, kteří mají 85 % z celkových hlasovacích práv. Změny vstoupí v platnost pro všechny členy ke dni, kdy MMF formálním sdělením určeným všem členům potvrdí, že navrhovanou změnu přijaly tři pětiny členů, které mají 85 % z celkových hlasovacích práv. Vláda vyjádřila svůj souhlas s výše uvedenými změnami usnesením č. 173 ze dne 9. února 2009. Senátu byl návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací dohody vládou předložen dne 4. června 2009. Vzhledem k významu této dohody navrhuje VHZD svým usnesením č. 386 plénu Senátu PČR vyslovit souhlas s přijetím změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63-2 o reformě kvót a Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63-2 o rozšíření investičního mandátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také já vám děkuji, pane senátore.
Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ano, pan senátor Dryml chce vystoupit. Ujme se slova. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Přečtu vám 168. usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze dne 8. září 2010. Zdůrazňuji 8. září, protože jsme se tímto materiálem zabývali dvakrát. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci návrhu na přijetí změny Dohody o MMF vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů MMF č. 63-2, o reformě kvót, a Rezoluce Rady guvernérů MMF č. 63-3, o rozšíření investičního mandátu. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru Senátu Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Další v obecné diskusi. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. Otevírám
obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Dryml, jak již signalizoval. Má slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, jak už jsem tady avizoval, dvakrát jsme se zabývali těmito materiály. Protože ona to zase není tak jednoduchá záležitost. Mnoho zemí nemá moc dobré zkušenosti s činností a působením v MMF, tak jak by se tady na první pohled mohlo zdát. Druhá věc je, že zde vyvstávají některé bezpečnostní otázky. V současné době, v době ekonomické, možná i finanční krize, i když pan ministr nás opakovaně ujišťoval o tom, že se nás žádná netkne, tak jsou zde oprávněné obavy a já bych se chtěl pana ministra zeptat na některé věci. Pan ministr je starý lišák, a to ho ctí, neřekl nám, kolik to bude stát. On řekl, že to bude stát něco Českou národní banku. Ale zase Česká národní banka si to promítne do svých ztrát a pak v konečném důsledku se to stejně objeví ve státním rozpočtu.
132
To znamená, kolik nás bude stát zvýšení těch nákladů, jestli to bude ročně stejná částka, nebo o co se to bude každý rok zvyšovat. Obzvláště je to pro nás důležité v době, kdy se všude jenom šetří. To je jedna moje otázka. Druhá moje otázka je, zda to skutečně nerozkolísá českou finanční stabilitu, českou měnu. Protože – já vám to tady přečtu – fond může používat měnu některého člena v tržbě na ukládacím účtu k investování na základě vlastního rozhodnutí. Vyžaduje se souhlas 70 % oprávněných hlasů. Už tam nemusí být souhlas té země, která tu měnu na ten účet dala. Je tady i otázka prodeje omezeného množství zlata, jestli i my se budeme účastnit na prodeji toho množství zlata. Další věc – chtěl bych vás všechny upozornit, že fond, jeho majetek, aktiva, kdekoliv se nacházejí v držbě jakýchkoliv subjektů požívají imunity proti jakémukoliv soudnímu řízení. Zrovna tak – a to je i otázka imunity, která se nyní projednává v Poslanecké sněmovně, která vzbuzuje tolik emocí – všichni guvernéři, výkonní ředitelé, jejich náměstci, členové výborů, zástupci ustanovení podle článku 12, poradci jakékoliv z předchozích osob, funkcionáři, zaměstnanci fondu, ti také mají imunitu. Takže já to tady říkám jenom na okraj proti těm útokům, které jsou na imunitu nás poslanců a senátorů. Byl bych rád, kdyby pan ministr nám tady ozřejmil některé otázky, které jsem mu kladl. Domnívám se, že mu to nebude dělat žádný problém. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásil pan místopředseda Škromach, možná bude těch otázek víc. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající,
vážené paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Já jsem tady slyšel spoustu velkých slov – guvernéři, MMF, investice. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby pan ministr v lidské řeči vysvětlil, co to přinese občanům České republiky, kolik nových pracovních míst bude vytvořeno a kolik nových investorů do ČR přijde. Protože to je to, co momentálně lidi hodně zajímá. Protože nestojí příliš o sociální dávky, ale chtějí práci, a chtějí za tu práci dostat nějakou slušnou mzdu. Zdá se, že nezaměstnanost v Česku roste poměrně významně. I některé z dalších materiálů, které se budou týkat například investičních aktivit některých zemí apod., mají svůj vliv na ČR. Myslím, že ministr financí by měl v těch souvislostech vždycky myslet na ekonomickou prosperitu této země a vždycky by také mělo být sděleno, jaký to bude mít dopad, co to přinese pozitivního občanům ČR. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo. Obecnou rozpravu končím. Pan navrhovatel má možnost vyjádřit se k proběhlé rozpravě. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji, pouze velmi stručně. Tak
jako zákon o finančním zajištění, za jehož schválení ještě jednou děkuji, přinese ochranu těm, kteří podnikají na kapitálovém trhu a nepřinese pro ten okamžik žádná pracovní místa, tak ani MMF není instrumentem k rozvoji zaměstnanosti, nebo rozvoje regionů jednotlivých zemí. To je osud celé řady zákonů. Až budeme projednávat například zákon o pohřebnictví, rovněž pravděpodobně nezajistíme změnou tohoto zákona zaměstnanost v ČR. MMF je instrumentem, ve kterém se země sdružují především za účelem toho, aby MMF pomáhal stabilizovat měnu v jednotlivých zemích. To je jeho hlavní účel. Postupem času byl ten účel rozšířen i na pomoc zemím, jejichž měna je ohrožena zejména tím, že se dostanou do problémů s refinancováním státního dluhu, což 133
v celé řadě zemí, které podlehly některým socialistickým ideologiím o věčném životě na dluh, se prostě stalo a stává. Tady je MMF velmi vhodným instrumentem, který se zapojuje do těchto operací, poskytuje prostředky, které v tu chvíli daná země nemůže získat na kapitálovém trhu, protože už jí prostě nikdo nepůjčí. A také stanovuje podmínky, které musí ta země splnit, aby byla šance, že to do fondu zase vrátí, abychom my, kteří tam peníze vkládáme, o ty peníze nepřišli. Tímto způsobem se teď angažuje MMF v Řecku, tímto způsobem se teď bude angažovat MMF v Irsku. Pro vaši informaci 22,5 miliardami euro. Jeho účast tam je řadou zemí velmi akcentována. Česká republika mezi ně patří právě proto, že na rozdíl od evropských zemí, které se podílejí na těchto záchranných operacích, Mezinárodní měnový fond je mimořádně nemilosrdný – a správně nemilosrdný – ve stanovování a vymáhání podmínek, které ty země musí splnit, aby své dluhy zase vrátily. Proto jeho úspěšnost ve vymáhání dluhů je 98 %. To je tedy základní instrument a z tohoto hlediska můžeme říci: Ano, občanům ČR to přinese významný prospěch, protože občané ČR jsou svojí životní úrovní významně vázáni, závislí na stabilitě eurozóny. A pokud se třeba teď MMF velmi prospěšně angažuje ve prospěch stability eurozóny, přináší to jednoznačně prospěch i České republice, její zaměstnanosti, jejím občanům. Abych odpověděl na otázku pana senátora Drymla, kolik nás to bude stát. ČNB tam ty peníze nevkládá, neposkytuje je jako platbu. Ukládá je tam jako depozitum. To znamená, ona má svá depozita, která ukládá na zásadě tržního principu u velkých bankovních korporací, z čehož jí plynou nějaké úroky. V případě, že navyšuje svoji úložku u MMF, nebude mít své devizové rezervy v tom rozsahu 0,4 % uložený například u GP Morgen, ale bude je mít uloženy u MMF. To znamená, náklady plynou pouze z rozdílu úročení, kterým úročí MMF úložky svých členů a které jsou úročeny na trhu. V tomto případě se rozdíl pohybuje v řádu milionů Kč. Dovolím si připomenout naši angažovanost pro pomoc zemím v krizi, kdy jsme navyšovali nikoli svůj podíl, ale navyšovali jsme rizikový fond u MMF, kdy se Česká republika na základě rozhodnutí Evropské rady a G 20 v roce 2008 rozhodla podílet se na té pomoci ve výši jedné miliardy euro. A tuto jednu miliardu eur jsme v tomto fondu realizovali úplně stejným způsobem. A ministr financí nevydal dluhopisy za jednu miliardu euro a neposlal 27 miliard do Mezinárodního měnového fondu, ale ministr financí se dohodl s Českou národní bankou, která uložila jednu miliardu eur svých depozit u Mezinárodního měnového fondu, a protože v tomto případě to nebyl závazek centrální banky – v tomto případě to je závazek centrální banky, proto to státní rozpočet nebude stát ani korunu – a byl to závazek ministerstva financí, tak ministerstvo financí kompenzační dohodou hradí centrální bance úrokový rozdíl. Ona tu miliardu eur nemá uloženou za tržních podmínek, má ji uloženou u Mezinárodního měnového fondu, což znamená pro ČR závazek zhruba 35 mil. Kč ročně hradit centrální bance, protože tam je rozdíl v úrocích. Ale o to válka neprobíhá a neproběhne ani v tomto případě. Tam jde jenom o úrokový rozdíl, a přiznám se, že teď ho přesně nemám v hlavě, ale při této částce se bude jednat o miliony korun ročně. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, a táži
se pana senátora Karla Korytáře, zda si také přeje vystoupit? Ano, přeje si to a bude vystupovat. Senátor Karel Korytář: Kolegyně a kolegové, já bych jenom pro pořádek na závěr připomněl, že změna Dohody o mezinárodním měnovém fondu nám dává
134
širší mantinely pro získávání půjček od Mezinárodního měnového fondu, širší hlasovací práva a samozřejmě i větší disponibilní možnost v nakládání s rezervami. A co se týká diskuse, vystoupili dva senátoři a v podstatě nebylo navrženo jiné usnesení, než vyslovit souhlas s ratifikací změn dohody. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, tak tomu je, a proto můžeme po znělce přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které znamená, že Senát dává souhlas k ratifikaci změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývajících z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63-2 o reformě kvót a Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu č. 63-3 o rozšíření investičního mandátu. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, znamená to, že kvórum je 30. O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Hlasování č. 38 skončilo schválením návrhu. Na konec aktuálně bylo přítomno 57 senátorek a senátorů a kvórum bylo 29. Pro bylo 55, proti jeden. Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu zpravodaji, panu ministrovi poděkujeme až na konci jeho dlouhého díla, neboť následujícím bodem je
19. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót (senátní tisk č. 307) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 307 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterému nyní uděluji slovo, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět děkuji za slovo. Dámy a
pánové, tento návrh je více méně technického charakteru. Česká republika uzavřela s Estonskou republikou v roce 1994 Dohodu o vzájemné ochraně investic, která samozřejmě významně posílila právní jistotu investorů obou zemí. Nicméně po vstupu obou těchto zemí do EU se tato bilaterální dohoda stala nadbytečnou, neboť zájmy investorů jsou ochráněni komunitárním právem, které jim zajišťuje stejnou ochranu, jako mají ve svých domovských státech. Je to srovnatelné s bilaterální dohodou s jednou jedinou logickou výjimkou, že není možné proti hostitelskému státu zahájit mezinárodní arbitrážní řízení, což logicky v rámci EU investor proti jinému státu EU zahájit nemůže. Vzhledem k tomu, že komunitární právo plně nahrazuje tuto ochranu investorů jak z Estonska, tak z České republiky, navrhujeme Parlamentu ČR tuto bilaterální dohodu z roku 1994 ukončit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím,
posaďte se opět ke stolku zpravodajů.
135
Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 307/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Výborem garančním je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 307/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené
senátorky a senátoři. Myslím si, že pan ministr řekl celou podstatu. Já bych snad jako zajímavost dodal to, že součástí dohody je i zrušení desetileté ochranné lhůty od data ukončení platnosti této dohody. Tolik jenom na doplnění. Náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 31. schůzi dne 23. září 2010 přijal usnesení č. 365, ve kterém se říká, že k vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji, a ptám
se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, už se ujímá slovo, prosím. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že vše podstatné bylo vlastně již řečeno, přejdu i já rovnou k usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jedná se o usnesení č. 180 z 24. schůze konané dne 26. října 2010. Toto usnesení zní: Po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, zpravodajské zprávě senátore Jaroslava Sykáčka a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót. 2. Určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Dámy a pánové, to je vše. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže obecnou rozpravu ukončuji. A budeme hlasovat, protože byl podán návrh, aby Senát dal souhlas s ratifikací. Po znělce budeme hlasovat. Byl podán návrh, aby Senát dal souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi
136
Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 30. O návrhu, který jsem přečetl, dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji. Hlasování č. 39 skončilo. Návrh na podání souhlasu k ratifikaci byl přijat, 59 přítomných, kvórum bylo 30, 48 hlasů bylo pro, nikdo nebyl proti. Projednávání tohoto bodu skončilo, děkuji oběma pánům zpravodajům. Zahajujeme projednávání dalšího bodu. Tímto bodem je 20. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K. 3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů (senátní tisk č. 313) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 313 a uvede jej opět ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, Úmluvu o celním informačním systému přijala Evropská unie v Bruselu 26. července 1995. Česká republika k ní přistoupila v roce 2004. Centrální informační systém je nesmírně užitečný instrument pro vzájemnou výměnu informací mezi celními správami, které usnadňují jejich činnost. Z tohoto hlediska bylo pro nás toto přistoupení velmi důležité. V roce 2009, tedy o pět let poté, Rada pro justici a vnitro EU vydala rozhodnutí o celním informačním systému jednotném pro celou EU, který v podstatě tuto úmluvu nahrazuje. Procesně, nikoliv věcně, ale procesně se jedná o velmi podobný případ, jako předchozí bod. Něco užitečné staré je nahrazováno něčím užitečným novým, modernějším, lepším, jednotným. Proto doporučujeme tuto úmluvu ukončit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 313/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, jehož nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře,
kolegyně a kolegové. Předložený materiál navrhuje Parlamentu ČR vyslovení souhlasu s ukončením platnosti Úmluvy o používání informačních technologií pro celní účely. Úmluva byla vypracována na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii a ukončení její platnosti se navrhuje v návaznosti na rozhodnutí Rady o celním informačním systému, který má úmluvu nahradit a vstoupit v platnost 27. 5. 2011. Ke zrušení jsou navrženy následující smluvní instrumenty:
137
Bazální úmluva, která pro nás vstoupila v platnost v roce 2005 a jejímž účelem je předcházení, odhalování, šetření a stíhání závažných porušení právních předpisů zvýšením spolupráce a koordinace celních správ členských zemí. Následující protokoly navázané na tuto úmluvu. Jednak je to protokol o výkladu úmluvy prostřednictvím rozhodnutí o předběžné otázce. Rozhodnutí vydává soudní dvůr Evropských společenství a Česká republika prohlásila, že přijímá pravomoc soudního dvora k vydávání rozhodnutí o předběžné otázce. Dalším protokolem je protokol o oblasti působnosti praní výnosů v úmluvě a o zahrnutí registrační značky dopravního prostředku do uvedené úmluvy. A poslední je protokol o změně úmluvy o používání informační technologie pokud jde o vytvoření databáze celních spisů. Právní rámec celního informačního systému se řídí nástroji 1. i 3. pilíře. Vzhledem k novelizaci právních základů 1. pilíře bylo nutno zachovat soudržnost mezi částí v oblasti 3. pilíře s novelizovaným 1. pilířem. Rozhodnutí Rady, které toto řeší, bylo přijato jednomyslně. Rušené smluvní instrumenty byly v ČR projednány a schváleny jako mezinárodní smlouva prezidentského typu, tudíž formálně ukončuje platnost takové smlouvy prezident a vyžaduje se souhlas obou komor Parlamentu ČR. Ukončení platnosti předmětných smluvních instrumentů je v souladu s českým právním řádem, zásadami mezinárodního práva a se závazky České republiky. Dopad na státní rozpočet se nepředpokládá, ale právě naopak, při úpravě nákladů spojených s celním informačním systémem oproti stávajícímu stavu nebudou náklady hrazeny z národních rozpočtů, nýbrž členské státy pokryjí pouze výdaje spojené s údržbou vnitrostátních pracovišť a terminálů. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí, prosím? Nikdo. Obecnou rozpravu končím, není k čemu se vyjádřit, takže je možné přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který znamená, že Senát dá souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s ukončením platnosti úmluvy vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů. Konstatuji, že v sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 30. O návrhu na odsouhlasení ratifikace zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Návrh na souhlas s ratifikací byl schválen. Bylo to 40. hlasování v pořadí této schůze. Registrováno bylo 59. senátorek a senátorů, kvórum bylo 30. Pro se vyslovilo 47 senátorek a senátoru, proti nebyl nikdo. Tím projednávání tohoto bodu končím a děkuji panu zpravodaji. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.)
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,
budeme nyní pokračovat dalším bodem, kterým je
138
21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (senátní tisk č. 329) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 329 a uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, já jsem na sklonku své první mise v březnu 2009 slavnostně podepisoval v Bruselu Úmluvu o centralizovaném celním řízení. Úmluva o centralizovaném celním řízení je docela velká vymoženost pro dovozce zboží, kteří dovážejí na území EU zboží ze třetích zemí, protože díky této úmluvě jim to umožňuje propustit zboží do oběhu v místě oběhu, ale předložit ho ke kontrole k libovolnému úřadu v libovolné jiné zemi EU, čímž se jim samozřejmě výrazně snižují náklady na logistiku a skladování propouštěného zboží. Dosavadní praxe před touto úmluvou je taková, že 75 % z vybraného cla je autonomní příjem Evropské unie a 25 % si bere ta země, která provádí propuštění i kontrolu, jako náhrady na náklady celního řízení. V okamžiku, kdy díky této úmluvě se může stát, a bude se to stávat, že v jedné zemi to bude propuštěno a v jiné zemi kontrolováno, tak náklady vznikají oběma dvěma zemím a tato úmluva říká, že těch 25 % z vybraného cla si tyto dvě země, libovolné, v takovém případě rozdělí bratrsky, přátelsky, soudružsky půl na půl. To je tedy smyslem této dohody a prosím o její schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 329/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Dále návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 329/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 329/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Úmluva se sjednává v souvislosti se zavedením institutu centralizovaného celního řízení (CCC), jehož princip spočívá v tom, že celní prohlášení lze předložit u jednoho celního úřadu, tzv. propouštěcího úřadu a zboží fyzicky u jiného úřadu, tzv. kontrolního celního úřadu. Díky elektronické komunikaci mezi oběma celními úřady lze požádat o provedení kontroly zboží, vyžádat si dostatečný popis, upřesnit směr vedení kontroly. Jedná se o ulehčení, které umožňuje celním deklarantům lépe směřovat zboží, šetřit čas a náklady. Užití CCC na celém celním území Evropské unie je umožněno modernizovaným celním kodexem. V souvislosti se zavedením CCC, jak říkal pan ministr, vyvstal zásadní problém s výběrem cla a byla k tomu dokonce ustavena
139
speciální komise, která měla rozhodnout o způsobu dělby nákladů náhrady a po delším jednání se shodla, že to bude 50 : 50. Náš výbor přijal následující usnesení: Je to 395. usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zídka, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor 1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Úmluvy o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu EU, 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise, 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Lebeda? Není tomu tak. Paní senátorka Paukrtová zde není. Hlásí se pan senátor Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Paní senátorka Paukrtová mě pověřila, abych za ni přečetl
5. usnesení 2. schůze ústavně-právního výboru, která se konala dne 7. prosince 2010, ve kterém ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas s ratifikací Úmluvy o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu EU, určuje zpravodajkou výboru pro projednání tohoto návrhu na schůzi Senátu senátorku Soňu Paukrtovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také. Zpravodajské zprávy máme tedy úplné. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Ono to zase tak růžové není. Za prvé, smlouvu zatím ratifikovalo pouze 11 členských států, jsou to pobaltské země, jsou to severské státy a Belgie. To znamená, že hlavní státy EU to zatím neratifikovaly. Ale o tom bych tady nechtěl mluvit. Chtěl bych mluvit o tom, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu. To nám tady pan ministr jako starý lišák opět neřekl, že celkový výběr cel je kolem 6 mld. Kč, když počítáme, tak pro nás mělo být zhruba 1,5 mld. Kč, to znamená, že pokud se ještě budeme o těch 25 % dělit s dalšími státy, tak mi to vychází tak, že ztráta pro nás by byla 750 mil. Kč. To znamená, my tady bereme na platech státních zaměstnanců, všude, kde můžeme, tak šetříme, a tady máme odsouhlasit něco, co nás připraví o 750 mil. Kč? Chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli skutečně tyto výpočty sedí, možná, že to může být dokonce i více, a jakým způsobem tedy tento výpadek, a ten je jasný, a potvrdili to i jeho podřízení, hodlá nahradit a kdy počítá ve státním rozpočtu a
140
s čím, že dojde k náhradě těchto nejméně 750 mil. Kč. Je to tři čtvrtě miliardy, pane ministře! Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo k rozpravě. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Nebudu polemizovat s tím, zda
jsem starý lišák. Cítím se mlád, bude mi 50 za týden, ještě tam mám čtyřku. Nemohu sdílet ty výpočty, ve vší úctě. Teď, ano zhruba 1,5 miliardy vybereme za zboží, které propouštíme dovozcům a kontrolujeme. Uhradíme tím náklady celního řízení. V okamžiku, kdy je u nás propuštěno a kontrolováno v jiné zemi, budeme se muset o půlku rozdělit s jinou zemí. Nicméně z jiné země dovozce vypustí zboží, které bude kontrolováno u nás, libovolná země Evropské unie se zase rozdělí s námi. Ono to vyjde halb und halb. My se budeme dělit 50 na 50 se zeměmi, ve kterých k těm operacím dojde, ony se s námi budou dělit. Nemůže to vyjít nikdy úplně na korunu. Někdy můžeme být v mínusu, někdy v plusu, ale mluvit o výpadku 750 milionů skutečně není namístě. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se pana
senátora Bise, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Není tomu tak. Děkuji tedy. Můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán návrh ze všech tří výborů, schválit. Svoláme se k hlasování. Kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale dovolím si vás odhlásit ještě před hlasováním, protože se mi nezdá, že by nás tu bylo tolik, kolik je ukazováno na displeji. Všechny jsem vás odhlásila, prosím, přihlaste se znova. Pro ty, kteří přicházejí, byli jsme všichni odhlášeni, tak prosím, přihlaste se znova. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o centralizovaném celním řízení, týkající se přerozdělené ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie. Aktuálně je v sále přítomno 49 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám, Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 46, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Dalším bodem je 22. Bílá kniha o systémech záruk v pojišťovnictví (evropský senátní tisk č. K 129/07) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 129/07, K 129/07/01 a K 129/02. Opět prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s návrhem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět děkuji za slovo. Dámy a pánové, v červenci 2010 jako reakci na velkou finanční krizi, která postihla všechny země OECD, s výjimkou Slovenska, České republiky a Mexika – škoda, že teď odešel pan senátor Dryml, který neustále zaměňuje finanční krizi za krizi hospodářskou – finanční krizi, která postihla všechny země, s výjimkou České republiky, Slovenské republiky a Mexika, předložila komise bílou knihu pojišťovnictví,
141
kde navrhuje z našeho pohledu velmi kontroverzní řešení, a sice garanční schémata u pojišťovacího trhu. Současně s tím trvá na tom, že tato garanční schémata mají být harmonizovány ve všech zemích stejně, aby nedocházelo k porušování hospodářské soutěže a k různým konkurenčním výhodám. My jsme k tomu byli od začátku skeptičtí, skeptická k tomu byla Fischerova vláda, stejně tak jako nyní vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Vyplývá to jednak z našich specifických podmínek, že máme finanční trh mimořádně stabilní, a bude ještě posílen aplikací směrnice EU o pojišťovnictví, solvenci trhu, ale upřímně řečeno, o tom ani tak mluvit nechci, ale to spíš by měla garantovat Česká národní banka jako orgán dohledu. Ale mně na tom strašlivě vadí dvě jiné věci. Za prvé morální riziko, které vznikne v okamžiku, kdy pojišťovny budou ex ante tvořit nějaký pojistný fond, ze kterého by se když tak kryly případné problémy při nestabilitě pojišťovacího rizika. Každá pojišťovna v každé libovolné zemi si logicky řekla, tak já si tady platím na nějaký fond, který mi když tak pomůže při mých rizicích, no tak já jdu do větších rizik. Když tak si hrábnu do peněz, do kterých přispívám. Je to obrovské morální riziko, kde jsem skoro přesvědčen, že většina těchto finančních ústavů, jejichž management významně svojí intelektuální kapacitou překračuje intelektuální kapacity politických elit ve všech zemích Evropské unie, vždy najde nějaký způsob, jak si potom do těch peněz sáhnout. To mi vadí opravdu velmi. Proto jsem při všech svých vystoupeních vždy proti tomu protestoval, na toto riziko upozorňoval. Druhá doprovodná nepříjemnost je, že budou-li pojišťovny zatíženy nějakým permanentním odvodem do nějakého pojišťovacího fondu, zaplatí to kdo? Zaplatí to klienti všech pojišťoven, tzn., že se pojišťovací produkty zdraží. Přes všechna tato odmítavá stanoviska a výhrady, které k tomu česká vláda má, jsme realisté, a vzhledem k tomu, že vidíme, že drtivá většina zemí EU na to má jiný názor a že politici těchto zemí chtějí své veřejnosti prezentovat, podívejte se, my si na ty "vošklivý" finanční instituce posvítíme a oni si to budou platit sami, abyste to nemuseli platit vy, protože už jim zamlčí, že to ve finále stejně zaplatí ti lidé, protože nikdo jiný to zaplatit nemůže. Předpokládám, že naše stanovisko nebude mít blokační minoritu a že se z toho stane pro Českou republiku závazná úprava. Pokud se z toho pro Českou republiku stane závazná úprava, usilujme tedy z našeho pohledu alespoň o to, aby ta úprava byla nejméně škodlivá, a proto jsme předložili pozici, jaká by ta řešení byla přijatelná pro Českou republiku s ohledem na konkrétně aspekty očekávaného systému. V té pozici jsou z mého pohledu důležité čtyři věci. Má být jenom jedno garanční schéma v každém členském státě a v garančním systému. Pro každý členský stát jenom jedno schéma. Za druhé, máme-li krýt nějaké pojistné produkty, řekněme, že nebudeme krýt úplně každé, ale že budeme krýt alespoň ty, kde důvěra veřejnosti je mimořádně důležitým předpokladem, tzn. krýt pouze produkty dlouhodobého životního pojištění, obsahující rezervotvornou složku. Nikoli ostatních pojistných produktů, tzn. neživotního pojištění. Ty pojistně nekrýt. Za třetí zahrnout všechny fyzické a v případě neživotního pojištění i některé právnické osoby do režimu ochrany, a zároveň stanovit harmonizovaný limit pro náhrady v garančních schématech, aby nedocházelo k výkyvům, a financovat na základě ex ante příspěvků od pojišťoven s možností ex o post příspěvků po průšvihu,
142
vybíraných v případě nedostatků ex ante úspor. Nicméně přestože to nastavíme takhle, morální riziko tam zůstává. Dovolujeme si vás seznámit s touto pozicí a prosím o vaše stanovisko, popř. schválení. Děkuji, pane navrhovateli. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VEU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 129/07/03. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já na úvod přednesu k usnesení, že jsem zpracovala zpravodajskou zprávu, která byla projednána na VEU, ale přednesl ji můj kolega pan senátor Koukal, protože jsem byla omluvena ze zdravotních důvodů. Pan ministr k Bílé knize o systémech záruk v pojišťovnictví řekl hodně, nebudu vás seznamovat s celou zpravodajskou zprávou, jenom bych chtěla zdůraznit, že systémy záruk v pojišťovnictví chrání občany před rizikem neplnění smluvních závazků v případě, že se jejich pojišťovna dostane do platební neschopnosti. Na rozdíl od bankovnictví a sektoru cenných papírů se na pojišťovnictví nevztahují žádné evropské právní předpisy o systémech záruk. Komise touto Bílou knihou zahájila debatu o možném zavedení harmonizovaných systémů záruk a v Bílé knize navrhuje přijetí úpravy, týkající ochrany pojistníků a oprávněných osob prostřednictvím systému záruk v pojišťovnictví. Konkrétně navrhuje přijmout směrnici, stanovující minimální soubor požadavků na ochranu, které tady už zmínil pan ministr. V České republice v současné době žádný systém záruk v pojišťovnictví neexistuje a v současné době se nejeví nutné takový systém zavádět. Český pojistný trh i během let 2008 – 2009 generoval kladný hospodářský výsledek a navýšil objem hrubého předepsaného pojistného. Argument komise o vlivu hospodářské krize na pojistný trh tedy není v českém prostředí na místě. Český pojistný trh je rovněž vysoce koncentrovaný, tzn. že na něm existuje malý počet velkých hráčů s dominantním tržím postavením. Za první polovinu roku 2010 tvoří pět největších pojišťoven 66 % trhu, i když zde působí celkem 614 pojišťoven. Záruční systém je v podmínkách vysoce koncentrovaného trhu méně efektivní. V podmínkách České republiky je tedy účinnost a vhodnost samotného systému záruk v souvislosti s vysokou koncentrací trhu pochybná. Pokud by byl systém záruk v pojišťovnictví zaveden, lze očekávat, že zvýšené náklady budou pojišťovny přesouvat na své klienty prostřednictvím vyššího pojistného. Záchranný systém také může přispět, jak už tady bylo řečeno, ke zvýšení morálního hazardu, protože bude existovat v případě úpadku vždycky záchrana. I když se v Bílé knize zatím nejedná o návrhu legislativního aktu, doporučila jsem ve své zpravodajské zprávě na výboru a v návrhu na doporučení přijetí usnesení, které bylo přijato i na VEU. Nyní bych vás chtěla seznámit s usnesením, které bylo přijato. 11. usnesení z 2. schůze, konané dne 1. prosince 2010 k Bílé knize o systémech záruk v pojišťovnictví, senátní tisk č. K 129/07. Po úvodní informaci Kláry Cetlové, ředitelky Odboru finanční trhy I. Ministerstva financí, zpravodajské zprávě senátorky Jany Juřenčákové, kterou přednesl senátor Václav Koukal a po rozpravě výbor
143
I. Přijímá k Bílé knize o systémech záruk v pojišťovnictví doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k Bílé knize o systémech záruk v pojišťovnictví vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem; III. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Janu Juřenčákovou; IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Doporučení, které je v příloze, je následující: Senát PČR I. Souhlasí s nutností posilovat ochranu spotřebitele, resp. pojistníka na vnitřním trhu EU. II. 1. Zdůrazňuje, že systémy pojišťovnictví jsou v každém členském státu odlišné a vykazují různá specifika. 2. Poukazuje v této souvislosti na vysokou koncentraci českého pojistného trhu, na kterém pět největších pojišťoven tvoří téměř dvě třetiny trhu měřeno objemem předepsaného pojistného. 3. Upozorňuje na to, že systémy záruk jsou v podmínkách vysoce koncentrovaného trhu málo efektivní, protože v případě úpadku jednoho z velkých hráčů nemohou být prostředky v záručním systému dostatečné na pokrytí vzniklých nároků na odškodnění. 4. Připomíná, že výsledky hospodaření pojišťoven na českém trhu byly i přes probíhající finanční a hospodářskou krizi pozitivní a dle údajů České asociace pojišťoven došlo v roce 2009 k nárůstu jak objemu předepsaného pojistného, tak i zisků pojišťoven, a to navzdory 4% poklesu HDP. 5. Domnívá se, že případné zavedení systémů záruk bude znamenat přesunutí dodatečných nákladů pojišťoven na klienty ve formě vyššího pojistného, takže tyto dodatečné náklady opět zaplatí daňoví poplatníci; 6. Je toho názoru, že pokud budou systémy záruk zavedeny, měly by fungovat jako mechanismus poslední záchrany; obsahovat stanovení limitů pro odškodnění pojistníků; vycházet z principu domovské země; minimalizovat morální hazard; 7. Podporuje posílení pozice pojistníků v rámci likvidačního řízení s pojišťovnou v úpadku, důsledný a efektivní výkon obezřetnostní regulace v rámci nového režimu Solventnost II, posílení transparentnosti pojišťoven a poskytování všech relevantních informací klientům pro jejich kvalifikované rozhodování, a to ve srozumitelné formě. III. 1. Žádá vládu, aby jej informovala o tom, jakým způsobem toto stanovisko zohlednila, a o iniciativách navazujících na tuto bílou knihu; 2. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Jen bych chtěla doplnit k tomu usnesení, že toto doporučení je téměř totožné s doporučením, které přijal VHZD, je tam upraven pouze málo slovosled, jinak je to stejné. To je zatím zpravodajská zpráva, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, paní
senátorko, a požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Tiskem se
144
zabýval také VHZD. Táži se nyní zpravodaje výboru pana senátora Jiřího Bise, zda chce vystoupit. Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři, VHZD se na své 32. schůzi dne 26. října 2010 zabýval tímto a přijal následující usnesení: Projednal na VEU Bílou knihu o systémech záruk v pojišťovnictví, zaujímá stanovisko k této bílé knize, které tvoří přílohu tohoto usnesení a určuje zpravodajem mne. Chci upozornit, že stanovisko, které přijal hospodářský výbor, je totožné, jako stanovisko, které četla paní senátorka Juřenčáková za evropský výbor. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego, otevírám rozpravu k tomuto návrhu usnesení a stanovisku k Bílé knize. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana předkladatele, zda chce ještě vystoupit k návrhu. Pane ministře, chcete vystoupit? Ne. Děkuji. Paní zpravodajka k rozpravě ne. Ale požádám tedy paní zpravodajku, aby nám řekla, jak budeme hlasovat, protože jsou zde dvě usnesení. Hlasujeme o návrhu usnesení Evropského výboru pro záležitosti EU, tak jak ho přednesla paní zpravodajka Juřenčáková. Svoláme se k hlasování. Budeme tedy hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla paní senátorka Jana Juřenčáková. V sále je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 42 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi za velkou trpělivost, paní zpravodajce, pan ministr ještě požádal o slovo. Ministr
financí
ČR
Miroslav
Kalousek: Děkuji.
