TAMBURELLO. Martin Zušťák

1

TAMBURELLO Martin Zušťák

2

PŘEDMLUVA Od smrti Ayrtona Senny letos uplynulo sedmnáct let. V aktualizovaném seriálu Tamburello (poprvé uveřejn ejněném v České eské republice v roce 1999) vám Martin Zušťák Zuš nabídne unikátní pohled na poslední dny brazilského trojnásobného šampióna. Toto nové vydání věnujeme ěnujeme nujeme památce anglického spisovatele Christophera Hiltona (29.9.1944 – 28.11.2010), který napsal během b svého života o Sennovi řadu adu knih, a na jehož materiálu z knihy Legend Grows (nakladatatelství Haynes Publishing, 1995) je první část Tamburella založena. Vřelý dík patří rovněž ěž noviná novinářii The Guardian Richardu Williamsovi, který ochotně ochotn souhlasil s publikací většiny tšiny první kapitoly z jeho knihy The Death of Ayrton Senna (nakladatelství Penguin Books, publikováno v letech 1995 a 2010) v části ásti “Posled “Poslední cesta.”

Dokud bude moje vášeň váše pro závodění živá, “Dokud bude také můj sen živ. V den, kdy tahle vášeň pohasne, skončí i můj sen.” (Ayrton Senna)

Pamatujete si ještě,, kde jste se nacházeli v okamžiku, kdy jste se dozv dozvěděli o smrti Ayrtona Senny? Nebude asii velkým překvapením p když řada čtenářů řů odpoví, že nikoliv. Nebyli totiž ještě na světě a Sennova legenda je pro ně n jen dalším zidealizovaným příběhem starší generace, kterému se dá jen těžko t uvěřit. Vždyť i veterán F1 Michael Schumacher byl tehdy pouhým wunderkindem nderkindem bez mistrovského titulu se čtyřmi vítězstvími zstvími ve F1 na svém kontě a šestiletý Sebastian Vettel ještě ješt stále tahal v rodném Heppenheimu ka kačera po dvoře. Pro ty z nás, kteříí se však nepo nepočítají ítají k Facebook generaci, nesou ony májové dny roku 1994 stále překvapivou pečet čet akutní sou současnosti. Jako by se vznášely šely nad zákony přírody p a jejich ostré hrany nedokáže obrousit obrousi ani čas. Připomínají dávnou událost na horizontu černé díry, statický, stále jasně zřetelný řetelný obraz, je jehož skutečného původce již pohltila neúprosná gravitace. Sennův v odchod z tohoto světa sv byl stejně strhující jako jeho život a měl m v sobě všechny prvky antické tragédie. Ať si toho byl vědom v nebo ne, slovy i činy iny jeho posledních týdnů týdn se jako červená ervená nit vinula mlhavá p předtucha vlastního konce,, patrná zejména ze zpětného zp pohledu. Jestliže ale měll být n někomu podobný osud předurčen, těžko žko byste asi hledali někoho vhodnějšího. jšího. Vyjma úvodních čtyřech ech let, Ayrton Senna strávil celý svůj sv život za volantem závodního automobilu a splnění spln dávného dětského snu - být nejrychlejším pilotem této planety - zasvětil ětil vše. Je ironií, že smrt jej zastihla ve chvíli, kdy pro něj n j automobily pomalu začaly za ztrácet na významu a kdy se počal al připravovat p na novou roli po zakončení ení závodnické kariéry. Na

3

ji vynořovala vyno rodina, děti, ti, obchodní activity, a pomoc nejchudším obzoru se stále zřetelněji vrstvám v Brazílii. Jak v plném rozsahu odhalil Sennův Senn pohřeb, eb, jeho vliv a úcta v rodné zemi dosáhly fakticky božských rozměrů rozm a člověka nutně napadá myšlenka, že Brazílie pravděpodobně ztratila muže, že, v jehož silách by bylo pomoci zemi z období korupce a bídy. Tamburello je pokusem o literární rekviem, které bych chtěl cht věnovat novat nejen těm, t kteří nosí Ayrtonův odkaz v srdci, rdci, ale také těm, t kteří neměli to štěstí stí jeho životní příběh p sledovat v ‘přímém přenosu’. O Sennově smrti jsem se do dočetl na černobílé ernobílé titulní stránce deníku Československý Sport když jsem kráčel el po rozkopaném chodníku nedaleko Kounicových kolejí v Brn Brně. Na co ale vzpomínám daleko častěji č je sobotní kvalifikace v Monaku 1988, kde Senna v identické monopostu McLaren-Honda McLaren Honda zajel jedno kolo o 1.427s rychleji než stájový druh Alain Prost, což odpovídalo náskoku 57 metrů metr na městském stském okruhu o délce 3328 metrů. metr Videozáznam onoho magického kola bohužel neexistuje, dochovalo se však v svědectví bývalého pilota Formule 3 Alaina Menu. Když dnes Menu popisuje to, co spatřil, spat v hlase mu stale zní úžas, protože nic podobného nikdy předtím p edtím ani nikdy poté už nezažil. Stál tehdy na vnitřním ním okraji šikany na náb nábřeží, eží, kde vozy F1 brzdily z ma maximální rychlosti kolem 290km/h na nějakých jakých 70km/h. Senna viditelně viditeln brzdil o osm metr metrů později než konkurence, a zatímco ostatní monoposty na hrbolatém povrchu pod vlivem brzdné síly skučely, skřípěly, ly, a kymácely se nahoru a dolů dol a ze strany na stranu, Sen Sennův McLaren se celý třásl jako při zemětřesení esení a mimo zvláštního zvuku “pffffffffffff” nevydal ani hlásek.

V HLAVNÍCH ROLÍCH Tamburello do nejmenšího detailu popisuje uje dramatické události a emoce několika bouřlivých dnů, a proto předpokládá edpokládá solidní znalostt historie a zákulisí světa sv Formule 1. Pro snadnější orientaci a referenci uvádíme seznam hlavních aktérů na konci materiálu zde.

AKT PRVNÍ - OVERTURA Všechno to začalo alo jednoho všedního březnové b eznové dne roku 1994 v italské Imo Imole. Týmy se zde sjely testovat nové vozy pro nadcházející sezónu Formule 1 a pochopitelně pochopiteln nechyběl ani úřadující vítězz poháru konstruktér konstruktérů stáj Williams-Renault Renault s novou tváří tvá za volantem, trojnásobným mistrem světa ta Ayrtonem Sennou. V přestávce p estávce mezi testova testovacími jízdami chtěl Senna upozornit vedení okruhu na hrbolatý povrch v táhlé zatáčce zatá ce za startovním rovinkou nesoucí jméno Tamburello. Existuje amatérský filmový záznam, na němž n mž je Senna zachycen v živé debatě s ředitelem editelem okruhu Giorgio Poggim. Oba stojí na vnitřním okraji zatáčky, zatá stromy městského stského parku, v němž n mž se autodrom nachází, vrhají kolem tmavé stíny. Další muž stojí opodál s rukama v kapsách a evidentně evidentn naslouchá probíhající konverzaci, kterou ale na

4

filmu nelze slyšet. Sennova gesta jsou však výmluvná výmluvn – několikrát kolikrát prstem ukáže na dráhu před sebou a později ji ukáže Poggimu rozhraní starého a nového asfaltu jejichž úrovně úrovn dělí dobré čtyřii centimetry. Takový schodek mohl mít v rychlosti 300km/h na chování monopostu F1 nepředvídatelný edvídatelný vliv. Poggi se rozhodl jednat. Jelikož na položení nového asfaltového koberce nebyl čas protože do pořádání ádání velké ceny chyběly chyb necelé dva měsíce, síce, nechal alespo alespoň nejhorší hrboly ofrézovat. Problém to vyřešilo ešilo jen částečně,, hrboly byly stále vyšší než by bylo z hlediska bezpečnosti ti žádoucí a auta se zde spodkem šasi stále dotýkala vozovky, jejich stabilita se nicméně výrazně zlepšila a Senna, jinak fanatický perfekcionista, nucený kompromis akceptoval. V testech v Imole Senna skončil skon il druhý za Michaelem Schumacherem (Benetton-Ford) (Benetton a nová kapitola jeho kariéry éry v barvách Williamsu se zatím nerýsovala tak růžově, r jak si původně maloval. Po šesti letech u stáje McLaren se Senna ocitl v novém p působišti, což s sebou přineslo překážky ekážky a nedorozum nedorozumění ní která si protrpí každý člověk měnící zaměstnavatele. stnavatele. Senna byl introvertem a navazování nových vztah vztahů ů pro něho n nebylo jednoduché. V prvních měsících ěsících komunikoval s týmovým manažerem Williamsu Ianem Harrisonem nepřímo přes es svého manažera Juliana Jakobiho, a Jo Ramirezovi (který zastával Harrisonovu ovu roli u McLarenu) se svěřil, il, že u Williamsu byl pilot jen dalším zam zaměstnancem a nikdo se nestaral o jeho potřeby. pot eby. McLaren byla jeho rodina, zde ze slibného talentu dozrál ve hvězdu světového tového formátu. Williams byl velkou neznámou p přestože estože Senna po léta udržoval důverný verný kontakt s jejím majitelem Frankem Williamsem. Situace dospěla la tak daleko, že i p přes podepsání smlouvy s Williamsem v září 1993 Senna vážně uvažoval o tom zůstat z u McLarenu. Během hem posledního závodu za McLaren v australském Adelaide Senna slavně sla zvítězil zil a porazil dlouholetého soka Alaina Prosta za volantem Williamsu. Když pak během b koncertu po závodě zpěvačka ka Tina Turner pozvala Sennu na pódium a za doprovodu desetitisíců desetitisíc fanoušků mu věnovala novala hit “Simply the Best”, bylo pro všechny zainteresované zaintereso – Sennu, šéfa McLarenu Ronna Dennise, Jo Ramireze, mechaniky - velice těžké žké potla potlačit hluboké emoce. Dennis po létech vzpomíná: “Večer po závodě jsme pokračovali ovali v oslavách a oba jsme v té fázi už nebyli schopni jasně uvažovat. Bylo mi ale jasné, že částečně litoval, že se rozhodl od nás odejít. Hovořili ili jsme o tom, jestli bychom se měli m li pokusit dostat ho ze smluvních závazk závazků s Williamsem. Naše auto opětt vítězilo vít a Senna byl opět přesvědčen, en, že jsme byli schopni poskytnout mu konkurenceschopný vůzz se kt kterým by vyhrával tituly.” Dennis nicméně obratem přiznává, p že Senna by smlouvu s Williamsem neporušil. “Byl čestným člověkem kem a dal Williamsovi své slovo. Jeho slovo mělo větší tší váhu než kus podepsaného papíru.” Dennis na téma návratu k McLarenu se Sennou hovořil ještě přii dvou dalších p příležitostech před začátkem átkem sezóny 1994 a dodnes je přesvědčen, en, že po dvou letech u Williamsu by se Senna býval vrátil.

Přípravy ípravy na Velkou cenu San Marina, ttřetí etí podnik sezóny 1994, za začaly pro Sennu 20.dubna, kdy jej osobní pilot ilot Owen O’Mahoney vyzvedl na londýnském letišti Heathrow a soukromým proudovým letadlem British Aerospace HS125 ho přepravil p epravil do Le Bourget v

5

Paříži. Odtud pokračoval oval na fotbalový stadión v parku princ princů,, aby slavnostním výkopem zahájil přátelský átelský zápas mez mezi Francií a Brazílií. Obě jedenáctky se pilně piln připravovaly na blížící se světový tový šampionát v USA a Senna, jako každý Brazilec, byl zaníceným fotbalovým fanouškem. Jeho země nevyhrála šampionát od roku 1970 a Senna chtěl cht svou přítomností p své krajany morálně povzbudit. Podobně Podobn jako on se brazilští fotbalisté snažili dobýt čtvrtý titul mistra světa. Následujícího dne odletěl odlet z Le Bourget na domovské letiště v portugalském Faro, které leželo nedaleko jeho evropské základny v Quinta do Lago, Algarve. Než tak učinil, u stihl ještě navštívit centrálu Renaultu ve Viry Viry-Chatillon. Renaultův v desetiválcový motor dominoval Formuli 1 od začátku za roku 1991, francouzští inženýřii nicméně nicmén nespali na vavřínech a tajně pracovali covali na příští p generaci legendárního třiapůllitrového llitrového agregátu. agr To, co Senna na počítačových ových CAD plánech spat spatřil, il, ho naplnilo uspokojením. Zcela nový, radikální dvanáctiválec V12 se na papíře vyrovnal špičkovým kovým výkonem Ferrari V12, evidentně jej však předčil il mimo mimořádně kompaktní strukturou, nízkým těžištěm, t a nižší hmotností. Po pár dnech zaslouženého odpočinku odpo pokračoval Senna v doprovodu svého bratra Leonarda v úterý 26.dubna z Algarve Alga do Mnichova (na palubě HS125, jak jinak), kde ho následujícího dopoledne čekala ekala obchodní jednání v automobilce Audi, jejíž vozy začal nedávno v Brazílii prodávat. Ve čtvrtek tvrtek se objevil v italské Padově Padov aby oficiálně představil edstavil jeden z mnoha připravovaných komerčních ních projektů p nesoucích jeho značku “červené ervené S S” - luxusní horské kolo vyrobené firmou Carraro arraro a pojmenované příznačně p ‘Senna nna Driven to Perfection’ Perfection (Senna hnán k dokonalosti). Prohlédl si výrobní závod, pozdravil se se zaměstnanci, zam mezi nimiž přirozeně způsobil sobil pat patřičný rozruch, a nakonec dorazil do hotelu Sheraton ležícího asi pět kilometrů od Padovy v malebném prost prostředí rozkvetlých kvetlých zahrad, v jehož kongresovém centru v přízemí ízemí se konala prezentace nového výrobku. Ačkoliv koliv bylo kolo zkonstruováno Carrarem, jeho rám zdobilo zzřetelné etelné červené S a bílý nápis Senna. Senna už nějakou jakou dobu hleděl hled l za horizont své závodní kariéry a byl plně zaměstnán budováním obchodního impéria. Zahrnovalo kreslený časopis asopis Senninha (malý Senna), popisující příhody íhody založené na Sennových počinech inech a jehož zisk šel na pomoc bezprizorným dětem tem v Brazílii; Brazí dealerství automobilů Audi; joint venture s italskou firmou vyrábějící potřeby eby pro domácnost; výrobu luxusních jachet; a v neposlední řadě společnost vlastnící licenci jména Senna představovaným p stylizovaným červeným písmenem S. Horské kolo bylo další částí ástí této říše, ř dalším ím krokem do budoucnosti. Senna byl ve svých čtyřiatřiceti iceti jako automobilový závodník už blíže spíše konci než za začátku átku aktivní kariéry. Mohl s časem ještě chvíli soupeřit, soupe ani on ho ale neměl šanci porazit.. Člověk jeho typu nicméně potřeboval eboval zajímavý, naplňující život i po pověšení přilby na hřebík. řebík. Jako vždy přii podobných p příležitostech, Senna byl stylově oblečen. oble Měl na sobě padnoucí tmavé sako, krémovou košili a pečlivě pe uvázanou kravatu střídmé ídmé barvy, jejíž uzel seděl přesně uprostřed ed mezi líme límečky. Nic křiklavého, iklavého, nic co by narušovalo harmonii. har Rozuměll podobným malič maličkostem kostem a dokázal hrát chameleóna př přizpůsobujícího se

6

ob ze své osobnosti. Tentokrát entokrát žvýkal žvýkačku, žvýka když ale okolnostem aniž by cokoliv obětoval zaujal své místo na pódiu, jeho tisková mluvčí mluv í Betise Assumpcao mu výmluvně výmluvn pokynula. Dovtípil se a hbitě žvýkačku ku vyplivl. Ještě nevypadal jako rozený byznysman, byznysma spíše jako někdo k tomuto cíli směřující. ující. Na úplnou prom proměnu nebyl dosud připraven. ipraven. Balancoval mezi minulostí, která ho udělala lala tak slavným, bohatou p přítomností ítomností s řadou možností, a budoucností, kterou právě za začínal tvořit. Zahájení prezentace tace ho nezastihlo zcela v kůži a působil nervózním nervózní dojmem. Nicméně ačkoliv koliv byl jako mladý člověk plachý, uzavřený, a v početnějším jším davu nesv nesvůj, tyto doby byly dávno pryč.. Pohybovat se na ve veřejnosti, mluvit do mikrofonů, ů, potřásat pot si pravicí s řadou cizinců,, odpovídat na otázky, pózovat pro fotografy, akceptovat, že dav na něj n bude civět jako v nějaké jaké perverzní šou a přitom to snášet klidně - něco co takového zakoušel po desetiletí. Někdy kdy den co den, n někdy minutu po minutě.. Nervozita k tomu nikdy nepat nepatřila, na to bylo jeho sebeovládání příliš p íliš silné. Dokázal být okouzlující, chválit, ronit slzy, projevovat rozhořčení, ení, zranitelnost nebo zoufalou útrpnost p před ed neustálým pohledem veřejnosti, ale nikdy ne nervy. rvy. S těmi t jste se nesetkali a občas as jste přemítali, zda v vůbec existují. Podle Assumpcao byl docela prostě prost unaven, jelikož dělat lat byznys a sou současně plnit požadavky kladené ladené na jezdce F1 si vyžádaly svou oběť (někdy vzhledem k časovému rozdílu mezi Evropou a Amerikou hovořil telefonicky s Brazílií ještěě o p půl druhé ráno). Nepřítomný výraz očíí však naznačoval, nazna že příčina ina jeho rozpoložení mohla mít hlubší kořeny než jen únavu. Senna se ocitl na životní křižovatce, k musel čelit několika kolika fundamentálním problém problémům najednou ajednou a to se nevyhnutelně nevyhnuteln odrazilo v každodenním chování, obchodní aktivity nevyjímaje. Jen pár dní před řed prezentací m měl protáhlou telefonickou debatu se sestrou Viviane, která po bratrově smrti potvrdila, že “byl velice sklíčený. Neřeknu eknu vám ale proč.” pro Ačkoliv koliv to Viviane nikdy nepotvrdila, d důvodem vodem byla Sennova p přítelkyně Adriane Galisteu, jednadvacetiletá modelka, se kterou se seznámil při p i Velké ceně cen Brazílie 1993. Termín modelka okamžitě sugeruje nádhernou postavu tvarem připomínající p ipomínající láhev od Coca Coly a prázdnou hlavu, jenže žádné podobné stvoření stvo ení by Sennu nezajímalo tak dlouho, jestli vůbec. bec. Galisteu byla mnohem víc. Jestliže uvěříme uv íme jejímu popisu vztahu se Sennou - a není důvod nevěřit, it, protože jej v knize My Life With Ayrton vypráví s křehkou, autentickou auten hodnověrností, byl do ní šťastn ťastně zamilovaný. Byl o tom přesvědčen en pilot O’Mahoney i jiní. Senna se sice vyhýbal otázce manželství (měl (m už jedno neúspěšné šné za sebou), to však nemohlo zpochybnit hloubku vztahu čii fakt, že jednoho dne se manželství stane stan pravděpodobným. podobným. Už jen proto, že vždycky hovořil hovo il o své touze mít d děti a o tom, jaká úžasná životní zkušenost to musí být. Patrně Patrn nikoliv náhodou jen pár dní před p Imolou na téma manželství poznamenal: “Dokonce “Dokonce i když stojíte vedle ženy, kterou milujete, může m vás napadnout, že by vás mohla v budoucnu učinit u nešťastným. astným. Vztah mezi mužem a ženou je nejstarším lidským citem a přesto řesto stále neexistuje recept, který by zaručoval zaru oval lásku, klid a úsp úspěšnost tohoto vztahu. Proto musí mít toto soužití den ode dne jinou cenu. Není to jen sen, který se zdá většině z nás, je to realita, jejíž hodnotu musíme znát.” znát.

