TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH

Otava, Plzeňský kraj - záplavová území

Povodí Vltavy, státní podnik

TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4. 4.1. 4.2. 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.3. 4.4. 4.5.

Základní údaje ...................................................................... 2 Podklady............................................................................... 2 Geodetické podklady............................................................ 2 Mapové podklady................................................................. 3 Hydrologické podklady ........................................................ 3 Popis toku............................................................................. 4 Povodí toku .......................................................................... 4 Hydrologické poměry........................................................... 4 Trasa toku............................................................................. 4 Podélný profil ....................................................................... 5 Osídlení ................................................................................ 5 Objekty na toku .................................................................... 6 Záplavová území toku .......................................................... 7 Základní pojmy..................................................................... 7 Výpočet hladin velkých vod................................................. 8 Použitý software................................................................... 8 Výpočet ................................................................................ 8 Výsledky............................................................................... 8 Stanovení aktivní zóny záplavového území ......................... 9 Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň......................... 10 Přílohové CD...................................................................... 10

A-1



1. Základní údaje Název toku :

Otava

Úsek toku :

Horažďovice - Čeňkova Pila ř.km 69,3 - 113,0

Řád toku :

III.

ČHP :

1-08-01-038 – 111

Správce toku :

Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Horní Vltava Litvínovická 5, 371 21 České Budějovice Provozní středisko 8 – Otava U Markéty 214, 386 01 Strakonice

Kraj :

Plzeňský

Okres :

Klatovy

ORP :

Horažďovice, Sušice

Katastrální území : ORP Horažďovice – Horažďovice, Svaté Pole u Horažďovic, Velké Hydčice, Zářečí u Horažďovic, Malé Hydčice, Hejná ORP Sušice – Bojanovice pod Rabím, Rabí, Žichovice, Čepice, Dobršín, Velká Chmelná, Malá Chmelná, Sušice, Červené Dvorce, Divišov u Sušice, Dolní Staňkov, Dlouhá Ves u Sušice, Nuzerov, Nové Městečko, Bohdašice, Vatětice, Opolenec, Radešov u Rejštejna, Rejštejn, Klášterský Mlýn I, Klášterský Mlýn II, Velký Radkov II, Paště, Svojše Zpracovatel :

Povodí Vltavy, státní podnik Oddělení přípravy staveb B.Němcové 10, 370 01 České Budějovice

Datum zpracování : listopad 2013

2. Podklady 2.1. Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavových území Otavy v Plzeňském kraji bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily toku včetně všech objektů, které zasahují do průtočného profilu, jako jsou mosty, lávky, jezy, apod. Zaměření bylo provedeno v roce 2011 firmou Gefos a.s. Výškopis terénu inundace byl převzat z digitálního modelu reliéfu ČR 4. generace (DMR 4G). Ten představuje zobrazení přirozeného, nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních A-2



bodů v pravidelné síti (5x5 m) bodů o souřadnicích X,Y,Z, kde Z reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu. Tato data pochází z roku 2011.

2.2. Mapové podklady rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 rastrová vodohospodářská mapa 1 : 50 000

2.3. Hydrologické podklady Pro zpracování ZÚ Otavy byly použity základní hydrologické údaje ze Studie odtokových poměrů Otavy z roku 2005. Tyto údaje byly verifikovány aktuálními daty ČHMÚ z limnigrafických stanic a profilů použitých pro zpracování map povodňových rizik. Aktuální údaje potvrdily platnost starších hydrologických dat ze Studie odtokových poměrů. Jedná se o profily : Studie odtokových poměrů Otavy PROFIL - nad Březovým potokem - pod Mlýnským potokem - nad Mlýnským potokem - pod Černičským potokem - nad Černičským potokem - pod Nezdickým potokem - nad Nezdickým potokem - pod Ostružnou - nad Ostružnou - pod Volšovkou - nad Volšovkou - pod Losenicí - nad Losenicí

ř.km 62,864 74,000 74,000 78,010 78,010 81,773 81,773 88,979 88,979 94,537 94,537 107,745 107,745

