MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra trestního práva
Bakalářská práce
Trestný čin podvodu - nové způsoby páchání a možnosti odhalování a dokazování
Tomáš Egl 2007/2008
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Trestný čin podvodu - nové způsoby páchání a možnosti odhalování a dokazování zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.“ Tomáš Egl
Obsah 1. ÚVOD..........................................................................................................4 2. TRESTNÝ ČIN PODVODU A VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY OD ROKU 1990..................................................................................................................6 2.1 Vývoj situace v České republice po roce 1990 ..............................................................6 2.2 Právní úprava trestného činu podvodu do roku 1997
................................................6
2.3 Novela TZ v roce 1997...................................................................................................7 2.4 Připravovaná právní úprava............................................................................................8
3. TYPICKÉ ZPŮSOBY PÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU PODVODU, TYPICKÉ STOPY A TYPICKÉ ZPŮSOBY ODHALOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU PODVODU V MÉ DOSAVADNÍ PRAXI.........................................................................................................11 3.1 Typické způsoby páchání trestného činu podvodu z mé praxe...........................11 3.1.1 Uvedení v omyl nebo využití omylu v osobě............................................................12 3.1.2 Uvedení v omyl nebo využití omylu k různým věcem..............................................13 3.1.3 Uvedení v omyl či využití omylu ve faktu k činnosti či události..............................15 3.1.4 Zamlčení podstatných skutečností.............................................................................15 3.1.5 Trikové podvody........................................................................................................16 3.1.6 Pojistné a úvěrové podvody.......................................................................................16 3.1.7 Velké kauzy................................................................................................................17 3.2 Typické stopy...............................................................................................................19 3.2.1 Stopy paměťové.........................................................................................................19 3.2.2 Stopy listinné..............................................................................................................20 3.2.3 Stopy věcné................................................................................................................20 3.3 Typické způsoby odhalování a vyšetřování trestného činu podvodu v mé praxi..21
4. VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ A PÁCHÁNÍ PODVODŮ...22 4.1 Vývoj páchání podvodů................................................................................................22 4.2 Současné způsoby páchání podvodů............................................................................23 4.3 Nejčastěji rozšířené formy internetových podvodů......................................................24
2
5. PREVENCE A ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO ODHALOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ.........................................................................................27 6. ZÁVĚR.......................................................................................................29 SUMMARY...................................................................................................31 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY..........................................................32 SEZNAM NEJPOUŽÍVENĚJŠÍCH PŘEDPISŮ...........................................32
3
1. Úvod Téma podvodů jsem si vybral proto, že s podvody se může setkat každý a kdykoli. Podvody se ve společnosti vyskytovaly v minulosti, vyskytují se dnes a nepodaří se je zcela vymítit ani v budoucnu. Vyskytují se v různých formách a varianty jejich páchání jsou rozmanité. Pachatelům této trestné činnosti se daří stále znovu a znovu nalézat další nové způsoby páchání podvodů. V současné době jsem sedmým rokem ve služebním poměru u Policie České republiky. Zde jsem zařazen u služby pořádkové policie jako zpracovatel na obvodním oddělení. Pět let jsem pracoval na oddělení I. typu ( cca 60 policistů, z toho 11 zpracovatelů ) v okresním městě s cca 30.000 obyvateli, nyní jsem zařazen na oddělení III. typu ( 15 policistů, z toho 2 zpracovatelé ). Převážnou náplní mé práce jako zpracovatele je práce na trestních spisech známých pachatelů, kdy moje práce na těchto spisech začíná přijetím oznámení, pokračuje zajišťováním důkazů
a končí převážně
odesláním spisového materiálu na službu
kriminální policie a vyšetřování s návrhem na zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. V případě, že jsou k tomuto postupu dány podmínky, zpracovávám rovněž trestní spisy ve zkráceném přípravném řízení, dále jen ZPŘ, kdy tento postup orgánů činných v trestním řízení byl zaveden zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1.1.2002, pod § 179a - § 179h jako novela zákona č. 141/1961 Sb.,
trestní řád, ve znění pozdějších
předpisů, dále jen TŘ. Zavedením zmíněného zkráceného přípravného řízení došlo v případě, že jsou k tomuto postupu dány podmínky, k zásadní změně ( zjednodušení a zároveň zrychlení ) v postupu orgánů činných v trestním řízení. Ve své bakalářské práci se tedy zabývám tématem trestného činu podvodu převážně z mého pohledu řadového pořádkového policisty, kdy nejprve předkládám vývoj právní úpravy trestného činu podvodu. Dále uvádím vlastní postřehy a zkušenosti vycházející z mé práce na obvodním oddělení a to převážně z oblasti zjišťování stop, podnětů k vyšetřování a odhalování a dokazování této trestné činnosti a dále
možností zapojení veřejnosti do odhalování
podvodů. V poslední době, od roku 1990, kdy došlo k významným společenským a ekonomickým změnám v naší zemi, došlo v souvislosti s těmito změnami a vývojem společnosti i k vývoji způsobů páchání podvodů.
4
Na vývoj této kriminální činnosti reagoval zákonodárce zavedením nových trestných činů zavedením § 250a
a § 250b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů, dále jen TZ - pojistný a úvěrový podvod. V současné době probíhá projednávání nového trestního zákoníku, kdy v tomto jsou i některé změny týkající se úpravy podvodů. S ohledem na celkový vývoj kriminality v České republice dochází obecně ke zvyšování trestních sazeb a jsou zaváděny nové trestné činy. V oblasti podvodů jsou zaváděny nové kvalifikované skutkové podstaty těchto činů.
5
2. Trestný čin podvodu a vývoj jeho právní úpravy od roku 1990 Celkovým vývojem trestně právní úpravy ve vztahu k hospodářské kriminalitě v České republice a jejím současným stavem se zabývá mnoho odborných článků.1 Pro mou práci jsem se rozhodl zmínit pouze o stavu TZ do roku 1990 a novele TZ z roku 1997, neboť v této novele došlo, v reakci na změnu politické a hospodářské situace v České republice, k zásadním změnám v oblasti právní úpravy trestného činu podvodu.
2.1 Vývoj situace v České republice po roce 1990
Po roce 1990 dochází v České republice k transformaci hospodářství, bankovního sektoru a rozvoji podnikání, kdy vlivem velké potřeby peněz, nedostatečné praxe a pomalým zaváděním příslušné legislativy dochází k rozšiřování podvodů páchaných v souvislosti s poskytováním úvěrů a pojišťovnictvím. V těchto případech se jednalo o trestný čin podvodu pouze v případě, že bylo prokázáno, že pachatel měl již od počátku, tj. při uzavírání úvěrové smlouvy, v úmyslu peníze nevrátit, případně je použít v rozporu s podnikatelským záměrem či pro svou potřebu. V reakci na tyto změny dochází postupně k změnám v oblasti právní úpravy trestného činu podvodu, kdy k dosud největší a zásadní změně v této oblasti došlo novelou TZ v roce 1997. Další změny v této oblasti budou zavedeny ve v současné době projednávaném novém trestním zákoníku.
2.2 Právní úprava trestného činu podvodu do roku 1997
Do roku 1989 byl trestný čin podvodu právně upraven tak, že podvodu se mohl dopustit ten, kdo sebe nebo jiného obohatil ku škodě cizího majetku tím, že někoho uvedl v omyl či využil něčího omylu. K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu např. v případě nesplnění závazku k vrácení peněz v určité lhůtě vyžadovalo, aby bylo prokázáno, že pachatel již v době, kdy si peníze půjčoval, jednal v úmyslu vypůjčené peníze nevrátit vůbec, nebo je nevrátit ve smluveném termínu, nebo alespoň s vědomím, že tyto peníze nebude moci v uvedené době vrátit a že tímto uvede zapůjčitele v omyl, aby se takto obohatil. 1
Scheinost, M. a kol., Výzkum ekonomické kriminality, publikováno Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2004, str. 12 - 29
6
Novelou TZ č. 175/1990 Sb. došlo k mnoha úpravám TZ. V oblasti trestného činu podvodu prozatím touto novelou k žádným podstatným změnám nedochází. Základní skutková podstata trestného činu podvodu uvedená v § 250 odst. 1 TZ se nemění. Nedochází ani k zavedení nových skutkových podstat tohoto trestného činu.
