Technologická pravidla VIAPHONE. č. 160 září Společnosti Skupiny EUROVIA CS

Technologická pravidla

VIAPHONE®

č. 160 září 2011

Společnosti Skupiny EUROVIA CS

Společnosti Skupiny EUROVIA CS

Technologická pravidla č. 160

VIAPHONE® září 2011

Tato technologická pravidla platí pro navrhování, výrobu, dopravu, pokládku, hutnění a zkoušení asfaltové směsi VIAPHONE®. Jsou závazná pro všechny zaměstnance společností EUROVIA CS, a.s., EUROVIA Services, s.r.o., a dalších společností Skupiny EUROVIA CS, jejichž statutární orgány používání těchto pravidel schválily. Tato technologická pravidla nabývají účinnosti dnem 5. října 2011. Současně ruší a nahrazují Technologická pravidla č. 160 VIAPHONE® ze dne 1. května 2010.

Ing. Michal Sýkora technický ředitel EUROVIA Services, s. r. o.

-3-

Obsah 1 Úvod 2 Termíny, definice, zkratky 2.1 Způsob označování v technické dokumentaci 3 Technické normy a předpisy 3.1 Technické normy 3.2 Technické předpisy 3.3 Technické podklady 3.4 Související právní předpisy v platném znění 3.5 Ostatní související předpisy 3.5.1 Vnitřní předpisy 4 Základní popis a konstrukční zásady 5 Technické požadavky na stavební materiály a výrobky 5.1 Kamenivo 5.2 Přídavný filer 5.3 Pojivo 5.4 Přísady 5.5 Složení stavební směsi 5.5.1 VIAPHONE® 6 Stavební práce 6.1 Příprava podkladu 6.2 Klimatické podmínky pokládky 6.3 Výroba asfaltové směsi 6.3.1 Kontrola před zahájením výroby 6.3.2 Výroba 6.4 Doprava asfaltové směsi 6.5 Pokládka asfaltové směsi 6.5.1 Kontrola před zahájením pokládky 6.5.2 Pokládka 6.6 Hutnění 7 Zkoušení a kontrola kvality 7.1 Druhy zkoušek 7.2 Průkazní zkoušky/počáteční zkoušky typu 7.3 Kontrolní zkoušky 7.3.1 Kontrolní zkoušky stavebních materiálů 7.3.2 Kontrolní zkoušky asfaltové směsi 7.3.2.1 Druhy zkoušek 7.3.2.2 Četnosti zkoušek 7.3.2.3 Dovolené odchylky kontrolních zkoušek asfaltové směsi ze stavby 7.3.3 Kontrolní zkoušky asfaltové vrstvy 7.3.3.1 Druhy a četnosti zkoušek 7.3.3.2 Tloušťka vrstvy 7.3.3.3 Spojení vrstev 7.3.3.4 Rovnost 7.3.3.5 Odchylky od projektových výšek 7.3.3.6 Příčný sklon 7.3.3.7 Protismykové vlastnosti 8 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí 8.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 8.2 Ochrana životního prostředí

-4-

5 5 5 5 5 6 6 6 7 7 7 8 8 8 9 9 9 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 13 13 13 14 14 14 15 15 15 16 16 16 17 17 18

1 Úvod Tato technologická pravidla platí pro navrhování, výrobu, dopravu, pokládku, hutnění a zkoušení asfaltové směsi VIAPHONE® ve smyslu ČSN 73 6121 Stavba vozovek - Hutněné asfaltové vrstvy - Provádění a kontrola shody, s účinností od 1. 4. 2008 a Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací, kapitoly 7. Hutněné asfaltové vrstvy (dále jen TKP MD), schválených MD ČR s účinností od 1. 5. 2008. VIAPHONE® je hutněná asfaltová směs pro tenké obrusné vrstvy, která podstatně snižuje hluk od pneumatik a zajišťuje velmi dobré protismykové vlastnosti. Vzhledem k tomu, že se VIAPHONE® svým složením a fyzikálně-mechanickými vlastnostmi vymyká specifikacím národních příloh harmonizovaných evropských norem řady ČSN EN 13108-XX, je nutné pro něj zajistit ve smyslu NV 163/2002 Sb. stavební technické osvědčení.

2 Termíny, definice, zkratky VIAPHONE® je asfaltová směs se specifickou křivkou zrnitosti, s vysokým obsahem hrubého kameniva a pojiva. Do směsi se přidávají organická vlákna, jako pojivo se užívají – dle uvažovaného dopravního zatížení - silniční asfalty nebo asfalty modifikované, vyráběné v EUROVIA CS, a.s. Pokládá se v tloušťce 20 – 30 mm, a lze ji použít pro všechny třídy dopravního zatížení.

2.1 Způsob označování v technické dokumentaci V technické dokumentaci se při označování uvádí: druh vrstvy; tloušťka vrstvy v mm. PŘÍKLAD 1 VIAPHONE® v tloušťce vrstvy 25 mm, se označí: VIAPHONE®; 25 mm

3 Technické normy a předpisy 3.1 Technické normy ČSN EN 13108-2 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 2: Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy ČSN EN 13108-20 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 20: Zkoušky typu ČSN EN 13108-21 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 21: Řízení výroby u výrobce (FPC) ČSN EN 12591 Asfalty a asfaltová pojiva – Specifikace pro silniční asfalty ČSN EN 14023 Asfalty a asfaltová pojiva – Systém specifikace pro polymerem modifikované asfalty ČSN EN 1426 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení penetrace jehlou ČSN EN 1427 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení bodu měknutí – Metoda kroužek a kulička ČSN EN 12593 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení bodu lámavosti podle Fraasse ČSN 73 6161 Stanovení přilnavosti asfaltových pojiv ke kamenivu ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch ČSN EN 933-1 Zkoušky geometrických vlastností kameniva Část 1: Stanovení zrnitosti – Sítový rozbor ČSN EN 933-9 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 9: Posouzení jemných částic - Zkouška methylenovou modří ČSN EN 933-10 Zkoušky geometrických vlastností kameniva Část 10: posouzení jemných částic – Zrnitosti filerů (prosévání proudem vzduchu) ČSN EN 1097-6 Zkouška mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 6: Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti ČSN EN 1097-7 Zkouška mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 7: Stanovení měrné hmotnosti fileru – Pyknometrická zkouška ČSN EN 12697-1 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 1: Obsah rozpustného pojiva ČSN EN 12697-2 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 2: Zrnitost ČSN EN 12697-3 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 3: Znovu získání extrahovaného pojiva – Rotační vakuové destilační zařízení ČSN EN 12697-5 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti nezhutněné směsi ČSN EN 12697-6 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa ČSN EN 12697-8 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 8: Stanovení mezerovitosti asfaltových směsí

