TRH PRÁCE Bakalářská práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

TRH PRÁCE Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jiří Duda, Ph.D.

Tomáš Houfek

Brno 2006

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

2

Poděkování Je mou povinností poděkovat panu Ing. Jiřímu Dudovi, Ph.D., za odborné vedení pří zpracování této bakalářské práce, za jeho cenné rady a informace. Také bych chtěl poděkovat paní Mgr. Haně Pořízkové, EURES poradci, pracovnici ze Správy služeb zaměstnanosti MPSV pro Brno-venkov, za poskytnuté odborné informace, které mi posloužily jako podklady pro zpracování teoretické a praktické části bakalářské práce.

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne 28. prosince 2005

……………………………….

4

Abstrakt Bakalářská práce je věnována problematice volného pohybu pracovníků v rámci Evropské unie. V první části pojednává o vývoji a právní úpravě volného pohybu pracovníků v Evropské unii, informační a poradenské službě EURES, vzniku, souvisejících předpisech, struktuře a působnosti v ČR. Další část je věnována současným legislativním formám zaměstnávání českých občanů v SRN, stavu a vývoji od roku 1993 po současnost. Poslední část pojednává o hospodářském vývoji a pracovním trhu v SRN a analyzuje příjmovou motivaci českých občanů k migraci za prací do SRN.

Abstract The Bachelor thesis discuss the problem of free movement of workers in European Union. First part deals with legal development of free movements of workers in European Union, EURES, its creation, structure and its jurisdiction in Czech republic. The other part deals with legal development of Czech citizen when working in Germany, its size and development from 1993 till 2005. The last part deals with economic process and the labour market in Germany and analyse the motivation of Czech Citizen when moving to Germany. The key factor in most cases is money profit.

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................... 7

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................... 8 2.1 Volný pohyb osob v rámci EU ............................................................................. 8 2.2 Přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil .............................. 11 2.3 EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) 12

3

CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................... 20 3.1 Cíl práce.............................................................................................................. 20 3.2 Metodika ............................................................................................................. 20

4

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................ 22 4.1 Současné legislativní formy zaměstnávání českých občanů v SRN..................... 22 4.1.1

Sezónní práce.............................................................................................. 25

4.1.2

Vzájemné zaměstnávání po dobu 12–18 měsíců ........................................ 26

4.1.3

Zaměstnávání českých občanů v rámci smlouvy o dílo ............................. 27

4.1.4

Přeshraniční dojížďka za prací – pendlování.............................................. 27

4.1.5

Pomocníci/pomocnice v domácnostech s osobou vyžadující péči ............. 28

4.1.6

Studijní pobyt a práce v Německu .............................................................. 28

4.1.7

Prázdninové brigády českých studentů v Německu ................................... 29

4.1.8

Au-pair (Název převzat z francouzského originálu a doslova přeložen

znamená „další pár rukou“.) ................................................................................... 29 4.1.9

Odborné praktikum „A JE TO! – AUF GEHT´S !“ ................................... 31

4.1.10 Dobrovolná služba ...................................................................................... 32 4.2 Stav a vývoj zaměstnanosti českých občanů v SRN........................................... 37 4.3 Hospodářský vývoj v SRN ................................................................................. 41 4.4 Požadovaná kvalifikovaná pracovní místa v SRN.............................................. 41 4.5 Příjmová motivace odborníků k migraci za prací do zahraničí .......................... 43 5

ZÁVĚR .................................................................................................................. 48

6

PŘEHLED LITERATURY ................................................................................. 50

7

PŘÍLOHY.............................................................................................................. 52

1 ÚVOD

„Důvodem neúspěchu při hledání zaměstnání je zpravidla pouhá neznalost trhu práce“. (Zbyněk Siegel)

Vstup ČR do Evropské unie k 1.5.2004 sebou přinesl přijetí závazků v oblasti zabezpečení volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a osob. Svobodný pohyb osob souvisí s dnes tolik diskutovaným problémem volného pohybu pracovních sil z přistupujících zemí na evropském trhu práce. V důsledku napjaté hospodářské situace a nerovnováh na trzích práce starých zemí Unie se tato oblast stala předmětem přechodného období pro úplnou integraci ČR do EU, které se může podle smlouvy o přistoupení v případech jednotlivých zemí prodloužit až na 7 let. Své pracovní trhy pracovníkům z přistupujících zemí otevřely pouze Velká Britanie, Irsko a Švédsko. Ostatní země se k pracovníkům z nových států chovají jako k občanům nečlenských zemí. Pracovní povolení dostává český občan výjimečně pouze v případech stanovených v mezistátních smlouvách (SRN, Rakousko a Švýcarsko) a evropským právem, tj. o pracovní místo nemá zájem občan EU nebo je vysoce kvalifikovaným odborníkem. Přes uvedená diskriminační opatření Česká republika nevyužila možnosti uzavřít svůj trh práce proti pracovníkům ze zemí EHP (tj. členské státy EU, Norsko, Island) a české služby zaměstnanost se napojily na evropské struktury, které poskytují služby při migraci pracovních sil. Migrace pracovníků se spojuje s celou řadou práv. Především se smí pohybovat v celé oblasti Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Při přesídlení z jednoho členského státu do druhého smí zaměstnanec přijmout každé jemu nabízené místo a má stejné právo na přístup k informacím jako místní obyvatelé. Legislativa členských zemí musí odstranit veškeré odlišnosti při zaměstnávání a odměňování a další rozdíly v politice zaměstnanosti a vyloučit upřednostňování domovských pracovních sil před zájemci z jakékoli členské země. V samotném aktu nabídky zaměstnání zaměstnavatel ze zákona nesmí diskriminovat jiné státní občany v rámci EU. Zaměstnanec má právo žít se svojí rodinou ve zvolené zemi a má nárok na rovnocenné zacházení v širokém spektru ekonomických a sociálních práv jako zaměstnanec této země. Také jeho rodinní příslušníci požívají stejných výhod, které se týkají domácích občanů.

7

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Volný pohyb osob v rámci EU Volný pohyb osob tvoří jeden ze základních pilířů, bez něhož by fungování vnitřního trhu nebylo myslitelné. V římské smlouvě (čl. 3) je tato svoboda uvedena mezi hlavními zásadami, o jejichž prosazení bude Společenství usilovat. V 50. letech i později to byl velice revoluční požadavek. Pohyb osob mezi všemi státy byl do té doby kontrolován na hranicích a občané se museli prokazovat pasem a vízem. ES je jediným integračním seskupením, které si tento problém vytklo. Žádná dohoda o pásmech volného obchodu nezná totiž volný pohyb osob. Tato svoboda měla umožnit, aby pracovníci členských zemí hledali lepší pracovní a životní podmínky, než jsou v jejich zemi nebo regionu, měla poskytnout šanci zlepšit životní standard jednotlivých pracovníků. Zároveň měla umožnit, aby se přesunem pracovníků mezi zeměmi a regiony odlehčilo chudším oblastem a aby bohatším regionům přibyli pracovníci potřební pro jejich další ekonomický vývoj. Volný pohyb pracovníků měl tak usnadnit, aby

změny mezi nabídkou

a poptávkou po pracovních silách se nesetkávaly s bariérou národních hranic. Evropský pracovní trh měl být výsledkem této svobody. Volným pohybem osob se rozumí nejen prosté přemístění osob v rámci Společenství (k tomu dochází i prostřednictvím turistiky), ale především možnost změnit místo pobytu za účelem výkonu pracovních činností nebo podnikání, tedy možnost se usadit a pracovat, jakož i podnikat na území kteréhokoliv členského státu. Svoboda volného pohybu osob zaznamenala od dob Římské smlouvy určitý vývoj. Původně se tato svoboda vztahovala pouze na dvě skupiny ekonomicky činných osob: 1.

na zaměstnance, osoby v pracovním poměru (čl. 48–51),

2.

osoby samostatně výdělečně činné (živnostníky, podnikatelé, svobodná povolání, čl. 52–58) s právem svobodného usazování.

Teprve po přijetí Jednotného evropského aktu, s platností od roku 1990, se okruh osob, které mohly této svobody využívat, rozšířil o osoby žijící z nezávislých příjmů, na důchodce a na studenty. Další pokrok přinesla Maastrichtská smlouva, která stanoví, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat na území členských států. Je to velký posun od formulace Římské smlouvy.

8

Od roku 1993 nejde jen o pohyb pracovníků, ale o pohyb občanů bez bližší specifikace. Volný pohyb pracovníků ve formulaci Římské smlouvy znamená, že: •

Je zrušena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, založena na jejich státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné podmínky tykající se práce a zaměstnávání.

•

Výjimky z této zásady musí být odůvodněny požadavky na veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost a péčí o zdraví lidu.

Konkrétně tato svoboda zahrnuje (čl. 48): •

ucházet se o zaměstnání nabízené v kterékoli členské zemi,

•

pohybovat se za tím účelem volně na území Společenství,

•

pobývat v členském státě ze účelem výkonu zaměstnání v souladu s legislativou dané země,

•

zůstat na území členského státu i po skončení zaměstnání.

Svoboda volného pohybu osob se opírá o tyto dvě hlavní zásady: 1. Zákaz diskriminovat pracovníka jiného členského státu při přijímání, při odměňování, při přeřazování. 2. Vůči pracovníkům jiných členských zemí se aplikuje zásada národnostní zacházení, z niž plyne, že mají stejná práva jako pracovníci hostitelské země. Vedle omezení volného pohybu pracovníků z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví existuje jediné omezení. Určité činnosti jsou vyhrazeny pouze občanům dané země. Jsou to ty, které jsou spojeny s výkonem státní moci: armáda, policie, soudy, finanční správa, diplomatická služba. Naproti tomu se tato omezení nevztahuje na jiné spravované státem, například zdravotnictví, školství, výzkumné ústavy nevojenského určení. Svoboda usazování zahrnuje právo zřizovat a provozovat živnosti, jakož i právo zakládat a provozovat podniky v kterémkoli členském státě, přičemž musí být respektovány předpisy stanovené pro příslušníky daného státu. I zde platí zásady nediskriminace a národního zacházení. Vstup České republiky do Evropské unie přinesl okamžitou aplikaci pravidel volného pohybu osob, s výjimkou aplikace úpravy volného pohybu pracovníků, tj. čl. 39–42 Smlouvy o ES a tedy i ustanovení nařízení Rady (EHS) 1612/68 v případech, že stávající členský stát se rozhodne pro aplikaci přechodných období pro volný pohyb pracovní-

