Bankovní institut vysoká škola Praha
Cloud computing v IT průmyslu Bakalářská práce
Josef Severa
Duben 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
1
Poděkování Velmi bych chtěl poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Bc. Jiřímu Rezlerovi, těm, co mi jakkoliv pomohli práci zhotovit a také těm, co si ji přečtou.
2
Anotace práce a klíčová slova Ve své práci se soustředím na výrazné výhody cloud computingu, jejich představení napříč všemi kapitolami a také jakou marketingovou výhodu mohou znamenat. Představeny jsou i některá řešení, která jsou uţivatelsky známa v lokálních verzích jako ukázka, co vše se v dnešní době lze přes cloud computing provozovat. Součástí předposlední kapitoly jsou dále moţnosti, které cloud computing nabízí, jako jednoduché sdílení dat, komunikace a videokonference, správa CRM, práce s textovými editory, tabulkami a dalšími základními funkcemi, které vyuţívá snad kaţdá firma. Na konci práce pak přináším jistou úvahu nad warez programy a zlepšení jejich legální distribuce a připojuji svůj názor o cloud computingu v budoucnosti. Klíčová slova: cloud computing, virtualizace, klienti, datová úloţiště, mobilita
Annotation In my work I focus on strong advantages of cloud computing, its introduction through the all chapters and also which marketing advantages may mean. Even some solutions are introduced, which are commonly known as local version as an exhibition of everything cloud computing can operate. Part of the last but one chapter are possibilities which cloud computing offers such as simple file sharing, communication and videoconferencing, management of CRM, work with text editor, charts and other basic functions, which uses each company. And the end of my work I bring some reasoning about watez programs and improving of legal distribution and I also add my opinion on cloud computing in the future. Key words: cloud computing, virtualization, clients, data storage, mobility
3
OBSAH Prohlášení ................................................................................................................................... 0 Poděkování ................................................................................................................................. 2 Anotace práce a klíčová slova .................................................................................................... 3 Annotation .................................................................................................................................. 3 Úvod ........................................................................................................................................... 6 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 7 1.
2.
Cloud computing ................................................................................................................ 8 1.1.
Co je cloud computing? ............................................................................................... 8
1.2.
Proč je Cloud Computing? ........................................................................................... 9
1.3.
Distribuční modely .................................................................................................... 10
1.4.
Cloud Computing u nás ............................................................................................. 11
1.5.
Šest základních vlastností Cloud Computingu .......................................................... 14
1.6.
Historie....................................................................................................................... 15
1.7.
Virtualizace ................................................................................................................ 16
1.8.
Klienti ........................................................................................................................ 16
1.9.
Co není Cloud Computing? ....................................................................................... 17
Výhody a nevýhody Cloud Computingu .......................................................................... 18 2.1.
Nevýhody ................................................................................................................... 18
2.1.1.
Výpadky a tencí klienti ....................................................................................... 18
2.1.2.
Nevýhoda: Peníze ............................................................................................... 19
2.1.3.
Nevýhoda: Předpisy a bezpečnost ...................................................................... 20
2.1.4.
Nevýhoda: Migrace ............................................................................................ 21
2.1.5.
Sedm rizik podle Gartnerů.................................................................................. 21
2.2.
Výhody: ..................................................................................................................... 23 4
3.
2.2.1.
Náklady............................................................................................................... 23
2.2.2.
Jednoduchost ...................................................................................................... 24
2.2.3.
Zkušení dodavatelé ............................................................................................. 24
2.2.4.
Škálovatelnost..................................................................................................... 24
2.2.5.
Zabezpečení a bezpečnost .................................................................................. 25
2.2.6.
Mobilita .............................................................................................................. 25
Cloud computing v praxi .................................................................................................. 26 3.1.
3.1.1.
Jak to funguje ..................................................................................................... 26
3.1.2.
Úloţiště jako sluţba ............................................................................................ 27
3.1.3.
Zabezpečení ........................................................................................................ 28
3.1.4.
Výhody datových úloţišť ................................................................................... 29
3.1.5.
Nevýhody datových úloţišť................................................................................ 29
3.1.6.
Poskytovatelé úloţiště cloudu ............................................................................ 30
3.1.7.
Dropbox .............................................................................................................. 30
3.2.
4.
Úloţiště cloudu .......................................................................................................... 26
Software jako sluţba .................................................................................................. 33
3.2.1.
Výhody a nevýhody ............................................................................................ 33
3.2.2.
Poskytovatelé ...................................................................................................... 34
3.2.3.
Microsoft Azure.................................................................................................. 37
Cloud jako marketingová výhoda ..................................................................................... 39 4.1.
Warez ......................................................................................................................... 39
4.2.
Další trendy cloud computingu .................................................................................. 41
Závěr ......................................................................................................................................... 44 Seznam pouţité literatury .......................................................................................................... 46
5
Úvod V dnešní době si jen těţko umíme představit budování solidního podnikání bez vyuţití IT technologií a hlavně internetu – a právě clooud computing je výrazně přítomen a postupně se rozpíná napříč nekonečným prostorem narůstajících serverů. Má práce se soustředí na představení cloudového řešení převáţně pro společnosti vyuţívajících IT technologie k posílení marketingu - ušetření počátečních investic. Internet se pouţívá především pro propagaci sluţeb či produktů a nejspíše kaţdá společnost se chce co nejjednodušeji prezentovat a nejlépe rovnou prodávat online. Cloudová řešení v mém podání nezpochybňují postavení IT oddělení, ale snaţí se jej zjednodušit, aby se firma mohla soustředit více na sebe sama neţ aktuálnost svého počítačového vybavení.
6
Zvolené metody zpracování Aby bylo moţné potenciálu tématu porozumět, bylo nejdříve třeba z odborných článků přejmout popis a očekávání sluţeb: výhody, nevýhody, rizika. Po jejich porozumění jsem si několik aplikací vyzkoušel, nejlépe takové, která sám znám, abych poznal jejich přínos v cloudu a z kontextů vytvořil předpovědi pro budoucí vývoj. Klíčové bylo vymanit se z klasického přínosu pro společnosti, které se rozhodnou pro cloud. Stále dokola se prolínali mezi sebou soupeřící úspory z pořízení cloudu a optimalizace rizik. Rozhodl jsem se tedy soustředit se na případný přínos pro zákazníka.
7
1. Cloud computing O Cloud Computingu se v současné době hodně mluví a píše v různých periodikách. Vznikají různé seriály popisující „obláčky“ a názory se různí. Jeho obliba stejně jako neobliba stoupá, ale trend je jednoznačně určen narůstajícími sluţbami v cloudu. Vznikají standardy, obvyklé otázky, které si poskytovatelé a zákazníci navzájem zaručují, audit a bezpečnostní aspekty atd. Sám tedy povaţuji toto téma za zajímavé pro jakékoliv povolání IT či další profese, které se s tímto tématem mohou dostat do styku (prodej, účtování…) alespoň na informativní úrovni.
1.1. Co je cloud computing? Cloud Computing je poměrně mladý, respektive jeho obliba roste závratně za posledních pár let. Samotný termín „Cloud Computing“ vznikl, jak uţ to bývá, rozloţením slov. Cloud (neboli oblak) je přejat z klasického znázornění internetu různých technických schémat a computing je samotná práce na počítači. Do Češtiny je tento termín zatím nepřeloţený (spíše nepřeloţitelný), a tak se nejspíše pro pozdější generace uchová v původním anglickém jazyce.1 Přesná definice Cloud Computingu je velmi problematická. Na mnoha serverech se liší, dokonce poskytovatelé cloudového řešení do ni často vkládají různé „magické formulky“ pro pozvednutí prodeje. Velmi zjednodušeně si však dovolím tvrdit, ţe se jedná o takovou sluţbu, kdy se uţivatel připojí k internetu (mraku) a můţe zde dělat takové věci, které by mohl běţně dělat na počítači. Jak jinak také definovat sluţby jako Gmail nebo oblíbený Facebook? Ale pro zpřesnění ještě přidám jednu definici ze serveru cloud.cz: „Cloud computing je nový způsob vyuţívání zdrojů (zejména hardware, software) v IT, vycházející z moţnosti jejich sdílení mezi aplikacemi a odstranění přímé vazby aplikační logiky na fyzické komponenty (virtualizace)2.“ Tato je značně komplikovanější a pro mé účely příliš odborná, ale pro případné zkušenější pracovníky zde má své místo.
1
Přejato z Cloud computing ... je všude okolo nás. In: Lupa.cz [online]. 24. 5. 2010 6:30 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cloud-computing-je-vsude-okolo-nas/ 2 Cloud.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cloud.cz/
8
Obrázek 1: Možnosti připojení do „mraku“zdroj: http://cloudcomputingcompaniesnow.com/
1.2. Proč je cloud computing? Ještě neţ se pustím do popisování samotného Cloud Computingu, dovolte mi se zamyslet, proč vlastně existuje? Vzhledem k tomu, ţe má práce nezabíhá příliš do technických detailů a měla by být srozumitelná především marketingově (ne tedy jen IT odborníkům), dovolím si drobnou úvahu. Vezměme, ţe vytvoříme produkt, který se rozhodneme dát na web. Vyuţijeme k tomu klasický hosting, tedy celý projekt umístíme na servery společnosti, která hosting nabízí. Zpočátku se zdá být vše v pořádku, webová stránka má ty parametry, které od ní poţadujeme, a sluţba funguje. Jenţe po čase nám začne být jeden server malý. Projekt se rozrostl, webová stránka má nové, další sluţby a také počet přístupů na stránky se rapidně zvětšil. A tak nás hostingová společnost upozorní, ţe vzhledem k vytíţení je třeba pronajmout další server, aby se předešlo případným výpadkům sluţby. V současné době to tak stále dělají mnohé společnosti. Kapacita provozu naší sluţby se zvětšila, aby pokryla narůstající potřebu, ale zvětšil se i rozpočet na sluţbu. Jenţe si řeknete, ţe tak velký server nepotřebujete pořád, nicméně za něj stále platíte. Starý způsob uţ podle popisu tohoto případu má totiţ jeden velký nešvar, a to neohebnost. V byznysu je třeba umět rychle reagovat. A právě proto je tu Cloud Computing (a nejen). Takto nás například mohou na své sluţby lákat jednotliví poskytovatelé cloudových sluţeb, neboť k předešlému odstavci mě inspirovala video-prezentace právě jednoho z poskytovatelů
9
GoGrid3. S něčím podobným jsem se setkal i já sám. Hosting za výhodné ceny a zřízení e.shpou zdarma se snadno editovatelnýma šablonama mě přiměl sluţbu vyzkoušet. Kamile však na ni začali chodit lidé a prohlíţet si obsah, ceny rapidně stouply. Jako by pro hostingovou společnost bylo překvapením, ţe na stránky e-shopu někdo chodí – nebo spíše přesně věděli, jak pomalu pouštět svému klientovi ţilou. Jak je patrné, má práce se především zastává cloudového řešení, jeho případných úspor a výhod, které mohou vést k rozšíření klienteli, ale zmíním i případy, kdy je nevhodný nebo jej třeba vůbec nelze pouţít a nastíním i jistá rizika.