2.3 Novela TZ v roce 1997
Novelou TZ č. 253/1997 Sb. dochází s účinností od 1.1.1998 k podstatné úpravě trestného činu podvodu. Tato novela byla zaměřena především na oblast hospodářských a majetkových deliktů, kdy okruh trestných činů uvedených v druhé a deváté zvláštní části TZ přestal plně odpovídat úrovni hospodářských vztahů a potřebám jejich ochrany. Tato novela zavedla sankcionování porušení či nesplnění nejdůležitějších povinností, které již vyplývaly z jiných zvláštních zákonů ( převážně obchodního zákoníku ). Změny, které byly touto novelou zavedeny, zpřesnily a doplnily skutkové podstaty stávajících trestných činů, neboť postih za porušení uvedených povinností podle zvláštních zákonů byl v minulosti buď jen symbolický, nebo plně nevystihoval závažné důsledky takového porušení práva. Za této situace neplnilo právo dané těmito zvláštními zákony dostatečně svou regulativní funkci chování ekonomických subjektů, a proto bylo tedy nutno upravit oblast hospodářských a majetkových deliktů i v TZ. Touto
novelou
byla tedy v oblasti trestného činu podvodu doplněna základní
skutková podstata trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1 s tím, že o základní skutkovou podstatu trestného činu podvodu se jedná nejen v případech, kdy pachatel sebe nebo jiného obohatí ku škodě cizího majetku tím, že uvede někoho v omyl či využije něčího omylu, ale i tehdy, když pachatel zamlčí podstatné skutečnosti. Dále byly touto novelou zavedeny dva nové trestné činy, které jsou svým postavením speciální k trestnému činu podvodu dle § 250 TZ, a to trestný čin pojistný podvod dle § 250a a trestný čin úvěrový podvod dle § 250b. Důvodová zpráva k zákonu č. 253/1997 Sb. v souvislosti s doplněním § 250b konstatovala, že doplněním ustanovení o trestném činu podvodu bylo sledováno rozšíření trestního postihu na další formy podvodného jednání, které sice byly trestné již podle stávající právní úpravy, ale zpravidla se nedokázalo. Stávající skutková podstata trestného činu podvodu totiž vyžadovala, aby pachatel měl podvodný úmysl již v době, kdy začal naplňovat objektivní stránku, pokud např. úmysl "podvést" získal až v průběhu takového jednání nebo dodatečně (např. rozhodl se úvěr použít bez souhlasu věřitele na zcela jiný 7
účel), trestného činu podvodu se nedopustil, ačkoliv výsledek a subjektivní vztah pachatele k němu byl stejný. Protože nikoliv ve všech případech bylo možno postihovat podle stávající skutkové podstaty trestného činu podvodu i jednání spočívající v uvedení nepravdivých údajů v rámci jednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru (a obdobně i dotace nebo subvence), a tím spíše případy, kdy pachatel již poskytnutý úvěr použil na jiný než sjednaný účel, bylo navrženo zařadit mezi trestné činy proti majetku zvláštní skutkovou podstatu trestného činu podvodu postihující podvodná jednání v úvěrové oblasti. 2 Rozdíl mezi trestným činem podvodu a trestným činem úvěrového nebo pojistného podvodu spočívá v tom, že v případě podvodu je čin dokonán až obohacením pachatele nebo někoho jiného. Na rozdíl od podvodu není u základních skutkových podstat pojistného a úvěrového podvodu zapotřebí způsobení škody ani obohacení pachatele či jiného. Postačí nepravdivé uvedení nebo zatajení relevantních údajů. Další rozdíl mezi trestným činem podvodu a úvěrového či pojistného podvodu je, že trestného činu podvodu se může dopustit kdokoli, v případě trestného činu úvěrového podvodu
a pojistného podvodu se tohoto může dopustit pouze účastník takovéto
smlouvy.3 Osoba, která účastníku této smlouvy pouze opatří nepravdivé podklady, tedy nemůže být pachatelem úvěrového či pojistného podvodu. Osoba, která účastníku úvěrové smlouvy pouze opatří potřebné nepravdivé podklady může být jen pomocníkem tohoto trestného činu. O pomoc ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) TZ jde jen v případě, kdy jednání pachatele úvěrového či pojistného podvodu dosáhne stádia pokusu nebo dokonaného trestného činu.
2.4 Připravovaná právní úprava V současné době je projednáván návrh nového trestního zákoníku4, kdy tento by měl být účinný od 1.1.2009. Z pohledu zvláštní části zákona je v tomto návrhu
za
kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu podvodu dle § 250 TZ (v návrhu § 207), 250a TZ (v návrhu § 208) a 250b TZ (v návrhu § 209) považováno jednání, kdy 2
blíže srovnej např. s odůvodněním usnesení Ústavního soudu ze dne 22.1.2001, sp. zn. ÚS 158/2000 Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8.12.1999, sp. zn. 6 To575/99 4 , vládní návrh zákona, sněmovní tisk 410/0, V. volební období, rok 2008, 2. čtení od 2.4.2008, [ citováno dne 5.3.2008 ]. Dostupný z www.psp.cz 3
8
pachatel se základní skutkové podstaty těchto trestných činů dopustí poté, co byl za takovéto jednání v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Dále dochází ke zvýšení trestních sazeb v závislosti na způsobené škodě. Rovněž je zde zaveden nový trestný čin a to dotační podvod pod § 210. Domnívám se, že nový návrh úpravy trestného činu podvodu, který v podstatě ponechává současnou právní úpravu, ale zvyšuje trestní sazby, vychází zcela správně ze současné situace.
Dle mého názoru a zkušeností z vlastní praxe dochází k páchání
drobných podvodů (pachatelé, kteří se dopouštějí základních skutkových podstat trestných činů podvodu) převážně ze strany osob, které se již v minulosti podvodného jednání dopustili. Je tedy na místě případného pachatele od jeho úmyslu opětovně spáchat trestný čin podvodu odradit zavedením takovéto kvalifikované skutkové podstaty, která s sebou přináší vyšší trestní sazbu. Vzhledem k vývoji situace v oblasti páchání trestného činu podvodu, kdy dle statistik od roku 2005 nedochází již k žádnému poklesu počtu páchání podvodů, je na místě uplatňovat spíše represivní nástroje k potírání tohoto pro společnost velmi negativního jevu, se kterým jsou spojeny vysoké škody, neboť jiné způsoby jak tento jev potlačit nepostačují. Výše uvedené změny, kterými procházel vývoj trestného činu podvodu a cesta, kterou tento vývoj pokračuje, jsou odrazem vývoje páchání této trestné činnosti, která má dle statistik od roku 1989 výrazně vzestupnou tendenci. Srovnání
stavu této formy
kriminality v roce 1989 a před tímto rokem není možné vzhledem k zádním politickým změnám, které vedly i k podstatným změnám ekonomických vztahů ve společnosti. Od počátku devadesátých let minulého století podíl ekonomické kriminality na počtu zjištěných trestných činů nepřesáhl až do roku 1994 5 %, v roce 1997 činil již 7,5 % a v roce 2002 11 %. Varující jsou ovšem škody způsobené odhalenou ekonomickou kriminalitou, které představovaly sumu 14 mld. Kč v r. 1995 a v r. 2001 představovala škoda způsobená podvody téměř 80 % z celkové škody způsobené veškerou zjištěnou kriminalitou. Statistický vývoj trestného činu podvodu od roku 2000 do roku 2007, a to včetně výše škod tímto trestným činem způsobených, je uveden na následující straně. Pro názornost je proveden v grafové podobě. Grafy byly vytvořeny na základě podkladů uveřejňovaných ve statistikách.5
5
[ citováno dne 15.2.2008 ]. Dostupný www.mvcr.cz , oddělení statistik
9
Ve statistikách se objevuje podvod dle § 250 TZ - obecný a dále podvod dle § 250a TZ a 250b TZ - hospodářský. 16000 14000 12000 10000 počet podvodů obecných
8000
počet podvodů hospodářských
6000 4000 2000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
30000000 25000000 způsobená škoda v tisících korun u obecných podvodů
20000000 15000000
způsobená škoda v tisících korun u hospodářských podvodů
10000000 5000000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
3000 2500 průměrná škoda v tisících korun na jeden případ u obecných podvodů
2000 1500
průměrná škoda v tisících korun na jeden případ u hospodářských podvodů