Chci jen Senátu poděkovat, že mi umožnil vystoupit v té dlouhé šňůře, čímž mi velmi usnadnil situaci i čas. Děkuji mnohokrát, hezký den, já jdu zase škrtat Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1.
místopředseda
Senátu
Přemysl
Sobotka: Kolegyně,
kolegové,
budeme pokračovat dalším bodem, a tím bodem je 23. Zelená kniha Komise o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky (evropský senátní tisk č. K 122/07) Máme to jako tisky K 122/07, K 122/07/01. Poprosil bych ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby nás seznámil s tímto materiálem, a zároveň ho vítám. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji. Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych vás velmi stručně seznámil s obsahem tohoto 145
materiálu, který má takový složitý a komplikovaný název. Mám-li to trošku laicky vysvětlit, jedná se o koncepční materiál, ve kterém Evropská komise předkládá možnosti, jakým směrem by se v rámci evropského prostoru mělo vyvíjet smluvní právo a případně též další oblasti civilního, resp. občanského práva. Sama komise v tomto materiálu nabízí 7 různých variant, z nichž ty prvotní, řekneme varianta 1, 2 či 3 jsou varianty, kdy by členské státy Evropské unie dlouhodobě nepreferovaly a neuvažovaly o sjednocení smluvního práva do řekneme jedné právní úpravy pro jednotlivé vnitrostátní právní řády, a ty varianty 5, 6, 7 jsou víceméně varianty, které počítají s tím, že by postupně mělo docházet k unifikaci občanského práva v rámci Evropské unie. Je třeba říci, že před Lisabonem se Evropská unie těmito otázkami nezabývala, protože neměla možnost působit směrem na unifikaci vnitrostátní právní úpravy, pro všechny případy, nejen pro případy, které mají přeshraniční prvek. Nyní po Lisabonu ta možnost Evropské unie je v této oblasti trošku jiná. Proto Evropská unie přichází s tímto koncepčním materiálem. Navazuje na diskuse, které již 10 let probíhají na území Evropské unie a které byly shrnuty do tzv. společného referenčního rámce, na kterém se podíleli přední teoretikové civilního občanského práva z celé Evropské unie a snažili se z jednotlivých národních právních předpisů,z jednotlivých občanských zákoníků, jednotlivých členských zemí vygenerovat esenci toho, co mají tyto jednotlivé právní předpisy národního charakteru společné a na čem by jednou mohl být "nový" evropský občanský zákoník postaven. Ty práce byly přijetím Lisabonu přerušeny a Evropská unie, Evropská komise a podle mého názoru ne úplně správně bez toho, že by vyhodnotila práci v rámci tzv. společného referenčního rámci, tzn. že by vyhodnotila práci oněch profesorů a dál s ní pracovala, přichází v zásadě s politickým materiálem, který vy zde dnes projednáváte a který již přináší na stůl konkrétní varianty, jaký má být přístup Evropské unie k případnému jednotnému občanskému právu na území jednotlivých členských zemí. Já zde říkám, a bylo to tak projednáno i v příslušných výborech, takže pro některé z vás je to již známá pozice ministerstva spravedlnosti, že ministerstvo spravedlnosti je obecně skeptické k variantě unifikace civilního práva v rámci Evropské unie. My se domníváme, že to je projekt, který je mimořádně megalomanský. Kdybychom měli přistoupit až na jeden evropský občanský zákoník, a já jsem hluboce přesvědčen jako člověk, který dost dlouhou dobu sleduje přijímání jednotlivých právních předpisů na úrovni EU, že není podle mě možné v horizontu několika let shodnout se všemi hlasy na evropském občanském zákoníku, který by byl schopen absorbovat specifika jednotlivých národních právních řádů. Protože občanský zákoník, jak víte, je základem každého právního řádu, té či oné členské země EU, každý zákon vznikal v jiné době. Máme země, které mají 200 let staré občanské zákoníky, Francie, Rakousko, BGB z roku 1811, Francie myslím 1804, 1805 atd. A pak máme země, které mají moderní občanské zákoníky, přijímané v posledních desetiletích, jako třeba Holandsko, a ta podoba toho práva je úplně jiná. Také velmi rozdílná soudní praxe, právě v zemích, jako je třeba Rakousko, Francie nebo Německo, kde také je BGB původní, ještě císařský občanský zákoník, tak soudy mnohem více tyto staré právní předpisy aktualizují a vykládají v soudobém kontextu, zatímco země, které mají moderní právní předpis, nepotřebují takovouto dovykládající judikaturu. Nechci vás tím dlouze obtěžovat, bylo by to na celou přednášku k tomuto tématu je to mimořádně zajímavé pro právníky. Uznávám, že pro vás třeba až tak ne.
146
Přesto mi dovolte říci, že se domníváme, že pokus o unifikaci občanského práva je nerealistický a podle názoru expertů ministerstva zbytečný, a to z následujících důvodů. Za prvé podstatná část občanského práva je dispozitivní povahy, tzn., je možné, aby účastníci právního vztahu si měnili svůj vztah podle toho, jak sami uznají za vhodné, a ten charakter občanského práva je takový, že vstupuje do hry pouze v případě, že konkrétní právní vztah určité otázky neupravuje. Tedy nevadí, že máme různé právní předpisy, když mají dispozitivní charakter. Je to na vůli stran právního vztahu, jaký že občanský zákoník případně využijí. Co je dále důležité, uvědomit si, že není třeba podle nás upravovat jednotné občanské právo, protože většina hospodářských vztahů funguje na vnitrostátní úrovni, a tam fungují jednotlivé vnitrostátní právní předpisy a fungují bez problémů. Tam, kde se jedná o přeshraniční právní vztahy v rámci Evropské unie, tam už dnes existují harmonizované minimální standardy a mj. fungují normy tzv. mezinárodního práva soukromého, kde poukazují na to při právním vztahu, který že právní předpis toho národního státu se užije. Funguje to bez problémů, nevznikají s tím žádné interpretační problémy, a proto podle našeho názoru není potřeba přistupovat ke změnám, o jejichž reálnosti máme pochyby. A které hlavně nemusí řešit žádné konkrétní problémy, protože podle nás žádné konkrétní návrhy s civilním právem na úrovni Evropy nejsou. Ministerstvo mimoto dodává a domnívá se, že pro harmonizaci či unifikaci předmětné oblasti nemá Evropská unie pravomoc, tedy zde je ta procesní dimenze, to se spíš týká expertů na evropské právo, nicméně je faktem, že je to minimálně sporná záležitost. My se domníváme, že EU nemá tu pravomoc a že by tyto záměry neobstály z hlediska principu subsidiarity a proporcionality. Proto závěr ministerstva spravedlnosti je, že těžiště regulace soukromého práva by mělo zůstat na úrovni členských států, zásahy Unie do této oblasti by měly být omezené, omezené vždy na konkrétní naléhavé problémy nadnárodního výběru respektující důsledně požadavky subsidiarity a proporcionality. Tedy reakce je tam taková, že není potřeba přijímat takovéto veliké projekty a prostě to vypouštět. Řešme problémy, které případně nastupují. Z této filosofické funkce vyvěrá i náš přístup k materiálu. Ministerstvo spravedlnosti preferuje variantu 2 z těch 7 navržených – vytvoření nezávazné příručky, která by sloužila jako zdroj inspirace v rámci legislativního procesu na úrovni EU. Domníváme se, že právě princip nezávazného nástroje nejlépe odráží náš filosofický pohled na uvedený problém. Mám-li to vysvětlit – my dále podporujeme, aby se pokračovalo v principu referenčního rámce, to znamená nechť přední experti na civilní právo v Evropě bádají nad národními občanskými zákoníky, nechť esencují a vybírají společné znaky, které tady máme, nechť z toho vzniká brožurka nebo materiál, který by byl doporučující pro národní legislativy, jakým směrem se civilní právo v Evropě může ubírat. To znamená – tato forma nenásilné harmonizace – použiji-li ten termín – a nenásilného vzájemného ovlivňování, protože ta brožura, která může ovlivňovat národní legislativce, je podle nás tím nejvhodnějším způsobem, jak přispět k tomu, aby se občanské zákoníky v Evropě postupně svým obsahem k sobě přibližovaly. Ještě varujeme jako ministerstvo před variantou 4, která působí na první pohled jakoby v souladu s naším stanoviskem a naší pozicí. Konstatujeme však, že není v souladu s pohledem ministerstva spravedlnosti, protože zavedení tak zvaného opčního nástroje by vedlo k tomu, že by existovaly dva platné systémy vedle sebe. Jeden evropský občanský zákoník, který by současně nechával národní občanské
147
zákoníky. Před touto variantou varujeme nejvíce, protože by přinášela celou řadu aplikačních problémů včetně judikatury soudů, kdy by zkrátka mohla být rozdílná judikatura, když by se civilní spor řídil občanským zákoníkem národního státu a nebo evropským občanským zákoníkem, to by opravdu ke zvýšení právní jistoty nepřispělo. Dámy a pánové, tolik stanovisko ministerstva spravedlnosti. Snažil jsem se to maximálně zkrátit jenom na to základní. Závěr tedy je, že Česká republika podporuje spolupráci na úrovni tohoto materiálu, nicméně se domnívá, že výstupem by měl být právně nezávazný materiál v podobě jakéhosi doporučujícího manuálu pro jednotlivé národní země, které chystají novelizaci nebo přípravu nového občanského zákoníku a skrze tuto formu je zde možnost ovlivňovat národní legislativce a postupně, aby se jednotlivé občanské zákoníky k sobě sbližovaly. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Výborem, který se tímto návrhem zabýval, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máme jako tisk K-122/07/02. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča, který má slovo. Senátor Miroslav Krejča: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr velice precizně objasnil, o co v případě tohoto tisku kráčí, takže na mě zbývá doplnit jenom několik drobných poznámek. Touto Zelenou knihou komise otevírá relativně novou kapitolu v procesu sbližování smluvního práva, kterou započala jednak v roce 2001 sdělením o evropském smluvním právu a pak v roce 2003 tzv. akčním plánem. Pan ministr tady zmínil 7 nástrojů nebo 7 opatření, která komise předkládá od těch nejměkčích až po dalo by se říci téměř úplnou harmonizaci. K tomu opčnímu nástroji proběhl 27. října seminář v Bruselu, který pořádal výbor Iure. A v podstatě se snažil při tomto setkání zástupců národních parlamentů objasnit, vysvětlit výhodnost tohoto nástroje. Česká republika, jak už zde zmínil pan ministr, zastává dá se říci většinový názor ostatních členských zemí EU, a to je příklon k některé z těch měkčích variant, tzn. ta 1 – 3, která by v podstatě neznamenala a neznamená nějaký dopad do národní legislativy. Výbor pro záležitosti EU se při projednávání tohoto tisku přiklonil k tomuto názoru a svým doporučením pro usnesení Senátu, které máte, jak již zmínil, pan místopředseda v tisku K-122/07/02, se přiklonil též k té druhé variantě, to znamená vytvoření dobrovolné nezávazné příručky. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se, pane
kolego ke stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu. Do rozpravy se v daném okamžiku přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedající, jenom chci krátce upozornit na to, že toto je jedna z kolizních norem, která má slaďovat právo. My jsme se před nedávnem – je to asi rok a půl – setkali s jinou kolizní normou ve věci rozvodu. To už byla směrnice, toto je legislativní návrh, tedy ne legislativní návrh komunikační, ale velice důležitý, abychom právě předešli tomu, že komise bude vytvářet legislativu, legislativu, která bude nepochybně velmi kontroverzní, protože bude zřejmě porušovat princip subsidiarity, jak zmínil pan ministr.
148
Z toho důvodu je i to dnešní přijetí usnesení velice důležité, abychom tu zbytečnou práci na vytvoření legislativy, abychom ji komisi nedávali, aby takové zadání komise nedostala a zůstali jsme skutečně v tom jejím smluvním základě. Je velký rozdíl mezi soukromým právem ostrovním a mezi soukromým právem kontinentálním. To ostrovní je daleko více založeno, dává větší důraz na smlouvy a je logické, že tato rozdílnost vnitřních právních uspořádání členských států EU prakticky vylučuje, aby vzniklo to tvrdé zkomunitarizování soukromého smluvního práva. Z toho důvodu já velmi podporuji usnesení, které navrhoval náš výbor, abychom jej přijali za své, aby se s tímto výsledkem spokojilo a nevytvářelo legislativní návrhy. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se
nehlásí, tak já, abych nemusel jít k mikrofonu dolů, jenom doplněk k usnesení III, bod 2: Pověřuji předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. Já bych tam navrhl doplnit: Vládě ČR, Poslanecké sněmovně, Evropské radě a Evropskému parlamentu. Jestli to není nadbytečné, ale my máme prvořadý vztah směrem k vládě. Následně je potřeba i seznámit Poslaneckou sněmovnu, aby nám ty materiály nezanikly, to je moje zdůvodnění. Ptám se předkladatelů usnesení, jestli by se s tím ztotožnili. Je to administrativní věc, podle mého názoru, nic víc. Senátor Luděk Sefzig: Já se domnívám, pane místopředsedo, že tento
návrh je nadbytečný, ale určitě není škodlivý, je ale nadbytečný, protože je to oficiální dokument Horní komory, který nemůže být vládou ignorován, i když je fakultativní, není obligatorně závazný v této fázi, tak si myslím, že je to nadbytečné, ale rozhodně to tam být může. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. Takže, jestli můžu –
to není odpověď. Ano, nebo ne – je odpověď. Omlouvám se, že vás ženu zpátky. Senátor Luděk Sefzig: Vůbec nic se neděje, pane místopředsedo, ano. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Takže usnesení je doplněno o můj návrh, končím rozpravu a ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Nechce. Zpravodaj se chce vyjádřit, takže máte slovo, pane kolego. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Jak už jsem navrhl, usnesení máte v tisku K-122/07/02. V průběhu projednávání byl vznesen návrh na změnu v III, 2, a to na tuto podobu: Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil vládě, Poslanecké sněmovně, Evropské radě, Evropskému parlamentu a Evropské komisi. Jinak vše ostatní zůstává beze změny. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže díky, já svolám
znělkou všechny, aby přišli, kdo má zájem. Budeme hlasovat o usnesení, které předložil výbor pro evropské záležitosti s tím malým doplňkem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 43 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29. Pro 42, proti nikdo. Návrh byl schválen. Než vyhlásím polední přestávku, tak vám sděluji, že bude do 14 hodin odteď. Ve tři čtvrtě na dvě se sejde Organizační výbor na mimořádné schůzi. Svolal
149
předseda Senátu Milan Štěch. A to je z mojí strany všechno. Ve dvě hodiny se opět sejdeme. (Jednání přerušeno ve 12.42 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.03 hodin.)
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Vážené
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zahájila odpolední pokračování dnešní schůze. Zatím vidím, že aktuálně je přítomno 21 senátorů, poprosím všechny přítomné, aby se přihlásili, abychom dosáhli alespoň toho třetinového počtu. Bodem programu v tuto chvíli je 24. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států (senátní tisk č. 341) Vládní návrh – senátní tisk č. 341 – uvede pan ministr životního prostředí Pavel Drobil, který je přítomen a blíží se k řečništi. Poprosím všechny diskutující v sále, aby buď přestali diskutovat, nebo se odebrali někam do předsálí. Dobrý den, pane ministře, poprosím vás o uvedení návrhu. Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států má rámcový charakter a sleduje omezení znečišťování ovzduší v rámci evropské hospodářské komise Organizace spojených národů. Ustanovení Úmluvy jsou prováděny protokoly, které jsou k ní přijímány. Protokol o perzistentních polutantech vstoupil obecněji pro Českou republiku v platnost 23. října 2003. Cílem tohoto Protokolu je vyloučit nebo omezit použití perzistentních organických polutantů. A snižovat jejich emise do všech složek životního prostředí, a to buď ukládáním emisních limitů a zaváděním nejlepších dostupných technik či využitím technicky a ekonomicky dostupných náhrad. Protokol v tomto okamžiku reguluje nakládání se 16 látkami, které jsou toxické, dlouho setrvávají v životním prostředí a kumulují se nebo mohou se kumulovat v organismech. Přenášejí se na daleké vzdálenosti, a proto je potřeba v této oblasti mezinárodní spolupráce v jejich regulaci. Jedná se např. o dioxiny a nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Na 27. zasedání Výkonného orgánu Úmluvy byly dne 18. prosince 2009 přijaty změny přílohy V a VII tohoto Protokolu. Na základě těchto změn se převádí obsah
150
aktualizovaných kapitol III – V přílohy V Protokolu do právně nezávazného návodu pro smluvní strany pro identifikaci opatření a nejlepších dostupných technik pro snižování emisí těchto perzistentních polutantů a ruší se Příloha VII. Změny přílohy V v tomto případě umožní snadnější provádění změn, seznamy nejlepších dostupných technik, neboť se nebude vyžadovat obvyklý a časově velmi náročný ratifikační proces, jako je tomu v případě změn Protokolu samotného. Důvodem zrušení Přílohy č. 7 je skutečnost, že v ní obsažená úprava byla překonána vývojem moderních technologií a tím i poklesem významu perzistentních organických polutantů u mobilních zdrojů. Navíc otázky, kterých se Příloha VII týká, jsou dnes už řešeny nebo jsou předmětem práva Evropské unie. Změny příloh Protokolu V a VII, které směřují ke zjednodušení a přehlednosti existující úpravy a tím i ke zjednodušení jejího provádění. Je proto podle našeho názoru účelné tyto změny přijmout. Změny nevyžadují změny vnitrostátních předpisů a nemají žádný dopad na veřejnou správu, podnikatelský sektor ani státní rozpočet. Protokol je smlouvou prezidentské kategorie a z tohoto důvodu změny protokolu a jeho příloh jsou nedílnou součástí Protokolu. Vyžadují souhlas Parlamentu České republiky a ratifikaci prezidentem republiky. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Informuji, že návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/1 a zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého požádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou a informoval nás také, zda je to společná zpráva, nebo jestli vystoupí i další zpravodaj. Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři. V celém protokolu o perzistentních organických polutantech Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujících hranice států, který byl sjednán v rámci Evropské hospodářské komise OSN, je vyloučit nebo omezit použití perzistentních organických polutantů, které jsou uvedeny v přílohách I – III Protokolu a dále snižovat emisi těchto látek do všech složek životního prostředí, a to ukládání emisních limitů a zavádění nejlepších dostupných technik využitím technicky a ekonomicky dostupných náhrad či dalších omezujících technik pro snížení emisí. Protokol reguluje nakládání s 16 chemickými látkami. 27. zasedání výkonného výboru Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijalo rozhodnutí, jímž se mění přílohy V a VII protokolu. Na jeho základě se převádí obsah aktualizovaných kapitol 3 – 5 přílohy V do návrhu pro smluvní strany Úmluvy pro identifikaci opatření a nejlepších dostupných technik pro snižování emisí perzistentních organických polutantů a ruší se příloha VII, která už není relevantní.
151
Kromě uvedených změn byly rovněž schváleny změny protokolu a jeho příloh 1, 2, 3, 4, 6 a 8. Vzhledem k tomu, že pro implementaci těchto změn je nezbytné nejprve vytvořit v ČR potřebné technické a právní podmínky, předkládají se k ratifikaci pouze změny přílohy V a VII protokolu. Změna příloh V a VII protokolu směřuje ke zjednodušení a přehlednosti existující úpravy a tím i k zjednodušení jejího provádění. Z tohoto důvodu je potřebné a účelné změny přijmout. Změny příloh V a VII protokolu vstupují v platnost po uplynutí devadesáti dnů od rozeslání oznámení o přijetí změny výkonným tajemníkem EHK OSN pro všechny smluvní strany protokolu. Změna příloh V a VII protokolu nevyvolává potřebu změny vnitrostátních předpisů. Přijaté změny příloh V a VII protokolu nemají žádný dopad na veřejnou správu, podnikatelský sektor, ani státní rozpočet. Protokol je smlouvou prezidentské kategorie, tak jak tady bylo řečeno. Přijetí změn příloh protokolu Českou republikou proto vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky. Ještě na doplnění. Vláda vyslovila souhlas se změnami příloh V a VII protokolu svým usnesením č. 197 ze dne 8. března 2010. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 27. schůzi konané 26. října 2010 k tomuto zákonu přijal doporučení – doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci změny příloh V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států. Určuje zpravodaje Senátu PČR, senátora Jiřího Lajtocha a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, senátor Pavel Lebeda – který opustil sál a pravděpodobně nikoho nepověřil. Z tohoto důvodu otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Ano, první přihlášený je pan senátor Dryml. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážená
paní předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl jenom krátce zastoupit kolegu Lebedu. Výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost projednal tento tisk a vyslovil k tomu souhlas. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Další přihlášenou je
paní senátorka Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážená paní předsedající, vážený pane
ministře, kolegyně a kolegové, já bych měla jenom takový dotaz, že bych potřebovala vysvětlit od pana ministra, protože nevím, co to jsou perzistentní organické polutanty. Ráda bych věděla, o čem hlasujeme. Děkuji.
