THINK! Cloud computing od IBM. Data ani systémy už nemusí být ve firemní serverovně, mohou se skrývat v oblacích

THINK!

KLIENTSKÝ MAGAZÍN IBM CˇESKÁ REPUBLIKA 2/2010

VYŠKOV BUDUJE TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ PRO 41 OBCÍ Virtualizace pomáhá spravovat agendy desítek obcí NA CESTĚ ZA LEPŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČÍ eHealth aneb elektronické zdravotnictví zkvalitní a zefektivní péči o pacienty ELEKTŘINA POTŘEBUJE CHYTRÉ SÍTĚ Princip distribuce elektřiny se mění, přenosové sítě se mu musí přizpůsobit

Cloud computing od IBM Data ani systémy už nemusí být ve firemní serverovně, mohou se skrývat v oblacích

THINK! 2/2010 HIGHLIGHT/NEWS 4

5

• Na Floridě vzniká udržitelné město • Pomoc pro středně velké firmy • Nejrychlejší mikroprocesor běží na 5,2 GHz • IBM X-Force: bezpečnostní hrozby • Superpočítače IBM jsou nejúspornější

6

• Solární automobily budou monitorovat CO2 • IDC označila IBM za jedničku na trhu middlewaru • Vývojáři si oblíbili testovací cloud IBM

7

• Sociálnímu softwaru vévodí IBM • Beacon Award 2010 zamířila do ČR • Kraft Foods spoléhá na IBM

MIXER

CLOUD COMPUTING OD IBM Data ani systémy už nemusí být ve firemní serverovně. Mohou se skrývat v oblacích

STRANA 8

VYŠKOV BUDUJE TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ PRO 41 OBCÍ Virtualizace pomáhá spravovat agendy desítek obcí

NA CESTĚ ZA LEPŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČÍ eHealth aneb elektronické zdravotnictví zkvalitní a zefektivní péči o pacienty

STRANA 28

STRANA 30

34 • IT dívkám sluší

PRODUCTS & SERVICES 20 POWER7: VÝKONOVÝ A ENERGETICKÝ SKOK 21 VÝKON MAINFRAMU zENTERPRISE OPĚT VZROSTL 33 INFORMAČNÍ SYSTÉM SAP IHNED K DISPOZICI

FOCUS

SOLUTIONS

THOUGHT LEADERSHIP

16 VĚDCI ZÍSKALI DVOJNÁSOBNÝ VÝKON

22 HLEDÁ SE: INTEGRÁTOR HODNOTY

18 RAIFFEISENBANK JISTÍ SVÁ DATA NĚKOLIKANÁSOBNĚ

28 NA CESTĚ ZA LEPŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČÍ

23 VRTULNÍKY I LETOUNY POMÁHÁ ŘÍDIT NOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

30 ELEKTŘINA POTŘEBUJE CHYTRÉ SÍTĚ

24 LIBEREC CHCE BÝT OTEVŘENÝM MĚSTEM

8 CLOUD COMPUTING OD IBM 10 ANALÝZA OBORU: INVESTICE DO SOUKROMÉHO CLOUDU 11 SLOVNÍČEK 12 VYPADNĚTE Z MÉHO CLOUDU!

2 | THINK! 2/2010

26 VYŠKOV BUDUJE TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ PRO 41 OBCÍ 29 TENCÍ KLIENTI MÍŘÍ DO INFOPANELŮ I UČEBEN

EDITORIAL

DATA V OBLACÍCH

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, oblaka na obálce i uvnitř tohoto čísla rozhodně neznamenají, že by společnost IBM mezi své aktivity zařadila předpovědi počasí. To jen grafici využili překlad jednoho z nejskloňovanějších technologických termínů jako inspiraci k dozdobení zlomu tohoto vydání, které se právě oblakům, resp. cloud computingu hodně věnuje. Rozhodně jsme se ale neomezili jen na jedno téma. Společnost IBM je aktivní v celé řadě oblastí a my se snažíme přinášet průřezové informace se zvláštním důrazem na český trh. Věděli jste třeba, jak se naši vědci podílejí na výzkumu elementárních částic využívajícím přednosti obřího urychlovače LHC ve švýcarském CERNu? Řešení připravená našimi obchodními partnery s využitím technologií a služeb IBM pomáhají prakticky všude – blíže se podíváme na automobilový průmysl, leteckou záchrannou službu, bankovnictví i do škol. V minulém vydání jsme se zaměřili na chytrá města a jsem ráda, že nyní můžeme blíže představit projekty zapadající do tohoto konceptu. Jedná se např. o Liberec, který se chce stát otevřeným městem, a dále Vyškov, který potřeboval vytvořit systém sloužící městu, ale současně také obcím v jeho správní působnosti. Informační technologie a jejich správná aplikace pomáhají také ve zdravotnictví, kde mohou razantně snížit náklady a současně zlepšit péči o pacienty. To vše skrývá další moderní slovo: eHealth, kterému se nyní snaží dát reálnou podobu celá Evropská unie, ale i další země. A podobně se IT stále více skloňuje jako naprosto samozřejmá součást energetických distribučních sítí. S jejich pomocí totiž chytré elektrizační soustavy budou odolnější vůči výpadkům a lépe zvládnou proměnu modelu distribuce elektřiny. Ta už totiž nemíří jen z velkých zdrojů ke spotřebitelům, ale zapojováním velkého množství menších elektráren se její toky v distribučních soustavách mění. Pokud by se takové toky neřídily, hrozily by časté výpadky. A právě proto se pracuje na chytrých sítích. IBM je u toho a vy díky našim článkům také. Věřím, že se nám podařilo připravit inspirativní čtení, a přeji vám krásný podzim, ať už s oblaky či bez nich.

Vladimíra Pavelková, manažerka marketingu a komunikace IBM Česká republika

THINK! 2/2010 | 3

NEWS

Na Floridě vzniká udržitelné město Na jihozápadu Floridy vzniká první město založené na myšlence udržitelného rozvoje. Babcock Ranch bude při plánování a projektování rozsáhlých technologických systémů používat software IBM. Nové město developerské společnosti Kits & Partners se stane centrem inovací vycházejících z osvědčených postupů v oblasti ochrany přírody, budování místních komunit a městského plánování. Urbanisté, kteří projektují Babcock Ranch, budou pomocí aplikace IBM Rational Focal Point koordinovat inženýrskou a stavební práci, hospodářský rozvoj a řešit všechny komplikace spojené s budováním chytrého města. Město Babcock Ranch s plochou okolo 6900 hektarů bude využívat méně energie, přičemž se stane prvním městem poháněným sluneční energií s nulovými emisemi. Bude také využívat chytrou elektrickou síť (smart grid), která zefektivňuje distribuci elektřiny a umožní obyvatelům a podnikům sledovat a kontrolovat svou spotřebu

energie. Všechny komerční budovy a domy v novém městě budou certifikovány jako energeticky úsporné a postaveny v souladu s normami organizace Florida Green Building Council. Celé město bude naplno využívat možnosti internetu. www.babcockranchflorida.com

Pomoc pro středně velké firmy Nové produkty IBM Storage a System x pomáhají středně velkým firmám řídit informace, zvýšit flexibilitu a snížit náklady a složitost současných IT prostředí. IBM System Storage DS3500 Express umožňuje inteligentní řízení informací a rozšiřování kapacity bez dalších složitých úkonů. Úložný systém DS3500 pomáhá společnostem čelit „informační explozi“ díky výkonu a atributům serverů střední třídy, avšak při ceně základní třídy.

IBM System x3620 M3 Express představuje výkonnou a cenově dostupnou alternativu infrastruktury tradičních podnikových serverů. Server x3620 M3 je postaven na nejnovějších procesorech Intel Xeon, díky čemuž přináší vyšší výkon, úložnou kapacitu, rychlost a škálovatelnost požadovanou pro úspěšný růst dnešních firem. Nový server je optimalizován pro pracovní úlohy náročné na ukládání dat, například sociální sítě, přehrávání videa, online hry a zpracování transakcí.

NOVÁ ON-LINE KOMUNITA INFOBOOM Středně velké firmy mají nyní online přístup k odborníkům IBM a třetích stran na webu IT komunity infoBOOM, který společně provozují IBM a CIO.com. infoBOOM je platforma, kde mohou diskutovat o trendech v oboru, získávat užitečné rady, které mohou pomoci firmám s jejich podnikáním, a najít relevantní a aktuální informace pro řešení obchodních a specifických problémů. www.theinfoboom.com

4 | THINK! 2/2010

NEWS

Nejrychlejší mikroprocesor běží na 5,2 GHz Čip v novém systému IBM zEnterprise pracuje na rekordní frekvenci 5,2 GHz. Jeho rychlost pomůže zvládat narůstající objemy podnikových transakcí a dat. Jde o nejrychlejší počítačový čip na světě. Rekordní rychlost je důležitá zejména pro podniky, které musejí zpracovávat obrovské objemy dat a transakcí, jako jsou například banky nebo obchodní řetězce. Svět je totiž stále propojenější, a nárůst množství

a velikosti dat tak přesahuje dostupnou úložnou kapacitu, a závratným tempem narůstají rovněž počty obchodních transakcí. Nová technologie zEnterprise je výsledkem investic do výzkumu a vývoje IBM přesahujících 1,5 miliardy dolarů a zároveň více než tříleté spolupráce s některými z největších zákazníků IBM po celém světě.

PROCESOR Z196 Čtyřjádrový procesor z196 obsahuje 1,4 miliardy tranzistorů na ploše 512 milimetrů čtverečních. Zkonstruovali jej inženýři IBM v Poughkeepsie (New York) a vyrábí se 45nm technologií SOI (křemík na izolantu) IBM z 300mm waferů v její továrně na čipy v East Fishkill (New York). K vývoji procesoru z196 rovněž významně přispěly laboratoře IBM v Austinu (Texas), v Německu, Izraeli a Indii. NOVÝ zENTERPRISE 196 Z hlediska výkonnosti je zEnterprise System nejvýkonnějším komerčním systémem IBM v historii. Centrální server systému zEnterprise – zEnterprise 196 – obsahuje až 96 nejrychlejších a nejvýkonnějších mikroprocesorových jader na světě, které dokážou zpracovat více než 50 miliard instrukcí za sekundu. To je zhruba 17 000krát víc instrukcí, než kolik dokázal zpracovat Model 91, špička úspěšné řady IBM System/360, v roce 1970. Kombinace rychlosti procesoru, paměti, spolehlivosti celého systému, jeho dostupnosti, zabezpečení i architektury uložení dat činí ze systému zEnterprise optimální prostředí pro zvládání i těch nejnáročnějších úloh na světě.

IBM X-Force: bezpečnostní hrozby

Superpočítače IBM jsou nejúspornější

V prvním pololetí roku 2010 došlo k 36procentnímu nárůstu bezpečnostních chyb. Vyplývá to ze zprávy X-Force 2010 Mid-Year Trend and Risk Report. Celkem tým X-Force Research and Development v první polovině roku 2010 zdokumentoval 4 396 nových bezpečnostních chyb, což je 36procentní nárůst proti stejnému období loňského roku. Pro více než polovinu (55 procent) všech odhalených bezpečnostních chyb neexistovala na konci tohoto období žádná oprava ze strany výrobce příslušného produktu. Podle zprávy jsou nadále největší hrozbou bezpečnostní chyby ve webových aplikacích, jež představují více než polovinu všech zveřejněných chyb. Kromě toho vzrostla komplikovanost útoků skrytých v JavaScriptu a v souborech PDF. Za klíčová budoucí bezpečnostní témata pro podnikové organizace byl označen cloud computing a virtualizace.

Superpočítače společnosti IBM jsou energeticky nejúspornější na světě. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku Supercomputing Green500 List, který v červnu 2010 zveřejnila organizace Green500.org. Podle žebříčku je na vysoce výkonné počítačové technologii IBM postaveno 17 z 20 energeticky nejúspornějších superpočítačů světa. Žebříček zahrnuje superpočítače z celého světa od Číny přes

Německo až po Spojené státy, které se využívají pro nejrůznější obory včetně astronomie, vývoje klimatu a farmaceutický výzkum. IBM má v první stovce nejúspornějších superpočítačů celkem 64 zástupců. www.green500.org

THINK! 2/2010 | 5

NEWS

Solární automobily budou monitorovat CO2 Netradiční, 13 tisíc km dlouhá jízda robotem řízených automobilů na solární pohon z italské Parmy do čínské Šanghaje, VisLab Intercontinental Autonomous Challenge (VIAC), si klade za cíl demonstrovat výhody ekologické dopravy. Během

cesty budou automatická vozidla pomocí řešení IBM Human Centric shromažďovat data o emisích CO2 v zemích, kterými budou projíždět – v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Rusku, Kazachstánu a Číně. Na základě těchto dat bude

posléze v těchto oblastech posuzován zdravotní a ekologický dopad CO2. Řešení IBM Human Centric Solutions budou v průběhu výpravy ilustrovat potenciál chytrých telefonů pro sběr dat. Ta budou online přenášet data na internet

prostřednictvím Twitter kanálu @greenhaviour. „Vizualizace dat nám umožní určit, jak rychle se na jednotlivých kontinentech mění úroveň znečištění ovzduší. Pomocí analytických nástrojů IBM se budeme snažit odhalit různé trendy, jako například souvislost mezi určitými nemocemi a kvalitou ovzduší,“ řekl Ed Jellard, konzultant z IBM Hursley Development Lab. www.twitter.com/greenhaviour www.greenhaviour.org

IDC označila IBM za jedničku na trhu middlewaru Analytická agentura International Data Corporation (IDC) označila společnost IBM za světového lídra na trhu middleware řešení. IBM drží podle agentury IDC světové prvenství v oblasti softwaru pro nasazení aplikací s 31,9procentním podílem na trhu z hlediska tržeb, což je téměř dvojnásobek podílu nejbližšího konkurenta. Dle zprávy IDC zaznamenala IBM růst v oblasti middlewaru meziročně o 4,7 procenta, tedy více než dvojnásobně oproti celému trhu, který vzrostl o 2,2 procenta na více než 14,8 miliardy amerických dolarů. IDC letos označila IBM lídrem v podílu na světovém trhu softwaru pro nasazení aplikací už desátý rok v řadě.

6 | THINK! 2/2010

Vývojáři si oblíbili testovací cloud IBM Privátní testovací a vývojový cloud IBM je nejoblíbenější volbou vývojářů, kteří se zúčastnili průzkumu Cloud Development Survey 2010 společnosti Evans Data Corporation. Z více než 400 vývojářů softwaru jich téměř 30 procent označilo IBM za největšího poskytovatele služeb privátního cloudu. Vývojáři uvedli, že nejdůležitějšími faktory při výběru poskytovatele privátního cloudu je zabezpečení, spolehlivost, dostupnost

a prokazatelné know-how. IBM Smart Business Development & Test Cloud nabízí balík IBM Rational Software Delivery Services for Cloud Computing. Ten zahrnuje soubor produktů a funkcí, které klientům pomáhají využít pružnost a flexibilitu cloudu. IBM rovněž nabízí vývojářům možnost využívat bezpečnou a škálovatelnou infrastrukturu cloudu se službou IBM Smart Business Development and Test.

