TVRTÁ KAPITOLA t ídí SPARTAKOVCE na kategorie, skupiny a eledi, obohacujíc slovník jazyka eského k radosti a pot še etymolog .
Jakkoli by se na první pohled zdálo, že jsou všichni SPARTAKOVCI navlas stejní, je mezi nimi p ece tolik odstín , jako mezi barvami spektra od ervené p es oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigovou až po fialovou. Celá tato barevná škála povstává rozkladem bílého sv telného paprsku v lámavém hranolu. Rozvedeme-li toto p ipodobn ní do podrobností, je motorista oním bílým paprskem, SPARTAK hranolem, a duha, produkt lomu, SPARTAKOVCEM ur itého zabarvení. Skrývají se v n m základní vlastnosti lov ka motorisovaného, avšak vyšší t ídy proti ostatním. SPARTAKOVEC si bývá svého prvenství oby ejn v dom. Po zp sobu aristokrat je p i ítá za zásluhu sob , nikoli tomu, na em nemá prakticky zásluh, totiž vozu, který jej povýšil. V šlechtických erbech bývalo všechna možné; erb SPARTAKOVCE je vzácn jednotný. Nebyl sice nikdy nakreslen, ale lze jej vyjád it jediným pojmem: RYCHLOST! Jenže požadavek rychlosti z stane pouhým krásným snem, bude-li p ibývat tak houfn SPARTAKOVC a jiného lidu motorisovaného, jako ubývá životního prostoru pro ty, kdo propadli benzinové vášni. Silnice první, druhé, t etí až žádné hodnostní bídy byly jimi napadeny a zapla45
veny jako pole kobylkami. Statisíce na pohled nevinných pneumatik radýruje rychle a jist beton, asfaltbeton i asfalt, obrušuje dlažbu ze žulové kostky do tvaru i hladkostí ko i ích hlav, zdolává dokonce št t a písek, škváru a drn okresek k nesmírné radosti Silni ní služby a zádum ivých cestá , kte í s hlavami op enými o násady lopat uvažují o marnosti svého snažení. Ani p ecpané vozovky s prokletím objížd k nedonutí motoristy, aby v každé volné chvíli nevyrukovali se svými dopravními prost edky a neprov trali je. I ot ásla se nebesa nad voláním výbušných motor po nových dálnicích a ušt d ila prosebník m krom oby ejného benzinu i víceoktanový, samoz ejm výkonn jší a také dražší, aby se dalo jezdit rychleji bez p et žování motoru - když už na tu rychlou jízdu nejsou vozovky. Zatím co SPARTAKOVCI-SENIO I si lešt mohli ov it, zdali jejich SPARTAKY opravdu dokáží b žet stodesetikilometrovou i vyšší rychlostí za hodinu, a mohli své pokusy konat za bílého dne, p ed o ima užaslých divák , zbývá SPARTAKOVC M dneška k podobným experiment m doba mezi 24.-3. hodinou no ní, kdy klesá dopravní ruch na nejnižší míru, a SPARTAKOVCI nej erstv jší budoucnosti nenajdou do asn žádný denní nebo no ní asový úsek, kdy by se sm li p esv d it o maximální výkonnosti svých stroj . Není zapot ebí nové Sibyly k chmurnému proroctví, které si snadno vypo teme na prstech jedné ruky: Pr m rná rychlost motorisované dopravy bude prozatím žalostn klesat. Všechny obce naší vlasti vytáhnou ze skladiš dávno odložené náv stní tabule s varovnými nápisy z doby p ed dvaceti a více lety: „Touto osadou je dovoleno jezdit nejvýše rychlostí 15 km za hodinu. Neuposlechnutí se trestá pokutou 10 K s."
46
47
Ve smyslu pro rychlost jsou si všichni SPARTAROVCI rovni. To je jediný jejich spole ný znak. Ale práv proto, a kone n i s ohledem na p ezíraný detail, že - bohužel v tšina SPARTAKOVC p ichází oby ejn nejen k novému automobilu, nýbrž i k novému ú ednímu oprávn ní ídit motorové vozidlo (a erstvý v d í list bývá oby ejn oficiálním povolením na havárii), pro tohle vše vás zap ísahám: Toho dne, kdy si odvezete z Mototechny svého SPARTAKA, je te neprodlen do první ú adovny Státní pojiš ovny, p edb hn te tam všechny ekající „strany" a vyk ikn te z plných plic: „Uzavírám HAVARIJNÍ POJISTKU na SPARTAKA. Stojí venku, poj te se podívat, že je v po ádku, práv jej vezu ze skladu!" Chy te vedoucího ú edníka za ruku, dovlecte ho k svému vozu, kde se p esv d í o pravdivosti vašich slov, pak se s ním zase vra te a trvejte na tom, že pojistka musí platit ode dne, hodiny, minuty a vte iny, kdy se tento vzrušující p íb h odehraje. Dejte si napsat do pojistných podmínek termín PLNÁ HAVÁRIE a vyklopte 450 K s, najdete-li je ješt v pen žence. Nejmén polovinu, t.j. 225 K s, tam najít musíte; tolik iní totiž pololetní prémie. S kvitancí v kapse, jíž se práv odleh ilo jako vašemu srdci, pokra ujte v jízd . Nabourá-li vám zatím n kdo vaše nové motorové vozidlo a ujede, nezanechav na míst inu svou navštívenku, nep ivolávejte si roz ilováním zbyte ný infarkt, s úsm vem na rtech dojd te znovu pro vedoucího Státní pojiš ovny, op t ho p ivlecte k autu a rcete jak nejklidn ji dovedete: „Mám já to št stí! Ted' jsem se pojistil, a už je tu havárie. Obhlédn te si ji. Doufám, vážený a milý, že budu mít v nejbližší dob pot šení p edložit vám k úhrad ú ty za opravu." Vážený a milý se zdvo ile ukloní a ekne tiše: „Ano, nebo pojistka byla pravoplatn uzav ena, prémie
48
zaplacena, a nám p ísluší plniti ustanovení pojiš ovací smlouvy." Nezáleží na tom, vrazíte-li vy do n koho nebo n kdo do vás; havarijní pojišt ní platí pro ten i pro onen p ípad. Nedoporu uji ovšem, abyste ve snaze využít pln všech jeho výhod vyhledávali n jak zvláš p íležitost k boura ce. Posta í úpln ta, ke které dojde ízením osudu nebo ne ízením se dopravními p edpisy. Budete z ní stejn dost smutni, nebo v domí, že kdosi jiný než vy opravu uhradí, nezaru uje ješt , že ji opravdu také n kdo provede. O tom si promluvíme pozd ji. Havarijní pojišt ní však ur it zjasní alespo pon kud vaši chmurnou náladu po nežádoucím st etnutí SPARTAKA s p titunou nebo s domovní zdí. Pomyslíte si v duchu národní písn , že „on to n kdo zaplatí!", a kdybyste již nebyli ve stavu, v jakém m že lov ka ješt n co t šit, odkážete právo na toto pot šení truchlícím poz stalým. Pravý SPARTAKOVEC umírá š astn , ví-li, že jeho SPARTAK bude žít.