152
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: To jsou agresivní látky, jako je DDT, dioxiny atd. Nic víc vám k tomu sám nejsem schopen říci. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Vidím, že do obecné rozpravy v tuto chvíli není nikdo přihlášen, tak ji uzavírám. Zeptám se ještě jednou pana ministra, jestli se chce nějak vyjádřit. Nechce. Garanční zpravodaj – rozprava prakticky žádná nebyla, takže nechce. Děkuji. Protože máme, pane zpravodaji, jediný návrh na schválení. (Poznámka z okolí.) Ano, na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. Hlasujeme o souhlasu k ratifikaci. Zahájím fanfárou hlasování, svolám kolegy. V sále je přítomno 47 senátorů, aktuální kvorum je 24. Spustím hlasování. Prosím, kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nechce udělit souhlas k ratifikaci, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Registrováno bylo 50 senátorů, kvorum bylo 26, pro hlasovalo 43 senátorů, proti nikdo. Usnesení bylo schváleno. Bylo to hlasování pořadové číslo 44. Děkuji. Končím projednávání tohoto bodu. Vidím, že se hlásí předseda klubu ODS. Senátor Richard Svoboda: Paní předsedající, milé dámy, vážení pánové, já bych chtěl požádat – protože pan ministr má zastoupit pana ministra Dobeše, který měl předkládat body, které máme pod pořadovými čísly 31, 32, 33, tedy senátní tisky 325, 327, 321 – abyste vzhledem k jeho času umožnili hlasováním předřadit tyto body v pořadí, abychom o nich mohli hlasovat teď, když je pan ministr přítomen. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: O tomto budeme hlasovat
v tuto chvíli bez rozpravy. Domnívám se, že i bez znělky, protože jsme hlasovali před malou chvílí. Takže spouštím hlasování. Kdo souhlasí s předřazením těchto bodů, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 42, proti 0. Návrh na předřazení bodů byl schválen. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dalším bodem našeho
jednání bude 25. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 25. března 2010 (senátní tisk č. 325) Senátní tisk č. 325. Za ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše nám ho uvede pan ministr Drobil. Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři, základním smyslem předkládané smlouvy o sociálním zabezpečení se Sýrií je vyloučit, aby pracovník
153
migrující mezi smluvními státy platil sociální pojištění z téže pracovní činnosti jak v České republice, tak i ve druhém státě. V tomto směru se přijatá úprava podobá smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Druhým cílem potom zajistit, aby každý stát poskytl v příslušné době takovému pracovníkovi důchodové dávky ve výši odpovídající odvedenému pojistnému. Od jiných smluv o sociálním zabezpečení se smlouva se Sýrií poněkud odlišuje tím, že není prioritně zaměřena na podporu ekonomické spolupráce, ale na zabezpečení určité skupiny osob, českých občanů. Bližší informace o předkládané smlouvě jsou podrobněji obsaženy v předkládací zprávě a byly poskytnuty i při projednávání smlouvy v příslušných výborech Senátu. Po obsahové i formální stránce jde o standardní mezinárodní dokument. Dovoluji si navrhnout schůzi Senátu, vyslovit s předloženým návrhem na její ratifikaci souhlas. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 325/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 325/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane
ministře, dámy a pánové. Jak už pan ministr avizoval, důvodem ke sjednání navrhované smlouvy je především snaha o řešení důchodového zabezpečení českých občanů pracujících po delší dobu v Sýrii, většinou ve vysokoškolských profesích, kteří by se v důchodovém věku rádi vrátili do České republiky. Tito lidé buď získali nárok na syrský důchod, avšak bez smlouvy jej nelze exportovat do ČR, protože předpisy o důchodovém pojištění Sýrie váží nárok na dávky na státní občanství a na trvalý pobyt na území Sýrie, nebo – přestože získali určitou dobu pojištění v českém systému, nárok na český důchod nemají, protože bez smlouvy, která by umožnila sčítání dob pojištění, podmínku potřebné doby pojištění pak nesplňují. Z toho důvodu se též přikláním k doporučení pana ministra a dovoluji si vás rovnou seznámit se 72. usnesením VZSP k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi ČR a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra práce a sociálních věcí Bc. Vladimíra Šišky, mé zpravodajské zprávy a po rozpravě výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci a určuje mne jako zpravodaje výboru pro jednání o této smlouvě na schůzi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Kladívko. Ani on není přítomen v sále. Otevírám obecnou rozpravu. Do té se hlásí pan senátor Dryml. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážená
paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zastoupit Tomáše Kladívka. Výbor pro zahraniční 154
věci, obranu a bezpečnost souhlasil s tímto materiálem a vyslovil souhlas k jeho schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji za tuto informaci. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nehlásí, takže se zeptám formálně pana ministra i pana garančního zpravodaje. Ale vzhledem k tomu, že není k čemu se vyjadřovat, a máme jediný návrh, to je – Senát dává souhlas k ratifikaci, po znělce budeme o tomto hlasovat. Hlasujeme o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze 25. března 2010. V sále je přítomno 52 senátorů, kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s ratifikací, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti souhlasu s ratifikací, tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 46 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 50, proti nula. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a zpravodaji. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je
26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou, podepsaná v Praze 8. června 2010 (senátní tisk č. 327) Vládní návrh máme jako senátní tisk č. 327. Opět ho za pana ministra Dobeše uvede pan ministr Drobil. Pane ministře, opět máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Máte před sebou návrh na ratifikaci mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení s Indií. Tato smlouva jednoznačně stanoví u pracovníků migrujících mezi Indií a ČR pravidla pro příslušnost k sociálnímu pojištění, tedy pro odvod pojistného pouze v jednom státě. S ohledem na investice, které je možné ze strany Indie v České republice, ale i ze strany České republiky v Indii očekávat, a v rámci kterých budou z jednoho státu do druhého vysíláni manažeři a odborníci, jsou tato pravidla zásadní. Stěžejní věcnou částí smlouvy je kapitola upravující oblast důchodů. Vychází z obecného principu smluvních úprav, podle něhož každý ze smluvních států poskytuje důchod odpovídající době pojištění získaného podle jeho vlastních právních předpisů. Význam smlouvy s Indií spočívá především v její podpoře ekonomické spolupráce mezi oběma státy. Bližší informace o předkládané smlouvě jsou podrobněji obsaženy v předkládací zprávě a byly poskytnuty při projednávání smlouvy v příslušných výborech Senátu. Po obsahové i formální stránce je tato smlouva nestandardním mezinárodním dokumentem. Dovoluji si navrhnout schůzi Senátu vyslovit s předloženým návrhem na její ratifikaci souhlas. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal
155
usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 327/2. Zpravodajem výboru byl určen opět pan senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem opět výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 327/1. Zpravodajkou výboru je tentokrát paní senátorka Božena Sekaninová a tu poprosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Božena Sekaninová: Vážená paní předsedající, kolegyně a
kolegové, jak tady zaznělo, jedná se o souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Indickou republikou o sociálním zabezpečení. Nekoordinuje však všechna odvětví sociálního zabezpečení, ale pouze pravidla pro příslušnost pracovníků k pojištění a v rozsahu upravovaných dávek, oblast důchodů, odvozovaných z takového pojištění. V současné chvíli je u nás asi 700 indických občanů. Jedná se o vyslané pracovníky indických firem působících v ČR, kteří zůstávají v indickém sociálním systému, a nárok na české dávky jim nevznikne. Z dlouhodobého hlediska lze počítat s platbami důchodů a jejich postupným zvyšováním do Indie v důsledku vyšší migrace pracovníků a jejich účasti v českém pojišťovacím systému, vždy se však bude jednat pouze o platby kryté odvedeným pojistným. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou a Indickou republikou a doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci a určuje zpravodajkou výboru pro jednání o této smlouvě na schůzi Senátu senátorku Boženu Sekaninovou. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Zpravodaj druhého výboru – pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost není v sále přítomen, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se opět hlásí pan senátor Dryml, aby zastoupil právě přibíhajícího zpravodaje. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Tentokrát se vážená paní předsedající mýlí, protože já jsem se chtěl zeptat na něco jiného. Je to o tom, co bude nebo nebude s tím, když v rámci slučování rodin, osob dojde k vyšší migraci a kolik to bude představovat pro sociální systém, pokud se uplatní článek 14 odst. 3, kde se přiznává i invalidům, kteří neplatili do důchodového systému, nárok na invaliditu. Protože zatím to nikoho z nás nepálí. Ale v rámci různých nařízení EU o slučování osob, a víme, že v Indii jsou rodiny hodně členité, tak bych chtěl vědět, jestli si ministerstvo představuje, kolik by to mohlo být třeba v příštích dvou letech peněz. Já jsem v Indii byl a vím, že tam je velmi mnoho invalidů. Byl bych velmi nerad, abychom se pak stali zaslíbenou zemí pro některé z těchto lidí. Říkám, že trvalý pobyt je taková trošku obrana proti tomu, ale na druhé straně v rámci slučování osob a rodin tady vznikají komunity různých jiných národů. Aby pak nevznikla tady i velká komunita ne proto, že by nám chtěli pomáhat s naší prací, ale proto, že by čerpali sociální dávky z našeho systému. Jestli skutečně jsou propočítána všechna nebezpečí tohoto problému. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Já se omlouvám za svůj
omyl, pane senátore. V obecné rozpravě není nikdo přihlášen. Já bych se přesto dovolila zeptat zpravodaje druhého výboru, jestli jejich usnesení je totožné s usnesením garančního výboru.
156
Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Můžu potvrdit vaši domněnku, paní předsedající. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal na své schůzi 7. prosince usnesení, ve kterém doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací předložené smlouvy, tisku 327. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, poprosím pana ministra, jestli se chce vyjádřit k rozpravě, respektive zodpovědět dotaz pana senátora Drymla. Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: Já tady zastupuji pana
ministra Dobeše a ten pana ministra Drábka, takže si nebudu hrát na odborníka v oblasti sociálního zabezpečení. Ale tolik jsem z té předkládací dokumentace pochopil, ale nevím, jestli vám, pane senátore, vám uspokojivě odpovím, že vždy se bude jednat o platby, které byly kryty odvedeným pojistným. Čili nic navíc. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře.
Zeptám se paní zpravodajky, jestli se chce vyjádřit k rozpravě. Vidím technickou, nebo faktickou – pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Hrozně se omlouvám, ale to je právě to specifikum, že tam to u těchto lidí není. Oni nemusí odvádět, podmínkou je trvalý pobyt. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Paní
zpravodajka
garančního výboru. Senátorka Božena Sekaninová: Jestliže tady dostává plat, tak odvádí a z toho je vypočítána dávka důchodu. Samozřejmě, tak jak je to u jiných mezinárodních smluv, tak je to o tom, že pouze v jednom státě může být vyplácen důchod. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní zpravodajko. Pokud se už nikdo nehlásí, ostatně obecná rozprava byla ukončena vystoupením pana ministra a paní zpravodajky, můžeme přistoupit k hlasování. Hlasovat budeme o návrhu – Senát dává souhlas s ratifikací. Po znělce budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, aby Senát dal souhlas k ratifikaci, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvednout ruku. Hlasování je ukončeno. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 47 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti byla nula. Návrh byl přijat. Dalším bodem, který budeme projednávat, je
27. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu (senátní tisk č. 321) Senátní tisk č. 321. Opět nám ho za ministra školství, mládeže a tělovýchovy přednese pan ministr Drobil. Poprosím ho. 157
Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu je mnohostrannou smlouvou, která pro Českou republiku vstoupila v platnost 1. června 2007. Patří do kategorie smluv, jejichž přijetí, nebo přijetí jejich změn je podmíněno souhlasem Parlamentu ČR a ratifikací prezidentem republiky. Vzhledem k tomu, že příloha 2, mezinárodní standard pro terapeutický výjimky, je její nedílnou součástí, její změna vyžaduje dodržet stejný ústavní postup, jako schválení nebo ratifikace smlouvy samotné. Změna přílohy č. 2 byla projednána s národními antidopingovými organizacemi a schválena v lednu roku 2010 na konferenci smluvních stran, konané v Paříži. Zjednodušuje pro sportovce i lékaře použití některých nejméně závažných dopingových látek k lékařským účelům. Vláda České republiky vyslovila souhlas s přijetím změny přílohy 2 mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu dne 21. června 2010 svým usnesením č. 488. Její přijetí nemá žádné dopady na státní rozpočet, ani na státní správu, stejně tak nemá žádný dopad na podnikatelský sektor. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře, a
opět se posaďte ke stolku zpravodajů. Tento návrh projednal VZOB. Opět tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 321/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem byl VVVK. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 321/1 a zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Doupovcová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Hana Doupovcová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený
pane ministře, kolegyně a kolegové, tak jak bylo již řečeno, jedná se o mezinárodní smlouvu mnohostrannou, jejíž přijetí je podmíněno souhlasem obou komor parlamentu a ratifikací prezidentem republiky. Účelem úmluvy je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Součástí úmluvy jsou dvě přílohy. Příloha č. 1, to je Světový antidopingový kodex, to je seznam zakázaných látek a metod dopingu, tu jsme schvalovali nedávno v Senátu, a dnes projednáváme přílohu č. 2, to je mezinárodní standard pro udělování terapeutických výjimek. Tato příloha v platném znění stanoví kritéria pro udělování terapeutických výjimek, ustanovení o důvěrnosti informací a o postavení komise pro terapeutické výjimky a procesní pravidla pro udělování těchto výjimek. Ke změně této přílohy došlo pouze jednou a tato změna byla schválena v lednu v Paříži na konferenci smluvních stran. Tento návrh projednala česká vláda a vyslovila s ním souhlas v červnu roku 2010. Aktualizovaná verze přílohy 2 zjednodušuje pro sportovce i lékaře použití některých nejméně závažných dopingových látek k lékařským účelům. Jak již bylo řečeno, přijetí této smlouvy nemá žádný dopad na státní rozpočet ani státní správu a podnikatelský sektor. Tento tisk 321 projednal VVVK na svém jednání 21. září a přijal k němu usnesení, které I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací změny Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu; II.určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 321 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Hanu Doupovcovou. Děkuji. 158
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko, a posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaje VZOB pan senátor Pavel Lebeda. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu v této chvíli. Do té se nikdo nehlásí. Máme jediný návrh, a to návrh VVVK, který nám doporučuje dát souhlas k ratifikaci. Takže po fanfáře můžeme hlasovat. Senát dává souhlas k ratifikací změny Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. O tomto budeme hlasovat. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 29 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro souhlas k ratifikaci, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 52, proti bylo 0, návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu ministru, který zastoupil svého kolegu. Dalším bodem se vracíme do našeho původního programu. Následujícím bodem tedy je
28. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 371) Senátní tisk č. 371. Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 371 a návrh uvede pan poslanec Jan Husák, který je přítomen, a prosím ho tedy, aby nás seznámil s návrhem. Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedo Senátu, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych krátce uvedl zákon, který máte teď před sebou a před rozhodováním. V průběhu roku 2009 se v okolí veřejného mezinárodního letiště Praha Ruzyně odehrálo několik závažných incidentů, při nichž neznámý pachatel použil laserových paprsků k oslnění a krátkodobému oslepení posádky startujícího nebo přistávajícího dopravního letadla. V několika případech došlo dokonce k lehčímu poškození zraku pilotů. Uvedené incidenty mají charakter vážného ohrožené provozní bezpečnosti civilního letectví, přičemž v roce 2010 se výskyt těchto nebezpečných situací opakuje. Tento stav se netýká jen naší republiky. Uvedu pouze jeden příklad ze zahraničí. Německá televize odvysílala dnes 25. října letošního roku reportáž o stejných problémech na německých letištích a bohužel i silnicích. Lasery jsou tam čím dál větším nebezpečím pro letecký i silniční provoz. Mezi lednem a polovinou září roku 2010 registroval Spolkový úřad pro leteckou dopravu po celém Německu celkem 229 útoků na vrtulníky a letadla Německých aerolinií. Za stejné období roku 2009 to bylo pouze 35 útoků. Stále častěji jsou zasaženi i řidiči automobilů. V České republice je nárůst těchto incidentů v podobné řadě. Uvedu krátce osobní poznatek. Na mezinárodním letišti Praha Ruzyně se v letošním roce zhruba před 6 týdny uskutečnily testy, které byly vedeny panem doc. Teodorem Balážem z Univerzity obrany v Brně. Pro testování byl používán laser mnohem slabšího výkonu, aby nebylo ohroženo zdraví testovaných osob. Testovalo
159
se na vzdálenost 2,5 km. Přesto jsem si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, že při tomto použití laserových paprsků. Zařízením, které je běžně k dostání na volném trhu v České republice, dojde k úplnému oslepení čelního skla dopravního letounu, zasažení zraku pilota, takže je oslepen, a k vážnému ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Nyní k zákonu. A velmi krátce. Zákon nově zavádí nový druh ochranného pásma letišť, tj. zvláště vymezeného území v okolí letiště, v němž se zakazují či omezují určité činnosti z důvodu veřejného zájmu, kterým je ochranné pásmo se zákazem laserových zařízení. Za druhé zákon upravuje zmocnění právnické osoby, pověřené Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, výkonem určitých činností na poli šetření nehod a nahodilých událostí v civilním letectví, aby výsledky činnosti, jimiž byly pověřeny, vtělily do zprávy o letecké nehodě nebo incidentu analogicky k tomu, jak to doposud činí za tyto osoby ústav. Za třetí, nové skutkové podstaty a sankce za správní delikty v souvislosti se vznikem nového druhu ochranného pásma letišť se zákazem laserových zařízení jak pro fyzické, tak právnické osoby. Výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně dne 5. 11. 2010 a schválené usnesení. Dovolte, abych uvedl tyto údaje. Návrh byl přijat. Pro 113 poslanců, proti 2. Parlament ČR, Poslanecká sněmovna, 2010, 6. volební období, přijal usnesení 158 na zasedání Poslanecké sněmovny ze 7. schůze 5. listopadu 2010 k návrhu poslanců Jana Husáka, Františka Laudáta a Michala Babáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 88, prvé čtení podle § 90 odst. 2. Tedy přijato ve zkráceném řízení. Poslanecká sněmovna tímto usnesením souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 88 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Za druhé vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jan Husáka, Františka Laudáta a Michala Babáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, tedy živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 88. Závěrem dovolte, abych uvedl pouze, že se nesmiřujeme touto normou, která dílčím způsobem upravuje režim, který se stává nebezpečným pro provoz civilních i, může být, vojenských letišť. V této iniciativě budeme pokračovat a spojili jsme se s ministerstvem zdravotnictví a s hlavním hygienikem a budeme připravovat normu, která bude regulovat vůbec používání a prodej laserových zařízení, která jsou v současné době k dostání naprosto běžně na našem trhu, dokonce na tržištích, a to ve výkonech. Když si představíte, že zelené ukazovátko o výkonu 12 – 14 miliwattů může při neopatrném používání poškodit zrak dítěte např ve škole, tak se prodávají na volném trhu za cenu 27 000 zařízení, která mají výkon víc jak 700 miliwattů. Proto vás chci požádat, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, o podpoření tohoto zákona, a tak jak jsem se dohodl ve vašem hospodářském výboru, přizval jsem členy hospodářského výboru k další spolupráci v další iniciativě, kterou společně s poslanci budeme iniciovat ve vztahu k ministerstvu zdravotnictví. Já vám děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Já
děkuji, pane navrhovateli. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil
160
garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 371/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Karel Korytář: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, na úvod trošku odlehčím. Sami jsme mohli včera sledovat, co dokázal paprsek světla odrazem od notebooku paní senátorky Richtrové místopředsedovi Škromachovi, který byl oslněn, nicméně neztratil orientaci a pokračoval ve své premiéře řízení pléna Senátu. Totéž se nedá říci bohužel o pilotech, ať už vzlétají nebo přistávají. Totéž se nedá říci o laserovém paprsku, který je daleko nebezpečnější a je velmi nebezpečnou zbraní, jak již uvedl i pan senátor Jílek při diskusi v hospodářském výboru. Pilot je oslněn, na chvíli oslepen a na určitou chvíli ztrácí orientaci jak v kokpitu, tak v prostoru. Co to může způsobit se stovkami pasažérů za zády, to si dokážete sami představit. Proto byl Senátu postoupen návrh zákona, jehož cílem je především ochrana bezpečnosti civilního letectví, konkrétně ochrana před škodlivými účinky právě tohoto laserového záření. Potřebu změnit stávající úpravu vyvolalo podle navrhovatelů předlohy opakované kritické ohrožení provozní bezpečnosti letiště Praha Ruzyně, kde se odehrálo od roku 2009 několik závažných incidentů, jež uvedl pan poslanec. V návrhu zákona se zavádí, jak již uvedl, také nové ochranné pásmo se zákazem laserového zařízení, které spolu s ochrannými pásmy, s výškovým omezením staveb, ochraně před nebezpečnými a klamavými světly, s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, hlukovými a ornitologickými tvoří ochranná pásma letišť. Stejně jako všechna stávající i tento nový druh ochranného pásma zřizuje Úřad pro civilní letectví opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování. Ve zmíněném opatření obecné povahy jsou stanoveny parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb. Zákon o civilním letectví stanoví podmínky, za kterých lze v ochranných pásmech zřizovat zařízení a provádět činnosti a mimo ně umisťovat stavby a zařízení. Uvedená ustanovení se budou vztahovat i na ochranné pásmo se zákazem laserových zařízení. V souvislosti se vznikem nového druhu ochranného pásma bylo také třeba do zákona vtělit nové skutkové podstaty správních deliktů a sankce, ukládané za jejich spáchání. Nově je stanoveno, že za ohrožené bezpečnosti letového provozu narušením ochranného pásma se zákazem laserových zařízení lze fyzické osobě v přestupkovém řízení uložit pokutu 5 milionů korun a právnické nebo podnikající fyzické osobě se v řízení o správním deliktu uloží pokuta do 5 milionů korun. Ohrožení bezpečnosti letového provozu narušením jakéhokoli jiného ochranného pásma letecké stavby bude nadále stejně jako dosud sankcionováno uložením pokuty do 300 tisíc korun. Pokud cítíte nerovnováhu mezi 5 miliony a 300 tisíci korun, znovu připomínám, že laser je velmi nebezpečnou zbraní, zejména vůči lidskému zraku. Novelou je dotčena i část zákona o civilním letectví, upravující problematiku zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů a hlášení událostí, které je svěřeno ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Pan poslanec již uvedl, že ten může být v případě, že došlo k usmrcení osob uvedenými činnosti, pověřit na žádost
161
právnickou osobu, která je způsobilá zajistit jejich řádný výkon. Předložený návrh zákona nově ukládá zmíněným právnickým osobám vypracovat o výsledcích šetření zprávu. Účinnost je fixována na 1. únor 2011. Návrh zákona předložila Poslanecké sněmovně skupina poslanců dne 9. září 2010, a jak již bylo uvedeno, byl schválen v 1. čtení dne 5. listopadu 2010. Vzhledem ke kritickému ohrožení nejen provozní bezpečnosti letiště Praha Ruzyně, ale v zájmu rychlého řešení, navrhuje VHZD plénu Senátu PČR vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji.
Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončená rozpravy zaujmout stanovisko. Dalšího zpravodaje nemáme. Já se v tuto chvíli ptám, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli – návrhem zákona se nezabývat. Pan senátor Horník? (To byl omyl.) Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Horník, kterému dávám slovo. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážený pane kolego
poslanče, kolegyně a kolegové. Mám jenom jednu velmi krátkou a jednoduchou otázku. V objektech nebo v okolí ochranného pásma letišť se hodně třeba staví; používají se různé laserové přístroje. Nejvíc asi geodeti. Dočetl jsem se, že je možno požádat o výjimky. Chci se zeptat, jak dalece budou tyto výjimky poskytovány, zdali jsou spojeny s placením jakéhosi poplatku, třeba pro geodetickou kancelář. Zdali to nebude nikterak papírově náročné. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Poprosím pana navrhovatele, aby vyčkal na další… Pokud ne, může tedy okamžitě reagovat. Ale předpokládám, že budou další. Poslanec Jan Husák: Tady tato povolení budou samozřejmě v rukách, nebo
budou samozřejmě v pravomoci příslušného správního orgánu. Bude to stejný proces jako u každých jiných podobných procesů týkajících se těchto výjimek. Samozřejmě se s nimi počítá, stavební činnost nelze zastavit v ochranných pásmech. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Další do obecné
rozpravy se hlásí pan senátor Dryml. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážená
paní předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně, kolegové. Tak zakážeme lasery všude – to bude nejlepší. Já bych se chtěl zeptat, jaké to ochranné pásmo bude. Jestli to bude současné ochranné pásmo letišť. Nebo jestli si někdo bude říkat, že ochranné pásmo bude 10 km, 100 km – nebo kolik? Chtěl bych, abyste mi na toto odpověděl. Dávají se tady nové povinnosti právnickým osobám. Mě by zajímalo – policisté taky půjdou do správního řízení, až budou v oblasti letišť měřit rychlost laserem? Jak 162
to tedy bude? Bude to jenom v ochranných pásmech, jaká jsou dosud? Nebo tady někdo bude rozhodovat, že zakážeme lasery v celé republice, protože dáme ochranné pásmo 100 km? Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Zeptám se, jestli
ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Hlásí se – ručně – kolega Sefzig, kterému zřejmě nefunguje "elektronické“… Už je to v pořádku, pane senátore, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, nemohl jsem se přihlásit, nakonec
se mi to podařilo… Mám pocit, že celý ten zákon je zbytečný. Vznikla tady společenská objednávka na základě několika jistě nebezpečných počinů v blízkosti letiště, ale myslím, že každou takovou věc není nutno řešit zákonem. To je přece veřejné ohrožení, a na to už platí dnešní zákony. Jestli by nemohl předkladatel zdůvodnit, proč to takto složitě vymýšlíme, zpřísňujeme normy, když to už všechno řeší současný stav. To, že se to zrovna týká dneska jednoho specifického fyzikálního úkazu, tedy použití laseru – to příští může být cokoliv jiného. Technologie jde dál. Myslím, že tady je to možno řešit na základě současného právního systému. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dále se hlásí pan senátor Dryml do obecné rozpravy. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane předkladateli, vážení kolegové. Je to přesně to, co tady řekl náš kolega Sefzig. Ještě si uvědomme jedno. Copak tady dneska, když někdo dostane pokutu, tak vlastně se bude bát? Když bude chtít někdo něco ohrožovat, jako je provoz leteckého provozu, tak tady musí být daleko přísnější sankce. A to je přesně to, o čem tady mluvil kolega Sefzig. To znamená, že tady musí nastoupit daleko tvrdší sankce. Proč tady děláme nějaký zákon, kterým říkáme, že někoho potrestáme jenom tím, že zaplatí peníze? Lidé musí být potrestáni na základě obecného ohrožení, na základě současných předpisů. Je to typické zaplevelování našich zákonů dalšími zbytečnými zákony z Poslanecké sněmovny. Je vidět, že kolegové v nižší komoře jsou nepoučitelní. Domnívám se, že tady zcela jednoznačně musí nastoupit trestněprávní odpovědnost, a ne správní odpovědnost, jak nám tady někdo předjímá předlohou tady tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Další do obecné
rozpravy se hlásí pan senátor Žaloudík. Senátor Jan Žaloudík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Já bych se spíše přikláněl k tomu, co bylo řečeno, protože mi není jasno – chápu prioritu letecké dopravy, ale denně nám jezdí stovky a tisíce autobusů, aut. Dovedu si představit podobné zásahy v zátočinách mnohem méně kontrolované a nezahyne samozřejmě 300 lidí, 400 lidí v Jumbo Jetu, ale zahyne třeba jenom 50 lidí v autobusu. Věc má pravděpodobně řešení ve smyslu kolegů Sefziga a Drymla. Dovedu si představit stejnou iniciativu v autobusové dopravě, resp. v silniční dopravě, ve vlakové dopravě, kdekoliv.
163
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Další přihlášený je opět
pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Ještě jednou se omlouvám, do třetice všeho dobrého i zlého – já dávám totiž návrh na neschválení. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Prosím? Senátor Vladimír Dryml: Pardon, omlouvám se, na zamítnutí. Omlouvám
se. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Tak. Děkuji. Zdá se, že do
obecné rozpravy už se nikdo nehlásí. Teď poprosím postupně navrhovatele a zpravodaje, aby se vyjádřili k proběhlé rozpravě. Poslanec Jan Husák: Děkuji za připomínky. Samozřejmě, že tato slova
neslyším poprvé. Zabývali jsme se tímto pohledem, který zde byl vysloven z vašich řad. Prvně, co se týče ochranných pásem, zůstávají ochranná pásma, která platí. Co se týče dalších argumentů. Ano, tato norma je novou normou, která rozšiřuje možnost postihu těch, kteří mohou způsobit až obecné ohrožení. Nechci tady přednášet a dělat přednášku o tom, co je to obecné ohrožení. Ale v podstatě už je to dokonání určité skutkové podstaty. Jde o to, aby mohly být postiženy případy, kde je lokalizován tento útočník, dneska v podstatě vandal, který se pokouší svým způsobem, nevím, z jakého dobrodružství – ohrožovat letecký provoz. Proto jsem na konci zmínil, že bude potřeba přijmout další úpravu, a tu je potřeba řádně projednat v řádném legislativním procesu. Buď vládním návrhem, který se bude zabývat vůbec vlastním užíváním laserů obecně, v celém rozsahu, a proto jsme se obrátili na hlavního hygienika, abychom tyto věci konzultovali a hledali cestu, jakým způsobem vymezit užívání laserů v celém rozsahu. Co se týče automobilové dopravy, nechci rozvíjet delší debatu, protože nechci dávat návod, abychom to použili. Protože v ČR, tuším, že do předminulého týdne, kdy jsem znovu zjišťoval, jestli byly použity lasery tímto "vandalským", a přitom nebezpečným způsobem, tak zatím nebyly. Je to jenom rozšíření právního řádu o tuto možnost přímého postihu při lokalizaci útočníka laserem. Já bych vás velice poprosil, i když chápu, že v tom vidíte určitý nestandardní rozšíření právního řádu, o podporu tohoto zákona. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli.
Poprosím zpravodaje garančního výboru, pana senátora Korytáře, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Karel Korytář: Vážené kolegyně, kolegové, pane poslanče, já bych, než provedu určitou bilanci toho, co bylo předloženo, uvedl jednu věc. Proč se dostala do novely zákona oblast letectví, je to, že jsou tady ohroženy stovky životů. To znamená, že rozšíření tohoto pásma o tento zdroj, který je nebezpečnou zbraní, je opravdu natolik významné, že se domnívám, že oprávněnost podání této novely je namístě. V diskusi vystoupili čtyři poslanci, omlouvám se, senátoři. Tady se omlouvám za svůj úvod. Při oslovení pana poslance jsem si neuvědomil, že ve svém vystoupení
164
příští týden v Poslanecké sněmovně budu oslovovat poslanci, a myslel jsem, že jsem si vzal jinou předlohu. To je na vysvětlení mého začátku. V diskusi tedy vystoupili čtyři senátoři, z toho pan senátor Dryml třikrát. Kromě návrhu, který jsem předložil ve své zpravodajské zprávě, schválit, byl předložen i návrh zamítnout. Nejprve bychom měli hlasovat o návrhu schválit. Já jako zpravodaj doporučuji návrh zákona schválit. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Předpokládám, že i pan navrhovatel doporučuje, abychom návrh schválili. Přistoupíme tedy k hlasování o návrhu schválit. Přivolám kolegyně a kolegy z kuloárů. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů a potřebný počet pro přijetí návrhu je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování č. 49 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 46, proti bylo 5. Návrh byl tedy přijat. Další návrh na zamítnutí je tudíž již nehlasovatelný. Končím projednávání tohoto bodu. (Řízení schůze se ujímá předseda Senátu Milan Štěch.)
Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Nyní se hlásí předseda klubu ODS pan Richard Svoboda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, chtěl bych požádat o vaše laskavé svolení, abychom z časových důvodů pana ministra Vondry, který bude představovat všechny body, které v našem programu náležejí panu ministru dopravy Vítu Bártovi, v tuto chvíli předřadili před bod č. 25, tedy body 26 až 30, tj. tisky 317, 318, 337, 338 a 342. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, je to procedurální návrh na změnu pořadu schůze, takže o něm budeme hlasovat bez rozpravy. Myslím si, že můžeme hlasovat i bez znělky. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přednesený návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 50 registrováno 63, pro návrh 57, proti nikdo. Návrh byl schválen a budeme se tedy řídit touto změnou pořadu schůze. Dalším bodem je
29. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou
165
České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (senátní tisk č. 317) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 317 a uvede ho ministr Alexandr Vondra, který zastoupí ministra dopravy Víta Bártu. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji, pane předsedo. Dámy a
pánové, předkládaná Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem o letecké dopravě je skutečně standardní leteckou dohodou, která upravuje vztahy v oblasti civilního letectví mezi oběma smluvními stranami. Co je na ní zvláštní je to, že jednání probíhalo nesmírně dlouho, začalo někdy v roce 1998 a dohoda byla podepsána v Baku 14. května 2010. Myslím si, že není nutné tady sáhodlouze popisovat, co všechno tato dohoda upravuje, protože je to skutečně standardní dohoda. Důležité asi je, že oblast jižního Kavkazu je pro Českou republiku z pohledu civilního letectví zajímavá. Baku je perspektivní destinace a na této dohodě mají zájem obě strany. Dohoda je v souladu s právním řádem České republiky a oba výbory Senátu, které ji projednávaly, s ní vyslovily souhlas, a proto vás jménem vlády a jménem ministra Bárty prosím o souhlas také. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal
výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 317/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Štětina. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 317/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Pakosta: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já mohu potvrdit to, co tady říkal zástupce předkladatele. Jedná se o standardní leteckou dohodu a já vás pouze seznámím s 389. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 35. schůze ze dne 16. listopadu 2010: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě, II. určuje zpravodaje výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. To je ode mne vše a děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda
si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaromír Štětina? Ano, je tomu tak, prosím, pane senátore.
166
Senátor Jaromír Štětina: Teď se koukám, že projednáváme Ázerbájdžán, já myslel, že už jsme u Arménie, omlouvám se. Až v příštím bodu poprosím o vystoupení. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, je zaznamenáno, takže pan senátor
Jaromír Štětina se vzdává možnosti vystoupit k tomuto bodu jako zpravodaj výboru. A otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem o vystoupení není, rozpravu končím. Zazněl pouze jeden návrh, a to ve zprávě zpravodaje garančního výboru, a máme k tomu i písemný tisk, takže budeme hlasovat. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování č. 51 bylo registrováno 61, kvórum 31. Pro návrh se vyslovilo kladně 56, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodaji. Dalším bodem je 30. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě (senátní tisk č. 318) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 318 a uvede ho opět pan ministr Alexandr Vondra, který opět zastupuje pana ministra Víta Bártu. Prosím, pane ministře. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedo, dámy a pánové,
česká vláda dělá vyváženou politiku, takže pokud tady byla na stole dohoda s Ázerbájdžánem, logicky následuje úplně podobná dohoda o spolupráci v civilní letecké dopravě s Arménií. Byla podepsána letos v květnu. Situace se liší v tom smyslu, že ČSA už na lince Praha-Jerevan zabezpečují pravidelnou dopravu, takže je to tady řekl bych i důležité o to víc mít smluvní úpravu. Readmisi jsme schválili, pokud si pamatuji, včera, takže když bude na palubě někdo neoprávněně, tak může být poslán domů. Oba výbory Senátu vyslovili se smlouvou souhlas a také já vás tímto prosím jménem vlády o souhlas s leteckou dopravou mezi Českou republikou a Arménií. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 318/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Štětina. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 318/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého žádám, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.
167
Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, tak jako v předchozím případě se jedná o standardní leteckou dohodu. Na rozdíl od té předchozí vstoupí v platnost 60. den poté, co budou splněny všechny podmínky pro její vstup v platnost. A doba platnosti oproti předchozí není omezena. Ta předchozí byla sjednávána na pět let s automatickou prolongací. A nyní vás seznámím s 390. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 35. schůze ze dne 16. listopadu 2010: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Tolik moje zpravodajská zpráva, děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A nyní
vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaromír Štětina, který avizoval, že k tomuto bodu bude využívat svého práva vystoupit. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji, pane předsedo, ještě jednou se omlouvám. Chtěl jsem jenom poznamenat, že pro Českou republiku je tato smlouva velmi důležitá. Do Jerevanu z Prahy létá jednou za týden letadlo ČSA, a toto letadlo je vždycky naprané k prasknutí. Už to samo o sobě svědčí o tom, že naše obchodní aktivity, například v energetice, v Arménii se ujaly a je potřeba pro ně vytvořit i podmínky. Chci jenom zdůraznit, že asi před 14 dny jsem zde jednal s delegací Parlamentu Arménské republiky a jediná prosba, která od nich zazněla, byla, jestli by Česká republika nezřídila v Jerevanu konzulát, nikoliv velvyslanectví, ale konzulát. My tam konzulát nemáme a všichni občané, kteří potřebují například jet za obchodem do České republiky, musí jezdit do Tbilisi a zpátky. A já jsem slíbil, že budu obecně referovat tento požadavek. Tak to i činím. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zdali se chce k rozpravě vyjádřit? Nechce, takže vystoupení pana kolegy Štětiny doufám využije při setkání asi s ministrem zahraničních věcí. A ptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit? Také tomu tak není. Zazněl pouze jediný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě. Přítomno je 63 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
168
V hlasování č. 52 registrováno 63, kvórum 32. Pro návrh se vyslovilo 57, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a zároveň děkuji i zpravodajům. Následujícím bodem je 31. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu „Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu" (senátní tisk č. 337) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 337 a uvede ho pan ministr Alexandr Vondra, který opět zastupuje ministra dopravy pana Víta Bártu. Prosím, pane ministře. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, předkládán je dodatek k protokolu k úmluvě CMR, čili k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Původní úmluva, která se v zásadě vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této úmluvy, tak úmluva CMR byla sjednána v roce 1956 a tehdejší Československo se stalo smluvní stranou v roce 1974. V roce 2007 pak v Ženevě v rámci Evropské hospodářské komise OSN byl sjednán dodatkový protokol, který se týká tzv. elektronického nákladního listu. Tím se rozumí elektronický list, který obsahuje údaje o elektronických záznamech dat dopravce, odesílatele nebo jiné osoby, která se podílí na přepravě. Protokol o elektronickém nákladním listu nestanoví povinnost používat tuto elektronickou formu nákladního listu. Na druhé straně tento elektronický nákladní list má své přednosti hlavně v tom, že je možné informovat současně všechny subjekty, které se na přepravě, tzn. odesílatel, dopravce i příjemce, podílejí. Pokud jde o státy, které již podepsaly, případně ratifikovaly tuto úmluvu, tak jsou to většinou ty evropské státy, které jsou na čele elektronizace – skandinávské země, jako Finsko, Švédsko, Norsko, Lotyšsko, Litva nebo také Holandsko a Švýcarsko. Je tedy asi žádoucí, aby se Česká republika stala také smluvní stranou, i s přihlédnutím k tomu, že dopravci včetně Česmadu toto přistoupení podporují. Provádění protokolu o elektronickém nákladním listu budou zajišťovat dopravci se sídlem na území České republiky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 337/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 337/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
169
Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Bližší údaje o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě uvedl ve svém úvodním vystoupení již pan ministr. Zásadní přednost elektronického nákladního listu spočívá v možnosti, že v době, kdy dochází k předání zásilky dopravci, je možno, aby o této skutečnosti byli současně informováni právě formou elektronického nákladního listu všichni zúčastnění a zainteresovaní na předmětné přepravě, tj. odesílatel, dopravce a příjemce zásilky. Protokol o elektronickém nákladním listu, jak již uvedl pan ministr, podepsaly s výhradou ratifikace již Belgie, Finsko, Litva, Lotyšsko, Švédsko a Norsko a tento protokol ratifikovalo Nizozemí a Švýcarsko. Je proto žádoucí, aby se ČR stala rovněž jeho smluvní stranou. Prostřednictvím Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA se k přijetí protokolu o elektronickém nákladním listu vyjádřili i další zástupci českých dopravců, kteří přijetí protokolu dlouhodobě podporovali, na formulaci protokolu se prostřednictvím Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) podíleli a jeho přijetí vítají. Na základě tohoto vyjádření se dá předpokládat pozitivní dopad přijetí protokolu o elektronickém nákladním listu na podnikatelské prostředí. Řádně fungující systém elektronického nákladního listu CMR přispěje významným způsobem k zájmu, který je tímto řešením sledován, tj. zkvalitnění přepravy. Provádění protokolu o elektronickém nákladním listu budou zajišťovat dopravci se sídlem na území ČR. Protokol o elektronickém nákladním listu nestanoví povinnost, jak již uvedl pan ministr, používat tuto elektronickou formu nákladního listu. Přístup k protokolu o elektronickém nákladním listu ani jeho provádění nemá dopad na státní rozpočet. Protokol o elektronickém nákladním listu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Protokol o elektronickém nákladním listu je předkládán jako prezidentská smlouva. K přijetí protokolu o elektronickém nákladním listu je tedy třeba souhlasu Parlamentu, přičemž se jedná o smlouvu, která je přímo vykonatelná, tudíž k jejímu provedení není třeba přijetí zákona. Zde upozorňuji, že o této předloze nejednáme v plénu Senátu poprvé, byla již projednána v minulém roce nebo ještě před ukončením činnosti Poslanecké sněmovny, bohužel k dokončení projednání už nedošlo, tudíž dnes se zabýváme touto předlohou opět a předpokládám, že se stejným výsledkem. Vzhledem k významu této dohody navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Návrhu na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore.
Ptám se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Vladimír Dryml? Ano, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný
Senáte, nechci dlouho zdržovat. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k přístupu České republiky, určuje zpravodajem výboru senátora Vladimíra
170
Drymla a pověřuje předsedu výboru Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Jenom bych chtěl opravit svého předřečníka v tom, že již jednou souhlas Senátu k přístupu udělen byl, a to usnesením č. 416 z 15. schůze z března 2010 a ne 2009. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Kdo
se hlásí do rozpravy? Zájem o vystoupení není, takže rozpravu končím. Bylo předneseno shodné usnesení obou výborů, takže budeme hlasovat o návrhu dát souhlas k ratifikaci Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas k přístupu České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu. Přítomno je 64 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí návrhu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 53 registrováno 64, pro návrh se vyslovilo 56, proti nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům. Nyní budeme projednávat další bod, kterým je 32. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích (senátní tisk č. 338) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 338 a uvede jej opět pan ministr Alexandr Vondra, který znovu zastupuje ministra dopravy, prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedo, dámy a pánové, v současné době existuje na společné česko-slovenské hranici celkem 12 mostů a 4 společné úseky silnic. Pro zajímavost – nejdelší most je na dálnici D2 přes řeku Moravu, který měří téměř 900 metrů. A protože neexistuje na údržbu a opravu těchto mostních konstrukcí a společných úseků silnic žádná písemná smlouva ani dohoda se Slovenskem, tak se předkládá tento vládní návrh, který v podobě smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou má tuto problematiku zabezpečení údržby upravit. Proti dosavadnímu zvykovému právu je to pro českou stranu výhodné, protože bude zabezpečovat menší plochy údržby mostů a silnic než tomu bylo doposud. Ta smlouva byla podepsána v červnu 2009 v Bratislavě a posléze byla schválena vládou a postoupena k projednávání Parlamentu. Díky volbám byl proces v Poslanecké sněmovně přerušen a začínalo se opakovaně, čili v Senátu je to dokonce znovu, tady to již bylo schvalováno 18. března t. r. Čili z důvodů, že tento proces třeba dotáhnout znovu do konce kvůli volbám, vláda prosí Senát o schválení této smlouvy.
171
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 338/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 338/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor
Karel Korytář: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové. Cílem této smlouvy, jak už bylo řečeno je zabezpečení údržby a oprav hraničních mostů a úseků silnic a zlepšení péče o tyto objekty. Tím budou vytvořeny předpoklady pro plynulost a bezpečnost silničního provozu na státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Již bylo řečeno, že v současné době se na státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nachází celkem 12 mostních objektů a čtyři společné úseky silnic. Česká strana by podle smlouvy měla zabezpečovat údržbu 19,5 tisíce metrů čtverečných plochy hraničních mostů na českém území, slovenská strana by měla zabezpečovat údržbu 5 tisíc metrů čtverečných plochy hraničních mostů na slovenském území. Česká strana by měla zabezpečovat údržbu téměř 6 tisíc metrů čtverečných úseků silnic na českém území, slovenská strana by měla zabezpečovat údržbu 7,5 tisíce metrů čtverečných úseků silnic na slovenském území. Údržba a opravy dálničního mostu přes řeku Moravu na dálnici D2 a silnic I. první třídy včetně mostů na těchto silnicích jsou hrazeny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, údržba a opravy silnic II. a III. třídy včetně mostů jsou hrazeny z rozpočtů krajů, údržba místních komunikací včetně mostů jsou hrazeny z rozpočtů obcí. Sjednáním Smlouvy nevzniknou dopady na státní rozpočet. Nové rozdělení údržby hraničních mostů a úseků silnic přinese snížení finančních prostředků na údržbu těchto objektů oproti současnému stavu. Návrh Smlouvy byl odsouhlasen se slovenskou stranou na jednáních dne 2. až 4. 6. 2008. Sjednání smlouvy nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky a nedotýká se závazků vyplývajících z jiných mezinárodních smluv a obecných principů mezinárodního práva. Navrhuje se sjednat smlouvu jako smluvní dokument prezidentské kategorie. Smlouva se předkládá před ratifikací prezidentem České republiky Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu. Již pan ministr uvedl, že je to opět úmluva, která již v Senátu byla 18. března 2010 odsouhlasena a vzhledem k tomu, že Parlament skončil své funkční období, tak o ni rozhodujeme dneska opět. Vzhledem k významu této smlouvy navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, nyní vystoupí zpravodaj
výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Vladimír Dryml. Prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný Senáte. Osvojil jsem si to dle našeho bývalého člena. Výbor svým 14.usnesením doporučil Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a
172
pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí. Prosím, pan senátor Stanislav Juránek má slovo. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Já mám k tomu dvě věci. Ta první je poděkování za to, že k této věci došlo, protože tady je ještě jeden vedlejší produkt, který zde nebyl zmíněn, a to je záležitost krizového řízení, která nastala právě na řece Moravě a až do vyřešení je to stále problémem v krizovém řízení Jihomoravského kraje a přilehlého Trnavského kraje na slovenské straně. To je ta pozitivní věc. Ta druhá je otázka. Mám otázku, jaký bude mít tato dohoda dopad do rozpočtu krajů. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí
do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit. Ano, prosím, pane ministře. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Já se domnívám, že žádný přímý dopad do rozpočtu krajů tato dohoda mít nebude. Ale samozřejmě tím, že bude možné opravovat ty úseky vcelku, protože bude podklad pro společnou dohodu se Slovenskem, tak to může mít a doufám, že bude mít za následek úspory. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pan zpravodaj přeje si vystoupit? Nepřeje. Zazněl společný návrh našich výborů, takže přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích. Přítomno 62 senátorek a senátorů, kvorum 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V okamžiku hlasování č. 54 registrováno 63, pro návrh 58, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli i zpravodajům. Dále projednáme
33. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Spojenými státy americkými o letecké dopravě, podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007 (senátní tisk č. 342) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 342 a uvede ho opět pan ministr Alexandr Vondra, kterému uděluji slovo. Prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedo, dámy a pánové, předkládá se k ratifikaci Protokol, který mění a doplňuje původní dohodu mezi
173
evropskými společenstvími, jednotlivými členskými státy unie a Spojenými státy americkými o letecké dopravě. Původní dohoda byla podepsána mezi aktéry již v roce 2007, ale nepodařilo se do ní tehdy zapracovat důležité principy liberalizace podle principu "open ski", a proto s tříletým odstupem následuje tento protokol, který byl podepsán v Bruselu 24. června letošního roku. Předtím ho samozřejmě schválila vláda. Protokol má za cíl dále odstranit překážky na přepravním trhu mezi Unií a Spojenými státy a toto prostředí celkově liberalizovat. Asi nejdůležitější úprava se týká liberalizace vlastnictví a kontroly leteckých dopravců smluvních stran. Zase není to liberalizace úplná, protože přímé otevření většinového vlastnictví v leteckých dopravcích Spojených států nebylo možné vzhledem k nutnosti změny legislativy v kongresu a s tím spojené senzitivity zejména po 11. září této otázky na americké federální úrovni. Ale myslím si, že nás toto trápit nemusí, protože asi není v Čechách žádná společnost, která by si chtěla koupit United Airlines. Takže nepochybně je to dohoda, která je v našem zájmu a z pohledu České republiky její efekt je možno považovat za přínosný a potřebný i vzhledem k pravidelným leteckým spojům mezi oběma zeměmi. I z tohoto důvodu vláda žádá Senát o ratifikaci tohoto protokolu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 342/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 342/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Adolf Jílek, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Adolf Jílek: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové.
Pan ministr vcelku podrobně popsal obsah protokolu, v čem to je. Já bych jenom dodal jednu věc, že to dlouhé projednávání bylo způsobeno kromě jiného též změnou administrativy na americké straně, takže to byly záležitosti, které se postaraly o to, že to máme tady až teprve teď. A teď vás seznámím s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze 16. listopadu letošního roku k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací protokol, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím, jeho členskými státy a Spojenými státy americkými o letecké dopravě podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007. Po mém úvodním slově a úvodním slově náměstka ministra dopravy ČR Ivo Vykydala, po mé zprávě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan Vladimír Dryml. Ano, je tomu tak. Prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. 16. usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zní takto: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předloženého protokolu. Určuje zpravodajem výboru na jednání senátora Vladimíra Drymla a
174
pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Pak si krátce ještě dovolím přihlásit se do obecné diskuse. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore a otevírám rozpravu.
Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně, kolegové. Text protokolu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky i se závazky, který vyplývají v České republice v EU. Je to proto, že tento protokol obsahuje i aspekty, které spadají jak do výlučné působnosti Evropské unie, tak i výlučně do působnosti členských států. Z pohledu práva EU se pak jedná o tzv. smíšenou smlouvu. Zdůrazňuji to proto, protože vznikly některé pochybnosti o předávání dat, o bezpečnostních rizicích, atd. Protokol také reflektuje změny v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Doporučuji, stejně tak jako výbor, abychom souhlasili. Nebude to mít dopad na státní rozpočet. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Zájem není, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel ministr Alexandr Vondra nechce vystoupit, pan zpravodaj také nechce vystoupit. Jediný návrh, který se objevil v usnesení obou výborů je dát souhlas, takže budeme hlasovat. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Spojenými státy americkými o letecké dopravě, podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů. Kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 55 registrováno bylo 64, pro návrh se vyslovilo 56, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministru Vondrovi za sérii návrhů a děkuji i zpravodajům. Nyní projednáme bod, kterým je
175
34. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 380) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 380. Návrh uvede pan senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Senátor Karel Korytář: Pane předsedo, kolegyně a kolegové. Moje časté vystoupení dnes není výrazem mého "hujerství" v hospodářském výboru, ale spíše díky častým změnám programu shodou okolností. Tato novela není příliš rozsáhlá – sami jste slyšeli, že samotný název je delším textem, než tato novela. Takže předkládaná změna této novely zákona o pozemních komunikacích, kterou navrhl jako svou zákonodárnou iniciativu Senát, a ještě další navrhovatelé senátoři Nedoma, Žák a Petrov má jediný cíl, kterým je odložení nabytí účinností ustanovení zákona o pozemních komunikacích, která měla od 1. ledna 2011 zavést tzv. elektronický dálniční kupón o pět let. Kromě důvodu ekonomického s potřebou téměř osmi miliard korun jsou důvodem tohoto odkladu mimo jiné ochrana osobních údajů a kompatibilita se systémy sousedních zemí. Přijetím této novely se vytvoří potřebný časový prostor pro řádný přechod z mikrovlnného na satelitní systém výběru mýtného u osobních automobilů na dálnicích a rychlostních komunikací. Navrhované řešení přitom nadále zachovává možnost případnými dalšími úpravami platného zákona kdykoliv dříve zavést elektronické kupóny pro satelitní systém tak, aby splňoval požadavky výkonového zpoplatnění, otevřeného konkurenčního prostředí i slučitelnosti s obdobnými evropskými systémy zpoplatnění užívání silniční sítě. Návrh tohoto zákona předložil Senát Poslanecké sněmovně dne 9. července 2010 a současně navrhl, aby byl s návrhem zákona vysloven souhlas již v prvém čtení. Poslanecká sněmovna sice tento návrh neakceptovala, avšak v rámci prvého čtení zkrátila lhůtu k projednávání ve výborech nad 15 dnů. Vláda ve svém stanovisku vyslovila se senátním návrhem zákona souhlas. Hospodářský výbor, kterému byl návrh přikázán k projednání, vyslovil s návrhem zákona rovněž souhlas. Ve druhém čtení bylo k senátnímu návrhu zákona předloženo jedním poslancem celkem 20 pozměňovacích návrhů, které při hlasování přijaty nebyly. Ve třetím čtení konaném na 7. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. listopadu 2010 byl senátní návrh zákona schválen v původním předloženém znění, ve kterém se ze 152 přítomných poslanců vyslovilo 134 pro a jeden byl proti. Vzhledem k naléhavosti platnosti této novely žádám vás o jeho schválení. Děkuji za pozornost.
176
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji panu navrhovateli,
prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Garanční výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 380/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor
Petr
Pakosta: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Název toho zákona je delší než jeho samotný text. Proto si mohu dovolit být stručný. A také proto, že tento tisk jak už říkal předkladatel nebo zástupce předkladatelů – jedná se o senátní návrh – čili jsme ho velmi důkladně diskutovali již dříve a naštěstí Poslanecká sněmovna k němu nepřičinila žádnou změnu, což tentokrát je jistě ku prospěchu. Já vás pouze seznámím s 10. usnesením ze 2. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu konané dne 7. prosince 2010, kdy po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů senátora Karla Korytáře, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor: 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2) určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu a 3) pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete ke skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Žádný takový návrh nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Nemám tady žádnou písemnou přihlášku, ani na displeji nikdo nesvítí, takže pokud se nikdo nepřihlásí, tak obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit ještě, zeptám se pana zpravodaje jestli se chce vyjádřit. Nechce. Takže nám nezbývá nic jiného než schválit tento návrh a přistoupíme k hlasování. Takže bych požádal paní senátorky a pány senátory, aby zaujali svá místa. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30, takže zahajuji v tuto chvíli hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 56 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Pokud to správně sleduji, tak se dostáváme k bodu programu č. 35, senátní tisk č. 328 a budeme projednávat
35. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, 177
kterým se mění zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 328) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 328. Tento návrh zákona uvedl pan senátor Jan Hajda – vidím ho, už chvátá, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na minulém zasedání Senátu jsem zdůvodnil předložení novely zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, proto nyní dovolte, abych řekl jenom pouze stručně. Podle ustanovení § 4 a odstavce 2 zákona o půdě, pokud nemohla osoba žádající o restituci zemědělského majetku jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapsal ji Pozemkový úřad jako domnělou oprávněnou osobu. V případě, že se nepodařilo prokázat nárok domnělé oprávněné osoby, příslušný pozemkový úřad její nárok neuznal a odkázal domnělou oprávněnou osobou s jejím nárokem na soud. Pozemky, o které domnělá oprávněná osoba žádala, vede pozemkový úřad jako restitučně ohrožené a podle § 17 odst. 4 zákona o půdě je povinen poskytnout Pozemkovému fondu informace o tom, že na nemovitost byl uplatněn restituční nárok. Pozemky jsou blokovány při převodu zemědělských pozemků z vlastnictví ČR na jiné osoby. Pozemkový fond ČR je nemůže převést a v řadě případů blokují nejen průběh pozemkových úprav, ale i rozvoj obcí. Situace je tak vážná, že vedení pozemkových úprav a současné vedení ministerstva zemědělství požádalo o tuto novelu a já a skupina senátorů jsme se toho ujali. Od minulého jednání Senátu tento návrh prošel jak UPV, tak VHZD s tím, že naše legislativa odstranila veškeré připomínky formou změny návrhu. Chtěl bych za to naší legislativě poděkovat a vás současně žádám, abyste tento návrh schválili a postoupili Poslanecké sněmovně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal UPV, zpravodajkou výboru je paní senátorka Soňa Paukrtová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 328/2. Senátní tisk projednal taktéž VHZD jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 328/1. Prosím, pane senátore, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Vítězslav Jonáš: Pane místopředsedo, pane předkladateli, kolegyně a kolegové, když dovolíte, soustředím se jenom na usnesení výboru. Předkladatel odůvodnil a dobře uvedl tento tisk, takže přečtu 383. usnesení VHZD z 34. schůze dne 11. listopadu. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů senátora Jana Hajdy, po zpravodajské zprávě senátora Vítězslava Jonáše, po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.