NEWS

Sociálnímu softwaru vévodí IBM Světovým lídrem na trhu sociálních platforem z hlediska celkových tržeb ze softwaru za rok 2009 je podle agentury IDC společnost IBM. Celosvětové tržby na trhu sociálních platforem za rok 2009 byly podle IDC 369,7 milionu dolarů, což představuje nárůst o více než 55 procent. Portfolio technologií IBM pro sociální sítě, kombinované aplikace (mashup) a Web 2.0, včetně blogů, komunit, profilů, aktivit, sdílených záložek a dalších nástrojů, může pomoci jakékoliv organizaci pracovat efektivněji, být pohotovější a podporovat inovace. Podle průzkumu IBM 2010 Global CEO Study potřebuje 98 procent

Beacon Award 2010 zamířila do ČR Obchodní partneři společnosti IBM byli oceněni za technologicky vyspělá a inovativní řešení, jež jsou založena na produktech a službách IBM. Jedním z vítězů 10. ročníku IBM Beacon Awards je také česká firma AutoCont CZ, která byla oceněna v kategorii „Jedinečné řešení postavené na serverech System x a BladeCenter“ za řešení pro Letiště Praha. Vítězi ocenění Beacon Awards byli vybíráni z 21 oblastí a stali se jimi lídři trhu, kteří prokázali špičkovou odbornost a vyspělost svých řešení. Vybírali je přední odborní novináři, analytici a manažeři IBM. Vítězové vybraní ze stovek nominací z celého světa byli oceněni na slavnostní večeři Beacon Awards v Římě během konference IBM Information On Demand.

generálních ředitelů razantně změnit způsob práce své firmy. Software IBM Lotus Connections umožňuje rozvíjet, pěstovat a udržovat kontakt s vybranou skupinou kolegů, rychle reagovat na obchodní příležitosti s využitím odborných znalostí této „sítě“, diskutovat a konkretizovat nové kreativní nápady s komunitami spolupracovníků, partnerů a zákazníků. Sociální softwarové produkty IBM už nasadilo více než 35 procent společností žebříčku Fortune 100.

Kraft Foods spoléhá na IBM

Společnost IBM implementuje jednotný informační systém pro Kraft Foods Central Europe. Nový informační systém zajistí integraci obchodních procesů v zemích střední a východní Evropy a podpoří poskytování flexibilnějších a rychlejších služeb zákazníkům v celém regionu. Nasazení systému proběhne ve 12 výrobních závodech s několika tisíci koncovými uživateli. Hlavním cílem tohoto projektu je výrazná podpora integrace obchodu v zemích střední Evropy, rychlá a efektivní standardizace všech dotčených procesů a sjednocení doposud heterogenního prostředí IT. „Tímto projektem navazujeme na úspěšnou spolupráci IBM a Kraft Foods na mezinárodní úrovni, která firmě Kraft

Foods umožňuje efektivně využít specifické znalosti týmu odborníků IBM k dalšímu růstu tržního podílu a obchodních výsledků,“ řekl Ivo Kramoliš, ředitel IBM Global Business Services v České republice. S ročním obratem dosahujícím přibližně 48 mld. dolarů je společnost Kraft Foods druhá největší potravinářská společnost na světě. Své produkty vyrábí ve více než 160 zemích světa.

THINK! 2/2010 | 7

FOCUS

CLOUD COMP Všechno, ale rozhodně ne beztvarost

Cloud computing je momentálně nejžhavějším modelem IT, který nabízí organizacím větší flexibilitu a dává jim možnost řešit skutečné problémy v jejich hlavní činnosti. IBM vypracovala jasný koncept se širokým portfoliem produktů a služeb přátelských k zákazníkovi.

Na obloze nad světem IT se stahují mraky příznivého počasí a zvěstují posun paradigmatu mimořádného významu: po éře klasického zpracování dat v místních sítích představuje cloud computing začátek éry síťově propojených počítačů, v nichž jsou nabízené služby používány a kalkulovány na základě rozmanitých pravidel a mechanismů. Cestu ke cloud computingu pomohl vydláždit rozvoj takových technologií, jako jsou širokopásmové sítě a inovace pro efektivnější používání počítačů, stejně jako

8 | THINK! 2/2010

nové koncepty poskytování služeb. Mezi kritéria pro rozhodování o investicích do IT patří mimo jiné aspekty bezpečnosti, výkonnosti, flexibility a nákladů. To více než kdy jindy platí v dobách ekonomické nestability, kdy společnosti potřebují zachovat svou agilitu balancováním mezi snižováním nákladů a rozvojem inovací, umožňujících jim rychle reagovat na měnící se podmínky na trhu. V současné době se mnoho firem spoléhá na složitou a zatěžující IT strukturu, která nejenže využívá existující infrastrukturu neefektivně, ale navíc se

nedokáže vypořádat s náhlými změnami. Mnoho serverů pracuje pouze na zlomek své kapacity, a investice plus náklady na údržbu a spotřebu energie jsou neúměrně vysoké ve vztahu k jejich výkonnosti. Cloud computing nabízí nové nástroje pro flexibilnější a z hlediska nákladů efektivnější využití technických i personálních zdrojů: Společnost určí, které služby bude chtít z cloudu využívat, v jakém rozsahu a po jakou dobu. V závislosti na konkrétním modelu je klientovi poskytnuta nebo přímo provozována odpovídající infrastruktura IT

FOCUS

UTING OD IBM partnera. Výpočetní kapacita, úložný prostor a další služby se vypočtou na základě kritérií výkonnosti na principu platby za skutečně využívané služby. Koncept cloudu tak přesouvá hlavní váhu z investic, které vážou kapitál, na provozní náklady přímo související s výkonností. To otvírá společnosti nový manévrovací prostor, takže může využít uvolněné investiční prostředky na rozvoj hlavní oblasti své činnosti. Představa cloudu jako mraku může působit nejasně, ale při její aplikaci v praxi má tato zásada zcela jasné obrysy. Uživatel má přístup ke komplexním službám pomocí prohlížeče, získává výpočetní infrastrukturu, může v cloudu používat aplikace a ukládat zde data. K tomu slouží dva různé modely: Za prvé veřejný cloud, kde jsou služby poskytovány IT partnerem na jeho vlastní infrastruktuře, kterou mohou používat i třetí

strany; přístup k těmto službám je zajištěn pomocí internetového připojení. A za druhé soukromý cloud, kde služby běží na místní síti konkrétní společnosti a jsou dostupné pouze pro tuto společnost. Koncept veřejného cloudu není přijatelný a vhodný pro všechny úkoly. V rozhovorech, jež společnost IBM vedla s více než tisícem IT manažerů po celém světě, vyjádřilo 69 procent respondentů obavy týkající se bezpečnosti a ochrany dat ve veřejném cloudu. A pro některé společnosti je hosting dat jejich zákazníků v datových centrech v zahraničí v rozporu s právními směrnicemi. Tyto obavy neplatí v případě soukromého cloudu. Pro úspěšnou implementaci tohoto konceptu je rozhodující výběr IT partnera. Ten musí nabízet vysoce výkonnou infrastrukturu a širokou paletu služeb od typických business aplikací až po standardizované

testovací prostředí, stejně jako poradenské služby pro analýzu specifických požadavků konkrétní společnosti. Zároveň musí partner zákazníkovi nabídnout jasně definovaný souhrn služeb, včetně záruk zakotvených ve Smlouvě o poskytování služeb. Mnoho společností činí první krok směrem k nové éře prostřednictvím aplikací, jež nejsou pro společnost životně důležité. Mezi takové aplikace patří např. funkce elektronické pošty, webových konferencí nebo týmové práce přes internet. Stále více společností vidí potenciál cloud computingu, neboť tento koncept není slepou uličkou. I přes slovník, který se vznáší vysoko v oblacích, stojí za tímto konceptem zkušení IT partneři a datová centra s nohama pevně na zemi. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 9

FOCUS

ANALÝZA OBORU Investice do soukromého cloudu Investice do nově vznikajících technologií v sobě zahrnují určitá rizika, ale zároveň nabízejí i nové příležitosti. Analytik společnosti Credit Suisse, Uwe Neumann, shrnuje situaci následovně.

Takzvaná cloud technologie není jen poutavým termínem z oblasti IT, ale má také vliv na pohyb kurzů na burzách. Investoři již dávno objevili, že cloud computing je rychle rostoucím trhem. Nedávný pozitivní vývoj trhu sdílených technologií vychází právě z předpokladu, že ve společnostech nyní nastává několikaletý cyklus upgradování, v němž bude cloud computing hrát jednu z klíčových rolí. Analýza oboru předpokládá, že trh služeb

10 | THINK! 2/2010

cloud computingu poroste z 56 miliard USD v roce 2009 na více než 150 miliard USD v roce 2013 (zdroj: Gartner). Dosud poptávku určovali především soukromí uživatelé, např. Facebooku nebo e-mailových služeb Google. Společnosti jsou ale opatrnější. Přestože primárně váhají především z důvodů bezpečnosti, drží se zpět také kvůli tomu, že zřizovací náklady cloud infrastruktury nejsou zdaleka zanedbatelné a vyžadují strategická

rozhodnutí. Potenciální výhody jsou však zcela zřejmé: Vysoké investiční náklady se stávají variabilními náklady, náklady hrazené předem (např. za licence a hardware) a plánování kapacity mizí a IT může být využíváno mnohem efektivněji pro byznys. Kromě toho soukromé cloudy splňují bezpečnostní požadavky společností. Ve světle těchto tržních hledisek přehodnocují IT firmy své obchodní modely. Musí se rozhodnout, zda

FOCUS

Přestože cloud computing zjednodušuje uživatelům život, vypadá složitě kvůli celé řadě odborných technických pojmů používaných při jeho přesné definici.

SLOVNÍČEK v budoucnosti chtějí být pouhými subdodavateli cloud computingu, nebo zda se chtějí dostat do pozice poskytovatelů ucelených řešení pro zřizování a udržování soukromých cloudů. Podnikový trh byl dosud jen minimálně penetrován, a to zatím především menšími společnostmi, jako jsou např. VMware, Salesforce.com, Rackspace a Layered Tech, které si zajistily pozici na sekundárních trzích jako specialisté s jasně definovanou strategií pro oblast cloud technologií. Společnosti HP, Dell a Oracle/Sun Microsystems rovněž nabízejí produkty cloud computingu, ale jejich strategie dosud není – na rozdíl od strategie uvedených menších společností – jednoznačně definována. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že tyto velké společnosti nechtějí jít cestou kanibalizace svých vlastních klasických produktů, ale částečně také to, že nemají k dispozici potřebné zdroje. Je třeba sledovat akvizice a fúze sbližující hardware, software a služby, aby bylo možné lépe se připravit na výzvy, které přinese rozvoj cloud computingu. Společnost IBM má nejvýhodnější pozici, neboť provádí strategickou konsolidaci rozvoje cloud computingu již dlouhou dobu, zatímco společnosti Dell, HP a Oracle shromažďují zdroje pro cloud technologie teprve posledních 24 měsíců, kdy získaly Perot Systems, EDS a Sun Microsystems. Tento proces není dosud dokončen a můžeme očekávat další akvizice ze strany velkých společností působících na trhu, jež se budou snažit získat pro sebe určitý podíl na trhu v oblasti cloud computingu. Je obtížné posoudit, kdo v dlouhodobém horizontu uspěje a kdo nikoli, neboť trh je dosud značně nevyvinutý, ale ekonomický růst by spolu s perspektivou nového prvku podněcujícího růst mohl silně stimulovat právě odvětví IT.

Bezpečnost: Bezpečnost a ochrana dat hrají v éře cloud computingu klíčovou roli stejně jako u klasických IT služeb. Velké společnosti mají určité obavy ohledně outsourcingu životně důležitých aplikací a citlivých údajů o zákaznících v rámci veřejného cloudu. Upřednostňují model soukromého cloudu. Mnohé z nich již mají datová centra, která jsou dobře vybavena k ochraně proti výpadkům a bezpečnostním hrozbám ze sítě. Pro menší a střední podniky je často zbytečné poskytování infrastruktury a řešení pro náhlé výpadky dodávek energie a pro ochranu před viry a dalším malwarem příliš časově náročné a nákladné. Pro tyto podniky mohou služby v rámci veřejného cloudu nabízet více bezpečnosti při nižších nákladech. CloudBurst: V produktu CloudBurst nabízí IBM komplexní řešení zahrnující hardware, software a služby. Základem je předkonfigurovaný balíček obsahující servery, úložiště a systém pro řízení služeb umožňující vytvořit soukromý cloud pro vývoj a testování aplikací (Vývoj a testování). Produkt WebSphere CloudBurst Appliance je dalším produktem IBM, který otevírá přístup k virtuálnímu obrazu, což umožňuje vytvořit WebSphere prostředí během několika minut. Jihoafrická Nedbank úspěšně využívá CloudBurst a díky němu dokáže nastartovat vývojové úkoly až desetkrát rychleji než dříve. Tradičně prostředí nastavovalo vlastní IT oddělení organizace, což bylo pracné a bránilo to členům týmu plně se věnovat vývojovým procesům. Čínské město Dongying také využívá CloudBurst. Veřejné orgány dávají testovací a vývojové prostředí k dispozici místním začínajícím podnikatelům, kteří mohou tyto zdroje využívat v samoobslužném procesu. Toto průmyslové město si vytyčilo cíl vytvořit obchodní sektor orientovaný na služby a přátelský k životnímu prostředí. Dongying doufá, že s pomocí IBM a cloud computingu se stane městem digitálních inovací. IBM rovněž spolupracuje s dalšími čínskými městy v rámci své iniciativy „Chytřejší města“.

Čas na marketing je rozhodujícím faktorem pro úspěch podnikání. Doba mezi přijetím obchodního rozhodnutí a realizací konkrétního projektu, např. vývoj produktu od jeho návrhu až po uvedení na trh, je klíčová pro konkurenceschopnost. V takovém případě se však vlastní infrastruktura společnosti může projevit jako brzda. Příkladem může být časově náročné manuální vytváření testovacího prostředí pro vývoj aplikací (Vývoj a testování). Cloud computing tento proces podstatně zkracuje. Desktop Cloud: Služba Desktop Cloud poskytuje virtuální desktop prostředí na serveru spolu s veškerými požadovanými aplikacemi. Uživatel potřebuje pouze tenkého klienta (bezdiskovou stanici) s instalovaným prohlížečem a programem Java, aby mohl výběrem z katalogu získat přístup k serveru. Služba IBM Smart Business Desktop Cloud v sobě spojuje svět využití počítačů na bázi desktop pracovních stanic a na bázi serverů. Aplikace běží na serveru v soukromém cloudu, který IBM poskytuje jako nástroj pro veškeré funkce, společně s virtualizací pro práci na serveru. Vzhledem k tomu, že nároky na hardware klienta jsou nízké, může organizace ušetřit ve výdajích jak za hardware, tak i za softwarové licence. Kromě toho Desktop Cloud poskytuje zaměstnancům flexibilitu v tom smyslu, že mohou používat své virtuální PC prostředí odkudkoliv prostřednictvím bezpečného připojení. Jelikož IBM nabízí vysoce výkonné řešení, běží aplikace stejně rychle, jako kdyby byly nainstalovány přímo v desktopu. Výrobce polovodičů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) pracuje s produktem IBM Smart Business Desktop Cloud. V rychle se rozvíjejícím odvětví stála společnost před úkolem zkvalitnit přístup k informacím a spolupráci mezi vývojáři bez ohledu na to, kde se právě nacházejí, aby mohla zkrátit své inovační cykly. Italská módní značka La Perla, působící po celém světě, rovněž využívá Desktop Cloud společnosti IBM s cílem zkvalitnit podporu pro koncové uživatele. Tato služba pomohla společnosti snížit výdaje na IT podporu i náklady na spotřebu energie. La Perla využívá výhod flexibility tohoto řešení, neboť může vždy v případě potřeby rychle zvyšovat počty klientských počítačů ve svém soukromém desktop cloudu.

THINK! 2/2010 | 11

FOCUS

„VYPADNĚTE z mého cloudu!“ Beat Glogger

Cloud computing slibuje mimořádné výhody pro zpracování dat – ale zahrnuje v sobě také rizika. Výzkumní pracovníci IBM prozrazují, jak by chtěli zvýšit bezpečnost IT cloudu.

