Textová ást PR VODNÍ ZPRÁVA název projektu:
Procházk v lesopark
Odpov dný projektant: Doc. Ing. Petr Ku era Ph.D.
AUTORIZACE ESKÉ KOMORY ARCHITEKT PRO URBANISMUS, ZKT A ÚSES . 1723
Projektant: Ing. Lenka Kuliš áková Ing. Dana Št pánová
Obsah 1. Vymezení ešeného území ..................................................................................... 3 2. Historie.................................................................................................................... 4 3. Metodika hodnocení a vysv tlení pojm ................................................................. 6 4. Sou asný stav ešeného území .............................................................................. 8 4.1. Vegeta ní prvky ............................................................................................... 8 4.1.1. Stromo adí ................................................................................................. 8 4.1.2. Porosty ...................................................................................................... 9 4. 2. Technické prvky ............................................................................................ 10 5. Navrhovaný stav ................................................................................................... 11 5.1. Vegeta ní prvky ............................................................................................ 11 5.2. Technické prvky ............................................................................................. 12 6. Obrazová ást....................................................................................................... 13 7. Použitá literatura ................................................................................................... 20 8. Seznam vyobrazení .............................................................................................. 29 9. Tabulková p íloha ................................................................................................. 30 9. 1. Inventarizace d evin 9. 2. Nacen ní sadovnických úprav - položkový rozpo et 9. 3. Nacen ní technických prvk - agregovaný rozpo et
GRAFICKÁ P ÍLOHA
2
1. Vymezení ešeného území Procházk v lesopark se nachází v severovýchodní ásti katastrálního území m sta Mikulova v t sné blízkosti bývalého vápencového lomu Jani ova vrchu. Zájmové území, p dorysu protáhlého trojúhelníku, je vymezeno z jižní strany ulicí Bezru ova, ze severní strany áste n silnicí . 421 vedoucí do Milovic a áste n poli. Z východní strany je park vymezen hranou vápencového lomu, po které se hranice stá í až k bývalému Mariánskému mlýnu.
Obr. 1.: Lokalizace Procházkova lesoparku na území m sta Mikulova
ešená lokalita se nachází na pozemcích m sta Mikulova, Agentury ochrany p írody a krajiny, Les
R, Zem d lské vodohospodá ské správy a v soukromém
vlastnictví. Vlastnické vztahy (viz. obr. 13): -
m sto Mikulov: 5995, 2535/3, 6016, 6000, 6001, 5996, 5998, 5995, 5985
-
Agentura ochrany p írody a krajiny
-
Lesy
-
Zem d lská vodohospodá ská správa: 6006
-
soukromé vlastnictví: 2534/1, 2534/2, 2534/3, 2533, 2534/4, 2534/5
R: 5993, 5990, 5989, 5988
R: 6308
3
Ideový návrh pro vytvo ení kompozi n optimální porostní a druhové struktury se týká celého zájmového území. Položkový propo et pot ebných pracovních zásah a náklad na materiál byl vy íslen pouze na pozemky ve vlastnictví m sta Mikulov. Zájmové území se nachází na ploše 2,4 ha, z toho 1,4 ha jsou ve vlastnictví m sta.
2. Historie Historie Procházkova lesoparku je provázána s historií bývalého Jani ova kopce, který byl b hem 20. století tém Jani
odt žen.
v kopec (d íve s vrcholem 315 m. n m.), v minulosti nazývaný
Janitschberg nebo také Marienberg, byl p vodn
jedním z vrchol
vápencových
bradel Pavlovských vrch navazujícím p es údolí Mariánského (Mušlovského) potoka na mikulovský Svatý kope ek. Na Jani ov kopci, zajímavém nejen z botanického a geologického pohledu, se koncem 18. století zapo alo s t žením vápence, které vyvrcholilo rozsáhlou t žbou v roce 1930, jenž skon ila tém
úplnou likvidací kopce
v 70. letech 20. století.
Obr. 2.: Jani v kopec na po átku 20. století (fotoarchiv Mgr. Milada Rigasová, PhD.)
