Templářský nukezin B N C 3. číslo, ročník I
- Drancíři vyhnáni z Chotěbuzi! -
- Bratrstvo oceli na postupu! -
Špinavý prachy II Soumrak Protektorátu? Kaali čeří vodu: Na ryby bez handgranátů Nejen potraty živ je felčar, aneb Jak vykleštit klíště
Druhé Ochori Na kus řeči: Já a fantasy
Dawn of Dead
– pro filiálku v Čechách sháníme (výkonné) mozky
1 • Úvod
Na kus řeči s...
...Henry Thornem Dnešní téma: Larpová symbioza Postapo vs. Fantasy Začalo to vlastně docela nevinně. Na rajče.net jsem si prohlížel fotky z templářských akcích a plánoval, jak pořešit svůj kostým, a když už jsem chtěl končit, řekl jsem si, že se mrknu na materiál z akcí, kam jezdí někteří mí kamarádi. Často jsem slyšel o jménu B5A a tak jsem ho tedy zadal. Zaujala mě sbírka, kde byl první jakýsi elfský lučištník, a následovalo dychtivé kliknutí s nadějí, že v té změti lidí možná uvidím nějakou známou tvář. Nemýlil jsem se. V houfu bojovníků Dobra vyzbrojených lehkými meči a luky a bojujících proti jakési verzi skurut-hai z Pána prstenů jsem okamžitě poznal zakladatele Světa po pádu Petria, což mě ani tak nepřekvapilo, jelikož jsem se s ním o tom v hospodě na jeho puťáku na konci ledna čile bavil. Postupem času jsem i na jiných fotkách z akcí poznával stále více známých tváří a něco ve mně začalo hlodat. Dne 17. dubna v pátek večer mi bylo ctí navštívit Fantasy ples, nebo chcete-li bál, kterého se účastnilo okolo dvou set lidí. Skvělou dobovou muziku zajišťovala kapela Gnomus inspirující se ve středověku a celou akci pořádala Asociace Fantasy (http://www.asf.cz). Dotáhla mě tam Maranch, její přítel Walor a náš kámoš MacRai, který mi o tom řekl jen asi dvě hodiny před tím, než pro mě do Lípy přijel, takže jsem byl hodně na rozpacích. Já? Fantasy? A ještě k tomu ples, když jsem v životě na žádném nebyl? Hodně špatná kombinace.. Na místě jsme vysadili Walora s Maranch a Mac nás dva svým bourákem dovezl k němu domů, kde jsme se převlékli. Půjčil mi skutečně pěkné věci, abych vypadal jako ohnivý mág z herní série Gothic, i když jsem si připadal jako noob z WoW. Večer se vyvedl v tom nejlepším slova smyslu. Tolik krásných kostýmů jsem opravdu ještě neviděl, bylo to pro mě jako v sedmém nebi, zvláště když jsem do toho celého zapadal. Na foru ASF jsem sice už zaregistrovaný nějaký ten pátek, to je pravda, ale vidět všechny ty lidi jak se říká „naživo“, to pro mě bylo opravdu příjemné. A stejně jako na fotkách, i tady se dala zahlédnout spousta známých tváří - Petrius, jeho kamarádka Terouka, Victorie a hromada dalších, které jsem na různých PA akcích třeba jen zahlédl. V tu chvíli jsem pochopil, že fantasy není taková blbost, jak se mi pořád někdo snažil namluvit, a má to něco do sebe. (Maranch s Walorem měli jako ještě několik jiných připravené tři různé prezentace o svých akcích, promítali je za velké účasti diváků, totiž na plátně nad jevištěm. Jmenovitě se jednalo o Dawn of Dead, Underworld a Fallout Larp 7 s podtitulem Den v Denu naplánovaný na první půlku července, který zrovna naše parta vymýšlí (mimochodem hádejte,koho z Denu si zahraji)!) Ale abych tak nějak ospravedlnil existenci tohoto článku v nukezinu.. Musím se přiznat, že od konce minulého roku jsem zaregistrován v jisté skupině Hraničářů - konkretně stránky http://www.hranicari.hu.cz pod jménem Sybrakos, ale nedokázal jsem se do fantasy role vůbec vžít. Když jsem teď uviděl všechny ty lidi, co jeden víkend jedou na Fallout Larp či nějakou airsoftovou akci a druhý přemýšlejí, jestli vyrazit na fantasy B5A či Zlenice, něco ve mně se zlomilo. Přeci jen, kolik fantasy akcí se pořádá za jeden rok a kolik těch, co se specializují na postapokalyptický svět? Vím, že to možná bude znít krutě, ale na stránkách asf.cz jsem našel minimálně každý víkend jednu (!). Ruku na srdce, kolik PA akcí se odehraje za jeden jediný rok? Pravidelně také projíždím stránky http://www.fantasyobchod.cz a už je to pro mě asi jasné… Tato „problematika“ mě hodně trápí a myslím, že nejenom mne. Vždyť např. akcí ASF se účastní pravidelně několik stovek lidí, na blížící se B5A bude zhruba dvě stě padesát účastníků.. Fallout Larp 6 měl účast sotva sedmdesát jedinců, tolik opěvované Ochori zhruba čtyřicet… Nevím, jak si tento „problém“ vysvětlit, ale je možné, že svět fantasy má pro mnohé larpaře větší kouzlo než svět zničený jadernou či jinou apokalypsou? Či je snad chyba v podání světa, kde fantasy vítězí svou nevinností a pohádkovostí? To je otázka pro vás, čtenáře, a vy si již už musíte odpovědět, jak chcete. Jisté je však jedno: dokud se nanajde nějaké řešení, bude časopis Pevnost i nadále úspěšnější než Nukezin… Henry Thorn out
editorial - v první linii nás zbylo pár...
