Ma s a ryk o v a u n i v e rz i t a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
JAK FUNGUJE ČESKÝ TRH ELEKTŘINY Mechanism of Czech electricity market Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Michal KVASNIČKA, Ph.D.
Autor: Šárka KREJČOVÁ
Brno, 2012
J mé no a p ří j me ní a u t o ra : N áz ev b a ka l á řs ké pr á ce : N áz ev p rá c e v a n gl i čt i n ě: K at e dra : V ed ou cí b a ka l á řs ké p rá c e: R ok ob ha j ob y:
Šárka Krejčová Jak funguje český trh elektřiny Mechanism of Czech elektricity market Ekonomie
Ing. Michal Kvasnička, Ph.D. 2012
Anotace Předmětem bakalářské práce „Jak funguje český trh elektřiny“ je popis mechanismu a principů trhu elektrické energie. V práci je trh rozdělen na část trhu se silovou elektřinou, oblast přenosu a distribuce, oblast zajištění vyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou a oblast státní regulace. Cílem jednotlivých kapitol je popsat dílčí části trhu a odpovědět na otázky, kdo nakupuje, kdo prodává, kde, kým a jak je trh organizován. V kapitole páté je stanoven podíl jednotlivých činností na výsledné ceně. V závěru práce jsou shrnuty činnosti jednotlivých subjektů.
Abstract: The objective of the bachelor thesis „Mechanism of the Czech electricity market“ is the description of mechanism and principles of the electricity market. The market is in the thesis divided into the part of the market of power (actually consumed electricity), the part of the distribution and transmission, the part of the maintenance of the power balance in real time and the part of state regulation. The goal of particular chapters is to describe component parts of the market and to answer the questions of who the buyer is, who the seller is, where, by who and how the market is organized. In the fifth chapter the shares of the particular operations are assessed in the final price. In conclusion the activities of particular subjects are summed up.
Klíčová slova trh s elektřinou, silová elektřina, distribuce, přenos, vyrovnaná bilance mezi výrobou a spotřebou, státní regulace
Keywords electricity market, market of power (actually consumed electricity), power balance in real time, state regulation
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Jak funguje český trh elektřiny vypracovala samostatně pod vedením Ing. Michala Kvasničky, Ph. D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2011
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Michalovi Kvasničkovi, Ph. D za cenné připomínky, odborné rady, bez nichž by vypracování této bakalářské práce nebylo možné. Nakonec bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich trpělivost a podporu při psaní této bakalářské práce.
OSNOVA 1.
ÚVOD...................................................................................................................................... 1
2.
CHARAKTERISTIKA TRHU S ELEKTŘINOU .................................................................. 3
3.
TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU....................................................................................... 7 3.1.
Výroba ............................................................................................................................. 7
3.2.
Spotřeba ......................................................................................................................... 10
3.3.
Obchodování (velkoobchod) ......................................................................................... 11
3.3.1.
Organizovaný dlouhodobý trh ............................................................................... 12
3.3.2.
Organizovaný krátkodobý trh ................................................................................ 17
3.3.3.
Neorganizovaný trh se silovou elektřinou (dvoustranné smlouvy) ....................... 19
3.4. 4.
Obchodování (maloobchod) .......................................................................................... 20
FYZICKÝ
TOK
ELEKTŘINY
A
ZAJIŠTĚNÍ
ROVNOVÁŽNÉ
BILANCE
V ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVĚ................................................................................................. 22 4.1.
Přenosová soustava ........................................................................................................ 22
4.2.
Distribuční soustava....................................................................................................... 23
4.3.
Přeshraniční přenos elektrické energie .......................................................................... 25
4.4.
Odchylky........................................................................................................................ 26
4.5.
Zajištění regulační energie............................................................................................. 28
4.5.1.
Podpůrné služby..................................................................................................... 28
4.5.2.
Vyrovnávací trh ..................................................................................................... 30
4.5.3.
Regulační energie získaná ze zahraničí ................................................................. 31
ČINNOST REGULÁTORA TRHU A PODPORA OBNOVTELNÝCH ZDROJŮ NA
5.
VÝROBU ELEKTŘINY ............................................................................................................... 32 5.1.
Energetický regulační úřad ............................................................................................ 32
5.2.
Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie ......................................................... 34
6.
SLOŽKY CENY ELEKTŘINY ............................................................................................ 36
7.
ZÁVĚR .................................................................................................................................. 39
8.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................... 41
9.
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, MAP A SCHÉMAT ......................................................... 44
10.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................ 45
11.
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 46
1. ÚVOD Trh s elektrickou energií je složitý systém s mnoha účastníky a pravidly. Je dělen na několik částí, které se určitou mírou podílí na výsledném stanovení ceny. Základními částmi je oblast trhu se silovou (činnou) elektřinou, oblast přenosu a distribuce, oblast zajištění rovnovážné bilance mezi výrobou a spotřebou a oblast regulace. Od roku 2002 do roku 2006 proběhla na trhu s elektřinou liberalizace, čímž byly přenos a distribuce prakticky odděleny od silové elektřiny. Pro nastavení nových pravidel a zajištění správného fungování vstoupily na trh již během liberalizace nové subjekty – Energetický regulační úřad a operátor trhu. Cílem bakalářské práce je charakterizovat principy fungování jednotlivých subsystémů, popsat, kdo nakupuje, kdo prodává, kde, kým a jak je trh organizován v rámci dílčích oblastí. Práce je členěna do 5 kapitol. V kapitole první je trh s elektřinou stručně charakterizován a je vysvětleno, čím je trh od ostatních trhů odlišný. Jsou zde popsány jednotlivé subsystémy a je vysvětleno, jakým způsobem jsou mezi sebou propojeny. Při výrobě, přenosu, distribuci a spotřebě musí být přihlédnuto k fyzikálním vlastnostem elektřiny, z čehož plyne elementární podmínka nutnosti zachování rovnovážné bilance mezi výrobou a spotřebou. V kapitole druhé je pozornost věnována trhu se silovou elektřinou. Nejdříve je charakterizována výroba činné elektřiny a elektrárny jsou rozčleněny dle druhu a zdrojů, které využívají pro výrobu. Spotřeba, která s výrobou úzce souvisí, je v další části určena místem odběru elektřiny z elektrizační soustavy (tuzemsko, zahraničí) a typem odběratele (velkoodběratel, maloodběratel). Samotné obchodování je ve zbylé část kapitoly rozděleno na velkoobchodní a maloobchodní. Další kapitola se zabývá jednak reálným tokem elektřiny a jednak situací nevyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou. Nejprve je popsána elektrizační soustava a její provozovatelé. Poté jsou zde popsány způsoby zajištění regulační energie, která je obstarána za účelem vyrovnání odchylky mezi nasmlouvaným a skutečně dodaným množství elektrické energie do elektrizační soustavy v reálném čase. Náklady na zajištění regulační energie jsou hrazeny jednak z pokut, jež jsou uloženy subjektu odpovědnému za odchylky a jednak z platby konečného spotřebitele.
1
Čtvrtá kapitola je věnována státním zásahům do elektroenergetiky. Stát reguluje trh ve všech oblastech – od výroby, přenosu, distribuci až po spotřebu. Činí tak prostřednictvím instituce Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Některé z uvedených činností ERÚ jsou již zmíněny v předešlých kapitolách. Cílem kapitoly je shrnout dané činnosti a doplnit je o ty, které ještě nebyly zmíněny. V poslední kapitole jsou vlivy a podíly jednotlivých subsystémů sjednoceny do výsledné ceny za elektrickou energii. Pro účely zanalyzování složek tvořící konečnou cenu je jako odběratl stanovena domácnost. V závěru bakalářské práce jsou zhodnoceny principy jednotlivých subsystému a současný systém trhu s elektřinou. Jsou zde uvedeny výhody a nevýhody relativně nově liberalizovaného trhu s elektrickou energií.
2
2. CHARAKTERISTIKA TRHU S ELEKTŘINOU Trh s elektřinou je složitý systém s mnoha pravidly. Nejenom, že téměř každá oblast života je v dnešní době závislá na této komoditě, ale navíc při výrobě, přenosu a následné distribuci elektřiny musí být dodrženy určité technické parametry vyplývající z fyzikálních zákonů. Z tohoto důvodu na trh vstupují kromě samotných výrobců, konečných spotřebitelů, obchodníků, organizátorů trhu, provozovatelů elektrizační soustavy i další subjekty, jako jsou operátor trhu a regulátor trhu (Energetický regulační úřad). Nadto jsou funkce jednotlivých subjektů rozšířeny o speciální činnosti, jež zajišťují správné fungování trhu. Cílem této kapitoly je vysvětlit, čím se trh s elektřinou od ostatních trhů odlišuje a nastínit funkci jednotlivých subjektů na tomto trhu. Elektrická energie patří mezi základní výrobní faktory a statky, na kterých je závislá nejen celá ekonomika, ale i další oblasti, a proto je třeba, aby dodávka elektřiny byla kvalitní. Dodávka by ideálně měla být v předepsaném rozsahu napětí a kmitočtu, měla by mít čistě sinusový průběh a především by měla být vždy dostupná, tedy spolehlivá (Chapman, 2001). Parametry kvality a garantované standardy dodávek jsou stanoveny vyhláškou Energetického regulačního úřadu (vyhláška č. 540/2005 Sb.), technickými normami (ČSN EN 50 160 a PNE 33 3430-7) a Pravidly pro provozování elektrizační soustavy. Dle těchto pramenů musí být splněno následující: •
kmitočet sítě (frekvence): 50 Hz (v mezích 49,5 Hz až 50,5 Hz)
•
velikost napětí: o nízké napětí: 230, 400 kV o vysoké napětí: 3, 6, 10, 22 a 35 kV o velmi vysoké napětí: 110 kV (E.ON, 2012)
•
parametr spolehlivosti dodávky elektrické energie: určuje se na základě četnosti a délky přerušení dodávky v důsledku poklesu napětí či frekvence nebo špatného stavu elektrizační soustavy (Elektrika.cz, 2010)
Elektrická energie musí být vyrobena a do sítě dodána ve takovém množství a čase, v jakém konečný spotřebitel elektřinu ze sítě odebere. Jinými slovy, musí být zachována vyrovnaná bilance mezi výrobou a spotřebou. Nutnost zachování rovnosti plyne z faktu, že elektřinu nelze skladovat. Nedodržením rovnováhy (nedodržení parametrů frekvence a napětí) může dojít k přetížení a následnému rozpadu elektrizační sítě, která zajišťuje přenos a distribuci od výrobce ke 3
konečnému spotřebiteli. Rozpad elektrizační sítě (nebo-li blackout) by v současné době znamenal,
že
by
nefungovaly
různé
systémy
a
odvětví
počínaje
bankovnictvím
až po zdravotnictví (Pačes, 2008, s. 63). K zajištění vyrovnané bilance je třeba dopředu znát v jakém množství a čase se elektřina do (z) elektrizační soustavy (ES) dodá / odebere. Na straně výroby je situace lépe plánovatelná. Výrobci na trhu prodávají závazky dodat v daném čase určité množství elektřiny do ES. Na základě uzavřených kontraktů jsou tak schopni dopředu naplánovat výrobu. Na druhou stranu spotřeba se musí víceméně predikovat. Jaké množství elektřiny a kdy odebere konečný zákazník z ES závisí nejen na typu daného konečného spotřebitele (továrna, domácnost, provozovatel veřejné dopravy, atd.), ale i na dalších faktorech a událostech, které nejsou dopředu známé (zvýšená/snížená spotřeba elektřiny v důsledku změny počasí, využití nových elektrospotřebičů, atd). Predikci spotřeby zajišťuje instituce operátora trhu, který má dle energetického zákona (2000) povinnost zveřejňovat odhady budoucí spotřeby. Vykonávání této instituce je podmíněno získáním licence udělené Energetickým regulačním úřadem (od roku 2001 ji vlastní akciová společnost OTE). Výrobci na trhu prodávají závazek dodat v daném čase do ES určité množství elektrické energie. Protistranou obchodu může být jednak konečný spotřebitel a jednak obchodník, který dle energetického zákona (2000) vlastní oprávnění k prodeji či nákupu za účelem dalšího obchodování (musí být držitelem licence na obchodování s elektřinou). Není vyloučeno, aby výrobce vlastnil danou licenci a mohl tak sám se závazky dodat elektřinu do ES dále obchodovat. Samotné obchodování probíhá většinou formou tzv. bilaterálních (dvoustranných) smluv na neorganizovaném trhu, kdy se dvě strany dohodnou na dodání/odebrání elektřiny mezi sebou. Další možností, jak obchodovat, je účast na organizovaném trhu, buďto krátkodobém nebo dlouhodobém. Dlouhodobý organizovaný trh je v České republice organizován burzou. Náležitosti burzovního kontraktu (cena a velikost dodávky / odběru) jsou stanovoveny na základě daných pravidel. Obchodování na krátkodobém trhu organizuje v České republice operátor trhu. Po uzavření kontraktu, ve kterém se jednotlivé strany zaváží dodat / odebrat v budoucnosti určité množství elektřiny do / z ES, dochází k jejímu fyzickému vypořádání. Přenos a distribuce elektřiny se uskutečňuje skrze elektrizační soustavu, tedy přenosovou a distribuční síť, jež provozují společnosti na základě získané licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). 4
Oblast přenosu a distribuce je neregulovatelná, a proto ERÚ každoročně stanovuje ceny, jež si mohou provozovatelé elektrizační soustavy za poskytnuté služby účtovat. Energetický zákon (2000) stanovuje povinnosti, jež musí provozovatelé těchto sítí dodržovat. Provozovatel přenosové sítě je primárně zodpovědný za přenos elektřiny a s tím související údržbu přenosové sítě a je povinen zajišťovat spolehlivou a kvalitní dodávku (ČEPS, 2012). V případě, kdy elektřina dodaná do ES není v určitém napětí či frekvenci (není dodána / odebrána v požadovaném množství a čase) provozovatel přenosové soustavy musí dané nesrovnalostii vyrovnat v rámci tzv. systémových služeb. V případě, kdy do / z elektrizační soustavy není dodáno / odebráno předem nasmlouvané množství elektrické energie, dochází k tzv. odchylce. Možné jsou dvě následující situace: 1. výrobce z rozličných důvodů (např. neplánovaná odstávka elektrárenského bloku) nedodá do ES požadované množství elektrické energie (dodá více nebo méně) 2. konečný spotřebitel odebere z ES větší nebo menší množství, než bylo předpokládáno. Odchylky každý den vyhodnocuje operátor trhu ze získaných dat. Koná tak na základě informací, jež získává jednak od výrobců a obchodníků s elektřinou a jednak od provozovatelů přenosové a distribuční soustavy. Výrobci a obchodníci musí každý uzavřený kontrakt, u kterého se předpokládá fyzické vypořádání, registrovat do systému operátora trhu. Provozovatelé přenosové a distribuční soustavy následně předávají operátorovi informace o skutečně dodaném a odebraném množství do / z ES. Jak již bylo řečeno, provozovatel přenosové soustavy je povinen vyrovnat odchylky. Činí tak zajištěním tzv. regulační energie. Následné finační vypořádání odchylek, tedy určení kdo a kolik zaplatí za regulační energie, zajišťuje OTE. Každý výrobce je sankciován za dodání nadbytku (nedostatku) elektřiny do ES. Částka, kterou musí pro nezachování vyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou zaplatit, je vyměřována regulačním úřadem a je použita na uhrazení části z poplatku za systémové služby. Zbývající část poplatku za systémové služby je naúčtována každému konečnému spotřebiteli ve výsledné ceně pod sloužkou “cena za systémové služby”.