178
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Požádal bych vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenal případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se paní senátorky UPV, zda si přeje vystoupit. Ano, přeje si, prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové, UPV se
tímto návrhem zabýval 26. října 2010 a doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou podle mého názoru totožné s pozměňovacími návrhy, tak jak je předložil garanční zpravodaj. Já bych vám jenom neobyčejně krátce řekla, že pozměňovací návrhy se dělí celkem do tří skupin, v nichž se jedná jednak o legislativně technické úpravy, potom se tam jedná o změnu účinnosti zákona, což je nezbytné. Pak se tam jedná o pozměňovací návrh, který sice nemění věcný záměr předkladatelů návrhu zákona, ale stanoví kromě napevno stanovené lhůty, v níž může domnělá oprávněná osoba se obrátit se svými nároky na soud, v případech, kdy pozemkový úřad již neuzná nárok domnělé osoby k předmětnému majetku a odkázal nebo odkáže domnělou oprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Nemění se sice věcný návrh zákona, ale nejedná se pouze o legislativně technickou úpravu. Požádala bych vás, abyste podpořili návrh a schválili ho s pozměňovacími návrhy, které jsou totožné – jak UPV, tak výboru garančního. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ani se nikdo nehlásí z místa. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že se nebude nikdo vyjadřovat. Nepadl žádný návrh. (Poznámky z okolí.) Schválit, ano, rozumím. Takže jediný návrh, který můžeme v tuto chvíli hlasovat, je návrh na schválení. Přistoupíme k hlasování. (Odezněla znělka. Porada u předsedajícího.) Omlouvám se, byl jsem trochu zmaten. Otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan zpravodaj. Senátor Vítězslav Jonáš: Omlouvám se, já vás seznámím s pozměňovacími návrhy, jak jsem předeslal. Rozhodnutí výboru, pozměňovací návrhy k návrhu senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterými se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. V článku jedna v uvozovací větě slovo zákon nahradit slovy v zákoně a text se mění takto: nahradit textem – se za dosavadní § 4a vkládá nový § 4b, který zní. Bod 2 - zrušit číslování bodu a dosavadní text upravit takto: § 4b, 1. domnělá oprávněná osoba, kterou pozemkový úřad přede dnem 1. července 2012 odkázal podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě do 31. prosince 2012. Neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká, 2. domnělá oprávněná osoba, kterou pozemkový úřad ke dni 1. července 2012 odkáže podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, že je se svým nárokem odkázána na soud. Neučiní-li tak ve lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká. Bod 3 – v článku dvě slovo vyhlášení nahradit slovy 1. července 2012. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Táži se
179
pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Nepřeje. Děkuji. Pan zpravodaj. Senátor Vítězslav Jonáš: Navrhuji, aby se o tom hlasovalo jako o celku, včetně pozměňováku, který jsem přednesl. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, není-li námitka, kterou nevidím, mohli bychom v tuto chvíli přistoupit k hlasování, včetně pozměňovacího návrhu z výboru. (Porada u předsedajícího.) Nyní přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu. Návrh byl přednesen zpravodajem garančního výboru. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí pozměňovacího návrhu je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s předneseným pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 57 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 52, proti byli dva. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno aktuálně 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. Ale proto se mi zdají řady trošku prořídlé, dovolím si vás odhlásit. Ještě jednou, aktualizovaný stav, v sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29. Zahajuji hlasování. – Aha, já jsem se nepřihlásil. (Veselost.) Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 58 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 50, proti byli čtyři. Návrh byl přijat. Tím jsme ještě neskončili. Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili 1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání, 2. senátora – předpokládám, že předkladatelé – Hajdu a druhého? návrh byl na pana senátora Jonáše, ale zeptám se, jestli není jiný návrh. Není. (Hlas: Senátor Jonáš.) Nechce. Prosím o nějaký návrh z pléna. (Hlas: Pakosta. – Hlas: Není tady.) Pan senátor Pakosta vchází právě do sálu a souhlasí. Píšu tedy Pakosta. Už je přítomen. Takže ještě jednou: senátora Hajdu a senátora Pakostu, aby návrh zákona odůvodnili v PS. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, který jsem právě přednesl. V sále je přítomno 59 senátorů a senátorek, potřebné kvorum pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 59 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a zpravodajům. Projednávání tohoto bodu končím. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu. Tím je senátní tisk č. 331. Je to bod 36. Budeme projednávat
180
36. Návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 331) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 331. Tento návrh zákona uvede pan senátor Marcel Chládek. Je přítomen, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené
senátorky, vážení senátoři, vzhledem k tomu, že už jsme tento můj návrh zákona zde projednávali, nebudu nějak podrobně rozebírat důvody, které jsem zde zmínil již minule. Ona mezitím proběhla generálka státních maturit a já musím konstatovat, že nehodlám na svém návrhu cokoli změnit. Generální zkouška naprosto potvrdila veškeré mé pochybnosti. V plné nahotě odhalila celý tento projekt jako nesmyslný. Proto bych vás velice rád požádal, abyste věnovali pozornost několika mým připomínkám, které shrnu do tří oblastí, proč trvám na tom, abychom tento předražený administrativní moloch nespustili. Abychom nemuseli dále číst v novinách od vysokoškolských učitelů, proč zrušit maturitu. Abychom nemuseli číst v novinách, jako po generální zkoušce, že státní maturity mají zmatečné testy, že jsou směšné, mají směšná pravidla. První věc, která mě nejvíce vadí, a podle poslední diskuse vadila i celé řadě z vás, je naprosto nesmyslná předraženost tohoto projektu a mimořádně velká administrativní zátěž škol a učitelů. Právě proběhlá generálka stála, prosím pěkně, řádově něco kolem 350 mil. Kč! Řekněme si, co za těch 350 mil. Kč jsme se dozvěděli. Dozvěděli jsme se tři věci. Poměrně zásadní. Dozvěděli jsme se, že stěhovací firma umí za 55 mil. rozvést krabici s testy. Neudělejte to za ty peníze! Dále jsme se dozvěděli, že učitelé poznají barvu sponek, protože, představte si, oni musí přesně podle barviček sponek rozhodovat, který test bude mít jakou sponku, a na to dokonce probíhalo školení! A pak jsme se dozvěděli věc, že studenti z gymnázia mají vyšší úroveň než například studenti ze soukromé školy nebo studenti z učiliště. No, to je pro nás opravdu za 350 mil. mimořádná informace. Vždyť všichni víme, že mají rozdílné hodinové dotace. Máme jinak nastavený systém studia na gymnáziích, jinak na učilištích. Toto vše jsme se, prosím, dozvěděli za 350 mil. Kč! Řada lidí, kteří se mnou v minulosti hovořili, mi říkala: Pusťme ten projekt, vždyť ta jedna miliarda se už nikdy nevrátí. – To je první lež, o které se hovoří. Za prvé jsou smlouvy podepsány na tři, čtyři roky dopředu. Nevidím důvod, proč by tyto smlouvy musely být dodrženy. A pokud někdo podepsal smlouvu nevypověditelnou, ať si za to nese plnou zodpovědnost. Každý rok státní maturity bude stát 200 až 250 mil. Kč ze státního rozpočtu. Já dávám jasný návrh, aby místo tohoto molochu byl připraven flexibilní systém, který bude mnohem levnější, který bude mnohem efektivnější a bude reagovat na nastalou situaci. Minule jsem tady hovořil o tom, že mi to připomíná, jako když koupíme novorozenci dupačky a 14 let přemýšlíme o tom, jestli mu je navlékneme nebo ne. Teď se snažíme ty dupačky narvat na pubescenta a ještě ho fackujeme, že jsou mu malé. Takto přesně vypadá státní maturita. Další problém – administrativa. Řada z vás je ze školství. Řada z vás hovořila s řediteli škol a jistě víte, že minimálně 85 procent ředitelů dnes je administrativa. 181
Další finanční zatížení, které přinese maturita a neúměrné roztažení maturitní zkoušky na další měsíce přinese tak enormní zátěž do škol, že pochybuji, že budou schopni se věnovat dále výuce. Rozumím tomu, že tady padají různé návrhy z ministerstva školství, jako "přiveďme psychology do škol", ale já si myslím, že potřebujeme především učit. Čím více administrativy do škol přivedeme, tím méně budou učitelé učit. Nechme je, prosím vás, učit! Protože systém školství nezměníme tím, že je budeme testovat, ale systém změníme tím, že musíme za prvé změnit systém financování školství, dokud budeme financovat na hlavu žáka, tak tomu řediteli je jedno, jestli ta hlava je dutá, nebo jestli je plná. Protože má peníze za počet hlav. A změňme také způsob financování směrem finančních toků do škol. Není možné, že ministerstvo škrtne 250 mil. na pomůcky, ale 250 milionů do maturit pustí. Chce škrtnout peníze na platy v rámci tzv. optimalizace, učitelé, kteří tam učí léta za 20 tisíc, budou mít vedle sebe psychologa za 30 tisíc. Dovedete si představit tu atmosféru na škole? Já tedy rozhodně ne. Je velmi zajímavé, že přicházejí různé poučky i z ministerstva. Kdo z vás četl tu poslední poučku, jak se má chovat učitel, když se dostane do problémů, možná, že by mohli učitelé, až nastane maturita, tuto poučku si vzít do ruky a dočetli by se, že když jsou v koncích, tak mají udělat pohled plaché laně. To byste nevěřili, že toto někdo radí učitelům, když mu někdo zlobí ve škole, tak mají udělat pohled plaché laně, nebo zvolat "Pepíku, už tě to zas bere!". (Smích.) A Josefa to bere stále, protože další a další podněty, které chrlí, je například testování předškolních dětí. Známe všichni případy děti ne zcela přizpůsobivé pro studium, které se staly, že kolikrát byly vyřazeny ze studia, a v budoucnu se ukázalo, že jsou to děti mimořádně nadané a mnohem úspěšnější v životě než ty, které byly touto selekcí preferovány. Druhý důvod, který mi vadí, je ten, že maturity jako takové – a tady bych obzvlášť ty z vás, kteří máte mimořádný zájem o kvalitu českého školství – zásadním způsobem neplní to, co slibují. Slibují objektivizaci, objektivní srovnání, a slibují zvýšení úrovně středního školství. Když se zastavím u té tzv. objektivní maturity – co chcete víc k tomu, když jenom ocituji pokyn pro učitele: Chyby tvaroslovné a gramatické opravte v neúměrné míře. – Ale co je ona neúměrná míra? Já už jsem tady o tom hovořil a pro vaše pobavení vám z hlavy řeknu e-mail, který mi přišel od jedné paní učitelky, které to také nedalo spát, a tak napsala do Cermatu: Vážení, co je ta neúměrná míra. – A víte, co jí přišlo? Milá paní učitelko, to je míra, kterou už nejste schopna unést. (Pobavení v sále.) To je rada pro učitele. To znamená, učitel z gymnázia – pro něj neúnosná míra mohou být dvě chyby, na učilišti má práh někde jinde, tak to může být 10, 12 chyb. A budou biti paradoxně na tom studenti z gymnázií. Původně měli tyto testy – aby byly objektivní – hodnotit lidé mimo školu. Nakonec se ten systém posunul, že to hodnotí dva nezávislí hodnotitelé přímo ze školy, nebudou znát jména studentů. A víte, jak to bylo při generálce? Hodnotil to jeden učitel a jména studentů znal. Jaká tedy objektivizace. Zvýšení úrovně středního školství. Věty typu "nehodnoťte originalitu práce" studenta českého jazyka, co chce víc jako důkaz, že to nezvyšuje úroveň českého školství. Chceme mít opravdu školství takové, abychom byli národem ovcí a hlupců? Chceme všechno zprůměrovat, aby nikdo nevystrkoval hlavu, aby nikdo nebyl originální, ale aby odpovídal přesně jenom na ty otázky, tak jak si myslí zadavatel. Všichni jsme četli o tom, že byla celá řada otázek, kde na konkrétní otázku bylo možno čtyři i více správných odpovědí. Jak je možné, že nenastaví testy tak, když chtějí jednu správnou odpověď, že musí být jedna správná. Mimochodem – ta
182
nižší úroveň byla nastavena tak triviálně, že neověřovala znalosti ze střední školy, ale ze základní školy. Mnozí dokonce hovoří, že na to stačí člověk po absolvování 7. třídy základní školy. Tak jaké ověřování na střední škole! Včera jsme se dočetli v tisku, že české školství je na tom tak špatně, že 15letí žáci neumějí číst. Ale, prosím pěkně, to už není práce střední školy! To už není otázka maturity, abychom ověřovali, jestli číst, psát a počítat. Snad by se tam neměl dostat člověk, který neumí číst, psát, počítat. Další lež, dnes druhá, kterou zmíním o státních maturitách, je, že jsme byli v minulosti přesvědčováni, že pokud nebudeme mít tuto podobu státní maturity, tak se staneme skanzenem. Že budeme jediným státem, který nemá tuto podobu státní maturity. To také není pravda. Pouze tři státy v Evropě mají tuto podobu státní maturity. A lež poslední, o které jsem hovořil, že zvýší úroveň českého školství. Já nevím, jak státní maturita zvýší úroveň českého školství. Já jsem si vždycky myslel, že to je kvalitní výukou, ne tím testováním. Možná se ale mýlím a využiji toho, že je tady celá řada lékařů a zeptám se – samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího – zde přítomných lékařů. Souhlasím naprosto s tím, co říká pan ministr. České školství je nemožné. Je těžce nemocné. Ale myslíte si, že když mu bude tento teploměr každý den měřit teplotu, že vyléčíme pacienta? Já osobně si myslím, že ne. Já si myslím, že maximálně zjistíme to, že nám umřel s horečkou. Ale další lež, o které se hovoří, že státní maturita zvýší úroveň českého školství. Co se týká mé třetí připomínky, a ta je podle mě velmi zásadní, při generálce bylo chybně opraveno, prosím pěkně, 12 tisíc testů. To se rovná 12 tisíc studentů. Pokud se něco podobného stane při ostré verzi, a podotýkám, že měli 14 let na přípravu, přesto nebyli schopni ty texty opravit do pořádku, přesto se objevovaly takové chyby, že nějaký student udělal test na 120 %, tak já vám garantuji, že pokud bude jedna jediná úspěšná žaloba, tak je to na zrušení celé maturitní zkoušky. Toto já si nemůžu vzít na svědomí, a proto navrhuji tento paskvil zastavit a nasadit, tak jako jsem hovořil o tom v minulosti, na to finanční audit, protože si myslím, že finanční prostředky byly promrhány, personální audit, protože tam na tom dělá zbůhdarma úplně zbytečné množství lidí, a procesní audit a nastavit daleko efektivnější systém flexibilnější, který by měl ověřovat znalosti, a ne hlouposti. Co říci závěrem? Snad pouze mi dovolte jedno konstatování. Státní maturita je návod, jak oblbnout národ. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Jermář a usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 331/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, myslím si, že jsme zde diskutovali dvakrát o tomto návrhu zákona, takže mi dovolte jen přednést usnesení VVVK z 21. schůze, konané dne 27. října. V návrhu senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slovu předsedajícího výboru senátora Jana Hálka, 1. místopředsedy výboru, po odůvodnění senátního návrhu zákona navrhovatelem
183
senátorem Marcelem Chládkem, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Jermáře, předsedy výboru, a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh senátního návrhu zákona; II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 331 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaromíra Jermáře. Dávám návrh na schválení tohoto návrhu zákona. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Petr Bratský. Má slovo. Senátor Petr Bratský: Děkuji, pane předsedající, za slovo. vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě mohu souhlasit se spoustou důvodů, které uvedl nás pan kolega Chládek a řadu z nich bych podepsal. Musím zároveň i říci, že zrovna tak jako on se domnívám, že došlo k řadě chyb, že CERMAT nesplnil všechna očekávání, že dochází ke spoustě věcí, které nás trápí ve školství a které trápí ale především klienty. To jsou žáci škol, kvůli kterým to vlastně všechno je. Nakonec jejich rodiče, kteří očekávají, jak jejich dítě zakončí jednu etapu svého vzdělávání, jak se připraví třeba na další studia. Upřímně řečeno, dnes se propaguje celoživotní vzdělávání. A když někdo mladého člověka otráví prosím již v jeho raném stádiu vývoje, tak nelze očekávat, že ti lidé by měli kdovíjaké touhy chtít pokračovat buď na studiu na univerzitách, nebo případně studovat dokonce po celý svůj život a rozvíjet své schopnosti. Nicméně je tady několik aspektů, na které musím upozornit Já bych přečetl zprávu, kterou jsem si nechal od některých svých expertů sepsat. Omlouvám se vám zároveň, že to bude možná trošku delší čtení. Chtěl bych upozornit na některé důležité věci, které by mohly nastat se zrušením, tak jak je to připraveno, především např. o čerpání prostředků z EU a další a další věci. V této chvíli budu číst ze svého připraveného materiálu. Z předloženého návrhu se lze domnívat, že zpracován je se záměrem nahradit systém, založený na společné profilové části maturitní zkoušky jen maturitní zkouškou ve škole. Přitom z návrhu vyplývá, že se neberou do úvahy důvody, pro které byla reforma maturitní zkoušky do školského zákona schválena. Tím jde její rozsah i nad rámec odůvodnění v předložené důvodové zprávě, neboť se v podstatě jedná o zrušení reformy maturitní zkoušky. Současně navrženou úpravou je ohroženo vlastní zabezpečení konání maturitní zkoušky v tomto školním roce, zejména nedostatečně vymezenými kompetencemi i povinnostmi. Dále pokud jde o vyjádření důvodové zprávy, že navržená změna nezatíží státní rozpočet, máme za to, že neodráží skutečný stav, píší mí experti. Podle našich informací by se zrušení reformy maturitní zkoušky, a tím nerealizování schváleného projektu promítlo do státního rozpočtu, zejména v povinnosti hradit dosud čerpané náklady, jejichž částečný rozsah byl vyjádřený při schvalování vyhlášky č. 274/2010 Sb., viz příloha, a proto doporučujeme doplnit naše vyjádření o vyjádření příslušných ekonomických útvarů, a také CERMATu v souvislosti se spolufinancováním projektu státní maturity z prostředků Evropské unie. K tomu považujeme za potřebné především uvést, že v souvislosti se změnami, vyvolanými druhou etapou reformy veřejné správy. Převod většiny středních škol do pravomoci krajů. Vznikla potřeba zajistit v průběhu ukončování
184
středního vzdělání s maturitní zkouškou ověřování jeho úrovně státem garantované i mezinárodně uznatelné. Byl tak v § 73 vymezen účel závěrečné a maturitní zkoušky, kterým je především ověření úrovně klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka. Toto ustanovení návrh novely nemění. Výslovně je zde dále uvedeno, že smyslem těchto zkoušek je ověřit, zda žáci dosáhli cílů vzdělávání, stanovených v rámcových a školních vzdělávacích programech a splnili tak podmínky, které se vyžadují pro získání příslušného stupně vzdělání. Uvedené ověřování prostřednictvím společné části maturitní zkoušky se mělo podle stávající právní úpravy uskutečnit jejím prostřednictvím. Potřebnost takového jednotného celostátně garantovaného zjišťování úrovně naplnění rámcových vzdělávacích programů se ukazuje i při porovnávání stávající úrovně maturitních zkoušek v jednotlivých školách a oborech vzdělávání. Z něj je zřejmé, že jen školy samy mohou garantovat určitou minimální úroveň jen obtížně. Tuto zkušenost získala i většina zemí Evropské unie a promítla ji v různých formách testování žáků, zejména při ukončování vzdělávání. Česká republika je přitom jednou ze třech zemí, kde stát jí požadovanou úroveň dosud neprověřuje, ponechává její dosažení pouze na školách. Z předloženého návrhu ale vyplývá, že takové prověřování se u středního vzdělávání s maturitní zkouškou ruší. Dále je třeba uvést, že návrh novely zasahuje zásadním způsobem zpětně do průběhu vlastních maturitních zkoušek ve školním roce 2010 – 11, neboť stávající právní úprava stanovuje termíny a postup přípravy pro konání maturitní zkoušky ve školách až s dvanáctiměsíčním předstihem, tedy v § 79 odst. 3 školského zákona. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přitom bylo povinno vydat katalogy požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky 24 měsíců před termínem konání zkoušek. Na tomto základě, zejména s ohledem na povinné zkoušky ve společné části maturitní zkoušky, řada ředitelů škol pro profilové části maturitní zkoušky vymezila zkušební předměty, a tak například nestanovila povinnost vykonání maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, předmětu, který by měl být při maturitní zkoušce vždy hodnocen. Pokud jde o vlastní návrh, lze upozornit, že návrh neumožňuje státu prověřit dosažení cílů, stanovených v rámcových vzdělávacích programech podle § 73 školského zákona, který byl umožněn konáním společné části maturitní zkoušky. Dále při vytvoření podmínek pro konání maturitní zkoušky, stanovení povinností nebo vymezení práv do činných právnických a fyzických osob, zejména žáků, je třeba ale stanovit základní parametry maturitní zkoušky zákonem, tak aby bylo zaručeno, že bude probíhat podle srovnatelných pravidel ve všech školách, a to zejména stanovit zákonem počet zkoušek, jejich druh, zda konat zkoušky povinně nebo nepovinně a z kterých zkušebních předmětů. V současné době jsou to dvě povinné a dvě až tři nepovinné zkoušky pro každou část maturitní zkoušky. Ve společné části je tento školní rok povinně český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika. Pro maturitní zkoušku souvisí se zrušením § 78 odst. 1 a 2 i § 79, odst. 1 a 2 školského zákona. Zabezpečit zákonem stanovenou povinnost konat maturitní zkoušku před maturitní komisí i pravomoci maturitní komise tak, že nebudou tyto povinnosti stanoveny obdobně, jako u závěrečné zkoušky, což souvisí se zrušením § 81 a odst. 1 školského zákona.
185
Přitom je na zváženou, zda zabezpečit činnost maturitní komise, pokud by měla být řešena jen v rámci stanoveného zmocnění v § 81 odst. 11 písm. b) školského zákona prováděcím předpisem. Dále stanovit i zákonem povinnost, kdo bude jmenovat předsedu maturitní komise. Pokud jmenuje kraj do konce února. Dále stanovit jeho způsobilosti k výkonu této funkce a vymezení jeho pravomocí tak, že nebudou stanoveny obdobně, jako u závěrečné zkoušky, a stanovit povinnost jmenovat členy maturitní komise. Dosud to bylo povinností ředitele školy. Včetně odborníka z praxe u oboru středního vzdělání s výučním listem, což souvisí opět se zrušením § 81 odst. 1 školského zákona. Dále vymezit zákonem podmínky pro konání opravné a náhradní zkoušky. Souvisí se zrušením §81 odst. 2 školského zákona. A vymezit je prováděcím předpisem na základě stanoveného zmocnění podle § 81 odst. 11 písm. a) školského zákona není podle našeho názoru dostatečné. Řešit zákonem stanovení postavení žáka, který se nedostavil ke zkoušce, a možnost jeho omluvy, souvisí to opět se zrušením § 81 odst. 2a) školského zákona. Řešit i zákonem povinnost ředitele školy, vystavit žákům maturitní vysvědčení, které souvisí opět se zrušením § 81 odst. 4 školského zákona. Stanovit zákonem dobu, po kterou může být maturitní zkouška v případě neúspěchu při prvním pokusu vykonána. Opět souvisí se zrušením § 81 odst. 5 školského zákona. Stanovit možnost uznání předmětu maturitní zkoušky, které žák již dříve úspěšně vykonal jako absolvent středního vzdělávání s maturitní zkouškou. Opět souvisí se zrušením § 81 odst. 6 školského zákona. Stanovit zákonem volno k přípravě a vykonání maturitní zkoušky. Souvisí se zrušením § 81 odst. 7 školského zákona. Dále umožnit konat zkoušku v jazyce národnostní menšiny. Souvisí se zrušením § 81 odst. 8 školského zákona. Umožnit zabezpečovat odlišnosti v konání maturitní zkoušky se souhlasem ministerstva zejména ve školách, zřízených na základě mezinárodní smlouvy a dalších školách, souvisí se zrušením § 81 odst. 9 školského zákona. Stanovit zákonem povinnost krajského úřadu při zabezpečení podmínek konání maturitní zkoušky, souvisí se zrušením § 80 odst. 4 školského zákona. Stanovit zákonem povinnosti ředitele školy při zabezpečení maturitní zkoušky, souvisí se zrušením § 80 odst. 5 školského zákona. Stanovit zákonem povinnosti centra, zřízeného podle § 80 odst. 2 školského zákona, při zabezpečování podmínek maturitní zkoušky. Zde souvisí se zrušením § 80 odst. 5 školského zákona. Také podle našeho názoru vzniká předloženým návrhem zejména vnitřní nesoulad některých ustanovení školského zákona, kde zejména ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zůstává odpovědno za zrušení obsahu společné části maturitní zkoušky a vydání katalogu, tj. § 80 odst. 1, i když návrh tuto část maturitní zkoušky ruší. Dále neumožňuje stanovit kritéria hodnocení maturitní zkoušky změněnou koncepcí v § 81 odst. 11 školského zákona. Neumožňuje se zabezpečit pro konání maturitních zkoušek ve školním roce 2010 – 11 včasné vydání prováděcí vyhlášky, kterou by se změnila vyhláška č. 177/209 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona dnem jeho vyhlášení a termíny pro konání maturitní zkoušky. Potřebnost její úpravy vyplývá ze změny kompetencí pro její vydání a organizace maturitní zkoušky a převedení povinnosti
186
zrušení ve školském zákoně do prováděcího předpisu za předpokladu doplnění příslušných zmocnění ve školském zákoně. Dále lze upozornit, že zůstává v platnosti přechodné ustanovení, schválené zákonem č. 378/209 Sb., kde podle čl. 2 se konání maturitní zkoušky ve školním roce 2010 – 11 poprvé použijí ustanovení § 77 – 83 zákona č. 561/204 Sb. Návrhem je zrušen systém, usilující o snížení rozdílnosti ve vzdělávání na jednotlivých školách i druzích škol, kritizovaný veřejností, zejména mezi zaměřením všeobecným – gymnázia a odborným – ve středních odborných školách a středních odborných učilištích, která se projevuje i v menším zohlednění středního vzdělávání s maturitní zkouškou při přijímacím řízení na vysoké školy. Závěrem lze upozornit, že návrh novely zákona po formální stránce nemá náležitosti materiálu, jak požadují legislativní pravidla vlády, zejména v návrhu zákona je nepřesně uveden text novelizačního bodu 15 v § 113 odst. 1 není obsaženo písmeno a). Dále přiložený text plného znění dotčených ustanovení školského zákona neobsahuje vyznačení navrhovaných změn podle čl. 10 odst. 6 legislativních pravidel vlády, což snižuje vypovídací schopnost a přehlednost předloženého materiálu a měněné ustanovení § 182 odst. 1 písm. a) školského zákona, uvedené pod novelizačním bodem č. 18, v něm není obsaženo. K nákladům na maturitní zkoušky. Změna podmínek smluvně zajištěného zabezpečení nové maturitní zkoušky, které jsou zajišťovány i z prostředků EU, se týká prostředků, vyčleněných v období let 2010 – 2013 v rámci projektu, který byl schválen z evropských fondů, a toto zpravidla v případě přípravy pracovníků škol v rozsahu cca 80 % na zajištění organizačního zabezpečení a přípravu obsahu v rozsahu cca 78 %. Zrušením nebo odložením konání nové maturitní zkoušky, obsahující společnou část maturitní zkoušky a profilovou část maturitní zkoušky lze očekávat požadavek na vrácení prostředků do rozpočtu EU. Protože by nebyly dodrženy podmínky realizovaného projektu. Přitom lze uvést, že i po skončení financování z prostředků EU bude třeba počítat podle informace centra na zabezpečení nové maturitní zkoušky podle školského zákona s prostředky ze státního rozpočtu ve výši přibližně 210 milionů ročně. Z toho tvoří náklady na zajištění organizace maturitní zkoušky zhruba 130 – 135 milionů korun a na zajištění administrace maturitní zkoušky a zhodnocení výsledků zkoušek ve školách, včetně odměn komisařů, předsedů maturitních komisí a hodnotitelů v úhrnné výši zhruba 48 milionů korun nebo 75 – 80 milionů korun, někde v tomto rozmezí. Rozsah těchto prostředků na zajištění organizace maturitní zkoušky, vyjma odměn předsedům maturitních zkoušek a komisařů, je plánován v ročních nákladech na přípravu a zadání zkoušek zhruba 29,2 milionů korun, výrobu zkušební dokumentace zhruba 23,5 milionů korun, distribuci zkušební dokumentace do zkušebních míst zhruba 13,5 milionů korun, centrální vyhodnocení a zpracování výsledků zkoušek zhruba 7,7 milionů korun. Provoz společné technologické infrastruktury maturitní zkoušky zhruba 31,7 milionů korun. Řízení logistiky, rizika a správa dat a uživatelské podpory zhruba 10,5 milionu korun, správu personální infrastruktury zhruba 6,5 milionu korun. Ostatní společné režijní agendy, pomocné práce zajištěné externími pracovníky zhruba 10,5 milionů korun. Náklady na zajištění administrace a hodnocení zkoušek ve školách se zahrnují zhruba takto: Přímé náklady na funkce předsedů maturitních komisí zhruba 11 milionů korun, přímé náklady na funkce komisařů maturitní zkoušky zhruba 14,1 milionů korun, přímé náklady na hodnotitele zhruba 23,3 milionů korun, zajištění pořízení a vytěžení dat zhruba 28,6 milionů korun.