Po t chto praktických poznámkách, kterými jsme pon kud odbo ili od ryze v decké nápln tvrté kapitoly, vrátíme se k jejímu základnímu thematu. Je naším úkolem rozt ídit SPARTAKOVCE do skupin a eledí tak, aby každý z nich poznal, kam vlastn pat í. Existují t i základní kategorie SPARTAKOVC : 1. TRPNÍ, t.j. ne ídící a nehodlající ídit své vozidlo. Jde o odr du celkem vzácnou, povahov nikoli bez kazu (viz p ípad mého vlastního švagra). Její p íslušníci pat í v podstat k typu vyko is ovatelskému, nebo se dávají vozit bezpracn , asto i bezplatn . Bývají to motoricko-technické antitalenty i nezp sobilí teoretikové, již se vyskytují i v jiných oborech lidské 49
innosti. Lpí rádi tvrdošíjn bud na tom, aby násiln potla ovali možnosti, které SPARTAK skýtá, anebo aby se z n ho snažili dostat ješt víc, než poskytnout m že. Obvyklejší je p ípad první, protože TRPNÍ jsou p evážn zbab lých povah a mají o sebe strach. Dbají-li krom svého pohodli v bec o n co ve spojitosti s vozem, je to zpravidla spíš jeho vn jší vzez ení, nežli zájem o stroj a o údržbu, která jim z stává srde n lhostejná, pokud automobil jezdí; sebemenší poruchu berou na v domí se zna nou ned tklivostí a sv j špatný rozmar vybíjejí na idi i, by byl úpln nevinen. Vyzna ují se v bec prudkou prom nlivostí nálad, omluvitelnou snad jedin jejich typickým sklonem k žlu níkovým chorobám. Rádi se chvástají, honosí a zveli ují. P stují automobilistickou latinu v tak nehorázných rozm rech, že jim nikdo nev í. Nejsou ochotni k jinému úkonu, než sednout do vozu a užívat rozkoší jízdy. S rukama v kapsách sadisticky p ihlížejí vým n píchlé pneumatiky nebo n jaké oprav p i cest , povzbuzujíce idi e lichotivými poznámkami, na p íklad: „To se rozumí, ty musíš najet zrovna na h ebík!" nebo: „Zajímavá v c; nikdo nespravuje po ád jako my. A jedeme kam jedeme, vždycky se n co stane. Já si vybral šoféra!" - Již z t chto monolog vyplývá, že jsou jen o málo p íjemn jšími spolucestujícími, než by byla kobra mimo klec. 2. INNÍ, jež d líme dále na SPARTAKOVCE dosud nejezdící nebo špatn jezdící. Ob tyto podskupiny jsou asi stejným ve ejným nebezpe ím pro dopravu a frekvenci. ele ' dosud nejezdících lze p irovnat k podn covatel m válek: Hrozí chodc m i jezdc m p íslibem, že budou mít jednou v d í list, a sami správn nev dí, co se dá s touto legální licencí na výrobu dopravních nehod dokázat. Naivní optimismus
50
dosud nejezdících bývá bezmezný. Nem ly by jim být sv ovány do rukou nové vozy, zvlášt pak ne SPARTAKY, u kterých je již mnoha zkušenostmi dokázáno, že dovedly p ekvapit i výborné jezdce svou neuv itelnou reakcí na ne dosti proz etelné nešlápnutí akcelerátoru. Tato automobilistická rozkoš se však m ní v obraz p kného náhrobku, nedruží-li se k ní schopnost nešlápnout stejn energicky, a hlavn v as, pedál brzdy. Ti naposled jmenovaní jsou - necht n ovšem nejzáludn jší. Vypadají na první pohled jako motoristé, kte í absolvovali s výborným prosp chem kurs spole enské výchovy pro silnici. Zdánliv slušní, odbo ují, když spat í protijedoucí vozidlo, s tak orientální zdvo ilostí doprava, že div nekosí trávu v p íkopech blatníky svého motorového vozidla. Krom sebe tím ohrožují chodce, telegrafní ty e, stromy a patníky. kasto si netroufají p edjížd t ani ko ský povoz nebo ru ní vozík, jsouce neodolateln p itahováni ke všemu, co leží v dosahu jednoho kilometru p ed nimi. Specialisují se také na srážky odzadu, svalované pak na selhání nevinných brzd. Jejich záke nost, vpravd d tsky naivní, m ní n kdy automobilismus ve sport podobný kopané, p i emž funkci mí e p ebírá vše, co je vp edu, a funkci úto níka p edek vozu. Oba zú astn ní na to doplácejí p i nejmenším deformací. Branky odpískává obvykle soudce v podob lena odboru pro vyšet ování nehod p i SNB. V úloze u itele za ínajících SPARTAKOVC používám metody, jež se dob e osv d ila, pokud nebyl žák mimo ádn talentovaný. Bál-li se p esp íliš toho, co jelo proti n mu, radil jsem: „Nevyhýbej se tomu tak ustrašen ! A se bojí on. Necht j jezdit pravými koly
51
ve škarp , protože se ješt n kdo krom tebe odvážil na silnici, dokonce v protism ru. Doleva a na n j!" Obvykle rada pomohla. idi pozbyl psychického komplexu, že je napadán, a nau il se v it, že napadá. To pozvedlo jeho sebed v ru a usm rnilo pohyby jeho volantu. Netrhal a neškubal jím k e ovit , vyhýbal se a míjel klidnou, ladnou jízdou. V jednom p ípad jsem však s receptem nepochodil. Šlo o kandidáta doslova geniálního, zvláš citlivého na podtext, jak tomu bývá na p íklad u dramatik . Umocnil význam pou ky a s pravým smyslem pro vyvolání nap tí bral pokyn „doleva a na n j!" p íliš doslovn , takže protijezdci nezbývalo, než aby hodn rychle praktikoval tutéž metodu, kterou jsem já svého žáka práv odnau oval: ohrožovat zmín né již p šce, kop ivy a jinou plevel, patníky, stromy a telegrafní ty e ze své strany. Sebev domí mého sv ence tím ovšem zna n stouplo. Až nebezpe n , jak ukázala blízká budoucnost. Je nutno nepodce ovat špatné jezdce. Silni ní pirát prozradí sv j charakter na tisíc metr nap ed. Dává výstrahu sám sebou. Diletant ne. Jeho zdánliv slušné chování ukolébává bd lost, aby posléze p ipravilo p ekvapení zcela nenadálé. Za áte níci by m li povinn absolvovat svých prvních p t tisíc kilometr na voze starém nejmén t icet let, vybaveném krom povinné výstroje jedním zru ným mechanikem, jedním zdatným chirurgem a nejnutn jšími rekvisitami pro opera ní sál menší kliniky. M ly by jim být v ur ité dny a hodiny vykázány ur ité silnice - pouze jednosm rné - a kandidáti jízdy na n vpoušt ni v p lhodinových asových intervalech, aby nemohlo za žádných okolností dojít ke