5
Shrnutím kapitoly vyplývají funkce nejdůležitějších subjektů, které se na trhu s elektřinou nachází. Výrobci musí dodržovat parametry pro výrobu a přenos elektřiny. Na základě předem uzavřených kontraktů na organizovaném či neorganizovaném trhu dodávají v určitém čase do eletrizační soustavy předem stanovené množství eletrické energie. Pokud nedodrží dané náležitosti, jsou jim uloženy pokuty Energetický regulačním úřadem. Protistranou uzavřených obchodů jsou buďto koneční zákazníci nebo obchodníci, kteří nakupují za účelem dalšího prodeje. Dalšími subjekty jsou provozovatelé elektrizační soustavy, jež kromě činnosti zajišťující přenos a distrubuci mají odpovědnost za spolehlivou dodávku kvalitní elektrické energie. Spolehlivost dodávky (zachování vyrovnanosti mezi výrobou a spotřebou) je zajištěna regulační energií. Na trhu dále vystupuje operátor trhu, který organizuje krátkodobý trh, predikuje dlouhodobou spotřebu, vyhodnocuje odchylky a je zodpovědný za jejch finanční vypořádání. V neposlední řadě na trhu figuruje regulátor trhu. Každoročním stanovením cen určuje platby za přenos a distribuci, jež provozovatelé ES účtují odběratelům, reguluje oblast poplatků za systémových služby a je zodpovědný za neméně důležité činnosti, které jsou blíže specifikovány v kapitole věnující se činnostem ERÚ.
6
3. TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU Po úspěšné liberalizaci trhu s elektrickou energií byly od sebe prakticky odděleny trh se silovou (dodávanou) elektřinou a její přenos a distribuce. Tato kapitola je nejprve zaměřena na výrobu silové elektřiny (jaké zařízení na výrobu elektřiny se v České republice nachází, jaké zdroje se k výrobě používají a kdo jsou vlastníci jednotlivých zařízení) a poté na spotřebu (tuzemskou i zahraničí), která je s výrobou přímo spjata. Obchodování se silovou elektřinou je věnována zbylá
část
kapitoly.
Nejprve
jsou
zde
popsány
jednotlivé
způsoby
obchodování
na velkoobchodním trhu a poté je stručně charakterizováno prostředí trhu maloobchodního.
3.1. Výroba Dle energetického zákona může vyrábět elektřinu fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence vydané Energetických regulačním úřadem (ERÚ). Na území České republiky se nachází několik typů zařízení na výrobu elektrické energie. Jedná se o jaderné, tepelné (parní, paroplynové, spalovací), vodní, přečerpávací vodní, větrné a solární (neboli fotovoltaické) elektrárny. Dle údajů ERÚ (2012) se v České republice v roce 2011 vyrobilo 87 561 GWh (v roce 2010 to bylo 85 910 GWh). Uvedená hodnota zahrnuje i energii, která byla spotřebována při výrobě (brutto výroba). Dle následující tabulky (tabulka č. 1) bylo nejvíce elektřiny vyrobeno v parních a jaderných elektrárnách. Hodnoty jsou uvedeny za roky 2011 a 2010. Tabulka č. 1: Brutto výroba elektřiny za roky 2011 a 2010 TYP ELEKTRÁRNY
2011 GWh
2010 %
GWh
%
Parní
49 973
57,1
49 980
58,2
Jaderná
28 283
32,3
27 998
32,6
Paroplynová, spalovací
3 955
4,5
3 600
4,2
Vodní, přečerpávací vodní
2 835
3,2
3 381
3,9
Větrná; solární
2 515
2,9
951
1,1
87 561
100
85 910
100
CELKEM
„Pramen: zpracováno dle ERÚ, 2011 – 2012“
7
Zařízení na výrobu elektrické energie můžeme dále dělit dle zdrojů spotřebovávaných k výrobě, tedy dle zdrojů neobnovitelných (ropa, uhlí, zemní plyn, oleje a jaderné palivo) a zdrojů obnovitelných (využití vodní, větrné, sluneční a geotermální energie a energie získaná z biomasy) V tabulce č. 2 je zobrazena struktura netto výroby (bez energie spotřebované během výroby) dle spotřebovaného paliva. Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce energie se vyrobí spalováním uhlí a využitím jaderné energie. Jedná se o údaje za roky 2011 a 2010. Tabulka č. 2: Struktura netto výroby elektřiny v ČR v roce 2011 Výroba elektřiny (netto) 2011
2010
(GWh)
(%)
(GWh)
(%)
73 325,2
90,5
73 166,4
92,0
36 934,2
45,6
36 820,5
46,3
5 267,8
6,5
5 557,2
7,0
26 708,0
33,0
26 440,9
33,3
3 097,4
3,8
3 075,6
3,9
zemní plyn
978,7
1,2
1 013,5
1,3
ostatní
237,6
0,3
138,9
0,2
oleje
101,5
0,1
119,8
0,2
7 701,2
9,5
6 284,9
7,9
z toho vodní energie
2 821,6
3,5
3 366,0
4,2
biomasa
1 572,4
1,9
1 426,9
1,8
solární energie
Neobnovitelné zdroje celkem z toho hnědé uhlí černé uhlí jaderná energie ostatní plyny
Obnovitelné zdroje celkem
2 104,8
2,6
611,7
0,8
bioplyn
713,6
0,9
476
0,6
větrná energie
395,2
0,5
320,9
0,4
skládkový plyn
93,6
0,1
83,4
0,1
81 027,5
100
79 464,6
100
CELKEM
„Pramen: zpracováno dle ERÚ, 2012“
Mimo jiné z uvedené tabulky vyplývá, že podíl obnovitelných zdrojů z roku 2010 na rok 2011 vzrostl o 1,6 %, přičemž nejvíce vzrostl podíl elektřiny vyrobené využitím solární energie. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je oproti využití zdrojů neobnovitelných podporována ze strany státu formou finančního zvýhodnění (o podpoře dále v textu). Kromě finanční podpory je v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (2005)
8
stanoveno, že pokud provozovatel zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů neuzavře sám smlouvu s obchodníkem s elektřinou o dodávce elektřiny, pak má provozovatel distribuční soustavy povinnost takto vyrobenou elektřinu vykupovat. Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů není žádným způsobem limitováno. Na rozdíl od velkých elektráren (jaderných, tepelných, atd.) se výroba předem neplánuje a množství vyrobené elektřiny závisí pouze na kapacitě daného zařízení a na počasí. Elektrárny využívající obnovitelné zdroje (OZE) nemají odpovědnost za odchylku. U elektráren, kde se výroba do určité míry dá plánovat předem, platí že v případě, kdy, dodají v určitý čas větší nebo menší množství elektřiny než bylo nasmlouváno v kontraktu, platí provozovatelé těchto zařízení pokuty (poplatky každoročně stanovuje ERÚ). Tyto poplatky za odchylky (neboli odpovědnost za odchylky) u elektráren vyrábějící z OZE přebírají buďto obchodníci, se kterými výrobci uzavřeli smlouvu o dodávce silové elektřiny, nebo provozovatelé distribučních sítí, na kterou jsou takové elektrárny napojeny (ČESKO, 2005). Elektrárny dělíme dle druhu a dle zdroje využitého k výrobě elektřiny. Neméně důležitý je i fakt, kdo vlastní a provozuje tyto zařízení. Mezi největší vlastníky zařízení na výrobu elektrické energie patří ČEZ, a. s.. Společnost vlastní 2 jaderné elektrárny (Dukovany, Temelín), 9 uhelných elektráren, 6 tepláren, 6 vodních a 7 malých vodních, 3 přečerpávací (Dalešice, Dlouhé stráně a Štěchovice) a 1 sluneční elektrárnu (ČEZ, 2011, s. 112 – 114). V roce 2010 bylo v elektrárnách, jež jsou ve vlastnictví ČEZ, vyrobeno 71,5 % GWh elektrické energie z celkového vyrobeného množství. Dalšími velkými společnostmi, jež vlastní zařízení s instalovaným výkonem nad 1 MW, jsou Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. (na celkovém vyrobeném množství elektřiny se společnost podílela ze 4,4 %), Elektrárny Opatovice, a. s. (2,35 %), Dalkia Česká republika, a. s. (2, 09 %) či Alpiq Generation (CZ) s. r. o. (1,84 %) (ERÚ, 2011). Zbylých 17,82 % bylo vyrobeno v elektrárnách, jež jsou ve vlastnictví menších společností, nebo se jedná o tzv. závodní elektrárny. Není výjimkou, že podniky spotřebovávající velké množství elektřiny, si vybudují nebo zakoupí zařízení na výrobu elektřiny a energie vyrobená v těchto závodních elektrárnách je produkována pouze za účelem potřeby daného podniku (tzv. účelová spotřeba). Společnosti provozující vlastní závodní elektrárnu jsou např. Cukrovary TTD a.s., Mondi Štětí a.s., SAKO Brno, a.s. či UNIPETROL RPA, s.r.o.. Zmíněné společnosti vlastní elektrárny, které se na celkově vyrobeném množství elektřiny podílely méně než 1 % (ERÚ, 2011) 9
3.2. Spotřeba Z nutnosti zachování vyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou nám plyne, že pro rok 2011 se netto spotřeba (nezapočítává se elektřina spotřebovaná při výrobě) rovnala 81 027,5 GWh. V této hodnotě jsou započítány i ztráty elektřiny, ke kterým dochází při jejím přenosu a distribuci (4 404,8 GWh) a ostatní spotřeba energetického sektoru (2 505,6; započítává se zde např. spotřeba na přečerpání v přečerpávacích vodních elektrárnách). Po odečtení předchozích dvou položek se reálně odebrané množství elektrické energie z ES rovná 74 117,3 GWh. Část (57 073,3 GWh) byla spotřebována v České republice a zbytek (17 044 GWh) byla exportována do sousedních zemí (ERÚ, 2012). Pro upřesnění je nutné dodat, že se nejedná o nasmlouvané množství dodávky v rámci kontraktů, které byly uzavřeny dopředu mezi výrobci / obchodníky a konečnými spotřebiteli, jedná se reálný to elektrické energie v ES v roce 2011. Odběratelé se obecně dělí na velkoodběratele (liší se dle toho zda odebírají elektřinu ze sítě velmi vysokého (VVN) nebo vysokého napětí (VN), či se jedná o účelovou spotřebu) a maloodběratele, jenž odebírají elektřinu z napětí nízkého (NN), tedy podnikatelé a domácnosti. Následující tabulka odráží skutečnost, že velkoodběratelé se na celkové spotřebě podílí z více jak 50 %. U této skupiny spotřebitelů lze lépe predikovat budoucí spotřebu a proto přebírají odpovědnost za odchylku mezi nasmlouvaným a reálně odebraným množstvím elektřiny z elektrizační soustavy. Domácnosti většinou uzavírají s protistranou kontrakt, kdy dodavatel odpovědnost za odchylku přebírá a je za ni zodpovědný sám (není to však pravidlem). V důsledku z toho plyne, že maloodběratelé (obzvláště domácnosti) platí za elektřinu více než velkoodběratelé. Tabulka č. 3: Tuzemská spotřeba elektřiny v roce 2011 GWh Tuzemská spotřeba celkem
%
57 073,3
100
Velkoodběratelé celkem
34 822,5
61
z toho: z úrovně vvn
6 985,9
12.2
23 724,3 4 112,3
41,6 7,2
Maloodběratelé celkem
22 250,8
39
z toho: domácnosti
14 200,3
24,9
podnikatelé
8 050,5
14,1
z úrovně vn účelová spotřeba
„Pramen: zpracováno dle ERÚ, 2012“
10
Česká republika se aktivně účastní mezinárodního trhu s elektřinou. V roce 2011 se export rovnal 27 501 GWh, přičemž import byl ve výši 10 457 GWh (čistý export byl tedy 17 044 GWh). Ze zveřejněných dat vyplývá, že z celkového množství elektřiny vyrobené v České republice bylo 19,5 % spotřebováno v zahraničí. Elektřina se vyváží do Rakouska (z 36,5 %), Německa (z 34,2) a na Slovensko (z 29,3 %). Naopak převážně z Polska se elektřina dováží (79 % importované elektřiny mělo původ v Polsku) (ENTSO-E, 2009 – 2012). Důvodem pro vývoz elektřiny může být vyšší výkupní cena v zahraničí. V následující tabulce jsou porovnány průměrné ceny účtovány domácnostem a firmám v České republice a zahraničí za roky 2010 a 2011. Tabulka č. 4: Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a firmy za roky 2011 a 2010 2011 (€/kWh)
Firmy
Česká republika
0.1097
0.1022
Německo
0.0900
0.0921
Rakousko
Domácnosti
2010 (€/kWh)
*
*
Slovensko
0.1233
0.1161
Česká republika
0.1232
0.1108
Německo
0.1406
0.1381
Rakousko
0.1442
0.1427
Slovensko
0.1372
0.1277
* data nedostupná
„Pramen: zpracováno dle Eurostat, 2012“
Díky možností uzavřít kontrakty a dodávce elektřiny se zahraničními spotřebiteli mohou výrobci zvýšit produkci, což by nebylo možné, pokud by se obchod omezoval pouze na tuzemské spotřebitele (výroba je limitována spotřebou). Jan Žižka v Deníku E 15 (2012) uvádí, že důvodem pro vývoz elektřiny není cena, ale například i odstavování jaderných bloků v Německu, které zapříčinilo v dané zemi nedostatek elektrické energie.