Madbrahmina oslavila osmé narozky. Nadělili jsme si k nim literární soutěž, do které přišlo pár škvárů a jinak nic, a taky nové diskusní forum, s jehož obsluhou bych měl hafo práce, kdybych se na to nevykašlal. Taky samotná brahmínka by zasloužila vydrbat, projít databázi a dát ji do pucu, hrábnout do skriptů a strávit pár bezesných nocí nad systémem, aby bylo vše v cajku. I na to hážu bobek. Padl na mě splín. Osm let práce pro Fallout a pro komunitu... A kde je nějaký výsledek? Každá myšlenka potřebuje ke svému projevení lidi. My jsme se kdysi nadchli pro ideu, že budeme hrát postapo hry ze Střední Evropy volně inspirované Falloutem, a z tohoto rámce vzešli Templáři VŠB. Za tu dobu, co fungují, jsem poznal spoustu lidí. Většina z nich jednou viděla Mad Maxe nebo hrála Fallout, načež se prudce nadchli pro postapo a přišli na akci. Když zjistili, že to je těžké – bláto mazlavé, potoky studené, deště mokré a hmyz bodavý – častokrát nám jen zamávali a vrátili se do tepla svých domovů. Protože postapo je tvrdý svět, a protože jsem se vždy snažil vést Templáře tou těžší, skutečnější cestou. Ideálně tak, aby v případě katastrofy pouze s klidem vyměnili herní zbraně a přístroje za reálné. Kompromis, který jsem musel udělat, aby akce byly hratelné a aby na ně vůbec někdo chodil, patří k těm nejtěžším v mém životě. Nicméně ponaučení z celého vývoje je asi takové, že lidi, co jsou do všeho hned strašně nadšení, je lepší rovnou střílet na perimetru. Protože nevydrží ten tlak reality při pokusech udržet svůj sen naživu po delší dobu. Jako příklad za všechny slouží tento nukezin; při jeho zakládání se strhlo mnoho povyku a každý měl fůru nápadů... a dneska mi zbyl Henry a Viky a občas někdo, do koho musím napřed tři hodiny hučet, než tedy slíbí něco napsat, a ani to častokrát nesplní. Proto se nedivte, že tento díl vyšel bezmála dva měsíce po uzávěrce – prostě nejsou lidi a já nestíhám. I přesto se omlouvám. A skláním se tímto před všemi členy postapo komunity, kteří se rozhodli něco dělat a tohoto rozhodnutí se drží i přes všechny těžkosti, které realizace snů přináší. Pro vás, přátelé, píšu tento nukezin. chekotay
Z domova • 2
Špinavý prachy II Probudil mne déšť. Odporný, kyselý déšť, který dokáže během chvíle rozleptat nechráněnou kůži. Ještě že jsem při odchodu ze Sudet otočil zásobovacímu důstojníkovi ten speciální kabátek. V normálních hadrech bych byl večer na dekontaminaci nebo v igelitovým pytli... Řidič transportéru přijel na čas, naskočil jsem a seznámil se s ostatními bratry Oceli. Překontroloval jsem své zbraně a začal se těšit na boj. Řidič asi nikdy nejezdil do boje. Ten ocas nás vyklopil asi dva kiláky od operační oblasti. Naštěstí tu byli ti žoldáci, z nějaké squadry se jménem Zewell, a ti nás dovedli až k k laboratořím. Už z dálky se linula vůně kořalky, kterou tam ta Drancířská chátra pálila. Alespoň ta labina konečně dělala něco užitečnýho... Za tohle mě Písaři vždycky nenáviděli ... Rychle jsem se zformovali a vyrazili k labině. Ti šmejdi měli na střeše snajpra, a ten nám dost zatápěl. Vzali jsme je do kleští, ale jak jsme se rozdělili, postupně nás po jednom kosili. S Factorem jsme naběhli krz malý kaňon až pod labinu, jenže ten snajpr nás přibil k zemi, načež po nás vystartovali další. Došly mi náboje, takže jsem rozjel svůj ripper a vrhnul se na ně. Padlo pár ran, a pak přišla tma... První vlna byla odražena. Mám takový dojem, že když Drancíř brání chlast, je horší než párač v říji...
text: Řepa (v roli vojáka BoS Hanse Rübeho)
Že tak rychle přijde protiútok, to bych do těch punkerů neřekl. Ale že budou bojovat takhle zuřivě... Z věže jsem poskytl mužstvu palebnou podporu a stabilní hlášení o pohybu nepřítele. Díky naší spojovací technice se nám dařilo je koordinovaně jednoho po druhém kosit. Nevěřili byste, co dovede celoplášťová střela udělat s hlavou Drancíře...holt mám rád krev! Pak se ale jejich zbytek přepadového oddílu shromáždil v kaňonu a z něj nás ti hnojáci vzali ztečí. Půlka jich lehla do prachu cestou, ale jeden z nich zaběhl až do Drancíři a Otrokáři bunkr ubránili, vylovili nás do jednoho. labiny a zablokoval vchod. A díky našim ztrátám a neustálému My ale neklesli na mysli, zformovali jsme nový plán útoku a tlaku jsme se museli znova stáhnout. Začínal jsem mít počkali si na signál. Kaali opět zaroubil jako jelen wapitti a podezření, že v té labině musejí mít i ženský... my se vrhli skrz brázdu k bunkru, tentokráte všichni pohromadě. Soustředěnou palbou a vytrvalým postupem, Z velitelství poslali transportéry s Písaři. Ti by v boji neměli podpořeným granáty, se nám podařilo bunkr dobýt. Jenže ani čas vykřiknout, tudíž jsme museli tu labinu dobýt a oblast mne zase sundali, tentokrát mi bouchnul granát dva metry od vyčistit co nejdřív. Moje čertovská brašna vydala jeden z těla... pokladů - bojový, nervově paralytický plyn. Naše jednotka byla už dobře sehraná, vzali jsme to obloukem a přes kopeček A bunkr padnul do rukou Bratrstva Oceli! Začali jsme jsme vlítli k laboratoři. Přivítala nás zprvu zuřivá, pak ale jen chystat obranu, Vlad šel otestovat defenzivní, dálkově sporadická palba - nejspíš těm raubířům došla munice. A taky odpalovanou minu. Nejdřív jste viděli jasný, bílý světlo. Pak že jo - vlítli na nás s mačetami a palcáty. Se štěstím se mi vás povalila tlaková vlna a ohlušující rána. A když jste se podařilo jim uniknout... Přeci jen nádoba s plynem není moc sezbírali ze země, k obloze stoupal jaderný hřib. Starší nám dobrá na obranu před těžkým kusem železa... S posledních sil přes vysílačku dali pokyn, že tyto jaderné nálože