Mapa povodňových rizik Otavy PROFIL - nad Mlýnským potokem - nad Volšovkou

ř.km 74,000 94,537

Limnigrafické stanice PROFIL - Katovice - Sušice - Rejštejn

ř.km 60,87 91,76 108,24

A-3



3. Popis toku 3.1. Povodí toku Povodí Otavy je součástí povodí Vltavy, které náleží hydrologicky Labe. Celková plocha povodí je 3840 km2 a délka toku je 113 km. V zájmovém úseku toku je celková plocha povodí 990 km2 a délka toku je 44 km. Nejvyšší místa v povodí dosahují výšky do 1400 m n.m., nejnižší místo (hranice Plzeňského kraje) dosahuje výšky 411 m n.m. Geomorfologicky se povodí Otavy v zájmovém úseku nachází na Šumavě, v Šumavském podhůří a v Blatenské pahorkatině.

3.2. Hydrologické poměry Otava se řadí mezi vodní toky dešťovo - sněhového typu. Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Průměrný roční úhrn srážek v povodí je 730 mm a specifický odtok z povodí je 8,03 l/s.km2 . V zájmovém úseku toku je průměrný roční úhrn srážek 856 mm a specifický odtok z povodí je 12,15 l.s-1.km-2 . Pro výpočet velkých vod v celé délce toku byly údaje ČHMÚ rozděleny do dílčích úseků definovaných hlavními povodími toku podle atlasu hydrologických poměrů ČR. Rozdělení průtoků do dílčích úseků bylo provedeno v závislosti na ploše povodí mocninou interpolací mezi sousedními profily s údaji ČHMÚ a mocninou extrapolací v úseku nad posledním profilem s údaji ČHMÚ. Průtoky v dílčích úsecích toku jsou uvedeny v následující tabulce : Otava – n-leté průtoky

Profil nad Rýžovním p. nad Losenicí nad Opoleneckým p. nad Radešovským p. nad Račím p. nad Lučním p. nad Divišovským p. nad Volšovkou nad Ostružnou nad Podmokelským p. nad Nezdickým p. nad Nezamyslickým p. nad Černíčským p. nad Mlýnským p. nad Veřechovským p.

Staničení Plocha

Q5

Q20

Q100

[km]

[km2]

[m3/s]

[m3/s]

[m3/s]

109.444 107.745 106.340 105.416 102.983 101.000 94.709 94.537 88.979 86.113 81.773 80.217 78.010 74.000 67.515

324.58 335.58 391.43 402.56 417.05 427.44 439.43 455.86 540.96 718.79 746.81 824.20 844.01 914.81 993.77

142 145 157 160 163 166 168 172 187 201 204 211 213 217 221

198 202 222 226 231 234 238 244 269 295 301 313 317 323 330

263 269 300 306 313 319 325 333 373 423 431 457 462 476 489

3.3. Trasa toku Řeka Otava vzniká soutokem Křemelné a Vydry, dvou šumavských bystřin u Čeňkovy pily v ř. km 113,0. Odtud teče na sever přes Sušici a postupně se stáčí na severovýchod až k Horažďovicím. Zde se v ř.km 74 ostře stáčí jihovýchodním směrem ke Strakonicím. Horní tok nad Rejštejnem je balvanitý a velkým sklonem a velkými rychlostmi vody. Údolí je zde prakticky v celé délce úseku úzké a zalesněné. Úsek mezi Rejštejnem a Sušicí má podobný A-4



charakter, sklon dna je však mírnější, břehy převážně zalesněné přechází místy do luk a objevuje se občasná zástavba. Jedinou obcí je Anín, ostatní zástavbu tvoří jednotlivé chaty, kempy a tábořiště. Nad Sušicí je již inundace širší (místy až 500m) a řeka pomalejší. Úsek toku mezi Sušicí a Horažďovicemi ztrácí svůj horský charakter, inundace je již širší (300 – 400 m). Přirozené koryto střídavě v lesním porostu a zemědělsky využívané půdě (většinou louky). Koryto je ve volné krajině neupravené s přirozenou kapacitou cca jednoleté vody. Úsek toku mezi Horažďovicemi a Strakonicemi je podobný jako úsek nad Horažďovicemi. Sklon toku je zde menší, sedimentační proces výraznější, inundace širší a meandrování toku v přirozené trati výraznější.

