CS
Jak funguje Evropská unie Váš průvodce po institucích EU
Evropská unie (EU) není federálním státem jako Spojené státy americké. Stejně tak není pouze mezivládní organizací jako Organizace spojených národů. Ve skutečnosti jde o jedinečný útvar. Členské státy Unie zůstávají nezávislými suverénními státy, ale svoji suverenitu sdílejí – a získávají tak mnohem větší kolektivní sílu a vliv.
Tato brožurka odpovídá na tyto otázky jasným a jednoduchým způsobem. Rovněž podává stručný přehled agentur a dalších orgánů, které se podílejí na činnosti Evropské unie. Jejím cílem je nabídnout vám užitečného průvodce po rozhodovacím procesu v EU.
NA-76-06-088-CS-C
Tato větší síla znamená přijímání společných rozhodnutí prostřednictvím společných institucí, jako je Evropský parlament, Rada a Evropská komise. Ale co každá z těchto institucí dělá? Jak pracují společně? Kdo je za co odpovědný?
ISBN 92-79-02222-9
,!7IJ2H9-ac c h! Evropská unie
Evropská unie
Tuto brožurku a další jasné a stručné údaje o EU najdete na internetové adrese europa.eu/comm/publications Evropská komise Generální ředitelství pro tisk a komunikaci Publikace B-1049 Brusel Rukopis dokončen v červnu 2006 Ilustrace na obálce: Evropský parlament Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 ISBN 92-79-02222-9
© Evropská společenství, 2006 Reprodukce je povolena. Printed in Germany
VYTIŠTĚNO NA BÍLÉM NECHLOROVANÉM PAPÍŘE
Členské státy Evropské unie Kandidátské země
Jak funguje Evropská unie Váš průvodce po institucích EU
Obsah
Představujeme Evropskou unii
3
Smlouvy
5
Jakým způsobem přijímá EU rozhodnutí
7
Evropský parlament: hlas lidu
10
Rada Evropské unie: hlas členských států
14
Evropská komise: podpora společného zájmu
20
Soudní dvůr: prosazování práva
25
Evropský účetní dvůr: rozumné využití peněz
28
Evropský hospodářský a sociální výbor: hlas občanské společnosti
30
Výbor regionů: hlas samospráv
32
Evropská investiční banka: financování projektů EU
34
Evropská centrální banka: řízení eura
36
Evropský veřejný ochránce práv: šetření vašich stížností
38
Evropský inspektor ochrany údajů: chrání vaše soukromí
40
Agentury
41
Pohled do budoucna
50
Představujeme Evropskou unii
E
vropská unie (EU) je rodina demokratických evropských zemí, které se společně snaží zlepšit život svých občanů a vybudovat lepší svět.
Do novinových titulků se dostávají rodinné hádky a občasné krize, ale mimo zpravodajské kamery je EU ve skutečnosti pozoruhodným příběhem o úspěchu. Za více než pouhé půlstoletí přinesla Evropě mír a prosperitu, jednotnou evropskou měnu (euro) a „jednotný trh“ bez hranic, ve kterém se volně pohybuje zboží, lidé, služby a kapitál. Stala se významnou obchodní velmocí a vedoucím světovým činitelem v takových oblastech, jako je ochrana životního prostředí a rozvojová pomoc. Není divu, že se rozšířila ze šesti na dvacet pět členů a další země stojí ve frontě na přijetí. Evropská unie vděčí za svůj úspěch do značné míry nezvyklému způsobu, jakým funguje. Nezvyklému proto, že EU není federací jako Spojené státy americké. Není ani organizací pro spolupráci mezi vládami jako Organizace spojených národů. Je skutečně ojedinělá. Země, které tvoří EU (její „členské státy“), zůstávají nezávislými suverénními národy, svoji suverenitu však společně sdílejí, aby získaly sílu a světový vliv, jakých by nikdo z nich samostatně nedosáhl.
Úkoly, jakými je zabránění klimatickým změnám a ochrana životního prostředí, lze zvládnout pouze pomocí mezinárodní spolupráce. Evropská unie stojí v čele takovýchto snah.
© domeldunksen
Sdílení suverenity v praxi znamená, že členské státy svěřují některé ze svých rozhodovacích pravomocí společným institucím, které si vytvořily, aby se o určitých záležitostech společného zájmu mohlo demokraticky rozhodovat na evropské úrovni.
3
Jak funguje Evropská unie
Třemi hlavními institucemi, které přijímají rozhodnutí, jsou: • Evropský parlament (EP), který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen; • Rada Evropské unie, která zastupuje jednotlivé členské státy; • Evropská komise, která se snaží prosazovat zájmy Unie jako celku. Tento „institucionální trojúhelník“ vytváří politiky a zákony, které platí po celé EU. V zásadě platí, že Komise navrhuje nové zákony a Parlament a Rada je schvalují. Soudní dvůr prosazuje evropský právní řád a Účetní dvůr kontroluje financování činností Unie. Pro fungování EU má klíčovou roli rovněž řada dalších orgánů: • Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zastupuje občanskou společnost, zaměstnavatele a zaměstnance; • Výbor regionů (VR) zastupuje regionální a místní orgány; • Evropská investiční banka financuje investiční projekty EU a pomáhá malým podnikům prostřednictvím Evropského investičního fondu; • Evropská centrální banka je odpovědná za evropskou měnovou politiku; • Evropský veřejný ochránce práv šetří stížnosti na nesprávný postup institucí a orgánů EU; • Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje ochranu osobních údajů občanů. Navíc byly zřízeny zvláštní agentury, které mají na starosti některé odborné, vědecké nebo řídicí úkoly. Pravomoci a úkoly institucí EU a pravidla a postupy, kterými se musí řídit, jsou stanoveny ve smlouvách, na kterých je EU založena. Tyto smlouvy sjednávají prezidenti a premiéři všech zemí EU a schvalují je jejich parlamenty. V následujících kapitolách jsou popisovány smlouvy a evropské instituce, je vysvětlováno, čím se každá instituce zabývá a jaký je jejich vzájemný vztah. Přinášejí rovněž stručný přehled agentur a dalších orgánů, které se podílejí na fungování EU. Cílem je poskytnout vám jasný obrázek o tom, jak funguje Evropská unie.
4
Smlouvy EU se zakládá na čtyřech smlouvách, kterými jsou: • Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), která byla podepsána dne 18. dubna 1951 v Paříži, vstoupila v platnost dne 23. července 1952 a vypršela dne 23. července 2002. • Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS), která byla podepsána dne 25. března 1957 v Římě a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1958. Bývá často označována jako „Římská smlouva“. • Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), která byla podepsána v Římě společně se Smlouvou o EHS. • Smlouva o Evropské unii (EU), která byla podepsána v Maastrichtu dne 7. února 1992 a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993. První tři tyto smlouvy vytvořily tři „Evropská společenství“, tj. systém společného rozhodování v odvětví uhlí, oceli, jaderné energetiky a dalších významných odvětví hospodářství členských států. Instituce společenství – založené k řízení tohoto systému – se v r. 1967 spojily v jednu Komisi a jednu Radu.
spolupráce ke stávajícímu systému Společenství vytvořila Maastrichtská smlouva novou strukturu se třemi „pilíři“, která je jak politická, tak hospodářská. Touto strukturou je Evropská unie (EU).
Kromě své hospodářské úlohy EHS postupně převzalo širokou řadu úkolů, včetně sociální, ekologické a regionální politiky. Jelikož již nešlo o čistě hospodářské společenství, čtvrtá (Maastrichtská) smlouva přejmenovala Společenství jednoduše na „Evropské společenství“ (ES).
EVROPSKÁ UNIE
Policejní
Oblast
V Maastrichtu se vlády členských států rovněž dohodly, že budou spolupracovat v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Přidáním této mezivládní
působnosti
Společná
a soudní
Společenství
zahraniční
spolupráce
(většina oblastí
a bezpečnostní
v trestních
společné politiky)
politika
věcech
SMLOUVY Evropská unie je založena na svých smlouvách. Její tři „pilíře“ představují různé oblasti politiky s odlišnými systémy rozhodování.
5
© EC
Jak funguje Evropská unie
Dne 9. května 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman poprvé veřejně představil myšlenky, které vedly k založení Evropské unie. 9. května se tedy slaví narozeniny EU.
Základem všeho, co Evropská unie dělá, jsou smlouvy. Smlouvy jsou pozměňovány s každým novým rozšířením. Rovněž jsou čas od času měněny s cílem poskytnout Evropské unii nové pravomoci a reformovat její instituce.
• Návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu byl podepsán v červnu 2004. Jeho účelem bylo zjednodušit Evropskou unii tím, že by se všechny stávající smlouvy nahradily jedinou Ústavou, která by jasně stanovila, co je EU, jak rozhoduje a kdo je za co odpovědný.
O těchto změnách se vždy jedná na zvláštní konferenci vlád členských států EU (na tzv. mezivládní konferenci). Za posledních přibližně 20 let se konaly čtyři takové konference s těmito výsledky:
Ústava však může vstoupit v platnost až poté, co ji ve všech členských státech EU buď ratifikují národní parlamenty, nebo občané schválí v referendu. Občané Francie a Nizozemska ji ale v referendech konaných v květnu 2005 odmítli. V nejbližší době tedy nemůže vstoupit v platnost. Evropská rada nyní zvažuje, jaké to bude mít důsledky pro budoucnost EU.
• Jednotný evropský akt (JEA) byl podepsán v únoru 1986 a vstoupil v platnost 1. července 1987. Pozměnil Smlouvu o EHS a otevřel cestu k dokončení jednotného trhu.
Další informace o Ústavě naleznete na http://europa.eu.int/constitution/
• Amsterodamská smlouva byla podepsána 2. října 1997 a vstoupila v platnost 1. května 1999. Zpřehlednila Smlouvu o EU a Smlouvu o ES tím, že článkům Smlouvy o EU namísto písmen přiřadila čísla. • Niceská smlouva, podepsaná dne 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003. Opět pozměnila ostatní smlouvy a zmodernizovala systém rozhodování v EU tak, aby mohl efektivně fungovat po přistoupení nové vlny členských států v roce 2004.
6
Jakým způsobem přijímá EU rozhodnutí Rozhodování na úrovni Evropské unie zahrnuje různé evropské instituce, zejména:
„právní základ“ návrhu. Ten určuje, jaký legislativní postup je třeba zvolit. Mezi tři hlavní postupy patří „konzultace“, „souhlas“ a „spolurozhodování“.
• Evropskou komisi, • Evropský parlament (EP), • Radu Evropské unie.
1. Konzultace
Novou legislativu převážně navrhuje Evropská komise, ale přijímá ji Rada a Parlament. Svou úlohu hrají i další instituce.
Při konzultaci Rada konzultuje Parlament i Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR). Parlament může: • schválit návrh Komise, • zamítnout ho, nebo • požádat o pozměňovací návrhy.
Pravidla a postupy pro rozhodování v EU jsou stanoveny ve smlouvách. Každý návrh nového evropského zákona se musí zakládat na určitém článku smlouvy, který se označuje za
Tři „rady“: která je která? Je velmi snadné se splést v tom, který evropský orgán je který – zvláště když velmi rozdílné orgány mají velmi podobné názvy, jako tyto tři „rady“. Evropská rada Evropskou radou jsou míněny hlavy států nebo vlád (tj. prezidenti a nebo předsedové vlád) všech zemí EU a předseda Evropské komise. Evropská rada se v zásadě schází čtyřikrát do roka, aby se dohodla na celkové politice EU a zhodnotila její pokrok. Je to nejvyšší politický orgán v Evropské unii, proto jsou její zasedání často označována jako „vrcholné schůzky“ nebo „summity“. Rada Evropské unie Tato instituce byla dříve známá jako Rada ministrů, skládá se z vládních ministrů ze všech zemí EU. Rada pravidelně zasedá, aby přijala podrobná rozhodnutí a schválila evropské zákony. Podrobnější popis její práce je uveden dále v této brožurce. Rada Evropy Toto není vůbec instituce EU. Je to mezivládní organizace, která se zaměřuje (kromě jiného) na ochranu lidských práv, podporu evropské kulturní rozmanitosti a boj se sociálními problémy, jako jsou rasové předsudky a nesnášenlivost. Byla založena v roce 1949 a jedním z jejích počátečních úspěchů bylo sepsání Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aby občané mohli uplatňovat svá práva vyplývající z této úmluvy, byl ustanoven Evropský soud pro lidská práva. V současné době má Rada Evropy 46 členských států, včetně 25 zemí Evropské unie, a sídlí v Palais de l’Europe ve Štrasburku (Francie).
7
Jak funguje Evropská unie
Pokud Parlament požádá o pozměňovací návrhy, posoudí Komise všechny změny, které Parlament navrhuje. Pokud přijme některé z těchto návrhů, zašle Radě pozměněný návrh.
3. Spolurozhodování Většina legislativy EU se nyní přijímá tímto postupem. Při postupu spolurozhodování Parlament nevydává pouze své stanovisko, nýbrž se s Radou rovnoměrně dělí o legislativní pravomoc.
