SOUTĚŽE A OLYMPIÁDY ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA Školního kola se zúčastnili studenti primy až oktávy. Obvodní kolo pro Prahu 10 a 11 již tradičně organizovala naše škola. Předsedkyní komise byla Mgr. Anna Plimlová.
Do obvodního kola postoupili a umístili se:
Kategorie A 5. místo Gabriel Szabó, prima
Kategorie D 3. místo Jakub Semecký, oktáva 5. místo Šimon Kolář, oktáva
PRAŽSKÝ GLOBUS Školního kola se zúčastnili 4 studenti primy a 10 studentů kvinty až oktávy.
Kategorie A 1. místo Gabriel Szabó, prima
Kategorie C 1. místo Šimon Kolář, oktáva
- 32 -
KONVERZAČNÍ SOUTĚŽ V RUSKÉM JAZYCE Krajské kolo pro Prahu organizovala opět naše škola. Předsedou komise byl PaedDr Antonín Hlaváček.
I. kategorie SŠ 1. místo Magdalena Šedivá, sexta
V ústředním kole soutěže v ruském jazyce obsadila Magdalena Šedivá 10. místo – blahopřejeme! KONVERZAČNÍ SOUTĚŽ V ANGLICKÉM JAZYCE Obvodní kolo:
Kategorie I A 5. místo Martin Tesař, prima
OLYMPIÁDA V ČESKÉM JAZYCE Školního kola se zúčastnilo 9 studentů z kvinty, 3. ročníku a oktávy. 1. – 2. místo Izabela Bayerová, 3. ročník Tomáš Chňoupek, oktáva 3. místo Tomáš Přidal, kvinta
Do obvodního kola postoupili a umístili se: 7. – 8. místo Izabela Bayerová, 3. ročník 14. – 16. místo Tomáš Chňoupek, oktáva
Celostátní on-line soutěže „Němčinář roku“ organizované společností Czech-us, v.o.s. se zúčastnilo 8 studentů z kvinty až oktávy. Studenti všech tříd se zúčastnili soutěže Přírodovědný klokan a Matematický klokan.
- 33 -
- 34 -
- 35 -
Do literární soutěže na téma „Život a dílo Karla Čapka“ vyhlášené ObÚ Praha 10 byly odeslány práce studentů primy Gabriela Szabó a Lenky Zahálkové. Oceněna byla práce Gabriela Szabó:
Ze života zeleniny Mr Kev a jeho přátelé žili na zahradě pana Čapka. Mr Kev tam pracoval jako zeleninový šerif. Jeho kamarádka Kedlubna se ještě učila a stále říkala, že z toho má velkou hlavu. Kedlubna mu občas pomáhala s případy, protože to byla výborná detektivka. Jednoho dne se stalo něco nečekaného, starosta Brokolice někam zmizel, takže ve městě vypukl chaos a nic nefungovalo. A tak tu byla další práce pro našeho nejlepšího šerifa a jeho kolegyni Kedlubnu. Oba se vydali na pátrání. Ptali se všech kolemjdoucích obyvatel zeleninového městečka na zahradě Karla Čapka. Vyslýchali melouny, rajčata, okurky, no prostě všechny. Mezitím se už hrobník Houba těšil, jak se nadlábne. Mr Kev vyslechl pár svědků, ale dozvěděl se jen to, že starosta se vrátil den před tím ve večerních hodinách na svůj záhonek. Dále ho potom někdo viděl ještě odcházet neznámo kam. Když pátrali v okolí, našli psí chlup. Mr Kev z toho byl vyděšen. Vylezl si na zahradní křeslo pana Čapka, aby prozkoumal terén. Na prahu domu uviděl zelenou kuličku, Brokolicovu kuličku. Připlížil se ke dveřím, když najednou dveře zacvakaly a vyšel z nich Karel Čapek. Než se zavřely, proklouzl šerif dovnitř. Vyskočil na kredenc a za zády se mu ozvalo: ,, Ruce vzhůru!“ Za ním stál agent Česnek a zařval: ,,Ruce vzhůru, nebo na tebe dýchnu!‘‘ Mr Kev odpověděl: ,,Jsem Mr Kev, tedy šerif Mr Kev.“ Česnek zklamaně pronesl: ,,Tak nic, myslel jsem si, že jsi nějaký padouch. Hledám starostu.