3.4. Podélný profil Charakterem území, kterým Otava protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu v zájmovém úseku toku 210 m odpovídá průměrný podélný sklon 4,9 ‰. V dolním úseku se podélný sklon pohybuje kolem hodnoty 2 ‰ a směrem proti proudu se plynule zvyšuje až k hodnotám okolo 15 ‰. Průběh podélného profilu je patrný z následujícího obrázku. Přehledný podélný profil 640

Legend

620

Hladina Q100 Dno

600 580

VYSKA (m)

560 540 520 500 480 460 440 420 400 65

70

75

80

85

90 DELKA (km )

3.5. Osídlení Otava prochází nebo se dotýká intravilánu obcí : OBEC Horažďovice Velké Hydčice Malé Hydčice Žichovice Čepice Dobršín Sušice Červené Dvorce

ř.km 70,9 - 74,0 76,2 - 77,7 76,7 - 77,1 81,7 - 83,7 84,5 - 85,1 87,2 - 88,5 88,7 - 94,0 94,5 - 96,2 A-5

95

100

105

110

115


Dlouhá Ves Nové Městečko Annín Radešov Rejštejn


96,5 - 99,7 100,3 - 101,4 102,0 - 103,4 104,5 - 106,5 107,1 - 108,3

Kromě toho se v téměř celém zájmovém úseku podél toku a vpřilehlém inundačním územínachází rekreační zástavba sestávající z chat, kempů a tábořišť.

3.6. Objekty na toku Seznam objektů je uveden v následující tabulce. U mostů a lávek je v tabulce uvedena kóta spodní hrany mostovky. U jezů je uvedena kóta přelivné hrany pevné konstrukce jezu. U všech objektů jsou uvedeny vypočítané hladiny velkých vod. U objektů, které významněji ovlivňují průběh velkých vod jsou uvedeny vypočítané hladiny pod a nad objektem. ST.

HLADINA

HRANA

OBJEKT

[km]

PF

[m n.m.]

70.820

pevný jez Svaté pole

413.83

71.210

pevný jez Jarov

415.51

72.270

pevný jez Mrskoš

417.54

72.380

nový silniční most Horažďovice

421.53

72.540

lávka Horažďovice

421.18

72.610

železniční most Horažďovice

424.11

73.050

pevný jez Rosenauer

418.70

75.175

pevný jez Prácheň

423.69

76.874

lávka pro pěší Velké Hydčice

430.47

82.250

pevný jez Rabí

440.21

82.558

silniční most Žichovice

443.05

84.845

silniční most starý Čepice

448.51

85.085

silniční most Čepice

450.08

89.482

pevný jez Chmelenský

458.69

89.523

železniční most Sušice

462.53

91.380

ocelová lávka Sušice

468.65

91.590

pevný jez Solo

465.96

91.750

betonový práh

466.60

91.774

silniční most Sušice

469.61

92.267

pevný jez Panský

469.91

A-6

Q5

Q20

Q100

[m n.m.]

[m n.m.]

[m n.m.]

d

O42Jd

415.63

415.92

416.27

h d h d h d h d h

O42Jh O43Jd P302 O44Jd O44Jh P312 P313 O46Md O46Mh O47M O48Jd O48Jh P336 P337 O50L P379 P380 O52M P394 P395 P397 P398 O56Jd O56Jh O57Md O57Mh O58Ld O58Lh O59Jd O59Jh 60Sd 60Sh O61Md O61Mh O62Jd O62h

415.77 416.56 416.80 418.42 418.77 418.95 419.06 419.19 419.19 419.37 420.22 420.30 424.55 424.81 428.14 440.70 441.33 441.67 447.18 447.27 447.59 447.73 460.21 460.36 460.93 461.01 467.52 467.65 468.41 468.42 469.02 469.12 469.21 469.28 470.33 471.42