1.3. Distribuční modely SaaS – neboli software jako sluţba je klasický cloud computing, sluţba je hostována na vzdáleném počítači a klient se k ní připojuje přes internet. PaaS – neboli platforma jako sluţba, tedy vytvářené prostředí, které slouţí k návrhu a vývoje aplikace přes testování aţ k jejímu samotnému nabídnutí k pouţívání. Iaas – nebo také HaaS (hardware jako sluţba) je patřičná infrastruktura – výpočetní výkon, který si mohou firmy pouţít dle potřeba, třeba k hostování své aplikace, ukládání dat atd.
3
Cloud Computing Explained. In: Youtube.com [online]. 29.09.2008 [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=QJncFirhjPg
10
1.4. Cloud Computing u nás V roce 2009 proběhl výzkum společnosti United Interactive4 (na objednávku Googlu a AMSP - Asociací malých a středních podniků a ţivnostníků), která potvrdila, ţe české společnosti cloudově příliš nemyslí. 65% o cloud computingu nikdy neslyšelo, 6% jej skutečně tehdy vyuţívalo a 8% o něm uvaţují. V roce 2010 podobný průzkum provedla společnost Cisco5. Z respondentů 10% odpovědělo, ţe cloudové řešení pouţívají a 15% o tom uvaţuje. Nárůst to tedy není nijak velký. Oba průzkumy dále uvádí, ţe barierou pro vstup podniků do cloudu je nedůvěra. Z jedné strany je to zabezpečení a bezpečnost, z další obava o výpadky sluţeb a další chyby. Pokud výraz „cloud computing“ necháme vyhledat serverem seznam.cz (u nás v Čechách zatím stále preferovanější), jako první odkaz je přirozeně wikipedie a její vysvětlení pojmu, které se snaţí být ještě neutrální (stalo se tak 22. 3. 2012). Další následují servery, které se snaţí cloud computing představit, ale otázku bezpečnosti mají většinou nevyřešenou. V diskuzích se pak často opakují poměrně skeptické názory. Na serveru hosting.cz vyšel zajímavý článek, který vychází ze zkušeností velmi známé společnosti active 24, která poskytuje hosting. Od serveru rackspace.com převzali článek s dvaceti pěti mýty o cloud computingu a patnáct z nich uvedli na pravou míru. Inspirován tímto článkem se pokusím na těchto patnáct mýtů sám odpovědět. 1. Cloud computing je pouze prodejní nálepka, tzv. buzzword. Je moţné, ţe některé aplikace dříve neměli takovou marketingovou podporu. A proto je vhodné říkat, ţe cloud je jen marketingový trik. Pojem Cloud Computing však má svou definici, sám jsem jednu uvedl výše. Nejedná se tedy o ty stejné programy s titulem, terý by jim měl zvednout jen prodejnost, ale posílit je o další moţnosti. 2. Neznám nikoho, kdo skutečně cloud computing využívá
4
Podle průzkumu české firmy neví nic o cloud computingu. In: Reselleronline.cz [online]. 10.12.2009 [cit. 201204-22]. Dostupné z: http://www.reselleronline.cz/podle-pruzkumu-ceske-firmy-nevi-nic-o-cloud-computingu 5 Jak je na tom cloud computing a virtualizace v ČR?. In: Channelworld.cz [online]. 31.05.2010 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://channelworld.cz/smb/jak-je-na-tom-cloud-computing-a-virtualizace-v-cr-2280
11
Průzkumy výše naznačují, ţe takových společností je velmi málo. Na druhou stranu v cloudu je například i Facebook. Jakkoliv kontroversní názory na něj panují, určitě kaţdý ve svém okolí na takového uţivatele narazí. A zcela jistě poznáte i společnosti, které nabízejí palcené aplikace přes facebook nebo alespoň zde svou firmu prezentují. 3. Cloudu se nedá věřit Opět si vezměme příklad z Facebooku. Theodore Karantsalis se stal obětí krádeţe svých přihlašovacích údajů. Jeho uţivatelské informace byly pozměněny, z jeho účtu odcházela nevyţádaná pošta. Nešlo však o prolomení ochrany Facebooku, ale jednoduchého prolomení uţivatelského hesla. Pokud se například neodhlásíte z Facebooku v internetové kavárně, můţe se něco takovéh skutečně stát. Glenn Mangham byl odsouzen za prolomení ochrany Facebooku. Jistě, můţeme říci, ţe pokud je toto moţné, pak se hackeři mohou dostat do databází sluţby a všechny informace mají hned pěkně pohromadě. A právě proto se na zabezpečení sluţeb poskytovatelé zaměřují. 4. Cloud je velice nespolehlivý 7. Března 2012 byl Facebook zcela nedostupný a do v řádech hodin (oficiálně se uvádí 15 minut, ale mám jiné zkušenosti). Ano, k takovým výpadkům prostě dochází. Na druhou stranu je cloud postaven tak, aby se pruţně přizpůsoboval při neobvyklých situací (škálovatelnost, redundance atd.). 5. Cloud je pouze pro malé firmy Počáteční úspora za investice do IT infrastruktury je zvláště pro malé firmy velmi uţitečná věc, proč by se ale větší firma nemohla například zálohovat data na cloudovém úloţišti? 6. Cloud computing má skryté poplatky Osobně jsem se s něčím podobným setkal, kdyţ jsem přihlašoval dodatečný propagační profil naší hudební kapely u společnosti reverbnation.com. Profily měly být zdarma, pouze se měly platit za zprostředkování prodeje hudby nějaké procento jako provize. To je často velkou výhodou cloud computingu, neboť za účet nic neplatíte a náklady na prodej jsou tak placeny ziskem z prodeje. Bohuţel další poplatek mě ujistil, ţe je třeba si kaţdou sluţbu nejdříve prověřit, neboť po dosaţení statusu „známý“ (od 500-ti fanoušků) je sluţba dále zpoplatněna 10 dolary měsíčně. 12
Na druhou stranu model pay-as-you-go právě na poplatcích šetří. Navíc není nutné podepisovat smlouvy zavazující k dlouhodobému uţívání sluţeb. Například Microsoft Office 365 se platí měsíčně. 7. Cloud služby jsou pouze pro experty Má práce se soustředí hlavně na laiky a těm můţe cloud ušetřit velmi mnoho času a nervů. Jistě, laikům se můţe zdát sloţité nové programy a funkce vstřebat, ale záleţí na úrovni sloţitosti práce klienta. Rozhodně cloud nezesloţiťuje jednoduché aplikace. 8. Vše, co může běžet na serveru, může běžet i v cloudu Na podobné slogany často lákají různí poskytovatelé cloudových řešení. Ale jejich snahou je přimět klienta ke kontaktování. Aţ při specifikaci poţadavků můţe dojít k závěru, jestli lze a co konkrétně do cloudu převést. Někdy by takové řešení bylo sloţitější, neţ to desktopové a dokonce i nákladnější. 9. Existuje jen jeden typ cloud služeb Jiţ jsem zmínil ty nejzákladnější tři: Software-as-a-Service, Platform-as-a-Service, Infrastructure-as-a-Service. Okrajově se dotknu ještě dalších. Například Microsoft o svém řešení Office 365 prohlašuje, ţe se jedná o S+S (software + service). 10. Cloud computing nabízí neomezený výkon Také na to lákají poskytovatelé. Je pravda, ţe škálovatelnost cloudu nabízí rozšíření výpočetního výkonu v situacích, které si to ţádají. Ale i poskytovatel je omezen fyzickou kapacitou datového centra. 11. Cloud computing je jen dočasný módní trend Uţ výše zmíněné průzkumy naznačují, ţe poptávka stoupá. Obři jak Google a Microsoft investují značné částky na rozšíření sluţeb, optimalizaci zabezpečení atd. Dá se tedy předpokládat, ţe „oblaka“ tu s námi nějakou dobu zůstanou. 12. Cloud computing není vhodný pro hostování databáze Spíše mi přijde neproveditelné, aby taková spousta dat na sluţbách jako Facebook nebo Twitter nebyla tak dostupná a přitom relativně bezpečně uloţena v databázi.
13
13. S využítim cloud computingu ztrácíte kontrolu nad svými daty Ano, můţeme se obávat, ţe poskytovatel si data nechá bez našeho souhlasu i vědomí, ať uţ je to pro naše dobro nebo nikoliv. Není však pravdou, ţe by se pro klienta stala data nedostupná. 14. Cloud computing je rychlejší než tradiční servery Cloud se skládá ze serverů a nelze tedy říci, ţe by byl rychlejší. Jistě, cloudové řešení se umí lépe přizpůsobit, můţe vyuţít více serverů, aby danou úlohu dokončil rychleji, ale to uţ je výhoda poskytovaného řešení. 15. Cloud je pouhý mainframe Silnější výkon, spolehlivost a redundance jsou společnými vlastnostmi obou řešení. Na druhou stranu Cloud je mnohem komplikovanější a umoţňuje mnohem sloţitější operace neţ jen posílení výpočetního výkonu. Cloud computing má mnoho odpůrců i zastánců. Dle mého názoru je hlavním indikátorem zajímavé sluţby (technologie, filmu…), kdyţ se komunita rozdělí do dvou takto vyhraněných táborů. Většina sluţeb se dá vyzkoušet zdarma, a pokud funguje a poskytovatel můţe garantovat (nejlépe smluvně), ţe tak to bude i po ukončení „trial“ verze, je uţ jen potřeba si spočítat, jestli se to nákladově vyplatí.