52
st etu. Kdepak hned SPARTAKA, byt ješt neodplombovaného,,a s pouhou autolékárni kou! P ed INNÝMI eledi první i druhé jest se tedy míti na pozoru. Našt stí je zdaleka poznáte. Jezdí obvykle pomalu a špatn , nebo rychle a špatn , což je jejich zvláštním t lesným znamením. Doporu uje se v as zastavit, vystoupit, poodejít od vlastního vozu do bezpe né vzdálenosti, p ekontrolovat, máme-li zaplacenou havarijní pojistku a opakovat si trp liv do té doby, než nebezpe í pomine, že nejcenn jší ze všeho na sv t je lov k. Pak nasedn me a pokra ujme v jízd . Nejezdce a špatného jezdce poznáte, i když jsou práv bez auta. Bývají totiž ohromnými teoretiky a nezištn vás obda ují svým u ením. Požádejte je však, aby na vašem vozidle utáhli uvoln ný šroub (vymluvte se t eba na revmatické bolesti v paži); u iní tak s nesmírnou ochotou. Šroub samoz ejm nep itáhnou, zato si zp sobí frakturu nejmén t í z p ti p stních kloub své pravice, p ípadn ješt navíc zchromí sob malí ek. S klidem pravých hrdin vás potom ujistí, že máte „ožvýkaný" klí nebo ztržený závit, a poprosí o dopravu do nejbližšího zdravotního st ediska. Ani bolest jim nezabrání pozorovat, jak ídíte, a zblednout - nikoli bolestí, nýbrž závistí -, zjistí-li, což oby ejn zjistí a za nic na sv t nep iznají, že ídíte lépe než oni. Z uvedených p íklad je z ejmé, že u INNÝCH jde vlastn o jakýsi psychopatologický stav, jejž vylé í bud ujetých deset až dvacet tisíc kilometr , nebo potom krematorium, jedná-li se o chronické antitalenty. 3. SKUTE NÍ SPARTAKOVCI vznikají podle Darwinovy teorie ze skupiny druhé a d li se na t i velmi zajímavé podskupiny: 53
a) VZORNÝCH, b) BRAVURNÍCH, c) PIRÁTSKÝCH. První ele je celkem vzácná i u ostatních motorist , u SPARTAKOVC pak zvláš . Tam, kde taková padesátka nebo šedesátka p edstavuje rychlost, která nutí vozidlo vydat ze sebe všechnu sílu, m že být ješt vzorných jezdc víc. Jsou vzorní z technické nutnosti, nikoli z mravní síly. Žádejte však mravní sílu na idi i SPARTAKA, kde se vám p i osmdesátce zdá, že jedete ty icítkou, a kde teprve od devadesáti nahoru za íná jízda s p íchutí lákavého nebezpe í! Nesmíme ovšem zam ovat vzornost za zbab lost. Jsou lidé motorisovaní, kte í se ze samého strachu vydávají za vzorné, p itom nezasluhují cti, aby byli za ad ni mezi SKUTE NÉ, nýbrž sotva mezi INNÉ, a i t m d lají ostudu. Všichni, kdo propadli benzinovému narkotiku, mohli by se cítit dot eni, kdybychom ZBAB LÉ ozna ili za samostatnou ele ; spíš jim sluší ozna ení eládka. Její p íslušníci dokáží na p íklad narazit na zaparkovaný cizí v z a honem tiše zmizet, nebo poranit lov ka a ujet, pokud nebyli p istiženi a poznáni. P ihodí se vám n co na cest . Je nepsaným zákonem, že motorista nenechá motoristu v brynd . Nerespektují jej pouze n kte í a n kdy. Jsme lidé r zných povah, r zného založení a podléháme r zným náladám. Pojedete-li a t ikrát píchnete, budete možná sotva ochotni pomáhat n komu, kdo píchl také a pot ebuje pomoc; anebo zastavíte tím spíš. Avšak, a už tak i onak, neponecháte žadatele o p isp ní na pochybách o svém úmyslu, t eba za cenu risika, že si o vás pomyslí n co nep kného. O vzorném zbab lci se to íci nedá. On dejme tomu zastaví. Ne z ú asti a zájmu o toho, kdo bud' 54
svou vinou nebo bez viny nem že z místa; zastaví se ze škodolibé zv davosti, ne-li ze zlomyslnosti. Vytekl vám benzin? Opravdu sm la! Vzorný zbab lec jen taktak že dojede sám k nejbližší pump . P ed p l hodinou už komusi vypomáhal (lež jako v ž!). Nevíte si v n em rady? Ochotn poradí a zjistí-li, že nejste zrovna nejzkušen jší, poradí zám rn - špatn . Ješt p ijme vaše pod kování. P ípadn s ú astnou tvá í p ikápne pely ku do vrchovat již plného poháru ho kostí, aby vám dokonale pokazil náladu. Ano, ano, ekne se nový v z - a nejrad ji jej zahodit. Nevym nil by svou starou archu za vašeho SPARTAKA, ani kdybyste mu doplácel. Kdepak dnešní práce, dnešní materiál! To on, vyjede-li, ví bezpe n , že se bez defektu vrátí, a najezdil - nebudete tomu jist v it -- 250 tisíc kilometr , aniž zná, co je generálka. No, š astnou cestu, a hlavu vzh ru, však ono n jak bude... Anebo v bec nezastaví, ale p edstírá, že nevid l vaše mávání. Jinak by p ece ur it zastavil! A s blahým v domím, že má v kanistru reservních dvacet litr benzinu, z nichž litr by vás spasil, nebo záplatu na prod rav lou duši, ten kýžený oválek z gumy, jejž jste si zapomn li s sebou vzít a za n jž byste dali te dvacetinásobek ceny - - prosím? Dvacetinásobek? Okamžik. Pán se podívá. Zdá se mu, že by m la být v kufru. Získal ji jednou za velmi podobných okolností, a na št stí nemusel potom použít. Od té doby vozí „flastr" jako talisman. Drahý talisman. Dal za tenkrát dvacet korun. Ne, víc nevezme, nechce na kolegovi motoristovi vyd lávat. Ano, záplata tam skute n je. Podává vám ji, ten královský dar, vulkanisa ní aparátek zap j í ochotn zdarma, nonšalantn p ehlédne, že mu platíte p ta55
