TRH PRÁCE VE MĚSTĚ BRNĚ A JEHO ZÁZEMÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Kristýna KORČEKOVÁ

TRH PRÁCE VE MĚSTĚ BRNĚ A JEHO ZÁZEMÍ

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. _________________________________________________________________________ Brno 2008

Jméno a příjmení autora:

Kristýna Korčeková

Název diplomové práce:

Trh práce ve městě Brně a jeho zázemí

Název v angličtině:

Labour market in Brno and its surroundings

Studijní obor (směr):

Sociální geografie

Vedoucí diplomové práce:

Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.

Rok obhajoby:

2008

Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou a hodnocením trhu práce v Brně a zázemí od konce osmdesátých let do roku 2005 a následně podrobným zkoumáním situace na trhu práce v roce 2006. Pozornost je věnována jak problematice nezaměstnanosti a aspektům s ní souvisejících, tak změnám ve struktuře zaměstnanosti během sledovaného období a vlivu dojížďky na strukturu zaměstnanosti. Část práce je zaměřena rovněž na roli zahraničních investorů v rozvoji trhu práce v Brně a zázemí a na postavení pracujících cizinců na trhu práce v tomto regionu. Annotation This diploma thesis is concerned with an analysis and evaluation of the labour market in Brno and its surroundings from the late 1980´s until 2005 and is followed by a detailed research of the situation on the labour market in 2006. Close attention is paid to unemployment and to problems related to it as well as to changes in the structure of the employment in the period in question and also to the influence of commutes on the structure of the employment. A part of the thesis is also aimed at the role foreign investors play in the development of the labour market in Brno and its surroundings and at the role of foreign workers in this labour market in the region.

Klíčová slova: Trh práce, Brno, zázemí Brna, zaměstnanost, nezaměstnanost Key words: Labour market, Brno, surroundings of Brno, employment, unemployment

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne

Děkuji svému vedoucímu práce doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za cenné připomínky a rady, které mi pomohly při vypracování této práce.

OBSAH: 1 ÚVOD................................................................................................................................9 2 PŘEHLED LITERATURY ..........................................................................................10 2.1 Trh práce očima geografů ..........................................................................................10 2.2 Trh práce očima sociologů.........................................................................................12 2.3 Trh práce očima ekonomů .........................................................................................13 2.4 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ...................................................................13 2.5 Mezinárodní organizace práce ...................................................................................14 3 ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................15 3.1 Vymezení území ........................................................................................................15 3.2.1 Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR..............16 3.2.2 Průzkum zaměstnanosti ......................................................................................17 3.2.3 Data ze sčítání lidu, domů a bytů........................................................................18 3.3 Metodika zpracování dat............................................................................................19 4 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU DO ROKU 2005 .......................23 4.1 Transformace trhu práce ............................................................................................23 4.2 Vývoj nezaměstnanosti na Brněnsku v letech 1990 – 2005 ......................................24 4.2.1 Období 1990 – 1993 – 1. etapa ...........................................................................26 4.2.2 Období 1993 – 1997 – 2. etapa ...........................................................................29 4.2.3 Období 1997 – 2000 – 3. etapa ...........................................................................31 4.2.4 Období 2000 – 2005 – 4. etapa ...........................................................................33 5 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU V ROCE 2006...........................36 5.1 Struktura uchazečů o zaměstnání na Brněnsku..........................................................39 5.1.1 Problém dlouhodobé nezaměstnanosti................................................................42 5.2 Další rizikové skupiny uchazečů na trhu práce..........................................................43 5.3 Regionální rozdíly......................................................................................................45 6 ZMĚNY VE STRUKTUŘE ZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU ........................51 6.1 Struktura zaměstnanosti v odvětvích NH v roce 1989...............................................51 6.1.1 Největší průmyslové podniky na Brněnsku na konci 80. let ..............................56 6.2 Struktura zaměstnanosti v roce 2001 .........................................................................58 6.3 Vliv dojížďky za prací na zaměstnanost na Brněnsku...............................................61 6.4 Zahraniční investoři na Brněnsku ..............................................................................63 7. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU V ROCE 2006.....................68 7.1 Struktura zaměstnaných v odvětvích NH podle pohlaví............................................69

7.2 Struktura zaměstnaných v odvětvích NH podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání ............................................................................................................................71 7.3 Porovnání struktury zaměstnaných podle odvětví NH mezi roky .............................73 2005 a 2006 a největší zaměstnavatelé na Brněnsku .......................................................73 8 CIZINCI NA TRHU PRÁCE NA BRNĚNSKU ..........................................................78 9 ZÁVĚR ............................................................................................................................82 LITERATURA: .................................................................................................................84 PRAMENY:........................................................................................................................87

1 ÚVOD Práce je každodenní součástí našeho života, obklopuje nás a ovlivňuje nás. Je výrazným společenským měřítkem a má vliv na životní úroveň člověka. Trh práce se stává stále více diskutovaným tématem a zajistit stabilitu a rozvoj trhu práce je v současné době prioritou řady společností. Od konce osmdesátých let se situace na trhu práce v České republice velmi změnila. Přes četné vzestupy a pády často ovlivněné situací české ekonomiky jsme se dostali do poměrně stabilního období, kdy je trh práce výrazně ovlivňován vstupem České republiky do Evropské unie. Tato diplomová práce se zaměřuje na situaci trhu práce v Brně a jeho zázemí. Problematikou trhu práce v Brně se zabývala řada autorů, avšak úkolem této práce je poukázat na roli Brna a zázemí jako celku na českém trhu práce a také naznačit, jak může centrum ovlivňovat své zázemí. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je analýza a zhodnocení vývoje situace na trhu práce v Brně a zázemí do roku 2005. Součástí analýzy je zkoumání nezaměstnanosti prostřednictvím čtyř vývojových etap. Důraz je kladen na hodnocení vývoje počtu uchazečů a volných pracovních míst a hodnocení nezaměstnanosti prostřednictvím ukazatelů vypovídajících o situaci nezaměstnaných na trhu práce. Pozornost je rovněž věnovaná struktuře zaměstnaných v roce 1989 a změnám, ke kterým došlo během devadesátých let. Diplomová práce také poukazuje na vliv dojížďky za prací, na strukturu zaměstnaných a na roli zahraničních investorů v rozvoji trhu práce. Druhým hlavním cílem je podrobná analýza a zhodnocení situace na trhu práce v Brně a zázemí v roce 2006. Zde je pozornost věnována jednak vývoji nezaměstnanosti během roku 2006, ale také struktuře uchazečů o zaměstnání včetně uchazečů s horším uplatněním na trhu práce. Zkoumány jsou rovněž regionální rozdíly až do úrovně obcí. Součástí této analýzy je hodnocení struktury zaměstnaných v Brně a zázemí v roce 2006 včetně největších zaměstnavatelů. Toto hodnocení je provedeno na základě dotazníkového šetření organizovaného odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce v tomto kraji. Dílčím cílem diplomové práce je objasnit roli cizinců na trhu práce v Brně a zázemí a na základě získaných poznatků z analýzy trhu práce až do roku 2006 se pokusit nastínit očekávané trendy, které by mohly ve vývoji trhu práce v tomto regionu nastat.

9

2 PŘEHLED LITERATURY Mezníkem ve vývoji zkoumání trhu práce v České republice byl rok 1961, kdy bylo realizováno první sčítání lidu, domů a bytů na našem území. Toto šetření poprvé poskytlo objektivní informace o struktuře zaměstnaných osob, ale také údaje o dojíždějících a vyjíždějících za prací. Do té doby byly publikace o dojížďce vydávány na základě anketárního šetření, které prováděly zejména regionální plánovací instituce. V poválečném období byly informace o dojížďce publikovány např. B. Šilhanem (1947) nebo J. Mrkosem (1948). Na základě dat ze sčítání lidu mohla být prováděna regionalizace území, či klasifikace sídelní struktury, což byl výrazný posun jak pro samotnou sociální geografii, která se zabývala trhem práce, tak pro jiné vědní disciplíny. Velmi významnou prací druhé poloviny 20. stol. je publikace Z. Lázničky „ Funkční klasifikace obcí ČSR“ vydaná v roce 1974. Láznička zde využil k vytvoření typologie a klasifikace sídel na území našeho státu data o odvětvové struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva a data o obyvatelstvu dojíždějícím za prací. Jelikož do roku 1989 existovala tzv. „nulová nezaměstnanost“, předmětem zkoumání odborníků na trh práce byla tedy zejména odvětvová struktura zaměstnaných a dojížďka a vyjížďka za prací. Po roce 1989 se objevil nový fenomén - nezaměstnanost, jehož podstata a specifika začala zajímat nejen geografy, ale i další skupiny odborníků především z řad ekonomů a sociologů. Každá ze jmenovaných skupin nahlíží na studium nezaměstnanosti a celkově na studium trhu práce trochu jiným způsobem.

2.1 Trh práce očima geografů Geografové zkoumají trh práce především z prostorového hlediska, tedy zajímají se i o jednotlivé regiony a o rozdíly mezi nimi. Předmětem studie není jen nezaměstnanost a problémy s ní související, ale také odvětvová struktura zaměstnanosti, jejíž analýza může sloužit jako podkladový materiál i pro jiné obory. V současné době je jedním z nejvýznamnějších pracovišť zabývající se trhem práce Centrum regionálního rozvoje při Masarykově univerzitě. Mezi členy patří především pracovníci katedry geografie Přírodovědecké fakulty, katedry ekonomie regionálního rozvoje a správy Ekonomicko – správní fakulty a katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií. Mezi činnosti tohoto centra patří mimo jiné každoroční vydávání zprávy o průzkumu zaměstnanosti v Brně resp. v Jihomoravském kraji. Tyto zprávy jsou zpracovány a vydávány na základě dotazníkových šetření prováděných odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce zkoumané oblasti. Mezi autory, kteří se podílejí na těchto zprávách patří např. V. Toušek, T. Krejčí, R. Hubl. Tito geografové se podíleli i na řadě dalších výzkumů týkajících se např. „Největších center dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech 1991 – 2001“ (V. Toušek, T. Krejčí, P. Tonev a další, 2005). Jako podkladový materiál pro diplomovou 10

práci rovněž posloužil článek „Objektivní pohled na pracovní místa ve městě Brně a jeho zázemí“ (V. Toušek, T. Krejčí, R. Řeřicha, 2004). Mezi odborníky na trh práce se řadí Š. Palcrová, která se této problematice věnuje již řadu let nejen jako studentka Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, ale také jako analytik trhu práce působící na Úřadu práce města Brna. Specializuje se zejména na trh práce v Jihomoravském kraji a stejnojmenná rigorózní práce z roku 2007 byla významným zdrojem informací při zpracování této práce. Trh práce významně ovlivňují rovněž přímé zahraniční investice. Touto tématikou se zabývá geograf J. Kunc v současné době působící na katedře regionální ekonomie a správy při Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Pro získání informací o zahraničních investorech a o fungování přímých zahraničních investic byla cenným přínosem zejména disertační práce tohoto autora na téma „Transformace českého průmyslu po roce 1989 – vliv přímých zahraničních investic“ zabývající se jednak geografií průmyslu ve světě jako vědní disciplínou, transformačním obdobím po roce 1989 včetně dopadů na celou českou ekonomiku a především na oblast průmyslu a v neposlední řadě přímými zahraničními investicemi coby možným indikátorem rozvoje regionů. Autor svoji pozornost věnoval zejména Jihomoravskému kraji a kraji Vysočina. Příkladem geografa, který se věnuje studiu trhu práce, je rovněž D. Drbohlav., pracovník katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Univerzitě Karlově v Praze. Specialista na mezinárodní migrace se v souvislosti s trhem práce zaměřuje na zaměstnávání zahraniční pracovní síly a zkoumá její pozice na trhu práce. Jedním z článků vydaných v roce 2006 je „Trh práce a migrace v Česku“. Na této zprávě spolupracoval s geografem z ústecké univerzity M. Jeřábkem. Na Univerzitě Karlově působí také geograf J. Tomeš, který se nezaměstnaností zabývá od počátku 90. let. Mimo jiné zkoumá regionální problémy a následky transformace postkomunistických zemí. V rámci tohoto výzkumu se věnuje i geografii práce a nezaměstnanosti. O problematice regionálních rozdílů v nezaměstnanosti jako indikátoru transformačních změn hovoří ve stejnojmenné kapitole, která je součástí monografie M. Hampla a kol. „Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice“ z roku 1996. Další geografické pracoviště, kde je trhu práce věnovaná pozornost, je např. katedra sociální geografie a regionálního rozvoje při Ostravské univerzitě. Zde působí P. Wilam, který se mimo jiné zabýval trhem práce a dojížďkou za prací v Moravskoslezském kraji (2003). Nebo také katedra geografie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde se trhu práce a zejména dojížďce za prací se v nedávné době začal věnovat J. Čekal.

11

2.2 Trh práce očima sociologů Sociologické pojetí trhu práce úzce souvisí se sociologií práce. Sociologové se často věnují nezaměstnanosti jako jevu, který má vliv na postavení jedince a jeho začlenění do společnosti. Nejvýznamnějším pracovištěm je pravděpodobně Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě. Zde působí významný sociolog a odborník na trh práce T. Sirovátka. Ve svých odborných publikacích a článcích věnuje pozornost zejména postavení určitých sociálních skupin na trhu práce, otázce dlouhodobé nezaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociální politice nebo také sociálním faktorům, které mají vliv na český trh práce. Ve sborníku prací s názvem „Sociální exkluze“ popisuje sociální exkluzi jako jev, který se nedá přesně vymezit, ale v podstatě jde „o odtržení od důležitých oblastí života v určité komunitě např. odtržení od světa placené práce, stejně tak jako odtržení od přirozených a společenských vazeb“. V empirické studii na téma „Nerovné pozice mužů a žen na trhu práce“ v České republice se věnuje problematice postavení žen v zaměstnání. Uvádí zde, že i když se postavení žen na trhu práce výrazně zlepšilo, jakási segregace či diskriminace stále existuje. Může jít o profesní generovou segregaci, nebo o tzv. „skleněný strop“, kdy žena v rámci stejné profese nemá šanci dosáhnout stejné pozice jako muž. Tato „diskriminace“ je spojena s tím, že žena je považována za potenciální rodičku s mateřskými povinnostmi. Tuto situaci se snaží interpretovat pomocí vybraných ukazatelů, které mají na zaměstnanost žen vliv, a to vzdělání, věk, počet dětí a forma soužití. Dalším důležitým autorem působícím na Fakultě sociálních studií je P. Mareš. Ve svých publikacích se také často věnuje marginalizovaným skupinám obyvatelstva a jejich možnostem uplatnění na trhu práce (př. publikace společně s J. Vyhlídalem, „Měnící se rizika a šance na trhu práce“, 2006). Ve své zprávě „Faktory sociálního vyloučení“ (2006) se zabývá konceptem sociální exkluze a jeho vlivem na zaměření sociální politiky v České republice. Rozebírá zde také otázku rómského obyvatelstva na trhu práce v ČR. Přehledný a ucelený pohled na nezaměstnanost představuje v publikaci „Nezaměstnanost jako sociální problém“ (1998). Zde se věnuje např. typologii nezaměstnanosti, vývoji nezaměstnanosti v České republice i evropských zemích. Říká, že nezaměstnanost je třeba zkoumat jednak uvnitř populace, ale také mezi jednotlivými populacemi. Jedině tento přístup může informovat o nezaměstnanosti a jejich specifických rysech. Běžná míra nezaměstnanosti podává jen všeobecný pohled na skutečný stav nezaměstnanosti. V této publikaci také zkoumá faktory mající vliv na nezaměstnanost a popisuje vliv ztráty zaměstnání na člověka a na jeho postavení ve společnosti.

12

2.3 Trh práce očima ekonomů Jak uvádí Milan Šimek, docent ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, ve své publikaci „Ekonomie trhu práce“ z roku 2007, ekonomové se při zkoumání trhu práce zaměřují zejména na nabídku práce a poptávku po práci, zkoumají také rozdíly ve mzdách, působení odborů na trhu práce a možné zásahy státu na trhu práce. Na nezaměstnanost je nahlíženo mnoha různými pohledy. Liberální ekonomové ji chápou jako důsledek nepružnosti nabídky práce a určitou míru nezaměstnanosti považují za nutnou. Tato nezaměstnanost by se dala nazvat „dobrovolnou nezaměstnaností“, kdy potenciální zaměstnanec rozhoduje, zda nabízené zaměstnaní za určitou mzdu příjme. Ve výsledku to znamená, že pokud má zájem pracovat, práci si vždy najde. Nezaměstnanost je v tomto případě považována spíše za neochotu přijmout zaměstnání za méně výhodných podmínek, ať už mzdových, nebo jiných. Zastánci Keynese zase tvrdí, že jakási nutná nezaměstnanost sice existuje, ale jedná se o nezaměstnanost „nedobrovolnou“, která vzniká důsledkem technologického pokroku, tedy nahrazování fyzických pracovníků stroji a také neustálým nedostatkem poptávky. Trhem práce ve vztahu k sociální politice se zabývá ekonomka A. Kadeřábková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Další autorkou z řad ekonomů je M. Mayerová z Ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V souvislosti s trhem práce se zaměřuje především na politiku zaměstnanosti v České republice a v zemích Evropské unie.

2.4 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Problematika trhu práce a zaměstnanosti je jedním z témat, na které se zaměřuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV). Historie tohoto ústavu má počátek již v roce 1919, kdy byl založen Sociální ústav Československé republiky, první výzkumné pracoviště v oblasti práce a sociálních věcí na našem území. Mezi hlavní okruhy výzkumné činnosti současného VÚPSV kromě problematiky trhu práce patří zejména sociální dialog a pracovní vztahy, sociální ochrana, rodinná politika, příjmová a mzdová politika a také obecné otázky sociální politiky. Výzkumná skupina trhu práce a zaměstnanosti se v současné době věnuje především analýze koncepce zaměstnanosti, analýze zdrojů a rozdělení pracovních sil, dále pak regionálním trhům práce, regionální i státní politice zaměstnanosti, mezinárodní pracovní migraci, procesu marginalizace a specifickým skupinám na trhu práce. Postavením cizinců na trhu práce a pracovní migrací, včetně analýzy důsledků vstupu České republiky do Evropské unie, se zabývá Milada Horáková. Např. v roce 2003 byla vydána publikace „Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994 - 2004“, 13

která se věnuje postavení cizinců na trhu práce v České republice. Dalším zdrojem informací byl také výzkumným ústavem pravidelně vydávaný Bulletin „Mezinárodní pracovní migrace v ČR“, který obsahuje aktuální data a dostupné časové řady týkající se průběhu základních forem mezinárodních pracovních migrací až na úroveň okresů. Důležité byly rovněž poznatky z publikace D. Krause zabývající se problematikou gendru na trhu práce (2005). K ucelení teoretického základu přispěla publikace „Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci)“ (2004) od kolektivu autorů D. Krause, M. Nekolová, J. Kux a O. Stupnytskyy a publikace „Nabídka pracovních sil“ z roku 2003 od Z. Karpíška.

2.5 Mezinárodní organizace práce Mezinárodní organizace práce (International Labour Ofiice - ILO) založená již v roce 1919 se mimo jiné snaží zlepšit pracovní podmínky pro muže a ženy a podporuje zajištění lepších příležitostí pro získávání vhodného zaměstnání. Tato instituce vydává také mnoho publikací a odborných článků týkající se tématu trhu práce. Např. v lednu 2007 byl publikován výzkum, který byl realizován ILO ve spolupráci s WTO (World Trade Organization) na téma „Trade and Employment: Challenges for policy research“. Studie se zabývala vztahem obchodu a zaměstnanosti. Svou pozornost věnovala zejména vztahům mezi obchodní politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou. Tato studie může být přínosem především pro specialisty na trh práce, zaměstnance i zaměstnavatele a také tvůrce již zmiňovaných politik. V únoru 2006 byla vydána publikace autorky L. Wirth „Breaking through the Glass Ceiling: Woman in management“. Jak už název napovídá, publikace se zabývá rozdílným postavením žen a mužů na trhu práce. Zkoumá postavení žen v různých oblastech jako jsou veřejné služby, finančnictví či bankovnictví. Také nabízí určité možnosti a strategie vedoucí ke zlepšování kvalifikace žen a tím i k odbourání tzv. „skleněného stropu“. Jedním z dalších výstupů organizace ILO je jednou za 2 roky vydávaný bulletin (Bulletin of Labour Statistic) obsahující statistická data za předcházející období. Zkoumá zejména všeobecnou úroveň zaměstnanosti, zaměstnanost a výši mezd v nezemědělských odvětvích, zaměstnanost a výši mezd v průmyslové výrobě, počet a procento nezaměstnaných a průměrný počet odpracovaných hodin v nezemědělských odvětvích a v průmyslu.

14

3 ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ 3.1 Vymezení území Diplomová práce se zabývá situací na trhu práce v Brně a jeho zázemí. To může být vymezeno různými způsoby. Jeden z možných a častých způsobů je vymezení prostřednictvím dojížďky za prací. V této práci je zázemí Brna definováno jako území celého okresu Brno – venkov. Předmětem studie je tedy území Brna a Brna – venkova, které je v práci často označováno jako „Brněnsko“. V tomto regionu žilo na konci roku 2006 přes půl milionu obyvatel. Okres Brno - město tvoří statutární město Brno, druhé největší město České republiky a zároveň centrum jižní Moravy. Na území města Brna žije téměř třetina obyvatel Jihomoravského kraje, jejich počet k 31.12.2006 byl 366 680 obyvatel. Rozloha města je 230 km2, hustota zalidnění je tedy 1 594 obyv./km2. Z územně správního pohledu se město Brno člení na 29 městských částí, z nichž největší je Brno – střed a nejmenší Brno – Útěchov. Okres Brno – venkov obklopuje město Brno a nemá vlastní okresní město. Sídla některých orgánů veřejné správy tohoto okresu se nachází v Brně. Od 1.1.2003 bylo v okrese vymezeno 6 obcí s rozšířenou působností (ORP), na které byla přenesena významná část kompetencí okresního úřadu po jeho zániku k 31.12.2002. Konkrétně se jednalo o města: Ivančice, Kuřim, Rosice, Tišnov a Židlochovice. Těmto obcím s rozšířenou působností byly přiřazeny také jejich správní obvody. V té době bylo na území okresu 137 obcí, z nichž 12 mělo statut města. Mimo zmiňované obce s rozšířenou působností to byly ještě Oslavany, Zbýšov, Modřice, Újezd u Brna, Rajhrad a Dolní Kounice. Od 1.1.2005 přešlo do Jihomoravského kraje 25 obcí z kraje Vysočina, které se staly obcemi okresu Brno – venkov. Jednalo se o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a 1 obec z okresu Třebíč. Počet obcí se tak zvýšil ze 137 na 162 obcí. Na konci roku 2006 činila rozloha okresu 1 238 km2 a žilo zde 175 151 obyvatel. Hustota zalidnění byla tedy 141 obyv./km2. K 1.1.2007 došlo k další změně správního uspořádání okresu. Bylo přiřazeno dalších 25 obcí, počet obcí se tedy zvýšil ze 162 na 187 obcí, přičemž 14 obcí přešlo z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Součástí okresu je nyní také správní obvod obce s rozšířenou působností Pohořelice a správní území obcí s rozšířenou působností nyní odpovídá území okresu. K 1.1.2007 byla rozloha okresu 1 499 km2 a počet obyvatel se zvýšil o 17,9 tis. Na 1 km2 tak připadá 128 obyvatel (Zpráva Úřadu práce Brno – venkov, 2006).

15

Diplomová práce však již nebere zřetel na administrativní změny po 31.12.2006. Při hodnocení vývoje situace na trhu práce v období 1990 – 2004 tvoří Brněnsko město Brno a pouze 137 obcí okresu Brno – venkov, tedy těch obcí, které byly součástí okresu i v období do 31.12.2004. Při hodnocení situace na trhu práce v letech 2005 – 2006 je území Brněnska vymezeno administrativními hranicemi platnými k 31.12.2006, tedy Brněnsko je tvořeno Brnem a 162 obcemi okresu Brno – venkov.