Okrašlovacím spolkem byla na Jani
v vrch vybudovaná vycházková cesta,
jejíž ást mezi m stem a kopcem byla dopln na v r. 1911 výsadbou aleje. 4
Realizaci úprav
t chto
sponzoroval
Dr. Karel
Prochaska.
V roce 1913 byl podél této tzv. „Prochaskove aleje“
na
plochách
bývalých
pastvin
vybudován
park
s množstvím okrasných ke ,
dopln ný
1921
Obr. 3.: Bazén pro plavce, období 1. republiky, kolorovaná fotografie (fotoarchiv Mgr. M. Rigasová, PhD.)
m stského
v roce
výstavbou koupališt .
Koupališt , napájené Mariánským potokem, tvo ily dva betonové bazény zasazené jednou ze svých stran do rostlých skal Jani ova kopce. Autorem vystav né plovárny byl m stský stavitel Ing. R. Czujan. Okolí obou bazén
– jednoho pro plavce,
druhého pro neplavce, bylo dopln no kv tinovou výzdobou. Od 30. let 20. století, kdy se
zapo alo
s intenzivní
t žbou
vápence
na
Jani ov
kopci,
došlo
také
k postupnému zániku tohoto areálu, jako místa krátkodobé rekreace obyvatel Mikulova a jeho okolí. (zpracováno dle: Rigasová, M.: Okrašlovací spolek a po átky ochrany p írody v Mikulov )
Obr. 4.: Bazén pro plavce (sou asný stav) (fotoarchiv Mgr. M. Rigasová, PhD.)
5
3. Metodika inventarizace a definice pojm Pi
terénních pr zkumech
byly
zinventarizovány
všechny stromy
na
pozemcích m sta Mikulov. Každý strom je zazna en v map (VÝKRES 3) a pat í mu ádek v inventariza ní tabulce (TABULKOVÁ P ÍLOHA). U t chto vegeta ních prvk byl hodnocen zdravotní stav, v kové stádium, výška, obvod kmene a sadovnická hodnota. Návrh tvo í opat ení vedoucí k optimalizaci zdravotního a p stebního stavu jedinc a vytvo ení optimální, kompozi n žádoucí druhové a prostorové struktury. kompozice - popis kompozi ního zám ru a sou asného stavu porostu s ohledem na taxonomické a prostorové charakteristiky vegeta ního prvku nálet - vzniklý vysemen ním (výška do 0,5m) nárost - jedinec vzniklý vysemen ním (výška 0,6-5m), výmladností, pop . h ížením (výška do 5m) perspektivní jedinec - nálet nebo nárost s dostate n
dobrým zdravotním
stavem, využitelný pro obnovu porostu, vyhovující kompozi nímu zám ru porost – prostorov spojitý soubor jedinc s jednotnou funkcí a totožným p stebním a kompozi ním cílem; porost se m že dále lenit na porostní skupiny porostní skupina - soubor jedinc
homogenní v prostorové struktu e p ípadn
druhovém složení kompozi ní celek - prostorov spojitý segment parku s totožným kompozi ním zám rem kompozi ní jednotka - prostorov spojitý segment porostní skupiny s totožným kompozi ním zám rem prostorová struktura porostu zápoj H (horizontální) - zápoj daný plochou korun p i pohledu shora zápoj V (vertikální) - koruny porostu se ve svislém sm ru vzájemn dotýkají a prostupují obvod kmene m en ve výšce 1,3 m v kové stádium (VS) 1 - nov vysázený (klí ící) jedinec - p evládají znaky a projevy ujímání/uchycování na stanovišti; bez odpovídající pé e mohou snadno uhynout
6
2 - ujatý/uchycený jedinec - k zabezpe ení jeho optimálního r stu a vývoje nutná ješt pom rn intenzivní 3 - stabilizovaný dospívající jedinec - v období intenzivního r stu, kdy již nepot ebuje intenzivní pé i, protože není významn ji ovliv ován bylinným pokryvem p dy 4 - dosp lý jedinec - p ekro il již období kulminace ro ního p ír stku, dosp l do stádia generativní reprodukce 5 - starý jedinec (veterán) - základní dendrometrické veli iny (alespo n které) se blíží maximu dosažitelnému v daných podmínkách, z etelné p íznaky chátrání – jejich nástup m že být výrazn uspíšen nep íznivým stanovišt m" zdravotní stav (ZS) 0 - strom bez poškození 1