3.3. Obchodování (velkoobchod) Výrobce prodává závazek dodat do ES elektrickou energii v určitém množství a čase a protistrana uzavřeného kontraktu za zavazuje dané množství komodity v určitém čase a množství z ES odebrat. Nakupujícím může být jednak konečný spotřebitel nebo obchodník, který elektrickou 11
energii dále prodává. Obchodování se dělí dle toho zda se strany sami dohodnou na množství a ceně (neorganizovaný trh) nebo se cena a velikost kontraktu stanovuje dle předem daných pravidel (organizovaný trh). Organizovaný trh se dále dělí na krátkodobý (organizátorem je OTE) a dlouhodobý (organizátorem je energetická burza). Výhodou dlouhodobého organizovaného trhu je možnost uzavřít kontrakt s finančním vypořádáním, u kterého se nepředpokládá, že by elektřina byla do / z ES dodána / odebrána.
3.3.1. Organizovaný dlouhodobý trh Na českém trhu existují dva organizátoři dlouhodobého trhu. Prvním z nich je Českomoravská komoditní burza Kladno (ČKMBK) a druhým je Power Exchange Central Europe (PXE). Obě organizace byly zřízeny na základě zákona o komoditních burzách a vytvářejí pravidla a postupy pro obchodování, dle který se stanovuje cena a zobchodované množství elektřiny. Působnost ČKMBK je omezena pouze na území České republiky, zatímco PXE zprostředkovává obchody s místem dodání elektřiny v České repulice, v Maďarsku a na Slovensku. ČKMBK provozuje kromě energetické burzy i burzu odpadů, dřevařskou burzu a burzu s průmyslovými komoditami (kovy, hutní materiály, druhotné suroviny, chemické látky a přípravky a další) (ČKMBK, 2012). Z důvodu nedostatku informací o ČKMBK a jejího působení na trhu se silovou elektřinou je v této bakalářské práci zaměřena pozornost na energetickou burzu PXE. Společnost Power Exchange Central Europe (PXE) vznikla na začátku roku 2007 jako dceřiná společnost Pražské burzy a již v červenci téhož roku spustila obchodování. PXE působí v rámci tří států. V České republice zprostředkovává obchody na spotovém, derivátovém a finančním trhu, v Maďarsku obchody na spotovém a derivátovém trhu a na Slovensku pouze obchody na derivátovém trhu. Navíc umožňuje účastníkům registraci, zúčtování a vypořádání OTC (Over the Counter) operací (strany obchodování se dohodnou mimo burzu). V současné době na burze působí 44 účastníků obchodování (seznam uveden v příloze č. 1) (PXE, 2012). Vstup na burzu je podmíněn splněním několika požadavků, které jsou explicitně řečeny v dokumentu Pravidla účastnictví, jež společnost vydává. Významné postavení v rámci účastníků mají ti, kteří vykonávají funkci tvůrce trhu (market maker). V roce 2011 tuto funkci vykonávala společnost ČEZ, a. s. (pro produkt komoditní futures s fyzickým vypořádáním v ČR)
12
a společnost GDF Suez Electrabel (futures s fyzickým vypořádáním v rámci Maďarska a futures s finančním vypořádáním) (PXE, 2012). Tvůrci trhu jsou smluvně vázáni k udržování kotací (zveřejňování cen na nákup/prodej) v rámci daných produktů. Předmětem obchodování na burze je elektrická energie o hodinovém výkonu 1 MWh ve všech hodinách všech dnů v rámci sjednaného dodávkového období s místem dodání do české, slovenské či maďarské elektrizační soustavy (PXE, 2007 – 2012). Rozlišujeme několik typů kontraktů, s kterými se na burze obchoduje. Jedná se o kontrakty spotové, futures (derivátové) s fyzickým vypořádáním a futures (derivátové) s finančním vypořádáním (ty jsou možné pouze v rámci trhu ČR) (PXE, 2012). Výhodou futures kontraktu s finančním vypořádáním na trhu se silovou elektřinou je fakt, že kontrakty nejsou ovlivňovány technologickými omezeními v elektrizační soustavě, jako tomu je u kontraktů s fyzickým vypořádáním. Z následujících dvou grafů je zřetelné, že v rámci organizovaného dlouhodobého trhu převládlo finanční vypořádání kontraktů nad fyzickým vypořádáním kontraktů. Graf č. 1: Poměr kontraktů s fyzickým a finančním vypořádáním (%) za rok 2010
„Pramen: PXE, 2011“
13
Graf č. 2: Poměr kontraktů s fyzickým a finančním vypořádáním (%) za rok 2011
„Pramen: PXE, 2012“
Délka stanoveného období futures kontraktů je měsíční, čtvrtletní či roční. V roce 2011 se na burze PXE obchodovalo s kontrakty s fyzickým vypořádáním v Maďarsku a na Slovensku a kontrakty finančními na 3 nejbližší celé kalendářní roky, 4 nejbližší celá kalendářní čtvrtletí a 6 nejbližších celých kalendářních měsíců. V rámci kontraktu s místem dodání do elektrizační soustavy v ČR se obchodovalo na 1 nejbližší celý kalendářní rok, 2 nejbližší celá kalendářní čtvrtletí a 3 nejbližší celé kalendářní měsíce (PXE 2012). Kontrakty futures existují ve dvou verzích. Verze Base Load zahrnuje dodávku ve všech hodinách všech dnech dodávkového období a verze Peak Load je dodávka od pondělí do pátku v čase od 8:00 do 20:00 (PXE, 2007-2012b). Například jeden typický kontrakt typu Base Load na měsíc leden 2012 pokrýval dodávku celkem 744 MWh (24 hodin x 31 dní) zatímco kontrakt typu Peak Load pokrýval dodávku 264 MWh (12 hodin x 22 dní). V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty objemu elektrické energie v rámci futures produktů (v MWh a EUR) uvedené od existence burzy (tedy za roky 2007 – 2011). Na základě údajů vidíme, že na počátku existence burzy byl daleko větší objem zobchodované elektrické energie, zatímco v posledních dvou letech zůstává na stejné hladině. Produkty typu BASE jasně převažují nad produkty typy PEAK.
14
Tabulka č. 5: Objem obchodů elektrické energie v MWh a v mil. EUR (2007 – 2011)
„Pramen: zpracováno dle PXE, 2008-2012“
V neposlední řadě se typy kontraktů určují dle místa dodání. Podíl kontraktů v roce 2011 s místem dodání v ČR byl nejvyšší (82 %), za ním následovalo Maďarsko (12 %) a Slovensko (6 %) (PXE 2012). Účastníci obchodování zadávají objednávky prostřednictvím elektronického obchodního systému Trayport GlobalVision. Na burze jsou rozlišeny dva základní typy obchodů – automatizované a registrované. Automatizovaný obchod je anonymní a v jeho rámci účastníci zadávají jednotlivé objednávky do systému Trayport GlobalVision. Druhý typ obchodu (registrovaný) je na burze umožněn od poloviny roku 2008. Kontrakt je uzavřen mimo burzu bilaterálně (mezi dvěma účastníky) či prostřednictvím brokera. Burza pak slouží jako prostředek pro následnou registraci a vypořádání takto uzavřených obchodů (tzv. OTC clearing) (PXE, 2012, s. 7). V následujícím grafu je zobrazen podíl jednotlivých typů obchodů při rozlišení dodávky peak/load v letech 2009 – 2011. Automatizované obchody převládají nad OTC clearingem jak ve verzi Base Load tak ve verzi Peak Load.
15
Graf č. 3: Podíl (%) obchodovaných kontraktů (2010, 2011) 2010
2011
„Pramen: PXE, 2011; 2012“
Automatizované obchody mají formu aukce a kontinuálního obchodování v oddělených fázích. Pro futures kontrakty platí obchodování kontinuální. Probíhá každý burzovní den od 8:00 do 16:30. Účastníci zadávají nabídky a poptávky do obchodního systému a v případě, že se cena na nákup a prodej kryje, objednávky se průběžně párují. Všem účastníkům jsou průběžně poskytovány informace o aktuální ceně, o počtu uzavřených kontraktů a o množství elektrické energie (v MWh), které se nakoupilo/prodalo (PXE, 2012). K informacím se může dostat i široká veřejnost na webových stránkách PXE (www.pxe.cz), ovšem zde jsou informace zveřejňovány s 15 minutovým zpožděním. Obchodování na burze je anonymní (neplatí pro OTC clearing). Nakupující nezná identitu prodávajícího a naopak. Při spárování obchodu je protistranou pro nakupujícího (prodávajícího) centrální protistrana. Funkci centrální protistrany zajišťuje společnost Central counterparty, a. s., která je napojena na obchodní systém PXE a tak může tuto činnost vykonávat. V obchodech na burze mají určitou roli tzv. clearingové banky. Jedná se o instituce, které zajišťují pohyb finančních prostředků přes burzu směrem k protistraně kontraktu. Banky nadto plní funkci garanta za závazky smluvního obchodníka vůči centrální protistraně. Prakticky se jedná o pojistku, aby nedošlo k ohrožení v případě selhání jednoho z účastníků. V současné 16
době funkci clearingové banky vykonávají následující instituce: Citibank Europe plc, organizační složka, Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., Deutsche Bank AG, Frankfurt am Main, Komerční banka, a.s., Raiffeisenbank a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (PXE 2007-2012).