dvacetikorunou, za niž lze koupit n kolik krabic záplat, a po skon ené oprav akceptuje blahosklonn váš dík, s velkým gestem nastartuje, odjíždí - samoz ejm vzorn , abyste vid l, jak se správn jezdí. Sm t se po ítat do skupiny 3a mezi VZORNÉ je jist touhou všech SPARTAKOVC , tak jako je p áním ku ák zanechat kou ení, když je po zma ených ty iceti cigaretách bolí úporn hlava. Dobrá p edsevzetí vznikají tam i zde za okolností nápadn podobných: Ku ák se - p i zapálené cigaret - rád zap ísahá, že se nap íšt z ekne nikotinu, a SPARTAKOVEC by podepsal vlastní krví závazek, že bude co nejvzorn ji jezdit - dokud nesedí za volantem. U KANDIDÁT je to podstatn jednodušší. Mohou být VZORNÍ, dokud jsou bez SPARTAKA. Jakmile jej mají, jsou sice SPARTAKOVCI, ale obvykle již NIKOLI VZORNÍ. eled' BRAVURNÍCH je nejpo etn jší. Jakmile projde SPARTAKOVEC vývojovou fází INNÝCH, p eskakuje snadno kategorii 3a (VZORNÉ), n kdy dokonce s mylným názorem, že do ní pat í, a stává se zásluhou, i chcete-li vinou svého SPARTAKA bravurním v plném významu slova, podporován v tom znamenitými vlastnostmi vozidla. Zdá se, že p edur uje k takovému poslání, ba p ímo si je vynucuje: rychlé, citlivé, snadno ovladatelné, mrštné jako vyst elený šíp - - kdo by tu odolal? Jezdec BRAVURNÍ dává v sob zdomác ovat dv ma pocit m: spokojenosti - a soucitu. Ano, soucitu se vším nebo alespo s v tšinou všeho, co vidí p ed sebou na silnici, a spokojenosti, že to záhy p ed sebou vid t nebude. 56
Pro charakterisaci onoho zprvu vid ného a záhy nevid ného si vytvo il svérázný slovník. Zaznamenáme z n ho n kolik zvláš pozoruhodných výrok v abecedním uspo ádání. T eba není prazáklad výraz ryze spartakovský, nebo erpá z bohatých pramen staré dobré mluvy motoristické, již místy pouze transponuje do jazyka nastávající epochy jaderné energie, p ece jen významn obohacuje naši mate štinu práv zásluhou SPARTAKOVC . Ti používají v daleko menší mí e než ostatní motoristé p ím ru z íše živo išné, ušt d ujíce charakteristické vlastnosti r zných sudokopytník I lichokopytník p evážn neukázn ným chodc m, cyklist m a - domácí zv i, která si dovoluje prodlévat neoprávn n v jízdní dráze a opoušt t ji p íliš volným tempem. P i obš ast ování n mé tvá e zví ecími tituly dochází zhusta k zajímavým paradox m. Znám na p íklad SPARTAKOVCE, jenž nazývá husu, pomalu se kolébající p es silnici, krávou, a naopak kráv , nepochodující p esn p i pravé stran vozovky, íká d sledn pitomá husa. U vol nevíte nikdy, kdo je tím skute n mín n. N kdy i opravdový v l. ím mén vol se však objevuje na dálnicích, tím ast ji se tam o nich mluví, takže nabudeme nutn dojmu, jako by existovalo víc vol , než se na první pohled zdá. Ale protože bravura SPARTAKOVC se nevybíjí jen na p ších a na zv i, nýbrž i na lidech motorisovaných, kte í pat í mezi objekty rády vid né nejd íve zezadu a pozd ji už v bec ne, týká se slovník speciálních výrok p edevším jich. Za íná to pravideln r ením, jež se vyzna uje pouze obm nami a zní ve v t holé asi podobn : „Tak p jdeš dozadu,ty... ... atome, bábovko, cápku; a) ají ku,b) duho, elito,
a b
) Patentováno pro SPARTAKA . mot. 259 595. Zneužití se trestá. ) Autorské právo vyhrazeno pro SPARTAKA ís, motoru 268 979. 57
frká i, golgoto (odvozeno od Golgata ve významu místa poprav ího), Cháme, impotence, jelimánku, kudlanko, lumpe,c) mašle, nudo, ozdobo, peká i, rarito, achando (nebo achta ko), sy áku,d) šmudlo, troubo, ululum, uli níku,e) vehikle, yperite, zázvore, žížalo!" SPARTAKOVCI-latinisté používají s oblibou termínu Quos ego! ili: Já vás - rozum j: beru, vezmu, p edjíždím, natírám, odplivuji, ztrácím za sebou atd. Rozsah této knížky by nesta il k vypsání všech líbezností, jimiž motorisovaní se SPARTAKOVCI v ele obda ují št d e své soupe e v ušlechtilém sportovním sout žení o rychlost a as. A jsou to opravdu pojmy plné poesie, n hy a soucitu, jindy pak p irovnání realisticky sytá a š avnatá, i malé básnické obrazy, skrývající asto v jediném slov víc myšlenkového obsahu než n která moderní báse , povídka, divadelní hra i film. Jest skute n litovati, že se dosud nenašel pe livý sb ratel, který by zachytil všechno to bohatství, ru krásu naší mate štiny, u arovanou do jazyka eského motoristy. Vždy nestane-li se tak, bude naše etymologie a literární historie p ipravena o mnoho, nebo žel - automobilismus za ne dík nedostate né kapacit silni ní sít upadat a letci v lidových letadlech si nadávat moci nebudou, takže ušlechtilá tradice, stará jako první silostroje, zanikne, aniž po ní z stane alespo písemné sv dectví. BRAVURNÍ se projevují hlavn rychlou jízdou a p edjížd ním za všech okolností. Z obého vyplývá nutn i brac,d,e
)
Oblíbená p ezdívka v t ch p ípadech, kdy se p edjížd ný sám snažil p edjet a kdy p edjížd jící nechápe, že nadává vlastn sob , nebo ned lá nic jiného než to, co cht l ud lat a za byl vy astován p ezdívkou jeho soupe . Povšimn me si, jak výstižné vyjad ují jednotlivé termíny charakteristické vlastnosti p edjížd ného vozidla, jako t eba mr avost, hlu nost, pestrobarevnost, sešlost v kem, nadm rnou innost výfuku s pr vodními zjevy tím spojenými, diletantismus šoféra spod.