187
Kalkulace je postavena na následujících parametrech: Počet zkušebních míst 1400/1282 škol. Počet maturujících žáků 106 000, počet zkouše, realizovaných v podzimním termínu 20 000. Průměrný počet zkoušet, resp. dílčích zkoušek žáka 2,5 až resp. 6. Průměrná velikost zkušební učebny 11 žáků. Počet realizovaných žákozkoušek 640 000. Počet testovaných sad na rok 4, počet testů zadání zkouše v sadě 37 + 86 mutací pro žáky z PUP a žáky s polským vyučovacím jazykem. Celkový rozsah tištěné zkušební dokumentace na rok 19 milionů tiskových stran. Počet hodnocených písemných prací 230 000, počet realizovaných testovacích osobohodin 11 000, počet osobohodin práce předsedů maturitních komisí 82 300. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly školství. Tolik tedy zpráva mých expertů, které jsem měl k dispozici. Bohužel dostal jsem ji až po jednání našeho výboru, mrzí mě, že jsem ji nemohl přečíst již tam a že jsem nemohl jak pana navrhovatele, tak pana předsedu a všechny ostatní kolegyně, kolegy z komise z našeho školského výboru informovat dříve. Omlouvám se za to. Nicméně svědomí mi nedalo, abych to zde nepřečetl, než budeme hlasovat, abychom zvážili všechny aspekty, které tato věc ještě má. Já tím neříkám, že jsem ze zásady proti tomu návrhu, spoustu věcí navrhovatele bych podepsal, ale s těmito skutečnostmi jsem byl povinen vás seznámit. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, to
jsem si říkal, jak nám to odsýpá, ale vypadá to, že už ne. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Pane předsedající, dámy, pánové, budu mnohem
menší dobu tady před vámi stát. Chci se s vámi podělit o jeden takový osobní prožitek z generálního testování maturitní zkoušky. Náš nejmladší je ve čtvrtém ročníku gymnázia, a když přišel po generální zkoušce domů, tak jenom mezi řečí utrousil, že maturitní zkouška z českého jazyka byla podstatně lehčí, než přijímací zkouška, kterou vykonal v pátém ročníku základní školy před nástupem do prvního ročníku osmiletého gymnázia. Myslím si, že to není potřeba komentovat. Můj názor na jednotné státní maturity je stále stejný, stále konzistentní. Myšlenka dobrá, provedení špatné. Potřebujeme kvalitní školy, potřebujeme kvalitní školství, ale myslím si, že to, bez čeho bychom se obešli, je možná i ministerstvo školství v současné podobě a v současném složení. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako
další se do rozpravy přihlásil pan senátor Karel Šebek. Prosím, máte slovo. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení
kolegové, sám za sebe musím konstatovat, že to, co tady řekl předkladatel, je bohužel pravda. Ne bohužel proto, že to řek pan kolega Chládek, ale protože já mám naprosto stejné poznatky z mě důvěrně známých středních škol. Řekl bych tedy navíc jenom něco, co tady snad ještě nezaznělo, a sice, že vzdělání bez morálky je promarněný dar. Čtyřleté, potažmo osmileté působení na tvárnou duši našich dospívajících by se snad nemělo soustředit výhradně na technologii závěrečné zkoušky. Každá vzdělávací instituce doplňuje, nebo bohužel často i nahrazuje působení rodiny a neopakovatelným způsobem vytváří žebříček hodnot a předsevzetí, které si každý dospívající bere s sebou do budoucího života. Znám příklad studenta, který sice odmaturoval, ale od té doby se práci vyhýbá. Kladu si otázku, proč cermatovské maturity, protože to nejsou státní maturity, ale cermatovské, obsahují instrukci, podle které se nesmí hodnotit invence či 188
originalita. A znám také příklady skvělých profesorů, kteří se stali životními vzory pro stovky svých studentů. Kladu si otázku, kolik času odebere těmto vzácným lidem bezduchá administrativa cermatovských maturit. Cermatovské maturity jsou špatným projektem, dokonce podle vlastních slov ředitele projektu jsou pouhým katalogem požadavků. Katalogem superluxusním, který naprosto pomíjí morálku, kreativitu i efektivitu výchovného procesu. Myslím, že je poslední minuta, poslední čas tento zločin na dětech nedopustit, a proto plně podporuji návrh pana kolegy Chládka. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Červeně tady teď svítí paní senátorka Soňa Paukrtová, která má přednostní právo. Neuplatňuje je, takže pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, tady padají velmi ostrá slova. Já půjdu trošku cestou příkladu. Jsme tady dva, tři – kolega Nenutil, kolega Čáslava, kteří jsme se předminulý týden zúčastnili jednání s radním pro školství v Karlovarském kraji. O středním školství. Karlovarský kraj je nejmenším krajem s nejmenším počtem obyvatel. Samozřejmě že problémy kolem středního školství řeší úplně stejně jako ostatní kraje. Kraj si nechal zpracovat studii, týkající se středního školství. Je to asi ojedinělý dokument vůbec ve všech krajích. Z tohoto materiálu dokonce začali čerpat už i ostatní kraje. Já vám řeknu, co k tomu Karlovarský kraj vedlo. Tento, resp. příští rok v září budeme mít na středních školách v Karlovarském kraji o 1000 dětí míň. 1000 dětí. To je obrovský počet. Když si vezmete, že se říká, že ideální střední škola by měla být velikosti 600, maximálně 700 dětí, tj. zřejmě prostor, který je ještě přehlédnutelný, kde nedochází k absolutní anonymitě a kde se dá ještě individuálně s našimi dětmi pracovat. Výhledy nejsou o nic lepší. Do roku 2013 má ubýt dalších 2,5 tisíce dětí v Karlovarském kraji. Co to znamená? Nejsme schopni udržet počet středních škol tak, jak je máme v současné době u nás na kraji. Mám dojem, že jich je 34. To jsou školská zařízení, která zřídil kraj. Nemůžu se úplně ztotožnit na základě zkušeností od nás s tím, co tady bylo řečeno některými mými předřečníky a panem kolegou Chládkem. Karlovarský kraj se rozhodl po dohodě se všemi řediteli středních škol v Karlovarském kraji udělat zkušební přijímací testy stejné pro celý kraj. To v republice ještě nikdo nevyzkoušel. U nás proběhnou tyto zkušební přijímačky a na nich se uvidí, jak kvalitní děti jdou do středního školství. Proč o tom mluvím v souvislosti se státními maturitami? Protože to měla být druhá věc, která by nám napověděla něco o hodnocení dětí a jejich kvalitě. To, co tady bylo řečeno kolegou Krejčou, ano, tak jak byly teď nastavené parametry, skutečně některé otázky byly na úrovni prvního ročníku gymnázií. Přesto jsme nedopadli nejlépe celorepublikově. Karlovarský kraj snad úplně nejhůř. My jsme tam vůbec takoví velmi chytří, bohužel západní Čechy tu naplaveninu, kterou tam máme z celé republiky, já se mezi ní také počítám, jsme nebyli schopni ani za těch 20 let trochu intelektuálně pozvednout. Bohužel střední školství v současné době nedává ani žádnou naději. Je třeba si uvědomit, že před rokem 89 studovalo v mimopražských krajích a gymnáziích cca 5 % dětí z celé populace.
189
Pět procent dětí z celé populace. V Praze to bylo sedm procent. Dneska se nám hlásí 25 % mládeže na střední školy; konkrétně na gymnázia; a nějak kolem 35 % tady u nás, v Praze. Co ale vychází z těch škol? Vycházejí děti, které jsou následně frustrované, protože oni maturitu nějakým způsobem udělají. Domnívají se, že mají Sorbonu, tak se diví, že nenajdou následně zaměstnání. Chybějí nám profese učňovské. Chybí nám obrovské množství lidí v oblasti např. stavebnictví. Když se podíváte do Karlovarského kraje, kdo se hlásí na tyto předměty, např. na obkladače, tak zjistíte, že je to v řádech jednotek, na gymnázia je to v řádech desítky procent. Zjišťujeme, že nemáme absolutně mladé lidi do stavebnictví. Neuvědomují si, že takový dobrý obkladač si může vydělat kolem 40-45 tis. Kč. Víc, než průměrný nebo podprůměrný středoškolák, který společnosti stejně asi moc nepřinese, protože se ve finále jenom poveze. Pro mě jsou státní maturity jednou z možností nastavit společná kritéria. V Karlovarském kraji, vlastně za první pololetí zjistit, jakým způsobem, nebo kolik dětí uspěje, které studovaly poslední čtyři roky, a podle toho následně rozhodnout, jak bude dále pokračovat střední školství v Karlovarském kraji. Proto vás prosím, abyste Karlovarskému kraji jako nejmenšímu, protože kde jinde to vyzkoušet, než v tom nejmenším kraji, dali šanci k dokončení optimalizace ve středním školství, a státní maturity by byly jedny z těch, které by nám v tom byly nápomocny. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako
další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, milé senátorky a senátoři.
Velmi souhlasím s tím, co řekl můj předřečník. A to především proto, že za prvé – stejně jako jsem to říkal u tohoto návrhu zákona minule – opravdu podporuji sám za sebe, aby pro maturity byla skutečně jedna srovnávací hladina. Nicméně mě celý proces připadá jako tahání kočky za ocas. Nejenom v této oblasti. Ale zdá se mi, že stejně tak, a teď se omlouvá – se patláme ve všech ostatních oblastech. Když se podíváme jenom na ty tisky, které jsme projednali za včerejšek a dnešek, tak dnes jsme odsouhlasili – podle mě velmi správně – logický návrh prodloužení dálničních vinět o 5 let, a tím jsme zcela jednoznačně zachránili státu minimálně 8-10 mld. Kč. Kdo ty peníze měl získat? Měla je získat firma Kapsch, a někdo z ministerstva dopravy to vymyslel. Víte, kdo to vymyslel? No, já to nevím ... Ale pokud bychom se do té práce nepustili my, senátoři, a hlavně média, tak zkrátka už za několik dní začal platit úplně jiný systém, který by nám všem vyhnal peníze z kapes, především našim spoluobčanům, a nějaká firma by to získala. My však nevíme, kdo to zajistil – tady tento špatný návrh, který jde proti státu. Stejně tak bych mohl mluvit o tom, že včera pan ministr Kocourek na mé dotazy, kdo zajistil, že křivka podpor je tak šílená, a my teď řešíme zase, taháme kočku za ocas, řešíme něco na konec, kdo to způsobil, aby byl viník odhalen a stát se konečně vyrovnal s těmito viníky – to jsme se nedozvěděli. A tak bych mohl pokračovat. Teď jsme u školství. Bylo by dobře, kdybychom věděli, kdo chyby způsobil, tzn. kdo připravil tak drahou zakázku na - podle mě - celkem dobrý úmysl. Nicméně tady je to ještě horší, než s těmi miliardami. Co se vlastně stane? EU nám svými směrnými čísly říká, kolik máme mít, kolik máme dosáhnout procent středoškoláků a vysokoškoláků. Pevně věřím, že se blíží doba, že nakonec to bude tak, že všichni občané budou vysokoškoláci a někteří se 190
z toho potom půjdou vyučit, aby se tedy uživili. Ono to je sice přehnané, ale podívejte se, že už to nastává. Podívejte se, kolik vysokoškoláků je frustrováno tím, že zkrátka pro není práce. Ne, že by byli tak špatní, ale není pro ně práce. Takže dělají práci, kterou mají dělat středoškoláci, a možná vyučení lidé. Co se stane teď při maturitách? Byť já jsem pro to, aby byla jedna úroveň. Když se úroveň nastaví správně, tak vypadne 15 – 20 % mladých lidí, což si myslím, že je správně. Protože je příliš velké procento populace na středních školách. A co se stane? Totéž, co s těmi vysokoškoláky. Budou to frustrovaní lidé, kteří de facto ztratili 4 roky života. Cestou není asi to, abychom řekli, že jim maturitu dáme, když na ni nestačí. Ale je to skutečně velký počet frustrovaných lidí. A je tady nějaký návrh, aby se tak nedělo? Směřuje k tomu, myslím, co říkal pan kolega Horník. Směřuje k tomu to, že síto bude někde jinde. A to bude po deváté třídě. A že zkrátka na střední školy, nejenom proto, že klesá počet mladých lidí v jednotlivých krajích, tzn. budeme muset zavírat střední školy, ale my to síto musíme udělat už v té deváté třídě, abychom ty frustrované "nevyráběli", tzn., ano, maturitu nemůže udělat každý středoškolák, ale mělo by to být jistě někde pod procentem, protože síto už bude v deváté třídě. K tomu tady nějaký návrh máme. Teď se samozřejmě neobracím na pana kolegu Chládka, ale obracím se na ministerstvo školství. Vymyslely se státní maturity. Ale báli se říct, že síto musí být jinde, a taky to navrhli. Možná jenom tím, že dávají odpovědnost jinam, a říkají – to ať si řeší kraje, protože na krajích to teď je. Ale snad takhle postupovat přece nemůžeme. Takže já bych nám chtěl jenom připomenout, že začínáme být takovým tím "záchranným hasičským sborem", který tu a tam zachrání kus nábytku, a možná nějakého člověka z hořícího domu, ale ten barák stejně shořel. Teď vlastně při svém vystoupení jenom chci upozornit na to, že možná – pokud tento návrh projde – tak bych dal na zvážení předkladatele, případně při nějaké jiné příležitosti vám, kteří se věnujete školství – zda bychom neměli nějakým doprovodným usnesením apelovat na vládu, aby skutečně tato koncepce byla připravována. To znamená, ano, základní školu má udělat téměř sto procent populace, ovšem střední školu – už to nemůže být sto procent populace, ale musí být určeno, jaké procento, musí být také určeno, jaké procento půjde na střední školství a pak na vysoké školy. Tím se naráz stane, že nám ubude neuvěřitelně zbytečně vynaložených prostředků na střední školy a také na vysoké školy. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako
další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Jiří Pospíšil: Pane místopředsedo, pane navrhovateli, dámy a pánové. Výraz "testy" je neuvěřitelný, a státní maturita není nic jiného než test. Víte například, jak se testují různí uchazeči o zaměstnání? Tak já vám něco povím. Já to dělal patnáct let a byl jsem vzdělaný psycholog, protože jsem si přečetl i velké výzkumy, například třeba testy, které předvídají úspěšnost v zaměstnání, jsou svou závažností až na čtvrtém místě. Na prvním místě je úspěch v předchozím zaměstnání. Člověk, který je dobrý, bude dobrý i v jiném zaměstnání. Na druhém místě jsou znalosti z oboru. Znalosti z oboru testy nezjistíte. Tam musí přijít nějaká osobnost a musí si s tím člověkem promluvit a v podstatě ho proklepnout. A maturita má být setkáním osobnosti s osobností, osobnosti zralé s osobností, která se vytváří. Zkušený učitel zjistí daleko líp a rychleji a levněji, na jaké úrovni je žák, než nějaké testy. A síta jsou úplně na nic. Síta vám zajistí stejnou úroveň. Ale přece lidská činnost, lidská společnost je nejsložitější systém ve vesmíru. Jak chcete do jednoho
191
testu dát člověka, který se bude hodit na vynikajícího historika, s člověkem, který bude řešit aerodynamiku hypersonického letadla. To přece vůbec nejde dát do jednoho testu. To je přece blbost od samého začátku. Já bych připomněl usnesení o pedologických zvrhlostech, které vydal Ždanov, a tisíce psychologů a pedagogů bylo zavřeno v koncentrácích, v gulagu na základě toho. A ono to nebylo špatné usnesení, akorát ho řekl 70 let dřív, než ho měl říct, teď by tady mělo vyjít. A bylo to sice usnesení sice správné, ale předčasné. Pan senátor Bratský mně ušetřil strašně práce. Přímo nám předvedl ohňostroj a obsáhlý katalog zbytečných činností, zbytečných předpisů a zbytečného úsilí, zbytečných nákladů, které kdyby se vynaložily na cokoliv smysluplného, co se dá nazvat výchovou nebo vzděláváním, tak by to byla nádherná věc. Ale co to bylo? Byl to seznam úředních keců, navazujících keců, provázaných keců a nesmyslných keců. To je prostě tak, když se utrhne byrokrat ze řetězu a dají se mu peníze. To je přesně doklad toho. Ta řeč, jak byla dlouhá, tak ukázala nesmyslnost toho, co dělá ministerstvo, místo toho, aby se staralo o výchovu a vzdělávání, což je jeho účelem. Prostě tak špatná pravda a tak krásná řeč to byla. Prosím, pojďme toto drahé, mimořádně drahé šílenství, které například od prvního do druhého projednávání tady stihlo ministerstvo uzavřít smlouvu na tři roky dopředu na rozvoz materiálů, na to, aby ten test dodalo studentovi na stůl. Tento rozvoz a distribuce bude stát 300 milionů. Studentů, kteří dělají maturitu, je přibližně 100 tisíc. To znamená, když si vydělíte 300 milionů 300 tisícem studentů, tak jenom to, že mu dají ten papír na stůl, bude stát tisíc korun. Ale tam nejsou náklady na tvorbu těchto testů, to je jenom za rozvoz. Když jsem si spočítal peníze, které na to byly vynaloženy, a řekl jsem si, že prostě takový člověk, který dělá testy, tak potřebuje počítač a má plat kolem 40 tisíc Kč, tak jedenáct let 300 lidí mohlo být placeno za přípravu této maturity. Počítal jsem plat tak kolem 40 tisíc a počítač asi 20 tisíc, to úplně stačí na přípravu testů. Dělali jsme to kdysi s bulharskými kalkulačkami a také jsme to uměli. Uvědomte si, jaké prostředky se tady dávají. A 300 učitelů, to je šest slušných středních škol. Když dáte 40 tisíc korun kantorovi, tak tam budete mít výborné kantory. To by bylo něco pro vzdělání. Toto všechno nezvýší vzdělání vůbec o nic. A opravdu prohlašuji svůj návrh, abychom svolali v 19 letech na konec školního roku na náměstí studenty a vyhlásili jim maturitu, tak budeme mít víc maturantů, než má Finsko, než má Nový Zéland, překročíme průměr Evropské unie a bude to úplně zadarmo. Děkuji. (Potlesk.) Prosím vás, ale výsledky nebudou horší, protože představa, že testem zlepšíte inteligenci nebo úroveň, to je pozdě. To se musí dělat celých osm let nebo čtyři roky, celá tato výchova. Ale tady se už nebavíme o výchově, ale tady se bavíme o tom, jak budeme sít děti. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, já jsem si se zájmem vyslechla všechny předřečníky, a chtěla bych říci, že žijeme v reálném světě, tady a teď. A jestli příprava maturit – a dnes je 9. prosince – probíhá. To znamená, co se stane s naším návrhem zákona, když ho v této fázi schválíme? S největší pravděpodobností ho Poslanecká sněmovna zaparkuje a projednávat ho nebude. A já si myslím, že v tomto návrhu zákona, a na něm jsme se tady všichni shodli, je určité rácio. A já si prostě nemyslím, že by ho Poslanecká sněmovna měla
192
zaparkovávat, ale ona tak nesporně udělá, protože pokud jsou ta čísla, která tady uváděl pan kolega, jenom z poloviny pravdivá, ale já jsem přesvědčena, že jsou stoprocentně pravdivá, tak to není úplně zanedbatelná informace. V tuto chvíli vám navrhuji, abychom tento návrh zákona odročili, a to do 30. 6. roku 2011, protože v jiném případě se jaksi odsuzujeme k tomu, že tento návrh zákona prostě Poslaneckou sněmovnou neprojde. A 30. 6. 2011 už budou známy výsledky zkušební maturity. Čili my daleko poučenější potom můžeme rozhodovat. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A zatím jako poslední se do rozpravy přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážení předkladatelé, senátorky a senátoři. Chtěl bych říci, že myšlenka jednotných státních maturit, je dobrá myšlenka. Realizace je ale totální katastrofa a byznys, to je superbyznys. Tady vidíte, jak cesta do pekel může být dlážděna různými dobrými předsevzetími. To snad ani není možné, že jsou v českém školství takové poměry, jak nám tady řekl kolega Chládek. Státní maturita v této podobě, ve které je, to je typický český absurdistán. Já jsem sice krátce v Senátu, ale zatím jsem se neodvážil vám tady číst některé zprávy expertů, které jsou mnohem rozsáhlejší, než tady byla jedna zpráva čtena, a možná, že to někdy udělám, až vás budu chtít potrestat. Čerpání prostředků EU. Ano, to je byznys pro vyvolené, zejména pro CERMAT. A jsem zvědav, až přijdou kontroly z EU a z Olafu, jak budou ti pánové vysvětlovat Evropské unii, že se nesmí například hodnotit originalita. Já jsem státní maturitu zažil, vyhlášení rozhlasem, ne žádné rozvážení dobře zaplacenou firmou, a bylo to. Ale je pravda, že nebyl CERMAT. A nebyly zde také tendence některých úředníků všechno zamlžovat za jediným účelem – vytahování peněz ze systému školství, který naopak trpí nedostatkem finančních zdrojů. To jsme dělali maturity špatně? A proto se musela dělat tato reforma? Byli jsme hloupější, než jsou nynější žáci? Nebo jak to vlastně je? Expertní zprávu, kterou jsme si tady poslechli, asi vypracovali stejní lidé, kteří v tom jsou možná až po uši. Připomíná mi to do jisté míry seriál "Jistě, pane ministře", kde se někteří úředníci dokáží velmi dobře bránit, zejména zhotovováním takovýchto zpráv. My si totiž myslíme, že nám projde to, že si vymyslíme kdejakou hloupost, hlavně když to zaplatí Evropská unie. Ale nepodceňujte Evropskou unii, může to pro nás dopadnout velmi, velmi zle. Zejména to, kolik se dává na tzv. expertovné a administrativu. A Evropská unie bude hodnotit, jaký to bude mít přínos. A já se ptám: Bude to, co teďka zažíváme, to, co kritizuje naše mladá generace, mít přínos a jaký to bude mít dopad pro naši zemi a pro budoucí generaci našich občanů? To asi současné úředníky ministerstva školství nezajímá. Dobře si poslechněte tuto mladou generaci a ta vám poměrně jednoznačně říká svůj názor na to, jak se dívá na průběh těchto státních maturit. Na konec bych chtěl říci jedno. Jsem chirurg a žádný pohled plaché laně ode mne nečekejte. Jediným radikálním řezem se totiž můžeme rozloučit co nejrychleji nejen s celým Cermatem, i s některými zaměstnanci ministerstva školství. A to je, myslím si i moje doporučení pro pana ministra. Děkuji.
193
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Petr Bratský. Prosím, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělené slovo. Nyní už budu hodně krátký. Já jsem tehdy tím dlouhým projevem, který jsem četl od určitých expertů, a můžete si myslet o tom, co chcete, do jakých řad patří a kam patří ti, kdo ve školství pracují delší dobu, tak samozřejmě používají různých expertů z různých stran – jsem chtěl jenom říci, že když jednu věc zrušíme, tak ta dlouhá řada paragrafů, které jsem četl, nebyla proto, aby vás to otrávilo, ale jenom abychom si uvědomili, že musíme nastavit podmínky pro maturitní zkoušku novou, pakliže zrušíme tuto, a jestliže to je státní zkouška, tak my jako část Parlamentu této země přece musíme nést i spoluzodpovědnost za to, že když uděláme něco, tak musí být návod, podle čeho udělat státní maturitní zkoušku, která bude následovat tu z letošního jara pro žáky. A já vím, že se to mnohým možná nelíbí, ale my to, když tak nějakým ustanovením, musíme zařídit. A zrovna tak jsem upozornil potom s určitým výpočtem, který jsem říkal, z čeho vychází a snažil jsem se načíst, že se můžeme rozhodnout, že nebudeme čerpat na nesmyslnou věc prostředky z Evropské unie, že je ještě čas, že jsme si udělali zatím třeba první rok, možná budou dva roky, můžeme od tohoto projektu ustoupit a bude čestnější vrátit tyto prostředky tam, kam patří, než dělat nesmyslný projekt. Ale opět musíme být přesvědčeni, že tomu tak je a když nějaký úkon děláme, že to není jenom proto, že jsme se z rozpustilosti rozhodli; promiňte mi ten výraz. Já si skutečně vážím kolegů, kteří připravili tento návrh zákona, ale musíme to dotáhnout. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě znova
se přihlásil do diskuse pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové,
ale my tady přece nejsme od toho, abychom jenom sami dělali zákony. My samozřejmě můžeme některé zákony dělat, navrhovat. Ale hlavní roli by tady mělo podle kompetenčního zákona č. 2 hrát příslušné ministerstvo. To by mělo ve spolupráci s námi dělat tuto práci. A my jen tím dáváme signál k tomu, že není všechno v pořádku. Proto my tady až v nouzi, když už to hoří, dáváme tento návrh. Možná, že se mnou někteří nebudou souhlasit, ale my tady prostě od toho nemáme ty odborné skupiny, kterými disponují ministerstva, a ty odborníky, kteří jsou velmi dobře placeni, od právníků až po odborné experty. A jestli my tady jdeme proti nějaké vyhlášce, která zde byla citována, tak ministerstvo vyhlášky může měnit poměrně velmi jednoduše a rychle, takže z toho mě hlava nebolí. Ale ještě jednou říkám. My tady dáváme jasný signál, že je něco v nepořádku a že ministerstvo školství by mělo začít přemýšlet. Ale problém je v něčem jiném. Ministerstvo školství říká ne, všechno je v pořádku, jedeme dál, budeme do toho dávat dál státní prostředky. A to je to, co se nám nelíbí. A proto pod tlakem, ekonomickým, odborným i veřejnosti, i našich voličů tady děláme návrh toho, abychom zabránili plýtvání se státními prostředky.
194
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A v této chvíli již nemám nikoho dalšího přihlášeného do diskuse. Ptám se, zda ještě někdo se chce vyjádřit? Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Samozřejmě chce. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor
Marcel
Chládek: Děkuji,
paní předsedající. Děkuji všem diskutujícím za podnětné návrhy a připomínky. Myslím si, že se můžeme shodnout v jednom, aspoň tady v Senátu, nejsem si jist, jestli na ministerstvu školství, ale aspoň tady v Senátu nám jde opravdu o kvalitu školství. Rozcházíme se pouze ve způsobech, jak ho dosáhnout. A já si dovolím jenom takovou malou poznámku, než se dostanu k jednotlivým připomínkám. Mně vadí jedna věc. Tyto připomínky v různých podobách měli zástupci ministerstva školství už víc než dva roky. Neudělali vůbec nic. Jedinou změnu, kterou teď dělají, když zjistili, že žák nevydrží dvě hodiny bez toalety, že to budou řešit, že bude moci odejít na toaletu. To jsou takové triviální změny, a upřímně řečeno, nezlobte se na mě, za to by někdo zasloužil vyhodit. Když přijdu k jednotlivým připomínkám, tak naprosto souhlasím a rozumím některým připomínkám pana senátora Bratského. Ale i v mém návrhu zákona je napsáno, že tyto nuance má řešit vyhláška. Já si opravdu nemyslím, že zákonem musí být stanoveno, kdy může odejít žák na záchod. To je podle mě taková věc, kterou ať si řeší, když to někdo chce řešit vyhláškou, ať to řeší ve vyhlášce. Ale nemyslím si, že tímhle tím musíme zaplevelit zákon. Školský zákon – prosím pěkně – od roku 2004 má nějakých asi 25 novel, má 132 stránek, a i odborný poradce pan Klaus mladší hovoří o tom, že takovýto zákon by měl mít maximálně kolem 30 stran. Jak se potom v tom má někdo vyznat. Tady pořád řešíme v každém zákoně, jestli žák může toto, jestli nemůže toto nebo dělat něco jiného. Když si vezmu jednotlivé připomínky, dostali jsme se, a to jsem i očekával, že se dostaneme k penězům z Evropské unie. To je hlavní argument a také jeden z argumentů, kdy se hovoří o tom, že tyto prostředky se mohou vracet. Ale ony se možná mohou vracet stejně, protože evropské peníze nemají být použity na to, co má stát zajišťovat a garantovat sám. Mimochodem, velká část těchto finančních prostředků byla použita právě na tu generální zkoušku, která v podstatě dle mého názoru, neukázala vůbec nic. Ukázala další mystifikaci ze strany ministerstva školství. Vzpomínáte na to, jak pan ministr hovořil o tom, že tato zkouška ověřuje pouze logistiku státní maturity? Že nebude ověřovat znalosti, že to je jenom na tu logistiku, a děti si to vyzkouší, kdo bude chtít. A najednou z ničeho nic tady oponujeme s čísly, s daty, které ale já nepovažuji za validní. Znovu se vracím k chybným testům. Pokud máme 12 tisíc špatně opravených testů, nemůžeme hovořit o tom, že neúspěšných je 20 %, 45 % nebo jiné procento. Buď jsou ty výsledky správně, tak o tom hovořme, nebo jsou špatně a nemůžeme hovořit o nějakém výsledku, jestli to pomůže nebo nepomůže. Dále se tedy hovořilo o té vyhlášce a všech těch věcech. Jenom si dovolím upozornit – jestli to někdo z vás neví, tak v letošním roce se dokonce maturuje bez vyhlášky, resp. podle neplatné vyhlášky. Takže nikomu to nevadilo, nevadilo to nikomu na ministerstvu a najednou se probrali. Tady je vystoupení – připomínky, které mně přišly jako kdyby byly z dílny ministerstva školství a já jsem tomu rád,
195
protože když vystupují zástupci ministerstva školství na výboru, tak ti lidé, kteří byli na vážkách a nebyli rozhodnuti podpořit můj návrh, tak na základě nepřipravenosti zástupců ministerstva školství a na základě jejich argumentace se přiklonili k mému návrhu. Takže myslím si, že odborný tým na našem MŠMT udělal tím jejich návrhu medvědí službu. Co se týká ověřování schopností škol – vždyť máme českou školní inspekci, hovoří se o tom, jak tato státní maturita je vynikající, jak neplýtváme finančními prostředky. Poslechněte si, co se stalo na jedné škole. Při generální zkoušce, kdy máte dvě úrovně, tak jednu úroveň tu vyšší si vybral pouze jeden žák. A celý den měl pro sebe celou třídu a jednoho učitele, který ho tam hlídal, takže taková byla efektivita generální zkoušky. Takže co se týká garance úrovně školství – tady zazněly věty typu, že školy nejsou schopny garantovat kvalitní ověření znalostí. Já se tedy ptám, jsou tedy schopny vůbec učit? Když tedy učitelům nevěříme, věříme víc stěhovací firmě a nevěříme, že oni ty testy neprozradí, nevěříme, že kvalitně vyzkouší a opraví ty testy, můžou tedy učit? Vystoupení pana Horníka – já tomu naprosto rozumím, akorát je trošku zavádějící – zaměňovat přijímací zkoušky s maturitou, protože jsou tu dvě rozdílné věci, zároveň navazuji na pana senátora Čunka, s tím naprosto souhlasím, že by se ověřování mělo dít někde níže. Ale zároveň souhlasím s panem senátorem Pospíšilem, protože to síto je někdy velmi nebezpečné. Já znám strašně moc lidí s kvalitním vzděláním, s vynikajícími výsledky v testech a nikdo neuspěl v praxi. A zároveň znám jeden příběh mého spolužáka, který v minulosti na základní škole, když se hlásil na střední školu, mu bylo řečeno, že má jen na učiliště. Šel tedy na učiliště, dneska je profesorem a děkanem jedné z prestižních fakult, nebudu jmenovat které. Takže takové síto bylo i v minulosti. Co se týká optimalizace škol – já tomu rozumím. Budeme rušit školy. A já se ptám, jaké. Zrušíte gymnázium, které je přeplněné a ještě se tam hlásím a nebo zrušíte učiliště, kde je dětí málo, ale kominíka potřebujete. Jakmile ten obor zrušíte, například v mém regionu, když se zrušil obor kominík, tak od té doby, protože se rozutekli mistři odborného výcviku, učitelé, od té doby na 20 let se už neotevřel. Co se týká toho měření – naprosto souhlasím s panem senátorem Čunkem, testovat bychom neměli zprostředka. Tak jako dům se staví nějak, tak tedy proč neřešíme vyloženě resortní systém základního školství, nejprve umožníme rámcové vzdělávací programy, dáme nějakou volnost, aby učitelé měli možnost si vybrat jakou výuku jakým způsobem budou tvořit. Upřímně řečeno, jaká je validita třeba vysokých škol. Jaké je srovnání jednotlivých vysokých škol. My jsme si prostě vybrali jeden segment, upnuli jsme se na něj a myslíme tím, že státní maturita je nějaký všelék, který vydrží a vyléčí všechno. Já si to osobně nemyslím, a proto vás žádám o podporu mého návrhu. Samozřejmě chápu ty připomínky, že je za minutu dvanáct, a proto jsem dával i návrh, aby byl schválen v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud Poslanecká sněmovna toto nevyslyší, tak jsem ochoten samozřejmě tam přizpůsobit termín. A co se týče Karlovarského kraje, tak nic nebrání tomu, aby zřizovatel, což jsou kraje, si udělal svoje vlastní ověřování škol, jako takových, pokud cítí tu potřebu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane navrhovateli, žádám pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím. Senátor Jaromír Jermář: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu velmi
stručný. Myslím si, že vaše jednotlivá vystoupení rozebíral navrhovatel zákona. 196
Vystoupilo celkem 8 senátorek a senátorů, z toho pan senátor Bratský a pan senátor Dryml dvakrát. Někteří se jednoznačně vyjádřili buď na podporu, nebo na nesouhlas s tímto zákonem, jiní – jejich názor vyplynul z jejich příspěvku. Mimo návrhu z výboru schválit, který jsem zde přednesl v úvodu své zpravodajské zprávy, zazněl ještě návrh, který navrhla paní senátorka Paukrtová na odročení tohoto zákona. A na závěr bych ještě připomenul, že navrhovatel se již zmínil, jak navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení, a zdůvodňuje, proč tento důvod nebo žádost je. Takže bych poprosil, aby při tom hlasování bylo i toto bráno v potaz a bylo to součástí pak usnesení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Takže jak jste slyšeli, byl dán návrh schválit, v případě schválení požadavek o projednání podle § 90 odstavec 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Byl dán další návrh na odročení do 30. 6. 2011. Svolám všechny k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schválit tak, jak nám byl předložen, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji, blahopřeji panu navrhovateli a ještě vás poprosím, ještě zůstaňte, protože musíme pokračovat. Byl zde dán návrh, respektive požadavek na projednání v Poslanecké sněmovně podle § 90 odstavec 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. O tomto musíme dát také hlasovat, takže již bez znělky zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby tento návrh byl projednán podle § 90 v Poslanecké sněmovně. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dále musíme schválit pověření. Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odstavce 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání včetně požadavku na zkrácenou lhůtu. Za druhé – senátora Marcela Chládka a senátora Jaromíra Jermáře, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že oba dva souhlasí. (Pan senátor Chládek určitě.) Druhým navrhujete někoho jiného? Takže nikoliv pan senátor Jermář, ale pan senátor Šebek. Přistoupíme tedy k hlasování. Myslím, že můžeme opět bez fanfár. Kdo je pro toto pověření? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování s pořadovým č. 62 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám všem, a tím samozřejmě projednávání tohoto návrhu končím. Pan senátor Chládek má samozřejmě právo vystoupit.