3.3.2. Organizovaný krátkodobý trh Výrobci a obchodníci s elektřinou mají dvě možnosti, jak uzavřít smlouvu na krátkodobou dodávku. Nejkratší období dodávky je jedna hodina a nejdelší je jeden den. Kontrakty zprostředkovává jednak burza PXE a jednak operátor trhu. V roce 2009 došlo k propojení platforem PXE a OTE, čímž se dva spotové trhy organizované v České republice vedle sebe spojili a účastníci energetické burzy získali prostřednictvím terminálů PXE přístup na denní trh OTE (PXE, 2010) PXE přímo zprostředkovává kratší dodávku pouze v rámci kontraktů s místem dodávky v Maďarsku, konkrétně šlo o hodinové produkty. V rámci maďarského spotového trhu probíhají otevřené aukce od 10:30 do 10:55 (PXE, 2007 – 2012b). V následující tabulce jsou údaje o uzavřených kontraktech na burze PXE za roky 2011 a 2010. Jsou zde rozlišeny produkty futures a spotové produkty. Z tabulky vyplývá, že objem spotových kontraktů je v rámci obchodování na burze minoritní. Tabulka zobrazuje spotový trh s místem dodání v Maďarsku i v České republice. Tabulka č. 6: Objem futures a spotových kontraktů (v mil. EUR a v MWh) 2011 v mil. EUR
2010 v MWh
v mil. EUR
v MWh
futures kontrakty
1 327,433
24 343 699
1 171,374
24 306 334
spotové kontrakty
1,656
31 355
3,859
83 872 „Pramen: zpracováno dle PXE, 2012; 2011“
Organizátorem krátkodobého trhu s místem dodání v České republice se po propojení stal výhradně operátor trhu (OTE). Trh se dělí na blokový trh (BT), denní trh (DT) a vnitrodenní trh (VDT), přičemž největší množství elektrické energie je z těchto tří prodáno / nakoupeno na trhu 17
denním (OTE, 2012). Účastníci spotového trhu (seznam uveden v příloze č. 2), zadávají skrze centrální informační systém OTE své nabídky a poptávky. Měna obchodování je pro DT daná v EUR/MWh (předpoklad pro propojení platforem denního trhu OTE a denního trhu PXE) a pro BT a VDT v Kč/MWh (OTE, 2012). Na blokovém trhu se obchoduje s následujícími typy bloky: 1. BASE: dodávka ve všech hodinách dne dodávky 2. PEAK: dodávka v pracovních dnech v době od 8:00 do 20:00. 3. OFF PEAK: dodávka v pracovních dnech v době od 0:00 do 8:00 a od 20:00 do 24:00 Obchodování s jednotlivými typy bloků pro daný den dodávky je zahájeno vždy v 9:30 hodin 5 dní před dnem dodávky a je ukončeno v 13:30 hodin 24 hodin před dnem dodávky elektřiny. Po zadání nabídek/poptávek do systému dochází ke vzájemnému anonymnímu automatickému přiřazení poptávek k nabídkám (tzv. spárování). Ke spárování dochází v případě překrytí limitních cen. V případě poptávek je limitní cenou cena za kterou jsou kupující elektřinu ochotní nakoupit. Nabídková limitní cena je cena, za kterou jsou prodávající elektřinu ochotní prodat (OTE, 2012). Na denním trhu se obchoduje s elektřinou na den D (den dodávky elektřiny do ES) 24 hodin předem (nebo v nejbližším předchozím pracovním dni). Nejkratší obchodovatelnou jednotkou je jedna hodina (obchodní hodina). Z toho plyne, že na denním trhu se celkově obchoduje 24 trhů v rámci jednoho obchodního dne (Chemišinec, 2010, s. 44). Trh se uzavírá dle platného harmonogramu, tedy v 11:15. (OTE, 2012). Samotné obchodování probíhá formou dvoustranné aukce, kdy je cena pro odběratele stanovena jako cena mezní (ta je stanovena Operátorem trhu dle planých obchodních podmínek). Výsledkem je tak jediná cena, která platí jak pro dodavatele, tak i pro odběratele (OTE, 2012). Vnitrodenní trh se otevírá po skončení denního trhu, konkrétně v 15:00. Je postupně po hodinách uzavírán, přičemž doba uzavírky je 60 minut před hodinou dodávky. Každá nabídka/poptávka obsahuje množství a cenu, za kterou jsou účastníci ochotni prodat/koupit dané množství
18
elektrické energie. (OTE, 2012). Nabídky/poptávky se v případě vnitrodenního trhu automaticky nespárují, účastníci dané nabídky/poptávky skrze centrální informační systém OTE akceptují.
3.3.3. Neorganizovaný trh se silovou elektřinou (dvoustranné smlouvy) Na neorganizovaném trhu s elektřinou mezi sebou uzavírají kontrakty za prvé výrobci přímo s konečným spotřebitelem (např. účelová spotřeba), za druhé výrobci s obchodníkem s elektřinou, jež figuruje na trhu pouze jako mezičlánek a v následném zprostředkovaném obchodě se sám zavazuje k dodání určitého množství elektřiny v daný čas (i když sám nemusí elektřinu vyrábět). Třetí možností, kdo s kým uzavírá kontrakt, je obchodník s elektřinou s konečným spotřebitelem, přičemž konečný spotřebitel uzavřením smlouvy de facto přebírá závazek odebrat elektrickou energii z ES. Cena silové elektřiny se nevytváří dle předem známých pravidel, určuje si ji každý výrobce / obchodník dle svého
uvážení. Kontrakty
na neorganizovaném trhu jsou zpravidla uzavřeny na období jednoho roku. U uzavřených smlouv se vždy předpokládá fyzické vypořádání. Tento způsob obchodování se silovou elektřinou je neprůhledný a informace o uzavřených kontraktech jsou téměř nedohledatelné. Pouze díky operátorovi trhu, do jehož systému se registrují uzavřené kontrakty, u kterých se předpokládá fyzické vypořádání (včetně těch, co jsou uzavřeny na spotovém a dlouhodobém trhu), lze přesně říci, jaké množství elektrické energie je v rámci bilaterálních smluv zobchodováno. Operátor je na základě těchto dat schopen vyhodnotit a zúčtovat odchylky. Z tohoto důvodu musí mít všichni výrobci, obchodníci a odběratelé, jež jsou zodpovědní za odchylku, uzavřenou smlouvu s OTE o vyúčtování odchylek. V technické zprávě OTE za rok 2010 je uvedeno, že do systému bylo v rámci prodeje (nákupu) registrováno 77,6 % (87,22 %) konktraktů, jež měli podobu dvoustranných a burzovních smluv. Do systému OTE jsou registrovány i obchody přeshraniční, tedy je zahrnuto i množství elektrické energie prodané do zahraničí a nakoupené ze zahraničí, proto je procento prodeje (nákupu) dvoustranných smluv a burzovních obchodů odlišné. (V kontraktech byl nasmlouván prodej 136 824 GWh, nákup 121 731 GWh, rozdíl tvoří čistý export). V rámci dvoustranných a burzovních obchodů bylo dohromady registrováno 106 170 GWh prodané (nakoupené) silové elektřiny. Z následujícího grafu vyplývá, že burzovní obchody tvoří v porovnání s dvoustrannými obchody pouze malou část. 19
Graf č. 4: Množství zobchodované elektřiny prostřednictvím dvoustranných dohod (DVS) a burzovních obchodů (BUR)
„Pramen: ERÚ, 2011“
3.4. Obchodování (maloobchod) Silová elektřina koncovým zákazníkům (domácnosti, firmy) je prodávána na maloobchodním trhu. Od roku 2006 mají všichni koncový zákazníci právo volby svého vlastního dodavatele silové elektřiny (ERÚ, 2009). Před liberalizací, byla dodávka silové elektřiny spojena s přenosem, a tak prozovatelé elektrizační soustavy byli i výhradními dodavateli elektřiny. Ač se domácnosti podílí na celkové spotřebě pouze z necelých 25 % (viz. tab. č. 3), jedná se o nejpočetnější skupinu koncových zákazníků Možnost volby dodavatele je pro tuto skupinu relativně nová. Energetický regulační úřad na svých webových stránkách zveřejňuje informace o dodavatelích a poskytuje možnost jejich srovnání pomocí aplikace Cenový kalkulátor plateb za dodávku elektřiny podnikatelům i domácnostem. Po zadání parametrů potřebných k stanovení výsledné ceny (území odběru, nainstalovaný jistič, přidělená sazba za distribuci) nabízí aplikace srovnání dodavatelů, jež poskytují dané služby. V současné době na maloobchodním trhu figurují dodavatelé uvedení v příloze č. 3 (Seznam dodavatelů elektřiny pro domácnosti a podnikatele). Vzrůstající počet dodavatelů přispívá k utváření konkurenční prostředí. Mezi nejvýznamnější dodavatelé patří společnost ČEZ Prodej s.r.o., jejíž tržní podíl na maloobchodním trhu byl v roce 2010 42,5 % (zahrnuje firemní zákazníky, malé podniky a domácnosti) (ČEZ Prodej, 2011). Skupina E.ON, jejíž zákazníci jsou především v oblastech jižní Moravy a jižních Čechách, má tržní podíl asi 20 % (Vácha, 2011). 20
Další významnou společností (s tržním podílem 11,2 %) je společnost PRE, která dodává elektřinu na území Prahy (PRE, 2012). Zbylé dodávky elektřiny zajišťují společnosti uvedené v příloze č. 3. Změna dodavatele je bezplatná. Po úspěšné liberalizaci trhu mají dnes jež všichni koncoví zákazníci možnost zvolit si svého dodavatele. Následujcí graf zobrazuje počet změn dodavatelů od roku 2005 až po rok 2010. Vzhledem k vzrůstajícímu zájmu domácností snížit výdaje za elektřinu a taktéž díky propagaci jednotlivých dodavatlů se dá předpokládat, že počet změn dodavatele elektřiny bude v budoucnosti ještě vyšší. Graf č. 5: Počty změn dodavatele elektřiny u hlavních kategorií zákazníků
„Pramen: OTE, 2011“
21
4. FYZICKÝ TOK ELEKTŘINY A ZAJIŠTĚNÍ ROVNOVÁŽNÉ BILANCE V ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVĚ Fyzický tok silové elektřiny od výrobce ke konečnému spotřebiteli je uskutečňován skrze elektrizační soustavu. Přenosová soustava (páteřní síť ES), zajišťujě přenos elektřiny na velké vzdálenosti a skrze distribuční síť je elektřina přenášena až k odběrnému místu konečného spotřebitele. Při nezachování rovnosti mezi nasmlouvaným a reálně dodaným / odebraným množstvím elektrické energie do / z ES dochází k odchylce, která může zapříčnit rozpad elektrizační soustavy. Provozovatel přenosové soustavy se snaží předejít případnému blackoutu zajištěním regulační energie. V kapitole jsou nejdříve blíže určeny části ES (přenosová a distribuční síť), provozovatelé ES a jejich povinnosti a je popsán vliv přeshraničního přenosu. V další části jsou definovány odchylky, jejich četnost a možné příčiny a nakonec jsou uvedeny způsoby zajištění regulační energie, která odchylky mezi nasmlouvanými a reálnými dodávkami a odběry vyrovnává.