Rada posoudí pozměněný návrh a buď ho přijme, nebo ho dále pozmění. Při tomto postupu i při všech ostatních tak musí Rada, pokud změní návrh Komise, učinit jednomyslně.
Pokud se Rada a Parlament nedohodnou na navrhovaném legislativním opatření, předloží ho dohodovacímu výboru, složenému ze stejného počtu zástupců Rady a Parlamentu. Když tento výbor dojde k dohodě, zašle odsouhlasený text znovu Parlamentu a Radě, aby ho mohly konečně přijmout ve formě zákona.
2. Souhlas Tento postup znamená, že Rada musí získat souhlas Evropského parlamentu předtím, než přijme některá velmi důležitá rozhodnutí.
Tento postup je podrobněji znázorněn v následujícím diagramu. Další informace najdete na: http://europa.eu.int/comm/codecision/index _en.htm
Postup je stejný jako v případě konzultace, kromě toho, že Parlament nemůže změnit návrh: musí ho buď přijmout, nebo zamítnout. Přijetí („souhlas“) vyžaduje absolutní většinu odevzdaných hlasů.
Kdo pracuje pro instituce EU? Zaměstnanci, kteří pracují pro instituce EU, pocházejí ze všech členských zemí EU i z dalších států. Zastávají širokou řadu činností a schopností, od politiků a manažerů po ekonomy, právníky, lingvisty, sekretářky a zaměstnance technického zázemí. Musí být schopni a ochotni pracovat v multikulturním a mnohojazyčném prostředí, obvykle poměrně daleko od své vlasti. Abyste se mohli stát zaměstnancem EU, musíte projít náročným konkurzem. Od ledna 2003 tyto konkurzy centrálně organizuje Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO). Další informace najdete na www.europa.eu.int/epso
8
Spolurozhodování
1.a Stanovisko EHSV a Výboru regionů
1. Návrh Komise 3. Pozměněný návrh Komise
2. První čtení EP – stanovisko 4. První čtení v Radě
5. Rada schválí všechny pozměňovací návrhy EP
7. EP schválil návrh beze změn
6. Rada může přijmout zákon v pozměněném znění
8. Rada může přijmout zákon
9. Společný postoj Rady
10. Sdělení Komise o společném postoji
11. Druhé čtení v EP
12. EP schválí společný postoj nebo nemá žádné připomínky
13. Má se za to, že zákon je přijat
16. EP navrhne pozměňovací návrhy ke společnému postoji
14. EP zamítne společný postoj
17. Postoj Komise k pozměňovacím návrhům EP
15. Má se za to, že zákon není přijat
18. Druhé čtení v Radě 19. Rada schvaluje pozměněný společný postoj i) kvalifikovanou většinou, pokud Komise vydala kladné stanovisko
21. Rada neschválí pozměňovací návrhy ke společnému postoji
ii) jednomyslně, pokud Komise vydala záporné stanovisko
22. Svolá se dohodovací výbor
20. Zákon je přijat v pozměněném znění
23. Dohodovací řízení
24. Dohodovací výbor se shodne na společném znění
29. Dohodovací výbor se neshodne na společném znění
25. Parlament a Rada přijmou zákon v souladu se společným zněním
27. Parlament a Rada neschválí společné znění
26. Zákon je přijat
28. Zákon není přijat 9
30. Zákon není přijat
Jak funguje Evropská unie
Evropský parlament: hlas lidu Klíčové údaje Úloha: Příští volby: Schůze: Adresa: Tel.: Internet:
přímo volená zákonodárná moc EU červen 2009 každý měsíc plenární zasedání ve Štrasburku, zasedání výborů a další zasedání v Bruselu Plateau du Kirchberg, B.P. 1601, L-2929 Luxembourg (352) 43 00-1 www.europarl.eu.int
Evropský parlament (EP) je volen občany Evropské unie, aby zastupoval jejich zájmy. Jeho počátky sahají do 50. let 20. století a do období vzniku zakládajících smluv a od roku 1979 jsou jeho členové přímo voleni občany, které zastupují. Volby se konají každých pět let a právo volit má každý občan EU, který je registrován jako volič. Parlament tedy vyjadřuje demokratickou vůli občanů Unie (více než 455 milionů lidí) a zastupuje jejich zájmy v debatách s ostatními institucemi EU. Současný parlament, zvolený v červnu 2004, má 732 členů ze všech 25 zemí EU. Téměř jednu třetinu tvoří ženy.
© European Parliament
Poslanci Evropského parlamentu nezasedají v národních blocích, ale v sedmi celoevropských politických skupinách. Zastupují všechny postoje k evropské integraci, od silně profederalistických až po otevřeně euroskeptické.
Přímo volení zástupci občanů EU se setkávají ve Štrasburku, aby diskutovali a hlasovali o evropských právních předpisech, které se týkají každého občana. 10
Počet křesel podle jednotlivých zemí
Kde Parlament sídlí?
(řazeno abecedně podle názvu země v jejím vlastním jazyce) Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království Celkem
Evropský parlament pracuje na třech místech: v Bruselu (Belgii), Lucemburku a Štrasburku (Francii).
24 24 14 99 6 24 54 78 13 78 6 9 13 6 24 5 27 18 54 24 7 14 14 19 78 732
Lucemburk je sídlem administrativních úřadů („generální sekretariát“). Schůze celého Parlamentu, známé jako „plenární zasedání“, se konají ve Štrasburku a někdy v Bruselu. Schůze výborů se rovněž konají v Bruselu.
Co Parlament dělá? Parlament má tři hlavní úlohy. 1. Schvalování evropských zákonů – společně s Radou v mnoha oblastech politiky. Skutečnost, že EP je přímo volen občany, pomáhá zajistit demokratickou legitimitu evropského práva. 2. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními institucemi EU, zvláště nad Komisí. Má pravomoc schválit, nebo zamítnout navrhované komisaře a má právo odvolat Komisi jako celek.
Počet křesel podle politických skupin, údaje k 2. červnu 2005
Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) 42
Skupina nezávislých/demokracie (IND/DEM) 36 Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) 88 Evropská lidová strana (křesťanští demokraté) a Evropští demokraté (EPP-ED) 268
Socialistická skupina (PES) 201
Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL) 41
Unie pro Evropu národů (UEN) 27 Nezařazení (NI) 29
11
Jak funguje Evropská unie
3. Rozpočtová pravomoc. Parlament má společně s Radou kontrolu nad rozpočtem EU, a může tedy ovlivnit výdaje EU. Na závěr celého postupu přijímá, nebo zamítá celý rozpočet.
Během svého funkčního období je Komise politicky odpovědná Parlamentu, který jí může vyslovit nedůvěru, a vyžádat si tak její hromadné odstoupení. Obecněji vykonává Parlament dohled tím, že pravidelně přezkoumává zprávy, které mu zasílá Komise (výroční souhrnnou zprávu, zprávy o plnění rozpočtu atd.). Poslanci Evropského parlamentu navíc pravidelně kladou Komisi otázky, které jsou komisaři ze zákona povinni zodpovědět.
Tyto tři úlohy jsou podrobněji popsány níže. 1. Schvalování evropských zákonů Nejčastějším postupem při přijímání (tj. schvalování) právních předpisů EU je „spolurozhodování“ (viz výše „Jakým způsobem přijímá EU rozhodnutí“). Tento postup staví Evropský parlament do stejné pozice jako Radu a uplatňuje se u právních předpisů v široké škále oblastí.
Parlament rovněž sleduje práci Rady. Poslanci Evropského parlamentu pravidelně kladou Radě dotazy a předseda Rady se účastní plenárních zasedání EP a zapojuje se do důležitých diskusí.
V některých oblastech (například v zemědělství, hospodářské politice, oblasti víz a imigrační politice) vydává zákony pouze Rada, ale musí je konzultovat s Parlamentem. Souhlas Parlamentu se navíc vyžaduje u některých důležitých rozhodnutí, např. při přijímání nových zemí do EU.
Parlament může dále vykonávat demokratickou kontrolu tím, že může přezkoumávat petice občanů a zřizovat vyšetřovací výbory. A konečně se Parlament zapojuje do každé vrcholné schůzky EU (zasedání Evropské rady). Na začátku každé vrcholné schůzky je předseda Parlamentu vyzván, aby vyjádřil názory a zájmy Parlamentu týkající se aktuálních otázek a bodů na programu zasedání Evropské rady.
Parlament rovněž dává podnět k novým právním předpisům tím, že kontroluje roční pracovní program Komise, zvažuje, které nové zákony by byly vhodné, a žádá Komisi o předkládání návrhů.
3. Rozpočtová pravomoc 2. Demokratický dohled Parlament a Rada společně rozhodují o každoročním rozpočtu EU. Parlament o něm jedná ve dvou po sobě jdoucích čteních a rozpočet vstoupí v platnost až ve chvíli, kdy ho podepíše předseda Parlamentu.
Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními evropskými institucemi. Činí tak několika způsoby. Když se ujme úřadu nová Komise, jsou její členové navrženi vládami členských států EU, ale nemohou být jmenováni bez souhlasu Parlamentu. Parlament s každým z nich vede jednotlivě pohovor, včetně budoucího předsedy Komise, a pak hlasuje o schválení Komise jako celku.
Parlamentní výbor pro rozpočtovou kontrolu sleduje, jak se rozpočet používá, a Parlament se každoročně rozhoduje, zda schválí nakládání Komise s rozpočtem za předchozí finanční rok. Tomuto procesu schvalování se odborně říká „udělení absolutoria“.
12
© European Parliament
V roce 2004 byl předsedou Evropského parlamentu zvolen Josep Borrell Fontelles.
• Vlastní plenární zasedání. Plenární zasedání se obvykle konají ve Štrasburku (jeden týden v měsíci) a někdy v Bruselu (pouze dva dny). Na těchto zasedáních zkoumá Parlament navrhované právní předpisy a hlasuje o pozměňovacích návrzích, než se shodne na textu jako na celku.
Jak je práce Parlamentu organizována? Práce Parlamentu je rozdělena do dvou hlavních fází. • Příprava na plenární zasedání. Tu provádějí poslanci Evropského parlamentu v různých parlamentních výborech, které se specializují na určité oblasti činnosti EU. O sporných záležitostech se rovněž jedná v politických skupinách.
Dalšími body na pořadu jednání mohou být sdělení Rady nebo Komise nebo otázky o tom, co se děje v Evropské unii nebo jinde ve světě.
13
Jak funguje Evropská unie
Rada Evropské unie: hlas členských států Klíčové údaje Úloha:
zákonodárná (v některých oblastech výkonná) moc EU; zastupuje členské státy Členové: jeden ministr z každé země EU Předsednictví: střídá se každých šest měsíců Schůze: V Bruselu (Belgii), kromě dubna, června a října, kdy se schůze konají v Lucemburku Adresa: Rue de la Loi/Wetstraat 175, B-1048 Brussels Tel.: (32-2) 285 61 11 Internet: www.ue.eu.int Rada je hlavním rozhodovacím orgánem EU. Stejně jako Evropský parlament byla i Rada zřízena v 50. letech zakládajícími smlouvami. Rada zastupuje členské státy a jejích zasedání se účastní jeden ministr z každé země EU.
• Konkurenceschopnost • Doprava, telekomunikace a energie • Zemědělství a rybolov • Životní prostředí • Vzdělávání, mládež a kultura
Který z ministrů se účastní kterého zasedání závisí na tom, jaká témata jsou na pořadu jednání. Pokud má Rada např. jednat o otázkách životního prostředí, zasedání se účastní ministr životního prostředí z každé členské země EU a říká se mu „Rada ministrů životního prostředí“.
Každý ministr v Radě je oprávněn zavázat svou vládu. Jinými slovy, podpis ministra je podpisem celé vlády. Každý ministr v Radě se navíc zodpovídá svému vnitrostátnímu parlamentu a občanům, které tento parlament zastupuje. Tím je zajištěna demokratická legitimita rozhodnutí Rady.
Vztahy EU se zbytkem světa se zabývá „Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy“. Ale toto složení Rady má rovněž širší odpovědnost za obecně politické záležitosti, takže jejích zasedání se účastní kterýkoli ministr, kterého si každá z vlád vybere.
Až čtyřikrát ročně se prezidenti a/nebo premiéři členských států setkávají spolu s předsedou Evropské komise jakožto Evropská rada. Na těchto setkáních na nejvyšší úrovni se stanoví celková politika EU a řeší otázky, které nelze vyřešit na nižší úrovni (tj. na úrovni ministrů na běžných zasedáních Rady). Vzhledem k závažnosti diskusí Evropské rady se její zasedání často protáhnou až pozdě do noci a přitahují velký zájem médií.
Celkem existuje devět různých složení Rady: • Všeobecné záležitosti a vnější vztahy • Hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) • Spravedlnost a vnitřní věci • Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
14
ti, ve kterých se členské státy rozhodly sdílet svoji suverenitu a svěřit rozhodovací pravomoc institucím EU. Tato oblast působnosti je „prvním pilířem“ Evropské unie.