1.5. Šest základních vlastností Cloud Computingu Firma Gartners o cloud computingu vytvořila řadu průzkumů a předpovědí, které podporují myšlenku na postupného rozšiřování cloudového řešení napříč jednotlivými odvětvími. Vytvořila také seznam rizik a doporučení, která by měli případní zákazníci vzít v úvahu6. Orientace na služby je jasná, cloud computing poskytuje nějaké sluţby (e-mail, výpočetní výkon, datová úloţiště, funkčnost nějakého programu). Škálovatelnost a elasticita nám znovu připomíná příklad, kterým začíná první podkapitola. Při vytíţení serveru prostě jen přidáme další, při chybě programu rychle nahrajeme „hotfix“ a necháme ho instalovat při spuštění atd. Sdílení (informací) je klíčem nejen pro to, ţe si můţete zálohovat data na internetu (jakkoliv je to výhodné), ale ţe kdykoliv můţete kohokoliv oprávnit s daty nakládat. 6
Přejato z Cloud computing ... je všude okolo nás. In: Lupa.cz [online]. 24. 5. 2010 6:30 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cloud-computing-je-vsude-okolo-nas/
14
Zpoplatnění za užívání je pro marketing stěţejní. Model, tzv. pay-as-you-go, je podobný jako model uţívání například elektřiny. Zaplatí se za spotřebovaný proud, respektive staţená data z internetu (například u sluţby Megaupload.com). Zaměření na výsledek je nejspíše ta nejvíce problematická vlastnost a je tedy jen dobře, ţe u cloud computingu se o výsledky sluţeb z větší části stará profesionální firma, která můţe mít s touto problematikou větší zkušenosti.
Obrázek 2 Znázorněné vlastnosti podle Gartnerů, zdroj: http://www.lupa.cz/clanky/cloudcomputing-je-vsude-okolo-nas/
Používání internetových technologií je právě onen pověstný obláček, který má technologie jako svůj hlavní znak. Přístup k internetu je v současné době jedinou a funkční sluţbou pro globální přenos dat.
1.6. Historie Jak uţ to tak u velkých myšlenek bývá, sní o nich velcí myslitelé ještě mnohem dříve, neţ vůbec existují technologické moţnosti k jejich realizaci. Slavný se stal výrok neméně věhlasného vědce Johna McCartyho (vynálezce termínu UI – umělá inteligence), který v proslovu na stoletém výročí MIT 1961 vyslovil myšlenku, ţe počítačový výkon nebo aplikace mohou být poskytovány třeba jako elektřina a voda – formát pay-as-you-go. Pro zajímavost ještě uvádím, ţe třeba k první kompletní virtualizaci došlo v roce 1967 ve výzkumném systému CP-40 společnosti IBM. Jak jsem však jiţ uvedl, tím nejpodstatnějším prvkem je internet. Například uţ v systému Windows 98 byl patrný jistý prvek připomínající cloud computing, bohuţel to byla doba ještě dial-up modemů. 15
Dále je třeba zmínit několik milníků cloud computing. V roce 1999 Salesforce (o této společnosti později) začala firma dodávat aplikace přes internet. Sluţba se stala populární a to i přesto, ţe šlo o velmi jednoduchý web. V roce 2002 vstupuje do cloudové historie také Amazon se svým Amazon Web Services (převáţně ukládání dat). Teprve však roku 2006 se stala sluţba komerční, jak jsme na ni zvyklí nyní. A konečně roku 2009 vstupuje do hry také Google s vůbec první sluţbou v prohlíţeči – Google Apps. Po nich okamţitě nastupují další velcí hráči jako Microsoft, Oracle, HP.
1.7. Virtualizace V předešlé podkapitole jsem tento termín zmínil a v souvislosti s cloud computingem je velmi spojený. Virtualizace je zjednodušeně stav, kdy se k aplikacím nainstalovaným v jednom počítači připojíme přes druhý počítač. O úplně virtualizaci například pojednává americký film „Prvních 20 milionů je nejtěţších“, kde se skupina vývojářů snaţí vytvořit počítač, jehoţ pořizovací cena by byla co nejniţší. A výsledkem je Virtualizace přes tak zvaného tenkého klienta.
1.8. Klienti A opět další termín klíčový pro téma. Klienti zastávají v infrastruktuře stejnou roli jako v sítích LAN. Zjednodušeně se jedná o zařízení, kterými se uţivatelé připojují ke sluţbám v cloudu. Klientů je samozřejmě několik druhů a jiţ v minulé podkapitole jsem jeden zmínil. Tencí – jak jiţ v podkapitole Virtualizace zmiňuji, jedná se o takový počítač, který, aby byl co nejlevnější (nejen), vyuţívá k fungování jen to nejnutnější. Nejčastěji tedy monitor pro sledování výstupu PC, klávesnici a myš či další vstupní zařízení pro komunikaci a nakonec hlavně připojení na internet. Vše ostatní lze virtualizovat. Tlustí – jsou standardní počítače, které mají interní disky pro ukládání dat uvnitř case. Mobilní – jsou standardně smartphony a PDAčka. Nutno podotknout, ţe právě cloud computingu dopomohla potřeba provozovat sluţby mimo miniaturní paměti mobilních disků a jejich slabších procesorů. Výhody těchto klientů jsou zřejmé, ale také jejich nevýhody (mobilní klienty lze snadněji ztratit), ale o tom budu pojednávat aţ v další kapitole.
16
1.9. Co není Cloud Computing? Respektive s čím se Cloud Computing nejčastěji plete je Grid computing. Je to právě moţná tím, ţe Grid computting je protipólem. Velmi známý je například projekt SETI @home (Search for Extra-Terrestrial Intelligence), který se mi dostal na monitor uţ před pár lety. Jeho cílem je výzkum mnoha snímků pořízených z radioteleskopů. Uţivatelé si mohou stáhnout program, který přidělí nepouţívané cykly procesoru k jejich procházení, a tak pátrají po známkách inteligence ve vesmíru. Další známý projekt je Berkeley Open Infrastructure for Network Computing, kde je moţno nevyuţívané cykly přesměrovat tentokrát na výpočty vzorců potravin proteinů a zaslouţit se tak například o geneticky vyspělejší odrůdy rýţe. Moţná lze najít přímou souvislost s příkladem v první podkapitole. Také zde je jistý nadbytek výpočetní síly, který lze přesměrovat a soustředit na projekty, které jsou velmi komplikované pro běţné procesory. Dodávají jim další výpočetní výkon. Grid computing tak vezme projekt, rozdělí ho do více částí a těm poté přiděluje přístupnou kapacitu. Cloud Computing funguje opačně, dovoluje souběţné uţívání více menších aplikací. Běţně se také tento pojem plete s obyčejným outsorcingem. Zde je třeba zdůraznit, ţe přestoţe se k této formě můţe vyuţívat cloud computing, samotná úroveň spolupráce by měla být mnohem propracovanější. Přeci jen cloudová sluţba jako gmail, která Vám můţe práci samozřejmě v mnohém ulehčit, je něco jiného neţ asistent, který za Vás emaily přímo vyřizuje (ať uţ přes gmail).
17
2. Výhody a nevýhody Cloud Computingu Podle mě je coud computing zajímavé řešení, které bych dále doporučil. Další kapitola by však mohla pomoci se rozhodnout, jestli od cloudu můţeme pomoc očekávat anebo jestli to třeba vůbec není moţné. Následující výčet výhod a nevýhod by mohl přinést do tématu zcela nové světlo. První kapitola vyznává můj názor, který je pro cloud velmi pozitivní. Stíţnosti některých, ţe jde jen o marketingový tah, je dle mého názoru nepodstatný. Ţijeme v době, kdy na nás vyskakují reklamy odevšud. A je tedy správným rozhodnutím kaţdého, kdo chce pragmaticky vyuţívat, co mu přináší největší uţitek, se začít orientovat.
2.1. Nevýhody Můţe se jednat jen o detaily, na které je třeba si dávat pozor, rizika, která je potřeba ošetřit, ale také o legislativu, která můţe data v cloudu zcela zakázat.
2.1.1. Výpadky a tencí klienti Snad to první, co mě napadlo, kdyţ jsem toto téma začal studovat, je nevýhoda neustálého připojení na internet. Nejen, ţe můţe být problém se samotnou sluţbou (viz třeba snad nejznámější chyby po updatech, po kterých navazují hotfixy), ale ještě navíc třeba s poskytovatelem internetu. Jako byste najednou byli závislí na dvou dodavatelích (a to dodavatelů cloudových řešení můţe být několik). Samozřejmě řešením můţe být záloţní připojení k internetu (coţ je vzhledem k mobilním připojením vhodné i pro zaměstnance pracující z domova), neboť společnost, která jede pouze přes cloud, je bez internetu jen budovou plnou lidí. Dalším řešením můţe být pouţívání jen částečného cloudu a hlavní aplikace pouţívat (nebo alespoň v omezené míře moci pouţívat) lokálně. Tím se ovšem zase dostáváme k nevýhodě tenkých klientů. Ti většinou nemají pevný disk a tak ani nemohou mít na disku potřebný program. A proto podle mě, pokud je zaměstnance klíčový (a jeho plat za hodinu velmi „profesionální“), vyplatí se zpravidla investovat do takového člověka jak za tlustého klienta, tak za licenci s lokální instalací. V poslední řadě ještě krátce zmíním samotný výpadek sluţby. Je tomu docela nedávno, co na několik hodin zcela přestaly fungovat sluţby Facebook.com a například v červenci roku 2008 přestala na celých osm hodin fungovat sluţba Amazonu S3 (datové úloţiště).
18
Buďme ovšem v tomto ohledu shovívaví. Vţdyť i pevný disk se můţe poškodit a stojí nemalé peníze a čas získat data zpět a disk vyreklamovat. Není tedy lepší být v péči cloudových odborníků neţ reklamačních řádů? Tím vůbec nejhorším však můţe být bankrot společnosti, u které sluţby cloudu provozujete. Jak jsem zmínil rostoucí popularitu cloudu a odhady ziskovosti podle Gartnerů, je podle mého názoru velmi pravděpodobné, ţe se do cloudových řešení pustí mnoho podnikatelů a jak je známo, ne kaţdý uspěje a udrţí se na trhu tak, jako například obři cloud computingu. Proto je velmi moudré pro větší společnosti hledat spolupráci právě u těchto velikánů, neboť případný přechod k novému poskytovateli by mohl být velice nákladný. Především u koncepce PaaS (kterou společnosti pouţívají k návrhům a vývoji vlastních aplikací) je tzv. interoperabilita (tedy právě takový přechod) zcela nemoţná. „Stalo se to v případě poskytovatele Zimki. Firma zahájila svou činnost roku 2006 a v polovině roku 2007 ji ukončila, takţe zákazníci přišli o své hostované aplikace a data.“ 7
2.1.2. Nevýhoda: Peníze Zní to moţná poněkud paradoxně, vţdyť náklady by měl cloud computing spíše ušetřit a vychází to i z předchozích kapitol. Uvedu vlastní příklad na jedné z nejzajímavějších oblastí pro cloud computing, počítačových hrách. Některé hry jsou v cloudu a jsou buďto free to play (tedy zdarma, alespoň základ) pro přilákání potenciálních platících zákazníků, nebo vyţadují paušální platby (pro otevření veškerého obsahu). V současné době je dokonce moţné, ţe jsou u her implementovány oba platební systémy. A je to proto, ţe v konečném důsledku mohou jedni šetřit a druzí si kupovat výhody. Tento systém je marketingově perfektní, vţdy si můţete koupit lepší podmínky pro hru a poráţet i ty, kteří neplatí nic. A pokud by platícího hráče přeci jen někdo porazil, pak ho to podnítí k dalšímu nakupování. Nemusíme předstírat, ţe právě okolnosti kolem placení jsou trnem v oku mnoha odpůrců cloudu. A to nejen u her. K některým programům si můţete stáhnout takových doplňků, ţe můţete původní koupi licence přeplatit několikrát. Je to přeci tak snadné, prostě jen kliknete na ikonku v internetovém obchodu a platební informace máte uţ skoro všechny předvyplněné.
