Září 2015
101. číslo
70 výtisků
Autor: Maty
O čer
a rník o b á en t
D
5 věcí, které mě tábor naučil
vím s
nu
utku
sk rého b o ld Uze
Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek
Radosti a strasti táboření
Foto: Tábor 2.odd. skautů Štecovka 2015
ičky Básn
nů chta o Č a or z táb
Obsah: Den táborníka (Marek)
3-4
Básničky z tábora Čochtanů (Čochtani)
3-4
Společně proti leukémii (Špagetka)
5
Zajímavosti z tábora Bludiček (Bludičky)
6
5 věcí, které mě naučil tábor (Guli)
6-7
Rozhovor s Ajflem
8-11
O červím snu (Guli)
8
Uzel dobrého skutku
10
Hledání ztraceného tábořiště
12
Pečení hadi (kotlík)
12
Skautský kroj
13
Jak se ze skautů stali roveři
13-14
Recenze
14
2
Den táborníka „Tábore, vstávej, slunce je vzhůru, volá nás, vítá nás nový den!“ Zní krásným prosluněným ránem na přenádherném místě daleko od civilizace. Když tu náhle klika cvakne, dveře letí a skauti a vlčata vycházejí ze dveří. Ale co vycházejí, doslova jsou vykopnuti ze svých teplých stanů do ještě teplejšího dne. Ono taky vyběhnout během dvou minut ze stanu a být připraven na rozcvičku není žádný med. Člověk neví, kde mu hlava stojí, jestli ta ponožka na ruce je správně, na každé noze jiná bota, ale co, takové věci v tuto chvíli nikoho nezastaví, hlavně abych nepřišel pozdě! „Běžíme, běžíme, neflákáme se!“ povzbuzuje vedoucí. „Takhle po ránu to rychleji nejde!“ ozývá se z řad mužstva. Ale odpověď je jasná, neústupná a velmi známá. „Kdo neběží, nesnídá…“ směje se vedoucí. A v tu chvíli jej ta škodolibá radost přejde, jelikož mužstvo se rozhodlo mít hlad a začalo ho předhánět. „I vy plantážníci, já vám dám! Kdo to kdy viděl, aby vedoucí rozcvičky byl vzadu.“ A přidává neúprosně do kroku, totiž běhu. „Vy jste mi dali, za to máte dnes jen minutu na to, abyste byli po krk ve vodě. A běda, běda, ten kdo se neotužuje…“ „Ten nesnídá!“ odpovídá mu hned sborově několik hlasů. Někteří si ani nesundávají to málo, co si stihli ve stanu obléct a vrhají se po krk do tůňky. Letos máme velké teplo, po ránu 20° C a přes den 35°C, takže se nebojíme, že by oblečení neuschlo.
Děti měly za úkol napsat básničku na téma – Náš tábor. Tyhle jsou nejlepší z nich. Na skautský tábor jezdíme, dobře se tu bavíme. Morseovku musíme znát, každý den budeme hry hrát. Uprostřed lesa přebýváme, čmelákům se vyhýbáme. Letos máme kovboje, rychle všichni do boje. Táborák je super věc, Lepší než domácí pec. Divočáci kolem jsou, Podobní mi hodně jsou. Třísky Bany bolí, Máme tábořiště na poli. Čaj na peci se dělá, Ema na rozcvičku volá. Na táboře v Karlovicích, je to tu jak v Bradavicích. Všude kouzla, smích a řev, Voldemort si pro nás jde. Kovbojové střílí po nás, vezmem na ně dlouhý provaz. Svážeme je dohromady, Pošleme je do Nevady. Kiki hlavní vedoucí tu je, všechen svůj čas nám věnuje. Otužování studené máme, ale nikdy neodmlouváme. Hlídky strašidelné jsou, a nás někdy přepadnou. Hangár postavit není lehké, avšak latru vykopat je taky těžké.