3.2 Zdroje dat Před rokem 1989 byl zdrojem informací o zaměstnanosti systém podnikového výkaznictví. Data z výkazu byla zpracována do podrobných tabulek a zveřejňována za příslušné územní jednotky v publikaci Českého statistického úřadu s názvem „Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR“. Na základě údajů z tohoto zdroje je také prováděna analýza struktury zaměstnanosti na Brněnsku v roce 1989. S transformačními změnami doprovázenými vznikem soukromého sektoru a štěpení velkých podniků nebylo již možné postihnout plnou zaměstnanost systémem podnikového výkaznictví. Česká statistika musela zavést určitá opatření a jedním z nich byl nově zavedený průzkum výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Data z tohoto šetření jsou významným zdrojem informací o trhu práce v ČR, avšak pro účely této práce nejsou vyhovující, neboť sahají pouze do úrovně krajů. Dalším významným zdrojem dat poskytující informace o trhu práce jsou data Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) zahrnující rovněž data GIS prostorové analýzy a data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) publikované Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Obou těchto zdrojů bylo v diplomové práci využito. Navíc byla pro účely práce využita data z databáze ekonomických subjektů Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity (CRR MU). Informace o cizincích na území ČR byly čerpány z bulletinu č. 19 Mezinárodní pracovní migrace v ČR vydávaném Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV). 3.2.1 Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) publikuje již od roku 1990 měsíční a čtvrtletní statistiky podávající informace o trhu práce v ČR až do úrovně okresů. Od 1.1.1999 jsou některé údaje MPSV k dispozici také v elektronické podobě. Měsíční statistiky obsahují údaje o pracovní síle za územní jednotku o počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, včetně informací o skupinách uchazečů s horším uplatněním na trhu práce jako jsou osoby se zdravotním postižením (OZP) nebo absolventi a o počtu volných pracovních míst rovněž včetně specifikace pro OZP a absolventy. Čtvrtletní statistiky informují o struktuře uchazečů o zaměstnání 16

i volných pracovních míst. Do měsíčních statistik MPSV byly v roce 2004 zařazeny také údaje za jednotlivé obce (ekonomicky aktivní, počet uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti). Data MPSV byla v diplomové práci využita zejména při hodnocení vývoje trhu práce na Brněnsku v letech 1990 – 2005 a také při podrobnější analýze trhu práce na Brněnsku v roce 2006. Součástí databáze Ministerstva práce a sociálních věcí jsou také data GIS prostorové analýzy podávající informace o trhu práce až do úrovně jednotlivých obcí. Údaje o uchazečích a volných místech evidovaných úřady práce jsou uspořádány do 4 souborů označovaných jako tzv. GIS prostorová analýza 0 – 3. Poskytují informace o struktuře nezaměstnaných podle pohlaví, věku (pětileté věkové kategorie), vzdělání (kódy KKOV), klasifikace zaměstnanosti (KZAM-R) a délky evidence a v případě volných pracovních míst o struktuře dle vzdělání a klasifikace zaměstnanosti až do úrovně obcí resp. městských částí. Celkový počet absolutních ukazatelů, které poskytuje tato statistika, je 171, v případě relativních údajů pak 170. Lze tedy předpokládat, že právě tento soubor ukazatelů poskytuje vcelku objektivní pohled na situaci na trhu práce (Toušek, V., 2007). Pro účely této diplomové práce byly využity údaje za okresy Brno – město a Brno-venkov k 31.12.2005 a k 31.12.2006 a na základě těchto dat mohla být provedena analýza regionálních rozdílů na Brněnsku. 3.2.2 Průzkum zaměstnanosti Pro potřebu analýzy struktury zaměstnanosti v roce 2005 a 2006 byla v diplomové práci využita databáze výsledků dotazníkového šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji organizovaného úřady práce (ÚP) se sídlem v tomto kraji ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu (KÚ) Jihomoravského kraje. Pro potřeby diplomové práce byla využita pouze databáze za okresy Brno – město a Brno – venkov k 31.12.2005 a k 31.12.2006. Poslední dotazníkové šetření, prováděné již pátým rokem, bylo realizováno v lednu 2007. Šetření mělo upřesnit stávající databázi ekonomických subjektů, které působí na území Jihomoravského kraje. Dalším zpracováním bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity (CCR MU). Soubor oslovených firem vychází z monitoringu jednotlivých úřadů práce, z Registru ekonomických subjektů ČSÚ a vzhledem k tomu, že jsou oslovovány i společnosti, které na území kraje mají provozovnu, i když sídlo je umístěno jinde, využívá se rovněž internetová aplikace Registru živnostenského podnikání a také telefonního seznamu. Počet ekonomických subjektů, od nichž se vyplněné dotazníky vrátily na úřady práce a byly poskytnuty k dalšímu zpracování, postupně roste. Zatímco k 31.12.2003 bylo zpracováno 2 315 dotazníků, k 31.12.2006 to bylo již 2 924 dotazníků. Průzkum se soustředil především na subjekty s více než 20 zaměstnanci, ale stále více je i těch menších:

17

k 31.12.2003 tvořily firmy s více než 20 pracovníky téměř 90 % z celého souboru dotazníků, kdežto k 31.12.2006 již jen 77 % (Toušek, V. a kol., 2007). Před konečnou analýzou dotazníků získaných terénním šetřením musely proběhnout určité úpravy, a to v následujícím smyslu: • v případě, že na území okresu působil jeden subjekt, ale byly vyplněny dva či více dotazníků za jeho dílčí jednotky (stejné IČO), data z jednotlivých dotazníků byla sečtena (tato úprava se týkala např. Českých drah, bank, spořitelen), tzn. že počet dotazníků byl redukován, • v případě, že subjekt měl sídlo v okrese, ve kterém nikoho nezaměstnával a uvedl počet pracovníků, ale ne, ve kterém okrese pracují, byl dotazník vyřazen, • v případě, že byl dotazník na úřad práce vrácen, subjekt však na území okresu nikoho nezaměstnával ani k 31.12.2005 ani k 31.12.2006, byl dotazník rovněž vyřazen. 3.2.3 Data ze sčítání lidu, domů a bytů Dalším zdrojem podrobných dat je Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Toto sčítání je prováděno v periodě deseti let a poslední v ČR bylo realizováno v roce 2001. Sčítání lidu, domů a bytů organizuje Český statistický úřad ve spolupráci s krajskými úřady a obcemi a poskytuje informace o obyvatelstvu a domovním a bytovém fondu. Na základě údajů z toho sčítání byla v diplomové práci provedena analýza struktury zaměstnanosti podle odvětví národního hospodářství (NH) na Brněnsku v roce 2001. K podrobnější analýze struktury zaměstnanosti v roce 2001 byla využita rovněž data ze sčítání lidu o počtu vyjíždějících a dojíždějíc za prací. Metodika zjišťování těchto údajů je však odlišná od metodiky používané pro charakteristiku zaměstnanosti v roce 1989 (podnikové výkaznictví), proto nejsou příslušná data zcela srovnatelná., však pro naznačení změn ve struktuře zaměstnanosti na Brněnsku zcela dostačující. Došlo také ke změnám v klasifikaci ekonomické činnosti. Jednotná klasifikace národního hospodářství byla nahrazena Odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ) platnou od roku 1992. V roce 2001 zahrnoval primární sektor zemědělství včetně lesnictví a rybolovu. Část vodního hospodářství, odvětví, které bylo ještě v roce 1991 celé součástí priméru, se přesunulo do sekundéru (výroba a rozvod vody). Dalším příkladem změny bylo nově vzniklé odvětví služby pro podniky, jehož součástí je rovněž věda a výzkum, činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti. Příkladem změny v průmyslových odvětvích je výroba nábytku, která byla ve staré klasifikaci řazena do dřevozpracujícího průmyslu a dnes již patří do odvětví „ostatní zpracovatelský průmysl. Podobný případ nastal ve strojírenství, kde se řada provozů osamostatnila (slévárny, kovozpracující dílny) a byla převedena do odvětví hutnictví a kovozpracující průmysl (Palcrová, Š., 2007). 18

3.3 Metodika zpracování dat Základní metodou této diplomové práce je komparativní analýza. Při hodnocení zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou srovnávány jak časové, tak prostorové údaje. Nejčastěji jsou porovnávány údaje za region Brněnsko s údaji České republiky (ČR). Jsou však také zkoumány odlišnosti mezi centrem a jeho zázemím. Nejčastěji používanými ukazateli pro analýzu trhu práce jsou míra nezaměstnanosti (MN) a počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo (na 1 VPM). Ve způsobu výpočtu míry nezaměstnanosti docházelo během sledovaného období (1990 – 2006) k řadě změnám. Do konce února 1991 byla míra nezaměstnanosti počítána jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání z obyvatelstva produktivního věku. Protože obyvatelstvo v produktivním věku zahrnovalo i osoby nepracující v produktivním věku (př. studenti, invalidní důchodci), byla vykazovaná míra nezaměstnanosti nižší, než tomu bylo ve skutečnosti. Počet obyvatel v produktivním věku byl až o 15 % více než obyvatel ve stejné době ekonomicky aktivních. Jedním z návrhů jak upravit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti byl podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních bez pracujících důchodců a žen na mateřské a delší mateřské dovolené (Pitner, J., Toušek, V., 1993). V březnu 1991 došlo k významné změně způsobu výpočtu míry nezaměstnanosti a to tak, že se rovnala podílu uchazečů na obyvatelstvu zaměstnaném v národním hospodářství. Takto počítaná míra nezaměstnanosti se sice značně přiblížila skutečnosti, avšak pouze v údajích za celou ČR. V městských okresech (včetně Brna) ČR byla míra nezaměstnanosti ve skutečnosti vyšší než vykazovaná, neboť byla brána v úvahu i dojížďka za prací. Pracující člověk přispíval k pracovnímu potenciálu okresu, v němž pracoval, naopak nezaměstnaný člověk se musel registrovat v místě bydliště a ne v místě pracoviště. Zkreslena byla také míra nezaměstnanosti v tzv. venkovských okresech aglomerací (včetně okresu Brno – venkov), kde byla skutečná míra nezaměstnanosti naopak nižší než vykazovaná (Pitner, J., Toušek, V., 1993). V únoru 1992 zavedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí pojem disponibilní pracovní síla, která představovala součet zaměstnaných v národním hospodářství a registrovaných uchazečů bydlících v dané územní jednotce. Míra nezaměstnanosti se tedy rovnala podílu uchazečů o zaměstnání z této pracovní síly. Pro účely této práce byl v letech 1990 – 1994 jmenovatel vzorce pro výpočet míry nezaměstnanosti nahrazen hodnotou vycházející z přibližného průměru hodnot během tohoto období. Touto úpravou by se měla míra nezaměstnanosti v těchto letech více přiblížit skutečnosti. K zásadním úpravám způsobu výpočtu míry nezaměstnanosti došlo v dubnu roku 1994, kdy začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracovat s Českým statistickým úřadem. ČSÚ začal čtvrtletně poskytovat Správě služby zaměstnanosti MPSV údaje 19

potřebné k výpočtu míry nezaměstnanosti až do úrovně okresů – tzv. pracovní síla (za pomoci dat o ekonomicky aktivním obyvatelstvu ze sčítání 1991 a dat z výběrového šetření pracovních sil). Od dubna 1994 se tedy míra nezaměstnanosti rovnala podílu uchazečů zaměstnání z pracovní síly. Lze tedy říci, že tento výpočet již téměř odpovídal skutečnosti. K menší úpravě došlo v roce 1997, kdy byli z pracovní síly vyňaty osoby pobírající rodičovský příspěvek. Aby se metodika výpočtu míry nezaměstnanosti ještě více přiblížila metodice Mezinárodní organizace práce (ILO) došlo k 1.7.2004 k další úpravě. Mezi počet uchazečů o zaměstnání byli zahrnuti pouze dosažitelní uchazeči, tedy ti, kteří mohou do práce nastoupit téměř okamžitě po nabídnutí volného pracovního místa. Mezi nedosažitelné uchazeče patří ti, kteří jsou: • ve vazbě či ve výkonu trestu, • v pracovní neschopnosti, • na rekvalifikačních kurzech, • vykonávají krátkodobé zaměstnání, • pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené Tito uchazeči si podle metodiky ILO nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané. Míra nezaměstnanosti pracující s dosažitelnými uchazeči vykazuje nižší hodnoty než míra nezaměstnanosti dle staré metodiky zahrnující všechny uchazeče o zaměstnání, tedy metodiky před rokem 2004. Tento způsob výpočtu je použit k analýze trhu práce na Brněnsku v roce 2006. K analýze vývoje trhu práce na Brněnsku v letech 1990 – 2005 je kvůli srovnatelnosti dat používána ještě stará metodika zahrnující všechny uchazeče o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti městských částí Brna je z důvodu nedostupnosti údajů o pracovní síle počítána jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání a ekonomicky aktivních osob zjištěných ze sčítání lidu v roce 2001. Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti dle staré metodiky:

MN =

celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaní na ÚP ---------------------------------------------------------------------------- * 100 pracovní síla

20

Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti nové metodiky:

MN =

dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP ------------------------------------------------------------------ * 100 pracovní síla

Míra nezaměstnanosti různých skupin obyvatelstva se označuje jako specifická míra nezaměstnanosti. Vypočítá se podílem počtu uchazečů z určité skupiny obyvatelstva (př. věkové skupiny) a pracovní síly téže skupiny obyvatelstva. V diplomové práci je používána míra nezaměstnanosti žen. Díky nedostupnosti informací o počtu ženské pracovní síly byly hodnoty převzaty ze statistik Správy služeb zaměstnanosti MPSV. Dalším využívaným ukazatelem z řad míry nezaměstnanosti je míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN), která je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců. Vzorec pro výpočet dlouhodobé nezaměstnanosti:

uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP déle než 12 měsíců MDN = ----------------------------------------------------------------------------------- *100 pracovní síla

Ukazatel, který při hodnocení trhu práce zohledňuje aktuální nabídku volných pracovních míst, je ukazatel „počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo“. Jak je zřejmé z názvu, ukazatel se vypočítá jako poměr počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst v daném území ke konci sledovaného období. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je situace na trhu práce méně příznivá. Pro charakterizování míry specializace jednotlivých sektorů národního hospodářství resp. odvětví byl použit ukazatel index specializace. Vypočítá se jako poměr podílu daného odvětví na celkové zaměstnanosti okresu resp. území k podílu tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v České republice. Vyšší míru specializace vykazují odvětví, jejichž index specializace je vyšší než 1,0.

21

Vzorec pro výpočet indexu specializace: O ij IS =

∑O

ij

Oi ∑ Oi

,

kde Oij je počet zaměstnanců v i-tém odvětví v okrese resp. na Brněsku j, ΣOij je celkový počet zaměstnaných v okrese resp. na Brněnsku, Oi je počet zaměstnaných v i-tém odvětví v ČR a ΣOi je celkový počet zaměstnaných v ČR.

Dalším indexem charakterizujícím změny mezi jednotlivými roky je index růstu. Když je hodnota indexu vyšší než 100 % znamená to, že se např. počet pracovníků daného odvětví meziročně zvýšil, pokud je index menší než 100 % počet pracovníků daného odvětví se meziročně snížil.

Vzorec pro výpočet indexu růstu:

IN =

Z j ,t 2 Z j , t1

× 100 (%)

kde IN je index růstu daného ukazatele Z (např. počet pracovníků) v území j v roce t2 ve srovnání s rokem t1 v procentech.

22

4 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU DO ROKU 2005 4.1 Transformace trhu práce Ekonomika konce 80. let se vyznačovala nízkou produktivitou práce související s přezaměstnaností, která byla typická pro centrálně plánovanou ekonomiku. Zastánci centrálního řízení tvrdili, že právě vysoká míra zaměstnanosti a neexistující nezaměstnanost jsou hlavními výhodami centrálně plánované ekonomiky (CPE) oproti tržnímu systému hospodářství. Zdali však tento fakt lze považovat za výhodu bylo otázkou diskuze, neboť statisticky sice nezaměstnanost neexistovala a všichni, kdo mohli pobírat mzdu, ji pobírali, avšak z ekonomického hlediska lze jen těžko hovořit o plné zaměstnanosti. Ne všichni pracovníci odváděli tak kvalitní práci a s takovou intenzitou, aby výsledek jejich práce byl adekvátní mzdě, která jim náležela. Daná produkce by byla zřejmě dosažena i s menším počtem pracovníků. Otevřená nezaměstnanost byla tedy nahrazena tzv. skrytou nezaměstnaností a teoreticky by se dalo říci, že místo podpory v nezaměstnanosti byla vyplácena mzda. Bylo třeba zahájit řadu ekonomických reforem, avšak názory na to, jak konkrétně by měly probíhat, se lišily. Bylo však jasné, že je třeba vytvořit standardní tržní hospodářský systém s uvolněným trhem práce, ve kterém hraje velkou roli soukromé vlastnictví (Jonáš, J., 1997). Bylo prognózováno, že po zahájení ekonomických reforem dojde ke snížení produkce, zvýšení cen a také k nárůstu nezaměstnanosti. Téměř ve všech bývalých zemích CPE se nezaměstnanost opravdu zvýšila avšak překvapivě Česká republika tento markantní vzestup neznamenala. V roce 1990 byla míra nezaměstnanosti v ČR 0,7 %, v roce 1991 sice nepatrně stoupla (4,1 %), ale v dalších pěti letech nepřekročila hranici 4 %. J. Jonáš ve své publikaci uvádí, že ač byly trhy práce východoevropských ekonomik vystaveny v podstatě stejnému mechanismu působení, mezi trhy práce těchto ekonomik existovaly před zahájením reforem určité rozdíly. Jednak se vyznačovaly odlišným podílem zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti, jednak odlišnou kvalifikační strukturou pracovní síly, ČR měla poměrně příznivou vzdělaností strukturu obyvatelstva. Během transformace došlo ke snížení počtu pracujících, jak v celé České republice, tak na Brněnsku. Bylo potřeba zlikvidovat tzv. sociální zaměstnanost, což mělo za následek, že některé skupiny obyvatelstva jako např. důchodci, ženy v domácnosti,

či zdravotně postižení byly zařazeny do skupiny ekonomicky neaktivních osob. Ke snižování zaměstnanosti přispívaly zvýšené nároky na produktivitu práce a rovněž probíhající privatizace realizovaná prostřednictvím ne vždy vhodně zvolených metod, což se také odrazilo na úbytku pracovníků v průmyslu na Brněnsku. (Palcrová, Š., 2007).

23

4.2 Vývoj nezaměstnanosti na Brněnsku v letech 1990 – 2005 Během sledovaného období došlo ve vývoji trhu práce na Brněnsku k mnoha změnám. Tab. 1 – 4 zobrazují vývoj základních charakteristik a ukazatelů jako jsou uchazeči o zaměstnání, míra nezaměstnanosti, počet volných pracovních míst a počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo (1 VPM). Tab. 1: Počet neumístěných uchazečů na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Neumístění uchazeči Brno - město Brno - venkov Brněnsko 1 529 391 1 920 1990 6 141 2 796 8 937 1991 3 610 1 746 5 356 1992 3 584 1 834 5 418 1993 3 358 1 519 4 877 1994 3 217 1 452 4 669 1995 3 947 1 946 5 893 1996 6 835 2 698 9 533 1997 11 996 4 305 16 301 1998 16 403 5 592 21 995 1999 16 141 5 119 21 260 2000 16 934 5 516 22 450 2001 19 892 6 702 26 594 2002 21 153 6 966 28 119 2003 20 890 6 582 27 472 2004 19 773 6 452 26 225 2005 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Roky

ČR 39 379 221 749 134 788 185 216 166 480 153 041 186 339 268 902 386 918 487 623 457 369 461 923 514 435 542 420 541 675 510 416

Tab. 2: Míra nezaměstnanosti na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Roky

Brno - město

Míra nezaměstnanosti* [%] Brno - venkov Brněnsko

0,8 0,5 0,7 1990 3,1 3,7 3,2 1991 1,8 2,3 1,9 1992 1,8 2,4 2,0 1993 1,6 2,1 1,8 1994 1,6 1,9 1,7 1995 2,0 2,5 2,1 1996 3,4 3,5 3,5 1997 6,0 5,6 5,9 1998 8,1 7,2 7,8 1999 7,9 6,7 7,6 2000 8,6 7,2 8,2 2001 10,0 8,7 9,7 2002 10,9 8,6 10,2 2003 10,5 7,9 9,7 2004 9,8 7,4 9,1 2005 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, * vlastní výpočty dle staré metodiky

24

ČR 0,7 4,1 2,6 3,5 3,3 3,0 3,6 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 10,1 9,4

Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo na Brněnsku během sledovaného období na konci roku 2003, ve stejném roce byla také nejvyšší hodnota míry nezaměstnanosti. Nejvíce uchazečů na 1 VPM připadalo na konci roku 1999 a nejvíce VPM bylo zaznamenáno v roce 1990. Tab. 3: Volná pracovní místa na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Volná pracovní místa (VPM) Brno - město Brno - venkov Brněnsko 3 811 693 4 504 1990 2 822 104 2 926 1991 1 991 495 2 486 1992 1 529 687 2 216 1993 2 674 716 3 390 1994 2 369 974 3 343 1995 2 290 872 3 162 1996 1 560 674 2 234 1997 475 435 910 1998 559 291 850 1999 1 278 364 1 642 2000 1 421 394 1 815 2001 782 615 1 397 2002 816 384 1 200 2003 1 099 609 1 708 2004 2 696 779 3 475 2005 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Roky

ČR 57 616 48 402 79 422 53 938 75 936 88 047 83 976 62 984 37 641 35 117 52 060 52 084 40 651 40 188 51 203 52 164

Tab. 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Brno - město Brno - venkov Brněnsko 0,4 0,6 0,4 1990 2,2 26,9 3,1 1991 1,8 3,5 2,2 1992 2,3 2,7 2,4 1993 1,3 2,1 1,4 1994 1,4 1,5 1,4 1995 1,7 2,2 1,9 1996 4,4 4,0 4,3 1997 25,3 9,9 17,9 1998 29,3 19,2 25,9 1999 12,6 14,1 12,9 2000 11,9 14,0 12,4 2001 25,4 10,9 19,0 2002 25,9 18,1 23,4 2003 19,0 10,8 16,1 2004 7,3 8,3 7,5 2005 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR , vlastní výpočty Roky

25

ČR 0,7 4,6 1,7 3,4 2,2 1,7 2,2 4,3 10,3 13,9 8,8 8,9 12,7 13,5 10,6 9,8

Na základě sledovaných ukazatelů byl vývoj trhu práce rozdělen do čtyř etap. První etapa 1990 – 1993 zachycuje období recese po prvních transformačních změnách. Následující etapa 1993 – 1997 by se dala označit jako období stabilizace trhu práce. Třetí etapa 1997 – 2000 je obdobím opětovné recese, poslední čtvrtá etapa zahrnuje změny na trhu práce mezi roky 2000 – 2005. Podobné rozdělení vývoje české ekonomiky použil V. Spěváček ve své publikaci z roku 2002. Zdrojem dat pro vytvoření obr. 1 – 26 je Správa Služeb zaměstnanosti MPSV, míra nezaměstnanosti a počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo jsou prezentovány na základě vlastních výpočtů.

4.2.1 Období 1990 – 1993 – 1. etapa Typickým rysem tohoto období byl proces deindustrializace a s tím spojená mobilita pracovní síly mezi sektory národního hospodářství zejména ze sekundárního sektoru do sektoru služeb. Vše souviselo s restriktivní politikou, prohlubováním odbytové krize, nevyjasněností výrobních programů a platební neschopností podniků (Toušek, V., Hrabcová, M., 2000). Nárůst počtu zaměstnaných v terciárním sektoru byl mnohdy podpořen organizačními meziodvětvovými změnami, které souvisely s osamostatněním některých provozů zajišťujících jinou činnost než hlavní. Příkladem mohou být zaměstnanci stravovacího zařízení, které bylo součástí průmyslového podniku. Zaměstnanci původně řazení do sekundárního sektoru byli po osamostatnění zařízení řazeni do terciárního sektoru. K samotnému zeštíhlování podniků o výrobní dělníky došlo až v roce 1991, což se výrazně projevilo na míře nezaměstnanosti jak na Brněnsku, tak v celé ČR (Kunc, J., 1999). Obr. 1, 2: Počet uchazečů a počet VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 1993.

Brněnsko

ČR

10000

250000

8000

200000

6000

150000

4000

100000

2000

50000

0

0 1990

1991

1992

1993

1990

Roky Počet uchazečů

1991

1992

1993

Roky Počet uchazečů

Počet VPM

Obr. 1

Obr. 2

26

Počet VPM

Díky vysoké míře specializace a velké územní koncentraci průmyslu v centru Brna došlo k markantnímu úbytku zaměstnanců v průmyslových odvětvích. Byl zaznamenán pokles pracovníků až o polovinu. Počet neumístěných uchazečů na Brněnsku se během roku 1991 zvýšil o více než 7 tis. osob a počet volných pracovních míst klesl o více než 1,5 tis. (obr. 1). V následujících dvou letech se situace zlepšila. Počet volných pracovních míst sice nadále klesal, ale počet neumístěných uchazečů se o více než třetinu snížil.

5,0

Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnanosti [%]

Obr. 3, 4: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1990 – 1993.