7
VELTE, Anthony T. Cloud computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, s. 34. ISBN ISBN 978-80-251-3333-0.
19
Dalším problémem kolem placení je fakt, ţe pokud sluţbu přestanete platit, prostě o ni přijdete. I to je logické, u elektřiny je to právě tak. Jenţe to se Vám u lokální instalace s klasickou licencí také stát nemůţe. Zmínit bych také měl rostoucí náklady pro internet do mobilních telefonů a smartphonů. Internet do mobilu můţe lézt do peněz, obzvláště pokud je nainstalováno několik aplikací (bez poplatků, které rády zobrazují datově náročné reklamy), které se často připojují na internet a něco stahují, kontrolují a komunikují, a uţivatel tak musí neustále povolovat další balíky dat. Nemluvě o situaci, kdy odjedete do zahraničí a mobil se připojí přes zahraniční síť (samozřejmě zcela sám a dobrovolně, aby uţivatele neobtěţoval s různým povolováním a informováním), kde můţe být internet mnohonásobně draţší. Opět se však musím zastat a připomenout, ţe náklady na standardní software a i hardware jsou taktéţ nemalé. Například licence pro zaměstnance, kteří v Microsoft Accessu vedou databáze a v Excelu třídí data atd. stojí stejně, jako například licence pro vrátného, který jen občas zaznamená do tabulky příchozí poštu či docházku.
2.1.3. Nevýhoda: Předpisy a bezpečnost Toto téma by si samo o sobě zaslouţilo vlastní téma pro práci. Poměrně nejednoznačné názory na cloud computing má na svědomí právě toto téma. Tak především je třeba říci, ţe některá data do cloudu prostě uloţit nelze. Na svědomí to mohou mít například předpisy HIPAA v USA. Také finanční instituce mohou citlivá data uchovávat pouze na serverech, které jsou umístěny ve státě, kde společnost sídlí. Na jednu stranu to zní nelogicky. Vţdyť zálohování dat na server v přilehlých zemích můţe být dobrý způsob, jak je uchránit před ţivlovými pohromami (záplavy roku 2002). Na druhou stranu, i přestoţe jsme v EU, asi by bylo diplomaticky velmi nešťastné, kdyby se česká data dostala do rukou vládních orgánů jiné země v rámci nějakého vyšetřování. Pokud však data do cloudu uloţit můţeme, nastává další situace k zamyšlení. Například Google jiţ od počátku veřejně přiznává, ţe data svých uţivatelů vede bezplatně, ale monitoruje je pro marketingové účely. Ať uţ je monitoring skutečně nevinný, uţivatelé jsou často velmi pobouřeni, ţe i po ukončení všech vztahů s cloudovou společností jsou jejich osobní data stále v cizích rukách. Mohou to být fotky, které společnosti pouţívají například do propagačních letáků.
20
Otázka bezpečnosti je nasnadě. Nejde jen o útoky hackerů nebo nešťastné zobrazování dat, ke kterým uţivatel nemá mít přístup (google doc 2009). Je prostě rozdíl mít data fyzicky ve firmě, neţ třeba i privátně na síti. Pokud například orgány činné v trestním řízení o taková data poţádají, nemá nad tím ani cloudová firma, ani jejich zákazníci příliš velký vliv, a protoţe vlastní datové úloţiště je věc nákladná, budou mít v podstatě veškerá data firem ihned a jednoduše – tak jako sám zákazník.
2.1.4. Nevýhoda: Migrace Pokud by vábení úspor a výhod cloud computingu podlehla jiţ zaběhnutá společnost, měla by si rozhodně dvakrát spočítat, jestli pořizovací cena tohoto řešení nepřekročí roční náklady za IT. Navíc případný přechod do cloudu můţe být i docela komplikovaná záleţitost. Jestliţe firma má specifické hardwarové nároky, nemusí vůbec nalézt cloudovou alternativu. I kdyby se však taková moţnost nalezla, můţe se stát, ţe výměnou například čipové sady se opět situace zkomplikuje. Pokud navíc zákazník poţaduje kontrolu nad serverem, jeho procesy a pamětí, je pro něj cloudové řešení také docela nevhodné. Rozhodně bych nedoporučoval cloudové řešení těm, co by jej chtěli prohlašovat za „tahák“ na klienty. Ano, později se zmíním o jistých případech, jak lze cloud k reklamě vyuţít, a pak by to jiţ stálo za úvahu.
2.1.5. Sedm rizik podle Gartnerů8 Na závěr ještš doplním sedm rizik podle Gartnerů přeloţený z anglického jazyka, která se lehce dotýkají jiţ toho, o čem jsem mluvil, ale hlavně radí, co od cloudů poţadovat. 1. Privilegovaný přístup uživatelů Je pravda, ţe pokud se mají citlivá data firem dostat do rukou společností, které je za klienta zpracují, je velmi vhodné si takové poskytovatele prověřit. Gartneři radí jít aţ na úroveň administrátorů a úrovně přístupů k citlivým datům. 2. Dodržování právních předpisů Zlaté pravidlo zní, ţe za data je vţdy zodpovědný v konečném důsledku právě klient. Poskytovatel by je však měl být schopen zabezpečit, a aby přesvědčil své klienty, Gartneři radí nechat si společnost prověřit externí auditorskou firmou (pokud tak jiţ sama nečiní).
8
Gartner: Seven cloud-computing security risks. In: Infoworld.com [online]. 7.2.2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.infoworld.com/d/security-central/gartner-seven-cloud-computing-security-risks-853
21
3. Umístění dat Kdyţ jsem mluvil o předpisech, týkajících se dat v cloudu, zmínil jsem jen okrajově, ţe některá data vloţit nelze. S umístěním dat je to tak, ţe klient většinou netuší, kde se disk s daty skutečně nachází. Jistě, poskytovatel musí být pruţný, a tak můţe data spravovat v různých zemích, ale měl by zároveň zajistit (nejlépe smluvně), ţe data klient nevystaví porušení předpisů. 4. Oddělení dat Jiţ jsem zmiňoval chybu Googlu z roku 2009, kdy se cizí dokumenty dostaly náhodně do rukou různých uţivatelů. Není jistě lehké při takové spoustě dat, mít přehlednou správu nad jejich přístupem, ale mělo by to být povinností poskytovatele. A dobrou radou pro klienta je – šifrování. Gartneři varují, jistě, není to všelék. A tak radí, aby šifrovací protokoly byly navrţeny a prověřeny zkušenými profesionály. 5. Zotavení Nehody se stávají a poskytovatel by na ně měl být připraven. A podle Gartnerů by měl být i připraven obeznámit klienta s procesem obnovy dat v případě výpadků a chyb, které mohou nastat. Klíčová by měla být moţnost replikace takto ztracených dat a aplikací a radí si prověřit, jak dlouho by případně něco takového trvalo. 6. Podpora při vyšetřování Gartneři varují, ţe pátrat po ilegálních aktivitách je v cloudu nemoţné. V cloudu je příliš mnoho uţivatelů a příliš mnoho dat, neţ a by je bylo moţné bezpečně monitorovat. Anebo naopak příliš mnoho poskytovatelů sluţeb vyuţívá jedny úloţné prostory. V takovém případě radí Gartneři prověřit, jaké zkušenosti mají jednotlivý poskytovatelé mezi sebou. 7. Dlouhodobá životaschopnost Jiţ jsem varoval před příkladem společnosti Zimki. Bankrot by rozhodně znamenal nemalé výdaje pro převod sluţeb k jinému poskytovateli. Poskytovatel samozřejmě klienta neupozorní na hrozící bankrot, ale podle Gartnerů by měl být schopen data klientovi alespoň poskytnout a případně ho ještě informovat o případné replikaci u jiného poskytovatele.
Zákazník nehledá sluţbu, která by byla bez vady, taková snad ani neexistuje a bylo by bláhové nebýt připraven na případné problémy. Zákazník by však měl vědět, na co si dát pozor, na co se ptát a čemu se vyvarovat. 22
Navíc tyto sluţby mívají často svou zkušební dobu a chytrý zákazník ji vyuţije, aby si ujasnil, jak sluţba funguje a co mu případně není jasné. Pokud poskytovatel zkušební dobu nemá, zeptejte se proč. A pokud na otázky o bezpečnosti a případných auditech odpovídá „firemním tajemstvím“, není problém se poptat jinde.
2.2. Výhody: Pokud ţádná z nevýhod nepředstavuje problém pro cloudové řešení, níţe jsou jisté výhody, kteréz toho plynout. Pokud by zákazník ani jednu z výhod nepovaţoval za klíčovou, nejspíše by přechod do cloudo znamenal jen starosti. Rozhodně nedoporučuji přechod na cloud jenom proto, ţe je to trendy. Kaţdá taková operace v IT znamená pravděpodobnost komplikací a v nejhorším případě dodatečné náklady na provoz.