nejsou jsem se doplazil za palebné podpory bratrů Oceli až k labině, určeny pro běžné akce bojových hlídek. Tohle asi ten odjistil jsem tu věc a hodil jí před objekt. Pár dávících a v zásobovací oficír, co popletl bedny, šeredně vodskáče... křečích umírajících obránců jsem spatřil, jenže v tom mi hruď provrtala střela od toho snipera. Než jsem upadl do limbu, Po prvotním šoku ze síly výbuchu a z druhotného šoku při zahlídl jsem, že ten syčák měl gasmasku!... pohledu na vzniklý kráter (a hřib!) bylo rozhodnuto Vladovu pyrotechniku nepoužít, zamknout do trezoru a zahodit klíč. Úsměvné bylo, že plynové granáty na nás měli připravené i Alespoň jsme opevnili posed vedle bunkru, kam jsem si vlezl, Drancíři, ale Cheky v tom zmatku rozsypal sirky... zbytek tlupy se rozestavěl do mobilních obranných pozic Vítězství bylo naše, leč na celkové skóre to byla plichta. (přesun kamkoliv v případě potřeby). Rozhodli jsme se zakončit akci bitvou pouze s chladnými Drancíři vyrazili a rozdělili se. Kaali a Chrome Red se zbraněmi. vydali podél brázdy, zbytek oddílu se nás pokoušl sevřít do kleští z druhé strany. Já jakožto pozorovatel jsem hlásil ...Stáli na kopci a koukali na nás. Měli toho dost, a my taky. pohyby nepřítele a spolubojovníci likvidovali Drancíř K tomu se zvedl vítr a začalo pražit slunce. Munice nám došla, postupně jednoho po druhém. jim naštěstí ještě dřív. Nahodil jsem svůj ripper, ostatní tasili své zbraně. Seřadili jsme se do linie a vydali se vstříc posledním Drancířům a Otrokářům. Takhle se prý bojovalo kdysi velice dávno před pádem, četl jsem to v jedné knížce v Marienbadu... Jak byli deset metrů od nás, zavelel jsem "Sturm!" a začla jatka. Schytal jsem jen dvě rány, ale skolil jsem snad tři nebo čtyři z nich. Můj ripper je na tohle skvělý nástroj. Vytáhl jsem zubatou čepel z těla jejich velitele, a viděl ostatní bratry - stáli jsme vítězně na bitevním poli. Pustinou se ozval náš vítězný řev... ◙
3 • Z domova
ještě jednou Špinavý prachy II Boží mlýny melou pomalu, ale neúprosně... Nebo snad tentokrát narazila kosa na kámen? Jisté je, že Bratrstvo oceli velkoryse vedenou operací nejen že vyřídilo důležitou předsunutou bázi Drancířů, ale hlavně ztrestalo tuto bandu punkových příživníků za troufalý rejs podniknutý před dvěma lety. Tenkrát Drancíři přepadli výzkumnou bázi X. divize BoS, využili odchodu části paladinů na hlídku a pronikli skrz překvapenou obranu, aby nelítostně zmasakrovali vědecké osazenstvo, pobrali, co se dalo a co se nedalo – zničili. Navrátivší se hlídka našla bunkry vydrancované, pustila se po stopách nájezdníků a... Výsledkem je dvouletá zničující válka na velmi širokém frontu, od Šenovského trailu po Cieszynskou štreku. Válka, ve které Chotěbuzské bunkry, zpětně obsazené Drancíři, plnily obdobnou funkci jako u svých bývalých majitelů, Drancíři odsud vysílali hlídky podél hranic svého území a prováděli zde výzkum mající za úkol zlepšit vlastnosti kvitu páleného ze zkvašených koberců (hlavně jeho sklony k samovznícení, explozím i bez přístupu vzduchu a k leptání skla). O výzkum malé, ostře ohraničené oblasti anomálií, kvůli které hlavně sem byla X. divize povolána, neměli Drancíři zájem, a tak zde nadále nerušeně vznikaly roztodivné formy uhlíku. Přesun sil Bratrstva oceli podhůřím Beskyd, jakkoliv byl rychlý a maskovaný, nemohl uniknout bdělým očím drancířských hlídek
text: Chekotay
.Velitelství správně odhadlo, že se plechovky pokusí udeřit nejdříve na to, co bývalo jejich, a proto byla obrana Chotěbuzi posílena. Zdejší grupě byly navíc vydány nejnovější peklostroje, které techmani sestavili ze šrotu – taktická radiová pojítka, třaskavé granáty a bojový plyn. Když se pak tedy konečně rozezněl vzduchem varovný signál válečného šlauchu, kterým varta dával vědět, že se blíží plechovky, nebyli válečníci překvapení a chutě se hotovili do bitvy. Jenže Bratrstvo je přeci jen mocnost. Zatímco Drancíři museli dlouhá léta zkoumat, testovat a cvičit, aby mohli do pole poslat zkušené válečníky s novými zbraněmi, Oceláři prostě sáhli do skladů. Bojovníci pod bílou zástavou Bratrstva oceli se obořili na Drancíře tvrdě a neúprosně. Po pár explozích se naučily obě strany krýt se před granáty, a plynová zbraň byla do velké míry neutralizována používaním ochranných masek na obou stranách. V konečném důsledku boj rozhodla staré dobrá chladná ocel – ta v rukou plechovek byla delší... Drancíři bránící bunkry byli pobiti a zahnáni na ústup a drancířská moc v okolí Ciezsyna byla zlomena. Následující měsíce ukáží, zda se budou Drancíři bránit v oblasti Albrechtic, nebo se ještě zmohou na protiútok.... ◙
Hans Rübe, zabiják Bratrstva oceli, na plakátu Drancířské propagandy.
Seminář
Být připraven neznamená jen mít ve sklepě Minimi a pod postelí atombordel. Být připraven také znamená vědět, jak svět kolem nás funguje a jak toho využít. Je důležité mít v hlavě našprtáno pár základních údajů, a neváhat je použít. Jen tak přežijete ve světě bez poradců, specialistů a internetu. Proto je zde seminář. Účelem je shromáždit důležité poznatky, naučit se základní vědomosti a při tom nahrabat další hromady expů.
Seminář probíhá na templářském diskusním fóru touto formou: člověk, který chce něco zvědět, vypíše téma včetně jednoduché osnovy, která vymezí, po jakém druhu znalostí přesně touží. Pokud někoho jiného toto téma zaujme a má chvilku času a dost chuti jej zpracovat, přihlásí se o něj a zpracuje ho. Následně práci přidělím oponenta a vypracovatel si musí své dílo obhájit. Oponent je laik, který musí zpracované téma pochopit, čímž prokáže, že práce obsahuje vše potřebné.