4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1990

1991

1992

1993

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1990

1991

Roky Brněnsko

1992

1993

Roky ČR

Brněnsko

Obr. 3

ČR

Obr. 4

Míra nezaměstnanosti na Brněnsku se z hodnoty 0,7 % v roce 1990 zvýšila na hodnotu 3,2 % v roce 1991, došlo tedy k nárůstu o 2,3 procentní body. Na konci roku 1991 na jedno volné pracovní místo připadali 3,1 uchazeči (obr. 4). V následujících letech se situace zlepšila, míra nezaměstnanosti poklesla a i přes nepatrné zvýšení v roce 1993 nepřekročila 2 %. Snížil se rovněž počet uchazečů na volné pracovní místo až na hodnotu 2,2. O rok později hodnota ukazatele v důsledku poklesu volných pracovních míst mírně vrostla. Průběh vývoje míry nezaměstnanosti v ČR měl ve srovnání s Brněnskem podobný, snad více dynamičtější charakter. Ač na konci roku 1990 byla hodnota míry nezaměstnanosti v ČR i na Brněnsku stejná, v průběhu dalších let míra nezaměstnanosti v ČR rostla rychlejším tempem a pod úroveň Brněnska se už nedostala. Dynamičtěji se v ČR měnil i počet uchazečů na volné pracovní místo. Po razantním zvýšení v roce 1991, došlo v roce 1992 k výraznému poklesu, a to na 1,7 uchazečů na 1 VPM, což bylo méně než na Brněnsku. O rok později se hodnota ukazatele opět zvýšila.

27

Obr. 5, 6: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM v okresech Brno – město a Brno – venkov v letech 1990 – 1993. 30,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnaosti [%]

4,0 3,0 2,0 1,0

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

0,0 1990

1991

1992

1990

1993

1991

1993

Roky

Roky Brno - město

1992

Brno - město

Brno - venkov

Obr. 5

Brno - venkov

Obr. 6

Jak je patrné z obr. 5 míra nezaměstnanosti měla v Brně i v zázemí podobný vývojový trend, avšak od roku 1991 přesahovaly hodnoty zázemí hodnoty města. Největší rozdíly mezi Brnem a zázemím se projevily v roce 1991 v ukazateli počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Celkový počet uchazečů v zázemí se zvýšil téměř 7x a zároveň došlo k výraznému poklesu volných pracovních míst. Na konci tohoto roku připadalo v zázemí Brna na jedno volné pracovní místo 26,9 uchazečů. V následujících letech se situace opět srovnala (obr. 6). Vývoj zázemí Brna měl v některých směrech odlišný charakter než samotné město. Ačkoliv průmyslová odvětví zaznamenala ztrátu velkého počtu zaměstnanců, snad díky nižšímu stupni industrializace, nebyl tento pokles tak markantní jako v případě Brna. Velkou roli v zázemí Brna hrálo zemědělství. Po transformaci se muselo zemědělství přizpůsobit novým sociálně ekonomickým podmínkám. Změnily se majetkoprávní vztahy a půda i zemědělský majetek byly restituovány. Počet zaměstnanců se snížil a začaly se prohlubovat mzdové rozdíly mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími národního hospodářství. Ke snížení přispěla zejména likvidace sociální zaměstnanosti, neboť byla potřeba zvýšit produktivitu práce. Po transformaci zemědělských družstev a privatizace státních statků se situace mírně stabilizovala, pokles pracovníků byl pozvolnější. I když došlo k úbytku pracovníků, zemědělství v okrese Brno – venkov mělo stále významné postavení (Věžník, A., 2000).

28

4.2.2 Období 1993 – 1997 – 2. etapa V první polovině této etapy se situace na Brněnsku díky makroekonomické stabilitě v ČR, ale také díky přizpůsobování podniků novým tržním podmínkám zlepšovala a stabilizovala. Pokles počtu uchazečů doprovázel vzestup počtu volných pracovních míst. Situace se změnila v roce 1996, kdy se počet uchazečů o zaměstnání začal výrazněji zvyšovat souběžně s poklesem počtu volných pracovních míst. Na konci roku 1997 bylo na Brněnsku evidováno 9,5 tis. nezaměstnaných a 2,2 tis. volných pracovních míst. Zvyšovat se začala i míra nezaměstnanosti a v roce 1997 dosahovala hodnoty 3,5 %. V tomto období byla propuštěna řada pracovníků velkých průmyslových podniků, v nichž proběhla neúspěšná, či nedokončená privatizace. Ve velké míře se ocitli na úřadě práce, neboť terciární sektor již nebyl schopen takové množství pracovníků absorbovat (Palcrová, Š., 2007). Obr. 7, 8: Počet uchazečů a VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1993 – 1997.

Brněnsko

ČR

10000

300000

8000

250000 200000

6000

150000 4000

100000

2000

50000

0

0 1993

1994

1995

1996

1993

1997

1995

Roky Počet uchazečů

Roky Počet uchazečů

1994

Počet VPM

Obr. 7

1996

1997

Počet VPM

Obr. 8

Míra nezaměstnanosti se na Brněnsku během počátku této etapy pohybovala do 2 % a stejně tak počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo nepřekročil hranici 2. Zlom nastal v roce 1996, kdy se míra nezaměstnanosti začala pomalu zvyšovat a na konci roku 1997 již dosahovala hodnoty 3,5 % (obr. 9). Ve stejném roce připadali na jedno volené pracovní místo 4,3 uchazeči (obr. 10). Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR probíhal v podobném duchu, tedy trend byl zachován, jen hodnoty byly vyšší než na Brněnsku. Na konci roku 1993 byla míra nezaměstnanosti v ČR 3,5 %, v průběhu této etapy klesla na 3 % a na konci roku 1997 již dosahovala hodnoty 5,2 %. Počet uchazečů připadajících na 1 VPM byl na počátku tohoto období vyšší než v Brně a zázemí, však v závěru etapy se situace srovnala a na jedno volné pracovní místo připadal v ČR i na Brněnsku stejný počet uchazečů. 29

6,0

5,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnanosti [%]

Obr. 9, 10: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1993 – 1997.

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

1993

1994

1995

1996

1997

1993

1994

Roky

1996

1997

Roky ČR

Brněnsko

1995

ČR

Brněnsko

Obr. 9

Obr. 10

Obr. 11, 12 znázorňují vztah mezi Brnem a jeho zázemím v druhé etapě vývoje. Míra nezaměstnanosti zázemí opět kopírovala průběh míry nezaměstnanosti centra avšak ve vyšších hodnotách a až v závěru etapy se tyto hodnoty vyrovnaly. Rok 1997 byl posledním rokem, kdy byla míra nezaměstnanosti v okrese Brno – venkov vyšší než v Brně. Z ukazatele počtu uchazečů na 1 VPM je patrný do jisté míry odlišný vývoj situace v Brně a situace v jeho zázemí. V Brně byl prudší pokles ukazatele následován vzestupem již v průběhu roku 1995, zatímco v zázemí Brna se hodnota ukazatele začala zvyšovat až o rok později. Na konci roku 1997 připadalo v Brně na 1 VPM 4,4 uchazečů,

čímž se jádro dostalo nad úroveň svého zázemí (4,0 uchazeči/1 VPM). Obr. 11, 12: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM v okresech Brno - město a Brno - venkov v letech 1993 – 1997. 5,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnaosti [%]

4,0 3,0 2,0 1,0

4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

0,0 1993

1994

1995

1996

1993

1997

1994

1996

1997

Roky

Roky Brno - město

1995

Brno - město

Brno - venkov

Obr. 11

Brno - venkov

Obr.12

30

4.2.3 Období 1997 – 2000 – 3. etapa Období mezi roky 1997 – 1999 bývá označováno jako fáze hospodářské recese, která byla provázena finanční a měnovou krizí, což mělo neblahý dopad i na trh práce v oblasti Brněnska. Během tohoto období se začal výrazně zvyšovat počet nezaměstnaných (obr. 13), za první tři roky této etapy se zvýšil téměř o 12,5 tis. Ve stejné době klesl počet volných pracovních míst o 1,4 tis až na 850 míst. V roce 2000 se situace změnila k lepšímu, pokles počtu uchazečů byl doprovázen růstem počtu pracovních míst až na dvojnásobek hodnoty roku 1999. Vývoj počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst měl v ČR podobný průběh jako na Brněnsku (obr. 14). Obr. 13, 14: Počet uchazečů a VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1997 – 2000.

Brněnsko

ČR 500000

25000

400000

20000

300000

15000

200000

10000 5000

100000

0

0 1997

1998

1999

1997

2000

1998

1999

2000

Roky

Roky Počet uchazečů

Počet uchazečů

Počet VPM

Obr. 13

Počet VPM

Obr. 14

Obr. 15, 16: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM na Brněnsku a v ČR v letech 1997 – 2000. 30,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnanosti [%]

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

1997

1998

1999

2000

1997

Roky Brněnsko

1998

1999

2000

Roky ČR

Brněnsko

Obr. 15

Obr. 16

31

ČR

Míra nezaměstnanosti na Brněnsku se od počátku etapy zvýšila z 3,5 % na 7,8 % v roce 1999. Ve stejném roce na jedno volné pracovní místo připadalo 25,9 uchazečů. V roce 2000 se situace zlepšila ve všech ohledech. Díky snížení počtu uchazečů klesla i míra nezaměstnanosti v regionu. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se z hodnoty 25,9 snížil na 12,9 uchazečů. Tento pokles však byl spíše jen odrazovým můstkem pro další zvyšování nezaměstnanosti v následujících letech. Ve srovnání s ČR se projevovaly diferenciace zejména v počtu uchazečů na volné pracovní místo. Průběh hodnoty ukazatele na Brněnsku byl během této etapy výrazně vyšší než v ČR. V roce 1999 se rozdíl prohloubil až na 12 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla maxima 9,4 % v roce 1999. Obr. 17, 18: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM v okresech Brno – město a Brno – venkov v letech 1997 – 2000. 30,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnaosti [%]

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

0,0 1997

1998

1999

1997

2000

1998

2000

Roky

Roky Brno - město

1999

Brno - město

Brno - venkov

Obr. 17

Brno - venkov

Obr. 18

Od roku 1997 se míra nezaměstnanosti v samotném Brně zvyšovala rychlejším tempem než v jeho zázemí (obr. 17). V roce 1999, kdy byla míra nezaměstnanosti nejvyšší, se hodnoty mezi okresy lišily o 0,9 procentního bodu. I přes snížení v následujícím roce se tento rozdíl stále více prohluboval. Ještě markantnější rozdíly jsou sledovatelné ve vývoji počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo (obr. 18), kdy v Brně začal tento počet v roce 1997 prudce narůstat a na konci roku 1999 připadalo na 1 VPM 29,3 uchazečů, což bylo výrazně více, než v zázemí Brna, kde vzestup probíhal pozvolněji a počet uchazečů na 1 VPM nepřekročil hranici 20. Po prudkém vzestupu následoval v roce 2000 prudký pokles a počet uchazečů na 1 VPM se v Brně snížil pod úroveň jeho zázemí.

32

4.2.4 Období 2000 – 2005 – 4. etapa Po mírném zlepšení v roce 2000 se také díky ekonomickým problémům českého hospodářství situace na trhu práce v Brně a zázemí i v ČR opět zhoršila. Počet uchazečů rostl až do roku 2003, kdy bylo na Brněnsku registrováno rekordních více než 28 tis. uchazečů (obr. 19), tedy od roku 2000 se počet zvýšil téměř o 7 tis. osob. Zároveň došlo k poklesu počtu pracovních míst, avšak minima z roku 1999 dosaženo nebylo. Nejméně volných pracovních míst této etapy bylo evidováno v roce 2003, a to 1,2 tis. (obr. 19). Situace se začala zlepšovat až v roce 2004. Počet uchazečů se postupně snižoval a na konci roku 2005 bylo mezi nezaměstnanými 26,2 tis. a na základě vyvíjející se situace se mohl předpokládat další pokles. Počet volných pracovních míst od roku 2004 rostl a na konci roku 2005 bylo registrováno necelé 3,5 tis. volných pracovních míst. Obr. 19, 20: Počet uchazečů a VPM na Brněnsku a v ČR v letech 2000 – 2005.

Brněnsko

ČR

30000

600000

25000

500000

20000

400000

15000

300000

10000

200000

5000

100000

0

0 2000 2001 2002

2003 2004 2005

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Roky Počet uchazečů

Roky Počet uchazečů

Počet VPM

Obr. 19

Počet VPM

Obr.20

Růst počtu VPM byl však značně ovlivněn změnou zákona v říjnu 2004 (č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti), kdy došlo k významným změnám v povinnosti získávání pracovního povolení pro cizince. Dle § 89 musí pro svoji činnost pracovní povolení nově získat také cizinci ze zemí mimo EHP a Švýcarsko působící na území ČR v roli společníků či statutárního orgánu obchodní společnosti nebo člena družstva při plnění běžných úkolů. Vzhledem k tomu, že je tudíž nutno nahlásit tyto pozice společníků a družstevníků na úřadě práce jako volná místa, projevila se v praxi účinnost § 89 výrazným zvýšením nabídky volných pracovních míst v evidenci úřadů práce, a to od prosince 2004. Ve skutečnosti se však o typická volná pracovní místa nejedná, neboť zaměstnavatelé v těchto případech pouze žádají o povolení na již obsazená pracovní místa (fáze probíhající v prosinci 2004 a v lednu 2005) nebo na místa sice nová, ale určená

33

výhradně pro cizince z tzv. třetích zemí v postavení společníka či družstevníka (zbývající část roku 2005). Přínosem by mělo být větší podchycení cizinců působících na území ČR než dříve (Toušek, V. a kol., 2007). Míra nezaměstnanosti v první polovině této etapy rostla a v roce 2003 dosahovala hodnoty 10,2 %, čímž se dostala těsně pod úroveň ČR (10,3 %) a zároveň dosáhla maximální hodnoty během celého sledovaného období (obr. 21). S výrazným poklesem počtu volných pracovních míst se počet uchazečů na Brněnsku připadajících na jedno volné pracovní místo zvýšil z původní hodnoty 12,9 v roce 2000 na 23,4 na konci roku 2003 (obr. 22). Ve stejném roce v ČR připadalo na jedno volné pracovní místo 13,5 uchazečů, Brněnsko se tedy pohybovalo výrazně nad průměrem ČR. V následujících letech se tento nepříznivý vývoj pozastavil a situace na trhu práce se začala pomalu zlepšovat. Míra nezaměstnanosti klesla na 9,1 % na konci roku 2005 a počet uchazečů se ve stejném roce snížil na třetinu hodnoty z roku 2003. Ve srovnání s ČR bylo zlepšení situace na Brněnsku výraznější a na konci roku 2005 byly hodnoty míry nezaměstnanosti i počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo pod úrovní ČR. Obr. 21, 22: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM na Brněnsku a v ČR v letech 2000 – 2005. 25,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnanosti [%]

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

0,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Roky Brněnsko

Roky Brněnsko

ČR

Obr. 21

ČR

Obr. 22

Při srovnání Brna se svým zázemím je zřejmé, že vývoj nezaměstnanosti se během poslední etapy v některých bodech lišil (obr. 23). Míra nezaměstnanosti sice začala stoupat zároveň, ale v zázemí Brna gradovala již v roce 2002 a v následujících letech už jen klesala. Brno dosáhlo nejvyšší hodnoty v roce 2003, kdy se přiblížilo k hranici 11 % a tím celou situaci na Brněnsku značně ovlivnilo. Odlišný průběh byl zaznamenán i u počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zatímco v Brně se hodnota ukazatele začala zvyšovat již v roce 2002, ve stejném roce tento ukazatel v zázemí Brna poklesl. Otevřely 34

se tak pomyslné nůžky mezi jádrem a jeho zázemím až na rozdíl 14,5 uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. V dalších letech se tento rozdíl snižoval a na konci roku 2005 se Brno dostalo počtem 7,3 uchazečů na jedno volné pracovní místo pod úroveň svého zázemí (obr. 24). Obr. 23, 24: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 VPM v okresech Brno – město a Brno – venkov v letech 2000 - 2005. 30,0 Počet uchazečů na 1 VPM

Míra nezaměstnaosti [%]

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Roky Brno - město

Roky Brno - město

Brno - venkov

Obr. 23

Brno - venkov

Obr. 24

Všechny sledované charakteristiky zaznamenaly během období 1990 – 2005 značné změny. Míra nezaměstnanosti Brněnska se po celé sledované období pohybovala pod úrovní ČR. Hodnotě ČR se přiblížila pouze v roce 2003, kdy dosáhla maxima za sledované období. Vývoj počtu volných pracovních míst měl v Brně a jeho zázemí dynamičtější charakter, od kterého se odvíjel i počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. V prvních dvou etapách vývoje se hodnota ukazatele regionu pohybovala pod úrovní ČR. V následujících dvou etapách naopak vykazovala vyšší hodnoty než ČR. Stav trhu práce na Brněnsku na konci roku 2005 napovídal, že v následujícím roce bude situace stále více příznivá.

35

5 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU V ROCE 2006 Se zlepšením ekonomiky ČR v poslední době se také zlepšila situace na trhu práce na Brněnsku. Míra nezaměstnanosti se v roce 2006 oproti předchozímu roku opět snížila, pokračoval také pokles počtu uchazečů doprovázený růstem počtu volných pracovních míst, což vedlo ke snížení počtu uchazečů připadajících na volné pracovní místo. Počet uchazečů o zaměstnání se na Brněnsku během roku 2006 postupně snižoval. Mírný nárůst zřejmě související i s přílivem čerstvých absolventů do evidence úřadu práce nastal v letních měsících. Přes zvýšení počtu uchazečů v červenci pokračovala klesající tendence až do listopadu. V prosinci došlo opět k mírnému zvýšení a mezi nezaměstnanými bylo necelých 22,7 tis. osob, což znamená meziroční pokles o více než 3,7 tis. uchazečů. Meziroční pokles byl zaznamenán také na úrovni ČR, počet uchazečů se poprvé od roku 2001 dostal pod hranici půl milionu. Tab. 5: Počet uchazečů na Brněnsku a v ČR v průběhu roku 2006. Měsíce

Neumístění uchazeči Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

ČR

leden

19 869

6 610

26 479

531 235

únor

19 750

6 570

26 320

531 235

březen

19 387

6 314

25 701

514 759

duben

18 880

6 017

24 897

486 163

květen

18 455

5 826

24 281

463 042

červen

18 198

5 643

23 841

451 106

červenec

18 648

5 783

24 431

458 270

srpen

18 536

5 870

24 406

458 729

září

18 199

5 948

24 147

454 182

říjen

17 572

5 683

23 255

439 788

listopad

17 035

5 456

22 491

432 573

17 078 5 571 prosinec Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006

22 649

448 545

S vývojem počtu uchazečů o zaměstnání se na Brněnsku také vyvíjela míra nezaměstnanosti (tab. 6). V první polovině roku poklesla z 8,5 % v lednu na 7,6 %, v červnu. V letních měsících se nepatrně zvýšila, avšak hranici 8 % již nepřekročila. Nejnižší hodnoty dosáhla v listopadu 2006 a po mírném zvýšení v prosinci byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2006 7,2 %. Při srovnání s ČR je zřejmé, že ač byla míra nezaměstnanosti na počátku roku vyšší než na Brněnsku, rozdíly se srovnaly v letních měsících. Důvodem je sezónní zaměstnanost např. ve stavebnictví, nebo cestovním ruchu, která však na samotné Brněnsko nemá tak výrazný vliv jako v jiných částech republiky. Od června, kdy se míra nezaměstnanosti ČR snížila na 7,9 %, se již do konce roku nad 8 % nedostala. 36

Tab. 6: Míra nezaměstnanosti na Brněnsku a v ČR v průběhu roku 2006. Měsíce

Brno - město

Míra nezaměstnanosti [%] Brno - venkov Brněnsko

ČR

leden

9,1

6,9

8,5

9,2

únor

9,1

6,8

8,4

9,1

březen

8,9

6,5

8,2

8,8

duben

8,7

6,2

7,9

8,3

květen

8,5

6,0

7,7

7,9

červen

8,4

5,8

7,6

7,7

červenec

8,6

6,0

7,9

7,9

srpen

8,6

6,2

7,9

7,9

září

8,4

6,2

7,7

7,8

říjen

8,0

5,8

7,3

7,4

listopad

7,8

5,5

7,1

7,3

7,2

7,7

7,9 5,7 prosinec Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006; vlastní výpočty

Tab. 7: Počet volných pracovních míst na Brněnsku a v ČR v průběhu roku 2006. Měsíce

Brno - město

Volná pracovní místa Brno - venkov Brněnsko

ČR

leden

3 364

909

4 273

59 359

únor březen duben květen červen

3 833 3 949 3 387 4 081 4 329

1 141 1 177 1 229 1 184 1 266

4 974 5 126 4 616 5 265 5 595

66 487 70 473 74 148 80 902 85 945

3 107 1 245 červenec 3 767 1 240 srpen 2 943 1 280 září 3 240 1 380 říjen 2 948 1 607 listopad 2 306 1 650 prosinec Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006

4 352 5 007 4 223 4 620 4 555 3 956

88 217 94 217 97 543 10 1139 98 966 93 425

Na Brněnsku se v roce 2006 se oproti předešlému roku průměrný počet pracovních míst zvýšil. Během roku byl vývoj volných pracovních míst značně kolísavý. Nejvyšší počet volných pracovních míst (tab. 7) byl evidován v červnu, a to přes 5,5 tis. Nejnižší počet byl zaznamenán v prosinci, kdy se dostal pod hranici 4 tis. míst. I přes tuto nižší hodnotu se v prosinci 2006 ve srovnání s prosincem 2005 počet volných pracovních míst zvýšil téměř o 500. Výrazný vliv na rostoucí počet pracovních míst, avšak v menší míře než v předešlém roce, má stále zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. zmiňovaný v předchozí kapitole. V ČR byl průběh vývoje počtu volných pracovních míst v republice plynulejší a stoupal až do října. V zimních měsících došlo k poklesu, ale oproti prosinci 2005 se počet volných pracovních míst zvýšil téměř o 43 tis. 37

Tab. 8: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na Brněnsku a v ČR v průběhu roku 2006. Měsíce

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

ČR

leden

5,9

7,3

6,2

8,9

únor

5,2

5,8

5,3

8,0

březen

4,9

5,4

5,0

7,3

duben

5,6

4,9

5,4

6,6

květen

4,5

4,9

4,6

5,7

červen

4,2

4,5

4,3

5,2

červenec

6,0

4,6

5,6

5,2

srpen

4,9

4,7

4,9

4,9

září

6,2

4,6

5,7

4,7

říjen

5,4

4,1

5,0

4,3

listopad

5,8

3,4

4,9

4,4

5,7

4,8

7,4 3,4 prosinec Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006; vlastní výpočty

Díky stále rostoucímu počtu volných pracovních míst se na Brněnsku hodnota ukazatele počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo držela na poměrně nízkých hodnotách. Nejvíce uchazečů (6,2) na 1 VPM připadalo v lednu a v průběhu roku nebyla hranice 6 uchazečů již překročena. Nejnižší hodnota ukazatele byla zaznamenána v červnu, kdy na jedno volné pracovní místo připadalo 4,3 uchazečů. Ve srovnání s ČR se Brněnsko pohybovalo na nižších hodnotách až do srpna, kdy se situace srovnala a hodnoty ukazatele na Brněnsku byly až do konce roku vyšší než v ČR. Celkový průběh vývoje hodnoty ukazatele byl v ČR opět plynulejší, postupný pokles trvající do října byl následován nepatrným vzestupem v zimních měsících, oproti tomu na Brněnsku hodnota ukazatele během roku značně kolísala v závislosti na počtu volných pracovních míst. Rozdíly mezi Brnem a zázemím se projevily zejména ve vývoji počtu volných pracovních míst a tedy i v hodnotách ukazatele „počet uchazečů na jedno volné pracovní místo“. Zatímco počet volných pracovních míst v zázemí Brna až na drobnější výkyvy v květnu a letních měsících až do konce roku stoupal, počet volných pracovních míst v samotném městě se v průběhu roku neustále měnil a ve výsledku měl spíše klesající tendenci (obr. 25). Stejný průběh měl tedy i počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. V zázemí Brna se ukazatel během roku značně snížil a v prosinci na jedno volné pracovní místo připadalo pouze 3,4 uchazečů, zatímco v Brně ve stejném měsíci 7,4 uchazečů. Počet uchazečů a míra nezaměstnanosti měla jak v Brně, tak v zázemí podobný vývojový trend, jen zázemí Brna se pohybovalo v nižších hodnotách, proto také nejsou grafy znázorňující vývoj těchto charakteristik uvedeny.

38

Obr. 25, 26: Počet VPM a počet uchazečů na 1 VPM v okresech Brno – město a Brno – venkov v průběhu roku 2006. 8,0

4000

7,0

Počet uchazečů na 1 VPM

4500

Počet VPM

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 I

II

III

IV

V

VI VII VIII IX

X

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

XI XII

I

Měsíce Brno - město

6,0

II

III

IV

V

VI VII VIII IX

X

XI XII

Měsíce Brno - město Brno - venkov

Brno - venkov

Obr. 25

Obr.26

5.1 Struktura uchazečů o zaměstnání na Brněnsku V průběhu roku 2006 tvořily na Brněnsku více než 50 % uchazečů o zaměstnání ženy. Jejich podíl se zvýšil zejména v letních měsících, což zřejmě souvisí se sezónní nabídkou pracovních míst, kdy pracovní pozice zejména z oblasti stavebnictví a zemědělství využívají spíše muži než ženy. Jak už bylo řečeno, sezónní zaměstnanost neovlivňuje trh práce Brněnska v takové míře jako jiné části republiky, avšak určitý vliv tohoto jevu zde existuje. Dalším důvodem může být příliv zaměstnanců ze školství (většinou ženy) do evidence úřadů práce, především ze základních a mateřských škol, během letních měsíců resp. během „období prázdnin“ (Palcrová, Š., 2007). Tyto aspekty také ovlivňují míru nezaměstnanosti žen, která bývá zpravidla vyšší než míra nezaměstnanosti mužů a v letních měsících se tyto rozdíly ještě zvětšují. Během roku 2006 na Brněnsku míra nezaměstnanosti žen vykazovala hodnoty nad 8,5 %, zatímco míra nezaměstnanosti mužů nepřekročila hranici 7 %. Rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti se na začátku roku pohybovaly do 3 procentních bodů, později se začaly zvyšovat a největší rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti žen a mužů nastal v srpnu, kdy míra nezaměstnanosti žen byla vyšší téměř o 4 procentní body, a tedy dosáhla maximální hodnoty roku 2006. Nejnižší míra nezaměstnanosti žen byla zjištěna v listopadu.