-5-

ČSN EN 12697-12 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 12: Stanovení odolnosti zkušebního tělesa vůči vodě ČSN EN 12697-13 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 13: Měření teploty ČSN EN 12697-18 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 18: Stékavost pojiva ČSN EN 12697-22 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 22: Zkouška pojíždění kolem ČSN EN 12697-27 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 27: Odběr vzorků ČSN EN 12697-29 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 29: Stanovení rozměrů asfaltových zkušebních těles ČSN EN 12697-36 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 36: Metoda stanovení tloušťky asfaltové vozovky ČSN EN 13036-1 Povrchové vlastnosti vozovek pozemních komunikací a letištních ploch – Zkušební metody – Část 1: Měření hloubky makrotextury povrchu vozovky odměrnou metodou ČSN EN 13036-4 Povrchové vlastnosti vozovek pozemních komunikací a letištních ploch – Zkušební metody – Část 4: Metoda pro měření protismykových vlastností povrchu – Zkouška kyvadlem ČSN 73 6100-1 Názvosloví pozemních komunikací – Část 1: Základní názvosloví ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování ČSN 73 6121 Stavba vozovek – Hutněné asfaltové vrstvy – Provádění a kontrola shody ČSN 73 6129 Stavba vozovek – Postřiky a nátěry ČSN 73 6160 Zkoušení asfaltových směs ČSN 73 6175 Měření nerovnosti povrchů vozovek ČSN 73 6177 Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek

3.2 Technické předpisy Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací MD ČR: TKP 1 Všeobecně TKP 7 Hutněné asfaltové vrdtvy Systém jakosti v oboru pozemních komunikací (SJ-PK) ze dne 1. 12. 2010

3.3 Technické podklady TP 87 Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek TP 115 Opravy trhlin na vozovkách s asfaltovým krytem TP 147 Užití asfaltových membrán a geosyntetik v konstrukcích vozovky TP 151 Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti (VMT) TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací Technoroute 315, 365

3.4 Související právní předpisy v platném znění Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. o technických požadavcích na stavební materiály Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. o technických požadavcích na stavební výrobky označované CE Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

-6-

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně zdraví Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Vyhláška č. 48/1982 Sb. o požadavcích k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při nebezpečí pádu z výšky Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. o organizaci práce při provozování dopravy dopravními prostředky Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. o podmínkách bezpečného provozu strojů, zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o podmínkách ochrany zdraví při práci Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně Vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci

3.5 Ostatní související předpisy Směrnice GŘ ŘSD č. 4/2007 o zajištění bezpečnosti práce na silnicích I. třídy a dálnicích za provozu

3.5.1 Vnitřní předpisy VP-009 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci VP-010 Zajištění požární ochrany VP-011 Ochrana životního prostředí Úplný výčet právních předpisů v platném znění, které se vztahují k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k požární ochraně a k ochraně životního prostředí, a vnitřních předpisů je dostupný na intranetovém serveru NEVA Czech Republic.

4 Základní popis a konstrukční zásady Tenkou obrusnou vrstvu VIAPHONE® lze použít pro všechny třídy dopravního zatížení silnic a dálnic a i jiných zpevněných ploch. Použitím VIAPHONE® lze nížit hladinu hluku při měření dle ČSN ISO 11819-1 o cca 3 dB (A), což odpovídá snížení intenzity dopravy o cca 40 % nebo omezení rychlosti o cca 10 kmh-1. Hlavně v intravilánu tak může v některých případech nahradit protihlukové bariéry. VIAPHONE® se může pokládat na všechny druhy hutněných asfaltových vrstev s výjimkou PA, AKO, cementobetonových povrchů, stabilizovaných podkladů nebo vrstev zpevněných cementem, prolévaných vrstev a dlažeb. VIAPHONE® nezvyšuje únosnost konstrukce vozovky, proto ho není vhodné pokládat na povrch vozovky, kde již došlo k překročení únosnosti konstrukce nebo kde je stávající kryt deformován podélnými nerovnostmi měřenými 4m latí a příčnými nerovnostmi měřenými 2m latí většími než 4 mm u TDZ S-III, případně 5 mm u TDZ IV-VI. Při větších deformacích je třeba posoudit příčiny deformací a riziko jejich obnovení po realizaci VIAPHONE®. Při větších deformacích než 4 mm (5 mm) je možné upravit vyrovnání příčného profilu broušením nebo frézováním. Pro použití na jiných dopravních plochách je skladba vrstev určena dokumentací stavby nebo dohodou objednatele se zhotovitelem.

-7-

5 Technické požadavky na stavební materiály a výrobky 5.1 Kamenivo Požadavky na drobné kamenivo Zrnitost DK D ≤ 2 GF Tolerance zrnitosti DK s D ≤ 2 GTC Obsah jemných částic f Kvalita jemných částic3) MBF

GF85 GTC10 f10 2) MBF10

Požadavky na hrubé kamenivo Zrnitost D > 2 GC Gc90/15 Tolerance zrnitosti G pro D/d < 4 G25/15 Obsah jemných částic f f2 Tvarový index SI pro horní mez zrnění D < 11,2 SI30 Odolnost proti drcení LA (zkouší se na frakci 10/14 nebo 8/11) LA25 PSV53 DEKLARED5) Ohladitelnost PSV Nasákavost 6) WA24 WA24 1 Trvanlivost síranem hořečnatým 7) MS MS18 Odolnost proti zmrazování a rozmrazování F F2 Odolnost proti rozpadavosti čediče SB 8) SBLA≤ 8 HK – hrubé kamenivo, DK – drobné kamenivo, HDK – hrubé drcené kamenivo, DDK – drobné drcené kamenivo, SDK – směs drceného kameniva 1) Přilnavost pojiva ke kamenivu se stanoví podle ČSN 73 6161 a musí být pro vozovky s TDZ S, I, II dobrá, u ostatních TDZ musí být minimálně vyhovující. 2) U kameniva vápencového nebo dolomitického původu je přípustná hodnota f16, u kameniva z jiných hornin lze po dohodě s jejich výrobcem využít tolerancí tabulky 4 a 4.1.5 ČSN EN 13043:2004. 3) Při obsahu jemných částic větším než 3 % hmotnosti v DDK a/nebo ve SDK se jejich kvalita ověří metodou podle 4.1.5 ČSN EN 13043:2004. 5) Pro úseky vozovek se zvýšenými požadavky na protismykové vlastnosti obrusné vrstvy, tj. pro úseky třídy dopravního zatížení III a vyšší v závislosti na směrovém a výškovém vedení a umístění úseku v trase (např. ve směrových obloucích o poloměru menším než 250 m, v klesání a stoupání větším než 8 %, před a v úrovňových křižovatkách, před přechody a železničními přejezdy), nesmí deklarovaná hodnota PSV do směsi hrubého kameniva nebo pro zdrsňující posyp klesnout pod 53, ale ve zdůvodněných případech (nehodové úseky) se doporučuje PSV56. 6) Pokud nasákavost kameniva podle ČSN EN 1097-6 (kapitola 7,8) je menší než 1 % hmotnosti pro asfaltové směsi s označením “S“ a “+“ nebo 2 % pro směsi bez označení, lze kamenivo považovat za mrazuvzdorné a není nutné stanovovat trvanlivost nebo odolnost proti zmrazování a rozmrazování. V opačném případě se provede zkouška trvanlivosti síranem hořečnatým podle ČSN EN 1367-2 nebo zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování podle ČSN EN 1367-1. 7) Pokud trvanlivost kameniva síranem hořečnatým podle ČSN EN 1367-2 splňuje uvedené požadavky, lze kamenivo považovat za mrazuvzdorné a není nutné stanovovat odolnost proti zmrazování a rozmrazování podle ČSN EN 1367-1. 8) Pokud jsou zjištěny známky výskytu rozpadavosti čediče, stanovuje se ztráta hmotnosti a odolnost proti drcení podle ČSN EN 1367-3 a ČSN EN 1097-2.

