TRH ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ: JAKÉ DOPADY BY PŘINESLA REGULACE PROVIZÍ ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ?

TRH ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ: JAKÉ DOPADY BY PŘINESLA REGULACE PROVIZÍ ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ? Odborná publikace Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF)

© Ing. Jiří Šindelář, Ph.D. - USF, 2015

Předmluva Životní pojištění v současné době prochází složitou etapou svého vývoje. Historické prvoplánové poslání čelit riziku, tedy dopadu finančních důsledků v případě smrti pojištěného, byla záhy doplněna složkou výplaty pojistné částky při dožití se sjednaného věku pojištěnému. Postupně se složka na dožití stala v produktech životního pojištění dominantní, v současné době je její význam podtržen stárnutím populace, životní pojištění na dožití představuje jednu z variant postaktivního financování lidí. Tím se pojistný produkt posunul do sféry investičního instrumentu, který má pojištěnému přinést i určitý výnos. S tímto cílem životní pojišťovny dočasně volné prostředky z rezerv pojistného konzervativně investují na finančních trzích, ty však u bezpečných instrumentů v současné době mají výnos na technické nule a činí klasické produkty životního pojištění nelukrativními. Pojišťovny tudíž nabízejí inovovaný, riskantnější produkt – investiční životní pojištění, který je ovšem vhodný hlavně pro ty zájemce, kteří nejsou rizikově averzní a mají určité znalosti o fungování finančních trhů. Za získání nové produkce vyplácejí pojišťovny získatelům ve srovnání s ostatními druhy pojištění vyšší provize s cílem prezentovat se podílem na trhu a výši rezerv, které charakterizují jejich sílu jako institucionálního investora v ekonomice. V průběhu krize došlo ke stupňování tlaků na oblast provizí, problém je ale především ve sjednávání produktu klientům, pro které není určen a také v předělávání pojistek za účelem získání provize, aniž je k přepracování pojištění závažný důvod. Na toto téma některé aspekty problému diskutuje tato odborná příručka. I když některé vývody autora mohou být polemické, lze souhlasit s jeho názorem na zvýšení intenzity státního dohledu nad odvětvím životního pojištění, kde někteří aktéři upřednostňují svůj zájem proti zájmům klienta. V tomto ohledu platí známé pravidlo: v prostředí nižší úrovně etiky ekonomických interakcí, musí být vyšší míra regulace.

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Katedra bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze

3 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

OBSAH Předmluva.................................................................................................................................................................... 3 Trh životního pojištění v letech 2006-2014...................................................................................................... 4 Podíl pojišťovacích zprostředkovatelů na obchodu s životním pojištěním......................................... 6 Perspektivy trhu bez regulatorních zásahů do odměňování distributorů........................................... 9 Perspektivy trhu v případě regulatorního zásahu do odměňování distributorů.............................11 Vyčíslení dopadu – metoda nabídkové elasticity........................................................................................11 Metodika....................................................................................................................................................................14 Případová studie – Generali Pojišťovna, a.s...................................................................................................15 Makroekonomické konsekvence.......................................................................................................................18 Pokles hustoty a penetrace životního pojištění v populaci.....................................................................18 Závěrem….................................................................................................................................................................20 Použité zdroje...........................................................................................................................................................21

Trh životního pojištění v letech 2006-2014 Odvětví životního pojištění představuje jeden ze základních pilířů českého pojišťovnictví. Zajištění životních rizik a výpadku příjmu rovněž tvoří nedílnou součást finančního portfolia většiny českých domácností. V uplynulých letech procházel tento trh bouřlivým rozvojem a inovacemi. Objevovaly se nové produkty, rizika, která klienti mohou pojistit a také prodejní kanály, kde bylo produkty životního pojištění možno si sjednat. Jak tedy vypadal obchod s novým životním pojištěním v uplynulých letech? Z pohledu celkového předepsaného pojistného došlo nejprve k velkému nárůstu nově sjednaného pojištění a následně k jeho postupnému poklesu.

Zdroj: ČAP, 2015. Nárůst nově sjednaného obchodu byl v uplynulých letech tažen především tzv. jednorázovým pojistným1, sjednávaným hlavně na pobočkách bank a pojišťoven. Tuto část životního pojištění ovšem není možné hodnotit úplně pozitivně, neboť se defacto jedná o nahrazování investičních fondů pojistným produktem. Tedy produktem, který není pro investování určen a měl by sloužit primárně k zajištění rizik. Naopak běžně placené pojistné2, které tvoří jádro tradičního pojištění, v tomto období spíše stagnovalo.

1 Jednorázové pojistné je stanoveno na celou dobu pojištění a platí se jednorázově, většinou při počátku pojištění. 2 Běžně placené pojistné se platí pravidelně v dohodnutých obdobích, např. měsíčně, pololetně, ročně. 3 Počet nově uzavřených smluv – počet nových smluv o životním pojištění uzavřených v daném časovém období.


Zdroj: ČAP, 2015. Z pohledu počtu nově sjednaných smluv3 se slova o stagnaci víceméně potvrzují. Zatímco pojišťovny každoročně zaregistrují okolo cca. 800 tisíc až 1 milionu nových pojistných smluv o životním pojištění, celkový počet smluv ve kmeni dlouhodobě registruje pokles. Celkově se tedy dá říci, že v posledních letech obchod s běžně placeným životním pojištěním procházel po předchozím nárůstu stagnací až mírným poklesem. Hlavní nárůst trhu, co do předepsaného pojistného, byl tažen především jednorázovým pojistným, ovšem i přesto docházelo v počtu nově sjednaných smluv k mírnému poklesu. Situace u celkového počtu pojistných smluv ve kmeni je ještě chmurnější, když za posledních pět let trh zažívá postupný pokles, v součtu o více než čtvrtinu existujících smluv.


Podíl pojišťovacíchzprostředkovatelů zprostředkovatelůna obchodu na obchodu s životním Podíl pojišťovacích s životním pojištěním pojištěním