Co Rada dělá? Rada má šest klíčových úkolů: 1. schvalovat evropské zákony – v mnoha oblastech politiky společně s Evropským parlamentem; 2. koordinovat širší hospodářskou a sociální politiku členských států; 3. uzavírat mezinárodní dohody mezi EU a ostatními zeměmi nebo mezinárodními organizacemi; 4. schvalovat rozpočet EU, společně s Evropským parlamentem; 5. vytvářet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP: další podrobnosti viz níže) na základě pokynů stanovených Evropskou radou; 6. koordinovat spolupráci mezi vnitrostátními soudy a policejními složkami v trestních záležitostech (viz oddíl „Svoboda, bezpečnost a spravedlnost“ níže).
Poslední dva úkoly se nicméně z velké části týkají oblastí, ve kterých členské státy nedelegují svoji pravomoc, nýbrž spolu jednoduše spolupracují. Tomu se říká „mezivládní spolupráce“, která zahrnuje druhý a třetí „pilíř“ Evropské unie. Práce Rady je podrobněji popsána níže. 1. Právní předpisy Rada a Parlament společně přijímají velkou část právních předpisů EU (viz výše: „Jakým způsobem přijímá EU rozhodnutí“). Pravidlem je, že Rada jedná pouze na návrh Komise a Komise obvykle odpovídá za to, aby byly přijaté právní předpisy EU správně používány.
© The Council of the European Union
Většina z těchto úkolů se vztahuje k oblasti působnosti Společenství – tj. oblastí činnos-
Ministři z každé země EU se scházejí v Radě, aby přijali společná rozhodnutí o politice a právních předpisech EU. 15
Jak funguje Evropská unie
2. Koordinování politiky členských států
jsou záležitosti, nad kterými si zachovávají nezávislou kontrolu jednotlivé vnitrostátní vlády. V těchto oblastech nesdílejí svou národní suverenitu, takže Parlament a Evropská komise zde hrají pouze omezenou úlohu. Země EU nicméně mohou mnoho získat spoluprací v těchto záležitostech a Rada je hlavním fórem, na kterém se tato „mezivládní spolupráce“ odehrává.
Země EU se rozhodly, že chtějí, aby byla celková hospodářská politika založena na úzké koordinaci jejich vnitrostátních hospodářských politik. Tuto koordinaci provádějí ministři hospodářství a financí, kteří společně tvoří Radu pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin). Rovněž chtějí vytvářet více pracovních míst a zlepšit své systémy školství, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. I když každá země EU je odpovědná za svou vlastní politiku v těchto oblastech, mohou se dohodnout na společných cílech a poučit se vzájemně ze svých zkušeností o tom, co funguje nejlépe. Tomuto procesu se říká „otevřená metoda koordinace“ a odehrává se v rámci Rady.
Aby mohla účinněji reagovat na mezinárodní krize, vytvořila si Evropská unie „síly rychlého nasazení“. Není to evropská armáda: vojáci jsou i nadále členy svých vnitrostátních ozbrojených sil podléhajících vnitrostátnímu velení a jejich úloha je omezena na provádění humanitárních, záchranných, mírových a dalších úkolů krizového řízení. Například v roce 2003 uskutečnila EU vojenskou operaci (krycí název Artemis) v Demokratické republice Kongo a v roce 2004 zahájila mírovou operaci (krycí název Althea) v Bosně a Hercegovině.
3. Uzavírání mezinárodních smluv Rada každoročně „uzavírá“ (tj. oficiálně podepisuje) množství dohod mezi Evropskou unií a zeměmi mimo Unii i mezinárodními organizacemi. Tyto dohody mohou pokrývat široké oblasti, jako je obchod, spolupráce a rozvoj, nebo se mohou týkat specifických témat, jako je textilní průmysl, rybolov, věda a technika, doprava atd.
Radě při těchto operacích pomáhá: • Politický a bezpečnostní výbor (PSC), • Vojenský výbor Evropské unie (EUMC) a • Vojenský štáb Evropské unie (EUMS), který sestává z vojenských specialistů delegovaných členskými státy do sekretariátu Rady.
Rada navíc může uzavírat úmluvy mezi členskými státy EU v takových oblastech, jako jsou daně, právo společností nebo konzulární ochrana. Úmluvy se rovněž mohou týkat spolupráce v otázkách svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (viz níže).
6. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Občané EU mohou žít a pracovat v kterékoli zemi EU, kterou si zvolí, takže by měli mít stejný přístup k občanské spravedlnosti kdekoli v Evropské unii. Vnitrostátní soudy by tedy měly spolupracovat, aby například zajistily, že soudní rozsudek vydaný v jedné zemi EU v případě rozvodu nebo péče o dítě bude uznán ve všech ostatních zemích EU.
4. Schvalování rozpočtu EU Rada společně s Evropským parlamentem každoročně schvaluje rozpočet EU. 5. Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Svoboda pohybu v rámci EU je velkým přínosem pro občany dodržující zákony, ale je rovněž zneužívána mezinárodními zločinci a teroristy. Potírání přeshraničního zločinu
Členské státy EU pracují na vytvoření společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Ale zahraniční politika, bezpečnost a obrana
16
© Ed Bock/Corbis/Van Parys Media
Spory o svěření dítěte do péče by neměly způsobovat rozkol v rodině. EU zajišťuje, aby soudní rozsudky vydané v jedné členské zemi byly respektovány ve všech ostatních členských zemích.
vyžaduje přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními soudy, policejními sbory, celníky a imigračními útvary všech zemí EU.
Jak je práce Rady organizována?
Musejí například zajistit: • aby byly vnější hranice EU účinně hlídány; • aby si celníci a policie vyměňovali informace o pohybu osob podezřelých z pašování drog nebo osob; • aby žadatelé o azyl byli stejně posuzováni a zacházelo se s nimi stejným způsobem v celé EU ve snaze předejít tzv. „asylum shopping“ (tzn. žadatelé o azyl si vybírají země, kde jsou nejvýhodnější podmínky).
EV Bruselu má každý členský stát EU stálý tým („zastoupení“), který ho zastupuje a brání jeho národní zájmy na úrovni EU. Hlavou každého zastoupení je velvyslanec dané země v EU.
Coreper
Tito velvyslanci (kterým se říká „stálí zástupci“) se každý týden setkávají ve Výboru stálých zástupců (Coreper). Úlohou tohoto výboru je připravovat práci Rady, s výjimkou většiny zemědělských otázek, které má na starosti Zvláštní výbor pro zemědělství. Coreperu pomáhá řada pracovních skupin složených z úředníků z vnitrostátních správ.
Těmito záležitostmi se zabývá Rada pro spravedlnost a vnitřní věci – tj. ministři spravedlnosti a vnitra. Cílem je vytvořit jednotný „prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti“ v rámci hranic EU.
17
Jak funguje Evropská unie
Předsednictví Rady
Generální sekretariát
Předsednictví Rady se střídá pravidelně každých šest měsíců. Jinými slovy, každá země EU si postupně bere na starost agendu Rady a předsedá všem zasedáním po dobu šesti měsíců, prosazuje zákonodárná a politická rozhodnutí a sjednává kompromisy mezi členskými státy.
Předsednictví pomáhá generální sekretariát, který připravuje a zajišťuje hladké fungování práce Rady na všech úrovních. V roce 2004 byl generálním tajemníkem Rady opět jmenován Javier Solana. Je rovněž vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a v této funkci pomáhá koordinovat činnost EU na světové scéně. Podle nové Ústavní smlouvy by funkce vysokého představitele měla být nahrazena ministrem zahraničních věcí EU.
Pokud je například zasedání Rady pro životní prostředí plánováno na druhou polovinu roku 2006, bude mu předsedat finský ministr životního prostředí, protože v té době bude Radě předsedat Finsko.
© Council of the European Union
Generálnímu tajemníkovi v jeho práci pomáhá jeho náměstek, který má na starosti řízení generálního sekretariátu.
Javier Solana, jakožto šéf zahraniční politiky EU, jedná jménem Evropy na světové scéně.
18
Kolik hlasů má každá země?
Hlasování kvalifikovanou většinou
Rozhodnutí v Radě se přijímají prostřednictvím hlasování. Čím vyšší je počet obyvatel dané země, tím více má hlasů, ale čísla jsou vážena ve prospěch menších zemí:
V některých zvláště citlivých oblastech, jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika, daně, azylová a imigrační politika, musí být rozhodnutí Rady jednomyslné. Jinými slovy, každý členský stát má v těchto oblastech právo veta.
Německo, Francie, Itálie a Spojené království Španělsko a Polsko Nizozemsko Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko a Portugalsko Rakousko a Švédsko Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko a Finsko Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko Malta Celkem
29 27 13
Ve většině záležitostí se však rozhodnutí Rady přijímají kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny je dosaženo:
12 10
• pokud souhlasí většina členských států (v některých případech dvoutřetinová většina) a • pokud je minimálně 232 hlasů pro – což je 72,3 % z celkového počtu.
7 4 3 321
Členský stát navíc může požádat o potvrzení, že hlasy „pro“ představují alespoň 62 % celkové populace Unie. Pokud se zjistí, že tomu tak není, rozhodnutí není přijato.
19
Jak funguje Evropská unie
Evropská komise: podpora společného zájmu Klíčové údaje Úloha: Členové: Funkční období: Adresa: Tel.: Internet:
výkonná moc EU a iniciátor legislativních návrhů 25: jeden z každého členského státu pět let (2004–2009) Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brussels (32-2) 299 11 11 www.europa.eu.int/comm
Jmenovaným členům Komise se neformálně říká „komisaři“. Všichni zastávali politické funkce ve svých zemích a mnozí byli vládními ministry, ale jako členové Komise jsou zavázáni jednat v zájmu Unie jako celku a neřídit se pokyny svých vnitrostátních vlád.
Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Její úlohou je zastupovat a prosazovat zájmy EU jako celku. Připravuje návrhy nových evropských zákonů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Je rovněž výkonnou mocí EU, jinými slovy je odpovědná za provádění rozhodnutí Parlamentu a Rady. To znamená řízení každodenního chodu Evropské unie: provádění její politiky, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních prostředků.
Nová Komise je jmenována každých pět let, do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Postup je následující: • Vlády členských států se společně dohodnou na tom, koho pověří za nového předsedu Komise. • Pověřeného předsedu Komise pak schválí Parlament. • Pověřený předseda Komise si po jednání s vládami členských států vybere další členy Komise. • Nový Parlament pak s každým členem vede pohovory a vydá své stanovisko ohledně celého týmu. Když je nová Komise schválena, může oficiálně začít pracovat.
Stejně jako Parlament a Rada, byla i Evropská komise ustavena v 50. letech 20. století na základě zakládajících smluv EU.
Co je Komise? Termín „Komise“ se používá ve dvojím smyslu. Za prvé se tak označuje tým mužů a žen – jeden či jedna z každé země EU – jmenovaných, aby řídili tuto instituci a přijímali její rozhodnutí. Za druhé se termín „Komise“ vztahuje k samotné instituci a jejím zaměstnancům.
Funkční období současné Komise potrvá do 31. října 2009. Jejím předsedou je José Manuel Barroso z Portugalska.
20
Komise je politicky odpovědná Parlamentu, který může celou Komisi odvolat vyslovením nedůvěry. Jednotliví členové Komise musí odstoupit, pokud je o to předseda požádá a pokud s tím další komisaři souhlasí.
Kde Komise sídlí? Sídlem Komise je Brusel (Belgie), ale má kanceláře i v Lucemburku, zastoupení ve všech zemích EU a delegace v mnoha hlavních městech po celém světě.
Komise se účastní všech zasedání Parlamentu, kde musí vysvětlovat a obhajovat svou politiku. Rovněž pravidelně zodpovídá písemné a ústní dotazy, které jí kladou poslanci Evropského parlamentu.
Co Komise dělá? Evropská komise má čtyři hlavní úkoly: 1. předkládat návrhy zákonů Parlamentu a Radě; 2. řídit a provádět politiku EU a plnit rozpočet; 3. vymáhat evropské zákony (společně se Soudním dvorem); 4. zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.
Každodenní fungování Komise zajišťují úředníci, odborníci, překladatelé, tlumočníci a sekretářský servis. Těchto evropských zaměstnanců je asi 25 000. Zdá se, že je to hodně, ale ve skutečnosti je to méně než běžný počet zaměstnanců městské rady středně velkého města v Evropě.
© EC
V Evropské komisi je zastoupen jeden člen z každé země EU, pracují však nezávisle na svých vnitrostátních vládách. Scházejí se každou středu, aby diskutovali o politice EU a navrhovali nové evropské právní předpisy. 21
Jak funguje Evropská unie
1. Navrhování nových právních předpisů
Pouze tehdy, je-li spokojen s výroční zprávou Účetního dvora, udělí Evropský parlament Komisi absolutorium za plnění rozpočtu.