1000 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10
3. Typické způsoby páchání trestného činu podvodu, typické stopy a typické způsoby odhalování a vyšetřování trestného činu podvodu v mé dosavadní praxi 3.1 Typické způsoby páchání trestného činu podvodu z mé praxe
Níže nastíněné typické příklady vychází převážně z mé vlastní praxe pořádkového policisty. Jedná se o drobné kauzy (pachatel se dopustí převážně základních skutkových podstat jednotlivých ustanovení TZ týkajících se podvodů), kdy poškozeným bývá pouze jednotlivec, případně několik jedinců. Z mých zkušeností získaných stykem s občany vyplývá, že toto jednání bývá samotnou obětí i jejím nejbližším okolím vnímáno velmi negativně. Domnívám se, že toto je způsobeno tím, že se jedná o negativní zkušenost vlastní či zprostředkovanou pro občany dlouhodobě známou a relativně blízkou osobu. Dle mých zkušeností je počet páchání drobných podvodů v současné době stabilizován a nedochází k markantnějšímu nárůstu. Nejohroženější skupinou obětí těchto podvodů jsou občané staršího věku.6 Vyšetřování a odhalování těchto drobných podvodů je dle mého názoru již vzhledem k tomu, že tato činnost se zde vyskytuje po dlouhou dobu, propracováno. V podstatě se jedná stále o obdobné věci, mění se pouze „historky“ pachatelů, pod kterými se „vetřou“ do přízně budoucí oběti. Už v roce 1930 psal Josef Vávrovský v knize "Zločinci z povolání" o tzv. agentech, kteří využívali s lidskou důvěřivost a neopatrnost k tomu, aby se mohli dopouštět řady rafinovaných podvodů, krádeží a vydírání. Tito lidé se vyskytovali ve všech odvětvích (agenti s látkami, prádlem, koberci, fotografiemi, obrazy, šicími stroji a jízdními koly, likéry, tiskovinami apod.). Pro činnost takovéhoto agenta nebyly požadovány žádné zvláštní schopnosti ani podmínky. Mnohdy se firmy, které tyto osoby zaměstnávaly nezajímaly ani o jméno agenta, ani o jeho minulost. Hlavním kritériem byly jeho schopnosti k získání zákazníků. To, že agent zákazníka v podstatě podvedl, nevadilo, protože bylo věcí poškozených, zda se nechali podvést. Podvodní agenti využívali možnosti proniknout do domácností a podniků nezřídka rovněž k tipování objektů vhodných pro pozdější krádeže, lákali zálohy na zboží, zvětšovali objednávky a podobně. Zvláštní kategorií mezi agenty byli slídiči, kteří měli za úkol se pod záminkou nabídky
6
srovnej Schovánek, R., Riziko „výhodné“ koupě či „senzační výhry“. Policista, 2007, č. 3, str. 17
11
jakéhokoliv druhu zboží vetřít všude tam, kam by se jinak nikdo nedostal. Přitom zjišťovali jaké je v bytech a kancelářích vybavení, kde jsou umístěny nedobytné pokladny a jaký druh pokladen se jedná a ostatní podrobnosti důležité pro usnadnění vloupání. Slídiči pracovali vždy pro několik firem, měli v pořádku veškeré doklady, mívali stálé bydliště a vystupovali profesionálně. Získané informace předávali svým společníkům lupičům a zlodějům, kteří odváděli špinavou práci. Agent byl v době vloupání na vzdáleném místě a dělal si tak alibi pro případné podezření. Každé dělení podvodů musí v postatě pouze odrážet způsoby, kterými již byly realizovány, a k jeho úpravám dochází až poté, co byly tyto způsoby odhaleny a zadokumentovány. K seznámení s nejběžnějšími způsoby páchání trestného činu podvodu jsem si vybral toto dělení typických způsobů: 1. uvedení v omyl nebo využití omylu v osobě 2. uvedení v omyl nebo využití omylu k různým věcem 3. uvedení v omyl či využití omylu ve faktu k činnosti či události 4. zamlčení podstatných skutečností 5. trikové podvody Toto dělení jsem si vybral, neboť vystihuje typické způsoby páchání trestného činu podvodu tak, jak jsem se s nimi mohl setkat v rámci své vlastní praxe. V další části tedy shrnuji nejběžnější způsoby páchání trestného činu podvodu s uvedením praktického příkladu jejich páchání tak, jak jsem se s nimi osobně setkal.
3.1.1 Uvedení v omyl nebo využití omylu v osobě
V mé praxi jsem se dosud nejčastěji setkal s případy „pracovníků“ různých společností (plynárny, rozvodné závody, vodárenské společnosti), kteří vybírají nedoplatky za odběry energií. Při tomto způsobu páchání trestné činnosti dochází většinou k zanechání dostatku stop. Pachatel se většinou v rámci větší hodnověrnosti a pro získání důvěry poškozeného k provedení činu musí nějakou dobu pohybovat v místě bydliště poškozeného - vyplňuje zde dokumenty, vypisuje doklad o převzetí hotovosti, občas přijme občerstvení, čímž zanechá daktyloskopické stopy. Dalším typickým příkladem tohoto způsobu páchání je, že pachatel se vydává např. za osobu v příbuzenském poměru, se kterou se poškozený již dlouho neviděl, zrovna projíždí kolem, dostal se do finanční tísně (okradení, ztráta peněz) a protože si na své příbuzné náhodou vzpomněl, žádá tyto o finanční výpomoc, kterou následně vrátí. U tohoto typu 12
podvodu záleží dle mého názoru nejvíce na výřečnosti pachatele a jeho schopnostech během hovoru získat nenápadně co nejvíce informací o příbuzných oběti, neboť v naprosté většině případů nezná žádné podrobnosti k příbuzenským poměrům oběti a tyto potřebuje během hovoru vylákat, aby jich mohl následně využít. V těchto případech lze v podstatě spoléhat pouze na paměťové stopy. V případě, že pachatel pobýval v obydlí poškozeného, lze někdy nalézt stopy daktyloskopické, či biologické. V takovém případě patří mezi prvotní úkony na místě činu i ohledání. Vyloučeny zde nejsou ani stopy listinné - různá potvrzení o platbě. Odhalování a vyšetřování U těchto případů bývá složité. V případě, že nejsou při ohledání zjištěny žádné stopy, lze vycházet pouze z výpovědi poškozeného, případně dalších svědků. V případě, že je to možné, je v takovýchto případech vhodné pokusit se sestavit identikit. Vzhledem k tomu, že se většinou nejedná pouze o jeden útok, je v takovýchto případech vhodné zapojit veřejnost s upozorněním, že k takovémuto jednání dochází. V těchto případech je třeba při pátrání využívat mimo jiné i policejních a jiných evidencí. Poškozený Poškozenými u tohoto typu podvodu bývají převážně starší osoby pro jejich důvěřivost. Pro pachatele je vzhledem k tomu, že se v převážné většině jedná o osoby osamělé, snadné vetřít se těmto do jejich přízně. Pachatel zde rovněž využívá zhoršených schopností paměti.
3.1.2 Uvedení v omyl nebo využití omylu k různým věcem
Typickým příkladem tohoto způsobu páchání trestné činnosti podvodu je prodej movitých věcí na různých poznávacích akcích, kdy je spotřebiteli během této akce vnucen názor, že se bez nabízeného výrobku nemůže obejít a tento si musí ihned za výhodně nabídnutou cenu, která se nebude opakovat, zakoupit. Mnohdy až s odstupem času oběť zjistí, že se jedná o běžný výrobek, který není ničím výjimečný a běžně je k dostání za několika násobně nižší cenu, než za jakou jej zakoupil. Stopy V těchto případech lze zajistit relativně mnoho stop. Tyto stopy se vyskytují jednak v podobě listinné - kupní smlouva, jednak stopy věcné - zakoupená věc. V mnoha případech třeba provést odbornou expertizu za
13
účelem zjištění, zda výrobek má
deklarované vlastnosti či nikoli. Ohledání místa činu v těchto případech ztrácí na významu. Odhalování a vyšetřování U těchto případů nebývá složité. Vzhledem k tomu, že ve většině případů bývá zajištěna kupní smlouva, kdy údaje na této bývají pravé, lze relativně snadno zjistit osobu pachatele. Největším problémem dle mého názoru v těchto případech bývá prokázání úmyslu pachatele. Vzhledem k tomu, že se v poslední době dochází k rozšiřování právní úpravy v oblasti obchodního a občanského práva, kdy kupujícímu je umožněno výrobek do určité doby vrátit, je tento druh podvodu na ústupu. Poškozený U tohoto typu podvodu není věk nijak rozhodující, poškozeným se může stát každý koho se podaří pachateli ke koupi přesvědčit. Tímto druhem podvodu jsou tedy ohroženy všechny věkové skupiny obyvatelstva.