7

Láska k Adriane ovšem narazila na kategorický nesouhlas rodiny. Galisteau pocházela ze zcela jiné sociální vrstvy a jako Sennova potenciální životní partnerka měla m daleko k ideální partii. Bratr Leonardo byl speciálně speciáln vyslán do Evropy s cílem p přemluvit Sennu, aby se s ní rozešel. Jejich spor s vyústil v předvečer er závodu bouřlivou roztržkou na veřejnosti. Senna byl v jádru typickým latinoameričanem latinoameri anem a v souladu s jižanskou jiža kulturou choval hluboké citové vazby k vlastním příbuzným. p íbuzným. Kdykoliv to situace dovolovala, vracel se mezi velkými cenami k rodičům, rodi což je chápání Evropana přece ece jen pon poněkud vzdálené. Rodina pro nějj byla jednou z úst ústředních životních hodnot a často to neopomn opomněl zdůraznit. Do toho nyní vstoupil cit k Adriane, s níž Senna prožíval asi svou první opravdovou lásku. Jeho otec, matka, a Viviane těžko tě snášeli fakt, že jejich Ayrton se nejen rozhodl r strávit celé léto v Evropě aniž by zavítal do rodné vlasti, ale navíc se rozhodl nastěhovat ěhovat si Adriane do domu v Algarve. Co v prvních pár měsících m lehkovážně přešli jako běžný žný flirt se nyní rychle měnilo nilo ve vážnou známost. Senna řešil ešil obtížné dilemma. Kterému hlasu dát p přednost? Existuje třetí cesta? Člověk, k, pro k kterého vítězství zství znamenalo víc než pro kohokol kohokoliv jiného, si najednou palčivě uvědomoval, domoval, jak obtížné bude tento soukromý závod vyhrát. K tomu se přidalaa aklimatizace na nové prostředí prost edí u Williamsu a vážná krize v profesionální kariéře, e, kde byl poprvé v živo životě poražen mladším protivníkem. O dev devět let mladší Michael Schumacher zatím dokázal odpovědět odpov t na jakékoliv nasazení sil a něco n takového se Sennovi v kariéře karié závodníka zatím nepřihodilo. ihodilo. Byl to vždycky on, kdo podobným způsobem ničil il své soupe soupeře. Ročník 19944 byl ale z jeho standardu katastrofou. V Brazílii odstoupil po smyku v marné honbě honb za Schumacherovým Benettonem, p při startu Velké ceny Pacifiku v japonské Aidě Aid ho v první zatáčce ce zezadu postr postrčil z dráhy Mika Häkkinen. Řečí čísel: ísel: Schumacher 20 bod bodů - Senna 0. Imola, třetí etí podnik sezóny, mohl být pro další vývoj šampionátu stěžejním st momentem. Jak ak se prezentace dostala do plného proudu, Senna se přece ece jen oprostil od postranních myšlenek, soustředil soust se na bezprostřední úkol, a na závěr závě mítinku už byl daleko uvolněnější, jší, ochoten podělit pod se o své názory s novináři. i. Ačkoliv A mezi nimi převažovali evažovali laikové z místních médií, nevyhnul se otázkám na téma formule 1. Každý byl zejména zvědav, jak viděl své šance ša v boji o mistrovský titul. “Šampionát Šampionát pro mě m začíná v Imole. e. S handikapem dvou závodů,” závod komentoval smůlu lu úvodních dvou velkých cen, po kterých se na nějj snesla nemilosrdná kritika odborného tisku. Týden před ed závodem se v Motoring News nechal slyšet trojnásobný mistr světa sv Niki Lauda, že Schumacher byl už nyní lepší lep než Brazilec; anglický týdeník Autosport přinesl p na titulní straně Sennův v portrét, doplněný dopln výmluvným podtitulem “Má Má na to?” to? a uvnitř vévodila článku palčivá ivá otázka “Zlomí se pod tlakem?” Někteříí komentátoři komentáto zase prohlašovali, že Senna zestárnul a změkl. zm Poukazovali na start v Aidě,, kde by ‘starý Senna’ neubral plyn a nespokojil se s druhou pozicí v první zatáčce. zatá Faktem aktem bylo, že v letech 1992 a 1993 byly vozy Williams prakticky neporazitelné díky mimořádně efektivnímu využití posledních výkřiků výk elektroniky - aktivnímu zavěšení zav kol, kontrole prokluzu, kontrole startu, automatické sekvenční převodovce, evodovce, a ABS. Sennův

8

příchod íchod k Williamsu vyvolal dychtivé o očekávání. ekávání. Kombinace nejlepšího šasi a nejlepšího jezdce slibovala zlomení stávajících rekordů, rekord každý hovořil il o jeho naprosté nadvlád nadvládě a někteří dokonce předpokládali, edpokládali, že by mohl vyhrát všech 16 závodů. závod . V roce 1992 p přece Nigel Mansell zvítězil devětkrát tkrát a nasbíral rekordních 108 bodů, sezónu nato to triumfoval Alain Prost s polovičním ním nasazením sedmkrát se skóre 99 bodů.. To vše se Sennou coby hlavním protivníkem, který dokázal i v o třídu t ídu horším monopostu McLaren Williams Williamsům vyrvat osm vítězství. Jenže pro rok 1994 Mezinárodní automobilová federace FIA prosadila zákaz většiny v elektronických zázraků,, což pro tým Williams, používající je od poloviny 1991, 1991 znamenalo nemalý handicap. Ostatní stáje F1 jej totiž následovaly až v úvodu 1993 a roční r zpoždění se nyní projevilo jako náskok, hlavně hlavn ve vývoji klasického zavěšení šení kol. Williamsův Williams nový model FW16 se objevil teprve teprv dva týdny před ed startem sezóny, mnohem pozd později než Schumacherův Benetton B194, a Senna S ihned poznal, že tohle nebyl vůz, vů po kterém tolik toužil. Zejména na hrbolatém povrchu se choval nervózně nervózn a nepředvídateln edvídatelně. Po závodě v Brazílii musel dokonce masér Josef Josef Leberer vzít oba jezdce Sennu a Damona Hilla do péče, pé aby odstranil bolesti způsobené sobené vibracemi monopostu. Senna to otevřeně otevř nepřiznal, ale příčinou jeho smyku v Brazílii byl fakt, že jeho křečemi k emi trpící horní část těla nestačila dostatečně rychle reagovat ovat na začínající smyk vyvolaný neefektivním m předním p křídlem, které činilo vůzz citlivým na p přenos hmotnosti při akceleraci a brzdění.. Technický ředitel Williamsu Patricka Heada později pozd vysvětlil, že “spoiler poiler reagoval na náhlou změnu zm jízdní výšky. Pokud jste v zatáčce ce najeli na hrbol, auto z ni ničeho nic získalo vepředu edu daleko vvětší přítlak. Jestliže bylo auto až do této chvíle neutrální a vyvážené, ustřelila ust elila vám nyní bez varování záď.” zá Tehdejší šéfkonstruktér Williamsu William Adrian Newey vysvětluje, že “nedostate nedostatečný přítlak v zádi auta byl způsoben čistě nastavením podvozku. Po dvou letech s aktivním pérováním jsme se znova učili, jak správně používat pružiny a tlumi tlumiče, ostatní byli o rok popředu. Aerodynamika nebyla uzpůsobena sobena pasivnímu pérování, což znamenalo, že spodek šasi mohl nečekaně nečekan ztratit přítlak (takzvaný underbody stall, pozn. autora). Také bočnice byly příliš íliš dlouhé, do Imoly jsme je ale nestačili zkrátit. Auto rovněž ěž trp trpělo poněkud kud triviálním aerodynamickým nedostatkem - přední spoiler byl příliš nízko.” Týmový kolega Hill popsal model FW16 jako “hrozné hrozné auto, prakticky neovladatelné v pomalých zatáčkách, kách, v rychlých zase hrozilo, že vás v libovolné chvíli nechá na holičkách holi a skončíte mimo trať. Nemohli jste se na ně spolehnout a rozmezí setupu, ve kterém ém jelo rychle, bylo velice úzké, takže vám nezbývalo nic jiného než pořád po měnit nit nastavení a doufat, že se strefíte do té správné kombinace. Vyždímat z rozladěného ěného auta rychlý čas as bylo opravdu obtížné a velice riskantní.” Senna byl najednou postaven před p chmurnou možnost, že ačkoliv čkoliv by riskoval a nasadil do o boje veškeré své rezervy, mohl být v konečném důsledku u proti Schumacherovi bezmocný. V Brazílii přece ece př předjel edjel Damona Hilla v identickém voze o celý okruh, na Němce N v Benettonu to ale stále nestačilo. nesta Vydal ze sebe maximum, přesto esto musel spolknout hořkou pilulku v podobě pokoření ení na domácí p půdě.. Senna proti takovému ponížení celý život bojoval nebo pokud se mu nemohl vyhnout, ho z duše nenáviděl. nenávid Na klidu mu nepřidávalo idávalo ani podez podezření, že konkurence slavila na dráze úspěchy úsp díky ilegálnímu využívání čerstvě erstvě zakázané elektroniky. V kuolárech padala nejčastěji nej jména

9

Benetton a Ferrari. Na jakém voze to vlastně vlastn Schumacher vítězil? zil? Po kolizi s Häkkinenem v Aidě se Senna vydal pěšky šky do box boxů. Týmový manažer Ian Harrison rison mu běžel b naproti v obavě,, že rozzlobený Brazilec utrousí před p dychtivými novináři něco co nemístného. nemístného Senna však byl v naprostém klidu a po dvou minutách chůze ch ze se zastavil, aby si v zatá zatáčkovité sekci okruhu důkladně posvítil na rozdíl v chování Benetton Benettonů Schumachera a Jose Verstappena. Před ed Harrisonem pak konstatoval, že Verstappen Verstappenův monopost nopost se choval jako úplně ú jiné auto. Sennovo podezření došlo tak daleko, že nutil šéfa stáje Franka Williamse k podání oficiálního protestu, a Harrison před p startem nedělního lního závodu v Imole vyslal na střechu st boxů marketingového manažera Richarda Westa, aby videokamerou nato natočil Schumacherův start. Ron Dennis po létech konstatoval, konstatoval že “Ayrton měll o Schumacherovi pochybnosti, protože tak jako já se domníval, že určitá itá sekce ve F1 byla připravena vítězit zit za každou cenu cenu: nejenom jedinci, ale části některých týmů, a dokonce doko i celé týmy. Byl naprosto přesvědčen, en, že Michael pat patřil do této kategorie.” Jakkoliv si ale Senna v zákulisí trpce stěžoval žoval Williamsovi, Dennisovi, Harrisonovi, a v pravidelných telefonátech dokonce i Alainu Prostovi, na veřejnosti držel jazyk za zuby. “Nemůžu žu vám k tomu mnoho říct,” odpovídal na dotěrné rné otázky noviná novinářů při prezentaci v Sheratonu. “Těžko ěžko se hovo hovoří o něčem, co nejste schopni dokázat.” Formule 1 již před nějakým ějakým časem vstoupila do počítačového ového věku, jakkoliv to ale bylo nevyhnutelné, prokázat používání nedovolených prvků prvk se díky tomu stalo prakticky nemožným. V červenci ervenci 1994, dva m měsíce po Sennově smrti, se automobilová federace rozhodla prověřit elektronické systémy týmů tým Benetton a McLaren. Po mnoha prodlevách, které stájím vynesly pokutu 100,000 100, dolarů, dostala konečně specializovaná firma LDRA v britském Liverpoolu software použitý v obou vozech při p Velké ceně San Marina 1994. Výsledky analýzy z Benettonu B194 se daly přirovnat p irovnat k náloži dynamitu: Lidé z LDRA objevili skrytý program, který Schumacherovi potenciálně potenciáln umož umožňoval využívat kontrolu prokluzu, po zimních změnách zm nách pravidel prohlášenou za nelegální. S její pomocí mohl jezdec přii výjezdu ze zatáček ek naplno sešlápnout plynový pedál a počítač po už sám rozhodl, kolik plynu vzhledem k zařazenému za stupni a otáčkám kám motoru použít, aby zadní kola přenesla enesla na vozovku maximální možný výkon bez nežádoucího prokluzování kol. Nalézt zmiňovanou anou rutinu však nebylo neb snadné a i softwareovým expertům expert LDRA to chvíli trvalo. Program byl totiž neviditelný. Museli jste vyvolat hlavní menu, najet kurzorem až za spodní řádek ádek obrazovky na zdánliv zdánlivě prázdnou linku třináct tř a zmáčknout jednu specifickou klávesu. Z ničeho ni nic, bez jakékoliv zprávy na monitoru, byl program pro kontrolu prokluzu aktivován. Počítačovým Po detektivům se rovněžž podařilo odhalit zp způsob, jak bylo možné systém cestou na startovní rošt uvést do chodu. Jednalo se o sekvenci příkazů spouštěných ných pohyby plynového plynové pedálu, spojky, a páček ek pro řazení převodových p stupňů umístěných ných pod volantem. Benetton nemohl existenci programu popřít, pop trval nicméně na tom, že od zákazu kontroly prokluzu nebyl použit. Rutina v software zůstala, z stala, jelikož její odstran odstranění by podle slov představitelů stáje bylo příliš p íliš komplikované a navíc by mohlo ohrozit bezchybnou funkčnost dalších částí ástí programu. Aby ji jezdec nemohl náhodn náhodně aktivovat, byla raději rad skryta sérií maskovacích kroků. krok

10

ho Aféra ‘kontrola prokluzu’ má pro tehdejší strůjce úspěchů Benettonu dodnes hořkou příchuť a v jejich hlasee zaznívá upřímné up rozhorčení. Zvláště Schumacher je zatrpklý: “Nikdy bych vědomě nejezdil s ilegálním systémem. F1 je na to příliš velkým obchodem.. Vím zcela jistě, jist že v roce 1994 jsme nic nelegálního nepoužívali, nepou , mluvilo se o tom ale dokola tak dlouho až se to proměnilo prom skoro ve skutečnost. Hrozně mě to štvalo, protože jsme všechna vítězství těžce žce vydřeli. vyd Konstruktéři se budou vždycky snažit najít technické výhody na samé hranici pravidel. Pokud vyvinete systém, s který jezdci byť jen maličko ko uleh ulehčí práci, může že to vypadat jako kontrola prokluzu prokluzu, přitom to ale kontrola prokluzu není.” Frank Dernie byl u Benettonu hlavním hlavní inženýrem: “Teoreticky je možné, že kontrolu prokluzu testovali bez mého vědomí. Mohl to být být supertajný projekt o kterém věděl vě pouze mechanik který programoval převodovku. evodovku. B Během zimní přestávky jsme hodně procvičovali ovali starty, a byl jsem přítomen ítomen u každého testu a závodu. Musel bych se o takovém systému ddříve íve nebo později pozd dovědět. Jedním z problémů motoristického sportu je to, že jakmile začnete za vítězit, zit, každý si myslí, že podvádíte. Je to jednodušší než přiznat, p že konkurence odvádí lepší práci.” Ross Brawn byl tehdy technickým ředitelem a obvinění ní z používání kontroly prokluzu se ho silně dotkla. la. Šlo podle nějj o politickou hru ze strany prezidenta FIA Maxe Mosleyho, který nemohl šéfům šéf m Benettonu Flavio Briatoremu a Tomu Walkinshawovi odpustit, že v dopise adresovaném senátu FIA jej otevřeně označili čili za neschopného pokračovat v prezidentství. Mosley Mos se proto rozhodl zkomplikovat Bene nettonu trošku život. “Bylo to hrozné období, jak sportovně sportovn tak po politické stránce. Benetton se stal snadným terčem. ter Výrobce triček ek najednout porážel renomované týmy jako byly McLaren, Williams, a Ferrari, které si myslely, že měly ly garanci na vít vítězství ve F1. Jejich šéfové museli na koberečku kobere sponsorům vysvětlovat, jak ak je možné, že stáj s s daleko skromnějším rozpočtem tem a technickým zázením jako byl Benetton je dokáže porážet. Kontrola prokluzu byla pro ně výmluvou jako stvořenou. řenou. Byli jsme trochu naivní. Neměli li jsme nic proti tomu, aby FIA dostala naše kódy. Jenže dodavatel motorů Ford byl zásadn zásadně proti. Software považoval za intelektuální vlastnictví ke kterému neměl nikdo jiný právo přístupu, ístupu, včetně v FIA. Nakonec jsme nalezli ezli kompromis a LDRA později pozd objevila neslavně proslulou volbu 13. Nešlo však o kontrolu prokluzu, jak se v tisku do omílání psalo, nýbrž o kontrolu startu, takzvanou launch control. V software zůstala stala od roku 1993 ale nebyla funkční.” Ať už byla pravdaa jakákoliv, neexistovala metoda, jak podezření podez stoprocentně potvrdit nebo vyvrátit. Po prezentaci poskytl Senna ještě ješt šest televizních interview a ihned Padovu opustil, aby v doprovodu bratra Leonarda, prezidenta Ducati, Ducati a výkonného ředitele TAG-Heuer TAG zamířil il helikoptérou na okruh. O’Mahoney mezitím převezl evezl HS125 se Sennovým manažerem Julianem lianem Jakobim na palubě palub na oblastní letiště ve Forli, kde byly letištní poplatky daleko nižší než v Boloni. Letoun tam měl m l parkovat až do nedělního ned večera a po závodě se jím pak měll Senna vrátit do portugalského Algarve, kde ho po dvou měsících m odloučení čekalo shledání s láskou Adriane. Senna mohl letět s O’Mahoneym O’Mahoney a jít rovnou do hotelu, jenže to by nebyl on. Celou svou kariéru věnoval noval mimořádnou pozornost p přípravě automobilu mobilu a proto chtěl cht ještě vidět, jak tým pokročil il s revizí aerodynamiky, která od rozpačitého rozpa itého vystoupení v Aid Aidě doznala