Nezávislí pojišťovací pojišťovací zprostředkovatelé zprostředkovatelé (tedy (tedy pojišťovací Nezávislí pojišťovací zprostředkovatelé, zprostředkovatelé, kteří kteří nejsou nejsou vázáni vázáni exkluzivně jen na jednu pojišťovnu) mají v prodeji životního pojištění tradičně velmi silnou roli. exkluzivně jen na jednu pojišťovnu) mají v prodeji životního pojištění tradičně velmi silnou roli. Stále Stále více lidí vyhledává jejich služby, především s ohledem na nezávislou nabídku produktů více více lidí vyhledává jejich služby, především s ohledem na nezávislou nabídku produktů více pojišťoven, snadnější dostupnost a možnost individuálního nastavení pojištění „na míru“. pojišťoven, snadnější dostupnost a možnost individuálního nastavení pojištění „na míru“. Vypočítat přesný nana nově sjednaném žiVypočítat přesný „tržní „tržnípodíl“ podíl“nezávislých nezávislýchpojišťovacích pojišťovacíchzprostředkovatelů zprostředkovatelů nově sjednaném votním pojištění Jistou představou představu dávají finančníchzprostředkovatelů zprostředkovatelůa životním pojištění není není snadné. snadné. Jistou dávají data data sdružení sdružení finančních 4 a finančních poradců USF a AFIZ4, všaknezahrnují nezahrnujíněkolik několikvýznamných významných společností5, které nefinančních poradců USF a AFIZ , ta tavšak společností, které nejsou 5 jsou jejich Za tímto účelem proto podnikli šetření u nejvýznamnějších společností stojejich členy.členy. Za tímto účelem jsmejsme proto podnikli šetření u nejvýznamnějších společností stojících jících mimo profesní sdružení také zahrnuli do výpočtu za pojišťovací kteří mimo profesní sdružení a také azahrnuli do výpočtu data zadata pojišťovací makléřemakléře (AČPM),(AČPM), kteří životní životní pojištění sjednávají. Výsledkem je následující pojišťovacích zprostředkovatelů pojištění rovněž rovněž sjednávají. Výsledkem je následující podílpodíl pojišťovacích zprostředkovatelů na 6 na celkovém novém obchodu6, který již lze považovat za úplný. celkovém novém obchodu , který již lze považovat za úplný. Podíl - 2013 (%) PodílPZ PZ na napředepsaném předepsanémpojistném pojistnémuunových novýchsmluv smluv (celkem) - 2013 (%)

14% 9%

77%

Pojišťovací zprostředkovatelé sdružení v USF a AFIZ Pojišťovací zprostředkovatelé mimo sdružení Ostatní (pobočky a vázaní agenti pojišťoven, internet atd.)

Zdroj:Zdroj: USF, USF, AFIZ, ČAP, AČPM, 2013. AFIZ, ČAP, AČPM, 2013. Na relativně nízký. ToTojejedáno část objemu Na první prvnípohled pohledse sepodíl podílzprostředkovatelů zprostředkovatelůzdá zdá relativně nízký. dánotím, tím,žeževelkou velkou část objepojistného u nových smluv tvoří právě jednorázové vklady. Podíváme-li se však na pravidelně (běžně) mu pojistného u nových smluv tvoří právě jednorázové vklady. Podíváme-li se však na pravidelně placené pojistné,pojistné, které jekteré klíčové z pohledu zajištění rizik klientů a také z pohledu ekonomiky (běžně) placené je klíčové z pohledu zajištění rizik klientů a také z pohledu ekonopojišťoven, je již obrázek zcela jiný. miky pojišťoven, je již obrázek zcela jiný.

4 Asociace sdružující nejvýznamnější pojišťovací agenty, tedy jakési „zaměstnavatele“ pojišťovacích zprostředkovatelů, na českém trhu. Dle dostupných odhadů zaštiťují cca dvě třetiny finančních zprostředkovatelů působících v oblasti životníAsociace sdružující nejvýznamnější pojišťovací agenty, tedy jakési „zaměstnavatele“ pojišťovacích zprostředkovatelů, na ho pojištění. českém trhu. Dle dostupných odhadů zaštiťují cca dvě třetiny finančních zprostředkovatelů působících v oblasti životního 5 Fincentrum, a.s. pojištění. 56 Předepsané hrubé pojistné u nově uzavřených smluv – zahrnuje veškeré částky pojistného splatné podle nově sjedFincentrum, a.s. 6 naných smluv během účetního období, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky vztahují zcela nebo zčásti k následujíPředepsané hrubé pojistné u nově uzavřených smluv – zahrnuje veškeré částky pojistného splatné podle nově sjednaných cím během účetním obdobím. smluv účetního období, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky vztahují zcela nebo zčásti k následujícím účetním 4

obdobím.


PodílPZPZnanapředepsaném předepsanémpojistném pojistnému u nových smluv - 2013placené) (%) Podíl nových smluv (běžně - 2013 (%) Podíl PZ na předepsaném pojistném u nových smluv - 2013 (%) 23% 23%

48% 48%

29% 29%

Pojišťovací zprostředkovatelé sdružení v USF a AFIZ Pojišťovací sdružení Pojišťovací zprostředkovatelé zprostředkovatelé mimo sdružení v USF a AFIZ Ostatní (pobočky a vázaní agenti pojišťoven, Pojišťovací zprostředkovatelé mimo sdruženíinternet atd.) Ostatní (pobočky a vázaní agenti pojišťoven, internet atd.)

Zdroj:Zdroj: USF, USF, AFIZ,AFIZ, ČAP,ČAP, AČPM, 2013. AČPM, 2013.

Zdroj: USF, AFIZ, ČAP, AČPM, 2013. Data ukazují, že více než tři čtvrtiny běžně placeného pojistného u nových smluv „protečou“ přes Data ukazují, že více než tři čtvrtiny běžně placeného pojistného u nových smluv „protečou“ přes pojišťovací zprostředkovatele. Jejich pozice v distribuci tohoto finančního produktu je tedy naprosto Data ukazují,zprostředkovatele. že více než tři čtvrtiny pojistného u nových smluv „protečou“ pojišťovací Jejichběžně poziceplaceného v distribuci tohoto finančního produktu je tedy přes naklíčová a nezastupitelná. To potvrzuje i samotný podíl u nově sjednaných smluv. prosto klíčová a nezastupitelná. To potvrzuje i samotný podíl finančního u nově sjednaných pojišťovací zprostředkovatele. Jejich pozice v distribuci tohoto produktusmluv. je tedy naprosto klíčová a nezastupitelná. To potvrzuje i samotný podíl u nově sjednaných smluv.

Podíl PZ na nově uzavřených smlouvách - 2013 (%)

Podíl PZPZ nana nově uzavřených smlouvách (celkem) 2013 (%) Podíl nově uzavřených smlouvách - 2013 -(%)

38% 36%

38%

36%

26% Pojišťovací zprostředkovatelé sdružení v USF 26%a AFIZ Pojišťovací sdružení Pojišťovací zprostředkovatelé zprostředkovatelé mimo sdružení v USF a AFIZ Ostatní (pobočky a vázaní agenti pojišťoven, Pojišťovací zprostředkovatelé mimo sdruženíinternet atd.) Ostatní (pobočky a vázaní agenti pojišťoven, internet atd.)

Zdroj: USF, AFIZ, ČAP, AČPM, 2013.

Zdroj: USF, AFIZ, ČAP, AČPM, 2013.

AFIZ, ČAP, AČPM, 2013. Sečteno a podtrženo, pojišťovací zprostředkovatelé hrajíZdroj: přiUSF, prodeji životního pojištění roli. Vezmeme-li nově sjednaných smluv, třetiny Sečteno azásadní podtrženo, pojišťovacípočet zprostředkovatelé hrají při téměř prodejidvě životního nového pojištění je uzavřeno prostřednictvím pojišťovacích pojištěníživotního zásadní roli. Vezmeme-li počet nově sjednaných nezávislých smluv, téměř dvě třetiny 8 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

nového životního pojištění je uzavřeno prostřednictvím nezávislých pojišťovacích

Sečteno a podtrženo, pojišťovací zprostředkovatelé hrají při prodeji životního pojištění zásadní roli. Vezmeme-li počet nově sjednaných smluv, téměř dvě třetiny nového životního pojištění je uzavřeno prostřednictvím nezávislých pojišťovacích zprostředkovatelů. Tento fakt se tedy musí nutně projevit i v dalších parametrech, jako je výše odměny zprostředkovatelů, počet zprostředkovatelů anebo dělba marže (zisku) mezi pojišťovnou a zprostředkovateli. Jak ukážeme dále, tento fakt je také zásadní při hodnocení dopadu regulace provizí, navrhované českými pojišťovnami.