3
Na snídani každý vlk spořádá 2-5 rohlíků, dle rychlosti, jakou je schopen svůj díl ukořistit. A už se píská nástup. Většina ještě s kartáčky v ústech a krojem přes jedno rameno. „To, to začala válka nebo co, je to tu jak na vojně!“ Stěžuje si jeden v poklusu, co je prvně na táboře. „To néé, toto je skautský tábor to je mnohem horší!!!“ odpovídá se smíchem zkušený a léty zocelený skaut. A na závěr nástupu pokřiky. Tři, čtyři…
14 dnů strávíme tu, na Čochtaním táboru. Všude sranda, všude smích, nenajdete tu klid. Každé ráno slyším zpěv a Mojžův hněv, Stožár už nám dneska stojí a každý se už bojí. Kovbojové to je téma naše, vyřeším problémy vaše. Tak tohle je ten tábor náš, dobré kamarády tu máš.
Černí jsme jak boty, jdeme do roboty, bavlnu tu máme, my ju posbíráme! To se jeden nestačí divit, co všechno ta hlava klukovská nevymyslí, když se jí dá prostor. Ovšem je to k tématu. Období války severu proti jihu bylo daleko jinačí než dnešní demokratická doba. A cestovat na Tajuplný ostrov Julese Verna, plný záhad jakbysmet.
stavět a zařizovat si svá města. A abychom nevyschli, osvěžíme se melounem a vrháme se do další zábavy, tentokrát do zajímavé megahry. Každý si připraví dva páry ponožek, čistých! Nikdo netušil, že toto bude nejtěžší úkol. Dva páry totiž někteří brali jako 6 případně 2, až po dlouhém vysvětlování „I vy plantážníci, já vám zjistili, že to jsou 4! (ne! ani čtyři faktoridám! Kdo to kdy viděl, aby ál, ale jen a jen čtyři, four, vier nebo jak byl vedoucí rozcvičky chcete) Ovšem najdou se i tací záškodníci, co seberou ty nejsmradlavější ponožky vzadu.“ co najdou. No co už, půjdou před městský soud! A soudce jim udělí trest, například popravení krompáčem za úsvitu, Po stavění mohutné, slavnostní pagody hmmm… to je moc kruté, tak třeba sana zítřejší slibný slibový táborák přichází motka nebo paruka na celý den! cha dlouho očekávaný a výborný oběd, přihá…! pravený dvěma sličnými osobami druhého pohlaví, jež mají jistou představu Skauti a vlčata o nově zavedených pojmech hromada Štecovka 20.7.-3.8. 2015 a přiměřeně. Trocha odpoledního klidu na vytrávení. Jelikož po práci je vždycky zábava, tak není třeba na nic čekat, můžeme začít zase zkoumat ostrov a vlčata
4
SPOLEČNĚ PROTI LEUKÉMII Tak a máme tady zase charitativní sbírku „Společně proti leukémii“, kdysi zvanou „Kapka“. Možná si někteří z vás všimli, že se sbírka nebude konat v tradičním termínu, který býval v červnu. Ano, všimli jste si správně, letošní ročník se totiž přesunul na září a to přesněji na 11. – 13. 9. Pro ty, co znají, ale hlavně pro ty, co ne: vybírá se na benzínových pumpách za umytí čelního skla auta, většinou ve skupinkách po třech. Jeden ze skupinky musí být plnoletý. Pokud máte chuť a čas, což předpokládám, že máte, tak se hlaste u mě osobně nebo na e-mail:
[email protected] a já to pošlu zase dál. Odpovídám i na dotazy. Čekáme hojnou účast. Děkuji, Špagetka
HÁDAJÍ SE: Wikipedia: "Já VÍM všechno!" Google: "já NAJDU všechno!" Facebook: "Já ZNÁM VŠECHNY!" Internet: "Beze mě jste všichni namydlení!" Elektřina: "A tak se uklidníme, jo?!"
5
Zajímavosti z tábora Bludiček
Zajímavosti dne včerejšího jsou to nejzajímavější, co se předchozí den stalo. Vybrali jsme ty nejlepší.