Dalším velmi rozšířeným příkladem tohoto typu páchání trestné činnosti je nabízení „značkových“ výrobků za výhodnou cenu
především na parkovištích u větších
obchodních center. Jedná se o nabídku převážně fotoaparátů, videokamer, domácího nářadí za mnohdy zlomek ceny, za kterou je výrobek běžně k dostání. Ve skutečnosti se jedná o velmi kvalitní nefunkční napodobeniny, které byly původně určeny pouze jako makety do výkladních skříní. V tomto případě se jedná většinou o organizované skupiny pachatelů. Jednotlivec by obtížně sháněl potřebné množství napodobenin. V uvedeném případě je velmi obtížné zjistit pachatele, neboť těchto je většinou na místě několik, rychle prodají několik kusů zboží a ihned z místa činu odjíždí pryč. Stopy Stopy se zde omezují pouze na stopu paměťovou a věcnou, kdy využití věcné stopy je velmi omezené a prakticky jej lze použít pouze pro případnou identifikaci činnosti jednotlivých pachatelů a to pouze za předpokladu, že pachatel k páchání podvodu používá stále tutéž věc. Vzhledem k místu páchání této činnosti je ohledání místa činu prakticky zbytečné. Odhalování a vyšetřování Je v podstatě stejné jako u prvního případu. Poškozený U tohoto typu podvodu rovněž není věk nijak rozhodující, poškozeným se může stát každý koho se podaří pachateli ke koupi přesvědčit. 14
3.1.3 Uvedení v omyl či využití omylu ve faktu k činnosti či události
Hojně rozšířenou variantou tohoto způsobu páchání je ten způsob, se kterým jsem se již několikrát setkal, kdy se pachatel vydává za kamaráda příbuzného oběti, který jej posílá pro peníze, které nutně potřebuje a nemůže se pro ně stavit sám. V tomto případě jsou oběti převážně starší osoby, kdy pachatel uvede, že vnuk, či vnučka měli nehodu, kterou zavinili a potřebují okamžitě donést finanční hotovost pro vyrovnání s druhou stranou nehody, aby tato nebyla nikde nahlášena apod.. Rovněž jsem zaznamenal několik případů, kdy pachatelé tvrdili, že se jim porouchalo vozidlo a potřebují jej ihned opravit, nemají s sebou peníze, ale mají s sebou cenné věci, které oběti ponechají jako zástavu. Poškozený následně po uplynutí doby, kdy se pro věci nikdo nevrátí zjistí, že se jednalo o věc prakticky bezcennou. Pachatel získá svým tvrzením, že se pro věci vrátí za určitou dobu, po kterou poškozený vyčkává jeho návratu, dostatečnou časovou rezervu k tomu, aby se mu podařilo z místa činu uprchnout. Stopy, odhalování a vyšetřování a poškozený Tyto jsou v podstatě totožné s prvním případem.
3.1.4 Zamlčení podstatných skutečností
K situaci zamlčení podstatných skutečností jsem se v praxi nejvíce setkal s podvody tohoto typu u prodeje motorových vozidel. Deklarace havarovaného vozidla jako nehavarovaného, zastírání stavu najetých kilometrů, výměna identifikačních znaků vozidla apod.. V těchto případech je téměř vždy nutné vyžádat znaleckých posudků, nejčastěji od znalců v oboru motorových vozidel, ale například i z oboru metalurgie a mechanoskopie. Stopy V těchto případech je dle mého názoru nejdůležitější stopou listinná stopa - kupní smlouva a dále stopa věcná samotný předmět koupě. V tomto případě může být důležitým prvotním úkonem mimo jiné i ohledání věcné stopy - předmětu koupě.
Odhalování a vyšetřování U těchto případů nebývá složité. Vzhledem k tomu, že ve většině případů bývá zajištěna kupní smlouva, kdy údaje na této bývají pravé, lze relativně snadno zjistit osobu pachatele. Rovněž lze porovnat skutečný stav se stavem deklarovaným smlouvou. 15
K tomuto je však v mnoha případech přibrání znalce a vyžádání znaleckého posudku. V případě zamlčení podstatných skutečností je usnadněno prokazování subjektivní stránky tohoto trestného činu, neboť není třeba v trestním řízení dokazovat pachateli, že věděl, že poškozený jednal v omylu, tedy neznal všechny důležité skutečnosti.7 Poškozený U tohoto typu podvodu rovněž není věk nijak rozhodující, poškozeným se může stát každý, koho se podaří pachateli ke koupi přesvědčit.
3.1.5 Trikové podvody
Trikový podvod jsem v mé dosavadní praxi zaznamenal hlavně při několikanásobném opakovaném rozměňování bankovek a jejich zpětnému měnění na bankovky s vyšší nominální hodnotou, až oběť ztratila přehled o těchto bankovkách a finanční ztráta byla zjištěna až po odchodu pachatele z místa činu. Stopy V tomto případě bývá jedinou stopou stopa paměťová. Ohledání v tomto případě nemá smysl. Odhalování a vyšetřování Je v podstatě stejné jako u prvního případu. Poškozený Poškozeným tohoto typu podvodu jsou, jak již ze způsobu provedení vyplývá, převážně hotovostní pracovníci - pokladní, prodavači.
3.1.6 Pojistné a úvěrové podvody
Ve své dosavadní praxi pořádkového policisty pracujícího na základním útvaru policie jsem se do současné doby s oznámením, které by se týkalo pojistného podvodu, nesetkal. Domnívám se, že na vzestupu je stále ještě v současné době oblast úvěrových podvodů. V této oblasti v posledních několika letech dochází vlivem vysoké konkurence k poskytování mnoha drobných úvěrů, řádově v desítkách tisíc korun, většinou určených na nákup drobného spotřebního zboží, kdy při poskytování nedochází k ověření údajů uvedených žadatelem o úvěr v žádosti. Toto ověřování se dle mého názoru neděje i proto,
7
Straus, J. a kolektiv, Kriminalistická metodika, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2006, str. 39 - 41
16
že by jinak žadateli nebyl úvěr poskytnut, mnohdy je za tímto jednáním skryta snaha zboží za každou cenu prodat. Myslím si, že v této oblasti je velká skrytá kriminalita, neboť mnohdy dochází k řádnému a včasnému splacení úvěru a tímto nedojde k odhalení nepravdivých údajů. Vlivem společenského vývoje a tlaku si lidé v současné době pořizují stále více spotřebního zboží, kdy jsou vedeni snahou mít zboží hned bez ohledu na svou současnou ekonomickou situaci a v žádosti o úvěr uvedou ve snaze zboží či peníze získat nepravdivé údaje. Následně pak nemají na splácení úvěru. Při jeho pozdějším vymáhání je zjištěno, že došlo vědomému uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů. V oblasti úvěrových podvodů je dle mého názoru ještě skryta určitá „rezerva“, která se bude, s ohledem na ekonomické obtíže některých skupin obyvatel, kteří přecenili při uzavírání úvěrů své finanční možnosti, stále častěji projevovat. Vlivem tohoto lze v této oblasti postupně očekávat nárůst počtu odhalených případů. S ohledem na jejich specifičnost jsou u
TČ úvěrového a pojistného podvodu
typickými stopami těchto trestných činů převážně listinné stopy, různé nosiče informací a dále též stopy paměťové. Vzhledem k tomu, že ke spáchání úvěrového či pojistného podvodu je třeba uzavření písemné smlouvy, jsou časté případy, kdy jsou tyto trestné činy páchány v souběhu s trestným činem poškozování cizích práv dle § 209 TZ v případech, kdy se osoba vydává za existující osobu, jejíž totožnosti užívá jako vlastní, případně v souběhu s TČ padělání a pozměňování veřejné listiny dle § 176 TZ. V případech padělání dokladů jsou mnohdy zajištěny listinné důkazy v podobě kopií padělaných dokladů, které pachatel ke spáchání podvodu použil, jejich praktické využití je však v případě, že se nejedná o osobu známou, téměř nulové.