9

ků, (i když České republice zůstává možnost chránit v případě potřeby svůj trh práce využitím přechodného období)[4]. Dne 16. dubna 2003 byla podepsáním Přístupové smlouvy v Aténách úspěšně zakončena jednání České republiky o přistoupení k Evropské unii. Možnost hledat práci v členských zemích EU a pak ji vykonávat má v rámci čtyř základních svobod (právo vyplývající ze zásady volného pohybu osob) každý občan EU a jeho rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. Pravidla volného pohybu osob platí nejen v rámci Evropské unie (EU), ale také v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. Dnešní členské státy Evropské unie samozřejmě neupírají právo volného pohybu, které je občanům EU garantováno již ve Smlouvě o založení Evropské unie. Nicméně stávající členské země se snaží ochránit své pracovní trhy před přílivem nových zájemců o práci a vyvarovat se problémů s tím spojených. Proto byla v příloze v Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena EU stanovena přechodná období. Stávající členské státy podle úpravy přechodného období mají možnost po dobu až sedmi let omezovat přístup českých pracovníků na své trhy práce. Jako důvod zavedení těchto omezení je především uváděna skutečnost, že chce-li EU zajistit rychlé a hladké přistoupení, přijatelné pro všechny, musí při vyjednávání přihlížet i k reálně existujícím obavám a k politickým a psychologickým prvkům. (EU bere podobným způsobem v úvahu starosti a obavy, které mají lidé v kandidátských zemích a které stály u zrodu mnoha žádostí o přechodná období (např. obavy v souvislosti s nákupem zemědělské půdy a pořizováním druhých bydlišť ze strany občanů jiných členských států EU)). Na rozdíl od budoucích členských států zažádala Unie o přechodná období jen v několika oblastech. Jednou z nich je přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil. V oblasti podmínek zaměstnávání občanů ČR v EU existuje prozatím mnoho nejasností. Po vstupu České republiky do EU mohou občané ČR bez omezení pracovat v Irsku, Velké Británii a ve Švédsku, tyto země se rozhodly otevřít své pracovní trhy občanům přistupujících států a neuplatňovat přechodné období. Ostatní stávající členské státy využijí minimálně dvouleté přechodné období. Nové členské státy (Maďarsko, Slovensko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovinsko) své trhy práce pro české pracovníky plně otevřeli k 1. květnu 2004. Pro Maltu a Kypr platí odlišná úprava [15]. 10

2.2 Přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil Ujednání o přechodném období týkajícím se volného pohybu pracovníků, které přijaly členské státy EU ve svém společném stanovisku, v zásadě znamená, že stávající systém, v němž si lidé z kandidátských zemí musí pro práci v EU obstarat pracovní povolení, bude platit ještě několik let po přistoupení. Týká se to každého, kdo chce podepsat pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v některém z tehdejších členských států Unie. Přechodná období jsou zakotvena ve Smlouvě o přistoupení a týkají se České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Na občany Malty a Kypru se žádná omezení nevztahují. Ochranná opatření se týkají občanů uvedených zemí, kteří by chtěli uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnavatelem se sídlem ve stávající členské zemi. Netýkají se těch, kteří by v zemích Patnáctky chtěli pobývat s cílem studovat nebo se stát osobou samostatně výdělečně činnou. Výjimkou jsou OSVČ poskytující konkrétní druh služeb v konkrétních zemích (například ve stavebním sektoru v Rakousku a Německu). První dva roky po přistoupení nových členských zemí je přístup na pracovní trhy stávajících členských států zcela závislý na politice a opatřeních jednotlivých vlád Patnáctky a bilaterálních smlouvách, které mohly být uzavřeny mezi stávajícími a novými členskými zeměmi. Opatření, která jednotlivé země přijmou, nemusí být dána formálně na vědomí Evropské komisi. Na konci tohoto dvouletého období vypracuje Komise zprávu, která bude Radě sloužit jako základ pro přehodnocení funkčnosti přechodných ochranných opatření. Po tomto přehodnocení musí členské země Komisi sdělit, zda bude přechodné období prodlouženo o další 3 roky. Volný pohyb pracovních sil by mohl na celém území Unie teoreticky fungovat už koncem roku 2009, ale stávající členské státy mohou Komisi požádat o prodloužení přechodného období o další dva roky. Musí ale prokázat, že by docházelo k závažným distorzím na trhu práce. Požadavek na další prodloužení musí být objektivně oprávněný. Od roku 2011, sedm let po vstupu do EU, nastane úplná svoboda pohybu pracovních sil z nových členských států [15].

11

V současné době jsou v EU technicko-administrativní prostředky, podporující realizaci svobody pracovníků, které spočívají v poskytování informací o volných pracovních místech mezi členskými zeměmi, o žádostech o pracovní místa a informací o stavu a trendech pracovního trhu v členských zemích (EURES). Jedná se v podstatě o zpřehlednění evropského trhu práce, které umožňuje operativní spolupráci na projektech zaměstnanosti mezi členskými zeměmi, zejména pro absolventy škol.

2.3 EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) EURES je od 1. 5. 2004 službou úřadu práce, tvoří informační a poradenskou síť spojující veřejné služby zaměstnanosti členských států Evropské unie (EU), Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. Vznik této struktury iniciovala Evropská komise v roce 1993 a funguje jako její koordinátor. EURES napomáhá vyrovnání poptávky a nabídky na evropském pracovním trhu. Je určena zájemcům o práci v zahraničí a zaměstnavatelům. Členy EURES jsou Evropská komise a veřejné služby zaměstnanosti členských států (úřady práce). Partnerskými organizacemi bývají odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a místní či regionální úřady. Posláním EURES je: •

usnadnit volný pohyb pracovních sil mezi evropskými zeměmi,

•

omezit informační deficit na trhu práce,

•

vyrovnání nabídky a poptávky na evropském trhu práce (evropský trh práce a bariéry migrace v evropském prostoru).

Cílem je podpora mobility pracovních sil na evropském trhu práce prostřednictvím poskytování informací a poradenství v otázkách souvisejících s mobilitou pracovních sil v zemích EU/EHP a Švýcarska. Nástroj podporující realizaci volného pohybu pracovních sil.

12

Východiskem systému je primární a sekundární legislativa EU: •

Smlouva o ES (čl. 3, 39 a 40),

•

Nařízení rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovních sil uvnitř společenství,

•

Rozhodnutí Komise 93/569 – vytvořena síť EURES Rozhodnutí komise 03/8 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání.

Související legislativa: •

Nařízení rady (EHS) č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství,

•

Nařízení rady (EHS) č. 574/72 stanovující postup provádění Nařízení (EHS) 1408/71,

•

Směrnice (96/71/ES) o vysílání zaměstnanců v rámci poskytován služeb,

•

Směrnice (89/48/ES) o uznávání odborné kvalifikace apod.

České právní předpisy: •

Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) § 102 evidence občanů EU a cizinců a § 58–66 zprostředkování zaměstnání agenturami práce,

•

Zákon o uznávání odborné kvalifikace (18/2004 Sb.).

13

OBR č.1 Organizační struktura EURES:

Evropská úroveň

Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci

Evropský koordinační úřad (EURESCo) Working party EURES manažeři

High Level Strategy Group (HLSG) řídící pracovníci členů EURES

Národní úroveň

Služby zaměstnanosti členských států EU/EHP a Švýcarska EURES poradci

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/eures

Cílové skupiny: 1. zaměstnavatele a) z ČR, b) z ostatních zemí EU/EHP, 2. zájemci o práci a) z ČR, b) z ostatních zemí EU/EHP, 3. odbory, university, hospodářské komory.

14

Partnerské organizace (např. odborové svazy, organizace zaměstnavatelů, místní a regionální úřady apod.)

Hlavní aktivity systému EURES: 1. Vytvoření a správa informačních databází: a) Evropský portál na podporu pracovní mobility http://europa.eu.int/eures. b) Portál českého EURES http://portal.mpsv.cz/eures. 2. Informační a poradenská činnost na úřadech práce: a) Poradenství a strategie pro hledání práce v evropských zemích. b) Informace týkající se poptávky po určitých profesích v jednotlivých zemích. c) Přechodné období, volný pohyb pracovních sil; kvóty. d) Administrativa spojená s příjezdem/odjezdem do jednotlivých zemí (zdravotní pojištění, Worker Registration Scheme).

Informační databáze – základní nástroj EURES je poskytování informací týkajících se mobility pracovních sil v EU/EHP a Švýcarsku včetně pracovních nabídek a snaha o „samoobslužný“ systém [13].

Evropský portál na podporu pracovní mobility http://europa.eu.int/eures •

samoobslužný vyhledavač volných pracovních míst (přes 900 000 volných pracovních míst),

•

databáze životopisů CV on-line,

•

životní a pracovní podmínky,

•

možnosti odborného vzdělávání,

Český portál (MPSV) http://portal.mpsv.cz/eures •

volná místa do zemí EU/EHP hlášená českým EURES poradcům,

•

výběrová řízení,

•

informační materiál ke každé zemi (pracovní povolení, zdravotní pojištění, možnosti jak hledat práci apod.),

•

vzory životopisů a průvodních dopisů,

•

další užitečné informace spojené s pracovní mobilitou.

15

Materiály o jednotlivých zemích na českém portálu EURES, zdroj informací z následujících oblastí: •

pracovní povolení (přechodné období volného pohybu PS),

•

povinné registrace,

•

povolení k pobytu,

•

sociální zabezpečení,

•

uznávání kvalifikací,

•

zdravotní pojištění,

•

jak najít zaměstnání,

•

minimální mzda,

•

pracovní doba,

•

státní svátky,

•

adresa velvyslanectví.

Systém EURES v ČR •

oficiální zahájení činnosti 1. 5. 2004,

•

tvorba informačních materiálů o jednotlivých zemích (průběžně aktualizované),

•

specializace EURES poradců,

•

vytvořen portál EURES ČR – průběžně přidávány nové aplikace (např. ankety),

•

15 poradců + 62 kontaktních osob,

•

proces implementace oficiálně ukončen/pokračuje přizpůsobování systému požadavkům klientů,

•

příhraniční projekty (Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko).

Co vzít v úvahu při hledání zaměstnání na evropském trhu práce: •

přechodné období pro volný pohyb pracovních sil,

•

jazykové znalosti,

•

situaci na tamním trhu práce,

•

kvalifikace (poptávka, uznání kvalifikace),

•

ubytování (zda zajistí zaměstnavatel, náklady),

•

sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, daňový systém. 16

Zdravotní a sociální pojištění při práci v evropských zemích I: 1. Základní principy: a) každý je pojištěn pouze v jednom státě; b) osoba je pojištěna ve státě, na jehož území vykonává své zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost (existují výjimky); c) nezaopatření rodinní příslušníci jsou pojištěni spolu s pracovníkem. 2. Př. Osoba zaměstnaná ve Velké Británii odvádí od prvního dne zaměstnání příspěvky do britského systému zdravotního a sociálního pojištění. Od tohoto dne již nemusí platit zdravotní pojištění v ČR; při návratu do ČR je to obráceně. 3. Některé členské státy uplatňují přechodné období na možnost čerpání dávek ze systémů sociálního pojištění – Velká Británie 1 rok, Irsko 2 roky.

Zdravotní a sociální pojištění při práci v evropských zemích II: •

Výjimka: zaměstnanec v jednom členském státě a OSVČ v jiném státě – možnost dvojího pojištění.

•

Výjimka: vyslaný pracovník – zaměstnán v jednom členském státu a vyslán k dočasnému výkonu práce do jiného státu. Vyslání by nemělo přesáhnout 12 měsíců (ojediněle možno prodloužit až na 24 měsíců). Vyslaný pracovník stále spadá pod právní předpisy státu odkud byl vyslán. (Př. pracovník české firmy pracující 5 měsíců ve Velké Británii stále odvádí zdravotní a sociální pojištění v ČR – formulář E 101 dokládá platbu tohoto pojištění pro kontrolní orgány ve Velké Británii).

E-formuláře: •

prostředek komunikace mezi evropskými institucemi zdravotního a sociálního pojištění,

•

stejný vzor ve všech jazycích členských států EU,

•

E 100 – dávky v nemoci a mateřství (zdravotní pojišťovny),

•

E 200 – dávky týkající se důchodů (správy sociálního zabezpečení – česká, okresní -ČSSZ, OSSZ),

•

E 300 – dávky v nezaměstnanosti (úřady práce – ÚP),

•

E 400 – rodinné dávky (referáty státní sociální podpory – SSP při úřadech práce).