4.1. Přenosová soustava Přenosová soustava zajišťuje přenos elektřiny na dlouhé vzdálenosti. Skládá se z vedení velmi vysokého napětí (400 kV a 220 kV), transformačních stanic, rozvodoven řídících a informačních systémů a z měřících zařízení (ČEPS, 2012, s. 5). Z fyzikálních vlastností vyplývá, že velmi vysoké napětí snižuje ztráty při přenosu, ke kterým dochází zejména u napětí nízkého, tedy u sítí distribučních (Kusala, 2003). Právo na provozování elektroenergetické přenosové soustavy je dáno energetickým zákonem získáním výlučné licence od Energetického regulačního úřadu. Licenci v současné době vlastní společnost ČEPS, a. s.. Byla založena roku 1998 jako dceřiná společnost podniku ČEZ, a. s.. V současné době je jediným akcionářem stát Česká republika (ČEPS, 2011c, s. 12). K přenosové soustavě (PS) se může připojit jakýkoliv subjekt, jež splňuje technické, provozní a konstrukční požadavky pro připojení a užívání PS. K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti přenosu elektřiny je dále nutné, aby se subjekty řídili provozními instrukcemi Dispečinku ČEPS (ČEPS, 2011d). Základními úkoly provozovatele přenosové soustavy je dle energetického zákona 22
(2000) zajistit přenos elektřiny z místa výroby do místa spotřeby a řídit toky elektrické energie na úrovni PS, přičemž musí respektovat přeshraniční přenos a spolupracovat s provozovatel distribučních sítí. Dále je povinen spravovat a inovovat přenosovou síť k zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky elektrické energie. Na mapce č. 1 vidíme rozložení přenosové soustavy na území České republiky. Mapa. č. 1: Schéma rozvodné sítě v ČR
„Pramen: ČEPS, 2011“
4.2. Distribuční soustava Velmi vysoké napětí (tedy 400 kV a 220 kV) se transformačních stanicích nejprve transformuje na napětí vysoké (110 kV). Část elektřiny vysokého napětí odebírají podniky těžkého průmyslu a elektrifikované železniční tratě. Zbylá část, již transformovaná na napětí 22 kV, se dále distribuuje směrem k dalším spotřebitelům, jako jsou města, obce či podniky lehkého průmyslu. Domácnosti a malé podniky odebírají elektřinu nízkého napětí (220 V, 400 V). K transformaci 23
na nízké napětí obvykle dochází v obcích, městských částech či samotných podnicích lehkého průmyslu (Kusala, 2003). Na obrázku č. 1 je schématicky zobrazena transformace od napětí vysokého k napětí nízkému. Schéma č. 1: Transformace vysokého napětí na nízké
„Pramen:Kusala, 2003“
V České republice drží celkem 280 subjektů licenci na provoz distribuční sítě. (Energetický komitet ČR, 2007) Pouze 3 z nich však mají nějaký význam. Jedná se o společnost ČEZ DISTRIBUCE, a. s., PREdistribuce, a. s. a E.ON Distribuce, a.s.. Společnosti mají regionálně rozdělenou síť distribuční soustavu dle území (Mapa č. 2). Základními povinnostmi provozovatelů distribuční soustavy je zajistit bezpečnou a spolehlivou distribuci dodávky elektrické energie a umožnit každému, kdo o to požádá a splňuje dané technické požadavky, aby se připojil do distribuční soustavy (ČEZ Distrubuce, 2011). Ostatní distributoři jsou provozovateli lokálních distrubučních sítí (např. velké průmyslové podniky).
24
Mapa č. 2: Mapa rozmístění územně příslušných provozovatelů DS
„Pramen: Central Energy, 2012“
4.3. Přeshraniční přenos elektrické energie Propojení sousedících přenosových soustav je využíváno v rámci mezinárodního obchodu a přeshraničního přenosu. ČEPS je součástí několika uskupení. Nejvýznamnější je asociace Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (European Network of Transmission System Operators for Electricity: ENTSO-E). Tato organizace reprezentuje 41 provozovatelů přenosové soustavy ze 34 evropských zemí. Podílí se na spolupráci a koordinaci sousedících přenosových sítí, zajištění technických parametrů a na přidělování kapacit. (ENTSOE-E, 2011).Česká republika patří jako jedna z mála k exportním zemím. Velikost a struktura vyváženého a dováženého množství elektrické energie je již popsána v předchozí kapitole. V poslední době se stává problematické využití přenosové soustavy v rámci přeshraničního přenosu. V jeho rámci není Česká republika ani prodávajícím ani kupujícím elektrické energie, elektrická energie pouze přes zemi prochází. Toto využití přenosové soustavy (stejně jako mezinárodní obchod s elektřinou) je upraveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009. Zde je v článku 14 explicitně řečeno, že mezinárodní obchody nesmí být zatěžovány žádnými poplatky a to z důvodu podpory mezinárodních obchodů (Evropská unie, 2009). Pokud se tedy nejedná o tzv. úzká místa (na přeshraničních přenosových propojeních dochází k převisu poptávky nad reálnými možnostmi přenosu), kdy je nutné, aby právo na využití volných kapacit bylo přidělováno na základě aukcí (ČEPS, 2011h), pak přenos přes třetí zemi není zpoplatněn. Avšak jak uvedl Jiří Strnad (ředitel sekce
25
Zahraniční spolupráce a podpora obchodu, ČEPS) v rozhovoru s EurActiv.cz (2008), nic není zadarmo a náklady, jež vznikají v důsledku těchto obchodů provozovateli přenosové soustavy, jsou následně uhrazeny spotřebiteli v dané zemi, přes kterou elektřina prochází, v rámci tzv. systémových poplatků. Strnad zmínil již v roce 2008, že se ČEPS snaží o získání podpory u členských zemí Evropské Unie pro zavedení jednotného tarifu za mezinárodní přenos elektřiny. Přenosová síť České republiky patří mezi jedny z nejvyspěleších, co se týče Příkladem země, která využívá bezplatného přenosu skrze Českou republiku je Německo. Využívá jí při přenosu elektrické energie do Rakouska (v rámci propojených trhů). V současné době, kdy větrné elektrárny na severu často navyšují výrobu, dochází k přetěžování přenosové soustavy na území České republiky (ČTK, 2012b). Z tohoto důvodu musí ČEPS nejenom více investovat do rozvoje přenosové soustavy, ale navíc se ocitá v nebezpečí přetížení sítě a následného možného blackoutu. V hodinách, kdy přes Českou republiku přetékalo mnohem větší množství elektrické energie než je obvyklé, ČEPS musel zajistit omezení výroby i v tuzemských elektrárnách, aby k přetížení nedošlo (Lukáč, 2012). Nejenom Česká republika řeší problém přetoků elektrické energie přes přenosovou síť. Za účelem omezení, či alespoň zpoplatnění přenosu založilo 11 provozovatelů přenosových soustav iniciativu Transmission System Operator Security Cooperation (TSC) (ELEKTRO, 2010).
4.4. Odchylky Odchylky mezi smluvně zajštěnými a skutečně realizovanými dodávkami a odběry vyhodnocuje operátor trhu (OTE). V základním dělení rozlišuje mezi 2 typy – kladné a záporné odchylky. Kladné nastanou v případě, kdy je do ES dodáno větší množství elektřiny, nebo v opačném případě, kdy je z ES odebráno menší množství elektřiny. K záporných dochází v situacích, kdy je do ES dodáno menší množství elektřiny (odebráno větší než nasmlouvané množství elektřiny). Součet individuálních odchylek zobrazuje tzv. systémová odchylka, ta může být rovněž kladná a záporná. V následujícím grafu je vyhodnocena odchylka za měsíc duben 2012.
26
Graf č. 5: Hodinnový průběh velikosti systémové odchylky – duben 2012
„Pramen: OTE, 2012“
Jak již bylo v práci řečeno, výrobci plánují výrobu předem a tak jsou sankciováni pokud do ES dodají jiné než smluvené množství. Pokuty každoročně stanovuje Energetický regulační úřad. Pokuty jsou dvojího druhu v závislosti na momentální systémové odchylce. V následující tabulce jsou zobrazeny průměrné platby za odchylku v Kč/MWh od roku 2006 do 2010 při kladné a při záporné systémové odchylce. Subjekt zúčtování (SZ) je subjekt, který je zodpovědný za odchylku. Tabulka č. 7. Průměrná platba SZ za odchylku
rok 2006 2007 2008 2009 2010
Systémová odchylka kladná (CZK/MWh) Odchylka SZ + Odchylka SZ -93,30 17,96 -342,38 -80,76 -602,66 -435,10 -522,26 -386,42 -409,09 -269,08
Systémová odchylka záporná (CZK/MWh) Odchylka SZ + Odchylka SZ 1 991,26 2 237,39 2 555,33 2 925,82 2 800,65 3 213,24 2 997,59 3 382,30 2 577,87 3 141,33 „Pramen: OTE, 2011“
Platby přijaté od subjektů zúčtování za odchylky jsou použity na zajištění regulační energie.
27
4.5. Zajištění regulační energie Regulační energie slouží k vyrovnání nerovnovážného stavu mezi smluvně zajištěnými a skutečně realizovanými odběry a dodávkami elektřiny v ES. Povinnost zajistit regulační energii má provozovatel přenosové soustavy. Obstarává ji třemi různými způsoby: •
aktivací podpůrných služeb
•
na vyrovnávacím trhu
•
nákup ze zahraničí (ČEPS, 2011a)
Rozlišujeme mezi regulační energií kladnou (RE+) a zápornou (RE-). RE+ zajišťuje vyrovnání systémové odchylky záporné, tzn. do sítě je dodáno chybějící množství elektřiny. RE- je obstarána k vyrovná odchylky kladné, tzn. ze sítě je odebráno nadbytečné množství elektřiny. Celkové množství RE+ a RE- a náklady na jejich obstarání jsou zobrazeny v tabulce č. 7. Jedná se o hodnoty za roky 2011 a 2010. Tabulka č. 8: Množství RE+ a RE- a náklady na jejich obstarání (v Kč), 2011, 2010 2011 RE+
RE-
2010
množství (MWh)
327,061.700
810,336,434.50
Náklady (v Kč)
416,453.000
1,039,019,092.00
množství (MWh)
-371,462.600
-361,512.200
Náklady (v Kč)
5,538,303.60
-73,069,193.40 „Pramen: zpracováno dle OTE, 2012, 2011“
4.5.1. Podpůrné služby Aktivace podpůrných služeb (PpS) je jedním z možných způsobů jak zajistit výkonovou rovnováhu. Jelikož provozovatel PS ze zákona nemůže být provozovatelem zařízení na výrobu elektřiny, je nutné aby si podpůrné služby u ostatních subjektů pronajal. Podpůrnými službami se rozumí zejména “výkonové rezervy na certifikovaných výrobních zařízení a závazky subjektů se schopností regulovat svoji spotřebu na povel dispečinku ČEPS“ (Kabele, 2011, s. 22). Prostřednictvím podpůrných služeb zajišťuje provozovatel přenosové soustavy služby systémové, v rámci kterých zajišťuje kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny, tedy nepřerušenost dodávky v odběrných místech (Chemišinec, 2010, s. 84-86). Podpůrné služby lze dělit na dvě kategorie dle 28
způsobu zajištění (závisí na technických předpokladech, jež musí zařízení na výrobu elektrické energie splňovat, aby mohlo být poskytovatelem podpůrných služeb) (ČEPS, 2012) •
zajištěné na základě výběrového řízení (primární regulace bloku, sekundární regulace bloku, terciární regulace výkonu bloku, rychle startující 10minutová záloha, rychle startující 15minutová záloha, dispečerská záloha, snížení výkonu)
•
zajištěné skrze přímé smlouvy s poskytelem (Vltava, změna zatížení ZZ30, sekundární regulace U/Q, schopnost ostrovního provozu, start ze tmy)
Jednotlivé kategorie podpůrných služeb a podmínky, jež musí splňovat elektrárny, které dané PpS poskytují jsou popsány na webových stránkách společnosti ČEPS a v Pravidlech provozování přenosové soustavy. V bakalářské práci technické parametry jednotlivých PpS nejsou podrobně vysvětleny a pozornost pozornost je zaměřena na důvod, proč jsou subjekty poskytovateli podpůrných služeb a jaké subjekty PpS poskytují. Nejvýznamnějšími podpůrnými službami jsou primární regulace, sekundární regulace a terciární regulace (kladná a záporná). V případě zajišťování primární regulace přijímá poskytující subjekt příjem pouze za rezervaci (výhoda stálého příjmu), dodávka silové energie je poté již zdarma. Tato kategorie je vhodná pro rychlé a velké bloky (Kabele, 2011, s. 60). Těmi rozumíme zvláště zařízení využívající při výrobě parní turbíny, u nichž lze dobře regulovat výkon. Hmotnostní průtok páry je možný přesně a rychle ovládat regulačními ventily. U zajištění sekundární a terciární regulace má poskytovatel taktéž příjem za rezervaci. Dodávka samotné silové elektřiny je navíc zpoplatněna (Kabele, 2011, s. 61). V následující tabulce je zobrazen procentní podíl poskytovatelů jednotlivých kategorií podpůrných služeb v roce 2011. Společnost ČEZ je dle zobrazených dat největším poskytovatelem primární, sekundární i záporné terciární regulace. Podpůrnou službu terciární regulace poskytuje více subjektů s menším podílem.