Jde medvěd
lesem a šlápne na Jolíkovy vlasy se dají rozčesat! :-O V opavské MHD se dá 198 korun zaplatit jenom žábu. Žába vykulí drobnými. A nevadí, že se nabírá zpoždění. oči a medvěd na Bahenní koupel vyléčí každou čistou světlušku. to: „To čučíš na Při každé megahře, kterou dělají děti, mají vedoucí moje nové boty!“ chuť umřít. Miloš Tuzeman nikdy nepřestane myslet na Vysočinu. Když to na puťáku fakt potřebujeme, není otevřený žádný obchod s nanuky. Princezna Elsa z Ledového království nebyla nikdy krásnější, než na našem táboře.
5 věcí, které mě naučil tábor Vzpomínku na hru s barvami budete mít navždy. Pokud na táboře hrajete jakoukoliv hru s barvami (ať už malování tělem, nebo plácanou po bílých tričkách), vždycky se s vámi následky potáhnou ještě hodně dlouho. Může se Vám tedy docela dobře stát, že si po příjezdu domů všimnete, že ještě máte žluté koleno nebo černé ucho. V noci bude vždycky zima. Znáte ten pocit, když se v noci vzbudíte, sáhnete si na obličej a zjistíte, že je ledově vlhký? První, co mě napadne je, že jsem umřela. To druhé je, že bych se mohla obléct. Ale kdo se v noci překoná? Radši to zaspím! A tak se často stává, že ráno sedím na posteli a pokorně čekám, až mi zase začne proudit krev v žilách.
6
Označení na kadiboudách se nebude nikdy dodržovat. Představte si tuto situaci. Jste dvě holky v táboře a vaříte zde. Na záchod jdete sama, protože ta druhá spí. Kadibouda s popiskem kuchař je obsazená. No to snad ne! Jak je to možné? Vaše kroky míří k té s názvem holky. Také obsazeno. Navíc se zevnitř ozve ďábelský smích: „To bude ještě trvat!“ V duchu proklejete všechny, kterým cpete do chřtánu jídlo a pokračujete k těm více smrdutým latrínám s označením kluci. Tam je sice volno, ale chybí toaletní papír. Vracíte se pro něj tedy do tábora. Když jdete zpátky k vytoužené kadiboudě, vysmátý skaut z ní právě vylézá. Jdete tedy na dívky tak, jak máte. Tam jsou vyskládané hned tři toaletní papíry. Přidáváte tedy čtvrtý a nevíte, jestli máte brečet, nebo se smát. Nenaškrábaných brambor se zdá být více, než uvařených. Ne, že by ta slupka dělala až takový objem, ale když v tom vidíte tu práci… Oblečení na táboře nebude nikdy čisté a suché. A když už si ho pracně nad kamny vysušíte, stejně vám po cestě do stanu spadne do první kaluže. A co, komu to vadí? Však jste na… SKAUTSKÉM TÁBOŘE!
Najdi deset rozdílů:
7
Rozhovor: O červím snu Radek Řehoř, pro většinu z nás spíše známý pod přezdívkou Ajfl, po letech opět zavítal do naší klubovny. Jsme za to velmi rádi, a proto naše vzájemné povídání s tímto velmi energickým bratrem Ajfl byl u samotného zrodu 1. oddílu skautů Oglala v roce 1990. Tento oddíl se vyznačoval indiánským stylem života a přísnou disciplínou. Ajfl tento oddíl po mnoho let vedl a my jsme si s ním o tom všem povídali. Dokonce v jednu dobu vedl oddíly dva, jeden v Ostravě a druhý ve Frýdku. Ajfle, jak ses vůbec dostal k Indiánům a jejich životu v přírodě? Začal jsem se o ně zajímat asi tak v 85. roce. A když se člověk o něco zajímá, potkává další podobné lidi, získává známosti a dozvídá se čím dál víc. Svoje první indiánské týpí jsem si ušil z rolet, jó, to byla sranda. :-) Nejdřív jsem v Ostravě dělal vedoucího u oddílu, který byl oficiálně vedený pod pionýrem, ale asi jsem jim tam moc zanášel skautské myšlení a program, takže jsem musel odejít, oficiálně se napsalo, že z rodinných důvodů. Ale ještě ten den jsem se stavil k ostravskému 11. oddílu, který byl sice taky pod hlavičkou pionýrů, ovšem dokázali nějak lépe proplouvat ideologickými nástrahami tehdejší doby, a tak jim nevadilo, co a jak dělám neboť pracovali podobně a zeptal se, jestli by mě jako vedoucího nechtěli. No a vzali mě a zůstal jsem tam rok. Pod nimi už to bylo volnější, nikdo si nás už shora moc