5.2 Přídavný filer Filer jako kamenivo musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13043 podle předpokládaného použití. Jako filer, který se přidává do směsi kameniva (asfaltové směsi), se používá mletý vápenec, dolomit nebo jiné osvědčené materiály.

Vlastnosti fileru s kvalitativními požadavky Filer Filer z drobného drceného kameniva a směsi kameniva s D ≤ 5 mm, frakce 0/0,125 mm Nevhodné částice1) MBF MBF10 Delta kroužek a kulička2) ∆R&B ∆R&B 8 až 25 Přídavný filer – vápencový, dolomitický, frakce 0/0,125 mm Zrnitost Podle tabulky 24 ČSN EN 13043:2004 Obsah vody w <1% Obsah uhličitanů3) CC CC70 Hodnoty se deklarují. Měrná hmotnost ρf Deklarovaný rozsah nesmí být > 0,2 Mg/m3.

-8-

1)

Při obsahu jemných částic větším než 3 % hmotnosti v DDK a/nebo ve SDK se jejich kvalita ověří metodou podle 4.1.5 ČSN EN 13043:2004.

2)

Při obsahu jemných částic větším než 10 % hmotnosti v DDK a/nebo ve SDK se jejich kvalita ověří podle poznámky 1. Při počátečních zkouškách typu kameniva musí být na kamenivu dále dosažen i parametr ∆R&B.

3)

Kvalita přídavného fileru z vápence, dolomitu se ověří metodou podle 5.4.3 ČSN EN 13043:2004.

Vratný filer se smí dávkovat nejvýše v množství, které je stanoveno ve výrobním předpisu. Toto množství nesmí být větší než množství fileru obsažené ve směsi kameniva.

R-MATERIÁL Pro VIAPHONE® se nesmí R–materiál používat.

5.3 Pojivo Používají se následující druhy asfaltů: • • •

asfaltová pojiva dle ČSN EN 12591; modifikované asfalty dle ČSN EN 14023; případné další použité druhy asfaltů musí odpovídat parametrům uvedeným ve stavebním technickém osvědčení (evropském technickém schválení).

Pro VIAPHONE® se používají silniční asfalty, a zejména polymerem modifikovaná pojiva, s velkou kohezí, malou tepelnou citlivostí, velkou pružností a odolností proti stárnutí. Jedná se o řadu modifikovaných pojiv vyráběných EUROVIA CS, a.s., pod názvem POLYBITUME (případně lze použít jiná vybraná pojiva- např. z řady Styrelf, Olexobit, Starfalt, Mofalt apod.).

Druh asfaltového pojiva stanovuje Centrální laboratoř EUROVIA Services, s.r.o., při provádění průkazních zkoušek s ohledem na třídu dopravního zatížení a další specifikace konkrétní stavby.

5.4 Přísady Za účelem zlepšení fyzikálně-mechanických vlastností, zpracovatelnosti, snížení pracovních teplot atd. se do směsí přidávají vhodné přísady. Jedná se o vláknité hmoty, vosky, průmyslově vyráběné polymery a další chemické sloučeniny. Pro výrobu směsi VIAPHONE® se může přidávat celulózové či granulované vlákno s certifikátem pro použití do asfaltových směsí. Vhodnou přísadou je např. Arbocel ZZ1/8, S-Cel 7G, Viatop atd.

5.5 Složení stavební směsi 5.5.1 VIAPHONE® Směs se skládá z hrubého a drobného drceného kameniva, silničního nebo modifikovaného pojiva. Složení směsi je know-how společnosti EUROVIA CS, a.s., a za jeho návrh zodpovídá Centrální laboratoř, resp. Laboratoř Čechy východ, EUROVIA Services, s.r.o.

6 Stavební práce 6.1 Příprava podkladu Podklad musí být dostatečně pevný, únosný a rovný. Druh podkladu, geometrický tvar a únosnost musí vyhovovat článku 4. Podklad musí být mechanicky očištěn od zbytků uvolněných kamenů, případně hlíny a prachu, zejména musí být odstraněno vodorovné značení z umělých hmot a barevné značení. Lokální poruchy, trhliny a výtluky musí být ošetřeny dle TP 87 a TP 115. Současně se provede ochrana vpustí, šachet a jiných inženýrských sítí, mostních závěrů apod. jejich zakrytím. Povrch a svislé styčné plochy musí být dokonale očištěny od uvolněného materiálu, prachu a nečistot. Po očištění se provede spojovací postřik podle ČSN 73 6121, čl. 5.1.2 a čl. 5.1.2.2. Je-li v asfaltové směsi použit jako pojivo modifikovaný asfalt, použije se asfaltová emulze z modifikovaného asfaltu. Použití emulze z nemodifikovaného asfaltu je v tomto případě možné jen se souhlasem objednatele/správce stavby (např. u emulzí nelepících na pneumatiky vozidel). Dávkování postřiku je nutné kontrolovat. Pro spojovací postřiky není dovoleno použít ředěné asfalty a pojiva s obsahem dehtu. Styčné plochy musí být opatřeny vrstvou asfaltového nátěru. Doporučené množství zbytkového pojiva pro spojovací postřik pro VIAPHONE® je 250 až 400 g/m2.

