Trestní právo. Obsah

TRESTNÍ PRÁVO

Trestní právo

Obsah Obsah ........................................................................................................................................ 2 Základní informace a seznámení s oborem .................................................................................... 5 Představení oboru ..................................................................................................................................... 5 Pedagogická koncepce ............................................................................................................................... 5 Charakteristika trestního práva hmotného – prameny ke studiu .................................................................... 5 Pojem trestního práva hmotného (materiální).............................................................................................. 5 Základní funkce trestního práva.................................................................................................................. 6

Trestné činy proti životu a zdraví .................................................................................................. 6 Obecná charakteristika............................................................................................................................... 6 Některé trestné činy .................................................................................................................................. 6 proti životu: .......................................................................................................................................... 6 Trestné činy proti začínajícímu životu ..................................................................................................... 7 Trestné činy proti zdraví ........................................................................................................................ 7 Trestné činy ohrožení života a zdraví ...................................................................................................... 8

Účastenství................................................................................................................................. 8 Pojmy (trestná součinnost)......................................................................................................................... 8 Pachatelství, nepřímá pachatelství a spolupachatelství ................................................................................. 8 Účastenství ............................................................................................................................................... 9 Formy ......................................................................................................................................................10 Organizátorství ....................................................................................................................................10 Návod .................................................................................................................................................10 Pomoc.................................................................................................................................................10

Účel trestu ................................................................................................................................10 Systém trestů ............................................................................................................................11 Obecně teoreticky.....................................................................................................................................11 Přechod od stacionárních k ambulantním trestům ..................................................................................11 Účinnost nepodmíněných trestů ............................................................................................................11 Současné tresty podle českého práva.........................................................................................................11 Podmíněné odsouzení...........................................................................................................................12 Obecně prospěšné práce ......................................................................................................................14 Peněžitý trest.......................................................................................................................................14 Restorativní justice...............................................................................................................................14

Ukládání trestů ..........................................................................................................................15 Základní kritéria........................................................................................................................................15 Zvláštnosti při ukládání trestů za více trestných činů, souběh ......................................................................18

Vězeňství ..................................................................................................................................20 Nepodmíněné tresty podle současné zákonné úpravy..................................................................................20 Zahraničí .............................................................................................................................................20 Teoretická právní východiska vězeňské reformy..........................................................................................21 Progresivní výkon trestu............................................................................................................................21

Trestné činy proti majetku ..........................................................................................................22 Obecná charakteristika..............................................................................................................................22 Jednotlivé trestné činy – obohacovací trestné činy ......................................................................................22 Krádež.................................................................................................................................................22 Neoprávněné držení platební karty ........................................................................................................23 Zpronevěra ..........................................................................................................................................24 Podvod................................................................................................................................................24 Provozování nepoctivých her a sázek.....................................................................................................26 Zatajení věci ........................................................................................................................................26 Lichva .................................................................................................................................................27 Trestné činy poškozovaní ..........................................................................................................................27 Poškozování cizí věci ............................................................................................................................27 Prospěch z neoprávněného užívání věci .....................................................................................................27

Trestné činy hrubě narušující občanské soužití..............................................................................28 Obecná část .............................................................................................................................................28 Opilství ................................................................................................................................................29 Kuplířství .............................................................................................................................................29 Neposkytnutí pomoci ............................................................................................................................29

Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti .............................................................................30 Obecná charakteristika..............................................................................................................................30

2

Obsah

Jednotlivé trestné činy – trestné činy proti svobodě.................................................................................... 30 Omezování a zbavení osobní svobody ................................................................................................... 30 Zavlečení do ciziny............................................................................................................................... 31 Obchodování s lidmi............................................................................................................................. 31 Loupež................................................................................................................................................ 31 Vydírání .............................................................................................................................................. 32 Braní rukojmí....................................................................................................................................... 32 Porušování domovní svobody ............................................................................................................... 33 Jednotlivé trestné činy – trestné činy proti lidské důstojnosti ...................................................................... 33 Znásilnění ........................................................................................................................................... 33 Pohlavní zneužívání.............................................................................................................................. 33

Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných ...........................................................................34 Veřejný činitel.......................................................................................................................................... 34 Úplatek ................................................................................................................................................... 35 Zločinné spolčení ..................................................................................................................................... 35 První oddíl – trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele................................. 36 Trestné činy veřejných činitelů .................................................................................................................. 36 Úplatkářství......................................................................................................................................... 36 Zločinné spolčení ..................................................................................................................................... 37 Některé formy trestné součinnosti............................................................................................................. 38 Jiná rušení činnosti státního orgánu .......................................................................................................... 38

Trestní odpovědnost mládeže .....................................................................................................40 Historie ................................................................................................................................................... 40 Rozbor platné právní úpravy ..................................................................................................................... 41 Zvláštnosti konstrukce trestní odpovědnosti mladistvého........................................................................ 41 Další zvláštnosti................................................................................................................................... 42

Hospodářská kriminalita .............................................................................................................45 Jednotlivé trestné činy.............................................................................................................................. 45

Trestní proces ...........................................................................................................................46 Subjektivita ............................................................................................................................................. 46 Subjekty .................................................................................................................................................. 46 Obviněný ............................................................................................................................................ 46 Obhájce .............................................................................................................................................. 47

SEMINÁŘE ................................................................................................................................48 Působnost trestního zákona, výklad a analogie .............................................................................48 Prameny.................................................................................................................................................. 48 Analogie .................................................................................................................................................. 48 Působnost trestního zákona ...................................................................................................................... 49 Příklady ................................................................................................................................................... 50

Trestný čin, nebezpečnost pro společnost ....................................................................................51 Trestný čin .............................................................................................................................................. 51 Společenská nebezpečnost ....................................................................................................................... 51 Příklady ................................................................................................................................................... 52

Objekt a objektivní stránka trestného činu ...................................................................................53 Příklady ................................................................................................................................................... 53

Pachatel trestného činu ..............................................................................................................54 Subjekt trestného činu ............................................................................................................................. 54 Pachatel trestného činu ............................................................................................................................ 54

Subjektivní stránka trestného činu...............................................................................................55 Úmysl...................................................................................................................................................... 55 Nedbalost ................................................................................................................................................ 55 Omyl ....................................................................................................................................................... 56

Okolnosti vylučující protiprávnost ................................................................................................56 Vývojová stádia trestného činu ...................................................................................................58 Příprava................................................................................................................................................... 58 Pokus ...................................................................................................................................................... 58 Společné pro pokus a přípravu.................................................................................................................. 59 Zánik trestnosti přípravy a pokusu ........................................................................................................ 59

Účastenství ...............................................................................................................................59 Úvod - trestná součinnost ......................................................................................................................... 59 Nepřímé pachatelství ........................................................................................................................... 59 Účastenství v širším smyslu ...................................................................................................................... 60 Spolupachatelství................................................................................................................................. 60

www.LucieMarakova.com

3/83

Trestní právo

Organizování, návod a pomoc ...............................................................................................................60

Trestné činy proti životu a zdraví .................................................................................................61 Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti (hlava VIII.) ..........................................................61 Souběh trestných činů ................................................................................................................62 Případy vyloučení souběhu ........................................................................................................................63 Tresty ......................................................................................................................................................63 Příklady....................................................................................................................................................63

Předběžná otázka.......................................................................................................................64 Příklady....................................................................................................................................................65

Základní zásady .........................................................................................................................66 Ve kterých předpisech jsou obsaženy základní zásady trestního řízení......................................................66 Vyhledejte v trestním řádu následující základní zásady (ustanovení) ........................................................66 Zásada rychlosti a zásada zdrženlivosti ..................................................................................................66 Zásada „ne bis in idem“ ........................................................................................................................67 Zásada kontradiktornosti ......................................................................................................................67 Ze zásady presumpce neviny vyplývají důležitá procesní pravidla: ...........................................................67 Příklady....................................................................................................................................................67

Subjekty a strany .......................................................................................................................69 Příslušnost soudu .....................................................................................................................................69 Společné řízení .........................................................................................................................................70 Příklady....................................................................................................................................................71 Příprava na seminář..................................................................................................................................71 I. Opakování (soud) .............................................................................................................................71 II. V průběhu přípravného řízení se objevil důvod nutné obhajoby. Jako orgán činný v trestním řízení ustanovte obhájce. /Sami si vymyslete všechna potřebná data/. .............................................................72

Subjekty a strany II. ..................................................................................................................72 Příklady....................................................................................................................................................73 Opakování (obviněný, obhájce, poškozený) ................................................................................................74

Zajištění osoby obviněného.........................................................................................................75 Zajištění osoby obviněného .......................................................................................................................75 Příklady....................................................................................................................................................76 Opakování (zajištění osob) ........................................................................................................................78

Dokazování: ..............................................................................................................................78 Příklady....................................................................................................................................................81 Opakování (dokazování)............................................................................................................................81

Přípravné řízení..........................................................................................................................81 Příklady....................................................................................................................................................82

4

Základní informace a seznámení s oborem

5.10.05

Základní informace a seznámení s oborem Představení oboru Ochrana společnosti před kriminalitou – 4 disciplíny: 1) trestní právo hmotné (obecná část – trestní odpovědnosti a sankce, zvláštní část – jednotlivé trestné činy); je kvalifikováno v trestním zákoně: zde se stanoví co je trestný čin, jaké tresty a jaká ochranná opatření lze při jeho spáchání uložit 2) trestní právo procesní – trestní řád: pravidla trestního procesu (procedury, v nichž se zjišťuje, zda byl spáchán trestný čin, kým byl spáchán a v rámci tohoto procesu se rozhoduje trestněprávní odpovědnost. 3) Kriminologie – interdiscipllinární obor (teoretický i empirický); leží na pomezí trestního práva a dalších oborů – zkoumání kriminality a jejích forem, vývoj kriminality a její příčiny, zabývá se osobností pachatele, zabývá se osobou oběti trestného činu a zabývá se také způsoby potírání kriminality 4) Kriminalistika – na rozdíl od předchozího – metody odhalování trestních činů a jejich pachatelů (otázky daktyloskopie, techniky výslechů apod.)

Pedagogická koncepce Základní trestní odpovědnosti + materie trestního práva.

Charakteristika trestního práva hmotného – prameny ke studiu Povinná literatura – trestní zákon (úplné znění); Učebnice – Trestní právo hmotné (2 díly: Obecná část (poslední vydání: 4. 2003) a Zvláštní část (poslední vydání: 4. 2004))… obsahuje i řadu praktických částí. Příklady a klauzurní práce z trestního práva a řízení – skripta (2002) – obsahuje příklady a řešení + vzory klauzurních prací a řešení. Doporučení literatura – sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního (2005) – všechny klauzurní práce mají i aktuální řešení. Učebnice kriminologie (2004); Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek;odborné časopisy

Pojem trestního práva hmotného (materiální) 1) součást právního řádu 2) odvětví veřejného práva 3) složka systému sociální a státní kontroly chránící společnost a její občany před kriminalitou Obsahem: - určuje, které ze společensky škodlivých činů jsou trestné (definuje jednotlivé trestné činy, zavinění, nepříčetnost apod.) - trestní právo hmotné stanoví tresty za spáchání trestných činů a podmínky ochranných opatření (2 druhy trestních sankcí: tresty (reagují na čin a mají mu být úměrná) a ochranná opatření (reaguje na nebezpečnost pachatele – 3 druhy: a) ochranné léčení, b) ochranná výchova, c) zabrání věci – má působit na nebezpečnost určitých osob, protože trest by nemohl zabránit pokračování… tato nejsou ukládána předem, ale trvají, dokud není splněný účel) Trestní právo procesní (formální) – je důležité je rozlišovat (jsou zde rozdíly i v terminologii). V rámci trestního práva jde o vztah mezi pachatelem a státem, obsahem tohoto hmotněprávního vztahu jsou práva a povinnosti (právo pachatele požadovat aby jeho činy byl posuzován v souladu s trestním zákonem a povinnost pachatele podrobit se trestu. V procesním právu jde o vztah obviněného a orgánu činného v trestním řízení. Právní skutečnost, která tento vztah zakládá je sdělení obvinění.


5/83

Trestní právo

Základní funkce trestního práva Trestní právo je spjato s demokracií – musí mít takový charakter, aby garantovalo občanům (FO i PO) patřičný svobodná prostor. Nemělo by být nadmíru represivní, nesmí suplovat jiné právní odvětví (občanské a správní právo). Základní funkce: - ochrana společnosti před kriminalitou (vymezení mezí – určení, co má být kriminalizováno); má chránit společnost před činy vyšší společenské škodlivosti – musí přispívat k udržení kriminality v určitých mezích a jejímu omezování V době totalitního státu – sloužilo k potlačení politické opozice – potlačení lidí jiného náboženského či politického smýšlení – trestné činy proti republice – trestný čin pobuřování, hanobení republiky a jejích představitele ☺. Široce koncipované skutkové podstaty – výtržnictví – kaučukové formulace. 30.11.05

Trestné činy proti životu a zdraví Obecná charakteristika Trestné činy jsou koncentrovány v hlavě 7. Objektem je život a zdraví člověka, ale může zde být i majetek. Objektivní stránka – ohrožovací delikty (tady nemusí být vyvolána sama porucha, ale stačí to ohrožení) a poruchové delikty. Subjektivní stránka – máme činy jen úmyslně (vražda), jen nedbalostí (ublížení na zdraví s následkem smrti) a takové, které lze spáchat tak i tak (ohrožování pohlavní nemocí). Trest na doživotí lze uložit v našem řádu za 31 trestných činů, ale prakticky se dává jen za 2. Máme 3 stupně následků: 1) Smrt – cerebrální smrt mozku 2) Těžká újma na zdraví §87 (7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví a) zmrzačení, b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, c) ochromení údu, d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, e) poškození důležitého orgánu, f) zohyzdění, g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, h ) mučivé útrapy, nebo ch) delší dobu trvající porucha zdraví. 3) Ublížení na zdraví – není definováno zákonem, ale judikaturou – způsobení takové poruchy, které znesnadňuje poškozenému fungovat v obvyklém způsobu života po dobu nejméně 1 týden ⇒ pracovní neschopnost není faktorem přímým a jediným ⇒ většinou se na to vezme soudní znalec (u pitvy je potřeba 2 znalců) 4) (menší ublížení na zdraví – byl by to jen přestupek)

Některé trestné činy proti životu: § 219 Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let. (2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách,

6

Trestné činy proti životu a zdraví

b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, c) opětovně, d) na těhotné ženě, e) na osobě mladší než patnáct let, f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci, g) na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo h) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Plod přestává být plodem okamžikem začátku porodu ⇒ jakmile je vidět kousek dítěte. Euthanásie – lidský život je chráněn i při nemoci, kdy je smrt zásadně nevyhnutelná. Privilegovaná skutková podstata – trestáno, ale mírněji. Svolení poškozeného nevylučuje trestnost činu, na rozdíl od majetkových trestných činů. Společnost má na zdraví a životě všech jedinců zájem. Ale eutanásie sice splňuje znaky trestného činu, jenže je důležité, aby nebezpečnost pro společnost byla vyšší než nepatrná ⇒ tady by byla cesta. Objektivní stránka spočívá v usmrcení jiného. Může se stát i opomenutím, pokud tento člověk má povinnost konat (zdravotní sestra). Subjektivní stránka – často se zkoumá provedení (aby si osoba „nenaběhla na nůž“). Důležitý je motiv. Nakládání s tělem po smrti už není zásadní. § 220 Vražda novorozeného dítěte matkou Toto je privilegovaná skutková podstata – liší se tím, že je specializovaná od obecné úpravy §219 (dá se spáchat pouze na novorozenci = užší objekt, pouze v daném čase); pachatelem může být jenom ta matka! Jinak je to §219 a ještě odst. E! Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let. § 230 Účast na sebevraždě (1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let, na těhotné ženě nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté. Pokud by ale někdo někoho nutil, byla by to vražda.

Trestné činy proti začínajícímu životu Upraveno 66/86 Sb. – na žádost ženy, při zdravotních problémech.

Trestné činy proti zdraví Ublížení na zdraví § 221 (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 222 (1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo


7/83

Trestní právo

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho politické přesvědčení, národnost, příslušnost k etnické skupině, rasu, vyznání nebo proto, že je bez vyznání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt. 223 a 224 jsou koncipovány jako nedbalostní § 223 Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. § 224 (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob proto, že hrubě porušil předpisy o ochraně životního prostředí nebo předpisy o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.

Trestné činy ohrožení života a zdraví § 225 Rvačka (1) Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt. § 226 Ohrožování pohlavní nemocí Kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí pohlavní nákazy, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. Pozor, nepatří sem AIDS, protože to není typicky pohlavní choroba! Sem tedy jen typicky pohlavní choroby – a to zase úmyslně či z nedbalosti.

Účastenství Pojmy (trestná součinnost) Součinnost – když se na trestné činnosti podílí více osob. Spolupachatel anebo kdy vedle hlavního pachatele figuruje organizátor, pomocník apod. říkáme tomu tedy trestná součinnost. Formy trestné součinnosti, které jsou definovány ve zvláštní části trestního zákona jako samostatné druhy trestných činů – 5. oddíl třetí hlavy §164n = podněcování, schvalování, nadržování, nepřekažení, neoznámení. Devátá hlava – podílnictví §251n, §260n – podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod… §10 – formy trestné součinnosti – i některé formy přípravy trestných činů §7.

Pachatelství, nepřímá pachatelství a spolupachatelství Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu §9 (1) Pachatelem trestného činu je, kdo trestný čin spáchal sám. ⇒ používá se pojem pachatel v širším slova smyslu Nepřímé pachatelství – není upraveno v platném kodexu, je upraveno v trestněprávní nauce a judikátech. Pachatelství, při kterém používá pachatel jakéhosi živého nástroje – jiného člověka (musí jím být člověk a osoba odlišná od pachatele, dále osoba vůbec trestně neodpovědná (zneužití choromyslného, nepříčetného člověka, děti mladší 15ti let, osoba jednající v krajní nouzi, osoba konající rozkaz, osoba v omylu) nebo odpovědná, ale pro jiný trestný čin).

8

Účastenství

Pachatel je odpovědný za úmyslný trestný čin, který spáchal prostřednictvím živého nástroje, musí tady být záměr toho živého nástroje.

… taxikář na hlavním nádraží naloží v dobré víře někomu kufry a někam mu je odveze… pak se ukáže, že ty kufry nebyly jeho…

Spolupachatelství – společné jednání, které může mít trojí podobu: Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu §9 (2) Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé). 1) Každý spolupachatel naplnil všechny znaky příslušné skutkové podstaty trestného činu 2) Každý spolupachatel vykoná jenom část toho jednání popsané ve skutkové podstatě a až v celku naplní celkovou skutkovou podstatu – u trestných činů, kde podstata obsahuje kumulativně 2 jednání - §241 (znásilnění) – jeden se pachatel se dopouští násilí, druhý souloží. § 241 Znásilnění (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. 3) Nejspornější – nemůžeme říci, že se u všech spolupachatelů kryje jednání s jednáním popsaným ve skutkové podstatě trestného činu, a to ani z části. Jde o jakýsi řetěz každý z článků působí současně a má význam pro provedení vlastního trestného činu.

… vražda, kdy A oběť drží, B podává C zbraň a ten zasahuje smrtící ránu…

⇒ bezprostředně spolu souvisí, ale až komplex je vražda, ale jen jeden pachatel provedl jednání popsané ve skutkové podstatě, nicméně to jednání těch ostatních má takový význam, že to nejsou jen pomocníci, ale spolupachatelé. Vykládá se naukou tato skupina spíše restriktivně, ale v judikátech zjistíme, že se to vykládá extenzivně.

… volavka… jde jen o pomoc…

Spolupachatelství je možné jen u trestných činů úmyslných, úmysl musí zahrnout i to, že trestný čin je páchán společným jednáním ⇒ pachatelé musí jednat v určité dohodě, ta však nemusí být ani předběžná, ani výslovná. Každého spolupachatele posuzujeme tak, jakoby trestný čin spáchal sám ⇒ za celou kořist.

Účastenství 3 formy účastenství a) Organizátorství b) Návod c) Pomoc Rozšiřují se o to trestné činy ve zvláštní části. Pachatelem vraždy je i ten, kdo k ní navedl, kdo pomáhal i kdo organizoval. Institut účastenství je konstruován na zásadě akcesority (to je de lege lata) anebo na principu osamostatněním. Akcesorita znamená, že účastenství a jeho trestnost je závislé na trestnosti hlavního pachatele (hlavního trestného činu). Může být různého stupně. Podmínkou je, že ho hlavní pachatel dokonal či se o něj aspoň pokusil. Příprava je trestná jen u zvlášť závažných trestných činů. § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). § 164 Podněcování Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu nebo k hromadnému neplnění důležité povinnosti uložené podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Vztah mezi účastenstvím a trestným činem musí být dán (kauzální nexus). U organizátorství je to jasné – nedošlo by k trestnému činu, kdyby nebylo organizátora. Pomocník pachateli hlavní


9/83

Trestní právo

trestnou činnost usnadní. Jestliže vrah podanou zbraň nevyužije, potom většinou o pomoc nepůjde, ale to slovo většinou je zde kvůli problematice nebezpečnosti… Účastenství se zásadně trestná stejně jak pachatelství.

Formy Organizátorství § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), Pokud by byl spolupachatelem, už se organizátorstvím nebudeme zabývat ⇒ není to souběh, ale akcesorita. Osoby si nemusí být vědomy organizátora = zvlášť nebezpečná forma trestné činnosti.

Návod § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), Tato definice je špatná (tautologická). Správně by asi bylo, že návodcem je ten, kdo vyvolá u jiného potřebu spáchat trestný čin. Je myslitelný i návod k návodu a pomoc k návodu, návod k organizátorství apod… Rozdíl mezi návodem (formou účastenství) a podněcováním (zvláštní druh trestné činnosti)

Pomoc § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). Pomoc – úmyslná podpora pachatele, která záleží v tom, že pomocník spáchání trestného činu umožní či alespoň usnadní. Má to význam i pro dobu, ve které může být pomoc poskytnuta (před anebo v průběhu), nemusí být poskytnuta před dokonáním, ale musí být poskytnuta v době příprav či jeho průběhu, ale vždy před jeho ukončením. Pokud by byla poskytnuta následně, potom by mohlo jít tak o nadržování, podílnictví, ale ne o pomoc jako formu účastenství. Pomoc může být jak psychická, tak fyzická. Může připadat v úvahu jednání i opomenutí. Pachatel si to nemusí uvědomovat, to není důležité. Rozdíl je mezi pomocí a nepřekažením.