“ „Já taky…" nadšeně zajásal Mr Kev. „Tak ty půjdeš do ložnice a já do kuchyně…“ rozdělil role Mr Kev. Mr Kev odvážně prošel přes chodbu a komoru, až přišel do kuchyně. Bylo tam naprosté ticho. Najednou uslyšel mlaskání, koukne za roh a vidí, jak tam pomlaskává Dášeňka. Co to tam dělá? Nééé! Ona olizuje starostu… Musíme mu nějak pomoci, pomyslel si Mr Kev. Uviděl na talíři kost a rozsvítilo se mu. Přivázal kost na provázek a druhý konec provázku přivázal na Dášeňčin ocas. Potom jí kost ukázal. Dášeňka se za ní rozběhla, ale pak se divila, kam kost zmizela. Pak zase běžela za ní a začala si s ní takto hrát. Mezitím vzal Mr Kev do náruče starostu Brokolici a upaloval pryč dřív, než Dášeňku zábava omrzí. Starosta utrpěl četná zranění, a tak se Mr Kev rozhodl navštívit svou spolupracovnici Aloe, která byla široko daleko známá svými léčitelskými úspěchy. Poté, co Aloe starostu vyléčila, se zeleninový šerif unaveně odebral domů, do svého záhonku. Těšil se, jak se natáhne na svůj zeleninový gauč, pustí si své oblíbené zeleninové DVD a bude relaxovat. Jakmile dorazil domů, začala se nějak divně třást země. Mr Kev, přestože měl dostatek vitamínu A, nevěřil svým očím, uprostřed jeho záhonku se začal tvořit hrozivý krtinec. Byl čím dál větší, rostl a rostl, až byl minimálně deset centimetrů vysoký. Šerif začal pátrat, kdo to mohl mít na svědomí, ale hned si uvědomil, že to vlastně musel být krtek. Mr Kev si vzal lopatu a prohrabával krtinec tak dlouho, až se prokopal do dlouhé tajemné chodby. Ale že to byl Mr Kev, měl velmi ostrý zrak, takže s tmou neměl problémy. Šel dlouhou chodbou, až za sebou náhle něco uslyšel. „Ou, ou krtek,“ zašeptal pro sebe. Krtci jsou velmi zlí a podlí. Umí většinu bojových umění se zavřenýma očima. Mr Kev se proto díky svému šípovitému tvaru těla zapíchl do stropu chodby. Krtek si ho sice nevšiml, ale Mr Kev se musel mít stále na pozoru, protože tam mohlo číhat cokoliv dalšího. Po tom, co se ujistil, že žádné nebezpečí nehrozí, seskočil a plížil se za krtkem, až se ocitl v jeho pracovně. Krtek si sedl na křeslo a chladnokrevně procedil mezi zuby: „Když vyřídím tu mrkev jako první, tak by to bylo moc podezřelé a taky riskantní. Jakmile ale bude město nechráněné, tak si s ním můžu dělat, co chci. Ale když ta mrkev zachránila starostu před tím hnusným hafanem, tak nevím, jestli by Mr Krev, nebo jak se ten šerif jmenuje, nemohl klást nějaký odpor.“ V tu chvíli se Krtek
- 36 -
rozhodl, že půjde Mr Keva vyřídit hned. Jakmile to dořekl, ucítil něco zvláštního. Šel proto blíže ke dveřím a rozpoznal vůni mrkve. Rozběhl se, prorazil dveře a vyrazil za utíkajícím Mr Kevem. Mr Kev se dostal do slepé chodby, když v tom se propadl její strop. Vyčerpaný Mr Kev se protáhl škvírou na povrch. Zjistil, že strop se nepropadl jen tak náhodou, ale protože se tam právě procházel pan Čapek a přitom šlápl právě na tuto chodbu. Když přišel konečně unavený šerif domů, Kedlubna mu uvařila horký čaj a on jí vyprávěl, jaká velká dobrodružství ho ten den potkala. Pan Čapek by se určitě divil, jaké napínavé příběhy se odehrávají v zeleninovém městečku na jeho zahradě. Kdyby věděl, co všechno se tam děje, určitě by úrodu nesklízel. Co myslíte?