3.1.7 Velké kauzy
S vývojem společnosti po roce 1989 souvisí i řada nových podvodů souvisejících s podnikáním, které byly před rokem 1989 vzhledem k politické a ekonomické situaci, kdy prakticky neexistoval soukromý podnikatelský sektor, nemožné. Princip značné části finančních podvodů proti malým podnikatelům spočívá na poznatku, že lidé, kteří touží po naplnění nějakého snu, mají sklon přehlížet varovné příznaky jeho nedosažitelnosti. Posedlí svými sny jsou pak schopni zaplatit až několik desítek milionů korun, aby dosáhli jejich splnění, a pak se i zdráhat podat trestní
17
oznámení. Takovým snem může být získání výhodného úvěru nebo mimořádného zhodnocení investice.8 Tyto kauzy se mohou dotýkat jak několika jedinců, tak mohou mít rozvinutou formu a přerůst do značných rozměrů. Nad velkými kauzami, kdy počet poškozených jde mnohdy řádově i do několika set, se běžný občan, jehož se přímo daná kauza netýká, moc nepozastaví a to i přesto, že v konečném důsledku jsme v tomto případě v podstatě poškozenými všichni, tj. celá společnost, viz. konec devadesátých let minulého století, a podvody týkající se bankrotu několika bank, kdy s tímto dědictvím se státní rozpočet mnohdy musí vyrovnávat až do současné doby. Vzhledem k tomu, že v minulosti k takovýmto závažným a rozsáhlým podvodům nedocházelo, musely být postupy při odhalování a vyšetřování těchto kauz nejprve zjištěny. Odhalování a vyšetřování těchto závažných kauz je časově velmi náročné, poškozených je mnoho, pachatelé bývají vzdělaní v nejrůznějších oborech - právo, ekonomie, mnohdy je třeba provádět prvotní výslechy poškozených za účelem zjištění celkové škody na území celé republiky, dále je třeba zajistit účetní doklady několika firem za několik let a vyšetřování může trvat i několik let. Pachatelé této trestné činnosti bývají velmi dobře kvalifikováni a snaží se rafinovanými způsoby své proti právní jednání maskovat. Samotné odhalení a vyšetřování těchto kauz si vyžaduje specializované týmy a specifické postupy ve všech fázích trestního řízení. V těchto případech jsou rovněž specifické podněty k vyšetřování. Vzhledem k tomu, že se ve své bakalářské práci zabývám především svou dosavadní praxí policisty základního útvaru, nebudu se této problematice dále věnovat.
8
Jemelík, Z., Velkoobchod se sny, Policista 12/2002, str. 25
18
3.2 Typické stopy
Ve vyšetřování většiny trestných činů hraje hlavní roli místo činu. Ohledání místa činu bývá zpravidla nejdůležitějším a neopomenutelným úkonem počátku vyšetřování, na základě jeho provedení a vyhodnocení dochází ke stanovení dalších postupů a zhodnocení události. V rámci ohledání se zjišťují a zajišťují stopy vzniklé spácháním trestného činu, případně stopy pachatelem na místo přenesené. Ve většině případů trestného činu podvodu nehraje místo spáchání činu roli, neboť v sobě neskýtá žádné relevantní informace. V případě podvodů hraje největší roli výpověď poškozeného, případně dalších svědků události. Role paměťové stopy je zde tedy nezastupitelná a u podvodu sehrává zásadní a nejdůležitější roli, neboť v mnohých případech se ani jiné stopy spáchání tohoto trestného činu nevyskytují. Nejtypičtějšími stopami jsou tedy
v případě páchání trestného činu podvodu, se
kterými jsem se ve své dosavadní praxi seznámil, stopy paměťové, listinné a též věcné. Vlastní dosavadní praxí jsem ohledně způsobů páchání trestného činu podvodu a zanechávání stop při jeho páchání dospěl k závěru, že stopy vzniklé spácháním trestného činu , jejich zjištění, zajištění a upotřebitelnost závisí především na způsobu, jakým byl tento spáchán.
3.2.1 Stopy paměťové
Největší roli hrají stopy paměťové, neboť tyto se vyskytují ve všech případech podvodů. Celkem podrobně se paměťovou stopou a jejím významem zabývá článek uveřejněný v časopise Kriminalistika9, ve kterém se uvádí, že stopy ve vědomí člověka vznikají při vzájemném působení člověka a organického nebo anorganického prostředí. Kriminalisticky relevantní informace paměťových stop jsou odráženy specifickými formami, jako jsou počitky, vjemy, vnímáním, představami, elementárními a vyššími psychickými akty. Jde v podstatě o lidské psychické činnosti vnímání, zapamatování a reprodukci. Význam a využití paměťových stop ve vědomí člověka spočívá v průběhu objasňování kriminalisticky relevantních událostí v aplikaci různých kriminalistických,
9
Hess, L. - Strauss, J., K významu paměťové stopy, Kriminalistika 2003, č. 4, str. 20
19
zejména taktických metod, za účelem zjištění obsahu změny mající souvislost s konkrétní událostí. 3.2.2 Stopy listinné Listinné stopy se na místě činu nachází v nejrůznější podobě. Může se jednat o listiny pravé, např. v případě úvěrového podvodu, kdy se jedná o pravou listinu, v této jsou však uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Rovněž se může jednat o padělky různých dokumentů - smluv, dohod, nebo padělané či pozměněné veřejné listiny - osobní průkazy, apod.. Tyto listiny mohou být zajištěny v originální podobě, pro trestní řízení mnohdy postačí i jejich fotokopie. Ačkoli originály listin jsou obecně jako důkazní prostředek vhodnější než jejich neověřené kopie a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze takový postup prohlásit za odporující zákonu. V této souvislosti lze pouze vážit průkaznost provedeného důkazu.10 V případě dalšího zkoumání je zajištění originálu dokumentu nezbytné. Zkoumání může být zaměřeno na pravost dokumentu, pravost, úplnost a originalitu psaného projevu, pravost podpisů. V některých případech můžou být na listinných stopách zajištěny i stopy daktyloskopické či biologické.
3.2.3 Stopy věcné
Některé způsoby páchání podvodů se neobejdou bez věcných stop, které jsou pachatelem ponechány na místě činu. Výčet těchto věcí je nepřeberný, záleží pouze na vynalézavosti pachatele a důvěřivosti poškozeného. Může se jednat například o makety fotoaparátů, kamer, žlutý kov, který je vydáván za zlato, různé uzavřené krabičky, které jsou na místě ponechány pachatelem jako zástava, které mají ukrývat velmi cenné věci apod.. Využitelnost těchto stop spočívá v možném zanechání daktyloskopických stop na těchto předmětech ze strany pachatele a dále při páchání sériové trestné činnosti při zjišťování a odlišování jednotlivých skutků pachatele.
10
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 801/2005
20
3.3 Typické způsoby odhalování a vyšetřování trestného činu podvodu v mé praxi
Ve své dosavadní praxi jsem se prakticky setkal pouze s podněty od fyzických či právnických osob. Podle mých dosavadních zkušeností je jedním z nejjednodušších případů z hlediska přípravného řízení a vyšetřování případ úvěrového podvodu v těch případech, kdy pachatel použije své doklady a smlouvu uzavře svým jménem. V takovýchto případech bývá téměř vždy prováděno ZPŘ, neboť
jsou téměř ve všech případech splněny
podmínky pro jeho konání. Pachatel se v naprosté většině případů dopouští základních skutkových podstat trestného činu podvodu, ke své
trestné činnosti se většinou po
odhalení sám přiznává ve snaze získat alespoň nějakou polehčující okolnost, s orgány policie spolupracuje. Rovněž jsou zde od počátku důkazy v podobě listinných stop úvěrová smlouva, kdy není problém ověřit v krátkém časovém úseku, zda údaje uvedené ve smlouvě odpovídaly v době uzavírání smlouvy realitě. Situace u klasických podvodů je již horší, neboť nedochází k žádnému uzavírání smluv a je třeba vycházet z jiných stop zanechaných na místě. V takovýchto případech je největším problémem zjištění totožnosti pachatele. V případě zjištění totožnosti se část pachatelů přizná sama jako v předešlém případě ve snaze získat polehčující okolnost, částečně se daří pachatele usvědčit za pomocí paměťové stopy poškozeného a dalších svědků - provedením rekognice. Problémem nezřídka bývá to, že pachatel svou trestnou činnost páchá na větším území, mnohdy na území kraje či celé republiky. V takovém případě vyvstává problém se zjištěním všech poškozených a rovněž bývá problém v místní příslušnosti vyšetřování uvedených deliktů. V těchto případech se může vyšetřování mnohdy protáhnout i na několik let.