11

radikálních změn. n. Modifikace zahrnovaly pozvednutí předního přítlačného čného k křídla, posun předních kol vzad, nové zakončovací zakon destičky spoilerů, změněný ný tvar kokpitu a úpravy vnitřního pilotova va prostoru, aby se v něm n Senna cítil pohodlněji a lépe viděl vid na palubní desku. Stěžoval si hlavně na nevhodnou pozici volantu, která byla pořád řád ješt ještě šita na míru Nigelovi Mansellovi a zabraňovala zabra Sennovi v plynulých pohybech paží až do krajních poloh (Mansell preferoval volant o průměru pr 24cm, kdežto Senna o průmě měru 28cm). Technici z tohoto důvodu přepracovali epracovali ty tyč řízení ízení spojující volant s osou kol. Nosná konstrukce tyče ty řízení byla rozřezána, ezána, položena ní níže a znovu svařena ena dohromady tenčím ten kusem oceli, jakostně horším v porovnání s originálním materiálem. V osmdesátých letech byste ve čtvrtek před velkou cenou v boxech oxech F1 sotva potkali jiného závodníka než Sennu. Sennu Vyptával se, sondoval, zkoumal, a odcházel až po setmění. Letmo jste zahlédli štíhlého mladíka debatujícího s mechaniky, nic vyjímečného, vyjíme a pokračovali jste dál. Ke konci jeho kariéry však byl už jen jeho příjezd íjezd na okruh událostí samou o sobě.. Jakmile se objevil, tempo v boxech i padoku jakoby se zrychlilo a dav začal za houstnout; Senna svou vlastní přítomností p dokázal vyplnit čtvrteční ní prázdnotu. Tentokrát strávil chvíli s mechaniky a rovněž rovn hovořil s ředitelem editelem marketingu u Williamsu Richardem Westem. Dobře Dob e se znali. Sennu zajímalo, kolik doprovodných doprovodný aktivit ho čeká, protože jde o důležitou, ležitou, nicméně nicmén v době konání velké ceny poněkud pon choulostivou činnost. innost. Westovou úlohou bylo najít správnou rovnováhu mezi požadavky spons sponsorů a hostů a současně Sennovi zajistit dostatečný dostate ný prostor, aby se mohl v klidu ko koncentrovat na řízení ízení auta. Následovala krátká rozprava s Betise Assumpcao, která m mě na starosti jeho měla kontakt s novináři. Podobně bně jako West hledala kompromis mezi nároky sedmé velmoci a únosnou mírou. ůběhu velké ceny má cenu zlata a na Sennově Sennov úrovni byl často Každý okamžik v průb rozvrhnut předem. Tak jako dnes, závodní víkend měll i v devadesátých letech neměnnou nem strukturu, bez ohledu na podmínky, kontinent, či kulturu pořádající ádající zem země. Zahajovalo se pátečním ním volným tréninkem, následovala úvodní měřená m kvalifikace fikace mezi 13. a 14.hodinou, ve které se podle nejrychleji absolvovaného absolvovaného jednoho okruhu rozhodovalo o startovních pozicích pro závod. V sobotu další volný trénink a druhá kvalifikace, v neděli ráno třicetiminutový zahřívací ívací trénink (warm-up) určený k poslednímu doladění dolad strojů, a krátce po poledni ve 14 hodin místního času vyvrcholení, závod. od. Všechny tréninky doprovázely podrobné rozbory nad hromadou telemetrických telemetr dat, což v součtu tu nechávalo jen velmi malý prostor na rozhovory s novináři, noviná fotografování, autogramy, a debaty se sponsorovými hosty. V Sennově a Hillověě p případě to mimo jiné představovalo edstavovalo i slovní komentá komentář jednoho kola trati, jenž byl na programu krátce po nedělním ned ranním jezdeckém brífinku. Nezapomeňme dodat neustálý álý pohyb v davu, který zpomaluje zpomalu každý váš krok, a máte jasnou představu, edstavu, že být pilotem F1 nebylo už tehdy jednoduché. Senna opustil Westa, nasedl do Renault Espace a vydal se směrem směrem ke Castel San Pietro ležícího zhruba devět ět kilometrů kilometr od Imoly. Renault poskytoval týmovému personálu vlastní lastní vozový park a pochopitelně pochopiteln si přál, aby ho jeho členové lenové náležitě využívali. Po cest cestě se Senna zastavil v restauraci Romagnola, prostém, ale účelově ú zařízeném řízeném podniku, podniku a zarezervoval si stůl na půll deváté. V Romagnole večeříval ve pravidelně od roku 199 1991. Tehdy

12

zavolala recepční ní hotelu z Caste Castella, kde bydlel, a zeptala se: “Můžete žete ppřipravit stůl pro Sennu?” Rodina Liveraniů,, kterým restaurace pat patřila, si pomysleli - Senna! Bože! Dorazil s nádhernou blondýnkou a pouze požádal, aby nebyl během b hem jídla vyrušován. vyrušo Romagnola disponovala výhodou - vedle velké jídelny měla m ještě jednu menší, takže do ní mohli Sennu umístit a nepustit tam už nikoho dalšího. Neservírovali mu nic rafinovaného. Po večeři ve se ho zeptali, zda je opravdu Senna a on odpověděl, odpov že ano! Poprosili osili ho o autogram a předložili mu poznámkový blok. Podepsal každý list. Rodina pochopila, že se mu místní pokojná atmosféra zamlouvala a proto se sem každým rokem vracel. Jeden z jejich členů na toto téma poznamenal: “Senna Senna byl tak bohatý, že mohl koupit restaurant San Domenico, nejluxusnějších jších a nejdražších v celé oblasti. Jenže on měl m raději prosté věci.” Tento čtvrtek tvrtek se s Liveraniovými nadšeně nadšen přivítal a řekl ekl jak je potěšen, že je zase vidí. Po rezervaci se vydal z Castel San Pietra do hotelu Castello,, jehož budova ve tvaru L elegantně zapadala do zvlněného ěného ného rázu místní krajiny. Bydlíval zde od roku 1989. Ubytovali se tu i Frank Williams a Ron Dennis. Senna prošel foyerem kolem podstavce z tesaného kamene, na němž n mž ležel vyklenutý baldachýn z tepaného že železa. Hosté do nějj na odchodu házeli mince pro štěstí, št stí, aby se jednou zase do hotelu vrátili. P Přistoupil k recepčnímu nímu pultu a požádal o svou tradi tradiční proceduru: předložil edložil seznam lidí, od nichž přijme ijme telefonát, ostatní mě měla recepční pouze zaznamenat a připravit avit k vyzvednutí, kdykoliv si půjde pro klíčee od pokoje nebo odcházet pry pryč.. Mohl se pak po vlastní úvaze volajícímu ozvat zpětt nebo ne. Jelikož byl v Castellu stálým hostem, jeho příjezd nezůstal stal nepovšimnut. Dostal kytice květin, převážně od dámských obd obdivovatelek, ivovatelek, které personál naaranžoval v pokoji. V okolí recepce se zdržoval jen velmi zřídka. z Lidé měli li ve zvyku vydat se do hotelu, aby ho uvid uviděli na vlastní oči, i, požádali o autogram, spole společné foto a podobně.. Každý okamžik jenž ušet ušetřil pro sebe byl k nezaplacení. aplacení. Výtahem v sousedství vyjel do druhého patra. Vždy přebýval p ve stejném pokoji, čísle ísle 200, a tento rok nebyl výjimkou. Pokoj obsahoval vstupní chodbičku, chodbi ložnici s televizorem a se zvláštním obrazem nad postelí připomínajícím p ipomínajícím čtyři čínské krajinky, koupelnu, a obývák ák s dalším televizorem, pohovkou a křeslem křeslem potaženým v křiklavé purpurové barvě.. Okno poskytovalo výhled na venkovní bazén a zvln zvlněnou krajinu v okolí. Vše působilo sobilo spíše příjemným p íjemným než exkluzivním dojmem, noc tady p přišla na 4,000 korun (400,00 lir v tehdejší měně). mě Frank Williams bydlel o patro níž v čísle ísle 100, Ron Dennis nad ním v pokoji 300. Jak vysvětluje tisková mluvčíí od Williamsu Ann Bradshaw, “celý tým nepřebýval ebýval v jediném hotelu, členové byli roztroušeni všude možně.” možn Rozhodovala hlavně momentální dostupnost, cena byla až druhořadým faktorem. aktorem. Například Nap O’Mahoney a Assumpcao byli ubytováni úplně úpln jinde. Jezdec se pochopitelně chce vyhnout nežádoucím překvapením ekvapením a dává přednost p osvědčenému. Senna znal hotel i jeho majitele Valentina Torsiniho, Torsiniho, oblíbil si svůj sv pokoj, a restaurace Romagnola, nabízející soukromou místnost poskytující útočiště úto iště, byla na kopci jen kousek odsud. Jeho doprovod tvořili tvo nejbližší přátelé: átelé: bratr Leonardo, banké bankéř a dávný přítel Carlos Braga, manažer Julian Jakobi, televizní komentátor brazilské TV Globo Galvao Bueno, Celso Lemos (řídil ídil Senna Licensing), Ubirajara Guimaraes (Senna Imports) a masér

13

Josef Leberer. Šlo o širší společnost spole než obvykle. Běžně ho doprovázeli jen Jakobi, Leberer a samozřejmě O’Mahoney a Assumpcao. Assu Chyběla přítelkyně Adriane Galisteu, která měla m po ukončení kurzu angličtiny v Brazílii dorazit do Algarve teprve na druhý den. Vzhledem k napjatým vztahům m s rodinou, přítomností p Leonarda, a důležitostí ležitostí nadcházejícího závodu se Senna rozhodl nechat ji raději ěji v ústraní. Výhodou menší jídelny Romagnoly nebylo jen soukromí. Byla totiž dostatečně dostate velká na to, aby po sražení stolů pojmula veškerý Senn Sennův doprovod. Tento čtvrtek tvrtek to byl on a šest dalších hostů. Dorazil oblečen čen v nedbalém, avšak elegantním st stylu - džínách, košili a svetru přehozeným přes es ramena. K večeři ve si objednal steak, těstoviny, profiteroles (zákusky chutí podobné našim věnečkům),, a minerálku. minerálk Restauraci opustil před ed desátou a jako obvykle si rezervoval stůll také pro následující večer. ve Než šel spát, zavolal ještě ješt Adrianě a také brazilskému závodníkovi a příteli p Mauricio Gugelminovi, se kterým v sedmdesátých letech jezdíval po lokálních motokárových soutežích. Gugelmin a jeho manželka Stella bydleli se Sennou v jeho domě dom v anglickém Esheru v letech 1985-1986 1986 kdy Senna jezdil za Lotus, a jejich přátelství átelství trvalo doposud. d Gugelmin nenašel po sezóně 1992 další sedačku ve F1 a právě začínal ínal novou kariéru v USA v sérii Indycar. “Byl (Senna) nažhavený, protože měll pro závod v Imole dostat nové přední p křídlo. V červnu ervnu se jela Velká cena Kanady, Stella čekala dvojčata, a tak se nás chystal navštívit, uvidět mimina a prohlédnout si náš nový domov.”

AKT DRUHÝ - RUBENS 29.duben 1994

V pátek Senna dorazil na n okruh časně ráno. Vzhledem k tomu, co se zde zd v následujících dnech stane, bude dobré jej stručně stru popsat. Za hlavní branou byl prostorný padok. Jednu stranu podél venkovní zdi lemovalo na tucet motorhomů, motorhom obrovských obytných kamiónů týmů F1, poskytujících mimo jiné úto útočiště před ed všudyp všudypřítomnými novinářii a fanoušky. Na druhé straně stran stála vysoká, imponující kontrolní věž, v která se napojovala na hlavní budovu padoku. Přízemí P bylo vyhrazeno boxům, m, vyšší patra ukrývala kanceláře, e, restauraci, obytné místnosti a tiskové st středisko. edisko. Naproti se vypínala hlavní hlavním tribuna a mezi tím na dráze startovní rošt. Kulisu dotvářely dotvá ely týmové transportéry p přilepené k zadní straně boxů,, obsahující monoposty, náhradní díly, díly a tuny nástrojů nástroj a příslušenství. Šířka padoku normálně dovolovala akorát tak průchod mezi motorhomy omy a transportéry, tra většinou však byla ucpána mechaniky tlačícími tla ícími na vozících pneumatiky, toulajícími se sponsorskými hosty, povídajícími si přáteli, p spěchajícím chajícím týmovým personálem a kameramany pasoucími po jezdeckých hvězdách. hv Už vůbec nepočítaje ítaje stovky novinářů, noviná kteří se tu potulovali ze stejného důvodu. vodu. Pod nohama se vám motaly elektrické kabely, bzučící generátory a další přístroje. p Celé to evokovalo přeplněný bzu zučící úl. Poněkud stranou stálo plotem em obehnané zdravotní středisko; st nízká, bílá budova s prostorem vyhrazeným pro přistání istání helikoptéry.

14

Samotná trať, před ed rozsáhlou rekonstrukcí v roce 1995 m měřící cí 5040 metrů, metr byla situována v městském stském parku parku. Ze startovního roštu vyrážela do táhlého, mírně mírn levotočivého Tamburella, skrytého za stromy mimo dohled, napřimovala nap la se a uhýbala nepatrně nepatrn vpravo (Villeneuve), stáčela ela se prudce vlevo (Tosa), stoupala do kopce před p ed další levoto levotočivou zatáčkou kou Piratella, následovala pravo-levo-pravá pravo pravá šikana Acque Minerale, další stoupání do pravo-levé levé Variante Alta, pak tu byla rovinka a klesání k podkovité, ostré Rivazze, rychlá pravo-levá levá šikana Variante Bassa zakončená po krátké rovince levo-pravým pravým Traguardem, které přivádělo lo jezdce na cílovou rovinku s hlavní tribunou a boxy. Zdravotní středisko st s Traguardem prakticky sousedilo. Páteční ní volný trénink provázelo horko a slunečné slune počasí. así. Senna ujel 22 kol a vyjád vyjádřil spokojenost se změnami nami aerodynamiky, ke kterým došlo od posledního závodu v Aid Aidě. Zaznamenal nejrychlejší čas, as, 1: 1:21,598min, Damon Hill byl o sekundu pomalejší, Michael Schumacher skončil třetí. Úderem jedné hodiny začala za odpolední kvalifikace. ikace. Teplota vzduchu vyšplhala na 27 stupňů Celsia, asfaltu ještě o něco n výše. Z boxů prakticky ihned vyrazil Rakušan Karl Wendlinger na Sauberu, brzy následován dalším Sauberem Heinze-Harald Heinze Haralda Frentzena a Gianni Morbidellim lim na voze Footwork-Ford. Footwork Kandidáti na pole position zatím jen čekali na ten správný okamžik k vyražení žení na trať. tra . První se odhodlal Schumacher a nasadil laťku na 1:22,564min. Právě když see po vzdálené části okruhu vracel pomalu do depa, vyjel na dráhu Senna. Kamenná tvář Franka Williamse na TV monitoru sledovala jak titanové titan desky podvozku vozu generovaly na hrbolech v zatáčce Tamburellu llu roje jisker. Sennova přilba poskakovala v kokpitu v rytmu nesčetných nes etných nerovností, kterými byl byla Imola poseta. 1:22,430min, provizorní pole position. Modrobílý Williams pokračoval do druhého letmého okruhu, vnitřními ními koly bezpečně bezpe u obrubníku Tamburella. ella. Prakticky v tomtéž momentě moment se na opačné straně dráhy do sv svého ého úvodního letmého kola chystal Sennův Senn krajan a chráněnec, jednadvacetiletý benjamínek Rubens Barrichello z Brazílie. Bylo Byl třináct minut po čtrnácté hodině. Na čtyřku, ku, v rychlosti 223 km/h, Barrichellův Jordan-Hart najel poněkud pon zeširoka do předposlední edposlední šikany Variante Basa. O 13k 13km/h rychlejii než minule. Nevšiml si však, že na jízdní stopě byla stále ještěě trocha oleje z ranní poruchy motoru Häkkin Häkkinenova McLarenu. Jordan se vymkl kontrole, Barrichello reflexivně reflexivn šlápl na brzdy a snažil se vůz v ztočit do zatáčky. Marně. Auto se řítilo ítilo dál, sklon obrubníků fungoval jako odpalovací palovací rampa. Jordan přelétl travnatou zónu, nepatrně nepatr zavadil o vrcholek metr vysoké pneumatikové bariéry a nezmenšenou rychlostí se roztříštil roz o kovový plot nad ní. Monopost po divokém saltu konečně přistál na boku, koly vzhůru. Z kokpitu bezvládně visela Barrichellova paže. paže Permanentní lékař F1 profesor Sid Watkins, doprovázený dalším alším lékařem léka Dr. Baccarinim, byl na místě za několik n patnáct sekund. Jeho záchranný vůz, vů řízený italským traťovým maršálem Mariem Casonim, parkoval šťastnou astnou náhodou jen pár stovek metr metrů opodál nedaleko zdravotního ího střediska. st ediska. Zatímco se dávali do pohybu, maršálové obrátili zdemolovaný vrak Jordanu s Barrichellem v kokpitu na všechna čtyři kola. Udělali Ud to však příliš íliš rychle a Watkins se obával že jezdci přivodí další zranění.