29
Tabulka č. 9: Podíl poskytovatelů podpůrných služeb dle jednotlivých kat. (v %) Primární regulace
Sekundární regulace
Terciární regulace +
Terciární regulace -
ČEZ
79,5
60,4
5,7
60,1
Dalkia
7,0
9,0
22,7
0,2
Plzeňská energetika
0,3
0
20,7
0
Plzeňská teplárenská
8,8
3,8
25,9
0
Sokolovská uhelná
0,1
6,6
12,8
13,7
Alpiq
4,3
10,0
0
17,7
Elektrárny Opatovice
0
5,5
0
0
Energotrans
0
3,0
3,8
2,4
Teplárna Trnice
0
1,0
0
0
Teplárny Brno
0
0,7
0,3
0
Teplárna Otrokovice
0
0
8,1
3,9
United Energy
0
0
0
2,0
CELKEM
100
100
100
100 „Pramen: Kabele, 2011“
4.5.2. Vyrovnávací trh Vyrovnávací trh s regulační energií byl spuštěn na začátku roku 2009. Je organizován společností OTE, ve spolupráci s ČEPS. Stejně jako na trhu s podpůrnými službami i zde je jediným nakupujícícm provozovatel přenosové soustavy. Samotné obchodování probíhá prostřednictvím informačního systému OTE. Regulační energie nakoupená v rámci vyvovnávacího trhu nemá velký podíl na celkovém množství zajštěné regulační energie. Podle posledních dostupných údajů byl podíl v roce 2009 pouhých 4,91 % a v roce 2010 to bylo 6,79 % (Kabele, 2011, s. 81). Výhodou zajištění regulační energie na vyrovnávacím trhu je, že není nutné aktivovat PpS, jež jsou poskytovány certifikovanými bloky, čímž se šetří pro další regulaci. Nákup regulační energie na vyrovnávacím trhu je ekonomicky výhodný. Na rozdíl od aktivace PpS se platí pouze za silovou elektřinu, neplatí se za rezervaci regulačního výkonu. Ppotřeba dodávky regulační energie nelze odhadnout s dostatečným předstihem (maximálně hodinu dopředu) (ČEPS, 2011e), což může být důvodem, proč se nakoupená regulační energie na vyrovnávacím trhu nemá na celkovém zajištění spolehlivé a kvalitní dodávky velký vliv.
30
V případě, kdy je systémová odchylka kladná (v ES je přebytek elektřiny), ČEPS poptává zápornou regulační energie (RE-). Prodejce, který RE- nabízí, se po uzavření kontraktu zavazuje k odběru elektřiny ze sítě. V opačné situaci, kdy je systémové odchylka záporná (v ES je nedostatek elektřiny), ČEPS poptává kladnou regulační energii (RE+) a pokud dojde ke spárování nabídky s poptávkou, tak se prodejce zavazuje do ES elektřinu dodat. Množství a cena za RE+ a RE- nakoupené na vyrovnávacím trhu jsou zobrazeny v následující tabulky. Tabulka č. 10: Cena a množství RE+ a RE- zakoupené na vyrovnávacím trhu (2011, 2010)
RE+
RE-
2011
2010
množství (MWh)
18,122.6
2,609.60
průměrná cena (Kč/MWh)
2,533.56
6,869.0
množství (MWh)
60,016.5
45,998.9
průměrná cena (Kč/MWh)
-51.59
-356.43 „Pramen: OTE, 2012, 2011“
4.5.3. Regulační energie získaná ze zahraničí Přenosová soustava České republiky je obklopena 5 sousedními soustavami, německý TenneT a 50Hzt, rakouský APG, polský PSEO a slovenský SEPS (ČEPS, 2011f). ČEPS má možnost nakoupit regulační energii od zahraničního dodavatele elektřiny, který nabídne komoditu za nejvýhodnější cenu. V případě takto obstarané elektřiny je nutno zajistit volné kapacity přenosové sítě (v místě dodávky i v místě odběru) nabídky. V případě, že poskytovatel energie ze zahraničí nesousedí přímo s odběratelem, zajišťuje se kapacita ES země, přes kterou dodávka elektřiny prochází. Z tohoto důvodu je nutné zohlednit nejenom cenu za silovou elektřinu, ale i poplatky za přenos. V případě, kdy provozovatel přenosové soustavy není schopen vyrovnat systémovou odchylku všemi jmenovanými způsoby (aktivace PpS, regulační energie získaná na vyrovnávacím trhu nebo ze zahraničí), je regulační energie dodána v rámci tzv. havarijní výpomoci (dodávka elektřiny ze zahraničí na základě pokynů sousedících provozovatelů sousedících přenosových soustav). Případný kolaps ES v jednom státu by při současném propojení přenosových soustav z různých států mohl znamenat rozpad ES i v zahraničí. Havarijní výpomoc se dá považovat za poslední možný způsob vyrovnání systémové odchylky. 31
5. ČINNOST REGULÁTORA TRHU A PODPORA OBNOVTELNÝCH ZDROJŮ NA VÝROBU ELEKTŘINY Stát zasahuje v elektroenergetice téměř do všech oblastí, do oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby. V předchozích kapitolách již byly některé z činností, jež Energetický regulační úřad (ERÚ) vykonává, uvedeny v souvislosti s jednotlivými subjekty a jejich činnostmi (vydávání licencí, stanovení cen regulační energie). V této kapitole je instituce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) blíže představena, jsou zde popsány jednotlivé činnosti. Větší pozornost je věnována podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
5.1. Energetický regulační úřad Ke státní regulaci je zmocněn Energetický regulační úřad (ERÚ). ERÚ byl zřízen 1. ledna 2001 na základě energetického zákona (2000). Úřad se snaží transparentně nahradit soutěžní prostředí tam, kde tržní mechanismy špatně fungují či vůbec nefungují. podporuje hospodářskou soutěž a na první místo klade zájmy spotřebitele (ERÚ, 2009). Na důležitost ERÚ přidává i fakt, že tento úřad má ve státním rozpočtu svoji vlastní kapitolu. Mezi základní činnosti ERÚ řadíme: •
technická regulace
•
udělování licencí
•
regulace cen v oblast přenosu a distribuce
•
podpora hospodářské soutěže (ERÚ, 2012)
ERÚ ukládá formou vyhlášky povinnost dodávat elektřinu v požadované kvalitě. Kvalitativní parametry dodávky elektřiny jsou určeny v Pravidlech provozování přenosové sítě a v Pravidlech provozování distribuční sítě, jež úřad v součinnosti s provozovateli těchto sítí schvaluje. Pro spotřebitele je důležité a žádoucí, že ERÚ vymezuje určité pojmy týkající se spolehlivosti a standardů dodávky a určuje lhůty pro odstranění příčin snížené kvality napětí či pro vyřízení reklamace. Zároveň stanovuje pokuty za nedodržení daných lhůt a také určuje výši finančního vypořádání, které je provozovatel distribuční ES či obchodník s elektřiny povinen vyplatit spotřebiteli v případě, že si a to spotřebitel zažádá (ERÚ, 2011).
32
Energetický regulační úřad je dále zodpovědný za udělování licencí v elektroenergetickém odvětví. Licence jsou vydávány na základě energetického zákona (2000), ve kterém jsou stanoveny podmínky pro jejich získání. Energetický zákon říká, že na dobu 25 let se vydávají následující licence: licence na výrobu elektřiny, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a licence na činnosti operátora trhu. Licence na obchod s elektřinou se uděluje pouze na dobu 5 let. Získání licencí je většinou podmíněno všeobecnými předpoklady (věk min. 18 let, plná způsobilost k právním úkonům), navíc je však nutné splňovat předpoklad odborné způsobilosti (minimální dosažené vzdělání a praxe). Další oblastí regulace jsou činnosti spojené s provozováním přenosové a distribuční sítě. Na území České republiky existuje pouze jediná elektrizační soustava, jež zajišťuje přenos a distribuci elektrické energie. Vybudování paralelní infrastruktury by nebylo ekonomicky efektivní a tak činnosti spojené s přenosem a distribucí můžeme řadit mezi přirozené monopoly. V případě existence přirozeného monopolu může být cena poskytovaných služeb vyšší než v konkurenčním prostředí. Z toho důvodu se regulace činností související s přenosem a distribucí řadí mezi základní úkoly ERÚ. Mezi hlavní činnosti provozovatele přenosové soustavy patří i zabezpečení spolehlivosti dodávky elektrické energie, proto i zajištění těchto služeb (služby systémové) patří do oblastí regulovaných. Ve spojitosti se systémovými službami je regulovaná i činnost operátora trhu, který zajišťuje finanční vypořádání a zúčtování odchylek. Energetický regulační úřad používá motivační metodu regulace Revenue Cap (stanovuje maximální výnosy). Tato metoda má zvyšovat provozní efektivitu daných společností (provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribuční soustavy, operátor trhu) a zvýšit míru jejich investicí. ERÚ z parametrů, které se každoročně evidují, vypočítává maximální povolené výnosy. Mezi základní parametry patří: náklady, odpisy a zisk. Parametry jsou stanoveny jednotlivě pro každou činnost, tedy pro činnost distribuce, přenosu, systémové služby a činnosti operátora trhu (ERÚ, 2011). Proces tvorby regulovaných cen má dle Macheka a Hnilici (2011) 5 základních fází: 1, výpočet povolených výnosů 2, klasifikace nákladů podle podnikových činností
33
3, rozdělení nákladů na fixní, variabilní náklady a na náklady spojené s přímou obsluhou zákazníka (u distribuce elektřiny je využívána dvousložková cena, kterou tvoří fixní složka (stálá platba za rezervovaný výkon dle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, přičemž platí, že čím vyšší je hodnota jističe, tím vyšší je tato úhrada) a variabilní složka (platba za odebranou silovou elektřinu) 4, rozdělení nákladů mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů 5, nastavení konkrétních cenových tarifů ERÚ aktivně podporuje hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou. Vzhledem k tomu, že konkurenční prostředí existuje pouze na trhu se silovou elektřinou, snaží se zapůsobit právě zde. Informuje konečné spotřebitele o možnosti volby dodavatele elektřiny (aplikace Cenový kalkulátor plateb za dodávku elektřiny podnikatelům i domácnostem). ERÚ na svých webových stránkách uveřejňuje seznam obchodníků s elektřinou a poskytuje rady spotřebitelům, dle jakých parametrů zvolit dodavatele a jak ho následně lze změnit. To vše má přispět k tomu, aby konečný spotřebitel byl s trhem lépe obeznámen a mohl si tak vybrat dodavatele, jež mu poskytne elektrickou
energii
za
nejvýhodnější
cenu
na
trhu.
Tímto
způsobem
se
zvyšuje
konkurenceschopnost a ceny za silovou elektřinu se uměle nenavyšují.
5.2. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie V rámci zájmu ochrany životního prostředí a klimatu stát v souladu s evropským právem podporuje v energetice využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi tyto zdroje řadíme energii vody, větru, slunečního záření, biomasy, skládkového plynu a geotermální energii. Podíl na výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny je uveden v kapitole č. 2 (Tabulka č. 2: Struktura výroby el. v ČR). Podpora má charakter finanční dotace v podobě stanovených výkupních cen či v podobě tzv. zelených bonusů. V obou případech se jedná o umělé navýšení cen silové elektřiny. Výrobce si může zvolit, jakou formu dotace využije. Výkupní ceny se uplatňují v případě, že výrobce prodává svou elektřinu přímo provozovateli přenosové či distribuční sítě. Ten má ze zákona povinnost elektřinu z obnovitelných zdrojů vykupovat a navíc také přebírá odpovědnost za odchylku. Náklady na odchylku jsou jedním z parametrů, který se zohledňuje při výpočtu
34
regulovaných cen za distribuci a přenos. Pokud výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nabídne elektřinu na trhu získává právo na zelený bonus (finanční částka, která navyšuje tržní cenu elektřiny), jež mu je vyplacena provozovatelem přenosové či distribuční sítě. Výše výkupních cen i zelených bonusů je každoročně stanovována ERÚ. Dotace jsou vypočítány jednotlivě pro každý druh zařízení na výrobu elektrické energie dle využitého obnovitelného zdroje a dle nákladů na provoz (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, 2005). Při procesu stanovení výše minimální výkupní ceny ERÚ bere v potaz: o
investiční a provozní náklady
o
technické a provozní parametry
o
požadavek zajistit návratnost vložených prostředků do stanovené doby, která musí respektovat skutečnou technickou životnost zařízení
o
požadavek investorů na přiměřený výnos z vloženého kapitálu (Krejcar, 2006)
Výše zeleného bonusu musí být vyšší než minimální výkupní cena elektřiny z OZE po odečtení tržní ceny silové elektřiny (Krejcar, 2006).