- 37 -
Do XVIII. ročníku výtvarné soutěže na téma „Mám se v Terezíně dobře...?“, vyhlášené Památníkem Terezín byly odeslány práce studentů primy M. Tesaře – Proměna, G. Szabó – Vězňův sen, L. Zahálkové – Dva světy a práce R. Boudové ze sexty – Vyhlídka.
Gabriel Szabó – Vězňův sen
Lenka Zahálková – Dva světy
Radmila Boudová – Vyhlídka
- 38 -
Do obrázkové soutěže AŠSK ČR „Namaluj svůj sport“ byly odeslány práce studentů primy L. Zahálkové, G. Szabó a M. Tesaře. Lenka Zahálková - Cyklista
Martin Tesař - Košíková
Gabriel Szabó - Biatlon
- 39 -
Do XVII. ročníku výtvarné soutěže vyhlášené Klubem ekologické výchovy byly zaslány práce studentů primy G. Szabó, L. Zahálkové, práce J. Khaldiové z kvinty a R. Boudové ze sexty. Ve 3. kategorii se na 3. místě umístila práce Jasmin Khaldiové z kvinty.
- 40 -
OHLÉDNUTÍ ZA ŠKOLNÍM ROKEM 2013/2014... Jmenuji se Lenka Zahálková a studuji prvním rokem na EKO GYMNÁZIU Praha. Je to soukromá škola, kde vyučují vynikající učitelé. Naučí nás všechny opravdu hodně. Takže se nemusíte bát, že byste neudělali maturitu. Pod podmínkou, že se budete alespoň trochu snažit. V naší třídě jsme čtyři. Vím, co si nyní myslíte. Že je to nepříjemné a že je to strašná nuda. Ale to se mýlíte. Je to obrovská zábava a naučí vás tu opravdu hodně. A víte proč? Jsme každou hodinu vyvoláni k tabuli nebo pozorně posloucháme, abychom si dané učivo zapamatovali. Přesto vše bych uvítala nějakou kamarádku, jelikož jsem ve třídě jediná holka. A potřebuji si s někým popovídat. Před ředitelnou máme nástěnku se změnami v rozvrhu např. že jdeme v pátek do divadla. Myslím, že je to velmi dobré řešení. Jenom mě mrzí, když nejsem ve škole a chci se ujistit, jestli nám neodpadá nějaká hodina, že to není včas napsané na internetu. Ale to lze snadno změnit. Myslím si, že je to nejlepší gymnázium na světě. Proto mu dávám 1*.
***
Když jsem se rozhodl, že půjdu na osmileté gymnázium, očekával jsem něco zajímavého a nového ve způsobu učení. Na základní škole jsme měli klasickou výuku, ale mě lákalo něco jiného a trochu obtížnějšího. Sestry,které tuto školu navštěvují,často vyprávěly, jak některé vyučovací hodiny probíhaly a mně se to začalo líbit. Proto jsem se po dohodě s rodiči rozhodl na toto gymnázium přihlásit. Myslím, že jsem udělal dobře. Učitelé jsou většinou přátelští. Když potřebuji, mohu za nimi kdykoli přijít. Vždy mi pomůžou a poradí. Ale zatím jsem to moc nevyužil, protože o hodinách dokážou látku tak dobře vysvětlit, že mi to stačí. Když tak o tom přemýšlím, tak mám rád všechny vyučovací předměty a tím i kantory. Když máme čas a látku probranou, tak se s nimi mohu bavit o tom, co mě baví. To na základní škole nebylo možné. Tato škola je víc rodinná, a proto sem rád chodím a na vyučovací hodiny se těším. Asi to bude i tím, že tuto školu vede hodná paní ředitelka, kterou si moje sestry moc chválí. Jediné co mě mrzí je, že ve třídě je nás málo. Má to ale zase výhodu, když něčemu nerozumím, mohu se zeptat a učitel mi to hned vysvětlí.Jinak jsem se skamarádil se studenty z vedlejších tříd. S nimi se scházím po vyučování v Malešickém parku. Kluci i holky jsou vcelku dobří, žádný problém s nimi nemám a se šikanou jsem se zde nesetkal. Také bych chtěl napsat o jídelně. Obědy jsou zde většinou dobré a dostáváme toho dost. Na této škole jsem spokojený, nemám s nikým problém a chodím sem rád. Doufám, že to tak zůstane i do budoucna. Richard Novák, prima