Byl jednou jeden červ a toho neměl nikdo rád. Červovi to bylo moc líto, ale nevěděl, co s tím má dělat. Když se jednou takhle pohyboval okolo rybníka, chytil ho do ruky rybář. „Konečně mě bude mít někdo rád!“ zaradoval se červ. Ale rybář ho napíchl na háček a hodil do vody. Jak si tak červ plaval v rybníce, potkal zlatou rybku. Ta nebyla hloupá a na háček se nechytla, ale červa jí bylo líto, a tak mu řekla: „Splním ti přání, jaké jen budeš chtít.“ A červ si přál, aby ho měli lidi rádi. A tak mu zlatá rybka řekla, že do čeho kousne, to se stane zlatem. Červ byl moc šťastný, protože jej lidé vítali na svých zahradách a šťastně si odnášeli zlatá jablka a jahody. Jenom jednou červík pohořel, když došel až na skautský tábor a všechno jídlo v zásobáku proměnil ve zlato. To potom museli všichni táborníci držet hladovku, než jim vedoucí z obchodu přivezli nové jídlo.
8
nevšímal, pořád jsme však hledali cesty, jak být krytí a zároveň provádět to, co jsme chtěli. Například jsme zjistili, že jedni američtí skauti nosí červený šátek s modrobílým lemováním, takovou trikolóru. Tak jsme si je vyrobili, měli jsme skautské šátky, ale z dálky jsme vypadali jako pionýři, takže nám dávali pokoj. Asi v 87. jsem tábořil s jedenáctkou, oni normálně v podsadových stanech, ale já poprvé týpí. Ale to nebylo týpí jako dnes, to bylo to malé podle Setona, jinak střižené než ty dnešní. No a 5.zari 1985 jsme s několika členy 11, a 7, oddílu založili 40.oddil Ostrava a ideologicky se zaštítili 40. výročím ukončeni války. Oddíl jsme registrovali jako Turistický oddíl
Jak ses tedy dostal do Frýdku, když jsi působil a bydlel v Ostravě? Jednoduše – v 88. jsem se oženil, moje manželka byla z Chlebovic, mě vzali na šachtu a dostal jsem byt ve Frýdku, v paneláku na dohled od dnešní klubovny. S Jestřábem jsem se vlastně seznámil už ani nevím jak, jestli to bylo někde na radě v Ostravě nebo tak nějak…
AJFL Radek Řehoř, zakladatel a dlouholetý vedoucí 1.odd OGLALA
mládeže pod TJ Lokomotiva Ostrava. Dospělí turisté potřebovali prokázat nějakou práci z mládeží a my potřebovali registraci a do Pionýra se nám pochopitelně nechtělo. Datum 5.zari jsme si zvolili speciálně a ti, kterým toto datum něco říká věděli hned jakou cestou se ubíráme, no a pro ostatní to byl prostě začátek školního a tím pádem i oddílového roku,
Mohl bys nám říct, jak to bylo se založením Oglalů ? To bylo velmi rychlé. Počátkem 90. roku jsem udělal nástěnku - je to skoro jak z nějaké knížky od Foglara :-) takovou krásnou, „Chceš-li skautem býti…“, nějaké pěkné
obrázky, škoda, že jsem ještě tenkrát nefotil. Napsal jsem tam, kdy a kde bude první schůzka, a v podstatě jsem se s ní vnutil do výlohy obchodu nad parkem naproti 1. ZŠ. Nevím už, co tam tenkrát bylo, pak tam byl dlouhá léta bazar. No a kluci díky ní přišli a v dubnu jsme měli první schůzku u kašny v parku u 1. ZŠ. Další schůzky probíhaly 9