35
6. SLOŽKY CENY ELEKTŘINY Výsledná cena elektřiny je tvořena z několika částí. První neregulovanou složku tvoří cena za silovou elektrickou energii. Mezi další složky výsledné ceny (již regulované) se řadí poplatky za systémové služby, za přenos a distribuci, za činnosti operátora trhu s elektřinou, poplatek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě tvoří výslednou cenu elektrické spotřební daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty. V této kapitole jsou nejprve zobrazeny průměrné ceny silové elektřiny na velkoobchodním trhu (na burze a na krátkodobém trhu, ceny stanovené v rámci dvoustranných smluv nejsou dostupné). Poté je na konkrétním příkladu typické domácnosti určen procentní podíl jednotlivých složek. Cena silové elektřiny na burze se liší v závislosti na typ produktu. V následujícím grafu, zveřejněném ve výroční zprávě (2012) OTE je pro uvedení příkladu zobrazen vývoj ceny roční dodávky typu base load. Z grafu vyplývá, že cena za silovou elektřinu s místem dodání v Maďarku byla o něco vyšší než na Slovensku a v Česku, kde křivky téměř splývají. Průměrná cena za 1 MWh byla v rámci kontraktu s místem dodání v Maďarsku 56,93 EUR, s místem dodání na Slovensku 54,01 EUR a v Česku 53,98 EUR (převedené dle kurzu ČNB ze dne 20. 5. 2012 na 1372.71 Kč) (PXE, 2012). Graf č. 6: Vývoj ceny roční dodávky typu BASE LOAD (EUR/MWh) v roce 2011
„Pramen: PXE, 2012“
V rámci organizovaného krátkodobého trhu byla průměrná cena v roce 2011 pro denní trh rovna 50.56 EUR/MWh (při kurzu stanoveným ČNB ze dne 20.5.2011 se částka rovná 1285.74), 36
pro blokový trh 1,207.76 Kč a pro vnitrodenní trh 1,062.32 Kč (OTE, 2012) V případě, kdyby obchodník nakupoval silovou elektřinu na trhu organizovaným PXE i OTE byla by průměrná elektřiny s místem dodávky v ČR a typem dodávky base load rovna 1232,13 Kč/MWh. Oproti roku 2010 se průměrná cena elektřiny zvýšila o necelých 9 % (v roce 2010 průměrná cena činila 1 126,71 Kč/MWh) (PXE, 2011; OTE, 2011). ERÚ každoročně zveřejňuje výši poplatku za systémové služby, za činnosti OTE, na pokrytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů OZE, kombinované výroby elektřiny a teplo (KVT) a druhotných zdrojů (DZ). Uvedené poplatky společně se spotřební daní z elektřiny jsou jednotné pro všechny konečné spotřebitele. Tabulka č. 8: Složky výsledné ceny elektrické energie v letech 2010 – 2012
Systémové služby
Činnosti OTE
Podpora OZE, KVET, DZ Spotřební daň z elektřiny
2012 (Kč/MWh)
2011 (Kč/MWh)
2010 (Kč/MWh)
144
155,4
155,4
vč. DPH
172,8
184,48
184,48
bez DPH
6,75
4,75
4,75
vč. DPH
8,1
5,7
5,7
bez DPH
419,22
578
166,34
vč. DPH
503,064
693,6
199,068
bez DPH
28,3
28,3
28,3
vč. DPH
33,96
33,96
33,96
bez DPH
„Pramen: zpracováno dle ERÚ, 2009 – 2011“
Provozovatel distribuční sítě si účtuje za distribuci elektrické energie dvousložkovou cenu. Fixní část tvoří stálý měsíční plat za příkon, variabilní část se odvíjí od množství přenesené elektřiny. Ceny, jež si provozovatelé distribuční sítě účtují od odběratelů, jsou každoročně stanoveny ERÚ, jsou odlišné pro zákazníky, jež jsou připojení k distribuční síti jež provozuje E.ON Distribuce, ČEZ Distribuce a PRE Distribuce.
37
V tabulce č. 9 jsou zobrazeny podíly jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2010, jež vyhodnotil Energetický regulační úřad. V porovnání s tabulkou č. 8 se dá předpokládat, že složka Podpora OZE, KVET a DZ tvoří v současnosti větší část. Tabulka č. 11: Podíly jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti 2010 (%) DPH Spotřební daň z elektřiny Přenos elektřiny
16,67 0,72 29.00
Distribuce elektřiny
2,86
Podpora OZE, KVET, DZ
4,22
Systémové služby
3,94
Činnosti OTE
0,12
Silová elektřina (včetně obchodní marže) CELKEM
38
42,46 100
7. ZÁVĚR Základním subsystémem trhu s elektřinou je trh se silovou elektřinou. Z nutnosti zachovat podmínku vyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou jsou na trhu s předstihem obchodovány závazky dodat (odebrat) z (do) elektrizační soustavy v daném čase určité (předem nasmlouvané) množství elektrické energie. Klasickým modelem obchodování je zprostředkovaný obchod od výrobce směrem ke konečnému spotřebiteli za využití služeb obchodníka s elektřinou. Obchodník s elektřinou má několik možností, jakým způsobem a kde silovou elektřinu nakoupit. Jednak může uzavřít dvoustrannou smlouvu o dodávce přímo s výrobcem, nebo může elektřinu poptávat na organizovaném dlouhodobém či krátkodobém trhu. I přes úspěšnou liberalizaci trhu, která umožnila obchodování na organizovaných trzích, má stále většina uzavřených kontraktů podobu bilaterálních smluv. Možností, kde prodat silovou elektřinu, má obchodník daleko více. V prvé řadě obchody zprostředkovává, takže závazek odebrat určité množství elektrické energie prodává konečnému spotřebiteli (po přičtení marže). V případě, kdy nakoupil více silové elektřiny než je schopný prodat konečným spotřebitelům, může nabídnout dodat silovou elektřinu na dlouhodobém (krátkodobém) organizovaném trhu a na trhu vyrovnávacím. Veškeré uzavřené kontrakty o dodávce (odběru) jsou registrovány do systému operátora trhu, kterému jsou následně předávány informace o fyzickém toku elektřiny v reálném čase, a po porovnání registrovaných a uskutečněných dodávek a odběrů elektřiny z (do) ES vyhodnocuje odchylky a zajišťuje jejich finanční vypořádání. Nasmlouvané množství elektrické energie, které má být do (z) ES dodáno (odebráno) se téměř nikdy přesně nerovná reálnému dodanému (odebranému) množství. Příčnou vzniku odchylky je nepřesná predikce spotřeby a nepřesné plánování výroby (kterému se ERÚ snaží předcházet a stanovuje pokuty za nedodržení rovnosti mezi nasmlouvaným a reálným množstvím dodávky). Řešení stavu nerovnosti bilance mezi výrobou a spotřebou má na starost provozovatel přenosové soustavy. Zajišťuje regulační energii, která slouží k vyrovnání odchylek. Činnost je z podstaty nutné plánovat centrálně a proto jediným nakupujícím na trhu s regulační energií je provozovatel přenosové soustavy. Obstarat regulační energii lze třemi způsoby. Nejběžnější, ale nejméně ekonomicky výhodné, je zajištění RE aktivací podpůrných služeb. V tomto případě se platí 39
nejenom za činnou elektřinu, ale také za rezervovanou kapacitu. Ekonomicky nejefektivnějším je obstarání RE na vyrovnávacím trhu, který organizuje ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy operátor trhu. Odchylku lze odhadnout maximálně 60 minut před tím, než k ní dojde a tak regulační energie nakoupená na vyrovnávacím trhu tvořila v roce 2010 na celkovém podílu množství RE necelých 7 %. Třetí možností obstarání RE je na zahraničním trhu na základě nejvýhodnější nabídky nebo v rámci havarijní výpomoci. Činnost operátora trhu (vyhodnocení a zúčtování odchylek), systémová činnost zajištěná provozovatelem přenosové soustavy (zajištění regulační energie za účelem zachování kvalitní a bezpečné dodávky elektrické energie), přenos a distribuce jsou služby zpoplatněné, které se spolu s cenou za silovou elektřinou, spotřební daní, daní z přidané hodnoty a náklady na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů odráží ve výsledné ceně. V uvedeném příkladu konečné ceny elektřiny pro konečného spotřebitele typu domácnost tvořila v roce 2010 cena za silovou elektřinu největší podíl. V závěru bych však chtěla podotknout, že cena elektrické energie v posledních dvou letech významně vzrostla v důsledky navýšení celkové částky na podporu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.
40
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ČEPS, a. s..Data do kapsy 2011.[online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2012a. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Media/Ke-stazeni/Documents/Publikace/Data_do_kapsy_cj_2011.pdf [2] ČEPS, a.s. Kodex přenosové soustavy. Praha: ČEPS, a. s., 2012b. s. 52. [3] ČEPS, a. s.. Regulační energie. [online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2011a. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/Regulacni-energie/Stranky/default.aspx [4] ČEPS, a. s.. Přeshraniční přenos. [online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2011b. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Prenosove-sluzby/Stranky/Preshranicni-prenos.aspx [5] ČEPS, a. s., Výroční zpráva 2010. Praha: ČEPS, a. s., © 2011c. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/O-spolecnosti/Hospodarske-vysledky/Documents/Vyrocnizpravy/CEPS_vyrocni_zprava_2010.pdf [6] ČEPS, a.s.. Jednotlivé kategorie PpS. [online]. Praha: ČEPS, a.s., © 2011d. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/KategoriePpS/Stranky/default.aspx [7] ČEPS, a. s. Vyrovnávací trh s regulační energií [online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2011e. [cit. 2012-0430]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/Regulacnienergie/Stranky/Vyrovnavaci_trh_s_regulacni_energii.aspx [8] ČEPS, a.s., Přeshraniční toky. [online]. Praha: ČEPS, a.s., © 2011f [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Preshranicni-toky.aspx [9] ČEPS, a. s., Havarijní dodávky regulační energie.[online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2011g. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/Regulacnienergie/Stranky/Havarijni_dodavky_regulacni_energie.aspx [10] ČEPS, a. s.. Přeshraniční přenos. [online]. Praha: ČEPS, a.s., © 2011h. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Prenosove-sluzby/Stranky/Preshranicni-prenos.aspx [11] CHAPMAN, David: Kvalita elektrické energie – průvodce. Brusel: European Copper Institute. 2001 [12] ČESKO. Zákon č. 458 ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 131, s. 7142-7196. [13] ČEZ, a.s.. Výroční zpráva 2010. Praha: B.I.G, 2011. [14] ČEZ DISTRIBUCE, a.s..Pravidla provozování distribučních soustav. Děčín: ČEZ Distribuce, a. s., 2011. Dostupné z: http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/energetickalegislativa/ppds/2011/ppds-2011_ppds.pdf [15] ČTK. Česko loni vyvezlo rekordní množství elektřiny. In: EMPRESA MEDIA, a.s.. Týden.cz. [online]. Praha: Sabre, s.r.o., 29.01.2012a, [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/cesko-loni-vyvezlo-rekordni-mnozstvi-elektriny_223899.html
41