17

Personální agentury: •

alternativní volba pro zájemce o práci v zahraničí,

•

riziko nesolidního jednání ze strany některých agentur,

•

personální agentura musí mít licenci Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (živnostenský list v tomto případě neopravňuje k této činnosti),

•

ověření MPSV, zda má agentura licenci je možné na portálu MPSV http://portal.mpsv.cz/sz,

•

agentura práce si za zprostředkování práce nesmí účtovat žádnou částku (dáno zákonem o zaměstnanosti).

Bariéry migrace: 1. legislativní a administrativní a)

omezený přístup k určitým zaměstnáním,

b)

uznávání odborné a akademické kvalifikace,

c)

administrativa spojená s koordinací systémů sociálního zabezpečení,

d)

odlišné daňové systémy,

e)

informační deficit v případě volných pracovních míst,

f)

informační deficit v případě životních a pracovních podmínek,

g)

přechodná období pro volný pohyb pracovních sil.

2. kulturní a sociální a) odlišná kultura, b) cizí jazyk, c) omezený přístup k sociálním sítím, d) chybějící rodinné a přátelské vazby, e) vzdělání pro děti. 3. individuální a) nedostatečné jazykové znalosti, b) neodpovídající kvalifikace, c) nesamostatnost při vyřizování administrativy, d) absence práce pro partnera.

18

TAB č.1 Pull/push faktory:

Faktory

místo působení

•

možnost vyššího výdělku,

působí v cílové

•

technologické vybavení,

zemi

•

vyšší životní úroveň,

•

lákavá pracovní nabídka (obsahující

Pull

např. možnost pracovního postupu, ubytování, péči o děti, další vzdělávání apod.), •

pozitivní vyhlídky na hospodářský růst a celkový socio-ekonomický vývoj v zemi,

Push

•

nízké mzdy,

působí

•

vysoká nezaměstnanost (regionální či

v původní zemi

u specifických profesí), •

očekávání negativního vývoje ekonomiky a celkový neutěšený socioekonomický stav v zemi,

•

absence profesního růstu,

Migrace pracovní síly, přínosy a rizika: •

fenomén „brain gain“/„brain drain“,

•

zvýšení/snížení nabídky pracovních sil,

•

odvody do systémů sociálního zabezpečení,

•

konkurence pro místní pracovníky (dopad na mzdy, nezaměstnanost „domácích“ pracovníků),

•

xenofobie,

•

kulturní rozdíly/asimilace [13].

19

3 CÍL A METODIKA PRÁCE 3.1 Cíl práce Cílem práce je sumarizace poznatků z oblasti volného pohybu osob v rámci EU. Tento cíl je naplněn v několika cílech dílčích, kterými jsou •

teoretická základna vývoje a současného stavu volného pohybu osob, technicko-administrativní prostředky informační a poradenské služby EURES,

•

současné legislativní formy zaměstnávání českých občanů v SRN, jejich stav a vývoj od roku 1993 po současnost,

•

přiblížit českým občanům a zejména absolventům škol hospodářskou situaci a trh práce v SRN s porovnáním a výpočtem příjmové motivace k migraci českých občanů do SRN.

3.2 Metodika Metodika vypracování bakalářské práce je dána plněním dílčích cílů práce, čemuž odpovídá i struktura práce.

Sumarizace současného stavu a vývoje teoretické základny

Teoretická základna týkající volného pohybu osob v rámci EU je sumarizována na základě studia odborné literatury, při práci jsou využity materiály MPSV, úřadu práce Brno-venkov, a elektronické zdroje. Zde půjde hlavně o vymezení vývoje pohybu pracovních sil v rámci EU a nástroje informační a poradenské služby EURES.

Současné legislativní formy zaměstnávání českých občanů v SRN, jejich stav a vývoj od roku 1993 po současnost

Prostředkem dosažení tohoto cíle je uvést formy zaměstnávání českých občanů v SRN, předpoklady a podmínky pro realizaci. K práci jsou použity poznatky z odborné literatury a elektronických zdrojů.

20

Hospodářská situace a trh práce v SRN s porovnáním a výpočtem příjmové motivace k migraci českých občanů do SRN Srovnání konfrontuje výše nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Jako prostředek pro srovnání ekonomické úrovně země bude pro vypočet použita průměrná hrubá měsíční mzda ČR a SRN, ze kterých bude vypočten mzdový diferenciál z čistých měsíčních mezd. Tento cíl je naplněn prací s elektronickými zdroji, uvedených v seznamu použité literatury.

OBR č. 2: Mapa Spolkové republiky Německo

Zdroj: http://www.aise-akv.sk

21

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Současné legislativní formy zaměstnávání českých občanů v SRN Německo neotevřelo svůj pracovní trh pro občany přistupujících zemí ani po rozšíření Evropské unie v květnu 2004. Na volný pohyb pracovníků bude z celkové délky přechodného období (2 + 3 + 2 roky) aplikované nejméně dvouleté přechodné období. V zásadě to znamená, že současný systém, při kterém občané nových členských států musí získat pracovní povolení na práci v EU, platí nadále minimálně do roku 2006. Přístupem k EU nedojde pro české občany, s ohledem na možnosti pracovat v Německu, ke změnám, protože Německo využije přechodných období až do vytvoření plné svobody pohybu pracovních sil. Podle toho mohou čeští zaměstnanci během až sedm let trvajícího přechodného období (2 + 3 + 2) získat zaměstnání na německém pracovním trhu podle platných ustanovení německého pracovního práva a bilaterálních dohod. Používání přechodného období pro volný pohyb pracovníků bude zmírněno používáním v současné době platných dohod o přístupu českých pracovníků na německý trh práce.

Jedná se o tyto základní oficiální formy: 1. ujednání o postupu při zprostředkování zaměstnání v SRN českým zájemdům na dobu nejdéle 4 měsíců v roce v rámci tzv. sezónních prací, zprostředkování zaměstnání pomocných stánkařů na dobu 9. měsíců, 2. dohoda o vzájemném zaměstnávání českých a německých občanů za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí, 3. dohoda o vysílání českých občanů z podniků se sídlem v ČR do Německa v rámci smlouvy o dílo, 4. přeshraniční dojížďka do německého příhraničního příhraničí s denním návratem do ČR – pendlování, 5. pomocníci/pomocnice v domácnostech s osobou vyžadující péči, 6. studijní pobyt a práce v Německu, 7. prázdninové brigády českých studentů v Německu, 8. Au-pair, 9. odborné praktikum, 10. dobrovolný sociální rok. 22

Pracovní povolení EU nebo pracovní oprávnění EU může být uděleno především pro následující činnosti: •

vysoce kvalifikovaní pracovníci podle § 19 odst. 2, (např. vědci se zvláštními odbornými znalostmi, učitelé nebo vědečtí pracovníci ve vyšších funkcích, specialisté a vedoucí pracovníci se zvláštními pracovními zkušenostmi),

•

vědci a hostující vědci na vysoké škole nebo ve výzkumném zařízení,

•

vedoucí pracovníci s generální plnou mocí nebo obchodní plnou mocí jakož i členové orgánu právnické osoby a společníci, kteří jsou oprávněni k zastoupení nebo vedení firmy,

•

vedoucí zaměstnanci mezinárodního podniku, kteří jsou vysláni vykonávat zaměstnání do pobočky na Spolkovém území,

•

IT specialisté,

•

sportovci a trenéři z povolání, jejichž sportovní kvalifikace byla uznána vedoucím svazem se souhlasem německého sportovního svazu,

•

sezónní pracovníci v zemědělství a lesnictví, v hotelech a pohostinstvích nebo při zpracování ovoce a zeleniny jakož i na pilách, ve stánkovém prodeji, pracovníci v rámci smlouvy o dílo a pracovníci na základě mezistátní dohody,

•

Au-pair pobyt na dobu jednoho roku v rodině, ve které se hovoří rodným jazykem němčinou (věk při podání žádosti max. 24 let),

•

pomocníci v domácnosti v rodinách, ve kterých je někdo, kdo vyžaduje zvláštní péči,

•

pracovníci v domácnosti, pokud jejich zaměstnavatel byl vyslán do Německa z pověření podniku se sídlem v zahraničí a pokud v této domácnosti žije dítě do 16 let nebo člen, který potřebuje zvláštní péči,

•

umělecká nebo artistická činnost,

23

•

časově omezená praktická činnost k uznání ukončeného povolání, získaného v zahraničí,

•

učitelé k vyučování v mateřském jazyce,

•

odborníci s vysokoškolským vzděláním, u nichž se pro jejich odborné znalosti jedná o veřejný zájem,

•

vedoucí pracovníci se specifickými znalostmi podniku sídlícího v Německu pro kvalifikovanou činnost,

•

vedoucí pracovníci ve společném německo-zahraničním podniku, založeném na základě mezistátních smluv,

•

kvalifikované odborné síly v rámci výměny osob nebo k přípravě zahraničních projektů u koncernů s mezinárodní působností,

•

kuchaři specialisté pro práci ve speciálních restauracích,

•

montéři montovaných domů.

Pro české občany, kteří v době vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) nebo později byli zaměstnáni již minimálně dvanáct měsíců u zaměstnavatele v Německu, pamatuje přístupová smlouva na to, že mají nárok na udělení pracovního povolení EU. Toto platí také pro jejich rodinné příslušníky, kteří v době přístupu u nich žijí nebo po pozdějším vstupu se minimálně 18 měsíců v Německu zdržovali. Toto neplatí pro studijní pobyt a pro zaměstnance, kteří jsou pouze vysláni dočasně do Německa v rámci volného pohybu služeb, smlouvy o dílo, pro Au-pair, účastníky dobrovolného roku nebo praktikanty. Pracovní povolení ztratí platnost při dlouhodobější nepřítomnosti. Pro rodinné příslušníky (manžele/ky nebo děti do 21 let) zaměstnanců s povolením k pobytu EU existuje také nárok na udělení pracovního oprávnění. Mimoto počítá přístupová smlouva pro pracovníky z nových zemí s tím, že jim při novém povolování zaměstnání v Německu musí být dána přednost před povoleními pro pracovní síly ze třetích zemí (tzv. komunitární preference). Získání zaměstnání je i nadále možné pouze se souhlasem příslušného pracovního úřadu [8].

24

Pro občany České republiky zůstávají omezení v přístupu na německý pracovní trh zachována a nadále platí národní a bilaterální úpravy přijetí na pracovní trh. Podle tohoto je zpravidla pro zahraniční zaměstnance potřebné pracovní povolení a pracovní povolení může být uděleno pouze pro určité, přesně stanovené činnosti. Tyto úpravy neplatí pro rodinné příslušníky českých občanů, kteří vlastní občanství některého členského státu Evropského hospodářského prostoru.

4.1.1 Sezónní práce Ujednání o zprostředkování sezónní práce českým občanům v Německu byl první legislativní krok k oficiální regulaci pracovní migrace. Toto ujednání umožňuje vykonávat českým občanům v Německu časově omezené pomocné a sezónní práce v taxativně vymezených odvětvích NH – v sektoru zemědělství, lesnictví, v hotelových, pohostinských službách, v podnicích zpracovávajících ovoce, zeleninu a v pilařských závodech. V průběhu jednoho roku lze udělit povolení nejdéle na 4 měsíce, přičemž výjimku tvoří zábavní podniky, u kategorie pomocní stánkaři (Schaustellergehilfen) se maximální doba stanovuje na 9 měsíců v kalendářním roce. O sezónní práce v SRN může požádat kterýkoliv občan ČR, a to následujícím postupem. Po vyzvednutí příslušného formuláře na ÚP a vyplnění jeho základních údajů (vzdělání, znalostech němčiny, dosavadních pracovních zkušenostech i v rámci daných možností ve vybraném oboru v SRN) se přes ÚP v místě bydliště odesílá na Správu služeb zaměstnanosti MPSV v Praze. O počtu přijatých žádostí rozhoduje výhradně německá strana na základě potřeb a výkyvů na místním trhu práce. Nezbytnou podmínkou přijetí českého občana je zájem ze strany německého zaměstnavatele, jeho žádost musí být podána na úřadu práce (Arbeitsamt) v místě sídla firmy. Žádost o přijetí jako sezónního zaměstnance podává zaměstnavatel společně s pracovní smlouvou a vlastnoručně podepsaným příslibem přijetí do zaměstnání na místně příslušném německém úřadu práce. Německý úřad práce postoupí dále schválenou žádost Ústředí pro zprostředkování práce (ZAV), které ji předá MPSV ČR. Toto poté zašle podklady místně příslušnému českému úřadu práce, který vyrozumí žadatele. Příslib zaměstnání rovnající se pracovnímu povolení musí obsahovat: •

druhu vykonávané činnosti,

•

výši mzdy, údaje o pracovní době,

25

•

zajištění ubytování,

•

stravování ap.

