Taxon Asparagus densiflorus Název t axonu
Asparagus densiflorus
Vědecký název t axonu
Asparagus densiflorus
Jména aut orů, kt eří t axon p… Odrůda Český název Synonyma (zahradnicky pou… Aut or Kat egorie Nadřazená kat egorie
(Kunt h) Jessop (1966; 1850 jako... ´Myersii´ chřest hust okvět ý (Sprengerův) Asparagus sprengeri Regel Jiří Uher (
[email protected]) Odrůda Asparagus
Bio geo grafické regio ny Biogeografické regiony
Paleot ropická květ enná říše, Usambarská oblast , Kapská květ enná říše a Kapská oblast
Biogeografické regiony - po…
kapské a nat alské pobřežní oblast i
Zařazení Fyt ocenologický původ
ammofyt , pet rofyt , et alofyt - pobřežní písečné duny, kamenit é svahy, svět lé lesy a křoviny
Pěst it elská skupina Život ní forma
Int eriérová rost lina okrasná list em Chamaefyt
Po pisné a identifikační znaky Habit us
přepadavě rost oucí svěže zelená bylina s vět venými st onky, hust ě dále odvět vujícími v zplošt ělá nebo hranat á kladodia
Kořen Výhony
zhlíznat ělé advent ivní kořeny z krát kého rhizomu vyst oupavě přepadavé, až met r dlouhé, lysé, spirálně vět vené v krát ký obrost s nevelikými hrot nat ými kladodiemi
List y Květ enst ví Květ y
silně redukované v zakřivené, měkce ost énkat é šupiny krát ké úžlabní hrozny drobné, oboupohlavné, st ejnoobalné, t rojčet né, diplost emonické, bílé nebo bledě růžové
Opylovací poměry Plody
Cizosprašná kulat é, ve zralost i červené (bílé u "A.sprengeri"), jednosemenné bobule
Semena Možnost záměny t axonu (+…
oblá, černá, poměrně veliká ve své ext rémní proměnlivost i zaměnit elná s jinými druhy s plochými kladodiemi, především s A. et hiopicus L. (hrozny
nevět vené) nebo se st ěsnaně rost oucími ekot ypy A. falcat us L. s redukovanými kladodiemi (květ enst ví vět vená) - na rozdíl od A. densiflorus oba se st onky ovíjivými Dlouhověkost
dlouhověká
Do ba kvetení Začát ek doby kvet ení
Srpen
Konec doby kvet ení
Leden
Doba kvet ení - poznámka
v domovině výrazně sezónní kvet ení (od srpna do září, od list opadu do prosince dle ekot ypu), v kult ivaci kvet e nepravidelně
Náro ky na stano viště Fakt or svět la - polost ín Fakt or svět la - poznámka
✓ výsevy (klíčí ve t mě!!) po vzejít í 10-20 klux, opt imum k produkci st onků k řezu 60-80 klux, méně než 1 klux: prakt icky bez přírůst ků a nevyzrává; k udržení kvalit y v byt ech nejméně 2 klux
Fakt or t epla
výsevy 22°C-28°C, produkce v lét ě 20°C (vět rání od 22°C - t eplot y nad 34°C škodí), v zimě ext enzívní kult ury při 10°C-14°C, za vyšších t eplot nízká kvalit a
Fakt or vody
voda nejvýše st ředně t vrdá (do 30°dH), soli max. 1000 mg na lit r (chlor do 300 mg, sodík 150 mg); přihnojování t ýdně v zálivce 0.10.2% NPK
Fakt or půdy
propust ný lehký subst rát - provzdušněný borkou, polyst yrénem, ve vrst vě min. 0.2 m vysoké; pH 6.0-7.0, EC do 1.4-1.8 mS/cm, 3-4 kg NPK / m3
Užitné vlastno sti Použit í Choroby a škůdci
rost liny pro řez zeleně, hrnkové květ iny počet né askomycet y (Collet ot richum, Alt ernaria, Haemat onect ria, Myrot hecium, Rhizoct onia, Clypeosphaeria, Lept osphaeria, Diaport he, Mycosphaerella, Melanospora, Richonia, Phomat ospora, Sclerot inia, Pleospora, Pyronopeziza, Giberella, Zopfia, Sclerot inia a další); ze škůdců mšice (Idiopt erus, Macrosiphium), molice (Trialeurodes), t řásněnky (Frankliniella), št ít enky (Pulvinaria, Coccus, Saisset ia), rozt oči (St eneot arsonemus, Polyphagot arsonemus), háďát ka (Meloidogyne, Parat richodorus, Dolichodorus, Criconemella a další)
Doporučený spon pro výsad… přepíchané výsevy 500 rost lin /m2; hrnkové kult ury: 30-36 rost lin /m2; produkce řezané zeleně: 16-24 rost lin na m2 s výt ěžnost í 300 až 500 st onků po dobu 4-6 let , 34-40 rost lin na m2 (nanejvýš 2-4
roky) Mno žení Množení Mezihrnky Konečné hrnky
Předpěst ování sadby a „in vit ro“ (mikropropagace) obvykle pikýrování rost lin v 8. (16.) t ýdnu po vzejit í do 8 cm hrnků 12 cm hrnky (30-36 hrnků na m2 - za příliš t ěsného rozest avění žlout nut í a opad kladodií!) po dalších osmi t ýdnech kult ivace
Ret ardace
hydroxychinolinsulfát y (8-HQS) a hemihydrochloridy aminooxyacet át ů (AOA) výrazně zvyšují t rvanlivost řezaných st onků
Květ ní t vorba Doba kult ivace
pravděpodobně fot okumulat ivní; v produkci bezvýznamná hrnkové kult ury: 10-12 měsíců; produkce zeleně: výsadba 12-14 měsíců st arých rost lin, kult ury dle sponu výsadby až šest ilet é
Odrůdy
nanejvýš půl t uct u odrůd lišících se habit uelně (kompakt ně rost oucí ´Mazeppa´, ´Myersii´) nebo ve velikost i kladodií (´Cwebe´, ´Flagst aff´, ´Sprengeri´)
Celky sbírek Celky sbírek v areálu ZF
S 1: přední pravá loď... / ZF - S - Experiment ální zahrada skleník
Ostatní VBN st at ist iky
v ročním obrat u rodu Asparagus na VBN (hrnkové a řezané květ iny) činí podíl A. densiflorus 1.32 mil. eur - z t oho ´Myersii´ 2.72 mil. st onků + 95 t is. hrnků (580 t is.eur), ´Sprengeri´ 287 t is.st onků a 1.38 mil. prodaných hrnků (734 t is.eur)
Poznámka
Obermeyer (1985) přiznává skupině Prot asparagus st at ut svérázného rodu a rekombinuje A. densiflorus jako Prot asparagus densiflorus (Kunt h.) Oberm.; Malcomber & Demissew (1992) akcept ují skupinu t oliko na úrovni podrodu a It o & al. (2008) ji shledávají parafylet ickou
Odkazy
Jessop J.P. (1966): The genus Asparagus in Sout hern Africa, Bot halia 9 (1): 31-96; Mat hew B. (1988): Not es on t ropical African Asparagaceae, Kew Bullet in 44 (1): 181-182; Malcomber S.T. & Demissew S. (1992): The st at ut of Prot asparagus and Myrsiphyllum in
Grafické přílo hy
