1
Teorie inteligence- vývoj psychometrických teorií a měření inteligence Spearmanův generální faktor (g) (Terman-Merrill) dichotomické modely: Gf-Gc (KAIT, Kaufmann); verbální – nonverbální (Wechsler) – W.sám tak nedělil, nonverbální sloţka vytvořena k vyšetřeování osob nezvládajících jazyk simultánní / sukcesivní zpracování (K-ABC, Kaufmann) vícečetné primární mentální schopnosti (Thurstone) – různé baterie, ale neúplné široké kognitivní schopnosti (identifikováno 9 – Horn, ţák Cattella) Horn a Cattell pokládali „g“ za vedlejší produkt faktorové analýzy model tří vrstev kognitivních schopností – Carroll: I. úzké kognitivní schopnosti (asi 70) II. široké kognitivní schopnosti (9 obdobných Hornovým) III. obecná kognitivní schopnost (g)
Woodcock Johnson International Edition Teoretická východiska - inteligence je souborem více kognitivních schopností (nikoli jediná schopnost) - cílem testování je odhalení problémů a nikoli získání inteligenčního kvocientu Woodcock se snaţil změřit co nejvíce schopností, po setkání s Hornem analyzovali výsledky Woodcockových testů, vznikla baterie W-J Revised, kde byla důsledně aplikována multifaktoriální teorie. Baterie WJIE je operacionalizovaná reprezentace (model) teorie kognitivních schopností (CHC teorie), která byla postupně vytvořena na základě nezávislých prací: CATTELL, HORN, CARROLL – teorie CHC McGrew (1997) integroval model Carrollův a Horn-Cattellův - teorie CHC. Příbuzné teorie: Horn- Cattellova Gf-Gc teorie Carrollova teorie třech úrovní (vrstev) – Carroll analyzoval přes 1500 studií, vybral z nicjh asi 460, které vyhovovaly poţadovaným psychometrickým kriteriím, faktoroval je – identifikoval tak 68 úzkých kognitivních schopností, 8-10 širokých kognitivních faktorů a faktor “g” (má opodstatnění, kdaţ se pouţije skutečně široký záběr (x Horn tvrdil, ţe jde jen o artefakt faktorové analýzy). Hornova a Carrollova teorie se liší velmi málo. Nezávisle na sobě se potvrdilo, ţe existují určité nezávislé faktory. Trhlina mezi teorií a praxí – pouţívají se převáţně Wechslerovy testy (WISC polovina skóre měří vizuálně prostorové schopnosti x ve WJIE jen 1/7 skóre). Nejblíţe novému modelu jsou Woodcockovy baterie. Metafora se ţebříkem – nejbezpečnější a predikčně nejvýhodnější je střední poloha – široké faktory sycené úzkými schopnostmi. Pro testy se vyberou některé z úzkých schopností, na jejich základě se odhaduje úroveň širokého faktoru. Pokud je v této oblasti problém, je třeba zkoumat podrobněji. Ţádná kognitivní baterie nikdy nedává všechny informace !!!
2 Čtyř typy vlivů na kognitivní výkon: Kognitivní konstrukty by měly být kombinovány s konstrukty afektivními a volními, aby byla měřena schopnost učit se v plném rozsahu. Získané vědomosti: Gc, Grw, Gq Schopnosti myšlení: Glr, Gv, Ga, Gf Kognitivní efektivnost: Gs, Gsm Facilitátory – inhibitory: interní externí Proměnné nekognitivní povahy, které pozitivně nebo negativně ovlivňují výkon, často úplně překrývají silné, případně slabé kognitivní schopnosti daného člověka. Interní: motivace, zdravotní, emocionální stav, poškození smyslových orgánů ap. Externí: příleţitosti ke vzdělávání, podmínky doma, nepřítomnost podnětů, které rozptylují soustředění na výkon kognitivní úlohy ap.