Perspektivy trhu bez bez regulatorních regulatorníchzásahů zásahůdo odměňování do odměňování distributorů Perspektivy trhu distributorů Pojistný trh procházel letech obchodně spíše složitým obdobím. Jak Jak již bylo avizováno procházel vv uplynulých uplynulých letech obchodně spíše složitým obdobím. avizováno v nový obchod s životním pojištěním, stejněstejně jako celkové předepsané pojistné,pojistné, převážně vúvodní úvodníkapitole, kapitole, nový obchod s životním pojištěním, jako celkové předepsané stagnuje astagnuje větší dynamikou od roku 2006 disponuje jehopouze jednorázová složka. Jaké převážně a větší dynamikou od roku 2006 prakticky disponuje pouze prakticky jeho jednorázová jsou perspektivy případě, že nedojde k výraznému zásahu, např. vzásahu, podoběnapř. regulace odměn složka. Jaké jsouv perspektivy v případě, že nedojdevnějšímu k výraznému vnějšímu v podobě zprostředkovatelů? regulace odměn zprostředkovatelů? Lze letech nejspíše pokračování stagnace, spojené Lze očekávat, očekávat,že žečeský českýpojistný pojistnýtrh trhčeká čekáv nejbližších v nejbližších letech nejspíše pokračování stagnace, sposjené postupnou vnitřní vnitřní proměnnou. V oblastiVživotního pojištění lze bez neočekávaných makro-impulzů s postupnou proměnnou. oblasti životního pojištění lze bez neočekávaných makjen těžko doufat ve větší oživení běžně placeného pojištění, naopakpojištění, výsledky naopak roku 2014 ukazují, roku že ro-impulzů jen těžko doufat veuvětší oživení u běžně placeného výsledky bude produkce jednorázových vkladů. Ty ale nemohou dlouhodobě běžně placené 2014 pokračovat ukazují, že vysoká bude pokračovat vysoká produkce jednorázových vkladů. Ty ale nemohou dloupojistné naopak, lze říci,nahradit, že jde spíš o substituci investičních Výhledově by tedy trh hodobě nahradit, běžně placené pojistné naopak, lze říci, že jde spíšfondů. o substituci investičních fonměl konvergovat jejich resp. nahrazení právě fondy a nahrazení navrátit seprávě ke „kotvě“ dů. Výhledově by ktedy trhvytlačení, měl konvergovat k jejich vytlačení, resp. fondy aběžně navráplaceného pojistného. tit se ke „kotvě“ běžně placeného pojistného. Co se týče týče vnitřní vnitřní struktury struktury životního životního pojištění, Co se pojištění, je je racionální racionální střednědobě střednědoběočekávat očekávatdvě dvězákladní základní změnové tendence: pojištění směrem ke ke krytí rizik a (ii) změnové tendence:(i) (i) postupný postupnýodklon odklonododinvestiční investičnísložky složky pojištění směrem krytí rizik a (ii) výhledový pokles výhledový pokles „bubliny“ „bubliny“ jednorázového jednorázovéhopojištění pojištěnía anávrat návratkkdominantní dominantníroli rolipojištění pojištěníběžně běžně placeného. Tyto ŽPŽP (viz. graf níže). placeného. Tyto trendy trendy ostatně ostatně naznačuje naznačujei ivývoj vývojjednotlivých jednotlivýchodvětví odvětví (viz. graf níže).JeJedále dále otázkou, jakou podvýkonnost některých investičních pojistek v nastavení otázkou, jakouroli rolibude budehrát hrátdlouhodobá dlouhodobá podvýkonnost některých investičních pojistek v nastainvestičních strategií, resp. přechodu klientů ke garantovaným produktům. vení investičních strategií, resp. přechodu klientů ke garantovaným produktům. Vývoj jednotlivých odvětví životního pojištění (tis. Kč) 20 000 000 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

1 500 000 1 300 000 1 100 000 900 000 700 000 500 000 300 000 100 000 -100 000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pojištění pro případ smrti, dožití a podobně_předepsané hrubé pojistné u nových smluv Pojištění uvedená výše, která jsou spojena s inv. fondem_PHP u nových smluv Pojištění uvedená výše, která jsou spojena s inv. fondem_PHP jednorázově placené Pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění_PHP u nových smluv (pravá osa)

Zdroj: ČNB,2014. 2014. Zdroj: ČNB,


Oba tyto trendy jsou dále akcelerovány výrazným tlakem dohledu České národní banky (ČNB), Oba tyto trendy jsou dále akcelerovány výrazným tlakem dohledu České národní banky (ČNB), která která jen v uplynulých pěti letech publikovala pro oblast životního pojištění tři úřední sdělení a jen v uplynulých pěti letech publikovala pro oblast životního pojištění tři úřední sdělení a třináct třináct dohledových benchmarků. dohledových benchmarků. 7 Co se se týče týče dále dále diskutovaných diskutovanýchodměn odměnzprostředkovatelů zprostředkovatelů (získatelských provizí)7, konstatovat, Co (získatelských provizí) , lzelze konstatovat, že že jejich průměrná výše za poslední roky již neroste, ale spíše stagnuje, na rozdíl od celkových jejich průměrná výše za poslední roky již neroste, ale spíše stagnuje, na rozdíl od celkových pořizovacích nákladů8. pořizovacích nákladů8.

Vývoj distribučních nákladů na jednu sjednanou smlouvu (běžně placené pojistné) 16 000 Kč 14 000 Kč 12 000 Kč 10 000 Kč 8 000 Kč 6 000 Kč 4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč 2006

2007

2008

2009

Pořizovací náklady na smlouvu

2010

2011

2012

2013

Provizní náklady na smlouvu

Zdroj: ČNB, 2014. Zdroj: ČNB, 2014. Pakliže nedojde k výraznému regulatornímu zásahu, přirozený vývoj trhu s životním pojištěním zřejmě v příštích letech směřuje ke stagnaci, doprovázené vnitřní restrukturalizací. Pakliže nedojde k výraznému regulatornímu zásahu, přirozený vývoj trhu s životním Ta bude nejspíše spočívat v posilování tradiční role pojišťovnictví (krytí rizik běžně placepojištěním zřejmě v příštích letech směřuje kenastagnaci, doprovázené vnitřní ným pojistným) a zároveň ve výrazně zvýšeném tlaku kvalitu distribuce, stimulovaném restrukturalizací. Ta bude nejspíše spočívat posilování tradiční role nákladů pojišťovnictví Českou národní bankou. Očekávat v této situacivvýrazný nárůst provizních se nezdá ve rizik světleběžně uplynulých let reálné. (krytí placeným pojistným) a zároveň ve výrazně zvýšeném tlaku na

kvalitu distribuce, stimulovaném Českou národní bankou. Očekávat v této situaci výrazný nárůst provizních nákladů se nezdá ve světle uplynulých let reálné.