-
stromy
mírn
poškozené,
p edpoklad
dlouhodobé
existence
2 - stromy výrazn poškozené, existence není bezprost edn ohrožena 3 - stromy velmi siln poškozené, existence bezprost edn (nebo b hem pom rn krátkého období) ohrožena 4 - stromy odum elé, vyvrácené i zlomené sadovnická hodnota (SH) 1 - d eviny velmi hodnotné - typický habitus (neovlivn ný zápojem ani jinak), již vzrostlé, zcela zdravé a nepoškozené, pln vitální a dlouhodob perspektivní 2 - exemplá e nadpr m rn hodnotné - oproti p edchozí kategorii ur ité nedostatky, které však významn ji nesnižují jejich hodnotu, alespo
polovi ních rozm r ,
dosažitelných na stanovišti, dlouhodob perspektivní 3 - exemplá e pr m rn
hodnotné - habitus se m že i významn
odchylovat od
normálu (v d sledku zápoje atd.), p ípadné poškození nebo výskyt chorob a šk dc podstatn neovliv uje jejich vitalitu, st edn dob až dlouhodob perspektivní; do této kategorie azeny i mladé pln
vitální d eviny s typickým habitem, které zatím
nedosáhly polovi ních rozm r dosažitelných na stanovišti 4 - exemplá e podpr m rn poškození podstatn
hodnotné - v d sledku stá í, chorob a šk dc
nebo
snížená vitalita, pravd podobná jen krátkodobá existence
(p ibližn do 20 až 25 let) v p ijatelném stavu 5 - exemplá e velmi málo hodnotné v d sledku stá í, chorob a šk dc poškození natolik snížená vitalita, že chybí p edpoklady by
nebo
jen krátkodobé
existence, do této kategorie azeny i exemplá e, které je t eba okamžit odstranit.
7
4. Sou asný stav ešeného území Procházk v lesopark zabírá území 2,4 ha a vytvá í spojující prvek mezi m stem a prostorem bývalého lomu na Jani ov kopci. Terén parku je ve vstupní ásti rovinný, pozd ji se mírn uklání k východu a p echází v mírn zvln ný reliéf s roklinou Mariánského potoka. Z rokliny se pak terén nejprve voln , pak prudce zvedá k hran bývalého lomu. 4.1. Vegeta ní prvky Základem kompozice Procházkova lesoparku jsou listnatá stromo adí lemující parkové chodníky a vymezující tak - zejména ve vstupní a st edové ásti - jednotlivé prostory lesoparku. Lesopark má tvar protáhlého trojúhelníku, z jehož nejost ejšího úhlu se stromo adí rozbíhají a kon í p ibližn V druhé
v místech Mariánského potoka.
ásti parku na svazích Jani ova kopce se nachází betonové bazény
bývalého m stského koupališt
v této dob
zaplevelené nárosty d evin a travino-
bylinným porostem. 4.1.1. Stromo adí Stromo adí tvo í d ležitý kompozi ní prvek celého ešeného území. Lemují tém
všechny cesty v parku a výrazným zp sobem ho vymezují. Stromo adí jsou
druhov
heterogenní a neúplná. P estože v k jednotlivých jedinc
není stejný,
v ková struktura stromo adí je pom rn homogenní - nevyskytují se zde velmi mladí jedinci, ani jedinci v období dospívání. Hlavní cesta vedoucí nap í celým parkem je lemována oboustrannou alejí lip (Tilia platyphylla). Jedno adá alej tvo ená jedinci jasan (Fraxinus excelsior) a javor (Acer platanoides) lemuje dlážd nou cestu vedoucí od m sta k lomu. P šinu vedoucí soub žn s dlážd nou komunikací, kterou lze dnes spíše jen tušit, lemuje dvou adé stromo adí, ve kterém p evažuje jírovec ma al (Aesculus hippocastanum). Poslední vymezené stromo adí, které jako jediné protíná park nap í , tvo í javor klen (Acer pseudoplatanus). U stromo adí je patrný nedostatek rozvojové pé e po výsadb , kdy m lo být provedeno zap stování koruny. V sou asné dob projevuje u 80 % jedinc
se absence výchovného ezu
vadným v tvením koruny. V n kolika p ípadech chybí
dokonce hlavní terminál. Chyb jící udržovací pé e v posledních desítkách let se