ŠIROKÉ A ÚZKÉ KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI faktory druhého řádu (široké kognitivní schopnosti) faktory prvního řádu (primární, úzké kognitivní schopnosti – např. Carroll (1993) identifikoval 69 tzv. úzkých schopností ) ŠIROKÉ KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI (II. úroveň) jsou základní konstituční a dlouhodobé charakteristiky individuí, které mohou řídit nebo ovlivňovat velkou varietu chování v dané oblasti. V rámci teorie CHC bylo dosud identifikováno 10 širokých kognitivních faktorů (WJIE měří 7 z nich). Zahrnují velký počet úzkých schopností z úrovně I (v současnosti identifikováno asi 70). Kaţdá z širokých schopností se dá měřit různými typy úloh, přičemţ kaţdá z nich měří odlišný uţší aspekt široké schopnosti. Dá se očekávat, ţe skóre z různých testů, které měří tutéţ širokou kognitivní schopnost, se budou navzájem lišit a odráţet variabilitu silnějších a slabších stránek kterékoli osoby. Důleţitým důsledkem toho je fakt, ţe skóre z jakéhokoli testu, včetně WJ IE COG, je potřeba interpretovat v kontextu jiných dostupných informací, například skóre z jiných testů a pozorování výkonů v testových a netestových situacích. ÚZKÉ KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI (I. úroveň) reprezentují více specializované schopnosti, které často specifickým způsobem odráţejí výsledky zkušenosti a učení, nebo osvojení dílčích strategií fungování. Je důleţité si uvědomit, ţe schopnosti uvnitř kaţdé vrstvy (úrovně) hierarchie jsou typickou ukázkou nenulových pozitivních interkorelací – právě proto byly zahrnuty do téhoţ faktoru vyššího řádu. NEJOBECNĚJŠÍ ÚROVEŇ SCHOPNOSTÍ (III.úroveň, označováno jako G) je na vrcholu hierarchie. Tato jediná kognitivní schopnost v sobě zahrnuje široké a úzké schopnosti (úrovně II a I). Carroll tuto generální inteligenci interpretuje jako komplex zahrnující vysoce organizované kognitivní procesy.
3
ŠIROKÉ KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI Kognitivní schopnost
Charakteristika
Některé důsledky snížené kapacity
Šířka a hloubka vědomostí zahrnující verbální komunikaci, informace a logické uvaţování, ve kterém jsou pouţívány dříve naučené postupy. Schopnost rozumět kvantitativním konceptům a vztahům, snadné zacházení s numerickými symboly.
Takové osobě chybí informace, jazykové dovednosti a znalosti, jak postupovat.
Získané vědomosti Verbální schopnosti – Vědomosti Krystalizovaná inteligence (Gc) Kvantitativní schopnosti (Gq)
Čtení a psaní (Grw) Schopnost zasahující do oblasti (není obsaţeno ve WJ IE společné pro čtení a psaní. COG) Pravděpodobně obsahuje základní dovednosti čtení a psaní a dovednosti potřebné pro porozumění a vyjadřování.
Těţkosti s řešením aritmetických a jiných numerických úloh, špatné zacházení s penězi a počítání výdajů, rozměňování na drobné. Potíţe s analýzou struktury textu a porozuměním textu a dalšími základními dovednostmi souvisejícími se čtením. Psaní je nesouvislé s charakteristickými chybami v gramatice, v pouţívání slov, v expresi.
Schopnosti myšlení Dlouhodobá paměť (Glr) Schopnost efektivně podrţet informace v paměti a později je umět znovu zpřístupnit k pouţití.
Vizuálně- prostorové myšlení (Gv)
Orientace v prostoru, schopnost analyzovat a syntetizovat vizuální podněty a schopnost podrţet v představě („in the mind’s eye“) a manipulovat s mentálními obrazy.
Fluidní inteligence (Gf)
Schopnost uvaţovat, zdůvodňovat, řešit problémy, které často obsahují pro řešitele neznámé informace nebo postupy. Manifestuje se reorganizací, transformací a extrapolací informací.
Potíţe vzpomenout si na relevantní informace a potíţe v zapamatování a vybavení si jmen; potřebuje víc opakování a nácviku neţ vrstevníci; mezery v pamatování si dříve naučeného materiálu. Špatná orientace v prostoru; chybné vnímání vztahů mezi objektem a prostorem; potíţe s mapami a jejich pouţíváním; slabá vizuální paměť; tendence nepostřehnout jemné sociální a interpersonální signály. Potíţe v chápání abstraktních konceptů, zobecňování pravidel a chápání důsledků: osoba mívá potíţe změnit strategie, pokud pouţitý postup nevede k ţádaným výsledkům.
4 Auditivní zpracování (Ga)
Schopnost rozlišovat, analyzovat a syntetizovat sluchové vjemy. Vztahuje se i k „fonemickému sluchu“(„phonemic awareness“).
Potíţe s diskriminací řeči; chabé fonemické uvědomění; selhávání v rozlišování zvuků; zvýšená pravděpodobnost nepochopení verbálních instrukcí.
Rychlost zpracování (Gs)
Rychlost a efektivnost vykonávání automatizovaných nebo velmi jednoduchých kognitivních úloh.
Krátkodobá paměť (Gsm)
Schopnost podrţet informace v bezprostředním vědomí a během několika sekund je pouţít; vztahuje se téţ k tzv. pracovní paměti.