7 Náklady na provize zprostředkovatelům („provizní náklady“) – představují podskupinu pořizovacích nákladů, z logiky věci jde o náklady na vyplacené odměny externím sítím (tj. provize zprostředkovatelům). 78 Pořizovací náklady na pojistné smlouvy („pořizovací náklady“) – představují všechny náklady vzniklé s uzavřením poNáklady na provize zprostředkovatelům („provizní náklady“) – představují podskupinu pořizovacích nákladů, z logiky věci smlouvy (tj. provize vyplácené zprostředkovatelům za uzavření pojistné smlouvy, platy, superprovize vyplácené jdejistné náklady na vyplacené odměny externím sítím (tj. provize zprostředkovatelům). 8 zaměstnancům zana uzavření pojistné smlouvy, náklady na vyhotovení pojistných spisů, správní náklady apod.). pojistné Pořizovací náklady pojistné smlouvy („pořizovací náklady“) – představují všechny náklady vzniklé s uzavřením smlouvy (tj. provize vyplácené zprostředkovatelům za uzavření pojistné smlouvy, platy, superprovize vyplácené // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP zaměstnancům za uzavření pojistné smlouvy, náklady na vyhotovení pojistných11 spisů, správní náklady apod.).

Perspektivy trhu v případě regulatorního zásahu do odměňování distributorů Nyní se pojďme podívat na scénář, jehož realizaci prosazují pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven (ČAP) prostřednictvím návrhu poslance Václava Votavy. Ten je založen na zákonem dané regulaci odměn distributorů (provizí) a to v poměrně významném rozsahu9. Jaký by byl dopad u nejvýznamnějšího, tedy běžně placeného pojištění? Vyčíslení dopadu – metoda nabídkové elasticity Pro odhad dopadu regulace provizí na nový obchod s životním pojištěním použijeme metodu tzv. nabídkové elasticity. Ta vychází z následujícího rozdělení rolí: pojišťovna poptává nový obchod, zprostředkovatel jej nabízí. Jednotkovou cenou je sazba provize. Klíčovou veličinou, která určuje dopad snížení ceny (provize) na nabízené množství je tak elasticita neboli pružnost nabídky zprostředkovatelů – tedy její citlivost na změnu ceny. Tato v ekonomii známá veličina je jednoduše definována jako procentní změna nabízeného množství při jednoprocentní změně ceny. Protože regulace provizí není nic jiného než okamžitá změna ceny na sledovaném trhu, představuje elasticita nabídky koeficient, jakým se tato změna projeví na nabízeném množství, tedy novém obchodu. Pro větší přehlednost si budoucí vývoj rozdělíme do tří scénářů (realistický, optimistický a pesimistický), přičemž budeme navíc předpokládat, že dopad se neprojeví ihned, ale postupně – s určitým zpožděním. Vzhledem k nedostupnosti dat za aktuální rok pak počítáme, jako by k implementaci došlo od 1.1.2016 vůči výsledkům za rok 2014. První z grafů zachycuje hypotetický vývoj u předepsaného pojistného z nově sjednaných smluv.

Podrobnosti jednotlivých parametrů modelu jsou uvedeny v kapitole Metodika.

9 Vycházíme z návrhu předloženého ve sněmovně poslancem Václavem Votavou k novele zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví. Ten předpokládá rovnoměrné rozložení provize do pěti let, tedy (i) její snížení v prvním roce na pětinu (zhruba 40 % ročního pojistného, vyjdeme-li z rétoriky návrhu) a (ii) čtyři platby v následných letech ve stejné výši (tuto část reflektuje koeficient zpoždění, vč. konzervativního bufferu – viz. metodika). 12 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

Dopad na běžně placené pojistné_nový obchod Dopad (ns. Kč) na běžně placené pojistné_nový obchod (.s. Kč) 7,000,000 7,000,000 6,624,228 6,624,228 6,000,000 6,000,000 5,000,000 5,000,000 4,000,000 4,000,000

3,762,791 3,762,791

3,000,000 3,000,000

2,431,021 2,431,021

2,000,000 2,000,000 1,000,000 1,000,000

1,811,188 1,811,188 2014 2014 Realisncká varianta Realis.cká varianta

2016 2017 2018 2016 2017 2018 Opnmisncká varianta Pesimisncká varianta Op.mis.cká varianta Pesimis.cká varianta

Vlastní výpočty & ČAP, ČNB, 2015. Zdroj: Zdroj: Vlastní výpočty & ČAP, ČNB, 2015

Dopad na nově uzavřené smlouvy -‐ Generali Pojišťovna Model jasně ukazuje, že zvažovaná varianta provizní regulace, navíc implementovaná skokově, by Model jasně ukazuje, že zvažovaná varianta provizní regulace, navíc implementovaná skokově, (Ks) měla na trh životního pojištění destruktivní dopad. Jen v prvním roce by předepsané pojistné na by měla na trh životního pojištění destruktivní dopad. Jen v prvním roce by předepsané pojistné nových smlouvách pokleslo téměř o polovinu (43 %, v pesimistickém scénáři dokonce 65 %), přičemž 90,000 na nových smlouvách pokleslo téměř o polovinu (43 %, v pesimistickém scénáři dokonce 65 %), tento trend by pokračoval i v dalších letech. Celkem by trh musel za tři roky odepsat na novém přičemž pokračoval i v dalších letech. Celkem by trh musel za tři roky odepsat na 80,000 80,000 tento trend by obchodu až 73 % (střední scénář), scénář), jinými slovy, nového předpisu by se s bypostupným odchodem novém obchodu až 73 % (střední jinými z slovy, z nového předpisu se s postupným odzprostředkovatelů „vypařilo“ 4,8 mld. Kč pojistného. Je otázkou, zda by pojišťovny jako celek mohly 70,000 chodem zprostředkovatelů „vypařilo“ 4,8 mld. Kč pojistného. Je otázkou, zda by pojišťovny jako takový vývoj utakový stát… vývoj ustát… celek mohly 60,000

50,000 Dopad na počet smluv_NO (ks) 40,000 900,000 30,000 800,000 20,000

41,510 23,596

796,172

15,259

700,000 10,000 600,000 0 500,000

2013

2016 518,788

2017

2018

389,687

400,000

329,601

300,000 200,000 2014 Realisncká varianta

2016 Opnmisncká varianta

2017

2018 Pesimisncká varianta

Zdroj: Vlastní výpočty & ČAP, ČNB, 2015.