Účel trestu § 23 Účel trestu (1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. K účelu trestu náleží i náhrada škody

10

Systém trestů

21.2.06

Systém trestů Obecně teoreticky Přechod od stacionárních k ambulantním trestům Pro středověk typické tresty tělesné vč. trestu smrti a jeho jednotlivých druhů. V době osvícenství došlo k přechodu trestů vykonávaných na svobodě člověka (omezení svobody pohybu apod.). jsou charakteristické tresty odnětí svobody, které byly odstupňovány způsobem výkonu a délkou. U nás: • žalář (prostý a těžký, doživotní a dočasný); • vězení (za přečiny a přestupky – prosté, tuhé a domácí, nejkratší 24 hodin). Mohlo docházet k zostřování (posty – byl o chlebu a vodě, samovazba, samovazba v tmavé cele, tvrdé lůžko apod. – už to připomínalo fyzické tresty); • zavření – v případě mladistvých; • státní vězení (custoria honesta) – za politické zlořiny, přečiny a přestupky, nebylo spojeno s difamujícími prvky (zneuctění odsouzeného) Od těchto trestů se v průběhu 20. stol. Přechází soustavě alternativních trestů. Už 1919 byl v ČSR zákon o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění. Přechod charakterizuje celé 20. století a celou jeho 2. pol. Je to trend, který ukazuje přesun od stacionárních (vykonávaných v ústavech) trestů k ambulantním trestům (při těchto odsouzený žije normálně ve svém prostředí). Trend vyplývá ze subsidiarity trestního práva. Aplikujeme jej pouze, pokud je to nutné a pouze v nutné nezbytné míře.

Účinnost nepodmíněných trestů Vězení = vzájemná demoralizace – vliv narušených vězňů na ta méně narušené 1. Tento vliv je zvlášť silný u nás, protože výkon je společný = vězňové jsou neustále spolu. Na vězně mají negativní účinek spoluvězni 2. Vězení může u vězně narušit i svazky společenské, dále může vést k určité sociální stigmatizaci (to pak může být překážkou resocializace). Ve věznicích dominuje systém totálního zaopatření vězňů. Takový vězeň má všechno, nemusí nakupovat, prát a vařit. Toto vede k narušení volních vlastností těch vězňů ⇒ narušení sebeovládání, schopnosti rozhodovat apod. ⇒ může docházet k výchově k infantilismu (propuštěnému vězni dělá potíže postarat se sám o sebe. ⇒ my chceme vězně naučit žít normálně, ale ty podmínky pro normální život jsme mu vzali! Docílit trvalých účinků je obtížné, ne-li nemožné. Spíše to má účinky desocializační namísto resocializačních.

Současné tresty podle českého práva Druhy trestů - § 27 Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty a) odnětí svobody, b) obecně prospěšné práce, c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání, d) ztrátu vojenské hodnosti, e) zákaz činnosti, f) propadnutí majetku, g) peněžitý trest, h) propadnutí věci, ch) vyhoštění, i) zákaz pobytu. 1 2

Vězení = škola zločinu Nesnášenlivost a šikana pachatelů sexuálních zločinů na dětech


11/83

Trestní právo

vězení.

Chybí zde ale podmíněný trest odnětí svobody a výjimečný trest. 68 000 – počet odsouzených v roce 2004 za trestné činy. Zhruba každý sedmý šel skutečně do

Počty jednotlivých uplatněných trestů za rok 2004 Počet nepodmíněných trestů

10 192

Podmíněné tresty odnění svobody

36 000

Obecně prospěšné práce

13 000

Zákaz činnosti

120, ale většinou vedle jiného trestu, tam jich bylo několik tisíc

Peněžité tresty

3 000

Nový kodex předpokládá i domácí vězení (za účelem práce a výjimečných případů bude moci opustit domov).

Podmíněné odsouzení Mělo by mít klíčovou funkci. Je v současné době aplikováno u většiny odsouzených. Může mít 4 podoby dle de lege lata. 1) model podmíněného odsouzení s dohledem, tzv. probace Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem § 60a (1) Za podmínek uvedených v § 58 odst. 1 může soud podmíněně odložit Musí zde být dohled výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, vysloví-li zároveň nad pachatelem dohled. Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 26a a 26b. (2) Při podmíněném odsouzení s dohledem stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku. (3) Podmíněně odsouzenému, kterému byl vysloven dohled, může soud uložit přiměřená omezení nebo i přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. (4) Jestliže podmíněně odsouzený, ohledně něhož byl vysloven dohled, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. (5) Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 4, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. (6) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Rozhodne-li soud podle odstavce 4, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu. §26 (4) Soud může jako přiměřená omezení nebo povinnosti uvedené v odstavci 3 uložit zejména a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, c) podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona, d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, e) zdržet se návštěv nevhodného prostředí a styku s určitými osobami, f) zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek.

12

Systém trestů

2) Model podmíněného odsouzení bez vyslovení dohledu probačního úředníka Podmíněné odsouzení § 58 (1) Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího dvě léta, jestliže vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu. (2) Povolení podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody se netýká výkonu ostatních trestů uložených vedle tohoto trestu. § 59 (1) Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku. (2) Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. (3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, započítává se do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené při uložení úhrnného nebo souhrnného trestu. § 60 (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 59 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život. Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 26a a 26b. (2) Neučinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. (3) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil (odstavec 2), hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (4) Rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu. 3) Podmíněné odsouzení bez dohledu a probačních prvků Liší se od předchozího tím, že nejsou omezení 4) Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem § 26 Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem (1) Za podmínek uvedených v § 24 odst. 1 může soud podmíněně upustit od potrestání, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele. (2) Při podmíněném upuštění od potrestání stanoví soud zkušební dobu až na jeden rok a zároveň vysloví nad pachatelem dohled. (3) Pachateli, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Problém je, že 2. a 3. model je aplikován velmi benevolentně a paušálně. Spíše výstraha odsouzenému, že až to spáchá podruhé, tak to bude horší. Mnozí podmíněně odsouzení mají pocit, že jsou vlastně beztrestní.


13/83

Trestní právo

Znak podmíněnosti se objevuje i u podmíněného propuštění z výkonu trestu, u ochranné výchovy atd.

Obecně prospěšné práce V současné době od 50 do 400 hodin. Úklid, údržba budov, údržba komunikací – ve prospěch obce nebo jiných institucí. Je tady povinnost práce vykonat osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Pokud práce řádně nevykonává, může být trest transformován v nepodmíněný trest odnětí svobody. Má být přihlédnuto ke stanovisku odsouzeného.

Peněžitý trest Někteří autoři označují jako trest budoucnosti. Současnosti od 2 000 do 5 milionů. Nový kodex rozpětí značně zvětšuje (36,5 mil. Kč). Denní pokuty – vzniklo ve skandinávských zemích. Základní myšlenka je v tom, že se trest rozdělí do 2 aktů: a) Stanová se výše denní pokuty, která je závislá na majetkových poměrech pachatele a na jeho příjmu (100 až 50 000 Kč). b) Počet pokut – podle závažnosti trestního činu (20 – 730) Výhoda je ve zvláštním způsobu kalkulace té celkové výše trestu. Jde o to, aby byl trest pro veřejnost i pachatele průhlednější a spravedlivější.

Restorativní justice Navazuje na etiketizační teorii, ale není s ní totožná. Základná myšlenka je v tom, že hlavním cílem společenské reakce není ani odstrašení ani převýchova, ale obnova původního stavu, který tady byl před spácháním trestné činnosti. Ideálně dohodou s pachatelem a poškozeným ⇒ odčerpání prospěchu a náhrada škody. U spousty trestných činů nelze obnovit původní stav (vražda, nenapravitelné škody na zdraví). Ale u nejčastějších majetkových trestných činů by to asi bylo možné, ale pokud bude pachatel vědět, že mu hrozí relativně malé riziko (vrácení ukradeného zboží), tak by ho to mohlo spíše podněcovat než odstrašovat. Ale důraz na náhradu způsobené škody je velmi vhodný. V současné době se ale uplatňuje obzvláště v zákoně 218/2003 Sb. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže

14

Ukládání trestů

28.2.2006

Ukládání trestů Správně vyměřit trest je to základní

Základní kritéria Klíčové jsou 2 zásady: 1) Zákonnost – výslovně vyjádřena v zákoně – je třeba se řídit pravidly, která jsou vyjádřena v části obecné i zvláštní /aby rozhodnutí soudu bylo kontrolovatelné) 2) Individualizace – není explicitně vyjádřena, ale ustanovení TZ vyjadřují rámec a počítají s ní ⇒ druh a intenzita trestu musí být volena tak, aby odpovídala všem zvláštnostem případu. Mezi oběma principy je úzká vazba. Někdy bývá pokládána otázka o spravedlivosti trestu. Spravedlivost je širší pojem než legalita; obecné mínění = názory společnosti. Spravedlivý je společností vnímán jako trest úměrný trestnému činu. Proto se může stát, že zákonný nebude pociťován jako spravedlivý, což může vést až ke změně. Volba správného druhu trestu Vyměření tohoto trestu – konkrétní určení délky a také určení obsahu toho kterého trestu, určení modality. Zákon určuje hlediska: a) soud musí vycházet z účelu trestu §23 Základní účel – ochrana společnosti (individuální prevence a generální prevence – výchovný účinek trestu i na ostatní členy společnosti) § 23 Účel trestu (1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. b) vychází se ze stupně společenské nebezpečnosti trestného činu, možnosti nápravy a poměrů pachatele §31 odst. 1 Vychází se z zákonných trestních sankcí – určen 1) alternativně - převažují sankce relativně určité = ty vyhovují individualizaci 2) rámcově – horní hranice nejzávažnější a dolní hranice nejméně závažný Základní předpoklad = správná právní kvalifikace TČ. Hranice ve zvláštní části mohou být i překročeny – možnost překročení hranic je jen trest odnětí svobody. Je možné v zákonem stanovených případech – zvlášť nebezpečná recidiva §42 nebo trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení; tady se trestní sazba upravuje tak, že se horní hranice zvyšuje o 1/3 a test se ukládá v horní polovině takto zvýšené trestní sazby. § 42 (1) Horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u zvlášť nebezpečného recidivisty zvyšuje o jednu třetinu. Zvlášť nebezpečnému recidivistovi soud uloží trest v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody. (2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat patnáct let. Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let. ⇒ když máme 3 dolní a 8 horní:

1 8 + z8 = 10let 8m 3

polovina =

10l 8m + 3 13l 8m = = 6let10m 2 2

Názory, jestli můžeme zvyšovat 2x jsou diskutabilní, ale učebnice nepřipouští Lze i snížit – mladiství, duševní choroba apod.


15/83

Trestní právo

§ 32 (1) Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry. (2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§ 72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v § 40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné léčení. § 3 Trestný čin (4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. Můžeme připodobnit ke znakům skutkové podstaty. Výměra trestu § 31 (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost (§ 3 odst. 4), k možnosti nápravy a poměrům pachatele. (2) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud a) u spolupachatelů též k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo k spáchání trestného činu, b) u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich účasti na spáchání trestného činu, c) u přípravy k trestnému činu a u pokusu trestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo. (3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující nebo k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. c) přihlédnutí k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem §33 a 34 – demonstrativní výčet Je třeba je konkretizovat a odůvodnit. Jde o obecné okolnosti: § 33 Při výměře trestu se jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný čin v silném rozrušení, b) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku, e) spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, f) spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, g) vedl před spácháním trestného činu řádný život, h) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, ch) trestného činu upřímně litoval, i) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, j) při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným orgánům, nebo k) přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. § 34 Při výměře trestu se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný čin ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky, b) spáchal trestný čin surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem,

16

Ukládání trestů

c) spáchal trestný čin využívaje něčí bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin ke škodě osoby mladší patnácti let, těhotné, vážně nemocné, vysokého věku nebo nemohoucí, e) spáchal trestný čin za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, f) spáchal trestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku, g) trestným činem porušil zvláštní povinnost, h) trestným činem způsobil vyšší škodu, ch) spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení, i) svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých, j) trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu, k) spáchal více trestných činů, nebo l) byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, také tím, že se tohoto činu znovu dopustil proto, že se oddává zneužívání omamných nebo psychotropních látek a jedů. Jsou obecné, tedy pro kterýkoliv trestný čin. Nebezpečnost zvyšují či snižují. Jsou pojaty materiálně ⇒ pokud ovlivňují stupeň společenské nebezpečnosti. Dále si lze představit – že spáchal čin se zbraní, že se zúčastnil na činu ještě dalšímu způsoby. Polehčující – svedení jinou osobou apod. ⇒ není žádná okolnost, kterou bychom mohli vyloučit jako polehčující či přitěžující. Některé nejsou jednoznačně přitěžující či polehčující – nehoda v opilosti. Není rozhodný počet, ale váha okolností. Okolnosti zvláště přitěžující – výčet těchto okolností je taxativní a je uveden ve zvláštní části zákona. Je znovu třeba chápat je materiálně §88 § 88 (1) K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. (2) Skutečnost, že pachatel se trestného činu dopustil jako člen organizované skupiny, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postižen jako pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení. Může být ale naplněno jen formálně = pachatel spáchal těžký následek = spoluzavinění poškozeného. Příklad: řidič jel za tmy, byla tam plná čára, kterou řidič přejel při průjezdu levotočivou zatáčku a zachytil cyklistu, který byl neosvětlen, jel prostředkem a byl opilý. Bylo to porušení důležité povinnosti, takže by mělo zvyšovat společenskou nebezpečnost, ale bylo to splněno jen formální ⇒ použil se jen odstavec 1. Zákaz dvojího přičítání téže okolnosti – dotýká se i právní kvalifikace a otázky viny §31 § 31 (3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující nebo k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. 1) člení se – aby okolnost, která je zákonným znakem jak základní tak kvalifikované skutkové podstaty, byla znovu hodnocena jako přitěžující či polehčující obecná. Příklad – vražda novorozence matkou – už sama podstata zohledňuje rozrušení vyvolané porodem ⇒ nemůžeme ho znovu uplatnit jako polehčující okolnost


17/83

Trestní právo

2) nelze k okolnosti, která je zákonným znakem (jen základní skutková podstata) nesmí být znovu hodnocena jako okolnost k uplatnění vyšší sazby – toto pravidlo jen ve výjimečných případech – pokud pachatel spáchá jiný zvlášť závažný následek. Toto pravidlo se uplatní tehdy, pokud posuzujeme skutkovou podstatu téhož trestného činu. Neuplatní se při jednočinném souběhu. Možnost nápravy – odráží se už ve společenské nebezpečnosti ⇒ musíme brát v úvahu, jak se vyvíjelo chování i po spáchání trestného činu. Musíme brát v úvahu to, v jakých poměrech žije pachatel ⇒ to vše ukazuje na možnost nápravy ⇒ posuzujeme z hlediska doby, kdy je ukládán trest. § 31 (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost (§ 3 odst. 4), k možnosti nápravy a poměrům pachatele. Poměry pachatele = okolnosti, které nesouvisejí s TČ. Které ukazují na pachatele jako objekt trestu (majetek, zdravotní stav, starost o početnou rodinu) ⇒můžeme zvážit citelnost uloženého trestu. d) přihlédnutí ke zvláštním podmínkám při ukládání jednotlivých druhů trestů §53, §49, atd.

Zvláštnosti při ukládání trestů za více trestných činů, souběh Ať už jde o jednočinný nebo vícečinný souběh §35. Zásady - obecně: 1) Kumulace trestů – zásada sčítací = součet všech trestů za jednotlivé TČ. 2) Absorpce trestů – mírnější tresty jsou absorbovány trestem nejpřísnějším – ale ve svém důsledku se blíží upouštění od potrestání 3) Zásada aspirační – zásada zostření – zostření nejpřísnějšího trestu. Buď se zostří trest nebo trestní sazba. Naše úprava je poněkud benevolentní, protože je založena na zásadě absorpční, která je doplňována prvky aspirační i kumulační zásady. Úhrnný trest – jestliže se o všech sbíhajících t. činech rozhoduje najednou jedním rozsudkem; potom vyměříme trest pro nejpřísněji trestný čin. Nejpřísněji trestný je ten, kde: a) je možno uložit výjimečný trest; pokud není b) Pak ten u něhož je nejvyšší horní hranice; pokud by byly stejné c) Ten, který má nejvyšší dolní hranici; pokud by byly i ty stejné, pak d) Ten, který připouští jen uložení trestu odnětí svobody; pokud zase ne e) Ten, který hrozí nejpřísnějším z mírnějších trestů §27 – pořadí určuje závažnost (a) odnětí svobody, b) obecně prospěšné práce, c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání, d) ztrátu vojenské hodnosti, e) zákaz činnosti, f) propadnutí majetku, g) peněžitý trest, h) propadnutí věci, ch) vyhoštění, i) zákaz pobytu. f) Přísnější je ta sankce, která stanoví méně alternativ

Zpřísnění – dolní hranice bude ta nejvyšší ze zbíhajících se sazeb – prvek aspirační. Kumulativní prvek – vedle trestu odnětí svobody je možno kumulovat další tresty (peněžité tresty, zákazy činnosti apod.) Spáchání trestných činů v souběhu je chápáno jako obecná přitěžující okolnost. § 35 (1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; vedle trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Neumožňuje-li tento zákon za některý

18

Ukládání trestů

z takových trestných činů uložit jiný trest, než je trest odnětí svobody, nemůže být úhrnným trestem jiný z trestů uvedených v § 27 jako trest samostatný. (2) Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším. (3) Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. (4) Odsuzujícím rozsudkem podle odstavce 2 se rozumí i rozsudek, kterým bylo za podmínek § 26 odst. 1 podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest - když se o sbíhajících trestných činech rozhoduje postupně.

1) Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest dřívější. Upustí se od dalšího trestu, pokud by první potrestání bylo přísnější. 2) Ztráty čestných titulů, tresty propadnutí majetku a propadnutí věci – tyto druhy trestů musí bát znovu vysloveny, pokud je vyslovil předchozí rozsudek 3) Je potřeba přistoupit, až když rozsudek nabude právní moci ⇒ vina musí být pravomocně zjištěna ⇒ zruší výrok o trestu, ale rozhodne nový za oba trestné činy. Ukládání dalšího trestu §36 – je to odlišná situace – další trest stejného druhu za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán. Trest, který je ukládán nesmí přesahovat maximální výměru pro daný trest ⇒ čím dříve ho spáchá, tím nižší je trest, který ho postihne . Ukládání společného trestu §37a) uložen za pokračování v trestném činu. Jako důsledek v pojetí skutku pokračování. Společný trest, když se rozhoduje postupně (třeba proto, že byly teprve dílčí činy odhaleny). Podobá se souhrnnému trestu, také předpokládá právní moc dřívějšího rozsudku, ale na rozdíl od souhrnného soud neruší jen výrok o trestu, ale i výrok o vině. Poté rozhoduje znovu novým výrokem o vině, ve kterém je vázán zjištěními z předcházejícího rozsudku a uloží společný trest. Společný trest nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem.


19/83

Trestní právo

7.3.2006

Vězeňství Počty vězněných koncem roku 2004 Celkový počet

16 000

Z toho ženy

600

Mladiství

100

Průměrný náklad na 1 vězně

850 Kč/den

Nepostradatelnost nepodmíněných trestů Prioritu by měly mít tresty alternativní, ambulantní viz výše. Ve 3 směrech jsou však nepostradatelné nepodmíněné tresty: a) když je pachatel nebezpečné individuum a trest je nutný pro ochranu společnosti b) velmi těžký trestný čin a občané by prostě nepochopili, kdyby mu nebyl uložen nepodmíněný trest c) výkon nepodmíněného trestu jako náhradního trestu – v případě podmíněných, kdy se ale odsouzený ve zkušební době neosvědčí Předností je jeho zabraňující funkce. Je třeba zabránit hrozící budoucí trestné činnosti, ale má významnou výchovně-preventivní funkci. Sporný na těchto trestech je jejich resocializační efekt, protože spíše posiluje deformace osobnosti vězně.

Nepodmíněné tresty podle současné zákonné úpravy 2 podoby 1) běžný trest odnětí svobody – max. 15 let, dolní hranice není stanovena, jen u některých druhů trestných činů 2) výjimečný trest odnětí svobody – tady jsou specifické podmínky – nad 15 do 25 let a doživotí

Zahraničí Německo – nezná trest smrti; zná doživotní trest, standardně 1 měsíc – 15 let, ale u postupně uložených trestů a jiných případů i více Španělsko – nezná trest smrti, ale ani doživotí ⇒ zná pouze dočasné a to zásadně do délky 20 let. Výjimečně delší než 20tiletý – za vraždu krále připadá v úvahu trest až 30 let. Neurčité odsouzení – spíše v anglosaských zemích; rozsudkem samotným je stanoveno, že odsouzení je na 2 – 4 roky a on bude někdy v tomto rozpětí propuštěn. Vězeňský index =

Pocet _ veznu … ukazuje sílu represe 3 100000Obyvatel Vybrané země

3

20

I ti ve vyšetřovací vazbě

ČR

180

Německo

123

Polsko

210

Maďarsko

165

Rusko

548

USA

714

Vězeňství

Teoretická právní východiska vězeňské reformy U nás existuje převaha velmi zastaralých věznic. Málokterý objekt byl navíc postaven jako věznice. Třeba Valtice byly původně klášter, Mírov byl původně hrad. Plzeňské Bory byly skutečně původně jako věznice, byly postaveny pod vlivem americké vězeňské kultury ⇒ hvězdicovitý tvar ⇒ aby bylo každé podlaží maximálně přehledné. Vězeňská pravidla jsou jako celosvětové doporučení 4, dále vznikla i pravidla v rámci Evropy. Nejsou závazná, ale většina států se snaží je dodržovat. Požadavky: • respekt k osobnosti a důstojnosti vězně • maximální přínos k resocializaci • apod. Recidivisté ⇒ v současné době jich je 87% z odsouzených vězňů ⇒ jen 13% je prvovězňů. Pachatel je narušen tím více, čím vícekrát už byl odsouzen; což je důvod k přísnějšímu trestu. Ale jejich rejstřík nemusí svědčit jen o jejich narušenosti, ale třeba i o škodlivých vlivech trestu! Negativní zpětná vazba – jakýsi začarovaný kruh. Trest není příspěvkem k resocializaci ale k narušenosti a zvyšování odolnosti vůči trestům; navazování dalších špatných kontaktů, zeslabení dobrých svazků atd. Autoři se shodují na tom, že pravděpodobnost nového deliktu je větší u trestaných než u netrestaných a že roste s množstvím už vykonaných trestů Důsledky pro řešení základních penitenciálních problémů Věznice: - uzavřené – není povolen pohyb vězňů po věznici - polootevřené - otevřené – tomu se nejvíce blíží tzv. věznice s dohledem (těch je u nás 2,5% vězňů – Řepy). Chybí zde zařízení proti uprchnutí. Rozdíl je v režimu dané věznice ne ve způsobu práce ostrahy. Práce vězňů Působí na možnost zapojování se do normálního života. Kardinální nedostatek našeho vězeňství je nedostatek práce pro vězně – 50% vězňů nemá práci a vězeňské správě se nedaří tento problém řešit. Většina vězňů by si však pracovat přála. Kultura ve věznicích - Otázkou je, jestli není kulturní zaostalost kriminogenní faktor.