2.2.1. Náklady Samozřejmě ušetřené náklady jsou jedním z největších lákadel na cloudové řešení. Náklady si navíc můţeme rozdělit do dvou druhů: pořizovací a průběţné. 1. Pořizovací náklady Zvláště pro začínající podniky je počáteční úspora velmi uţitečná, sníţí nároky na počáteční úvěr a tím i na jeho umořování. Tencí klienti jsou velmi levnou záleţitostí a v případě jejich porouchání je snadné je nahradit. Zpravidla také mívají delší ţivotnost, neboť pomaleji zastarávají a není třeba je upgradovat. Úspora za hardware je také značná, neboť nemusíte nakoupit jednorázově padesát kopií nejnovější verze Microsoft Office (zhruba 5.000KČ) a instalovat je do padesáti PC (ještě k tomu tlustých klientů, aby měly disky), ale zaplatíte za 50 cloudových Microsoft Office 365 (za 140KČ měsíčně, nehledě na jeho další funkce). 8. Průběžné náklady Pay-as-you-go model je takové „spravedlivé“ placení jen za to, co zákazník skutečně vyuţívá. Licence můţete odebírat a přidávat (pokud třeba zrovna potřebujete na měsíc o deset licencí Microsoft Office navíc) a tím náklady dále optimalizovat. Náklady na elektřinu jsou také docela nezanedbatelná poloţka, která se sníţí pouţíváním tenkých klientů. Nehledě na to, ţe bez větráčky prošpikovaný case je klient tichý, coţ je také plus.
23
Plat zaměstnanců je také niţší, neboť zaprvé zaměstnanců není tolik potřeba (a IT specialisté rozhodně nejsou levní) a navíc můţete vyuţívat i zaměstnance na práci z domova. Ti jistě ocení ušetřené náklady za dopravu do práce a i pohodlí, které jim domácí prostředí nabízí. Více interních prostředků je také velmi významným faktorem. Kolik nákladů stojí firmy různé výpadky sítí, školení nových zaměstnanců (obzvláště v IT), Hardware atd. Veškeré tyto náklady převádíte do jednoho poplatku za vyuţívání sluţeb. Většina cloudových poskytovatelů vám nešetří jen náklady, ale i starosti. Online zákaznická podpora je tak samozřejmostí.
2.2.2. Jednoduchost Po nákladech je právě jednoduchost tím významným faktorem, proč se cloudová řešení tolik ujala. S Microsoft Wordem v současné době umí kde kdo, učí se tomu třeba na Gymnáziích. Zaměstnanec nemusí nic instalovat, prostě se jen připojí do cloudu, „osahá“ si prostředí a začne pracovat. Není třeba odborníků, kteří by sledovali vývoje cen a nakupovali hardware a software „za chodu“ společnosti a pak jej ještě instalovali. V podstatě dnes jen stačí kliknout na odkaz slibující úsporu, vyplnit informace a zvolit vhodný produkt a vše začne ihned fungovat za zlomek ceny, kterou by stálo vnitrofiremní řešení.
2.2.3. Zkušení dodavatelé Rozumět sloţitostem cloudového řešení není potřeba, protoţe o to se stará poskytovatel cloudového řešení. A nejedná se o ţádné nováčky. Největšími průkopníky jsou třeba Google, Microsoft nebo IBM. Rozhodně se zákazník nemusí bát, ţe by jejich sluţby jen tak skončily kvůli bankrotu.
2.2.4. Škálovatelnost Připravit se na spuštění webové domény je velmi obtíţné, obzvláště pokud se jedná o internetové obchody, kde obliba souvisí s časem a správností cílení reklamy. Můţe se tak stát, ţe klient bude potřebovat nárůst výpočetního výkonu, na který je s cloud computingem připraven. Odpadá nákup, konfigurace a instalace nového zařízení. Poskytovatel při dodrţení veškerých úmluv můţe kapacitu rozšířit za cenu, která je mnohem výhodnější neţ pořizování nového serveru. A pokud jiţ není nadále třeba, výkon se opět sníţí a s ním i poplatky – vţdyť samotný poskytovatel chce volné zdroje co nejlépe vyţít. Zákazník tak nemusí řešit, co s přebytečnou technologií, která bez uţitku většinou pro „případy nouze“ jen někde leţí.
24
2.2.5. Zabezpečení a bezpečnost Přestoţe jsem toto uvedl i u nevýhod, je třeba uznat, ţe zabezpečení a bezpečnost je problémem i lokálních aplikací a vnitrofiremních sítí a intranetů. Vţdyť často za úniky informací stojí samotní zaměstnanci! Nastavení příslušných práv a ukládání dat do cloudu můţe mít i své bezpečnostní výhody. Navíc o útoky malware a virů se stará poskytovatel. Také se dá říci, ţe data jsou relativně v bezpečí, neboť nehrozí jejich ztrátě při případné havárii na straně poskytovatele. A pro jistotu je dobré šifrovat a mít moţnost replikovat.
2.2.6. Mobilita K připojení do cloudu je potřeba jediné, internetové připojení. Mobilní klienti jsou dalším důvodem nárůstu popularity cloudových sluţeb.
25
3. Cloud computing v praxi Kdyţ s někým hovořím o cloudu, připadám si, jako bych mluvil o teorii relativity. I někteří IT kolegové z práce povaţují cloud za sloţitě vypadající strukturu kabelu, přístrojů, které jsou do sebe komplikovaně zapojeny a výsledkem je kolikrát obyčejná excelovská tabulka někde na internetu. I to je důvod, proč jsem se o tomto tématu začal zajímat. Tolik uţivatelů tak známých sluţeb jako twitter, facebook, gmail a google Docs vlastně ani neví, ţe vyuţívají cloud. Bývalý spoluţák mi například oznámil, ţe cloud nepotřebuje a nepouţívá, přesto později dodal, ţe v práci si ukládají data na dropbox. Situaci za nijak zoufalou nepovaţuji. Je přeci práci někoho úplně jiného propagovat a prodat novou technologii, sluţbu nebo produkt.
3.1. Úložiště cloudu Výhody úloţišť dat jsou nasnadě, snadná dostupnost odkudkoliv přes internet. V dnešní době je modernější data sdílet neţ je posílat jako přílohy a tomuto modelu se nedá mnoho vytknout. Uţ jen pro přehlednost je jednodušší hledat potřebné soubory ve speciálním adresáři neţ se prodírat maily v archivu. Jistě, zmiňoval jsem choulostivost okolí takového sdílení dat, ale nic nebrání (a je to moţná i lepší) si data udrţovat i lokálně. V současné době existuje mnoho typů úloţišť s různým zaměřením: na zálohu emailů, fotografie, videa, pro všechny druhy dat od malých po největší společnosti.
3.1.1. Jak to funguje V základu je potřeba pouze datový server připojený na internet, na který se data zapisují. Podle moţností cloudového řešení s nimi poté klient můţe pracovat. Buďto si je jednoduše odešle zpět, upraví a opět nahraje nebo s nimi můţe pracovat přímo na serveru. Datová centra však nemají jeden datový server, ale desítky nebo i stovky. Ty jsou udrţovány v počítači, aby byla zabezpečená patřičná redundance a klient se tak ke svým datům dostal kdykoliv. Servery je třeba také udrţovat a napájet. Výsledkem mohou být i datová centra obřích rozměrů jako je třeba ten níţe na obrázku společnosti Apple Obrázek 3 Datové centrum společnosti Apple v Oregonu, zdroj: http://www.letemsvetemapplem.eu
26
/201 2/02/23/apple-postavni-nove-datove-centrum-v-oregonu/
3.1.2. Úložiště jako služba Tato sluţba se v současné době těší velké oblibě. V rozhovoru s nyní obviněným Kimem Schmitzem, vlastníkem jednoho z největších datových uloţišť megaupload.com, Kim hovoří o datové propustnosti na své síti o velikosti 1,5Tbit za vteřinu (přibliţně 800 souboru kaţdou vteřinu). A takových uloţišť je samozřejmě mnohem více. Populární je tato sluţba nejen kvůli své dostupnosti, ale bezpečnosti uloţených dat. Je rozhodně bezpečnější drţet data nejen ve firmě v jedné zemi, ale jejich polohu rozmístit pro případy ţivelných katastrof. Navíc společnosti dělají ve skutečnosti mnohem více, neţ jen umístění dat do vzdáleného disku. Na poskytovateli je udělat cokoliv je jen v jeho silách, aby data byla dostupná, ať se stane cokoliv. Data jsou zálohovaná popřípadě replikována. Úspora nákladů je to tedy skutečně značná. V současné době platíte několik modelů v závislosti na potřebě, jak s daty chcete nakládat. 1. Platba za datovou propustnost Systém podobný tomu za platbu elektřiny a vody. Například server uloz.to nabízí za 340Gbit dat za 1.000KČ. Velmi vhodné, pokud je potřeba sdílet jeden stejný soubor jednorázově s více lidmi. 27
9. Paušální platba Servery nabízí za standardní platební plán (měsíc, půl roku, rok atd.) jisté sluţby jako je garantovaná rychlost, počet slotů či podpora manageru, který nabízí další pohodlnější funkce pro správu dat na uloţišti.
Obrázek 4 Nabídka služeb společnosti Filesonic.com
10. Nákup prostoru Za jednorázový poplatek či paušálně je moţné si nakoupit prostor a zpravidla bývá nepodstatné, jaký traffic sluţba má. Velmi vhodné pro rychle sdílení mezi kolegy.
3.1.3. Zabezpečení O této problematice krátce pojednává druhá kapitola. V praxi se dále pouţívají tyto metody. 1. Šifrování Jedním z vůbec prvních algoritmů v hodinách programování bývá právě jednoduché šifrování, které v případě úniku dat znemoţní jejich zneuţití. Rozšifrovat data samozřejmě moţné je, pokud je znám šifrovací algoritmus, ale výpočetní výkon pro něco takového můţe být jen těţce dostupný. 11. Autentizace Obvyklé logování pomocí jména a hesla. Nevýhodou můţe být ztráta a zneuţití takových informací.
28
12. Autorizace Ke sdílení dat je moţné autorizovat další uţivatele. Různým zaměstnancům mohou být sdílena různá data. Firmy běţně vyuţívá víceúrovňovou autorizaci podle potřeb. Obvyklou nevýhodou je udrţení takové struktury, aby se kaţdý dostal přesně k tomu, co potřebuje. To nemusí být pouze nedostatečnou IT správou, ale i třeba předem špatně nastaveného oprávnění k dokumentu.
3.1.4. Výhody datových úložišť Obecně jsou výhody popsány naskrz touto podkapitolou, ale pro přehled je ještě shrnu. Dostupnost můţe být tím první, co přiměje uţivatele se o takové sluţby zajímat. Postačí připojení k internetu a uţivatel můţe sdílet data s lidmi, které ani nezná (a ani nepozná, neboť jsou často u uţivatelů pouze nicky nebo emailová adresa). Náklady ušetřené za infrastrukturu a další zálohování či obnovu dat po havárii jsou dalším lákadlem. Pro případné poţáry a jiné pohromy ve firmě je vhodné drţet data mimo budovu a proti ţivlovým katastrofám je přemístit rovnou i do jiné země. Spolehlivost zaručuje, ţe jsou data vţdy dostupná, tedy při případném výpadku proudu je server napájen z alternativního zdroje.