Každý v oboru IT bude souhlasit, že budoucnost patří cloudům. Impozantní je především jejich flexibilita: Namísto toho, aby si organizace pořizovala rozsáhlou a nákladnou IT infrastrukturu, pronajme si prostor k uložení dat a zpracovací kapacitu od externího poskytovatele přesně podle svých potřeb. Odhady tak například Amazonu již v této chvíli přisuzují více než 50 tisíc serverů pronajatých dočasným uživatelům. Dosud se na datové cloudy spoléhaly především menší a střední podniky a začínající firmy. Existují však četné obavy z externího ukládání dat společnosti – vystavování těchto dat možnému přístupu škodolibých hackerů nebo riziko jejich nechtěného úniku ke konkurenci. To rozhodně není nereálná představa, jak v loňském roce demonstrovali výzkumní

pracovníci Kalifornské univerzity v San Diegu společně s pracovníky Massachusettského technologického institutu (MIT). Podařilo se jim získat přístup do elastického výpočetního cloudu společnosti Amazon (EC2), kde si jako běžní uživatelé dokonce mohli vybírat informace o programech dalších uživatelů. A v březnu 2009 byla společnost Google nucena přiznat, že neoprávnění uživatelé získali přístup k dokumentům v rámci služeb Google Docs. BEZPEČNOST NADE VŠE „Když firmy zvažují přechod na cloud computing, jejich hlavní obavou je bezpečnost,“ říká Dr. Andreas Wespi, vedoucí výzkumné skupiny pro IT bezpečnost z výzkumného střediska IBM v Curychu. A právě proto IBM provádí

výzkum, díky němuž se bezpečnost cloudů zvýší. „Naším cílem je dosáhnout toho, aby cloudy byly přinejmenším stejně bezpečné jako současná datová centra,“ říká Andreas Wespi. První krok tohoto procesu byl uskutečněn pod názvem „Fantom“: V běžném datovém centru monitoruje tok dat mezi jednotlivými servery speciální zařízení. Specialisté tento proces nazývají monitorování sítě. S komunikací mezi virtuálními servery to v některých případech již není možné. Proto výzkumný tým v Rüschlikonu společně s dalšími výzkumníky a vývojovými pracovníky IBM vytvořili softwarovou technologii, která je permanentně ve střehu a sleduje tzv. malware, tj. viry, červy a trojské koně. Výsledek jejich práce byl již integrován do produktu Ochrana serverů IBM Proventia.

SLOVNÍČEK Dodržení předpisů: Regulační předpisy stanovené zákonem, jakož i směrnice specifické pro konkrétní odvětví mohou být důvodem, proč není možné zpracovat IT procesy ve veřejném cloudu. Například skutečnost, že datové centrum poskytovatele cloudu se nachází v zahraničí, může být v rozporu s příslušnými předpisy. Dostupnost: Mnoho pracovníků odpovědných za rozhodování v oblasti IT očekává od cloud computingu zejména zvýšení dostupnosti požadovaných služeb. Pro menší a střední podniky představuje mnohdy provoz spolehlivého IT prostředí s vysokou dostupností

12 | THINK! 2/2010

nepřiměřeně vysoké výdaje, kterých je profesionální poskytovatel cloudu může zbavit. Dostupnost se měří délkou tzv. „up time“, což je doba, kdy je určitá služba dostupná bez jakýchkoli omezení. Spolehlivá dostupnost cloudových služeb je jedním z klíčových aspektů úspěšného cloud computingu. Dlouhé nebo opakované výpadky, s nimiž se opakovaně potýkají někteří poskytovatelé cloudů, by mohly pro některé společnosti v závislosti na oboru jejich činnosti představovat nepřijatelné riziko.

Flexibilita: Hlavním argumentem ve prospěch cloud computingu je jeho flexibilita. Nejen že umožňuje společnostem okamžitě získat dodatečné zdroje (Čas na marketing), ale umožňuje také tyto zdroje získat na omezenou dobu a dle potřeb projektu. Flexibilita se projevuje také na straně nákladů, která určuje kondici společnosti. Namísto vázání zdrojů společnosti na dlouhou dobu v podobě investic do vlastního datového centra (CAPEX, kapitálové výdaje), představují náklady v případě využití cloud computingu pouze provozní náklady (OPEX, provozní výdaje), jejichž výše přesně odpovídá skutečně využívaným službám.

Grid Computing: Stejně jako cloud computing, také grid computing si klade za cíl poskytovat nízkonákladovou zpracovací kapacitu a zvýšit flexibilitu. Oba koncepty se však navzájem liší. U grid computingu jsou výpočetně intenzivní úkoly předány určitému clusteru počítačů. Grid je obvykle tvořen sdílenými počítači z několika společností nebo institucí, jako jsou např. výzkumná pracoviště. U cloud computingu uživatel získává zpracovací kapacitu a služby z jediného zdroje, konkrétně od cloud providera, který postupuje požadované zdroje určené k využití výhradně uživatelem.

FOCUS

DOBŘE MÍNĚNO NEMUSÍ NUTNĚ ZNAMENAT DOBŘE PROVEDENO Projekt SAVE (Security Audit for Virtual Environments – bezpečnostní audit pro virtuální prostředí) se rovněž zabývá bezpečností v rámci cloudu. Provádí se zde analýza daného virtuálního prostředí za účelem určení, zda konkrétní konfigurace odpovídá záměru. „Design služeb, které má organizace uložit v cloudu, obvykle vypadá dobře,“ říká vedoucí projektu, Dr. Matthias Schunter. „Realita však mnohdy bývá odlišná od původního záměru.“ Uživatelé se nechají ukolébat falešným pocitem bezpečí v cloudu, takže např. dochází k nedostatečnému oddělení bezpečnostních zón nebo k tomu, že desktop systémy mají možnost sledovat přenosy důvěrných dat. Projekt SAVE automaticky zjišťuje takové nesprávné konfigurace, a pokud je objeví, spustí alarm. TO, CO DOSTANETE, NEMUSÍ BÝT TO, CO JSTE CHTĚLI Další záludná situace může nastat, když data, jež uživatel stáhne z cloudu, nejsou stejná jako data, která byla do cloudu

původně nahrána. Je klidně možné, že při přenosu tisíců souborů z jednoho fyzického serveru do jiného dojde v některém souboru k drobné změně. Vzhledem k tomu, že většina dat zůstává nedotčena, nemá uživatel nejprve žádné podezření, že je něco v nepořádku. Když ale později potřebuje vybrat klíčové informace ze změněného souboru, může to vést k vážným důsledkům, např. pokud za určitých okolností přestane být schopen plnit svou povinnost unést důkazní břemeno v určitém procesu. „Integrita dat hraje klíčovou roli, pokud společnost svěří svá data cloudu,“ říká Christian Cachin, vedoucí výzkumného projektu IBM zaměřeného na integritu ukládání. U pracovní skupiny, která spravuje společná data v cloudu, musí existovat záruka, že nedojde ke změně těchto dat v důsledku chyb systému. Další technika vypracovaná výzkumným týmem IBM identifikuje tyto možné nesrovnalosti. Pomocí kryptografických metod generuje kontrolní součet pro nahraný záznam a ten později porovnává s kontrolním součtem při stahování. Tento

postup je možno použít také v případech, kdy na určitém záznamu současně pracuje více uživatelů. Oba projekty, SAVE i integrita ukládání, jsou v současné době k dispozici jako prototypy ve vývoji. Bezpečnostní tým nyní doufá, že jednoho dne se dočkají uplatnění jako plnohodnotné produkty IBM. MRAKY CLOUDŮ Výzkumní pracovníci mají jistotu, že budou mít pořád dost práce. V současné době se již plánuje příští generace cloudů v rámci evropské spolupráce v oblasti výzkumu: mraky cloudů. Například pokud bude chtít společnost dodávající energii profitovat z nesporných výhod cloud computingu, musí být požadovaná zpracovací kapacita neustále stoprocentně k dispozici. Toho lze dosáhnout kombinací různých cloudů od různých poskytovatelů na různých místech. Jedině takové rozložení zpracovací kapacity do různých cloudů zaručuje tuto absolutní dostupnost, a tudíž spolehlivost. To je životně důležité pro společnosti, které samy poskytují životně důležité služby.

THINK! 2/2010 | 13

FOCUS

SLOVNÍČEK Hosting: Obecný pojem hosting označuje široké spektrum činností nabízených IT poskytovatelem na serveru, k němuž je přístup přes internet. Jedná se o služby od jednoduchého hostingu webové pošty přes veřejné poskytování webových stránek až po služby cloudů. Hybridní cloud: Hybridní cloud je kombinace toho nejlepšího z modelu veřejného a soukromého cloudu. Typickou aplikací je využití veřejného cloudu jako doplňkového zdroje pro soukromý cloud. To umožňuje, aby interní IT infrastruktura byla konfigurována pro průměrnou zátěž, přičemž pokud některé mimořádné funkce vyžadují vyšší výpočetní kapacitu, získává se tato z veřejného cloudu. Chytřejší obchodní infrastruktura: Na rozdíl od infrastruktury provozované samotnou společností může společnost využít výhod dynamické infrastruktury v cloudu, kterou lze rychle přizpůsobit konkrétním požadavkům společnosti. Hlavními prvky dynamické infrastruktury jsou virtualizace serverů, úložišť a sítí, automatizace procesů a integrované řízení služeb, což je možné pouze díky dynamickému rozložení zdrojů a dynamickému přidělování zdrojů, které si uživatel může přiobjednat. Infrastruktura, která dokáže zvládnout velkou pracovní zátěž (úkoly a procesy) na sdílených zdrojích, musí být do značné míry přizpůsobitelná tak, aby mohla zaručovat poskytnutí dostatečných zdrojů v případě změny požadavků. IBM: Existuje mnoho poskytovatelů služeb v oblasti cloud computingu, ale pouze několik málo z nich dokáže uspokojivě pokrýt požadavky různých organizací. Ve studii zaměřené na vyspělost stále ještě se rozvíjejícího trhu dospěla německá výzkumná a poradenská společnost Experton Group k závěru, že ze společností, které se v současné době prezentují jako poskytovatelé cloudů, pouze IBM a jedna z jejích konkurenčních společností nabízejí takový sortiment produktů, jaký mohou brát společnosti skutečně vážně. Portfolio IBM obsahuje širokou

14 | THINK! 2/2010

paletu řešení pro soukromé, veřejné i hybridní cloudy, včetně hardwarové infrastruktury, softwaru a služeb. Infrastruktura jako služba (IaaS – Infrastructure as a Service): Toto je klíčový produkt poskytovatelů cloudů. Ti provozují centra s infrastrukturou nakonfigurovanou na vysokou zpracovací a úložnou kapacitu. Tyto systémy je možno dynamicky přidělovat jednotlivým zákazníkům a následně opět odejmout. Uživatelé mohou např. získat prostřednictvím IaaS na požádání dodatečnou zpracovací kapacitu, když jejich vlastní servery pracují na plný výkon. To jim usnadňuje odstupňovat jejich vlastní infrastrukturu a tím ušetřit náklady. Studie provedené IBM ukazují, že 70 procent výdajů v oblasti IT připadá na údržbu stávající infrastruktury a pouze 30 procent je vyhrazeno na aktualizace nebo rozvoj s novými funkčními možnostmi.

klienti dát k dispozici svým zaměstnancům po celém světě. Snadné použití této služby pro podniky všech velikostí pomáhá snížit náklady díky atraktivním cenám a zbavuje IT oddělení části jeho zátěže. Model poskytování služeb: Základní vlastností cloud computingu je model poskytování služeb, který je charakteristický tím, že si zákazník může sám vybrat produkt z katalogu standardizovaných aplikací a služeb. Zákazník si pak sám může požadované služby v rámci cloudu aktivovat a vše je účtováno na základě modelu Platba dle skutečného využití. Obchodní analýza: IBM vytvořila největší soukromý cloud pro obchodní analýzu na světě, který má v rámci společnosti k dispozici 200 tisíc zaměstnanců. Poskytuje prodejním týmům a vývojářům jeden petabyte dat, což je milión gigabytů, z více než sta interních datových úložišť. Bez ohledu na to, kde právě pracují, mají zaměstnanci po celém světě přístup k informacím, jako jsou vývojové trendy v odvětví a dokončené projekty pro analýzu a hodnocení, takže mohou vyvíjet nová řešení a nabízet zákazníkům kvalitnější poradenské služby. Cloud obchodní analýzy je nabízen také zákazníkům jako komerční produkt, což jim umožňuje využívat stejných nástrojů, jaké interně využívá společnost IBM.

LotusLive: Cloud je ideálně uzpůsoben k tomu, aby fungoval jako platforma pro různé komunikační úkoly a pro týmovou práci v rámci organizace a pro její spolupráci s partnery nacházejícími se na různých místech. To na jedné straně urychluje obchodní procesy a na druhé straně to umožňuje vyhnout se celé řadě služebních cest, což se vyplácí ať už z hlediska ekologie, časových nároků či výše nákladů. Využívanými nástroji jsou zde webové konference, on-line chaty, výměny a společné zpracování dokumentů nebo úkoly jako např. výzkumy a koordinace harmonogramů v rámci týmů. Ze všech cloudových aplikací je právě toto pro mnoho ředitelů IT nejoblíbenější služba. Potenciál produktu LotusLive přinese v budoucnosti výhody 380 tisícům zaměstnancům společnosti Panasonic, kteří přejdou z klasického desktop softwaru na cloud computing společnosti IBM.

Obchodní proces jako služba: Řízení obchodních procesů (Business Process Management – BPM) pro modelování a optimalizaci, jakož i pro monitorování obchodních procesů, lze získat také v podobě služby na bázi cloudu. Jako přední světová společnost v oblasti IT poradenství může IBM Global Business Services (GBS) poskytovat zákazníkům podporu s využitím svých strategických znalostí a know-how za účelem transformace a zvýšení efektivity jejich obchodních procesů.