doslova pod mostem, protože nebylo kde se scházet. Až pak se podařilo Jestřábovi sehnat tuhle klubovnu, takže jsme se scházeli tady. A co ta slavná oglalovská disciplína? Na té jsme si hodně zakládali. Hlavně na krojích. Dneska když se dívám na spoustu oddílů, tak má jeden košulu ták a druhý ták. Ve světě to tak není, například američtí skauti se stejnokrojů drží a chodí v nich všude, kde jsou vidět. To v Česku není. Zkuste si pro porovnání vzít fotku nějakého českého a nějakého amerického oddílu a uvidíte sami. Přitom to není vůbec složité a drahé. Třeba aby měli kluci stejné krojové kalhoty - stačí jen posbírat od kluků staré kraťasy, které se můžou zabarvit, koupit barvu na textil, hodit to do hrnce a je to, dvakrát nebo třikrát jsme tak v klubovně vařili hnědé kraťasy. A potom, když jsme se třeba sešli po letech z bývalého oddílu v Ostravě na Luďkově memoriálu a postavili jsme se do řady, tak jsme byli pěně jeden jako druhý od hlavy – všichni jsme měli červené barety – až k patě a všichni kolem si závistivě šuškali: „Oni mají stejné i ponožky!“ To jsme si jako podkolenky koupili fotbalové štulpny v zelené barvě. Jaký je Tvůj nejsilnější skautský zážitek ? Byl to tábor 1992, byl to takový vysněný Foglarovský tábor,
UZEL DOBRÉHO SKUTKU Jméno uzel dobrého skutku dostal z podobného důvodu, jak lidová moudrost popisuje vázání uzlu na kapesníku. Muži si tímto uzlem svazovali cípy šátku, aby nezapomněli toho dne vykonat dobrý skutek. Teprve pak jej mohli rozvázat. Můžeme jej také vidět uvázaný na mnoha skautských šátcích v případě, když majitel šátku nemá k dispozici turbánek.
10
kde dospělý byl vlastně jen vedoucí, ostatní měli nejvíce 17 let. Později přijela moje žena Dáša, ale ten první stavební týden jsme byli jak Hoši od Bobří řeky. No a ještě účast na celorepublikovém kole Svojsíkova závodu, kdy jsme se dozvěděli, že 5. oddil Ostrava má hlavni úkol porazit Oglaly. A i když jsme tehdy prohráli, kluci přišli s tím, že by neměnili, neboť u 5. byla tak nějak jiná atmosféra. Prostě Oglalové byli na svůj oddíl hrdí. Největší to odměna skautskému vůdci.
„Jdi za svým snem a NEVER GIVE UP !“ A co teď děláš a kde žiješ? No odjel jsem zkusit štěstí do Ameriky s tím, že za 2 -3 roky se vrátím, člověk míní, život mění a já se potloukám po světě dodnes. Bydlím tady ve Frýdku, akorát jsem tady tak 4x do roka. :-) Jinak jsem kvůli práci v Anglii, tam dělám se dřevem… jak se to řekne česky… asi stavební stolař, no prostě „carpenter“. Ale předtím jsem ještě byl v Americe. Měl si někdy chuť se vrátit a pokračovat zase v předchozí činnosti ? Po pravdě stále si myslím, že až se vrátím, tak se nějak zapojím do práce ve středisku, pokud se tam něco najde pro staršího pána. A táboření v týpí je pro mne stále jedním z nej
zážitků, i když se v noci budím zimou a voda v řece je studenější než bývala. Máš na srdci něco, co by si chtěl „vzkázat/říct“ skautům a dalším skautským generacím? Těžko dávat nějaké rady a kréda, snad jen obligátní ''Jdi za svým snem a NEVER GIVE UP !'' Nyní jsem si připomněl, že trvalo 18 let od chvíle, kdy jsem se dozvěděl o skautech, do chvíle než jsem mohl složit svůj skautský slib a nebyl jsem sám. Podle mně jsme členy toho nejlepšího světového hnutí a záleží jen na nás jak naše oddíly/družiny budou vypadat. Držím vám palce ať i po letech vzpomínáte na chvíle prožité v klubovně, na výpravách a táborech a ať vám při tom '' běhá mráz po zádech.''
