Emoční inteligence a efektivní komunikace

Emoční inteligence a efektivní komunikace Probíraná témata semináře:              

Představení a seznámení s obsahem kurzu. Co znamená komunikovat? Funkce moderní komunikace. Komunikační styly z pohledů typologie. Zjišťujeme komunikační bariéry a principy, jak je účinně odbourávat. Empatie a naslouchání. Komunikační styly. Zvládání námitek, argumentační techniky. V semináři proběhnou tyto workshopy: Já a moje komunikace. Umění naslouchání. Styly komunikace. Bariéry a pravidla úspěšné komunikace. Bariéry a pravidla úspěšné zpětné vazby.

   

Naučit se správně nebo efektivněji komunikovat. Pochopit rozdílné druhy, chování a styly komunikace. Navýšit schopnost empatie. Odstranit nežádoucí komunikační bariéry v různých situacích a komunikačních technikách.

Cíl:

Emoční inteligence určuje, jak řídíme svoje chování, proplouváme společenskými složitostmi a činíme osobní rozhodnutí, díky nimž dosahujeme pozitivních výsledků. Je základním prvkem lidského chování (jde o soubor obecně lidských vlastností a schopností).

Rozumová inteligence (IQ) a emoční inteligence (EQ) jsou naše odlišné vlastnosti. Dohromady určují, jak myslíme a jednáme. Jednu vlastnost nelze předpovídat na základě jiné. Lidé mohou být inteligentní, ale nikoli emočně inteligentní, a lidé s osobností jakéhokoli druhu („styl“, který každého z nás určuje, výsledek našich preferencí) mohou mít vysoký EQ i IQ. Z těchto vlastností je emoční inteligence jediná, která je flexibilní a schopná změny.

Pedagogická práce s textem 1. Úvod Čtenářská gramotnost se v poslední době stává fenoménem, který se skloňuje ve všech pádech snad na každé škole, zvlášť v souvislosti s výsledky Mezinárodního výzkumu PISA, který proběhl v roce 2009, kdy se testovala gramotnost čtenářská. Výsledky toho výzkumu jsou alarmující, čeští žáci dosáhli v testu čtenářské gramotnosti pouze podprůměrných výsledků. Ukázalo se, že Česká republika se nachází mezi pěti zeměmi OECD, ve kterých došlo od roku 2000 k významnému zhoršení výsledků. Přesto, že tento stav je dlouhodobý, z výzkumů VÚP, které byly zveřejněny v roce 2010 se ukazuje, že české kurikulární dokumenty termín čtenářská gramotnost vůbec nepoužívají. Čtenářská gramotnost se v RVP ZV neobjevuje, proto tento zásadní pedagogický dokument ani nevymezuje její pojetí. Fakt, že ČG není v RVP ZV mezi vzdělávacími cíli, může být podle VÚP důvodem, proč bývá ve školách často těžké najít si na ní čas. Závisí tedy jen na škole, jakou významnost ČG dává, jak k ní přistoupí. Současné kurikulární dokumenty nenabízejí žákům dlouhodobý a systematický rozvoj v této oblasti, která tolik ovlivňuje jejich další uplatnění v životě. Učitelé jsou tedy v situaci, kdy jsou jim přisuzovány neúspěchy žáků v mezinárodních výzkumech, ale na druhou stranu nemají žádný koncepční rámec, který by jim pomáhal ČG vymezit, pochopit její šíři a podporoval jejich profesní rozvoj v této oblasti.

2. Pojem gramotnost Pojem „gramotnost“ a „kompetence“ nechybějí dnes téměř v žádném dokumentu či pojednání o reformě a inovacích ve školní výuce. V povědomí veřejnosti je gramotný člověk chápán jako ten, kdo umí číst a psát. Gramotnost je ale kulturní fenomén, který se ale přirozeně vyvíjí a mění spolu se společností a její kulturou.Nejnověji se použití termínu „gramotnost“ rozšířilo na řadu jiných základních dovedností – např. počítačová gramotnost, finanční gramotnost, matematická, informační a další. Tímto termínem se začaly zastřešovat všechny komunikační a početní dovednosti, které jsou potřebné pro existenci v moderní společnosti – tzv.funkční gramotnost. (KOŠŤÁLOVÁ, 2007). V rámci odborného panelu VÚP ke čtenářské gramotnosti byla vymezena definice čtenářské gramotnosti jako: „Celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.“ (KOŠŤÁLOVÁ, 2009) Zde se vymezuje ČG jako komplex několika rovin (VÚP 2010)    

Vztah ke čtení Doslovné porozumění Vysuzování a hodnocení Metakognice

 

Sdílení Aplikace

Jak je vidět, jedná se o komplexní kompetenci, kterou je nutné rozvíjet ve všech jejích rovinách. K tomu je potřeba, aby učitel volil takové metody, formy, strategie, které obsáhnou celou její šíři.

2. Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost? Jedna z možností je využívat metod kritického myšlení. Je to vzdělávací program, který přináší učitelům na všech stupních vzdělávání konkrétní praktické metody, techniky a strategie sestavené v otevřený, ale provázaný celek, v efektivní systém velmi snadno použitelný přímo ve škole. Které kvality žákova učení a žákovy osobnosti program podporuje? Aktivizaci žáků = rozvoj klíčových kompetencí       

Schopnost vyjadřování Utváření názoru a argumentace pro něj Rozvoj čtenářství Kritická práce s informacemi Trvalost osvojení informací Respekt k odlišnosti Spolupráce a maximální rozvoj každého dítěte

Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení: 

evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď



uvědomění si významu – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…)



reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí s kolegy, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu.

Změny, které program postupně vnáší do učitelovy práce:





       

učitel vytváří ve třídě bezpečné prostředí – bezpečné v tom smyslu, že se studenti nemusejí obávat reakce na své nápady, myšlenky a názory ani ze strany učitele, ani spolužáků; učitel navozuje příležitosti pro rozvoj samostatného a kritického myšlení žáků, tzn. že jeho výuka nespočívá pouze na faktech a jejich reprodukci při zkoušení, ale zahrnuje problémové úlohy s nejednoznačnými řešeními; učitel připouští, že neexistuje jedna správná odpověď na každou otázku, a raduje se z toho; učitel se učí pokládat studentům i takové otázky, které rozvíjejí myšlení vyššího řádu; učitel se učí vést diskusi mezi studenty tak, aby studenti diskutovali mezi sebou, a ne aby se s každým příspěvkem obraceli na učitele jako na autoritu; učitel připouští, a dokonce podporuje ty názory studentů, které se liší od jeho vlastních; učitel připouští, že není jediným a definitivním zdrojem informací pro žáky; učitel zvládá kooperativní metody a strategie; učitel se učí velmi pečlivému plánování a promýšlení učební látky a volbě vhodných učebních činností, metod, strategií; učitel si osvojuje nové techniky hodnocení, které mu umožní nové procesy hodnotit novými nástroji

Zpracováno podle www.kritickemysleni.cz

Zdroje: KLUMPAROVÁ, Š. Jak rozumějí pojmu čtenářská kompetence v Německu. In: Kritické listy 24 KOŠŤÁLOVÁ, H. Efektivní výuka ke čtenářské gramotnosti vyžaduje práci se čtenářskými dovednosti. In: Kritické listy 27. KOŠŤÁLOVÁ, H. Složky čtenářské gramotnosti. Dostupné http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost

na

www.

KRAMPLOVÁ I. Jak(se)učí číst. ÚIV 2005. STEEL,J.L. MEREDITH, S, K. Další strategie k rozvíjení kritického myšlení. Praha 1998 http://www.uiv.cz/clanek/235/1867 - PISA 2000 http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/449/CTENARSKA-GRAMOTNOST-A-VYUKOVEAKTIVITY-V-CESKYCH-PSKOLACH.html/ http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/33/VYBRANE-DIDAKTICKE-PROBLEMY-VYUKYPRVOPOCATECNIHO-CTENI.html/?print=1 http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/Gramotnosti-ve-vzdělávání1.pdf

www.kritickemysleni.cz

Emoční inteligence Emoční inteligence (EQ) je fenomén, který vypovídá o zralosti lidské osobnosti a jako takový přináší rozhodující kvalitu v mezilidských vztazích. Vedle IQ je právě EQ oním rozhodujícím momentem v našem životě, který umožňuje kvalitní komunikaci, schopnost navazovat a kultivovat pracovní i osobní vztahy a zvládat své reakce ve strategii a cíle školy, edukace či kurikulum, atd. Seminář emoční inteligence je určen všem, kdo mají zájem lépe využívat a zvládat svůj emoční potenciál. Zvýšení emoční inteligence vede přímo ke zlepšení vnímání reality, a tím zvýšení odpovědnosti a schopnosti motivace a sebemotivace. Toto jsou zcela klíčové faktory pro vedení i efektivní fungování všech pracovních týmů. Trénink přináší pochopení základních mechanismů lidského chování a je tak skvělým nástrojem pro lepší komunikaci s lidmi kolem nás - se spolupracovníky, podřízenými, žáky, ale i s našimi partnery a dětmi. Poznání našich emočních návyků a pochopení vnitřních motivací, jež nás vedou k reakci a chování - to je způsob, který umožňuje rychlou změnu k lepšímu.