58
vurní brzd ní. Jedin p i n m neprokazují vždy vrcholnost výkonu. V up ímném pokání p echázejí n kdy do kategorie VZORNÝCH Z NUTNOSTI, ale i PIRÁT , nebo na onen sv t. Shr me zásady BRAVURNÍCH do extraktu moudrosti v podob desatera nikoli Mojžíšova: I. Je-li SPARTAK stav n na maximální rychlost 110 km/hod., nejmén 120 jezditi budeš. II. Nedáš se nikým p edjet zadarmo. III. Pomni, že v zatá ce nep ehledné nemusí být zrovna protijedoucí vozidlo, takže ji nezmenšenou rychlosti íznouti m žeš. IV. Cti jedin PIRÁTY; ti jsou ješt horší nežli ty. V. Nezabiješ nikoho krom sebe. Jinak jsou z toho zbyte né nep íjemnosti. VI. Pokradeš cizímu SPARTAKU alespo ty sou ástky, které nem žeš po estn získat, leda bys m l vlivné známé v prodejnách Mototechny nebo p ímo v AZ v Mladé Boleslavi. VII. Pomni, že po práci je t eba odpo inku. Až zdoláš soka, jed k jeho nesmírné radosti dva metry p ed ním a hodn zvolna, aby vid l, jak p kn pomalu dovedeš jezdit, ale p ed sebe ho nepus . Jsi p ece rychlejší a siln jší. VIII. P i nehodách, na kterých nejsi n jakým zázrakem sám ú asten, zaujmi stanovisko toho, kdo je ti sympati t jší (na p . hezká žena), nikdy ne toho, kdo byl skute n vinen. Korunuj své ušlechtilé sv dectví prohlášením, že pravda musí zvít zit. IX. Požádáš do svého vozu manželky bližního svého. X. Tak i benzinu jeho. 59
Tím jsme už tém nenápadn p ešli k poslední podskupin SKUTE NÝCH, a to k PIRÁT M. Hranice mezi nimi a bravurními bývá n kdy skoro neznatelná. PIRÁTŠTÍ se vyzna ují ješt n kolika specifickými znaky. Jsou oby ejn velmi dob í jezdci a využívají náležit této své p ednosti. Umož uje jim vyklouznout š astn z nebezpe né situace, již sami p ipravili, kdežto ten druhý do ní obvykle spadne jako moucha do mléka. Sv tový názor PIRÁT je zajímavý. Domnívají se, že silnice pat í jim. Všechno ostatní na ní znamená pro n obtížný hmyz, který musí st j co st j z cesty. Nudí se a zívají p i p edjížd ní jediného vozidla; jsou specialisté na zdolávání celých kolon, mist i v p edjížd ní toho, kdo práv p edjíždí, jsa zrovna p edjížd n. Kdyby m li být t eba pátí v po adí, budou „brát" všechno napo ád, pokud posta í ší e vozovky. Baví je „na ezat to" sanitce, úrazovce nebo požárnímu vozu. Pat í mezi nej ast jší zákazníky prodejen a opraven pneumatik, nebo „obutí" jim vydrží maximáln p t tisíc kilometr . Také si dávají zhusta vym ovat brzdová obložení. I pro asté generálky mají smysl. Sbírají pokutové bloky jako jiní známky i nálepky od zápalek a vyzna ují se kupónem k idi skému pr kazu, který p ipomíná cedník. Každé další proštípnutí za n jaký p estupek dopravního ádu p ijímají s nad jným úsm vem, že stále nové a nové dírky vypíchají nakonec i jejich jméno a že tím uniknou evidenci domn le nezákonných in , jež pokládají za omezování své osobní svobody. Opovrhují dopravními zna kami; spletité situace na k ižovatkách eší pohotov podle zásady „tam, kam se vejdu, tam, kde je díra". Kladou maximalistické požadavky na spolujezdkyn ; spolujezdci nep icházejí pro n v bec v úvahu. Ob as vystupují p ed lidovým soudem trestním a p ese všechny své znamenité vlastnosti nekon ívají smrtí p irozenou. Vozy po nich p ebírají obvykle Sb rné suroviny.