Schválená práce přinese svému tvůrci (a částečně i oponentovi) mnoho zkušeností reálných, a také nějaké ty zkušenostní body virtuální (je-li vypracovatelem Templář). Práce bude následně umístěna na webu Templářů, aby sloužila jako zdroj ponaučení všem postapákům, a její tištěné kopie se stanou součástí knih znalostí pro přežití, které si mnozí z nás schovávají ve svých „postapo kufřících.“
Ze světa • 4
Dawn of Dead
(21. 5. 09; http://www.mightyhoplites.estranky.cz)
Asi týden před akcí mi zavolal Rommel s informací, že ve stejném termínu se v Mimoni pořádají Mimoňské války. Nebyla jsem z toho nadšená a to jsem si ještě říkala jak je super, že mám stanovený termín tak brzo dopředu a zrovna je v Ralsku volno. Chyba lávky. Zvažovala jsem i přesunutí místa, ale už nebyl čas, rozhodli jsme se obhlédnout situaci a zjistit stav. První úvahy o zrušení akce přišly tři týdny před akcí, kdy jsem opět dokázala jaké jsem tele, způsobila si otřes mozku a dostala se do nemocnice. Místo brokovnice na zádech jsem tedy zvolila pro hru bílý kostým s ochranným límcem na krku a ujala se role průvodce.
text: Maranch
Na dalším Checkpointu jsme se prohodili s Walorem, vyfasoval ode mě tašku se Stimpacky a plášť, já koženou bundu a zapojila jsem se mezi zbylé zombie a Raidery. Na loučce v rohu letiště vznikl docela pěkný souboj, jen jsem nechtě vyplašila konkurenčního vědce natolik, že zapadl do jedné ze škarp, ale naštěstí se mu nic nestalo. Okolo letiště jsme to vzali z druhé strany rychle. Stany byly poměrně blízko a tak jsme se tu nechtěli dlouho zdržovat. Vzala jsem si na sebe křídla na Poletuchu a čekala v lese. Ani po několika výstřelech mě nezasáhlo žádné sérum, ale cítila jsem velmi intenzivně zač je toho kuličky. Když na mě naskákalo několik lidí s chladnými, rozsekali mě tak, že ani nebylo zapotřebí séra. Na tomhle místě by se hodilo zahrát hromadu vnitřností, ale v tu chvíli mě nenapadlo nic originálního, jak to ztvárnit. :-)
Dorazil Mac, přípravy pokračovaly a zanedlouho přijel i první hráč. Povídali jsme si, v tu chvíli jsem byla ještě v relativně dobré náladě. Sjeli jsme pro Mahonyho a jeho Raidery, navíc s nimi přijel jeden z Fallouťáků a vůbec celkově jsme se začínali srocovat. Počty byly relativně vyrovnané, co se dalo již připravené, zombie mezitím popíjely... Když jsme po brífingu Pokračovali jsme i s Raiders lesem, mezitím probírali vycházeli, zvažovala jsem, jestli nebude Macovi dělat jeho všechno možné, od mezilidských vztahů po rozměry promile trochu problémy, ale vypadal docela aktivně. tělesných partií, zalehli jsme do trávy a když jsme uslyšeli hlasy, Raidery jsme sežrali, než se zvedli s námi jako další Walor tedy vyrazil napřed a já s lidmi jsme za nimi odbočili do zombie. Na tomto Checkpointu jsem zasedla tentokrát za lesa. Chlapci z týmu Future Radiation profesionálně řešili taktický volant já, společně s jedním Raiderem jsme dorazili na postup a drželi se spíše v zadní části výpravy, vpředu se mnou základní stanoviště, zkontrolovali Maca, který pokojně postupovali Wikingové. Cestou jsme narazili na vskutku apartní odpočíval v kufru svého auta, a nachystali se s ostatními kostru a nedlouho na to i na zombíky. První střet jsme přežili bez příchozími na stráž posledního objektu, základny s újmy, následovali Raiders a po krátkém zaváhání a setkání s protilátkou instalovanou v raketách. prvním mutantem jsme dorazili k Checkpointu, kde jsme se dozvěděli, že se Mac ztratil. Celou mě polil strach, vztek a obavy. Do horního patra se dostalo cca šest lidí, kteří spasili Utěšovala jsem se tím, že jen někde vytuhl, ale stejně jsem musela Severní a Jižní Amriku. Co bude ale s ostatním světem? myslet na to, že třeba někam spadl a nemůže odpovídat. Walor se svými ghůly a Raiders udělali rojnici a nakonec Maca našli a Následoval ranní pokec. Když hra skončila, bylo mi pod přivedli. Se zombiemi rychle postupovat nemohl, na hraní CP už psa, že se věci oproti původnímu plánu moc nevyvedly. taky evidentně neměl náladu a tak pokračoval v cestě se mnou. Čekala jsem jen kritiku a psychicky se na ní připravovala, Rozčilení mě už opustilo, byla jsem ráda, že je vcelku, a i když to namísto toho mě však čekaly úsměvy, stisknuté ruce a přehnal, stalo se co se stalo a věřím, že Mac si dá příště dobrý místo planého stěžování objektivní připomínky, co příště pozor na zrádné sluníčko v kombinaci s lahodným Braníkem. udělat lépe. Pak mi Arrow připomněl, že je to moje první akce (když nepočítám společné organizace jako Cesta k druhému Checkpointu probíhala bez větších obtíží. Do LARPcity), kterou jsem sepsala a nesla za ni zodpovědnost zad nám vpadli Raiders, takže jsme postupovali rychle kupředu, jen já sama. bohužel však přímo do náručí podlých CP a zombií. Jak jsme řekli, tak udělali, vzali jsme to přes loučku, kde se Najednou jako by ze mě těch 25 km nachozených za schovávaly šílené zombie v amoku. Stále ještě s Macem na řetězu víkend úplně spadlo. Pokecali jsme s Rommelem, jemu a jsme se okolo nich prosmýkli, když nás zajali podlí Raideři... ostatním Wikingům bych chtěla moc poděkovat za jejich Byla z toho pěkná akcička se světlicemi před třetím