LotusLive iNotes: E-mailová komunikace je pro cloudové služby mimořádně vhodná. S produktem LotusLive iNotes, uvedla společnost IBM na trh cloudovou službu elektronické pošty, kterou mohou

Platba dle skutečného využití: Cloud computing je pro firmy zajímavý především kvůli svým výhodám v oblasti nákladů. Namísto zaměření na infrastrukturu, jejíž nákup a údržba představují náklady bez ohledu na její

skutečné využití, vychází cloud computing z modelu nákladů orientovaného na užívání, kdy se platí pouze za skutečné využití služeb. Platíte pouze za to, co skutečně používáte, stejně jako v případě spotřeby elektřiny ze zásuvky. Flexibilní účtování zohledňuje délku využití a počet uživatelů využívajících konkrétní zdroje. Platforma jako služba (PaaS – Platform as a Service): U služby PaaS je uživateli nabízena hardwarová infrastruktura a systémové prostředí (middleware) jako platforma. To může například sloužit jako prostředí pro vývoj funkcí, jehož součástí mohou být webové aplikace a úložný prostor. Uživatel se může soustředit na řešení svých vlastních problémů a nemusí se zabývat instalací a údržbou platformy. Poskytovatel cloudu: Poskytovatel služeb, který nabízí různé obchodní a IT služby v rámci cloudu, se někdy také nazývá poskytovatel cloudu. Obvykle nabízí jak služby v rámci soukromého cloudu, tak služby v rámci veřejného cloudu. Oproti tomu poskytovatelem internetových služeb se rozumí poskytovatel služeb, který svým zákazníkům poskytuje služby prostřednictvím datových spojení s určitým definovaným širokopásmovým připojením na internet. Poskytovatel cloudu provozuje infrastrukturu nutnou k poskytování těchto služeb ve svém datovém centru, kde jsou obvykle uložena také data generovaná těmito službami. Poskytovatel cloudu zajišťuje výkonnou infrastrukturu, která je chráněna v souladu s přísnými bezpečnostními kritérii. Uložená data jsou několikanásobně zabezpečena proti ztrátě, často v různých centrech na různých místech. Základem tohoto modelu je jeho přizpůsobitelnost, rychlé poskytnutí, standardizovaná nabídka a nákladový model orientovaný na skutečně využité služby – Platba dle skutečného využití. Existuje celá řada úkolů, které jsou velice vhodné pro použití veřejného cloudu jako platformy. Patří mezi ně aplikace pro komunikační služby, týmová

FOCUS

práce (LotusLive), webové konference, služby help desk, testovací prostředí (Vývoj a testování), ukládání dat (skladovací cloud), jakož i infrastruktura pro IP telefonii a úkoly v oblasti školení. Pracovní zátěž: V obecném použití se pojmem pracovní zátěž označuje objem nebo tlak práce. Pracovní zátěž se může skládat z několika samostatných procesů. V cloud computingu se pracovní zátěž definuje na základě následujících parametrů: obsah (např. poskytnutí testovacího prostředí), funkčnost (katalog služeb pro testovací prostředí), časový rámec a cena. Řízený soukromý cloud: Přestože je soukromý cloud nastaven prostřednictvím internetu, společnost nemusí sama provozovat jeho infrastrukturu. Pokud je funkce řízení ponechána na IT partnerovi (buď prostřednictvím podpory na dálku, nebo interně), nazývá se tento model řízeným soukromým cloudem. Skladovací cloud: Ukládání dat bylo jednou z prvních cloudových aplikací. Takzvané online hard disky často používají menší podniky i soukromí uživatelé. Mezi jejich výhody patří přístup nezávislý na umístění a zařízení a také možnost používat data společně v rámci celé společnosti prostřednictvím sdílení souborů. Skladovací cloud také nabízí lepší úroveň zabezpečení dat, než mohou zaručit mnohé menší a střední podniky ve své síti. Ale i velké společnosti a orgány veřejné správy využívají služby úložišť v cloudech. Státní organizace Geoscience Australia po celá desetiletí shromažďuje rozsáhlá data o kontinentu, včetně seismologických měření a informací získaných ze satelitů, jež se následně využívají pro výzkum a lokalizaci nalezišť zemního plynu a ropy. Geoscience využívá službu IBM Smart Business Storage Cloud, neboť nemá prostředky potřebné k efektivnímu řízení geometrickou řadou rostoucího objemu dat a k jejich zpřístupňování partnerům v daném odvětví i dalším partnerům.

Thajská společnost Kantana Animations Studios také využívá službu IBM Smart Business Storage Cloud k tomu, aby mohla centrálně poskytovat neustále rostoucí objem dat svým zaměstnancům a partnerům pro vytváření a modelování digitální grafiky, což by při využití vlastní infrastruktury již nebylo možné. Smlouva o poskytování služeb (SLA): Podmínky využívání IT služeb poskytovaných poskytovatelem cloudu se řídí Smlouvou o poskytování služeb (SLA). Ta nejen definuje typ a rozsah sjednaných služeb, ale také stupeň jejich kvality. Klient musí provést kontrolu dané služby a musí mít možnost posoudit, zda byla služba poskytnuta dle dohody. Služby v rámci cloudů, které nenabízejí žádné nebo jen vágně formulované SLA, mohou být přijatelné pro uložení soukromých sbírek fotografií, ale pro společnosti je nezbytným předpokladem existence jasně definovaného katalogu služeb spolu s příslušnými zárukami. Software jako služba (SaaS): Poskytovatelé cloudů na své infrastruktuře rovněž poskytují klasické firemní aplikace od nezávislých poskytovatelů softwaru. Zákazník si tento software může pronajmout a využívat jej flexibilně z hlediska počtu uživatelů a doby využití. Na základě těchto parametrů se pak účtují poplatky za tyto služby (Platba dle skutečného využití). Tato služba nabízí organizacím řadu výhod. Software jako služba snižuje náklady na licence a zbavuje společnost nutnosti instalovat a udržovat příslušný software. Zákazníci SaaS mají výhodu i v tom, že mají vždy k dispozici nejnovější verze softwaru, aniž by se museli starat o jakékoli aktualizace a upgrady. Soukromý cloud: V sérii rozhovorů vedených společností IBM po celém světě uvedly dvě třetiny dotazovaných pracovníků odpovídajících za rozhodování v oblasti IT soukromý cloud jako preferovaný model cloud computingu. Podle nich představuje bezpečnost a ochrana dat nejvážnější překážky pro využití veřejného cloudu.

Tato argumentace se týkala nakládání s informacemi zákazníků i s klíčovými daty společnosti. Veřejný cloud může být v některých případech nevhodný také z hlediska dodržení předpisů. Soukromý cloud je zřízen v síti organizace za ochrannou zdí (firewall). Na rozdíl od klasického internetu nabízí soukromý cloud také přizpůsobitelné služby se stejným modelem účtování jako veřejný cloud. Společnost však v tomto případě provozuje infrastrukturu sama, nebo může jejím provozem pověřit IT partnera (řízený soukromý cloud). Soukromý cloud je ideální pro práci s citlivými informacemi. To zahrnuje např. analýzy dat (obchodní analýza), databázové aplikace, dlouhodobou archivaci, aplikace specifické pro dané odvětví nebo řešení pro plánování podnikových zdrojů (Enterprise Resource Planning – ERP). Tenký klient (bezdisková stanice): Rozhodujícím prvkem správného fungování cloud computingu je pouze infrastruktura poskytovatele cloudu. K přístupu ke službám stačí jednoduchý počítač se slušnou infrastrukturou a prohlížečem. Takové počítače se nazývají tencí klienti (bezdiskové stanice). Jako tenké klienty je možno použít dokonce i přenosná zařízení, jako jsou smartphony nebo tablety. Jednou z výhod cloud computingu je tudíž možnost snadného přístupu ke zdrojům společnosti odkudkoli. Tento faktor bude nabývat na významu se zvyšující se výkonností mobilních zařízení. Veřejný cloud: V zásadě nejkomplexnějším typem cloud computingu je veřejný cloud. S tímto modelem využívá uživatel aplikace poskytované poskytovatelem cloudu prostřednictvím internetu z jeho vlastního PC nebo tenkého klienta (bezdiskové stanice). Aplikace webové pošty na tomto principu fungují již dlouho. Další funkcí veřejného cloudu, která je již v současné době intenzivně využívána soukromými osobami i společnostmi, jsou online úložné prostory. Tyto typy služeb se nazývají software jako služba.

Virtualizace: Virtualizace je technika pro efektivní využívání výpočetních zdrojů. S využitím softwaru přímo od výrobců, jako je IBM (PowerVM), VMware a Citrix, je možné vytvořit celou řadu virtuálních serverů na jediném fyzickém serveru, přičemž tyto servery fungují jako skutečná zařízení a jsou na sobě navzájem nezávislé. V klasickém světě IT se virtualizace používá jak pro mainframy, tak pro prostředí klientských serverů. Virtualizační technologie je také předpokladem pro cloud computing. Pokud si zákazník od poskytovatele cloudu objedná zdroje pro určitý konkrétní úkol, bude automaticky vytvořen a dynamicky přidělen virtuální server s požadovaným softwarem. Jakmile zákazník přestane toto virtuální zařízení potřebovat, server zmizí. Tento proces je srovnatelný s víceúčelovou halou, kterou si dočasně pronajímají různé společnosti a organizace pro různé účely a která je vždy po použití vyklizena. Virtuální servery v rámci cloud computingu nejsou vhodné jen pro krátkodobé úkoly, ale také pro dlouhodobé využití v infrastruktuře (Infrastruktura jako služba). Vývoj a testování: Mnoho společností vyvíjí aplikace nebo testuje nový software ještě před jeho uvedením do plného provozu. Vytvoření testovacího prostředí vyžaduje nákup vhodné infrastruktury, ale z průzkumů vyplývá, že testovací servery jsou až 90 procent času nevyužity. Kromě toho vytvoření softwarového prostředí může trvat celé týdny. Využití služeb v rámci cloudu tuto dobu zkrátí na pouhých několik minut; uživatel si může vytvořit testovací prostředí v samoobslužném procesu pouhým kliknutím myši. Pokud testovací projekt vyžaduje větší kapacitu v krátkém čase, je možno ji díky přizpůsobitelnosti služby okamžitě poskytnout. Například poskytovatel on-line plateb PayPal využívá službu IBM Smart Business Development and Test jako efektivní prostředí pro vývoj nových platebních aplikací pro smartphony.

THINK! 2/2010 | 15

SOLUTIONS

VĚDCI ZÍSKALI dvojnásobný výkon Velká část vědeckých projektů Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) potřebuje špičkovou výpočetní kapacitu. Čím výkonnější a rychlejší servery úlohy zpracovávají, tím více projektů vědci a studenti zvládnou a neztrácejí drahocenný čas čekáním na výsledky. Také proto nedávno v ústavu za pomoci společnosti Storyflex a technologií IBM instalovali nové clusterové serverové řešení, které přineslo dvojnásobný výpočetní výkon, aniž by se musela zvětšovat serverovna. Jedním ze základních požadavků byl maximální výpočetní výkon na jeden watt elektrické energie v nejmenších možných fyzických rozměrech zařízení. Celé řešení totiž

16 | THINK! 2/2010

muselo být přidáno do omezeného prostoru 70 m2. Důležité proto byly i nároky na chlazení. Budova rekonstruovaná v roce 2003 byla navržena na přísun elektřiny

na 150 kW a dalších 100 kW na chlazení, které bylo nyní nutno doplnit vodním chlazením o výkonu zhruba 180 kW. „My stále potřebujeme více výpočetní kapacity. Naše

DETEKTOR ATLAS URYCHLOVAČE LHC Zdroj: www.cern.ch

SOLUTIONS

clustery jsou využité téměř stoprocentně. Svou výpočetní kapacitu sdílíme s dalšími českými i zahraničními vědeckými institucemi a využíváme ji i pro ukládání a analýzu dat pořízených v obřím urychlovači LHC,“ říká Miloš Lokajíček, vedoucí oddělení vývoje detektorů a zpracování dat. Některé výzkumné projekty běží celé roky a za tu dobu se shromáždí obrovské množství dat, která je následně třeba analyzovat. „Na urychlovači částic LHC probíhají srážky protonů

a Švýcarskem, byl přitom zprovozněn v březnu 2010. Na jeho výstavbě, která přišla na tři miliardy eur, se podíleli vědci z celého světa a mezi nimi také kolem stovky odborníků z České republiky. Do výběrového řízení se přihlásili všichni velcí dodavatelé serverových řešení jako HP, Sun, SGI a řada menších firem. Vybráno bylo řešení na bázi technologie IBM, protože nejlépe splňovalo požadavky na co nejlepší výkon s vysokou mírou efektivnosti. „Spotřeba elektřiny našeho

umožnil více než zdvojnásobit výpočetní výkon při využití stejného místa jako předchozí systém a při zachování spotřeby elektřiny. Zatímco v minulosti bylo ve 170 uzlech celkem 450 výpočetních jader, nyní bylo přidáno v 84 ultrakompaktních uzlech celkem 672 jader, která jsou až desetinásobně efektivnější oproti nejstarším jádrům. „iDataPlex se instaloval velmi snadno. Je to skutečně řešení na klíč,“ říká Jiří Horký, administrátor clusteru, který si pochvaluje i to, že jak servis,

administrátor nezávisle na sobě ladit výkon jednotlivých serverů i úložného prostoru. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

SCHÉMA URYCHLOVAČE LHC Zdroj: www.cern.ch

FYZIKÁLNÍ ÚSTAV AV ČR

DETEKTOR ALICE

DALŠÍ POHLED NA DETEKTOR ATLAS

Zdroj: www.cern.ch

Zdroj: www.cern.ch

každých 25 ns a na jednu takovou srážku zaznamenáme kolem dvou megabytů dat. Současná technologie nám umožňuje trvale zaznamenat jen zlomek vybraných potenciálně zajímavých dat a každou vteřinu nám tak přibývá několik gigabytů dat pro následné analýzy a zkoumání,“ upřesňuje Miloš Lokajíček. Urychlovač LHC, jehož důležitou součástí je 27 km dlouhý tunel v podzemí na rozhraní mezi Francií

výpočetního centra je dominantní částkou na účtu za elektřinu celého našeho ústavu. Proto jsme hledali řešení, které tyto náklady nebude dále navyšovat,“ vysvětluje Miloš Lokajíček. Systém IBM iDataPlex s inovativním designem minimalizujícím množství tepla a snižujícím počet potřebných ventilátorů v kombinaci s technologií IBM Rear Door Heat eXchanger (doslova: výměna tepla zadními dveřmi)

tak i kabeláž jsou řešeny vpředu, a vše je proto přehledné a zjednodušuje to servisní zásahy. Nedílnou součástí řešení je redundantní IBM SAN a LAN infrastruktura i napájení. Data se ukládají na disková pole typu High-Density Storage s kapacitou 3× 84 TB. Kapacitu diskového systému lze dále jednoduše navyšovat pouhým připojením dalšího diskového pole. Podle reálného provozu a požadavků uživatelů pak může

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ), je veřejná výzkumná instituce, zaměřená na základní, ale i aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Jeho zřizovatelem je Akademie věd České republiky. Počátky ústavu sahají do roku 1954, kdy došlo ke spojení dvou laboratoří fyzikálního institutu AV ČR. Současný program ústavu zahrnuje pět oblastí: fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu, kterým odpovídá členění do vědeckých sekcí. Podílí se i na evropských projektech včetně výzkumu realizovaného ve švýcarském CERNu. www.fzu.cz

THINK! 2/2010 | 17

SOLUTIONS

RAIFFEISENBANK jistí svá data několikanásobně

Jako každá prudce se rozvíjející společnost, tak i Raiffeisenbank zpracovává stále větší množství dat, která musí být řádně zabezpečena, rychle dostupná a zálohovaná nejlépe ve zcela jiné lokalitě. Banka provozuje dvě v podstatě ekvivalentní datová centra na různých místech. Aby byl zachován jejich dostatečný výkon i prostor pro nárůst objemu dat, rozhodla se Raiffeisenbank jedno z center radikálně modernizovat.

Banka chtěla najít co nejlepší řešení od dodavatele s bohatými zkušenostmi. Nechala si proto ve výběrovém řízení vypracovat studie proveditelnosti a nabídky komplexního řešení. Zvítězilo řešení navržené týmem IBM Site & Facilities Services. „Snažíme se koncipovat informační technologie tak, abychom mohli v maximální míře podporovat aktivity banky, a stejným způsobem jsme přistoupili i k rozšíření datového centra. Přestože známe požadavky obchodního rázu pouze

18 | THINK! 2/2010

v krátkodobém horizontu, počítáme se zhruba desetiletou životností datového centra. To proto nesmí klást žádná omezení,“ říká Josef Dušek, manažer informačních technologií Raiffeisenbank.

Flexibilita při pokrývání nepředvídaných změn požadovaných kapacit. Požadavky na IT kapacity jsou často těžko předvídatelné, a je tak obtížné předem definovat odpovídající kapacitu datového centra, zvláště když infrastruktura datového centra je budována s výhledem na dvacet let a informační technologie jsou nahrazovány každé dva až tři roky. To vede k modulárnímu, škálovatelnému řešení všech použitých technologií datového centra, které to ze svého principu dovolují. V případě Raiffeisenbank se jednalo například o řešení záložních zdrojů napájení (UPS) a systému nízkonapěťové rozvodny. Rovněž systém vnitřních chladicích jednotek byl definován tak, aby dovoloval relativně jednoduché změny chladicího výkonu.