15

Kolem se mezitím vracel do depa Senna. Nehodu sice neviděl, l, zcela mu však sta stačila scenérie, kterou míjel, a znepokojen znepok v boxech okamžitě vystoupil z kokpitu. Ve Watkinsových atkinsových sluchátkách zapraskal hlas ředitele závodu Rolanda Bruynseraedeho: Bruynse “Červené vlajky!” (zastavení kvalifikace). Prof, jak piloti Watkinsovi ovi s oblibou říkali, se naklonil k Barrichellovi a uslyšel namáhavé, přerývané erývané dýchání. Dr.Baccarini podržel Brazilcovu helmu aby Watkins mohl nůžkami n přestřihnout řemen přilby. ilby. P Po kratším zápase byla helma dole. Barrichello byl v bezvědomí. Lehce krvácel ácel z nosu a měl m tržnou ránu v obličeji, problémem bylo však hlavně hlavn uvolnění ní dýchacích cest, protože po čtyřech minutách bez kyslíku začínají umíratt mozkové buňky. bu Watkins zasunul mezii jezdcovy sevřené sev zuby dýchací trubici a zkušeným pohybem po zajistil přívod vzduchu chu do plic. Barrichello dostal krční ní límec, aby se zabránilo dalšímu poškození krku krku, a na místo dojel vyprošťovací tým. Za pomoci speciální podpěry ěry pro pát pátěř (KEG) vytáhli Brazilce z kokpitu zatímco Watkins s Baccarinim hlídali dýchací cesty a krk. Po dvou minutách přišel Barrichello za skupinové nové úlevy záchranářů záchraná k sobě. Byl zmaten, plácal nesmysly, jinak se ale nezdál nezdá být vážně zraněn. n. Za dalších pět p minut se ocitl ve zdravotním středisku, kde se podrobil rentgenu a pečlivému livému vyšetření vyšetř neurochirurga Franca Servadeiho. Z havárie si nepamatoval nepamat nic, utrpěll však jen pohmožd pohmoždění žebra, pohmoždění ní nosní chrupavky a tržné rány v obličeji eji po nárazu hlavy na jeden z podpěrných ocelových sloupů sloup záchytného plotu. Měl obrovské štěstí, stí, že pravé p přední kolo se o jeho helmu jen nepatrněě ot otřelo a nezasáhlo ji plnou silou. Assumpcao se vydala do Jordanova tábora, aby zjistila, jak na tom Rubens Ru je. Měla o krajana starost a věděla,, že Senna rovněž. rovn Senna, znepokojen na nejvyšší míru, chvátal rovnou do zdravotního ravotního střediska. Cestou minul zadní část ást Jordanova boxu, kde potkal motorářee Briana Harta, se kterým prac pracoval v sezóně 1984 u Tolemanu. “Co “ je s Rubensem?” vyzvídal naléhavě.. Hart si pamatuje, žže Senna vypadal velice rozrušen. Hart viděl havárii na televizní obrazovce a věděl, vě jak ošklivě vypadala. Dokázal však Sennu uklidnit Barrichello si poranil nos, jinak ale vypadal v pořádku. po “Jdu du se za ním podívat!” podívat! řekl Senna a vykračoval dál. Podle jednoho noho dobového pramene (Longmore) musel přelézt p zadní plot, protože hlavní vchod do zdravotního centra byl uzavřen. uzav en. Zdá se to nepravd nepravděpodobné, jelikož Sid Watkins neměll proti jeho návštěvě návšt námitek. “Rubens Rubens byl v pořádku, poř takže jsem ho (Sennu) pustil dovnitř.” Barrichello byl později ěji citován, že jakmile ve zdravotním středisku edisku nabyl plného vědomí, “Ayrton Ayrton byl prvním člověkem, kterého jsem uviděl. Měl v očích ích slzy, jako kdyby se tta havárie přihodila jemu.” Dnes si Barrichello není stoprocentně stoprocentn jist: “pamatuju pamatuju si, že byl prvním, koho jsem spatřil. il. Pamatuju si, že mi říkal, že jsem v pořádku, ať jen klidně ležím a odpočívám. odpo Nevím jestli brečel, nemůžu žu si vzpomenout. Četl jsem později, ji, že plakal v n nějakém telefonickém rozhovoru, ale už v této chvíli…nepamatuju si. s Moc mi toho neřekl, ekl, protože se m mě chystali helikoptérou převézt evézt do nemocnice v Boloni. Boloni.” Barrichellův v uspokojivý stav Sennu uklidnil: “Cítím se v pořádku, ádku, trochu těžko t se mi dýchá kvůli zraněnému nému nosu a bolí mě m ruce, jinak jsem OK. Zalaškuju si se sest sestřičkama a zítra jsem zpátky,” žertoval Barrichello. Senna se proto vydal zpátky do boxů, ů, aby pokra pokračoval v kvalifikaci. Dokonce i na této krátké cestě cest do padoku ho doprovázel čtyřicetihlavý čty dav a

16

dvě přenosné enosné televizní kamery, zkoumající sebemenší změnu zm výrazu u jeho tváře. tvá Ukaž nám každou krůpějj potu, každý pohyb očních o víček, ek, sebemenší náznak nepokoje. Sledujeme historii v přímém přenosu… Kvalifikace restartovala startovala ve 13:40h a Senna okamžitě okamžit vyjel na trať. “Neměl “ jsem pocit, že bych pak řídil ídil auto bez chyb. Po R Rubensově nehodě jsem nejezdil dobře, e, nedokázal jsem najít rytmus rytmus. Prostě jsem se nemohl soustředit. edit.” V době havárie figuroval na třetím etím místě místě. Nyní se pomalu dostával do tempa, v prvním letmém kole se vyhýbal obrubníkům obrubník obrubníků a zaznamenal konzervativních 1:24,067min min. Následně však atakoval každý kousek dráhy a časem 1:21,837min převzal vedení. edení. Pak dostal v Tose hodiny; Williams se postavil napříč, nap na chvíli zůstal nehybně stát, bleskově ale za doprovodu kou kouře od protáčejících ejících se pneumatik vyrazil zase vpřed a mířil do boxů.. Do konce kvalifikace chybělo dvacet minut. K poslednímu pokusu Senna vyrazil teprve tři t a půl minuty před závěrem, rem, jak bylo jeho dlouholetou specialitou. Vykouzlil další zlepšení, 1:21,548min a provizorní čelní elní postavení na startovním roštu před d Schumacherem (1:22,015min). Senna byl po kvalifikaci citově citov a psychicky vyčerpán, erpán, dokonce tém téměř iritován povzbuzujícími slovy několika kolika fanoušků, fanoušk kteří na nějj z hlavní tribuny nad boxy v dobrém úmyslu pokřikovali ikovali že Schumacherovi ještě ješt ukáže kdo je tady vlastn lastně šampiónem. Evidentně nebyl v náladě podobné lichocení poslouchat. Pokusil se absolvovat krátké televizní interview o Barrichellovi s Kai Ebelem (z německé stanice RTL),, ale nedokázal to. Třikrát T začal stejnou větu, tu, pak se omluvil oml a zmizel hledat útočiště ve Williamsově Williamsov motorhomu. Po půl hodině se vrátil, už schopen hovořit. hovo “Byla Byla to dnes opravdu chaotická kvalifikace. Rubensova havárie jí udala špatný tón hned od startu. Rubens je mým přítelem, ítelem, po jeho nehod nehodě jsem nedokázal zajet jediné kolo bez chyb chyby. Prostě jsem se nedokázal plně soustředit. edit. Auto se chovalo dob dobře, nicméně díky podivným podmínkám na dráze neustále se měnily - ho těžko žko mohu detailn detailněji hodnotit. Rozhodně mělo lo ale ještě daleko k ideálu. ideálu.” A poté se nečekaně obrátil k houfu italských no novinářů, aby zdůraznil, raznil, nakolik nebezpe nebezpečné jsou některé pasáže okruhu. “Imola Imola je nebezpečná. nebezpe Je tady řada ada míst, která nejsou z hlediska bezpečnosti bezpe v pořádku. Avšak,” dodal, “podobn podobně jsou na tom i některé další okruhy…” Padl dotaz, proč jezdci tuto situaci akceptují a neobtěžují žují se s tím něco n udělat. Senna výmluvně pokrčil il rameny, nazna naznačujíc, že má naléhavější jší problémy než začít za další boj s autoritami automobilové federace. Podmíněný Podmín ný trest zákazu startu ve dvou závodech za pěstní stní souboj s Eddie Irvinem v Suzuce Suz 1993 nad ním visel el jako varovně vztyčený prst. “Z mistrů světa jsem zůstal sám a už jsem si na FIA otevřel otev pusu příliš často. asto. Za ta léta jsem se naučil, nau že je lepší před funkcionáři ustoupit.” ustoupit Po skončení rozhovorů se vrátil do motorhomu, kde se ponořill do intenzivní debaty plné vzrušených gest se svým závodním inženýrem Davidem Brownem. Měl M dojem (slovy Browna), že auto trpělo vážným konstrukčním konstruk nedostatkem, ostatkem, který citelně citeln limitoval jeho potenciál a ovladatelnost. Vůz V byl v zatáčkách nevyvážený, a přec řecházel nečekaně a opakovaně z přetáčivosti ivosti do nedotá nedotáčivosti. Brown wn se na chvíli vzdálil a Senna vyšel před ed motorhome, aby další skupin skupině novinářů poskytl dříve íve domluvené interview o své obchodní říši. Došlo k němu mu v zasedačce zaseda na rohu

17

tomných, Mark Fogarty z CarWeeku, eeku, odhadl, že Senna odpovídal na motorhomu. Jeden z přítomných dotazy nějakých patnáct až dvacet minut. Upozornil je však, že jakmile se Brown vrátí, bude pokračovat v přerušené erušené debatě debat o voze. Fogarty byl Sennovým vzezřením vzez překvapen. “Vypadal utahaně, měl ěl červené oči a skelný pohled. Překvapovalo mě,, kolik úsilí ho stálo se na naše dotazy koncentrovat. Pokud Senna s nějakým n rozhovorem souhlasil, vždycky mu věnoval v plnou pozornost. Někdy kdy dokonce odpovídal s takovým zpožděním (spisovatel Christopher Christo Hilton mu jednou naměřil třináctisekundovou sekundovou pauzu), pauzu) že jste si mysleli, že otázku přeslechl. eslechl. On však pouze přemýšlel p o jejích důsledcích.” Senna byl proslulý svou pečlivostí. pe Vždy důkladně volil a často asto opakoval slova, zejména v angličtině, jelikož se za léta nedorozumění n s tiskem naučil il vá vážit každé slovo, každou tečku ku a pauzu, aby “nebylo snadné mě špatně interpretovat. Pokud mě m budete citovat doslova,, k žádnému nedorozumění nedorozumě nedojde. Jestliže má slova překroutíte, ekroutíte, nemohu se bránit a budu pak muset akceptovat následky. sledky. Tak to je a tak to vždycky bylo - ale snažím se to omezit na nejnižší možnou míru pozorným výběrem rem slov. Proto často váhám s odpovědí. dí. No a v každém případě, p chtěl bych vyjádřit přesně to, co si myslím.” myslím. “Tentokrát Tentokrát se ale jednoduše nesoustředil,” nesoust pokračoval Fogarty, “každou každou chvíli se zasekával a vypadal psychicky opotřebovaný. ebovaný.” Spíše než formulací myšlenek byl Senna zaměstnán úsilím vůbec bec udržet koncentraci, což bylo u člověka zvyklého vyloučit it vše ostatní a absolutně absolutn se soustředit na probírané téma neobvyklé. Znovu se objevil Brown, Senna se novinářům noviná m omluvil a odešel s Brownem na horní patro motorhomu, aby pokračovali pokra v úsilí vyřešit ešit problematické chování Williamsu. Vrátil se asi za hodinu. Čekajícím ekajícím zástupcům zástupc médií sdělil, že je příliš íliš unaven a ne nemá náladu v přerušeném erušeném rozhovoru pokra pokračovat. Nabídl dokončení ení následující den po druhé kvalifikaci. Novináři se rozptýlili. Senna opustil okruh v osm hodin. Spolu s přáteli, áteli, mezi nimiž nechyb nechyběl televizní komentátor brazilské stanice Globo Galvao Bueno, absolvoval absolvoval večeři veče v Romagnole (antipasta, parmská šunka,, tagliatelle s rajčatovou raj omáčkou kou a ovoce). Senna se evidentně evidentn zmítal mezi dvěma ma náladami. Dotaz na Buena ohledn ohledně Barrichellova stavu prozrazoval pokračující ující obavy, jakmile mu však Bueno nedokázal dát nejčerstvější ne jší info informace, jemně si jej dobíral, cože je to za novináře, ře, když nemá nejnov nejnovější zprávy. Přesto esto Liveraniové vzpomínají, že jeho rozpoložení bylo spíše pochmurné. Po návratu do hotelu ještě ješt poseděl s částí ástí svého doprovodu a dal se do obšírného monologu o náhodě,, o jejím význam významu a důsledcích. Stále byl v myšlenkách zabrán do Barrichellovy nehody, protože zmínil své předsevzetí p zahájit před ed následujícím následující závodem v Monaku novou kampaň za zlepšení bezpečnosti pilotů.. Krátce po jedenácté hodině se vytratil na pokoj. O’Mahoney se nemohl ubránit dojmu, že to bylo „divné. Ayrton byl otřsen, ot opravu velice otřesen.” Z izolovaného pohledu je Sennův Senn v neklid a dopad Barrichellovy havárie na jeho psychiku těžko žko pochopitelný, aať už byl Barrichello Brazilec, Sennův chráněnec, a v jednadvaceti letech představoval edstavoval budoucnost. Rubens prakticky neutrp neutrpěl ěl šrám a byl v dobré náladě.. Byla to jen další nehoda se ššťastným koncem, další důkaz, kaz, že soudobé vozy F1 byly

18

ané a bezpečné, bezpe že pilot vyvázl bez vážnějších h následků následk či újmy natolik robustně konstruované na zdraví. Dvanáct let přece ece nikdo během b velké ceny nezahynul a osm let uplynulo od chvíle, kdy někdo našel el smrt v kokpitu monopostu F1 (Elio de Angelis při p testech v Le Castellet v roce 1986). Vytušil snad Senna najednou, že cokoliv bylo o bezpečnosti aut řečeno, ečeno, m měla Formule 1 za těch ch dvanáct let obrovské štěstí št a jednoho dne se k ní přízeň osudu obrátí zády zády? Už před ed startem sezóny na adresu nov nový technických předpisů prorocky poznamenal: “Auta jsou příliš rychlá a vymykají se kontrole. Tahle sezóna přinese p nespočet et havárií. Budeme mít velké št štěstí, jestliže ji všichni přečkáme káme ve zdraví.” Zbystřil il akumulovaný tlak - problémy v rodině,, Imola stěžejním stě závodem, mimořádně silný Schumacher, nový zaměstnavatel, konstrukční ní potíže s vozem, změna pravidel, vše dohromady - jeho smysly natolik že děsivá sivá havárie krajana a chrán chráněnce byla na něj už příliš? Senna byl samozřejmě samoz během hem své kariéry pod tlakem mnohokrát. Patrn Patrně nikdy však pod takovou podivnou, pronikající kombinací. Rozbrečet Rozbre see ve zdravotním středisku nad jezdcem, který byl v pořádku po ádku a který vtipkoval o laškování se sest sestřičkami, bylo přinejmenším inejmenším nezvyklou reakcí. Zvláště u Senny,, jenž v minulosti viděl vid jiné příšerné karamboly (například Gerharda Bergera v Tamburellu 1989, Dereka Dereka Warwicka na Monze 1990, čii Martina Donnellyho v Jerezu 1990), závodil od svých čtyř let, z toho dekádu ve F1, a chystal se na 161. start ve velké elké ceně. cen Vystupňovala ovala snad tlak nep nepřítomnost odvěkého kého rivala Alaina Prosta, který na sklonku roku 1993 zanechall aktivní činnosti? innosti? Jejich desetiletí trvající rivalita, v období po kolizích v Suzuce 1989 a 1990 přerůstající stající v otev otevřenou válku a nenávist, daleko přesáhla esáhla hranice sportu a pouhého boje o vítězství.. Změnila se ve střet et rozdílných životních filosofií, kte který se hluboce dotýkal otázek samotné podstaty člověka a nemilosrdně v plné nahot nahotě odhaloval před zraky světové veřejnosti ejnosti nejtemnější stránky obou protagonistů.. Souboj nabyl takové intenzity, že dokonce dokázal rozdělovat rozd lovat i nezávislé pozorovatele, kte kteří se přeli o spravedlnost mezi sebou a zastávali stanovisko stan jednoho čii druhého z nich nich. O pětt let starší Prost pro Sennu léta symbolizoval měřítko, m ítko, podle něhož ně se srovnával – v testech, kvalifikaci, v závodě. závod ‘Pokud dokáže takový čas zajet Prost, mů ůžu ze sebe i z auta vyždýmat ještě něco co navíc a porazit ho. ho.’ Nyní (a Schumacher promine) byl barometrem Senna a možná proto cítil, že každým absolvovaným kolem se řítil ítil do neznáma, bez možnosti srovnání. Senna si byl palčivě pal vědom toho,, že nastalo střídání generací. generací Po Prostově odchodu ztratil nejen velkou část své původní vodní motivace závodit, ale rovněž rovn musel chtě nechtě vzít na sebe břemeno řemeno odpov odpovědnosti za zdraví nové generace. generace Během zimní přestávky a prvních měsíců síců sezóny 1994 Senna opakovaně opakovan telefonoval Prostovi a tak také bývalému trojnásobnému mistru světa sv ta Jackie Stewartovi, aby s nimi diskutoval palčivé pal otázky bezpečnosti jezdců. Stewart byl přesvědčen, en, že “Senna byl připraven skončit it se závodní kariérou. Od Velké ceny Austrálie 1993 mi volal dvakrát nebo třikrát t týdně. Chtěl něco udělat pro bezpečnost.” čnost.” Prost zakusil podobnost zkušenost: “Naše válka skončila ila po Austrálii. Pravidelně Pravideln mi volal. Hodně jsme debatovali o bezpečnosti. Několikrát N také hovořil o ztrátě motivace. Lidé si neuvědomují, neuv

19

soupe se mnou, a porazit mě. m Byl jsem jeho jak moc to pro něj znamenaloo dosáhnout Formule 1, soupeřit referenčním bodem. Přišel o něj, ěj, když jsem přestal p závodit. Několikrát mě nutil, abych se vrátil do F1. No a vedle spousty těch ch malých problémů problém se kterými se v té době potýkal si navíc nebyl ne jist, co vlastně ještě ve F1 pořád dělá. Jeho životní hodnoty se změnily, zm nily, mistrovské tituly už pro n něj neměly takovou důležitost. Jakoby by mu najednou došla energie, jakoby náhle přišel p o svůj cíl.”