uchopení se RP postav a milou společnost, stejně tak i Checkpointem. dalším hráčům za jejich projevenou toleranci a vlastní Na tomto Checkpointu jsme byli o něco déle, převezla se auta, invenci, a speciálně pak zombiím, CP a Raiderům. Bez jedni využili volna k odpočinku, jiní se napili i něčeho ostřejšího, Vás by žádný Dawn of the Dead nebyl, neprubla bych přezbrojili jsme, dva z lidí se stali skvělým „Action Teamem“ s proveditelnost nočního RP pochodu a nepoznala bych foťáky a mohli jsme vyrazit. Mac se konečně mohl odebrat na nové tváře, stejně tak jako si nezablbla s těmi starými. startovní stanoviště a odpočívat. K rychlejšímu tempu nás popohnali zombie, potkali jsme Mutanta a už měli na dohled Ač jsem původně neměla vůbec v úmyslu na DoD Checkpoint, ale jak to vypadalo, zalíbil se i Raiders. Tento střet navazovat, sešlo se tolik nápadů, že je buď druhý díl byl trochu zavádějící kvůli tomu, že jsme jaksi zapomněli DoDu nebo zpracování jiného krváku na spadnutí. Raiderům oznámit kdy přesně mají umřít, a tak to po Samozřejmě je to ještě daleko, ale i tak jsou aše nápady nepodařeném dobývání vyřešily zombie. hlavní součástí toho, jak by mohl další ročník vypadat. Tentokrát vyrazily zombie jako první, směr rybník, ale bohužel Závěrem? Nikdo se neztratil, nikam nespadl, o oko nikdo cestou se napojili na špatnou cestu a tak se srazili i s Raidery a v nepřišel, došli jsme všichni... Přežili jsme to!!! cestě jsme pokračovali společně. Po této části trasy se původně ◙ nemělo jít a obejít rybník po straně letiště, ale to bohužel nebylo teď možné. Naštěstí jsme se vymotali, i když jsme zjistili že prve šli zombie správnou cestou, jen vznikl zmatek z toho, že trasa trvala hodně dlouhou dobu.
5 • Ze světa
Ochori - Epizoda 2 Larp jako takový se nezabývá katastrofou jadernou, nýbrž biologickou, díky čemuž si lze hodně domyslet. V okolí města i přímo v něm zuří v různých stádiích nemoci způsobené použitými zbraněmi, které kontaminovaly vodní toky, odkud obyvatelé pustiny pijí, půdu, po které chodí, vzduch, který dýchají, a dokonce i sníh, který je už čerstvě napadnutý tmavý a chutná chemicky. Lidé, kteří jsou v tomto světě nuceni žít, se snaží hledat nějaké jistoty a drtivě často si hrají na něco, co nejsou, o svém povolání si přečetli někde v předválečných knihách či se o něm dozvěděli takzvanou "ústní formou" předávanou z generace na generaci. Nikdo si už nepamatuje, kdy ke katastrofě došlo, byť tento fakt není sám o sobě až tak důležitý, a nikoho to ani veskrze nezajímá. Všichni se snaží prostě a jednoduše žít, ať už jsou podmínky jakékoliv, a jejich hlavním životním cílem je nahrabat si víc majetku než ostatní a tomu podřizují vše: někdo najde lékařskou brašnu, z knížky uvnitř si nastuduje, co má dělat, a pak za své služby vybírá peníze. Stejně tak jako třeba obsluha v casinu nebo policista, který byl dříve bandita a dnes si vybíjí choutky na bezbranných obyvatelích města, které by měl chránit. To jsou jen příklady a snad má již každý čtenář v hlavě celkový obrázek věci. Já bych tomuto larpu dal 5 hvězdiček z 10, čistý průměr... Pokud byste čirou náhodou, naši milí čtenáři, tuto hru chtělu spoluvytvářet, navštivte tyto stránky: www.ochori.cz. Pokud však dáte na mé rady, je spousta lepších akcí, než je tato, a já v průběhu epizod, kdy jsem seděl na zadku a nic se stále nědělo, nejednou vzpomínal na krásné boje na Templářských akcích VŠB... Na místo jsem dojel s Mac Raiem (bojovník a můj kamarád) a dvěma lidmi, které jsme vezli, ještě v pátek v podvečer. Vytahání věcí, tuny zbraní a jiných podstatných blbostí nám zabralo jenom chvilku a hned potom jsme se šli registrovat do MesaVerde. Přítomno bylo již asi dvacet lidí a další ještě měli přijet buď ten den nebo další ráno. Po nezbytných uvítacích procedurách jsme zašli do nefalšované PA hospody U posledního zetka, na kterou jsme se těšili již od minulé hry a dali si mírně nasládlé pivo(kdo nepil,nepochopí).. Nastal temný večer. Mac Rai se strašně opil a já, jakožto chrabrý člen policejního sboru, jsem ho s několika kolegy táhl do našeho domečku na předměstí. Tam nám trvalo aspoň hodinu, než jsme ho uložili a dohlédli na to, aby skutečně usnul, protože žízeň byla v tomto případě silnější než únava. :) Poté jsem měl ke svému nefalšovanému štěstí nudnou službu na hlavní bráně a to několik hodin. Noc byla chladná a já litoval, že jsem si s sebou nevzal teplé spodní prádlo. Po jednom incidentu s orgy (Revok Rasczak, policejní šéf, a jeho bratr, Gabriel Vulpine, vůdce frakce Farma, která dělá pokusy na lidech a chce vychovat "čistou rasu") jsme se navzájem skoro zmlátili, já se naštval a opustil policejní sbor, zčásti proto, že mi z toho již hrabalo, a zčásti proto, že mě to silně nebavilo (a již vím, proč Maranch a Walor - mí přátelé - nechtějí jezdit). Ráno bylo hezké. Mac Rai se probudil a nabízel příchozím spoluobyvatelům slumů různé kořalky a ti neodmítli. Poté jsme se dali do dlouhých debat o střelných zbraních, zapojil se i Raistilin, velitel žoldáků a navíc městský radní, během kterých jsem všem nabídl svoje PA placičky (nikdo neodmítl). Pak nastala velká sláva, přijelo totiž zázemí jak hospody z předměstí, tak té z vnitřního okruhu byrokratů. Poskytl jsem nějaké vybavení, ukázali nám minomet na zábavní pyrotechniku (na konci ho celému městu ukázali v praxi a málem to dopadlo špatně) a já pak s několika dobrovolníky nosil cihly na stavbu předměstského baru. Pomalu se mi role burana ze slumů začala líbit. Moji bývalí kolegové se kě mně na příkaz orgů chovali jako k tomu nejhoršímu odpadu a já si to užíval, jedné nové dívce, co k nim to