39

Obr. 27: Podíl uchazečů o zaměstnání na Brněnsku podle pohlaví v průběhu roku 2006.

Podíl uchazečů [%]

100,0 80,0 60,0

Muži Ženy

40,0 20,0 0,0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíce Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006, vlastní výpočty

Ženy a zejména ženy s dětmi jsou považovány za rizikovou skupinu na trhu práce. Jejich situace se neustále zlepšuje, avšak jistá forma segregace stále existuje. U mladých žen bývá často spojena s možným odchodem na mateřskou dovolenou, čímž se žena může stát pro zaměstnavatele neperspektivním zaměstnancem. Častou formou bývá také profesní segregace ve formě tzv. skleněného stropu, kdy žena v rámci stejné profese nemůže dosáhnou stejné pracovní pozice jako muž (Wirth, L., 2006). Tab. 9: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věkových kategorií na Brněnsku v letech 2005 a 2006. Věkové kategorie do 24 let 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 nad 55 let

2005

2006

Brněnsko

%

Brněnsko

%

Index změny 2006/2005 [%]

5 028 3 655 3 424 2 731 2 638 2 707 3 220 2 822

19,2 13,9 13,1 10,4 10,1 10,3 12,3 10,8

3 919 2 965 3 103 2 381 2 361 2 240 2 818 2 862

17,3 13,1 13,7 10,5 10,4 9,9 12,4 12,6

77,9 81,1 90,6 87,2 89,5 82,7 87,5 101,4

22 649

100,0

86,4

Celkem 26 225 100,0 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006

Jak naznačuje index změny v tab. 9, na Brněnsku došlo k poklesu ve všech věkových kategoriích kromě kategorie uchazečů nad 55 let. Největší pokles byl zaznamenán u kategorie osob do 24 let. Na konci roku 2005 bylo registrováno přes 5 tis. uchazečů této kategorie a rok později již necelé 4 tis. uchazečů. Nárůst počtu uchazečů nejvyšší věkové kategorie je zřejmě ovlivněn demografickým stárnutím obyvatelstva, 40

které je zvýrazněno přílivem silných populačních ročníků z poválečného období. V úpravě zákona z roku 2004 došlo také ke změnám při vyplácení podpory v nezaměstnanosti v podobě prodloužení podpůrčí doby ve vyšších věkových kategoriích. Tento fakt by mohl mít na rostoucí počet uchazečů nad 55 let také vliv. Tab. 10: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělanostních kategorií na Brněnsku v letech 2005 a 2006 2005

2006

Brněnsko

%

Brněnsko

%

Index změny 2006/2005 [%]

základní

7 317

27,9

6 459

28,5

88,3

SŠ *bez maturity SŠ *s maturitou vysokoškolské

10 043 7 078 1 787

38,3 27,0 6,8

8 340 6 191 1 659

36,8 27,3 7,3

83,0 87,5 92,8

Celkem 26 225 100,0 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006 * SŠ - středoškolské

22 649

100,0

86,4

Typ vzdělání

Na konci roku 2006 převažovali uchazeči o zaměstnání se středoškolským vzděláním bez maturity. Jejich podíl činil téměř 37 %. Téměř třetinu zaujímali nezaměstnaní se základním vzděláním a středoškolským vzděláním s maturitou. Nejméně uchazečů bylo tedy z řad vysokoškoláků. Z indexu změny v tab. 10 je zřejmé, že k poklesu uchazečů oproti roku 2005 došlo v roce 2006 ve všech sledovaných kategoriích. Největší pokles byl registrován u středoškoláku bez maturity, naopak jen mírně poklesl počet vysokoškolských uchazečů. Tab. 11: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na Brněnsku v letech 2005 a 2006. Délka evidence

2005

2006

Index změny 2006/2005 [%]

Brněnsko

%

Brněnsko

%

5 356 4 565 4 364 11 940

20,4 17,4 16,6 45,5

5 008 4 035 3 587 10 019

22,1 17,8 15,8 44,2

93,5 88,4 82,2 83,9

Celkem 26 225 100,0 Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006

22 649

100,0

86,4

méně než 3 měsíce 3 - 6 měsíců 6 - 12 měsíců déle než 12 měsíců

Na základě analýzy nezaměstnanosti podle délky evidence bylo dokázáno, že i přes mírné zlepšení v posledních letech je dlouhodobá nezaměstnanost v Brně a zázemí stále přetrvávajícím problémem. Jak v roce 2005 tak v roce 2006 tvořily uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců největší podíl. I když se v roce 2006 počet těchto uchazečů snížil, stále tvořili téměř polovinu všech nezaměstnaných na Brněnsku, což je více než průměr ČR, kde podíl dlouhodobě nezaměstnaných tvořil „pouze“ necelou třetinu uchazečů o práci.

41

5.1.1 Problém dlouhodobé nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost je považována především za sociální problém, neboť má vliv jak na psychiku člověka, tak na jeho postavení ve společnosti. Nejen sám nezaměstnaný je vystaven působení důsledků tohoto stavu, ale celá situace se přeneseně dotýká také jeho rodiny. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými se často vyskytují lidé s nízkým vzděláním, či odlišným kulturním přesvědčením, osoby se zdravotním postižením, nebo ženy s malými dětmi. Těm, kteří jsou nezaměstnaní jen krátkodobě, se mnohdy zprostředkovává práce snadněji a za nižších nákladů než dlouhodobě nezaměstnaným. Na dlouhodobou nezaměstnanost může mít vliv jak nezájem ze strany zaměstnavatelů, tak nezájem ze strany zaměstnance např. o méně placené zaměstnání. Dalšími faktory mohou být místo bydliště a s tím související dojíždění. Např. některé profese vyžadují třísměnný provoz a může být často problematické až nemožné ze strany jedince, který nebydlí v místě potenciálního pracoviště, aby tyto podmínky splnil. S tím

částečně souvisí i nízká kvalifikace, či nedostatečná praxe. Vyřazení z pracovního procesu na delší dobu, může vyústit až v sociálním izolaci, kdy se člověk pomalu ocitá na okraji společnosti. Pak může být velmi těžké se navrátit do původního způsobu života, natož pak do zaměstnání.

Míra dlouhobé nezam ěstnanosti [% ]

Obr. 28: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti na Brněnsku a v ČR v letech 1999 – 2006. 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Roky Brněnsko

ČR

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006, vlastní výpočty

Od přelomu nového tisíciletí až do roku 2003 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti na Brněnsku stále zvyšovala. V roce 2003 dosáhla hodnoty 4,4 % a dostala se tak nad průměr ČR. V následujících letech došlo k nepatrnému poklesu, ale na úroveň ČR se míra dlouhodobé nezaměstnanosti na Brněnsku dostala až na konci roku 2006. Míra 42

nezaměstnanosti v městě Brně je vyšší než v okolí, stejně tak tomu je v případě dlouhodobé nezaměstnanosti. Mezi osoby postižené dlouhodobou nezaměstnaností patří

často sociálně slabší jedinci, pro které je město vhodnějším útočištěm a mají zde více možností a prostředků, jak svoji situaci zvládat. Mareš (1998) ve své publikaci uvádí, že možné vysvětlení růstu je, že dlouhodobá nezaměstnanost roste s počtem nezaměstnaných v důsledku konkurence mezi nimi a tím i obtížnost jejich návratu do placeného zaměstnání. Druhým možným vysvětlením je také postupné hromadění nezaměstnaných z předchozích období a jejich následné setrvání v nezaměstnanosti. Důvodem může být jednak nízký lidský kapitál (poptávka roste spíše po kvalifikované pracovní síle) a jednak díky sociálnímu státu a výši jeho podpor, které mnohdy vyváží výši dosažitelné mzdy. Od roku 2003 začala míra dlouhodobé nezaměstnanosti na všech úrovních pozvolně klesat. V roce 2006 dosáhl v Brně tento ukazatel hodnoty 3,9 %, tedy vyšší než republikový průměr (3,4 %) a také než hodnota v okrese Brno – venkov (2,2 %). Situaci na Brněnsku pozitivně ovlivnil vstup mnoha zahraničních firem, které nabízí volná pracovní místa i pro méně kvalifikované pracovníky, a také řada projektů podporujících nezaměstnané (rekvalifikační kurzy, dotace apod). Prudší pokles v roce 2005 může souviset i se vstupem ČR do EU, kdy značně vzrostla pracovní migrace.

5.2 Další rizikové skupiny uchazečů na trhu práce Jednou z rizikových skupin na trhu práce jsou absolventi. Absolventem se rozumí osoba, které od ukončení docházky do škol všech stupňů ještě neuplynuly dva roky bez ohledu na to, zda a jak dlouho pracovala v oboru, který vystudovala. Tato definice platí od června 2004, dříve se jednalo o osobu s praxí ve vystudovaném oboru kratší než dva roky. Absolventi jsou často díky nedostatečné praxi a zkušenostem považováni za méně hodnotnou pracovní sílu. Dalšími důvody, proč zaměstnavatelé nechtějí přijímat absolventy, jsou nesamostatnost při plnění úkolů, dlouhá doba na zapracování a často přehnané mzdové nároky. V dotazníkovém šetření Úřadu práce bylo zjištěno, že k přijímání absolventů se negativně staví zaměstnavatelé z odvětví stavebnictví, školství a zdravotnictví, tedy z odvětví, které vyžadují praktické zkušenosti. V roce 2006 byla v Brně největší poptávka po absolventech se středoškolským vzděláním bez maturity, nadále pak po vysokoškolsky vzdělaných absolventech z oblasti výpočetní techniky. Situace absolventů na trhu práce se v posledních letech zlepšila. S celkovým zlepšením hospodářské situace v ČR je také spojena tvorba nových pracovních míst. Díky vstupu ČR do EU existuje daleko více možností uplatnit se na trhu práce v zahraničí,

čehož řada absolventů využívá. Na konci roku 2005 bylo mezi uchazeči o zaměstnání na Brněnsku téměř 1,8 tis. absolventů. O rok později tedy k 31.12.2006 bylo zaznamenáno necelých 1,5 tis. absolventů, což znamená podíl 6,5 % z celkového počtu uchazečů. 43

Ve srovnání s ČR byl tento podíl nižší (7,1 %). Při studování změn počtu absolventů mezi uchazeči o zaměstnání je třeba také brát v úvahu demografický charakter české společnosti. Na trh práce vstupují populačně slabší ročníky z osmdesátých a devadesátých let, tedy menší množství mladých lidí, než tomu bylo v minulosti. Tab. 12: Počet absolventů a OZP* na Brněnsku a v ČR v průběhu roku 2006. Počet uchazečů o zaměstnání Brněnsko

Měsíce Celkem

z toho absolventi 1 718 1 680

ČR OZP 3 857 3 846

Celkem 531 235 531 235

z toho absolventi 35 535 34 871

OZP 76 526 76 522

leden únor

26 479 26 320

březen duben

25 701 24 897

1 626 1 522

3 804 3 777

514 759 486 163

33 255 30 653

76 324 74 996

květen

24 281

1 357

3 784

463 042

26 809

73 985

červen červenec

23 841 24 431

1 196 1 359

3720 3 723

451 106 458 270

23 463 26 281

72 852 72 882

srpen září

24 406 24 147

1 569 2 025

3 692 3 662

458 729 454 182

31 490 40 400

72 319 71 146

říjen

23 255

1 813

3 643

439 788

35 606

70 590

22 491 1 555 3 609 432 573 30 879 listopad 22 649 1 476 3 636 448 545 29 808 prosinec Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 2006, *OZP – osoby se zdravotním postižením

70 371 71 318

V průběhu roku 2006 byl nejmenší počet absolventů zaznamenán v červnu. V tomto období se ucházelo o práci necelých 1,2 tis. absolventů. Naopak nejvíce jich bylo evidováno tradičně v měsíci září, a to přes 2 tis. V jiném měsíci roku 2006 hranice 2 tis. překročena nebyla. V ČR se situace vyvíjela podobně, v červnu bylo registrováno 23,5 tis. uchazečů a v září se počet absolventů mezi uchazeči vyšplhal přes 40 tis. . Další rizikovou skupinou na trhu práce jsou osoby se zdravotním postižením (OZP). Tyto osoby mají horší uplatnění na trhu práce a někdy jsou bohužel považovány za méně hodnotnou pracovní sílu. Z těchto důvodu je jim věnována zvýšená ochrana na trhu práce, ať ve formě povinností, které musí zaměstnavatelé plnit, či např. ve formě pracovní rehabilitace, tedy činnosti zaměřené na získání a udržení vhodného zaměstnání. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat podíl OZP ve výši 4 % na celkovém počtu zaměstnanců. Mimo vytvoření pracovního poměru s OZP existují i jiné možnosti, kterými může zaměstnavatel svým povinnostem dostát. Jednak odebíráním výrobků, služeb a zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením a odebíráním výrobků z chráněných dílen, nebo odvodem do státního rozpočtu. Chráněnou pracovní dílnou se rozumí pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání OZP, kde je v průměrném ročním přepočtu zaměstnáno 44

více než 60 % OZP. Na vytvoření chráněné dílny může být poskytnut zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek úřadu práce může být poskytnut i na další alternativu zaměstnávání OZP, kterou je chráněné pracovní místo. Toto místo je vytvořeno zaměstnavatelem pro OZP a může být provozováno pod dobu nejméně 2 let (Zákon o zaměstnanosti 2004). Na konci roku 2006 bylo na Brněnsku mezi uchazeči o zaměstnání přes 3,5 tis. osob se zdravotním postižením. Oproti roku 2005 se absolutní počet snížil o 246 osob, pokles však nebyl tak intenzivní jako v případě všech nezaměstnaných, proto meziroční podíl OZP na celkovém počtu uchazečů nepatrně vzrostl. Na konci roku 2006 činil 16,1 %, což bylo o 0,2 procentní body více než podíl OZP v ČR. V průběhu roku 2006 byl největší počet uchazečů se zdravotním postižením registrován v lednu. Přes jen velmi nepatrné zvýšení v květnu a v červenci se počet v následujících měsících snižoval. Nejméně uchazečů se ZP bylo registrováno v listopadu, a to 3,6 tis. osob. Rozdíly mezi Brnem a jeho zázemím byly patrné zejména v podílu OZP na celkovém počtu uchazečů. K 31.12.2006 tvořil podíl uchazečů se zdravotním postižením v Brně 14,5 %, zatímco podíl uchazečů v zázemí byl 20,8 %. Ve městě Brně byl tedy podíl OZP nižší než v ČR (15,9 %), naopak v okrese Brno – venkov byl podíl uchazečů se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů vyšší. Většina zaměstnanců z okolí Brna dojíždí za prací do samotného Brna, nebo do větších měst v okresu a právě snížená možnost pracovní mobility může být pro OZP často další překážkou pro uplatnění v zaměstnání. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti je snaha podporovat chráněná pracovní místa pro OZP, v loňském roce byl v zázemí poskytnut přípěvek např. na provoz chráněné dílny družstvu Služba Brno v Popůvkách, nebo šlapanické firmě Čegan Production, kde na konci roku 2006 pracovalo 40 osob se zdravotním postižením. Faktem zůstává, že větší město nabízí pro osoby se zdravotním postižením více pracovních příležitostí jednak díky většímu množství organizací, či firem, které se zaměřují na zaměstnávání OZP, ale také přítomností řady firem s více než 25 zaměstnanci, které pak mají již zmiňované povinnosti vůči OZP ze zákona.

5.3 Regionální rozdíly Na území Brněnska se na konci roku 2006 nacházelo 163 obcí (včetně Brna). Jak už bylo zmiňováno v úvodní části práce, tyto obce byly seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). K 31.12.2006 se na Brněnsku nacházelo 7 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a to Brno, Ivančice, Kuřim, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Součástí těchto 7 ORP bylo 161 obcí. Zbylé dvě obce Malešovice a Odrovice spadaly v té době pod správní obvod ORP Pohořelice, který byl z větší části součástí okresu Břeclav. K přesnému sladění hranic správních obvodů ORP a okresu Brno – venkov došlo až po administrativních změnách v roce 2007.

45

Tab. 13: Počet uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa ve správních obvodech ORP na Brněnsku k 31.12.2005 k 31.12.2006. ORP

Počet uchazečů

VPM

2005

2006

2005

2006

Brno

19 773

17 078

2 696

2 306

Ivančice

1 100

900

282

393

Kuřim

627

534

85

240

Rosice

980

927

60

189

1 702

1 449

181

440

967

850

113

208

853

57

179

Šlapanice Tišnov

1 004 Židlochovice Pramen: GIS prostorová analýza, 2005, 2006

Ve všech správních obvodech ORP na území Brněnska se počet uchazečů meziročně snížil. Největší pokles počtu nezaměstnaných vykazoval správní obvod ORP Ivančice, kde na konci roku 2006 bylo registrováno téměř o 20 % nezaměstnaných méně než v roce 2005. Naopak nejmenší pokles nezaměstnaných byl registrován ve správním obvodu ORP Rosice, kde se počet uchazečů meziročně snížil pouze o 5 %. Správní obvod ORP Brno tvořený městem Brnem se se svou populační velikostí vymyká, proto je samozřejmé, že nejvíce uchazečů o zaměstnání a také volných pracovních míst bylo zaznamenáno právě zde. Mimo Brna bylo na konci roku 2006 nejvíce uchazečů registrováno ve správním obvodu ORP Šlapanice (téměř 1,5 tis.), dále pak ORP Rosice (927) a ORP Ivančice (900). Nejméně uchazečů o zaměstnání zaznamenal správní obvod ORP Kuřim (534). Meziročně se počet volných pracovních míst zvýšil ve všech obvodech ORP kromě Brna, kde došlo k meziročnímu snížení přibližně o 15 % VPM. Největší nárůst byl zachycen v obvodu ORP Rosice a ORP Židlochovice. V obou správních obvodech dosahoval počet volných pracovních míst na konci roku 2006 přibližně trojnásobku počtu v roce 2005. Nejméně výrazný nárůst byl evidován ve správním obvodu ORP Ivančice (39 %). Kromě Brna bylo nejvíce volných pracovních míst ve správním obvodu ORP Šlapanice. Zde bylo ke konci roku 2006 registrováno 440 volných pracovních míst. Nejméně volných pracovních míst bylo k dispozici ve správním obvodu ORP Židlochovice (179) a ORP Rosice (189). Mezi roky 2005 a 2006 došlo ve všech správních obvodech Brněnska ke snížení míry nezaměstnanosti (tab. 14). V jednotlivých obvodech ORP proběhlo toto snížení s jinou intenzitou. Největší pokles byl zaznamenán u správního obvodu ORP Ivančice, a to o 17 % z původní hodnoty, naopak nejméně výrazné snížení v podobě 8 % původní hodnoty proběhlo ve správním obvodu ORP Rosice. Analýza míry nezaměstnanosti v roce 2006 prokázala mezi jednotlivým správními obvody ORP určité rozdíly. Mezi nejnižší a nejvyšší zjištěnou hodnotu byl rozdíl 3 procentní body. Vyšší míru nezaměstnanosti než 46

byla průměrná hodnota Brněnska vykazovaly správní obvody ORP Brno, ORP Rosice a ORP Ivančice. Naopak nejnižší mírou nezaměstnanosti se vyznačoval správní obvod ORP Šlapanice, jehož míra nezaměstnanosti 5,2 % byla nejnižší i v rámci všech správních obvodů ORP Jihomoravského kraje. Tab. 14: Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na volné pracovní místo ve správních obvodech ORP na Brněnsku k 31.12.2005 k 31.12.2006. ORP

Míra nezaměstnanosti [%]

Počet uchazečů na 1 VPM

2005

2006

2005

2006

Brno

9,6

8,2

8,8

8,6

Ivančice

9,1

7,6

3,9

2,3

Kuřim

6,3

5,4

7,4

2,2

Rosice

8,6

7,9

16,3

4,9

Šlapanice

6,1

5,2

9,4

3,3

Tišnov

7,8

7,0

8,6

4,1

Židlochovice

6,5

5,5

17,6

4,8

Brněnsko* 8,9 7,2 8,6 5,7 Pramen: GIS prostorová analýza, 2005, 2006, vlastní výpočty (míra nezaměstnanosti dle nové metodiky) * Brněnsko včetně Malešovic a Odrovic

Z analýzy meziročních rozdílů ukazatele „počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo“ v jednotlivých obvodech ORP vyplývá velká míra diferenciace. Kromě Brna zaznamenaly všechny správní obvody ORP meziroční pokles, přičemž většina obvodů o více než polovinu původní hodnoty. Nejvýraznější pokles byl registrován ve správním obvodu ORP Židlochovice, kde se počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo snížil z 17,6 na 4,8. Podobně výrazná snížení zaznamenaly rovněž správní obvody ORP Rosice a ORP Kuřim, zde se ukazatel snížil téměř o 70 % původní hodnoty. Mezi jednotlivými správními obvody ORP existovaly rovněž určité rozdíly. Rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou na konci roku 2006 představovalo 6,4 uchazečů na volné pracovní místo. Hodnotu ukazatele vyšší, než je průměrná hodnota Brněnska, zaznamenalo pouze Brno. V ostatních správních obvodech nepřesáhl ukazatel hodnotu 5 uchazečů na volné pracovní místo. Nejméně uchazečů na volné pracovní místo připadalo ve správních obvodech ORP Kuřim a ORP Ivančice. Regionální rozdíly je možné sledovat až do úrovně obcí. Obr. 29 znázorňuje míru nezaměstnanosti v obcích na Brněnsku na konci roku 2005 a obr. 30 míru nezaměstnanosti na konci roku 2006. V roce 2005 bylo na Brněnsku 19 obcí, jejichž míra nezaměstnanosti byla vyšší než 11 %. Tyto obce byly koncentrovány především v západní části území Brněnska. Téměř polovina těchto obcí náležela do správního obvodu ORP Tišnov a třetina obcí do správního obvodu ORP Ivančice. Míra nezaměstnanosti pod 5,1 % byla na konci roku 2005 registrována ve 22 obcích na Brněnsku. Rozmístění těchto obcí bylo rozptýlené, ale většina se soustředila v oblastech v blízkosti Brna. Téměř polovina obcí byla součástí 47

správního obvodu ORP Šlapanice a necelá třetina součástí správního obvodu ORP Tišnov. V roce 2006 se početní skladba těchto kategorií změnila k lepšímu. Do skupiny s mírou nezaměstnanosti vyšší než 11 % patřilo 14 obcí koncentrovaných zejména v severozápadní části území Brněnska a ze dvou třetin náležících do správního obvodu ORP Tišnov. Míra nezaměstnanosti pod 5,1 % byla evidována ve 42 obcích převážně na sever a na jih od Brna, z nichž více než třetina byla součástí správního obvodu ORP Šlapanice. Obr. 29: Míra nezaměstnanosti v obcích Brněnska k 31.12.2005.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Úřad práce Brno, 2005, vlastní výpočty

Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2005 byla zjištěna v obci Kuřimské Jestřabí (ORP Tišnov) a dosahovala hodnoty 20,4 %. Dalších 5 obcí vykazovalo míru nezaměstnanosti vyšší než 15 %. Mezi obcemi s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli a vyšší mírou nezaměstnanosti byla města Dolní Kounice (11,9 %) a Zbýšov (11,1 %). Nejnižší hodnota míry nezaměstnanosti 3,5 % byla v roce 2005 registrována v obci Javůrek (ORP Rosice). Ve stejném roce mezi obce s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli a nízkou mírou nezaměstnaností patřily Střelice (4,4 %), město Rajhrad (4,5 %), Troubsko (4,8 %) a Moravany (4,9 %).