U počtu nově sjednaných smluv je situace velmi podobná. Ve středním realistickém scénáři by jen za první rok bylo sjednáno o 35 % nových smluv méně a za tři roky by pak pokles nových smluv činil téměř 59 %. Jinými slovy, každá druhá dnes sjednaná smlouva o životním pojištění by vůbec nebyla uzavřena a trh by jen za první tři roky ztratil přes 466 tis. nových kontraktů. Můžeme spekulovat, že (systémově významné) pojišťovny by vyvinuly ve svých interních sítích aktivitu k vyplnění volného prostoru po „vymřelých“ zprostředkovatelích. S ohledem na jejich současný tržní podíl (cca 24 % předpisu BPP) ale těžko očekávat, že by mohly vývoj nastíněný modelem v krátkém čase výrazně zvrátit. Celou situaci tak můžeme připodobnit k negativnímu dopadu regulace provizí na nový obchod s penzijním připojištěním (doplňkovým penzijním spořením – III. pilíř). I zde jsme byli svědky očekávání spočívajících v nahrazení externích zprostředkovatelů pobočkami bank či dokonce sítí České pošty. Reálný vývoj nového obchodu u PP (DPS) však prošel prudkým poklesem, oproti kterému jsou výstupy našeho modelu ještě shovívavé. Model indikuje, že dopad skokové regulace provizí na pojistný by byl výrazně negativní. Dle jeho výstupů by pojišťovny jako celek jen za první tři roky byly nuceny odepsat téměř pět miliard korun nového předpisu, spolu s téměř 470 tisíci nových pojistných smluv. Trh by se tak mohl dostat do stavu ne nepodobného penzijnímu připojištění, kde „zaseknutí“ přílivu nového obchodu vede k postupnému odumírání tohoto jinak velmi úspěšného produktu.


Metodika Metodika Cenová elasticita nabídky – je citlivostí nabídky na změnu ceny; vyjadřuje, o kolik procent se elasticita nabídkyzmění-li – je citlivostí nabídky na změnu ceny; vyjadřuje, o kolikv procent se změní změníCenová nabízené množství, se cena o jedno procento. Její výpočet této studii vychází z Metodika nabízené množství, změní-li se cena o jedno procento. Její výpočet v této studii vychází následujícího vzorce: nabídky – je citlivostí nabídky na změnu ceny; vyjadřuje, o kolik procent se změní Cenová elasticita znabízené následujícího vzorce:změní-li se cena o jedno procento. Její výpočet v této studii vychází množství, z následujícího vzorce:

Data o individuální obchodní produkci zprostředkovatelů, ze kterých bychom mohli pružnost jejich

Data o individuální obchodní produkci zprostředkovatelů, ze kterých bychom mohli pružnost jenabídky odvodit, samozřejmě nejsou veřejně dostupná. Za tímto účelem vycházíme z datového Data o individuální obchodní produkci zprostředkovatelů, ze kterých bychom mohli vycházíme pružnost jejich 10 jich nabídky odvodit, samozřejmě nejsou veřejněvdostupná. Za tímto účelem z datošetření mezi členskými firmami USF podnikajících oblasti pojišťovacího zprostředkování (s historií nabídky odvodit, samozřejmě nejsou veřejně dostupná. Za tímto účelem vycházíme z datového vého šetření členskými firmami v oblasti pojišťovacího zprostředkování nejméněmezi od roku 2001). Od těchto USF10 firem podnikajících byla získána data obsahující průměrnou sazbu (reálně šetření mezi členskými firmami USF10 podnikajících v oblasti pojišťovacího zprostředkování (s historií (s historií nejméně od roku 2001). Od těchto firem byla získána data obsahující průměrnou vyplacené) provize a počet sjednaných smluv o životním pojištění za jednotlivé roky 2005-2013.sazbu nejméně od roku 2001). Od těchto firem byla získána data obsahující průměrnou sazbu (reálně (reálně vyplacené) provize a počet sjednaných smluv o životním za jednotlivé roky 2005Agregátní hodnota pak byla vypočtena jako vážený průměr středníchpojištění hodnot meziročních koeficientů vyplacené) provize a počet sjednaných smluv o životním pojištění za jednotlivé roky 2005-2013. jednotlivých společností v šetření: 2013. elasticity Agregátní hodnota pak vypočtena byla zúčastněných vypočtena jako vážený průměr středních hodnot meziročních Agregátní hodnota pak byla jako vážený průměr středních hodnot meziročních koeficientů koeficientů elasticity jednotlivých v šetření: elasticity jednotlivých společností společností zúčastněných zúčastněných v šetření: Vypočtená hodnota nabídkové elasticity PZ indikuje, že na jednoprocentní změnu (snížení) ceny zareagují zprostředkovatelé více než jednoprocentním snížením nabízeného nového obchodu. Vypočtená hodnota nabídkovéelasticity elasticity PZ PZ indikuje, indikuje, že změnu (snížení) ceny ceny Vypočtená hodnota nabídkové žena najednoprocentní jednoprocentní změnu (snížení) Z hlediska ekonomické teorie tak můžeme nabídku charakterizovat jako vysoce elastickou, což zareagují zprostředkovatelé více než jednoprocentním snížením nabízeného nového obchodu. zareagují zprostředkovatelé více než jednoprocentním snížením nabízeného nového obchodu. vzhledem k dominantní pozici životního pojištění v portfoliu většiny zprostředkovatelů není Z hlediska ekonomické teorie tak můžeme nabídku charakterizovat jako vysoce elastickou, což Z hlediska ekonomické teorie tak můžeme nabídku charakterizovat jako vysoce elastickou, což překvapivé. vzhledem k dominantní pozici životního pojištění v portfoliu většiny zprostředkovatelů není vzhledem k dominantní pozici životního pojištění v portfoliu většiny zprostředkovatelů není přepřekvapivé. Scénáře budoucího vývoje – promítají výsledky modelu za různých podmínek (co do hodnoty kvapivé. elasticity a zpoždění dopadu): Scénáře budoucího vývoje – promítají výsledky modelu za různých podmínek (co do hodnoty - budoucího Realistický scénář –– pracuje s vypočtenou (E=1,34) a předpokladem, že Scénáře vývoje promítají výsledkyhodnotou modeluelasticity za různých podmínek (co do hodnoty elasticity a zpoždění dopadu): v každém roce se dopad projeví 50 % (koeficient zpoždění K = 50 %) elasticity zpoždění dopadu): - a Realistický scénář – pracuje s vypočtenou hodnotou elasticity (E=1,34) a předpokladem, že - Optimistický scénář – pracuje s vypočtenou hodnotou elasticity sníženou o čtvrtinu (tedy E = v každém roce se– dopad projeví 50 % (koeficient zpožděníelasticity K = 50 %) (E=1,34) a předpokladem, že Realistický scénář pracuje s vypočtenou hodnotou 1,00) a předpokladem, že v každém roce se dopad projeví jen 40 % (K = 40 %) - Optimistický pracuje 50 s vypočtenou hodnotou elasticity v každém roce se scénář dopad– projeví % (koeficient zpoždění K =sníženou 50 %) o čtvrtinu (tedy E = - Pesimistický scénář – pracuje s vypočtenou hodnotou elasticity zvýšenou o čtvrtinu (E = 1,67) a 1,00) a předpokladem, že v každém roce se dopad projeví jen 40 % (K = 40 %) Optimistický scénář –každém pracuje s vypočtenou hodnotou elasticity sníženou o čtvrtinu (tedy předpokladem, že v roce se dopad projeví 60 % (K = 60 %) - Pesimistický scénář – pracuje s vypočtenou hodnotou elasticity zvýšenou o čtvrtinu (E = 1,67) a

E=1,00) a předpokladem, že v každém roce se dopad projeví jen 40 % (K = 40 %) že vna každém se dopad projeví 60 –% je (K =součinem 60 %) Dopadpředpokladem, regulacescénář provizí nový roce v daném roce navržené o změny provizí, Pesimistický –pracuje sobchod vypočtenou hodnotou elasticity zvýšenou čtvrtinu (E=1,67) elasticity nabídky PZ, koeficientu zpoždění a objemu obchodu sjednávaného PZ v předchozím roce. aDopad předpokladem, že v každém se dopad (K = 60navržené %) regulace provizí na nový roce obchod v danémprojeví roce – 60 je % součinem změny provizí, elasticity nabídky PZ, koeficientu zpoždění a objemu obchodu sjednávaného PZ v předchozím roce.