text: Henry Thorn ráno nastoupila, jsem dával pokaždé při příchodu a odchodu z města zátku, když se ke mě při prohlídkách bude chovat co nejvíc surově. :)) Zprvu jsem stejně jako mnoho jiných obyvatel neměl moc peněz a tak jsem tahal po okolních lesích dřevo. Mac Rai kousek od města vyvrátil obrovský strom a asi dvě hodiny pak před ním odpočíval.. Potkali jsme se tu se SandManem, který mi předal vlastnoručně udělané falloutí SuperKladivo, jenž má osoba poté po celý larp nepustila z pracek. Abych si ušetřil cestu, nosil jsem dřevo Ťofce (bývalá obsluha v casinu a nyní radní) přes zadní hradby, ale po několika takových pokusech mě čapli policajti a já si asi dvacet minut dobrovolně poseděl v chládku, kde se ke mně ale chovali slušně a já nedělal problémy, načež za mě zaplatila kauci Máma o'Sullivanová, městská kuchařka, a já byl volný. Poté mě na objednávku místního podsvětí zabil nejmenovaný válečník ze slumů a tak jsem si šel zdřímnout na dvě hodiny(!) do lazaretu (později ve hře jsem už neumřel, ale také nikoho nezabil, protože jsem věděl, jaká je tam nuda, a bylo by mi ho líto), kde se moje osoba zapsala do stylové knihy smrti. Po zmrtvýchvstání jsem to roztočil a v podvečer zorganizoval šestičlennou průzkumnou karavanu do okolní pustiny, abychom pátrali po možných nebezpečích, která by nám mohla hrozit od mutantů požírajících nebohé rezidenty z města. :-D Našli jsme stopy používání toxických granátů a hned jsme si je spojili s neznámou skupinou takzvané "Královské Armády", jejíž reprezentanti přišli ten den do města, aby jednali o oboustranné spolupráci. Večer byl hodně atmosférický. Na předměstí to žilo, hospoda byla plná, všude vládl čilý ruch a Todhunter se svými kumpány přitloukli na zeď před barem zářící monitor, který nádherně osvětlil ulici... Oblékl jsem si plášť a pozoroval na ulici při sezení se slečnou Chatney optikou pušky nádherně viditelný měsíc, poté přišlo ještě několik kamarádů a společně jsme uprostřed cesty kouřili takzvané "Ochorky" a náramně si to užívali. :)
http://alfaw.rajce.idnes.cz/warfar e/
Ze světa • 6 Druhý den proběhly slavné volby do městské rady. Přihlásili se různí lidé všech druhů a jakéhokoliv vyznání, celkem překvapivě nakonec vyhrála Ťofka alias Victoria Velvet, velitel Nového pořádku Sachalin a nakonec vyslanec Úlu aneb "Královskejch Trubadůrů" Lucas Kyzsinev (na minulé epizodě si střihnul obsluhu casina, byl podezřelý z vraždy jednoho z radních, ale vina se nikdy neprokázala), kterého jsem přede všemi nazval fašistou, jelikož se mi nelíbilo, že svým otrokům říká sluhové. Prohráli místní otec Sonnelion (duchovní, na nějž byly kvůli jeho názorům nesutále pořádány atentáty), kterému jsem celkem fandil, slečna Flesherová, která provozuje masážní salon a je odteď mým zaměstnavatelem (příště budu na předměstí vést věštírnu), a RatmaMahatma,utečenec z Úlu, který ode mě celkem dlouho vykupoval techy, co jsem nacházel v pustině... Kromě toho jsme já a můj parťák Oscarus Wolf celý druhý den dělali boxerský ring a dali mu jméno Fighters
VOJÁKU... - Ťofka Věnováno odvážným a čestným mužům ze Sil Pořádku
Vojáku, ty v přední linii Co v noci sníš o své ženě Myslím, že brzy tě zabijí. No a? To stává se denně... Vojáku s rukama od krve S rukama, které už vraždily Plakal jsi v životě poprvé Když přítele v boji ti zabili.
Club – vymetenízasypané místnosti, navršení zábran a vylepování plakátů nám zabralo skoro všechen čas, ale výsledek stál za to! Na večerní zápasy v chladných zbraních, které moje osoba beznadějně projela, a závěrečné kruté boxerské duely přišlo celé město a že to byla sakra drsná podívaná! Dělal jsem boxerům rozhodčího přímo v ringu a splnil si tak svůj dávný sen.. V boxu vyhrál člen policejního sboru Jaromirov Musilovsky, o kterém jsme se později dozvěděli, že na škole dělá kickbox. Ostatně podle fotek, které snad v časopise naleznete, si udělejte obrázek sami. Abych řekl pravdu, narozdíl od první epizody nebylo zde žádné konečné vyvrcholení a završení událostí, tedy rozhodně ne jako to, když jezdci útočili v noci na město a ráno jsme je šli pobít. Spousta věcí byla rozdělaná a nedospěla ke svému vyvrcholení, ale od toho jsou další části, že. Kromě incidentu na konci, kdy se seběhli všichni účastníci a o kterém mi Petrius zakázal z bezpečnostních důvodů psát, byl pro mě konec celkovým zklamáním... ◙
Vojáku, koukni se na nebe Hvězdy seshora tě vidí. Smrt kdesi čeká i na tebe. No a? Umřelo už tolik lidí... Vojáku s plamenem v srdci Co stojíš tu - připraven k boji Ty věříš v moc revolucí A v ty, co za tím vším stojí. Vojáku s hnědýma očima Co píšeš milostné básně Představa smrti tě dojímá. No a? I bez tebe bude tu krásně...