Progresivní výkon trestu Máme naučit užívat svobodu někoho, komu ji bereme. Progresivní = postupné uvolňování režimu pro daného vězně v závislosti na dosažených výchovně-nápravných výsledcích. Podle toho, jak se nám to bude dařit, tak ho budeme přemisťovat do polootevřených až otevřených ústavů a končit by to mohlo podmíněným propuštěním. Příklad: Významným faktorem kriminogenním jsou nedostatky ve vůli. Ale problém je tyto vlastnosti trénovat. Možnosti jsou mnohem větší až v otevřených systémech či na svobodě.

4

OSN


21/83

Trestní právo

14.3.2006

Trestné činy proti majetku Obecná charakteristika IX. hlava zvláštní části – 24 trestných činů Především slouží k ochraně majetkových vztahů. Nejsou tady všechny (známe i loupež apod.), chráníme prostě majetkové vztahy (vlastnictví – krádež). Zvláštnosti z hlediska objektivní části – nedělí se na hlavy, ale můžeme ji rozdělit na části 1) obohacovací trestné činy – krádež, zpronevěra, podvod 2) poškozovaní – poškozování cizí věci 3) prospěch z neoprávněného užívání věci – neoprávněné používání a byty; fátum usus 5 4) prospěch z činu spáchaného jinou osobou – podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti U řady je formálním znakem škoda na majetku. Rozsah škody je vyjádřen ve skutkových podstatách obecným hodnotícím pojmem §89 odst. 11: legální pravidlo, které k obecnému říká o jakou škodu jde: §89 (11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci. (12) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Zvláštnosti subjektu – pachatelem může být kdokoliv, ale občas se najde tzv. speciální subjekt – zpronevěra (jen ten, komu byla věc svěřena), porušování povinnosti - §255 – jen ten, kdo má povinnost zpravovat nebo opatrovat cizí majetek. Institut jednání za jiného – záleží v tom, že některé skutkové podstaty spočívají v tom, že některé subjekty musí být v určitém postavení – u PO to nejde, tak se uplatní jednání za jiného. Subjektivní stránka trestného činu – vesměs úmyslné až na podílnictví, kde stačí nedbalost (vědomá i nevědomá). Vědomá nedbalost 255a – porušování povinnosti při správě cizího majetku, 255c – předluženost.

Jednotlivé trestné činy – obohacovací trestné činy Krádež § 247 Krádež (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. 5

22

Krádež užitku

Trestné činy proti majetku

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. Objekt - chrání se vlastnictví, ale i držba a faktické ovládání věci. Předmětem je movitá věc. Objektivní stránka - pachatel si přisvojí věc, že se jí zmocní a naplní některý z výše uvedených znaků. Předmětem nemůže být věc ze SJM (v případě jednoho z manželů). §89 (13) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na cenné papíry. Předmět útoku ↑ tedy dá se ukrást i elektrická energie. Druhou větou je snaha postihnout i činy proti zaknihovaných CP. Legitimační papíry - poukázky na budoucí plnění (vkladní knížky, lístek k šatně, apod.)… toto je pouhou přípravou na trestný čin (15/74 judikát). Objektivní stránka – záleží ve zmocnění se věci a přisvojení (založí panství nad věcí, rozhoduje o jejím faktickém právním osudu), vyloučí dosavadního držitele. To má svůj význam pro posouzení, kdy jde o dokonaný trestný čin, kdy o pokus. Když někdo pustí tygra v zoo, tak si nezaložil panství nad věcí 6. Objektivní stránka - Formální znaky a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou, Pachatel musí způsobit škodu nikoliv nepatrnou – nejméně 5 000 Kč. b) čin spáchá vloupáním, §89 (14) Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. Vloupání nevyžaduje, aby byla způsobena škoda nikoliv nepatrná. Problém je, když se nám někdo spustí na balkon a tam jsou otevřené dveře do bytu… co teď? Definice nepokrývá všechny případy. c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, Je třeba rozlišovat mezi loupeží a krádeží – uchovat věc násilím nikoliv se jich zmocnit násilím! d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo Snaha postihnout kapesní krádeže, tedy zase bez ohledu na hodnotu věci e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Recidiva speciální – musí tady být stejný trestný čin, nevyžaduje opět způsobení škody. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo Stanoví nám judikatura, co pod tímto máme rozumět. Je třeba, aby byly vystiženy všechny znaky, jež byly naplněny (všechna písmenka). Faktická konzumpce nepřipadá v úvahu.

Neoprávněné držení platební karty § 249b Neoprávněné držení platební karty Kdo si neoprávněně opatří nepřenosnou platební kartu jiného, identifikovatelnou podle jména nebo čísla, nebo předmět způsobilý plnit její funkci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Objektem- zájem na ochraně majetku, předmětem platební karta jiného identifikovatelná pomocí jména nebo čísla nebo předmět schopný plnit její funkci. Objektivní stránka - stačí, pokud si ji

6

51/76 – judikát o zloději, který si zavolal z vykradeného bytu


23/83

Trestní právo

pachatel opatří, už tím je trestný čin dokonán, nevyžaduje se, aby ji použil ⇒ předčasně dokonaný trestný čin. Pokud by vybral peníze – jednočinný souběh s podvodem. Zákon nikde nedefinuje platební kartu, aplikační praxe vymezuje, co touto kartou není – nejsou to karty telefonní, ani vstupní, ani do jídelny – nejsou vztahem k peněžnímu účtu. Nevztahuje se to na vkladní knížky.

Zpronevěra § 248 Zpronevěra (1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nikoli malou škodu. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. Objektem je zájem na ochraně vlastnictví, předmětem je cizí svěřená věc a na cizím majetku způsobí škodu nikoliv nepatrnou. Teoreticky by to mohla být jak movitá tak nemovitá věc 7. Dá se považovat i výtěžek za svěřenou věc. Zvlášť pečlivě je to třeba zkoumat v případě nevrácení vypůjčené věci, samotné nevrácení ještě zpronevěra není. Od krádeže se liší svěřeností, tedy se jí nemusí zmocňovat 8. Rozdíl mezi zpronevěrou a podvodem je v tom, že tady nemusí uvést poškozeného v omyl. Rozdíl mezi neoprávněným používáním cizí věci je v tom, že je tady ta přechodnost užívání. U zpronevěry předpokládáme, že je to trvalé. 21.3.06

Podvod § 250 Podvod (1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nikoli malou škodu. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. Objektem je zájem na ochraně majetku. Je to širší pojem – tedy i pohledávky apod. Objektivní stránka záleží v tom, že pachatel sebe nebo jiného obohatí v to, že uvede někoho v omyl a tím způsobí škodu na cizím majetku nikoliv nepatrnou.

7

Může být i hotelový pokoj 26/95 – skladnice si domů odvezla vanu, ale její manžel, který je nezaměstnaný a s vanou jí pomáhal nemůže být pachatele krádeže (byl by, pokud by tam šel bez manželky) ani zpronevěry, ale může to být účastník na zpronevěře (pomocník). 8

24


Objektivní stránka – někoho pachatel uvede v omyl nebo zamlčí důležitou skutečnost. „Uvede v omyl“, „využije omylu“ – nepožaduje se, aby pachatel někoho v tom omylu utvrzoval. Podstatné skutečnosti – takové skutečnosti, které kdyby jednající znal, tak by nejednal tak, jak jednal. Trestný čin podvodu je dokonán ve chvíli, kdy je způsobena škoda (§89 5000Kč); jak škoda skutečná, tak ušlý zisk. Mezi škodou a uvedením v omyl musí být příčinná souvislost, nesmí škoda vzniknout jiným jednáním. Mohou vystupovat až 4 osoby – ten, co uvede v omyl, poškozený, oklamaný, obohacený. Nemusí se přesně zjistit počet poškozených. Problém je škoda, která vznikla – na to existuje spousta judikátů. Pokud jde o leasingové podvody – judikát 47/2002. Škodou je hodnota automobilu v okamžiku, kdy ho vyláká, od které by se odečetla akontace. Výherní automaty – 16/2002 – škodou je částka, kterou by měl do automatu dát a výhra, kterou by získal. §89 (18) Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení vybavených mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným speciálním záznamem, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným. Otázka je u služeb – třeba elektrická energie – je to podvodné vylákání. Pachatelem může být kdokoliv + jednání za jiného. Může mít povahu distančního deliktu (na jednom místě uvede v omyl na jiném místě inkasuje). Známe ještě pojistný a úvěrový podvod. Jsou v poměru speciality k obecné skutkové podstatě podvodu. Mají povahu předčasně dokonaných trestných činů – někdo už při sjednávání smlouvy uvede hrubě nepravdivé údaje, dokonce tady není ani úmysl spáchat škodu, ani škoda nemusí nastat. Je to svým způsobem příprava. Podvodný úmysl zde musí být už v době jednání pachatele. § 250a Pojistný podvod (1) Kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí 9, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu nikoliv malou. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Naneštěstí není nikde v trestním zákoně definováno, co je vlastně sjednávání pojistné smlouvy a pojistná smlouva vůbec. Způsobení škody podmiňuje vyšší trestní sazbu. § 250b Úvěrový podvod (1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoliv malou. 9

Není nutné způsobení škody


25/83

Trestní právo

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu. Hovoří se o úvěru, ale fakticky se tady spojují tři podvodné typy – i subvence a dotace. Základní skutková podstata zase nevyžaduje vznik škody. Aplikační problém je, na jaké případy toto ustanovení dopadá ⇒ na případy úvěrové smlouvy podle obchodního zákoníku (§497). § 497 Základní ustanovení Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud by to byla smlouva o půjčce nebo výpůjčce, pak by se to posuzovalo podle obecného ustanovení §250. pravděpodobně by tedy chtělo v zákoně vyložit, co se prostě těmito termíny rozumí. Je to podobné: § 256c Předlužení (1) Kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předlužení tím, že c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, Tady je ale vědomá nedbalost a pachatel musí být předlužen.

Provozování nepoctivých her a sázek § 250c Provozování nepoctivých her a sázek (1) Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům 10, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch. Objektem je zájem na ochraně majetku. Od trestného činu podvodu se to liší v tom, že tady pachatel nic nezamlčí. Každý ví, že je to založeno na tom, že musí sehnat spoustu lidí, aby se mu alespoň něco vrátilo – tady se prostě nic nepředstírá. Rozdíl od neoprávněného provozování loterie (§118a) – tady jenom někdo nepožádá o povolení, na letadlo nikdo nemůže dostat povolení, protože to není založeno na náhodě. Postihuje se ten, kdo provozuje, nikoliv ten účastník.

Zatajení věci § 254 Zatajení věci (1) Kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získáli činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch. Objektem je zájem na ochraně majetku a předmětem majetku je cizí věc nikoliv nepatrné hodnoty. Objektivní stránka záleží v tom, že pachatel cizí věc si přisvojí 11. Rozdíl s krádeží je v tom, že předmětem útoku u krádeže je věc cizí, která nevyšla z moci držitele; kdežto u zatajení věci je věc zapomenutá, ztracená, která vyšla z moci dosavadního držitele. Ví-li oprávněná osoba, v jakém okruhu může věc hledat, je přisvojení takové věci krádeží, a nikoliv jejím zatajením. Rozdíl od podvodu je v tom, že přisvojitel na začátku o omylu ani vědět nemusí. Judikát 9/99 - vysvětluje znaky zatajení a znaky podílnictví – někdo převezme věc, kterou někde ukradly děti. Judikát - 30/92 – v ukradeném autě se v odkládací skříňce našlo 20 000 Marek. Rozdíl od zpronevěry – společnou mají neoprávněnou dispozici, ale u zpronevěry se do moci pachatele věc dostane proto, že mu byla svěřena.

10 11

26

Je to proti hrám typu letadlo Nakládá s ní jako s věcí vlastní a rozhoduje o jejím právním osudu


Lichva § 253 Lichva (1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získáli činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch. Objektem je zájem na ochraně majetku, objektivní stránka záleží na využití pachatele něčí tísně apod. aby slíbil plnění v hrubém nepoměru s hodnotou tohoto plnění. Hrubý nepoměr je dán judikaturou. Od podvodu se liší tím, že neuvádí nikoho v omyl. Od trestného činu útisku (§237) se liší tím, že útisk je mnohem širší. § 237 Útisk Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

Trestné činy poškozovaní §255a (správa cizího majetku) a §256c (předlužení)– vyžaduje se vědomá nedbalost.

Poškozování cizí věci § 257 Poškozování cizí věci (1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti, b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho rasu, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. Objektem je zájem na ochraně vlastnictví. K okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby vyžaduje úmysl. § 257b (1) Kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo spáchá-li takový čin opětovně nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. … sprejeři; není tady uveden určitý stupeň minimální škody..

Prospěch z neoprávněného užívání věci § 249 Neoprávněné užívání cizí věci (1) Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takových věcí, které mu byly svěřeny,


27/83

Trestní právo

přechodně užívá bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. 2 alternativy – jedna připomíná krádež a druhá zpronevěru. Na dočasnost budeme usuzovat z doby, po jakou užívá. Ta dočasnost je právě rozdíl mezi krádeží a zpronevěrou. § 249a Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (1) Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Objektem jsou práva spojená s právem vlastnickým. 2 skutkové podstaty – neoprávněné užívání a bránění oprávněné osobě v užívání. Rozdíl mezi tímto a porušováním domovní svobody podle §238 – rozdíl je v objektu – u §238 je objektem obydlí a svoboda obydlí. Pokud je tedy dům novostavba či je určen k demolici, pak se jedná o §249a – souběh je tedy prakticky vyloučen. Příklady – majitel zazdil vchod do nájemcova bytu apod. patří sem i odpojení vody apod. §237 – trestný čin útisku – ten by to taky mohl být, ale neprokáže se, že by zneužíval tísně nebo závislosti. 28.3.06

Trestné činy hrubě narušující občanské soužití … sběrná hlava – prostě, co se už asi nedalo dát jinam

Obecná část První skupina – násilí proti skupinám, hanobení apod. §201 Ohrožení pod vlivem návykové látky – ohrožovací delikt – jsou zde od 1.7.06 značné změny – stačí zde nedbalost. § 201 Ohrožení pod vlivem návykové látky Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a) ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn, b) ačkoliv byl za obdobný čin spáchaný pod vlivem návykové látky v posledních dvou letech postižen, c) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo d) způsobí-li takovým činem, byť i z nedbalosti, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Opilství vyžaduje nepříčetnost, ale u §201 stačí ohrožení. § 202 Výtržnictví (1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí historickou nebo kulturní památku, hrob nebo jiné pietní místo anebo hrubým způsobem ruší shromáždění nebo obřad občanů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny. Tady je obligatorně fakultativní znak místa spáchání trestného činu. Místo veřejně přístupné, aby šlo o výtržnictví – judikatura zde není ustálená.

28

Trestné činy hrubě narušující občanské soužití

Opilství § 201a Opilství (1) Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak 12 přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let; dopustí-li se však jednání, které má jinak znaky trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. (2) Ustanovení odstavce 1, jakož i § 12 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti. Trestá se jako zvláštní delikt. Netýká se jen alkoholu. Quasi delikt. Rozdíl mezi opilstvím a actio libera in causa culposa je třeba v tom, že pachatel se třeba opil a pak v autě někoho srazil, ale on ve chvíli, když se dostával do opilosti věděl, že ještě pojede 13.

Kuplířství 14 Problém je, že zde není uvedeno, kdo vlastně a jestli by náhodou neměli být zavření všichni majitelé bordelů. § 204 Kuplířství (1) Kdo jiného zjedná, přiměje nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné vážné újmy anebo zneužívaje tísně nebo závislosti jiného. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) spáchá-li takový čin na osobě mladší než osmnáct let. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 na osobě mladší než patnáct let.

Neposkytnutí pomoci Pravé omisivní delikty, jsou zde 3 delikty byť jsou zde 2 paragrafy. Řidič je speciální pachatel. § 207 (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc 15, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Pokud by ale pachatel měl povinnost zvláštní péče, potom to bude vražda či ublížení na zdraví – delikt proti životu a zdraví z nedbalosti. § 208 Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Nezpůsobilý pokus na nezpůsobilém objektu. Pozor na nezpůsobilý pokus: někdo přejede člověka, ten je okamžitě mrtvý, ale oni to nevědí a s úmyslem neposkytnout pomoc odjedou ⇒ nezpůsobilý pokus neposkytnutí pomoci.

12 13 14 15

To se tam dostalo nějakou zvláštní okolností ☺ ale dneska to vlastně nic neznamená. Viz semináře Prostitutka je povolání a kurva je druh charakteru Potřebná, nikoliv první!


29/83

Trestní právo

4.4.2006

Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti Obecná charakteristika -

VIII hlava Chrání svobodu a lidskou důstojnost (jsou to hodnoty nejcennější, patří jim místo hned po životu a zdraví). Chráněno už Listinou a dlouhou řadou mezinárodních dokumentů - Objektivní stránka - útoky proti chráněným zájmům, které jsou shodné (pojmy) – násilí, pohrůžka násilí, pohrůžka bezprostředním násilím, pohrůžka jiné těžké újmy, zneužití závislosti Násilí: Vis absoluta – vylučuje vůli napadeného (někomu je násilím vedena ruka, aby podepsal; někdo je spoután) Vis compulsiva – psychické násilí – nevylučuje vůli napadeného (podoba hrozby fyzickým násilím; osoba jedná, ale nemusí být trestně odpovědná Extenzivní definice násilí – kauzy „uspávaček“ ⇒ z krádeže je loupež §89 (6) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí. Pohrůžka násilí: můžeme dělit na pohrůžku násilí a pohrůžku bezprostředního násilí Pohrůžka jiné těžké újmy: hrozba na dobrém jménu, cti, pověsti; v konkrétním případě se musí posuzovat, jak to hrazba byla závažná Zneužití závislosti: když je jedna osoba vázána na osobu druhou (vztah dlužník a věřitel, učitel a žák, zaměstnanec a zaměstnavatel) -

Zvláštnosti pachatele – může být kdokoliv s výjimkou §239 odst. 2, §240 odst. 2 Subjektivní stránka – činy úmyslné; zvlášť stojí za pozornost únos – formulace „s cílem“ tedy vyžaduje se úmysl přímý

Jednotlivé trestné činy – trestné činy proti svobodě Omezování a zbavení osobní svobody -

30

jedná se o trvající trestné činy, chráněným zájmem je svoboda pohybu a u zavlečení do ciziny i svoboda rozhodování předmětem útoku může být i osoba ve výkonu trestu, pokud omezení přesahuje míru pachatel jinému brání bez oprávnění užívat osobní svobody trestný čin je dokonán, jestliže je tady nepřekonatelné omezení i přes třeba jen krátkou dobu rozdíl mezi zbavením osobní svobody – tady je to trvalý zásah, který se svou povahou blíží uvěznění (orientační pomůcka – 24 hodin, což je minimální doba výkonu trestu většinou první krok k jiným trestným činům; je tady vyloučen jednočinný souběh (třeba se znásilněním ⇒ prostě jde o vývojové stádium trestného činu nebo kvalifikovaný pokus) § 231 Omezování osobní svobody (1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu usnadnit jiný trestný čin. - pokud by mě pachatel někam zavřel a šel spáchat krádež (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek.

Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti

Zavlečení do ciziny

-

§ 233 Zavlečení do ciziny (1) Kdo jiného zavleče do ciziny, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek. Objektivní stránka – jiného zavleče do ciziny (proti jeho vůli zavleče za hranice státu); mohou být prostředky násilné i nenásilné Judikát 40/1990 – tohoto se nedopustí rodič, pokud dítě není schopno rozhodovat samo, ale poškozování cizích práv druhého rodiče

Obchodování s lidmi

-

§ 232a Obchodování s lidmi (1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá osobu mladší osmnácti let, aby jí bylo užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání, b) k otroctví nebo nevolnictví, nebo c) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Stejně bude potrestán, kdo jiného za použití násilí, pohrůžky násilí nebo lstí anebo zneužitím jeho omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby ho bylo užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání, b) k otroctví nebo nevolnictví, nebo c) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat značný prospěch, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Od 2004 objektivní stránka rozšířena

Loupež -

Profilující trestný čin u činů proti svobodě Má 2 objekty – osobní svoboda a majetek; předmětem útoku je cizí věc a objektivní stránka záleží v tom, že pachatel použije násilí nebo pohrůžky bezprostředním násilím v úmyslu zmocnit se cizí věci Trestný čin je dokonán, až pachatel použije násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci; násilí = použití síly; není podmínkou aby se poškozený bránil. Pohrůžka bezprostředního násilí – má být vykonáno ihned - tím se liší od vydírání, tam pohrůžka směřuje do budoucna. Násilí zpravidla směřuje vůči tomu, kdo má věc u sebe, ale může směřovat i na jiného – pachatel přiloží nůž partnerce na krk a po poškozeném něco chce. § 234 Loupež (1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.