AKT TŘETÍ - ROLAND 30.duben 1994

V sobotu o půl devátéé ráno propustili Barrichella z nemocnice. Pravá ruka v dlaze, oteklý nos a potlučené ené zuby mu v dobré náladě a návratu na okruh nezabránily. “Zlomené nic nemám. Dobřee vím, jakou jsem měl m kliku. Můžu být rád, že žiju.” A pak věnoval speciální dík Sennovi: “Je to opravdový přítel. řítel. M Měl o mě velkou starost. Znova se na mě v pátek ve večer vyptával.” Barrichello chtěll sednout zp zpět do závodního auta co možná nejdříve íve, Senna ho ale od uspěchaného návratu odrazoval. “Nebuď blázen, myslíš si, že jsi v pořádku, ádku, ale ppřitom to nemusí být pravda. Znám to ze svých vlastních nehod. Dej si s návratem na čas.” Barrichello později pozd pochopil. “Nespěchal chal jsem a teprve po dvou týdnech jsem v Anglii absolvoval první test.” test Ranní volný trénink proběhl prob v tradičním rytmu. Senna se dokázal al koncentrovat a byl opětt nejrychlejší. Absolvoval 19 kol, nejlepší čas za 1:22,083min. Posléze vyhledal Jo Ramireze od McLarenu, a požádal ho, aby mu na neděli ned li odpoledne zamluvit vrtulník kterým by se po závodě přepravil na letiště letišt ve Forli, kde ho čekalo o soukromé letadlo s O’Mahoneym. Během tréninku udělal lal Senna něco pro něj zcela atypického. “Nemě Neměl jsem propustku do boxů,” vysvětluje jeho pilot O’Mahoney. “Stál Stál jsem vzadu v padoku, ale do boxů box jsem bez ní nemohl. Takový dvoumetrový italský hromotluk u vchodu mě zastavil. Ayrton si nás všiml. Přistoupil a vysvětlil tlil strážci, že patřím pat k němu.. Takže bylo po problému, prostě prost jsem vešel. Díky tomu si mě pak hlídač pamatoval a po zbytek dne už mi v návštěvě návšt boxů nebránil. nebránil.” Nyní přišlo to co O’Mahoney nazývá “tajuplná tajuplná část”. O’Mahoney pracoval pro Sennu přes p tři roky a tajně si přál ál mít s ním společnou fotografii. Vždycky z toho ale nějak n sešlo. “Připadalo mi trochu trapné ho o to požádat. Vlastně Vlastn jsem to ani nechtěl udělat.” Bylo to pochopitelné. O’Mahoney byl velice zkušený pilot, létal pro řadu hlav států, byl dost starý na to, aby byl Sennovým otcem a navíc ho Senna zaměstnával. Přesto esto Senna vycítil, že O’Mahoney by si přál ál mít fotografii. O’Mahoney stál v ústraní boxů, box “chtěl jsem být co nejméně na očích, abych bych se mu nepletl do cesty. Zůstal stal jsem však po ruce, kdyby n něco náhodou potřeboval. Během hem závodního víkendu existovala pro Sennu jen jedna věc v - závod. Nikým a ničím ím jiným se rozptylovat nenechal. Tentokrát ale vystoupil z vozu, sundal si přilbu p a - což mu bylo zcela cizí, protože jsme spolu mezi tréninky nikdy nemluvili - mi řekl: “Owene, Owene, mám pro Tebe ty fotky.” fotky. A vyndal z kufříku kuf dva snímky. Na prvním poprvé pilotoval své letadlo. Fotil jsem to objektivem rozostřujícím rozost ujícím vše krom kromě středu záběru. Zrovna jsme po nějakém jakém závodě závod nalétavali na Faro. Byla noc a on se vesele šklebil. Než se mi

20

p íliš vysoko a proto jsem pro jistotu ud udělal ještě podařilo mu fotoaparát vrátit,, zdálo se mi, že jsme příliš jedno přiblížení. iblížení. Teprve potom jsme ppřistáli. Připsal na fotku věnování: nování: Owenovi - důvod, proč jsme tehdy napoprvé nezvládli přiblížení iblížení k Faro. Druhý snímek pořídil ídil někdo kdo na boxové zídce v Imole, aniž bych si toho byl vědom. v Povídali jsme si a usmívali se. Nikdo další okolo, nádherná fotka. Kdosi nás den předtím p edtím vvyfotil a Ayrton si na to vzpomněl. l. Bylo to zvláštní. Fotograf nás zvěčnil zv čirou náhodou (v tom smyslu, že O’Mahoney si přál právě takový snímek a zrovna stál se Sennou u boxové zídky) zídky),, ale Ayrton si toho všiml. Podepsal ji: Owenovi - hodně štěstí. ště Zvláštní. Dal al mi je uprostřed uprost tréninku. Něco podobného bylo pro něj ěj naprosto netypické. Během tréninků nikdy nepřemýšlel emýšlel o ni ničem jiném než o závodění. ní. Jakoby se snažil na poslední chvíli urovnat všechny neuzavřené ené záležitosti…” záležitosti… Od březnové znové Velké ceny Brazílie se Senna S zřetelně znovu a znovu snažil vyhledávat kontakt s Michaelem Schumacherem a zdůrazňoval, zd oval, že mezi ním a jeho novým velkým rivalem není vyjma soupeření soupeř na trati žádné nepřátelství. átelství. V minulosti Senna nikdy nepoužíval příjmení jezdců, ů, kteří kte si získali jeho o respekt. Doposud existoval pouze “ten Francouz” (Prost) a “Němec ěmec” (Schumacher). Najednou pro nějj nebylo problémem Schumacherovo jméno vyslovit. Dva dny před p ed Imolou Michael ve své pravidelné rubrice pro The European přiznal, znal, že ačkoliv a se pravděpodobně v budoucnu nestanou přáteli, p jejich nevraživost, trvající od roku 1992, byla u konce. Během letu z Osaky do Londýna po skončení ení pacifické velké ceny Senna také zašel za Mikou Häkkinenem, aby bývalého týmového kolegu od McLarenu kamarádsky poplácal po plecích, jakoby se chtěll omluvit. V závod závodě ho totiž Fin vystrčil il v první zatá zatáčce mimo dráhu a Senna, pochopitelně rozzloben na nejvyšší míru, reagoval na Häkkinenovu snahu omluvit se rezervovaně až hrubě, at teď te toho litoval. Začal se rovněžž vracet do minulosti, jakoby ji chtěll jednou provždy uzav uzavřít. V březnu si přii testech v Le Castellet dlouze povídal s noviná novinářkou kou Karin Sturm o jeho úvodní sezóně sezón ve F1 (1984). Řeč nějak přišla išla na to, že jeho tehdejší stájový druh Johnny Cecotto mu stále nemohl odpustit, že po Cecottov ecottově těžké havárii v anglickém Brands Hatch (utrpěl (utrp vážné zlomeniny obou nohou) ho Senna nepřišel nep do nemocnice navštívit. Senna se zamyslel a pak odpověděl: “Ano, Ano, z jeho pohledu to chápu…byla to moje chyba. Hodně Hodn jsem po jeho nehodě nehod přemýšlel, spíš mi ale tehdy prostě prost nedošlo, že by pro Johnnyho mělo nějaký jaký smysl, kdybych se na něj n přišel podívat…Mrzí mě to, člov lověk prostě neudělá všechno správně.” Ironické na tomto příb říběhu je to, že Sturm náhodou potkala Cecotta na cestě cest z Le Castellet na lince mezi Marseille rseille a Mnichovem. Bohužel byl obklopen zástupem lidí a tak nenašla příznivý okamžik na vyřízení Sennovy omluvy. Teprve o čtyři ři m měsíce později - to už byl Senna mrtev - na nějj op opět narazila. Cecotta Sennova slova dojala. Nemálo překvapen ekvapen byl i Brazilc Brazilcův první týmový šéf z Formule Ford Ralph Firman, v jehož Van Diemenu dobyl Senna v roce 1981 britský titul. Několik kolik let se nevid neviděli, najednou mu v kancelářii zazvonil telefon - Senna. “Zavolal Zavolal mi z auta svým mobilním telefonem, abychom si popovídali. Právě Práv se vrátil z Japonska. Bylo to těsně předtím, edtím, než odjel do Imoly. Imoly.” Shoda okolností ? Hledáme mystiku tam,

21

kde je po ruce prozaické vysvětlení, vysv možná chuť poklábosit po nějakém jakém čase s dávným přítelem? zač tradičně krátce po polední pauzee úderem jedné hodiny; hodiny Sobotní kvalifikace začala teplý den a optimální vlhkost slibovaly rychlé časy a napínavý boj o čelní startovní pozici. Formuli 1, tak jak jsme ji od nepaměti nepam znali, však zbývalo pouhých osmnáct minut života, přesně tolik, kolik lik rakouskému nováčkovi nová Rolandovi Ratzenbergerovi. Po dvanácti letech a 185 závodech se štěstěna na obrátila k formuli 1 zády. První byl na dráze Schumacher, vážně vážn atakující Sennův páteční ní ččas hned úvodním pokusem (1:21,942min), Lamy s kulhajícím Lotusem zaznamenal 1:25,295. 1:25,295 Schumacher se vzápětí dále zlepšil naa 1:21,885. Na trať vyrazili další: Häkkinen s McLarenem, Berger ve v Ferrari, Herbert v druhém Lotusu dostal al hodiny a akceleroval do bezpečí bezpe těsně před přijíždějícím jícím Christianem Fittipaldim na Footwork Footwork-Ford. Ford. Wendlinger, Lehto, Brundle, Larini. rini. Pak Damon Hill, doprovázený všeobecným očekáváním, o ekáváním, které generuje každý jezdec schopný dosáhnout rychlého času - 1:22,780. O pár minut později pozd se vylepšil na 1:22,587 a hned nato na 1:22,168, na třetího t Bergera to ale stále nestačilo. Po čtvrthodině vyrazil na trať tra Roland Ratzenberger ve voze Simtek-Ford. Simtek Byla to jeho třetí kvalifikace ve F1. První v Brazílii neprošel, ve druhé v Aidě uspěll jen tak tak. V Imole nicméně jezdil od pátku s velkým nasazením a relativn relativně se mu dařilo. ilo. Postup do závodu měl naa dosah ruky, figuroval čtyřiadvacátý. Ještě deset minut před ed kvalifikací hovořil hovo o svých ambicích s rakouskými novináři. noviná Nechtěll být pouze mezi šestadvaceti vyvolenými na startu ale chtěll také porazit týmového kolegu Davida Brabhama. Než nasedl do kokpitu, kokpitu odmítl novinářee Geralda Pototschinga z Kleine Zeitung se slovy: “doděláme ěláme ten rozhovor rozhov po kvalifikaci, už nemám moc času.” .” V momentě,, kdy Ratzenberger absolvoval zah zahřívací ívací okruh a započal zapo první letmý pokus, Senna se v boxu pomalu připravoval p na první sérii rii kol a sledoval sled na monitoru počínání ínání ostatních. Náhle se na obrazovkách objevil st střih ih ametystového vraku v otáčejícího se kolem vlastní osy po viditeln telně strašném nárazu. Jezdec byl v kokpitu nepřirozeně nep skrčen, hlava se mu v souladu s rotací monopostu bezvládně bez komíhala ze strany na stranu. Hlas komentátora Eurosportu Johna Watsona dutě dut oznámil: “To To je Ratzenberger.” Ratzenberger. Roland ztratil kontrolu nad vozem ve Villeneuve – nejrychlejším úseku okruhu, kde mu fotobuňka naměřila ila 314,9km/h. Asfalt opustil po tečně ve 286 km/h a bez náznaku brzdění ní levým bokem narazil do betonové bariéry. Vrak po šílených piruetách přistál p až o nějakých dvě sta metrů dál uprost uprostřed ed Tosy. Monokok strašný náraz nevydržel, otvorem na jeho levé straně vykukují jezdcovy nohy. Sennův výraz prozradil dil vše. Okamžitě věděl, že šťastná série byla u konce. Prstem si pomalu přejel spodní ret, suše polkl pol a bezděčně vydechl. “Z Z vozu muselo něco n uletět,” obrátil se k lidem v garáži a za typické jezdecké gestikulace vykreslil rukama pomyslnou dráhu Simteku ku do betonové zdi. Vyndal si protihlukové zátky tky z uší, na chvíli pohlédl na obrazovku, s ustaraným ným pohledem se ale opět op odvrátil. Naposledy upřel svůj zrak na scénu neštěstí, se slovy “Bože Bože ne…” ne… a s tváří v dlaních však prchl do milosrdného ústraní Williamsova boxu. To, čeho eho byl práv právě svědkem, mu stačilo.

22

Rudolf a Margit Ratzenbergerovi se právě práv vrátili z dovolené v Mexiku. Rudi chtěl cht přirozeně vědět, jak se Rolandovi v kvalifikaci daří da a zapnul přenos enos Eurosportu právě práv v okamžiku, kdy vrak s jeho jediným synem s přistál v Tose. Chvíli hvíli mu trvalo, že si plně pln uvědomil, co se stalo. Šéf Asociace konstruktérů konstruktér FOCA Bernie Ecclestone sledoval přenos řenos s manažerem Lotusu Peterem Collinsem v komfortu svého motorhomu. Jakmile havárii viděl, vid okamžitě vstal, sebral přenosné osné rádio aby mohl udržovat spojení s kontrolní věží v a zamířil do padoku. Bylo mu jasné, že nehoda vypadala zle, a dobře věděl, l, jak se v podobné situaci zachovat: snažit se udržet situaci pod kontrolou a vyhnout se za každou cenu panice. Řada z nás – televizní vizní komentátory, hovořící hovo o možném přerušení erušení přenosu p komerční reklamou, nevyjímaje – ještě ješt ale nebyla připravena uvěřit it vlastním očím. o V tiskovém středisku si novinář David Tremayne, Ratzenbe Ratzenbergerův dávný přítel, ítel, poznamenal: poznamenal RR. Vážná nehoda. V bezvědomí. domí. Červené vlajky. Tosa. Vedle něj otevřel zpravodaj pravodaj agentury Reuters Timothy Collings svůj sv laptop a jeho prsty začaly mechanicky poletovat po klávesnici. “Co se děje je ? Diktuj mi sled událostí, událostí,” obrátil se na Tremayneho, mayneho, který mlčky ml obdivoval kolegův profesionalismus. onalismus. Odstavec Ods za odstavcem ihned odcházel do Reuteru a přinášel lidem na celém světě aktuální informace o jednom z dalších neštěstí stí které mohou prožívat v pohodlném komfortu obývacího pokoje. Dobrodružství konce tisíciletí, smrt v přímém p přenosu. “Vypadá padá to zle, bude ale v pořádku,” po kdosi prohodil. “Je Je pouze v bezvědomí.” bezvědomí. Joe Saward, pracující jako freelance pro F1 Magazine jako první pochopil. “Podívejte Podívejte se na helmu,” helmu, pronesl tiše. “Kolem očí.” Desítky zraků zrak mlčky pohlédly udaným směrem. ěrem. Krev lemujíc lemující hledí bile přilby křičela ela do nastalého ticha. Profesor Watkins byl na místě míst nehody za pár minut. Spolu s Casonim projeli troskami posetou zatáčku ku Villeneuve a spat spatřili své lékařské ské kolegy již v akci. Doktor ze stanovišt stanoviště na úpatí Tosy byl na místě za dv dvanáct, anáct, nejbližší zásahové vozidlo s dr. Legou za pětadvacet p sekund. “Když jsem dorazil,” vzpomíná na kritické momenty Watkins, “dokto doktoři už pracovali. Sundali přilbu, ilbu, zavedli dýchací trubici - jezdec byl však stále ještě v kokpitu. Rychle jsem zkontroloval Rolandovy zorničky. Situace byla vážná. Bylo nutné ho bleskově bleskově vyprostit, což se nám po osmi minutách podařilo.” Okamžitě Okamžit následovala masáž srdce, nitrožilní transfúze, intubace, umělé dychání, a další srdeční srdeční resuscitace. Po kratším boji se povedlo činnost srdečního svalu obnovit. Za dalších sedm minut dorazila sanitka a odvezla Rolanda Ratzenbergera na jednotku intenzivní péčee do léka lékařského střediska ediska za Traguardem. Brzy bylo ale jasné, že na okruhu se nedá víc udělat, lat, proto byl větší v z helikoptér dopraven spolu s týmem lékařů léka do nemocnice Maggiore v Boloni. Zatímco Rakušan bojoval v lékařském léka středisku marný boj s přírodními zákony z a nákladní vůzz Iveco odvážel trosky Simteku do depa, Senna vyhledal v boxové uli uličce oficiální bezpečností vozidlo idlo (safety car) a nechal se dovézt na místo tragédie aby na vlastní oči prozkoumal příčiny nehody. ody. Zastavil v bodě, bod kde Ratzenberger opustil asfaltový povrch