60
PIRÁTI pat í mezi nejnebezpe n jší. SPARTAK v jejich rukou je asi tolik, co ocho ený uran v moci zbož ovatele atomové pumy. Tím jsme zhruba probrali SPARTAKOVCE podle základních rodových skupin a eledí. Zbývá je rozd lit ješt podle jiného klí e, ur ujícího jejich vztah a pom r k vozu. Zase by se tu dalo íci, že toto rozd lení bude platit v základních rysech pro všechny motoristy, ale u SPARTAKOVC má pon kud svérázn jší zabarvení. Vždy oni se stali pány aut nových, u kterých není ve v tšin p ípad t eba p ed p lhodinovou jízdou dv hodiny spravovat. idi , již se rádi nepomazlí se svým vozidlem v dobré snaze n co na n m upravit, zdokonalit, vylepšit, prost posloužit mu, aby oplátkou i ono dob e sloužilo, je málo. S výjimkou TRPNÝCH, tedy ne ídících a ídit nemínících, najdete sotva jedno procento takových indolent . Jsou výjimkou z pravidla, eledí po etn mizivou, a proto za n me jí. ISTORU KA v rukavicích i ídí, aby si nenad lal mozoly a nepoškodil manikúru. Je v zásad povahy flegmatické, se sklonem k lenosti, jež ho iní lhostejným k autu pokud to auto jezdí. išt ní i opravy si dává d lat, dokud má peníze. Nedostává-li se mu jich, ne istí, neudržuje a neopravuje; jen když SPARTAK funguje, lhostejno, zdali za cenu soustavného ch adnutí. Nechci rozhodn ubližovat ženám. Vždy ony budou doufám alespo - také tená kami této vysoce v decké knihy. Dovolávám se však statistik, že ženy dovedou p i nejopatrn jším zacházení zni it automobil daleko metodi t ji a dokonaleji nežli muži. P itom bude takový v z na pohled vždy bezvadného vzhledu, nebo krásná žena
61
nesedne p ece do nehezkého auta ani jako pasažérka, tím mén jako idi ka - a která žena není krásná, t eba jen podle své vlastní p edstavy? Vykládá se p íb h, který prý zaru en není anekdotou. Dv SPARTAKOVKY se potkaly u benzinové pumpy. Po zp sobu pravých dcer Eviných si po p edb žné prohlídce oble ení i dopl k s p ihlédnutím k SPARTAK M za aly vym ovat své bohaté motoristické zkušenosti. Jedna z nich vezla v z práv z opravny a nepot ebovala nic krom benzinu, druhá jen proto, aby se p ed první ukázala, žádala dopln ní oleje. Slyšela patrn , že olej v motoru bývá radno dopl ovat, ob as i vym ovat. První ovšem necht la z stat v projevech odbornosti pozadu. Objednala si proto tzv. vrchní mazání, které se jak známo p idává do pohonné látky. A hodlajíc ohromit kolegyni úpln , ekla ješt profesionáln jistým hlasem zam stnanci erpadla: „Prosím vás, mým trychtý em, je n kde ve voze a je istý; aby se mi nedostala n jaká ne istota do karburace a neucpala ji." „Beze všeho," odv til muž od pumpy. Vida ženy v rozhovoru, vyhledal sám nálevku ve spartakovském kufru. Pouze pro laiky st j zde pou ení, že benzinová nádrž je u SPARTAK umíst na práv v kufru, a to pod pravým zadním blatníkem. Druhá motoristka skute n užasla nad v domostmi své náhodné spole nice, její úžas se však brzy p enesl i na první, zírající najednou vyt ešt n do prázdné prostory pro zavazadla. Vždy p ece tam, kam se nalévá benzin, musí být i motor - - a ono tu nic není! „Ježíšmarjá," vyhrkla, „zrovna s tím jedu z dílny - oni mi ukradli cely motor! Jenom díru na benzin tam nechali! Že to ješt dojelo sem k pump !" Muž od erpadla neslyšel na št stí tento zoufale technický monolog. Otvíral zatím kapotu onoho SPARTAKA, v n mž
62
m l být dopln n olej. Majitelka auta, sama dost vyd šená leknutím své družky, pohlédla plaše do obnaženého nitra svého vozu zp edu. Spat ila pochopiteln motor. I zželelo se jí partnerky. Prohodila k ní hlasem plným ú asti: „Tak se na to podívejte! Mn dali jeden motor dop edu a jeden dozadu, vám nedali žádný. Já po ád, že mám tak velkou spot ebu; bodej by ne, když jezdím na dva motory! Víte co? Vezm te si ten m j p ední, sama si nechám zadní, a budeme spokojeny ob dv ." Zam stnanec erpadla tentokrát na nešt stí slyšel. V náhlém, ni ím nevysv tleném záchvatu mozkové mrtvice zalapal po vzduchu, beze slova se skácel na zem a bylo po n m. Dostal od obou nahodilých zákaznic, jež se staly pohnutými sv dkyn mi jeho smrti, po krásné kytici. heny navázaly p átelství na život a na smrt. Vd í svému seznámení za to, že po patnácti stech najetých kilometrech zjistily, kde se vlastn nachází spartakovský motor a jak p ichází do karburace benzin z nádrže, umíst né pod pravym zadním blatníkem. Jsou ovšem SPARTAKOVKY, jež p ekonají n kdy všechen mužský motoristický d vtip. Dodnes se uzardívám p i vzpomínce na episodu starou p es dva roky a tím trapn jší, protože m la sv dka, který tni ji neopomine p i každé p íležitosti jedovat p edhodit. Víte asi, kdo m že být tím sv dkem: samoz ejm pán SPARTAKA, v jehož otroctví jsem ode dne první projíždky novým vozem. Tenkrát - mluvme p esn ji - po ujetí prvních n kolika set kilometr - jsme p i jedné cest zastavili z nejobvyklejší p í iny, kv li které se zastavuje, nikoli proto, že by vzdoroval automobil. Ale cestu takto na chvíli p erušenou nebylo možno op t nastoupit. SPARTAK za al doopravdy vzdorovat, nebo motor prost nenasko il. Tónem 63
soustrastné škodolibosti jsem prohodil k nenávid nému spolujezdci, jenž práv hodn sp chal, že musím spravovat, a povzbuzován jeho proklínáním, dával jsem si se správkou náležit na as. Moje rozvážn pomalé tempo m lo ovšem i nep iznaný d vod: Nev d l jsem dost dob e, kde hledat závadu. Ve své bezradnosti jsem nakonec sáhl po instruk ní knížce, „pan šéf" mi však rozptyloval mysl stále erstvými invektivami tak dokonale, že nebylo ani pomyšlení na erpat pot ebnou moudrost. Podezíral jsem v duchu membránu benzinového erpadla, rozd lova a jiná za ízení, která na mém n kdejším sta i kém dvoutaktu nebyla a s jejichž možnými záludnostmi jsem samoz ejm nebyl dosud obeznámen. Nedostávalo se mi proto odvahy pustit se do n jaké zkoušky nebo dokonce montáže. „Ono si to íká šofér! Automobilista! Sta í mali kost, a už neví kudy kam. Ni íš mi v z od první jízdy. Až s ním pojedeme k odplombování, budu ho tam moci rovnou nechat na generálku. lov e, nekoukej, d lej n co, za p l hodiny mám být na konferenci, tady nesu výpo ty, eká na n tucet lidí. Tak bude to?" Nebylo to. Švagr se již rozb sn n rozhodoval, že SPARTAKA prodá prvnímu zájemci ze silnice, tak p ímo a e rovné v míst , kde jsme uvázli, že hráškov zelené auto muselo být vid t na kilometr zep edu i zezadu. zu ivosti p ibývalo i ve mn tak ut šen , že mi dík divokostí mých pohyb t ikrát zda ile spadla kapota na hlavu. SPARTAKOVEC TRPNÝ, v ru hodný svého jména, prosil boha, aby mne to alespo zabilo, b h se však spokojil t emi boulemi na temeni mé lebky a víc nepodnikl ani v m j prosp ch, ani v m j neprosp ch. Zapomn l jsem, že regula ní šroubky u zplynova e jsou citlivé na pooto ení o