31/83

Trestní právo

-

(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu. (3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu nebo smrt. Předmětem útoku je cizí věc, pokud by věc náležela pachateli, pak by nešlo o trestný čin loupeže, ale o trestný čin vydírání U loupeže nezáleží na hodnotě věci ani na intenzitě násilí, tyto znaky se zhodnotí na společenské nebezpečnosti (u mladistvých je třeba aby stupeň nebezpečnosti byl větší než malý) Odlišení od krádeže – u násilné krádeže je násilí prostředkem, aby si věc uchoval, zatímco u loupeže je násilí prostředkem, aby věc získal. Podle odst. 3 – stačí nedbalost, protože kdyby tady byl úmysl usmrtit, byla by to vražda, resp. loupežná vražda (kvalifikovaná skutková podstata) 16

Vydírání

-

§ 235 Vydírání (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, c) spáchá-li takový čin se zbraní, d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu, e) spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo škodu velkého rozsahu. Objektem je osobní svoboda ve smyslu svobody rozhodování Je dokonán tím, že pachatel použije pohrůžky Nejčastěji ve dvou formách – majetkový prospěch (tady pohrůžka směřuje do budoucnosti) anebo v zásahu proti lidské důstojnosti (pak pohrůžka zahrnuje použití násilí bezprostředního i násilí, které směřuje do budoucnosti) Pokud by poškozený nevnímal, co pachatel žádá, byl by to nezpůsobilý pokus 17 Je zde dlouhá řada okolností, které podmiňuje použití vyšší trestní sazby… u řady se vyžaduje úmysl

Braní rukojmí

-

§ 234a Braní rukojmí (1) Kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo že mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou újmu, s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) je-li při takovém činu rukojmím osoba mladší než osmnáct let, c) je-li při takovém činu rukojmími více osob, nebo d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. Promítnutí závazku z mezinárodní úmluvy proti braní rukojmí

16 Kvalifikovaný pokus – pachatel trefí tetu po hlavě lahví vína, ale ta má na hlavě kovové natáčky, tak se láhev rozbije, pachatel se zděsí a uteče… teta děkuje výrobcům za kvalitní natáčky… byla zde možnost těžkého ublížení na zdraví 17 Poškozený by omdlel strachy anebo by třeba pachatel hovořil maďarsky

32

Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti

-

Je to zvláštní (speciální) případ vydírání ⇒ nemůže se jednat o jednočinný souběh loupeže a braní rukojmí (když v bance si vezmou ředitele a jdou s ním do trezoru ⇒ jen loupež; pokud by si ale vzali pokladního s sebou ⇒ pak by to vyl vícečinný souběh)

Porušování domovní svobody

-

§ 238 Porušování domovní svobody (1) Kdo neoprávněně vnikne do domu nebo do bytu jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, užijeli při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, jestliže užije při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami. Objektem je domovní svoboda konkrétního obydlí zaručená Listinou, předmětem je dům nebo byt jiného a objektivní stránka záleží v tom, že do domu či bytu jiného pachatel neoprávněně vnikne nebo tam neoprávněně setrvá Důležitý je faktický stav – tedy ne to, kdo je kde hlášen, ale kde fakticky má věci; je na to dlouhá řada judikátů Dům nebo byt může být cokoliv, co slouží k bydlení – i ohrazená část dvora či sklep, prostory, které slouží k přechodnému ubytování, není to ale hromadná turistická ubytovna, ale třeba i stan, pokud tam přechodně bydlíme „neoprávněně setrvat“ – vniknu oprávněně, ale setrvám neoprávněně (pohádám se s návštěvou)

Jednotlivé trestné činy – trestné činy proti lidské důstojnosti Znásilnění -

-

Profilující trestný čin § 241 Znásilnění (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži 18 nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku 19 nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. Předmětem útoku může být i muž i žena, nezáleží na tom, jestli se pachatel s pachatelem zná nebo nezná, může to být kdokoliv Judikát 73/68 – pokud by se pachatel domníval, že žena souhlasí – skutkový omyl negativní – vylučovalo by to trestnost Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – smrt musí být způsobena pouze z nedbalosti. Těžká ujma na zdraví musí být způsobena jednáním popsaným v základní skutkové podstatě

Pohlavní zneužívání § 242 (1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let. 18

Spojení orgánů muže a ženy Počítá se orální a anální sex, prostě něco srovnatelného se souloží; pokud by směřovalo s něčemu jinému nesrovnatelnému, pak by to bylo vydírání 19


33/83

Trestní právo

-

-

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě svěřené jeho dozoru, zneužívaje její závislosti. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 243 Kdo zneužívaje závislosti osoby mladší než osmnáct let nebo osoby svěřené jeho dozoru, přiměje ji k mimomanželské souloži, nebo kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Věková hranice je znakem základní skutkové podstaty a musí se k ní vztahovat úmysl Tady je to bez násilí § 245 Soulož mezi příbuznými Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Vykládá se různě – kromě zájmů genetických by se mohly chránit i principy rodinného života 11.4.06

Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Trestné činy spáchané veřejnými činiteli nebo proti nim.

Veřejný činitel Veřejný činitel – je definován 3jím způsobem: 1) obecné vymezení pojmu – §89 odst. 9 (9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. ⇒ jam volený, tak i pověřený; nezáleží ani na tom, jestli je to poměr dočasný nebo trvalý. Je důležité, že je to orgán státu nebo samosprávy (obecná nebo krajská). Mohly by to být ale i profesní komory, není to ale zájmová či družstevní samospráva. Může to být i funkcionář cizího státu, ale jenom potom, co by tak stanovila MS. - podílí se na plnění úkolů státu a společnosti (především rozhodovací činnost při uskutečňování důležitých veřejných funkcí jakož i výkon takového rozhodnutí - používá pravomoc 20, která mu byla svěřena - trestný čin musí být spáchán v souvislosti s výkonem té pravomoci 2) konkrétní vymezení – ti, které zákon považuje za veřejné činitele, byť by nebyli přímo vymezeni obecně: 20 Oprávnění autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech jiných subjektů ⇒ způsobilost rozhodovat a rozhodovat z pozic moci

34

Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

-

stráže (lesní stráž, rybářská, vodní, strážce přírody apod.) – požívají ochrany při výkonu oprávnění a pravomocí, pokud tak stanoví zvláštní předpis - soudní exekutor – jen při výkonu exekutorské činnosti 3) speciální vymezení – týká se pouze trestného činu úplatkářství §162a odst. 2: § 162a Společné ustanovení (2) Veřejným činitelem podle § 160 až 162 se vedle osoby uvedené v § 89 odst. 9 rozumí též jakákoliv osoba zastávající funkci a) v zákonodárném nebo soudním orgánu nebo v orgánu veřejné správy cizího státu, nebo b) v podniku, v němž má rozhodující vliv cizí stát, nebo v mezinárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného, pokud je s výkonem takové funkce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.

Úplatek -

-

neoprávněná výhoda, neoprávněný prospěch, které se má dostat uplácenému a na kterou není nárok může mát nejrůznější podobu, od finanční přes věcnou ale může mít podobu i služby hodnota úplatku se nikde neuvádí, hodnota úplatku bude mít vliv pro hodnocení nebezpečnosti činu pro společnost. V oblasti státní správy nelze tolerovat úplatky jakékoliv hodnoty. Také není rozhodné, zdali sledujeme úplatkem něco nezákonného či něco, na co bychom jinak nárok měli. nezáleží na tom, jestli je poskytován před obstaráním věci veřejného zájmu, v průběhu nebo dodatečně. Za úplatek se nepovažuje běžné spropitné, které se považuje za projev spokojenosti zákazníka. aby šlo o úplatek, musí souviset s obstaráváním věcí obecného zájmu = plnění takových úkolů, na jejichž řádném, nestranném a nezištném plnění má zájem celá společnost za obstarávání věcí obecného zájmu se bere i zachovávání povinnosti jejímž účelem je, zajistit, aby nedocházelo ke zvýhodňování účastníků obchodních vztahů

Zločinné spolčení §89 odst. 17 (17) Zločinné spolčení je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Spolčení více osob, spojené rysy: o Zejména vnitřní organizační struktura se vztahy nadřízenosti a podřízenosti o Dalším znakem je relativní stabilita organizace (není založena od hoc pro konkrétní případ, ale je stabilně) o Dělba funkcí a činností uvnitř zločinecké organizace o Plánovitost a koordinovanost činnosti o Existence pravidel chování (jak uvnitř organizace, tak navenek) o Je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti § 88 (2) Skutečnost, že pachatel se trestného činu dopustil jako člen organizované skupiny, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postižen jako pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení. Zločinné spolčení je kvalifikovaný případ. §88 odst. 2 říká, že tady nejde o porušení zákazu dvojího přičítání. Tento pseudosouběh je tedy povolen. § 43 Pachatel, který spáchal úmyslný trestný čin jako člen zločinného spolčení, nebo pachatel, který takový čin spáchal vědomě se členem zločinného spolčení anebo v úmyslu zločinnému spolčení napomáhat, se považuje za pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení, jestliže okolnosti činu nebo osoba pachatele podstatně zvyšují stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost.


35/83

Trestní právo

§ 44 (1) Horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody. (2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat patnáct let. Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.

První oddíl – trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele -

jen 2 trestné činy, jejichž konstrukce je obdobná u obou máme různé formy útoku 1) násilí – je pácháno v úmyslu působit na výkon pravomoci (tedy před výkonem nebo při výkonu pravomoci) – je chráněn jak státní orgán, tak orgán samosprávy, tak veřejný činitel 2) násilí pro výkon pravomoci ⇒ tedy vykonáváno po výkonu (zfackovaný policista poté, co mi dal botu); tady je chráněn jenom veřejný činitel 3) výhrůžka, a to v úmyslu působit na výkon pravomoci (před nebo při) nebo výhrůžka pro výkon pravomoci (po výkonu); proti výhrůžkám je chráněn státní orgán a veřejný činitel 4) hrubá urážka nebo pomluva a to buď při výkonu nebo pro výkon a před těmi je chráněn pouze státní orgán § 157 Společné ustanovení Ochrana podle § 155 a 156 se poskytuje též osobě, která vystoupila na podporu nebo na ochranu veřejného činitele.

Trestné činy veřejných činitelů -

výkon pravomoci v rozporu se zákonem překročení pravomoci zneužití pravomoci – je důležité, aby tak učinil v úmyslu jinému způsobit škodu (ať už majetkovou nebo škodu na právech či s úmyslem způsobit sobě nebo jinému majetkový prospěch

Úplatkářství § 160 Přijímání úplatku (1) Kdo v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) spáchá-li takový čin jako veřejný činitel. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin jako veřejný činitel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch. § 161 Podplácení (1) Kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

36


a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo b) spáchá-li takový čin vůči veřejnému činiteli. Je dokonáno už tím slíbením… pokud pro poskytnuté úplatku použijeme prostředníka. Ten bude mít zpravidla postavení pomocníka. § 162 Nepřímé úplatkářství 21 (1) Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Tady jsou také tři subjekty, ale zprostředkovatel je ta osoba, u které ten úplatek končí. § 163 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti Trestnost podplácení (§ 161) a nepřímého úplatkářství (§ 162) zaniká, jestliže pachatel úplatek poskytl nebo slíbil jen proto, že byl o to požádán, a učinil o tom dobrovolně bez odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Zánik trestnosti se týká pouze poskytnutí nebo slibu, v žádné případě se to netýká přijímání a nabídky.

Zločinné spolčení § 163a Účast na zločinném spolčení (1) Kdo založí zločinné spolčení, nebo kdo se činnosti takového spolčení účastní, anebo kdo zločinné spolčení podporuje, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k zločinnému spolčení určenému nebo zaměřenému k páchání teroru (§ 93) nebo teroristického útoku (§ 95). (3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, je-li vedoucím činitelem nebo představitelem zločinného spolčení určeného nebo zaměřeného k páchání teroru (§ 93) nebo teroristického útoku (§ 95). (4) Ustanovení § 43 a 44 se na pachatele činu uvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 neužije. § 163b Kdo spáchá čin uvedený v § 163a, není trestný, učinil-li o zločinném spolčení oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu zločinného spolčení, než je uveden v § 163a, mohlo být ještě odstraněno. Voják může takové oznámení učinit i veliteli nebo náčelníku. § 163c (1) Policista plnící úkoly jako agent podle zvláštního zákona, který se účastní činnosti zločinného spolčení nebo zločinné spolčení podporuje, není pro trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 nebo 2 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. (2) Beztrestným se nestává agent, který zločinné spolčení založil nebo zosnoval. Účast může mít tři formy: 1) Založení ZS 2) Účast na činnosti ZS 3) Podpora zločinného spolčení – účast nečlena ⇒ ta činnost sama o sobě nemusí být trestným činem, pokud má ale povahu podpory… Je zde možný souběh tohoto trestného činu s těmi trestnými činy, které v rámci té podpory byly spáchány.

21

Úplatná intervence


37/83

Trestní právo

Některé formy trestné součinnosti Od §164, ale podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti jsou i v jiných hlavách, ne všechno je tedy tady. Neplatí zde požadavek akcesority – trestnost nezávisí na trestnosti pachatele základního trestného činu. Pachatelem může být kdokoliv a to i ve vztahu k těm trestným činům se zúženým okruhem pachatelů. Trestní sazby jsou stanoveny samostatně bez souvislosti na trestní sazby základních trestných činů. Tyto zvláštní formy jsou subsidiární účastenství ⇒ podle nich nemůžeme postihnout toho, kdo je sám pachatelem onoho základného trestného činu nebo účastníkem na něm. Nadržování, nepřekažení, neoznámení ⇒ tady je vyloučen souběh ⇒ nadržování zahrnuje zbylé dva a nepřekažení zahrnuje neoznámení.

Jiná rušení činnosti státního orgánu § 169a Zasahování do nezávislosti soudu (1) Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu a) opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) způsobit značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Tady to musí směřovat k porušení povinnosti a působení je NENÁSILNÉ, pokud bych působila násilně, byl by to útok na veřejného činitele § 169b Pohrdání soudem Kdo opakovaně závažným způsobem ruší jednání soudu, nebo kdo se opakovaně při takovém jednání k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje anebo kdo opakovaně jednání soudu zmaří, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo peněžitým trestem. Pouze v případech, kdy se mírnější prostředky minuly cílem. Žádá se tady opakovanost. § 171 Maření výkonu úředního rozhodnutí (1) Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že a) bez povolení a bez vážného důvodu se zdržuje v místě nebo obvodě, na které se vztahuje trest zákazu pobytu, nebo nedodržuje omezení, která mu byla soudem uložena v souvislosti s výkonem tohoto trestu, b) zdržuje se na území republiky, ačkoli mu byl uložen trest vyhoštění nebo mu byl pobyt na území republiky zakázán, c) vykonává činnost, která mu byla zakázána, d) dopustí se závažného jednání, aby zmařil účel ochranného léčení nebo ochranné výchovy, které byly uloženy soudem, nebo jinak, zejména útěkem z ústavu, výkon takových rozhodnutí podstatně ztěžuje, nebo e) dopustí se závažného jednání, aby zmařil účel vazby nebo trestu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem. (2) Kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že a) zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou, zatají, zcizí nebo odstraní věc, které se takové rozhodnutí týká, nebo b) uprchne stráži, z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem. (3) Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, nebo kdo se dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon rozhodnutí jiného státního orgánu týkajícího se výchovy nezletilých dětí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Nemusí být pravomocné, ale musí být vykonatelné.

38


Nedovolené překročení státní hranice – mimo přechod a bez platných dokladů je jen přestupek. Trestný čin je to jen v některých případech (převaděčství a v případech, kdy se použije násilí nebo pohrůžka a poslední případ je porušení případů o mezinárodních letech). §171d – nové ustanovení – porušení mezinárodních sankcí. Konkrétní rozsah omezení předpokládá zákon, že vláda stanoví svým nařízením. Vzpoura vězňů – skupinou vězňů se rozumí alespoň 3 osoby. § 174 Křivé obvinění (1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Pokud by někdo obvinil sám sebe, tak se to použít nedá. § 175 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (1) Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Kdo jako svědek nebo znalec před soudem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, nebo b) takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. (3) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Je zde vyšší trestnost znalce. Za špatný posudek je trestán vždy, nejen když je to před soudem, státním zástupcem nebo vyšetřovací komisí. Svědek je trestný pouze v daných případech určitých orgánů. Říká se svědek, nikoliv obviněný, obžalovaný, stejně tak účastník civilního řízení. § 175a Křivé tlumočení (1) Kdo jako tlumočník nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá v řízení před státním orgánem nebo v souvislosti s takovým řízením skutečnosti nebo okolnosti, které mají podstatný význam pro rozhodnutí státního orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Kdo jako tlumočník před soudem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. (3) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Zase trestné vždy před vyjmenovanými, ale před jinými orgány je trestné jen, když se týká podstatné věci, která má význam pro rozhodnutí. § 175b Padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů – je to tady proto, že to není veřejná listina, tak se nevešli do jiného ustanovení (§176) § 176 Padělání a pozměňování veřejné listiny (1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.


39/83

Trestní právo

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Veřejná listina je takový dokument vydaný státním orgánem, který zakládá právo či povinnost nebo autoritativně deklaruje určitý právní stav. § 178 Neoprávněné nakládání s osobními údaji – novelou bylo změněno, že stačí z nedbalosti. § 178a Pytláctví – tento do této hlavy příliš nepasuje. § 178a Pytláctví (1) Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let a propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch, b) zvlášť zavrženíhodným způsobem, c) hromadně účinným způsobem, nebo d) jako člen organizované skupiny. Stejně bude pachatel potrestán, byl-li v posledních třech letech odsouzen pro čin uvedený v odstavci 1. Lovem se tady rozumí i čekání na zvěř. Zvěř je škodná i užitková. Tady je stanoven zvláštní případ podílnictví, je zde tedy vyloučen souběh. 18.4.06

Trestní odpovědnost mládeže -

je v samostatném zákoně – zákon o soudnictví ve věcech mládeže jde o osoby, které ještě nejsou zcela sociálně zralé ⇒ snazší ovlivnitelnost (mají větší tendenci k narušení, ale i k nápravě) represe by u mladistvých měla ustupovat výchovným prostředkům a cílům

Historie I v minulosti byla úprava pokroková - 48/1931 – zákon o trestním soudnictví nad mládeží. Patřil mezi nejpokrokovější zákony tohoto druhu na světě vůbec a stal se zdrojem i současné právní úpravy. Obsahoval zvláštní trestní právo mládeže (hmotné i procesní). Byl založen na individuální trestní odpovědnosti ⇒ individuální posuzování deliktní způsobilosti mladistvého. Mladistvý = od 14 do 18. dosažením 14 nastávala tzv. relativní (podmíněná) odpovědnost. Jako tresty stanovil pouze peněžní tresty, podmíněné tresty a trest zavření. Pokárání, ochranný dozor, ochranná výchova ⇒ velmi široká škála výchovných opatření. Zaváděl i možnost upuštění od potrestání. Pamatoval i na osoby mladší 15ti let ⇒ opatření výchovného charakteru. Zvláštní agenda také co se týká řízení před soudem. Tento zákon netrval dlouho – 1950 nová úprava, která znamenala krok zpět. Pamatovala na mladistvé pouze v rámci úpravy obecné úpravy dospělých. Tresty byly uvedeny negativně ⇒ bylo uvedeno, co se na mladistvém provést nesmí (trest smrti, vyloučení z armády apod.). Zákon z 1961 (platný dodnes) – byla tady zvláštní hlava, ale jinak k žádné zvláštní diferenciaci nedocházelo. Rozdíl od obecných úprav pro dospělé = společenská nebezpečnost a její rozsah musí být větší než malý. Bylo tady pozitivní vymezení trestů (trest odnětí svobody, propadnutí věci, nápravné opatření, ochranná výchova, bylo možné upustit od potrestání). Kritika začala už v šedesátých letech (začalo to malou škálou trestů). Od devadesátých let se začalo rozšiřovat. Bylo zavedeno i procesní řešení věcí. Tento stav byl považován za neudržitelný ⇒ zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže.

40

Trestní odpovědnost mládeže

Rozbor platné právní úpravy Vzorem je Rakouská právní úprava. Účinnost od 1.1.2004. Obsahuje jak hmotněprávní aspekty, tak i řízení v trestních věcech mladistvých a samostatná část je věnována řízení ve věcech dětí mladších patnácti let ⇒ komplexní právní úprava. V toto zákoně jsou shromážděny zvláštnosti a odchylky od trestního zákona ⇒ tento zákon je speciální ve vztahu k trestnímu zákonu. Toto pravidlo vyplývá z §74 § 74 Obecné ustanovení (TZ) Trestní odpovědnost mladistvých a sankce jim ukládané upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle tohoto zákona. §1 Zákona o soudnictví ve věcech mládeže (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, užije se na toho, kdo v době spáchání činu nepřekročil osmnáctý rok věku, obecných právních předpisů.1) § 2 Vymezení některých pojmů (ZSVM) Podle tohoto zákona se rozumí: c) dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku, d) mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku, Věk blízký věku mladistvých – definován trestním zákonem. Má několikerý význam: 1) polehčující okolnost (§33 písm. b) 2) je možno uložit výchovná opatření, která jsou stanovena v ZSVM – podmíněné upuštění od potrestání s dohledem (§26 odst. 5 TZ) 3) může být důvodem mimořádného snížení výše trestu (§40 odst. 5) snížení dolní i horní hranice o ¼ (toto není možné použít u zvlášť závažných úmyslných trestných činů)

Zvláštnosti konstrukce trestní odpovědnosti mladistvého - relativní (podmíněná) trestní odpovědnost ⇒ nenastává automaticky, ale pouze tehdy, pokud je mladistvý v době činu natolik rozumově a mravně vyspělý, aby byl schopen rozpoznat nebezpečnosti činu pro společnost a ovládnout své jednání. Pokud chybí jedna z těchto schopností (případně obojí), pak mladistvý není trestně odpovědný. § 5 Odpovědnost mladistvého (ZSVM) (1) Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Přistupuje se ke zkoumání, pouze pokud vzniknou pochybnosti ⇒ znalci (2) z oblasti psychiatrie a psychologie. Pokud je shledán neodpovědným, může se proti němu použít zásah, který je použitelný pro osobu mladší 15ti let. (2) Dopustí-li se mladistvý uvedený v odstavci 1 činu jinak trestného nebo není-li z jiných zákonných důvodů trestně odpovědný, lze vůči němu použít obdobně postupů a opatření uplatňovaných podle tohoto zákona u dětí mladších patnácti let. Dohled probačního úředníka nebo je možné ho zařadit do probačního programu, ochranná výchova. § 93 Opatření (ZSVM) (1) Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření, tato opatření: a) dohled probačního úředníka, b) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, c) ochrannou výchovu. Tento trestní zákon používá termín provinění na místo pojmu trestný čin. Nenálepkuje toho mladistvého tak drasticky, jako pojem trestný čin. § 6 Provinění (ZSVM) (1) Trestný čin3) spáchaný mladistvým se nazývá provinění.


41/83

Trestní právo

(2) Čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, není proviněním, jestliže je spáchán mladistvým a stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je malý. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro posouzení provinění spáchaného mladistvým trestní zákon.