7 • Pustina
Legální rybolov
Kaali
Rybolov jakožto takový je výborným zdrojem obživy. Rybí maso je naprosto libové, obsahuje hodně jódu a všechny ryby žijící u nás jsou nejedovaté s výjimkou některých částí těla (o tom později). Rybařina je taktéž výborná na relax. V následujících bodech se zaměřím na to, jak se stát rybářem, rozdělím jednotlivé "obory" a vysvětlím základní techniky. 1 - Jak přijdu k rybářskému lístku? A co to vlastně je? Valná část lidí si myslí, že k chytání ryb potřebují jen rybářský lístek. To ovšem není pravda. Rybýřský lístek je jen kartička, kterou si vyzvednete na úřadu za mírný poplatek. Je vystavován na dobu 1, 3 nebo 10 let po předložení povolenky k lovu. 2 - Píšeš povolenka... Co to krucinál je? Povolenka k lovu je kartička, která ukazuje, že ovládáte alespoň základní znalosti o rybařině, složili jste zkoušky a zaplatili jste všechny poplatky. 3 - Takže jak hergot se stanu rybářem? Postup je více méně jednoduchý. Stačí dojít do kanceláře místní rybářské organizace a povykládat si s pánem, co sedí za okýnkem. Dozvíte se, že budete muset složit zkoušky a zaplatit různé poplatky. V případě nedovršení 18 let se vyžaduje rok navštěvovat kroužek. V něm se učí základní navazování háčku, poznávat ryby a tak dále. Po roce kroužku následují zkoušky. Po dosažení plnoletosti jsou zkoušky rovnou. Zkoušky jsou zhruba 15minutové. Otázky jsou zaměřeny na rybářský řád a poznávačku ryb. V ČR jsou revíry rozděleny na pstruhové (potoky a řeky) a mimopstruhové (stojatá voda + vybrané řeky). Je zde možnost kombinace. Taktéž lze zakoupit povolenku na kraj nebo pro celou ČR. Po složení zkoušek si jen vyzvednete na úřadě rybářský lístek a vyfasujete sumář, který slouží k zapisování úlovků.
5 - Jaké jsou tedy ty způsoby? a) položená - jedná se o nepříliš atraktivní způsob - nástraha je položená na dně, rybář jen čeká na signalizaci záběru. Chytá se většinou v dálce. Neužívá se splávků, háčky jsou velké - chytají se většinou velké ryby, dravé nebo ne, jde jen o změnu nástrahy. Vlasec zůstává ve vodě s nástrahou delší dobu. b) plavaná - chytá se na klasický splávek, menší ryby, často hned pod hladinou, tento způsob je velice oblíben u mládeže, užívají se malé háčky, tenké vlasce. Často se přehazuje. c)vláčená - lov dravců na vláčenou nástrahu, často je vyrobena uměle (různé třpitky...). V podstatě jde o to, že s umělou nástrahou se snažíte napodobit pohyb nemocné rybky a vydráždit tak dravce k útoku. d) muškaření - lov na mušky - muška je háček s různými nitkami, péry a tak podobně. Preferuje se na řekách (více informací nemám). 6 - Na kolik mě to vyjde? Z počátku asi na 2 000 Kč + peníze za náčiní, později jsou ceny nižší. Odkazy na: Rybářský řád: http://www.zoufalirybari.cz/stranka/rybarsky-rad-2009 MO Havířov: http://rybari-havirov.cz/ ústřední Ostravská organizace http://crs-ova.fishnet.cz/index.php organizace pro Brno 1 http://mrsmobrno1.unas.cz/historie.html Příště - rybolov na Karvinsku ◙ Nátepník od Kaaliho
4 - Fajn, jsem "rybář", chcu na ryby! Prr! Před prvním sezením u vody je třeba nakoupit si pruty a jiné potřebné náčiní (naviják, háčky, ...). Náčiní je dobré si vybrat podle preferovaného způsobu rybolovu. V každém obchodě pro rybáře vám rádi poradí.
Sedmé kolo Síně slávy
Nátepník od Chrome Reda - vítěz
Nátepník od Chekotaye
Justinova drobná sbírka
Felčařina – Jak vykleštit klíště
Pustina • 8 Chekotay
Klíště obecné (Ixodes ricinus) je členovec z třídy Co nedělejte: - Nemažte klíště žádnou mastí. Zvíře se zadusí a ve pavoukovců o velikosti 0,5-5 mm. Samci se živí rostlinnými šťávami, samice krví, a to ve všech třech vývojových stádiích smrtelných křečích se do vás vyzvrací, čímž vás spolehlivě (larva, nymfa, imago) vždy jen jednou. Nasátá samice klade infikuje (pokud samozřejmě samo infikováno je, což až 5000 vajíček. Samci mají celý zadeček krytý štítem, díkybohu není až tak často). To samé platí pro desinfekci, prostě klíště musí být vytaženo živé, zdravé, dobré mysli. :-) samičky jen do poloviny. - Zvíře nechytejte příliš silně, nebo si ho do rány vymačkáte. Preferuje vlhké biotopy, ideálně lesní podrost do 1 metru - Zvíře nechytejte ostrou pinzetou, nebo mu ustřihnete nad povrchem země, v oblastech zhruba do 800 m n.m. Na svého hostitele číhá v typické póze s rozevřenými hlavohruď a budete muset na chirurgii (vytáhnout sterilní končetinami, jejichž první pár je citlivý na teplo. Je slepé, ale jehlou). - Netočte s ním, nemá to smysl, klíšťky jsou souměrné a citlivé na vydechovaný CO2. Probouzí se při teplotách nad 5°C, aktivní jsou již týden po nějaké točení proti směru orloje nemá význam, maximálně klíště přetrhnete a pofičíte na chirurgii. posledním sněhu. - Nesahejte na klíště nechráněnou rukou. Po zabodnutí skrz pokožku klíště vypouští anestetika, - Nepalte vytažené klíště. Exoskelet funguje jako hrnec a antikoagulancia a antihistaminika. Současně s tím se pomocí když se nakonec propálí, tak přehřáté vnitřnosti explodují v cementových žláz ukotvuje. Vyskytuje se v mírném pásu severní polokoule. Je mraku infekčního aerosolu. - Nerozmačkávejte klíště prsty. přenašečem mnoha chorob, u nás zvláště klíšťové encefalitidy Zasažené místo kontrolujte ještě circa týden, zda nezarudne, (cca 700 případů ročně v ČR) a lymské boreliózy (několik nezbělá nebo neoteče. Po čtrnáct dnů si dávejte