Dopad regulace provizí na nový obchod v daném roce – je součinem navržené změny provizí, elasticity nabídky PZ, koeficientu zpoždění a objemu obchodu sjednávaného PZ v předchozím roce.

10

Jednalo se o soubor členských společností USF, zahrnující jak velké, tak střední či menší pojišťovací zprostředkovatele. K roku 2014 činil podíl těchto firem na celkovém nově předepsaném běžně placeném 10 Jednalo (za se celý o soubor členských jak smlouvách velké, tak 24 střední menšío pojišťovací pojistném pojistný trh) 29 společností %, resp. naUSF, novězahrnující sjednaných %. Jdeči tedy systémově zprostředkovatele. K roku 2014 činil podíl těchto firem na celkovém nově předepsaném běžně placeném reprezentativní vzorek. pojistném (za celý pojistný trh) 29 %, resp. na nově sjednaných smlouvách 24 %. Jde tedy o systémově 10 Jednalo se o souborvzorek. členských společností USF, zahrnující jak velké, tak střední či menší pojišťovací zprostředkovatele. reprezentativní

K roku 2014 činil podíl těchto firem na celkovém nově předepsaném běžně placeném pojistném (za celý pojistný trh) 29 %, resp. na nově sjednaných smlouvách 24 %. Jde tedy o systémově reprezentativní vzorek. 15 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

Případová sstudie a.s. Případová tudie –– Generali Generali Pojišťovna, Pojišťovna, a.s. Předchozí kapitola ukázala, že v případě zavedení regulace provizí by pojistný trh čelil razantnímu Předchozí kapitola ukázala, že v případě zavedení regulace provizí by pojistný trh čelil razantnímu propropadu nového obchodu. I mezi pojišťovnami by měl tento vývoj mnoho poražených – především padu nového obchodu. I mezi pojišťovnami by měl tento vývoj mnoho poražených – především malé malé ústavy, které na místo na nákladné pobočkové sítě spoléhají na externí zprostředpojišťovací ústavy, které místo nákladné pobočkové sítě spoléhají předevšímpředevším na externí pojišťovací zprostředkovatele. role a trhu je však zzákazníka pohledu zklíčová, ákazníka klíčová, protože v konkurenčním boji kovatele. Jejich roleJejich na trhu jenvšak z pohledu protože v konkurenčním boji přinášejí přinášejí na trh produktové inovace a také tlačí na ceny rizik. Právě tím oponují velkým pojišťovnám, na trh produktové inovace a také tlačí na ceny rizik. Právě tím oponují velkým pojišťovnám, které musí které musí z jejich strany čelit tvrdé konkurenci a pro které trh by (abylo výhodné trh (a své kmeny) z jejich strany čelit tvrdé konkurenci a pro které by bylo výhodné své kmeny) potlačením flexibilní potlačením flexibilní externí distribuce zakonzervovat… externí distribuce zakonzervovat…

Jednou z typických menších pojišťoven na českém trhu je dobře známá Generali Pojišťovna, a.s.

Jednou z typických menších pojišťoven na českém trhu je dobře známá Generali Pojišťovna, a.s. Jak Jak uvádí výroční zpráva za rok 2013 (novější data zatím nemáme k dispozici), jedná se o univeruvádí zpráva za srok 2013 8,1 (novější zatím nemáme k dispozici), jedná se o Kč univerzální zální výroční pojišťovací ústav celkem mld. Kčdata předepsaného pojistného (z toho 2,9 mld. v ŽP) a pojišťovací ústav s ŽP) a přes 1,4 přes 1,4 mil. smluvcelkem 8,1 mld. Kč předepsaného pojistného (z toho 2,9 mld. Kč v ve kmeni (333 tis. u ŽP). Na rozdíl od své sesterské České pojišťovny je to také mil. smluv ve která kmeni tis. u ŽP). Na rozdíl od své sesterské České pojišťovny je to také pojišťovna, pojišťovna, ve(333 svém distribučním mixu výrazně spoléhá na externí pojišťovací zprostředkokterá distribučním výrazně spoléhá na externí pojišťovací zprostředkovatele – jako vateleve – svém jako ostatně drtivá mixu většina menších subjektů. Jak by na ni tedy dopadlo kladivo provizní 11 regulace11? ostatně drtivá většina menších subjektů. Jak by na ni tedy dopadlo kladivo provizní regulace ? Dopad na běžně placené pojistné -‐ Generali Pojišťovna (nový obchod) (ns. Kč) 800,000 700,000

700,000

600,000 500,000 400,000

363,215

300,000 206,468

200,000

133,515

100,000 0 2013

2016

2017

2018

Zdroj: Vlastní výpočty & VZ Generali pojišťovny, 2013.

Zdroj: Vlastní výpočty & VZ Generali pojišťovny, 2013.

Křivka grafu jasně naznačuje sestupný trend. Jen za první rok se Generali musela potýkat ps oklesem pokleKřivka grafu jasně naznačuje sestupný trend. Jen za první rok se Generali musela potýkat s sem nového předpisu o téměř polovinu %) a další roky by pokračovaly ve stejném tempu. Na nového předpisu o téměř polovinu (48 %) (48 a další roky by pokračovaly ve stejném tempu. Na konci konci horizontu by musel italský akcionář odepsat přes čtyři pětiny nového obchodu (81 %) předhorizontu by musel italský akcionář odepsat přes čtyři pětiny nového obchodu (81 %) představující stavující 566 mil. Kč předpisu. Což je ztráta, kterou by pojišťovna mohla jen velmi obtížně vstřebat. 566 mil. Kč předpisu. Což je ztráta, kterou by pojišťovna mohla jen velmi obtížně vstřebat. 11 Pozn. Metodika modelování je stejná jako u předchozí kapitoly, použitý postup byl aplikován na data Generali pojišťovny. Uvažujeme pouze realistický scénář.

11

16 // Dopady regulacem provizí za zprostředkování Pozn. Metodika odelování je stejná ŽP jako u předchozí kapitoly, použitý postup byl aplikován na data Generali

pojišťovny. Uvažujeme pouze realistický scénář.