21
4. Využití moderních technologií a páchání podvodů
4.1 Vývoj páchání podvodů
S vývojem právní úpravy spojené s pácháním podvodů dochází i k vývoji způsobu páchání této trestné činnosti. Nezastupitelný podíl na vývoji způsobu páchání má rovněž masivní rozvoj a rozšíření výpočetní techniky a informačních technologií. Z vývoje situace na konci minulého století lze usoudit, že podvodníci pochopili, jaké možnosti a výhody jim skýtá v té době již masivní rozvoj počítačů, internetu a služeb s ním spojených - internetové nakupování, ovládání účtů pomocí internetu bez nutnosti chodit na přepážku. Hlavní nebezpečí moderních informačních technologií spočívá v tom, že tyto procházejí neustálým rozvojem, jehož tempo se zvyšuje a v souvislosti s tímto rozvojem lze očekávat, že společnost a především ekonomika bude
v tomto století postavena
výrazně na informačních technologiích. Problém spočívá v tom, že s rozvojem výše uvedených technologií dochází v čím dál větší míře k jejich zneužívání k trestné činnosti, která může ve svém důsledku rozvoj společnosti výrazně zpomalit. Informační a komunikační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci 200711 Český statistický úřad uskutečnil ve 2.čtvrtletí 2007 šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, které bylo založeno na modelovém šetření Eurostatu (Community Survey on ICT Usage in Households and by Individuals 2007) určeného pro šetření v jednotlivých členských státech EU, s kterým bylo jak z hlediska metodologického, tak i obsahového kompatibilní. Šetření se zúčastnilo 9907 jednotlivců ve věku 16 a více let. Referenční období prezentovaných údajů je v případě domácností – 2.čtvrtletí 2007, v případě jednotlivců – většinou poslední 3 měsíce v období šetření. Šetření bylo zaměřeno především na získání údajů o vybavenosti domácností a jednotlivců informačními a komunikačními technologiemi a o způsobu využívání těchto technologií (především internetu) a navazovalo na šetření uskutečněná Českým statistickým úřadem v letech 2003 až 2006.
11
[ citováno 27.2.2008 ] Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci
22
Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k internet12
4.2 Současné způsoby páchání podvodů
S výrazným rozvojem vybavenosti domácností osobními počítači a s plošným zaváděním sítě internet se objevují nové způsoby páchání trestných činů spojených převážně s internetem Nespornou výhodou pro pachatele trestného činu podvodu je v případě počítačové kriminality to, že se nemusí fyzicky setkat se svou obětí. Vzhledem k této anonymitě je obtížnější pachatele identifikovat, neboť zde neexistuje žádná paměťová stopa poškozeného, která by pomohla identifikovat pachatele podle jeho vzhledu. Velkou výhodou je rovněž to, že při páchání internetových podvodů nezáleží na vzdálenostech, počasí, době, neboť tyto se dají provádět na značné vzdálenosti, nevadí, zda je den či noc, nezáleží na počasí, není nutný přímý kontakt s poškozeným a tento se o tom, že se stal obětí podvodu dozvídá většinou se značným zpožděním, takže pachatel získává již v prvopočátku náskok před orgány činnými v trestním řízení. Jedinou nevýhodou tohoto způsobu podvodu je, že zatímco při osobním setkání dostane pachatel v převážné případě finanční hotovost přímo do ruky, v případě podvodů páchaných prostřednictvím internetu pro pachatele vyvstává problém, jak si od poškozeného nechat poslat peníze, jejichž získání je jeho hlavním cílem.
12
[ citováno 27.2.2008 ] Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci
23
4.3 Nejčastěji rozšířené formy internetových podvodů V současné době se nejvíce vyskytují internetové podvody v těchto formách:13 Aukční podvody Aukční podvody jsou nejčastějším druhem internetových podvodů. Podstatou aukčního podvodu je, že vydražitel nikdy nedostane to, co v aukci online získal, nebo že získá něco, co se podstatně liší od toho, co bylo nabízeno. Nedodané zboží V tomto případě zákazníci jednoduše nedostanou zboží, za které zaplatili online. Toto je druhý nejčastější internetový podvod po aukčních podvodech. Předstírané nabídky na získání peněz S takovouto nevyžádanou nabídkou se již pravděpodobně setkal každý uživatel Internetu. Někdo, řekněme z Nigérie, vás kontaktuje s tím, že jste údajně zdědili miliony dolarů. Po vás se pouze chce, abyste zaslali informace o svém bankovním účtu a zaplatili malý poplatek za převedení určitého obnosu na váš účet. Netřeba snad dodávat, že neexistuje žádné dědictví, žádná pohádková suma a žádné dovolání, když na tento trik naletíte. Neplatné šeky za služby nebo zboží Při tomto scénáři koupí podvodník nějaké zboží nebo službu a prodávajícímu pošle šek na částku převyšující původní cenu. Prodávající je požádán, aby přebývající částku převedl bankovním převodem zpět. Přijatý šek se mezitím vrátí a prodávající přijde nejen o očekávanou platbu, ale také o převedené peníze. Práce doma a metody pyramidových her V těchto případech jsou adresátovi nabízeny značné peníze za práci doma nebo za získání dalších "distributorů" nějakého produktu. Místo toho však bude platit za pracovní pomůcky, které nikdy nedostane, nakupovat velké množství produktu, který nikdo nechce, nebo investovat do pyramidy, která se zhroutí dříve, než cokoli dostane. Ve všech případech je výdaj vyšší než výtěžek. Falešné půjčky nebo úvěry za poplatek Jedná se o podvodné sliby poskytnutí půjčky, které mají často formu nevyžádané pošty a spotřebitelům nabízejí zejména pomoc s řešením stávajících dluhů nebo špatné úvěrové
13
[ citováno 15.11.2007 ] Dostupný z: http://www.symantec.com/cs/cz/norton/library/article.jsp?aid=article1_09_06
24
situace. „Půjčovatel“ v těchto případech požaduje poplatek za sjednání půjčky a více už se neozve. Podvodné charity Šarlatáni, kteří se obvykle objevují v období přírodních katastrof a jiných kalamit, se v emailech a na webech vydávají za skutečné charitativní organizace a snaží se podvodně vylákat peníze od občanů s dobročinnými sklony. Falešné vládní granty Pachatel, který vás kontaktuje jako „řádného plátce daní“, požaduje zaplacení poplatku nebo informace o peněžním účtu, aby bylo možno zpracovat žádost o grant, na který máte nárok. Také v případě těchto grantů se stejně jako u falešných charit jedná o podvod.14 V mnohých případech provádí páchání podvodů za pomocí internetu organizovaná skupina osob, které jsou dostatečně odborně zdatné, takže svou činnost páchají tak, že od velké skupiny poškozených vylákají poměrně malé částky. Tímto docílí toho, že jsou odhaleni až po dlouhé době, případně vůbec, přesto je jejich zisk velký. Příkladem tohoto jednání je případ, kdy se pachatel vydává za charitativní pomoc. V tomto případě totiž člověk své finanční prostředky vydává s cílem pomoci dobré věci a neočekává za tyto prostředky žádnou protislužbu, takže podvod může zůstat neodhalen. Téma hospodářské kriminality je v současném světě, který prochází prudkou globalizací, stále více aktuální. S rozvojem moderních technologií jsou však často orgány činné v trestním řízení nedostatečně připraveny na konfrontaci s obtížně rozeznatelnými operacemi ve vysoce komplexních ekonomických a finančních systémech. Rovněž osobnost pachatele hospodářské kriminality je obtížně čitelná, neboť je velmi často sociálně nenápadná a má mnoho kontaktů. Potírání hospodářské
kriminality má