pozor na tisíc případů ročně). horečky, nevolnost, otoky kloubů - to vše jsou příznaky K prevenci můžete využít účinky vitamínu B1, který se z infekce. těla vylučuje kůží a jehož pach odpuzuje klíšťata i komáry. Stačí si vzít 3x denně malou pilulku B-komplexu. Oblíbeným, Výzbroj: byť méně účinným zdrojem B-komplexu je pivo. Samozřejmostí jsou dlouhé kalhoty zastrčené do vysokých Nejpozději do 24 hodin pro průchodu zamořeným územím bot. Doporučují se světlé a hladké, aby na nich klíšťata je nutno prohlédnout celý povrch těla, zvláště pečlivě na klouzala a byla dobře vidět, ale postnukleární praxe je obtížně dostupných místech s tenkou pokožkou (vnitřní strana stehen, slabiny, podpaží, ohanbí, prostor mezi prsty). Je samozřejmě jiná. Dle mých zkušeností trochu sporným je dobré se naučit prohlížet se (i ostatní členy jednotky) při použití insekticidů a repelentů, ale pokud chcete, můžete krátkých přestávkách v terénu, je tak možno odchytit i 90% zkusit širokou škálu. Diffusil H chrání i po několikerém klíšťat ještě před přisátím, případně hned poté, než se stihnou vyprání. V lékárnách je možno koupit za circa 40 korun plastové přilepit. pinzetky na klíšťata - jsou měkké, takže ho nerozštípnou. Je Odhaleného parazita je třeba odstranit co nejdříve, ideálně ihned. Tupou pinzetou jej uchopte za hlavohruď (co neblíže to dobrý doplněk osobního medkitu. kůže) a kývavým pohybem jej uvolněte. Chycené klíště utopte v desinfekci a spláchněte do záchodu, nebo rozdrťte mezi kameny. Ranku ihned desinfikujte a zasažené místo si zapamatujte pro pozdější sledování (případně označte lihovým fixem). - propagandistická příloha REAVERS Nazdar, člověče. Neboj, nebudu ti tady vtloukat nějaké šrouby do hlavy, jen řeknu něco o Reaverech. Říkáme si Reaveři, nebo taky Drancíři, a v současnosti jsme nejsilnější mocenská skupina mezi tím, co zbylo z Třince, a Olomoucí. Přitom to není tak dávno, co jsme málem podlehli útokům Bratrstva oceli! Naše vítězství jasně ukazuje, že veškerý militaristický fašismus je jednou provždy odsouzen hnít na skládce dějin. Původ Drancířů je nejednotný. Nejsme žádná banda survivalistů, co vylezla z jednoho krytu. Naopak, jádro Drancířů tvoří zkušení poutníci, kteří se už nějaký ten pátek harcují Pustinami. Jednoho dne se pár těchhle týpků domluvilo, že už je nebaví rvát se o svou kůži každý sám, a dali se dohromady jako Drancíři. Za ta léta se z nás stala banda po zuby ozbrojených pankáčů. Když už nás nebavilo věčně se plahočit Pustinou, obsadili jsme zapadlou a nevýznamnou vesničku – jenže tentokrát jsme ji nevyplundrovali. Naopak, rozhodli jsme se ji chránit a pomáhat místnímu obyvatelstvu výměnou za směšný poplatek. Teď možná koukáš, jak je možné, že se z bandy vyvrhelů stali tací lidumilové. Tak já ti něco řeknu. Život v Pustině naučí člověka počítat. Jestli chceš přežít, musíš si umět spočítat, co je pro tebe dobré. No a my jsme si spočítali, že je pro nás lepší mít každou noc kde a s kým spát a každé ráno mít co do huby, než žrát písek a budit se ohlodaný od krysoprasů. Je to jednoduché, kámo. Vytvořili jsme vojenské velení, vyhlásili Protektorát a žijeme s místními v přátelství. Jo, jasně. Říká se o nás, že jsme bezcharakterní nájezdníci. OK, tomu se nebráním. Osady mimo námi chráněné území to s námi nemají jednoduché, to přiznávám. Na druhou stranu, ještě jsme žádnou nevypálili do základů, jak bývalo v tomhle kraji zvykem před našim příchodem. Nevraždíme zbytečně. Byli bychom proti sobě, kdybychom si vystříleli zdroje potravy, no ne? Taky se o nás říká, že jsme náboženští fanatici. U svaté sběrnice, to není pravda! Náš zápal pro předválečné artefakty a pokročilou techniku je dán naším krédem „Vědění je síla!“ Získaná technika nám dává moc. Povídají o nás, že jsme anarchističtí flákači. Jo, to jsme. A víš ty co? My si to můžeme dovolit. Máme systém, který možná není úplně ideální, ale který nám zajišťuje přežití a k tomu pohodlí, o jakém se ti ani nesnilo. Jo, jestli mají Drancíři nějaký jednotící prvek, tak to je přežití. Kecy o vznešených myšlenkách necháváme jiným. My přežíváme. Vždy. Hele, člověče. Umíš číst. Jsi chytrý. Spočítej si to. Jsou lidi, kteří se ptají „U bohů, jak mohou Drancíři žít s takovou morálkou?!“ A já jim odpovídám „Dlouho!“ Mysli na to. Rádi tě uvítáme ve svých řadách. Chekotay
Chystané akce * 5. 6. - 7. 6. v Ralsku: PASS Warfare - Války o vodu. Martušák. * 17. 6. - 21. 6. Arthas (http://arthas.lithien.com/) * 3. 7. - 5. 7. Fallout LARP ( http://passnet.ning.com/events/fallout-larp) * 13. 7. - 15. 7. v Nelahozevsi: operace Nukleární úder - celorepublikový sraz VŠB. * 24. 7. - 26. 7. v Ralsku: Fallout Madness - Den v Denu. Maranche. * 14. 8. - 15. 8. v Milovicích: Stalker - Mrtvý hrdina (http://snork.xf.cz/default.htm) * 4. - 6. 9. Apokalypsa - Nový začátek. (http://www.larp.wz.cz) * 25. 9. - 28. 9. v Milovicích: PASS X. Martušák.
Proběhlé akce * 2. 5. Ochori 2 * 9. 5. v Ralsku: Dawn of Dead – Zombie apokalypsa pod taktovkou Maranch. * 30. 5. v Chotěbuzi: Špinavý prachy II - Templářská bitva orgovaná Chorchém.
Templářský nukezin NBC - občasník pro život v postnukleární Pustině. Číslo třetí, ročník 2009, uzávěrka čísla 1.64. 09. Tým: Chekotay (
[email protected]), Henry Thorn, Chrome Red, Kaali, Řepa, Viky a příležitostní kolaboranté. http://templarivsb.wz.cz
cheky