416.02 416.86 417.12 418.95 419.20 419.43 419.58 419.73 419.74 419.99 420.84 420.92 425.07 425.26 428.54 441.09 441.68 442.00 447.63 447.71 447.97 448.21 460.56 460.77 461.36 461.46 467.98 468.20 468.93 468.94 469.63 469.72 469.89 470.02 471.04 471.81

416.37 417.22 417.49 419.60 419.83 420.06 420.26 420.42 420.47 420.79 421.59 421.69 425.66 425.80 429.00 441.47 442.04 442.34 448.16 448.27 448.47 448.66 460.88 461.18 461.79 461.91 468.45 468.82 469.50 469.51 470.32 470.42 470.67 470.88 471.85 472.37

d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h


ST.


OBJEKT

[km]

92.363

HLADINA

HRANA

PF

[m n.m.]

lávka pro pěší Sušice

472.38

92.597

silniční most Sušice

473.60

92.788

pevný jez Pelant

472.28

93.375

lávka pro pěší Sušice Santos

476.48

94.893

stupeň

480.16

95.390

lávka pro pěší

485.40

95.414

pevný jez Páteček

483.19

97.568

most Dlouhá ves

496.36

98.913

vakový jez Dlouhá Ves

500.82

99.680

silniční most s kamenným stupněm Dlouhá ves - Hartmanice

509.14

101.716

visutá lávka pro pěší Annín

521.36

103.414

silniční most Annín

534.36

106.361

most Radešov

551.97

106.588

pevný jez Radešov

551.95

107.763

most Rejštejn

563.88

110.237

most Stodůlky-Pastičky

591.44

d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h d h

O63L O64Md O64Mh O65Jd O065Jh O66Ld O66Lh P476Sd P476Sh O67Ld O67Lh O68Jd O68Jh o69M_d o69M_h O70Jd O70Jh O71md O71mh O72Ld O72Lh O73Md O73Mh

P553 P554

Q5

Q20

Q100

[m n.m.]

[m n.m.]

[m n.m.]

471.55 472.09 472.22 472.78 473.76 475.01 475.58 482.07 482.12 484.60 484.82 484.94 485.14 495.21 495.81 501.85 502.33 506.41 507.29 519.88 520.32 531.78 531.86 551.13 551.17 552.25 553.45 562.32 562.40 587.36 587.41

471.97 472.67 472.82 473.38 474.05 475.33 475.86 482.38 482.42 484.91 485.30 485.36 485.50 495.69 496.34 502.17 502.57 506.78 507.82 520.16 520.62 532.16 532.30 551.51 551.58 552.67 553.64 562.73 562.81 587.90 587.94

472.64 473.46 473.65 474.14 474.51 475.66 476.15 482.64 482.67 485.16 485.75 485.80 485.91 496.14 496.88 502.49 502.86 507.19 508.41 520.44 520.91 532.54 532.84 551.80 551.93 553.02 553.80 563.17 563.25 588.41 588.47

4. Záplavová území toku 4.1. Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) – území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území – území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

A-7



4.2. Výpočet hladin velkých vod Výpočet průběhu hladin velkých vod v celé délce toku Otavy byl proveden po dílčích úsecích dvěma zpracovateli a to Povodím Vltavy, státní podnik a Hydrosoftem Veleslavín s.r.o. Úseky zpracovávané firmou Hydrosoft byly počítány v první polovině roku 2013 v rámci zpracování map povodňových rizik. Úseky zpracovávané Povodím Vltavy byly počítány ve druhé polovině roku 2013 výhradně pro tuto dokumentaci. Rozdělení úseků s příslušným zpracovatelem je uvedeno v následující tabulce : ÚSEK Strakonice - Horažďovice Horažďovice Horažďovice - Sušice Sušice - Annín Annín - Čeňkova Pila