3.1.5. Nevýhody datových úložišť Cena - ne vţdy platí, ţe je sluţba tou nejlevnější. Pokud klient platí paušálně za datový tok, můţe být streamování videa pro větší počet účastníků velmi nákladné. Výpadky - důleţité je také moţnost výpadku a ztráty dat. V únoru roku 2008 sluţba S3 společnosti Amazon se takovým výpadkům neubránila. Nemusí to nutně znamenat ztrátu dat, neboť obzvláště velké společnosti jsou na takové krizové situace připraveny a data masivně zálohují. Je třeba však počítat i s takovou variantou. Krádež – krádeţ je také velmi nepříjemná událost, ke které dochází. A nemusí jít nutně o hackerský útok, ale obyčejné zneuţití přístupových hesel zaměstnanců. Ilegalita – okrajově se zmíním i o porušování případných autorských práv. Jejich neustále porušování vedlo k uzavření největšího datového uloţiště Megauploadu a ztracena jsou tak nejen data porušující autorské zákony, ale i jakákoliv další.
29
3.1.6. Poskytovatelé úložiště cloudu Poskytovatelů těchto sluţeb jsou stovky. Seznam rozhodně není vyčerpávající, ale budu se snaţit uvést od kaţdého druhu sluţeb některé příklady. Seznam, Gmail – poskytovatelé webových emailů ukládají zprávy na své vlastní servery a uţivatelům poskytují i různé desktopové aplikace pro jejich práci. Rajče, Instagram – hostují miliony digitálních fotografií, která sdruţují do alba a umoţňují je dále sdílet. Spousta těchto hostingů umoţnuje fotografie jednoduše nahrát na Facebook a sdílet je zde. Stream, YouTube – v současné době sdílejí miliony videí. Kanály YouTube hostí velmi zajímavá show, která sledují statisíce lidí. Od prostých tutoriálů, soukromých videí přes live záznamy koncertů aţ k oficiálním klipům slavných skupin. Facebook, Google+ - sociální sítě, která hostují miliony uţivatelů. Dovolují sdílet takřka cokoliv: myšlenky a názory lidí, články a diskuze o nich atd. Dropbox, Google Docs – jsou datová uloţiště pro gigabajty prostoru pro své klienty pro jakékoliv typy digitálních dat Známé jsou pravděpodobně všechny výše zmíněné společnosti, jen jsme si úplně neuvědomovali o jejich spojení s cloudem. Zvláštní prostor jsem si udělal pro, neboť jej povaţuji za velmi zajímavá řešení. Také představují náhled sluţeb a moţnosti, které poskytují. Obdobné programy fungují a umoţňují podobné funkce, samozřejmě za odlišných podmínek.
3.1.7. Dropbox Tuto sluţbu sám velmi často vyuţívám. Nejprve se tak stalo pro školní potřeby, ale postupně jsem ho začal pouţívat i na další projekty. Moje sympatie si jednoznačně získal svojí jednoduchostí, pestrostí sluţeb a také tím, ţe je zdarma. Z obrázku je patrné, ţe si lze zřídit účet zdarma a sdílet aţ 2 gigabajty dat. To má dva důvody. Zaprvé jde o reklamní kampaň. Svůj basic účet jsem si pomocí systému referrals (tedy pozvánky dalším uţivatelům) rozšířil na maximálních 18 gigabajtů a zadruhé se k datům mohou dostat pouze uţivatelé Dropboxu, pokud by sluţba byla placená, mohla by znamenat výrazně niţší vyuţití.
30
K pořízení vlastního účtu zdarma se stačí registrovat na stránce www.dropbox.com vyplněním jednoduchého formuláře. K základnímu seznámení s funkcemi je připravený uţivatelsky přívětivý průvodce a videotutorial.
Obrázek 5 Ukázka platebních plánů pro službu Dropbox, zdroj: https://www.dropbox.com/pricing
Samotná sluţba funguje perfektně. Na webu máte k dispozici několik základních sloţek, do kterých se mohou začínat nahrávat první soubory. Ovládání je intuitivní a pro většinu obvyklých uţivatelů jednoduché na pochopení. Přes web je moţno vkládat i stahovat data, určité formáty je moţno na webu rovnou upravovat. Jakmile je vše připraveno, je moţno přes email (nyní nově i Twitter nebo Facebook) pozvat další uţivatele a sdílení můţe začít. Dropbox má také svého klienta, který udrţuje sdílenou sloţku aktuální a informuje o případných změnách ve sdílené sloţce. Pokud se uţivatel zrovna nenachází na svém PC, můţe dále k souborům přistupovat přes web. Zde také můţe prohlíţet historií operací se sloţkou, kdo které změny provedl a kdy. Co zatím Dropboxu chybí je model multiúrovňové autorizace. Jednoduše se předpokládá, ţe sloţky jsou sdíleny s těmi uţivateli, který k nim mají mít přístup. To je moţné řešení, ale dle mého názoru můţe vést k znepřehlednění. 31
Výhodné je, ţe sloţky si mezi sebou mohou sdílet jiţ přizvaní klienti. Je to logické. Stejně tak by jednoduše mohli celý obsah sloţky stáhnout a nahrát do jiné sloţky, kterou by sdíleli. To můţe být ale i nebezpečné, neboť ke sloţkám se tak můţe přizvat někdo neoprávněný. Aby mohl být uţivatel přizván ke sluţbě Dropboxu, musí mít vlastní účet. To vede k rozšiřování sluţby mezi další uţivatele. Samozřejmě je moţné v případě, ţe se jedná o jednu sloţku, jednoduše sdělit přihlašovací údaje těm, co je potřebují, ale bezpečné to rozhodně není a navíc je celá tato sluţba v základu zdarma. Samozřejmě má sluţba i svá jistá negativa. Za celé tři roky uţívání mě však napadají jen dvě. První je právě onen klient, se kterým se neustále potýkám. Po jeho instalaci je defaultně ve sloţce dokumentů na počítači veškerý sdílený obsah dostupný tak, jako jakékoliv jiné adresáře. Uţivatelé tím nabývají dojmu, ţe sloţka je pouze jejich a mohou s ní dělat, co uznají za vhodné. Často to ovšem vede k nešťastnému mazání dat či jejich změnám, která postihne všechny sdílené. Náprava první varianty je ještě řešitelná, neboť data můţe permanentně smazat jen zakladatel sloţky (obnovit je můţe kdokoliv do doby jejich zálohy), ale pokud dojde k nechtěné změně a uloţení, všechny sloţky se ihned synchronizují a původní informace jde jen problematicky získat zpět. Druhý problém nastává ve chvíli, kdy s jedním souborem pracují najednou dva uţivatelé. To řeší Dropbox tím, ţe vytvoří tzv. conflicted copy se jménem autora a je jen na uţivatelích, jak se domluví, aby tuto kopii odstranili. Bohuţel Dropbox nemá ve svém repertoáru ţádného IM klienta jako je to u Google Docs, takţe k vzájemné domluvě často dochází vytvářením textových souborů s různými vzkazy v názvech (ve kterých se kolikrát vede nehezká komunikace). Já osobně tuto sluţbu mohu jen doporučit. I kdyby jen Basic verzi, jde o 2 gigabajty dat prostoru navíc s moţností jednoduchého sdílení namísto posílání příloh emailem. Takový internetový flash disk.
32
Obrázek 6 Ukázka webového adresáře v Dropboxu, zdroj: https://www.dropbox.com
3.2. Software jako služba SaaS jsem zatím věnoval pouze krátký odstavec v úvodu své práce. Na začátek tedy zopakuje, ţe jde o apliakci hostovanou na vzdáleném serveru, ke které se klient připojuje pomocí internetu. Jedná se o tradiční formu cloud computingu. Apliakce pro uživatele mohou být v dnešní době skutečně rozličné: od jednoduchých emailů a webových dotazníků přes jazykové kurzy a sluţby rozšiřující slovní zásobu, organizéry aţ k nahrazení obvyklých programů jako Microsoft Office online. Apliakce pro firmy jsou nejčastěji systémy CRM (a jiné programy pro kontrolu vztahů se zákazníky), účetnické programy a software pro komunikaci, vytváření videokonferencí či správy webového obsahu (backoffice).
3.2.1. Výhody a nevýhody Tento model šetří náklady za pořizování licence. Nejen, ţe se nemusí zakoupit celá licence, ale paušální poplatky za uţívání sluţeb lze kdykoliv přerušit, pokud nejsou potřeba. Není třeba nic instalovat a ušetří se tak i za hardware. Sluţbu lze rychleji nasadit, s vývojovými cykly rádi pomohou poskytovatelé, kteří mají vlastní personál. Také legislativu je moţné svěřit do rukou poskytovatelů a nezávislých auditorů. Aplikace jsou ihned aktualizované a optimalizované. To můţe být klad i zápor, neboť si často nelze vybrat, jaké aktualizace se společnosti líbí a musí se tak přizpůsobit. Na druhou stranu tak firma nemusí podporovat staré verze programu. Další nevýhodou je fakt, ţe některé aplikace do cloudu přemístit nelze, ať uţ z finančních důvodů či jiných.