Komise má „právo iniciativy“. Jinými slovy, Komise je jako jediná odpovědná za vytváření návrhů nových evropských právních předpisů, které předkládá Parlamentu a Radě. Cílem těchto návrhů musí být ochrana zájmů Unie a jejích občanů, nikoli jednotlivých zemí nebo průmyslových odvětví.
Komise rovněž musí řídit politiku přijatou Parlamentem a Radou, například společnou zemědělskou politiku. Dalším příkladem je politika hospodářské soutěže, kdy má Komise pravomoc povolit, nebo zakázat fúze společností. Komise musí rovněž kontrolovat, zda země EU neposkytují svým průmyslovým odvětvím dotace, které by narušily hospodářskou soutěž.
Před vytvořením návrhu si Komise musí být vědoma nových situací a problémů, které nastaly v Evropě, a musí zvážit, zda bude právní předpis EU nejlepším způsobem k jejich řešení. Proto je Komise v neustálém kontaktu se širokou škálou zájmových skupin a se dvěma poradními orgány – Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Komise rovněž zjišťuje stanoviska vnitrostátních parlamentů a vlád.
Příklady programů EU spravovaných Komisí sahají od programů „Interreg“ a „URBAN“ (vytváření přeshraničních partnerství mezi regiony a obnova chátrajících městských čtvrtí) po program celoevropských studentských výměn „Erasmus“.
Komise navrhne opatření na úrovni EU pouze tehdy, když dojde k závěru, že dotčený problém nelze vyřešit účinněji pomocí opatření na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Této zásadě řešení problémů na nejnižší možné úrovni se říká „zásada subsidiarity“.
3. Vymáhání evropských zákonů Komise vystupuje jako „strážkyně smluv“. To znamená, že Komise je spolu se Soudním dvorem odpovědná za zajištění řádného uplatňování zákonů EU ve všech členských státech.
Pokud však Komise dojde k závěru, že je nutno přijmout legislativní opatření na úrovni EU, vypracuje návrh, o kterém se domnívá, že daný problém účinně vyřeší a uspokojí co nejširší řadu zájmů. Aby správně pochopila i odbornou stránku problému, konzultuje Komise odborníky prostřednictvím svých různých výborů a skupin.
Pokud zjistí, že některá země EU neuplatňuje nějaký zákon EU a neplní tak své právní závazky, podnikne Komise kroky k nápravě této situace. Nejdříve zahájí proces zvaný „řízení o nesplnění povinnosti“. To se provádí zasláním oficiálního dopisu dané vládě s uvedením důvodů, proč se Komise domnívá, že tato země porušuje právo EU, a stanovením lhůty, do níž má Komisi zaslat podrobnou odpověď.
2. Provádění politiky EU a plnění rozpočtu Jakožto výkonný orgán Evropské unie je Komise odpovědná za řízení a plnění rozpočtu EU. Většinu skutečných výdajů uskutečňují vnitrostátní a místní orgány, ale Komise je odpovědná za jejich kontrolu – pod přísným dohledem Účetního dvora. Cílem obou institucí je zajistit řádné finanční řízení.
Pokud tímto postupem nedojde k nápravě, musí Komise věc postoupit Soudnímu dvoru, který má pravomoc ukládat sankce. Rozsudky dvora jsou pro členské státy a instituce EU závazné.
22
© EC
Předsedou Evropské komise byl v roce 2004 jmenován José Manuel Barroso.
4. Zastupování EU na mezinárodní scéně
Jak je organizována práce Komise?
Evropská komise je důležitým mluvčím Evropské unie na mezinárodní scéně. Umožňuje členským státům hovořit „jedním hlasem“ na mezinárodních fórech, jako je Světová obchodní organizace.
Je na předsedovi Komise, aby rozhodl, který komisař bude odpovědný za kterou oblast politiky, a tuto odpovědnost případně přesunul během funkčního období Komise. Komise se schází jednou týdně, obvykle ve středu, v Bruselu. Každý bod programu předkládá komisař odpovědný za tuto oblast politiky a celý tým pak o něm kolektivně rozhodne.
Komise je rovněž odpovědná za sjednávání mezinárodních dohod jménem EU. Příkladem je dohoda z Cotonou, která stanoví podmínky důležitého partnerství v oblasti pomoci a obchodu mezi EU a rozvojovými zeměmi v Africe, karibské a tichomořské oblasti.
23
Jak funguje Evropská unie
Zaměstnanci Komise jsou rozděleni do oddělení známých jako „generální ředitelství“ (GŘ) a „útvary“ (např. právní služba). Každé GŘ je odpovědné za určitou oblast politiky a je řízeno generálním ředitelem, který podléhá jednomu z komisařů. Celkovou koordinaci provádí generální sekretariát, který rovněž řídí týdenní schůze Komise. V jeho čele stojí generální tajemník, který přímo podléhá předsedovi Komise.
Předpokládejme například, že se Komise domnívá, že je nutné přijmout právní předpis na úrovni EU k ochraně evropských řek před znečištěním. Generální ředitelství pro životní prostředí vypracuje návrh na základě rozsáhlých konzultací s evropskými průmyslníky a zemědělci, ministry životního prostředí členských států a ekologickými organizacemi. Návrh bude rovněž projednán s jinými odděleními Komise a prověří ho právní služba a generální sekretariát.
Ve skutečnosti navrhují a vypracovávají legislativní návrhy generální ředitelství, ale tyto návrhy se stanou oficiálními až poté, co je Komise „přijme“ na svých týdenních schůzích. Postup je přibližně následující.
Až bude návrh kompletně připraven, dá se na program příští schůze Komise. Pokud ho schválí alespoň 13 z 25 komisařů, Komise ho „přijme“ a bude mít bezpodmínečnou podporu celého týmu. Dokument se pak zašle Radě a Evropskému parlamentu k posouzení.
Omezení velikosti Komise
© EC/Echo
Komise s příliš mnoha členy nebude dobře fungovat. V současné době má každá členská země EU jednoho komisaře. Až do Evropské unie vstoupí Bulharsko a Rumunsko, bude mít 27 členských států. V tu chvíli Rada jednohlasně rozhodne o maximálním počtu komisařů. Musí jich být méně než 27 a jejich národnost bude stanovena pomocí systému střídání, který je naprosto spravedlivý ke všem zemím.
ECHO, úřad EU pro humanitární pomoc, poskytuje naléhavou pomoc obětem katastrof po celém světě. Úřad řídí Evropská komise. 24
Soudní dvůr: prosazování práva
Klíčové údaje Úloha:
vydávat soudní rozsudky v předkládaných případech Soudní dvůr: jeden soudce z každé země EU; osm generálních advokátů Soud prvního stupně: alespoň jeden soudce z každé země EU Funkční období: členové obou soudů jsou jmenováni na období šesti let, které může být prodlouženo Adresa: Boulevard Konrad Adenauer, L-2925 Luxembourg Tel.: (352) 43 03-1 Internet: www.curia.eu.int Soudní dvůr Evropských společenství (často nazývaný jen „Soudní dvůr“) byl založen v roce 1952 Smlouvou o ESUO. Sídlí v Lucemburku.
Soudnímu dvoru v jeho činnosti napomáhá osm „generálních advokátů“. Jejich úkolem je předkládat odůvodněná stanoviska k případům projednávaným před soudem. Musí tak činit veřejně a nestranně.
Jeho úkolem je zajišťovat, aby byly právní předpisy EU interpretovány a uplatňovány ve všech členských zemích EU stejně, aby bylo právo pro všechny stejné. Zajišťuje například, aby vnitrostátní soudy nevydávaly různá rozhodnutí ve stejných záležitostech.
Soudci a generální advokáti jsou osobami, jejichž nestrannost je mimo jakoukoli pochybnost. Mají kvalifikaci nebo odborné schopnosti nezbytné ke jmenování do nejvyšších soudních funkcí ve svých zemích. Do Soudního dvora jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států EU. Každý z nich je jmenován na funkční období šesti let, které může být prodlouženo.
Soudní dvůr rovněž zajišťuje, aby se členské státy a instituce EU řídily tím, co vyžadují zákony. Soudní dvůr má pravomoc řešit právní spory mezi členskými státy EU, institucemi EU, podniky i fyzickými osobami.
Aby byl Soudní dvůr schopen zvládnout velké množství případů, které mu je předkládáno, a aby mohl občanům nabídnout lepší právní ochranu, byl v roce 1989 zřízen Soud prvního stupně. Tento soud (který je přičleněn k Soudnímu dvoru) odpovídá za vydávání rozhodnutí u určitých typů případů, zvláště žalob fyzických osob, společností a některých organizací, a u případů týkajících se porušení pravidel hospodářské soutěže.
Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu, jsou zde tedy zastoupeny vnitrostátní právní systémy všech 25 zemí EU. V zájmu efektivity však Soudní dvůr zřídka zasedá v úplném složení. Obvykle zasedá jako „velký senát“ složený pouze ze 13 soudců nebo v senátech složených z pěti nebo tří soudců.
25
Jak funguje Evropská unie
2. Žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti
Soudní dvůr a Soud prvního stupně mají oba svého předsedu, který je zvolen svými kolegy soudci na funkční období tří let, které může být prodlouženo. Předsedou Soudního dvora byl v roce 2003 zvolen Vassilios Skouris z Řecka. Předsedou Soudu prvního stupně je Bo Vesterdorf z Dánska.
Komise může iniciovat toto řízení, má-li důvod se domnívat, že členský stát neplní své závazky dle práva EU. Toto řízení může iniciovat také jiný členský stát EU.
K rozhodování ve sporech mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci byl zřízen nový soudní orgán, Soud pro veřejnou službu Evropské unie. Tento soud se skládá ze sedmi soudců a je přičleněn k Soudu prvního stupně.
V obou případech Soudní dvůr důkladně zkoumá obvinění a vynese rozsudek. Pokud je obviněný členský stát skutečně shledán vinným, musí dát věci ihned do pořádku. Pokud Soudní dvůr zjistí, že dotyčný členský stát neuposlechl jeho rozsudku, může mu uložit pokutu.
Co je úkolem Soudního dvora?
3. Žaloba na neplatnost
Soudní dvůr vynáší rozsudky v jemu předložených případech. Čtyři nejběžnější typy jsou následující:
Pokud se kterýkoli z členských států, Rada, Komise či (za určitých okolností) Parlament domnívá, že je některý z právních předpisů EU nezákonný, může požádat Soudní dvůr o jeho zrušení.
1. řízení o předběžné otázce; 2. žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti; 3. žaloba na neplatnost; 4. žaloba na nečinnost.
Tyto „žaloby na neplatnost“ mohou využívat také fyzické osoby, které chtějí, aby Soudní dvůr zrušil konkrétní zákon, protože se jich jako fyzických osob přímo a nepříznivě dotýká.
V následujících odstavcích jsou blíže popsány.
Pokud Soudní dvůr shledá, že dotyčný zákon nebyl přijat správně nebo nemá správný právní základ ve smlouvách, může ho prohlásit za neplatný od samého začátku.
1. Řízení o předběžné otázce Soudy každého státu EU odpovídají za řádné používání práva Společenství ve své zemi. Existuje však riziko, že v různých zemích může být toto právo vykládáno různě.
4. Žaloba na nečinnost Smlouva vyžaduje, aby Evropský parlament, Rada a Komise za určitých okolností přijaly určitá rozhodnutí. Pokud tak neučiní, mohou členské státy, jiné instituce Společenství a (za určitých podmínek) fyzické nebo právnické osoby podat stížnost k Soudnímu dvoru, aby byla tato nečinnost oficiálně zaznamenána.
Aby se tomuto riziku zabránilo, existuje tzv. řízení o předběžné otázce. To znamená, že pokud by měl vnitrostátní soud jakékoli pochyby o výkladu či platnosti práva EU, může a někdy musí požádat Soudní dvůr o radu. Tato rada je vydána formou „rozhodnutí o předběžné otázce“.
26
Od roku 2003 musí generální advokáti vydávat svá stanoviska k případu pouze tehdy, když Soudní dvůr dojde k závěru, že tento případ nastoluje nové právní hledisko. Soudní dvůr se nemusí nezbytně řídit stanoviskem generálního advokáta.
Jak je práce Soudního dvora organizována? Případy se doručují do kanceláře tajemníka a ke každému případu je přidělen určitý soudce a generální advokát.
Rozsudky Soudního dvora jsou přijímány na základě usnesení většiny a vyhlášeny ve veřejném slyšení. Nesouhlasné názory se nezveřejňují. Rozhodnutí se zveřejňují v den jejich vydání.
Postup, který následuje, se skládá ze dvou fází, nejprve písemné a pak ústní. V první fázi předloží všechny zúčastněné strany písemná prohlášení a soudce přidělený k případu sepíše zprávu, která shrne jednotlivá stanoviska a právní pozadí případu.
© Digital vision/ Getty Images
Poté přichází druhá fáze – veřejné slyšení. Podle závažnosti a složitosti případu se toto slyšení může konat před senátem složeným ze tří, pěti, nebo třinácti soudců, nebo před celým Soudním dvorem. Během slyšení přednesou právní zástupci obou stran svou řeč před soudci a generálním advokátem, kteří jim mohou klást otázky. Poté generální advokát oznámí své závěry. Soudci se odeberou k poradě a vynesou rozsudek.