-9-

Vždy před zahájením prací se musí provést vizuální kontrola, zda je pracovní povrch vhodný pro pokládku směsi VIAPHONE®. Ten pro svoji malou tloušťku nezesiluje stávající vozovku a ani neupravuje její profil. Podklad musí mít požadovanou únosnost, musí být čistý, rovný a v požadované niveletě, s opravenými výtluky, trhlinami a spárami; musí splňovat požadavky ČSN 73 6121. Jsou-li nerovnosti povrchu staré vozovky v podélném i příčném směru větší než 4 mm, musí být odstraněny frézováním nebo vyrovnávací vrstvou. Směs pro vyrovnávací vrstvu musí být zvolena s ohledem na její tloušťku (čím silnější vrstva, tím větší maximální zrno směsi). Vyrovnávací vrstva musí být dostatečně zhutněna. Před zahájením pokládky VIAPHONE® se musí zkontrolovat správnost výšek všech vstupů do vozovky (poklopy šachet, hydrantů, šoupátek, uličních vpustí ap.).

6.2 Klimatické podmínky pokládky • • • •

počasí musí být bez trvalých dešťových přeháněk nebo deště pokládka může být prováděna i na vlhký podklad teplota při pokládce musí být min. +10 °C, přičemž za posledních 24 hod. nesmí teplota klesnout pod +5 °C rychlost větru by neměla být větší jak 7,5 m/s (čerstvý až silný vítr).

6.3 Výroba asfaltové směsi 6.3.1 Kontrola před zahájením výroby Před zahájením výroby asfaltové směsi se musí zkontrolovat: • platnost počátečních zkoušek typu (ITT) a výrobního předpisu - ITT platí max. 5 let od jejich vydání; pokud dojde k jakékoli změně materiálů ve směsi, je výrobní předpis neplatný a spolu s ITT musí být vyhotoven výrobní předpis nový • funkčnost všech technologických částí obalovny • zda násypky studeného kameniva jsou naplněny podle výrobního předpisu (frakce, lokalita, jakostní třída) • zda asfalt stanovený výrobním předpisem je v zásobníku ohřátý na požadovanou teplotu • zda je ve velínu obalovny podle výrobního předpisu správně nastaveno předdávkování jednotlivých násypek studeného kameniva, dávkování z jednotlivých zásobníků horkého třídiče obalovny, přídavného fileru (mletý vápenec) a vratného fileru, asfaltu z příslušného zásobníku, případně dalších složek směsi, a doby míchání směsi.

6.3.2 Výroba V průběhu výroby asfaltové směsi se musí kontrolovat: • • • • •

funkčnost všech technologických částí obalovny stav materiálu v jednotlivých násypkách kameniva i horkého třídiče teplota kameniva a asfaltu (jsou stanovené výrobním předpisem) teplota asfaltové směsi při výstupu z míchačky, v zásobníku vyrobené směsi a při expedici na korbě vozu (nemá na žádném místě obalovny překročit maximální teploty uvedené v tabulce viz níže) dokonalé obalení všech zrn kameniva asfaltem

Změna dávkování z jednotlivých zásobníků horkého třídiče obalovny, přídavného i vratného fileru, asfaltu, případně dalších složek směsi, a doby míchání směsi, smí být provedena pouze se souhlasem technologa nebo pracovníka laboratoří. Před zahájením výroby směsi podle nového výrobního předpisu je nutno zkušební výrobou ověřit, případně upravit dávkování všech složek směsi podle výsledků laboratorních rozborů tak, aby se vyráběná směs co nejvíce blížila křivkou zrnitosti, obsahem pojiva a fyzikálně-mechanickými vlastnostmi výsledkům jejích počátečních zkoušek typu. Tyto změny musí být zaznamenány ve výrobním předpisu. Vzhledem k tomu, že asfaltová směs VIAPHONE® se pokládá v tenké vrstvě a rychle chladne je nutno udržovat teplotu výroby podle příslušného výrobního předpisu pro dané pojivo, doporučuje se v rozmezí 160 až 180 °C. Pro vlastní výrobu se doporučuje udržovat teplotu asfaltového pojiva na 165 °C . Doba míchání je mezi 30 až 50 s podle účinnosti míchacího zařízení, jednotlivých typů obalovacích souprav. V případě, že hrubá frakce kameniva není při míchání řádně obalena (vizuální posouzení) je nutno prodloužit dobu míchání, ne však zvyšovat teplotu přidávaného pojiva nebo sušeného kameniva. Vyrobená asfaltová směs smí být skladována v silech, max. 2 hodiny. Při vypouštění ze sil nesmí docházet k segregaci asfaltové směsi nebo k stékání pojiva obsahujícího jemné částice.

- 10 -

Mezní teploty asfaltových směsí Mezní teploty (°C) 1)

Druh asfaltu

VIAPHONE®

100/150 130 až 160 50/70; 70/100 140 až 175 35/50; 40/60 150 až 180 1) Pracovní teploty při použití nízkoteplotního asfaltu, modifikovaného asfaltu a při použití dalších přísad stanovuje výrobce směsi podle doporučení výrobce asfaltu nebo přísady.

6.4 Doprava asfaltové směsi Při dopravě asfaltové směsi je třeba dbát těchto zásad: • • • • • •

zajistit co nejplynulejší, rovnoměrný přísun směsi do finišeru (kapacita dopravy musí odpovídat hodinovému výkonu finišeru při pokládce konkrétní asfaltové vrstvy) vybrat vhodný typ vozidla (podle místních podmínek staveniště a stavebních strojů použitých na konkrétní stavbě) s co nejvyšší přepravní kapacitou vozidla musí být v dobrém technickém stavu (bez úkapů olejů, s plachtami zakrývajícími celý ložní prostor atd.) ložní plocha vozidel musí být čistá jako separační postřik se smí používat pouze prostředky neškodné pro asfalt (nafta, benzín, petrolej a jiná rozpouštědla jsou přísně zakázána) všechna vozidla musí být zaplachtovaná, a to i během případného stání na staveništi.

Dopravu je třeba řídit tak, aby byl zajištěn plynulý postup pokládky a musí být vedena nejkratší cestou. Doba přepravy nesmí překročit při teplotě vzduchu 15 oC a nižší 1 hod., v ostatních případech 1,5 hod. Doba skladování v silech smí být max. 2 hod.

6.5 Pokládka asfaltové směsi 6.5.1 Kontrola před zahájením pokládky Provádí se podle TP 119 Hutněné asfaltové vrstvy kap. 6.5.1. Je bezpodmínečně nutné provést kontrolu rovnosti hutnící lišty včetně nástavců – zejména při pracovní šířce větší než 3 m – a případně provést její rektifikaci!