Děkujeme moc za rozhovor a těšíme se na příští shledání a případnou budoucí spolupráci. Lopuch a Marek
Plave kapr v medu a říká: „Ty jo, to je hustý.“ 11
Hledání „ztraceného“ tábořiště Začalo to tím, že jsme se shodli, že by bylo fajn jezdit tábořit zase společně. Nejdřív jeden oddíl, potom druhý a tak dál, všechno na táboře by bylo naše, rozebrané stany by nám už neležely bez užitku ve skladu a ještě bychom ušetřili. Proto jsme dali hlavy dohromady, jezdili prstem po mapě i po monitoru a našli 11 pěkných luk v Beskydech, které bychom chtěli prověřit. Během srpna jsme Béďa, Bob, Smíšek, Guli a já navštívili všechna ta místa – většinu autem, některé i pěšky. Vyšly z toho tři, u kterých jsme si řekli, že by to za to stálo. Břestový u přehrady Šance, Košárky v údolí Černé Ostravice a Gavlonka u Hrčavy. U těch všech je louka rovná, suchá a dostatečně velká, blízko je potok na koupání a zdroj vody na pití. Tak jsme zavzpomínali na naše veškeré slohové umění a napsali jsme dopis majitelům prvního tábořiště. S napětím jsme čekali na odpověď, ale bohužel nám odepsali, že tu louku, na jejímž konci mají chatu, mají rádi právě proto, že je tam klid, takže tohle místo nám nevyjde. Teď nás čeká druhý pokus u druhé louky. Každopádně, i pokud budou majitelé souhlasit, čeká nás ještě spousta práce – domluvit se s lesy na používání padlého dřeva, získat povolení od CHKO a rozbor pitné vody od hygieny. Tak nám držte palce :-) Lopuch
Kotlíkovy recepty: Pečení hadi Mouka, voda, sůl, kmín, olej, vejce, mléko, prášek do pečiva
Těsto se připravuje z hladké nebo polohrubé mouky, do které se přidá špetka soli, olej, vejce, trochu mléka a prášek do pečiva. Těsto se uhněte v kotlíku a nechá se chvíli vykynout. Potom se uválí váleček a ten se navine na připravenou tyč do spirály. Konce těsta se založí pod sebe, aby se při pečení nerozmotaly. Hada můžeš potřít vodou a posypat solí nebo kmínem. Opéká se pomalu nad žhavými uhlíky, ne nad plamenem. Místo na tyči můžeš příště těsto upéct i na rozpálených kamenech. Dobrou chuť! Kotlík
12
Skautský kroj: (Vlče/světluška)
Kroj skautů a skautek se od krojů vlčat a světlušek liší v několika věcech. Nejnápadnější je změna barvy šátku. Mladší kategorie má šátek žlutý, ta starší naopak hnědý. Stejně tak je na tom šňůrka. Dalším výrazným rozdílem je slibový odznak. Skauti mají na hrudi kovovou lilii, skautky pod ní mají ještě navíc modrý trojlístek z filcu. Kroj skautů a skautek se liší také v odborkách, Ty jsou pro každou kategorii jiné. Skauti a skautky už neplní modrý šíp, stopy a s největší pravděpodobností nebudou mít také stejné funkční označení. Naproti tomu může na krojích přibýt skautská stezka (na pravé prsní kapse) nebo tři orlí pera (pravý rukáv). Domovenka, číslo oddílu i mezinárodní odznak skautů zůstává i po přestupu ke starší kategorii stejný.
Jak se ze skautů stali roveři... Bylo nebylo… V jednom městě jménem Frýdek-Místek žila kdysi jedna skupina lidí. Ale tato skupina nebyla vůbec obyčejná. Byli to Bizoni, totiž družina skautů pyšnící se tímto jménem. V této družince byli skauti s podivnými jmény. Např. „Ukecaný“ Richard, „Vlezlý“ Aťa, „Přiteplený“ Tomáš, „Neandrtálec“ Renek, „Hyperaktivní“ Zbyněk, „Agresivní“ Martin a „Hloupej“ Petr.
13
Bludiště Recenze
Jednou se stala taková podivná věc… Byl to poslední skautský tábor L.P. 2015. Před večerem slibového táboráku nás vedoucí odvedli mimo tábor a řekli nám, že jsme již moc staří na to, abychom byli skauty a dost staří na to, abychom byli rovery, a že pokud chceme, tak můžeme složit slib:
Za málo peněz hodně muziky...