33
3.2.2. Poskytovatelé Zde opět uvedu některé poskytovatele a podrobněji se podívám tentokrát na na Microsoft Office 365 pro představu. Raynet– české cloudové řešení pro CRM. Na adrese raynet.cz si lze zdarma zaregistrovat třicetidenní trial verzi a aplikaci vyzkoušet. Aplikaci si je poté moţno zakoupit za 500KČ měsíčně či pokud má klient nějaké námitky, můţe poţádat o přizpůsobení aplikace k obrazu svému. Proces má trvat zhruba 3-4 měsíce a cena je od 165 tisíc KČ. CRM managery jsou všeobecně velmi populární v dnešní době. Umoţňují vytvořit kontakt na zákazníka a vést o něm historii takových informací, které mohou do budoucna znamenat další sluţbu k nabídnutí a tím i finanční zisk. Končí klientovi termínovaný vklad? Pak je mu moţno nabídnout produkt nový, který by mohl pro klienta i firmu znamenat mnohem zajímavější zhodnocení. Mezi další silné tentokrát zahraniční firmy patří například Salesforce či Zoho, oba svou apliakcí nabízí k třicetidennímu vyzkoušení. QuickBooks (Inuit) – jedná se o zahraniční aplikaci pro správu a vedení podnikového účetnictví. Tím se výhody cloudového řešení přesunují i na účetní programy. Jiţ po návštěvě domovské stránky quickbooks.intuit.com na mě vyskočilo dotazovací okno, které umoţňuje návštěvníkům poloţit dotaz online. Sluţba má standardně třicetidenní trial verzi a za základní verzi je dále třeba zaplatit měsíční paušál ve výši 25 USD měsíčně. Sluţba také umoţňuje domluvit se na vedení účetnictví za klienta. Sluţbu je dokonce moţné integrovat do chytrých telefonů. Také jeden z nejznámějších účetních programů jiţ lze nalézt online a to POHODA online. Sám jsem se s tímto programem setkal ještě jako lokální verzí a v současné době je troufám si říci standardem jak pro OSVČ, tak střední a velké sluţby. Jako jeden vůbec z prvních pracovat s ABO formáty pro synchronizaci s internetovým bankovnictvím. Pomocí jednoduchého logovacího protokolu lze vést bankovnictví přímo z tohoto programu. Sám si ale pokládám otázku, jak bezpečné něco takového je v cloudu. Naštěstí má tento systém přímo na stránkách osvědčení o auditu. To je poměrně logické, zasílat účetní informace do cloudu musí nutně vyvolat jistý vykřičník nejen u uţivatelů, ale především u vývojářů samotných. Je však nasnadě, jestli takové informace odeslat do cloudu, odkud je mohou například orgány činné v trestním řízení snadno monitorovat. Pohoda sama o sobě cloudem není, vyuţívá technologie file server (souborový server), a tak je moţno systém vést na 34
infrastruktuře zákazníka či na cloudovém hostingu. Na stránce pohodaplus.cz se sluţba honosí titulem Microsoft Awards, lze ji tedy propojit s cloudovým Microsoft Azure (o tomto dále).
Obrázek 7 Úvodní stránka QuickBooks, zdroj: http://quickbooks.intuit.com/
Microsoft - takto velká společnost samozřejmě poskytuje standard, který od společnosti takových rozměrů očekáváme, tedy třicetidenní trial a škálu sluţeb pro malé i velké podniky. Cloudová sluţba Microsoft Office 365 nahrazuje standardní balíček kancelářských aplikací, které ještě navíc rozšiřuje IM, hlasovou a video konferenci, prostor pro sdílení a organizování dat, vlastní webové stránky a email s libovolnou doménou. Moţnosti vyzkoušet trial verzi jsem samozřejmě vyzkoušel. Vše funguje relativně snadno, obzvláště, pro klienta, který je jiţ registrovaný v Microsoft Live. Administrace je velmi snadná, přehledná a intuitivní s vţdy snadno dostupnou podporou pro otázky. Ty je moţno vyhledávat na fórech, kde přispívají i další uţivatelé a jedná se o velmi silnou komunitu poskytující sluţnou podporu.
35
Obrázek 8 Úvodní strana Microsoft Office 365
Vize je to jednoduchá. Klient se připojí odkudkoliv a můţe se rovnou pustit do práce a to i z chytrých telefonů přes sítě wi-fi. Osobně si jako první v práci čtu emaily a ty jsou zde spravovány velmi známým Outlookem, který je jiţ dlouho po nainstalování OS Windows k dispozici, a tak s ním jistě většina uţivatelů nebude mít problémy. K té je připojena další sluţba pro prevenci před nevyţádanou poštou a viry Microsoft Forefront Online Protection for Exchange. Schránka má velikost od 25 gigabajtů a umoţňuje vytváření i dalších domén a jejich propojení. Kdyţ je vyřízeno vše, co by mohlo být předmětem zájmu, můţeme se rovnou pustit do práce. Tu nám organizuje sdílený kalendář. Zpočátku se mi velmi líbil, je praktické vyuţívat plánovaný přístup k souborům, které pouţívají i jiní a vyhnout se tak zbytečnému návalu. Bohuţel z nové práce vím, jak se v některých případech doslova bojuje o změny v takovém harmonogramu. Sluţba zmiňuje i moţnost práce více lidí v reálném čase, ale tu jsem nevyzkoušel. Naštěstí i s tím sluţba počítá a k tomu lze právě vyuţít IM programy a hlasovou komunikaci. Můţete tak organizovat i školení, přehrávat prezentace, komentovat je a samozřejmě získávat zpětnou vazbu přes IM. Samozřejmostí je i sdílení plochy pro vzdálenou pomoc. Sluţba je samozřejmě na daleko větší úrovni, neţ na kterou jsem zvyklý z Dropboxu (doplněnou o IM komunikaci přes Skype), ale také je za ni třeba patřičně zaplatit a to od 5,25 EUR za licenci pro menší podniky (elasticita do 50 lidí) 36
K tomu všemu ještě zákaznická podpora a garance spolehlivosti na 99,9%. Přesto se nemusí klient bát onoho 0,1%, neboť součástí je i smlouva o úrovni sluţeb SLA. Sluţba mě docela překvapila a to pozitivně. Nejsem velký fanda Microsoftu, Office pouţívám spíše z nutnosti ve škole a v práci, ale uţ při trial verzi jsem si představoval, jaké zajímavé a pozitivní změny by to v práci znamenalo. Přeci jen neustálý boj o otevřené dokumenty a různé druhy sluţeb pro různé činnosti často odvádějí mou pozornost a schopnost se soustředit. Microsoft zde sází na všeobecnou znalost produktu Office, sílu své mohutnosti a určitě i jistý příslib spolehlivosti. Přeci jen uţ v tomto oboru nějakou dobu funguje. U firmy Microsoft jsem se také setkal s hybridním řešením zvaném S+S (software plus sluţba), kdy ke kaţdé licenci je moţno nainstalovat ještě desktopový Microsoft Office 2010 a pracovat tak i mimo cloud offline. Je to sice o něco nákladnější, ale umoţnuje to do jisté míry pracovat i v případě moţných výpadků.
3.2.3. Microsoft Azure Okrajově bych se chtěl dotknout i vývoje aplikací. „Windows Azure je operační systém pro sluţby typu „cloud computing“, který slouţí jako prostředí pro vývoj, hostování a správu sluţeb na platformě Windows Azure. Windows Azure je postaven na operačním systému Windows Server 2008 64 bit.“9 Takto se prezentuje Windows Azure na stránkách Microsoftu. Jde tedy o prostředí, kde je moţno vytvořit své vlastní aplikace, testovat je, uchovávat či hostovat aplikace v datacentrech Microsoftu. K dispozici jsou i další sluţby Microsoft Online Services, umoţňující vývojářům komunikovat, vyměňovat data atd. V této fázi si dovolím konstatovat, ţe poskytuje takový cloudový standard pro práci v týmu. Jde o velmi zajímavé řešení, jak vytvořit aplikaci a rychle ji uvést na trh. Microsoft na svých stránkách vede seznam firem, které tuto technologii nabízí. K výhodám se připojují i další informace poskytnuté v druhé kapitole této práce. Součástí jsou také nástroje pro ladění aplikace a to i lokálně. Vyuţívá se k tomu Visual Studio 2010, které dokáţe lokálně emulovat prostředí cloudu a rovnou ji do prostředí Azure nasadit.
9
Microsoft.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cze/azure
37
K dispozici je také SQL Azure Database – tedy relační databáze, kterou známe od Microsoftu jako SQL Server. Samozřejmostí jsou sluţby jako RDBMS pro vytváření tabulek, vkládání dotazů atd. Součástí je také technologie AppFabric k přímému propojení aplikace s Windows Azure – klasickým run-time operačním systémem. Podporované platformy jsou samozřejmě Windows Azure a Windows Server, ale i PHP a Java nebo Ruby. Po dokončení vývoje aplikace a jejím případném testování a nasazení ji lze umístit na prodej do Microsoft Marketplace. Microsoft Azure jsem zmínil a vývoj obecně není mým oborem, zmiňuji ho ovšem jako dokončení výčtu potenciálních moţností cloudu – coţ je konečně jeden z cílů mé práce. Jasným konkurentem je samozřejmě Google, který podobné moţnosti nabízí svou sluţbou App Engine a Salesforce.com.
38
4. Cloud jako marketingová výhoda O tom, ţe cloud přináší jisté marketingové výhody, pojednávají všechny předešlé kapitoly. Úspora nákladů, optimalizace IT potřeb firmy, přínos dalším oddělením a rychlejší vývoj a distribuce. Umístění aplikace do cloudu má však spoustu kladů pro samotný marketing společnosti. Dostupnost je zde klíčová. Umístěním produktů na internet stoupá i počet zákazníků. Aplikace je moţno umístit přímo na vlastní infrastrukturu, nebo pouţívat cizí hosting a podstoupit tak další procento ze zisku dalším společnostem. Umístění aplikace a internet má takové výhody, ale to ještě nemusí být v cloudu. Výhodou je hlavně snadné zpoplatnění sluţby (moţná aţ příliš snadné) a fakt, ţe aplikace funguje ihned. To je obrovská výhoda. Lidé jsou obecně schopně si připlatit, aby zkrátili dobu čekání. Vţdyť kolik i neinternetových sluţeb má příplatek za expresní zhotovení? Je to rozhodně pohodlné a příplatek je akceptován jako oprávněný.