NÁROČNÉ POŽADAVKY BANKY Následně banka spolu s dodavatelem sestavili společný projektový tým, aby navržené řešení doladil do finální podoby. Na tu kladla banka náročné požadavky – především:

Schopnost přizpůsobit se změnám technologií. Potřebný výkon serverů se neustále zvyšuje a to vede také ke zvyšování výkonové hustoty serverů – za poslední dekádu se zvýšila více než dvacetinásobně. Aby bylo

SOLUTIONS

možné toto tempo nadále udržet, znamená to také potřebu navýšit dostupný elektrický příkon a zvýšit kapacitu chladicího systému. Servery s vysokou spotřebou potřebují dostatečný chladicí výkon. Tak vzniká tzv. vysokohustotní zóna (high density zone). V takovém případě už totiž tradiční přístup k chlazení serverů nestačí. Připravenost reagovat na měnící se požadavky podnikatelských aktivit. Tyto změny vyžadují přesuny výpočetního výkonu, a to i mezi datovými centry. Pokud jsou v integrovaném systému zahrnuty informační technologie, technická infrastruktura, a případně dokonce systém budovy, lze na tyto požadavky efektivně reagovat. Samozřejmým požadavkem na infrastrukturu datového centra je také vysoká dostupnost, aby všechny aplikace stále běžely, dále vysoká úroveň fyzického zajištění a maximální energetická účinnost. SPOLEHLIVÉ ŘEŠENÍ Realizované řešení vycházející z výše uvedených požadavků využívá bezpečnostní komoru Lampertz. Ta zajišťuje nejen vysokou míru fyzické bezpečnosti, ale odolá i požáru a stříkající vodě. V této komoře je situován datový sál, jehož dispozice podporuje provoz serverových skříní s vysokým instalovaným příkonem i umístění samostatných zařízení – především diskových polí. Systém elektrického napájení má dostatečnou počáteční kapacitu, která může být postupně navyšována dle narůstajících potřeb, a to bez přerušení provozu datového centra. Systém je do značné míry redundantní, aby byl jednak odolný vůči případným poruchám a jednak aby bylo možné na systému provádět preventivní údržbu či servis bez výpadku provozu. Systém umožňuje měření okamžité spotřeby serverových skříní i ostatních zařízení technické infrastruktury. Technologické chlazení je navrženo obdobným způsobem. V systému je zakomponována redundance na straně

výroby chladicího média, na jeho rozvodech a samozřejmě i v koncových klimatizačních jednotkách. Ani porucha části chladicího systému proto nevede k přehřátí zařízení a následným výpadkům. Při návrhu elektrického napájení a systému chlazení byl kladen důraz na snižování energetické náročnosti. Proto byly nasazeny systémy s minimálními ztrátami elektrické energie a systém chlazení využívá v co nejširším teplotním rozsahu tzv. volného chlazení (freecooling). Snížená spotřeba elektřiny vede ke snižování provozních nákladů. AUTOMATICKÁ KONTROLA V případě vznikajícího požáru zasáhne automatický plynový stabilní hasicí systém doplněný autonomním systémem pro hašení silových rozvaděčů. Samotné hašení tak nepoškodí technologické vybavení datového centra. Nad celým systémem technické infrastruktury bdí dohledový systém sledující nejdůležitější parametry. Jedná se o elektrické veličiny veškerých silových rozvaděčů a zdrojů UPS včetně jejich baterií, parametry chladicího systému a provozních stavů rozvodů chladu a koncových klimatizačních jednotek, a konečně parametry prostředí – teplotu, relativní vlhkost a zaplavení podlahy v kritických místech. Online přístup do tohoto systému umožňuje s předstihem reagovat na kritické situace a zajišťovat případný servis, plánovat navyšování potřebných kapacit a monitorovat klíčové parametry systému technické infrastruktury. Projekt si vyžádal i složité stavební úpravy stávajících prostor, přesto byla jeho realizace po podpisu kontraktu dokončena v plánovaném termínu, a to nejen díky realizačnímu týmu IBM, ale i díky konstruktivnímu přístupu členů týmu Raiffeisenbank. „S novým datovým centrem nyní například dokážeme zaplnit rack zdola až nahoru těmi nejvýkonnějšími servery, aniž bychom se báli, že je neuchladíme. Stejně tak můžeme vedle sebe naskládat těžké knihovny a storage a víme, že se nikam nepropadnou.

RAIFFEISENBANK Raiffeisenbank a.s. (RBCZ) nabízí své bankovní služby na českém trhu firemním i privátním osobám už od roku 1993. Samotné jméno Raiffeisen má ale ve světě už více než 140letou tradici. V roce 2006 zahájila integraci eBanky, která skončila po dvou letech. Osobní kontakt nabízí svým klientům prostřednictvím více než sta poboček a klientských center. I přes celkové zpomalení ekonomiky vykázala Raiffeisenbank v roce 2009 čistý zisk ve výši 1,99 miliardy korun. Celková aktiva banky meziročně vzrostla o šest procent na 193 miliard korun, což banku řadí na páté místo v České republice. Také díky tomu získala v nejprestižnější domácí anketě MasterCard Banka roku potřetí z posledních čtyř let titul „Nejdynamičtější banka roku“, nejlepším účtem roku bylo vyhlášeno eKonto. www.raiffeisenbank.cz

Vše je schované v kompaktní a zabezpečené komoře s maximální mírou monitoringu a automatizace. IBM nám pomohla dát našim záměrům a představám reálný rozměr a následně je zhmotnit do výsledného produktu, který již nyní úspěšně podporuje klíčové bankovní projekty,“ chválí přednosti řešení Josef Dušek. VÍCE INFORMACÍ: [email protected], [email protected]

THINK! 2/2010 | 19

PRODUCTS

POWER7: Výkonový a energetický skok Nový high-endový systém IBM Power7 je energeticky pětkrát úspornější než srovnatelné unixové systémy HP a Oracle. Společnost IBM představuje nové systémy právě v době, kdy rekordní počet zákazníků migruje z konkurenčních řešení na systémy IBM Power.

Express servery Čtyři servery IBM Power 710, 720, 730 a 740 Express nabízejí malým až středně velkým firmám vynikající výkon, energetickou účinnost a další výhody technologie Power7 v kompaktním rackovém nebo tower provedení.

Nové systémy IBM Power7 jsou určené pro nejnáročnější pracovní úlohy a nové aplikace. Spolu s dalšími novinkami tak IBM reaguje na dlouhodobou dynamiku systémů Power na trhu UNIX s potenciální hodnotou 13 miliard dolarů. Od roku 2005 na tomto trhu zaznamenala IBM 14procentní nárůst podílu tržeb. Jednou z novinek je high-endový systém IBM Power 795, čtyři servery základní kategorie s procesory Power7 určené především klientům středně velkých firem a optimalizovaný Smart Analytics System s procesory Power7. Nový, 256jádrový server IBM Power 795 nabízí více než pětkrát vyšší energetickou účinnost oproti serverům Oracle a HP. Špičková technologie IBM EnergyScale mění frekvence procesorů podle zatížení. Nový systém

20 | THINK! 2/2010

také podporuje až osm terabytů operační paměti a poskytuje více než čtyřikrát vyšší výkon při stejné energetické náročnosti ve srovnání s doposud nejrychlejším high-endovým systémem IBM Power 595 s procesory Power6. Technologie Power7 umožňuje osadit až čtyřikrát více procesorových jader než předchozí systémy a díky nejnovějšímu virtualizačnímu softwaru PowerVM dovoluje zákazníkům provozovat více než tisíc virtuálních serverů v jednom fyzickém systému. Mnoha zákazníkům, kteří se ve svých datových centrech přibližují kapacitním limitům energie, prostoru a chlazení, nabízí konsolidace starších systémů na nový high-endový Power 795 větší rezervu a až 75procentní úsporu energie při ekvivalentní výkonové kapacitě. Vytváří tak podmínky pro nárůst

pracovních úloh ve stávajících datových centrech a pomáhá společnostem omezit náklady nebo se zcela vyhnout výdajům na rozšiřování nebo budování nových datových center. Společnost IBM také představila nové prostředí Power Flex složené ze dvou či více systémů Power 795 a technologií PowerVM Live Partition Mobility a Flex Capacity Upgrade on Demand. Díky němu mohou zákazníci přesouvat běžící aplikace z jednoho systému do druhého a provádět údržbu systému bez odstávky. Současně jim pomáhá také s vyvažováním zátěže a se zvládáním nárazových špiček provozu. IBM také oznámila novou verzi svého unixového operačního systému IBM AIX 7. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

Smart Analytics System Řešení Smart Analytics System, složené z několika vyzkoušených konfigurací serverů Power System 740 Express a softwaru IBM DB2, InfoSphere Warehouse a AIX, analyzuje data tam, kde se nacházejí. Další novinky na platformě Power Pro uživatele systému nabízí společnost IBM čtyři nové balíčky IBM i Solution Edition, integrované a optimalizované pro rychlé nasazení ERP. Tyto balíčky obsahují software SAP, JD Edwards, Infor a Lawson a nabízejí významnou úsporu pro zákazníky, kteří používají starší verze operačního systému a mají zájem jej upgradovat. Dále IBM oznámila řadu softwarových zařízení IBM Rational Power Appliance, jež jsou tvořena servery Power Express s předinstalovaným softwarem IBM Rational pro vývoj v systému AIX.

PRODUCTS

VÝKON MAINFRAMU zEnterprise opět vzrostl Nová technologie mainframů využívající architektury IBM Power a System x až desetinásobně zvyšuje celkový analytický výkon serverů, a dokáže tak nabídnout detailní pohled na firemní data v řádu minut namísto hodin.

zEnterprise je nejvýkonnější a nejškálovatelnější mainframový server v historii – při zpracování nových úloh je až o 60 procent rychlejší než System z103. Současně je energeticky nejúspornějším mainframem, který má až o 60 procent větší kapacitu, a to při stejné spotřebě energie jako v případě System z10. Navíc umožňuje správu více než sta tisíc virtualizovaných serverů jako jednoho systému. Nový systémový design umožňuje sdílet zdroje mezi pracovními úlohami pro mainframe, Power7 a servery System x a spravovat je jako jediný virtualizovaný systém. Kombinace mainframového serveru IBM zEnterprise s novými technologiemi IBM zEnterprise BladeCenter Extension a IBM zEnterprise Unified Resource Manager umožňuje správu pracovních úloh na platformách System z a vybraných serverech Power7 a System x. Technologie je výsledkem investic do výzkumu a vývoje IBM přesahujících 1,5 miliardy dolarů a více než tříleté spolupráce s největšími zákazníky IBM po celém světě. Díky těmto inovacím mohou zákazníci spravovat systémové prostředky

zEnterprise System jako jediný systém a rozšířit vynikající vlastnosti mainframu včetně mimořádně vysoké spolehlivosti, spravovatelnosti a zabezpečení i na pracovní úlohy běžící na vybraných serverech IBM Power7 a blade serverech System x. Díky možnosti jednotně spravovat pracovní úlohy napříč různými systémy umožňuje zEnterprise System snížit pořizovací náklady o 40 procent, a náklady na vlastnictví dokonce o 55 procent. zEnterprise System byl navržen jako reakce na zásadní problém podnikových datových center – „chaos“ nesourodých technologií přidávaných postupem času pro konkrétní aplikace, které operují v silech, často mezi sebou nedokážou v reálném čase komunikovat a jejich správa vyžaduje samostatné týmy odborníků a zvláštní softwarové nástroje. Tento dlouhotrvající problém však způsobil zvýšení nákladů a složitosti prostředí, doprovázené navíc nárůstem sofistikovanějších a datově náročnějších pracovních úloh v čím dál propojenějším světě. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

IBM zEnterprise Unified Resource Manager Nový systémový software IBM Unified Resource Manager je první firmware svého druhu integrující prostředky různých platforem jako jediný virtualizovaný systém a poskytující funkce jednotné správy pro zEnterprise. Nový zEnterprise 196 zEnterprise System je nejvýkonnějším systémem IBM v historii. Centrální server systému zEnterprise – zEnterprise 196 – může obsahovat až 96 nejrychlejších a nejvýkonnějších mikroprocesorů na světě, které jsou taktovány na 5,2 GHz a dokážou zpracovat více než 50 miliard instrukcí za sekundu. Smart Analytics Optimizer IBM Smart Analytics Optimizer akceleruje analytické pracovní úlohy. Díky tomu mohou zákazníci zpracovávat analýzy, které jim umožní odhalit nové obchodní příležitosti a trendy a vyhnout se případným rizikům. Nový software IBM Jedinečná hodnota systému zEnterprise spočívá v synergii hardwaru a softwaru IBM. Nový software byl optimalizován pro zEnterprise a vyladěn tak, aby při použití v kombinaci s novým zařízením BladeCenter Extension fungoval napříč platformami.

THINK! 2/2010 | 21

THOUGHT LEADERSHIP

73 % ORGANIZACÍ S HLUBOKÝM POROZUMĚNÍM OBCHODNÍ PROBLEMATICE POUŽÍVÁ PRIMÁRNĚ AUTOMATIZOVANÉ SYSTÉMY VÝKAZNICTVÍ

HLEDÁ SE: Integrátor hodnoty

39 %

ANALYZOVANÝCH FINANČNÍCH ORGANIZACÍ DOSUD VYPLŇUJE SVÉ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FINANČNÍ UKAZATELE RUČNĚ

49 % PRACOVNÍHO ÚSILÍ FINANČNÍHO ODDĚLENÍ JE VĚNOVÁNO NA ROZVOJ OBCHODNÍCH PŘÍPADŮ, 25 % NA KONTROLNÍ ÚKOLY A 26 % JE K DISPOZICI PRO DŮLEŽITÁ ROZHODNUTÍ

Celosvětová studie finančních ředitelů: Krátkozraký hnidopich? Ne, díky! Hospodář uvědomující si rizika? Ano, ale… Finanční ředitel pro 21. století musí znát spoustu věcí – a ještě více věcí musí umět. Nová studie si klade otázku, zda jsou finanční ředitelé a jejich finanční oddělení připraveni na tuto novou roli. „V současné době je finanční ředitel nejdůležitějším člověkem v celé společnosti.“ Toto prohlášení jednoho z účastníků studie pocházejícího z Kanady může u některých finančních ředitelů vzbudit nesouhlas, ale po finanční krizi se stále více finančních ředitelů ocitá ve středu pozornosti a mají pocit, že jsou nuceni pečlivěji přemýšlet o své roli ve společnosti nebo ji přehodnotit. Nová studie IBM nazvaná The New Value Integrator (Nový integrátor hodnoty) vychází z rozhovorů s více než 1900 finančními řediteli z 81 zemí a zaměřuje se na 32 odvětví; jedná se tedy o největší studii svého druhu. Studii obohacuje i vědecký příspěvek Johna Percivala, mimořádného profesora finančních studií na Pensylvánské univerzitě; její součástí jsou dále čtyři případové studie (zaměřené na Malt-O-Meal, Bradesco, Unilever Europe a LG Electronics) a rozsáhlá grafika ilustrující jednotlivé aspekty. Ze studie jasně vyplývá, že finanční ředitel již nemůže sedět ve své slonovinové věži a být spokojen, pokud má náklady pod kontrolou. Více než 70 procent finančních ředitelů se podílí na významných rozhodnutích, např. pokud jde o snižování rizik. Ale to není všechno: zatímco dříve jim byly „pouze“ svěřovány finanční úkoly, přesouvá se v současné době těžiště jejich práce i na rizika ovlivňující celou společnost. Tři čtvrtiny respondentů považují řízení rizik za velice důležité, ale pouze polovina z nich se domnívá, že se

22 | THINK! 2/2010

s tímto problémem vypořádávají správně. „Musíme být v takové pozici, abychom dokázali chápat a řídit provozní rizika,“ řekl jeden finanční ředitel z USA. A k tomuto aspektu stále více přihlížejí i správní rady a ratingové agentury. BEZ OTÁZEK NEJSOU ODPOVĚDI Pochopení toho, co všechno zahrnuje řízení rizik ve společnosti, bylo pro všechny respondenty velmi důležité – a jinak? „Je to znalost businessu, hlupáku,“ abychom parafrázovali úspěšný předvolební slogan Billa Clintona z roku 1992. Nebo, jak to shrnul Giulio Terzariol, finanční ředitel společnosti Allianz Leben Nordamerika: „Finanční oddělení je nejúspěšnější, když chápe, co se ve společnosti opravdu děje, dokáže toto pochopení efektivně komunikovat a má takovou pozici, že může zapůsobit tam, kde je to nutné.“ Další respondent, Phil Coffey z Westpac Banking Corporation, charakterizuje nové chápání role jako funkce poradce: „Finanční oddělení musí posílit svou poradní funkci. Kontrola a přesnost mají nesmírný význam, ale potřebujeme méně zpracování dat a více analýzy a pochopení věcí.“ Hluboké pochopení businessu je důležitější než kdy dříve, ale ze studie jasně vyplývá, že finanční oddělení v tomto ohledu zaostávají ve svých schopnostech. Co je tedy třeba k tomu, aby se finanční specialisté transformovali z pouhých poskytovatelů číselných údajů ve skutečné poradce společnosti? Studie na svých více než 60

stranách definuje čtyři finanční profily, od profesionálního účetního až po integrátora hodnoty. Na poslední otázku – jak se stát integrátorem hodnoty – nejlépe odpoví každý člověk sám za sebe. Studie předkládá spíše dobré otázky než zajímavé odpovědi, přestože nalézt odpovědi na tyto otázky mnohdy není snadné: „má vaše finanční oddělení dostatečné analytické schopnosti?“, „kolik času strávíte diskusemi o analýze v porovnání s diskusemi o tom, co skutečně znamená, a následně tím, že s tím něco děláte?“ Jedna věc je jistá: bez správných otázek nikdy nenajdeme správné odpovědi.

VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

SOLUTIONS

VRTULNÍKY I LETOUNY pomáhá řídit nový informační systém Jméno DSA symbolizuje jednu z největších leteckých společností v České republice. Provozuje čtyři z deseti stanic Letecké záchranné služby v České republice a její žluté vrtulníky s modrým nápisem DSA tak zajisté každý alespoň zahlédl na obloze nebo ve zpravodajství. Dále se zabývá lety obchodní dopravy, výcvikem pilotů na letounech i vrtulnících, údržbou letadel ve vlastním středisku údržby a řadou dalších činností. Uřídit to vše a více než 60 zaměstnanců pomáhá vedení firmy ekonomický informační systém Orsoft doplněný o provozní informační systém na platformě IBM Lotus Notes.

Jednotné a přehledné rozhraní a všechny informace soustředěné do jediného systému – to je hlavní přínos implementace ekonomického informačního systému Orsoft doplněného o provozní informační systém na bázi IBM Lotus Notes. Celé komplexní řešení navrhl a implementoval obchodní partner IBM – královéhradecká firma Ortex. Historie jeho implementace sahá do konce roku 2008, kdy se firma rozhodla zkvalitnit systém řízení vnitřních procesů spojených s řadou navzájem poměrně odlišných služeb, které svým zákazníkům nabízí. Při výběru byl kladen důraz na přizpůsobení nového systému stávajícím procesům, možnost jeho dalšího růstu a návaznost na dosavadní ekonomické agendy. Požadavky na

propojení výrobních i obchodních informací s informacemi o komunikaci nebo uložených dokumentech vedly právě ke kombinaci dvou systémů: Orsoftu a IBM Lotus Notes. Moduly nového provozního systému v prostředí IBM Lotus Notes zabezpečují následující aktivity: • docházka včetně výkazů činnosti • správa zakázek pro všechna střediska (servis, letecká škola, HEMS, vedení společnosti) • objednávky došlé i vystavené • faktury došlé včetně oběhového řízení • faktury vydané • správa kontaktů, obchodních jednání a smluv • korespondence • úkoly • kniha letů • manažerské přehledy

Uživatelé informačního systému tak nyní mají k dispozici v jediném prostředí všechny potřebné funkce pro své konkrétní role a nemusejí pro získání informací přistupovat do různých dalších aplikací. Po přihlášení do systému může uživatel plynule zachycovat všechny činnosti od docházky přes vyřizování úkolů a elektronické pošty až po schvalování dokumentů. Tím také automaticky nabíhají výkony na jednotlivé zakázky. Nový provozní systém používají všichni zaměstnanci společnosti DSA. „Díky novému informačnímu systému mám možnost vidět do všech procesů, které ve firmě probíhají, a mám tak vše pod kontrolou. Vidím na zaměstnance, jejich docházku, plnění úkolů, stav objednávek a zakázek a vůbec vše podstatné. Snadno lze dohledat i ty nejdetailnější informace a díky nastaveným procesům schvalování mám jistotu, že každá došlá faktura nebo objednávka bude rychle a bezchybně odsouhlasena a zpracována. Veškeré informace se dále ukládají, aby byly kdykoli v budoucnu rychle dohledatelné,“ vypočítává přednosti řešení Tomáš Suchánek, předseda představenstva společnosti DSA.

DSA A.S. Akciová společnost DSA působí na leteckém trhu již od roku 1992. Jejím nosným programem se od roku 1993 stala letecká činnost ve zdravotním systému České republiky od repatriačních letů až po provozování letecké záchranné služby. V současné době zajišťuje svými vrtulníky provoz na základnách letecké záchranné služby v Hradci Králové, Liberci, Ostravě a Ústí nad Labem. Současně provozuje největší leteckou školu v ČR provádějící výcvik profesionálních pilotů až po kvalifikaci dopravního pilota. Svou vlastní leteckou techniku dále využívá pro leteckou dopravu, provoz aerotaxi a při leteckých pracích. Pro veškerou svou techniku zajišťuje servis vlastním střediskem údržby, které zároveň zajišťuje servisní práce i pro ostatní letecké provozovatele a majitele letecké techniky v ČR a EU. Je také oficiálním zástupcem výrobce letadel Cessna pro Českou a Slovenskou republiku. www.dsa.cz

VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 23

THOUGHT LEADERSHIP

LIBEREC chce být otevřeným městem Informační technologie umožňují nabídnout občanům informace kdykoliv a dnes i díky chytrým mobilním telefonům kdekoliv – stačí propracovaný webový portál propojený s využívanými informačními systémy. Pro takové řešení je přímo ideální IBM WebSphere Portal spolu s nástrojem IBM Lotus Web Content Management. Implementaci vč. migrace dat zajistí obchodní partner IBM.

Zní to jednoduše, ale pospojovat různé aplikace a zajistit jejich výstupy na webové stránky je poměrně náročný úkol. Navíc je třeba brát v potaz i požadavky na ochranu osobních údajů a další předpisy. V Liberci proto vypracovali komplexní projekt pod názvem Otevřené město, který by měl občanům informace z města zpřístupnit.

24 | THINK! 2/2010

Projekt Otevřené město spočívá ve vytvoření mnohovrstevnaté platformy pro komunikaci veřejnosti s Magistrátem města Liberec. Nejde jen o jednostranné zveřejňování informací úřadu na webu města, ale i o možnost interakce s návštěvníky webu. Hlavním cílem je zlepšit komunikaci s občany, nabídnout jim moderní nástroje

pro komunikaci s úřadem, zlepšit informování lidí, ale také zlepšit vnímání a image úřadu a ušetřit čas pracovníků a snížit náklady na komunikaci s občany. „Lidé už běžně využívají elektronický způsob komunikace v práci i v soukromí, komunikují s bankou, elektronicky nakupují. Proto jim chceme nabídnout podobné nástroje komunikace i na našem

THOUGHT LEADERSHIP

úřadě. Budou si tak moci řadu informací zjistit a mnohé záležitosti vyřídit od počítače – ať už z domova či práce,“ doplňuje důvody Zbyněk Vavřina, vedoucí odboru informatiky a řízení procesů magistrátu města Liberec. Připravovaná komunikační platforma města bude stát na čtyřech hlavních pilířích: • internet (účet občana) • SMS (informativní zprávy) • telefonické informace (kontaktní centrum) • tištěné infomateriály ČÁSTI TVOŘÍ CELEK Protože je celý projekt komplexní, rozdělili jej na radnici do několika dílčích projektů. Jedním z nich je Paměť města Liberce. Jejím hlavním cílem je vytvoření platformy pro práci s dokumenty a informacemi, zpřístupnění dokumentů vytvořených v současnosti a jejich zachování a archivace a také záchrana, konzervace a zpřístupnění kulturního dědictví – starých a vzácných dokumentů (písemností, map, plánů a fotografií), historických předmětů a objektů širší veřejnosti. V neposlední řadě dojde k digitalizaci kronik města. Kromě dokumentů a materiálů města by se mohly postupně zpracovávat i materiály dalších institucí, jako je Krajská vědecká knihovna, Státní okresní archiv Liberec, Severočeské muzeum, ale i třeba ČSÚ, ČÚZK, Krajský úřad Libereckého kraje a další. Součástí celého řešení je také nastavení procesů pro následnou práci s elektronickými dokumenty a zpřístupnění veřejných dokumentů na webu města. „V rámci této části projektu tak postupně vytváříme regionální databázi významných osobností, událostí, předmětů, objektů a významných míst vč. informativních popisů. Díky elektronizaci navíc materiály zpřístupňujeme nejen veřejnosti, ale i interně v rámci úřadu. Současně se tím podstatně omezuje riziko ztráty dokumentů a snižují se náklady na kopírování a tisk,“ vysvětluje Zbyněk Vavřina. WEB NABÍZÍ INFORMACE I SLUŽBY Původní redakční systém používaný pro prezentaci informací na webu města byl zastaralý a neumožňoval žádnou změnu vzhledu. Web současně nesplňoval zákonné

požadavky a ani neumožňoval úpravy, které by k jejich naplnění vedly. Navíc nebyl uživatelsky zrovna přívětivý. Proto se město rozhodlo pořídit nový redakční systém a současně s novým webem obohatit stránky města o další funkcionality zajišťující lepší informovanost občanů, např. diskuse, ankety, webové kamery atd. Projekt město rozdělilo na dvě etapy. Během první se změnil redakční systém a web města. Nový systém je navíc pružný a i do budoucna slibuje snadné rozšiřování a doplňování dalších funkcionalit. Implementaci technologií IBM včetně požadovaných úprav a migrace dat provedla firma IBA CZ podle plánu během šesti měsíců. Ve druhé etapě pak dojde ke zpřístupnění některých dat (např. pohledávkového systému či spisové služby) občanům či firmám. ZNALÝ ÚŘEDNÍK JE EFEKTIVNĚJŠÍ Přestože každý úředník musí během své kariéry pravidelně procházet různými školeními, v oblasti informačních technologií systematické vzdělávání chybí. „Školení byla spíše výjimečná, obvykle probíhala pouze při zavádění nových systémů či aplikací. Každý úředník přitom dnes pracuje s počítačem a jeho dobré ovládání a znalost aplikací, s nimiž úředník denně pracuje, může podstatně zefektivnit jeho práci,“ uvádí Zbyněk Vavřina důvody, které vedly k vypracování systému vzdělávání úředníků libereckého magistrátu. Celý projekt pojalo vedení magistrátu komplexně, a proto se neomezuje pouze na IT, ale pokrývá všechny problémové oblasti, které vzešly z interního zjišťování. Kromě základní práce s počítači zahrnující práci s kancelářskými programy i specializovanými informačními systémy a aplikacemi jde také o manažerské kurzy, cizí jazyky, přípravu na jednání v konfliktních či přímo rizikových situacích a další. Město proto připravuje strategii rozvoje zaměstnanců úřadu. Ti tak budou moci lépe a efektivněji využít možností, které jim IT nabízí, dojde ke zkvalitnění komunikace úředníků s občany a ke zlepšení v ostatních jmenovaných oblastech.

LIBEREC Severočeské krajské město rozkládající se na řece Nise pod vrcholem Ještěd (1012 m n. m.) je domovem více než sta tisíc lidí. Město se rozkládá v tzv. liberecké kotlině (cca 374 m n. m.) mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Malá osada poskytující odpočinek pro obchodníky na jejich cestách je poprvé zmíněna roku 1352. Rychle rostla a roku 1577 jí císař Rudolf potvrdil status města. V 18. a 19. století se o bouřlivý rozvoj města postaral textilní průmysl. Počtem obyvatel šlo tehdy o druhé největší město v Čechách. Z té doby zdobí ulice řada výstavných budov. Od roku 1973 je symbolem města vysílač Ještěd podle návrhu architekta Karla Hubáčka. Liberec, členěný do 33 místních částí, je také univerzitním městem, neboť zde sídlí Technická univerzita Liberec. Textilní průmysl z města prakticky zmizel, nahradil ho ovšem rozvoj firem z oblasti automobilového průmyslu. Návštěvníky láká do města především ZOO, botanická zahrada či aquapark Centrum Babylon. Hlavně v zimě je pak důležitým centrem pro sportovní aktivity, zejména pak běh na lyžích. www.liberec.cz

VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 25

SOLUTIONS

VYŠKOV BUDUJE technologické zázemí pro 41 obcí Městský úřad ve Vyškově se jako obec s rozšířenou působností stará kromě své agendy o dalších 40 obcí. Spolu s rychlým rozvojem elektronizace státní správy a nástupem celé řady elektronických služeb, které musí samospráva ze zákona zajišťovat, je evidentní, že se města a obce musí v oblasti informatiky rozvíjet. Vyškov se vydal cestou virtualizace s využitím řešení se značkou IBM dodaného firmou Comimpex. „Lidé od sebe státní správu a samosprávu příliš nerozlišují, pro ně je úřad úřadem a na nás je, abychom chod všech funkcí dostupných na našem městském úřadě zajistili,“ říká Radek Brázda, vedoucí oddělení informatiky na městském úřadě ve Vyškově. Na budování IT infrastruktury na úřadě pracuje letos už dvanáctý rok. „Když jsem nastoupil, bylo tu 30 různě

26 | THINK! 2/2010

propojených stolních počítačů, dva servery a jedno vytáčené připojení k internetu,“ vrací se do roku 1999, kdy přišel z banky na úřad. Díky podpoře ze strany vedení radnice však mohl začít infrastrukturu modernizovat a přispívat tak k nárůstu efektivity fungování úřadu. V roce 2009 tak úřad využíval sedm serverů s celkovou

diskovou kapacitou necelých 700 GB. Na těch byly rovnoměrně rozprostřeny aplikace i databáze, aby nedocházelo k velkým výkyvům strojového zatížení serverů a aby byla i síť zatěžována co nejrovnoměrněji. Úředníci sedí ve třech různých budovách – jedna je připojena optickým kabelem, další pomocí mikrovlnného spoje s přenosovou

kapacitou 10 Mbps. Spravovat takovou síť ve čtyřech lidech bylo mimořádně náročné. Kromě údržby totiž současně neustále přibývaly další a další aplikace a samozřejmě rostl i objem dat. CHOPIT SE PŘÍLEŽITOSTI „Rozhodli jsme se infrastrukturu konsolidovat a shodou okolností se v té době objevily také první informace

SOLUTIONS

o tzv. technologických centrech a možnostech jejich financování ze strany státu. Rozhodli jsme se tuto příležitost využít,“ vysvětluje Radek Brázda. Na rok 2009 si proto v rozpočtu město vyčlenilo částku na první etapu řešení – nákup hardwaru včetně operačního systému. Současně začali pracovníci oddělení informatiky porovnávat možnosti různých dodavatelů a hledat partnera pro realizaci celého projektu. „Nakonec zůstaly ve finále technologie značek IBM a HP. Nám jako v podstatě nezkušeným uživatelům těchto technologií bylo jedno, kdo zvítězí, neboť jsme poptávali konkrétní řešení.

