“Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje“
Únor 2011
Mgr. Monika Řezáčová
1) Produktivní chování a neproduktivní chování
jedinec může reagovat na nemoc různými způsoby a zdravotnický asistent by měl být připraven nastalé problémové situace zvládat pokud ZA zvládne své chování tak, aby bylo v souladu s očekáváním klienta, jedná se o produktivní chování
Základní prvky produktivního chování uvedení nemocného do prostředí nemocnice úsilí o zmírnění negativních emocí projevy zájmu, empatie vzájemná výměna informací mezi ZA a nemocným optimistická nálada, smysl pro humor trpělivost ocenění a pochvala klientovy snahy o uzdravení
Neproduktivní chování chování ZA, kdy může nemocného poškodit psychicky i fyzicky nevhodný neverbální i verbální projev nedostatečná komunikace s nemocným, často i neúmyslně snaha svádět své chyby na nemocného
2) Racionální psychoterapie je významnou součástí produktivního chování ZA metoda práce, kdy ZA působí na myšlení nemocného, pomáhá mu vážit si sebe samého, orientovat se na cíle, které jsou pro něj v danou chvíli dosažitelné snaha o korigování mylných informací pacienta poskytováním pravdivých informací
Znamená to: v mezích kompetencí informovat o průběhu léčby odvedení pozornosti od potíží k nové pozitivní orientaci poskytnout informace z oblasti duševní hygieny pomoc v adaptaci na změněnou životní situaci
3) Sociální zdatnost umění jednat s nadřízenými i podřízenými pracovníky, s nemocnými mít organizační schopnosti empatie, umění povzbudit a podpořit druhého správně vyhodnotit situaci a zvážit vhodnou odpověď vhodně se vyjádřit k situaci verbálně, neverbálně i obsahově
Úspěšné řešení situace nastává tehdy, kdy bylo dosaženo uspokojivého řešení pro obě strany. Nesprávné chování: pasivní chování agresivní chování manipulativní chování
4) Asertivní chování chovat se profesionálně a zvládnout základy asertivity je pro práci ZA důležité i jako prevence frustrace a stresu ZA je zodpovědný za své chování, ví, co chce, co říká, jaké důsledky jeho chování bude mít umí naslouchat, přiznat chybu, přijmout kompromis má přiměřené sebevědomí umí poznat, že je s ním manipulováno
Základní asertivní práva 1) Mám právo sám posuzovat vlastní jednání, být za ně sám zodpovědný. 2) Mám právo změnit svůj názor. 3) Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný. 4) Mám právo říci:“ Já nevím.“ 5) Mám právo činit nelogická rozhodnutí. 6) Mám právo říci:“Já ti nerozumím.“ 7) Mám právo říci:“Je mi to jedno.“
4) Evalvující a devalvující postoj ZA Evalvační postoj v chování označujeme jako přátelský, spravedlivý, zdvořilý, ochotný ke smíření apod. Evalvační chování nevede ke snižování hodnoty druhých lidí, ale k podpoře jejich sebehodnocení.
Devalvační postoj v chování označujeme jako pyšný, povýšený, netaktní, urážlivý, nepřátelský, agresivní apod.
Znamená to: skákat druhému do řeči měnit téma bez ohledu na to, o čem je řeč vyslovit podezření, někoho obviňovat druhého člověka podceňovat vysmívat se urážet někoho chovat se nadřazeně pomlouvat poskytovat falešné informace
5) Nejčastější příklady komunikace s rodinou nemocného během hospitalizace je důležité poskytovat informace rodině v rámci svých kompetencí při propouštění poskytovat rady a návody při další péči o rodinného příslušníka asistovat při předávání kontaktů na pomoc specialistů u závažných onemocnění v případě úmrtí taktně a empaticky předávat osobní věci rodině
Doporučené způsoby komunikace nehovořit autoritativně, ale přátelsky, s porozuměním používat výrazy srozumitelné laikům vyjadřovat úctu, respekt, nekritizovat zachovávat obvyklá společenská pravidla pro rozhovor s rodinou volíme vhodné místo, kontakt by měl být individuální
6) Interakce se spolupracovníky důležitá dostatečná komunikace mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu, jinak dochází k napětí, konfliktům důležitá dobrá spolupráce založená na otevřenosti, vzájemné úctě a spravedlivém hodnocení
7) Kritika chybné práce pokud dojde k pracovní chybě, je nutná kritika (oprávněná), je nutno ji přijmout nevhodná reakce – uraženost, naštvanost, nešťastnost, nadměrné omlouvání vhodná reakce – vyslechnutí kritiky, reagovat klidně, přiznat chybu, udržovat oční kontakt, nabídnout řešení nastalé situace
Čechová, V., Mellanová, A., Kučerová, H.: Psychologie a pedagogika II. Praha, Informatorium 2004. http://nd01.jxs.cz/178/009/1aa3c68b97_258 4312_o2.jpg http://img.mf.cz/109/667/20.jpg http://psychologie.dev.scape.cz/s/img/art/10/07/crop/lekarinevnimaji-bolest-jinych-lidi_.jpg