- 41 -
Můj první rok na EKO GYMNÁZIU Praha Minulý rok v tuhle dobu jsem končil můj pátý školní rok na základní škole. Moje základní škola sice byla dobře vybavená například interaktivními tabulemi i výbornou počítačovou učebnou, ale nerozuměl jsem si se spolužáky. A tak jsem přemýšlel o tom, že půjdu na osmileté gymnázium. Po delším hledání a pečlivém rozhodování jsme se s mamkou rozhodli pro EKO GYMNÁZIUM Praha. První den, když jsem přišel do učebny na své nové škole, tak vidím tři spolužáky. Pomyslel jsem si, že to není možné. Myslel jsem si, že jsem přišel nějak moc brzo, protože takhle málo spolužáků to snad není možné. Hned na začátku nám, ale sdělili, že jsme opravdu všichni. Bylo to velké překvapení oproti základní škole. Tam nás bylo 24. Asi po dvou dnech jsme se všichni začali normálně bavit. Po několika týdnech to mezi námi bylo, jako kdybychom se znali minimálně rok. V malém počtu se ve škole také mnohem lépe učí a nemáme zdaleka tak moc úkolů jako na základní škole. Jsme mnohem méně ve skluzu a vše lépe stíháme. Na základní škole nás bylo hodně, mnoho lidí vyrušovalo, takže jsme s výukou byli pozadu. Kvůli tomu jsme měli na každý den dva nebo tři úkoly z každého předmětu. Rozhodně jsem neměl tolik času na sport, jako mám nyní. Je úžasné, jak je k nám individuálně přistupováno. Také se mi podařilo být finalistou literární soutěže a vyhrál jsem ji. Moc mile mě to překvapilo. Mám rád ale i další akce, které s třídou podnikáme, například výlet na výstavu Tutanchamona nebo do zoo popřípadě skanzenu. Doufám, že podobné akce nás budou doprovázet během celého studia. Tak toto je můj první rok na EKO GYMNÁZIU Praha, které je dle mého názoru lepší než mnoho jiných. Já jsem tu velice spokojen a těším se na další rok. Gabriel Szabó, prima
Co bych chtěl být za rostlinu a proč. Určitě pampeliškou neboli smetánkou lékařskou. Hned po narození by mě čekal krásný let s bílým padáčkem na celou loukou. Kroužil bych vzduchem tak, jak by vítr vál. pak bych měkce dosedl do travního polštáře a poprvé spatřil mou celoživotní živitelku zemi. Po přistání bych začal klíčit a mé kořínky by se začaly proplétat s kořeny ostatních rostlin. Za pár dní bych již byl vzrostlá voňavá žlutě kvetoucí květina lákající včeličky, motýlky a jiné opylovače. Včelky by si odnášely nektar, ze kterého by pak dělaly med. Zároveň by odnášely i můj pyl (samčí pohlavní buňky) a přinášely cizí, kterým bych oplodňoval svá vajíčka (samičí pohlavní buňky). Zanedlouho by má žlutá hlava zbělela a mé potomstvo by začalo, jako vlasy, jeden za druhým odlétávat. Větrem by mé děti vzlétly k obloze, aby si našly nová místa k růstu. kromě toho bych vytvářel fotosyntézu (přeměna neústrojných látek na ústrojné) a produkoval kyslík (odpadní látka při fotosyntéze, paradoxně nejdůležitější látka k dýchání). Podzimní vítr by poté čechral mou hlavu a já bych musel začít řešit, jak přežít zimu. Shromáždil bych zásoby, stáhl se pod zem a usnul s přemítáním, jaký to byl krásný rok a těšil se na ten příští. Tomáš Přidal, kvinta
- 42 -