6.5.2 Pokládka Kontrola při pokládce se provede podle TP 119 Hutněné asfaltové vrstvy kapitola 6.5.2. Pro rozprostírání se používají klasické finišery opatřené vibrační lištou. Je-li to možné, a pokud to podmínky stavby umožní, je vhodné pokládat směs na celou šířku vozovky. Optimální rychlost pokládky je 7 – 8 m/min. Při rozprostírání asfaltové směsi nesmí docházet k jejímu rozdělování jak v násypce finišeru, tak ani na pokládané ploše. Je nutno zajistit, aby na pasovém podavači bylo neustále dostatečné množství směsi (min 20 cm) při sklápění bočnic finišeru (před jejich sklopením je třeba odstranit ztvrdlé kusy asfaltové směsi). Ruční zpracování asfaltové směsi je nutné omezit na minimum vzhledem k tomu, že se směs v tenké vrstvě velmi rychle ochlazuje. Směs se pokládá v tloušťce 20 – 30 mm (cca 40 až 60 kg/m2). Na podkladu, na kterém nebyla provedena reprofilace, je spotřeba asfaltové směsi vyšší.

6.6 Hutnění asfaltové směsi Kontrola před zahájením hutnění se provádí podle TP 119 Hutněné asfaltové vrstvy kap. 6.6.1. V maximální míře se využije předhutnění finišerem. Hutnění se provádí hladkými tandemovými válci bezprostředně po rozprostření asfaltové směsi. Rozprostřenou asfaltovou směs je nutné hutnit při co nejvyšší teplotě a s válci zajíždět až za finišer. Intenzita hutnění je v takové míře, aby nedocházelo k drcení zrn.

- 11 -

Zkrápění běhounů válců musí být co nejmenší a to tak, aby nedocházelo k vytažení pojiva s jemnými částicemi na povrch a současně k nalepování asfaltové směsi. Pro zhutnění vrstvy obvykle stačí 2 – 4 statické pojezdy – je nutné kontrolovat, zda nedochází k drcení zrn kameniva. Hutnění musí být ukončeno v závislosti na venkovní teplotě a teplotě směsi do vzdálenosti 30 – 50 m za finišerem. Hutnění se ukončí při teplotě položené asfaltové směsi pod 100 °C. Při pokládce na dva jízdní pruhy je nutno podélnou spáru ošetřit nalitím hrany modifikovanou zálivkovou hmotou. Není-li spára ošetřena před započetím pokládky dalšího pruhu, doporučuje se spáru proříznout a dodatečně vyplnit modifikovanou zálivkovou hmotou.

7 Zkoušení a kontrola kvality 7.1 Druhy zkoušek Požadované vlastnosti vstupních stavebních materiálů, asfaltových směsí a hotových vrstev se ověřují v rámci počátečních zkoušek typu a dále kontrolními zkouškami podle následující tabulky (viz též ČSN 73 6121, Tabulka 9). Předmět zkoušení

Druhy zkoušek Počáteční zkoušky typu

Kontrolní

+ + –

+ + +

Stavební materiály Asfaltové směsi Hotové vrstvy

7.2 Průkazní zkoušky/počáteční zkoušky typu Vlastnosti asfaltové směsi se prokazují zkouškami v rozsahu stanoveném ČSN 73 6121, příloha C. Průkazní zkoušky pro asfaltovou směs VIAPHONE®, resp. počáteční zkoušky typu pro stavební materiály slouží k prokázání požadavků uvedených v těchto technologických pravidlech pro jednotlivé specifikace pro materiály a shody s postupy v souladu s ČSN EN 13108-20 a přílohy C ČSN 73 6121. V rámci počátečních zkoušek typu kameniva, asfaltu, přísad i dalších materiálů se dokladují ES prohlášení o shodě, prohlášení o shodě nebo případně jiné doklady o ověření vhodnosti vlastností výrobků v souladu s platnými předpisy. Provedení průkazních zkoušek směsi VIAPHONE® se vyžaduje nejméně 1krát za pět let jako prokázání trvající shody v rámci řízení výroby podle ČSN EN 13108-21 a přílohy D ČSN 73 6121. Při změně vstupních materiálů a jejich složení se postupuje podle ustanovení ČSN EN 13108-20 a přílohy C ČSN 73 6121.

7.3 Kontrolní zkoušky 7.3.1 Kontrolní zkoušky stavebních materiálů Kontrolní zkoušky materiálu prokazují shodu vlastností s požadavky počátečních zkoušek typu. Výrobce asfaltových směsí musí mít na obalovně zpracovaný a zavedený plán kvality podle ČSN EN 13108-21 a přílohy D ČSN 73 6121 , ve kterém je uvedena četnost kontrol a rozsahu zkoušení vstupních materiálů pro systém řízení výroby. Kontrolní zkoušky vstupních materiálů se provádí podle plánu kvality výrobce. Na základě dohody objednatele se zhotovitelem jsou výsledky zkoušek vstupních materiálů součástí přejímacího postupu. Druhy zkoušek jsou včetně minimálních četností uvedeny v následující tabulce (viz ČSN 73 6121, Tabulka 10 a TKP kap.7, Tab. 2 Kontrolní zkoušky stavebních materiálů Materiál

Zkouška

Četnost zkoušek

Kvalita jemných částic1) MBF

5000 t (2000 t dle TKP) z každé frakce 5000 t

Tvarový index SI

5000 t z každé frakce HDK

Zrnitost Kvalita jemných částic MBF

500 t 2000 t (dle TKP) *

Zrnitost, obsah jemných částic Kamenivo

Přídavný filer

- 12 -

Asfalt

Penetrace

300 t (150 t dle TKP)

Bod měknutí Vratná duktilita2)

300 t (150 t dle TKP) 600 t

1)

Provádí se u DDK, SDK s obsahem jemných částic > 3 %.

2)

Pro asfalty modifikované elastomery.

7.3.2 Kontrolní zkoušky asfaltové směsi 7.3.2.1 Druhy zkoušek Kontrolní zkoušky se provádí podle plánu kvality v rámci systému řízení výroby na obalovně podle ČSN EN 13108-21 a přílohy D ČSN 73 6121 a slouží především výrobci k vlastní kontrole průběhu výroby směsi ohledně dodržování stanovených požadavků, resp. parametrů počátečních zkoušek typu. Pro dokladování k přejímacímu řízení staveb lze použít výsledky zkoušek směsí (obsah pojiva, zrnitost, mezerovitost), které nejsou starší než 21 dnů ke dni pokládky příslušné vrstvy. Druhy zkoušek asfaltové směsi jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka 11 a jejich četnost je uvedena v ČSN 73 6121, příloha D, tabulky D.7 a D.8. Kontrolní zkoušky asfaltové směsi VIAPHONE® Základní zkoušky Obsah pojiva Zrnitost Rozšířené zkoušky Mezerovitost směsi

+ +

Na základě dohody objednatele se zhotovitelem, provádí zhotovitel odběr vzorků směsi i na stavbě při její pokládce v místě rozdělovacího šneku finišeru. Zkoušky asfaltové směsi odebrané na stavbě se provádí v četnosti podle ČSN 73 6121, tabulka A.1. Dovolené odchylky kontrolních zkoušek směsi odebrané na stavbě musí splňovat požadavky ČSN 73 6121, tabulka 12.