•

žadatel jej obdrží prostřednictvím ÚP v místě svého trvalého bydliště.

4.1.2 Vzájemné zaměstnávání po dobu 12–18 měsíců Dohoda o vzájemném zaměstnávání za účelem rozšíření kvalifikace umožňuje občanům ČR vykonávat jednou v průběhu života v SRN časově omezenou kvalifikovanou práci, která není omezena na konkrétní profese. Jedná se o dobu jednoho roku s možností prodloužení maximálně na 18 měsíců. Toto omezení bylo stanoveno proto, aby nevznikly českým občanům v SRN nároky v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení. Předpoklady uchazečů: •

věk uchazečů 18–40 let,

•

ukončené odborné vzdělání,

•

2–3 roky odborné praxe,

•

zájem o zdokonalení jazykových znalostí.

Z hlediska uchazeče je podmínkou přijetí složení jazykové zkoušky u nezávislého orgánu, z hlediska zaměstnavatele uplatnění většinového poměru s cílem prioritního zaměstnávání německých občanů a občanů s jejich právy (např. stanovený poměr 1 : 5 znamená, že na pět zaměstnaných Němců lze zaměstnat pouze jednoho cizince, což znemožňuje většinové zaměstnání cizinců jakožto levné pracovní síly). Postup při zprostředkování je shodný jako u sezónních prací. Žadatel doloží na příslušný ÚP žádost, která musí být vyplněna v německém jazyce, která obsahuje : •

strana s osobními údaji a dvěma fotografiemi,

•

strana s přehledem o dosavadním zaměstnání žadatele,

•

doklad o jazykových znalostech, ověřený jazykovou školou nebo osobou k tomu kompetentní,

•

doklad o kvalifikaci, ověřená kopie úředně přeložená do německého jazyka,

•

vlastnoručně podepsaný životopis v německém jazyce,

26

•

pracovní smlouvu od německého zaměstnavatele, žadatel může požádat o zprostředkování do SRN i v případě, že nemá pracovní smlouvu od zaměstnavatele. ZAV (Centrála pro zprostředkování práce se pro něj pokusí zaměstnání vyhledat).

4.1.3 Zaměstnávání českých občanů v rámci smlouvy o dílo Zaměstnávání občanů ČR v rámci smlouvy o dílo se realizuje na základě mezinárodní smlouvy z 23. 4. 1991. Jejím cílem je stanovení kontingentu a struktury pracovních sil, které v běžném roce dostanou povolení k práci, a definice podmínek, za jakých mohou české podniky své zaměstnance do Německa vysílat. Faktický postup je následující: SRN stanoví pro každý rok (od 1. 10. do 30. 9.) kontingent a strukturu zaměstnanců a české firmy se hlásí na požadované zakázky prostřednictvím konkurzu; jejich žádost vyřizuje licenční odbor Ministerstva průmyslu a obchodu. Jedná se o formou subdodavatelských smluv s vymezením podmínek činnosti v těchto odvětvích: •

stavebnictví,

•

restaurátorství,

•

ostatní nestavební profese (montáže, zemědělství, lesnictví).

Vyslaní pracovníci firmy zůstávají po celou dobu pobytu v SRN nadále pracovníky české firmy. Na vysílaného zaměstnance se v případě, že výkon v zahraničí trvá déle než 1 měsíc, vztahují pracovní a tarifní podmínky hostitelské země.

4.1.4 Přeshraniční dojížďka za prací – pendlování Pendlerství1 se rozšířilo jako zvláštní forma migračního pohybu po roce 1991. Je upraveno bilaterální dohodou mezi ČR a SRN umožňující českým občanům za určitých podmínek pracovat v hraničních německých regionech. Předpokladem je denní návrat do ČR. Podle § 6 odst. 1, ustanovení o výjimce ze zastavení náboru pracovních sil (Anwerbestopausnahmeverordnung) je umožněno českých občanům neomezeně pracovat v německých regionech vzdálených 50 km od státních hranic. 1

Slovo pendler je německého původu a znamená zaměstnance dojíždějícího do zaměstnání – je odvozeno od slovesa pendeln, což vyjadřuje pohyb, chodit sem a tam (střídavě se pobývat na různých místech), kolísat .

27

V citovaném ustanovení jsou taxativně vymezeny okresy a jednotlivá města bavorského a saského pohraničí, kde je pendlování českým a polským občanům povoleno.

Předpokladem přeshraniční dojížďky za prací je česká státní příslušnost, • bydliště v mateřské zemi , • doklad o nepobíraní sociální dávky (dávka hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti a dávka sociální potřebnosti – tj. vyrovnání příjmů domácnosti do životního minima), • každodenní návrat do ČR (výjimku tvoří např. práce v nemocnici, restauračních zařízeních, kdy je povolen na území SRN nejvýše jedenkrát týdně dvoudenní pobyt), • nemožnost obsadit pracovní místa německými občany nebo jinými zaměstnanci se stejnými právy, • legálnost pracovního poměru.

4.1.5 Pomocníci/pomocnice v domácnostech s osobou vyžadující péči Při adresném zprostředkování (německý zaměstnavatel a český žadatel jsou již předběžně dohodnuti na pracovním poměru) podá německý zaměstnavatel na místně příslušném úřadu práce v SRN vyplněný dvojjazyčný „Příslib zaměstnání pro pomocníka v domácnosti/Pracovní smlouva mezi zadavatelem a poskytovatelem domácí péče“. Tento úřad práce zašle formulář na ZAV v Bonnu. ZAV zašle tento příslib na SSZ, která jej zaeviduje, potvrdí razítkem a podpisem. Poté jej postoupí příslušnému ÚP (dle místa bydliště žadatele), který vydá příslib proti podpisu žadateli. Žadatelé z České republiky se mohou o možnosti zaměstnání v SRN na místa „pomocnic/pomocníků

v

domácnostech

s

osobou

vyžadující

péči“

informovat

na

www.arbeitsagentur.de/zav/arbeitserlaubnis.

4.1.6 Studijní pobyt a práce v Německu Studenti z nových zemí, kteří by chtěli během svého studijního pobytu v Německu v této zemi také pracovat, mohou vykonávat zaměstnání nanejvýš 3 měsíce v roce. Pracovní povolení pro ně není potřebné (§ 9 č. 9, nařízení o pracovním povolení (ArGV)). Maximální tříměsíční rámec může být vyčerpán jak výlučně zaměstnáním na plný úva-

28

zek do 90 úplných pracovních dnů resp. na částečný úvazek do 180 půldnů jakož i kombinací plného a částečného úvazku. Dva půldny přitom platí jako jeden celý pracovní den. Z důvodů zjednodušení přitom úřady práce vycházejí zásadně z půldne, jestliže denní pracovní doba nepřesáhne čtyři hodiny. Znamená to, že se „poloviční pracovní den“ musí započítat jako spotřebovaný i tehdy, kdy se pracovalo méně než čtyři hodiny. Kromě toho jsou od pracovního povolení osvobozeni studenti z kandidátských zemí, kteří jsou Centrálou pro zprostředkování práce (ZAV) během jejich studia ve vlasti zprostředkováni do Německa na prázdninovou brigádu v délce nejvýše tří měsíců nebo na odborné praktikum na dobu nejdéle šesti měsíců [11].

4.1.7 Prázdninové brigády českých studentů v Německu Čeští studenti, kteří jsou imatrikulováni na vysoké či odborné vysoké škole v České republice (žáci středních odborných škol prázdninovou činnost vykonávat nemohou) mohou po dovršení 18. let vykonávat ve Spolkové republice Německo po dobu maximálně tří měsíců v roce prázdninovou brigádu. Předpokladem je zprostředkování pracovního poměru Ústředním úřadem práce (ZAV). Zprostředkovací řízení lze zahájit přímo přes ZAV nebo z ciziny prostřednictvím partnerské organizace. Partnerskou organizaci ZAV v České republice je Agentura Servus. Žádost je nutno zaslat bez účasti velvyslanectví shora uvedené agentuře. Lhůta pro podání žádosti o zprostředkování končí dne 31. 1. každého roku. Žádosti, které agentura obdrží po této lhůtě, nemohou být v tomtéž roce vyřízeny. Případně může být žádost ponechána pro následující rok. Pro zprostředkování prázdninové brigády je nutno předložit potvrzení navštěvované školy nebo u vysoké školy o imatrikulaci, platné pro stávající semestr, ze kterého vyplývá jak počet semestrů, tak plánované ukončení studia. Uchazeči musí být v roce, ve kterém mají být zaměstnáni, imatrikulováni a nesmějí mít ukončené studium.

4.1.8 Au-pair (Název převzat z francouzského originálu a doslova přeložen znamená „další pár rukou“.) Je mezinárodní program, který nabízí mladým lidem z celého světa možnost pobývat 6 –12 měsíců v hostitelské rodině v cizím státě a poznávat tak kulturu a jazyk tohoto státu. Na oplátku pomáhá Au-pair hostitelským rodičům v péči o děti a v drobných do-

29

mácích pracích. Obvyklé podmínky k přijetí Au-pair do Německa se orientují na „Evropskou dohodu o Au-pair zaměstnání“. Au-pair se může stát: •

svobodná, bezdětná a zdravá dívka (ve věku 18–24 let),

•

zodpovědná a k dobrým vztahem k dětem,

•

schopna domluvit se daným jazykem v běžných situacích (min. 3 roky studia).

Základní vlastnosti Au-pairky: •

zodpovědnost,

•

flexibilita a vlastní iniciativa,

•

vytrvalost, ale hlavně velká dávka trpělivosti a tolerance.

Od Au-pair se očekává: Pomoc v rodině při opatrování dětí a vykonávání běžných domácích prací: denní úklid, práce v kuchyni, žehlení, vysávání, jednoduchá jídla, převléci postel, praní, krmení dětí , hraní, předčítání, procházky, domácí úkoly, mytí atd. Babysitting: rodina má právo 2× až 3× týdně požádat o hlídaní dětí ve večerních hodinách doma. Au-pair má právo na: •

vlastní pokoj a stravování,

•

200–300 EUR kapesné za měsíc,

•

možnost navštěvovat jazykový kurs (alespoň 2× týdně ),

•

měsíční legitimaci pro dopravní prostředky,

•

základní zdravotní pojištění (hradí ho a zajišťuje rodina),

•

1/2 týdne placené dovolené.

Cestovné při příjezdu a odjezdu i výuku – poplatky za kurz, si platí Au-pair sama.