197
Senátor Marcel Chládek: Já jsem vám chtěl jenom poděkovat za konstruktivní jednání, za podporu. Pevně věřím, že se nám to podaří schválit v prvním čtení a že i sněmovna bude rozumná. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Před námi je další
bod, kterým je 37. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vítězslava Jonáše, Jiřího Bise, Tomáše Julínka, Petra Víchy, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 335) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 335. Tento návrh zákona uvede senátor Vítězslav Jonáš, kterému uděluji v této chvíli slovo. Prosím, pane kolego. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, není to tak dlouho, co jsme již předmětnou novelu zákona projednávali. Bohužel, projednali jsme ji a schválili před volbami do Poslanecké sněmovny. Tam, bohužel, nedošlo ke schválení. Proto jsme se rozhodli s předkladateli opět tuto novelu ve stejném znění předložit vám, nebo Senátu v novém složení, a pokusíme se opět prosadit touhu obcí, aby část výnosu daně z elektřiny mohla zůstat ve veřejných rozpočtech. Myslím, že je to naprosto jasný požadavek a že by to takto mělo být. Je pravdou, že jsou zde připomínky, že toto není systémové, že se samozřejmě chystá změna rozpočtového určení daní v Poslanecké sněmovně. Já jsem přesvědčen o tom, že na to bychom čekat neměli, protože k tomu nemusí nikdo dojít. My zde máme jasnou daň, která by neměla být příjmem jenom státního rozpočtu. Měla by být tam, kde provozovny působí a kde skutečně i svým způsobem ovlivňují negativně to území. Navržená novela reaguje na opakované připomínky obcí a krajů, do jejichž rozpočtu podle současné právní úpravy nespadá příjem z výnosu daně z elektřiny. Nově zavedená daň z elektřiny účinná od 1. ledna 2008 má zohlednit dopady výroby elektřiny, které nejsou zahrnuty v ceně elektřiny. Největší dopady z výroby elektřiny jsou v bezprostředním okolí a v kraji, kde se výroba elektřiny nachází. Cílem novely je možnost kompenzovat jisté znevýhodnění krajů a obcí plynoucí z umístění velkých výroben elektřiny na jejich území, především jaderných a uhelných elektráren. Tato území jsou omezena zejména ve svém dalším rozvoji a příjem z výnosů daně z elektřiny jim pomůžou tato omezení kompenzovat. Navrhovaná úprava přinese krajům a obcím každoročně stabilní a zákonem zaručený objem finančních prostředků, umožní jim tak lépe plánovat svůj rozvoj a nebýt závislými na nahodilých a nenárokových příspěvcích od elektrárenských společností. Tento princip uplatňovaný v mnoha zemích EU bude podkladem dlouhodobého dobrého sousedství velkých výroben elektřiny se svým okolím na základě vzájemného stimulovaného rozvoje a prosperity.
198
Je mi jasné, že bude veliký problém veřejný zájem, a to, že by to mělo zůstat v rozpočtech obcí a měst – prosadit v Poslanecké sněmovně právě v době, kdy vláda připravuje škrty a kdy dojde k půlmiliardovému zatížení ze státního rozpočtu. Nicméně si myslím, že v době, kdy chystáme velký tendr na výstavbu 5 bloků, nebo, řekněme si – 3 bloků v ČR – myslím si, že je velice dobré, aby obce věděly, že zde bude zákonný příjem a že nebudou na nahodilých sponzorských příspěvcích závislými. Myslím, že jste si všichni pročetli předlohu. Je tam i výpočet, jak je to v případě, když tam není na území kraje jaderná elektrárna. To znamená, že v případě, že jaderná elektrárna se svým havarijním pásmem – podotýkám, že v okolí Dukovan je to 20 km, v okolí Temelína je to 13 km. Takže tyto podíly nedostane kraj, ale rozdělí; z příjmu kraje půjdou přímo do rozpočtu obcí v tom havarijním pásmu. Byly připomínky i naší legislativy. Já jsem tyhle připomínky říkal na obou výborech, kde se projednávala tato předloha, tato novela – tzn. i na VUZP i na VHZD. Protože si myslím, že už jsme tuhle novelu projednávali jednou, nebudu vás už déle zdržovat. Závěrem bych vás chtěl jenom požádat, abyste umožnili schválení této novely zákona, abychom ji mohli s předkladateli projednat v Poslanecké sněmovně. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VUZP. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Marty Bayerová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 335/2. Senátní tisk projednal VHZD jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 335/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor
Petr
Pakosta: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené
kolegyně, vážení kolegové, normu zde vysvětlil předkladatel. Vzhledem k tomu, že je to vysvětlováno již počtvrté, myslím, že si mohu dovolit být stručný. Podle mého názoru je tisk krokem správným směrem. Neříkám, že je to řešení systémové, ale je to krok k lepšímu systémovějšímu rozpočtovému určení daní. Navíc si myslím, že ten krok vyvolá potřebnou diskusi a pomůže k tomu, že momentálně připravovaný vládní návrh zákona o novém rozpočtovém určení daní – že to prostě práce urychlí a přispěje k jeho vyšší kvalitě. Toto jsem také sdělil při projednávání na VHZD, který přijal na své 35. schůzi, která se konala 16. listopadu 2010 své 388. usnesení, se kterým vás nyní seznámím. Po úvodním slovu zástupce předkladatelů senátora Vítězslava Jonáše, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit předložený návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou tohoto usnesení. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. To je ode mne vše, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu tak, abyste se
199
k ní potom mohl vyjádřit. Ptám se nyní paní zpravodajky výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, zda si přeje vystoupit. Ano. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně,
kolegové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve svém 140. usnesení z 28. schůze konané 12. listopadu 2009 k návrhu senátního návrhu zákona senátorů Vítězslava Jonáše, Jiřího Bise, Tomáše Julínka, Petra Víchy, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, přijal toto usnesení. 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh senátního návrhu zákona. 2. Zpravodajkou určil senátorku Martu Bayerovou. 3. Pověřil předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji a otevírám
obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se přihlásila jako první paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní předsedající, dámy a pánové, vždycky když projednáváme tento návrh zákona, tak tady debatuji a vždycky ho kritizuji. Vždycky doufám, že předkladatel ho třeba nějakým způsobem upraví. Ale to se bohužel nestalo. Takže vzhledem k pokročilému času vás nebudu zatěžovat všemi problémy, které tento zákon má, ale konstatuji toto: Vůbec nezpochybňuji princip zvýhodnění krajů a obcí, na jejichž území se nachází významná výrobna elektřiny, neřkuli jaderná. Vůbec to nezpochybňuji. Problém je v tom, že tento návrh zákona se jmenuje "návrh o rozpočtovém určení daní". A ono tak vůbec není. Protože fakticky se jedná o to, že obce mají dostat dotace ze státního rozpočtu. Základní princip není správný. Není vůbec v souladu s rozpočtovým určením daní. Je tam celá řada dalších problémů, které tu nechci číst. Pan předkladatel říká, že o tom informoval výbory. Ale já si myslím, že předtím, než o tom budete jednat, byste měli vědět, že zákon skutečně obsahuje neodstranitelné vady. A protože opravdu jsou neodstranitelné, navrhuji, abychom návrh zákona zamítli. To, že tady předkladatel říká, že se v Poslanecké sněmovně chystá změna zákona o rozpočtovém určení daní, je pravda. Je také opravdu s otázkou, kdy začne platit. Ale přes všechno, co přeji obcím, které mají výrobny elektřiny na svém katastrálním území, nemohu se smířit s tím, že rozpočtové určení daní je zaměňováno s dotacemi ze státního rozpočtu. Opravdu nevím, v jaké výši. Takže podávám návrh na zamítnutí návrhu zákona. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore. Senátor
Jan
Horník: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové,
v podstatě všechno řekla moje předřečnice, ale stejně si dovolím aspoň krátké konstatování, že nemohu souhlasit s tím, jak řekl předkladatel kolega Jonáš, že je to touha nějakých 200 obcí. Touha. Je to touha. Já toužím také, a se mnou touží dalších 6 tisíc obcí. Čili pro mě je návrh tohoto zákona naprosto nesystémový. Neřeší 200
celá léta neřešený problém rozpočtového určení daní, což není nic jiného, než přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu na ten nižší stupeň samosprávy. Takže čekám, kdy se objeví a dají se dohromady další starostové. Je otázka, jestli to budou starostové, kteří budou mít tak velkou a silnou lobby třeba tady u nás, v Senátu, a mohli bychom začít třeba bojovat za podporu v boji proti znečišťování životního prostředí v oblastech určených k rekreaci, kde jsou třeba národní přírodní rezervace, přírodní parky, Natura 2000, protože nám tam přijedou občané z jiné části republiky, my za ně děkujeme, když tam přijedou, oni tam třeba utratí nějakou korunu. Ale nechají nám tam potom v přírodě poměrně dost velký nepořádek, který musíme my jako samosprávy, a dokonce malé samosprávy, uklízet. Kde na to vezmeme peníze? Čili má se dát dohromady asi 500 obcí, nebo já teď nevím kolik – "a pojďme zkusit jít s tímto návrhem do Senátu". Takovýchto návrhů může přijít x. Já mám dojem, že je to špatně. Víme o tom, že zákon o rozpočtovém určení daní se připravuje, je v Poslanecké sněmovně. Pojďme řešit věci systémově a ne vytržením z kontextu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji. Zatím posledním přihlášeným do diskuse je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, páni předkladatelé,
senátorky i senátoři, moji předřečníci už to tady většinou řekli. Je to typický lobbistický zákon pro některé obce a některé kraje. Ať se to někomu líbí nebo nelíbí, je to tak. Dobře všichni víme, na základě čeho vznikl. Vznikl před volbami. Pojmenujme některé věci správnými jmény. Já chápu, že obce, kraje nemají dostatek peněz. Ale takto se to nedá řešit. Je to zcela jednoznačně nesystémové. Já se ptám, jak to zasáhne, kdyby to prošlo, státní rozpočet, který je v podstatě schválen. Zvýší se cena elektrické energie? Dobře si vzpomeňte, jak jsme tady včera jednali o fotovoltaice, že tady byly problémy s cenou elektrické energie. Protože samozřejmě, že elektrárenské společnosti to promítnou do své ceny. A dopad na státní rozpočet podle předkladatelů by měl být něco přes půl miliardy. Počítá s tím státní rozpočet? Podle informací ministerstva financí ne. Obávám se, aby pak MF nešlo ve své iniciativě do takových důsledků, že by sice tento zákon prošel, některé obce by tyto peníze dostaly, ale státní zaměstnanci by třeba trpěli dalším snížením platů. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále se přihlásil do diskuse pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem zde vystupoval už tehdy, kdy tady byl zákon schválen poprvé. Jsem uveden jako jeden z předkladatelů, a proto jsem cítil tehdy povinnost tady vystoupit. A protože jsou tady teď noví kolegové, cítím tu povinnost opět. Jsem podepsán pod tím zákonem, ale přiznávám, po přečtení stanoviska legislativy, že ten zákon žádná perla není. Ale přesto jsem na výboru pro něj hlasoval. Ne proto, že jsem pod ním podepsán, za to jsem se trošku styděl, ale proto, že si myslím, že bude-li schválen a bude-li poslán do Poslanecké sněmovny, tak možná urychlí diskusi o rozpočtovém určení daní jako takovém. Měl jsem potřebu vám to sdělit. Děkuji za pozornost.
201
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také za upřímnost. Posledním v této chvíli je přihlášen pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Ještě jedna věc, na kterou jsem zapomněl. Je třeba také vědět, že v prostorách, kde jsou atomové elektrárny, obce dostávají peníze ze SÚRAO – a ne nevýznamné, na to chci upozornit – přímo do svého rozpočtu. Dále chci upozornit na to, že Janotovým balíčkem jsme schválili dvojnásobek daně z nemovitostí, kde obce, které mají takovéto velké výrobny, a ta daň je tam skutečně nemalá, využily svého pětinásobku, Janotův dvojnásobek jim udělal desetinásobek. Tyto peníze dostávají dneska do svého rozpočtu a následně si můžou dovolit ten komfort, že svým občanům – protože oni tu daň samozřejmě také musí platit na této úrovni – nějakým způsobem vypomůžou jim klidně dát příspěvek na otop, na cokoli jiného. Nicméně ten příjem mají obrovský. Samozřejmě všechno je za něco, jestli se musím dívat na velkou atomovou elektrárnu, na druhou stranu už dneska jsou třeba takovéto obce zvýhodněny. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále se přihlásil
senátor pan Pakosta. Prosím. Senátor Petr Pakosta: Kolegyně a kolegové, já jsem nucen se vám omluvit
a provést drobnou korekci toho, co jsem tady citoval jako usnesení VHZD. Ty pozměňovací návrhy byly v předchozím usnesení. Já jsem si vzal špatný papír. Omlouvám se, něco takového se stává maximálně jednou – dvakrát za funkční období senátora. (Veselost.) Takže samozřejmě ten návrh hospodářského výboru, nebo usnesení zní "schválit". Takže provádím tuto korekci. A ještě drobnou poznámku na téma nového rozpočtového určení daní. Já věřím tomu, že součástí těch parametrů, které to nové rozpočtové určení daní bude mít, bude například i množství sněhu. Takže by kolega Horník mohl být uspokojen. Já bych si to hluboce přál. Mohla by to být i ta rezervace – případně Natura. Věřím tomu, že to tak bude a jsem připraven pro to udělat maximum. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za upřesnění.
V této chvíli posledním je pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátore. Senátor Stanislav Juránek: Já jsem se zúčastnil jako hejtman určité velké debaty na téma, jak se udělá rozpočtové určení daní krajů. Na základě toho chci říci všem obcím, které budou lobbovat v této skupině, že výsledkem vždycky bude v té konečné fázi, a to si ministerstvo financí v PS prosadí, že se pouze přesunou peníze v rámci toho procenta, které se předává na obce a na kraje. Každé takovéto přerozdělení znamená, že je to na úkor někoho jiného. Proto myslím – a moje zkušenost mi říká – že je zapotřebí dohody. Ta dohoda ve 13 krajích, protože Prahy se to netýkalo jako hlavního města, byla možná, protože těch krajů je 13. Dohoda 6 tisíc a více než 6 tisíc obcí možná není. Ale věřte mi, že hlasovat pro jakékoli dílčí řešení ve svém důsledku jenom znamená, že stejně obce poškodíme, jako jim pomůžeme. Proto jsem jedině pro to, aby se otevřelo rozpočtové určení daní jako takové a aby se řešilo systémově, tak aby tam byl nějaký kompromis nebo nějaké řešení pro 6 tisíc obcí. Ale 200 obcí, kterých se týká tato záležitost, to je jenom vytržení z kontextu. Proto prosím, abychom takovéto věci neodsouhlasovali.
202
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Pan senátor Juránek vyvolal další diskusi, takže v této chvíli je přihlášena paní senátorka Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, já samozřejmě respektuji to,
že každý jsme odněkud a určitě zákon o rozpočtovém určení daní bude důležitý a dlouze diskutovaný. Ale já odmítám schvalovat nekvalitní zákon proto, aby se rozproudila debata o rozpočtovém určení daní. Pokud jste si to nepřečetli, to nebylo jenom legislativní stanovisko. To bylo také stanovisko Fischerovy vlády. Tam jsou naprosto neodstranitelné vady. A já vás velmi prosím, abychom nehlasovali pro zákon, který má neodstranitelné vady jenom proto, abychom rozpoutali debatu o rozpočtovém určení daní. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Tady byla služba rychlejší, přesunula mi jména na displeji, nicméně paní senátorka Paukrtová stejně má přednostní právo. V této chvíli je přihlášena paní senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně, kolegové, já navážu na pana kolegu Juránka. Ta debata byla už započata, a to už v roce 2007, kde vznikla na ministerstvu financí pracovní skupina ohledně rozpočtového určení daní. Ta pracovala do jara letošního roku, kdy skončila před volbami. Tato komise začala pracovat znovu, je to asi tři týdny, co se sešla na MF, začalo se pokračovat v tom, kde se skončilo. S tím, že tam není zahrnuta Asociace krajů, protože když se dělala analýza financování obcí a krajů, tak kraje tehdy tu analýzu nechtěly. Takže pokud my tady dneska schválíme něco, co už bylo ve sněmovně zamítnuto, tak se budeme stavět proti kvalitě toho zákona a proti jeho koncepci. Protože pokud schválíme jednu část, která z toho bude vytahovat určité obce, tak pak se to těžko bude dávat dohromady. Jestliže to bylo ve sněmovně už jedenkrát zamítnuto, tak si myslím, že to bude mít stejný osud a raději bych počkala, až jak to dopadne s rozpočtovým určením daní. Vím, že zástupci z výboru určitě byli pozváni na to jednání a budou zváni. Takže přikláním se - jak navrhla naše předsedkyně – k zamítnutí. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se pana
navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Ano. Prosím, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Děkuji. Já začnu od pana Drymla. To nebylo před
volbami. Nebylo to účelově před volbami. Bylo to dříve, vy si možná ani nevzpomínáte, to jste ještě nebyl v Senátu, byla zde novela atomového zákona, tady se už o této věci diskutovalo. Říkám, není to politické, je to dokonce napříč stranami, není to účelově před volbami. Právě to už je z odvedené daně. To není přímá dotace. Je to z daně, která je už odvedena. Nejde to z nákladů provozovatele. To znamená, že to nemůže mít vliv na cenu elektřiny. Chci vám říci, že to je něco jiného, než bylo to, že bychom zatížili zvýšením odvodů do jaderného účtu, zatížili bychom dodavatele, tam by se to mohlo promítnout. Ale tento postup je správný, aby provozovatelé nebyli zatíženi, protože odvedou daň. Myslím, že jsem už tady říkal, že u přerozdělení je správné, aby to zůstalo tam, kde daň vzniká, to znamená, aby to zůstalo částečně ve veřejných rozpočtech a částečně to šlo do státního rozpočtu. Jinak paní senátorka Paukrtová říkala, že to je přímá dotace. Ne, to je skutečně z rozpočtového určení daní, to je spotřební daň, není to dotace, doopravdy je to 203
z rozpočtového určení daní. Nevím, proč by tam měly být neodstranitelné vady. Myslím, že se na to dívali i naši právníci a nevidím tam důvod takovéto záležitosti. O tom tady těžko můžu polemizovat. Pan Horník říká, že obce dostávají už dotace z jaderného účtu, tím myslím SÚRAO. To je jenom jeden případ, Dukovany, to jsou nízko a středně reaktivní odpady, je to jenom v Dukovanech, dostává to obec Rouchovany. Jinak tato úložiště jsou mimo lokality jaderných elektráren. To znamená, že to s tím vůbec nesouvisí. Nemá to s tím nic společného. To jsou nízko a středně reaktivní odpady třeba i ze zdravotnictví, nejenom z jaderných elektráren. Daň z nemovitostí. Bylo zde také zmíněno, že si obce můžou navýšit koeficient. Ale to je přesně to, co je špatně, co jsme udělali, když jsme zvýšili pětinásobek, pak nám to bylo zvýšeno ještě dvakrát, takže je to desetinásobek. Udělaly to tři obce v republice. Dukovany, Temelín a obec Rouchovany. Myslím si, že to je špatně, protože to má být ze zákona už z odvedené daně, a ne abychom museli zvýšit všem. Na našem území jsme museli občanům zvýšit tuto daň a pak jsme jim to vraceli. Nechali jsme, aby tuto daň vlastně zaplatila jenom jaderná elektrárna. Je to jenom na územích, na nichž leží jaderná elektrárna, a věřím, že tyto tři obce, které jsem jmenoval, to přehodnotí a nebudou ji v takové výši požadovat, když budou mít zákonný příjem z této novely. Já si myslím – k tomu, co tady říkal pan senátor Juránek – že žádnou obec tím nepoškodíme. Přesně jsem říkal to, že to je z odvedené daně, není to na úkor žádné jiné obce. Je to odvedená daň, přerozdělíme to ze státního rozpočtu přes rozpočtové určení daní a já nevím, proč by měla být poškozena jiná obec. Paní senátorka Juřenčáková zde říkala, že to bylo v Poslanecké sněmovně zamítnuto. Nebylo. Tam se to pouze nestihlo projednat ve třetím čtení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Prosím pana
zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové,
omezím se na konstatování, že v rozpravě vystoupilo celkem 7 senátorek a senátorů, někteří opakovaně, a zazněly dva návrhy. A to zamítnout a schválit. Prosím, abyste nyní o těchto návrzích dala hlasovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Samozřejmě stane se, ale ptám se nyní ještě paní zpravodajky výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, zda si přeje vystoupit – paní senátorka Bayerová. Nikoli. Dobře. Děkuji vám. Padl návrh – schválit. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh senátního návrhu zákona, jak jej předložil senátor Vítězslav Jonáš a další senátoři. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 63 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 38, proti 9. Návrh byl přijat. Protože byl návrh schválen, musíme podle § 130 odst. 8 jednacího řádu navrhnout, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Dále navrhuji, abychom pověřili senátora Vítězslava Jonáše a Jiřího Bise, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Přistoupíme k hlasování, tentokrát bez znělky.
204
Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 64 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Gratuluji předkladatelům. Děkuji vám všem za konstruktivní přístup. Děkuji panu zpravodaji. Budeme pokračovat dalším bodem a my se zde vyměníme. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně A. Palečková.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dovolte, abych zahájila
projednávání dalšího bodu. Tím je 38. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 336) Je to senátní tisk č. 336, druhé čtení. Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 336, uvede ho senátor Jiří Oberfalzer. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové,
tento návrh je z hlediska legislativně technického jednoduchý. Je to změna volebního systému do Poslanecké sněmovny, kdy navrhuji, aby voliči měli namísto čtyř preferenčních hlasů, tzv. kroužků, šest, to znamená posílit možnost preferování jednotlivých kandidátů. Současně, aby se snížil pětiprocentní práh, který je nutno překročit, pro počet těchto preferenčních hlasů, které pak znamenají důsledek změnu pořadí tohoto kandidáta, z pěti procent na čtyři. Jinými slovy – usnadnit efekt preferování. Obojí má jednoduchý cíl, dát voliči větší možnost zasáhnout de facto ve svém důsledku do složení Poslanecké sněmovny, do personálního složení Poslanecké sněmovny, a to způsobem, že bude zasahovat do pořadí jednotlivých kandidátů jednotlivých politických stran. Motiv pro tento návrh je velice jednoduchý. Myslím si, že za prvé obecně – aspoň z mého pohledu – je správné, aby volič měl co největší možnost výběru. Kdybych měl odvahu dělat nějakou revoluci, asi bych šel mnohem dále. Nicméně jsem se držel určité umírněnosti, a proto navrhuji takovouto malou krokovou změnu. Domnívám se, že to povzbudí voliče k účasti ve volbách a ta je myslím zájmem všech politických stran, které usilují o rozvoj země. Pokud jde o stanovisko legislativy, tam jsem dostal výtku ke struktuře a obsahu důvodové zprávy. Tuto výtku jsem již odstranil, jenže vy to ve svých tiscích nenajdete, protože jsem to postoupil už legislativě pro případné zapracování, pokud by tento návrh byl schválen. Šlo jenom o to, aby byla důvodová zpráva rozdělena do obecné zvláštní části s podrobným komentářem jednotlivých změn. Už v původním návrhu také bylo zviditelněno zapracování této novely do stávajícího textu zákona.