7.3.2.2 Četnosti zkoušek Četnost zkoušek asfaltových směsí pro řízení výroby se odvíjí od stanovené provozní úrovně shody obalovny a nastavené úrovně četnosti zkoušek podle ČSN EN 13108-21 a ČSN 73 6121, příloha D. Požadované četnosti zkoušek ze vzorků asfaltových směsí odebraných při pokládce na stavbě.jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka A.1. Minimální četnost kontrolních zkoušek asfaltových směsí odebraných na stavbě pro obrusné vrstvy Minimální četnost zkoušek (1 zkouška na) Druh zkoušky

Obrusná vrstva

Zrnitost1) Obsah pojiva 1) Mezerovitost 1) 1)

1 000 t

Četnost zkoušek platí pro dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace a vozovky s TDZ S až III, ale vždy min. 1krát na předávanou stavbu (objekt, úsek). Četnost zkoušek pro vozovky TDZ IV až CH a další plochy je dána dohodou objednatele se zhotovitelem. Pro dokladování k přejímacímu řízení staveb lze použít výsledky zkoušek směsí (obsah pojiva, zrnitost, mezerovitost), které nejsou starší než 21 dnů ke dni pokládky příslušné vrstvy.

TKP MD - kap. 7, Tab. 3 - kromě toho požadují min. 1 x za hodinu měřit teplotu u finišeru a tloušťku kladené vrstvy. Pro VIAPHONE® se doporučuje provádět kontrolu častěji. O provedených kontrolách se vedou písemné záznamy.

- 13 -

7.3.2.3 Dovolené odchylky kontrolních zkoušek asfaltové směsi ze stavby Dovolené odchylky jsou uvedeny v následující tabulce (viz též ČSN 73 6121, Tabulka 12) Dovolená odchylka aritmetického průměru od zkoušky typu při počtu zkoušek 1 2 3–8 >8 Obsah asfaltu (% hm. směsi) ±0,501) ±0,45 ±0,40 ±0,30 4 a větší3) ±10,0 ±8,0 ±7,0 ±6,0 Rozdíl propadu kameniva sítem 2 a menší ±8,0 ±6,0 ±5,0 ±4,0 (% hmotnosti)2) 0,063 ±3,0 ±3,0 ±2,5 ±2,0 Mezerovitost směsi (% obj.) Podle národních příloh jednotlivých specifikací. 1) Pro směsi ACL 22 a ACP 22 platí ±0,60 % hmotnosti směsi. 2) Čára zrnitosti se smí odchýlit od návrhu čáry zrnitosti zkoušky typu maximálně podle uvedených odchylek. 3) Odchylka propadu horním kontrolním sítem největší použité frakce kameniva smí být nejvýše –6 % od hodnoty zjištěné při zkouškách typu. Propad nejbližším vyšším sítem musí být 98 – 100 %. Parametr

Obsah asfaltu u směsi VIAPHONE® nemá klesnout o více než 0,25 % od optimálního množství pojiva stanoveného průkazními zkouškami.

7.3.3 Kontrolní zkoušky asfaltové vrstvy Povrch hotové vrstvy musí být homogenní, bez výrazně segregovaných míst a bez dalších poruch v ploše i na spárách. K prokazování shody hotové vrstvy slouží zkoušky prováděné na vzorcích hotové vrstvy odebraných podle ČSN EN 12697-27 a měření prováděná na hotové vrstvě.

7.3.3.1 Druhy a četnosti zkoušek Zkoušky hotové asfaltové vrstvy ověřují shodu její vlastnosti s požadavky ČSN 73 6121, kapitola 6.4.2, ČSN 73 6121, tabulka A., a TKP kap. 7, Tab. 4. Pro VIAPHONE® se kontrolují jen vybrané vlastnosti asfaltové směsi, které uvádí následující tabulka. Zkoušky shody hotové vrstvy Druh zkoušky

Minimální četnost 2

Tloušťka vrstvy Spojení vrstev 1) Protismykové vlastnosti 2) Hodnota IRI Nerovnost povrchu

podélná

příčná Odchylky od projekt. výšek Příčný sklon 4)

Z vývrtu – 5000 m dle TKP, na hodnocený celek min. 2x. Lze stanovit i z rozdílů geodetického zaměření jednotlivých vrstev. Na plochách, kde nelze provést vývrty, se tloušťka vypočte z dodaného množství příslušné směsi, její objemové hmotnosti a velikosti položené plochy, nebo jiným vhodným způsobem. 5000 m2 pro obrusné vrstvy – dle TKP, na hodnocený celek min. 2x Prokazují se v rozsahu stanoveném smlouvou u vzletových a přistávacích drah a pojezdových drah letišť, pokud nejsou opatřeny další povrchovou úpravou. U dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací v každém jízdním pruhu. U ostatních letištních ploch a pozemních komunikací se prokazují, pokud je toto měření včetně zkušebního postupu požadováno ve smlouvě. Měří se průběžně ve vzdálenosti 0,75 m od vodicího (dělicího) proužku ve směru jízdy (v pravé jízdní stopě) všech jízdních pruhů, u letištních provozních drah ve vzdálenosti 5 m od osového značení po obou stranách, u ostatních letištních ploch podle ustanovení ve smlouvě. U dálnic, rychlostních silnic, rychlostních místních komunikací v příčných řezech po 20 m, u ostatních komunikací v příčných řezech po 40 m nebo podle dokumentace stavby, u letištních drah v příčných řezech po 50 m. U letištních drah, dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací v příčných řezech po 20 m, ve vzdálenosti 25 m před a za mosty, na mostech a v místech překlápění jízdního pásu (v přechodnici) v příčných řezech po 5 m. U ostatních komunikací v příčných řezech po 40 m nebo podle dokumentace stavby.