Pomalé vykonávání jednoduchých kognitivních úloh; pomalé nabývání nových poznatků; tendence k nezvládání komplexních událostí; potřebuje víc času na odpověď i v případě dobře procvičených úloh. Obtíţe v zapamatování právě zadaných instrukcí nebo informací; při vystavení komplexním pokynům nebo postupům sloţeným z více kroků dochází u takové osoby snadno k přetíţení.
Kognitivní efektivnost
5
Široká schopnost (úroveň II)
Úzké schopnosti (úroveň I)
Fluidní inteligence (Gf)
Obecné sekvenční myšlení (RG) Indukce (I) Kvantitativní usuzování (RQ) Piagetovské myšlení (RP)- myšlenkové operace Rychlost myšlení (RE) Matematické vědomosti (KM) Matematický výkon (A3)
Kvantitativní vědomosti (Gq) (WJIE nezahrnuje) Krystalizovaná inteligence (Gc)
Řečový vývoj (LD), porozumění mluvené rodné řeči Rozsah slovní zásoby (VL) Schopnost naslouchat a rozumět mluvené řeči (LS) Obecné (verbální) informace (KO), rozsah znalostí Informace o kultuře (K2), rozsah kulturních znalostí Obecné vědecké znalosti (K1) – např. z biologie, fyziky… Zeměpisné znalosti (A5) Komunikační schopnost (CM), sch. mluvit v běţných sit. Ústní produkce a plynulost (OP) Gramatická citlivost (MY) pro mateřštinu Znalost cizí řeči (KL), porozumění cizí řeči (jako LD) Schopnost učit se cizí řeč (LA), rychlost a snadnost učení
Čtení a psaní (Grw) (WJIE nezahrnuje)
Dekódování při čtení (RD), rozpoznání a dekódování slov Porozumění čtenému (RC) Porozumění tištěné řeči (V), vývoj měřený čtecími testy Schopnost doplnit vynechaná slova v próze (CZ) Schopnost hláskovat (SG) Schopnost psát (WA), jasně, s dobrou větnou stavbou Schopnost psát anglicky (EU) Rychlost tichého čtení (RS)
Krátkodobá paměť (Gsm)
Rozsah krátkodobé paměti (MS) Pracovní paměť (MW) Schopnost učit se (L1) – též u Glr
Vybavování z dlouhodobé paměti (Glr)
Asociační paměť (MA) – párově asociační učení Vybavování inf. se smysluplným obsahem (MM) Vybavování nesouvisejících poloţek (M6) Ideační fluence (FI) – spojitost s podmínkou, objektem Asociační fluence (FA)- významová spojitost Vyjadřovací fluence (FE) – formulování myšlenek Snadnost rychle označit pojem (NA) Slovní fluence (FW) – rychlá produkce slov s danou char. Figurální fluence (FF) Figurální flexibilita (FX)-změnou uspořádání najít řešení Citlivost na problémy (SP)-rychle vymyslet řešení probl. Originalita / kreativita (FO) Schopnost učit se (L1) – též u Gsm
6 Vizuální zpracování (Gv)
Vizualizace (VZ), manipulace s objekty v mysli Prostorové vztahy (SR), rychle vnímat a manipulovat Zraková paměť Rychlost spojit části (CS) – celek předem nezná Flexibilita spojování (CF) – předem ví, co je celek Prozkoumání prostoru (SS), rychle najít cestu zrak. polem Integrace vjemů (PI) prezentovaných rychle po sobě Odhad vzdálenosti (LE) Percepční iluze (IL) – sch.odolat iluzím při vnímání tvarů Percepční změny (PN) – shoda v poměru změn u vjemů Tvoření představ (IM) – manipulace abstr. prostor. útvary
Auditivní zpracování (Ga)
Fonetické kódování (PC), fonologické uvědomění Rozlišování řečových zvuků (US), sch. zjistit rozdíly Odolnost proti zkreslení audit.podnětů (UR) Paměť pro zvukové vzorce (UM) Obecná sch.rozlišovat zvuky (U3)-výšku, intenzitu,délku Sledování v čase (UK) – sch. spočítat, rearanţovat slyšené Muzikální rozlišování a posuzování (U1, U9) Udrţování a posouzení rytmu (U8) Rozlišování intenzity zvuků a rytmizace (U6) Rozlišování frekvence zvuků (U5) - výška, zabarvení Prahové faktory (UA,UT,UU)- rozliš. tónů a frekvence Absolutní výška tónů (UP) Lokalizace zvuků (UL)
Rychlost zpracování (Gs)
Percepční rychlost (P)- hledání a srovn. vizuál. symbolů Rychlost provádění jednoduchých testů (R9) Sch. manipulovat s čísly (N) – vč. jednoduchých operací