Další zvláštnosti -

-

42

další důvod účinné lítosti – stačí když se o to mladistvý alespoň pokusí…! Jen tam, kde horní hranice nepřevyšuje 5 let. § 7 Účinná lítost (ZSVM) Trestnost činu, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, spáchaného mladistvým zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu a) dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, anebo se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření potřebná k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky, b) svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě a c) čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost. promlčecí doba podle §8 – v zásadě se lomí na polovinu sankcionování: o Právní následek není trest, ale opatření ⇒ hlavní náplní je aktivní zacházení s mladistvým a výchovné působení na něj § 9 Účel opatření (ZSVM) (1) Účelem opatření vůči mladistvému je především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění. (2) Ustanovení trestního zákona o zvlášť nebezpečném recidivistovi se u mladistvých neužijí. o Je zde určitá hierarchie § 3 Základní zásady (ZSVM) (2) Trestní opatření lze použít pouze tehdy, jestliže zvláštní způsoby řízení a opatření, zejména obnovující narušené sociální vztahy a přispívající k předcházení protiprávním činům, by zřejmě nevedly k dosažení účelu tohoto zákona. § 10 Druhy opatření (1) Mladistvému lze uložit pouze tato opatření: a) výchovná opatření, b) ochranná opatření a c) trestní opatření. (2) Výchovná opatření je možné mladistvému, proti němuž se řízení vede, uložit s jeho souhlasem již v průběhu tohoto řízení před rozhodnutím soudu pro mládež o vině mladistvého. Výchovná opatření - Výchovná opatření usměrňují způsob života mladistvého, a tím podporují a zajišťují jeho výchovu. a) dohled probačního úředníka, b) probační program – musí být registrovány ministerstvem spravedlnosti – předpokladem je souhlas mladistvého c) výchovné povinnosti, d) výchovná omezení, e) napomenutí s výstrahou. – Mohou být ukládána jako jediný prostředek (pokud je upuštěno nebo podmínečně upuštěno) nebo vedle jiného; výchovné opatření trvá maximálně zkušební dobu. Maximálně ale 3 roky. – Mohou být uložena i před právní mocí ⇒ i v průběhu trestního řízení a to nejdéle na dobu do pravomocného skončení, tady je nezbytný souhlas mladistvého, který může tento souhlas kdykoliv odvolat ⇒ snaha mladistvého co nejdříve ovlivnit. Může se tato snaha projevit ve stanovení trestu

Trestní odpovědnost mládeže

– Probační a mediační služba – sleduje výkon výchovných opatření, pokud mladistvý neplní ⇒ informují soud pro mládež; pak je možno podle §15 odst. 5 toto výchovné opatření převést na jiné Ochranná opatření - ochranné léčení a zabrání věci – podle trestného zákona; je zde ale specialita – ochranná výchova. Mladistvým se ukládá vždy fakultativně podle §22 odst. 1 písm. a, b, c ⇒ jedno z nich a podmínka, že nepostačuje uložení výchovných opatření. § 21 Druhy ochranných opatření (1) Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení,8) zabrání věci9) a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými. (2) Ochrannou výchovu lze uložit pouze podle tohoto zákona, ostatní ochranná opatření se ukládají podle trestního zákona.10) § 22 Ochranná výchova (1) Soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu, pokud a) o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije, b) dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo c) prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení výchovných opatření. (2) Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení osmnáctého roku věku mladistvého; vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud pro mládež ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku. (3) Není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat, nařídí soud pro mládež do doby jejího zahájení dohled probačního úředníka. (4) Od výkonu ochranné výchovy soud pro mládež upustí, pominou-li před jejím započetím důvody, pro něž byla uložena. Ochrannou výchovu je možno převést na ústavní. Ochrannou výchovu je ožno ukládat samostatně, ale i v kombinaci s jiným opatřením. Podle §93 je možno ji uložit i osobě mladší 15ti let. Trestní opatření - obsahují už negativní hodnocení osoby mladistvého – zapisují se do rejstříku trestů – podstatným rysem je újma, která se mladistvému působí. § 24 Druhy trestních opatření (1) Za spáchané provinění může soud pro mládež mladistvému uložit pouze tato trestní opatření: a) obecně prospěšné práce, b) peněžité opatření, c) peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, d) propadnutí věci, e) zákaz činnosti, f) vyhoštění, g) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), h) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, i) odnětí svobody nepodmíněné. (2) Trestní opatření uložené podle tohoto zákona v návaznosti na trestní zákon musí vzhledem k okolnostem případu a osobě i poměrům mladistvého napomáhat k vytváření vhodných podmínek pro další vývoj mladistvého; výkonem trestního opatření nesmí být ponížena lidská důstojnost. Jsou tady ale jiné rozsahy než u dospělých (bývá to tak polovina…). Peněžité opatření (§27 a 28): 1) má odlišnou výměru od dospělých 2) je možno uložit jen je-li mladistvý výdělečně činný či to umožňují jeho majetkové poměry 3) je možno vyměřit formou denní sazby (způsob vyměření – viz výše) – přihlíží se k dennímu výdělku, počet denních sazeb vyjadřuje závažnost činu 4) jako náhradní trest je možné rozhodnout, že neuhrazený zbytek bude nahrazen veřejně prospěšnými činnostmi


43/83

Trestní právo

5) modifikace – může být mladistvým uloženo s podmíněným výkonem (tady se stanová zkušební doba až na 3 léta. Zkušební doba – kratší a větší možnost ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, pokud mladistvý zadal příčinu k tomuto. Trest odnětí svobody – subsidiárně. Sazby odnětí svobody se zkracují na polovinu, kde horní hranice nesmí převýšit 5 let. Výjimečný trest je na 5 až 10 let. Jako první hledisko při posouzení se použije osobnost mladistvého. Za osobností se hodnotí jeho poměry (rodinné, sociální apod.); teprve na třetím místě se hodnotí nebezpečnost činu pro společnost. Berou se v úvahu speciální polehčující okolnosti (i vliv návykové látky). Upuštění od uložení trestního opatření - §11 a 12 (ZSVM)

44

Hospodářská kriminalita

2.5.06

Hospodářská kriminalita Charakteristika TČ hospodářských – souvisí s podnikáním (Hlava II). Do hospodářské kriminality se však řadí i TČ majetkové (podvody apod.); dále TČ proti pořádku ve věcech veřejných (úplatky a korupce). Zvláštnosti: - podpůrná role trestů - ultima ratio – pokud jde o ty nejzávažnější; požaduje se jednání vyšší intenzity = vychází se z toho, že je možno ty méně závažné sankcionovat jinak (smluvní pokuty apod.) - už neoprávněné podnikání – až když jde o větší rozsah - mnohdy obsahují blanketní nebo odkazovací skutkové podstaty ⇒ odkazují se na jiné normy než je trestní právo = obchodní, finanční atd. Když se zrovna neodkazují, tak používají jejich pojmy (§127 - Porušování závazných pravidel hospodářského styku – použil by se zákon na ochranu hospodářské soutěže; §148: § 148 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. ⇒ tady by bylo nutno použít všechny daňové a celní zákony ⇒ bez znalostí těch mimotrestních předpisů bychom se neobešli - často tady vystupují PO – tady nese odpovědnost osoba, které jednala nebo byla povinna jednat – většinou postačuje úmysl nepřímý někdy ale TZ požaduje kvalifikovaný úmysl - pachatelem může být zásadně kdokoliv, pokud se nevyžaduje §90 odst. 2 (jednání za jiného): § 90 (2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Objektivní stránka Nevyžaduje se, aby byl pachatel postižen nějakým jiným způsobem (smluvní pokuta). Lze spáchat formou jak konání, ale může jít i o TČ spáchaný opomenutím, tam, kde zákon vyžaduje, aby pachatel konal. Vyžaduje se, aby si pachatel počínal neoprávněně. Mnohdy je to i zdůrazněno ve skutkových podstatách TČ – neoprávněné podnikání. Někdy je protiprávnost vyjádřena nepřímo – poškozování spotřebitele. Členění trestných činů: a) některé sankcionují plnění povinností zejména proti státu, které mají majetkový dopad b) jejichž prostřednictvím se snaží stát zajistit rovní podmínky pro subjekty na trhu a jejich přístup na trh c) jejichž prostřednictvím stát poskytuje ochranu pro případy, kde nepostačuje obecná ochrana (poškozování spotřebitele a vystavení nepravdivého potvrzení) d) plnění mezinárodních závazků – oddíl 4 Hlavy II

Jednotlivé trestné činy -

-

trestné činy proti hospodářské soustavě o neoprávněné podnikání o poškozování spotřebitele o neoprávněné provozování loterie o … trestné činy proti hospodářské kázni o zkreslování údajů o zneužívání informací v obchodním styku


-

o pletichy při veřejné soutěži o … trestné činy proti měně a trestné činy daňové trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, průmyslových vzorech…

45/83

Trestní právo

24.10.06

Trestní proces Subjektivita Právní subjektivita je významná otázka, značně řešená judikaturou – práva obviněného a práva příbuzných… Obviněný má právo podat opravný prostředek a také se ho vzdát. Mají právo však za něj podat návrh na opravná prostředek i osoby blízké a osoby jmenované - §247 odst. 2 (samostatná obhajovací práva). § 247 (TŘ) (2) Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. Právní subjektivita je dána ústavními předpisy a další předpisy si ji určují podle svého. Pojem strana vychází z toho, že se jedná o jednání před soudem. Tedy použije se až před soudem. Kontradiktornost a rovnost stran se aplikuje na státního zástupce a obviněného, tedy poškozený z toho vychází znevýhodněně. Soudce § 12 Výklad některých pojmů (TŘ) (6) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský Obh. Obž. zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek. Relata referro – to, co jsem slyšela říkám.

Subjekty Všechny strany jsou subjekty. Subjekty jsou širší pojem, strana je užší pojem. Ne každý subjekt je stranou.

Obviněný 22 Osoba, proti níž se řízení vede. Pojem podezřelý se používá ve dvojím smyslu: - zadržený podle §56 - osoba, proti které se vede zkrácené přípravné řízení §179a a násl. §314b odst. 2 – podezřelý se stává obviněným § 314b (TŘ) (2) Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1). Mluvíme o 3 prvcích práva na obhajobu: 1) právo obviněného hájit se sám (obviněný na rozdíl od dalších subjektů nemůže lhát, ale také nemůže obviňovat další – to by bylo křivé obvinění) 2) má právo vyžadovat od orgánů činných v TŘ a ty mají povinnost poskytovat obviněnému všechny informace (tohoto se může obviněný domáhat) .. obhajoba v materiálním slova smyslu 22

46

Nejlepší je, když obviněný mlčí a tupě zírá před sebe. Advokát je sobě nejhorším rádcem.

3) právo mít osobu, která za něho jeho práva vykonává = obhájce .. formální obhajoba

Obhájce Nutná obhajoba. Obviněný v některých případech může odmítnout. Důležitá otázka ustanovování obhájce. Musí to být jako na druhé straně někdo, kdo není svázán s výsledky procesu. Musí to být advokát. Jako takový má povinnost mlčenlivosti podle zákona o advokacii. § 99 Zákaz výslechu (TŘ) (1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila státu vážnou škodu. (2) Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. (3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Rovněž se nevztahuje na svědeckou výpověď o utajovaných informacích klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení Důvěrné nebo Vyhrazené. Otázkou je, co když obhájce ví, jak to ve skutečnosti bylo – pomoc obhájce spočívá v tom, že má zákonně postupovat tak, aby obviněného vyvinil. Obhájce musí hájit tak, jako by se nic nedozvěděl. 7.11.06


47/83

Trestní právo

SEMINÁŘE 21.2.2006

Působnost trestního zákona, výklad a analogie Prameny Trestní zákon má skoro všechny, kromě zákona 165/1950 Sb. na ochranu míru § 1. (1) Kdo se pokusí rozrušit mírové soužití národů tím, že jakýmkoliv způsobem podněcuje k válce, válku propaguje anebo válečnou propagandu jinak podporuje, dopouští se trestného činu proti míru. (2) Pachatel bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až deset let; odnětím svobody na deset let až patnáct let bude pachatel potrestán, dopustíli se činu uvedeného v odstavci 1 a) jako člen spolčení, b)ve značném rozsahu nebo c) je-li tu jiná přitěžující okolnost. Důvodem je, že nám mír leží na srdci – to je oficiální zdůvodnění. Ale pravda je tam, že zrušit zákon na ochranu míru by nám asi neprošlo. Dále máme ještě zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Zákony, které se týkají problematiky promlčení – zákon o vyloučení promlčitelnosti válečných zločinů, zákon o soudní rehabilitaci, zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Výklad trestních norem … teorie

Analogie Analogií se vyplňuje mezera ⇒ nejpodobnější ustanovení. Analogie je nepřípustná, pokud by to použití bylo k tíži pachatele (podmínky trestnosti apod.). Nicméně i v právu hmotném je možné použít analogie ve prospěch pachatele – zánik trestnosti účastenství (§10) § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). (2) Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného. Ale upravuje zánik trestnosti přípravy a pokusu ⇒ tady se používá analogie § 7 Příprava k trestnému činu (3) Trestnost přípravy k trestnému činu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně … § 8 Pokus trestného činu (3) Trestnost pokusu trestného činu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně … Rozdíl mezi analogií a extenzivním výkladem – jestliže obsah je širší než vlastní text = extenzivní výklad 23. Při extenzivním výkladu použijeme ustanovení, které se na skutkovou podstatu vztahuje, kdežto v případě analogie použijeme ustanovení, které se na určitý případ podle svého smyslu nevztahuje.

23

48

Příklad – „vztažení ruky na osobu vrchnostenskou“

Působnost trestního zákona, výklad a analogie

Působnost trestního zákona Časová působnost § 16 (1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. (2) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. (3) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje. Dobou spáchání rozumíme dobu jednání (pachatelova jednání). a) Skutek posuzujeme podle starého zákona, ale novější zákon se použije jen v některých směrech, pokud jde o druhy trestů a ochranných opatření. Vždy se použije pokud jde o výkon trestů a ochranných opatření. Pokud jde o zahlazení odsouzení a pokud jde o obecné principy. b) Současný trestní zákon se použije jako celek = v případě, že jeho použití je pro pachatele příznivější Místní působnost 1) zásada teritoriality – trestné činy spáchané na našem území (§17); za součást našeho území se považuje i paluby lodí a letadel, které jsou u nás registrovány. Na našem území to je, pokud dojde k jednání nebo účinku ⇒ pokud bodnutý v Rakousku vydechne u nás naposled, je to hold u nás § 17 (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na území republiky. (2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území republiky, a) dopustil-li se tu pachatel jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného tímto zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný tímto zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině. (3) Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území republiky na palubě lodi nebo letadla, které jsou registrovány v České republice nebo v Antarktidě. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2. 2) zásada personality – podle našeho trestního zákona se posoudí činy, které spáchal náš občan či bezdomovec, pokud na našem území má povolen trvalý pobyt. Na ně se náš trestní zákon vztahuje ať už trestný čin spáchají kdekoliv. § 18 Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt. 3) Zásada ochrany (§19) – co chrání republiku a její instituce 4) Zásada univerzality (§19) – zbytek po vyloučení zásady ochrany § 19 Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), padělání a pozměňování peněz (§ 140), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 141), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 142), útoku na státní orgán podle § 153, útoku na veřejného činitele podle § 155, účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 2 a 3, genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), válečné krutosti (§ 263), persekuce obyvatelstva (§ 263a), plenění v prostoru válečných operací (§ 264), zneužívání mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 265) a trestného činu proti míru podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, i tehdy, spáchal-li takový trestný


49/83

Trestní právo

čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt. Společné ochraně a univerzalitě je to, co zbývá po vyloučení teritoriality a personality. Cizinec spáchá trestný čin v cizině. Subsidiární zásada univerzality § 20 (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, též tehdy, a) je-li čin trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán, a b) jestliže pachatel byl dopaden na území republiky a nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání cizímu státu. (2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby nebo jiné organizace, která má na území České republiky sídlo, podnik, jeho organizační složku nebo provozovnu. (3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán. V §19 nejsou žádné podmínky, ale ve §20 je několik omezujících podmínek: - byl u nás dopaden - je trestný oboustranně - nebyl vydán Osobní působnost - neplést se zásadou personality – tady se bere v potaz, na koho se nevztahuje. Diplomaté nepožívají hmotněprávní exempce, ale procesněprávní. Hmotněprávní exempce (beztrestnost) – hlasováním a výroky na půdě PS poslanci a senátoři.

Příklady Str. 7, příklad 1) Pokud pro získání prospěchu úmyslně usmrtíme ⇒ až výjimečný trest, 12-15 U loupeže 10-15 bez výjimečného a jedině nedbalost, s úmyslem by to byla vražda 2) § 179 (2) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek. … smrt stačí jednoho 4) a) Extenzivní výklad – domovní všechno, kde se takto realizujeme. Judikatura hovoří o společně ohražených prostorách. b) Analogie – na to už se to nevztahuje (nedovolená) c) Má víc než 15… nedovolená analogie d) §72 nedovoluje ochranné léčení ⇒ nedovolená analogie e) Dovolená analogie – zužujeme podmínky trestnosti f) Restriktivní výklad 5) První 2 podle starého, druhé 2 podle nového, ledaže by ten pozdější byl pro pachatele příznivější. Kdyby se tím živil = pokračující delikt, potom rozhoduje okamžik ukončení. 7) Zásada: subsidiární zásada univerzality… takže ho stíhat budeme. 8) Museli bychom mít raději povolení velvyslance. Pokud náhodou nemá diplomatickou imunitu, tak ho i odsoudíme. 9) Posoudí se to podle pozdějšího, příznivějšího zákona. Nejen trestního, ale i předpisů na které trestní zákon blanketově odkazuje.

50

Trestný čin, nebezpečnost pro společnost

28.2.2006

Trestný čin, nebezpečnost pro společnost Trestný čin Teoretické pojetí Co si vědci myslí, co je trestný čin ⇒ de lege ferenda Má 2 znaky:

Zákonná definice trestného činu 2 možné přístupy a) formální definice trestného činu – TČ je takové jednání, které je zakázané zákonem

a) obsahový znak = proč je něco TČ = určitý čin je v rozporu se zájmy společnosti b) formální znak = právní kategorie = jak poznáme, že se něco nesmí ⇒ je to zakázáno trestním zákonem

b) formálně-materiální definice TČ – TČ je takové jednání, které je zakázané zákonem a zároveň je nebezpečné pro společnost

⇒ sociálněprávní kategorie, tedy jako čin, který je v rozporu se zájmy společnosti a proto je zákonem zakázán Problém je s tzv. bagatelním TČ – malé TČ = znaky uvedené v zákoně (form.) + společenská nebezpečnost (mat.) + trestnost (důsledek) podmínky Znaky uvedené v zákoně: a) obecné - věk pachatele (§11) - příčetnost (§12) - rozumová a mravní vyspělost (§5 ZSVM) b) typové - objekt - objektivní stránka - subjekt Souhrn je skutková podstata TČ - subjektivní stránka - protiprávnost c) další

- obecné formy trestného činu - vývojová stádia (§7,8) - účastenství (§10) ⇒ rozšiřuje to skutkové podstaty z dokonaných TČ i na případy vývojových stádií i na případy účastenství

Společenská nebezpečnost Kritéria hodnocení §3 odst. 4 § 3 Trestný čin (4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. §33 a 34 okolnosti obecně polehčující a obecně přitěžující Okolnosti zvláště přitěžující = znak kvalifikovaných skutkových podstat §31 odst. 2 § 31 (2) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud a) u spolupachatelů též k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo k spáchání trestného činu,


51/83

Trestní právo

b) u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich účasti na spáchání trestného činu, c) u přípravy k trestnému činu a u pokusu trestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo. Rozlišujeme stupeň typový a konkrétní. Příklad: vražda - eutanásie - politik, který je těhotná žena z rasistických a zištných pohnutek ⇒ typově jsou vraždy v tomto intervalu, tomu také odpovídá trestní sazba (u vraždy 10 – 15 let) Konkrétní stupeň už je u zcela konkrétního TČ. Ten konkrétní stupeň bude někde v rámci tohoto intervalu. Stupně: a) nepatrná nebezpečnost – vůbec nejde o trestný čin b) malý – u mladistvého podle ZSVM nejde o trestný čin, dospělák má smůlu, ale §294 § 294 Zvláštní ustanovení o trestní odpovědnosti Čin, který vykazuje znaky trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270 nebo znaky některého trestného činu uvedeného v této hlavě, na nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, není trestným činem, jestliže stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je malý. c) menší – jde upustit od trestu, ale záznam bude mít (v opise), nicméně ve výpise nebude ani čárka § 24 (1) Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě. (2) Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Je důležité, jak jdou za sebou!

Příklady §247 – jen při a) záleží na hodnotě věci Str. 8 12) a) není b) mohlo by to být e) zákona c) bude podle b d) bude podle d možní i e - nejprve zkoumáme, jestli byly naplněny znaky TČ 13) 14) § 89 (3) Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Jeden trestný čin, který si někdo z praktických důvodů rozdělil do několika dílčích útoků ⇒ víceroútoky naplňuje skutkovou podstatu téhož trestného činu, kdy mezi dílčími útoky musí být souvislost a) subjektivní – společný záměr b) objektivní souvislost – dána stejnorodým způsobem provedení činu c) časová návaznost útoku d) místní souvislost útoků, ale ta se už dnes příliš nepoužívá Hromadné trestné činy – zvláštní případ – mnohost útoků je přímo zákonným znakem TČ. Izolovaný útok by skutkovou podstatu nenaplňoval. §194a – nedovolená výroba lihu.