30

4.1.9 Odborné praktikum „A JE TO! – AUF GEHT´S!“ Program odborných praxí pro žáky, učně a absolventy odborných škol a učilišť v České republice a v Německu. „A je to! – Auf geht´s!“ je program pro mladé lidi, který od května 2000 nabízí Tandem. V rámci tohoto programu mohou praktikanti z ČR vykonat dobrovolnou praxi ve firmě, dílnách, sociálním zařízení či v oblasti veřejné správy v Německu, doplnit si vzdělání a rozšířit si své osobní a profesní zkušenosti. To samé platí pro německé žáky, kteří jedou na odbornou praxi do České republiky. Základním cílem programu je umožnit účastníkům získat nové profesní zkušenosti, poznat pracovní prostředí a zároveň také kulturu a způsob života v sousední zemi. Z tohoto důvodu je kladen důraz na zapojení praktikantů do běžných pracovních povinností a na aktivní asistenci ze strany pedagogicky kvalifikovaných osob během praxe. Program je otevřen pro všechna odborná odvětví, zvláště pak pro ty, ve kterých je kladen důraz na mezi kulturní zkušenosti a dovednosti. Účastnit se mohou mladí lidé ve věku 16–26 let, a to: •

učni,

•

žáci středních a vyšších odborných škol a jejich absolventi,

•

nezaměstnaní (z oboru).

Tento program není určen gymnáziím a univerzitám. Praxe musí trvat minimálně dva týdny a může dosáhnout maximální délky tří měsíců. Součástí praxe je přípravný seminář. Za účelem lepší přípravy a orientace proběhne před zahájením každé praxe úvodní přípravný seminář pro „aklimatizaci“ praktikantů v novém prostředí. Jeho délka by měla činit jeden až tři dny. Obsahem přípravného semináře je poskytnutí informací o praxi, přijímajícím zařízení, hostitelské zemi atd., a to formou přednášek, diskusí, her a exkurzí. Podstatným bodem programu je jazyková animace, která slouží k překonání strachu z cizího jazyka a snadnějšímu navázání kontaktů s vrstevníky. Hospitační program „Učíme se navzájem“, který byl poprvé odstartován v roce 1998, podporuje pobyty českých pracovníků v zařízeních pro mládež v SRN. Délka pobytu ve SRN musí činit minimálně 4 týdny a maximálně 3 měsíce. Mladí lidé pracující s mládeží v České republice, zvláště dobrovolníci nebo profesionálové ve sdruženích či zařízeních pro mládež a multiplikátoři, a to ve věku 18–30 let. 31

Předpokladem jsou dobré znalosti německého jazyka a následné využití získaných zkušeností v práci s mládeží v České republice. Každý hospitant musí předložit potvrzení o své aktivní práci s mládeží. To musí obsahovat: •

název organizace, kde je hospitant činný,

•

popis činnosti, kterou vykonává,

•

kontakt na doporučující osobu,

•

razítko a podpis organizace či statutárního zástupce.

Během hospitace je poskytnuto zadarmo ubytování a stravování. Hospitant dostává kapesné, které činí v průměru 155 EUR měsíčně [11].

4.1.10 Dobrovolná služba Je zajímavá možnost pro všechny, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Často se jí prokládá volný rok mezi maturitou a začátkem studia příp. se do ní „pouštějí“ ti, kteří ještě neví, co by chtěli dělat či jestli to, co zrovna dělají, je to pravé. Zpravidla trvá 12 měsíců a je to taková „práce nanečisto“ – dobrovolník má svoje úkoly, které musí plnit, ale nenese prakticky žádnou odpovědnost. Určitě je to cenná zkušenost, se kterou je spojené i osamostatnění se, zlepšení jazykových znalostí, zažití něčeho nového a mnohdy nečekaného, navázání kontaktů atd. Existují čtyři možnosti dobrovolné služby: •

Evropská dobrovolná služba (EVS),

•

Dobrovolný sociální rok (FSJ),

•

Dobrovolný ekologický rok (FSJ),

•

Dobrovolný rok v památkové péči (FJD).

Evropská dobrovolná služba (EVS) je především zkušenost nového druhu. A také příležitost naučit se něčemu novému a přispět něčím novým své hostitelské organizaci. Zároveň je EVS programem EU pro neformální výchovu a vzdělávání, otevřeným všem mladým lidem bez nároku na předchozí kvalifikaci. Naopak EVS není alternativou vojenské služby ani náhradou za již existující pracovní místo. Vždy jde o neplacenou, ne32

ziskovou činnost, vykonávanou po určitou dobu v jiné zemi účastnící se programu. Je to práce za byt, kapesné a stravu, doplněná podpůrným školícím programem. Hlavní aktéři projektu Evropské dobrovolné služby: •

dobrovolník ve věku 18–25 let (s právem pobytu v zemi účastnící se programu EVS),

•

vysílající organizace,

•

hostitelská organizace.

Dobrovolníkem se může stát každý mladý člověk ve věku 18–25 let. Důležitým faktorem nejsou jazykové schopnosti ani dosažené vzdělání, ale především motivace poznat život v jiných zemích, poznávat odlišné kultury a vyzkoušet si práci v mezinárodním týmu mladých lidí. Důležitou roli hraje také pomoc místní komunitě. Mladému dobrovolníkovi nabízí novou životní zkušenost, (sebe)poznání, sebevědomí, jazykové znalosti, případně i odbornost, novou životní i profesionální orientaci, sociální a komunikační kompetence, motivaci. Nejčastější oblasti působení: •

ochrana životního prostředí,

•

umění, kulturní dědictví,

•

sociální oblast,

•

práce s dětmi a mládeží, informace pro mládež,

•

volný čas, sport.

Hlavní zásady: •

EVS koná se v jiné zemi účastnící se programu „Mládež“,

•

jde o neplacenou, neziskovou činnost,

•

tato činnost přináší prospěch místní komunitě,

•

není alternativou vojenské služby. a) krátkodobé 3 týdny až 6 měsíců pro znevýhodněné dobrovolníky (sociálně, zdravotně, ekonomicky), b) dlouhodobé 6–12 měsíců. 33

Dobrovolný sociální rok (FSJ) nabízí mladým lidem ve věku 16–27 let jedinečnou příležitost a šanci poznat sám sebe. Trvá 12 měsíců a jeho začátek je většinou 1. září daného roku. FSJ je dobrovolná služba a nikoli výdělečná činnost; dobrovolníci jsou nasazováni jako pomocné síly vedle stávajících zaměstnanců. Každý účastník FSJ by měl být přípraven vcítit se do situace jiných lidí, mít schopnost komunikace s okolím. Během Dobrovolného sociální roku (FSJ) dobrovolníci dostávají: •

kapesné, stravu, ubytování,

•

26 dní dovolené,

•

pojištění (nemocenské, důchodové, úrazové, sociální),

•

možnost přídavků na děti,

•

pedagogický doprovod pomocí seminářů (dohromady min. 25 dnů), které slouží k osobním výměnám zkušeností a diskusi o odborných, sociálních nebo politických tématech,

•

popřípadě jazykový kurz,

•

průkaz FSJ,

•

vysvědčení o vykonané práci.

Dobrovolníci pracují na plný úvazek (38,5 hodiny týdně) nejčastěji v sociálních zařízeních. Taková zařízení mohou být: •

nemocnice domovy,

•

důchodců, ústavy sociální péče,

•

ústavy pro tělesně postižené občany,

•

dětské domovy, mateřské školy,

•

fary,

•

zařízení pro práci s mládeží, zařízení mimoškolního vzdělávání mladých kulturní zařízení.

Dobrovolný ekologický rok (FÖJ) je dobrovolná roční práce v ekologické oblasti v SRN, při které dobrovolníci sbírají životní zkušenosti. FÖJ je „vzdělávací a orientační rok“ pro mladé lidí mezi 16–27 lety. Dobrovolný ekologický rok FÖJ (Freiwilliges Ökologisches Jahr) je podobný FSJ (Dobrovolný sociální rok) a nabízí tyto možnosti:

34

• převzít odpovědnost za životní prostředí spolu s jinými angažovanými lidmi, • získat mnoho zkušeností a ekologického vědění, • poznat ekologické a životní prostředí, • připravit dotyčného na volbu povolání, • vyplnit 1 rok mezi studiem. Dobrovolný ekologický rok obvykle trvá 12 měsíců a začíná 1. září daného roku. Možná pracovní místa jsou: •

centra ochrany přírody,

•

centra životního prostředí,

•

úřady pro ochranu přírody,

•

střediska ekologické výchovy (např. informační kanceláře na ochranu lesů a národních parků),

•

v ekologickém polním hospodářství a zahradnictví (např. na ekologických statcích).

Dobrovolný rok v památkové péči (FJD) je dobrovolná roční práce v oblasti památkové péče v SRN, při které dobrovolníci sbírají životní zkušenosti. FJD je „vzdělávací a orientační rok“ pro mladé lidi mezi 18–27 lety. Dobrovolný rok v památkové péči FJD (Freiwilliges Jahr in der Denkmalpflege) je podobný FSJ (Dobrovolný sociální rok) a nabízí tyto možnosti: •

učit se tradiční techniky řemesla v řemeslném podniku,

•

naučit se rozdílům stavebních stylů v praxi,

•

navázat kontakty s institucemi a firmami, které jsou činné v památkové péči,

•

osobní angažmá pro společnost pomocí dobrovolné služby.

Dobrovolný rok v památkové péči (FJD) trvá 12 měsíců a začíná 1. září daného roku. Možná pracovní místa jsou například v následujících zařízeních: •

architektonické kanceláře, projektové firmy,

•

úřady památkové péči,

•

řemeslné firmy (truhlář, zedník, štukatér, kameník atd.),

•

muzea a kulturní zařízení.

35

Například: účast na sanaci starého domu, během roku můžete stavět a omítat zeď hlínou a slámou, archeologie, vykopávky, dokumentace a archivace nalezených věcí a další.

FJD je dobrovolná služba a žádná výdělečná činnost, dobrovolníci jsou nasazováni jako pomocné síly vedle stávajících zaměstnanců. Během Dobrovolného roku v památkové péči (FJD) je dobrovolníkům poskytnuto: • měsíční kapesné, strava, ubytování (podle pracoviště), • dovolená, • pojištění (nemocenské, důchodové, úrazové, sociální), • přídavky na děti, • je-li potřeba pracovní oděv, • na konec FJD dostanete potvrzení a event. vysvědčení od zaměstnavatele, • pedagogické semináře. Během FJD je 7 týdnů různých seminářů, které jsou kurzem dalšího vzdělávání. Tyto kursy pořádá IJGD (Internationale Jugendgemeinschaftsdienste) spolu se vzdělávacími institucemi [10].

Těžiště jsou: • teorie o stavbách z hlíny a o jiných řemeslných technikách, • stavby s přírodními materiály (přírodní barvy, ekologické tepelné izolace), • památková péče, • tématické exkurze, • dějiny památkové péče a dějiny ochrany památek, • metody výzkumu atd.

36

4.2 Stav a vývoj zaměstnanosti českých občanů v SRN Od roku 1991 je uzavřena mezivládní bilaterální dohoda mezi ČR a SRN o vzájemném zaměstnávání občanů. Konkrétně je dohoda uzavřena mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Spolkovým úřadem práce v Norimberku. Počty občanů pracujících v SRN a jejich vývoj v průběhu uplynulých let je nastíněn na základě informací Správy služeb zaměstnanosti MPSV, které tyto záležitosti spravuje. Výjimku tvoří zaměstnávání českých občanů na základě smlouvy o dílo, kompetentně spadající do resortu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Sezónní práce – počet českých sezónních pracovníků v Německu kulminoval v roce 1992 (téměř 23 tis. osob), o rok později klesl na polovinu. Od roku 1993 se nadále snižoval a ustálil se na počtu 3–5 tis. uchazečů. Za poslední roky byl zaznamenán další pokles a počet sezónních pracovníků v SRN tak kolísá mezi 2000–3000 osob. V roce 2005 tento počet klesl pod hranici 2000.