- 14 -

1)

Pro tloušťky vrstvy větší jak 25 mm. Platí pro letištní plochy a vozovky TDZ III a vyšší. Měří se v celém úseku kontinuálně při rychlosti 60 km/hod a při použití stejné směsi v obrusné vrstvě jednoho zhotovitele v jednom vybraném úseku stavby v celé škále rychlostí až do rychlosti 120 km/hod. 3) Odchylka od příčného sklonu se měří nivelací; musí být vždy zajištěno dobré odvodnění povrchu. Je možno použít i jiné zařízení, poskytující shodné výsledky. 2)

7.3.3.2 Tloušťka vrstvy Tloušťky vrstvy se měří v četnosti podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2. Požadavky na tloušťku vrstvy jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka 14. Požadavky na tloušťku vrstvy

Tloušťka vrstvy

Zkoušený parametr hprůměrná

– do 30 mm

Požadavek (mm) min. 0,85 h

7.3.3.3 Spojení vrstev Provádí se pouze pro tloušťky vrstvy větší jak 25 mm u vozovek TDZ III a vyšší (viz ČSN 73 6121, Tabulka A.2, poznámka 2) Spojení vrstev se měří v četnosti podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2. Požadované parametry jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka 15. Minimální požadované parametry na pevnost spojení vrstev Průměr vývrtu 150 mm 100 mm 1)

Minimální smyková síla1) spojení vrstev (kN) Obrusná a ložní Obrusná a podkladní 15,0 6,7

Smyková síla musí působit ve směru jízdy.

7.3.3.4 Rovnost Nerovnost povrchu se měří v četnosti podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2. Požadované parametry jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka 16. Dovolené odchylky rovnosti povrchu Maximální povolená odchylka pro jednotlivé vrstvy (mm) podle třídy dopravního zatížení3) Zkoušený parametr S, I II – VI, CH obrusná ložní podkladní obrusná ložní podkladní Podélná nerovnost1),2) 5 (4)5) 10 (8)5) 20 (15)5) 5 (8)4) 10 20 Příčná nerovnost 1) 5 (4)5) – – 5 (8)4) – – 1,9 m/km u letišť, dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací. ≤ Mezinárodní index U ostatních kategorií komunikací se hodnota IRI nepředepisuje, pokud dohoda nerovnosti IRI objednatele se zhotovitelem nestanoví jinak. 1) Podélná nerovnost se měří latí o délce 4 m, příčná nerovnost se měří latí o délce 2 m. Je možno použít i jiné zařízení, poskytující shodné výsledky. 2) Dovolené odchylky nerovnosti povrchu se mohou na vozovkách vyskytovat jen s pozvolným přechodem a nikoliv v krátkých stejnoměrných vzdálenostech a vždy musí být zajištěno dobré odvodnění plochy vozovky. 3) Pro letištní dráhy a plochy platí zvláštní předpisy. 4) Hodnoty v závorkách platí při lokální výměně asfaltové vrstvy vozovek, na místních komunikacích s povrchovými znaky inženýrských sítí (např. vpustěmi, poklopy) a všeobecně při měření na chodnících. 5) Hodnoty v závorkách platí pro dálnice a rychlostní silnice.

- 15 -

7.3.3.5 Odchylky od projektových výšek Odchylky od projektových výšek jsou uvedeny v ČSN 73 6121, tabulka 17 a měří se v četnosti podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2, pokud dohoda objednatele se zhotovitelem nestanoví jinak. Požadavek na měření odchylek je určen v dokumentaci stavby nebo dohodou mezi dodavatelem a odběratelem. Dovolené odchylky od projektových výšek1) Maximální povolená hodnota (mm)2) podle třídy dopravního zatížení Zkoušený parametr S, I II, III3) IV až VI, CH 10 15 ± ± Obrusná vrstva nepožaduje s pravděpodobností ≥ 90 %; s pravděpodobností ≥ 90 %; Odchylka od se s průměrem ±5 s průměrem ±10 projektových Ložní vrstva výšek nepožaduje ±20 ±20 Podkladní vrstvy s pravděpodobností ≥ 90 % s pravděpodobností ≥ 90 % se 1) Vždy musí být zajištěno dobré odvodnění plochy vozovky. 2) S pravděpodobností ≥ 90 % se jedná o rozložení, kdy max. 10 % výsledků může překročit hodnotu 10/15/20 mm, ale průměr nesmí v případech obrusných a ložních vrstev překročit 5/10 mm. 3) Neplatí na místních komunikacích s povrchovými znaky inženýrských sítí. Poznámka: TKP kap. 7.6.6 požaduje ve vzestupnicích, na mostech a 25 m před a za mosty musí být projektovaná výška dodržena s přesností ±5 mm pro jednotlivá měření. (Přitom projektovaná výška vozovky musí být upravena tak, aby respektovala skutečné výšky např. mostního závěru).

7.3.3.6 Příčný sklon Měření příčného sklonu se provádí v četnostech podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2, pokud dohoda objednatele se zhotovitelem nestanoví jinak. Pro letiště, dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace je povolená odchylka příčného sklonu nejvýše ±0,4 %; pro ostatní komunikace nejvýše ±0,5 %.

7.3.3.7 Protismykové vlastnosti Protismykové vlastnosti se prokazují podle ČSN 73 6121, příloha A, tabulka A.2. Povrch z hutněných asfaltových vrstev dálnic, rychlostních silnic, rychlostních místních komunikací musí být proveden tak, aby protismykové vlastnosti povrchu splňovaly, jak při přejímce tak na konci záruční doby, požadavky ČSN 73 6177, tabulka A.5 (viz níže).. U ostatních komunikací se prokazují povrchové vlastnosti podle dohody objednatele se zhotovitelem. Pokud požadovaná klasifikace hodnocení protismykových vlastností na nových površích pro přejímku (následující tabulka) není při prvním měření splněna, musí se měření protismykových vlastností povrchu vozovky opakovat obvykle ne dříve než po 2 měsících, nejpozději však do 6 měsíců. Pro letištní dráhy a plochy platí zvláštní předpisy. Hodnocení protismykových vlastností – součinitel podélného tření (Fp)

- 16 -

Požadovaná klasifikace protismykových vlastností

8 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí 8.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Nedílnou součástí těchto Technologických pravidel je oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Bezpečnostní pokyny pro práci s asfalty a asfaltovými směsemi jsou rozděleny na část zahrnující nakládání s asfalty a směsemi v procesu výroby (doprava vstupních materiálů, jejich skladování a vlastní výroba směsí) a část, která popisuje pravidla pro bezpečné nakládání s těmito výrobky při jejich aplikaci v procesu výstavby (přeprava vyrobených směsí, pokládka). V souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů a vnitřních předpisů jsou pro proces výroby směsí zpracovány následující dokumenty: • • • •

vyhodnocení rizik v průběhu přepravy vstupních materiálů, vyhodnocení rizik při skladování vstupních materiálů, vyhodnocení rizik vlastního výrobního procesu, pravidla pro bezpečnou manipulaci při přepravě a skladování nebezpečných věcí v silniční dopravě (ADR).

Všichni zaměstnanci musí být s výše uvedenými dokumenty prokazatelně seznámeni.