64
pouhého p l závitu, a kroutil jsem jimi nakonec tak energicky, až z staly nehybné. Po druhé vypadly zase pro zm nu na zem. U karburace jsem si p ece mohl n co troufnout, ta musí být p i všem, co jezdí na benzin, s ní jsem už m l jisté zkušenosti. Nepomohlo to. Spolujezdec mi vyrval z ruky instruk ní knížku a jal se v ní zb sile listovat. „Co ti to d lá nebo ned lá, ty..." Dlouho p emýšlel, než našel vhodné oslovení. „Nechytá. Jako naschvál, brat e," odv til jsem. „O naschválech tu není nikde zmínka. Netvr mi, že ze 142 druh možných závad, o kterých tady píší, je ta tvoje stot ia ty icátá, nebo t na míst zabiju." „Zab!" p ipoušt l jsem resignovan . Snad by byl vyhov l mé žádosti. P ed zlým osudem zachránil m SPARTAK. Nikoli švagr v, nýbrž sv tle žlutý, s nárazníky zelenými jako vodník. Vystoupila z n ho žena ve sv tle žlutém kostýmu se zelenými dopl ky. Mí ila p ímo k nám a usmívala se. P ipadalo mi v té chvíli, že ke mn sestoupila bohyn SPARTAK . „Dobrý den," ekla. „Zlobí vás n co?" „Rukulíbám," stav l se slušným m j tyran, ale okamžit pop el své p edstíran dobré vychování, nebo hned dodal: „Vždy je to vrták." „Kdo?" ptala se udiven . Uznal jsem za vhodné zasáhnout do debaty. „Já. Dobrý den." „On," dodal pán SPARTAKA vzdorujícího, aby nevznikly pochybnosti. „N co mu to d lá, prý naschvál, spravit to nedovede, a takhle tu tvrdneme skoro p l hodiny." „Motor nenasko í," informoval jsem tazatelku odborn , Podívala se na se izovací šroubek od zplynova e v mé ruce a neodpov d la hned. Troufal jsem si íst její myšlenky a
65
zdála se mi, že se mám zardít. I regulovat ili „štelovat" lze pouze do jisté míry. Já jsem to z ejm pon kud p ehnal. Provinile jsem umístil šroub na místo, kam pat il, a dojista jen náhodou i do správné polohy, v níž byl p ed mým surovým zásahem. „Zkuste nastartovat," vybídla vlídn . „Prosím." Baterie nebyla ješt vybita natolik, aby startér nezabral. Motor samoz ejm nenasko il. „Máte tam benzin?" Ztuhl jsem, že by se byl ve mn krve nedo ezal. M j tyran m spaloval o ima. Po páte i mi probíhalo mrazivé chv ní p i myšlence, že jsem p ed zapo etím cesty cht l zastavit u prvního erpadla. Svat jsem na sv j dobrý a pot ebný úmysl zapomn l. Ted' jsou tu následky. P vabná rádkyn se podívala na m i . Spat ila totéž co já: ru i ku na nule. Není t eba podotýkat, že se nám dostalo výpomoci v podob dvou litr pohonné látky, p e erpané z nádrže sv tle žlutého do nádrže hráškov zeleného SPARTAKA. Cesta onoho dne se prom nila v mou cestu k ížovou. Švag í ek spílal vynalézav a soustavn . Spálil poslední zbytky mého motoristického sebev domí jako dubnový mráz t eš ové kv ty. „Ženská... ženská mu musí p ijít pov d t, že au ák nejezdí na vodu. On to neví. On spravuje karburaci. On mluví o naschválech. A tohle stvo ení, které m lo zadýchávat Ježíška v jesli kách, m vozí. Tomu antitalentu jsem sv il do rukou sv j v z. Traka bych ti po druhé nep j il, šo-fé-re! Mo-to-ri-sto! Jak dlouho už ohrožuješ dopravu?" „Deset let." „Kriste na nebesích! Deset let a..." Ano. Deset let, a p ece se vám n co podobného m že 66
stát, i kdybyste jezdili dvacet rok . Ze všeho nejsnadn ji p ehlédneme totiž v ci docela samoz ejmé. Od té doby však je pro mne spartakovská karburace nerozlu n spojena s obrazem ženy ve žlutém kostýmu se zelenými dopl ky. Vyznám se v ní už skoro dokonale (v té karburaci). Má se ženou n co spole ného: žádá si n žné zacházení. A nejen karburace; celý SPARTAK. Nebu te k n mu suroví. A nese mužské jméno, skrývá v sob mnoho ženské jemnosti, mnoho ženskosti v bec - až po ty svoje ob asné vrtochy a rozmary. N kdy p ebírají ženy mnohé z vlastnosti druhého pohlaví, pokud jde o vztah k jejich voz m a k automobilismu v bec. Znám SPARTAKOVKU, na kterou bych se v p ípad pot eby, anebo tehdy, kdybych si nedovedl sám pomoci, obrátil s v tší d v rou než na mnohou komunální autoopravnu. Leckterá žena za volantem SPARTAKA p ed í v jadrnosti kleteb ko ího, jehož sp ežení náhle zjankovat lo, anebo zase dokáže snášet beze slova úlevy strasti motoristy, nuceného ujet denn sto kilometr po Praze. A naopak -: Muži nevaln dbalí svého zevn jšku propadají marnivosti hodné primabaleriny, když jako SPARTAKOVCI hledí p ivést do plného lesku a krásy své vozy. Tam, kde se snaha o vn jší dokonalost druží s pé í o dokonale zdravý vnit ní spartakovský- organismus, mluvíme o protipólné eledi popsaných již ISTORU EK. Nazýváme ji FENOMÉNY. FENOMÉN je prost - fenomén. Zná svého SPARTAKA lip než mnohý rodi své dít , dává mu, co jeho jest, aniž jej rozmazluje. Dovede si poradit se všemi b žnými závadami a poruchami. Co nespraví na cest , spraví v garáži, ale rozhodn to spraví. Pat í oby ejn mezi dobré a nejlepší jezdce. S jeho bravurou se nepoušt jte do souboje, jste-li náhodou BRAVURNÍ; ušet íte si porážku. FENOMÉN nem že být nikdy PIRÁTEM. Má p íliš rád sv j v z,
67
aby jej jakkoli ni il. Ani v bravu e jízdy nep ehání, a p esto vás p ekoná, i kdybyste byli vy sami ochotni p ehán t. Stát se FENOMÉNEM m lo by pat it ke ctižádosti každého SPARTAKOVCE. Dobrá v le tu ovšem neposta í, když se k ní nedruží vrozený technický talent s krajní trp livostí. Teprve ty t i prvky spole n vytvo í FENOMÉNA, který bude po ád ješt jezdit, zatím co p íslušníci ostatních skupin zjistí už dávno u svých voz nezbytnost generálky, o menších opravách nemluv . Mezi ISTORU KAMI a FENOMÉNY se vyskytuje celá škála podskupin. Nelze je ani všechny vyjmenovat. Lítost vzbuzují ANTITALENTI, plní dobré v le a zárove tragické neschopnosti. Cht jí ud lat n co dobrého na autu, a ud lají n co zlého sob i jemu. Každý jejich pokus o úpravu nebo opravu ehokoli kon í bud' vyhledáním domácího ošet ení i cestou do zdravotního st ediska pokud se týká jich osobn - a vyhledáním mechanika, pokud se týká automobilu. ESTÉTI dbají vn jškovosti až k samé hranici nevkusu, z stávajíce up ímn lhostejni ke všemu, co iní motorové vozidlo práv motorovým vozidlem. Prom ují prostor pro cestující v chambre séparée záclonkami, vázi kami a jinými dekorativními p edm ty. V mimo ádné oblib jsou u nich panenky pro št stí i talismany v podob figurek zví at, jako Iv , tygr , opi ek, ps a ko ek. Tyto spartakovské inventární kusy umis ují s oblibou na š rku i na gumi ku n kam hodn blízko idi e, jenž pak neví, zdali má hlídat d íve jízdní dráha nebo mile hopsavé, kývavé i to ivé pohyby t chto báje ných amulet , nepostrádajících smysl pro humor. Obvykle se rozdovád jí zvláš rozpustile p i brzd ní, které nebývá nikdy zbyte né, a dokáží v podobných okamžicích tak p kn znep ehlednit výhled, že se p ece jen poda í narazit SPARTAKEM do n jaké p ekážky.