Vzájemné zaměstnávání po dobu 12 až 18 měsíců za účelem zvýšení kvalifikace. K těmto účelům vydává Spolkový úřad práce v Norimberku českému MPSV roční limity pro udělení pracovního povolení. Lze konstatovat, že stanovené kvóty nebyly a dosud nejsou naplněny. Původně byla určena kvóta na 1000 osob ročně, postupně došlo k jejímu zvýšení na 1400 zájemců, což je zajímavé naplnění limitu se pohybuje pouze v rozpětí jedné třetiny až poloviny stanoveného počtu.

Známý byl oborově omezený program Spolkové vlády – „Zelené karty“ (Grüne Karten) určený pro odborníky z oblasti informačních technologií. Byl zaveden v roce 2000 podle vzoru systému zelených karet Spojených států amerických. Zelená karta byla udělena, pokud žadatel předloží vysokoškolský diplom a příslib německého zaměstnavatele, že minimální mzda bude činit 50 000 EUR ročně. V případě splnění těchto podmínek bylo vízum vydáno během tří až čtyř pracovních dnů. Žadatel mohl s sebou vzít do Německa rodinu. Doba pracovního povolení je omezena na pět let. Za dobu svého trvání již Berlín udělil 16 000 karet. Program zelených karet skončil 31. 12. 2004.

37

Zaměstnávání českých občanů v SRN v rámci smlouvy o dílo – vzhledem k tomu, že podnikatelské subjekty z ČR vysílající své pracovníky v rámci dodání služeb do SRN musí respektovat přísnější a z hlediska hostitelské země náročnější mzdové a pracovní podmínky, týká se tato forma zaměstnávání omezeného počtu osob. Možnosti našich podniků jsou omezené i z toho důvodu, že sociální partneři v zemích Společenství chrání své trhy služeb před přílivem levné pracovní síly občanů i z třetích zemí. Našim podnikům vyvážejícím služby do SRN vznikají vysoké náklady zejména z principu rovnosti odměňování, na základě něhož musí ocenit práce stejného druhu podle mzdových tarifů platných v hostitelské zemi.

Přeshraniční dojížďka za prací – pendlerství – skutečný počet českých občanů dojíždějících přes hranice za prací do sousedního Německa je těžko zjistitelný. Oficiální pendler pracující v Německu musí sice disponovat pracovním povolením vydaným Spolkovým úřadem práce, problém však spočívá v tom, že úřad eviduje pouze roční počet vydaných pracovních povolení, nikoliv skutečné počty osob; jedna osoba může v průběhu roku získat povolení více. Tato skutečnost v podstatě znamená, že z německé strany udávané údaje o počtech pendlujících osob z ČR mohou být ve skutečnosti nižší. Samozřejmě existují pendleři bez oficiálního pracovního povolení. Ti však nejsou předmětem této práce (podle výpovědí pracovníků úřadů práce a starostů příhraničních obcí je jejich počet, vzhledem k současným přísným kontrolám na hranicích a následným tvrdým postihům pro německé zaměstnavatele i pendlery, v posledních letech minimální). Podle německých zdrojů byl počet vydaných pracovních povolení pro pendlery absolutně nejvyšší v roce 1992. Po celé délce německých hranic (na česko-německé i česko-polské straně) pendlovalo 12 400 osob. V dalších letech byl zaznamenán prudký pokles, např. rok 1996 zaznamenal redukci o 40 %, v roce 1998 poklesl počet pedlerů o více než polovinu z původního stavu roku 1992. V současné době činní podle expertních odhadů počet pendlerů zhruba 5 000 [5].

38

TAB č. 2 Počet potvrzených smluv (povolení) občanům ČR do SRN

Rok

Počet potvrzených smluv na dobu 18 měsíců*

Počet potvrzených smluv na dobu 3 měsíců**

Počet českých IT specialistů***

Celkem

Index pro smlouvy na dobu 18 měsíců rok 1993=100%

Index pro smlouvy na dobu 3 měsíců-rok 1993=100%

1993

1 292

10 964

-

12 256

100,00

100,00

1994

1 030

3 312

-

4 342

79,72

30,21

1995

1 096

3 378

-

4 474

84,30

30,80

1996

703

3 129

-

3 832

54,41

28,54

1997

530

2 266

-

2 796

41,02

20,67

1998

320

2 078

-

2 398

24,77

18,95

1999

446

2 157

-

2 603

34,52

19,67

2000

649

3 126

-

3 775

50,23

28,51

2001

783

3 036

249

4 068

60,60

27,69

2002

639

2 985

305

3 929

49,46

27,23

2003

343

2 464

337

3 144

26,55

22,47

2004

185

2 148

352

2 685

14,32

19,59

2005

106

1 667

-

1 773

8,20

15,20

Zdroj: MPSV SSZ, vlastní výpočet Poznámky a vysvětlivky: * Pracovní smlouvy českých občanů na dobu maximálně 18 měsíců v průběhu života (za účelem zvýšení kvalifikace). ** Pracovní smlouvy českých občanů na dobu maximálně 3 měsíců v průběhu jednoho roku, od roku 2005 prodlouženy na 4 měsíce. *** Počet českých specialistů v oboru informačních technologií zaměstnaných na tzv. "zelené karty", od roku 2005 byl program zastaven.

39

GRAF č.1 Počet potvrzených smluv (povolení) občanům ČR do SRN

Počet potvrzených smluv (povolení) občanům ČR do SRN

Počet potvrzených smluv (povolení) občanům ČR do SRN

13000 12500 12000 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Počet potvrzených smluv na dobu 18 měsíců* Počet potvrzených smluv na dobu 3 měsíců** Počet českých IT specialistů*** Celkem

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok

Poznámky a vysvětlivky: * Pracovní smlouvy českých občanů na dobu maximálně 18 měsíců v průběhu života (za účelem zvýšení kvalifikace). ** Pracovní smlouvy českých občanů na dobu maximálně 3 měsíců v průběhu jednoho roku, od roku 2005 prodlouženy na 4 měsíce. *** Počet českých specialistů v oboru informačních technologií zaměstnaných na tzv. "zelené karty", od roku 2005 byl program zastaven.

40

4.3 Hospodářský vývoj v SRN V prvních dvou desetiletích po druhé světové válce došlo v Německu k ekonomickému zázraku (Wirtschaftswunder). Pro prudký rozvoj průmyslu nebylo v zemi dostatek pracovních sil a potřebu pokrývali tzv.gastarbeitři (nekvalifikovaní pracovníci ze zahraničí), především z Turecka. Zhruba od roku 2003 německé hospodářství stagnuje. Podniky jsou nuceny maximálně racionalizovat výrobu, ve vztahu ke konkurenceschopnosti zavádět nové technologie a optimalizovat mzdové náklady. Tyto skutečnosti logicky vyúsťují ve snížení personální potřeby (lidského potenciálu).

Ve statistikách se tento trend odráží v citelné redukci zaměstnanosti, při současném zvýšení počtu osob bez stabilního zaměstnání. Následkem slabé hospodářské dynamiky byl zaznamenán pokles nabízených volných pracovních míst téměř ve všech odvětvích a oborech [6].

TAB č. 3 Nezaměstnanost v letech 1995–2004 (v %) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 EU-25

2001

2002

2003

2004

-

-

9,5

9,1

8,6

8,4

8,7

9,0

9,0

EU-15 10,0

10,1

9,8

9,3

8,5

7,6

7,2

7,6

8,0

8,1

ČR

4,0

3,9

4,8

6,5

8,7

8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

SRN

8,0

8,5

9,1

8,8

7,9

7,2

7,4

8,2

9,0

9,5

-

Zdroj: www.czso.cz

4.4 Požadovaná kvalifikovaná pracovní místa v SRN Vývoj nabídky pracovních míst kopíruje trend posledních let – celoněmeckou přeměnu na společnost služeb. Nejvyšší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v průmyslové výrobě, dále ve stavebnictví, snížení zaměstnanosti provázelo i zemědělství a lesnictví. Naproti tomu nárůst pracovních míst byl evidován v oblasti podnikatelských služeb, zdravotnictví a sociální oblasti a v oblasti výchovy a vzdělání. Ve službách pracuje v Německu již 70 % všech ekonomicky aktivních osob (pro srovnání – podle Statistické ročenky 2004 pracuje ve službách v ČR 56 % ekonomicky aktivního obyvatelstva). V souvislosti s globalizací se na trhu práce soustřeďuje poptávka na kvalifikačně náročná pracovní místa a žádáni jsou uchazeči s nejvyšším akademickým vzděláním. Na pře-

41

lomu století se Německo ocitlo v situaci, kdy nedokáže pokrýt rostoucí průmysl vyspělých technologií a celkovou přeměnu z průmyslu na sektor služeb z domácího kvalifikovaného personálu. Problém sjednocení Německa se nepodařilo do dnešních dnů uspokojivě vyřešit a důsledky hromadné migrace kvalifikovaných odborníků z východu na západ jsou patrné v nových spolkových zemích dosud. V Německu nedocházelo k migraci kvalifikovaných pracovních sil pouze v rámci jednoho státu z východu na západ (postupnou konvergencí obou německých zemí je dnes migrační proud již výrazně utlumen), ale v důsledku ekonomické stagnace odcházely německé vědecké a technické kapacity do zahraničí. I v této skutečnosti je spatřována jedna z příčin nižšího hospodářského růstu. Poptávku a nabídku vysoce kvalifikovaných pracovních míst sledují průběžně jednotlivé profesní svazy příslušných zaměstnanců a podle jejich zjištění není bilance v řadě oborů nijak povzbudivá. Např. podle informací Profesního svazu německých elektrotechniků, elektroniků a informačních techniků (Verein der Elektronik, Elektrotechnik, Informationstechnik – VDE) pouze v oboru lékařské techniky a v technologii optiky chybí 20 000 kvalifikovaných pracovní sil. V elektronickém průmyslu zůstalo v roce 2004 každé druhé pracovní místo pro absolventy (začínající v oboru) neobsazené. Svaz německých inženýrů (Verein Deutsche Ingenieure – VDI) upozorňuje na skutečnost, že v Německu chybí ročně 15 000 technických inženýrů. Statistiky budoucích absolventů hovoří o tom, že v nejbližší době zůstane stav více méně zachován. Na druhé straně je podle VDI v SRN 64 000 diplomovaných inženýrů bez zaměstnání, 60 % z nich je však starších 50 let (tj. jedná se o pracovníky s chybějícími znalostmi High-Technologie). Přitom kvóta pro vysoce kvalifikované inženýrské profese se od r. 1988 v německých podnicích téměř zdvojnásobila; v současné době představuje 16 % zaměstnanců a v budoucnu má nadále stoupat. Kromě klasických technických inženýrů potřebuje německý trh práce (i když v omezenějším množství) také fyziky, chemiky a absolventy přírodních věd. Ti se uplatňují spíše ve výzkumu (ve vývoji jsou žádaní spíše techničtí inženýři pro jejich detailnější, analytické znalosti). Přes bouřlivé politické diskuse se stále výrazněji prosazuje názor, že pokud si má Německo udržet svoji vedoucí roli v tradičně německých oborech (např. lékařská technika, technologie optiky…), může tak učinit pouze dvěma kroky: •

zlepšením vlastních vzdělávacích možností,

•

selektivní imigrací vysoce kvalifikované pracovní síly ze zahraničí.