Značka proto až tolik nerozhodovala,“ říká Radek Brázda. Podle něj hrála mimořádně důležitou roli také dodavatelská firma, její odbornost, ochota a umění komunikovat s ne zcela erudovanými zákazníky. „Vítězem naší poptávky se stalo řešení IBM, které splnilo jak naši představu ohledně ceny, tak i technické parametry.“ Kromě výběru dodavatele bylo také třeba připravit i následné praktické kroky, jako je příprava serverovny, harmonogram migrací a další a další kroky a úkoly související se změnou

infrastruktury. Páteří řešení jsou dva ESX servery, diskové pole, optické switche a záložní zdroj. Vše běží na platformě Windows 2008 Enterprise s pomocí virtualizace VMware. Z původních serverů nalezly čtyři další využití: dva jako servisní stroje, jeden jako konzole VMware a na posledním běží Tivoli Storage Manager (TSM), který se stará o zálohování dat. Současná disková kapacita činí tři terabyty na fiber channel (FC) discích. Další dva pak představuje diskové pole ze SATA disků pro zálohování. Oproti rychlým FC diskům jsou SATA levnější a na

zálohování plně postačují. „Jelikož Windows 2008 Enterprise umožňuje správně licenčně provozovat vždy max. čtyři virtuální servery na jednom serveru, rozhodli jsme se koupit ještě jeden ESX server, který bude „prázdný“ a v případě výpadku na něj přemigrujeme problémové virtuální servery. Zcela stoprocentní by bylo mít v záloze dva servery, ale takové zabezpečení je dle mého názoru luxusní a zbytečné, protože poruchovost hardwaru IBM je u nás zatím nulová,“ vysvětluje Radek Brázda.

MIGRACE BĚHEM ČTYŘ MĚSÍCŮ Po dodání a oživení serveru IBM začala v listopadu 2009 vlastní migrace. Už kvůli změně operačního systému nešlo o pouhé kopírování aplikací a dat, nýbrž o postupnou migraci ze starého prostředí do nového. To s sebou přineslo mnoho problémů s kompatibilitou a verzemi jednotlivých aplikací a systémů. „Museli jsme pořídit nový Exchange server 2007 včetně licencí, nahrát novou verzi databáze. Skutečnost, že jsme vše zvládli během čtyř měsíců, vidím dnes jako velký úspěch,“ pochvaluje si Radek Brázda. Vše probíhalo za plného provozu, a výpadky jednotlivých systémů byly minimální. DALŠÍ ROZVOJ V další fázi chtějí vyškovští informatici zabezpečit serverovnu instalací protipožárního a přístupového systému, zvýšit kapacitu diskového pole na dvojnásobek a také přidat serverům operační paměť. Do roku 2011 chtějí dokončit technologické centrum tak, aby jej bylo možné následujících pět let využívat bez nutnosti výraznějších zásahů. Získají tak prostor pro další zefektivňování infrastruktury a zavádění moderních technologií do dalších oblastí fungování úřadu. Plánují například i zavedení identity managementu či jednotného podpůrného systému pro uživatele – jakéhosi HelpDesku. „Čeká nás ještě hodně práce, zejména v oblasti implementace různých systémů, školení velkého počtu lidí, zautomatizování některých činností a hlavně nastavení všech procesů na městském úřadě tak, aby nerostla jen

Moravské či Hanácké Versailles, jak se Vyškovu také mnohdy říká, leží 27 km východně od Brna. Dnes zde žije více než 22 tisíc obyvatel. Zatímco v době socialismu město rozšířila nová sídliště, po revoluci došlo na zvelebování města a obnovu řady historických památek. Po napojení na prodloužení dálnice D1 vzrostl i zájem podnikatelů, a proto vznikly po obvodu města průmyslové zóny. Vyškov je také neodmyslitelně spojen s armádou. Od roku 1936 je totiž sídlem vojenské posádky, díky Vysoké vojenské škole pozemního vojska se Vyškov stal v roce 1972 univerzitním městem. Dnes ve městě působí Ředitelství výcviku a doktrín. Vyškov se však jako bývalé okresní město a dnes obec s rozšířenou působností stará nejen o sebe, ale také o 40 dalších obcí ve svém správním obvodu (v rámci České republiky jde o velmi vysoké číslo). Agenda, kterou úřad spravuje, se tak vyrovná i řadě dvojnásobně velkých měst. Přehledný a informačně bohatý web města byl oceněn v soutěži Zlatý Erb, když byl vyhlášen nejlepším městským webem Jihomoravského kraje. www.vyskov-mesto.cz

jejich intenzita, ale aby občané sami poznali zvyšující se produktivitu práce a odbornost úředníků. A právě v tom nám technologie výrazně pomáhají,“ uzavírá Radek Brázda. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 27

THOUGHT LEADERSHIP

NA CESTĚ za lepší zdravotní péčí Informační technologie pomáhají zlepšit efektivitu v různých oblastech. Výjimkou není ani zdravotnictví. V něm se stále častěji používá termín eHealth neboli elektronické zdravotnictví. Jde o souhrnný název pro řadu nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích, které podporují a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a životního stylu. Implementace konceptu eHealth probíhá na evropské úrovni díky stejnojmennému akčnímu plánu přijatému komisí Evropské unie v roce 2004. Unii vede k tlaku na elektronizaci zdravotnictví snaha zajistit výměnu alespoň základních informací o pacientech či preskripcích v elektronické podobě. Lidé totiž už necestují pouze v rámci jedné země, ale čím dál častěji se stěhují v rámci celé Evropy a v případě zdravotních potíží pak ošetřujícím lékařům mohou chybět důležité informace, které by usnadnily a urychlily léčbu. Kromě toho se v konceptu eHealth skrývá významný potenciál úspor nákladů ve zdravotnictví. Kromě zvýšení komfortu, zrychlení procesů a dosažení lepší transparentnosti totiž eHealth přináší i značnou možnost snížení výdajů, aniž by se zmenšila kvalita péče. Studie eHealth for a Healthier Europe, která vznikla v rámci švédského předsednictví EU v roce 2009, odhaduje pro ČR možnost redukce chyb

v preskripcích o 300 tisíc ročně. Kromě toho bychom mohli díky rozvoji systému telemedicíny a domácí péče ušetřit přes 11 miliard korun ročně. V Dánsku, což je pravděpodobně země s nejrozvinutější eHealth infrastrukturou na celonárodní úrovni v rámci EU, byly již před několika lety doloženy úspory v přepočtu přesahující dva milióny korun na každých sto tisíc vydaných předpisů díky úspoře času, redukci chyb a masivní, 30procentní redukci ambulantních návštěv nahrazených telefonickými konzultacemi.

zkušenosti zemí, které v této oblasti uspěly (Dánsko, Kanada), ale zejména zkušenosti nemalého množství těch, jejichž národní projekty eHealth zatím stagnují. Informační systémy a obecně technologie hrají při zavádění eHealth malou roli, klíčovým prvkem určujícím úspěch či neúspěch je totiž spíše schopnost prosadit změny do každodenní práce lékařů, sester a dalších účastníků poskytování péče a částečně i do přístupu pacientů. Důležitý je také dobře zvládnutý přístup k jednotlivým krokům realizace: • Organizační zajištění

TECHNOLOGIE NEJSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Realizace konceptu eHealth představuje mnohaletý proces, ve kterém musí jít nasazení informačních systémů ruku v ruce s prosazením systémových změn. Jejich náročnost ukazují

projektu: Definice správného vlastníka projektu, který bude ušetřen politických turbulencí a zároveň bude mít možnost (mandát) a schopnost (zkušenosti) realizovat jednotlivé projekty po dobu deseti a více let.

IBM VE ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictvím se ve společnosti IBM zabývají více než čtyři tisíce odborníků a jejich zkušeností využívá naprostá většina světově největších organizací působících v sektoru. IBM se také podílí na rozsáhlých projektech eHealth v Číně, Dánsku, Itálii, Irsku, Kanadě, Německu, Singapuru, na Slovensku, ve Španělsku i USA. V září 2009 otevřela firma nové kompetenční centrum pro oblast zdravotnictví Global Healthcare Centre of Excellence ve Francii. V České republice využila služby IBM mimo jiné Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou či Ústřední vojenská nemocnice. IBM navíc úzce spolupracuje s firmou SAP, aby mohla nabídnout kombinaci služeb plně pokrývajících potřeby různého typu organizací působících ve zdravotnictví.

• Legislativní připravenost:

Nejde o to eHealth nařídit zákonem, jak se už několik zemí neúspěšně pokusilo, ale vytvořit prostředí umožňující sdílení zdravotnických informací mezi veřejnými i soukromými poskytovateli péče. Například v Dánsku

SOLUTIONS

TENCÍ KLIENTI bylo při aplikaci eHealth potřeba upravit téměř 20 zákonů a legislativních opatření. • Zohlednění ve způsobu

placení za péči: Nelze

očekávat, že zdravotnická veřejnost bude zadávat elektronické recepty, poskytovat e-mailové konzultace nebo vyhodnocovat výstupy z telemedicíny, aniž by to bylo zohledněno v platbě za poskytnutou péči. Dobře nastavené motivátory jsou důležité pro rychlé a úspěšné zavedení eHealth.

míří do infopanelů i učeben Jednodušší správa a nižší náklady na pořízení i provoz byly hlavními důvody, proč se Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) rozhodla využít tzv. tenké klienty. Ty poslouží jednak jako infopanely a jednak jako klientská pracoviště ve dvou učebnách. Řešení pro univerzitu připravila firma ITS, která využila své bohaté zkušenosti s technologiemi IBM.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (ČZU)

• Zaměření na klinickou

hodnotu: Služby eHealth

musí od začátku přinášet výhody pro každodenní práci lékařů při léčbě. • Technická připravenost:

Národní datový standard v souladu se zahraničními normami, standardizovaná klinická terminologie, otevřenost a celková úroveň informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů, mechanismy autentifikace a autentizace zdravotnických profesionálů i pacientů či rychlost a úroveň datových propojení jsou některá z infrastrukturních východisek eHealth. Uvedený výčet naznačuje komplexnost činností spojených s nasazováním konceptu eHealth. V Evropě a ve světě už existuje několik úspěšných příkladů dobré praxe, ze kterých se můžeme inspirovat a učit. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

Infopanely v prostorách školy zobrazují různé informace důležité pro studenty i návštěvníky školy. Až dosud šlo o běžné počítače, nově je nahradí tencí klienti. Právě infopanely a podobné typy aplikací jsou ukázkou nenáročného využití, kde je použití běžného počítače neefektivním mrháním výkonem i energií. Tenký klient totiž spotřebuje výrazně méně elektřiny a hlavně se mnohem snáze centrálně spravuje díky tomu, že v podstatě zajišťuje pouze prezentaci obrazu. Veškerá inteligence je na straně serveru. Na stejném principu budou fungovat i tencí klienti ve dvou

učebnách, v každé po 25 klientských stanicích. Na rozdíl od infopanelů zde ale bude komunikace probíhat obousměrně. Uživatelé prakticky nepoznají, že nesedí u plnohodnotného počítače – mají k dispozici klávesnici i myš. Avšak kdykoliv na počítači něco udělají, o zpracování se nestará procesor a paměť počítače umístěného zpravidla pod stolem, ale velmi výkonný server a síťový systém VMware. „O inteligenci se starají spolehlivé blade servery IBM, takže kdyby bylo potřeba výkon dále podstatně zvýšit, můžeme bez přerušení provozu jednoduše připojit další servery tím, že je zasuneme do skříně,“

Kořeny univerzity sahají až do roku 1906, kdy byl dekretem císaře Františka Josefa zřízen zemědělský odbor při České vysoké škole technické (ČVŠT). V rámci poválečných reforem se v roce 1920 ČVST změnila na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) Českého vysokého učení technického (ČVUT). Samostatná ČZU se z ní stala v roce 1952. Univerzita sídlí v pražském Suchdole, nicméně svá pracoviště má i v dalších českých městech. Na pěti fakultách ČZU studovalo v roce 2009 více než 21 tisíc studentů. www.czu.cz

říká Jindřich Vlček, vedoucí střediska správy HW a SW na ČZU. Kromě zřejmých přínosů vyzdvihuje i ty méně patrné: „Tencí klienti jsou také prakticky nehluční a téměř se obejdou bez servisu. A to nemluvím o době potřebné k instalaci tenkého klienta – prakticky stačí jen zapojit kabely.“ VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 29

THOUGHT LEADERSHIP

ELEKTŘINA potřebuje chytré sítě

Princip výroby a distribuce elektřiny je už více než sto let stále stejný. S nástupem malých zdrojů elektřiny a počínající decentralizací elektrické přenosové a distribuční sítě je ovšem nutné dosavadní model razantně přepracovat.

Elektřina je jedna z forem energie. Důležitým faktem je, že energii nelze vyrobit, nýbrž jen získat přeměnou z jiné energie, tudíž často používaný pojem výroba elektřiny není zcela přesný. Obecně je energie definována jako schopnost hmoty konat práci. Způsob výroby elektřiny a jejího přenosu za časů Tesly v dávné minulosti a dnes se příliš nezměnil. V elektrárnách se za pomoci otáčivých strojů – alternátorů – vyrábí na bázi přeměny mechanické energie na energii elektrickou námi známá elektřina s účinností 35–40 procent.

30 | THINK! 2/2010

Elektřina je pomocí transformátorů transformována na vyšší napětí a přenášena po vysokonapěťových linkách na místo spotřeby. Transformací na vyšší napěťovou hladinu se zásadním způsobem snižují ztráty při přenosu. Na místě spotřeby energie se vysoké napětí transformuje zpět na napětí nízké. Třífázová soustava je táž, jež byla objevena Teslou, a koncepce alternátorů a přenosových sítí také. Samozřejmě je možno namítnout, že se modernizují materiály a zvyšuje se účinnost celého systému, nicméně základní princip zůstává

stejný. Snad jen s výjimkou výroby elektřiny pomocí fotovoltaických článků, ale i ty jsou postaveny na objevu Francouze Antoine Césara Becquerela z roku 1839. CITLIVÝ SYSTÉM Elektrická přenosová a distribuční soustava představuje velmi citlivý systém. Je možné ji přirovnat k lidskému tělu, které má velmi přesnou termoregulaci, a teplota zdravého těla musí ležet přesně v definovaném pásmu hodnot. V případě přenosu elektřiny je základní veličinou pro její řízení frekvence, s jakou kmitá sinusoida střídavého napětí.