8
projevuje u podstatné
ásti jedinc
stromo adí výskytem etných st edn
velkých
dutin na kosterních v tvích a množstvím suchých v tví v korunách. Zhoršený zdravotní stav se projevuje proschnutím koruny, dutinami a v n kterých p ípadech výmladky. Na jedincích jírovce se vyskytuje klín nka jírovcová (Cameraria ohridella), která výrazn snižuje jejich vitalitu. 4. 1. 2. Porosty Prostorová struktura porost je pestrá. Uplat ují se zde travino-bylinné porosty s liniemi stromo adí, jedno-etážové porosty strom porostní okraje s vertikáln
s hustým podrostem ke ,
zapojenou prostorovou strukturou strom
a ke
i
rozvoln né porosty strom bez podrostu nebo se solitérními ke i. Svou specifickou strukturu mají porosty na vápencových výchozech. Struktura travino-bylinného podrostu se liší dle etnosti se e. Na plochách, které nejsou tak
asto ošet ovány, jsou
etné nálety d evin. Ve vstupní
ásti do
lesoparku od m sta, kde je údržba travnatých ploch intenzivn jší, se nachází travinobylinný podrost bez náletu. Tyto plochy se však nacházejí v d sledku nedostate né udržovací pé e (vyhrabávání odum elých
ástí rostlin, odklízení listí) v nep íliš
uspokojivém stavu. Ve st ední ásti lesoparku je podrost tvo en hustými nárosty d evin a ke ovým patrem, z nálet d evin se nej ast ji vyskytuje javor mlé (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), p do-pokryvn Stromové patro je tvo eno relativn
se uplat uje b e an (Hedera helix).
stejnov kými d evinami a vytvá í tak výškov
vyrovnaný jedno-etážový porost. Ze severní strany, v místech návaznosti na zem d lské plochy, je park tvo en áste n zapojeným porostním okrajem s optimální druhovou strukturou. Východní
ást parku se svou prostorovou strukturou blíží p írod
lesu. Porosty jsou vertikáln
i horizontáln
áste n
blízkému
zapojeny, ke ové patro je
rozvoln né.
9
100
90
80
70 Sambucus nigra
% plochy
60
Tilia cordata Quercus robur
50 Fraxinus excelsior 40
Robinia pseudoacacia Fraxinus excelsior
30
Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus
20
Hedera helix
Acer platanoides
10
0 0H
do 1/3 H
do 1/2 H
H
Viburnum lantana Ulmus glabra Tilia platyphylla Tilia cordata Syringa vulgaris Symphoricarpus orbiculatus Swida sanguinea Staphyllea pinnata Sambucus nigra Salix sp. Rubus idaeus Rosa sp. Rosa canina Robinia pseudoacacia Quercus robur Prunus spinosa Prunus sp. Prunus mahaleb Prunus avium Populus sp. Populus alba Philadelphus sp. Malus sp. Lonicera xylosteum Ligustrum vulgare Laburnum sp. Juglans regia Hedera helix Fraxinus excelsior Euonymus verucosus Euonymus europaeus Crataegus sp. Crataegus monogyna Corylus avellana Cornus sanguinea Cornus mas Clematis vitalba Ailanthus altissima Aesculus hippocastanum Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer negundo Acer campestre
graf 1.: Taxonomická struktura jednotlivých etáží porost , osa y znázor uje celkovou pokryvnost etáže v rámci parku
4. 2. Technické prvky Sou asný stav technických prvk
nacházejících se v ešeném území je
neuspokojivý. Cesty, d íve tvo ené vápencovou drtí, jsou p ekryté vrstvou opadanky. Ve východní ásti lesoparku se nachází Mariánský potok, který periodicky vysychá. V místech, kde p es potok vede lávka, jsou b ehy toku sesuté vlivem p ejezd v suché period . Od potoka k bazén m vedl náhon, který je dodnes patrný terénní modelací. Bazény a další technické prvky bývalého m stského koupališt se vlivem abiotických i biotických initel postupn rozpadají. V severní ásti parku se nachází torzo studánky.