23

a po krátké debatě s dvěma ma tra traťovými komisaři pokračoval oval do Tosy, kde se v hlou hloučku záchranářů snažil udělat lat si o celé situaci ucelenější obrázek. Po návratu do boxů neodkladn neodkladně zamířil do lékařského kého centra. Tentokrát ho profesor Watkins dovnitř nepustil. “Po “ Bergerově nehodě v Tamburellu v roce 1989 (havaroval ve stejném místě jako v neděli li Senna a jeho Ferrari se pro proměnilo nilo v ohnivou kouli) jsem odehnal i Mansella, přestože estože Berger nebyl vážn vážně zraněn. n. Znáte to, každý má plné ruce práce a celá scéna může m na někoho, koho, kdo jednotku intenzivní pé péče nikdy předtím nenavštívil, působit sobit různě. r Jezdci jsou většinou citliví, proto je lepší, když něco n co podobného nevidí. Senna dorazil ke dveřím dve zrovna když jsem vycházel. Odvedl jsem ho ven. Den předtím p edtím jsem ho pustil, protože Rubens byl v pořádku.” po Jejich konverzace onverzace se odehrávala na trávníku před p branou, Senna s tradiční ční modrou čepičkou s nápisem Nacional na hlavěě a založenýma rukama, Watkins s pažemi v bok. “Jak jsme si povídali,” pokračuje Watkins, “dorazil dorazil týmový manažer Simteku Charlie Moody. Musel jsem jim sdělit ělit lit špatnou zprávu, že Ratzenbergerovi není pomoci. Bylo pro m mě mimořádně obtížné jednat se dvěma dv tak zdrcenými lidmi a přitom sám zůstat stat chladný a kontrolovat emoce. Ayrton byl otřesen, esen, zcela bez sebe. Nikdy tak ostře ost nečelil realitě své profese, protože během b své kariéry ve F1 nikdo v průběhu hu velké ceny nezahynul. Posledním byl yl Riccardo Paletti při p startu v Montrealu 1982, ještě než Senna dosáhl F1. A Ačkoliv si byl nebezpečí vědom dom a akceptoval ho, m měli jsme dlouhou sérii bez smrtelného zranění. zran Za těch dvanáct let došlo k řadě vážným nehodám, k řadě vážným poraněním, nikoho jsmee ale neztratili nadobro. Bylo hrozné, že opětt došlo k tragédii. Do podobné situace jsme se spolu dostali poprvé. Byl zamlklý. Zůstal stal ale rozhodný a neza nezačal al nahlas pochybovat o smyslu svého sportu ani o vlastním postavení. Vždycky věřil il v osud, že smrt m může člověka zastihnout nečekaně.. Byl nábožensky založen a dost inteligentní na to, aby si všechno důkladně d promyslel. Ayrton se zhroutil a brečel brečel mi na rameni. Za ta léta se z nás stali blízcí ppřátelé, přestože nás dělilo přes třicet icet let. Chodili jsme spolu na ryby, navštěvovali jsme vzájemně naše rodiny. Bral jsem ho jako vlastního syna. Bavili jsme se nebo trápili spoustou věcí, v cí, které život nebo závody ppřinášely. Jeho hlava teď spočívala ívala na mém rameni a otcovsky jsem ho objal. Cítil jsem, že mu musím něco říct, přesně to, o čem em jsem ppřemýšlel: ‘Ayrtone, proč nenecháš zítra závodění? závodě Vlastně, proč to nevzdáš hned teď?? Co dalšího ješt ještě potřebuješ ebuješ dokázat? Jsi trojnásobný mistr světa, sv bezpochyby i nejrychlejší ze všech. Nech toho a pojďme poj rybařit!’ Zmlkl. Pokračoval oval jsem: ‘Nemyslím ‘ si, že má cenu zbytečně riskovat a pokračovat dál, zabal to.’ to. Upřel na mě pevný pohled a po zhruba minutovém přemítání už uklidněně pronesl: ‘‘Side, nad určitými věcmi cmi nemáme moc. Nemohu skon skončit, musím pokračovat dál.’ Byla to poslední slova, která jsme si spolu vyměnili. V podstatě nenašel pro své rozhodnutí nějaké n racionální zdůvodnění. ní. De fakto řekl, že nemůže nezávodit. Věřím, ím, že se cítil každou stránkou života jakoby uv uvězněn n v pasti. Opravdu jsem up upřímně přesvědčen, že by tehdy raději ji všeho zanechal. Alespo Alespoň takovým dojmem na měě v posledních měsících m působil.” V průběhu jejich pětiminutového timinutového rozhovoru se objevil tiskový mluvčí mluv FIA Martin Whitaker, aby v lékařském ském centru rovn rovněžž získal informace o Ratzenbergerov Ratzenbergerově stavu. Zřetelně však nechtěl přerušit erušit intenzivní vým výměnu pocitů mezi Sennou a Watkinsem, proto

24

Když skončili,” skon říká Whitaker, “požádal požádal jsem Sennu, ať mi řekne, co se stalo. zůstal stát opodál. “Když Neodpověděl. Jen na mě pohlédl a odkrá odkráčel pryč.. Nikdy na ten jeho pohled nezapomenu. Bylo by přehnané tvrdit, že vyjadřoval oval strach. Akorát se velice trápil. Byl najednou n ně nějaký jiný, jakoby se proměnil. Můžete žete si toho všimnout na všech fotografiích z onoho víkendu. víkendu.” Senna se vrátil do boxů, box , kde v ústraní Hillovi a Patrickovi Headovi He sdělil, že Ratzenberger byl klinicky mrtev. Frank Williams mu dal možnost rozhodnout se, zda chce v kvalifikaci pokračovat ovat nebo ne ne. Pokud by Senna potřeboval eboval okamžit okamžitě zasednout do kokpitu - jako mají někteří ří piloti v rámci osobní terapie ve zvyku - Frank by mu v tom nebránil. Podobně jestliže by se chtěl cht stáhnout do sebe a přemýšlet. emýšlet. Senna s nepřítomným výrazem ve tváři okamžitě odkrá odkráčel do motorhomu, aby se převlékl evlékl do civilních šat šatů. V neklidné, nervózní atmosféře atmosfé každý očekával ekával zprávu z nemocnice. Týmový manažer nažer Simteku Charlie Moody zašel do boxu Williamsu promluvit si s Adrianem Neweyem. Potřeboval eboval si s ně někým popovídat. Stáje Sauber a Benneton odvolaly své jezdce z tréninku. Heinz-Harald Frentzen, entzen, který strávil s Ratzenbergerem hodně času závoděním v Japonsku, chtěll jít rovnou do hotelu: “Nechci s nikým hovořit.” Schumacher vypadal pohnutě, pohnut JJ Lehto potřeboval eboval utišující prost prostředek edek a mezi vzlyky ze sebe vysoukal jen krátkou v větu “Přijeli jsme ve čtvrtek tvrtek z Monaka spolu autem... autem...” Šéf Benettonu Flavio Briatore vysvětloval: “Naši Naši jezdci by už nemohli odevzdat stoprocentní výkon. Nemělo lo žádný smysl jezdit dál.” dál. Pak zapracovala italská politika. “Ferrari a McLaren by měli li z respektu před Ratzenbergerem rovn rovněž přestat,” dodal. Gerhard Berger, který se na trať vydal,, na jeho slova později pozd zlostně reagoval: “Briatore Briatore je pokrytec. Nic proti tomu, když nechtěl jezdit dál. Proč ale potom jeho tým nastoupil do závodu? Jestliže se zzřekl skutečně z respektu, pak by býval nesměll nastoupit ani do závodu. Je hanebné, jestliže je smrt člověka politicky využita. Jel jsem dál a trpěll Rolandovou smrtí více než Briatore.” Briatore. Přerušená erušená kvalifikace zahájila ve 14:05, v dob době,, kdy byl Roland Ratzenberger přepravován epravován vrtulníkem do bolo boloňské ské nemocnice Maggiore. Dorazil tam ve 14:08, ve 14:15 již však byl oficiálně prohlášen za mrtvého na následky zlomení vazu a poranění poran hlavy. Ve zbylých jednačtyř tyřiceti iceti minutách kvalifikace už nikdo Senn Sennův páteční čas nepřekonal. Velkou cenu San Marina tedy měll odstartovat z první pozice ((pole position), po pětašedesáté v kariéře. e. Podle pravidel FIA ho čekala ekala tisková konference, jenž je za normálních okolností pro tři tř nejúspěšnější jezdce povinná a pilot může m být za svou nepřítomnost pokutován. Nastalá situace nicméně nicmén měla la k normální daleko. Jednou z úloh Ann Bradshaw, adshaw, tiskové mluvčí mluv Williamsu, bylo jezdcům účast ast na tiskovce připomenout. p Zašla tedy za Sennou do motorhomu a diplomaticky se ho otázala, zda se rozhodl ji absolvovat “V žádném případě ípadě.” Frank Williams s ním souhlasil. “Nepřichází ichází v úvahu. Pokud budou nějaké jaké potíže s pokutou, tým ji zaplatí. zaplatí.” Bradshaw odešla do tiskového střediska, st ediska, kde potkala Marii Bellanca od Benettonu, která byla pověřena ena stejným úkolem - omluvit Schumacherovu nepřítomnost. řítomnost. Bradshaw vysvětlila tlila situaci Whitakerovi. Ten ji ovšem obrate obratem m informoval, že pravidelné setkání s novináři bylo zrušeno o a neúčast jezdců jezdc nepředstavovala problém. Bradshaw došla k závěru, záv že odpovědní lidé mají přece ece jen “srdce a v kritické chvíli je ukázali.”

25

Whitaker z titulu své funkce vydal pouze oficiální komuniké. komuniké. Dokumenty podobného ražení mívají většinou tšinou strohý, formální styl, Whitakerovi se přesto p esto v mezích normy poda podařilo vtisknout mu jistou dávku citu a taktu.

p position Dne 30.dubna se sobotní tiskové konference pole měli zúčastnit astnit piloti Ayrton Senna, Senna, Michael Schumacher a Gerhard Berger. Každý z nich byl buď bu osobně, nebo prostřednictvím ednictvím týmového manažera o své povinnosti informován. Dostavil se však pouze Gerhard Berger. Vzhledem k okolnostem a náladě nálad jak mezi noviná novináři tak týmy bych chtěl l oznámit, že Ayrton Senna ani Michael Schumacher nebudou pro svou nepřítomnost ítomnost nijak penalizováni.

Gerhard Berger se sice objevil, ale pouze proto, aby zdůvodnil vodnil svou další ú účast v tréninku po Ratzenbergerově nehodě. S tím, že zajel třetí čas, to neměělo nic společného. Jezdci reagují na vyjímečné né události rrůzně,, vždy záleží na tom, jak co nejrychleji nalézt psychickou rovnováhu. Ochrannou bariéru lze vybudovat mnoha způsoby, zp často i okamžitým usednutím do kokpitu. Jakmile začne za člověk k pochybovat, m měl by raději se závoděním skončit. Přesně takové dilema Rakušan prožíval. “Většina tšina z vás se m mě asi chystá zeptat, jestli bylo správné pokračovat pokra v tréninku dál. Budu-li upřímný, viděll jsem tu nehodu. Viděl Vid jsem ji ještě z opakovaného záznamu a vím, co se stalo.Věděl stalo.V jsem, sem, jak zle vypadala a jak zlá byla pro jezdce. Už předtím, edtím, než jsem vyjel na tra trať,, mi došlo, že situace je kritická. Aniž by mi někdo n cokoliv řekl, ekl, cítil jsem to. Poprvé v život životě jsem se po nějaké havárii třásl po celém těle. le. Sed Seděl jsem v autě a sledoval monitor. Jakmile ho začali vytahovat z kokpitu, zřetelně z jsem vnímal, že je zle. Samozřejmě,, v naší branži jste připraveni p ipraveni podobné momenty zažít. Byl to však krajan a osobní vztah k jezdci to dělal ještě horší. Vím, neměl nem by se dělat lat rozdíl mezi jezdcem, kterého znáte a jezdcem, kterého ne. Přesto esto vás to ale zasáhne odlišným zp způsobem. Vystoupil jsem z auta. Bylo mi zle od žaludku. Šel jsem do obytného transportéru a současně sou se třásl po celém těle. le. Pak nadešla ta obtížná otázka, jestli pojedu dál nebo ne. Otázkou nebylo, zda-li zda budu pokračovat teď. Buď pojedu dnes, zítra i v budoucnu, nebo skončím. skon ím. Nevztahovalo se to jenom k tomuhle odpoledni, záleželo áleželo na tom, jestli jsem připraven p ipraven nadále podstupovat riziko spojené s profesí závodníka. Rolandovi už by nepomohlo, nepom jestli pojedu čii ne. Musel jsem se ale rozhodnout, zdazda li budu chtít riskovat takhle dál. Upřímně řečeno, včerejší erejší Barrichellova nehoda mi jasn jasně ukázala, jak nepatrný je n někdy rozdíl mezi životem a smrtí. Dnes se to opět op potvrdilo. Byl jsem opravdu blízko lízko zásadnímu rozhodnutí. Pak jsem si ale řekl: “Budeš Budeš zítra závodit nebo ne?” ne? Odpověď zněla ano. Od té chvíle jsem se koncentroval na úkol přede p ede mnou, protože nikomu bych zm změnou svého rozhodnutí nepomohl. Byla to nesmírně nesmírn obtížná situace.” Kolem třetí hodiny odiny si Sennu předvolali p sportovní komisaři, i, aby zdůvodnil zdů svou cestu oficiálním bezpečnostním nostním vozem FIA na místo Ratzenbergerovy nehody. John Corsmit, zkušený představil edstavil federace, jim d dělal lal konzultanta. K setkání došlo v kancelá kanceláři delegátů FIA

26

věže. Mítinku se zúčastnili třii sportovní komisaři komisa (jedním z nich na prvním patřee kontrolní vě byl i Čech ech Radovan Novák), Corsmit, Senna a Whitaker. “Dotazovali Dotazovali jsme se ho, k čemu přesně došlo,” vzpomíná Corsmit, “aa pak jsme mu sdělili, že si nemůže že dovolit použít ofic oficiální vůz bez svolení řídící věže. Prostě vyjet jen tak bez povolení na tra trať,, jakmile je trénink prerušen červenými vlajkami. Pokud se někdo kdo na dráze objeví, chceme vědět v t o koho jde a kde se nachází. Vlastně jsem Sennovi doslova řekl: 'Hlavněě pro Tebe by m mělo být snadné prostě zaklepat na dve dveře a zeptat se, jestli tam můžeš jet.'“ (Ze zpětného tného pohledu Corsmit dopl doplňuje, uje, že nikdo z italských činovníků by si stejně nedovolil odmítnout velkému Ayrtonovi Sennovi použít jejich v vůz jakmile by se Senna rozhodl, že ho potřebuje. ebuje. Všichni jsme jenom lidé...) Whitaker “byl byl Sennovu rozhovoru s komisaři komisa rovněž přítomen. ítomen. Ayrton byl velice sklí sklíčený. Zcela přirozeně.. Corsmit je rezolutní člověk, něco co vám ale povím. Za války ppůsobil jako pilot bombardéru, takže zažil řadu adu emocionálně emo vypjatých situací a není žádný hlupák. Má soucit - a musí ho mít - pokud má dělat lat tuhle práci. Nezapomíná či nepřehlíží ehlíží emoce druhých. A to platilo zejména o Sennovi. Mnoha způsoby soby si byli velice blízcí. Ano, samozřejmě, samoz , Corsmit a delegáti FIA si uvědomovali, domovali, že Senna cítil znepokojení.Co mu řekli, bylo asi něco ve smyslu: 'Chápeme to a chápeme tvé přání ání poznat situaci na vlastní ooči, aby sis mohl učinit patřičné závěry ry a tak dále, ale pokud to budeš chtít udělat znova, předem edem nás informuj a my ti pomůžeme. Příště se prosím Tě T vyvaruj podobného chování, kdy si sebereš auto a odjedeš pryč.'“ pry Některé které prameny hovořily hovo o tom, že Senna byl natolik rozrušen, že na Corsmitovu adresu vykřikl: “Aspoň někdo kdo se tady stará o bezpečnost!” Corsmit ani Whitaker si to však nepamatují. “Nevzpomínám Nevzpomínám si, jestli se rozzlobil nebo ne,” ne, říká Corsmit, “nebyl nebyl ale z celou situací spokojen. Nevím jestli se naštval, vím akorát, že se mu nezamlouvalo téma našeho hovoru. Možná na mě opravdu křičel. el. Nepamatuju si. Nikdy jsem s ní ním m v minulosti problémy neměl. nem Hmm, co míním problémy? Samozřejmě,, každý zná ty dv dvě záležitosti s Alainem Prostem v Suzuce a pak s Prostem v Hockenheimu (Prost obvinil Sennu z kličkování kli a vystrčení ení z dráhy v 1991). “Za Za ty roky jsme byli se Sennou často v kontaktu, ontaktu, to ale neznamená, že jsme byli nepřátelé. nep Kdepak, to v žádném případě. ípadě. Vycházel jsem s ním dob dobře, vlastně s ním nebyly nikdy potíže. Považuju ho za nejlepšího pilota, jakého jsme kdy měli. m Že by na mě křičel? el? Nikdy to ned nedělal. Když mítink skončil, prostě odešel. Nedostal žádnou důtku, d tku, nic podobného. Mohli jsme ho potrestat, ano, ale situace byla už tak dost zlá na to, aby ji sportovní komisaři komisa ještě zhoršovali. Akorát jsme mu řekli, že by neměl něco podobného dělat. ělat. Netušil jsem, že s ním hovo hovořím naposledy.” Whitaker dodal: “Dokážu Dokážu si představit, p jak schůzka dostává výbušnější jší charakter. V ur určitém momentu jsem však místnost opustil. Ačkoliv A mám jako tiskový mluvčíí FIA výsadu se těchto t jednání zúčastnit, astnit, nemohu je ani v nejmenším ovlivnit. Pokud se rrozhovor stane příliš íliš choulostivým, raději rad odejdu. Nemůžu žu pak být obviněn obvin z prozrazení důvěrných rných informací, jestliže záležitost pronikne k novinářům.” Sennův v vztek, pokud se skutečně skute rozčilil, patrně pramenil z toho, že on - Senna - požádal o svolení použít oficiální vůz FIA traťového komisaře ře v boxu a tudíž předpokládal edpokládal své jednání za schválené. Sennův požadavek byl výjimkou, která zastihla funkcionáře funkcioná e nepř nepřipravené. Piloti v drtivé většině odmítají místo tragédie nenavštívit. Například stájový tájový kolega Damon Hill definitivně patřil il do této kategorie. V roce 1986 byl v anglickém Goodwoodu sv svědkem strašné smrti Bertranda Fabiho při p testování Formule 3 a chtěl se tak vyhnout bolestným