THOUGHT LEADERSHIP

PŘÍSTUP K LÉPE STRUKTUROVANÝM A PROPOJENÝM INFORMACÍM UMOŽNÍ DISTRIBUČNÍM SPOLEČNOSTEM I V NOVÉM PROSTŘEDÍ LEPŠÍ DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV A LEPŠÍ ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKEM… Zdroj: IBM

Pro správné řízení elektrizační soustavy je důležité, aby množství vyrobené elektřiny v daném okamžiku vždy přesně odpovídalo množství elektřiny spotřebované. Pokud je toto pravidlo narušeno, pak buď generátory nestačí pokrýt zvýšenou potřebu po elektřině a jejich rotory se začnou otáčet pomaleji, anebo naopak rychlost jejich otáček narůstá. Standardně fungující soustava přitom samozřejmě disponuje celou řadou regulačních mechanismů udržujících výkonovou rovnováhu. Elektrizační soustava až do současnosti fungovala jako jednosměrný systém, kterým elektřina protéká z vyšších napěťových hladin na hladiny nižší až k finálnímu spotřebiteli. Změna nastává v okamžiku, kdy do takovéto soustavy připojíme kromě řady spotřebičů i řadu malých zdrojů elektřiny, jako jsou fotovoltaické elektrárny, malé vodní elektrárny, kogenerační jednotky vyrábějící současně elektřinu a teplo apod. V takovém případě dramaticky narůstá potřeba využití informačních technologií schopných v reálném čase řídit elektrizační soustavu jak z pohledu stability, tak z pohledu nenadálých poruch. SENZORY POMOHOU S ŘÍZENÍM Elektrizační soustava osazená souborem senzorů a zařízení pro sledování stavu

jednotlivých parametrů sítě a vybavená IT technologií schopnou v reálném čase tyto informace zpracovávat a reagovat na ně se nazývá Chytrá síť (Smart Grid). Ta se mnohem lépe vyrovnává se zapojením tzv. decentralizovaných zdrojů – tedy malých zdrojů elektřiny. Situace v České republice např. v oblasti fotovoltaiky předpokládá v roce 2010 výstavbu až dvou GWp instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren, přičemž dle některých zdrojů to může být i více. Je-li instalovaný výkon, tedy součet elektrického výkonu, který jsou schopny dodat všechny elektrárny v České republice do sítě, v současnosti zhruba 18 GW, pak to představuje problém. Musí se totiž vyřešit otázka, jak výkon slunečních elektráren kompenzovat v okamžicích, kdy slunce nesvítí. Problém je o to komplikovanější, že k rychlým změnám dodávaného výkonu dochází skokově. Stejný problém se týká také větrných elektráren, byť jejich instalovaný výkon v České republice zatím představuje pouze 193 MW. Chytré sítě dokážou automaticky reagovat na poměry v síti, jako je např. přetížení linek. Zvládnou tak dát pokyn k přesměrování toku elektřiny změnou konfigurace sítě v reálném čase, tj. provádět vzdálené odpojení a připojení přenosových

a distribučních linek. Dokážou také detekovat poruchy a izolovat (odpojit) postižené oblasti a současně zajistit napájení nepostižených částí z jiných uzlů sítě. Rozpoznají poruchy a najdou místo, kde k poruše došlo, přičemž v případě, že není možno automatickým zásahem problém vyřešit, vyšlou na místo techniky. V reálném čase také komunikují i se zákazníky a v případě stavu blízkého „blackoutu“ (zhroucení sítě) odpojí odběrná místa v postižené oblasti tak, aby se snížila spotřeba elektřiny v soustavě. Chytré sítě tedy dokážou udržet výkonovou rovnováhu i ve složitých heterogenních elektrizačních soustavách. KONCEPT E-MOBILITY Další zásadní změnu do koncepce elektrizačních soustav přináší koncept e-mobility, tedy využití elektromobilů. V případě jejich masivního nasazení v následujících deseti letech dojde k obrovskému růstu nároků na kapacitu elektrizační soustavy, jelikož se do ní připojí milióny baterií elektromobilů. Ty je však současně možné využít i jako zásobárny energie pro pokrytí maximálního výkonu v elektrizační soustavě v době špiček. Baterie elektromobilu by tak byla nabíjena v době, kdy je v síti elektřiny dostatek, a je

THINK! 2/2010 | 31

THOUGHT LEADERSHIP

ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVA FUNGOVALA JAKO JEDNOSMĚRNÝ SYSTÉM, KTERÝM ELEKTŘINA PROTÉKÁ Z ELEKTRÁREN KE SPOTŘEBITELŮM. S ROZVOJEM MALÝCH ZDROJŮ ELEKTŘINY, JAKO JSOU FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY, MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY ČI TŘEBA KOGENERAČNÍ JEDNOTKY DOCHÁZÍ KE ZMĚNĚ KONCEPTU PŘENOSOVÉ SÍTĚ A JEJÍ ŘÍZENÍ JE MNOHEM SLOŽITĚJŠÍ. Zdroj: IBM Global CEO Study

HISTORIE ELEKTŘINY

tudíž levnější. Naopak v době energetické špičky by se část elektřiny z baterie čerpala. Majiteli elektromobilu by takový rekuperační cyklus přinášel peníze ve formě rozdílu v ceně špičkové a mimošpičkové elektřiny a benefity za poskytnutí regulační energie. Sám by přitom mohl nastavit, kolik elektřiny se z baterie smí pro pokrytí špiček odebrat. Koncept dobíjení elektromobilů je jednou z oblastí, kterou chytré sítě pokrývají. CHYTRÉ DOMÁCNOSTI E-mobilita blízce souvisí s konceptem Chytrých domácností (Smart Home). Jejich základem je tzv. Chytrý elektroměr (Smart Meter), který dokáže komunikovat jak s dodavatelem elektřiny, tak se spotřebiči v domácnosti. Zákazník a distributor elektřiny pak mohou vzdáleně ovlivňovat spotřebu těchto spotřebičů podobně jako v případě tzv. hromadného dálkového ovládání, které se dnes používá pro ohřev užitkové vody a vytápění akumulačními kamny. Zároveň může zákazník sám řídit spotřebiče přes webový portál. Může tak vzdáleně sepnout např.

32 | THINK! 2/2010

vyhřívání sauny před příjezdem domů, sledovat spotřebu domácnosti či nastavit na tuto spotřebu hlídací funkci, která v případě překročení odešle výstražnou SMS. Technologie chytrých sítí se v blízké budoucnosti stanou zásadním prvkem nutným pro efektivní fungování heterogenních elektroenergetických soustav, a to nejen z technického pohledu, ale také z pohledu zákazníka. Ten bude moci v reálném čase reagovat na aktuální spotřebu energie a sám tak aktivně řídit spotřebu elektřiny. Nasazení chytrých sítí vytvoří nové obchodní modely umožňující např. fakturaci spotřeby elektřiny podobným způsobem, jako se účtují telekomunikační služby. Zvýší se spolehlivost elektrizačních soustav a efektivita zdrojů elektřiny. Současně budou elektrizační soustavy odolnější proti teroristickým útokům a výpadkům způsobeným nepříznivými klimatickými jevy. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

Elektřina je známa již téměř dvě století – od dob objevu elektromagnetické indukce Michaelem Faradayem (1831). Počátek vzniku elektrizačních soustav je v minulém století, kdy byl objeven dynamoelektrický princip Wheastonem a Siemensem (1867) a jeho uplatnění v praxi v podobě dynama umožnilo poprvé přeměnu mechanické energie v elektrickou. Elektřina se tehdy přenášela ke spotřebitelům v podobě stejnosměrného proudu, což s sebou ovšem neslo problémy při výrobě a přenosu vyšších výkonů na větší vzdálenosti. Jeho přenos totiž provázely obrovské ztráty. Přelomem byly vynálezy transformátoru (1882 Lucien Gaulard a John Dixon Gibbs), točivých proudů (1887 Nikola Tesla) a asynchronních třífázových motorů a generátorů (1891 Mikhail Osipovich Dolivo-Dobrovolsky), které přinesly zásadní změny koncepce způsobu výroby, přenosu a využití elektřiny. Rozvoj v oblasti teorie střídavých proudů vedl k masivní výstavbě elektrocentrál s trafostanicemi pro dálkový rozvod elektřiny. Díky tomu se objevily elektromotory na střídavý proud a vznikla elektroenergetika tak, jak ji známe dnes.

PRODUCTS & SERVICES

INFORMAČNÍ systém SAP ihned k dispozici Malé a střední firmy nyní mohou využívat předností špičkových ERP řešení (systémy pro řízení firemních zdrojů), která byla dříve dostupná pouze pro velké korporace. Příkladem je firemní informační systém SAP Business One, který firma SAP vytvořila speciálně pro potřeby malých a středních firem. Ty jej nyní mohou získat také formou outsourcingu v rámci služby Versino Cloud One od obchodního partnera IBM, společnosti Versino CZ. Obejdou se tak bez velkých počátečních investic do spolehlivé IT infrastruktury a nový systém mohou využívat prakticky ihned.

Kompetenční centrum Versino, kromě možnosti outsourcingu podnikového informačního systému SAP Business One a jeho oborových řešení Versino Solution Factory, současně slouží jako záložní a testovací platforma pro stávající zákazníky, kteří SAP Business One a jeho oborová řešení již používají. Kompetenční centrum se také využívá pro prezentace potenciálním zákazníkům. „Vystavěli jsme robustní platformu s dostatečným výkonem, takže ji současně můžeme používat hned na několik úkolů,“ doplňuje Petr Bříza, ředitel společnosti Versino. Nabídka outsourcingu informačního systému SAP Business One a jeho oborových řešení Versino Solution Factory v rámci služby Versino Cloud One je nyní primárně zacílena na malé firmy do deseti uživatelů, pro které představuje pořízení kompletní a spolehlivé IT infrastruktury dodatečnou finanční zátěž a starosti s její údržbou a servisem. Nicméně této služby mohou využít i firmy s větším počtem uživatelů, pro které může outsourcing provozu informačního systému také přinést významné výhody a úspory. „Střední firmy však zatím dávají přednost vlastní

infrastruktuře, prakticky je ale vše připravené k tomu, aby se stejným komfortem pracovali i na outsourcovaném řešení, jakým je Versino Cloud One,“ říká Petr Bříza. Z pohledu funkcionality nabízí Versino Cloud One připravené funkční šablony jak standardního informačního systému SAP Business One, tak jeho oborových řešení Versino Solution Factory. Uživatelé mohou využívat také dalších funkcionalit a služeb, jako je například rozhraní pro elektronickou výměnu dat (EDI), intranetový portál, podporu mobilních klientů, e-commerce, moduly pro poptávkové řízení a další. „Díky připraveným oborovým šablonám a funkcím můžeme informační systém SAP Business One novým zákazníkům velmi rychle zprovoznit. Stačí pak nahrát základní data o obchodních partnerech a skladových položkách, vyškolit uživatele a ti pak mohou ihned začít pracovat,“ doplňuje Petr Bříza. Důležitou součástí řešení jsou také doplňkové služby, především garantovaná podpora s hot-line a helpdeskem, kde jsou k dispozici dedikovaní konzultanti připravení pomoci uživatelům v případě potíží. Samozřejmostí je také úvodní

i průběžné školení. „Školení je naprosto nezbytné a mělo by být vždy průběžné, protože uživatelé se obvykle do systému vpravují postupně. Díky tomu se naučí využívat všech jeho předností a budou moci pracovat maximálně efektivně,“ dodává Petr Bříza. Technologické zázemí pro Versino Cloud One poskytuje datové centrum stojící na technologiích IBM a Citrix. Jeho jádrem jsou servery IBM BladeCenter S, dostatek úložného prostoru zajišťuje IBM Storage 3400, zálohu a archivaci dat pak obstarává pásková knihovna IBM System Storage. Komplexní řízení záloh probíhá prostřednictvím Tivoli Storage Manageru a Tivoli Fast Back. Veškeré databázové a aplikační servery jsou virtualizovány v prostředí Citrix XenServer, doručování aplikací je zajištěno nasazením Citrix XenApp. Do budoucna se počítá s nasazením virtuálních desktopů Citrix XenDesktop. VÍCE INFORMACÍ: [email protected]

THINK! 2/2010 | 33

MIXER

IT dívkám sluší Informatika je stále pokládána za doménu mužů. To se také odráží v číslech – podle Ústavu pro informace ve vzdělávání studuje informatiku na vysokých školách pouze deset procent dívek. Toto procento pak není o mnoho vyšší ani na pracovním trhu v oboru IT samotném. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2008 pracovalo v IT necelých 13 procent žen. Ukázat dívkám, že IT je i pro ženy zajímavým oborem, v němž mohou uplatnit svou kreativitu, je jedním z hlavních cílů Letní školy pro dívky.

Letos v září ji už potřetí pro studentky středních škol s podporou IBM Česká republika uspořádala ve svém kampusu Fakulta informačních technologií (FIT) VUT v Brně. Studentky si během jednoho týdne mohly vyzkoušet nejrůznější oblasti IT od tvorby webových stránek přes programování a hrátky s elektronikou v hardwarové laboratoři až po zpracovávání zvuku a videa. Součástí školy byla také jednodenní návštěva IBM Delivery Centre Brno, kde se zájemkyně setkaly s IT v praxi.

Vyslechly si zajímavé přednášky, a především měly možnost popovídat si se ženami, které svoji kariéru úspěšně spojily s informačními technologiemi a IT je baví. „Žen v IT sice není mnoho, zato dosahují pozoruhodných úspěchů,“ říká Monika Ladmanová, specialistka firemní odpovědnosti společnosti IBM Česká republika. O vyšší zapojení žen do IT se snaží řada českých univerzit. Mezi nimi právě také FIT VUT v Brně, kde se stejně jako na dalších

českých vysokých školách s technickým zaměřením podíl dívek dlouhodobě pohybuje okolo dvou procent. To je jen zlomek oproti jiným evropským zemím, kde podíl představuje 15–20 procent, a je téměř nesrovnatelný s americkým či asijským prostředím, kde počet studentek IT oborů dosahuje úrovně až 35 procent. Právě proto se FIT za podpory IBM rozhodla v roce 2008 zahájit projekt Letní škola FIT pro dívky. „Jestliže 98 procent tvůrců hardwaru i softwaru počítačů jsou muži, vkládají do IT v dobré víře mužská paradigmata přemýšlení, estetiky, reakce a všeho možného a ženy se pak musí přizpůsobovat mužskému stylu myšlení. Ženy by se měly zapojit, měly by být ve všech vývojových týmech, které počítače navrhují, a měly by vnášet pohledy, jež muži vnášet nemohou, i kdyby nakrásně chtěli,“ říká Jan M. Honzík, profesor FIT. VÍCE INFORMACÍ: www.fit.vutbr.cz/holky/

34 | THINK! 2/2010

TIRÁŽ Společný projekt IBM Communications and Marketing: Vydavatel IBM Česká republika, spol. s r.o. V Parku 2294/4 148 00 Praha 4 – Chodov Interní řízení projektu: Lubor Vokrouhlický, IBM Česká republika Redakce, grafické zpracování a produkce: Bison & Rose ve spolupráci se studiem Cellula Objednávání a změny adres: [email protected] Náklad: 5 000 ks Vychází: 3× ročně © Copyright: IBM Corporation 2010 Uzávěrka čísla: 21. 9. 2010 Registrace: MK ČR E 6983, ISSN 1803-4527 Foto obálka: Getty Images Fotografie – pokud není uvedeno jinak – poskytla společnost IBM. Veškerá práva vyhrazena.

Používáme papír, pro jehož výrobu bylo použito dřevo z lesů obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem podle standardů FSC (Forest Stewardship Council).

Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu IBM zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected].

Vychází z počtu dnů, kdy si naše společnost udržovala vůdčí pozici v oblasti výkonu podle srovnávacích testů TPC-C, TPC-H a SAP 3-Tier SD v období od 1. 6. 2005 do 1. 6. 2010. Chcete-li se dozvědět více informací, navštivte stránky se srovnávacími testy http://www.tpc.org a http://www.sap.com/solutions/. Názvy TPC, TPC-C a TPC-H jsou ochrannými známkami společnosti TPC. IBM, logo IBM, ibm.com, DB2, Power Systems, Smarter planet (Chytřejší planeta) a ikona planety jsou ochrannými známkami společnosti International Business Machines registrovanými v řadě zemí světa. Ostatní názvy produktů a služeb mohou být ochrannými známkami společnosti IBM nebo jiných firem. Aktuální seznam ochranných známek společnosti IBM naleznete na webových stránkách www.ibm.com/legal/copytrade.shtml. © International Business Machines Corporation 2010.

1

Chytřejší řešení pro chytřejší planetu:

Je čas na chytřejší otázky. V uplynulých pěti letech si systém IBM DB2® na platformě Power SystemsTM udržoval první pozici ve třech předních testech výkonu v tomto odvětví.1 To je slušný výsledek, ovšem ve skutečnosti až tolik nezáleží na abstraktním měření samotného výkonu, ale na tom, jak jej firma konkrétně využije. Například společnost Globe Telecom používá platformu k poskytování služeb od společnosti IBM a zvýšila objem prodeje o 112 %. Dubajská burza se zlatem a komoditami využívá služby zabezpečení od společnosti IBM a doba nepřetržitého provozu burzovního systému díky tomu přesahuje 99,9 %. Na chytřejší planetě o výkonu vypovídají dosažené výsledky.

Chytřejší řešení vychází z chytřejšího softwaru, systémů a služeb. Pojďme vytvářet chytřejší planetu. ibm.com/questions/cz