Ř.KM 58,557 - 70,175 70,175 - 75,076 75,076 - 87,428 87,428 - 103,445 103,445 - 112,917

ZPRACOVATEL Povodí Vltavy Hydrosoft Povodí Vltavy Hydrosoft Povodí Vltavy

4.2.1. Použitý software HEC-RAS

Jedná se o programový prostředek vyvinutý US Army Corps of Engineers. Řeší ustálené i neustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Použitý výpočtový aparát umožňuje průtočný profil rozdělit do několika dílčích částí (např. koryto a inundace), které algoritmus výpočtu propočítává odděleně a teprve potom jejich dílčí hodnoty slučuje do celkových výsledků. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Vliv objektů je v programu počítán podle energetické popř. momentové rovnice. HYDROCHECK

Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností Hydrosoft Veleslavín s.r.o. v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck v. 5.X - objekty, speciálním nástrojem na výpočet objektů.

4.2.2. Výpočet Zpracováním podkladů byl vytvořen 1D matematický model zájmového území. Pochůzkou na místě a vyhodnocením topografických podkladů byl stanoven účinný průtočný profil. To znamená, že z příčných profilů byly odstraněny části, které se přímo nepodílí na provedení průtoku. Drsnost byla do výpočtu zavedena ve formě Manningova součinitele drsnosti n. Jeho velikost byla stanovena pro jednotlivé části příčných profilů na základě prohlídky terénu. Drsnostní součinitel byl uvažován pro koryto v rozmezí 0,02 - 0,06 a pro inundace v rozmezí 0,02 - 0,2. Jako výchozí hladiny pro výpočet byly použity hladiny v navazujícím, v současnosti zpracovávaném úseku Otavy na území Jihočeského kraje.

4.2.3. Výsledky Kóty hladin příslušné průtokům Q5, Q20, a Q100 v místech příčných profilů jsou uvedeny tabelárně v příloze B - PSANÝ PODÉLNÝ PROFIL. Kóty hladin velkých vod v objektech jsou uvedeny v této zprávě v kapitole 3.6.

A-8



Záplavové čáry příslušné průtokům Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v příloze C - SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000 a výškopisných údajů z digitálního modelu terénu 4. generace. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku.

4.3. Stanovení aktivní zóny záplavového území Podle vyhlášky MŽP č. 236, § 2, odst. e se jedná o území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle § 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku podle metodiky Ministerstva zemědělství. Základní princip této metodiky vychází ze čtyřech kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné provést následujícími metodami : - podle záplavových území - podle parametrů proudění - podle rozdělení měrných průtoků - detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno v horním úseku, t.j. v ř.km 86,7 a výše proti proudu mimo zastavěné území podle záplavového území průtoku Q20 a v zastavěném území podle rozdělení měrných průtoků, kde je za aktivní zónu považována ta část příčného profilu, která provede cca 80 % celkového průtoku. V dolním úseku, t.j. v ř.km 86,7 a níže po proudu bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno podle rozdělení měrných průtoků, kde je za aktivní zónu považována ta část příčného profilu, která provede cca 80 % celkového průtoku. A-9



ad 3) revize AZZÚ - do AZZÚ jsou zahrnuty „ostrovy“, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno takováto území evakuovat - z AZZÚ jsou vyjmuty všechny stávající objekty v jejich současných hranicích. Tyto objekty nejsou ve výsledném vykreslení čáry AZZÚ do mapy graficky znázorněny. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v příloze D – AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000.

4.4. Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň V příloze E – SITUACE ZÁPLAVY VIII 2002 je vykreslen rozsah záplavy povodně ze srpna 2002 a stabilizované značky maximálních dosažených hladin při této povodni.

4.5. Přílohové CD Na přiloženém CD je celá tato dokumentace ve formátu pdf, kde je u situací možnost zobrazování libovolné kombinace jednotlivých vrstev výkresu, jako jsou záplavové čáry, staničení, profily, apod. Dalším obsahem jsou jednotlivé záplavové čáry v originálním dwg formátu a exporty do formátů dxf, dgn a shp. Záplavové čáry jsou určeny k použití nad podkladem Základní rastrové mapy ČR v měřítku 1 : 10 000.

A - 10

TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH

Recommend Documents