42

Velký krok učinilo Německo k vytvoření příznivějších podmínek pro získání kvalifikovaných uchazečů ze zahraničí přijetím nového imigračního zákona. Nový imigrační zákon, který prošel legislativním procesem až po třech letech politických jednání, byl schválen v červnu 2004 a vstoupil v platnost 1. 1. 2005. Jeho hlavním úkolem je přilákat vysoce kvalifikované pracovníky do největší ekonomiky Evropy a zaplnit deficit pracovních sil především v oblasti informačních technologií, zdravotnictví a inženýrství. Německo, které má největší podíl cizinců na obyvatelstvu v celé Evropské unii (cca 9 % cizinců na domácí obyvatelstvo – pro srovnání Česká republika cca 2,3 %), nedokázalo až do roku 2004 systematicky podpořit příliv kvalifikovaných pracovníků. Umožnit to má až nový imigrační zákon, který obsahuje např. ustanovení, že: vysoce kvalifikovaní pracovníci jako vědci nebo IT specialisté obdrží převážně neomezené povolení k pobytu (Unbefristete Aufenthaltserlaubnis), které jim umožní trvale se usadit v zemi, zahraničním studentům je povoleno zůstat v zemi rok po dokončení studia a tuto dobu mohou využít k hledání zaměstnání na německém trhu práce. Poměrně jednoduše mohou získat pracovní povolení v Německu i vědci, odborníci a vedoucí pracovníci z nových členských zemí s vysokoškolským diplomem, u kterých se jedná při jejich zaměstnávání o společenský zájem (tj. v zemi není dostatek vlastních expertů) [1].

4.5 Příjmová motivace odborníků k migraci za prací do zahraničí Úroveň pracovních příjmů (výdělků, mezd) v zahraničí oproti mateřskému státu (ČR) je významným faktorem v komplexu motivací k migraci odborníků za prací do zahraničí. Rozdíl výdělků však nemá tak dominantní pozici jako u mezistátní migrace pracovníků se střední a nižší kvalifikací a běžného, zejména manuálního profesního zaměření. Významným impulsem pro migraci je pro odborníky rovněž získání profesních znalostí a zkušeností ve špičkových zahraničních týmech, které je výhodné i pro budoucí pracovní pozici a rozvoj profesní kariéry po návratu do ČR. Příjmová motivace k práci v zahraničí je (obecně i u odborníků) tím intenzivnější, čím větší je rozdíl mezi dosahovanou úrovní pracovních příjmů mezi zahraničím a ČR; prakticky jde o rozdíl dosahovaných výdělků (mezd). Poměr (relaci) mezi výdělkovou úrovní v zahraničí a v ČR lze charakterizovat jako výdělkový (příjmový, mzdový) diferenciál. Orientačně lze charak-

43

terizovat míru a hranice příjmové motivace k migraci za prací do zahraničí tak, že: velmi silný sklon k migraci existuje v situaci, kdy úroveň výdělků (výdělkový diferenciál) je v cílovém (hostitelském) státě několikanásobně (minimálně zhruba trojnásobně) vyšší oproti vysílajícímu státu (výdělková úroveň je v tomto státě třetinová, resp. ještě nižší), silný migrační sklon trvá, pokud se výdělková úroveň v cílovém státě pohybuje okolo dvojnásobku úrovně vysílajícího státu, migrace se utlumují, pokud výdělková úroveň ve vysílajícím státě dosahuje zhruba tří čtvrtin (75 %) příjmové úrovně cílového státu (dosahuje výdělkový diferenciál hodnotu cca 133 % ve prospěch hostitelského státu); náklady migrace (ekonomické a osobní) pak převyšují její přínosy. Věcný obsah (druh, charakter) výdělků a jejich diferenciálů závisí na podstatných rysech migrace odborníků za prací do zahraničí. Jedná se zpravidla o dočasný, několikaletý pracovní pobyt odborníků v hostitelském státě s návratem do mateřského státu (ČR) po ukončení pracovního závazku a o nabídkový charakter migrace, který spočívá ve využití (akceptaci) nabídky zahraničního zaměstnavatele na pracovní uplatnění. Příjmovým kritériem, které odpovídá dočasné, pobytové migraci, jsou rozdíly (diferenciály) mezi čistými reálnými paritními (mezinárodně srovnatelnými) výdělky (tj. mezi jejich reálnou kupní silou) dosahovanými v zahraničí a v ČR. Čisté výdělky (tj. ta část celkových hrubých výdělků-mezd, která zbývá po odpočtu daně z příjmů a odvodů zaměstnanců do sociálních fondů) představují disponibilní peněžní příjmy, které mohou jejich příjemci podle vlastního suverénního rozhodnutí používat na nákup (pořízení) spotřebních výrobků a služeb, na investice a kapitálové zhodnocení; část čistých výdělků dosažených v zahraničí a zbývajících po krytí přiměřených (průměrných, odpovídajících) potřeb, ve spotřebitelských cenách hostitelského státu, může být převedena (přepočtem směnným kurzem mezi měnami hostitelského a mateřského státu) do mateřského státu – ČR. Reálné výdělky představují množství výrobků a služeb („spotřební koš“), které lze za dosažený nominální čistý výdělek nakoupit (pořídit); reálná kupní síla výdělků v každém státě závisí na poměru mezi nominální úrovní výdělků v místní národní měně a úrovní spotřebitelských cen výrobků a služeb [1].

44

TAB č. 4 Vývoj a porovnání hrubých a čistých průměrných měsíčních mezd ČR a SRN

Rok Kriterium

Index

Jednotka 1993

2000

2001

2002

2003

2004

2004/1993 2004/2003

Průměrná hrubá měsíční mzda ČR

CZK

5 094

13 614

14 793

15 866

16 917

18 035

3,540

1,067

Směnný kurz

CZK /EUR

34,80

35,61

34,08

30,80

31,80

31,90

0,916

1,003

Průměrná hrubá měsíční mzda ČR

EUR

146

382

434

515

532

565

3,870

1,062

Průměrná hrubá měsíční mzda SRN

EUR

2 882

3 104

3 184

3 287

3 365

3402

1,180

1,011

Hrubá nominální mzdová hladina ČR/SRN

%

5,1

12,3

13,6

15,7

15,8

16,7

3,275

1,057

ČR*

%

24

23

22

22

22

22

0,920

1,000

SRN**

%

41

42

42

42

42

42

1,024

1,000

Průměrné daňové zatížení

45

Pokračování TAB č. 4

Rok Kriterium

Průměrná čistá měsíční mzda ČR

Průměrná čistá měsíční mzda SRN Mzdový diferenciál SRN/ČR

Jednotka

1993

Index

2000

2001

2002

2003

2004

2004/1993

2004/2003

CZK

3 871

10 483

11 538

12 375

13 195

15 870

4,100

1,100

EUR

111

294

338

401

468

497

4,478

1,061

CZK

59 160

64 098

62 951

56 918

62 042

62 939

1,161

1,011

EUR

1 700

1 800

1 847

1 848

1 951

1 973

1,161

1,011

1 528,30

612,30

545,60

460,00

470,20

396,60

0,260

0,843

%

Zdroj: http://www.czso.cz, http://bmwi.de, vlastní výpočet Poznámky a vysvětlivky: * Sazby daně z příjmu a příspěvků do sociálních fondů. ** U sezónních prací na 4 měsíce se 20 % při ročním zúčtování vrací daňovému poplatníkovi.

46

GRAF č. 2 Vývoj a porovnání průměrných čistých měsíčních mezd ČR a SRN

Průměrné čisté měsíční mzdy ČR a SRN v EUR

Vývoj a porovnání průměrných čistých měsíčních mezd ČR a SRN v EUR 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1993

2000

2001

2002

2003

2004

Rok Průměrná čistá měsíční mzda ČR v EUR Průměrná čistá měsíční mzda SRN v EUR Mzdový diferenciál SRN/ČR v %

47

5 ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zejména seznámit uchazeče o současných legislativních formách zaměstnávání českých občanů v SRN, co je nutné pro práci v této zemi splnit a přiblížit českým občanům a zejména absolventům škol hospodářskou situaci a trh práce v SRN s porovnáním a výpočtem příjmové motivace k migraci českých občanů do SRN.

Za přínosné považuji vznik informační a poradenské služby EURES, který je problematikou uplatňování volného pohybu pracovníků pověřen a byl za tímto účelem zřízen. S informacemi poskytovanými touto evropskou službou jsem se měl možnost seznámit jak prostřednictvím internetových stránek, tak prostřednictvím několika návštěv přímo na úřadu práce v rozhovoru s EURES poradcem.

Přes otevření hranic uvnitř EU je mobilita pracovníků přes hranice velice nízká, ačkoli byly odstraněny dřívější diskriminace, setkává se s mnohem většími problémy, než je tomu u volného pohybu zboží, služeb nebo kapitálu. Nejsilnější odliv domácí pracovní sily následoval bezprostředně po roce 1989. Od té doby uplynulo již několik let a pracovní migrace českých občanů se silně zredukovaly. V Německu pracovalo v roce 1993 na pracovní povolení 10 964 českých občanů v rámci sezónních prací, 1 292 v rámci tzv. „ročních smluv“ a 12 500 „pendlerů“. Zaměstnávání českých osob v Německu se řídí mezivládními dohodami, které určují roční kvóty počty českých občanů, které je možno v SRN zaměstnat. Tyto kvóty nejsou naplněny. V rámci tzv. „ročních smluv“ může být zaměstnáno ročně v SRN 1400 a v roce 2005 pracuje 1667 českých občanů v rámci sezónních prací, 106 v rámci tzv.„ročních smluv“ a 5000 „pendlerů“. Tzv. „roční smlouvy“ jsou smlouvy, podle nichž může občan ČR pracovat v SRN na dobu maximálně 18 měsíců v průběhu svého života. Sezónní zaměstnávání je omezeno dobou 4 měsíců (do konce roku 2004 dobou 3 měsíců) v průběhu kalendářního roku. Zaměstnávání „pendlerů“, kteří se denně vracejí domů a mohou být zaměstnáni ve vzdálenosti 50 km od českoněmecké hranice, se řídí výlučně německou legislativou. Důvodem sníženého počtu českých sezónních pracovníků v Německu je jednak snižující se zájem ze strany českých občanů, obsazení volných míst cizinci z jiných zemí např. Polska, ale vzhledem k poklesu pracovních příležitostí v SRN, je významným důvodem

48

i redukce vydaných pracovních příslibů. Který důvod je dominantní, nelze bez specifického šetření objektivně stanovit. Nevyužití možnosti oficiálně pracovat v Německu je klesající zájem našich občanů, možnosti snadnějšího získání zaměstnání v jiných státech (Velká Britanie, Irsko…), nemožnost opětovného získání pracovního povolení, věkové omezení, nedostatečné jazykové znalosti, nedostatečná nebo nevhodná kvalifikace atd. Důvodem zavedení přechodného období ze strany SRN jsou obavy pramenící z přílivu levných pracovních sil z ČR a následného prudkého růstu nezaměstnanosti a snižování hladiny nominálních mezd, především v příhraničních oblastech. Potenciální pracovní migranti jsou lidé uvažující o výhodách či nevýhodách práce za hranicemi. Pro srovnání ekonomické úrovně země byla pro vypočet použita průměrná hrubá měsíční mzda ČR a SRN, ze kterých byl vypočten mzdový diferenciál z čistých měsíčních mezd. Mzdový diferenciál představoval v roce 1993 úroveň 1528,30 % a roce 2004 poklesl na úroveň 396,60 %.