10
5. Navrhovaný stav 5.1. Vegeta ní prvky Návrh vegeta ních prvk
se týká p edevším p stebních opat ení na
stávajících porostech. Vzhledem k tomu, že v tšina porost jednorázov
byla založena
a v budoucnu by hrozil jejich náhlý rozpad, je t eba p istoupit k jejich
postupné obnov . Realizace návrhu vegeta ních prvk
by m la zvýšit druhovou
diverzitu a zárove potla it invazivní a geograficky nep vodní druhy d evin, ímž p isp je k napln ní plánu pé e CHKO. Vhledem k tomu, že se nejedná o historicky významný areál (park byl založen ve 20. století) nebylo p i návrhu p istoupeno k rehabilitaci kompozice z doby založení. Nedochovaly se žádné historické mapy p vodní kompozice, návrh pouze respektuje dochované stopy (cesty, aleje…) a rozvíjí je. Kompozi ním cílem je vytvo ení dvou kompozi n odlišných celk , založených na kontrastu pohledov vstupní strom
otev ených a uzav ených prostor . Kompozi ní celek ve
ásti lesoparku je pohledov
propojený, tvo ený zapojenými skupinami
bez ke ového patra a oslun ným paloukem. Otev ená plocha s parkovým
trávníkem poskytne prostor pro pobyt, volný pohyb a p ípadné hry (pétanque, kroket…) P echod mezi tímto kompozi ním celkem a kompozi ním celkem navazujícím, vytvá í porostní strukturou specifický segment, prostorov
i kompozi n
logicky
propojující stinnou ást s ástí proslun nou, vysoko vyv tvenými korunami strom a temnými podrosty p dopokryvného b e anu. Kompozi ní celek ve východní ásti území je utvá en vertikáln i horizontáln zapojenými porosty d evin, vytvá ejícími prostor pohledov uzav ený. Výjimku tvo í pouze segmenty lesoparku v okolí bazén
a porosty na vápencových výchozech.
Tato ást lesoparku je s ohledem na specifikum celého prostoru odlesn na a výrazn oslun ná. Porosty na skalách nad bazény jsou tvo eny odpovídajícími travinobylinnými porosty xerofytních stanoviš na vápenci. Hrany svah podél bazénu jsou tvo eny samostatnými skupinami strom
s travino-bylinným podrostem, p ípadn
podrostem p dopokryvného b e anu (Hedera helix). Z vn jší strany obvodových zdí bazénu je navržen travnatý chodník umož ující pr chod podél ásti bývalého bazénu pro plavce.
11
Ve východní ásti parku je žádoucí ponechat porosty vícemén p irozenému vývoji. S ohledem na jejich sou asný stav je však vhodné negativním výb rem podpo it vznik p irozené prostorové a v kové struktury porost . V n kterých ástech porostu je navíc nezbytn
nutné odstranit nárosty a nálety invazivních d evin a u
jedinc zasahujících svými korunami nad p ší komunikace odstranit suché v tve. V d sledku nedostate né udržovací pé e je pot ebné u v tšiny strom v prvním kompozi ním celku odstranit suché v tve v korunách strom . U jedinc stromo adí je navíc nutné, rovn ž z d vodu dlouhodobé absence udržovací pé e, ošet it dutiny u kosterních v tví a odstranit korunové a kmenové výmladky. Taxonomicky heterogenní stromo adí je nutné odpovídající volbou nov vysazovaných druh , p i postupné obnov
p em nit v druhov
stejnorodé aleje.