4.1. Warez Výraznou výhodou cloudu je fakt, ţe aplikaci nelze pouţívat nelegálně. Tedy, samozřejmě mohou nastat případy, kdy si uţivatelé vypůjčí své online účty – jsou přeci dostupné na celém internetu. Ale uţ i to zahrnuje nejprve nákup sluţby. Warez však znamená značnou ztrátu při šíření lokálních aplikací, filmů, hudby. Počítačové hry sem spadají také, ale ty se potýkají ještě s jedním problémem – bazarový prodej (coţ se částečně týká i hudby a filmů). Proti kopírování dat se v minulosti vedla jednoznačná politika – ochrana *.exe souborů, fyzické zabránění kopírování disků a další. Rozpoutala se tak válka vydavatelů a společností, které tyto ochrany nakonec vţdy prolomily. U nás si třeba ochranu před kopírováním vyslouţilo jedno album od skupiny Olympic, ale k ničemu to nevedlo. Tyto ochrany v konečném důsledku způsobovalo nemalé komplikace i pro platící zákazníky. Firmy samozřejmě nemohou veškeré známé aplikace přesunout do cloudu a přestat updatovat své lokální kolegy, ale mohou nabídnout dodatečné funkce pro platící zákazníky. Napříkald společnost Adobe má jiţ svou cloudovou verzi pro jeden z nejrozšířenějších komerčních 39
grafických editorů a umoţňuje například editovat fotky ve webovém prohlíţeči. Ale jiţ u starších verzí jsem jako plus povaţoval moţnost spojit se s online komunitou, prohlíţet její dotazy, problémy, chyby, ale i sdílet výtvory, šablony, textury atd. Platícím zákazníkům je třeba nabídnout více, neţ těm neplatícím. Pokud je sluţba do puntíku stejná, neplatící zákazník získá pocit, ţe ušetřil (třeba na online podpoře). V cloudu je ovšem třeba po uplynutí trialu buďto zaplatit anebo o výhody přijít. Samotné nelegální verze navíc slouţí společnostem jako reklama. Jistě, program si po vyčerpání trial verze (pokud byla k dispozici) nekoupili, ale zamezením dalšího pouţívání aplikace při zákazníka poslali rovnou ke konkurenci. Takto jim nadále mohou zasílat akční slevy na své produkty a předvádět funkce nových verzí. A pokud je zákazník s full verzí zadarmo spokojen a po kaţdé aktualizace nechce program pokaţdé crackovat (obcházet ochranu), můţe si jej kdykoliv zaplatit a zlegalizovat. Počítačové hry se však stále setkávají s nešťastným jevem bazarového prodeje. Funguje to tak u všeho, ale proč je to u her devastační? Herní čas některých titulů se pohybuje v řádech hodin a platit stále další tituly je věc nákladná. A tak hráči po vyčerpání všech moţností hru prodají do bazaru, odkud si jí kupují hráči v druhé vlně. Firmy s tímto nešvarem bojují různě. Velká většina jich zvolila moţnost postupného přidávání dalšího herního obsahu, který si lze stáhnout dodatečně zdarma. Steam Společnost Valve v roce 2002 vypada svou platformu na distribuci her a podporu multiplayerové komunity. Počet her, které bylo moţno na steamu zakoupit prudce vzrostl. Začátkem roku 2010 Valve zveřejnilo na svých stránkách tiskou zprávu o růstu.10 Mimo jiné uvádí, ţe počet hráčů registrovaných na Steamu překročil 25 milionů. Dále uvádí, ţe na Steamu je přes jeden tisíc herních titulů od více neţ sto vývojářů. Součástí je samozřejmě i sluţba cloud steam, která hráčům umoţňuje na sluţbě ukládat různá nastavení, savy a screeny. Umoţňuje se tak ještě více přiblíţit herní komunitě. Shromaţďování herních titulů na jednom účtu má svou výhodu. Hry se dále nedají přeprodávat, hráč si vytváří vlastní databázi her, kterou můţe sdílet s komunitou a vést o ni
10
Steam Realizes Extraordinary Growth in 2009. In: Store.steampowered.com [online]. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://store.steampowered.com/news/3390/
40
rozhovory a hlavně, pokud například dojde ke ztrátě instalovaných her na disku, je moţné je ze Steamu znovu stáhnout a zachovat si veškerý postup hrou a nastavení.
Myšlenka videopůjčoven se i v České Republice objevila několikrát. Nejprve slouţili jako propagace programů určité televize, časem se rozrostli. V současné době je u nás nejrozsáhlejší sluţba Voyo.cz, která umoţňuje sledovat pořady před jejich vysíláním a půjčovat filmy. Mě tato moţnost přijde velmi uţitečná. Proč kupovat film, na který se stejně chci podívat jen jednou? Aţ pokud se mi líbí, pořídím si jej na nosiči.
4.2. Další trendy cloud computingu 1. Propojování V nedávné době se na internetu objevila sluţba, která spojila v boji s konkurencí dva velikány ve
svých
oborech,
Microsoft
a
Vodaphone.
Obrázek 9 Tarifové balíčky služby „Kancelář online“, zdroj: http://www.vodafone.cz/kancelar-online/
Podobné propojení mi ihned přišlo na mysl. Pokud je cloud tak mobilní, je dobrým marketingem propojit datové sluţby mobilních operátorů a uţivatelsky nejpouţívanější aplikace. A podobná strategie bude jistě určitě častější. Spojování velikánů v oboru jistě přinese ještě více důvěry v cloud computing. Spojení firem, které si nekonkurují a vytvoří tak silnější produkt je další logický marketingový tah.
41
13. Nárůst cloud computingu Z průzkumů uvedených v první kapitole jasně vyplývá, ţe do cloudu se postupně zapojují. Na trhu se objevuje nejen velké mnoţství aplikací a sluţeb, ale také poskytovatelů, které z nabídky v cloudu vytvoří řešení na poţádání.
7 důvodů pro spolupráci s námi 1. Ušetříme vám až 70 % nákladů za vývoj online aplikací. Zkrátíme dobu vývoje aplikace o polovinu. 2. Snížíme náklady až o 55 % při přechodu ze software na online řešení od firem Google nebo Microsoft. 3. Zvýšíme efektivitu vašich obchodníků či zaměstnanců pomocí online schůzek (videokonference a telekonference). 4. Zpřístupníme vaše školení většímu počtu posluchačů. Řešení bez nákladů na pronájem školicích místností. 5. 25 miliónů lidí v USA pracuje na dálku. Pomůţeme vaší firmě následovat tento trend. 6. Námi doporučované nástroje a postupy sami vyuţíváme. Ověřeno 3 roky v praxi. 7. Naše konzultanty citoval například iDNES.cz, Hospodářské noviny, Penize.cz Tabulka 1 Soupis výhod poskytovaných portálem worline.cz, zdroj: http://www.workline.cz/Pruvodce/Cloudcomputing-aneb-vase-kancelar-v-oblacich.aspx
Takové výhody například přináší portál workline.cz. 14. Práce na dálku Pátý bod z tabulky hovoří o nárůstu práce na dálku. Je to jen logický dopad principu, na kterém cloud coputing funguje. Ať uţ z důvodů vlastního pohodlí, zaměstnávání ZTP nebo pro větší mobilitu pracovníků. 15. Vznik nových aplikací Do jisté míry cloud zjednodušuje vývoj a umístění na trh. Odpadají starosti s vytvořením sloţité infrastruktury a vývojáři se mohou soustředit na různé aplikace a jejich nový význam. Ty se umístí do online trţišť (např. Windows Marketplace), kde se budou řadit podle oblíbenosti a prodávanosti. Uţivatelé tak budou moci procházet stovky aplikací a nakupovat pro své mobily, PC a notebooky nové funkce podobně, jako by se proházeli obchodním domem. 42
Vývojáře je velmi lákavá myšlenka, ţe svou aplikaci vytvoří, umístí na web a pokud si získí oblibu, vylepší ji, pokud ne, vytvoří aplikaci novou. To bude podle mě dalším trendem, vytvářet něco, co můţe potencionálně nést zisk velmi dlouho.
43
Závěr Při práci na toto téma jsem byl sám překvapen, jak je jiţ cloud computing rozšířen a pouţíván i u nás a o jak rozsáhlou problematiku se jedná. Další práce by se mohla zaměřit na aspekty bezpečnosti a legislativy či se rovnou pustit do něčeho praktického a vyzkoušet si vlastní vývoj aplikací. Téma výhod se nakonec rozprostřelo do všech kapitol a zanechalo ve mně pozitivní dojem na cloudová řešení obecně. Z výše napsaného vyplývá, ţe jakkoliv diskutabilní a mnohem sloţitější téma to můţe být pro větší společnosti, u těch menších většinou nahrazuje počáteční investice do lidí a IT zdrojů a zjednodušují nároky na případného vedoucí IT divize.
44
45
Seznam použité literatury 1. VELTE, Anthony T. Cloud computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3333-0. 2. Přejato z Cloud computing ... je všude okolo nás. In: Lupa.cz [online]. 24. 5. 2010 6:30 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cloud-computing-jevsude-okolo-nas/ 3. Luap.cz: server o českém Internetu [online]. 1998-2012 [cit. 2012-04-29]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: www.lupa.cz 4. SWMag.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. ISSN 1802-856X. Dostupné z: http://www.swmag.cz/ 5. Rickscloud [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.rickscloud.com/ 6. Rickscloud: Rick Blaisdell's blog. In: A brief history of cloud computing [online]. 28-10-2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.rickscloud.com/a-briefhistory-of-cloud-computing-2/ 7. Cloud computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing#Mo.C5.BEn.C3.A9_nev.C3.BDhody 8. Cloud.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cloud.cz/ 9. Http://cloudcomputingcompaniesnow.com/. Cloud Computing Companies [online]. 13-3-2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cloudcomputingcompaniesnow.com/ 10. Cloud Computing Explained. In: Youtube.com [online]. 29.09.2008 [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=QJncFirhjPg 11. Podle průzkumu české firmy neví nic o cloud computingu. In: Reselleronline.cz [online]. 10.12.2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.reselleronline.cz/podle-pruzkumu-ceske-firmy-nevi-nic-o-cloudcomputingu
46
12. Jak je na tom cloud computing a virtualizace v ČR?. In: Channelworld.cz [online]. 31.05.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://channelworld.cz/smb/jak-je-na-tomcloud-computing-a-virtualizace-v-cr-2280 13. Gartner: Seven cloud-computing security risks. In: Infoworld.com [online]. 7.2.2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.infoworld.com/d/securitycentral/gartner-seven-cloud-computing-security-risks-853 14. Workline.cz. In: Cloud computing aneb vaše kancelář v oblacích [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Cloud-computinganeb-vase-kancelar-v-oblacich.aspx 15. Quickbooks [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://quickbooks.intuit.com/ 16. Dropbox [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: https://www.dropbox.com/ 17. Raynet [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: https://raynet.cz/ 18. Http://www.stormware.cz. POHODA online [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.stormware.cz/pohoda/hosting.aspx 19. pohodaplus [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.pohodaplus.cz/ 20. Microsoft Office 365 [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cs-cz/office365/online-software.aspx 21. Kancelář Online [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/kancelar-online/
47
22. Windows Azure Platform. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_Azure_Platform 23. Microsoft.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cze/azure 24. Steam. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 26. 4. 2012 v 19:07. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steam#Historie 25. Steam Realizes Extraordinary Growth in 2009. In: Store.steampowered.com [online]. 2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://store.steampowered.com/news/3390/ 26. Steam [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://store.steampowered.com/ 27. Google docs [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.docs.google.com 28. Salesforce.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.salesforce.com/eu 29. IBM cloud computing [online]. 2009- [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www05.ibm.com/cz/ibm/cloud/?lnk=mhso
48