Soudní dvůr zajišťuje, aby se na základě právních předpisů EU zacházelo s každým občanem stejně, aby například ženy a muži dostávali za stejnou práci stejnou mzdu. Soudní dvůr má po jednom soudci z každé země EU. 27
Jak funguje Evropská unie
Evropský účetní dvůr: rozumné využití peněz Klíčové údaje Úloha: Členové: Funkční období: Adresa: Tel.: Internet:
kontrolovat řádné používání finančních prostředků EU jeden z každé země EU členové jsou jmenováni na období šesti let, které může být prodlouženo 12 rue Alcide de Gasperi, L-1615 Luxembourg (352) 43 98-1 www.eca.eu.int Aby mohl Účetní dvůr vykonávat své úkoly, prověřuje dokumentaci kterékoli osoby nebo organizace, která pracuje s příjmy a výdaji EU. Často provádí kontroly přímo na místě. Jeho závěry jsou shrnuty ve zprávách, které upozorňují Komisi a vlády členských států na případné problémy.
Účetní dvůr byl založen v roce 1975. Sídlí v Lucemburku. Úkolem Evropského účetního dvora je kontrolovat, zda veškeré finanční prostředky Evropské unie, které pocházejí od daňových poplatníků, byly řádně inkasovány a vynaloženy v souladu s právními předpisy, hospodárně a pro určené účely. Účetní dvůr má právo zkontrolovat jakoukoli osobu nebo organizaci, která nakládá s finančními prostředky EU.
Aby mohl Účetní dvůr svou práci vykonávat účinně, musí zůstat nezávislý na jiných institucích, zároveň však s nimi musí zůstat ve stálém kontaktu.
Účetní dvůr sestává z jednoho člena z každého členského státu, jmenovaného Radou na funkční období šesti let, které může být prodlouženo. Členové volí ze svých řad předsedu na funkční období tří let, které může být prodlouženo. Předsedou byl v lednu 2005 zvolen Hubert Weber z Rakouska.
Jednou z jeho klíčových funkcí je pomáhat Evropskému parlamentu a Radě tím, že jim každoročně předkládá výroční zprávu o uplynulém finančním roce. Parlament zprávu Účetního dvora podrobně posuzuje, než se rozhodne, zda schválit či neschválit nakládání Komise s rozpočtem. Dojde-li Účetní dvůr k uspokojivým závěrům, zašle Radě a Parlamentu také prohlášení o věrohodnosti účtů s ujištěním, že peníze evropských daňových poplatníků byly použity řádným způsobem.
Jaké jsou úkoly Účetního dvora? Hlavní funkcí Účetního dvora je kontrolovat, zda je rozpočet EU řádně naplňován. Jinými slovy, zda příjmy a výdaje EU jsou zákonné a řádné. Dále zajišťuje řádné finanční řízení, jeho práce je tedy zárukou efektivního a otevřeného fungování systému EU.
Účetní dvůr také vydává stanoviska k návrhům právních předpisů EU týkajících se oblasti financí a boje proti podvodům.
28
© EC
Důležitou položkou rozpočtu EU je podpora pro zemědělství šetrné k životnímu prostředí, které vyrábí zdravé potraviny a zachází dobře se zvířaty. Auditoři kontrolují, zda se tyto peníze používají řádně.
země, která dostává finanční pomoc od EU. Neboť ačkoli se Účetní dvůr zabývá především penězi, za něž odpovídá Komise, ve skutečnosti spravují 90 % těchto příjmů a výdajů orgány členských států.
Jak je organizována práce Účetního dvora? Účetní dvůr má přibližně 800 zaměstnanců, včetně překladatelů, úředníků a auditorů. Auditoři jsou rozděleni do „auditorských skupin“. Připravují návrhy zpráv, o nichž Účetní dvůr rozhoduje.
Sám Účetní dvůr nemůže podnikat žádné právní kroky. Pokud auditoři objeví podvod nebo nesrovnalosti, předají tyto informace OLAFu – Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.
Auditoři často vyjíždějí na inspekce do jiných institucí EU, členských států či kterékoli jiné
29
Jak funguje Evropská unie
Evropský hospodářský a sociální výbor: hlas občanské společnosti Klíčové údaje Úloha: Členové: Funkční období: Schůze: Adresa: Tel.: Internet:
zastupuje občanskou společnost sdruženou v organizacích 317 čtyři roky každý měsíc v Bruselu Rue Belliard 99, B-1040 Brussels (32-2) 546 90 11 www.esc.eu.int
a chrání jejich zájmy v politických rozhovorech s Komisí, Radou a Evropským parlamentem.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) založený v roce 1957 Římskou smlouvou je poradním orgánem, který zastupuje zaměstnavatele, odborové svazy, zemědělce, spotřebitele a další zájmové skupiny, které společně tvoří „organizovanou občanskou společnost“. Prezentuje jejich stanoviska
© EC
EHSV tím tvoří spojnici mezi Unií a jejími občany, čímž v Evropě podporuje existenci společnosti, která je ochotna k větší spoluúčasti a integraci, a stává se tím demokratičtější.
Zaměstnanost v Evropě je silně ovlivněna politikou EU. Prostřednictvím EHSV mohou zaměstnavatelé i odbory vyjádřit svá stanoviska k vytváření této politiky. 30
Výbor je nedílnou součástí rozhodovacího procesu EU. Je třeba ho konzultovat před přijetím rozhodnutí týkajících se hospodářské a sociální politiky. Ze svého vlastního podnětu nebo na žádost jiné instituce EU může také vyjadřovat stanoviska k jiným záležitostem.
Co je úkolem EHSV? Evropský hospodářský a sociální výbor má tři hlavní úkoly: • radit Komisi, Radě a Evropskému parlamentu, buď na základě jejich žádosti, nebo ze svého vlastního podnětu; • podporovat občanskou společnost, aby se více zapojila do tvorby politiky EU; • posilovat pozici občanské společnosti ve státech mimo EU a pomoci zakládat poradní struktury.
EHSV má 317 členů – počet členů z každé země EU přibližně odráží velikost její populace. Počty zástupců z jednotlivých zemí jsou následující: Německo, Francie, Itálie a Spojené království Polsko a Španělsko Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Švédsko Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko a Finsko Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko Kypr a Lucembursko Malta Celkem
24 21
Kdo jsou členové EHSV? 12
Členové výboru většinou pracují ve své vlasti a dělí se do tří skupin, které zastupují zaměstnavatele, zaměstnance a nejrůznější hospodářské a sociální zájmy.
9 7 6 5 317
Skupina zaměstnavatelů se skládá ze členů ze soukromého i veřejného sektoru průmyslu, malých a středních podniků, obchodních komor, velkoobchodu a maloobchodu, bankovnictví a pojišťovnictví, dopravy a zemědělství.
Až přistoupí Bulharsko a Rumunsko, bude mít výbor 344 členů. Členové jsou nominováni vládami EU, pracují ale politicky zcela nezávisle. Jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, přičemž poté mohou být jmenováni znovu.
Skupina zaměstnanců zastupuje všechny kategorie zaměstnaných, od dělnických profesí až po vedoucí pracovníky. Členové této skupiny pocházejí z vnitrostátních odborových organizací.
Výbor se schází na plenárním zasedání, jehož jednání připravuje šest podvýborů známých jako „odborné sekce“. Každá z nich se specializuje na konkrétní oblast politiky. Výbor volí předsedu a dva místopředsedy na funkční období dvou let. V říjnu 2004 se předsedkyní EHSV stala Anne-Marie Sigmundová z Rakouska.
Třetí skupina zastupuje široké spektrum zájmů: nevládní organizace, zemědělské organizace, malé podniky, řemeslníky a živnostníky, družstva a nezisková sdružení, organizace spotřebitelů, organizace na ochranu životního prostředí a vědecká a akademická sdružení a asociace, které zastupují rodiny, ženy, postižené atd.
31
Jak funguje Evropská unie
Výbor regionů: hlas samospráv
Klíčové údaje Úloha: Členové: Funkční období: Schůze: Adresa: Tel.: Internet:
zastupuje regionální a místní orgány 317 čtyři roky pět plenárních schůzí ročně v Bruselu Rue Belliard 101, B-1040 Brussels (32-2) 282 22 11 www.cor.eu.int
Výbor regionů byl založen v roce 1994 Smlouvou o Evropské unii, má poradní funkci a sestává ze zástupců regionálních a místních orgánů. Výbor regionů je třeba konzultovat předtím, než jsou přijata rozhodnutí v takových záležitostech, jako je regionální politika, životní prostředí, vzdělávání a doprava, které se týkají místních a regionálních samospráv.
Členové výboru jsou volení politici působící v obecních či regionálních úřadech, často vedoucí představitelé regionálních samospráv nebo starostové měst. Jsou nominováni vládami EU, pracují ale politicky zcela nezávisle. Rada Evropské unie je jmenuje na funkční období čtyř let, přičemž existuje možnost jejich opětovného jmenování. Musí mít také mandát od orgánů, které zastupují, nebo jim musí být politicky odpovědní.
Výbor má 317 členů. Počet členů z každé země EU přibližně odráží velikost její populace, a to následovně: Německo, Francie, Itálie a Spojené království Polsko a Španělsko Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Švédsko Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko a Finsko Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko Kypr a Lucembursko Malta Celkem
Výbor regionů jmenuje ze svých řad předsedu na funkční období dvou let. V únoru 2004 byl předsedou zvolen Peter Straub z Německa.
24 21
Co je úkolem tohoto výboru? Úkolem Výboru regionů je prosazovat názory místních a regionálních orgánů na právní předpisy EU. Výbor toto činí předkládáním stanovisek k návrhům Komise.
12 9 7 6 5 317
Komise a Rada musí konzultovat Výbor regionů v takových otázkách, které se přímo dotýkají místních a regionálních orgánů, ale mohou ho také konzultovat, kdykoli si přejí. Výbor může z vlastního podnětu zaujímat stanoviska a předkládat je Komisi, Radě a Parlamentu.
Až přistoupí Bulharsko a Rumunsko, bude mít výbor 344 členů.
32
• Komise pro trvale udržitelný rozvoj (DEVE); • Komise pro kulturu a vzdělávání (EDUC); • Komise pro ústavní záležitosti a evropskou správu (CONST); • Komise pro vnější vztahy (RELEX).
Jak je práce výboru organizována? Každý rok pořádá Výbor regionů pět plenárních zasedání, během nichž definuje svou obecnou politiku a přijímá stanoviska.
© Van Parys Media / Corbis
Členové výboru jsou rozděleni do odborných „komisí“, jejichž úkolem je připravovat plenární zasedání. Těchto komisí je celkem šest: • Komise pro politiku teritoriální soudržnosti (COTER); • Komise pro hospodářskou a sociální politiku (ECOS);
Prostřednictvím Výboru regionů mohou starostové a radní měst z celé Evropy vyjádřit svá stanoviska k činnosti EU ovlivňující jejich regiony – jako je zlepšení telekomunikačních sítí. 33
Jak funguje Evropská unie
Evropská investiční banka: financování projektů EU Klíčové údaje Úloha: Členové: Adresa: Tel.: Internet:
financuje projekty EU členské státy správní rada 26, řídící výbor 9 100, Boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Luxembourg (352) 43 79-1 www.eib.eu.int
Evropská investiční banka (EIB) byla založena v roce 1958 Římskou smlouvou. Jejím úkolem je půjčovat peníze na projekty evropského zájmu (jako jsou železniční a silniční spojení, letiště nebo projekty v oblasti životního prostředí), zvláště v chudších regionech, kandidátských zemích a rozvojovém světě. Rovněž poskytuje investiční úvěry malým podnikům.
ho zájmu, na které by jinak nebylo možné získat peníze anebo by bylo nutné si peníze za draho půjčit. Projekty, do kterých banka investuje, jsou pečlivě vybírány na základě těchto kritérií: • musí podporovat dosažení cílů EU, jako je například zvyšování konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví a malých podniků; budování transevropských sítí (doprava, telekomunikace a energie); podpora odvětví informačních technologií; ochrana životního prostředí v přírodě i ve městech; zlepšování zdravotnických a vzdělávacích služeb; • musí přinášet prospěch nejvíce znevýhodněným oblastem; • musí pomoci přilákat další zdroje financování.
Prezidentem EIB se stal 1. ledna 2000 Philippe Maystadt z Belgie.
Jaké jsou úkoly této banky? EIB je nezisková organizace, která nemá žádné příjmy z vkladových či běžných účtů a ani nevyužívá žádné finanční prostředky z rozpočtu EU. Je financována prostřednictvím půjček na finančních trzích a z prostředků poskytnutých akcionáři banky, kterými jsou členské státy Evropské unie. Společně upisují podíly na kapitálu banky, kdy příspěvek každé země odráží její hospodářský význam v Unii.