[16] ČTK. ČEPS chce konec Česka jako bezplatné tranzitní země elektřiny. In: EMPRESA MEDIA, a.s..Týden. cz [online]. Praha: Sabre, s.r.o., 26.03.2012b. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceps-chce-konec-ceska-jako-bezplatne-tranzitni-zemeelektriny_229355.html [17] Elektrárny Opatovice, a.s.. Výroční zpráva 2010. Pardubice, Elektrárny Opatovice, a.s., 2011. [18] ELEKTRIKA.CZ. Jak kvalitní energii má dodávat energetika? [online]. Praha: ELEKTRIKA.CZ, 6.06.2003. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-01-15.7797673330 [19] ELEKTRO: Německé větry – hrozba pro české přenosové soustavy.[online] vyd. č. 1. Praha: FCC Public s. r. o., 2010. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/40277.pdf [20] ENTSO-E. Exchange data: Detailed Electricity Exchange. [online].Brusel: Vattenfall Europe Information Services GmbH, 2009-2012. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: https://www.entsoe.eu/resources/data-portal/exchange/ [21] ENTSO-E AISBL. Factsheet 2011. [online]. Brusel: ENTSO-E AISBL, 2011. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: https://www.entsoe.eu/fileadmin/user_upload/_library/publications/entsoe/Factsheet/110202_Factsheet_2 011.pdf [22] E.ON Česká republika. Parametry elektřiny – vlastnosti výrobku [online]. České Budějovice: © E.ON Česká republika, 2012. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.eon.cz/cs/info/parameters.shtml [23] EurActiv.cz. Jiří Strnad: ownership unbundling – Česká republika je vzorem pro celou EU. In: EUMedia, s.r.o. EurActiv.cz [online]. Praha: EU-Media, s.r.o., 2004-2012. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/jiri-strnad-ownership-unbundling--ceska-republika-jevzorem-pro-celou-eu [24] ERÚ. Energy Regulatory Office: Ten years of the liberalization and regulation of the energy sector in the Czech Republic.[online] Jihlava: ERÚ, 2012. [cit. 2012-05-01]. Dostupný z: http://eru.cz/user_data/files/publikace/ERU_10let_EN.pdf [25] ERÚ. Bilance elektřiny ES ČR za leden až prosinec 2011 [GWh]. In: Měsíční zpráva o provozu prosinec 2011. Praha: Cygni software, spol. s r.o., 2012. Dostupné z: http://eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/mesicni_zpravy/2011/prosinec/page10.htm [26] ERÚ. Energetický regulační věstník. Praha: ERÚ, částka 6 ze dne 23. listopadu 2011. [27] RÚ. Roční zpráva o provozu ES ČR 2010. Praha: CYGNI SOFTWARE, a.s., 2011. [28] ERÚ.Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace… [online].Jihlava: ERÚ, 2011. Dostupné z: http://eru.cz/user_data/files/prezentace_III_RO/Zaverecna_zprava_o_metodice_%20III_RO.pdf [29] ERÚ. Často kladené dotazy - Cena dodávky elektřiny a související podmínky. [online]. Jihlava: IT Systems, a.s., © 2009. [cit. 29-04-2012]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=172#1
42
[30] CHEMIŠINEC, I. a kol. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-254-66957. [31] KABELE, R.. Trhy s podpůrnými službami. [Online]. Praha: ČEPS, a. s., 2011. [Cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://keke.vse.cz/wp-content/uploads/2011/06/110503_trhy_pps_komplet_final_public.pdf [32] KREJCAR. R. Podpora výroby elektřiny z fotovoltaiky v roce 2006. Praha: Elektřina ze Slunce, 2006. [33] KUSALA, J. Miniencyklopedie Elektřina. In. Cez.cz [online] 2003 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/elektr.htm [34] LUKÁČ, Petr. Český blackout? Přívaly elektřiny z německých větrníků ohrožují tuzemskou síť. In: Hospodářské noviny, IHNED, 27. 2. 2012. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c154853480-cesky-blackout-privaly-elektriny-z-nemeckych-vetrniku-ohrozuji-tuzemskou-sit [35] MACHEK, O.; HNILICA, J.: Metody regulace síťových odvětví [online]. In. Ekonomika a management.. Praha: VŠE, Fakulta podnikohospodářská, © 2007. Dostupné z: http://www.ekonomikaamanagement.cz/cz/clanek-metody-regulace-sitovych-odvetvi.html [36] OTE, a. s.. Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku. Praha: OTE, a. s., 2012. [37] OTE, a. s..Roční zpráva o trhu s elektřinou a plynem, 2010. Praha: OTE, a.s., 2011. [38] PAČES, V. a kol: Zpráva nezávslé odborné komise pro posouzení ….Praha: Úřad vlády ČR, 2008. [39] PXE, a. s.: Výroční zpráva 2011. Praha: PXE, a. s., 2012. [40] PXE, a. s.. Ročenka 2011. Praha: PXE, a. s., 2012. Dostupné z: http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Statistics/Year/fb2011.pdf [41] PXE, a. s.. Výroční zpráva 2010. Praha: PXE, a. s., 2011. [42] PXE, a. s.. Ročenka 2010. Praha: PXE, a. s., 2011. Dostupné z: http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Statistics/Year/fb2010.pdf [43] PXE, a. s.. Produkty [online]. Praha: PXE, a. s., 2007 – 2012a. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.pxe.cz/Produkty/ [44] PXE, a. s..Harmonogram BD [online]. Praha: PXE, a. s., 2007 – 2012b. [cit. 2012-05-07]Dostupné z: http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD [45] PXE, a. s..Clearingové banky [online]. Praha: PXE, a. s., 2007 – 2012c. [cit. 2012-05-07]Dostupné z: http://www.pxe.cz/Banky.aspx [46] PXE, a. s.. Ročenka 2009. Praha: PXE, a. s., 2010. Dostupné z:http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Statistics/Year/fb2009.pdf [47] ŽIŽKA, Jan: Vývoz elektřiny: nejvíc na jih. In E 15. číslo 1062. Praha: Mladá fronta, 8.2.2012.
43
9. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, MAP A SCHÉMAT Tabulka č. 1: Brutto výroba elektřiny za roky 2011 a 2010 Tabulka č. 2: Struktura netto výroby elektřiny v ČR v roce 2011 Tabulka č. 3: Tuzemská spotřeba elektřiny v roce 2011 Tabulka č. 4: Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a firmy za roky 2011 a 2010 Tabulka č. 5: Objem obchodů elektrické energie v MWh a v mil. EUR (2007 – 2011) Tabulka č. 6: Objem futures a spotových kontraktů (v mil. EUR a v MWh) Tabulka č. 7. Průměrná platba SZ za odchylku Tabulka č. 8: Množství RE+ a RE- a náklady na jejich obstarání (v Kč), 2011, 2010 Tabulka č. 9: Podíl poskytovatelů podpůrných služeb dle jednotlivých kat. (v %) Tabulka č. 10: Cena a množství RE+ a RE- zakoupené na vyrovnávacím trhu (2011, 2010) Tabulka č. 11: Podíly jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti Graf č. 1: Poměr konktraktů s fyzickým a finančním vypořádáním (%) za rok 2010 Graf č. 2: Poměr konktraktů s fyzickým a finančním vypořádáním (%) za rok 2011 Graf č. 3: Podíl (%) obchodovaných kontraktů (2010, 2011) Graf č. 4: Množství zobchodované elektřiny prostřednictvím dvoustranných dohod (DVS) a burzovních obchodů (BUR) Graf č. 5: Hodinnový průběh velikosti systémové odchylky – duben 2012 Graf č. 6: Vývoj ceny roční dodávky typu BASE LOAD (EUR/MWh) v roce 2011 Mapa. č. 1: Schéma rozvodné sítě v ČR Mapa č. 2: Mapa rozmístění územně příslušných provozovatelů DS Schéma č. 1: Transformace vysokého napětí na nízké
44
10.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BT
blokový trh
BUR
burzovní obchody
ČKMBK
Českomoravská komoditní burza Kladno
DT
denní trh
DVS
dvoustranné vnitrostátní smlouvy
DZ
druhotné zdroje
ENTSO-E
Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav
ERÚ
Energetický regulační úřad
ES
elektrizační soustava
KVT
kombinovaná výroba elektřiny
NN
nízké napětí
OTC
Over the countrer
OTE
operátor trhu
OZE
obnovitelné zdroje energie
PS
přenosová soustava
PpS
podpůrné služby
PXE
Power Exchange Central Europe
RE+
Kladná regulační energie
RE-
Záporná regulační energie
TSC
Transmission System Operator Security Cooperation
VDT
vnitrodenní trh
VN
vysoké napětí
VVN
velmi vysoké napětí
45
11.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Seznam účastníků obchodování na energetické burze PXE Příloha č. 2: Seznam účastníků registrovaných na krátkodobém trhu s elektřinou Příloha č. 3: Seznam dodavatelů elektřiny pro domácnosti a podnikatele
46
Příloha č. 1: Seznam účastníků obchodování na energetické burze PXE ALPIQ ENERGY SE Amper Market a.s. B.E.K. GROUP s.r.o. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. CARBOUNION BOHEMIA, spol. s.r.o. Citigroup Global Markets Limited Czech Coal, a.s. ČEZ, a.s. Dalkia Commodities CZ, s.r.o. Dalkia Česká republika, a.s. DB Energy Commodities Ltd. E.ON Energy Trading SE EDF Trading Ltd Edison Trading S.p.A. EGL AG ENEL TRADE S.P.A. Ezpada, s.r.o. Gazprom Marketing & Trading Limited GDF Suez Trading GEN-I, trgovanje in prodaja električne energije, d.o.o. Holding Slovenské elektrárne, d.o.o, J.P. Morgan Energy Europe s.r.o. Lumius, spol. s r.o. MAGNA E.A., s.r.o. Mercuria Energy Trading SA Merrill Lynch Commodities(Europe) Limited Morgan Stanley and Co. International plc. Morgan Stanley Capital Group Czech Republic, s.r.o. PB Power Trade, a.s. 47
Pražská energetika, a.s. První energetická, a.s. Repower Trading Česká republika s.r.o. RWE Supply & Trading Slovenské elektrárně, a.s. Statkraft Markets GmbH Stredoslovenská energetika, a.s. TEI Deutschland GmbH TINMAR-IND S.A. V-Elektra, s.r.o. Vattenfall Energy Trading GmbH VEMEX Energie a.s. VERBUND AG „Pramen: PXE, 2012“
48
Příloha č. 2: Seznam účastníků registrovaných na krátkodobém trhu s elektřinou A.En. CZ, s.r.o. AKCENTA ENERGIE a.s. AKOSO ENERGY s.r.o. ALPIQ ENERGY SE Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Amper Market, a.s. ARBUSTRADE, s.r.o. B.E.K. Group CZ s.r.o. BCF - ENERGY s.r.o. BICORN s.r.o. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. CARBOUNION BOHEMIA, spol. s r.o. CENTRAL COUNTERPARTY, a.s. CENTROPOL ENERGY, a.s. CENTROZAP S.A. COMFORT ENERGY s.r.o. Czech Coal a.s. Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost ČEZ, a. s. ČEZ Prodej, s.r.o. Dalkia Commodities CZ, s.r.o. Dalkia Česká republika, a.s. Danske Commodities A/S DB Energy Commodities Limited Dopravní podnik Ostrava a.s. e&t Energie Handelsgesellschaft m.b.H. E.ON Energie, a.s. E.ON Energy Trading SE EDF Trading Limited EFT Česko a.s.
49
EGL AG EGL Česká Republika s.r.o. Ekologické Zdroje Energie s.r.o. ELECTRA Deutschland GmbH, org. složka Electrabel, organizační složka Elektrárny Opatovice, a.s. ELIMON a.s. ENAMO s.r.o. Eneco Energy Trade B.V. Enel Trade S.P.A. Enepa Trade s.r.o. Energie2, a.s. Energotrans, a.s. Energy Financing Team (Switzerland) AG ETC - ENERGY TRADING, s.r.o. Europe Easy Energy a.s. EXEN s.r.o. Ezpada s.r.o. FITEN SPÓLKA AKCYJNA, organizační složka Freepoint Commodities Europe LLP FONERGY s.r.o. Gazprom Marketing & Trading Limited GDF SUEZ Trading HOLDING SLOVENSKE ELEKTRARNE d.o.o. Chemoprojekt, a.s. IBERDROLA ENERGIE ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. JAS Budapest Zrt. JIP - Papírny Větřní, a. s. J.P. Morgan Energy Europe s.r.o. KAVALIERGLASS, a.s. KI Energy Ceska, s.r.o. KoM-SOLUTION GmbH KOPEX SPÓLKA AKCYJNA, organizační složka KORLEA INVEST, a.s., organizační složka
50
LAMA energy a.s. Lumen Energy a.s. Lumius, spol. s r.o. MAGNA E.A. s.r.o. - organizační složka MERCURIA ENERGY TRADING SA Merrill Lynch Commodities (Europe) Limited MIROMI energy, a.s. Morgan Stanley Capital Group Czech Republic, s.r.o. MVM - ADWEST Marketing und Handelsgesellschaft m.b.H. Nano Energies Trade s.r.o. Naten s.r.o. Pražská energetika, a.s. První energetická a.s. Příbramská teplárenská a.s. Repower Trading Česká republika s.r.o. RIGHT POWER TRADING, s.r.o. RWE Key Account CZ, s.r.o. RWE Supply & Trading GmbH Slovenské elektrárne, a.s. - organizační složka Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. SSE CZ, s.r.o. ST Energy s.r.o. Statkraft Markets GmbH TAURON Czech Energy s.r.o. TEI Deutschland GmbH Teplárny Brno, a.s. V-Elektra, s.r.o. Vattenfall Energy Trading GmbH Vattenfall Energy Trading Netherlands N.V. -organizační složka VEMEX Energie a.s. VERBUND Trading Czech Republic s.r.o.
„Pramen: ERÚ, 2012“
51
Příloha č. 3: Seznam dodavatelů elektřiny pro domácnosti a podnikatele Amper Market, a. s. ARMEX ENERGY, a. s. BICORN, s. r. o. BOHEMIA ENERGY, entity, s. r. o. Centropol Energy, a. s. Corasta, s. r. o. České energetické centrum, a. s. ČEZ Prodej, s. r. o. E.ON Energie, a. s. ELIMON, a. s. Europe Easy Energy, a. s. FOSFA, a. s. Global Energy, a. s. Lumen Energy, a. s. Nano Energies Trade s. r. o. Optimum Energy, s. r. o. Pražská energetika, a. s. ST Energy, s. r. o. United Energy Trading, a. s. VEMEX Energie, a. s. X Energie, s. r. o. „Pramen: ERÚ, 2012“
52