v současném světě vysokou prioritu, neboť jde o ochranu majetku a zachování věrohodnosti podnikání a národního hospodářství. Vlivem těchto trendů, kdy pachatele již mnohdy nelze přistihnout přímo fyzicky na místě činu, neboť
toto místo nelze přesně určit, dochází k přesunu vyšetřování
hospodářské kriminality včetně podvodů z běžné policejní činnosti na ulici na vysoce specializovaná pracoviště vybavená moderními technologiemi schopnými konkurovat prostředkům pachatelů. Samotné vyšetřování se neobejde bez vysoce specializovaných odborníků. 14
[ citováno 15.11.2007 ] Dostupný z: http://www.symantec.com/cs/cz/norton/library/article.jsp?aid=article1_09_06
25
Téma počítačové kriminality je poměrně nové, nikoli však neznámé. Zmínky o ní se v odborných časopisech objevují již na přelomu století: Digitalizace společnosti ulehčuje práci policii a zločincům život: zatímco porovnávání genů a banky dat DNA znemožňují tzv. dokonalý zločin, gangsteři dobývají internet. Přepady bank bez hotových peněz, teroristické údery kliknutím myši, vražda online... U zločinů, jako je loupež,, vražda nebo smrtelný útok je ve výhodě spravedlnost: všechno se archivuje, každá stopa zajišťuje. Žádný zločinec nedokáže nepřijít se svou obětí do kontaktu. Vyděrači posílají dopisy, kladeči bomb zanechávají stopy stejně jako vrazi nebo zloději. Vyšetřovatelé musí mít jen trpělivost: co je dnes indicie, může být zítra důkazem. V USA se otevírají "cold cases", případy uložené u ledu, v SRN smí být banka DNA zakládána dosud jen u "Straftaten von erheblicher Bedeutung" - u trestných činů mimořádného významu, v Británii již existuje celonárodní datová banka a úspěšně se otevírají "cold hits", pomníčky. Ale zůstal proto dokonalý zločin jen výplodem autorů science-fiction, u nichž mají pachatelé vždy technický náskok před policií? Již v roce 1996 profesor Edwin Kube, ředitel jednoho z oddělení BKA (Spolkového kriminálního úřadu), popsal možnost online vraždy: Pachatel pronikne do počítačové sítě velké kliniky a změní dávkování léků jednoho těžce nemocného. "Vypadá to, že dokonalý zločin je blíž, než se mnozí domnívají," soudí Kube. V Internetu se může projevit každý a z každého místa zeměkoule. Díky Internetu má organizovaný zločin přístup k datům, projektům, patentům a tajným číslům. 15 Domnívám se, že všechny možnosti, které skýtá k páchání podvodů internet nebyly doposud vyčerpány a s rozvojem odhalování a vyšetřování v současné době páchaných podvodů bude docházet v této oblasti ze strany pachatelů k různým inovacím. Myslím si, že v tomto oboru je z hlediska orgánů činných v trestním řízení mnoho ještě neprobádaných možností, kdy je třeba této oblasti věnovat v současné době zvýšenou pozornost, neboť je třeba snížit náskok pachatelů této trestné činnosti. Nechtějí-li orgány činné v trestním řízení zůstat za zločinem pozadu, musí ve stále větší míře využívat vědních disciplín, které byly dříve využívány pouze okrajově nebo nebyly v minulosti samostatně známy vůbec.
15
(kuč), Budoucnost zločinu, Policista, 2000, č. 5, str. 27
26
5. Prevence a zapojení veřejnosti do odhalování a vyšetřování Podle studie Vnímání hospodářské kriminality v Evropě vydané společností PricewaterhouseCoopers se celkem 57 % Čechů se domnívá, že v České republice roste hospodářská kriminalita. Hlavními příčinami tohoto růstu jsou podle respondentů nezájem vlády a strukturální změny ekonomiky. V ostatních částech Evropy se 63 % obyvatel domnívají, že hospodářská kriminalita je na vzestupu, avšak vysvětlují tento jev poklesem veřejné morálky. Ze studie vyplývá, že veřejnost nevnímá hospodářskou kriminalitu jednotně. Zatímco 54 % respondentů považuje neoprávněnou žádost o úhradu cestovních výloh v zaměstnání za “závažný přestupek”, pouze 16 % z nich by podobné chování oznámilo odpovědné osobě nebo úřadům. V České republice je rovněž vysoká neochota veřejnosti oznamovat případy hospodářské kriminality namířené proti státu a pojišťovacím společnostem. Méně než 7 % respondentů by bylo ochotno oznámit úřadům pachatele daňového úniku, který ukládá své zisky do zahraniční banky. Jen 6 % respondentů by ohlásilo, že jejich soused pracuje a zároveň pobírá dávky v nezaměstnanosti, a pouze 8 % by oznámilo někoho, kdo by neoprávněně nadhodnotil nárok na pojistné plnění poté, co utrpěl škodu vloupáním. Na rozdíl od např. násilných trestných činů je v případě hospodářské trestné činnosti mezi občany k tomuto jednání nízká kriminální citlivost. Tento postoj je dle mého názoru mezi veřejností dán hlavně situací v devadesátých letech minulého století, kdy docházelo k mnoha podvodům, jejichž pachatelé zůstali buď neodhaleni, nebo v případě jejich odhalení trvalo potrestání dlouhou dobu a konečné tresty byli vzhledem ke způsobeným škodám mírné. Této situaci ani v dnešní době nepřispívá chování vrcholných politických představitelů. V případě podezření z hospodářské kriminality se vyšetřování takovýchto kauz prodlužuje a nezřídka bývá doprovázeno různými nestandardními postupy. Mezi občany je tak rozšířen názor, že určitá skupina převážně bohatých a vlivných osob se může v oblasti hospodářské trestné činnosti chovat beztrestně v rozporu se zákonem. A když si toto chování mohou dovolit jiní, proč to taky nezkusit. Občané by si měli uvědomit, že hospodářská kriminalita stále více představuje výrazné břemeno pro všechny občany, celou společnost a stát. Přestože se povědomí veřejnosti o výskytu a důsledcích hospodářské kriminality zvyšuje, je v této oblasti stále mnoho nedostatků, neboť jen málo lidí je ochotno aktivně pomáhat úřadům při vyšetřování tohoto typu trestné činnosti. Je třeba, aby občané pochopili, že hospodářská kriminalita je
27
zásadní společenský problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci státních orgánů a samotných občanů. Rovněž je třeba zvyšovat právní vědomí mezi občany. Domnívám se, že k tomuto by orgány činné v trestním řízení měly přispět zvýšenou činností zaměřenou na odhalování této trestné činnosti a dále zvýšenou rychlostí v oblasti trestního řízení. Rovněž média by měla více zveřejňovat nejen neúspěchy, ale měla by se zaměřit i na zveřejňování pozitivních informací. V oblasti prevence je třeba, aby občan věděl, že případné spáchání hospodářského trestného činu nezůstane neodhaleno a za toto jednání bude následovat rychlý a přiměřený trest, který přispěje nejen k nápravě pachatele, ale bude i dostatečným odstrašením pro ostatní. Občané by se měli do prevence a odhalování a vyšetřování hospodářské kriminality zapojit nejen ve výše uvedené oblasti prevence. Občané mohou výrazně přispět ve všech fázích trestního řízení. Jejich role je nezastupitelná nejen v roli oznámení trestné činnosti v oblasti hospodářské trestné činnosti, která je v jejich okolí (na pracovišti, v okolí místa bydliště, při každodenních činnostech) páchána. Důležitou roli mohou v případě aktivního přístupu hrát i při zjišťování totožnosti neznámých pachatelů dle záznamů pořízených na místě činu, případně dle fotografií z padělaných dokladů totožnosti, při zjišťování dalších poškozených a svědků, či při pátrání po známých pachatelích. Prostředníkem mezi občany a orgány činnými v trestním řízení jsou v tomto případě hromadné sdělovací prostředky. Mezi nejčastěji využívané hromadné sdělovací prostředky patří televize a noviny.