Emoce a jejich vliv na komunikaci a konflikt Cíl semináře: 

Porozumění významu emocí, možnosti transformace a využití emoční energie

   

Pojmy EQ/IQ a jejich možnosti rozvoje dle nejnovějších výzkumů Vědomá pozornost jako nástroj zvyšování emoční inteligence Základy techniky práce s emocí Vliv potřeb na chování, poznání instinktů

Cíle:

     Zisky:

Orientace v základních oblastech instinktivních potřeb Vědomí základních příčin vzniku konfliktu Poznání hněvu, zlosti a agrese jako důsledku nenaplněných potřeb Porozumění fyziognomii (mozku) a jeho zákonitosti, emoční paměti, vzniku charakteru až k chování, odkrytí vnitřních motivů

návyků,



Uvědomění, že naše chování je ovlivňováno neuvědomovanou instinktivní energií směřující k naplnění potřeb a její rozeznání. Pochopení zdroje konfliktů na instinktivní úrovni jako základu pro kultivaci mezilidských vztahů.

 

Umění využití osobního potenciálu a proces kariérního vědomého rozvoje Porozumění vnitřním motivům chování kolegů i dětí

Efektivní komunikace Kurz je vystavěn jako dílna, jejímž cílem je umožnit účastníkům nahlédnout na vlastní komunikaci i komunikaci druhých s otázkou, zda se jedná o komunikaci efektivní. Za efektivní, v případě učitele, budeme považovat takovou komunikaci, která podporuje proces aktivního učení se žáků či studentů v bezpečném a respektujícím prostředí. Základem práce v semináři bude porozumění podstatě efektivní tedy RESPEKTUJÍCI komunikace. Budeme odhalovat vlastní naučené vzorce naší komunikace a pronikat do tajů respektujícího vztahu a respektujícího mluvení v něm. Následnou činností se pro nás (dle zájmu účastníků) může stát práce s vlastními nahrávkami komunikace z procesu vyučování. Pozornost je zaměřena na sledování předem již formulovaných kategorií, které videozáznam umožňuje sledovat a identifikovat. Jsou to tak zvané Principy kontaktu. Jejich přítomnost či absence umožňuje vyhodnotit komunikační vzorce objevující se v daném kontextu. VTI uvádí tyto základní principy úspěšné komunikace: -

Iniciativa a příjem ( věnování pozornosti,neverbální a verbální příjem) Interakce(utváření skupiny, střídání se, kooperace) Diskuse (společné téma, formování názorů,rozhodování se) Zvládání konfliktů (prozkoumávání rozporů,obnovení kontaktu, vytváření transakcí)

Základní literatura : Dinkmeyer,D., McKay,G.D.: STEP: Efektivní výchova krok za krokem. Praha: Portál 1996. ISBN 80-8582-92-5 Fisher,R.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál 1997. ISBN 80-7178-120-7 Kopřiva,K.: Lidský vztah jako součást profese.Praha: Portál 1997. ISBN 80-7178-150-9 Karnsová, M.: Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál 1995. ISBN 807178-032-4 Kopřiva,P.,Nováčková,J.,Nevolová,D.,Kopřivová,T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála 2005. ISBN 80-901873-6-6 Matoušek,O.: Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-548-2

Videotrénink ve škole aneb využití videa jako nástroje pro reflexi modelů komunikace ve školní třídě Program je vystavěn jako interaktivní dílna, jejímž cílem je umožnit účastníkům nahlédnout na vlastní komunikaci i komunikaci druhých s otázkou, zda se jedná o komunikaci

efektivní. Za efektivní, v případě učitele, budeme považovat takovou komunikaci, která podporuje proces aktivního učení se žáků či studentů. K odpovědi na otázku je potřeba získat základní znalosti o teorii úspěšné komunikace, dovednosti analyzovat videonahrávku z edukačního prostředí a schopnost reflektovat proces komunikace a následně pak proces edukace. Východiskem pro možnou reflexi (reflexi z odstupu) se nám stane metoda VTIvideotrénink interakcí, se kterou se v ČR můžeme potkat v rodinách, nemocnicích, ve školách a sociálních zařízeních. VTI má svůj domov v Nizozemsku. Zde začali pracovníci domova pro narušenou mládež zkoumat, jak působí sociální okolí na dítě. Jejich výzkumy ukázaly, že pokud do procesu terapie nevstoupí celá rodina, nemůže dojít ke změnám v chování a jednání dítěte. Na základě jejich vyhodnocení se začal utvářet koncept podpory komunikace v rámci celého systému rodiny . Základní literatura : Křivohlavý,J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988. Watzlawick,P.,Bavelasová,J.B.,Jackson,D.D.: Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové: Konfrontace, 1999 Matoušek,O.: Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-548-2 Fisher,R.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál 1997. ISBN 80-7178-120-7 Vybíral.Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-291-2 Kopřiva,K.: Lidský vztah jako součást profese.Praha: Portál 1997. ISBN 80-7178-150-9 Karnsová, M.: Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál 1995. ISBN 807178-032-4 Kopřiva,P.,Nováčková,J.,Nevolová,D.,Kopřivová,T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála 2005. ISBN 80-901873-6-6