48

V roce 2006 vykazovalo nejvyšší míru nezaměstnanosti rovněž Kuřimské Jestřabí, ale hodnota se meziročně snížila na 16,7 % a zároveň byla tato obec jedinou obcí s mírou nezaměstnanosti vyšší než 15 %. Mezi větší obce s mírou nezaměstnanosti nad 11 % pouze Zastávka (12,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti, a to nulovou, měly v tomto roce obce Lubné a Říkonín. Zde však působí pouze kolem 20 ekonomicky aktivních obyvatel, což situaci značně zkresluje. Z obcí s více než 350 ekonomicky aktivními obyvateli byla nízká míra nezaměstnanosti v Moravských Knínicích (2,8 %), v Babicích nad Svitavou (3 %), s více než 1000 ekonomicky aktivními obyvateli ve Střelicích (3,9 %), Rajhradu (4 %), Modřicích (4 %), Ořechově (4,3 %), Židlochovicích (4,8 %) a v Kuřimi (5 %). Obr. 30: Míra nezaměstnanosti v obcích Brněnska k 31.12.2006.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Úřad práce Brno, 2006, vlastní výpočty

Index změny naznačuje, do jaké míry se změnila míra nezaměstnanosti mezi roky 2005 a 2006, ať už v pozitivním, či negativním smyslu. Nárůst míry nezaměstnanosti proběhl u 42 obcí Brněnska. Míra nezaměstnanosti se meziročně nezměnila, tedy index specializace byl roven 100 %, u 12 obcí. Pokles míry nezaměstnanosti byl registrován u 109 obcí. Mezi obcemi, kde meziročně míra nezaměstnanosti výrazně vzrostla,

či poklesla jsou zejména obce s menším počtem ekonomicky aktivních obyvatel. Proto je

49

třeba brát v úvahu, že výrazný nárůst resp. pokles míry nezaměstnanosti mohl být resp. byl způsoben zvýšením, či snížením pouze o jednotky počtu nezaměstnaných. Tento fakt se týká také 4 obcí, kde míra nezaměstnanosti meziročně narostla o více než 50 % původní hodnoty. Mezi tyto obce patřily Nelepeč – Žernůvka, Hvozdec Drahonín a Hlína. Z obcí s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli zaznamenaly zvýšení míry nezaměstnanosti pouze Moravany z 4,9 % na 5,8 %, Předklášteří z 5,9 % na 6,9 % a Zastávka z 10,7 % na 12,1 %. Nejvýraznější pokles, tedy o více než polovinu původní hodnoty míry nezaměstnanosti byl evidován u 13 obcí, z nichž pouze Babice nad Svitavou mají více než 400 ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi větší obce (nad 500 ekonomicky aktivních obyvatel), ve kterých se míra nezaměstnanosti snížila o více než třetinu, patří Zbraslav a Rajhradice. Z 12 měst nacházejících se na území Brněnska se míra nezaměstnanosti meziročně snížila nejvíce v Modřicích z 5,4 % na 4 % a nejméně poklesla v Rosicích z 7,7 % na 7,2 % a ve Šlapanicích 5,5 % na 5,2%. Obr. 31: Index změny míry nezaměstnanosti na Brněnsku mezi roky 2005 a 2006.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Úřad práce Brno, 2006, vlastní výpočty

Zkoumání a znázornění počtu volných pracovních míst až do úrovně obcí je ovlivněné faktem, že ve velkém množství obcí nebylo evidováno žádné volné pracovní místo. Nejvíce pracovních míst se nacházelo ve městech a větších obcích. Při analýze počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo bylo zjištěno, že nejvyšší hodnota ukazatele byla registrována ve Zbýšově (11,3) a nejnižší v Modřicích (0,9). 50

6 ZMĚNY VE STRUKTUŘE ZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU 6.1 Struktura zaměstnanosti v odvětvích NH v roce 1989 Po 2. světové válce probíhala v Brně a okolí podle typického vzoru socialistických zemí industrializace. Brno získávalo stále více charakter průmyslového města na úkor dalších funkcí. Přispěly k tomu centrálně plánovaná ekonomika (CPE) a zaměření na těžký průmysl. Výroba se soustředila do oblastí strojírenské a elektrotechnické výroby. Již v polovině 60. let působily dvě třetiny zaměstnanců průmyslu ve čtyřech největších průmyslových podnicích – Zetor, Zbrojovka, Královopolská strojírna a První brněnská strojírna. Na přelomu 60. a 70. let 20. století se řadilo Brno spolu s Prahou a Ostravou mezi největší průmyslová střediska bývalého Československa (Mulíček, O., 2004). Situace na trhu práce na konci 80. let byla výrazně ovlivněna centrálně plánovanou ekonomikou. Jejím hlavním cílem bylo dodržovat pětiletý plán a tomu bylo podřízeno veškeré dění. Na jakých pozicích a kdo bude pracovat určovalo ve většině případech plánovací centrum prostřednictvím odborů okresních národních výborů. Výplata mezd měla být založena na ideologickém základě – všichni jsou si rovni, což vedlo k výrazné nivelizaci a deformované struktuře mezd. Upřednostňována byla „dělnická třída“ a zaměstnanci na jiných pozicích byli označování jako „pracující inteligence“ (Musil, P., 2006). Nezaměstnanost byla v této době téměř nulová a pokud existovala, jednalo se o tzv. skrytou nezaměstnanost. Toto období se vyznačovalo nízkou zadlužeností ekonomiky, která byla však celkově neefektivní, převažovaly velké podniky a trh práce byl značně deformován. Dalším typickým rysem tohoto období byla nadbytečná zaměstnanost (Horáková, M., 2005). Na konci roku 1989 pracovalo na Brněnsku 304,2 tis. pracovníků, z toho 249,5 tis. v městě Brně a 54,8 tis. v zázemí Brna. Průmyslová odvětví a stavebnictví soustředily 52 % z celkového počtu pracovníků na Brněnsku, 42 % působilo v terciárním sektoru a v priméru pracovalo 6 % všech zaměstnanců. Při srovnání dat Brněnska s Českou republikou (obr. 32) je zřejmé, že největší mírou diferenciace se vyznačoval primární sektor. Zde byl díky dominantnímu postavení Brna zemědělský charakter zázemí Brna potlačen. Na Brněnsku se tedy podíl zaměstnaných v tomto sektoru pohyboval daleko pod průměrem ČR, o čemž svědčí i hodnota indexu specializace (tab. 16). V sekundárním sektoru činil podíl zaměstnanců v ČR 48,5 %, tedy o něco méně než v obou okresech. Zastoupení zaměstnanců v průmyslové výrobě bylo na Brněnsku i v ČR podobné, podíl zaměstnaných se tedy lišil zejména v odvětví stavebnictví (včetně geologické a projektové činnosti), ve kterém bylo na Brněnsku zaměstnáno 11,9 % pracovníků, zatímco v ČR 8 % pracovníků. Také index

51

specializace byl pro toto odvětví vysoký, dosahoval hodnoty 1,5. V terciárním bylo v rámci ČR zaměstnáno 38,4 % osob, tedy téměř o 4,5 procentní body méně než na Brněnsku. Obr. 32: Podíl zaměstnanců v jednotlivých sektorech NH na Brněnsku a v ČR k 31.12.1989. 60,0 51,9 48,5

Podíl zaměstnanců [%]

50,0

42,1 38,4

40,0

Brněnsko

30,0

ČR 20,0 13,1 10,0

6,0

0,0 I. sektor

II. sektor

III. sektor

Sektory Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpočty

Tab. 15: Struktura zaměstnanosti v odvětvích NH na Brněnsku na konci roku 1989. Sektory a odvětví NH

Brno - město abs. %

Brno - venkov abs. %

Brněnsko abs. %

I. sektor zemědělství lesnictví vodní hospodářství

6 585 4 309 1 030 1 246

2,6 1,7 0,4 0,5

11 621 10 735 585 301

21,2 19,6 1,1 0,5

18 206 15 044 1 615 1 547

6,0 5,0 0,5 0,5

II. sektor průmysl stavebnictví

130 940 97 420 33 520

52,5 39,1 13,4

27 012 24 248 2 764

49,3 44,3 5,0

157 952 121 668 36 284

51,9 40,0 11,9

III. sektor doprava a spoje obchod výzkum a vývoj bytové hospodářství školství zdravotnictví a sociální péče peněžnictví a pojišťovnictví ostatní služby

111 928 18 429 25 626 6 640 6 550 18 610 15 523 1 361 19 189

44,9 7,4 10,3 2,7 2,6 7,5 6,2 0,5 7,7

16 148 2 577 4 342 924 436 3 430 1 763 59 2 617

29,5 4,7 7,9 1,7 0,8 6,3 3,2 0,1 4,8

128 076 21 006 29 968 7 564 6 986 22 040 17 286 1 420 21 806

42,1 6,9 9,9 2,5 2,3 7,2 5,7 0,5 7,2

Celkem 249 453 100,0 54 781 100,0 304 234 100,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990

52

Tab. 16: Index specializace odvětví NH na Brněnsku na konci roku 1989. Sektory a odvětví NH

Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

I. sektor

0,2

1,6

0,5

zemědělství

0,2

1,7

0,4

lesnictví

0,4

1,0

0,5

vodní hospodářství

0,8

0,9

0,8

II. sektor

1,1

1,0

1,1

průmysl

1,0

1,1

1,0

stavebnictví

1,7

0,6

1,5

III. sektor

1,2

0,8

1,1

obchod

1,0

0,6

0,9

doprava a spoje

1,0

0,8

1,0

výzkum a vývoj

2,2

1,4

2,1

bytové hospodářství

1,8

0,5

1,5

školství

1,2

1,0

1,2

zdravotnictví a sociální péče

1,2

0,6

1,1

peněžnictví a pojišťovnictví

1,1

0,2

0,9

ostatní služby

1,1

0,7

1,0

Celkem 1,0 1,0 1,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpočty

Rozdíly mezi Brnem a jeho zázemím samozřejmě existovaly (tab. 15). Díky svým půdním a klimatickým podmínkám má zázemí Brna bohatou zemědělskou tradici. Na konci roku 1989 bylo v okrese Brno - venkov zaměstnáno 20 % osob v zemědělství. Toto odvětví se vyznačovalo vysokou mírou specializace. Index specializace měl hodnotu 1,7 (tab. 16). Dalo by se tedy říci, že relativní zastoupení pracovníků v zemědělství v okrese Brno - venkov bylo téměř 1,7x větší než relativní zastoupení pracovníků v tomto odvětví v celé ČR. V samotném městě byl podíl zemědělských pracovníků pochopitelně nízký, na konci sledovaného období činil 1,7 %. Struktura zaměstnanosti v sekundárním sektoru byla v obou okresech z hlediska poměrného zastoupení velmi podobná. Jak v Brně, tak v jeho zázemí bylo zaměstnáno přibližně 50 % osob. Rozdíl se tedy vyrovnával v terciéru, kde v Brně působilo téměř 45 % zaměstnaných, a to zejména v odvětvích obchod (10,3 %.), školství (7,5 %), doprava a spoje (7,4 %.) a zdravotnictví (6,2 %.). Významný podíl mělo také odvětví ostatní služby (7,7 %.), které zahrnovalo např. komunální, obchodní, nebo technologické služby. V okrese Brno - venkov činil podíl zaměstnaných v terciéru 30 % z celkového počtu pracovníků v tomto okrese a stejně tak byly zaměstnanecky nejvýznamnějším odvětvími obchod (7,9 %.) a školství (6,3 %.). Terciární sektor byl velmi důležitý pro průmyslovou výrobu. Některá jeho odvětví se vyznačovala vysokou mírou specializace (tab. 16). Jednalo se zejména o odvětví vědy a výzkumu, které prostřednictvím řady výzkumných ústavů a vědeckých pracovišť při vysokých školách, tvořilo kvalitní a pevnou základnu pro brněnské průmyslové podniky. 53

Vysokou mírou specializace se v Brně vyznačovalo také odvětví bytového hospodářství. Pro 70. i 80 léta byla typická bytová výstavba zejména družstevní nebo podniková, která byla realizována především ve větších průmyslových městech. Vyšší index specializace na území Brna mělo také školství, jeho hodnota zde dosahovala 1,5, v okrese Brno – venkov jen 1,0. Jak už bylo řečeno, na konci 80. let bylo Brno ryze průmyslovým městem. K 31.12.1989 působilo na Brněnsku v průmyslových odvětvích 121,7 tis. zaměstnanců. Na základě vývoje průmyslu v různých etapách svého působení vznikla v Brně značná odvětvová a územní koncentrace průmyslu. Tab. 17 popisuje zastoupení zaměstnanců v jednotlivých průmyslových odvětvích. Jednotlivé podíly vychází z celkového počtu průmyslových zaměstnanců, nikoliv ze všech zaměstnanců sektorů NH. Jednoznačně dominantní postavení měla na Brněnsku strojírenská výroba. V Brně pracovalo ve strojírenství 54,9 % (53,4 tis.) zaměstnanců průmyslu a v jeho zázemí 32,8 % (7,9 tis.) z celkového počtu pracovníků v průmyslu. Brno se svým zázemím v podílu zaměstnanců výrazně předčilo ČR, kde ve strojírenství pracovalo 28,5 % osob z celkového počtu zaměstnaných v průmyslu. Vysokou míru specializace, ale také územní koncentrace strojírenské výroby v Brně, potvrzuje index specializace (tab. 18), jehož hodnota byla na území Brna – města 1,9 a 1,2 v jeho zázemí. Brněnské podniky se staly zdrojem výrobního programu i pro další průmyslové podniky, které ležely mimo hranice Brna a okolí. Příkladem může být výroba kuličkových ložisek, která měla své počátky v brněnských ZKL, Zbrojovka či Tesla Brno, která přenechala část fungující výroby Tesle Valašské Meziříčí, Kolín a Liberec. Tab. 17: Struktura zaměstnanosti v odvětvích průmyslu na Brněnsku na konci roku 1989. Odvětví

Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

abs.

%

abs.

%

abs.

%

97 420

100,0

24 248

100,0

121 668

100,0

4 276

4,4

2719

11,2

6 995

5,7

hutnický

158

0,2

-

-

158

0,2

chemický

2 911

3,0

1 190

4,9

4 101

3,4

strojírenský

53 464

54,9

7 947

32,8

61 411

50,5

elektrotechnický

9 928

10,2

868

3,6

10 796

8,9

sklářský a stavebních hmot

1 607

1,6

2 368

9,8

3 975

3,3

dřevozpracující

1 483

1,5

630

2,6

2 113

1,7

kovozpracující

2 199

2,3

671

2,8

2 870

2,4

papírenský a polygrafický

3 610

3,7

637

2,6

4 247

3,5

TOK*

9 360

9,6

4 831

19,9

14 191

11,7

potravinářský

4 967

5,1

1 720

7,1

6 687

5,5

ostatní

3 457

3,5

667

2,8

4 124

3,4

Průmysl celkem paliv a energetiky

Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, *TOK - textilní, oděvní a kožedělný průmysl

54

Velkou tradici má na Brněnsku také textilní průmysl. Na konci roku 1989 bylo v tomto odvětví zaměstnáno více než 14 tis. osob (11,1 %). Velký počet pracovníků zaměstnávali jak klasické textilky jako Vlněna a Mosilana, tak výrobci obuvi (př. Závody G. Klimenta). Zde je ovšem třeba vyzdvihnout zázemí Brna, kde v textilním, kožedělném a oděvním průmyslu bylo zaměstnáno téměř 20 % osob. V tomto směru Česká republika za okresem Brno - venkov zaostávala, ve stejném odvětví zaměstnávala 13,1 % osob. Okres Brno – venkov se vyznačoval vysokou mírou specializace, a to především díky kožedělnému průmyslu. Index specializace odvětví TOK měl hodnotu 1,5, přičemž samostatný kožedělný průmysl měl hodnotu 2,3. V Brně bylo v těchto odvětvích zaměstnáno 9,6 % osob, tedy téměř 9,5 tis.pracovníků, avšak ve srovnání s ČR je tento podíl nižší a index specializace zdaleka nedosahuje hodnoty 1,0. Tab. 18: Index specializace v odvětvích průmyslu na Brněnsku na konci roku 1989. Odvětví Průmysl celkem paliv a energetiky

Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

1,0

1,0

1,0

0,4

0,9

0,5

hutnický

0,0

-

0,0

chemický

0,5

0,9

0,6

strojírenský

1,9

1,2

1,8

elektrotechnický

1,5

0,5

1,3

sklářský a stavebních hmot

0,3

1,6

0,5

dřevozpracující

0,4

0,7

0,5

kovozpracující

0,4

0,5

0,4

papírenský a polygrafický

1,7

1,2

1,6

textilní

0,7

1,5

0,9

potravinářský

0,7

1,0

0,8

ostatní

1,3

1,0

1,2

Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpočty

Dalším významným odvětvím Brněnska, co se týče počtu zaměstnanců, byl elektrotechnický průmysl. Zaměstnával téměř 11 tis. pracovníků (8,9 %), takže i ve srovnání s ČR (6,7 %) byl tento podíl vyšší, což podtrhuje index specializace, jehož hodnoto pro toto odvětví byla 1,3, přičemž větší koncentrace elektrotechnického průmyslu byla spíše v Brně než v jeho zázemí. V podílu zaměstnaných měl na Brněnsku významné postavení také průmysl paliv a energetiky. Zaměstnával téměř 7 tis. osob a na zaměstnanosti v průmyslu se podílel 5,7 %. Avšak ve srovnání s republikovým průměrem (12,4 %) nebylo toto odvětví příliš významné. Za zmínku jistě stojí i potravinářský průmysl, který se na Brněnsku po druhé světové válce v počtu zaměstnanců propracoval až na druhé místo. Díky rychlému nárůstu obyvatelstva bylo potřeba adekvátní zásobování potravinami. Postupem času sice svoji pozici na špičce ztrácel, ale i na konci 80. let zaměstnával nemalý počet osob. Ty se soustředily zejména v masném průmyslu, který měl 55

v Brně bohatou tradici, také v pekárenství, či v pivovarnictví. Na Brněnsku působilo v potravinářství více než 6,5 tis pracovníků, tedy 5,5 % osob. Ve srovnání s ČR je tento podíl nižší (6,9 %) a index specializace nedosahuje hodnoty 1,0.

20,0 16,0 12,0 8,0 4,0

ost at n í

nář ský rav i

tiln í

pot

ký rafi c

ír en

ský

ap

oly g

tex

í ujíc ozp r ac kov

rac ujíc í dře voz p

hm ot ch

a st av e bní

skl á

pap

řsk ý

ele

ktr

ote c

hni

cký

mic ký che

hut

en e r ge iv a pal

nic ký

0,0 tiky

Podíl zaměstnanců [%]

Obr. 33: Struktura zaměstnanosti v průmyslových odvětvích na Brněnsku a v ČR na konci roku 1989 (bez strojírenského průmyslu).

Odvětví

Brněnsko ČR

Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpočty Pozn.: Pro lepší srovnatelnost nebylo do grafu zahrnuto strojírenství, které vykazuje výrazně vyšší hodnoty

Pro ucelení hodnocení zaměstnanosti v průmyslu na Brněnsku je třeba zmínit odvětví, které se sice na celkové zaměstnanosti významně nepodílelo, avšak v rámci celé republiky mělo důležité postavení. Jedná se o papírenský a polygrafický průmysl, jehož index specializace na Brněnsku měl hodnotu 1,6, avšak pojímal jen 3,5 % zaměstnaných. Do jisté míry měl podobné postavení průmysl sklářský a stavebních hmot. V rámci celkového počtu průmyslových pracovníků na Brněnsku nehrál velkou roli, avšak v zázemí Brna, zejména díky přítomnosti řady podniků zabývajících se přípravou stavebních hmot, našel v tomto odvětví uplatnění velký počet pracovníků. Také index specializace v rámci brněnského zázemí byl vysoký, dosahoval hodnoty 1,6.

6.1.1 Největší průmyslové podniky na Brněnsku na konci 80. let V roce 1989 působilo na Brněnsku 79 průmyslových subjektů (databáze CRR MU). V tab. 19 jsou uvedeny podniky, které měly v roce 1989 více než 1,5 tis. zaměstnanců. Těchto 17 podniků zaměstnávalo více než polovinu veškerého obyvatelstva pracujícího

56

v průmyslu na Brněnsku. Většina měla svá ředitelství a závody přímo v Brně, ale řada z nich sídlila i mimo brněnský prostor. Např. První brněnská strojírna měla svůj závod v Oslavanech, MEZ v Drásově a CEVA měla kromě maloměřické cementárny také cementárnu v Mokré Horákov a vápenici v Čebíně. Tab. 19: Největší průmyslové podniky na Brněnsku na konci roku 1987 (nad 1500 zaměstnanců). Pořadí

Název

Okres

Místo

Počet zaměstnanců

1 Zetor BM Brno 10 351 2 Zbrojovka BM Brno 9 415 3 První brněnská strojírna BM, BV Brno, Oslavany 6 717 4 Královopolská strojírna BM Brno 6 557 5 TOS Kuřim BO Kuřim 4 572 6 Tesla BM Brno 3 007 7 Chemont BM Brno 2 608 8 ETZ J. Fučíka BM Brno 2 593 9 Elektro-montážní podnik BM Brno 2 436 10 Sigma Brno BM Brno 2 375 11 MEZ BM, BV Brno, Drásov 2 309 12 závod G.K. Třebíč BO Hrušovany u Brna 1 882 13 Vlněna Brno BM Brno 1 868 14 CEVA BM, BV Brno, Mokrá Horákov, Čebín 1 841 15 Šmeralovy závody Brno BM Brno 1 828 16 Mosilana BM, BV Brno, Ivančice 1 825 17 ZTS BM, BV Brno, Rosice 1 622 Pramen: Databáze CRR MU Brno průmysl 1989 (Uvedené podniky měly své závody i mimo Brno a jeho zázemí, avšak počet pracovníků uvedený v tab. 19 se týká jen poboček nacházejících se v okrese Brno – město - BM a Brno – venkov - BV)

Jak už bylo řečeno nejvíce zaměstnanců pojímaly podniky Zetor a Zbrojovka. Počátky Zetoru sahají až do roku 1946. Od té doby se podnik rozvíjel a později patřil spolu s dalšími v rámci řady výrobních programů socialistického průmyslu k monopolním producentům (Mulíček, O., 2004). V roce 1989 zaměstnával Zetor na Brněnsku přes 10 tis. osob. Zbrojovka vznikla již v roce 1918 z armádních dělostřeleckých dílen. Její výroba se postupně vyvíjela od oprav vagónu a vojenských pušek, přes automobily, jízdní kola až po obráběcí stroje. V 80. letech se její výroba soustředila především na kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, na výrobu dieselových motorů pro traktory a speciálního nářadí. Již v roce 1946 zaměstnávala přes 7,5 tis. pracovníků. Svého vrcholu v počtu zaměstnaných osob však dosahovala v šedesátých letech. Dále měl počet zaměstnaných sestupnou tendenci a na konci 80. letech zaměstnávala Zbrojovka na Brněnsku necelých 9,5 tis. osob.

57

Specialista na parní kotle a parní turbíny První brněnská strojírna byla rovněž významným zaměstnavatelem na Brněnsku. Během jejího rozvoje se počet pracovníků vyhoupl na hodnotu vyšší než 10 tis. v roce 1966, dále se zaměstnanost pohybovala kolem 9,5 tis. osob. V roce 1989 pak zaměstnávala První brněnská strojírna přes 6 tis. osob v brněnském závodu a více než 350 osob v závodu v Oslavanech. Mezi podniky, které zaměstnávaly více než 5 tis. osob patřila také Královopolská strojírna (6,5 tis.). Z tradic brněnské Zbrojovky vyšel další významný zaměstnavatel sídlící v okrese Brno – venkov TOS Kuřim s 4,5 tis.pracovníky. Tesla, která měla řadu koncernů po celé České republice i na Slovensku, ve svých brněnských závodech zaměstnávala přes 3 tis. osob. Jak už bylo zmiňováno historie textilního průmyslu na Brněnsku sahá až daleko do minulosti. Před nástupem etapy strojírenských podniků patřil textilní průmysl coby zaměstnavatel na vrchol, i když na vývoji počtu zaměstnanců se značně podepisovaly události, které naši zemi postihly. Významnými textilkami byly Mosilana a Vlněna. První zmiňovaná vznikla již v roce 1946 jako Moravskoslezské vlnařské závody. Později byly z Mosilany vyčleněny některé závody a byly zřízeny národní podniky Vlnap a Lanus. Název Lanus byl následně nahrazen názvem Vlněna. Počet zaměstnanců obou textilek se postupně snižoval a na konci 80. let zaměstnávaly dohromady přibližně 3,7 tis. osob. Mezi další významné zaměstnavatele patřily rovněž ETZ J. Fučíka (2,6 tis.), Sigma Brno (2,4 tis.), MEZ (2,3 tis.), či Šmeralovy závody s 1,8 tis. zaměstnanci, které vzešly ze Spojených brněnských sléváren. Nad 1 tis. osob zaměstnávaly také např. Jihomoravské elektrárny nebo Brněnské papírny.