52

Objekt a objektivní stránka trestného činu

Trvající TČ – omezování a zbavení osobní svobody – nespočívají ve vytvoření protiprávního stavu, ale v udržování protiprávního stavu. 7.3.06

Objekt a objektivní stránka trestného činu Objekt – společenské vztahy, hodnoty, zájmy, právní statky. 1) obecný neboli rodový – souhrn všech zájmů, který chrání trestní zákon §1 2) skupinový neboli druhový – systematika hlavní části 3) individuální – skutková podstata 4) konkrétní – individuální objekt v určitém konkrétním případě; ten má vliv na hodnocení nebezpečnosti činu pro společnost. Rozlišuje se objekt hlavní a vedlejší. Hlavní je takový zájem na který trestní čin přímo útočí a k jehož ochraně je skutková podstata přímo určena – hlavním objektem trestného činu vraždy je život. Hlavní objekt je obligatorním znakem skutkové podstaty. Vedlejší objekt je zájem, který je dotčen až druhotně útokem na objekt hlavní – u vraždy jsme zamordovali živitele rodiny – vedlejší objekt není znakem skutkové podstaty vůbec (je otázkou nahodilosti). Předmětem útoku je vždy osoba, věc nebo zvíře, prostě hmotná věc. Předmět vždy být nemusí (výtržnictví, nadržování). Předmět je fakultativní znak. Objektivní stránka – odráží, jak se jeví navenek, proto vnější podoba trestného činu. Obligatorní znaky: A) jednání – vnější projev pachatelovy vůle ⇒ 2 složky = vůle a její projev 2 formy - konání (komisivní) - opomenutí (omisivní) - pravé = lze je spáchat jen opomenutím není třeba k jejich dokonání, aby nastal účinek - nepravé = můžeme spáchat jak konáním tak opomenutím – dokonávají se až účinkem. Tady je problém – aby opomenutí mělo stejný význam jako konání je nutno, aby pachatel opomenul nějakou zvláštní povinnost konat. Ta zvláštní povinnost konat má 3 zdroje - zákon a úřední výrok - ze smlouvy - ingerence – jedna osoba druhou vystaví stavu nebezpečí, pak má ta druhá povinnost ji zachránit B) následek – 2 podoby: - poruchové - ohrožovací C) příčinný vztah – nejen jev, bez něhož by následek nenastal, ale i jev bez kterého by výsledek nastal jinak než by nastal. Je vybudována na 3 zásadách: 1. zásada umělé izolace jevů (izolujeme jednání pachatele a jeho trestněreálný následek) 2. zásada gradace (vychází z poznatku, že určitý následek může mít více příčin, které nemusí mít stejný význam. Stupni významu bude odpovídat posouzení trestnosti). 3. zásada zavinění (pachatelovo zavinění se musí vztahovat alespoň v hrubých rysech na příčinný průběh). Trestné činy

- výsledečné (materiální) = k dokonání se žádá účinek – nepravé omisivní jsou vždy trestné činy materiální - činnostní (formální) = k dokonání se nevyžaduje účinek

Příklady


53/83

Trestní právo

14.3.06

Pachatel trestného činu Subjekt trestného činu -

znak skutkové podstaty (ty znaky, jimiž je typ TČ popisován a vymezován a jimiž se TČ od sebe liší) - pachatelem se nám ale TČ od sebe neliší - patří sem tedy výjimečné případy, kdy trestní zákon u nějakého TČ měl ještě navíc nějakou zvláštní vlastnost nebo postavení. Někdy v této souvislosti mluvíme o TČ se zúženým okruhem pachatelů. Rozlišujeme: a) konkrétní subjekt = pachatel, u kterého zákon požaduje zvláštní vlastnost (příklad §220 – vražda novorozeného dítěte matkou) b) speciální subjekt = pachatel s nějakým zvláštním postavením (§158 – zneužívání pravomocí veřejného činitele) Pachatelem nebo spolupachatelem TČ se zúženým okruhem pachatelů jen určitá osoba, ale účastníkem na takovém TČ může být kdokoliv. V této souvislosti je jeden problém - §256 – poškozování věřitele ⇒ PO – jednání jménem PO § 90 (2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná.

Pachatel trestného činu Vlastnosti pachatele: a) starší 15ti let – až ode dne následujícího po 15 tých narozeninách b) příčetný – aby byl příčetný, musí být schopen rozpoznat nebezpečnost činu pro společnost a musí být schopen ovládnout své jednání – tyto vlastnosti zkoumáme k době spáchání činu. Při souběhu pro některý může být a pro některý ne. Pachatel je nepříčetný, pokud mu některá z těchto schopností chybí. Musí mu chybět v důsledku duševní poruchy. Vedle duševních poruch jsou i duševní choroby a jsou i chorobné duševní stavy – tady ad minore ad maius – výklad Pokud si pachatel přivodí stav nepříčetnosti zaviněně návykovou látkou §89 (10) Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Návyková tady neznamená, že musí vyvolávat návyk ☺. Musíme odlišovat 3 různé situace: 1. actio libera in causa dolosa – opití se na kuráž – pachatel se rozhodne spáchat trestný čin a pro odvahu si návykovou látkou přivodí nepříčetnost. Je důležitý okamžik, kdy „tu láhev“ do sebe začínám obracet. Tady bude pachatel odpovídat podle obecných zásad. Úmysl spáchat TČ tady byl, když pachatel byl ještě příčetný. 2. actio libera in causa culposa – nedbalostní jednání – pachatelova nedbalost k budoucímu TČ spočívá v uvedení se do stavu nepříčetnosti 24. Zase okamžik, kdy to do sebe lámu jsem ještě příčetný. Nedbalost je v tom, že bez přiměřených důvodů spoléhám, že se nic nestane. 3. pachatel si zaviněně přivozuje nepříčetnost, ale k budoucímu TČ tady chybí jakékoliv zavinění 25 - nebude pykat za čin co spáchal (vražda), ale za opilství.

24

Když přijedu autem do hospody a tam mi rovnou naservírují pivo a já si říkám, nepij, ale ten čertík ve mně říká, však to dobře dopadne. 25 Manželka odjede do lázní a manžel se jde ožrat, ale to nevadí, protože nechce nic spáchat, ani nechce jet někam autem, prostě pak chce rychle domů. Jenomže mu rupne v bedně a něco vyvede…

54

Subjektivní stránka trestného činu

§ 201a Opilství 26 (1) Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let; dopustí-li se však jednání, které má jinak znaky trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. (2) Ustanovení odstavce 1, jakož i § 12 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti. Tomu se říká koncepce rauš deliktu Zmenšená příčetnost – schopnosti jsou výrazně (nadpoloviční měrou) oslabeny. Zmenšená příčetnost nevylučuje trestní odpovědnost. c) mladistvý – ještě rozumová a mravní vyspělost 21.3.06

Subjektivní stránka trestného činu Objektivní stránka bývá někdy označována jako vnější podoba trestného činu, zatímco subjektivní je jako vnitřní podoba trestného činu, protože odráží vnitřní psychický vztah pachatele k jeho činu – zavinění jako obligatorní znak a pohnutka jako fakultativní. Zavinění je budováno na 2 složkách – složka vůle a složka intelektuální (složka vědění).

Úmysl Přímý a nepřímý – v obou případech pachatel ví, že může způsobit trestný čin. U úmyslu přímého pachatel chce, u nepřímého (eventuálního) je s důsledkem srozuměn. U nepřímého je to chtění menší intenzity než u úmyslu přímého. Trestní zákon nečiní rozdíl mezi úmyslem přímým a nepřímým. Teorie dovozuje, že ve 2 případech by nestačil úmysl nepřímý: 1) tam, kde znakem skutkové podstaty je cíl - §234a – braní rukojmí 2) skutková podstata žádá, aby pachatel o určité skutečnosti věděl – to poznáme, že je ve skutkové podstatě obrat „ač ví“ § 199 (2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.

Nedbalost U nevědomé pachatel neví, ale vědět by to měl a mohl, tedy rozdíl ve složce intelektuální. Hovoří se o objektivním a subjektivním kritériu nedbalosti. Objektivní kritérium je určitá mír opatrnosti kladená na všechny lidi bez rozdílu, případně na všechny příslušníky určité skupiny osob. Zpravidla bývá vyjádřeno v nějakých pravidlech. Subjektivní kritérium se vztahuje ke konkrétní osobě a zcela konkrétní situaci = pachatelovy znalosti, možnosti a konkrétní okolnosti případu. Jednota toho objektivního i subjektivného kritéria je vyjádřena u nevědomé nedbalosti – „pachatel nevěděl, ač vědět měl a mohl“. Nedbalost vědomá – bez přiměřených důvodů spoléhal, že škodlivý následek nenastane… i tady je subjektivní a objektivní kritérium. Stačí, když pachatel dodrží objektivní kritérium a je z toho venku. Až na 2 výjimky se nerozlišuje nedbalost, u těchto je jen nedbalost vědomá: - §255a – porušování povinnosti při správě cizího majetku - §256c - předlužení Jaký je rozdíl mezi úmyslem nepřímým a nedbalostí vědomou – rozdíl je v tom, jestli je s výsledkem srozuměn. Jestliže pachatel předpokládá konkrétní reálnou skutečnost, která by mohla 26

Název je značně nešťastný, protože jsou to návykové látky


55/83

Trestní právo

následek odvrátit, půjde o nedbalost vědomou. Pokud by ale nepředpokládal pachatel žádnou takovou skutečnost, pak půjde o úmysl nepřímý.

Omyl – neshoda pachatelovy představy se skutečností: a) omyl skutkový - ve znacích skutkové podstaty - pozitivní (pachatel se domnívá, že splňuje, ale nesplňuje) = posoudili bychom jako pokus - negativní (pachatel se domnívá, že nenaplňuje, ale ve skutečnosti naplňuje) = nevědomá nedbalost - v okolnostech vylučujících protiprávnost - pozitivní = nevědomá nedbalost - negativní = pokus b) omyl právní - pozitivní (někdo si myslí, že jeho chování je trestným činem, ale není) = bez právních důsledků - negativní (někdo se mylně domnívá, že jeho jednání není protiprávní, ale ono je) – 2 situace: - omyl v trestnosti (neznalost zákona neomlouvá) - omyl v mimotrestních normách – jako omyl skutkový – odpovědnost za nedbalost 28.3.2006

Okolnosti vylučující protiprávnost Od 1.4.2006 §171d – porušování závazků z mezinárodních sankcí Čin, který by jinak byl trestný trestným činem není, protože zde zákon vylučuje protiprávnost takového jednání. Typově se u nich nedostává nebezpečnosti činu pro společnost a protiprávnosti. Protiprávnost dovozujeme z právního řádu jako celku, tudíž i tyto okolnosti je třeba dovozovat z právního řádu jako celku: § 13 Nutná obrana Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. § 14 Krajní nouze Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. § 15 Oprávněné použití zbraně Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích zmocnění příslušných zákonných předpisů. V trestním zákoně není: svolení poškozeného, dovolené riziko, výkon práva a povinnosti atd.

Proti čemu

Nutná obrana

Krajní nouze

Útok

Nebezpečí

Skutečné, proti zájmu chráněného TZ, přímo hrozí, trvá, protiprávní, pro společnost nebezpečné Kdokoliv

Kdo nemá povinnost nebezpečí snášet

Proti komu

Proti útočníku

Proti komukoliv

Subsidiarita

Ne

Ano

Srovnáváme

Způsob obrany a útoku

Hrozící a způsobený následek

Nesmí být zcela zjevně nepřiměřená

Následek nesmí být zřejmě stejný ani větší

Kdo může jednat

Podmínky

56

Okolnosti vylučující protiprávnost

Útok – jednání člověka; patří sem i útok zvířete, které musí být poštvané, pak útočníkem není zvíře, ale člověk, který ho na nás poštval. Zdroj nebezpečí – cokoliv, co není útokem (zdivočelý zajíc, přírodní živly jako povodeň, věcí – nezabržděná válcovačka se řítí na dětské hřiště, choroby a úrazy – někdo si na pile uřízne ruku) Nebezpečí musí být skutečné (reálné); pokud by nebylo, byla by to domnělá nutná obrana nebo krajní nouze – jutativní ⇒ vědomá nedbalost. Nebezpečí musí bezprostředně hrozit nebo trvat. I když se vývoj zastavil, ale nějaká nahodilá skutečnost hrozí, že nastane škodlivý následek 27. Při nutné obraně může jednat každý, můžeme přispěchat stařence na pomoc, když ji někdo bude mlátit. U krajní nouze jen ten, který není povinen snášet nebezpečí (doktor musí ošetřit pacient nakaženého infekcí… má prostě povinnost nebezpečí snášet. Subsidiarita – v krajní nouzi můžeme jednat pouze tehdy, pokud nebezpečí nelze odvrátit jinak – jsme na horské chatě, kde není telefon ani poštovní holub; je tam auto a já jsem jediný, kdo umí řídit. Mám v sobě pár panáků a naneštěstí se tam někdo těžce zraní ⇒ v krajní nouzi ho do auta naložím a budu se snažit ho do špitálu dovézt. Kdyby se ale toto stalo v Praze (máme tady telefon, všichni sousedí jsou řidiči a abstinenti ☺), pak by se to dalo odvrátit jinak. Nepřiměřenost útoku: pravidlo – můžeme se bránit libovolným způsobem, abychom účinně útok odrazili (i když je útočník neozbrojen, můžeme se bránit se zbraní v ruce, obrana musí být intenzivnější než útok); pokud má obránce na výběr z více prostředků obrany, má právo zvolit ten, který bude zcela spolehlivý, tedy nemusí vybírat ten, který způsobí nejmenší újmu útočníkovi. Jsou zde ale výjimky: a) obrana nesmí být výrazně intenzivnější než jaká stačila ke spolehlivému odvrácení útoku b) nesmí být hrubý nepoměr mezi ohroženým zájmem a obětovaným zájmem U krajní nouze nesmí být následek zřejmě stejný nebo větší než ten, který hrozil. Pokud by nutná obrana byla zřejmě nepřiměřená - exces extenzivní, pokud jednání v krajní nouzi – exces intenzivní. Otázkou je, jak čelit nebezpečným jednáním osob trestně neodpovědných (šílenců a dětí) nebo osob jednajících ve skutkovém omylu. I toto posuzujeme jako útok, kterému čelíme jako v nutné obraně, ale vyžaduje se zde subsidiarita. POZNÁMKA – DALŠÍ NOVELA §89 odst. 8 – od 1.6.06: (8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.

27

Pokud je byt plný plynu, nic se neděje, ale stačí zazvonit…


57/83

Trestní právo

6.4.06

Vývojová stádia trestného činu 1) pojetí úmyslu – tady to ještě není stádium, protože to není jednání (chybí tady projev vůle) 2) pokud o tom někomu řekneme – §197a - násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci (⇒ vyhrožování); taky to ale ještě není vývojové stadium 3) příprava trestného činu – to už je vývojové stadium trestného činu 4) pokus 5) dokonání 6) kořistění z trestného činu, případně zahlazování stop z trestného činu – toto už taky není vývojové stadium a není trestné (pokud se tedy nespojí s nějakým jiným trestným činem – abych se zbavil svědka, tak ho zabiju)

Příprava Není trestná u všech trestných činů, jen u zvlášť závažných trestných činů – což jsou ty, které vymezuje §41 odst. 2: § 41 (2) Zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. ⇒ 1) trestné činy uvedené v §62 2) pak dále ty, za které můžeme dostat horní hranici nejméně 8 let Někdy se to prolíná § 7 Příprava k trestnému činu (1) Jednání pro společnost nebezpečné, které záleží v organizování zvlášť závažného (§ 41 odst. 2) trestného činu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému trestnému činu anebo v jiném úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, je přípravou k trestnému činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného činu. (2) Příprava k trestnému činu je trestná podle trestní sazby stanovené na trestný čin, k němuž směřovala, jestliže tento zákon ve zvláštní části nestanoví něco jiného. Vymezení zase dvojím způsobem: a) opatřování nebo přizpůsobování prostředků ke spáchání b) pak je příkladmý výčet (není taxativní) ⇒ je pro nás důležitá ta obecná definice

Pokus § 8 Pokus trestného činu (1) Jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. (2) Pokus trestného činu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin. O jednání bezprostředně směřující k dokonání činu se jedná: 1) když pachatel započal uskutečňovat jednání popsané ve skutkové podstatě ⇒ už začal dělat to, co je znakem objektivní stránky trestného činu 2) pachatel sice ještě nezačal uskutečňovat jednání popsané ve skutkové podstatě, ale vykonává jiné jednání, které má bezprostřední význam pro dokonání, tímto se rozumí: a. pachatel již působí na hmotný předmět útoku b. pachatel již odstraňuje překážky v závěrečné fázi činu c. pachatel již používá nástroje k dosažení zločinného cíle společné těmto třem případům je, že tak pachatel činí v místní i časové souvislosti s dokonáním trestného činu 58

Účastenství

Pokus je trestný u všech úmyslných trestných činů

Společné pro pokus a přípravu Ukončený a neukončený pokus 28 - neukončený pokus – případ, kdy pachatel ještě nevykonal vše, co považoval za potřebné pro dokonání (vychází se z jeho subjektivního pohledu); ukončený pokus – pachatel již vykonal vše, co považoval za potřebné pro dokonání. Toto má význam z hlediska jak napravit, co jsem způsobil. U neukončeného se snáze upouští od dokonání, protože u ukončeného je zpravidla třeba nějaká aktivita.

Zánik trestnosti přípravy a pokusu Upraveno v odstavci 3: slibem za beztrestnost se snažíme pachatele motivovat, aby upustil od dokonání: a) buď pachatel sám dobrovolně upustí a odstraní nebezpečí, které hrozilo b) anebo dobrovolně o svém činu učiní oznámení, ale to oznámení musí být natolik včasné a přesné, aby mohlo být nebezpečí odstraněno Je důležité, aby se v obou těch případech dělo dobrovolně! Otázku je, co je dobrovolně. Pokud pachateli k dokonání brání byť domnělá překážka, pak to není dobrovolné 29; prostě se ze své vůle musí rozhodnout, že nedokoná – pokud to tedy není konkrétní hlídač, ale obecná obava z chycení, pak je to dobrovolné. Kvalifikovaná příprava nebo kvalifikovaný pokus – to jsou případy, kdy došlo k zániku trestnosti nebo pokusu, ale tím jednáním, které pachatel až dosud učinil už byl dokonán jiný trestný čin 30. Nezaměňovat kvalifikovaný pokus a pokus o kvalifikovanou skutkovou podstatu! Loupež – jen nezpůsobilý pokus, protože prakticky se v té definici loupeže už pokus schoval. Nezpůsobilý pokus – pokud budu po cizinci chtít peníze a vyhrožovat mu smrtí, ale on mi vůbec nerozumí… 11.4.06

Účastenství Úvod - trestná součinnost osoby)

- případ, kdy se na páchání trestného činu podílí více osob (ať už jako pachatelé, tak jako jiné Patří sem : 1) obecné formy – obecné proto, že přicházejí v úvahu u jakéhokoliv úmyslného trestného činu - účastenství 2) zvláštní formy – ty jsou konstituovány jako samostatné skutkové podstaty ve zvláštní části (nadržování, nepřekažení, neoznámení, legalizace výnosů z trestné činnosti) 3) ostatní – spolčení a srocení, členství v organizované skupině, spáchání trestného činu ve prospěch zločinného spolčení

Nepřímé pachatelství Případ, kdy pachatel ke spáchání trestného činu jako živého nástroje zneužije jinou osobu. A to buď osobu, která není vůbec trestně odpovědná (nepříčetná či mladá osoba, osoba, která jedná v nezaviněném omylu, osoba donucený fyzicky, psychicky nebo osoba donucená závazným rozkazem) nebo není odpovědná ve stejném rozsahu jako nepřímý pachatel (osoba, která jedná nedbalostně nebo osoba, která jedná bez specifického úmyslu). Nepřímý pachatel je odpovědný, jakoby trestný čin spáchal sám.

28

Neztotožňovat s dokonaným a nedokonaným!! Zloděj upustí od vyloupení trezoru, protože zjistí, že nemá dobrý vercajk pro překonání švédské oceli; taktéž, když uslyší hlídače a dostane strach 30 Chtěla jsem otrávit Alfonse, ale pak jsem si to rozmyslela a dala jsem mu protijed, nicméně ono mu to zničilo játra 29


59/83

Trestní právo

Účastenství v širším smyslu Spolupachatelství Trestný čin je spáchán společným jednáním dvou nebo více osob. O společné jednání jde tehdy, když: a) každý ze spolupachatelů naplní všechny znaky skutkové podstaty ⇒ spolupachatelé si roli nijak nerozdělí a všichni dělají všechno b) objektivní stránka je charakterizována dvojím jednáním a ti spolupachatelé si rozdělí roli tak, že každý z nich uskuteční pouze některé z těch jednání – klasickým příkladem je znásilnění – jeden bude oběť ohrožovat břitvou a druhý na ní bude naplňovat pohlavní styk c) nejkomplikovanější případ – skutková podstata je charakterizována jenom jedním jednáním, ale každý spolupachatel uskutečnil pouze část jednáni ⇒ rozdělili si to na dílčí akty, že dohromady to uskutečnili jako celek Dělání zdi se v praxi posuzuje striktně jako spolupachatelství. Teorie ale posuzuje dělání zdi a volavky jako pomoc ⇒ takovýto případ by se tedy v klauzuře neměl objevit, protože by potom mohli mít všichni pravdu.

Organizování, návod a pomoc Akcesorita účastenství – organizování, návod a pomoc jsou trestné jako účastenství, pokud se hlavní pachatel o trestný čin alespoň pokusil. Pokud by tato podmínka splněna nebyla ⇒ hlavní pachatel by se ani nepokusil, pak by organizátorství, návod a pomoc bylo trestné jako forma přípravy. Tato zásada je zakamuflována v §7 odst. 1: § 7 Příprava k trestnému činu (1) Jednání pro společnost nebezpečné, které záleží v organizování zvlášť závažného (§ 41 odst. 2) trestného činu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému trestnému činu anebo v jiném úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, je přípravou k trestnému činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného činu. ⇒ vše se odvíjí od pachatele Formy účastenství mohou být trestány pouze jako dokonané ⇒ pokus o účastenství je trestný jako příprava. Pokus nepřímého pachatelství – když ta využitá osoba je trestně odpovědná a já to neví. Zánik trestnosti účastenství – není to v trestním zákoně, ten to neupravuje, ale teorie i praxe dovozují z ustanovení o zániku trestnosti přípravy a pokusu.

60

Trestné činy proti životu a zdraví

18.4.06

Trestné činy proti životu a zdraví 27.4.06

Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti (hlava VIII.) Příklad 201 §234 – loupež – není nutné se té věci i zmocnit. Nestačí lehká újma – s tou se už počítá v tom pojmu násilí (vyplývá to z judikatury) = „konsumpce předvídaná zákonem“. Kdyby vznikla těžká újma na zdraví – podle odst. 2 písm. b Pokud by šlo třeba o půjčku peněz – byla by to také loupež, protože tady přechází vlastnictví k těm půjčeným penězům. Kdyby k přechodu vlastnictví nedošlo – pak by to bylo vydírání podle §235. Příklad 202 §238 – podle odst. 1 a 2; souběh s §221 – spolupachatelství Příklad 203 §238/1, 2; pokus znásilnění §8/1, §240/1 (kdyby nedošlo k pohlavnímu styku). Nutná obrana. Příklad 205 a) §242 pohlavní zneužívání (odst. 1) b) Bylo by to nedbalostní ⇒ nemůže se dopustit úmyslného trestného činu Příklad 206 §238/1, kdyby plot byl 2 metry vysoký, pak by to mohl být i odst. 2. Mohla by to být příprava či pokus znásilnění. Příklad 207 a) §235 – vydírání možná v souběhu s ublížením na zdraví nebo §241 odst. 1 znásilnění (či pokus), podle toho, čeho by se domáhal b) §241 znásilnění či pokus c) Ublížení na zdraví Příklad 208 §234 odst. 1 - §89 odst. 6 Příklad 209 Porušování domovní svobody a pokus krádeže §247/1 a, b, odst. 2 – chtěl způsobit škodu nikoliv malou, proto je to pokus. Příklad 210 Násilí – použití síly proti člověku s cílem překonat kladený nebo očekávaný odpor. ⇒ bylo by to násilí Vytržení kabelky z ruky není násilí, to je jen krádež a §89 odst. 6 se také nedá použít, protože tady je lstí uvedení do bezbrannosti. Příklad 211 Vydírání Loupež Příklad 212 §238 – porušování domovní svobody v souběhu s loupeží Příklad 213 Pohlavní zneužívání – pokud by obviněný S byl vedoucí, pak by to bylo i podle odst. 2.