Je otázkou, na kolik migranty ovlivňuje výše mezd. Jejich rozhodování závisí na zcela konkrétní osobní situaci a jejich šancí doma ve srovnání se šancemi, které se nabízejí za hranicemi. Rozhodování pro práci v cizině silně ovlivňuje sociálně psychologická vazba k tomu, co se v širším smyslu nazývá „domov“ tzn. vztah k rodině, přátelům, krajině, kulturním hodnotám apod.

49

6 PŘEHLED LITERATURY [1] BASTÝŘ, I., VLACH, J.,Základní aspekty pohybu výdělků v období vstupu České republiky do Evropské unie. [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [2003]. Dostupné na Internetu: [2] NĚMEC, O., KOTÝNKOVÁ, M. Lidské zdroje na trhu práce.1. vyd. Praha: Profesional publishing, 2003.186 s. ISBN 80-86419-48-7., [3] TÝČ, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 3. vyd. Praha: Linde Praha 2001 335 s. ISBN 80-7201-296-7. [4] URBAN, L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění. Praha: Linde Praha, 2002.159 s. ISBN 80-7201-330-0. [5] VAVREČKOVÁ, J., a kol., Migrační potenciál příhraničí České republiky s Německem [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [2002]. Dostupné na Internetu: . [6] VAVREČKOVÁ, J., a kol., Monitoring zahraniční pracovní migrace a jejích podmiňujících faktorů se zaměřením na česko-německé a česko-rakouské příhraničí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [2004]. Dostupné na Internetu:

Internetové zdroje: [7] Die wirtschaftliche Lage in der Bundesrepublik Deutschland [online]. Dostupné na Internetu: < http://www.bwmi.de> [8] EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti [online]. Dostupné na Internetu: [9] Kolik si vyděláte v Německu [online]. Dostupné na internetu: [10] Legislativní formy zaměstnávání v SRN [online]. Dostupné na Internetu: [11] Legislativní formy zaměstnávání v SRN [online]. Dostupné na Internetu:

50

[12] Mapa Spolkové republiky Německo [online]. Dostupné na Internetu: [13] Organizační struktura EURES [online]. Dostupné na Internetu: [14] Průměrná hrubá měsíční mzda 1993–2004, nezaměstnanost 1995–2004 [online]. Dostupné na Internetu: [15] Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění v SRN [online]. Dostupné na Internetu:

Ostatní zdroje: [16] Stav a vývoj zaměstnanosti českých občanů v SRN (1993–2005). Praha: MPSV SSZ, 2005.

51

7 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Průměrná měsíční hrubá mzda v SRN u různých profesí Příloha č. 2: Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění v SRN v letech 2000–2004 (v % hrubé mzdy) Příloha č. 3: Srovnání cenových hladin (EU25 = 100) 2003 Příloha č. 4: Kolik stojí nákup v ČR a SRN (CZK) Příloha č. 5: Údaje o SRN (2004)

52

Příloha č. 1: Průměrná měsíční hrubá mzda v SRN u různých profesí: Profese

Průměrná měsíční hrubá mzda (EUR)

Manažer

8 480

Lékař

7 960

Pilot

6 980

Vedoucí finanční analytici

3 890

Vedoucí chemického provozu

3 645

Správce sítě

3 590

Učitel

3 410

Vedoucí nákupčí ve velké firmě

3 351

Odborný referent v pojišťovnictví

3 190

Strojní inženýr podílející se na vedení firmy

3 179

Vedoucí dílny ve strojírenské firmě

2 978

Stavby vedoucí

2 868

Sládek

2 610

Odborný zaměstnanec ve velkoobchodě

2 569

Vedoucí provozu ve výrobní firmě

2 522

Účetní ve firmě

2 490

Chemik

2 450

Soukromý řemeslník

2 389

Laborantka

2 389

Obchodní referent

2 357

Nákupčí v malé firmě

2 314

Vedoucí v hotelu

2 290

Strojvůdce

2 276

Mistr ve strojírenské firmě

2 251

Dekoratér

2 248

Odborná sestřička

2 155

Stavební mistr

2 141

Vyšší úředník

2 140

Lékárník

2 112

Zahradník

2 103

Pumpař

2 018

Zámečník

2 011

Klempíř

2 010

53

Pokračování přílohy č. 1

Profese

Průměrná měsíční hrubá mzda (EUR)

1 982 1 950 1 929 1 805 1 799 1 789 1 785 1 767 1 749 1 745 1 740 1 690 1 689 1 657 1 647 1 646 1 557 1 550 1 538 1 520 1 519 1 512 1 440 1 410 1 398 1 376 1 371 1 365 1 356 1 299 1 198 1 169 1 101 1 097

Listonoš Elektrikář Skladník Instalatér Malíř Truhlář Odborný dělník ve strojírenství Číšník Nemocniční personál Automechanik Kovodělník Řezník Nižší úředník Řidič autobusu Asistentka Vychovatelka Pomocný dělník Pečovatel o staré lidi Kuchař Pekař Cukrář Knihkupec Administrativní pracovník Telefonický operátor Květinář Žehlířka Prodavačka Recepční Šička Vrátný Zemědělec Kadeřnice Pomocník v kuchyni Uklízeč v domácnosti

Zdroj: Wirtschafts und Sozialwisenschaftliches Institut in der Hans-Bochler-Stiftung: Wer verdient was 2004

54

Příloha č. 2: Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění v SRN v letech 2000–2004 (v % hrubé mzdy) Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění v SRN v letech 2000-2004 (v % hrubé mzdy) 2000 2001 2002 2003 2004 13,5 13,6 14,0 14,3 13,6 Zdravotní pojištění 19,3 19,1 19,1 19,5 19,5 Důchodové pojištění* 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 Příspěvek na politiku zaměstnanosti 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 Pečovatelské pojištění 5,5 5,5 Příspěvek solidarity** Celkem 41,0 40,9 41,3 42,0 41,3 Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství a práce (Jahreswirtschaftsbericht 2004) Poznámky a vysvětlivky: * Nejvýše však 5150 Euro (Bez reformy důchodového systému by odvody činily podle názorů odborníků více než 24 %.). ** Výše příspěvku solidarity zaměstnavatele se nepočítá z jeho hrubé mzdy, nýbrž ze základu jeho daně z příjmu.

55

Příloha č. 3: Srovnání cenových hladin (EU25 = 100) 2003 Země EU 25 Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království

2003 100,0 103,9 55,2 139,3 108,9 62,2 84,3 85,6 108,2 127,0 102,2 93,9 55,1 54,4 105,3 58,0 72,8 106,6 107,2 53,3 79,5 77,1 49,8 125,9 124,3 103,2

Zdroj: http:// www.czso.cz

56

Příloha č. 4: Kolik stojí nákup v ČR a SRN (CZK) Nákup (CZK) ČR 17,80 Chleba, 1 kg 12,80 Mléko, 1 l 21,60 Máslo, 250 g 6,60 Jogurt Danone, 125g 33,50 Sýr Prezident, 100 g 13,90 Rýže, 1 kg 24,40 Italské špagety, 400 g 36,70 Vajíčka, 12 ks 15,60 Brambory, 1 kg 46,90 Rajčata, 1 kg 18,60 Cibule, 1 kg 33,90 Pomeranče, 1 kg 25,60 Banány, 1 kg 15,90 Jablka, 1 kg 110,00 Vepřové kotlety, 1 kg 162,30 Šunka, 1 kg 232,50 Losos, 1 kg 66,30 Instant Nescafé, 100 g 27,90 100% džus pomerančový, 1 l 30,90 Coca Cola, 2 l 219,00 Víno El Emperador Chile 43,20 Zubní pasta Colgate Whitening 53,00 Malboro light, krabička 216,30 Prací prašek Ariel, 3 kg 26,00 Konzerva pro kočky, Kitekat 500 g 290,00 Portské Sandeman, 0,75 l Celkem 1 856,20 Rozdíl proti ČR Cenová hladina ČR/SRN (%) Zdroj: http://data.idnes.cz

57

SRN 50,80 16,20 33,00 7,30 13,00 38,60 18,50 75,20 32,30 32,10 32,30 65,30 55,60 65,30 91,40 359,70 386,10 158,40 36,30 64,70 65,30 28,10 105,60 222,00 26,40 297,00 2 447,60

0

591,40

76

100

Příloha č. 5: Údaje o SRN (2004) Originální název Český název Užívány název Rozloha Využití plochy Reliéf Vodstvo Klima Biota Hlavní město Další města Správní členění 16 spolkových zemí

Vládní zřízení Hlava státu Předseda vlády Členství

Obecné Bundesrepublik Deutschland Spolková republika Německo Německo 357 021 km2 33 % orná půda, 15 % pastviny, 31 % lesy, 21 % ostatní Nejvyšší bod: Zugspitze (2 963 m), nejnižší bod: Freepsum (–2 m) Nejdelší řeka: Dunaj (2 850 km) Mírný pas Lesy mírného pásu Politika Berlín (3 471 000 obyv.) Hamburg-největší námořní přistav SRN, Frankfurt nad Mohanem-evropské letiště, Mnichov 16 spolkových zemí Báden.-Württember, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Brémy, Hamburk, Hesensko, Meklenbursko-Pom, Dolní Sasko, Sev. Porýní-Vestfál, Porýní-Falc, Sársko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko – Holštýn, Durynsko Federativní-parlamentní (dvoukomorový parlament) Horst KOEHLER Gerhard SCHROEDER EU, NATO, OSN, CE, G8, OBSE, OECD Obyvatelstvo

Počet obyvatel Hustota zalidnění Národnostní složení Náboženství Věkové složení Roční přirozený přírůstek Střední délka života-muži Střední délka života-ženy Gramotnost Úřední jazyk Tvorba HDP HDP na 1 obyv. HDP (parita kupní síly) Zaměstnanost

82 424 609 230 obyv./km2 Němci: 92 %, Turci 3 %, Italové, Srbové, Protestanti 47 %, Katolíci 38 %, Muslimové 0–14 r.: 15,57 %, 15–64 r.: 67,82 %, nad 65 r. 16,67% 0,02 % 74,47 let 80,92 let 99 % Němčina Hospodářství 68,4 % služby, 30,4 % průmysl, 1,2 % zemědělství 27 600 USD 2 271 mld. USD 69,8 % služby, 27,4 % průmysl, 2,8 % zemědělství

58

Pokračování přílohy č. 5

Nezaměstnanost Inflace Hospodářsky růst Zemědělstvísklizeň Zemědělství-chov dobytka Průmysl-těžba Průmyslenergetika (podíl elektráren) Export Import Odběratelské země Dodavatelské země Doprava Měna Mezinárodní zkratka Mezinárodní poznávací zkratka Internetová doména Vstoupení do OSN Zakládající členský stát EU Jízda

9,5 % 0,9 % -0,1 % Pšenice, žito, ječmen, kukuřice, oves, brambory, chmel, cukrová řepa, luštěniny, zelenina, ovoce, chmel, len, vinná réva a tabák Skot, ovce, kozy, prasata, drůbež, koně Hnědé uhlí, černé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, olovo, nikl, měď, zinek, cín, wolfram, síra, uran, draselná sůl Tepelné 63,29 %, jaderné 30,3 %, vodní 3,59 %, ostatní 2,82 %

Stroje, vozidla, chemikálie, kovy, potraviny, textilní zboží Stroje, vozidla, chemikálie, kovy, potraviny, textilní zboží Francie, USA, VB, Itálie, ČR, Nizozemí, Belgie Francie, USA, VB, Itálie, Nizozemí, Belgie,Čína 40 826 km železnice, 656 140 km silnice, 6 500 km řeky Euro (EUR) Ostatní DEU D .de 1973 1957 Vpravo

Zdroj: http://www.businessinfo.cz, http://www.czso.cz

59