6.2 Struktura zaměstnanosti v roce 2001 Struktura zaměstnanosti se od roku 1989 výrazně změnila. Na tuto změnu měl vliv zejména útlum a zánik velkých podniků a také vznik nových podniků spojených většinou se zahraničními investory. Jak už bylo zmiňováno v předchozích kapitolách během desetiletí došlo k výraznému úbytku pracovníků sekundárního sektoru ve prospěch sektoru terciárního. Celkový počet pracovníků se v průběhu desetiletí snížil. Na základě sčítání lidu z roku 2001 bylo zjištěno, že počet pracovníků klesl od roku 1989 téměř o 55 tis.. K 1.3.2001 bylo na Brněnsku zaměstnáno necelých 250 tis. pracovníků, což představuje podíl 5,2 % z celkového počtu zaměstnaných osob v ČR. Během devadesátých let rostl počet pracovníků terciárního sektoru na úkor sekundárního sektoru, ale také na úkor primárního sektoru. V roce 2001 působilo v primárním sektoru 2,3 % zaměstnaných, v sekundárním sektoru 34,9 % a terciární sektor pojímal 62,8 % zaměstnaných.

58

Tab. 20: Struktura zaměstnanosti na Brněnsku podle odvětví NH k 1.3.2001. Sektory a odvětví NH

Brno - město abs. %

Brno - venkov abs. %

Brněnsko abs. %

I. sektor

1 925

1,1

3 716

5,1

5 640

2,3

II. sektor

54 015

30,6

33 206

45,5

87 220

34,9

průmysl celkem těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský průmysl výroba energie a vody stavebnictví

35 827 198 3 536 3 154 1 068 2 239 1 543 4 284 8 931 4 131 2 998 3 745 18 188

20,3 0,1 2,0 1,8 0,6 1,3 0,9 2,4 5,1 2,3 1,7 2,1 10,3

24 457 209 2 864 3 316 1 245 968 844 342 3 613 5 436 1 933 1 998 1 688 8 749

33,5 0,3 3,9 4,5 1,7 1,3 1,2 0,5 4,9 7,4 2,6 2,7 2,3 12,0

60 284 407 6 400 6 470 2 313 3 207 2 387 342 7 897 14 367 6 065 4 996 5 433 26 936

24,1 0,2 2,6 2,6 0,9 1,3 1,0 0,1 3,2 5,8 2,4 2,0 2,2 10,8

120 780 III. Sektor 24 600 obchod 7 761 pohostinství a ubytování 12 016 doprava a spoje 4 386 peněžnictví a pojišťovnictví 18 683 služby pro podniky 11 998 veřejná správa 14 368 školství 14 466 zdravotnictví a sociální péče 12 502 ostatní služby Celkem 176 719 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ

68,3 13,9 4,4 6,8 2,5 10,6 6,8 8,1 8,2 7,1

36 115 8 640 2 300 5 088 1 177 3 968 3 948 3 888 4 059 3 048

49,4 11,8 3,1 7,0 1,6 5,4 5,4 5,3 5,6 4,2

156 895 33 240 10 061 17 104 5 563 22 651 15 946 18 256 18 525 15 549

62,8 13,3 4,0 6,8 2,2 9,1 6,4 7,3 7,4 6,2

100,0

73 037

100,0

249 756

100,0

Změny v sekundárním sektoru na Brněnsku postihly zejména průmyslová odvětví. Zatímco v roce 1989 činil podíl zaměstnaných v průmyslových odvětví 40 %, v roce 2001

činil tento podíl 24,1 %. Z hlediska počtu zaměstnanců patřilo mezi nejvýznamnější odvětví stále strojírenství, dále pak hutnický a kovozpracující průmysl. Podíl osob pracujících ve stavebnictví se příliš nezměnil, v obou letech působilo v tomto odvětví kolem 11 % zaměstnaných. Jak už bylo řečeno, terciární sektor v roce 2001 pojímal téměř dvě třetiny zaměstnaných na Brněnsku. Z hlediska zaměstnanosti bylo v roce 2001 stejně jako v roce 1989 nejvýznamnějším odvětvím obchod, kde bylo zaměstnáno 13,3 % osob. 9,1 % osob zaměstnávalo nově vzniklé odvětví služby pro podniky zahrnující také vědu, výzkum a činnosti v oblasti nemovitostí. Přes 7 % osob zaměstnávalo jak zdravotnictví a sociální péče, tak školství.

59

Stejně jako v roce 1989 existovaly i v roce 2001 rozdíly mezi Brnem a zázemím. Zázemí Brna zaměstnávalo větší podíl osob nejen v primárním sektoru, ale také v sekundárním sektoru. Naopak podíl zaměstnaných ve službách byl ve srovnání s Brnem daleko nižší. Jednotlivá odvětví se výrazně nelišila, většinou se jednalo o několik procentních bodů. Největší rozdíl v podílu zaměstnaných mezi Brnem a zázemím byl registrován v odvětví služby pro podniky, kde Brno zaměstnávalo 10,6 % osob a zázemí pouze 5,4 % osob. Rozdíl nad 2,5 procentních bodů ve prospěch Brna bylo zaznamenáno také v odvětvích zdravotnictví, školství a ostatní služby. Naopak zázemí Brna vykazovalo vyšší podíly zaměstnaných v dřevozpracujícím, hutnickém a kovozpracujícím průmyslu. Tab. 21: Index specializace v sektorech a odvětvích NH na Brněnsku k 1.3.2001. Odvětví NH

Brno - město I. sektor 0,2 II. sektor 0,7 průmysl celkem 0,6 těžební 0,1 potravinářský 0,5 textilní, oděvní a kožedělný 0,5 dřevozpracující 0,3 papírenský a polygrafický 1,0 chemický 1,6 sklářský a stavebních hmot hutnický 0,6 strojírenský 0,9 elektrotechnický 1,3 ostatní zpracovatelský průmysl 0,7 výroba energie a vody 1,0 stavebnictví 1,1 III. Sektor 1,3 obchod 1,2 pohostinství a ubytování 1,1 doprava a spoje 0,9 peněžnictví a pojišťovnictví 1,1 služby pro podniky 1,9 veřejná správa 1,0 školství 1,4 zdravotnictví a sociální péče 1,4 ostatní služby 1,3 Celkem 1,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, vlastní výpočty

Index specializace Brno - venkov 1,1 1,1 1,1 0,2 1,0 1,2 0,8 1,1 2,2 0,3 1,2 1,3 1,5 1,2 1,0 1,3 0,9 1,0 0,8 1,0 0,7 1,0 0,8 0,9 0,9 0,8 1,0

Brněnsko 0,5 0,9 0,8 0,1 0,7 0,7 0,5 1,0 1,8 0,1 0,8 1,0 1,4 0,8 1,0 1,2 1,2 1,2 1,0 0,9 1,0 1,6 1,0 1,3 1,2 1,1 1,0

Při srovnání dat Brněnska s ČR nebyl primární ani sekundární sektor celkově příliš významný, index specializace byl u obou nižší než 1,0. Významná však byla některá odvětví sekundárního sektoru. Nejvyšší index specializace vykazoval chemický průmysl (1,8) a průmysl elektrotechnický (1,4). Index specializace 1,2 mělo také stavebnictví.

60

Nejen co do počtu zaměstnanců, ale také z hlediska významu byl dominantní sektor služeb, jehož index specializace dosahoval hodnoty 1,2. Ve srovnání s ČR byly podíly zaměstnaných na Brněnsku téměř ve všech odvětvích stejné nebo vyšší. Výjimku tvořilo pouze odvětví doprava a spoje, kde byl index specializace menší než 1,0. Nejvýznamnějšími odvětvími byly služby pro podniky s indexem specializace 1,6 a školství 1,3. Hodnotu vyšší než jedna vykazovalo rovněž odvětví obchod, zdravotnictví a ostatní služby.

6.3 Vliv dojížďky za prací na zaměstnanost na Brněnsku Dojížďka za prací tvoří významnou složku prostorové mobility obyvatelstva. Je vyvolaná především nesouladem mezi rozmístěním ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovních příležitostí. Jednoznačně se podílí na formování funkčně prostorových vazeb v sídelní struktuře. Dojížďkou se rozumí pohyb obyvatelstva přes administrativní hranice obce a pro analýzu dojížďky do zaměstnání jsou důležité informace o objemu, směru a frekvenci dojížďky. Dojížďka za prací je jedním z možných a častých způsobů, jak vyjádřit vztah zázemí ke svému jádru. Za dojížďkové zázemí Brna jsou považovány ty obce, ze kterých alespoň 10 % zaměstnaných vyjíždí do Brna (Krejčí, T. a kol, 2004). Pokud by se tímto způsobem vymezovalo zázemí Brna, složení obcí, jež do něj náleží, by bylo odlišné od složení obcí okresu Brno – venkov. Do dojížďkového zázemí by se řadily obce i s jiných okresů a naopak některé obce okresu Brno – venkov by v tomto vymezení nebyly. Od roku 1991 se charakter dojížďky za prací do Brna změnil. Celkově se počet dojíždějících zvýšil, avšak poklesla dojížďka z obcí nacházejících se v blízkosti Brna a naopak vzrostla dojížďka za prací ze vzdálenějších obcí. Důvodem je pravděpodobně fakt, že v nejbližším zázemí Brna vznikaly kromě výstavby rodinných domů rovněž pracovní příležitost především v oblasti terciárního sektoru a byly koncentrovány zejména v obcích s výhodnou dopravní dostupností. Tato situace byla jednoznačně spojena s prohlubujícím se procesem suburbanizace na Brněnsku (Krejčí, T. a kol, 2004). Tab. 22 rozebírá počet dojíždějících ze zázemí představované okresem Brno venkov do Brna a naopak. V roce 2001 dojíždělo do Brna 65,1 tis. osob, z toho téměř 45 % dojíždělo z okresu Brno – venkov, tedy ze zázemí Brna jak je definované v této diplomové práci. Význam primárního sektoru je z hlediska dojížďky ze zázemí do Brna zanedbatelný. Do sekundární sektoru dojíždělo ze zázemí do Brna téměř 12 tis. osob, což představovalo podíl 44,5 % na všech dojíždějících do tohoto sektoru do Brna. Do sektoru služeb vyjíždělo přes 17 tis. osob, tedy 45 % z celkového počtu dojíždějících do tohoto sektoru. I přes pokles dojížďky v nejbližším zázemí Brna vysoké podíly jednotlivých sektorů dokazují význam pracovní síly zázemí Brna pro samotné město. 61

Tab. 22: Struktura zaměstnaných vyjíždějících za prací ze zázemí do jádra a naopak na Brněnsku k 1.3.2001. Sektory NH

zázemí → jádro abs. %*

jádro → zázemí abs. %*

I. sektor II. sektor

348 11 810

49,9 44,5

183 2 461

49,5 51,6

III. sektor

17 055

45,0

2 937

40,7

44,9

5 581

41,3

Celkem 29 213 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ, vlastní výpočty

* % - podíl zaměstnaných dojíždějících do Brna z okresu Brno – venkov z celkového počtu všech dojíždějících do Brna.

Počet vyjíždějících za prací z Brna do zázemí je samozřejmě výrazně nižší. V roce 2001 takto vyjíždělo 5,6 tis. osob, z toho jen nepatrná část do primárního sektoru. Do sekundéru v zázemí Brna dojíždělo necelé 2,5 tis. zaměstnaných, což představovalo více než polovinu dojíždějících do tohoto sektoru a do sektoru služeb dojížděli necelé 3 tis. zaměstnaných, tedy 40,7 % z celkového počtu dojíždějících. Nižší podíl dojíždějících do sektoru služeb ovlivňuje fakt, že řada ekonomicky aktivních obyvatel z Brna dojíždí za službami do Prahy. Z Brna do Prahy vyjíždí celkem 1 ,9 tis. zaměstnaných a z toho 78,5 % do sektoru služeb. Jednotlivé dojížďkové proudy mají vliv na strukturu zaměstnanosti. Struktura zaměstnanosti podle sčítání lidu sice podává informace o obyvatelstvu ekonomicky aktivním resp. zaměstnaném, které mělo trvalé bydliště na území Brněnska, avšak v těchto údajích nebylo zahrnuto obyvatelstvo vyjíždějící a dojíždějící za prací na Brněnsko, které má trvalé bydliště mimo Brněnsko. Vezmeme-li v úvahu počet dojíždějících a počet vyjíždějících do Brna resp. z Brna, struktura zaměstnanosti Na Brněnsku se může více, či méně výrazně změnit. Tab. 23: Struktura zaměstnanosti podle sektoru NH na Brněnsku po zohlednění vyjíždějících a dojíždějících za prací k 1.3.2001. Sektory NH

Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

abs.

%

abs.

%

abs.

%

I. sektor II. sektor

2 252 75 800

1,0 33,2

3 695 26 333

7,0 49,9

5 947 102 133

2,1 36,3

III. sektor

150 443

65,8

22 768

43,1

173 211

61,6

Celkem 228 495 100,0 Pramen. SLDB 2001, ČSÚ, vlastní výpočty

52 796

100,0

281 291

100,0

Po zohlednění dojížďky resp. vyjížďky za prací se tedy celkový počet zaměstnaných na Brněnsku zvýšil z 249,8 tis. osob na 281,3 tis. osob. Podíl zaměstnaných v jednotlivých sektorech na Brněnsku se výrazně nezměnil. Primární sektor zaměstnával 2,1 %, sekundární sektor si s 36,3 % zaměstnanými mírně polepšil na úkor sektoru služeb, který po zohlednění dojížďky zaměstnával 61,6 %. Rozdíly se objevily až mezi okresy. 62

Zatímco v Brně po zohlednění dojížďky stoupl celkový počet zaměstnaných z 176,7 tis. osob na 228,5 tis., v zázemí Brna se počet zaměstnaných snížil z 73 tis. na 52,8 tis. V podílu zaměstnaných v jednotlivých sektorech v Brně nedošlo k výrazným změnám, pouze se nepatrně zvýšil podíl sekundárního sektoru na úkor terciárního sektoru. V zázemí Brna vzrostl význam jak primárního sektoru, tak sektoru sekundárního, ve kterém se podíl pracovníků zvýšil o více než 4 procentní body, zatímco sektor služeb vykazoval podíl pracovníků o 6,3 procentních bodů nižší než před zohledněním dojížďky a vyjížďky za prací. Zhoršující se situace na trhu práce v počátečních letech nového tisíciletí bývá často odůvodňována úbytkem počtu pracovních míst. Jako podkladové materiály pro tuto hypotézu sloužily výsledky ze sčítaní lidu z let 1991 a 2001. Během tohoto období počet obsazených pracovních míst výrazně klesl. Výsledky těchto dvou sčítání však nejsou zcela srovnatelné, již ve vymezení pojmu „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ se dají najít rozdíly. V roce 1991 se do této kategorie řadili i ženy na tzv. další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 byly tyto kategorie zahrnuty do ekonomicky neaktivního obyvatelstva. V roce 1991 se také při výpočtu počtu pracovních místa uvažovalo ekonomicky aktivní obyvatelstvo včetně osob nezaměstnaných, zřejmě z toho důvodu, že jejich počet nebyl příliš vysoký. V roce 2001 bylo při výpočtu pracovních míst uvažováno jen s osobami zaměstnanými. Vezmouli se v potaz tyto a ještě řada dalších skutečností, je zřejmé, že úbytek pracovních míst nebyl v Brně a jeho zázemí tak výrazný a nelze tedy předpokládat, že nárůst nezaměstnanosti v následující letech byl způsoben výhradně úbytkem počtu pracovních míst (Krejčí, T. a kol., 2004).

6.4 Zahraniční investoři na Brněnsku Kromě dojížďky a vyjížďky ovlivňují zaměstnanost a vůbec celkovou situaci na trhu práce zahraniční investoři. V dnešní době stále postupujícího procesu globalizace se prostřednictvím časoprostorové komprese i vzdálená místa stávají bližší. Města i regiony mezi sebou soupeří a snaží se vyzdvihnout své kvality a přednosti, aby přilákaly firmy i zahraniční investory právě na jejich území. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že přiliv zahraničních investic je spíše ekonomickým tématem a předmětem ekonomických analýz, trh práce je nedílnou součástí tohoto procesu, neboť zahraniční investice s sebou přináší pracovní příležitosti a tím zároveň ovlivňují a rozvíjí trh práce. Během ekonomické transformace v České republice docházelo mimo privatizace, také k zakládání zcela nových areálů v nových oblastech tzv. na zelené louce. Tyto provozovny často vznikaly právě z podnětu zahraničních investorů, kteří prostřednictvím přímých zahraničních investic (PZI), realizovali své podnikatelské záměry na našem území. Tyto investice přispívaly ke vzniku nových pracovních míst a částečně tak byl 63

kompenzován propad velkých průmyslových podniků. Právě tyto nově založené podniky zřejmě přispěly k oddálení vysoké míry nezaměstnanosti, která byla po přechodu ze systému centrálně plánované ekonomiky na tržní systém hospodářství, očekávána (Palcrová, Š., 2007). Přímé zahraniční investice mají na zaměstnanost a obecně na trh práce značný vliv. Podle ČNB je přímou zahraniční investicí 10% a vyšší podíl zahraničního investora na základním jmění společnosti, přičemž podmínkou je trvalý zájem investora o společnost a také jeho podíl na řízení. Investoři mimo jiné při výběru lokalit, do nichž by mohli investovat, kladou důraz na vyvinutou infrastrukturu a na kvalifikovanost pracovní síly, což bývá často považováno právě za přednosti brněnské aglomerace. Z důvodu nižších nákladů byla více podporována stavba provozoven na zelené louce, neboť revitalizace starých objektů byla často nákladnější a složitější. Jedna z prvních areálů zahraniční společnosti vybudovaný na zelené louce v zázemí Brna v Moravanech, byl v 1. polovině 90. let byl nový závod JULI Motorenwerk, společný podnik dvou německých společností LINDE AG a JUNGHEINRICH AG. Tento závod se specializoval na stavbu strojů s mechanickým pohonem a také na výrobu elektromotorů. V současnosti tato společnost zaměstnává přibližně 400 osob a patří tak k předním zaměstnavatelům brněnského zázemí. Naopak bývalé výrobní haly podniku Botex Hrušovany u Brna využila německá společnost Romika. Vznikla tak firma Romika Industrie a.s., která se specializovala na výrobu obuvi a v roce 2003 zaměstnávala přes 400 osob. V současnosti je společnost v konkursu. Dalším příkladem brzkého vstupu zahraniční investice do průmyslového podniku může být vstup zahraničního kapitálu do První brněnské strojírny. Po změnách v roce 1989 prošla společnost hlubokou restrukturalizací. V roce 1993 byl založen společný podnik ABB První brněnská strojírna s nadnárodním koncernem Asea Brown Boveri. V té době vlastnila ABB podíl 67 % a První brněnská strojírna 33 %. V roce 1997 odkoupila ABB 33 % podíl a umožnila tak První brněnské strojírně privatizaci tzv. českou cestou, kdy si společnost koupil její management. Společnost ABB První brněnská strojírna se přejmenovala na ABB Energetické systémy a později po vstupu ALSTOM na ABB ALSTOM Power Czech (Brno Business, 2000). Po necelém roce prodala ABB svůj podíl a vznikla tak společnost ALSTOM Power. Dalším aktérem vstupujícím na scénu byla společnost Siemens, která v roce 2003 odkoupila od ALSTOMU divizi turbín a o rok později tak vznikla firma Siemens Industrial Turbomachinery. V červnu 2006 odkoupila od ALSTOMU další divizi, a to Heat Recovery and Plants, společnost AUSTRIAN Energy & Environment AG. Společnost Siemens vstoupila v roce 1994 do původního závodu MEZ v Drásově, který se stal součástí podniku Siemens se sídlem v Mohelnici. V roce 2001 se závod 64

osamostatnil a vznikla tak nová společnost SEM Drásov Siemens Electric Machines, která na konci roku 2006 zaměstnávala téměř 500 osob. Dalšími příklady vstupu zahraničního kapitálu je společnost Českomoravský cement (cementárna Mokrá, vápenice Čebín), kde se uplatnil rakouský kapitál společnosti Heidelberg Cement, nebo společnost BEGHELL – ELPLAST, významný výrobce nouzového osvětlení, která vznikla v roce 1999 vstupem italské společnosti Beghelli do brněnské firmy Elplast. Po vstupu zahraničního kapitálu bylo nutné provést radikální změny, které vedly k revitalizaci podniku, došlo k rozšíření sortimentu a investicím do nových technologií. Za zmínku stojí také transformace a vstup zahraničního kapitálu do podniku Zetor, jednoho z nejúspěšnějších zaměstnavatelů osmdesátých let. Situace v tomto několikrát státem oddlužovaném podniku, který během devadesátých let procházel značnou krizí, se zlepšila po vstupu slovenské skupiny HTC Holding, která odkoupila asi 98% akciový podíl v Zetoru. Nadále byla zahájena realizace restrukturalizačních opatření ke snížení nákladů při udržení úrovně prodeje traktorů, motorů, a náhradních dílů. Společnost v posledních letech zaměstnává trvale více než tisíc pracovníků a stále zvyšuje produkci i kvalitu výrobků. V případě dalšího giganta z osmdesátých let – Zbrojovky Brno se úspěšný návrat na světové trhy nekonal. Společnost byla v devadesátých letech rozdrobena v rámci holdingu na několik dceřiných společností. Ty byly postupně rozprodávány, likvidovány nebo vstupovaly do konkurzu. V Brně a jeho zázemí se v současné době zabývá výrobou tradičních zbraní méně než 100 (Toušek, V., Vašková, L., 2003). K lepšímu vývoji situace na trhu práce, ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a vůbec ke zvýšení zájmu o investování domácích i zahraničních investorů v ČR měl v roce 1998 přispět nově zavedený systém investičních pobídek. Společnostem byly a jsou poskytovány výhody v podobě dotací na nově vytvořená pracovní místa a dotací na rekvalifikaci, dalšími výhodami jsou rovněž daňové a celní úlevy, nebo možnost levnějšího získání pozemku. Z hlediska investic mají rostoucí význam průmyslové a vědeckotechnické parky. Ty se jako specifická forma investiční pobídky stávají pro zahraniční investory stále více atraktivnější. Lákavé je zejména kvalitní zázemí umožňující rozvoj společnosti. Úspěšnými průmyslovými zónami na Brněnsku jsou Central Trade Park Modřice a Central Trade Park Brno na Černovické terase. Vědeckotechnickým parkem je pak Český technologický park Brno, který je připojen k budovám Vysokého učení technického, kde má také zdroj kvalifikované pracovní síly. Tento park vznikl jako společná investice města Brna a britské nadnárodní společnosti P&O. Poskytuje prostory především pro výzkum, vývoj a lehký průmysl. Příkladem renomované společností, která se v roce 2001 rozhodla založit své technické a výzkumné centrum právě zde, je počítačová firma IBM Global Services Delivery Center .

65

Modřická průmyslová zóna je od svého vzniku spjata se společností CTP Project Incest, která v ČR investuje na více místech. Společnost byla založena v roce 1996 skupinou nizozemských stavebních podnikatelů a investorů. V roce 2001 skoupila pozemky, snažila se vybudovat dostatečnou infrastrukturu, začala stavět výrobní prostory na klíč a pronajímat je vybraným společnostem. Prvními podniky, které v CTP zahájily svou činnost byly v roce 2002 logistická společnost Danzas a výrobce automatických dveřních systémů pro kolejová vozidla IFE CR, který na konci roku 2006 zaměstnával přes 300 osob. V roce 2002 byly dostavěny prostory také pro britsko-americkou společnost IMI Norgren, výrobce strojírenských komponentů pro vzduchotechniku. Mezi další investory a zároveň významné zaměstnavatele patří např. společnost Andrew Telecommunications poskytující systémy a služby pro komunikační zařízení, nebo společnost s americkým kapitálem Danaher Motion, která vyrábí průmyslové aplikace pro letecký a vojenský průmysl. Tato společnost na konci roku 2006 zaměstnávala přes 300 osob. Modřická průmyslová zóna a Černovická terasa mají poměrně odlišný „výrobní program“, zatímco průmyslová zóna v Modřicích se stále více orientuje na nevýrobní investice (logistika, distribuce, výzkum a vývoj) menších a středních společností,

Černovická terasa hledá především střední a větší investory ve zpracovatelském průmyslu (Kunc, J., 2005). Historie průmyslové zóny Černovická terasa je spojována se společností Flextronics, která je příkladem nezdařené investiční pobídky. Tato společnost získala podporu ve formě přímých dotací na volná pracovní místa, daňových úlev a také možnost využívat bezcelní zóny. Velká podpora byla také ze strany Brna a místního úřadu práce. Společnost koupila pozemky o rozloze 40 ha za 1 Kč ročně, na oplátku však přislíbila vytvoření až 3. tis. pracovních příležitostí a investice po dobu dalších pěti let (Toušek, V. a kol., 2006). Její příchod byl jeden z pozitivních vlivů na zaměstnanost na Brněnsku. V období svého největšího rozmachu zaměstnávala kolem 2 tis. osob. Pro své zaměstnance zajišťovala také několik dotovaných autobusových linek. Vytvořila se poměrně dobrá spolupráce s brněnskými vysokými školami technického zaměření. Avšak netrvalo dlouho a společnost Flextronics v roce 2002 svoji činnost na Černovické terase ukončila a přesunula výrobu do Maďarska. Díky stabilnímu zázemí a dostatečné kvalifikované pracovní síle si Flextronics v Brně ponechal výzkumné pracoviště. Během odchodu společnosti docházelo k propouštění velkého množství pracovníků, což mělo negativní dopad na trh práce na Brněnsku. Ještě v roce 2002 začal Flextronics jednat s vážnými zájemci a v roce 2003 převzala výrobní haly společnost Honeywell, výrobce a dodavatel různorodých technologií a poskytovatel rozličných průmyslových služeb zákazníkům po celém světě. Tato společnost zde vybudovala vlastní vývojové centrum a v současné době své zaměstnanecké kapacity neustále rozšiřuje.