Dobble je skvělá postřehová hra s jednoduchými pravidly obsahující 5 jedinečných her pro děti i párty s přáteli! Při otevření praktické, pevné, kulaté, plechové krabičky na vás vykouknou krásně kulaté, netradiční karty. Na těchto 55 kartách najdete mnoho symbolů, které se snažíte v různých variacích hledat. Hra je velmi rychlá a zábavná. Nejlépe se hodí na krácení skautských i jiných chvil. Mnohokrát jsme tuto hru vyzkoušeli na všemožných chatách, výletech, puťácích apod. Hru jsme si vždy náramně užili. Je plná napětí, rychlosti a je vysoce proměnlivá. Díky svému praktickému balení ji můžete vzít do kapsy, do batohu, aktovky, v podstatě úplně všude! Hru si můžete zahrát s rodiči, s kamarády, s mladšími i staršími sourozenci. Jedna hra nezabere více než 4 minuty, proto si troufám říci, že je ideální na hraní o přestávkách ve škole. Marek
„Slibuji, že budu sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce, své vlasti a bližním, tak dlouho, jak budu schopen. Slibuji, že budu nápomocen oddílu svému a že se budu snažit žít podle skautských idejí a zásad.“ Tak zněl, zní a znít bude roverský slib. Na slavnostní slibový táborák přišli také hosté – Papírek, Pavel Kika, Jonue se svou ženou Adi, bratři Glombovi, Jirka Bača a Borůvčák. Byl to krásný zážitek při „modrém“ úplňku a ve společenství dobrých přátel. Roveři
14
Čekatelky Nabosso Čekatelský kurz NABOSSO je skautská vzdělávací akce zaměřená na individuální přístup, praktické znalosti a dovednosti. Našim cílem je poskytnout skautské vzdělání tak, aby žádné výstupy kurzu nebyly zbytečné, a vždy se daly použít při praktické činnosti v oddílech. Lektorský tým je složen nejenom ze zkušených skautských vedoucích, ale i z odborníků na personalistiku, pedagogiku, psychologii, management a dalších dovednosti. Čekatelský kurz probíhá vždy formou tří seminářů a závěrečného víkendu se zkouškami, a to každý podzim nebo v případě velkého zájmu i na jaře. Kurz slouží k nabytí znalostí pro působení ve vedení oddílu motivační a zábavnou formou.
Více informací na www.nabosso.cz/cekatelsky-kurz
Zdravotní kurz Akreditovaný kurz se skládá z pěti večerních seminářů, víkendové části a písemné zkoušky. K získání osvědčení ZZA je třeba alespoň 80% účast na všech částech kurzu a složení praktické (během víkendu) i teoretické zkoušky (termíny budou vypsány po víkendové části). Termíny: První seminář bude během třetího týdne v září (14.-17.9.), v každém dalším týdnu potom bude vždy další jeden seminář (pouze po-čt). Termíny budou upřesněny během srpna. Semináře proběhnou vždy od 18 do 21 hod v Ostravě. Víkendová část 16. – 18. 10. - Frýdlant nad Ostravicí. Kurz je určen zájemcům od 17let. Cena kurzu je 600 Kč (pro Junáky). Více informací na www.zdravo-kurzy.cz
15
Brigáda na Barnošce 3.10.2015 Sraz bude upřesněn. S sebou auto, kamarády, motorovou pilu a svačinku. Konec v obědových hodinách.
Září 2015, 101 číslo
Vydává:
Web:
Skautské středisko KRUH FrýdekMístek pro vnitřní potřebu svých členů, klubu přátel střediska KRUH a jeho příznivcům.
frydek.skauting.cz facebook.com/kruhfm google+: goo.gl/iwhWO
Na tomto čísle se dále podíleli:
Ilustrace:
Guli, Marek, Lopuch, Saranče, Špagetka, Kiki
Prcek
Příští uzávěrka 20.9. 2015
Redakce si vyhrazuje právo na úpravu článků.
16