Rychlost reakcí a rozhodování Reakce na jednoduchý podnět (R1) Reakce na jeden z více podnětů (R2) (Gt) Reakce spojené s mentální manipulací (R4) (WJIE nezahrnuje) Reakce při srovnávání (R7) Zvýrazněny jsou úzké schopnosti měřené ve WJIE
7 VÝSTUPY Z TESTU WJIE Hrubé skóre Hrubé skóre je transformováno na skóre W, coţ jsou speciální transformace Raschovy škály schopností. Škála W má matematické vlastnosti, které ji činí velmi vhodnou pro pouţití jako mezistupně v interpretaci výkonu v testu. Jde hlavně o interpretační výhodu měření zaloţeného na Raschově škále a charakteristickou vlastnost škály, kterou jsou stejné intervalové vzdálenosti. Škála W je centrována na hodnotu 500, která přibliţně odpovídá výkonu desetiletých osob. Skóre W trsů je aritmetickým průměrem skóre W jednotlivých testů nebo subtestů, ze kterých se trs skládá. Celkové skóre intelektových schopností v baterii WJ IE COG je proto rovno průměru skóre W sedmi testů, které baterii tvoří. Věkový ekvivalent Věkový ekvivalent (AE - Age Equivalent) vyjadřuje výkon osoby a vztahuje ho k věku té normativní skupiny, jejíţ průměrné skóre odpovídá skóre dosaţenému vyšetřenou osobou. Standardní skóre Škála standardního skóre (SS - Standard Scores), kterou pouţíváme ve WJ IE COG, má průměr 100 a standardní odchylku 15. Je stejná jako většina škál pouţívaných v testech IQ a dá se pouţít při porovnávání skóre získaných v této baterii se skóre jiných testů, jejichţ škály mají stejně ukotvený průměr a stejně velkou standardní odchylku. Pouţívání standardních skóre v komunikaci s nezkušenými uţivateli (například rodiči, vyšetřenými osobami) je někdy nevýhodné, protoţe jim chybí objektivní význam. V takových případech se standardní skóre často interpretuje pomocí odpovídajícího percentilového pořadí. Percentilové pořadí Percentilové pořadí (PR - Percentile Ranks) charakterizuje výkon pomocí škály od 1 do 99 ve vztahu k výkonům osob ze standardizačního souboru. Percentil přiřazený vyšetřené osobě určuje, kolik procent osob ze zvolené věkové kategorie normativní standardizační skupiny dosáhlo stejného nebo niţšího skóre jako vyšetřená osoba. Percentily jsou zvlášť uţitečné, chceme-li určit výkony osoby vzhledem k ostatní populaci. Index relativní výkonnosti Index relativní výkonnosti (RPI - Relative Proficiency Index) umoţňuje tvořit výroky o předpokládané kvalitě výkonů dané osoby v podobném typu úloh. RPI rovný 90/90 znamená, ţe u dané osoby očekáváme 90% zvládnutí, úspěšnost v úlohách, které průměrná osoba patřící do stejné věkové kategorie zvládla téţ s 90% úspěšností. RPI rovný 71/90 budeme interpretovat tak, ţe ve stejných typech úloh tam, kde jiné osoby stejné věkové kategorie plní daný typ úloh s 90% úspěšností (jmenovatel indexu), vyšetřená osoba bude pravděpodobně úspěšná jen na úrovni 71% (čitatel indexu). RPI a náročnost úloh v dané věkové kategorii: RPI od 97/90 do 100/90 - úlohy pro danou věkovou kategorii vnímá jako velmi lehké RPI od 25/90 do 74/90 - úlohy pro danou věkovou kategorii vnímá jako velmi těžké Zóna vývoje Zóna vývoje je speciální aplikací indexu RPI. Úlohy, které patří do intervalu s hodnotou RPI 96/90 nebo vyšší budou vnímány osobou jako lehké, zatímco ty, které patří do intervalu od 75/90 a níţe, budou vnímány jako těţké. Vývojová zóna tedy na škále vývoje určuje pásmo současné funkční úrovně vyšetřené osoby sahající od lehkých úloh po těţké.
8 Literatura: McGrew, K.S., Flanagan, D.P.: The Intelligence Test Desk Reference. Allyn & Bacon 1998. McGrew, K.S., Woodcock R.W.: Woodcock-Johnson III Technical Manual. The Riverside Publishing Company 2001. Ruef, M., Furman, A., Muñoz-Sandoval, A.: WJIE Uţivatelská příručka. The Woodcock- Muñoz Foundation 2007. Schrank, F.A., Flanagan, D.P.: WJ III Clinical Use and Interpretation. Academic Press 2003. Htpp://www.iapsych.com/CHC_Theory.htm