Postupné druhové p em ny stromo adí bude dosaženo p i dosadb výsadb
nových strom
u postupn
odcházejících jedinc
kompozi n
výpadk
a
žádoucím
taxonem. Jednotlivá stromo adí mají navrženo toto taxonomické složení: Tilia platyphylla, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus a Aesculus hippocastanum. 5. 2. Technické prvky Bylo navrženo dopln ní cestní sít
o p šinu navazující na turistickou trasu
vedoucí ze Svatého kope ku a obnovení cesty pod jírovcovou alejí (alej procházející soub žn
s dlážd nou silnicí od m sta k mlýnu), která je v sou asné dob
již jen
málo z etelná. Navržená cestní sí bude tvo ena minerálním betonem (mineráln zpevn né kamenivo) o hloubce profilu 25 cm: 15 cm št rkodr 10 cm mechanicky zpevn né kamenivo Ší ka této komunikace je navržena na 2 m (viz. obr. 16). P es Mariánský potok je nutné vybudovat d ev nou lávku (viz. obr. 19 a 20). S ohledem na celkový charakter prostoru a m lkost koryto je lávka navržena bez zábradlí. Koryto potoka je v ásti poblíž lávky navrženo k vyložení vápencovými kameny. V návaznosti na komunikaci je navržen m lký brod vyložený kamenem. Vycházková trasa je dopln na parkovými lavi kami (12 ks) a odpadkovými koši (6 ks) (viz. obr. 14, 15, 17, 18).
12
V areálu Procházkova lesoparku se nacházejí bazény z po átku 20. století, které v dob založení tvo ily jeho nezbytnou sou ást. V sou asné dob jsou bazény nevyužité a chátrají. V rámci tohoto projektu je navrženo vy išt ní prostoru bazénu. Variantn
je možné obnovit p vodní funkci nebo využít prostory bazén
expozi ní plochy nebo místo pro výsadbu autochtonní xerofytní flóry.
jako
ešení obnovy,
p ípadn jiného využití, vyžaduje samostatnou studii. Poblíž navržené lávky se nachází torzo studánky, jejíž obnova rovn ž vyžaduje specializovanou architektonickou studii.
Harmonogram prací: Projekt bude realizován v etapách. V první etap bude realizovaná ást projektu, na pozemcích ve vlastnictví m sta Mikulova.
zimní období – konec vegeta ního klidu (tj. do 15. 3.) – práce na d evinných vegeta ních porostech (kácení, pro ezávky, ez d evin) období vegetace – zbudování technických prvk 1, p íprava lože pro t leso komunikace 2, základová konstrukce pro mobiliá (betonové patky) 3, založení komunikace 4, montáž mobiliá e zá í – výsadba d evin konec zá í – íjen – založení trávníku Postup p stebních opat ení u jednotlivých vegeta ních prvk je uveden v tabulkách. Také následná povýsadbová pé e je popsána u každého porostu. Po et opakování je uveden v poznámce.
Výsadba d evin Výsadbu d evin je vhodné provád t na ja e nebo na podzim. P ed provedením liniových výsadeb ke
je vhodné odplevelení plochy herbicidem. D eviny budou
vysazeny do p edem vyhloubené jámy a p da bude promíchána s kompostem. Pro zvýšení obsahu živin v substrátu je doporu eno p idání 5 tablet Silvamix ke každému nov
vysazenému stromu. D eviny je nutno zafixovat kotvícími k ly a zabezpe it
13
proti okusu zv í ochrannými pom ckami. Proti p ílišnému výparu a zar stání plevelem je navrženo zamul ování borkou. Zálivka je doporu ena ihned po výsadb a následn 5 x v prvním roce po výsadb a 2 x v druhém roce.
Odstra ování invazivních d evin akátu (Robinia pseudoacacia) Vzrostlé stromy budou odstra ovány za použití herbicidu Garlon 4 EC pokácení
nevhodné
d eviny
b hem
první
poloviny
vegeta ního
období
s bezprost ední aplikací herbicidu na eznou plochu (1 ml na 10 cm2). V následném vegeta ním období je pot eba p ípadné výmladky ošet it nát rem nebo post ikem herbicidu na listovou plochu. Dále je nezbytná kontrola p ípadných semená k a jejich d sledná likvidace.