- 17 -

Zaměstnanci, kteří se účastní procesu výroby musí být na základě vyhodnocení rizikových faktorů v pracovním prostředí vybaveni odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky. V souladu s návrhem kategorizace prací a rozhodnutím příslušného orgánu veřejné ochrany zdraví jsou stanoveny termíny a rozsah lékařského vyšetření. Zaměstnanci jsou povinni se na pokyn zaměstnavatele periodickým lékařským prohlídkám podrobit. Za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany v průběhu přepravy asfaltových směsí k uživateli odpovídá dopravce. Mezi základní povinnosti dopravce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří: • • • • • • •

vyhodnotit předvídatelná rizika v průběhu přepravy asfaltových směsí, seznámit zúčastněné zaměstnance (řidiče, posádky) s vyhodnocenými riziky, provést kategorizaci prací s ohledem na působení rizikových faktorů, zajistit pravidelné lékařské prohlídky zaměstnanců, vybavit zaměstnance odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky a pravidelně kontrolovat jejich používání, zajistit přepravu ve spolupráci s odborným poradcem pro ADR, vybavit vozidla dokumentací a havarijními prostředky dle pokynů odborného poradce pro ADR.

Za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany v průběhu zpracování asfaltových směsí (pokládka) odpovídá příslušný vedoucí pracoviště zhotovitele díla (hlavní stavbyvedoucí). Mezi jeho základní povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany patří: • • • • • • • •

vyhodnotit předvídatelná rizika v průběhu pokládky asfaltových směsí, seznámit zúčastněné zaměstnance (řidiče, posádky finišerů) s vyhodnocenými riziky, provést kategorizaci prací s ohledem na působení rizikových faktorů, zajistit pravidelné lékařské prohlídky zaměstnanců, vybavit zaměstnance odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky a pravidelně kontrolovat jejich používání, vybavit pracoviště odpovídajícími věcnými prostředky požární ochrany a seznámit zaměstnance s jejich použitím, vybavit pracoviště odpovídajícím hygienickým zařízením, vybavit pracoviště Požární poplachovou směrnicí, Plánem I. pomoci, lékárničkou pro poskytování první pomoci, seznámit zúčastněné zaměstnance s těmito dokumenty a s místem, kde je uložena lékárnička.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady požární ochrany jsou v souladu s legislativními požadavky řešeny ve vnitřních předpisech VP-009 „ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI“ a VP-010 „ZAJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ OCHRANY“. Tyto vnitřní předpisy jsou umístěny na intranetu NEVA. Úplný výčet příslušné legislativy k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany je k dispozici v registru právních předpisů, umístěném na intranetu NEVA. Plné znění právních předpisů je dostupné v programu ASPI.

8.2 Ochrana životního prostředí V celém průběhu stavby a při všech činnostech musí být aplikovány příslušné environmentální zásady, které vyplývají z legislativních a místních podmínek (např. hledisko prováděných technologií, technického vybavení, skladovaných a používaných látek, stanovení místně příslušných orgánů státní správy, stavebního povolení, souvisejících vyjádření všech účastníků stavebního řízení aj.). Za zajištění příslušných environmentálních zásad, které vyplývají z legislativních a místních podmínek odpovídá příslušný vedoucí pracoviště zhotovitele díla (hlavní stavbyvedoucí). Mezi jeho základní povinnosti v oblasti ochrany životního prostředí patří zejména: • • • • •

•

zajištění nakládání s vodami (odběry anebo vypouštění povrchových nebo podzemních vod, v souladu s příslušným povolením, případně vyjádřením vodohospodářských orgánů, zajištění provozování vodních děl v souladu s příslušným povolením a provozním řádem, zajištění ochrany vod před únikem závadných látek (používat vhodná zařízení k užívání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo k dopravě závadných látek), zajištění dostatečného množství sanačních prostředků pro místa, kde se nakládá se závadnými látkami, zajištění ochrany ovzduší včetně kategorizace zdrojů znečišťování a vedení předepsané evidence v závislosti na technologiích, výkonech instalovaných výrobních zařízení a množství užívaných materiálů (souhrnné a průběžné evidence zdrojů znečišťování ovzduší podle legislativních požadavků, výpočty a hlášení poplatků za znečišťování ovzduší aj.), předcházet vzniku odpadů,

- 18 -

• • • • •

•

odpady, které nemůže sám využít nebo odstranit, předávat jen fyzickým nebo právnickým osobám oprávněným k této činnosti, s nebezpečnými odpady nakládat pouze na základě a v souladu s platným souhlasem k nakládání s nebezpečnými odpady, vedení průběžné evidence vzniku odpadů v souladu s platnou legislativou, zajistit, aby v místě používání nebezpečných chemických látek a přípravků (NCHLaP) byly k dispozici jejich bezpečnostní listy, chránit zdraví člověka, životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost „R-věty“ a pokyny pro bezpečné nakládání „S-věty“ (tyto informace jsou uvedeny na obalech a v bezpečnostních listech nebezpečných chemických látek a přípravků), vybavit pracoviště havarijní soupravou, pro prvotní zásah při úniku závadných látek.

Aplikace příslušných environmentálních zásad a legislativních požadavků je pro jednotlivé oblasti životního prostředí podrobně řešena ve vnitřním předpisu VP-011 „OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ“. Tento vnitřní předpis řeší ochranu vod, ochranu ovzduší, odpady, nebezpečné chemické látky a přípravky v samostatných ucelených kapitolách a obsahuje odvolávky na jednotlivá konkrétní paragrafová znění příslušných právních předpisů. Vnitřní předpis VP-011 „OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ“ je umístěn na intranetu NEVA. Úplný výčet příslušné legislativy k problematice životního prostředí je k dispozici v registru právních předpisů, umístěném na intranetu NEVA. Plné znění právních předpisů je dostupné v programu ASPI.

- 19 -

Poznámky:

- 20 -

- 21 -

- 22 -

Ediční řada: Svazek: Název: Zpracoval: Schválil: Platnost od: Určeno:

Technologická pravidla společností Skupiny EUROVIA CS 160 VIAPHONE® Ing. Jiří Kašpar, EUROVIA Services, s.r.o. Ing. Michal Sýkora, technický ředitel, EUROVIA Services, s.r.o. 5. října 2011 výhradně pro vnitřní potřebu společností Skupiny EUROVIA CS

- 23 -

EUROVIA Services, s. r. o. Národní 10, 113 19 Praha 1 EUROVIA Services, s. r. o. T/ +420 224 952 036 Národní 10, 113 19 Praha 1 F/ +420 224 933 691 T/ +420 224 952 036 E/ [email protected] F/ +420 224 933 691 www.eurovia.cz E/ [email protected] www.eurovia.cz

- 24 -