61/83

Trestní právo

Donucení násilím by potom bylo znásilnění §241 odst. 3 písm. b – bylo by to ve spolupachatelství. 2.5.06

Souběh trestných činů Tam, kdy pachatel spáchá 2 nebo více trestných činů dříve než byl za některých z nich odsouzen. Časovým mezníkem je chvíle, kdy je vyhlášen odsuzující rozsudek soudem prvního stupně – musí jít o rozsudek odsuzující a nesmí dojít k upuštění od potrestání. Stejné účinky jako vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudem 1. stupně má i doručení trestního příkazu.

Doručení – nikoliv až právní moc!! Je ale důležité, aby ten rozsudek někdy později té právní moci nabyl. Kdyby právní moci nenabyl, pak by tím mezníkem nebyl. Kdyby něco spáchal po právní moci rozsudku – pak by to byla recidiva.

Souběh může být jednočinný (jedním skutkem) nebo vícečinný (více skutky). Skutek = souhrn všech vnějších projevů pachatelovy vůle, které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním. zavinění ↓ Vůle ⇒ vnější projev vůle (jednání) ⇒ následek významný z hlediska TP … podstatou skutku je pachatelovo jednání Mohou nastat 2 situace: a) jedno jednání, které způsobí více následků 31 b) více jednání, ale všechna jednání budou směřovat k témuž následku 32 Teoreticky nesprávný, ale účinný postup jak odhalit, kolik je skutků: - řekneme si, co chtěl pachatel udělat (jaká vůle byla na začátku) - a jestli v průběhu děje nějaká nová vůle nepřibyla 33

31

Pod vlivem alkoholu kamarád se rozhodne jet autem, kamaráda vezme s sebou, ukradnou auto, vrazí do semaforu a zraní spolujezdce. Jde o jediný skutek. 32 Pachatel se rozhodne někomu způsobit újmu na zdraví, tak do něj kope, kouše ho a ještě do něj buší pěstmi. 33 Pachatel se rozhodl, že znásilní ženu v parku, pak se rozhodne, že ženu raději zardousí, aby ho nemohla identifikovat. Pak se ale ještě vrátí, aby ji okrad ⇒ 3 skutky

62

Souběh trestných činů

Případy vyloučení souběhu A) B) C) D) E)

Případ, kdy mezi zdánlivě sbíhajícími se trestnými činy je vztah speciality (přednost má speciální ustanovení – základní a kvalifikovaná skutková podstata, základní a privilegovaná skutková podstata. Vztah subsidiarity – vztah mezi pachatelstvím a účastenstvím, mezi stádii trestného činu, ohrožovací a poruchové trestné činy Pokračování v trestném činu - trestné činy hromadné nebo trvající Faktická konsumpce – zdánlivě s sbíhají 2 trestné činy – malý a významný trestný čin, kde ten malý je pouze zanedbatelným prostředkem ke spáchání závažnějšího trestného činu nebo je to druhořadý důsledek závažnějšího trestného činu 34. Konsumpce předvídaná zákonem – v určitém trestném činu už je pojmově, logicky zahrnut jiný trestný čin 35

Tresty Při souběhu se ukládá jeden jediný trest (podle ustanovení o nejzávažněji trestaném trestném činu) = absorpční zásada. Úhrnný trest – pokud se o činech rozhoduje najednou v jednom společném řízení společným rozsudkem Souhrnný trest 36 – pokud se o sbíhajících nerozhoduje najednou, ale postupně (viz zvláštnosti ukládání trestů)

Příklady Příklad 81 Obojí je jeden skutek ⇒ obviněnému A budeme přisuzovat jen závažnější (návod) a B budeme přičítat závažnější (dokonání) Příklad 83 Konsumpce předvídaná zákonem Příklad 84 Tady to bude souběh, protože rozsah ohrožení z nedovoleného držení je větší než ty pouhé výběry ⇒ tady bychom to posoudili jako souběh obou dvou trestných činů. Příklad 87 Záleží na tom, s jakou do kvartýru vlezl. Pokud tam tedy vlezl s tím, že chce jen vědět, kde je ten její manžel ⇒ několik skutků (3).

34

Z kapsy někomu vytáhnu nůž za účelem vraždy. Někoho zavraždím a u toho mu propíchnu nějakou luxusní košili. Těžko se ale rozlišuje, co je bezvýznamným následkem či prostředkem. 35 Trestný čin znásilnění už má v sobě trestný čin omezení osobní svobody. Způsobení lehké újmy na zdraví při loupeži. 36 Mnemotechnická pomůcka – pokud se rozhoduje ve Společném řízení o Společných testech, pak je to úhrnný trest.


63/83

Trestní právo

16.10.07

Předběžná otázka Nesmí tedy posuzovat sám 4 věci: osobní status, nejvyšší soud – když je to otázka pravomoci, nález ústavního soudu, ESD. Sám musí posuzovat otázku viny. § 9 Posuzování předběžných otázek (1) Orgány činné v trestním řízení posuzují předběžné otázky, které se v řízení vyskytnou, samostatně; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu, jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného. (2) Orgány činné v trestním řízení nejsou oprávněny řešit samostatně předběžné otázky týkající se osobního stavu, o nichž se rozhoduje v řízení ve věcech občanskoprávních. Jestliže rozhodnutí o takové otázce nebylo ještě vydáno, vyčkají 37 jeho vydání. § 174 Křivé obvinění (1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Příklad Matka podala trestní oznámení na muže, o němž tvrdí, že je otcem jejího dítěte. Otec již nejméně 5 let nepřispívá na výživu dítěte. V rodném listu dítěte není uveden žádný muž. O jaký trestný čin by se mohlo jednat, posuďte zejména subjektivní stránku trestného činu. § 213 Zanedbání povinné výživy (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydáli činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Zamyslete se nad tím, zda nezanikla trestnost činu promlčením. Trestný čin je trvající, tak by promlčecí doba začala běžet až od chvíle, kdy by přestala běžet vyživovací povinnost. § 67 Promlčení trestního stíhání (1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, b) dvanáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let, c) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta, d) tři léta u ostatních trestných činů. Na základě čeho učiní policejní orgán závěr o domnělém otcovství dítěte a případné výši vyživovací povinnosti. Vydá policejní orgán nějaké rozhodnutí? - v případě třetí domněnky otcovství vzniká otcovství rozhodnutím soudu; návrh na toto může dát matka, domnělý otec – pokud nedají, může se tady čekat pěkně dlouho.. Výčet statusových věcí – osř - §80 37 Nepřerušují!!! Soud může přerušit u ESD a také v případě, že by soud měl zato, že je ustanovení v rozporu s Ústavou nebo Listinou. Když přerušíme, nemůžeme dělat nic, když vyčkáváme, můžeme dělat jiné věci.

64

Předběžná otázka

§ 80 Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství33c) (dále jen "partnerství"), o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. V případě první domněnky – zanedbává povinnost automaticky. V případě třetí domněnky je třeba předběžné otázky. Vyživovací povinnost je i v případě zbavení rodičovské zodpovědnosti. Tady není ani skutkový omyl, protože je to nedbalostní trestný čin. Výši vyživovací povinnosti si orgán činný v trestním určí sám. Je to posouzení viny, takže sám. Výše výživného – podle zákona o rodině - §85, 96 – podle schopností, možností… zajistit stejnou životní úroveň. Na předběžnou otázku se nevydává nic, to se samo posoudí v meritorním rozhodnutí. Jestliže bylo zahájeno trestní stíhání proti domnělému otci, má na trestní odpovědnost vliv skutečnost, že domnělý otec zaplatil (zcela nebo zčásti) dlužné výživné? Pokud ano, jakým způsobem se tato skutečnost projeví v trestním řízení? Změnila by se situace, kdyby došlo k takové skutečnosti před zahájením trestního stíhání nebo naopak až v době konání hlavního líčení? § 214 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti Trestnost zanedbání povinné výživy (§ 213) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil 38 dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Když to zaplatí v průběhu hlavního líčení, zprostí se obžaloby podle §226e). Pokud před líčením po zahájení trestního stíhání §172 odst. 1 f), pokud do zahájení trestního řízení (po sepsání záznamu) – odložení podle 159a odst. 1.

Příklady Příklad 249 Trestní soud si posuzuje sám, zdali se krádež stala – je to otázka viny. Účinky předběžné otázky mají účinek jen tam, kde se předběžná otázka řeší. Příklad 250 Zase jde o otázku viny, musí si ji posoudit sám. § 148 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. Příklad 251 Jde o statusovou věc, je rozhodnutím vázán. V případě nevydání by vyčkal. Podnět sám dát nemůže, tak může taky dost dlouho čekat. A nemůžeme to brát ani jako maření výkonu, protože dokud nevíme, jestli je to otec, tak jsme v háji. Příklad 252 V případě pochybností ustanovení §10 odst. 2 TŘ

38

Rozhodně zcela.


65/83

Trestní právo

§ 10 Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud. V tomto případě by si rozhodl nejvyšší soud. Příklad 253 Není vázán rozhodnutím, stanoví si sám, vychází z kritérií možností, schopností, majetkových poměrů osoby povinné, na druhé straně potřeby osoby oprávněné. Příklad 254 Čl. 27 ústavy – nový mandát je novou překážkou. Otázka, jestli je někdo vyňat je také otázkou předběžnou.. Příště: bránění průtahům v trestním řízení – jaké jsou možnosti zabránit nebo to alespoň zhodnotit.. 23.10.07

Základní zásady Ve kterých předpisech jsou obsaženy základní zásady trestního řízení Trestní řád, Listina, Evropská úmluva o lidských právech, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, Ústava

Vyhledejte v trestním řádu následující základní zásady (ustanovení) Obecné zásady a) Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon - §2 odst. 1 b) Zásada spolupráce se zájmovým sdružením občanů - §2 odst. 7 c) Zásada obhajoby - §2 odst. 13 Zásady zahájení řízení a) Zásada oficiality – §2 odst. 4 b) Zásada legality - §2 odst. 3 Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestní činy, o kterých se dozví. Opakem zásady legality je zásada oportunity (§172 odst. 2 – zásada oportunity) c) Zásada obžalovací – §2 odst. 8 Zásada veřejnosti - §2 odst. 10 – výjimky - §200; rozsudek se podle ústavy vyhlašuje vždy veřejně. Zásada dokazování a) zásada vyhledávací - §2 odst. 5 b) presumpce neviny - §2 odst. 2 – „pravomocně odsuzující rozsudek“ c) Zásada bezprostřednosti a ústnosti - §2 odst. 11 d) Zásada volného hodnocení důkazů - §2 odst. 6 Zásada materiální pravdy - §2 odst. 5 … aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Opak zásady formální pravdy.

Zásada rychlosti a zásada zdrženlivosti - obojí v §2 odst. 4 (4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění

66

Základní zásady

účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí. Tyto zásady se dají dovodit ze zásady oficiality – pokud musí činit z úřední povinnosti úkony, musí je činit jakmile jsou dány podmínky pro jejich provedení.

Zásada „ne bis in idem“ § 11 Nepřípustnost trestního stíhání (1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno f) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, g) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, h) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem ,jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, (4) Rozhodnutími podle odstavce 1 písm. f), g) a h) jsou i rozhodnutí soudů a jiných justičních orgánů členských států Evropské unie. Není tady uvedeno odložení věci, takže pokud se objeví nové skutečnosti – odložení věci netvoří překážku věci rozhodnuté.

Zásada kontradiktornosti Zásada „rovnosti zbraní“ – jak obhájce, tak žalobce mají možnost pokládat svědkům otázky. Tady je problém u utajených svědků. Na základě takového důkazu jako jediného by nešlo odsoudit.

Ze zásady presumpce neviny vyplývají důležitá procesní pravidla: Dovozuje se z toho, že se prokazuje pouze vina. Neprokázaná vina = prokázaná nevina. In

dubio pro reo.

Příklady Příklad 236 Rozpor s §2 odst. 5 – je tady jenom pravděpodobnost. Příklad 237 Obviněný nemusí prokazovat, že něco řádně nabyl. Příklad 238 Pochybnosti jsou skutkové, nemůžeme posuzovat in dubio pro reo.. iura novit curia Příklad 239 Musí podat obžalobu novou §176 odst. 2. soud rozhoduje jen o tom, co je v žalobě. §176 (2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit. Příklad 240 § 219 (3) Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v odročeném hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání. Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu


67/83

Trestní právo

podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu. §197 – institut náhradního soudce – aby nám starý soudce neumřel ☺ Příklad 241 Rozhodl před přednesením ⇒ to nebylo po přednesení stran.. § 200 (1) Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního líčení. (2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy veřejně. (3) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud po slyšení stran usnesením, které veřejně vyhlásí. Příklad 242 § 163 Trestní stíhání se souhlasem poškozeného (1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, 2, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich. (2) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit. a) taxativně vyjmenované činy b) vztah osoby blízké c) vztah v době řízení Nebyla to osoba blízká. Takže se může pokračovat tak jako tak. Švagr – museli bychom zjistit, jestli je mezi nimi vztah jako mezi osobami blízkými

68

Subjekty a strany

30.10.07 Jak lze kompenzovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (bez zbytečných průtahů). Trestní řád řeší fázi přípravného řízení a zákon o soudcích fázi řízení chceme-li zabránit průtahům. Jinak už lze pouze ústavní stížnost, tady ústavní soud může přikázat aby se ve věci pokračovalo. Kompenzace – snížení trestu, zastavení řízení.. aby se vyhnul stát žalobě u ESD pro lidská práva. Když je zproštěn, tak přichází v úvahu finanční kompenzace. §172 (2) Státní zástupce může zastavit trestní stíhání, c) jestliže vzhledem k významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

Subjekty a strany Subjekt – účastník řízení – svědek – je taky, pokud chce svědečné. Strana – podmnožina účastníků řízení. §12 (6) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek. Státní zástupce je stranou jen v řízení před soudem. Zúčastněná osoba - §42 odst. 1 § 42 (1) Tomu, jehož věc nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zúčastněná osoba), musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil; může být přítomen při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů (§ 65) a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky. Podle teorie jsou stranami pouze obžaloba a obhajoba. Ale to je pouze při řízení nebo v rámci přípravného řízení, pokud rozhoduje soud. Orgán činný v trestním řízení je vždy subjektem § 12 Výklad některých pojmů (1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.

Příslušnost soudu a) Věcná - §16, 17 v prvním stupni okresní soud (§16) až na výjimky – horní hranice > 5 let, pak výčet taxativní, taky krajský (§17) V prvním stupni u okresního soudu může rozhodovat samosoudce, když §314a horní hranice ≤ 5 let. Předseda + 2 přísedící rozhoduje jinak. Při prvním stupni na kraji rozhoduje senát, složený z předsedy a 2 přísedících. Ve druhém stupni bude rozhodovat kraj – senát - předseda a 2 soudci, když rozhodoval okres, jinak Vrchní soud (Praha a Olomouc) – senát – předseda + 2 soudci. § 16 Řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud. § 17 (1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech a) vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované informace, genocidia a trestném činu podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, b) spáchaných prostřednictvím směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot obchodovatelných na kapitálovém trhu, nebo jejich


69/83

Trestní právo

padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu,a c) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d až 124f, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, nekalé soutěže podle § 149 trestního zákona, koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší. (2) Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 37a trestního zákona přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některým z trestných činů uvedených v odstavci 1. b) Místní - §18 § 18 (1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. (2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Pokud bychom se rozhodovali mezi bydlením, zdržováním a prací, použije se §22 – tam kde byla podána obžaloba c) Funkční – je o instancích – pozor na přípravné řízení. § 26 Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení (1) K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. (2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Společné řízení § 20 (1) Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Je zde subjektivní a objektivní souvislost. Rozhoduje o závažnosti spodní sazba!! § 21 (1) Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů. (2) Společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

fori.

Spory o příslušnost - Rozhoduje nejblíže společně nadřízený soud. Neplatí tady perpetuatio fori. Obžalovaný může podat výtku, pokud nevytkne, platí perpetuatio § 222 Postoupení věci (1) Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným

70

Subjekty a strany

soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.

Příklady Příklad 255 Věcně příslušný – okresní soud; místně příslušný – Příbram i Praha – protože místo činu jsou 2 – místo jednání a místo následku. Podle §22 – tam, kde by byla podána obžaloba. Příklad 256 Společný nejblíže nadřízený by byl ten městský soud, ten by rozhodl, že jde o společné řízení subjektivní, rozhodovala by tedy závažnost. Ale protože jsou oba stejně závažné, tak by se zase rozhodovalo podle §22. V případě mladistvého by rozhodovalo jeho bydliště. Příklad 257 Souvislost je subjektivní, Praha 2. Příklad 258 Jde o souvislost kombinovanou (více pachatelů a více trestných činů), pachatel nejzávažnějšího trestného činu. Závažnější je loupež a pachatel je B, bude se to tedy řešit městským soudem v Brně. Příklad 259 Ve sporu rozhodne společná nadřízený, a to je vrchní soud v Praze. A ten rozhodne podle trvalého bydliště v Děčíně. Příklad 260 Je to otázka působnosti trestního zákona. Pokud místo spáchání TČ není v ČR, jde o otázku personality, tedy bude se stíhat v ČR. Takže podle bydlení, zdržování, práce; jinak podle toho, kde to vyšlo najevo. Pokud by byl odsouzen v Maďarsku, tak platí § 11 Nepřípustnost trestního stíhání (1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno f) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, (4) Rozhodnutími podle odstavce 1 písm. f), g) a h) jsou i rozhodnutí soudů a jiných justičních orgánů členských států Evropské unie. Příklad 261 Půjde o krajský soud v Praze, mohl by tedy požádat o prohlídku jakýkoliv okresní soud.. tedy nejen Nymburk, ale může požádat kterýkoliv soud, který má pod palcem. Příklad 262 Nejprve je třeba rozhodovat tu věcnou. Tady je to podle §17 krajský, a v obou případech ten v Plzni. Příklad 263 Věcná příslušnost okresní soud. Místo, kde měl nastoupit, místo kde se zdržoval – tedy obojí je možné . Jihlava i Plzeň. Rozhodne se tedy podle §22 – kde byla podána obžaloba. 6.11.2007

Příprava na seminář I. Opakování (soud) 1) Vymezte rozdíl mezi subjekty a stranami. 2) Jaké druhy příslušnosti soudu rozeznáváme? 3) Určete věcnou příslušnost a složení soudu u těchto trestných činů: a) § 234/1 TZ, § 234 Loupež (1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.


71/83

Trestní právo

b) § 238/1,3 TZ, § 238 Porušování domovní svobody (1) Kdo neoprávněně vnikne do domu nebo do bytu jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, jestliže užije při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami. c) § 149 TZ, d) § 241/1, 3 písm. b) TZ, § 241 Znásilnění (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let. e) § 247/1, 2, je-li předmětem útoku směnka. § 247 Krádež (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. 4) V Berouně byla spáchána vražda, státní zástupce podal obžalobu podle místa bydliště obviněného k Okresnímu soudu v Ostravě. Byl jeho postup správný? Jak by měl Okresní soud v Ostravě reagovat?

II. V průběhu přípravného řízení se objevil důvod nutné obhajoby. Jako orgán činný v trestním řízení ustanovte obhájce. /Sami si vymyslete všechna potřebná data/. Okresní soud ve Frýdku . Místku Usnesení ve věci ustanovení obhájce Obviněnému XY se ustanovuje obhájce Pavel Novák Odůvodnění: V průběhu přípravního řízení se zjistilo, že obviněný je zbaven způsobilosti k právním úkonům. Obviněnému byla poskytnuta podle §38TŘ lhůta 14 dnů pro zvolení obhájce, ale obviněný si během této doby obhájce nezvolil a jelikož důvody nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. b) trvají, byl mu obhájce ustanoven podle §38TŘ.

Subjekty a strany II. 1) Jak trestní řád označuje osobu, proti níž se trestní řízení vede? 2) Objasněte pojmy materiální a formální obhajoba. 3) Kdo může být obhájcem? Může se nechat obhájce zastoupit?

72

Subjekty a strany II.

4) Objasněte rozdíl mezi ustanoveným a zvoleným obhájcem? 5) Vyjmenujte případy nutné obhajoby. Od kdy musí mít obviněný obhájce? Důvod nutné obhajoby mimo trestní řád je u mladistvého. Obhájce musí mít od okamžiku usnesení o zahájení trestního řízení. Ale u mladistvého je to mnohem dřív!! 6) Kdo spadá do skupiny osob se samostatnými obhajovacími právy? 7) Jak byste definovali poškozeného? 8) Objasněte podstatu a podmínky aplikace institutu souhlasu poškozeného s trestním stíháním. 9) Jak se uplatňuje nárok na náhradu škody v trestním řízení? 10) Jakým způsobem soud o nároku rozhodne? Zcela přizná, zčásti přizná, zcela odkáže, zčásti odkáže, --- důležité!! Bacha na promlčecí lhůty – v případě zprošťujícího rozsudku musíme bezodkladně z hlediska náhrady škody podat žalobu u civilního soudu. 11) Může se poškozený v trestním řízení nechat zastoupit? 12) Kdo je zúčastněnou osobou?