27

bytek večera ve v motorhomu Williamsu ve společnosti spole Senny, vzpomínkám. Hill strávil zbytek manželky Georgie, a tiskové mluvčí mluv í Betise Assumpcao. Nemohl myslet na nic jiného než na Ratzenbergerovu nehodu. Dohady, že Senna se rozbrečel rozbre el a Assumpcao ho utěšovala, ut coby očitý svědek dek nikdy nepotvrdil, pamatuje si však, že Senna hovořil hovo il s jeho ženou Georgie a ubezpečoval oval ji o tom, že v kokpitu auta jakým byl Williams se o manžela nemusela bát. “Senna byl sklíčený,” vybavuje si Assumpcao, “tiše seděll v motorhomu a čekal na zprávu z nemocnice. Kolem šesti večer potvrdili, že Roland zemřel. Když jsem to Ayrtonovi řekla, zlostně odsekl: ‘Betise, Betise, byl už mrtvý na dráze.‘ dráze. Měl před sebou talíř s těstovinami stovinami ale nejedl. Zeptala jsem se ho jestli je v pořádku. ádku. Odpovídal jednoslabi jednoslabičně. Pohladila jsem ho po hlavě, kývnul, ývnul, poděkoval pod mi, a pousmál se.” Senna zůstal tal s Hillem v motorhomu až do půl sedmé večer, než se oblečen oble do bílého trička s kreslenou postavičkou kou Senninhy vydal s neprostupnou tváří tvá í do hotelu. Jen n několika novinářům poskytl pár vět. ět. “Naše Naše reakce a vnímání jsou v takových rychlostech na limitu. Nedokážeme okážeme již kontrolovat veškeré parametry chování auta. Mám o mladé jezdce strach: rychlosti na okruzích rostou a nic se proti tomu nedělá.” ned Vzápětí tí doslova narazil do Marka Fogartyho z CarWeeku. Matně si vzpomněl vzpomn na nedokončené včerejší erejší interview a pouze zamumlal “Nechci o ničem hovořit. it. Zavolej mi příští p týden, uděláme zbytek telefonicky.” A byl pryč. Vypětí zračící se ve tvářii a jeho chování, téměř tém čtyřii hodiny po oznámení Ratzenbergerovy smrti, Fogartyho šokovaly natolik, že se večer ve svým žurnalistickým kolegům ům sv svěřil s divným pocitem. Zdálo se mu, jakoby Senna měl m jakousi předtuchu.”Jasně,, když se te teď ohlédneme zpět, zdůvodníme vodníme si a nacházíme smysl v hodn hodně věcech. Ale ten večer jsem měll prostě dojem, že z toho má opravdu jakýsi divný pocit. Vypadal prostě pros strašně.” Chvíli před ed odchodem ješt ještě Senna zavolal své lásce ce Adriane do portugalského Algarve. Jejich ejich hovor trval nějakých n patnáct minut a skládal se podle Galisteau z “vzlyků, nářků a obav. Svěřil il se mi, že má ze závodu po těžkých t haváriích Barrichella a Ratzenbergera obavy. Byl otřesen. Nechtěll druhý den nastoupit na start, nechtěl necht l závodit. Nikdy podobným zp způsobem nemluvil.” V jednom bodě konverzace Adriane z jeho slov mylně myln vyrozumn vyrozumněla, že závod byl zrušen. Na její udivený dotaz Senna pouze odevzdaně odevzdan odvětil: ”Copak Copak nevíš, co jsou zač?” za evidentně narážejíc na fakt, že smrt závodníka nikdy nebyla pro automobilovou federaci FIA či promotéry romotéry dostatečným důvodem d ke zrušení velké ceny. Tak tomu bylo od nepaměti, ti, naposledy i v Zolderu 1982, kde zahynul Gille Gilless Villeneuve a o měsíc m později v Kanadě,, ve které našel po startovní kolizi smrt Riccardo Paletti. Z jezdc jezdců ů startujících v Imole pamatovali černé erné jaro 1982 už jen dva - italští veteráni Michele Alboreto a Andrea Andre de Cesaris. Jakkoliv je pro motoristické nadšence nad nesnadné spolknout fakt,, že Formule F 1 je už přes čtyřicet let na prvním místě míst obchodem a teprve potom sportem,, nezbývá nic jiného, než to akceptovat. Náhlé zrušení závodu ze strany promotérů promotér F1 by znamenalo porušení dohod s televizními společnostmi čnostmi n na celém světě, což by pořadatele adatele jednak p připravilo o astronomickou sumu penězz (v případě p zrušení VC San Marina 1994 by společnost spole SAGIS odhadem přišla išla o 6,5 miliónu dolar dolarů), hlavně by to však z dlouhodobějšího ějšího hlediska vrhlo vážný stín n pochybností na důvěryhodnost dů Formule 1 jako takové.

28

ještě psychologická dimenze, Nicméně to je jen jedno, dosti cynické hledisko. Je tu ješt kterou velice přesně vyjádřil řil na tiskovce po Ratzenbergerově Ratzenbergerov smrti Gerhard Berger. K Každý, kdo je nějak do velkých cen zainteresován, si je dobře vědom dom rizik, která podstupuje. A bu buď najde způsob, sob, jak se s nimi vyrovnat, p přizpůsobit se, nebo by měll radě raději zůstat doma. To platí zejména o pilotech, protože své vášni dávají v sázku vlastní život. Podobně jako astronauti usedají do prototypů prototyp postavených vených na hranici technických možností a riziko poruchy nebo lidského omylu je pro ně n přirozeně vyšší, než pro normálního smrtelníka. Senna byl citlivý, jemný, přemýšlivý, p emýšlivý, odvážný, inteligentní, oddaný, upřímný, up pokorný. Rovněžž ale dokázal být temperamentn temperamentní, í, arogantní, bezcitný, jednostranně jednostrann zaměřený, umíněný, ný, tvrdošíjný a m měl téměř děsivou vůli po vítězství. zství. Ratzenbergerova smrt přivedla tyto protikladné části jeho charakteru do neřešitelného ešitelného konfliktu. Senna věděl, l, že musí v Imole vyhrát, aby zastavil Sch Schumacherův v nápor a zachoval si důvěryhodnost. ryhodnost. Instinktivně však také cítil, že nechce závodit. Pokud by byl v úvodních dvou velkých cenách sezóny zvítězil, zvít patrně by uvažoval o ukončení ení kariéry. V nastalé situaci ale něco co podobného nep nepřicházelo do úvahy jelikož ikož by prokázal neodvolatelnou slabost. Betise Assumpcao pracovala pro Sennu pět p let. Ačkoliv koliv nikdy motoristickým fanouškem nebyla a role tiskové mluvčí mluv í byla pouze jejím povoláním, Ratzenbergerova smrt na ni těžce žce dolehla. Nemohla ani jíst a loudala se be bezz cíle po okruhu. Kolem sedmé večer ve ji zastavil Frank Williams: “Jakk je Ayrtonovi? Je v pořádku? po Potřebuju ebuju si být jist. jist.” Vysvětlila mu, že odešel s přáteli na večeři. i. To Williamse uklidnilo, nebo neboť se “obával, obával, aby nezůstal nez sám.” Senna dorazil do hotelu paradoxně para ve chvíli, kdy tam byla v plném proudu svatební hostina. Okamžitě ho poznali a požádali o společnou spole nou fotografii s nev nevěstou a ženichem. Jakkoliv se Senna po Ratzenbergerov atzenbergerově skonu cítil, souhlasil. Dokázal splnit své obvyklé závazky vůči veřejnosti a fanoušk nouškům m (jiný zdroj, Tom Rubython v knize The Life of Senna, Senna naproti tomu říká, íká, že Senna spole společnou fotografii odmítl, pozn. autora) V sedm hodin se objevil v restauraci Romagnola. Ironií osudu jeho masér a důvěrný d přítel v jedné osobě,, Rakušan Josef Lebere Leberer, r, slavil zrovna své narozeniny a pořádal po ještě s dalšími členy leny Sennovy suity slavnostní večeři. Julian Jakobi, Sennův manažer, ji popsal jako “zasmušilou záležitost.” Senna se začal za během hem jídla Leberera vyptávat, jakým byl vlastn vlastně krajan Ratzenberger člověkem. kem. Roland byl ve F1 nováčkem nová kem a pro všechny téměř tém cizincem. Leberera napadlo, že “pokud pokud se v neděli ned Ayrton dostane na stupně vítězů ězů, dám mu s sebou rakouskou národní vlajku. Určitě Určit by tímto způsobem rád vzdal Rolandovi hold.” hold. Konverzace pak podle Liveraniů přecházela echázela od tématu k tématu tématu: bezpečnost okruhů,, zlepšení bezpe bezpečnosti v boxové uličce, ce, odpolední vzrušené setkání se sportovními komisa komisařii FIA. Senna byl celý večer “zamyšlen, zamyšlen, velice ustaraný, skoro šokovaný.” šokovaný. Jedl špagety s rajčaty, aty, speciálně speciáln připravený salát byl pro něj příliš íliš slaný a proto Liveraniové za velkého zd zděšení šení spě spěšně připravili jiný. Jako obvykle pil pouze nechlazenou přírodní p minerálku. Ještě větší tší rozpaky zavládly v moment momentě, když se krátce před ed jeho odchodem kolem deváté rozneslo, že městská ká policie se začala za živě zajímat o zaparkovaný v vůz Renault, stojící na zakázaném místě před ed restaurantem. Liveraniové za zoufalé gestikulace vysvětlovali, vysv že

29

automobil patříí Ayrtonu Sennovi a že bude stejně stejn za chvíli odcházet. Našt Naštěstí pro zúčastněné se opětt ukázalo, že každý Ital je motoristický fanatik - policista nepolicista - a místo pokuty se strážci veřejného řejného po pořádku ádku rozhodli inkriminovaný Renault Espace hlídat. Senna ale tak jak tak brzy odešel. V uvolněnější uvoln náladě si potřásl ásl pravicí s Liverianovými Liverianovým a na rozloučenou dodal: “Díky, Díky, nashledanou napřesrok.” nap V hotelové recepci ho čekal čekal vzkaz od Franka Williamse, aby za ním zasko zaskočil na kus řeči. Když nastoupil do výtahu, aby vyjel do svého pokoje, uviděl uviděl v kabin kabině dalšího hotelového hosta – Angličana čana Marti Martina Brundla, který sdědil dil jeho sedačku seda u McLarenu. Brundlemu mu poslední setkání se Sennou navždy utkvělo utkv v paměti: “Byla Byla to zdvořilá zdvo ale velice napjatá konverzace. Nemohl souvisle mluvit. Myšlenkami byl úplně úpln jinde. Ratzenbergerova smrt ho silně poznamenala.” Senna navštívil týmového šéfa Williamse a potvrdil mu, že bude příští den závodit. “Nemějj starosti Franku, jsem v pořádku,” po dodal na odchodu. Jak se vracel zpět zp do pokoje, potkal na chodbě manažera Juliana Jakobiho. “Vypadáš legračně Ayrtone,” Ayrtone, poznamenal Jakobi na adresu jeho oblečení - Senna byl v pyžamu a navrch měll ještě ješt přehozené bílé tričko. “Asi jo,” zamumlal Senna a na tváři mu zahrál náznak úsměvu. “Práv Právě jsem si povídal s Frankem. Dobrou noc.” Než ež usnul, znovu zavolal Adriane, která odletěla odlet v deset eset ráno místního času ze Sao Paola do Fara, takže nyní přebývala řebývala v Sennově Sennov domě v Algarve. Podle vlastních slov se cítil o trochu lépe. Adriane vzpomíná: “Jeho hospodyně Juraci nás přerušila, erušila, aby ho motivovala tím, jaké jídlo ho po příjezdu čeká - oblíbené oblíbe grilované kuře s vařenou enou zeleninou. Pak mi vrátila sluchátko a my pokračovali ovali v rozhovoru o nás.” nás. Senna jí rovněžž potvrdil, že do závodu nastoupí. Cht Chtěl mít nicméně celou záležitost co nejd nejdříve za sebou. Na úplný závěrr dodal: “Potkáme se zítra v půl deváté večer na letišti ve Faro. Nemůžu Nem se dočkat, až Tě zase uvidím.”

AKT ČTVRTÝ - AYRTON 1.květen 1994

07:00 “Ráno před ed závodem jsem bu buď já nebo on obstarávali budíček ek po telefonu, telefonu,” vzpomíná O’Mahoney. ”Tentokrát Tentokrát zadrnčel zadrn telefon v mém pokoji. Bylo mi jasné, né, že v tuhle brzkou ranní hodinu to může být jedině on. Zvedl jsem sluchátko a řekl ekl 'Zavazadlová služba'. Odvětil Odv něco jako 'mám čtyřii tašky, na letišti budu ppřipraven k odletu v tolik a v tolik.' - Ayrton byl zvyklý odlétat hodinu nebo hodinu a půll po sskončení velké ceny.” Zaběhnutá rutina měla la v Imole následující průběh: Senna odjel na autodrom, O’Mahoney sebral ebral zavazadla a pokračoval pokra z hotelu do Forli, kde čekal na skončení ení závodu a Senn Sennův příjezd. íjezd. Let do Faro měl m trvat dvě a půl hodiny. Senna se odhlásil sil z hotelu a prošel rošel kolem tepaného baldachýnu aniž by do něj n vhodil minci pro štěstí. stí. Elektronické dveře se před ním samočinně otevřely, ely, sešel n několik málo

30

schůdků před ed vchodem a zamí zamířil na parkoviště pro svůjj Renault Espace. Cestoval s ním ještě bankéř a přítel ítel Braga. Na okruh dorazili krátce p před osmou. 08:00 Sennova tvář prozrazovala po p příjezdu na okruh stále zřetelné etelné vyp vypětí a emoce, ve srovnání s předchozím večerem čerem však byl již otev otevřenější, vnímal okolí, a tu a tam někoho krátce pozdravil. Dlouze hovořil hov il s Adrianem Neweyem o údajné kontrole prokluzu Benettonu a zhruba hruba deset minut hovořil hovo s Niki iki Laudou, který ho pobízel k převzetí role mluvčího jezdců za zvýšení bezpe bezpečnosti. Lauda, tehdy v roli poradce oradce Ferrari, Ferrari si nebral jako obvykle servítky: ”Piloti se musí probudit z letargie a jednat. Pokud by chtěli, cht mohou mnohé změnit, jenže roky nečiní iní nic. Nechali se ukonejšit. Lidi z FIA neodvád neodvádějí jí špatnou práci, mezi řízením ízením F1 v rychlosti 330 km/h po okruhu a cestovního vozu je ale velký rozdíl. První, co by jezdci měli udělat, lat, je ustanovit Sennu za svého mluvčího. mluv Je teď mužem číslo íslo jedna a měl m by se postarat o realizaci změn. Je k tomu třeba eba silné osobnosti a tou Senna v sou současnosti je.” Sennu pochopitelně nemusel dvakrát pobízet. V německých meckých novinách Welt am am Sonntag toho rána vyšel pod Sennovým jménem krátký sloupek. Vzhledem k významu jeho slov malé vysvětlení: tlení: sloupky slavných osobností v časopisech čii novinách nebývají nutn nutně psány jimi samotnými. V tomto p případě však Well am Sonntag nafaxoval dotazy Assumpcao, Assumpcao, která získala odpovědi odpov přímo od Senny (nebo pokud už byla podobná slova použita jinde ho konzultovala, zda jsou v pořádku). Vše nakonec schválil chválil Jakobi. ”Moje Moje auto reaguje na tomto povrchu poněkud pon podrážděně.. Je to důsledkem d speciální aerodynamiky, problém ale vězí zí také v záv závěsech kol.”A dále článek pokračoval: oval: ”Ředitelům závodu v Brazílii a v Japonsku jsem zdůraznil, zd že bychom měli kritičtěji ji hodnotit schopnosti mladých nebo nezkušených pilotů.. Mé obavy se vyplnily nejtragičtějším nejtragi způsobem. sobem. Roland Ratzenberger, Ra jezdící svou první sezónu, zemřel el po havárii v nejrychlejším úseku trat tratě. Den předtím edtím narazil ve vysoké rychlosti do zachytného plotu Rubens Barrichello. Barrichello Z vlastní zkušenosti vím, že mladý jezdec přistupuje k závodům m zcela odlišným stylem a akc akceptuje rizika, nad kterými ostřílenější ost piloti jen kroutí hlavou. Máme teď hodně mladých pilot pilotů a to je problém. Nebezpečíí se jen stupňuje.” stup Zatímco v kuolárech lárech byla řada ada zainteresovaných toho názoru, že závod by se měl z úcty k Ratzenbergerově památce zrušit, zr v garáži stáje Simtek čekalo ekalo šéfa Nicka Wirtha a druhého jezdce Davida Brabhama těžké t rozhodnutí: nastoupit do závodu nebo nenastoupit? Wirthovi bylo pouhých osmadvacet let a poprvé v životě život ztratil někoho n blízkého. S Ratzenbergerem byli přáteli áteli a p předchozího edchozího dne se málem psychicky zhroutil, když viděl vid záchranářee dávat Rolandovi na dráze masáž srdce. Pár metr metrů,, které v té chvíli d dělily boxovou zídku od garáží, bylo málem nad jeho síly. Wirth vydal v neděli ned ráno pouze stručné komuniké: “Víc Víc než cokoliv jiného si přejeme, aby naše činy iny odrážely respekt, jaký si Roland za tak krátkou dobu v našem týmu získal. K příčině p havárie v této fázi nemáme co dodat.” Telemetrie Simteku prozradila, prozradila že Ratzenberger vyjel v předchozím edchozím kole v šikaně Acqua Minerali mimo trať a poškodil přední p křídlo. ídlo. Potvrdil to fakt, že toto kolo bylo o pětadvacet metrů delší než ideální stopa po okruhu. Když se vrátil zpět ět na tra trať, zpomalil, a