14
6. Obrazová ást
15
Obr. 5. : Porost ve vstupní ást do lesoparku od m sta – sou asný stav
Obr. 6. : Porost ve vstupní ást do lesoparku od m sta – navrhovaný stav – odclon ní silnice výsadbou ke
16
Obr. 7. : Jírovcové stromo adí – sou asný stav
Obr. 8. : Jírovcové stromo adí – navrhovaný stav - dosadba výpadk , obnova p šiny pod stromo adím
17
Obr. 9 : Porost ve st ední ásti lesoparku – sou asný stav
Obr. 10 : Porost ve st ední ásti lesoparku – navrhovaný stav – palouk, ze dvou stran lemovaný alejemi, z východní strany navazuje jedno-etážovým porostem strom a podrostem b e anu
18
Obr. 11. : Porost v blízkosti Mariánského potoka – sou asný stav
Obr. 12 : Porost v blízkosti Mariánského potoka - navrhovaný stav – dlážd né koryto toku p echázející na b ehu v porost b e anu
19
obr. 13: Mapa vlastnických vztah
Obr. 14: Parková lavi ka s op radlem LV 250 n ( ada Vera)z nerezové kulatiny (MMCité)
21
Obr. 15: Válcový odpadkový koš na sloupku s ocelovým t lem CR 250; objem 30 l (MMCité)
22
Obr. 16: Profil komunikace
23
Obr. 17: Kotvení mobiliá e v betonových patkách
24
Obr. 18: Umíst ní parkové lavi ky a odpadkového koše v nice chodníku
25
Obr. 19: Technické ešení lávky p es potok a dlážd ní koryta – p dorysné ešení
26
Obr. 20: ez lávkou a korytem potoka
27
7. Použitá literatura Lacina, J., Bu ek, A.: Geobiocenologie II., 1. vydání. Brno: Mendelova zem d lská a lesnická univerzita, 1999. ISBN 80-7157-417-1 Moravec, J.: Fytocenologie, 1. vydání. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0128 Poleno, Z.: Lesnický nau ný slovník. Díl 2, P-Z., 1, vydání. Praha: Ministerstvo zem d lství, 1995. ISBN 80-7084-131-1 Poleno, Z.: P íru ka pro majitele lesa, 1. vydání. Praha: Agrostroj. Poleno, Z. : P ím stské lesy, 1. vydání. Praha: SZN, 1985. Rigasová, M.: Okrašlovací spolek a po átky ochrany p írody v Mikulov in REGIOM, Mikulov: nedatováno. ISBN 80-85088-07-X, str. 68-76
8. Seznam vyobrazení obr. 1.: Lokalizace Procházkova lesoparku na území m sta Mikulova obr. 2.: Jani
v kopec na po átku 20. století; fotoarchiv Mgr. Milada Rigasová, PhD.
obr. 3.: Bazén pro plavce, období 1. republiky, kolorovaná fotografie (fotoarchiv Mgr. M. Rigasová, PhD.) obr. 4.: Bazén pro plavce (sou asný stav); fotoarchiv Mgr. M. Rigasová, PhD. obr. 5. : Porost ve vstupní ásti do lesoparku od m sta – sou asný stav obr. 6. : Porost ve vstupní
ásti do lesoparku od m sta
– navrhovaný stav –
odclon ní silnice výsadbou ke ; kresba D. Št pánová obr. 7. : Jírovcové stromo adí – sou asný stav; foto L. Kuliš áková obr. 8. : Jírovcové stromo adí – navrhovaný stav - dosadba výpadk , obnova p šiny pod stromo adím; kresba D. Št pánová obr. 9. : Porost ve st ední ásti lesoparku– sou asný stav; foto D. Št pánová obr. 10. : Porost ve st ední ásti lesoparku – navrhovaný stav – palouk, ze dvou stran lemovaný alejemi, z východní strany navazuje jedno-etážový porostem strom a podrostem b e anu; kresba D. Št pánová obr. 11. : Porost v blízkosti potoka – sou asný stav; foto D. Št pánová obr. 12. : Porost v blízkosti potoka – navrhovaný stav – dlážd né koryto toku p echázející na b ehu v porost b e anu; kresba D. Št pánová graf 1.: Taxonomická struktura jednotlivých etáží porost , osa y znázor uje celkovou pokryvnost etáže v rámci parku
29
9. Tabulková p íloha
30