66

Situace se zaplněním Černovické terasy se začala zlepšovat až po vstupu již zmiňované společnosti CTP Project Invest, která tak vytvořila průmyslovou zónu Central Trade Park Brno. Na Černovickou terasu vstupovaly převážně japonské firmy. Jednou z nich byl výrobce a prodejce klimatických zařízení Daikin Device Czech Republic, který zde začal vyrábět kompresorové jednotky. Na konci roku 2006 pro společnost pracovalo více než 350 osob. Dalším investorem v roce 2005 byla tchajwanská společnost zabývající se výrobou počítačových komponent GigaByte Technology, která v Brně na Černovické terase vybudovala nové hi-tech opravárenské centrum. V tomto centru najdou uplatnění zejména vysokoškoláci a středoškoláci vzdělaní v oboru elektronika a elektrotechnika. Ač se původní programy podpory PZI se týkaly oblastí v rámci zpracovatelského průmyslu, na začátku nového tisíciletí byla stále větší snaha prosazovat podporu investic do oblasti informačních technologií a strategických služeb, mezi které se řadí také centra sdílených služeb. Projekty zahrnující investice do strategických služeb nevyžadují na rozdíl od projektů zpracovatelského průmyslu vysoké počáteční investice, avšak vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, které je třeba zajistit adekvátní finanční ohodnocení. Mezi projekty realizované v roce 2005 patří vstup indické společnosti Progeon, která poskytuje služby v oblasti outsourcingu. Řada investorů z oblasti strategických služeb najde uplatnění v nově vybudovaném Spielberk Office Parku. V roce 2005 zde založila své call centrum německá letecká společnost Lufthansa. Přímé zahraniční investice mají jednoznačně na rozvoj trhu práce v regionech pozitivní vliv. Region, do kterého proudí investice se stane zdrojem pracovních příležitostí nejen pro obyvatele samotného regionu, ale také pro obyvatele z okolí. Je však třeba brát v úvahu, že z globálního hlediska mohou PZI také podporovat růst regionálních rozdílů. Stále totiž do jisté míry platí, že si investoři vybírají lokality, kde najdou stabilní zázemí s dostatečně vyvinutou infrastrukturou a kvalifikovanou pracovní silou, což řada regionů postižených vysokou mírou nezaměstnanosti nesplňuje. I když jsou investiční pobídky do těchto lokalit ještě výhodnější, investor dá v mnoha případech přednost právě stabilnímu ekonomickému zázemí.

67

7. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI NA BRNĚNSKU V ROCE 2006 Jediným zdrojem úplných informací o struktuře zaměstnanosti na okresní úrovni je sčítání lidu, domů a bytů prováděné v periodě deseti let. Jak už bylo zmiňováno v metodické části práce, v intercensálním období sice probíhá výběrové šetření pracovních sil, které poskytuje kvalitní informace o struktuře zaměstnanosti, avšak výsledky tohoto šetření jsou publikovány pouze do úrovně krajů. Aby byla struktura zaměstnanosti zmapována také v nižších územních jednotkách, od roku 2001 jsou realizována dotazníková šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti. Tato šetření organizuje odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu (KÚ) Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce v tomto kraji (viz. kapitola. 3.2.2). Výstupem šetření je databáze obsahující informace o ekonomických subjektech daného území a o struktuře zaměstnaných tohoto území. Za využití této databáze mohla být zpracována podrobnější analýza struktury zaměstnanosti na Brněnsku k 31.12.2006. Pro komparaci dat a naznačení vývojových trendů byly v diplomové práci použity rovněž údaje o ekonomických subjektech a struktuře zaměstnaných z roku 2005. Poslední dotazníkové šetření bylo realizováno v lednu 2007. Z větších zaměstnavatelů dotazník nezaslaly nebo Krajskému úřadu neposkytly následující organizace:

Brno-město • Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dříve ČESKÝ TELECOM, a.s.) • Honeywell, s.r.o. • Symbol Technologies Czech Republic, s.r.o. • Volksbank CZ, a. s.

Brno-venkov • BONAGRO, a.s. Na Brněnsku bylo dotazníkovým šetřením podchyceno 1 629 ekonomických subjektů. Z toho 31 firem působilo v primárním sektoru, 851 v sekundárním sektoru a 1 014 v terciárním sektoru. Z průmyslových odvětví bylo nejvíce firem zaznamenáno v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (75) a ve strojírenství (73). Ve stavebnictví bylo evidováno 170 firem. V sektoru služeb v počtu ekonomických subjektů dominovala odvětví obchod (243), školství (231) a odvětví služby pro podniky (229). V těchto 1 629 ekonomických subjektech bylo na konci roku 2006 zaměstnáno 148,5 tis. osob, z toho 1,6 tis. osob (1 %) v primárním sektoru, 51,4 tis. osob (34,6 %) v sekundárním sektoru a 95,6 tis. osob (64,4 %) v terciárním sektoru.

68

7.1 Struktura zaměstnaných v odvětvích NH podle pohlaví Z celkového počtu 148,5 tis. pracovníků byla více než polovina tvořena muži (53,3 %). Ženy tedy představovaly 46,7 % zaměstnaných osob. Nejméně pracovníků bylo zaměstnáno v primárním sektoru, ve kterém měli větší zastoupení muži, jejich podíl na celkové zaměstnanosti tohoto sektoru činil 69 %. Tab. 24: Struktura zaměstnanosti na Brněnsku podle odvětví NH a pohlaví k 31.12.2006. Sektory a odvětví NH

Počet firem

celkem abs. %

Počet pracovníků muži abs. %

ženy abs.

%

I. sektor

34

1558

1,0

950

61,0

608

39,0

II. sektor průmysl těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví

581 411 5 41 23 13 30 36 22 75 73 52 25 16 170

51 380 40 851 92 3 589 2 274 312 2 789 2 258 1 564 6 285 8 703 9 012 1 322 2 651 10 529

34,6 27,5 0,1 2,4 1,5 0,2 1,9 1,5 1,1 4,2 5,9 6,1 0,9 1,8 7,1

35 406 26 388 65 1 691 608 248 1 294 1 279 1 248 5 200 6 694 5 653 678 1 730 9 018

68,9 64,6 70,7 47,1 26,7 79,5 46,4 56,6 79,8 82,7 76,9 62,7 51,3 65,3 85,6

15 974 14 463 27 1 898 1 666 64 1 495 979 316 1 085 2 009 3 359 644 921 1 511

31,1 35,4 29,3 52,9 73,3 20,5 53,6 43,4 20,2 17,3 23,1 37,3 48,7 34,7 14,4

III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví a sociální péče ostatní služby

1 014 243 34 63 18 229 58 231 64 74

95 594 12 274 1 801 10 955 2 776 13 861 12 992 19 999 14 670 6 266

64,4 8,3 1,2 7,4 1,9 9,3 8,7 13,5 9,9 4,2

42 753 5 716 702 7 924 742 7 982 5 960 7607 3016 3104

44,7 46,6 39,0 72,3 26,7 57,6 45,9 38,0 20,6 49,5

52 841 6 558 1 099 3 031 2 034 5 879 7 032 12 392 11 654 3 162

55,3 53,4 61,0 27,7 73,3 42,4 54,1 62,0 79,4 50,5

Celkem 1 629 148 532 100,0 79109 53,3 69 423 Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007

46,7

Největší rozdíly v zastoupení mužské a ženské pracovní síly byly dle očekávání zaznamenány v odvětvích sekundárního sektoru. Na konci roku 2006 bylo ve stavebnictví zaměstnáno 85,6 % a tedy pouze 14,4 % žen. V jednotlivých průmyslových odvětvích muži dominovali zejména v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (82,7 %), v průmyslu sklářském a stavebních hmot (79,8 %), ve dřevozpracujícím průmyslu (79,5 %) a ve strojírenství (76,9 %). Naopak ženským průmyslových odvětvím byl pouze textilní,

69

oděvní a kožedělný průmysl (73,3 %). Mezi odvětví, kde ženy zaujímaly více než 50 % zaměstnaných patřily ještě potravinářský průmysl (52,9 %) a papírenský a polygrafický průmysl (53,6 %). Obr. 34: Podíl mužů a žen zaměstnaných v průmyslových odvětvích NH na Brněnsku k 31.12.2006.

Průmysl 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

muži

výroba energie a vody

ostatní zpracovatelský

elektrotechnický

strojírenský

hutnický a kovozpracující

sklářský a stavebních hmot

chemický

papírenský a polygrafický

dřevozpracující

textilní, oděvní a kožedělný

potravinářský

těžební

0,0

ženy

Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007 vlastní výpočty

Obr. 35: Podíl mužů a žen zaměstnaných ve službách na Brněnsku k 31.12.2006

Služby 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

muži

ženy

Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007 vlastní výpočty

70

ostatní služby

zdravotnictví a sociální péče

školství

veřejná správa

služby pro podniky

peněžnictví a pojišťovnictví

doprava a spoje

pohostinství a ubytování

obchod

0,0

V terciárním sektoru měly větší zastoupení ženy. Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných činil 55,3 %, muži tedy zaujímali 44,7 % zaměstnaných v tomto sektoru. Převaha žen se projevila téměř ve všech odvětvích. Více než polovina mužů bylo zaměstnáno pouze v odvětvích doprava a spoje (72,3 %) a služby pro podniky (57,6 %). Nejvíce žen pracovalo ve zdravotnictví (79,4 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (73,3 %). Ve školství, které je považováno za odvětví, kde pracují zejména ženy, bylo zastoupení žen méně výrazné (62 %). Důvodem může být přítomnost řady vysokých škol (včetně Univerzity obrany) v Brně, kde jsou častými zaměstnanci právě muži.

7.2 Struktura zaměstnaných v odvětvích NH podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání Dotazníkové šetření prokázalo v Brně a zázemí vysokou kvalifikovanost pracovní síly. Na konci roku 2006 byl podíl pracovníků se středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním 62,9 %, což je větší podíl i ve srovnání s ČR (dle VŠPS 52,4 %). Mezi zaměstnanci bylo nejméně pracovníků se základním vzděláním, a to 6,3 %. Ve výrobních sektorech byli dominantní skupinou středoškolsky vzdělaní pracovníci s maturitou. V primárním sektoru tvořila tato skupina více než polovinu zaměstnaných a v sekundárním sektoru téměř polovinu zaměstnaných. Početnou skupinou pracovníků sekundárního sektoru byla rovněž více než třetina osob se středoškolským vzděláním s maturitou. Sektor služeb vykazoval vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Téměř polovina zaměstnaných měla minimálně středoškolské vzdělání s maturitou a více než třetinu zaměstnanců tvořili vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Obr. 36: Podíl pracovníků podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání v sektorech NH na Brněnsku k 31.12.2006. 100% 80% 60% 40% 20% 0% I. sektor

ZŠ

II. sektor

SŠ bez maturity

III. sektor

SŠ s maturitou

VŠ

Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007 vlastní výpočty

71

Tab. 25: Struktura zaměstnaných na Brněnsku podle odvětví NH a nejvyššího dosaženého stupně vzdělání k 31.12.2006. Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Sektory a odvětví NH

celkem

základním

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

vysokoškolským

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

I. sektor

1 558

133

8,5

918

58,9

354

22,7

153

9,8

II. sektor

51 380

3 837

7,5

25 020

48,7

15 870

30,9

6 653

12,9

průmysl

stavebnictví

40 851 92 3 589 2 274 312 2 789 2 258 1 564 6 285 8 703 9 012 1 322 2 651 10 529

3 188 1 317 430 18 269 166 70 549 609 468 185 106 649

7,8 1,1 8,8 18,9 5,8 9,6 7,4 4,5 8,7 7,0 5,2 14,0 4,0 6,2

19 719 18 2 087 1 377 171 1 235 924 730 3 490 4 144 4 139 679 725 5 301

48,3 19,6 58,1 60,6 54,8 44,3 40,9 46,7 55,5 47,6 45,9 51,4 27,3 50,3

12 975 36 969 388 102 980 803 565 1 737 2 753 3 088 370 1 184 2 895

31,8 39,1 27,0 17,1 32,7 35,1 35,6 36,1 27,6 31,6 34,3 28,0 44,7 27,5

4 969 37 216 79 21 305 365 199 509 1 197 1 317 88 636 1 684

12,2 40,2 6,0 3,5 6,7 10,9 16,2 12,7 8,1 13,8 14,6 6,7 24,0 16,0

III. sektor

95 594

5 396

5,6

19 806

20,7

40 824

42,7

29 568

30,9

obchod

12 274 1 801 10 955 2 776 13 861 12 992 19 999 14 670 6 266

975 218 719 14 853 197 777 1 167 476

7,9 12,1 6,6 0,5 6,2 1,5 3,9 8,0 7,6

4 779 762 5 145 77 2 468 1 036 2 115 1 803 1 621

38,9 42,3 47,0 2,8 17,8 8,0 10,6 12,3 25,9

5 260 732 4 289 2 025 5 362 7 415 4 826 8 231 2 684

42,9 40,6 39,2 72,9 38,7 57,1 24,1 56,1 42,8

1 260 89 802 660 5 178 4 344 12 281 3 469 1 485

10,3 4,9 7,3 23,8 37,4 33,4 61,4 23,6 23,7

Celkem 148 532 9 366 6,3 45 744 30,8 57 048 38,4 36 374 Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007

24,5

těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody

pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví a sociální péče ostatní služby

Při odvětvové analýze struktury zaměstnanosti průmyslových odvětví a stavebnictví bylo zjištěno, že osoby se základním vzděláním se v průmyslových odvětvích nejvíce uplatňovali v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu (18,9 %) a v odvětví zahrnující ostatní zpracovatelský průmysl (14 %). Více než 60 % středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity působilo v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu a více než polovinu těchto pracovníků pojímala rovněž odvětví potravinářský průmysl, hutnický a kovozpracující průmysl a ostatní zpracovatelský průmysl. Nad 50 % takto vzdělaných osob zaměstnávalo též stavebnictví. Více než třetina pracovníků se středoškolským vzděláním s maturitou působila v průmyslu sklářském a stavebních hmot, v chemickém, papírenském a polygrafickém a v průmyslu elektrotechnickém. Pro vysokoškolsky 72

vzdělané pracovníky byla významnými odvětvími chemický (16,2 %) a elektrotechnický průmysl (14,6 %). Nutno podotknout, že ač se na celkové zaměstnanosti Brněnska příliš nepodílí, výrazný podíl kvalifikované pracovní síly (středoškoláci s maturitou, vysokoškoláci) měl těžební průmysl a výroba energie a vody. Na Brněnsku se totiž nachází pouze vedení firem spadajících do těchto odvětví a samotná pracoviště zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu jsou umístěna na jiných místech ČR. Z analýzy struktury zaměstnanosti sektoru služeb vyplývá, že největší podíl pracovníků se základním vzděláním zaměstnává pohostinství a ubytování (12,1 %). Téměř polovina osob se středoškolským vzděláním našla uplatnění v odvětví doprava a spoje. Nad 40 % takto vzdělaných osob zaměstnávalo rovněž odvětví pohostinství a ubytování. Téměř tři čtvrtiny středoškoláků s maturitou, kteří jsou pro sektor služeb výrazným zdrojem pracovní síly, působilo v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Více než polovinu těchto pracovníků zaměstnávala také odvětví veřejná správa a zdravotnictví a sociální péče. Dvě třetiny vysokoškolsky vzdělaných pracovníků zaměstnávalo školství a více než třetina vysokoškoláků působila v odvětví služby pro podniky a ve veřejné správě.

7.3 Porovnání struktury zaměstnaných podle odvětví NH mezi roky 2005 a 2006 a největší zaměstnavatelé na Brněnsku Struktura zaměstnaných podle odvětví NH se na Brněnsku v roce 2006 oproti předešlému roku příliš nezměnila. Pro srovnatelnost údajů byly z databáze z roku 2005 využity pouze údaje o organizacích vyskytující se rovněž v databázi z roku 2006. Tedy v obou případech se jedná o počet pracovníků zaměstnaných v 1 629 ekonomických subjektech. Celkový počet pracovníků v obou okresech dohromady vzrostl o téměř 1,9 tis. osob. K úbytku zaměstnanců došlo pouze v primárním sektoru, a to o necelou desetinu. Sekundární i terciární sektor zaznamenal v roce 2006 mírný nárůst počtu pracovníků. Index změny nejlépe vystihuje nárůst a pokles zaměstnanců v jednotlivých odvětvích NH. Z průmyslových odvětví přibylo nejvíce pracovníků v elektrotechnickém, zde se počet zaměstnaných zvýšil o 9 %, v dřevozpracujícím o 7,2 % a ve strojírenském průmyslu o 6,6 %. Naopak o 7,1 % pracovníků méně než v roce 2005 vykazoval těžební průmysl. V terciárním sektoru vzrostl alespoň nepatrně počet pracovníků téměř ve všech odvětvích. Výjimkou zůstaly odvětví doprava a spoje a peněžnictví a pojišťovnictví, kde se počet pracovníků mírně zredukoval. Největší nárůst zaměstnaných byl zaznamenán ve veřejné správě, a to o více než 3 %. Naopak nejnižší nárůst zaměstnaných vykazovalo zdravotnictví (o 0,5 %).

73

Tab. 26: Struktura zaměstnaných na Brněnsku podle odvětví NH k 31.12.2005 a k 31.12.2006.

abs.

%

abs.

%

1 711 50 202 39 781 99 37 53 2 261 291 2 772 2 162 1 526 6 308 8 164 8 259 1 410 2 776 10 421

1,2 34,2 27,1 0,1 2,6 1,5 0,2 1,9 1,5 1,0 4,3 5,6 5,6 1,0 1,9 7,1

1 558 51 380 40 851 92 3 589 2 274 312 2 789 2 258 1 564 6 285 8 703 9 012 1 322 2 651 10 529

1,0 34,6 27,5 0,1 2,4 1,5 0,2 1,9 1,5 1,1 4,2 5,9 6,1 0,9 1,8 7,1

Index změny 2006/2005 [%] 91,1 102,3 102,7 92,9 95,6 100,6 107,2 100,6 104,4 102,5 99,6 106,6 109,1 93,8 95,5 101,0

94 724 12 134 1 792 11 224 2 779 13 669 12 575 19 766 14 644 6 141

64,6 8,3 1,2 7,7 1,9 9,3 8,6 13,5 10,0 4,2

95 594 12 274 1 801 10 955 2 776 13 861 12 992 19 999 14 670 6 266

64,4 8,3 1,2 7,4 1,9 9,3 8,7 13,5 9,9 4,2

100,9 101,2 100,5 97,6 99,9 101,4 103,3 101,2 100,2 102,0

Počet pracovníků 2005

Sektory a odvětví NH I. sektor II. sektor průmysl těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví a sociální péče ostatní služby

2006

Celkem 146 637 100,0 148 532 100,0 101,3 Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno – venkov, 2007 vlastní výpočty

Struktura největších zaměstnavatelů v Brně a zázemí se v roce 2006 byla velmi podobná struktuře předchozího roku. Jelikož by se při hodnocení největších zaměstnavatelů na Brněnsku dostala do první desítky pouze jediná firma ze zázemí Brna, byly tabulky rozděleny na dvě části, z nichž první uvádí 10 největších zaměstnavatelů v Brně (tab. 27) a druhá v jeho zázemí (tab. 28). V Brně byly mezi největšími zaměstnavateli pouze podniky nevýrobního sektoru. Téměř ve všech uvedených organizacích došlo meziročně ke zvýšení počtu zaměstnanců. Počet pracovníků poklesl pouze u Českých drah a České pošty. Nejvyšší nárůst počtu zaměstnaných zaznamenala společnost TESCO STORES ČR po převzetí obchodních domů společnosti Carrefour

Česká republika. Počet pracovníků se během roku 2006 zvýšil z 970 osob až na 1329 osob. Druhým ekonomickým subjektem, kde se počet pracovníků meziročně zvýšil o více než 250 osob, byla Masarykova univerzita. Nárůst zaměstnanců přes 150 osob byl evidován u Policie České republiky. 74

Tab. 27: 10 nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Brně k 31.12. 2006. Pořadí

Počet zaměstnanců k 31.12.

Název

2005

2006

Pořadí

1

Fakultní nemocnice Brno

4 759

4 740

1

2

Masarykova univerzita

4 116

3 861

2

3

Statutární město Brno

2 956

2 892

3

4

Dopravní podnik města Brna

2 954

2 878

4

5

Policie České republiky, správa JmK

2 769

2 614

7

6

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

2 714

2 675

5

7

Vysoké učení technické v Brně

2 714

2 654

6

8

České dráhy

2 482

2 638

8

9

Česká pošta

1 946

2 175

9

10

TESCO STORES ČR

1 329

970

17

Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem na Brněnsku na konci roku 2006 byla stejně jako v předchozím roce Fakultní nemocnice Brno. K 31.122006 zaměstnávala téměř 5 tis. osob. Součástí tohoto zdravotnického zařízení jsou Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně - Bohunicích, Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela a Fakultní porodnice na Obilním trhu. Během roku 2006 bylo ve Fakultní nemocnici Brno zaměstnáno přes 700 nových pracovníků, avšak také s velkým množstvím zaměstnanců byl pracovní poměr ukončen, proto tedy rozdíl v počtu zaměstnanců mezi roky 2005 a 2006 nebyl příliš markantní. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v Brně je Masarykova univerzita, která ke konci roku 2006 zaměstnávala přes 4 tis. Vysoké školy obecně mají značný podíl na zaměstnanosti Brna. Vysoké učení technická zaměstnávalo v roce 2006 téměř 3 tis. osob a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita přes 1 tis. osob. Díky přítomnosti řady vysokých škol se stále více o Brně začíná hovořit jako o univerzitním městě. Tento fakt podporuje i výstavba kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. Strategická poloha v blízkosti Fakultní nemocnice Brno umožňuje úzkou spolupráci mezi nemocnicí a Lékařskou fakultou a také s některými obory Přírodovědecké fakulty (chemie, biologie). Mezi desítku nejvýznamnějších zaměstnavatelů se v roce 2006 řadily také Statutární město Brno a Dopravní podnik města Brna. Každá z těchto organizací zaměstnávala necelé 3 tis. osob. Mimo zaměstnavatele z žebříčku zaznamenaly některé další společnosti poměrně vysoký nárůst pracovníků. Společnost IBM Global Services Delivery Center navýšila počet svých zaměstnanců o 300 osob. Na konci roku 2006 zaměstnávala 463 pracovníků. Ve skutečnosti však tato firma zaměstnává daleko více osob (téměř 1,5 tis.), přičemž asi dvě třetiny zaměstnávaly zprostředkovatelské agentury. Pouze minimum zaměstnanců 75

tvoří občané ČR. Uplatnění zde nacházejí především absolventi oborů týkajících se informačních technologií nejen z Evropy, ale i z Afriky a Asie (Toušek, V. a kol, 2007). Nárůst počtu pracovníků o více než 250 osob byl evidován také u již zmiňované společnosti sídlící na Černovické terase Daikin Device Czech Republic. Společnost v roce 2006 zaměstnávala přes 350 osob. Tchajwanská firma BenQ Technologies, která v Brně podniká od roku 2005, navýšila počet svých pracovníků z přibližně 70 na 330 osob. V některých společnostech v Brně naopak došlo k výraznějšímu poklesu počtu zaměstnanců. Jak už bylo zmiňováno v kapitole 6.4 v roce 2006 vstoupila na Brněnsko společnost Austrian Energy & Environment CZ odkoupením divize společnosti ALSTOM Power. Tato skutečnost přispěla k tomu, že se v ALSTOM Power během roku 2006 snížil počet zaměstnanců téměř o 200 osob. Výrazný úbytek zaměstnanců byl registrován rovněž u společností CZECH TEL. (295 osob). I když je zázemí Brna v bezprostředním vlivu samotného města a hodně lidí nachází pracovní příležitosti právě zde, v okolí Brna se vyskytuje řada podniků, které zaměstnávají velké množství pracovníků. K vytvoření mnoha pracovních příležitostí v zázemí Brna přispěl rovněž rozvoj již zmiňované průmyslové zóny Central Trade Park Modřice. Na rozdíl od Brna se v jeho zázemí mezi největšími zaměstnavateli na konci roku 2006 nacházeli především průmyslové podniky, z nichž tři byly postaveny na zelené louce. Jedná se o společnosti Tyco Electronics, ANDREW Telecommunications a JULI Motorenwerk. Jedinou organizací nevýrobního sektoru byla Nemocnice Ivančice. Tab. 28: 10 nejvýznamnějších zaměstnavatelů v okrese Brno - venkov k 31.12.2006. Pořadí 2006

Počet zaměstnanců k 31.12. 2006 2005

Pořadí 2005

Název

Sídlo

1

Tyco Electronics Czech

Kuřim

1 887

1 880

1

2

Hartmann - Rico

Veverská Bitýška

821

879

2

3

ANDREW Telecommunications

Modřice

726

726

3

4

KOVOLIT, akciová společnost

Modřice

642

634

5

5

TOS KUŘIM

Kuřim

635

677

4

6

SEM Drásov Siemens Electric Machines

Drásov

492

411

9

7

Moravskoslezské drůbež. závody Promt

Modřice

484

565

6

8

JULI Motorenwerk

Moravany

433

421

8

9

SLÉVÁRNA KUŘIM

Kuřim

425

446

7

10 NEMOCNICE IVANČICE Ivančice 354 368 Pramen: Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno - venkov, 2007

10

Počet pracovníků v těchto zaměstnanecky nejvýznamnějších firmách se meziročně výrazně nezměnil. K nárůstu počtu zaměstnaných došlo pouze u těchto společností: Tyco Electronics, KOVOLIT, Siemens Electric Machines a JULI Motorenwerk., přičemž nejvyšší nárůst zaznamenala společnost Siemens Electric Machines, a to o 81 76

pracovníků. Naopak největší pokles pracovníků týkající se rovněž 81 osob byl zachycen u firmy Moravskoslezské drůbežářské závody Promt. V ostatních z uvedených společností nebyl úbytek pracovníků vyšší než 60 osob. Nejvíce pracovníků zaměstnávala v roce 2006 stejně jako v předešlém roce společnost Tyco Electronics. Na konci roku 2006 zde působilo téměř 1,9 tis. osob. Tato společnost sídlící v blízkosti Kuřimi patří mezi největší světové konstruktéry, výrobce a dodavatele elektronických komponent a poskytovatele síťových a bezdrátových systémů. Společnost má provozy ve více než 150 zemích. V roce 1993 byla založena obchodní kancelář v Brně a v roce 1997 byla zahájena výstavba výrobní haly na pozemcích v Kuřimi. Zaměstnanost od té doby výrazně vrostla. Dalším zaměstnavatelem, který byl v roce 2006 stejně jako v roce předešlém v žebříčku na druhém místě, byla společnost s německým kapitálem Hartmann – Rico, výrobce a distributor zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v ČR. Od roku 1993 dokázala společnost zvýšit obrat více než pětinásobně, počet zaměstnanců však vzrostl jen o třetinu. Na konci roku 2006 zaměstnávala společnost přes 800 osob. Více

než

700

zaměstnaných

působilo

ve

společnosti

ANDREW

Telecommunications sídlící v průmyslové zóně Central Trade Park Modřice a přes 600 zaměstnaných pracovalo v podnicích s velkou tradicí na Brněnsku KOVOLIT v Modřicích a TOS Kuřim. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele se zahraničním kapitálem patřily ještě firmy Siemens Electric Machines a JULI Motorenwerk s více než 400 zaměstnanci. Mimo žebříček nejvýznamnějších zaměstnavatelů zaznamenala nárůst počtu pracovníků tchajwanská společnost Inventec, která během roku 2006 přesunula svou výrobu výkonných počítačů do Central Trade Parku v Modřicích V této zóně buduje společnost už od roku 2004 montážní závod. Inventec patří mezi světové výrobce počítačů a spotřební elektroniky včetně televizorů a mobilních telefonů. Většinu z nich však montuje pod cizí značkou. Během roku 2006 vzrostl počet zaměstnanců v této firmě z 8 osob na 274 osob.