68
Prostora p ed zadním oknem se též výborn hodí za stanovišt pokud možno velké loutky žirafy, šimpanze nebo hrocha. Šofér pak vidí ve zp tném zrcátku místo jízdní dráhy zoologickou zahradu a jeho SPARTAK se mnohem snadn ji octne p i couvání ve strouze místo na silnici, p ípadn ve zdi místo v garáži. ESTÉT TECHNICKÝ, rodem zneuznaný zlepšovatel, dává p ednost ú elným vymoženostem povahy technické. Tak na p íklad zavádí rád elektrické osv tlení, jež se automaticky zapíná p i zvednutí kapoty. Montážní lampi ka mu prost nesta í. Z izuje i r zná poplašná za ízení, uvád ná v chod p i otev ení dve í osobami nepovolanými, p i násilném otev ení kufru atd. Tato zabezpe ovací opat ení nejsou zrovna špatným nápadem, nebo nežádoucích zájemc o SPARTAKY, zaparkované v ulicích za noci, je stále dost. Autorádia, automikrofony a autotelevisory Qat í k oblíbeným dopl k m výbavy vozidel TECHNICKÝCH ESTÉT , nesnášejících, aby je n kdo p ekonal ve vynalézavosti. CÍDILOVÉ dbají, aby se vše a vždy na autu skv lo a t pytilo. Jezdí toliko za slunného po así a po zjišt ní pov trnostních podmínek, vlhkostí vzduchu, promile prachu v atmosfé e a pravd podobné denní i no ní nejvyšší a nejnižší teploty. Jejich spolucestující musí být vykoupáni, oble eni do istého prádla, šatstva i obuvi, samoz ejm po p edcházející manikú e a pedikú e. Za jízdy sm jí dýchat jen do kapesník , aby vydechovaný kysli ník uhli itý nepoškodil aloun ní a chromované sou ástky vnit ku vozu. Nastupují do n ho ch zí po rukou, jež si umyjí potom chemickou pastou, nebo na podrážkách by nanesli do SPARTAKA bláto. U cíle a po návratu jsou za svezení (krom p íplatku na benzin) povinni automobil oprat v trojí vod a vyleštit do zrcadlového lesku, kontrolováni p ísn majitelemidi em, lhostejným sice k zu ivému klepání ventil nebo
69
k proneseným per m, ale krutým a nemilosrdným do té doby, dokud se poslední tvere ní centimetr karosérie neblyští jako slune ní paprsek v rose. SPO ILOVÉ si vytkli za životní cíl jezdit s nejmenší spot ebou pohonné látky. Spat ují maximální požitek v m ení benzinu na centilitry a cestují pouze proto, aby na konci pouti zjistili po vzrušujícím d lení množství propálené „š ávy" po tem ujetých kilometr , že jejich SPARTAK „bere" 7,923198574 litru na sto. Jásají p i poklesu spot eby o šest stotisícin procenta. SPO ILY poznáte bezpe n podle úpln vyhlazených závit regula ních šroub na zplynova i. Otá ejí jimi zkusmo až do té doby, než je - obroušené do hladkostí h ebík - n kde cestou ztratí. BD LCI jsou o to mén ve voze, o více pod vozem. Vezm te jim montérky, a vzali jste ryb vodu. Stále n co zajiš ují, zabezpe ují, kontrolují, regulují, p itahují, uvol ují, mažou, odposlouchávají a vylepšují. Na jeden ujetý kilometr p ipadá u nich hodina osmnáct minut a t icet p t vte in p edchozích zkoušek. Plánovaná cesta na p íklad do M lníka kon í u jejich SPARTAKA pravideln neo ekávaným defektem v áblicích. Taková porucha p ivádí BD LCE v nadšení; má kone n zase co spravovat a p edcházet, je pro n ho na týden postaráno o zábavu. SKEPTIKOVÉ spat ují ve svém SPARTAKU prototyp automobilu se všemi závadami, jaké se vyskytly od L. P. 1894, slavného to roku prvního automobilového závodu na sv t , až po dobu p ítomnou na všech autech ve zmín ném asovém údobí vyrobených. Proklínají AZ v Mladé Boleslavi za to, že takový zmetek stvo ily, i sebe, že za vyhodili tolik pen z. Z nevyzpytatelné potm šilosti osudu mívají ne lepší vozy. OPTIMISTÉ vám budou naopak p ísahat, že jejich SPARTAK je výlupkem všech p edností týchž motorových
70
vozidel za touž dobu vzniklých, a koli práv na OPTIMISTY p ipadají zlou náhodou zpravidla SPARTAKY mén poda ené, r zn vrtošivé a tajnými, t žko zjistitelnými neduhy postižené. A tak bychom mohli pokra ovat dál, skoro až do nekone na...
71