EIB rovněž podporuje udržitelný rozvoj v zemích Středozemí, Afriky, karibské a tichomořské oblasti, stejně jako projekty v Latinské Americe a Asii.
Tato podpora ze strany členských států dává EIB nejvyšší možný rating (AAA) na peněžních trzích. Umožňuje jí získávat velmi vysoké částky za velmi výhodných podmínek, a tím pádem investovat do projektů veřejné-
EIB je také většinovým akcionářem Evropského investičního fondu, se kterým tvoří „Skupinu EIB“. Evropský investiční fond byl založen v roce 1994 s cílem poskytovat rizi-
34
kový kapitál pro malé a střední podniky. Fond nepůjčuje přímo podnikům, ani do nich přímo neinvestuje. Pracuje prostřednictvím bank a dalších finančních prostředníků a poskytuje jim záruky ke krytí jejich půjček malým podnikům.
Rozhodnutí banky přijímají následující orgány. • Rada guvernérů se skládá z ministrů (obvykle ministrů financí) všech členských států. Rada definuje všeobecnou úvěrovou politiku banky, schvaluje rozvahu a výroční zprávy, zmocňuje banku k financování projektů mimo území EU a rozhoduje o navýšení kapitálu.
Tento fond je aktivní v členských státech Evropské unie a v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a třech zemích ESVO (Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku).
• Správní rada schvaluje operace související s poskytováním úvěrů a vypůjčováním peněz ze strany banky a dbá na řádné řízení EIB. Skládá se z 26 členů, z nichž 25 je jmenováno členskými státy a jeden Evropskou komisí.
Jak je práce této banky organizována? EIB je autonomní institucí. O vlastních půjčkách či o tom, komu poskytne úvěr, rozhoduje výhradně na základě významu jednotlivých projektů a možností finančních trhů. Každý rok předkládá zprávu o své celoroční činnosti.
• Řídicí výbor je výkonným orgánem banky. Řídí její každodenní činnost a má devět členů.
© Van Parys Media / Corbis
Tato banka spolupracuje s institucemi EU. Její zástupci se například mohou účastnit schůzí výborů Evropského parlamentu a prezident EIB se může účastnit schůzí Rady.
EIB financuje širokou škálu projektů, včetně nových silnic a železnic, s cílem zlepšit evropskou dopravní síť.
35
Jak funguje Evropská unie
Evropská centrální banka: řízení eura Klíčové údaje Úloha: Členové:
Adresa: Tel.: Internet:
řídit euro a měnovou politiku EU rada guvernérů 18, generální rada 27, výkonná rada 6 Kaiserstrasse 29, D-60311 Frankfurt am Main (49) 691 34 40 www.ecb.int
Evropská centrální banka (ECB) byla založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii a sídlí ve Frankfurtu (Německo). Jejím úkolem je řídit euro – jednotnou měnu EU. ECB rovněž odpovídá za definování a realizaci hospodářské a měnové politiky EU.
Prezidentem ECB se v listopadu 2003 stal Jean-Claude Trichet z Francie.
Jaké jsou úkoly této banky? Jedním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně, aby nebyla kupní síla eura snižována inflací. Cílem ECB je zajistit, aby meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo nižší než 2 %.
Aby mohla svou funkci provádět, ECB spolupracuje s „Evropským systémem centrálních bank“ (ESCB), ke kterému náleží všech 25 států EU. Pouze 12 z nich však zatím přijalo euro. Těchto 12 zemí společně vytváří tzv. eurozónu a jejich centrální banky společně s Evropskou centrální bankou tvoří tzv. Eurosystém.
Snaží se o to dvěma způsoby. • Prvním je kontrola množství peněz v oběhu. Bude-li totiž množství peněz v oběhu ve srovnání s množstvím zboží a služeb příliš velké, dojde k inflaci. • Druhým způsobem je sledování cenových trendů a posuzování rizik, které tyto trendy představují pro cenovou stabilitu v eurozóně.
ECB pracuje naprosto nezávisle. Ani ECB, ani národní centrální banky Eurosystému, ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu. Instituce EU a vlády členských států musí tuto zásadu dodržovat a nesmí se snažit ovlivňovat ECB ani národní centrální banky.
Kontrola množství peněz v oběhu mimo jiné spočívá v určování úrokových sazeb v rámci eurozóny, což je pravděpodobně nejznámější činností banky.
ECB úzce spolupracuje s národními centrálními bankami, připravuje a realizuje rozhodnutí přijatá rozhodovacími orgány Eurosystému – radou guvernérů, výkonnou radou a generální radou.
36
Jak je práce banky organizována?
Rada guvernérů
Práce Evropské centrální banky je organizována prostřednictvím následujících rozhodovacích orgánů:
Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky. Tvoří ji šest členů výkonné rady a guvernéři 12 centrálních bank eurozóny. Této radě předsedá prezident ECB a jejím prvotním posláním je definovat měnovou politiku eurozóny a především stanovovat úrokové sazby, za které si obchodní banky mohou půjčovat peníze od centrální banky.
Výkonná rada Tato rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. Členové výkonné rady jsou jmenováni na jedno funkční období osmi let, které nelze obnovit.
Generální rada Generální rada je třetím rozhodovacím orgánem ECB. Skládá se z prezidenta ECB, jejího viceprezidenta a guvernérů národních centrálních bank všech 25 členských států EU. Generální rada přispívá k poradenské a koordinační činnosti a pomáhá připravovat budoucí rozšíření eurozóny.
Výkonná rada odpovídá za realizaci měnové politiky, jak ji definuje rada guvernérů (viz níže), a za vydávání pokynů národním centrálním bankám. Připravuje rovněž schůzky rady guvernérů a je odpovědná za každodenní řízení ECB.
© De Leu
Díky euru je snadné cestovat a nakupovat v Evropě. ECB se snaží zajistit v eurozóně stabilní ceny. 37
Jak funguje Evropská unie
Evropský veřejný ochránce práv: šetření vašich stížností Klíčové údaje Úloha: Funkční období: Adresa: Tel.: Internet:
odhalovat případy nesprávného úředního postupu a navrhovat řešení pět let, obnovitelné 1, Avenue du Président Robert Schuman, B.P. 403, F-67001 Strasbourg (33) 3 88 17 23 13 www.euro-ombudsman.eu.int
Funkce evropského veřejného ochránce práv byla vytvořena Smlouvou o Evropské unii (Maastricht, 1992). Veřejný ochránce práv působí jako prostředník mezi občany a orgány EU. Má právo přijímat a vyšetřovat stížnosti ze strany občanů EU, podniků a institucí i kohokoli jiného, kdo trvale sídlí nebo má registrované sídlo v některé ze zemí EU.
• nespravedlnost, • diskriminace, • zneužití pravomoci, • poskytnutí nedostatečných informací nebo odmítnutí informace poskytnout, • zbytečné prodlení, • nesprávný postup.
Veřejný ochránce práv je volen Evropským parlamentem na obnovitelné funkční období pěti let, které odpovídá volebnímu období Parlamentu. Funkce evropského veřejného ochránce práv se v dubnu 2003 ujal Nikiforos Diamandouros, bývalý veřejný ochránce práv v Řecku, a v lednu 2005 byl do této funkce opět zvolen na pětileté období.
Veřejný ochránce práv provádí šetření na základě stížnosti, nebo ze svého vlastního podnětu. Svou činnost vykonává naprosto nezávisle a nestranně. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády či organizace.
Jak si mohu u veřejného ochránce práv stěžovat?
Jaké jsou úkoly veřejného ochránce práv?
Pokud si chcete stěžovat na nesprávný úřední postup nějaké instituce nebo orgánu EU, musíte nejprve kontaktovat dotyčnou instituci nebo orgán prostřednictvím obvyklých administrativních postupů a snažit se ji přimět k nápravě situace.
Pomáhá odhalovat „nesprávný úřední postup“ v evropských institucích a jiných orgánech EU. „Nesprávným úředním postupem“ se rozumí nedostatečná nebo špatná správa, jinými slovy, když nějaká instituce nejedná podle zákona nebo nedodržuje zásady řádné správy nebo porušuje lidská práva. Patří sem například:
Pokud s tímto postupem neuspějete, můžete si stěžovat evropskému veřejnému ochránci práv.
38
Svoji stížnost musíte u veřejného ochránce práv podat do dvou let ode dne, kdy jste se o daném nesprávném úředním postupu dozvěděli. Musíte jasně uvést, kdo jste, na jakou instituci nebo orgán si stěžujete a na jaký problém si stěžujete, přičemž můžete požádat o to, aby stížnost byla posuzována důvěrně.
Jaký výsledek mohu očekávat?
Praktické pokyny pro podání vaší stížnosti naleznete na internetové stránce veřejného ochránce práv: www.euro-ombudsman.eu.int
Váš problém může být vyřešen jednoduše tím, že veřejný ochránce práv informuje dotyčnou instituci nebo orgán. Pokud se problém nevyjasní během jeho šetření, bude se veřejný ochránce práv snažit najít přátelské řešení, které celou věc napraví a vás uspokojí.
Pokud se veřejný ochránce práv nemůže vaší stížností zabývat – například pokud byla předmětem soudního líčení – poradí vám, který jiný orgán by vám mohl pomoci. Pokud však se vaší stížností zabývat může, tak to udělá.
© EC
Pokud toto selže, může veřejný ochránce práv vydat doporučení k řešení dané záležitosti. Pokud dotyčná instituce nepřijme jeho doporučení, může veřejný ochránce práv napsat zvláštní zprávu Evropskému parlamentu, aby přijal jakékoli politické opatření, které je nutné. Každým rokem podává veřejný ochránce práv Evropskému parlamentu zprávu o všech svých šetřeních.
P. Nikiforos Diamandouros nastoupil do funkce veřejného ochránce práv v dubnu 2003 a byl do ní opět zvolen v lednu 2005. 39
Jak funguje Evropská unie
Evropský inspektor ochrany údajů: chrání vaše soukromí Klíčové údaje Úloha: chránit vaše soukromé údaje Funkční období: pět let, obnovitelné Adresa: Rue Wiertz 60, B-1047 Brussels Tel.: (32-2) 283 19 00 Internet: www.edps.eu.int
Funkce evropského inspektora ochrany údajů byla vytvořena v roce 2001. Úkolem evropského inspektora ochrany údajů je zajišťovat, aby orgány a instituce Evropské unie respektovaly právo občanů na soukromí při zpracovávání jejich osobních údajů.
pokud tyto údaje nejsou vyžadovány pro účely zdravotní péče. I v takových případech musí být tyto údaje zpracovávány odbornými zdravotnickými pracovníky nebo jinou osobou, která je vázána povinností mlčenlivosti. Evropský inspektor ochrany údajů spolupracuje s inspektory ochrany údajů v každém orgánu či instituci EU v zájmu zajištění používání pravidel pro ochranu údajů.
Jaké jsou úkoly evropského inspektora ochrany údajů? Pokud orgány nebo instituce Evropské unie zpracovávají osobní údaje o identifikovatelné osobě, musí respektovat právo této osoby na soukromí. Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, že uvedené orgány toto právo respektují, a poskytuje jim poradenství o všech aspektech zpracování osobních údajů.
V roce 2004 byl evropským inspektorem ochrany údajů jmenován Peter Johan Hustinx a jeho zástupcem Joaquín Bayo Delgado.
Jak vám může evropský inspektor ochrany údajů pomoci? Pokud se důvodně domníváte, že orgán nebo instituce EU zneužitím vašich osobních údajů porušily vaše právo na soukromí, měli byste předložit stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů. Ten vaši stížnost prošetří a co nejdříve vám oznámí, zda s ní souhlasí. Pokud s ní souhlasí, oznámí vám rovněž, jak je situace napravována. Inspektor například může dotčenému orgánu nebo instituci nařídit, aby opravil, zablokoval, vymazal nebo zničil veškeré vaše osobní údaje, které byly zpracovány v rozporu s právními předpisy.
„Zpracování“ zahrnuje činnosti, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání a uchovávání informací, jejich vyhledávání pro účely nahlédnutí, jejich posílání nebo zpřístupňování jiným osobám a také blokování, vymazávání nebo ničení údajů. Existují přísná pravidla ochrany soukromí, kterými se tyto činnosti řídí. Orgány a instituce Evropské unie nesmějí například zpracovávat osobní údaje, které odhalují váš rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení nebo odborovou příslušnost. Také nesmějí zpracovávat údaje o vašem zdraví a sexuálním životě,
Pokud s jeho rozhodnutím nesouhlasíte, můžete věc předložit Soudnímu dvoru. 40
Agentury Agentura není institucí EU, je to orgán založený zvláštním právním předpisem EU za účelem vykonávání velmi specifického úkolu. Ne všechny agentury EU mají ve svém úředním názvu slovo „agentura“, mohou být nazývány střediskem, nadací, ústavem, monitorovacím centrem, úřadem atd. Tři z nich – Evropská obranná agentura, Ústav EU pro studium bezpečnosti a Satelitní středisko EU – provádějí úkoly společné zahraniční a bezpečnostní politiky („druhý pilíř“ Evropské unie). Čtyři další – AMOCEB, Evropská policejní akademie, Europol a Eurojust – pomáhají při koordinaci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech („třetí pilíř“ Evropské unie), včetně správy vnějších hranic EU. Všechny ostatní agentury provádějí úkoly v rámci „prvního pilíře“ EU – tzv. „oblasti Společenství“. Dále uvádíme stručný popis každé z nich.
ho ochranou údajů, jehož úkolem je zajišťovat, aby byly osobní údaje ve spisech Eurojustu náležitě chráněny a aby se s nimi nakládalo v souladu se zákonem. Máte právo vědět, jaké informace o vás Eurojust uchovává a požádat ho, aby je opravil nebo vymazal, pokud jsou nesprávné nebo neúplné.