2014 Realis.cká varianta

2016

2017

Op.mis.cká varianta

2018 Pesimis.cká varianta

Dopad na nově uzavřené smlouvy -‐ Generali Pojišťovna (Ks) 90,000 80,000

80,000

70,000 60,000 50,000 41,510

40,000 30,000

23,596

20,000

15,259

10,000 0 2013

2016

2017

2018

Zdroj: Vlastní výpočty & VZ Generali pojišťovny, 2013. Stejný trend ukazuje i prognóza vývoje nových kontraktů, naznačující ztrátu více než čtyř z pěti nově sjednaných smluv (81 %). Jen za první tři roky by v životním pojištění přišla Generali o více než 64 tisíc klientů, což je opět, velmi vysoké číslo. Jak by se pojišťovna s takovým propadem nového obchodu mohla ekonomicky vyrovnat? Přestože dopad na hospodářský výsledek by byl patrně krátkodobě tlumen úsporou distribučních nákladů, lze jen s obtížemi předpokládat, že v delším období by taková redukce nového pojistného neohrozila profitabilitu a hlavně stabilitu pojišťovny. Vždyť jen za první rok model indikuje pokles celkového předepsaného pojistného ŽP v důsledku regulace o celkem 48 %. Lze argumentovat, že Generali pojišťovna by byla spasena svou sesterskou společností, Českou pojišťovnou, která by nepochybně mohla být jedním ze zhruba pěti „vítězů“ v případě vzniku kvazi-oligopolu. Ale studie jasně ukazuje, že odumření externích sítí, které mohou menší hráči využívat s minimálními fixními náklady (na rozdíl od kamenných poboček), by vedlo ke snížení konkurence na straně nabídky a také k navýšení bariér vstupu do odvětví, právě o náklady spojené s klasickými distribučními kanály. Pro menší pojišťovny by totiž jiná cesta, než vlastní pobočky či nákladný bankovní cross-selling, zřejmě nebyla… Případová studie potvrzuje, že pro menší pojišťovny závislé na externích pojišťovacích zprostředkovatelích by byl dopad regulace provizí velmi negativní. Tyto jednotlivě menší, ale jako celek významné ústavy by musely z trhu odejít a jejich místo by zřejmě v delším období zaujaly velké pojišťovny. Zároveň by také došlo ke snížení konkurence v odvětví, kterou podněcovali z velké části právě menší hráči, ve snaze navýšit svůj tržní podíl. Je reálné se domnívat, že některé pojišťovny, které jsou dosud ve fázi investování do svého tržního podílu, by odchodem mohly utrpět masivní ekonomické ztráty (podobně jako menší penzijní společnosti ve druhém pilíři). A jejich akcionáři by se nepochybně zajímali o to, jaktože jejich regionální management zavedení takové regulace dopustil… 17 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

Dopady na podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů Kromě pojišťoven regulace provizí samozřejmě významně dopadne na podnikání pojišťovacích zproDopady na podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů

středkovatelů, ať už regulace jde o zprostředkovatelské společnosti (pojišťovací agenty/makléře) anebo jednotliKromě pojišťoven provizí samozřejmě významně dopadne na podnikání pojišťovacích vé koncové fyzické osoby (podřízené pojišťovací zprostředkovatele). Pojďme se podívat, jak by realizace zprostředkovatelů, ať už jde o zprostředkovatelské společnosti (pojišťovací agenty/makléře) anebo dříve zmíněného návrhu poslance Votavy dopadla na průměrného zástupce tohoto odvětví 12. jednotlivé koncové fyzické osoby (podřízené pojišťovací zprostředkovatele). Pojďme se podívat, jak by realizace dříve zmíněného návrhu poslance Votavy dopadla na průměrného zástupce tohoto odvětví12. Z hlediska velikosti jednotlivých firem zabývajících se zprostředkováním pojištění jednoznačně a střední podniky.firem Ty jsou zvláště zranitelné v případě nenadálé změny vnějších Z převládají hlediska malé velikosti jednotlivých zabývajících se zprostředkováním pojištění jednoznačně podmínek.malé a střední podniky. Ty jsou zvláště zranitelné v případě nenadálé změny vnějších převládají podmínek. Struktura firem v odvětví PZ dle velikosti Zdroj: Obchodní rejstřík, 2015.

Stran ekonomiky zprostředkovatelských zprostředkovatelských společností společností jeje třeba třeba vycházet z následujících finančních Stran ekonomiky vycházet z následujících finančních charakteristikoodvětví: charakteristik dvětví: 51,4 % � průměrný podíl výnosů z životního pojištění na celkových výnosech: • průměrný podíl výnosů ztživotního pojištění na celkových výnosech: 51,4 6,47 % % � průměrná rentabilita ržeb: 9,09 % % � průměrná rentabilita vlastního kapitálu: • průměrná rentabilita tržeb: 6,47 28,5 % % � průměrný podíl osobních náklad na tržbách: • průměrná rentabilita vlastního kapitálu: 9,09 3,26 � průměrná likvidita celková: • průměrný podíl osobních náklad na tržbách: 28,5 %

• průměrná likvidita celková: 3,26 % Vezmeme-‐li v úvahu uvažované snížení zprostředkovatelské odměny na polovinu oproti současnému stavu, dopad na ekonomiku zprostředkovatelů vystihuje následující schéma: Vezmeme-li v úvahu uvažované snížení zprostředkovatelské odměny na polovinu oproti současnému stavu, dopad na ekonomiku zprostředkovatelů vystihuje následující schéma:

12 V této části vycházíme z dataminingu ekonomických výsledků subjektů (práv. osob) vykonávajících činnost zástupců pojišťovny a makléřů dle Obchodního rejstříku (CZ-NACE 66.22), do kterého bylo zahrnuto 44,4% z celkových 502 firem podnikajících v odvětví.

18 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP 12

V této části vycházíme z dataminingu ekonomických výsledků subjektů (práv. osob) vykonávajících činnost zástupců pojišťovny a makléřů dle Obchodního rejstříku (CZ-‐NACE 66.22), do kterého bylo zahrnuto 44,4%

Stav po regulací

Více než 6,3 násobek průměrného ročního zisku

Průmerný zisk

Výnos z ostatní činnosti

Výnosy z oživotního pojištění

Stav před regulací (2014)

Zdroj: Obchodní rejstřík 2015. Jak ukazují reálná data za odvětví pojišťovacích zprostředkovatelů, průměrná společnost podnikající v tomto segmentu by na vykrytí výpadku příjmů, způsobeného provizní regulací, potřebovala více než 6,3 násobek svého průměrného ročního zisku. Ekonomický dopad takového opatření na hospodaření malých a středních firem by byl jednoznačně drtivý, zvláště bylo-li by implementováno nárazově. Dopad na koncové zprostředkovatele/fyzické osoby by byl obdobně negativní, přičemž ohroženi skokovým výpadkem příjmu jsou zejména ti, kteří vykonávají danou činnost jako hlavní zdroj obživy (dle statistik USF & AFIZ jde až o 12 000 osob).