Příklady Příklad 264 Soud ho poučí podle §33 odst. 5 § 35 Obhájce (1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem. V případě nutné obhajoby - určí se mu lhůta pro určení obhájce. Přiměřená soudcovská lhůta. Hlavní líčení se odročí, kdyby se zjistilo, že je nutný obhájce. Příklad 265 Může - §33 Je to dáno i Listinou. Příklad 266 § 41 Povinnosti a práva obhájce (1) Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci. Bylo by to na kárné řízení. Příklad 267 Kdyby to soud zjistil, bylo by to proti etice, kárné provinění a mělo by to vliv na posuzování svědka. Kdyby obhájce říkal svědku, co má vypovědět a měl by pak svědek lhát, tak by to byl návod ke křivé výpovědi. Příklad 269 §36 (2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. Je tady pochybnost. Nepřečte si protokol, nenahlídne do spisu. Je to tady asi nesprávný postup. Příklad 270 Musíme ho nejprve poučit, že musí osvědčit, že nemá dostatek prostředků. § 33 Práva obviněného (2) Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu


73/83

Trestní právo

nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí Stát. O tom návrhu se nakonec rozhoduje. Příklad 271 Al. Znamená alinea - pokud je v jednom odstavci dvakrát „kdo“ aniž by to bylo odděleno dvěma odstavci. § 37 Zvolený obhájce (3) Jestliže si obviněný zvolí dva nebo více obhájců a orgánu činnému v trestním řízení zároveň neoznámí, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení, určí jej předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; své rozhodnutí oznámí všem zvoleným obhájcům. Příklad 272 § 37a (1) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování a) z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo b) jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn. Vyloučení má formu usnesení a je proti němu přípustná stížnost. Ustanovený obhájce se podle §40a zprošťuje. Soud nemůže probíhat bez obhájce §202 odst. 4 § 202 Přítomnost při hlavním líčení (4) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. Je tady pořádková pokuta není přípustná, musela by si advokátní komora řešit sama. §66 (3) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v řízení před soudem státní zástupce, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení. Příklad 273 V takovém případě nemůže obhajovat ani jednoho. §37a (2) O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.

Opakování (obviněný, obhájce, poškozený) 1. Má obviněný právo účastnit se úkonů v přípravném řízení? §165 – tady má obhájce širší právo než obviněný. Obviněnému to může orgán povolit. 2. Jakým způsobem se ustanovuje obhájce? 3. Jak soud postupuje v případě, že si obviněný nemůže dovolit obhájce? 4. Kdo může být zmocněncem? 5. Má poškozený právo na náhradu nákladů spojených s přibráním zmocněnce? Když je ale zproštěn, tak nelze přiznat.

74

Zajištění osoby obviněného

Zajištění osoby obviněného Představte si, že jste byli Městským soudem v Praze ustanoveni obhájcem obviněnému stíhanému pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 TZ (před Vámi byl předchozí obhájce zproštěn obhajoby). Navštívili jste obviněného ve Vazební věznici v Praze. Porada s obviněným trvala 2 hodiny. Následně probíhalo ve 4 dnech hlavní líčení, vždy po 3 hodinách každý den. Poslední den hlavního líčení byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Proti němu jste podali odvolání, které bylo ve veřejném zasedání, kterého jste se účastnili a které trvalo 2 hodiny, zamítnuto. Jménem odsouzeného jste podali dovolání, které bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto. Vašim úkolem je uplatnit nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného obhájce (včetně přesného vyčíslení). /Nápověda: nárok vyčíslete podle vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif/. 3 100 za jeden úkon právní služby 1 – první porada s klientem 2 – každé započaté 2 hodiny – 8 3 – odvolání 4 – zasedání 5 – dovolání ⇒ 12 úkonů = 37 200 Podle §15a se snižuje o 10% ⇒ 33 480,Paušální náhrada za 1 úkon = 300 podle §13 ⇒ 3 600 Výsledná částka 37 080,- Kč

Zajištění osoby obviněného 1. Jakými prostředky lze zajistit osobu, proti níž se trestní řízení vede pro účely trestního řízení? Obviněný • Předvolání • Zadržení • Předvedení • Příkaz zatčení • Pořádková pokuta • Vazba Svědka si zajistíme – předvoláním, pořádkovou pokutou Znalce můžeme předvolat, pořádková pokuta Státní zástupce = kárný postih 2. Jakými prostředky lze zajistit přítomnost dalších osob (svědka, znalce, tlumočníka, obhájce, státního zástupce)? 3. Proč (ratio legis) o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty rozhoduje vždy soud? Evropská úmluva o ochraně práv 4. Jaké rozeznáváme typy zadržení? 5. Jaké důvody (a druhy) vazby rozeznává trestní řád? Ještě máme vydávací, předávací, vyhošťovaní vazba a při průvozu. Subsidiarita vazby a proporcionalita vazby – vyjádřeno §68 odst. 2 6. Vyjmenujte podmínky pro vzetí do vazby. Podezřelého nelze vzít do vazby, až obviněného, proti kterému bylo započato trestní stíhání. 7. Kdo rozhoduje o vzetí do vazby (o trvání vazby)? Rozhoduje soud a o trvání státní zástupce, soud 8. Objasněte podstatu práva „být slyšen“ při rozhodování o vazbě. 9. Jak dlouho může trvat vazba? Vazba může trvat po nezbytně nutnou dobu. Podle závažnosti 1, 2, 3, 4 roky – 1/3 na přípravné řízení 2/3 před soudem. Fakticky lze někdy ještě více natáhnout. § 71a Pokud byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný úmyslný


75/83

Trestní právo

trestný čin, neplatí lhůty pro trvání vazby podle § 71 odst. 8 a 9 až do nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody. Jakoby se ta lhůta stavěla a přesáhne ty 4 roky. 10. Jakými prostředky lze vazbu nahradit? Nelze nahradit vazbu kolizní s jedinou výjimkou – u mladistvých pokud jde o umístění do péče důvěryhodné osoby. Písemný slib obviněného. Minimální výše peněžité záruky je 10 000, maximální tam není. 11. Vyjmenujte odchylky, pokud jde o vazbu mladistvých. - 2 a 6 měsíců, jde prodloužit - Zpřísněné podmínky - Ve vazbě odděleně od dospělých - Vždycky rozhoduje nadřízený soud

Příklady Příklad 275 Podle §154 – má právo má náhradu nákladů zmocněnce Příklad 276 §43 odst. 3 – byla škoda způsobena trestným činem – škodou není a nelze přiznat 213 – zanedbání povinné výživy, krácení daně.. nelze přiznat zadostiučinění, bezdůvodné obohacení. Příklad 277 Není to škoda způsobená trestným činem. S nárokem ho nepřipustíme, což má oporu v 206 odst. 3 § 206 (3) Uplatňuje-li práva poškozeného osoba, které toto právo zřejmě nepřísluší, vysloví soud usnesením, že onu osobu jako poškozeného k hlavnímu líčení nepřipouští. Takové rozhodnutí nebrání uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem. Když prodáváme kradenou věc dál, není to podvod. Je to součástí toho prvního trestného činu. Příklad 279 Musí dát souhlas, protože ..? Příklad 280 Podle §46 ho poučí o §51a… § 51a (1) Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo její výši by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné. Příklad 288 §67 – nestačí jen obava, ale důvodná obava Příklad 289 Nestačí samo o sobě jen, že má důvody pro léčení. Pokud trvají důvody vazby, není léčení důvodem propuštění. § 18 Péče o zdraví (Zákon o výkonu vazby) (5) Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit ve věznici, poskytne se mu ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice. Příklad 291 § 73 Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem (1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže

76

Zajištění osoby obviněného

b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo to by vzali těžko Příklad 292 § 74 Stížnost proti rozhodnutí o vazbě (1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a 73a) je přípustná stížnost. (2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku. Odkladný účinek jako jedno pochybení § 73a Peněžitá záruka (1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, 4, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2 až 4 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3 , 4 trestního zákona a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby. Není přípustná kauce proti tomuto TČ Příklad 293 § 73 Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem (1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže a) zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, tato osoba by zjevně nebyla schopna ovlivnit chování obviněného Příklad 294 Trestný čin dvojího manželství.. § 68 (2) Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. Nelze vzít do vazby. Příklad 295 §71 odst. 5 – musí do 30ti dnů rozhodnout, jestli bude vazba pokračovat §71 (5) Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se


77/83

Trestní právo

obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Od 2. běží, 1. října skončí Příklad 296 Můžeme vzít do vazby, protože ovlivňuje svědky §68 odst. 2 §71 odst. 8 – samosoudce – 314a odst. 1 §71 odst. 9 – 1/3 z 12ti měsíců Příklad 297 U nedbalostních trestných činů nepřichází „céčková“ vazba z povahy věci vůbec v úvahu. 20.11.07

Opakování (zajištění osob) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jakými prostředky lze zajistit přítomnost osoby pro účely trestního řízení? V čem se projevuje fakultativnost, subsidiarita a proporcionalita vazby? Kdo rozhoduje o prodlužování vazby? Jaké jsou maximální doby trvání vazby? Vyjmenujte podmínky pro zadržení osoby podezřelé podle § 76 odst. 2 TŘ? Jakými prostředky lze vazbu nahradit?

II. Vyhotovte návrh státního zástupce na vzetí do vazby ve věci trestně stíhaného M. Červána pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) TZ. Nezbytné údaje a skutkový stav si sami vymyslete. Přineste prosím návrh v písemné podobě tak, aby jste jej mohli odevzdat.

Dokazování: 1. Objasněte pojmy: předmět důkazu, důkazní prostředek, pramen důkazu, důkaz, dokazování. – předmět důkazu – skutečnost, která má být dokázána; okolnost důležitá pro trestní řízení, která má být zjištěna – důkazní prostředek – určitá forma, jejímž prostřednictvím orgán č. v A.. ř. nabývá potřebných poznatků vzniká z ní přímý poznatek (předmět důkazu); co může sloužit jako důkazní prostředek uvádí demonstrativně § 89 odst. 2 (výpovědi osob; ohledání;…) X někdy zákon použití některého důkazního prostředku zakazuje (§ 99, 100); někdy jsou důkazy nepřípustné (§ 89 odst. 3) - pramen důkazu – nositel té informace – důkaz – poznatek, který orgán č. v t. ř. získal o předmětu důkazu při procesním dokazování; je získáván z důkazního rostředku a je z předmětu důkazu – dokazování – zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. jiných osob, jehož úkolem je umožnit těmto orgánům poznání skutečností důležitých pro

rozhodnutí

2. Vyjmenujte základní zásady dokazování. – presumpce neviny – z. materiální pravdy – bez důvodných pochyb – z. oficiality – z. vyhledávací – z. bezprostřednosti a ústnosti – z. volného hodnocení důkazů – z. obžalovací – z. přiměřenosti a zdrženlivosti 3. Jaký je rozsah dokazování v trestním řízení? rozsah dokazování = skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí věci; okruh důkazů, které jsou třeba pro zjištění předmětu dokazování je nutné je určit vzhledem k povaze případu i vzhledem ke stadiu procesu, v němž se dokazování provádí – dokazovat je třeba jen okolnosti důležité pro trestní řízení

78

Dokazování:

HLAVA PÁTÁ DOKAZOVÁNÍ § 89 Obecné ustanovení (1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména: a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin, b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek, c) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu, d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele, e) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody způsobené trestným činem, f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání. (2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu. (3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila. 4. Jak se dělí důkazy? – podle vztahu k předmětu řízení: – usvědčující důkazy – ty, jimiž se prokazují okolnosti svědčící proti obviněnému – ospravedlňující – ty, jimiž se prokazují okolnosti, které svědčí v jeho prospěch; přičemž tentýž důkaz může mít za určitých okolností povahu ospravedlňujícího důkazu, za jiných okolností usvědčujícího – podle pramene: – původní (bezprostřední) důkazy – pocházejí z přímého zdroje (výpověď svědka o skutečnostech, jež osobně viděl; originál listiny…) orgány č. v t. ř. se mají snažit vyhledat podle možnosti důkazy původní – odvozené (zprostředkované) – ze zprostředkovaného pramene (výpověď svědka o události, jíž zná jen z doslechu; opis listiny…) – podle vztahu k dokazované skutečnosti: – přímé důkazy – dokazuje se jimi přímo vina nebo nevina obviněného (hlavní skutečnost) – nepřímé – když potřebujeme nějaký logický soud, je to nepřímý důkaz; dokazuje se jimi jiná skutečnost (vedlejší), z níž lze ale usuzovat na hlavní skutečnost – vedlejší skutečnosti se nazývají indicie – nepřímé důkazy lze je také použít k prověrce přímých důkazů, doplnit jimi mezery po provedení přímých důkazů,… – nepřímé důkazy musí být s okolnostmi případu v příčinném vztahu – v praxi mají značný význam – někdy bývají jedinými důkazy v procesu; nejsou méně spolehlivé, ani méně významné, než přímé, avšak dokazování jimi je obtížnější, než dokazování přímými důkazy 5. Rozdíl mezi instituty zákazu výslechu a právem odmítnout vypovídat. – osoby, jejichž výslech je zakázán – je zde zájem na zachování určitých skutečností v tajnosti (§ 99) – orgán provádějící výslech na to musí dbát z moci úřední; lékař, advokát, – osoby oprávněné odepřít výpověď – je to v určitých případech odůvodněno soukromým zájmem (§ 100 – buď příbuzný nebo vystavení stíhání osoby blízké) – k odepření výpovědi se přihlíží jen pokud oprávněný práva odepřít výpověď použije; 6. Objasněte podstatu konfrontace. – KONFRONTACE – § 104a – důkazní prostředek, jehož cílem je odstranit rozpory v předchozích výpovědích obviněného nebo svědka a jiných obviněných nebo svědků tak, že tyto osoby jsou před orgánem činným v A.. ř. postaveny tváří v tvář


79/83

Trestní právo

– –

provádí se jen v řízení před soudem X před podáním obžaloby jen výjimečně konfrontace v případě mladistvého obviněného – § 57 odst. 2 ZSVM

7. Objasněte podstatu rekognice. – REKOGNICE – § 104b; § 93 odst. 2 – poznávací řízení je důkazní prostředek, spočívající v tom, že podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznává a tím ztotožňuje konkrétní osobu a věc - osoba musí před rekognicí uvést zvláštní znaky, podle kterých osobu nebo věc pozná – koná se, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím její totožnost – má-li být poznána osoba – ukáže se mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují – má-li být poznána věc, ukáže se ve skupině věcí pokud možno téhož druhu 8. Objasněte podstatu rekonstrukce a vyšetřovacího pokusu. – VYŠETŘOVACÍ POKUS – § 104c – důkazní prostředek, jímž se v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřují nebo upřesňují skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popř. zjišťují nové skutečnosti důležité pro trestní řízení –

REKONSTRUKCE – § 104d – důkazní prostředek, spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl TČ spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověření výpovědi podezřelého, obviněného ne-bo poškozeného / svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci – užijí se přiměřeně ustanovení o vyšetřovacím pokusu

9. Jaký je rozdíl mezi odborným vyjádřením a znaleckým posudkem? – ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ – listinný důkaz, kterým si orgány č. v t. ř. opatřují od osob nebo orgánů k tomu způsobilých, odborné skutkové poznatky – je obsaženo v ustanovení o znaleckém posudku (§ 105) – je-li k objasnění skutečnosti důležité pro t. ř. třeba odborných znalostí, vyžádá si orgán činný v t. ř. odborné vyjádření a teprve, není-li pro složitost posuzované otázky takový postup postačující je třeba přibrat znalce (§ 105 odst. 1) – orgán č. v t. ř. zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, není podjatá –X nový institut, odlišný od odborného vyjádření – odborná pomoc konzultanta – smyslem je okamžitá informace, jejímž cílem je usměrnit další postup státního zástup-ce či policejního orgánu; má podpůrnou povahu; nejedná se o důkazní prostředek –

ZNALECKÝ POSUDEK – § 105 – 111 – samostatný důkazní prostředek, kterým si orgány činné v t. ř. nebo strany opatřují od osob nebo orgánů k tomu zvláště odborně způsobilých – znalců, odborné skutkové poznatky – znalce je třeba zásadně přibrat, i když orgán č. v t. ř. má potřebné odborné znalosti – znalec se přibírá jeden X jde-li o objasnění zvláště důležité skutečnosti – je třeba přibrat dva znalce (§ 115)

10. Je možné odebrat vzorek DNA proti vůli obviněného? § 114 Prohlídka těla a jiné podobné úkony (2) Je-li k důkazu třeba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotní pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný potřebný úkon, není-li spojen s nebezpečím pro její zdraví. Odběr biologického materiálu, který není spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán činný v trestním řízení. Na požádání orgánu činného v trestním řízení může tento odběr i bez souhlasu

80

Přípravné řízení

podezřelého nebo obviněného provést lékař nebo odborný zdravotnický pracovník.

Příklady Příklad 300 a) proč ne b) ne, nebyla poučena Příklad 301 Věcný důkaz, je to znalecký posudek z oboru písmoznalectví Příklad 302 § 118 Jestliže jsou závažné pochybnosti, zda není u svědka, jehož výpověď je pro rozhodnutí zvláště důležitá, podstatně snížena schopnost správně vnímat nebo vypovídat, je možno vyšetřit znalecky i duševní stav svědka. Pozorování duševního stavu svědka podle § 116 odst. 2 není však přípustné. Příklad 303 Nemá povinnost – byl by to důkaz. Byl by to přímý, původní a ospravedlňující důkaz. Příklad 304 Důkaz přímý, odvozený a usvědčující Příklad 305 §102 odst. 1 – byla by tady třeba ještě jiná osoba ⇒ vada; podstatná vada, je to z toho důvodu neúčinný důkaz. Poučení dále bylo neúplné. Přítomnost matky, pokud by to vedlo k uvedení neúplných údajů. Pokud by to bylo ve fázi přípravného řízení. Tak podle §158a je nutná přítomnost soudce. Soud, pokud zjistí nepoužitelnost důkazu, museli bychom ji vyslechnout znovu. Příklad 306 Použití detektoru lži nelze použít jako důkaz – dle judikatury Příklad 307 27.11.07

Opakování (dokazování) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jak se dělí důkazy? Do jaké skupiny důkazů z hlediska jejich dělení patří opis padělané listiny? Kdo je oprávněn odmítnout vypovídat? Kdy platí zákaz výslechu? Kdy a za jakých podmínek mohou provádět výslech svědka strany tr. řízení? Vysvětlete institut utajeného svědka?

Přípravné řízení Časová osa: §160 odst. 4Neodkladně neopakovatelné úkony §158 odst. 3 – začátek řízení = sepsání záznamu Objasňování a prověřování (Policie, vojenská policie, celní orgány) §12 odst. 1 Tady to buď: a) §159a (1) – odevzdání (opatření) b) 159a (1)(2)(3)(4) – odloží (usnesení) c) §160 – zahájení řízení (usnesení) Vyšetřování podle §161 (služba kriminální policie a vyšetřování, státní zástupce – trestné činy příslušníků policie, kapitál lodi na dálková platbě; ve vyšetřování rozhodování tvoří jen státní zástupce.


81/83

Trestní právo

Může to skončit buď a) podáním obžaloby §176 b) zastavením §172 c) postoupení věci §171 d) podmíněné zastavení §307 e) §70 ZSM odstoupení f) Schválení návrhu §309 Výjimka je případ zkráceného přípravného řízení. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Jak vymezuje trestní řád přípravné řízení? Jaké má přípravné řízení fáze? Kdo je činný v postupu před zahájením trestního stíhání? Za jakých podmínek je možné provádět výslech svědka ve fázi před zahájením trestního stíhání? Objasněte pojem neodkladný a neopakovatelný úkon. Jak se zahajuje trestní stíhání? Uveďte význam zahájení trestního stíhání. Kdo provádí vyšetřování? Vyjmenujte rozhodnutí v přípravném řízení. Uveďte oprávnění státního zástupce v přípravném řízení. Kdy se koná zkrácené přípravné řízení?

Příklady Příklad 307 Nebyl poučen předem – ani §211 odst. 4 – nemůže tedy být ani přečtem protokol o předchozí výpovědi. Příklad 308 Konfrontace §104 odst. a odst. 2 Příklad 309 Nejprve měl být vyslechnut §104 b odst. 2 ⇒ špatný postup. (podle §158a - za přítomnosti soudce) Příklad 310 §104c – obviněný se dostavit musí, ale nemusí se účastnit. Svědek se účastnit musí, ale odmítnou může pouze v případě, že by byly důvody odmítnutí výpovědi podle §100 Příklad 311 §110a § 110a Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. §211 odst. 5 (5) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. Ustanovení odstavce 1 věty druhé a třetí tu platí obdobně. Příklad 312 a) Je to překvalifikované, je tady nutný obhájce podle odst. 3 nebo 4, tedy vrátíme zpátky do přípravy a provést úkony s obhájcem. Podle §176 TŘ – upozornění – nechat obviněného se vyjádřit.

82

Přípravné řízení

b) tady by bylo potřeba znalecký posudek §174 (2) písm. d, event. c; zase bychom museli vzít v potaz nutnou obhajobu. Příklad 313 Úkony byly provedeny před zahájením trestního stíhání osoby C, tedy se nemohou použít. Mohl by mít jako důkaz pouze výpověď toho C. Příklad 315 §159a (2) – stíhání je nepřípustné §172 (1) d – ale může poučit, že může trvat na projednání věci Příklad 317 Státní zástupce může zrušit do 30ti dnů po doručení. I když mu to doručili později než do 48 hodin (je to tedy pouze pořádková lhůta). Při odložení můžeme pokračovat normálně, netvoří to překážku věci rozhodnuté. Příklad 318 Obviněný není povinen vypovídat §52; podle §33 má obviněný právo na přítomnost obhájce. Policejní orgán je POVINEN mu to oznámit §165 odst. 3, když o to požádá. Příklad 319 Přítomen by musel být pedagog a soudce, navíc by se muselo jednat o neopakovatelný a neodkladný úkon. Jestli to mohl odložit do zahájení, tak měl nejprve zahájit a pak vyslechnout. 11.12.2007

stížnost Revizní princip

A

odvolání Princip vázanosti rozhodnutím – prolamuje to třeba 254 odst. 2 nebo 3 A s prvky kasace 40 A

Apelační princip 39 A s prvky kasace BC (beneficium cohaesionis) A Suspensivní účinek – odkládá se Může a nemusí A (vždy) vykonatelnost Devolutivní účinek autoremedura A (vždy) Zákaz reformationis in peius – zákaz změny k horšímu Princip vázanosti je náročnější na obsah. Aby obviněný nebyl zkrácen na svých právech, když je princip vázanosti (hodně formální), §251 (2). Při široké apelaci je nebezpečí pro obviněného, že mu vezmeme další opravný prostředek (když si to ten druhý soud rozhodne celé sám). §259 (5) Beneficium cohaesionis – pokud jen jeden z více podá odvolání a bude v jeho prospěch, tak je to ve prospěch i těch ostatních odsouzených (§285) U SPZ – v zásadě nemá odkladný účinek, záleží na ministru spravedlnosti.

39 40

Apelace může rozhodnout jinak, znovu, může doplnit dokazování; při kasaci může pouze zrušit. U mimořádných je to kasace s prvky apelace


83/83

Trestní právo. Obsah

Recommend Documents