Eurojust Eurojust byl založen v roce 2002 a sídlí v Haagu v Nizozemsku. Jeho úkolem je pomáhat orgánům EU činným v trestním řízení při spolupráci v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti, včetně počítačové kriminality, podvodů a korupce, praní špinavých peněz a ekologické kriminality.
Další informace na www.eurojust.eu.int
Eurojust například pomáhá vnitrostátním orgánům při výměně informací, poskytování vzájemné právní pomoci a vydávání osob k výslechu.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Eurojust se skládá z jednoho prokurátora, soudce nebo policejního úředníka z každé země EU. Společně tvoří „kolegium“ (tj. správní radu) organizace a volí si ze svých řad jednoho předsedu na tříleté funkční období. Kolegiu v jeho práci pomáhá sekretariát a zaměstnanci z řad úředníků EU a dočasně vyslaných vnitrostátních expertů.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) byla založena v roce 1994 a sídlí v Bilbau ve Španělsku. Žádná země není schopna sama zvládnout celou problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), před kterou dnes Evropa stojí. Proto byla založena tato agentura, aby shromažďovala široké zdroje znalostí a informace o těchto otázkách, zvláště o preventivních opatřeních.
Vzhledem k tomu, že práce Eurojustu zahrnuje vedení spisů na osoby podezřelé z trestné činnosti, zaměstnává úředníka pověřené41
Jak funguje Evropská unie
Kromě vytváření komplexních sítí internetových stránek o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, provozuje agentura aktivní publikační program, v jehož rámci vydává vše od zpráv s odbornými informacemi po materiály pro kampaně.
Úkolem této agentury je pomoci zajistit, aby informační sítě a informace, které přenášejí, byly vysoce zabezpečeny. Přinese to užitek občanům, spotřebitelům, podnikům i organizacím veřejného sektoru po celé Evropské unii. Mezi činnosti agentury budou patřit shromažďování údajů, analýza rizik, zvyšování informovanosti a podpora nejlepší praxe v oblasti řízení rizik.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je řízena správní radou, ve které jsou zastoupeny odbory, organizace zaměstnavatelů, vnitrostátní vlády a Evropská komise.
Další informace na www.enisa.eu.int
Další informace na www.agency.osha.eu.int
Evropská agentura pro léčivé přípravky
Evropská agentura pro leteckou bezpečnost
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) byla založena v roce 1993 a sídlí v Londýně ve Spojeném království. Agentura pomáhá chránit a podporovat zdraví v Evropě tím, že hodnotí léčivé přípravky používané u lidí i zvířat a shromažďuje odborné znalosti ze všech zemí EU.
Evropská agentura pro leteckou bezpečnost (EASA) byla založena v roce 2002. Jejím sídlem je Kolín nad Rýnem v Německu. Jejím úkolem je pomáhat EU při vytváření zákonů a pravidel pro leteckou bezpečnost a pomáhat Komisi při kontrole, zda se pravidla EU řádně dodržují. Agentura bude rovněž poskytovat odbornou pomoc mezinárodním organizacím, které se zabývají bezpečností civilního letectví a ochranou životního prostředí. Kromě toho bude pomáhat leteckým úřadům v nečlenských zemích EU.
Některé druhy léčivých přípravků získané pomocí biotechnologií lze v Evropské unii prodávat až poté, co je tato agentura důkladně prozkoumá. Pokud agentura shledá, že je daný výrobek bezpečný a kvalitní, může Evropská komise povolit jeho prodej ve všech zemích EU. Osoby, které chtějí prodávat další inovativní přípravky, mohou rovněž požádat o toto povolení.
Evropská agentura pro leteckou bezpečnost má právo přijímat některá rozhodnutí, například vydávat typová potvrzení pro letecké produkty.
Většina konvenčních léčivých přípravků je povolována jednotlivými zeměmi EU. Evropská agentura pro léčivé přípravky pomáhá řídit systém vzájemného uznávání těchto vnitrostátních povolení.
Další informace na www.easa.eu.int
Další informace na www.emea.eu.int
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) byla zřízena v roce 2004. Dočasně sídlí v Bruselu, ale jejím stálým domovem se stane Heraklion na Krétě, Řecko.
42
Evropská agentura pro námořní bezpečnost
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) byla založena v roce 2002. Agentura dočasně sídlí v Bruselu v Belgii, ale jejím stálým domovem se stane Lisabon v Portugalsku.
Rozhodnutí zřídit tuto agenturu (známou zkráceně jako AMOCEB) bylo přijato v říjnu 2004. Agentura bude sídlit ve Varšavě.
Cílem této agentury je pomáhat zlepšovat systém námořní bezpečnosti EU, snižovat riziko námořních nehod, znečištění moří způsobené loděmi a ztráty lidských životů na moři.
Jejím úkolem je pomáhat členským státům EU provádět předpisy EU o kontrole vnějších hranic a vracení občanů ze zemí mimo EU do jejich zemí původu. Je samozřejmě úkolem každého členského státu, aby prováděl kontrolu svých vlastních hranic, ale agentura pomůže zajistit, aby ji všechny členské státy prováděly se stejnou účinností.
Agentura poskytuje odbornou a vědeckou pomoc, která směřuje ke zlepšení právních předpisů EU týkajících se námořní bezpečnosti a znečišťování moří loděmi. Pomáhá Komisi sledovat činnost členských a kandidátských zemí EU a radí jejich vládám.
K hlavním úkolům agentury patří:
V rámci svých různých úkolů vypracuje agentura společnou metodologii EU pro šetření nehod na moři a zřídí informační systém EU o lodní dopravě.
• pomoc zemím EU při školení pohraničních stráží; • vyhodnocování rizik; • využívání výzkumu k vývoji nových technologií pro ostrahu hranic; • koordinace spolupráce mezi zeměmi EU při repatriaci nelegálních imigrantů.
Další informace na www.emsa.eu.int
Evropská agentura pro obnovu
Evropská agentura pro železnice
Evropská agentura pro obnovu (EAR) byla založena v roce 2000. Má ústředí v Soluni v Řecku a operační střediska v Bělehradě, Prištině, Podgorici a Skopje.
Rozhodnutí zřídit Evropskou agenturu pro železnice (ERA) bylo přijato v dubnu 2004. Agentura bude sídlit v Lille/Valenciennes ve Francii. Jejím posláním je pomáhat při posilování bezpečnosti a interoperability železnic v Evropě, aby mohl být postupně vytvořen „integrovaný evropský železniční prostor“.
Jejím úkolem je řídit hlavní programy EU zaměřené na poskytování pomoci ve výši přibližně 2 miliardy eur ročně při obnově balkánských zemí zasažených válkami v 90. letech 20. století.
Další informace na www.europa.eu.int/comm/transport/rail/era/ index_en.htm
Další informace na www.ear.eu.int
43
Jak funguje Evropská unie
Evropská agentura pro životní prostředí
šinou v sousedních regionech, jako je severní Afrika, Blízký východ, Balkán a státy bývalého Sovětského svazu.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) byla založena v roce 1990 a sídlí v Kodani v Dánsku.
Nadace těmto zemím nabízí informace, know-how a zkušenosti při školení osob pro nová povolání a při vytváření programů celoživotního vzdělávání.
Jejím úkolem je shromažďovat a šířit informace o stavu a vývoji životního prostředí v Evropě. Je otevřená i nečlenským státům EU: Island, Lichtenštejnsko a Norsko jsou jejími členy od začátku. Agentura aktivně spolupracuje s orgány pro životní prostředí a mezinárodními organizacemi.
Další informace na www.etf.eu.int
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
Další informace na www.eea.eu.int
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) byla zřízena v roce 1975 a sídlí v Dublinu v Irsku.
Evropská nadace odborného vzdělávání
Její funkcí je: • poskytovat rady tvůrcům sociální politiky; • vyhodnocovat a analyzovat životní a pracovní podmínky; • podávat zprávy o vývoji a trendech; • přispívat ke zlepšování kvality života.
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) byla založena v roce 1990 a sídlí v Turíně v Itálii.
© EKA
Tato nadace pomáhá při zlepšování odborného vzdělávání v nečlenských zemích EU, vět-
Evropský úřad pro bezpečnost potravin pomáhá zajišťovat bezpečnost celého procesu výroby potravin – „z pole až na váš talíř“. 44
Nadaci řídí správní rada, v níž jsou zastoupeny odbory, organizace zaměstnavatelů, vlády členských států a Evropská komise.
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
Další informace na www.eurofound.eu.int
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) bylo založeno v roce 1993 a sídlí v Lisabonu v Portugalsku.
Evropská obranná agentura Evropská obranná agentura byla založena v roce 2004 a bude sídlit v Bruselu. Jejím úkolem je pomáhat členským státům při zlepšování obranných schopností a krizového řízení v Evropě a posilovat evropskou bezpečnostní a obrannou politiku.
Úkolem centra je shromažďovat a šířit objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách a drogové závislosti v Evropě. Spolupracuje s nečlenskými zeměmi EU a s mezinárodními orgány, jako je Program OSN pro kontrolu drog (UNDCP), Světová zdravotnická organizace (WHO), skupina Pompidou Rady Evropy, Světová celní oganizace (WCO), Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) a Evropský policejní úřad (Europol).
Agentura se bude snažit zajistit koordinovanější přístup k výrobě a nákupu výzbroje a zbrojního zařízení a k výzkumu a technologickému vývoji ve zbrojní oblasti.
Další informace na www.emcdda.org Další informace na www.eda.eu.int
Evropská policejní akademie
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
V Evropské policejní akademii (CEPOL) se školí vysocí a vyšší policejní důstojníci EU. Jejím posláním je pomáhat vnitrostátním policejním sborům EU v jejich boji proti zločinu, zvláště zločinu přeshraničnímu. Akademie pořádá kurzy školení o evropské policejní ochraně od roku 2001.
Rozhodnutí vytvořit Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí bylo přijato v březnu 2004. Středisko bude sídlit ve Stockholmu ve Švédsku a má začít fungovat v roce 2005. Středisko bude EU pomáhat v boji proti nakažlivým chorobám a dalším vážným zdravotním ohrožením. Jeho úkolem bude řídit síť laboratoří a spravovat systém včasného varování a rychlé reakce. Mohlo by například vyslat tým odborníků EU, aby vyšetřil propuknutí neznámé lidské choroby v některé evropské zemi.
Hlavním cílem CEPOLu je pomáhat policejním důstojníkům z různých zemí EU získat vzájemně více informací o policejních systémech v ostatních zemích a o přeshraniční policejní spolupráci v Evropě. Policejní akademie spolupracuje s vnitrostátními policejními školicími středisky v zemích mimo Evropskou unii. Své zařízení poskytuje zvláště vysokým policejním důstojníkům z kandidátských zemí a Islandu a Norska.
Další informace na www.europa.eu.int/comm/health/ ph_overview/strategy/ecdc/ecdc_en.htm
CEPOL bude mít své stálé sídlo v Bramshillu ve Spojeném království. Další informace na www.cepol.net
45
Jak funguje Evropská unie
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání
Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) bylo založeno v roce 1975 a sídlí v Soluni v Řecku.
Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC) sídlí ve Vídni v Rakousku. Bylo založeno v roce 1997.
Jeho úkolem je analyzovat a poskytovat informace o systémech odborného vzdělávání a školení, politikách, výzkumu a praxi, a pomáhat tak odborníkům v celé EU v rozvoji a zlepšování odborného vzdělávání a školení v Evropě.
Prvotním úkolem střediska je poskytovat Evropské unii a jejím členským státům objektivní, spolehlivé a srovnatelné údaje o rasismu, xenofobii a antisemitismu v Evropě a vypracovávat celoevropské strategie řešení těchto problémů.
Středisko rovněž provozuje interaktivní internetovou stránku s názvem „European Training Village“, dostupnou na adrese www.training village.gr
Středisko zkoumá rozsah a vývoj rasismu a xenofobie a analyzuje jejich příčiny, následky a dopady. Středisko rovněž poukazuje na dobré příklady integrace přistěhovalců a etnických a náboženských menšin a šíří o nich informace.
Středisko je řízeno správní radou, ve které jsou zastoupeny odbory, organizace zaměstnavatelů, vlády členských států a Evropská komise.