77

8 CIZINCI NA TRHU PRÁCE NA BRNĚNSKU Na trhu práce na Brněnsku působí a ovlivňují jej rovněž cizí státní příslušníci. Před rokem 1989 byly vztahy ČSSR se světem v oblasti pracovních migrací založeny především na platném systému plánovaného hospodářství a dále na internacionální pomoci. Systém zaměstnávání cizinců byl zajišťován prostřednictvím mezivládních dohod. Kromě tohoto způsobu zaměstnávání probíhalo také zaměstnávání na základě obchodních smluv. Jednalo se zejména o kontrakty stavebních a stavebně-montážních firem a hlavními aktéry byli především polští pracovníci. Velmi početnou skupinou cizinců na našem území byli vietnamští pracovníci. S ekonomickými změnami v roce 1989 se změnila i situace v oblasti pracovní migrace. Mezivládní dohody byly ukončeny a pracovníci z cizích zemí především z Vietnamu byli nuceni vrátit se zpět do vlasti (Boušková, P. 1999). Zaměstnávání cizinců i po roce 1990 bylo běžnou součástí trhu práce. Česká republika se stala atraktivní lokalitou zejména pro migranty z východních zemí, kteří zde chtěli získat zaměstnání a pobyt. Mezníkem ve vývoji počtu cizinců na území ČR resp. na Brněnsku byl rok 1993, kdy došlo k rozpadu československé federace. Od té doby patřili mezi cizince rovněž občané Slovenské republiky (SR), kteří byli zaměstnávaní na základně Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Pro ostatní cizince platilo, že k získání zaměstnání na našem území potřebovali pracovní povolení, nebo živnostenské oprávnění. Vývoj počtu cizinců v Brně a zázemí v letech 1997 – 2006 zachycují tabulky 29-31. Z důvodu srovnatelnosti dat byla vytvořena kategorie ostatní cizinci. Tato skupina zahrnuje cizince s pracovním povolením včetně občanů Evropské unie (EU) a rovněž občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, kteří však od 1.5.2004, tedy od vstupu ČR do EU, již nepotřebují pracovní povolení a mají stejný režim jako občané SR. Tab. 29: Cizinci na trhu práce v Brně v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 občané SR 4 866 4 810 4039 4915 4314 2716 3426 s živnostenským 1 793 1 441 2086 2222 2751 2577 2826 oprávněním ostatní cizinci 2 329 2 085 1 690 1 740 1 587 1 209 1 049 Celkem 8 988 8 336 7815 8877 8652 6502 7301 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

2004 3466

2005 4495

2006 5781

2936

3190

3011

1 243 7645

3 344 11029

6 031 14823

2004 719

2005 638

2006 882

694

991

1038

190 1 603

337 1 966

422 2 342

Tab. 30: Cizinci na trhu práce v okrese Brno - venkov v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 občané SR 565 612 641 716 212 305 451 s živnostenským 336 270 456 542 600 562 592 oprávněním ostatní cizinci 465 440 294 194 200 188 298 Celkem 1 366 1 322 1 391 1 452 1 012 1 055 1 341 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

78

Tab. 31: Cizinci na trhu práce na Brněnsku v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 občané SR 5 431 5 422 4 680 5 631 4 526 3 021 3 877 s živnostenským 2 129 1 711 2 542 2 764 3 351 3 139 3 418 oprávněním ostatní cizinci 2 794 2 525 1 984 1 934 1 787 1 397 1 347 Celkem 10 354 9 658 9 206 10 329 9 664 7 557 8 642 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

2004 4 185

2005 5 133

2006 6 663

3 630

4 181

4 049

1 433 9 248

3 681 6 453 12 995 17 165

Obr. 37: Cizinci na trhu práce na Brněnsku v letech 1997 – 2006. 20 000 18 000

Počet cizinců

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Roky občané SR

s živnostenským oprávněním

ostatní cizinci

Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007

Podíl cizinců na pracovní síle [%]

Obr. 38: Podíl cizinců na pracovní síle na Brněnsku v letech 1997 – 2006. 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Roky Brno - město

Brno - venkov

Brněnsko

Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007

79

ČR

2006

Rok 1997 byl dalším významným rokem ve vývoji počtu cizinců v ČR resp. na Brněnsku. V tomto roce byla dosažena maximální hodnota počtu cizinců na našem území během devadesátých let. Na konci roku 1997 bylo na Brněnsku zaměstnáno přes 10 tis. cizinců, z nichž více než 50 % tvořili občané SR. Podíl cizinců na pracovní síle na činil 3,8 %. Tento podíl se shodoval s podílem cizinců v celé ČR. V následujících letech v důsledku zhoršení situace české ekonomiky počet pracujících cizinců poklesl. V roce 1999 bylo v Brně a zázemí zaměstnáno 9,2 tis. cizinců, což bylo 3,3 % pracovní síly regionu. Ve stejném roce dosáhl podíl cizinců na pracovní síle v ČR rekordního minima, a to 2,9 %. Situace se změnila v roce 2000, kdy počet cizinců na Brněnsku vyšplhal opět přes 10 tis., však opětné zhoršení ekonomické situace na našem území v následujících letech vedlo k jejich poklesu. Na konci roku 2002 zde pracovalo jen 7,5 tis. cizinců, což bylo nejméně za sledované období. Podíl cizinců na pracovní síle Brněnska se snížil na 2,7 %, tedy méně než v ČR (3,1 %). Počet pracujících cizinců se začal zvyšovat od roku 2003. Tento růst byl zvýrazněn vstupem ČR do EU 1.5.2004, kdy výrazně vzrostla zahraniční pracovní migrace. Ke zvýšení počtu registrovaných cizinců v roce 2004 přispěla rovněž úprava zákona o zaměstnanosti, který umožnil podchytit dosud nevidovanou část působících cizinců (družstevníci, společníci). Na konci roku 2006 bylo v Brně a zázemí registrováno 17,2 tis. pracujících cizinců, což představuje 5,9 % pracovní síly regionu (ČR 4,6 %). Z toho 39 % tvořili občané SR, 23 % cizinci s živnostenským oprávněním a 38 % cizinci spadající do kategorie ostatní cizinci. Mimo občanů SR působili ve sledovaném území zejména cizinci z Ukrajiny. K 31.12.2006 bylo na Brněnsku registrováno 4,3 tis. pracovníků z tohoto státu. Mezi další zahraniční pracovníky, kteří zde působili ve větším počtu, patřili např. zaměstnanci z Polska, Německa a Vietnamu. Tab. 32: Počet cizinců a jejich podíl na pracovní síle ve vybraných územích ČR k 31.12.2006. Počet cizinců Podíl na pracovní síle [%] Území Pražská aglomerace 88 840 10,7 Praha 80 395 11,2 zázemí* 8 445 7,6 Plzeňská aglomerace 12 232 7,2 Plzeň 9 498 10,2 zázemí* 2 734 3,5 Brněnská aglomerace 17 165 5,9 Brno 14 823 7,3 zázemí 2 342 2,6 ČR 250797 4,6 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007 * zázemí měst je tvořeno okresy Praha – západ, Praha – východ resp. Plzeň – jih, Plzeň - sever

80

Tab. 32 srovnává počet pracujících cizinců ve velkoměstských aglomeracích ČR. Do srovnání není zahrnuta Ostravská aglomerace, neboť podíl pracujících cizinců na pracovní síle města nedosahuje ani 5 %. Nejvíce cizinců bylo zaměstnáno v pražské aglomeraci. Ke konci roku 2006 zde působilo téměř 90 tis. cizinců, což představuje 10,7 % pracovní síly území. V plzeňské aglomeraci byl ve stejném roce počet cizinců přibližně 12,2 tis., tedy méně než na Brněnsku. Podíl 7,2 % na pracovní síle však hodnotu brněnské aglomerace překračoval. Ve všech sledovaných územích se podíl cizinců na pracovní síle pohyboval nad průměrem ČR. Pro cizince jsou atraktivní zejména samotná města, než jejich zázemí, neboť je zde více pracovních příležitostí. Na konci roku 2006 dosahoval podíl zaměstnaných cizinců na pracovní síle v městě Plzeň 10,2 % (k čemuž přispívá Městský průmyslový park Plzeň – Borská pole), zatímco v zázemí města byl tento podíl 3,5 %, stejně tak v brněnské aglomeraci byl podíl pracujících cizinců na pracovní síle v zázemí velmi nízký, a to 2,6 %. V případě pražské aglomerace je situace jiná. Podíl pracujících cizinců na pracovní síle v zázemí města dosahoval hodnoty 7,6 %, což je dokonce více než podíl zaměstnaných cizinců na pracovní síle v Brně. Provozní náklady firem přímo v Praze jsou velmi vysoké, proto si společnosti pro své pobočky vybírají místa spíše v zázemí Prahy. Postavení cizinců na trhu práce bývá častým předmětem ekonomických a politických diskuzí, avšak na základě mnoha analýz a výzkumů bylo zjištěno, že se trh práce bez cizí pracovní síly neobejde. Je třeba uspořádat vztahy mezi domácí a cizí pracovní silou tak, aby došlo k vzájemnému souladu a nedocházelo tak ke zbytečnému napětí na trhu práce mezi oběma stranami. V uplynulých letech se data z oblasti mezinárodních migrací značně zlepšila, avšak jistá část ekonomických aktivit cizinců nelze zachytit a podat tak úplné informace o jejich postavení v ekonomice, proto stále zůstává problémem nelegální zaměstnávání cizinců. Tyto osoby se uplatňují zejména na nekvalifikovaných pozicích (např. mytí nádobí, úklid, pomocná pracovní síla atd.). Pokrokem této problematiky je novela zákona z roku 2004, kde je definován pojem „nelegální zaměstnávání“. Tomuto tématu je věnována stále větší pozornost a jejich podíl na zaměstnanosti se zřejmě snižuje. Lze tak vyvodit z lepší kontroly migrace a také v důsledku lepších zákonů (Horáková, M., 2005).

81

9 ZÁVĚR Trh práce v Brně a jeho zázemí byl stejně jako jiné části republiky ovlivněn ekonomickou transformací probíhající na našem území již od počátku devadesátých let. V té době se struktura zaměstnanosti výrazně průmyslového regionu začala měnit. Počet pracovníků zejména ve výrobních sektorech se začal snižovat a zároveň rostl význam dříve poddimenzovaného nevýrobního sektoru. Očekávaný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti se dostavil až v druhé polovině devadesátých let. Toto období označované jako fáze hospodářské recese bylo doprovázeno finanční a měnovou krizí. Ke zhoršení celé situace přispěl rovněž nevhodně zvolený způsob kuponové privatizace a nedostatečné právní zázemí České republiky, které by umožnilo snadnou vymahatelnost dluhů. Přestože se tato krize dotkla i Brněnska, patřil tento region po celé sledované období mezi oblasti s mírou nezaměstnanosti vykazující nižší hodnoty než průměr České republiky. Úroveň míry nezaměstnanosti se přiblížila průměrné hodnotě v ČR pouze v roce 2003. V následujících letech se situace v Brně a zázemí z hlediska nezaměstnanosti začala zlepšovat. V roce 2007 se oproti roku 2006 počet nezaměstnaných snížil o čtvrtinu a počet volných pracovních míst zejména v Brně výrazně narostl. Meziročně se zvýšil až 1,5 krát. Během roku 2007 se nadále snižovala i míra nezaměstnanosti. Na konci tohoto roku dosahovala hodnoty 5,2 %, což bylo opět méně než průměrná hodnota za Českou republiku. Rozvoj trhu práce na Brněnsku byl významně ovlivňován zahraničními investory. Na přelomu nového tisíciletí investovali v regionu především průmysloví zaměstnavatelé, pro něž byl atraktivní dostatek volné, kvalifikované a levné pracovní síly. Velké množství investic směřovalo do průmyslových zón Central Trade Park Modřice a Central Trade park Brno. Tyto zóny výrazně přispěly k vytvoření nových pracovních příležitostí v brněnské aglomeraci. V posledních letech se investoři stále více zaměřují na investice do oblastí informačních technologií a strategických služeb s vysokou přidanou hodnotou. Budují zde svá centra (př. Spielberk Office Park, Brno Business Park, Platinium), kde se uplatňuje především vysoce kvalifikovaná pracovní síla. Tyto zahraniční společnosti by měly v budoucnu prostřednictvím tvorby pracovních příležitostí přispívat k příznivému vývoji na trhu práce v Brně i v jeho zázemí. Příkladem je společnost Daikin Device Czech Republic, která plánuje zvýšit počet pracovních míst ze 350 v roce 2006 až na 800 v následujících letech. Problémem zřejmě tedy nebude nedostatek volných pracovních míst, avšak mohlo by dojít k profesnímu a kvalifikačnímu nesouladu poptávky a nabídky na trhu práce. Na základě průzkumu zaměstnanosti bylo zjištěno, že poptávka je zejména po kvalifikovaných strojírenských dělnících, stavebních a strojírenských technicích a inženýrech a také odbornících zabývajících se výpočetní technikou. Nedostatkové profese bývají často obsazeny zahraničními pracovníky. Zároveň by mohlo dojít k odlivu kvalifikované pracovní síly (př. lékaři) do zahraničí, kde je úroveň 82

mezd stále vyšší než v ČR. S uvolněním pracovního trhu po vstupu ČR do Evropské unie význam pracovní migrace stále roste. Tento trend bude přetrvávat pravděpodobně i v budoucnosti. Na nárůstu zaměstnanosti se nepodílí jen zahraniční firmy, ale zvýšení počtu pracovníků lze očekávat i u největších zaměstnavatelů Brněnska v roce 2006. Vzhledem k rostoucímu významu Brna coby univerzitního města lze předpokládat nárůst pracovníků vysokých škol zejména Masarykovy univerzity. Tento fakt podporuje i výstavba kampusu MU v Bohunicích. Zvýšení počtu pracovníků nastane rovněž v případě Fakultní nemocnice Brno. Zde však nejde o celkové zvýšení stavu zaměstnaných, avšak spíše o přesun pracovníků z rušené Úrazové nemocnice v Brně na Kolišti. Specializované traumacentrum se má odtud přesunout právě do Fakultní nemocnice v Bohunicích. K růstu pracovníků v oblasti zdravotnictví by měl přispět multifunkční lékařský technologický park Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno. Tento park vzniká v areálu Fakultní nemocnice u Sv. Anny. Brno se svým zázemím je lokalitou s vysokým rozvojovým potenciálem. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla a poměrně výhodná dopravní dostupnost přispívají ke zvýšení atraktivity pro realizování podnikatelských záměrů na tomto území. Na základě získaných poznatků během zpracování diplomové práce a také na základě vývoje v roce 2007 lze očekávat, že situace na trhu práce v Brně a zázemí se bude i v nejbližší budoucnosti nadále zlepšovat.

83

LITERATURA:

[1] BAŠTOVÁ, M., FŇUKAL, M., KREJČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V.: Největší centra dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech 1991-2001. In I. mezinárodní Baťova regionalistická ko1nference 25.26. listopadu, Zlín. Sborník příspěvků - CD Rom.xxx. Univerzita Tomáše Bati, Zlín, 2005, s. 1 - 15. [2] BOUŠKOVÁ, P.: Pracovní migrace cizinců v České republice v 70. až 90. letech, Správa služeb zaměstnanosti MPSV, 1999, 8 s. [3] DRBOHLAV, D., JEŘÁBEK, M.: Trh práce a migrace v Česku – ohlédnutí za společným projektem geografických pracovišť. Demografie 48, č. 4, Praha, 2006, s. 291 - 294. [4] HORÁKOVÁ, M., MACOUNOVÁ, I.: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2007, 63 s. [5] HORÁKOVÁ, M.: Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994 – 2005. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2005, 35 s. [6] HORÁKOVÁ, M.: Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2003, 97 s. [7] HORÁKOVÁ, M.: Proměny trhu práce v české republice po roce 1989 se zřetelem na pracovní migraci. VÚPSV, Praha, 2005. [8] JANSEN, M., LEE, E.: Trade and Employment: Challenges for policy research. World Trade Organization, Geneva, 2007, 115 p. [9] JONÁŠ J.: Ekonomická transformace v České republice. Makroekonomický vývoj a hospodářská politika. 1 vyd. Praha, 1997, 207 s. [10] KARPÍŠEK, Z.: Nabídka pracovních sil (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR).1. vyd. VÚPSV, Praha, 2003, 83 s. [11] KRAUSE, D., KUX, J., NEKOLOVÁ, M., STUPNYTSKYY, O.: Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci). VÚPSV, Praha, 2004, 58 s. [12] KRAUSE, D.: Moderní společnost a její proměny: Gender v managementu. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2005, 37 s.

84

[13] KREJČÍ, T., TOUŠEK,V., ŘEŘICHA, R.: Objektivní pohled na pracovní místa ve městě Brně a jeho zázemí. In Geografické informácie 8. Stredoeurópsky priestor. Geografia v kontexte nového regionálneho rozvoja. Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, 2004, s. 264 - 270. [14] KULHAVÝ, V., SIROVÁTKA, T. : Nerovné pozice mužů a žen na trhu práce v České republice. Empirická studie. In Rodina, zaměstnání a sociální politika. 2006. 1 vyd. František Šalé - ALBERT, Brno, 2006. s. 151 - 163. [15] KUNC, J.: Transformace českého průmyslu po roce 1989 - vliv přímých zahraničních investic. Disertační práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 2005, 169 s. [16] KUNC, J.: Změny v průmyslu města Brna a jejich vliv na situaci na trhu práce. In Folia Geographica 3, Zborník štúdií z XII. zjazdu SGS, roč. XXXII. Prešov: Acta Facultatis studiorum humatinatis et naturae Universitatis Prešoviensis, Prešov, 1999, s. 175 – 183. [17] LÁZNIČKA, Z.: Funkční klasifikace obcí české socialistické republiky (ekonomická struktura obcí ČSR podle pracovních příležitostí). Sešit 2. Academia, Praha, 1974, 88 s. [18] MAREŠ, P.: Faktory sociálního vyloučení. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2006, 41 s. [19] MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Sociologické nakladatelství, Praha, 1998, 172 str. [20] MULÍČEK, O.: Město Brno v období transformace. Disertační práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 2004, s. 47 - 72. [21] MUSIL, P.: Tendence na českém trhu práce v období transformace. Working paper č. 7/2006, Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, Praha, 2006, 28 s. [22] PALCROVÁ, Š.: Trh práce v Jihomoravském kraji. Rigorózní práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 2007, 99 s. [23] PITNER, J., TOUŠEK, V.: K výpočtu míry nezaměstnanosti v České republice. In: Statistika. Ekonomicko statistický časopis. – roč. 73, č. 11, 1993, s. 439 - 447. [24] SIROVÁTKA, T.: Sociální exkluze In: Sborník prací FSS Masarykovy univerzity, Politika pracovního trhu a sociální inkluze. 1. vyd. Masarykova univerzita, Brno, 2003, s. 87 - 107. 85

[25] ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce. 1. vyd., Ekonomická fakulta VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2007, 171 str. [26] TOMEŠ, J.: Vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti jako indikátor transformačních změn. In: Hampl, M., a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. DemoArt, Praha, 1996, s. 255 - 301. [27] TOUŠEK, V. a kolektiv: Průzkum zaměstnanosti ve městě Brně k 31.12.2006, CRR, Masarykova univerzita, Brno, 2007, 37 s. [28] TOUŠEK, V. a kolektiv: Průzkum zaměstnanosti ve městě Brně k 31.12.2005, CRR, Masarykova univerzita, Brno, 2006, 49 s. [29] TOUŠEK, V., HRABCOVÁ, M.: Unemloyment in the Czech Republic. In: Skripta Geography. Volume 26-28/1996 -98.1, Masaryk University, 2000, Brno, s. 55 – 85. [30] TOUŠEK, V.: Trh práce a regionální rozvoj. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2007, 5 s. [31] TOUŠEK, V.,VAŠKOVÁ, L.: Trh práce ve městě Brně - změny po roce 1989. In VI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Sborník referátů. 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2003, s. 229 - 240. [32] VĚŽNÍK A.: Regionální geografické aspekty transformace zemědělství ČR. Katedra geografie PřF MU, Brno, 2000, 13 s. [33] VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P: Měnící se rizika a šance na trhu práce (Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce). 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2006, 67 s. [34] WILAM, P. Trh práce v Českém Těšíně. 1. vyd. Wydawnictvo Uniwersytetu Ślaskiego, Katovice, 2001, s. 155-168. [35] WIRTH, L.: Breaking through the Glass Ceiling: Woman in management. International Labour Office, Geneva, 2006, 186 p. [36] ZŘÍDKAVESELÝ, F.: Vývoj brněnského průmyslu od poloviny 18. století. In: Brno - město řemesel, průmyslu a obchodu, publikace k oslavám 750 let udělení městských privilegií Brnu, SNIP&Co, 1993, s. 15-40.

86

PRAMENY: [1] Databáze CRR MU Brno průmysl 1989. [2] Dotazníkové šetření Krajského úřadu a Úřadů práce Brno – město, Brno – venkov, 2005, 2006. [3] GIS – prostorová analýza, Úřad práce Brno – město, Brno-venkov, 2005, 2006. [4] Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ, 1990. [5] Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa. Správa služeb zaměstnanosti, MPSV ČR, Praha, 1990 – 2006. [6] Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003. [7] Zákon o zaměstnanosti 2004. [8] Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2006. ČSÚ, Praha, 2007. [9] Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Brno-venkov v roce 2006.

Internetové zdroje informací: mesta.obce.cz portal.mpsv.cz www.cnb.cz www.czechinvest.org www.czso.cz www.ibrno.cz (Brno Business) www.ilo.org www.vupsv.cz

87