Makroekonomické konsekvence Makroekonomické konsekvence Často jsme svědky výroků, že zajištění rizik domácností v ČR není dostatečné a že výdaje na (životní) Často jsme svědky výroků, že zajištění rizik domácností v ČR není dostatečné a že výdaje na (životní) pojištění občanů České republiky pokulhávají za našimi západními sousedy. Jak by tento problém pojištění občanůprovizí? České republiky pokulhávají za našimi západními sousedy. Jak by tento problém zazasáhla regulace sáhla regulace provizí?

Pokles hustoty a penetrace životního pojištění v populaci

Pokles hustoty a penetrace životního pojištění v populaci Metoda nabídkové elasticity ukázala, že provizní regulace by způsobila výrazný pokles předepsaného Metoda nabídkové elasticity ukázala, že provizní regulace způsobila výrazný pokles předepsapojistného u nového obchodu. Ten by se časem projevil i na by celkovém předepsaném pojistném, které ného pojistného u nového obchodu. Ten by se časem projevil i na celkovém předepsaném pojistovlivňuje dvě hlavní makroekonomické pojistné veličiny: ném, které ovlivňuje dvě hlavní makroekonomické pojistné veličiny: -‐ Hustota HustotaŽP ŽP výdaje pojištění – v–ýdaje na na životní životní pojištění na na obyvatele obyvatele (v (v USD) USD) -‐ Penetrace PenetraceŽP ŽP výdaje na životní pojištění vůči HDP – v–ýdaje na životní pojištění vůči HDP (v (v %) %) Zatímco pohybuje co co do do obou obou ukazatelů ukazatelů spíše v evropském Zatímcov svoučasné současnédobě doběse seČeská Česká republika republika pohybuje spíše v evropském průměru, celýpojistný pojistnýtrh trhse sesnaží snažímmíru rizikoobčanů průměru, a acelý íru zzajištění ajištění žživotních ivotních rizik bčanů zzvýšit, výšit, ppo o zzavedení avedení rreguegulace 13 lace provizí a poklesu předpisu by onastal provizí a poklesu předpisu by nastal pačný opačný trend trend12: : Hustota a penetrace ŽP v populaci (USD, % HDP) 3000

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2500 2000 1500 1000 500 0

Hustota ŽP

Penetrace ŽP

Zdroj: Vlastní výpočty & OECD, 2014.

Zdroj: Vlastní výpočty & OECD, 2014.

Zavedení regulace provizí zprostředkovatelů a následné modelem indikované „zaseknutí“ obchoZavedení regulace provizí zprostředkovatelů a následné modelem indikované „zaseknutí“ obchodu du s ŽP by výhledově způsobilo pokles propojištění populace. Místo přibližování se vyspělým zes Žmím P by jako výhledově z působilo p okles p ropojištění p opulace. M ísto p řibližování s e v yspělým z emím jako je Německo či Francie by se ČR vinou příliš restriktivní regulace ponížila na úroveň zemí je jako Německo či Fči rancie by se ČR vinou příliš restriktivní regulace ponížila na úroveň zemí jako je Řecko je Řecko Turecko. či Turecko. Takový vývoj by dlouhodobě vedl ke snížení výdajů občanů na životní pojištění. Pojišťov-

Takový vývoj by bydlouhodobě vedl ke snížení výdajů občanů na životní pojištění. nictví jako celek mezi ostatními odvětvími národního hospodářství oslabilo a jeho podíl Pojišťovnictví jako celek by mezi ostatními odvětvími národního hospodářství na HDP, či úsporách občanů by dále klesal. Opravdu chceme riskovat takovouto skokovou implozi úpisu životního pojištění? 20 // Dopady regulace provizí za zprostředkování ŽP

13

Výši HDP, kurz USD a velikost populace bereme v rámci prognózy za konstantní.

Závěrem… Odhlédneme-li od konkrétních čísel, model jasně ukazuje, že po zavedení regulace provizí by trh životního pojištění výrazně sestupný trend. Lze předpokládat, že ten by dlouhodobě dopadl především na zprostředkovatele a menší pojišťovny, čímž by omezil míru konkurence v odvětví, ve prospěch velkých hráčů. Nabízí se proto otázka, kudy by měla vést smysluplná regulační cesta? Dle autorova osobního přesvědčení, a s ohledem na výsledky modelu, by bylo skokové zavedení regulace provizí dle současného návrhu poslance Votavy pro trh katastrofou. Indikovaný pokles předpisu o více než 73 % by ustály zřejmě jen ty největší životní pojišťovny. Je proto nutno hledat vyvážený přístup, který na jedné straně přispěje k očistě trhu, ale na druhé straně nezpůsobí jeho kolaps. Dle názoru pojišťovacích zprostředkovatelů by taková opatření měla být postavena především na posílení pravidel jednání a povinné odbornosti spolu s posílením pravomocí ČNB „vymetat“ neetické distributory z trhu. Taková úprava, spolu s povinnou přeregistrací, trh do značné míry vyčistí sama. I pokud se ale taková opatření ukážou nedostatečná a regulátor přistoupí k zásahu do odměňování, je nutno, aby taková změna byla zaváděna postupně, v delším časovém období a na úroveň objektivně přijatelnou, nikoliv vycházející z jednostranných obchodních zájmů. V takovém případě by regulátor, jak také ukazuje současná politická diskuze, preferoval regulaci celkových, nikoliv jen provizních nákladů pojistek. Je otázka, zda jsou na takové opatření pojišťovny samotné připraveny.

Ing. Jiří Šindelář, Ph.D. předseda USF

12 Výši HDP, kurz USD a velikost populace bereme v rámci prognózy za konstantní.


Předpoklady a omezení modelu Jako každý modelový výpočet, i tato studie pracuje s do určité míry zjednodušenými předpoklady. Ideální metodou stanovení elasticity by samozřejmě bylo proložení agregované regresní křivky, k takovému postupu však není možno získat dostatečné datové podklady. Pro robustnost zvoleného postupu naopak svědčí velmi nízká variabilita individuálních elasticit mezi jednotlivými členy souboru i mezi jednotlivými obdobími, což indikuje, že odhadovaná pružnost a tím i reakce na změnu ceny bude velmi podobná. Model dále počítá s vývojem makroekonomického rámce (HDP, životní úroveň), jako by byl v odhadovaném období konstantní. Nelze pominout, že na nový obchod budou mít i tyto ostatní proměnné určitý vliv, získaná data však jasně indikují, že dominantním faktorem, co se týče produkce zprostředkovatelů, je skutečně výše provize (silná pozitivní korelace).

Použité zdroje • • • • • • • •

OECD Insurance Statistics, 2015. ČNB – Souhrnné informace o finančním sektoru, 2015. ČAP – Statistické údaje, 2015. USF, AFIZ – Informační povinnost, 2015. AČPM – Výsledky členů, 2013. MF ČR – Vývoj PP a DPS, 2014. Generali Pojišťovna, a.s. – Výroční zpráva, 2013. Obchodní rejstřík – sbírka listin (datamining), 2015.


Španělská 2 Praha 2 -120 00 tel.: +420 221 628 507-8 fax: +420 221 628 509 [email protected] www.usfcr.cz

© Ing. Jiří Šindelář, Ph.D.

TRH ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ: JAKÉ DOPADY BY PŘINESLA REGULACE PROVIZÍ ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ?

Recommend Documents