Jádrem práce střediska je Evropská informační síť rasismu a xenofobie (RAXEN). Tato síť se skládá z vnitrostátních kontaktních středisek (jednoho v každé zemi EU), která shromažďují a rozšiřují informace o rasismu a xenofobii ve svých zemích.
Další informace na www.cedefop.eu.int
© Van Parys Media / Corbis
Další informace na www.eumc.eu.int
Evropská agentura pro léčivé přípravky posuzuje, zda jsou léky, která užíváme, bezpečné.
46
Evropský policejní úřad
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský policejní úřad (Europol) byl založen v roce 1992, aby spravoval celoevropské informace o trestné činnosti. Sídlí v nizozemském Haagu a mezi jeho zaměstnanci jsou zástupci vnitrostátních orgánů pro vymáhání práva (policie, celní správa, imigrační úřady atd.).
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) začal fungovat v roce 2002. Prozatím sídlí v Bruselu v Belgii, ale jeho stálým sídlem se stane Parma v Itálii. Jeho prvotním úkolem je poskytovat nezávislé vědecké poradenství ve všech záležitostech týkajících se bezpečnosti potravin. Tento úřad vyhodnocuje rizika pro potravinový řetězec a provádí vědecké hodnocení jakékoli záležitosti, která by mohla ovlivnit bezpečnost potravin v Evropě.
Cílem Europolu je pomáhat členským státům EU v užší a účinnější spolupráci při prevenci organizovaného mezinárodního zločinu a v boji proti němu, zvláště proti: • obchodu s drogami, • sítím převaděčů, • obchodu s odcizenými vozidly, • obchodu s lidmi včetně dětské pornografie, • padělání peněz a dalších platebních prostředků, • obchodu s radioaktivními a jadernými látkami, • terorismu.
Činnost úřadu pokrývá celý proces výroby potravin od primární produkce (včetně bezpečnosti krmiva pro zvířata) k dodávkám potravin zákazníkům. Úřad shromažďuje informace z celého světa a sleduje nové vědecké trendy. O svá zjištění se dělí nejen s odborníky a rozhodujícími činiteli, ale i s širokou veřejností. Další informace na www.efsa.eu.int
Jednou z povinností Europolu je zřídit a provozovat počítačový systém, který by umožnil vkládání a analýzu údajů a přístup k nim. Společný dozorčí orgán, který tvoří dva odborníci na ochranu údajů z každého členského státu, dohlíží na obsah a použití všech osobních údajů v držení Europolu.
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS) byl založen v roce 2004. Zatím nebylo rozhodnuto, kde bude tento úřad sídlit.
Europol je odpovědný Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, tj. ministrům spravedlnosti a vnitra všech zemí EU. Správní rada Europolu se skládá z jednoho zástupce z každé země.
Jeho funkcí je zabezpečit, aby v souvislosti s evropskými programy družicové navigace (Galileo a EGNOS) byly řádně chráněny a zastoupeny základní zájmy veřejnosti. Cílem programu Galileo je nabídnout moderní evropskou alternativu k zavedenému americkému systému GPS.
Další informace na www.europol.eu.int
Úřad má na starosti správu finančních prostředků programu a dohled nad jejich využitím. Bude pomáhat Evropské komisi se všemi záležitostmi týkajícími se družicové radionavigace. 47
Jak funguje Evropská unie
pomohlo při rozhodování v rámci její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
Odrůdový úřad Společenství Odrůdový úřad Společenství (CPVO) sídlí v Angers ve Francii. Byl zřízen v roce 1994.
Centrum rovněž uskutečňuje projekty v oblasti výzkumu a vývoje a zajišťuje školení odborníků v digitálních geografických informačních systémech a analýze obrazů.
Jeho úkolem je spravovat systém odrůdových práv, což je druh práv průmyslového vlastnictví souvisejících s rostlinami.
Další informace na www.eusc.org
Odrůdový úřad Společenství funguje spíše jako Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu: uděluje práva průmyslového vlastnictví novým odrůdám rostlin. Tato práva platí po dobu 25 nebo 30 let.
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
Další informace na www.cpvo.eu.int Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) byl zřízen v roce 1994 a sídlí v Alicante ve Španělsku.
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie
Jeho úkolem je provádět registraci ochranných známek a vzorů Společenství.
Překladatelské středisko bylo založeno v roce 1994 a sídlí v Lucemburku.
Systém „ochranné známky Společenství“ usnadňuje evropským podnikům život a snižuje jejich náklady. Výrobce, který chce chránit svou ochrannou známku v Evropě, už si nemusí nechat zaregistrovat stejné ochranné známky v každé zemi EU. Prostřednictvím Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu teď může požádat o jedinou ochrannou známku „Společenství“, což mu dává právo zakázat dalším firmám, aby užívaly stejné nebo podobné označení v celé EU.
Středisko, které je financováno z vlastních zdrojů, bylo zřízeno s cílem pokrýt překladatelské potřeby ostatních agentur EU. Na základě dohod o dobrovolné spolupráci rovněž poskytuje služby institucím a dalším orgánům EU, které mají svá vlastní překladatelská oddělení. Další informace na www.cdt.eu.int
Další informace na www.oami.eu.int
Satelitní středisko Evropské unie
Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti
Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) bylo vytvořeno v roce 2002 a jeho sídlem je Torrejón de Ardoz ve Španělsku.
Tento ústav byl zřízen v roce 2001 a sídlí v Paříži ve Francii. Jeho cílem je pomáhat při vytváření společné evropské bezpečnostní kultury a propagovat bezpečnostní zájmy EU jako celku.
Centrum se zabývá analýzou údajů a fotografií z družic provádějících pozorování Země a tyto informace využívá k tomu, aby Evropské unii
48
Ústav pomáhá rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku prostřednictvím:
• Evropská agentura pro chemické látky, • Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, • Evropská agentura pro základní práva, • Výkonná agentura pro program veřejného zdraví, • Výkonná agentura pro inteligentní energii.
• výzkumu a diskusí o významných bezpečnostních a obranných otázkách; • progresivní analýzy pro Radu a vysokého představitele; • transatlantického dialogu o bezpečnostních otázkách mezi Evropou, Kanadou a Spojenými státy americkými. Další informace na www.iss-eu.org Během přípravy této brožurky se plánuje a připravuje zřízení dalších agentur. Patří sem:
© Bilderberg / Hollandse Hoogte
• Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu, • Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast,
Policejní úředníci z celé EU využívají Europolu k boji proti mezinárodním zločincům, kteří padělají euro. 49
Jak funguje Evropská unie
Pohled do budoucna Systém rozhodování v EU se vyvíjel více než půl století. Původně však byl vytvořen pro společenství pouze šesti národů. EU má nyní 25 členských států a její členství se bude v příštích letech dále zvyšovat. Její systém rozhodování proto potřebuje zjednodušit a zefektivnit. Aby nedocházelo k ochromení systému, bude se muset většina rozhodnutí přijímat „kvalifikovanou většinou“, místo aby se požadoval souhlas každé jednotlivé země.
Ústava se rovněž snaží vytvořit z Evropské unie účinnější sílu na světové scéně tím, že zřídí funkci ministra zahraničních věcí EU a této osobě dá na starost všechny aspekty zahraničních vztahů Unie. Nová Ústava udržuje stávající rovnováhu mezi národními zájmy a obecným evropským zájmem a mezi zájmy malých a velkých zemí. Může vstoupit v platnost, až ji ratifikuje všech 25 vnitrostátních parlamentů. V některých zemích musí být schválena referendem.
Rovněž je třeba se zabývat širšími otázkami o budoucnosti EU. Například: • Jaké jsou cíle a záměry rozšířené Unie? (Jinými slovy, čeho chtějí členské státy do budoucna společně dosáhnout?) • Jaké společné politiky jsou nutné k dosažení těchto cílů? • Co se má rozhodovat na úrovni EU a co se má nechat v kompetenci vnitrostátních nebo regionálních orgánů? • Jakou úlohu mají hrát vnitrostátní parlamenty v procesu rozhodování EU?
Více o Ústavě se dozvíte na internetové stránce http://europa.eu.int/constitution/ EU existuje proto, aby sloužila svým občanům. Je důležité, aby jí její občané rozuměli a byli plně zapojeni do jejího systému rozhodování. Rovněž potřebuje účinné, otevřené a odpovědné instituce, které budou schopné se vyrovnat s velkými úkoly 21. století.
Zkrátka kdo je za co odpovědný a jak přijímat demokratická rozhodnutí v Unii 25 nebo více zemí s půl miliardou obyvatel? Navrhovaná Ústava, kterou Evropská rada odhlasovala v roce 2004, řeší výše uvedené otázky. Ve srovnání s předchozími smlouvami mnohem jasněji formuluje, co je Evropská unie a kam směřuje. Ústava rovněž stanoví nová pravidla pro účinnější rozhodování.
V demokratické Evropě je budoucnost EU v rukou jejích obyvatel – zvláště mladých lidí.
© EC
Ústava je navržena tak, aby se EU stala otevřenější a demokratičtější. Pověřuje například ministry EU, aby právní předpisy projednávali veřejně, a dává občanům právo zaslat petici Evropské komisi se žádostí o navržení nových zákonů. Navíc dává vnitrostátním parlamentům větší úlohu při sledování návrhů Komise.
50
Evropská komise
Jak funguje Evropská unie Průvodce občanů po institucích EU Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2006 — 50 str. — 16,2 x 22,9 cm ISBN 92-79-02222-9
Evropská unie (EU) není federálním státem jako Spojené státy americké. Stejně tak není pouze mezivládní organizací jako Organizace spojených národů. Ve skutečnosti jde o jedinečný útvar. Členské státy Unie zůstávají nezávislými suverénními státy, ale svoji suverenitu sdílejí – a získávají tak mnohem větší kolektivní sílu a vliv. Tato větší síla znamená přijímání společných rozhodnutí prostřednictvím společných institucí, jako je Evropský parlament, Rada a Evropská komise. Ale co každá z těchto institucí dělá? Jak pracují společně? Kdo je za co odpovědný? Tato brožurka odpovídá na tyto otázky jasně a jednoduše. Rovněž podává stručný přehled agentur a dalších orgánů, které se podílejí na činnosti Evropské unie. Jejím cílem je nabídnout vám užitečného průvodce po rozhodovacím procesu v EU.
Další informace o Evropské unii Na internetu jsou k dispozici informace ve všech úředních jazycích Evropské unie. Získáte je na serveru Europa: europa.eu.int Po celé Evropě jsou stovky místních informačních center EU. Adresu nejbližšího z nich naleznete na této webové stránce: europa.eu.int/comm/relays/index_en.htm
EUROPE DIRECT je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit prostřednictvím této bezplatné linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (při volání mimo území EU můžete použít placenou linku: +32-2-299 96 96), nebo prostřednictvím e-mailové schránky umístěné na: europa.eu.int/europedirect
Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat v: EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÝ PARLAMENT
Zastoupení Evropské komise v České republice Jungmannova 24, 111 21 Praha 1 Tel.: 2 24 31 28 35 Fax: 2 24 31 28 50 E-mail:
[email protected] www.evropska-unie.cz
Informační kancelář Evropského parlamentu Jungmannova 24, 111 21 Praha 1 Tel: 2 55 70 82 08 Fax: 2 55 70 82 00
[email protected] www.evropsky-parlament.cz
Zastoupení a kanceláře Evropské komise a Evropského parlamentu existují ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise má rovněž delegace v dalších částech světa.
Evropská unie
Tuto brožurku a další jasné a stručné údaje o EU najdete na internetové adrese europa.eu/comm/publications Evropská komise Generální ředitelství pro tisk a komunikaci Publikace B-1049 Brusel Rukopis dokončen v červnu 2006 Ilustrace na obálce: Evropský parlament Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 ISBN 92-79-02222-9
© Evropská společenství, 2006 Reprodukce je povolena. Printed in Germany
VYTIŠTĚNO NA BÍLÉM NECHLOROVANÉM PAPÍŘE
Členské státy Evropské unie Kandidátské země
CS
Jak funguje Evropská unie Váš průvodce po institucích EU
Evropská unie (EU) není federálním státem jako Spojené státy americké. Stejně tak není pouze mezivládní organizací jako Organizace spojených národů. Ve skutečnosti jde o jedinečný útvar. Členské státy Unie zůstávají nezávislými suverénními státy, ale svoji suverenitu sdílejí – a získávají tak mnohem větší kolektivní sílu a vliv.
Tato brožurka odpovídá na tyto otázky jasným a jednoduchým způsobem. Rovněž podává stručný přehled agentur a dalších orgánů, které se podílejí na činnosti Evropské unie. Jejím cílem je nabídnout vám užitečného průvodce po rozhodovacím procesu v EU.
NA-76-06-088-CS-C
Tato větší síla znamená přijímání společných rozhodnutí prostřednictvím společných institucí, jako je Evropský parlament, Rada a Evropská komise. Ale co každá z těchto institucí dělá? Jak pracují společně? Kdo je za co odpovědný?
ISBN 92-79-02222-9
,!7IJ2H9-ac c h! Evropská unie