205
Z důvodové zprávy bych zejména chtěl podtrhnout skutečnost, že tento návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána a také není v rozporu s právem EU. V neposlední řadě případné přijetí tohoto návrhu nevyvolá žádné další požadavky na státní rozpočet, čili nebude – jinými slovy – daňové poplatníky stát ani korunu. Dovolte, abych tímto uzavřel a požádal vás o podporu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal UPV jako výbor garanční, zpravodajkou je paní senátorka Jiřina Rippelová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 336/1. Prosím, paní senátorko, abyste nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jiřina Rippelová: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, senátní návrhy zákonů mívají tu smůlu, že bývají zařazovány v rámci pořadu na poslední místa. Tudíž vzhledem k tomu, že jednáme druhý den a máme krátce před 19.00 hodinou, budu velmi stručná, i když je to určitě téma, které by mohlo rozpoutat vaši debatu. Návrh tady představil pan kolega Oberfalzer, který zároveň využil svého práva, podat návrh zákona, a opravdu se týká dvou čísel. Volič bude mít možnost dát více preferenčních hlasů a kandidát na kandidátní listině politické strany nebo hnutí, případně koalic bude mít možnost přeskočit ne při získání 5 %, ale 4 % preferenčních hlasů. Pro zajímavost řeknu, že účinnosti se navrhuje tento zákon nabýt dnem vyhlášení a pan kolega navrhovatel tady řekl, že již opravil výtku, kterou vytkla legislativa, nejenom ona, ve vztahu k důvodové zprávě, která nebyla v souladu s § 86 odst. 3 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. My jsem si pozvali na jednání ÚPV pana doc. Tomáše Lebedu. Je to politolog z Univerzity v Olomouci. Určitě ho znáte z komentování různých televizních debat a výsledků voleb. Řekl nám zajímavé informace. Např. to, že v roce 2010 bylo odevzdáno 3 715 795 hlasů, a z toho zhruba 1/3 voličů využívala preferenčních hlasů. Řekl nám také to, jak by mohl tento návrh zákona v případě, že bude schválen, se projevit v případě příštích voleb. A já tady nebudu dlouze hovořit, ale jen než zvednete své ruce pro tento návrh zákona, tak je potřeba si uvědomit, že v kandidátkách politických stran a hnutí může dojít k tomu, že zhruba čtvrtina, ale je možné, že i polovina kandidátů prostě přeskočí poté, co bude přiděleno nebo bude možnost přidělit více preferenčních hlasů, a to procento se sníží z 5 na 4. Je to otázka spíše politická, a je to otázka, jak při sestavování kandidátek do voleb do Poslanecké sněmovny, jak budou voliči reagovat. Ty letošní volby byly o kroužkování, byly o iniciativách – vyměňte politika apod., o iniciativách – kroužkujte poslední kandidáty. Jaké bude situace v roce 2014, je s otazníkem. Nicméně je potřeba říct, že to může velmi zamíchat s výsledky na kandidátních listinách, což já osobně si nemyslím, a určitě řada z vás, že to nemusí být vůbec špatně. Jen chci ještě říct, že vláda připravuje volební kodex, který by se měl týkat všech voleb, nejenom voleb do Poslanecké sněmovny, a že v případě, že pošleme tento návrh dál a bude se k němu vláda vyjadřovat, tak zcela určitě toto namítne. Nicméně na jednání 2. schůze ÚPV všichni jeho členové doporučili vám jako členům Senátu tento návrh senátního návrhu schválit, mě určili zpravodajkou a pana
206
předsedu požádali nebo určili, aby informoval o tomto usnesení předsedu Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji vám, paní senátorko, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy, k nimž můžete po skočení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku nemám, první přihlášený je místopředseda Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,
vážené paní senátorky, páni senátoři, já si dovolím tento návrh hodnotiti z pozice jak poslance, tak senátora. Myslím si, že každé volby mají trošku jiný charakter. Většinový systém je většinový systém. Tady většinou jsou počty hlasů v řádech tisíců a na druhé straně poměrný systém má zase svá specifika. Já jsem samozřejmě příznivec toho, aby byly voleny skutečně osobnosti. Na druhé straně, to co ve mně vyvolalo pochybnost, byly právě aktivity, které se objevily před jarními volbami. Volte poslední čtyři apod. Kde to je o osobnosti? Je to jen to, že jsme si řekli, že tam někoho zvolíme. Někoho. A ten problém je v tom, že i v minulosti osobnosti na kandidátkách poskočily. Když se podíváme na výsledky, tak snížení kvóra ze 7 na 5 % a většina těch, kteří postoupili, byli mezi 5 a 7 %. To je rozdíl. Nikoli v tom, že by se o to více kroužkovalo, ale tím snížením kvóra. Ale v mnoha krajích, které zase nejsou stejné velké, ve velkých krajích při velkém volebním výsledku na posun potřebujete na počty řádově několik tisíc hlasů, ale jsou malé kraje a malé strany, které projdou 5% volebním výsledkem, a tam už vám o posunu na kandidátce může rozhodnout fotbalový oddíl. A teď je otázkou, jestli to chceme nebo nechceme dále posunovat do této roviny. Mně osobně by nevadilo, když to jsou skutečně osobnosti, byť třeba zajímavý byl posun pana poslance Bendy, který také prošel, a nebylo to očekávání zrovna pozitivní. Ale jsou i jiné příklady. A v této chvíli já osobně si myslím, že třeba debata, která už byla i v minulosti, o tom, aby volební obvody do Poslanecké sněmovny byly zmenšeny, a tudíž aby byl posílen většinový princip, to je věc, která by se mně osobně líbila, a mluvím ze zkušenosti i poslance, který vždycky říkal tolik preferenčních hlasů, že postupoval na první pozici ve svém kraji. Problém s tím nemám, naopak. Ale nejsem si zcela jist, že při některých náladách a iniciativách, které se projevily před těmito volbami, že to skutečně bylo pozitivní. Naštěstí reakce zdaleka nebyly takové, volte poslední čtyři, a ani nevíme, kdo to vlastně je. Taková doporučení jsou o určité zodpovědnosti. Samozřejmě i voličů, nakolik využívají nebo nevyužívají preferenční hlasy. Zatím je příliš nevyužívali a nemyslím si ani, že do budoucna využívání bude v případech, kdy na kandidátkách jsou vyrovnaní kandidáti, že nějak výrazné bude. Ale v tuto chvíli si myslím, že by stálo skutečně za to, vyhodnotit výsledky voleb, které byly v červnu, a to v té důvodové zprávě my chybí. Tam nejsou žádné uvedené konkrétní výsledky porovnání s předchozími roky, nakolik tam mělo dopad snížení ze 7 na 5 apod., jestli to lidé využívali víc nebo méně. A to, co znovu říkám, mi tam nejméně hraje, to je přístup, kdy ani nezáleží na tom, jestli se volí či nevolí osobnost, a ty osobnosti lidi nakonec stejně vypreferovali. Ale při určité pasivitě voličů to může vést k tomu, že skutečně mnohdy budou zvoleni lidé nikoliv proto, že jsou známí, protože jsou schopni, ale jen proto, že budou na určitém místě kandidátky.
207
Určitě tohle je věc, která má širší dimenze, možná spíš vést diskusi, máme-li posílit většinový princip, pak by to mělo směřovat spíše k menším volebním obvodům, než k dalšímu snižování preferencí, protože, a to nakonec je otázkou, zda by například neměly být sníženy preference pro politické strany pro vstup do Poslanecké sněmovny na třeba 1 % nebo žádné procento, jen podle volebních výsledků, protože i takové volební systémy existují. Samozřejmě to potom je otázka o možnosti skládání koalic pro sestavení vlády. Víme, že dneska už je to mnohdy složité. V té souvislosti je to potom i o kandidátech, kteří na kandidátkách budou. Vím, že všichni kandidáti jsou stejně kvalitní a stejně potřební, a proto také kandidují. Na druhé straně otázkou je, zda několik set hlasů v poměru k celkově získaných hlasů kandidátky jsou skutečně transparentní. My když jsme kandidovali do Senátu, vyhráli jsme určitým počtem hlasů. Pohybovalo se to někdo kolem 9 – 10 tisíc hlasů, možná někde i více, 15 – 20. Ale při tomto poměru už dochází k jevům a k efektům, že o tom posunu na kandidátce rozhoduje pouze několik set hlasů v obvodu, který je ale nesrovnatelně větší, než volební obvod kteréhokoli z nás senátorů. Proto bych dával skutečně k úvaze, aby tato věc byla podrobena širší diskusi a možná že i skutečně určitým analýzám těch výsledků, které nastaly posunem preferencí v těchto volbách ze 7 na 5 %. Proto tento návrh nemůžu podpořit. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane místopředsedo, a s přednostním právem je přihlášen pan předseda klubu ČSSD Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážená paní místopředsedkyně, využívám svého přednostního práva pro to, abych požádal o to, abychom mohli jednat a hlasovat po 19. hodině. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ano, to je procedurální
návrh, budeme hlasovat bez rozpravy. Zmáčknu znělku, abychom přivolali kolegy. Budeme hlasovat o tom, zda můžeme jednat a hlasovat i po 19. hodině. Počkáme, až peleton kolegů dojede do cíle, protože jich je hodně. Podle displeje je přítomno 49 senátorů, kvórum v tom případě je 25. Zahajuji hlasování o jednání a hlasování po 19. hodně. Kdo souhlasí, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto prodloužení jednání, nechť stiskne tlačítko Ne a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 65 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 45, proti bylo 0, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat v našem jednání. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy k rozjednanému bodu je pan senátor Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně, co se týká volebního zákona, je to můj koníček. Mým přáním je, aby všechny volby, které se dějí v České republice, aby vyjadřovaly přání voliče a nám zákonodárcům, teď se k nim musím už přiřadit, bohužel vychází, že dokážeme docela šikovně klamat. A to ve všech volbách, ke kterým dochází, s výjimkou voleb senátních, kde to klamání nejde. A proto když teď budu mluvit o této věci, tak vlastně my jsme všichni vzešli, kteří tady jsme, z většinové volby. Ale hry mohou vést k tomu, že když udělám jednomandátové obvody a budu je řešit nikoliv většinovou, ale poměrnou volbou, dosáhnu téhož. A proto ta čísla vždycky něco znamenají a vždycky něco vypovídají
208
o tom, jestli voliči dosáhnou toho, aby vůbec pochopili, jak volí, koho volí a koho chtějí zvolit. A proto děkuji předkladateli za jednu věc, kterou mohou číselně doložit, tím že se z 5 % na 4 sníží povinnosti získat hlasy uvnitř politické strany, tím se přání voličů přiblíží. Druhá záležitost je složitější, a já na základě svých výpočtů, ale jsou to prosím výpočty ze všech voleb do Poslanecké sněmovny a do federálního shromáždění, které proběhly od roku 1990, číslem 6 se od vůle voličů už vzdaluje. A já vám chci jako druhý extrém k senátorovi říct, největší volební obvod je Praha, nebo Moravskoslezský kraj nebo Jihomoravský nebo Středočeský, ve kterém může vyjít počet zvolených poslanců do Poslanecké sněmovny 25. Když budete navyšovat to číslo, co můžete v rámci preferencí navýšit, tak čím víc se budete přibližovat číslu 25, tak už ztrácí smysl jakékoli jiné další kritérium. Tzn. 25 je jeden extrém, druhý v senátním obvodu je druhý extrém. Já tedy říkám, že to číslo šest není ideální, vychází to někde mezi 3 – 4, tzn. 4 současná by vycházela, ale to si nechám na budoucí diskusi, nikoliv jako pozměňovací návrh, a podpořím návrh předkladatele, a to z toho důvodu, že je to cesta správným směrem. Že by měl být komplexní zákon zpracován o všech volbách a že by volby měly spolu korespondovat, to je druhá věc, a to je úkol pro vládu a proto, abychom se tím zabývali spolu s vládou, až bude tento návrh předkládat. Děkuji ještě jednou předkladateli. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným je pan senátor Pospíšil Senátor Jiří Pospíšil: Paní předsedající, pane předkladateli, dámy a
pánové, volební zákon je skoro můj koníček. Zažil jsem jich hodně. Není nás tu moc, co jsme byli ve Federálním shromáždění a v Evropském parlamentu. Byli jsme voleni tady. Je to krok správným směrem. Pokud chceme ale zachovat poměrný systém, tak mně se líbily volby do Federálního shromáždění, kde rozhodovaly 3 % o změně na kandidátce. Ale pozor, tam bylo druhé skrutinium, ve kterém strany mohly dosadit odborníky nebo své předsedy, podle toho, jak se strana rozhodla. Dost často se stalo, že tam došli opravdu odborníci, kteří nebyli ani hezcí, ani populární, ani atraktivní, a přesto patřili k ozdobám federálního shromáždění, o kterém se domnívám se všemi svými zkušenostmi, že to bylo zatím nejlepší zákonodárné těleso, které tu bylo. Takže tam volič dostal velkou možnost posouvat v kandidátce a velmi toho využíval. Velmi toho využíval. Nevznikala žádná hnutí, budeme volit poslední, protože když volič vidí, že to má smysl, tak si začne vybírat. Takže možná na projednávání na výborech se podívat na starý volební zákon. Politické strany tam vždycky mohly doplnit jednoho – dva ve druhém skrutiniu, když byly velké, tak snad i pět to vycházelo, je potřeba udělat rozbor, po kterém jste volal. Tam se daly doplnit ti, kteří tam za tu stranu být museli, a teď neříkám, že to bylo proto, že měli postavení ve straně, anebo že byli experti na něco, potřebnými pro stranu v parlamentu. A ten výsledek nebyl špatný. Změnu na většinový systém, kterému bych také dával přednost, už jsme to několikrát zažili a zde v tomto sále každý nejméně jednou, tu povést nemůžeme, protože to je změna ústavní, takže radím, abychom postupovali promyšleně, ale nebáli se změnit případně systém výpočtu, a dokonce bych řekl, že pokud se nám to podaří udělat to tak, aby strany mohly v druhém skrutiniu doplnit několik lidí
209
z kandidátek, tak zákon to učiní daleko průchodnějším, protože musíme uvažovat i nad aspektem uvnitř stran. Zatím to je tak, že ve sněmovně se rozdělí, největší politický boj se vede o místo na kandidátce, to je jádro politického boje. Ve volbách už se říkají jen naučené fráze. Rozdělí se to na nadčárníky a podčárníky a lidé kolem čáry, kolem očekávaného výsledku jsou aktivní ve volbách. A lídr většinou, protože je postavený do čela, tak to také táhne. A ostatní se vezou. Volební zákon může mít nejen vliv na voliče, ale může mít i vliv na dění v politických stranách a já se domnívám, že to není zase tak zanedbatelná věc, jestli máme politické strany uvnitř pasivní, nebo jestli to tam vře, a prostě probíhá tam boj o místo na kandidátce a strany přemýšlejí nad tím, aby daly na kandidátku lidi vážené, slušné a chytré, kteří mají úctu voličů, tak aby zapůsobili. Zatím je jim to skoro jedno. Zatím se nějak dohodnou určité skupiny, my vám zvolíme Frantu a vy nás zvolíte na kandidátku, a pak už to nějak dopadne. A to lidi cítí a je to velice špatně. Myslím si, že až to budete projednávat na výborech, myslím si, že zahraniční výbor to projednávat nebude, tak vám radím přemýšlet i nad tím, jak to učinit pro sněmovnu přijatelnější a pro politické strany, jak zachovat princip, který tady je, aby se vybírali lidé rozhodnutím voličů, teď neříkám, jakým rozhodnutím voličů, ale aby strany měly možnost si tam doplnit podle své velikosti 1 – 5 doplnit lidi ve druhém skrutiniu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Jen
uvedu na pravou míru, toto je už druhé čtení, takže výbor nebo výbory už se tím zabývaly, a teď už je to jenom na poslancích, pokud to schválíme. Paní senátorka Rippelová. Senátorka Jiřina Rippelová: Paní místopředsedkyně mě předběhla. Jsme
opravdu ve druhém čtení. Ještě jednu informaci. V roce 2010 zhruba 1/3 voličů využila preferenčních hlasů. 26,4 % využilo 1 preferenčního hlasu, 28, 4 % 2 hlasy, 16,5 % 3 hlasy a 29,1 % 4 hlasy. To je podle studie, anebo podle výsledků voleb, tak jak nás seznamoval pan doc. Lebeda s výsledky voleb v roce 2010. Také je potřeba říci, že preferenčních hlasů více využívají pravicové politické strany. A ještě tady mám několik čísel. V případě 5% přeskočení se posunulo v letošních volbách 104 kandidátů. To ale neznamená, že všech 104 kandidátů bylo zvoleno. V případě těch 4 preferenčních hlasů získalo 52 kandidátů mandát díky tomu, že bylo zakroužkování. Jak jsem řekla, při tom zvýšení počtu možných zakroužkovaných preferenčních hlasů to opravdu obnáší až 1/2 sněmovny. Výběr 1/2 formou přidělení preferenčních hlasů. Ale ještě jeden zajímavý postřeh. Myslím, že to tady zaznělo z úst některých mých předřečníků. To, v čem je problém volebního zákona, je skutečně, myslím, že to říkal pan místopředseda Škromach, diferencovat počet preferenčních hlasů podle velikosti jednotlivých volebních krajů. To je problém, který si myslím, že by stálo za to řešit, nicméně tato novela se zaměřuje jenom na ta dvě čísla, která tady byla uvedena. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko. Nevidím dalšího přihlášeného. Takže ukončuji obecnou rozpravu. Poprosím navrhovatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě.
210
Senátor Jiří Oberfalzer: Budu reagovat jenom na otázky, které tady zazněly. Případné dopady popsala, pojmenovala paní zpravodajka. Jen ta jedna polovina, o které mluvila teď nakonec, ta nebyla výsledkem té studie, to byl takový odhad, protože zvýšeným počtem kroužků se pan Lebeda nezabýval. Čili já to beru tak, že z 1/4 by tento systém v posledních volbách mohl ovlivnit složení sněmovny v 1/3 celkového počtu poslanců podle té analýzy. Já si nemyslím, že by se ten efekt tzv. defenestrace v budoucnosti měl opakovat. Myslím si, že to byla okamžitá akce určitého vzdoru, protestu, trochu možná i recese. Myslím si, že po budoucích volbách budou voliči postupovat trošku jinak, uvážlivě. Já jsem říkal na výboru, že si myslí, že se v zásadě voliči chovají rozumně. Příklad je pro mě republikánská strana, která se dostala do sněmovny jenom jednou, a tím to skončilo. Iniciativy, myslím si, budou teď vypadat jinak. Jestliže jsme čelili fenoménu kroužkování zezadu, tak si myslím, že je to výzva pro politické strany, aby se snažily sestavit kandidátky tak, aby se kroužkovalo zpředu. A to si myslím, že je jeden z velmi dobrých efektů tohoto mého návrhu, že to bude třeba brát v úvahu. To bych si velice přál. Nerovnoměrné velikosti krajů je skutečně věc, která by stála za úvahu, ale přiznám se vám, že jsem to zvažoval. Nemyslím si, že by to bylo složité, ale rozhodl jsem se nakonec pro tuto jednoduchost. Pokud byste tento návrh podpořili, tak si myslím, že ve sněmovně je možné na tom pracovat a případně to rozvinout. Není s tím žádný problém. Ještě bych opravil jednu informaci. Návrh nepodpořili všichni členové ÚPV, jeden kolega se zdržel. Ale to není podstatné, podpora byla drtivá. Nebudu vás víc zdržovat, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli, a zeptám se paní zpravodajky garančního výboru Rippelové, jestli chce ještě nějaký komentář k proběhlé rozpravě. Senátorka Jiřina Rippelová: Snad jen, že vystoupili čtyři senátoři a padl
jediný návrh, a to návrh schválit senátní návrh zákona. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní zpravodajko. Přistoupíme k hlasování o jediném předloženém návrhu schválit. Svolám kolegy. Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložil senátor Jiří Oberfalzer. V sále je přítomno podle displeje 49 senátorů a senátorek. Aktuální kvórum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 66 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 45, proti bylo 0, návrh byl přijat. Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 Jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání, a za druhé senátora Oberfalzera a senátora nebo senátorku, prosím o další návrh, paní senátorku Rippelovou, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Přistoupíme k hlasování o pověření. Nebudu tentokrát svolávat fanfárou. V sále je přítomno podle displeje 51 senátorů a senátorek. Aktuální kvórum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto pověřené senátory, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
211
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 50, proti bylo 0, návrh byl přijat. Končíme projednávání tohoto bodu a přistupujeme k předposlednímu bodu, kterým jsou 39. Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011 (senátní tisk č. 8) Pravidla jste obdrželi jako senátní tisk č. 8 a s těmito pravidly nás seznámí předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Jan Hajda. Prosím ho k mikrofonu. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem na usnesení, tak jak ho stanovil Organizační výbor. Všichni jste obdrželi Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011. Ta jsou stejná jako v roce 2010. Domnívám se proto, že je nemusím číst. Organizační výbor projednal pravidla na návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 1. schůzi konané dne 7. prosince 2010 a pověřil mě, abych vám přednesl návrh na usnesení, který zní: Senát schvaluje k provedení § 22 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011, která jsou přílohou tohoto usnesení, a to s účinností od 1. ledna 2011. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, a otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, kolegyně a
kolegové, v předloženém tisku čtu měsíční příspěvky a zabezpečení činnosti klubů. Chtěl bych vás požádat o něco, co vím, že nevyřešíme teď, ale doufám, že byste se tím mohli zabývat. Jde mi totiž o to, že mezi námi jsou čtyři, kteří nejsou zařazeni do žádného z klubů, a já bych vás chtěl požádat o to, abyste hledali a našli cestu k tomu, jak poskytnout i těmto čtyřem členům příspěvek, který klub dostává na jednoho člena, v tomto případě je to 4615 Kč, tak aby je použili naprosto stejně, jako je používají všechny kluby, všichni členové klubů, aby je použili za stejných podmínek, to znamená za stejných podmínek vyúčtování, zúčtování těch prostředků, za které by si zodpovídal každý z členů našeho Senátu sám. Tolik moje prosba. Věřím tomu, že se i tím budeme v budoucnu zabývat. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A
přihlásil se předseda Senátu pan Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, jsem rád, že pan Doubrava vystoupil s tímto návrhem, protože si myslím, že bychom se neměli vydávat cestou, kterou v minulém
212
volebním období zvolila účelově Poslanecká sněmovna tím, že snížila počet členů poslaneckých klubů. To není dobrý signál. Ale budu se přimlouvat a dovolím si připravit návrh a předložit ho, abychom, jak zde bylo řečeno, částku 4615 Kč na člena klubu, buď celou tuto částku nebo její nějakou významnou část, poskytli našim v současné době čtyřem nezařazeným senátorům, aby na základní administrativní činnosti a na zajištění své činnosti měli také určité zdroje, které budou zhruba adekvátní naší klubové činnosti. Peníze v klubu potřebujeme na organizování klubového života, ale také je to určité zajištění, aspoň zčásti, pro nás. Myslím si, že by to bylo spravedlivé a správné řešení, kdy nezměníme tu podstatu, že klub má význam od nějakého reprezentativního počtu zvolených senátorů, ale výhody toho zajištění budou, dá se říci, adekvátně pro všechny. Tento požadavek kolegy Doubravy podporuji a dovolím si připravit v krátké době návrh, který bychom mohli realizovat, protože se v objemu nebude jednat o velké částky. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo.
Dalším přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, možná, že existuje ještě jedna a rychlejší cesta, tou, kterou se vydal současný klub TOP 09. Jestli mi rozumíte, to znamená, že vás bude pět. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Myslím, že v tuto chvíli nemáme již přihlášeného dalšího senátora do rozpravy, takže já rozpravu končím, a ptám se pana předsedy Hajdy, zda se chce k proběhlé rozpravě vyjádřit? Je tomu tak, prosím. Senátor Jan Hajda: Já se nechci vyjadřovat, chci pouze kolegovi Doubravovi říci, že pravidla pro stanovení klubů a jejich počtů jsou jasná. I v minulém volebním období zde k tomu byly připomínky, byla snaha tato pravidla změnit, ale nedošlo ke změně. Pan předseda Senátu slíbil, že připraví návrh, takže do té doby, než projde návrh Organizačním výborem a zde s plénem Senátu, jsou platná Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2011. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. To byl komentář
k jedinému návrhu, který zazněl v obecné rozpravě. A nyní můžeme přistoupit k hlasování. Přivolám do sálu kolegyně a kolegy. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej přednesl senátor Jan Hajda. V sále je přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předsedovi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Janu Hajdovi a projednávání tohoto bodu končím. Stojíme před posledním bodem naší 2. schůze Senátu v 8. funkčním období, a tím je
213
40. Návrh na vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výboru Senátu V § 42 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu se praví: Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Patřičná usnesení výborů vám byla rozdána na lavice. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve svém usnesení č. 4 ze dne 24. listopadu 2010 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Prosím pana senátora Richarda Svobodu, aby nás s tímto usnesením seznámil. Senátor Richard Svoboda: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych
vás seznámil se dvěma usneseními výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení č. 5 se týká zřízení Podvýboru pro sport: Výbor po úvodním slovu předsedajícího výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění senátorem Karlem Kapounem, místopředsedou výboru, zřízení Podvýboru v souladu s § 42 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, a po rozpravě I. Usnesl se zřídit Podvýbor pro sport. II. Zvolil ve veřejném hlasování předsedou Podvýboru senátora Jozefa Regece. III. Schválil statut Podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení. IV. Pověřil předsedajícího výboru senátora Jaromíra Jermáře toto usnesení předložit předsedovi Senátu Parlamentu ČR a požádat Organizační výbor Senátu o zařazení bodu: Vyslovit souhlas se zřízením Podvýboru pro sport na pořad nejbližší schůze Senátu. Usnesení č. 4 se týká zřízení Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání: Výbor po úvodním slovu předsedajícího výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění senátorem Richardem Svobodou zřízení Podvýboru v souladu s § 42 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, a po rozpravě I. Usnesl se zřídit Podvýbor pro předškolní, základní a střední vzdělávání. II. Zvolil ve veřejném hlasování předsedou Podvýboru senátora Petra Bratského. III. Schválil statut Podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení. IV. Pověřil předsedajícího výboru senátora Jaromíra Jermáře toto usnesení předložit předsedovi Senátu Parlamentu České republiky a požádat Organizační výbor Senátu o zařazení bodu: Vyslovit souhlas se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání na pořad nejbližší schůze Senátu. To je vše, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, vzal jste oba Podvýbory najednou. Organizační výbor ve svém usnesení č. 9 ze dne 7. prosince 2010 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením Podvýboru Organizačního výboru pro státní
214
vyznamenání. Prosím paní senátorku Alenu Gajdůškovou, aby nás s tímto usnesením seznámila. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, je mi skutečně ctí, že mohu předložit Senátu tento návrh a požádat o souhlas se zřízením Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání. Dávat návrhy na státní vyznamenání je významná kompetence horní komory Parlamentu České republiky. Přednesu vám 9. usnesení Organizačního výboru z jeho 1. schůze, konané dne 7. prosince 2010 k návrhu na zřízení Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání a volbě jeho členů: Organizační výbor 1. Zřizuje podle § 42 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu "Podvýbor Organizačního výboru pro státní vyznamenání". 2. Stanoví počet členů Podvýboru na 8, že Podvýbor bude mít za klub: ČSSD – 4 členy, ODS – 3 členy, KDU-ČSL – 1 člena, přičemž jedno místo bude vyhrazeno nezařazeným senátorům. (Pokud vím, byla odsouhlasena paní senátorka Soňa Paukrtová, pamatuji si to dobře.) 3. Doporučuje Senátu vyslovit se zřízením Podvýboru souhlas. 4. Volí členy Podvýboru tyto senátorky a senátory: Milana Štěcha, Jaromíra Jermáře, Jiřího Lajtocha, Alenu Palečkovou, Petra Pitharta, Josefa Řiháka, Přemysla Sobotku, Richarda Svobodu, Soňu Paukrtovou. Děkuji a prosím o vyslovení souhlasu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já přece jenom pro stenozáznam opravím: Paní senátorka Soňa Paukrtová zastupuje klub TOP 09 a Starostové, nikoliv nezařazené senátory. Otevírám v této chvíli rozpravu a do ní se v této chvíli přihlásil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Omlouváme se všem. Stala se malá
chybička. Původně byl návrh na počet členů Podvýboru na osm a my jsme na Organizačním výboru navýšili počet na devět členů, takže v druhém bodu textu má být číslovka "9". Paní místopředsedkyně přečetla to, co jí bylo dáno, a byla tam chyba. Má tam být tedy číslovka "9" a jména členů Podvýboru jsou v pořádku. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ve stenozáznamu to bude
zaznamenáno. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy? Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Omlouvám se, je mi to líto. Ale ještě je potřeba dodat, že Organizační výbor zvolil předsedou tohoto Podvýboru předsedu Senátu pana Milana Štěcha. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. A ptám se, jestli ještě někdo chce do této plodné rozpravy zasáhnout? Zdá se, že ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování, naposledy dnes spouštím znělku. Budeme hlasovat o tom, že Senát souhlasí se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská
215
práva a petice, dále Podvýboru pro sport, výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Podvýbor pro státní vyznamenání Organizačního výboru Senátu. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum potřebné pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 se z 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Tím končím i jednání 2. schůze Senátu v 8. funkčním období. Uvidíme se ve středu 15. prosince 2010 a jenom avizuji, že je velmi pravděpodobné, že přijde z Poslanecké sněmovny návrh zákona o platu poslanců, senátorů, soudců a poslanců Evropského parlamentu. A Organizační výbor se bude snažit, aby termín další schůze Senátu byl stanoven tak, abychom za prvé projednání stihli do Vánoc a za druhé, aby to bylo nějakým způsobem spojeno s nějakou další přítomností zde. Toť pro dnešek vše a děkuji všem. (Jednání ukončeno v 19.18 hodin.)
216
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období – 2. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