28
6. Závěr Podvody jsou velmi rozšířenou trestnou činností, která se s nástupem moderních technologií stále vyvíjí. Pro úspěšný boj s podvody je třeba do práce orgánů činných v trestním řízení a hlavně policie zavádět nové metody vyšetřování a odhalování této trestné činnosti. V tomto boji policii pomáhá nejvíce kriminalistika, v současné době se však nelze obejít bez nově se rozvíjejících vědních disciplín jako jsou forenzní psychologie, kriminologie, dále pak viktimologie, penologie a další vědní disciplíny. Domnívám se, že vývoj kriminalistiky a převážně s ní spojených expertních pracovišť, stejně jako technika i vzdělání, jsou na dobré úrovni. Určité rezervy jsou ve spolupráci policie s médii a v celkové osvětě. Pro úspěšný boj s kriminalitou, podvody nevyjímaje, je třeba tuto nejprve odhalit. Na tomto se podílí operativní služba kriminální police, nejvíce oznámení však pochází od samotných občanů. Tyto je třeba v této činnosti podporovat, média by neměla zveřejňovat jen neúspěchy ale i úspěchy policie. Práce policie se neobejde bez spolupráce s občany, úspěch policie je do značné míry spojen s úspěšnou spoluprací s občany. Občan by měl vědět, že jeho oznámení bude řešeno, bude řešeno v náležitém časovém horizontu a jeho aktivní přístup bude mít smysl. Občan je rovněž důležitým prvkem v prevenci kriminality. Podstatným předpokladem fungování prevence kriminality je učinit z ní jeden z pozitivně vnímaných a prioritních zájmů společnosti. Tím se zároveň otevře možnost pro případné zapojení co nejširšího okruhu občanů do nejrůznějších preventivních aktivit v rámci celé společenské struktury. Jde tedy především o to, aby v názorech a postojích občanů představovala prevence kriminality žádoucí a atraktivní veřejnou aktivitu, která má dostatečně konkrétní obsah, a kterou mohou sami svým jednáním významně pozitivně ovlivňovat a podporovat. K tomuto cíli mají nejpříhodnější podmínky (a tedy lze říci nejblíže) menší společenství, fungující na méně formálních vztazích a na principech tolerance, podpory a solidarity; v podmínkách ČR jimi mohou být především obce, případně kraje.16 Sama policie má v tomto za úkol zlepšit vztahy s veřejností tak, aby touto byla vnímána jako pomocník a ochránce. K tomuto zajisté přispívají v současné době zaváděné systémy, mezi nimiž důležitou roli hraje zavedení Etického kodexu policisty. 16
Večerka, K. a kolektiv, Občané o kriminalitě a prevenci, publikováno Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 2007, str. 5
29
Názory na spolupráci s policií Dotazovaní měli dále vyjádřit svůj názor na spolupráci občanů s Policií ČR v míst jejich bydliště, konkrétně na to, zda občané jednak pomáhají policii při odhalování kriminality, a jednak při předcházení kriminalitě v místě jejich bydliště a také na to, zda policie při odhalování trestné činnosti stojí o spolupráci občanů. Obecně lze konstatovat, že se respondenti domnívají, že občané v místě jejich bydliště policii spíše nepomáhají než pomáhají. Pouze necelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že občané při odhalování trestné činnosti s policií spolupracují, rozhodně přesvědčena jsou v této věci jen 4 % respondentů. V případě spolupráce či aktivní pomoci při předcházení trestné činnosti se více jak polovina (56 %) domnívá, že občané policii nepomáhají; resp. pozitivně viděno - každý třetí oslovený (34 %) se domnívá, že občané více či méně při předcházení kriminalitě aktivně pomáhají. Další analýza ukázala, že dotázaní, kteří se domnívají, že občané v místě jejich bydliště pomáhají policii při odhalování trestné činnosti, si zároveň velmi často myslí, že lidé pomáhají také při jejím předcházení. U tohoto bloku otázek nalézáme poměrně velký počet respondentů, kteří se nedokázali rozhodnout, nebo se nepovažovali za dostatečně kompetentní (zhruba každý desátý volil variantu „nevím“). Zajímalo nás také, zda mají občané pocit, že policie o jejich pomoc při své práci vůbec stojí. Výsledky ukázaly, že 58 % respondentů soudí, že policie stojí o pomoc a spolupráci občanů při odhalování trestné činnosti. Ovšem nelze ani přehlédnout, že nemalý počet dotázaných, téměř každý třetí (31,5 %), se domnívá, že policie o spolupráci v této oblasti nestojí.17 Boj s podvody je věc potřebná. Počet podvodů co do výše jednotlivých skutků není nijak vysoký, avšak škody způsobené pácháním této trestné činnosti v porovnání s ostatní kriminalitou jsou u trestného činu podvodu, a to převážně v oblasti úvěrových a pojistných podvodů, extrémní. Jedná se o složitý proces, neboť představivost a vynalézavost pachatelů je neomezená. Je třeba nejen odhalit a potrestat pachatele již dokonaných podvodů, ale je třeba této činnosti předcházet. K tomuto by měla přispívat především zvýšená spolupráce s občany a hlavně preventivní činnost, kdy v těchto oblastech jsou dle mého názoru stále rezervy.
17
Večerka, K. a kolektiv, Občané o kriminalitě a prevenci, publikováno Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 2007, str. 41
30
SUMMARY In my thesis I have focused on the issue of fraud, particularly from the point of view of ordinary policeman operating within a basic unit: the district departments of the Public Order Police and Railway Police. I begin my thesis by presenting an introduction to a development of a regulation of a crime of fraud. Since 1990, important social and economical changes affected our country and various methods of committing fraud have developed. The legislature has reacted to the development of criminal activities by introducing new definitions of crimes by means of section 250a and section 250b of the act no. 140/1961 Coll., the Criminal Code, as amended, i.e. insurance fraud and credit fraud.. Increased levels of delinquency have also resulted in an amendment of the act no. 141/1961 Coll., the Criminal Procedure Act, as amended, and with effect from 1 January 2002, sections 79a to 179f of this act have introduced expedited preparatory proceedings, which significantly simplify and speed up the progress of bodies conducting the criminal proceedings during investigations or during court hearings in relation to fraud crimes. Nowadays, a brand new Criminal Procedure Act is being discussed, and in its latest drafts there are amendments that affect the regulation of fraud. As a consequence of the general increase of criminality in the Czech Republic, criminal sentences are being increased and new crimes introduced. In the area of fraud, this trend is evidenced by new qualified types of crimes. What follows are personal perceptions and experience gained in the course of my work at the district department, predominantly concerning the gathering of evidence, incentives to investigation, detections and evidences of fraud, and the possibility of involving general public in the process of fraud detection.
31
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Scheinost, M. a kol., Výzkum ekonomické kriminality, publikováno Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2004, Straus, J. a kol., Kriminalistická metodika, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2006, Hess, L. - Strauss, J., K významu paměťové stopy, Kriminalistika 2003, č. 4, Schovánek, R., Riziko „výhodné“ koupě či „senzační výhry“. Policista, 2007, č. 3, Jemelík, Z., ekonomický poradce, Velkoobchod se sny, Policista 2002, č. 12, Večerka, K. a kolektiv, Občané o kriminalitě a prevenci, publikováno Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 2007, (kuč), Budoucnost zločinu, Policista, 2000, č. 5, Usnesení Ústavního soudu ze dne 22.1.2001, sp. zn. ÚS 158/2000, Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8.12.1999, sp. zn. 6 To575/99, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 801/2005, [ citováno 27.2.2008 ] Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci [ citováno 27.2.2008 ] Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci [ citováno 15.11.2007 ] Dostupný z: http://www.symantec.com/cs/cz/norton/library/article.jsp?aid=article1_09_06 [ citováno 15.11.2007 ] Dostupný z: http://www.symantec.com/cs/cz/norton/library/article.jsp?aid=article1_09_06 [ citováno dne 5.3.2008 ]. Dostupný z www.psp.cz, vládní návrh zákona, sněmovní tisk 410/0, V. volební období, rok 2008, 2. čtení od 2.4.2008
SEZNAM NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 32