31

ed boxy prudce n několikrát otočil volantem zleva doprava aby se na cílové rovince před přesvědčil, že je s autem vše v pořádku. po ádku. Do Tamburella najel plnou rychlostí a ve Villeneuve náhle přišel išel o veškerý přední p přítlak. Jelikož příčinou inou nehody nebyla technická závada, David Brabham se rozhodl do závodu nastoupit: “Na Na monitory jsem se nedokázal dívat, protože to co jsem viděl vid na dráze, když jsem kolem jeho vraku projížděl, projíždě mi stačilo. Někdy prostě intuitivně víte, že došlo k nejhoršímu. Rolandovi už nepomůžu, žu, a vím, že by si nepřál, nep ál, abychom to zabalili. Bylo to moje rozhodnutí. Víme, k čemu došlo. Náš nový ový tým potřebuje potř pokračovat a já musím co nejdříve zase řídit závodní auto. auto.” 09:30 Zahřívací trénink,, takzvaný warm-up. warm Nový tým Pacific-Ilmor Ilmor získal před p Velkou cenou San Marina lukrativního sponsora v podobě cigaretové společnosti nosti Black Death Death, jejíž logo používalo lebku a zkřízené kosti. kosti. Nálepky se na vozech Pacific ve warm-upu ale z pochopitelného důvodu vodu neobjevily a ze sponsorského kontraktu nakonec zcela sešlo. Rozhodný způsob, sob, jakým Senna nastoupil do vozu, gestikuloval gestikuloval,, odjížděl odjížd a přijížděl zpět do boxů vyvolávalo dojem, že cht chtěl svůjj smutek a vztek transformovat do pozitivní formy zdravé agresivity. sivity. Poprvé za celý víkend byl skoro o sekundu rychlejší než zbytek světa (1:22,597min). Druhý Damon Hill (1:23,449min) měl m l trochu jiné starosti: “Pokaždé, když jsem projížděll místem Ratzenbergerovy nehody, se mi živ živě vybavila síla toho náraz nárazu protože jsem tou zatáčkou projížděll stejnou rychlostí jako on.” K Sennově času dodal: “Ayrton yrton musel jet úplně úpln na doraz. Byl jsem o 0,9s pomalejší, přitom p jsem dobře věděl, l, kolik úsilí jsem do jízdy vložil. Můj M týmový kolega se patrně snažil hrát psychologickou hru, jelikož pokud je někdo n kdo o sekundu rychlejší, může že vás to demoralizovat ještě před vlastním startem. Nevěřím ím však, že by dokázal podobné tempo udržet po celý závod.” Schumacher figuroval jedenáctý, o dvě sekundy pomalejší malejší, a patrně se ve warm-upu zcela zaměřil il na simulaci jízdy s plnou nádrží. Betise Assumpcao pcao mezitím novinářům noviná potvrdila zvěsti, sti, že Senna v sobotu skute skutečně obdržel písemné předvolání edvolání před p sportovní komisaře za návštěvu vu scény Ratzenbergerovy nehody. Jak ale dříve vysvětlil ětlil Corsmit, nejednalo se o d důtku, tku, nýbrž pouze o předvolání. p To však Assumpcao v přetrvávající etrvávající emotivní atmosféře atmosfé přehlédla. ehlédla. Její komentá komentář bylo proto velice ostrý. ”Je to neuvěřitelné. itelné. Přitom tam odjel zcela oficiálně v safety caru pořadatelů. po Chtějí ho jen zastrašit...je to pořád ád stejné. Podmín Podmíněný ný start ve dvou závodech za tu záležitost s Irvinem (Senna ho při VC Japonska po slovní potyčce poty uhodil pěstí) dostal jenom proto, aby ho dostali dostal pod tlak. Věděli, li, že se znovu chystá piloty sjednotit. sjednotit.” Senna skutečně koncem roku 1993 plánoval nezávislou komisi dohlížející nad bezpečností, bezpe ností, vzhledem k trestu se ale této myšlenky dočasně vzdal. Během warm-upu upu Senna rovněž provedl plán, který zosnovalii s Julianem Jakobim na dlouhé cestě z japonské Aidy. Alain Prost, ještě ješt nedávno nefalšovaný nep nepřítel, komentoval závod pro francouzský televizní kanál TF1 v programu nazvaném AutoAuto-Moto. Co kdybych mu, dumal Senna před ed Jakobim, poslal pozdrav z kokpitu, ži živě do vysílání, když budu kroužit po okruhu? Jakobi to považoval za dobrý nápad a aniž by Alain Prost něco n tušil, rozhodli se úmysl realizovat.

32

TF1 nabízela svým divákům divák zvláštní zpestření - jeden z Williamsových jezdců jezdc pro ni z kokpitu během hem tréninku popisoval popi přes es rádiové spojení s týmem ideální pr průjezd okruhem. V Imole byla řada ada na Sennovi. Najednou p přerušil řev ev motoru a anglicky pronesl: ”Posílám Posílám speciální pozdrav našemu drahému příteli p íteli Alainovi. Chybíš nám Alaine! Alaine!” S typickou prozíravostí tak učinil na cílové rovince, kde byl nejblíže boxům box s přijímacími ijímacími anténami, a kde, jak kalkuloval, bude nejčistější nejč příjem. 10:15 Trénink skončil, il, do tradi tradičního jezdeckého brífinku chyběla třičtvrt čtvrtě hodina. Alain Prost, dojat Sennovými slovy z kokpitu, se vydal do ústraní ústraní Williamsova boxu, aby si mohli promluvit. Senna byl právě zabrán do intenzivní konverzace s Davidem Brownem a Bernardem Dudotem od Renaultu. Brownovi zdůrazňoval, zd oval, aby na aut autě už nic neměnil. Koutkem oka si Prosta všiml a kývl na něj, n jakoby říkal: “’Vím, proč jsi př přišel. Promluvíme si, jakmile to bude možné.’ Prostovi bylo více než komukoliv jinému jasné, že žádný pilot nechce být vyrušován z dopoledního technického rozboru před p závodem, a jelikož důvěrně d znal Sennovy zvyky, neočekával ekával jeho brzké skon skončení. ení. Proto odešel. Promluví si jindy. Rozhovor ale záhy dospěl ke konci a Senna se prozměnu vydal hledat Prosta. Našel ašel ho debatovat s prezidentem m Renaultu Louisem Schweitzerem; Schweitzerem nechtěl být nezdvořilý, ilý, vrátil se proto zp zpět do Williamsova motorhomu. 10:30 Mechanici Williamsu si v depu pilovali výměnu nu pneumatik a dopl doplňování paliva, zatímco týmový manažer Ian Harrison spolu s inženýry Davidem Brownem a John Russellem a oběma ma jezdci osnovali strategii pro závod a dohodli se na kolech, ve k kterých budou Senna s Hillem illem zastavovat pro palivo. Z dráhy se ozývalo tlumené bručení sportovních vozů. Během hem velké ceny F1 není na programu pouze hlavní závod a diváci mají v neděli dopoledne příležitost íležitost shlédnout hned n několik kolik vedlejších sout soutěží. Imola nebyla výjimkou a na programu gramu byl populární pohár Porsche Carrera Cup. O neškodné kolize v něm tradičně nebyla nouze, tentokrát však byl jeden z jezdců jezdc vážně zran zraněn, což jen dále přidalo idalo na pochmurné náladě v padoku a přesvědčení, že realita normálního světa sv byla na nějaký čas suspendována. 11:00 Senna sebral svůjj rezervní overal a vydal se do motorhomu Ferrari,, aby si popovídal s přítelem ítelem Gerhardem Bergerem a p přišel na jiné myšlenky. Berger později ji přiznal, p že Senna se mu svěřil s nejasnou předtuchou. edtuchou. Rakušan byl znám jako vtipálek vtipálek a expert na kanadské žertíky, tentokrát ale bral situaci smrtelně smrteln vážně. “Pokud něco co takového vůbec existuje, závodníci si podle mě dokáží vypěstovat vyp jakýsi šestý smysl, většinou tšinou ale jeho varov varování ignorují anebo si znamení nepovšimnou. Bůh ůh možná Ayrto Ayrtonovi v Imole naznačoval, oval, aby nezávodil. Po Podobnou předtuchu možná z času na čas as zakoušíme všichni. Nedokážu to vysvětlit, tlit, ale mě měl jsem v kariéře dva podobné okamžiky (v Argentině Argentin 1996 mu přes dráhu přeběhl pes a v poslední chvíli se mu vyhnul, v Německu 19977 si byl zcela jist, že po otcově o tragické smrti závod vyhraje, pozn. autora).

33

spole Whitaker si Do kontrolní věže na jezdecký brífink dorazili Senna s Bergerem společně. všiml, že ”Ayrton přišel z padoku s Gerhardem. Diskutovali o tom, čeho eho chtěli cht během rozpravy docílit. Ayrton byl opětt zasmušilý. Všeobecn Všeobecně se vědělo, lo, že na programu bude i minuta ticha za Ratzenbergera a skutečně se držela. Bernie (Ecclestone) normálně do rozpravy nezasahuje, tentokrát ale předstoupil, edstoupil, aby minutu ticha oznámil.” oznámil. Rovněž přítomný profesor Watkins nebyl myšlenkou vůbec bec nadšen, jelikož nepovažoval za dobré vystavovat piloty pár hodin před p ed startem zbytečnému emocionálnímu stresu. Rozhodnutí však už nestihl zvrátit. Většina V tšina jezdců jezdc snesla kritický okamžik relativně klidně.. Výjim Výjimkou byl Senna, který potřetí v průběhu hu čtyřiadvaceti č hodin plakal. “Snažil se potlačit it svůj zármutek, zármutek,” říká Watkins, ”ale ale po lících mu zvolna stékaly slzy. Stíral si je rukou, aby zakryl svou bolest. Z úcty jsem odvrátil zrak. Po rozpravě rozprav už jsem s ním nemluvil, ačkoliv normálně jsme vždycky prohodili pár slov. slov.” Teprve po minutě ticha začala za pod dohledem ředitele editele závodu Rolanda Bruynseraedeho rutinní diskuse. Téma se točilo to ilo mimo jiné i kolem použití zavád zaváděcího vozu (safety car) . ”Pokud si ještě pamatujete, pamatujete,”pokračoval Whitaker, ”v Aidě byl poprvé využit bběhem zahřívacího kola zaváděcí cí safety car (zahřívací kolo přivádí ivádí vozy ze startovního roštu k ostrému startu),, jelikož v minulosti museli jezdci z předních p řad ad dlouho čekat na opozdilce opoz ze zadních pozic. Safety car měll udržet pole semknuté pohromad pohromadě. V Aidě jím bylo Porsche 911, ppřesto Senna (na čelní elní startovní pozici) cítil, že nebylo dostatečně rychlé pro řádné ádné zah zahřátí pneumatik monopostů F1. Porsche 911 nám možná m může připadat jako ďábelsky ábelsky rychlý sporťák, spor formule 1 má však diametrálně odlišné nároky. V Imole působil p sobil ve stejné roli Opel Turbo, který by pravd pravděpodobně způsobil stejné potíže. Právě o tomhle Ayrton Ay s Gerhardem cestou na brífink diskutovali a teď te na to Berger upozornil Bruynseraedeho. Nevím, jestli rozhodnutí rozhodnutí nepoužít pro zahřívací kolo safety car udělali komisaři před ed nebo teprve po jejich zásahu, zaváděcí zavád vůzz však použit nebyl. nebyl.” Damon Hill se domníval,, že Sennova a Bergerova intervence byla rozhodující. Teplota pneumatik není zdaleka tak bezvýznamná, jak se může že laikovi na první pohled zdát. Závodní monopost F1 je vystaven extrémní námaze a pohybuje se na velice úzkých hranicích mezi ovladatelností a naprostou neřiditelností. ne iditelností. Studené p pneumatiky mají obecně menší průměrr než optimáln optimálně zahřáté gumy a tím snižují jízdní výšku šasi nad asfaltem. Auto se najednou může m dotýkat spodkem dráhy, což přii prudké akceleraci může m vést ke smyku nebo vyjetí z trati. tra Veden eden stejnou logikou, Senna současně vyjádřil il znepokojení nad eventuálním použitím safety caru v případ ípadě nehody, kdy se musí vozy F1 zařadit adit za pomalý zavád zaváděcí vůz až dokud se neodstraní následky havárie. Trval na tom, že safety car nebude schopen vodit pole dostatečně rychle na to, aby si monoposty udržely pneumatiky na požadované teplotě. Po brífinku hovořil il Senna se Schumacherem, Bergerem a Alboretem. ”Někteří závodníci po rozpravě zůstávají stávají déle, aby probrali n nějaké jaké otázky mezi sebou, sebou,” poznamenal Whitaker. ”Ayrton Ayrton byl jedním z nich. Byl perfekcionista a když bylo co diskutovat, prostě prost zůstal a záležitost prodebatoval. Jestliže po něm n někdo něco chtěl, l, musel jednoduše po počkat.” Rozhovor probíhal v uvolněné náladě, ě, tradi tradiční napětí tí pramenící ze vzájemné rivality ustoupilo do pozadí důležitějším jším záležitostem. Michael Schumacher později pozd vyjádřil il uspokojení, že se se

34

Sennou znovu sblížili a že jejich poslední konverzace proběhla prob v přátelském átelském ovzduší. Senna chtěl uspořádat schůzku, zku, která by vedla k opětovnému op tovnému sjednocení jezdců v úsilí dosáhnout vyšší bezpečnosti okruhů a monopostů. monopost Předběžně se dohodli na setkání během Velké ceny v Monaku, konkrétně na páteční páte ní volný den, protože Monte Carlo jako jediné v kalendá kalendáři pořádalo ádalo úvodní kvalifikaci už ve čtvrtek. Motoring News ve svém čísle po Imole poznamenal: ”Někteříí závodníci cítili během b brífinku nutkání zajít za ním (Sennou) a dotknout se jeho paže čii ramene, aniž by byli schopni vysvětlit proč.” Článek lánek napsal motoristický noviná novinář David Tremayne, který na opakovaný dotaz tento fakt potvrdil - o nezvyklé zkušenosti mu vyprávěli vypráv li sami jezdci. Tremayneho novinářský řský koleg kolega Maurice Hamilton potkal Sennu v momentě, moment kdy se Brazilec vracel z brífinku do motorhomu Williamsu. Senna s ním nemluvil a ignoroval ho od ledna 1986, protože se ho Hamilton odvážil v tisku kritizovat za to, že odmítl akceptovat oblíbeného anglického pilota ta Dereka Warwicka Warwicka za stájového druha u Lotusu. Lotusu Hamilton nyní psal knihu hu o Damonu Hillovi a při chůzi klábosil s jeho ženou Georgie. Senna si jich všiml, pohlédl Hamiltonovi do očí, o kývl hlavou – a poprvé za desetiletí esetiletí se na něj n usmál. 12:00 Senna odešel z motorhomu do VIP klubu Paddock Club, kde ho h s Hillem čekalo setkání se sponsory a jejich hosty. Neochotně, Neochotn nicméně v profesionálním rofesionálním duchu, absolvoval verbální popis jednoho okruhu autodromu, zatáčku zatá po zatáčce, a odpovídal na všetečné otázky týkající se probíhajícího robíhajícího víkendu. Následoval lehký oběd d v motorhomu (těstoviny), (t který mu tradičně vařil fyzioterapeut Josef Leberer, Leberer a skoro hodinový odpočinek odpo osamotě. 13:00 Předstartovní edstartovní procedura se dala do pohybu. Profesor Watkins vyjel na okruh, aby zkontroloval pozice zásahových vozidel, sanitních vozů voz s lékaři, a zdravotní středisko. st Následovala finální formální prohlídka Rolanda Bryunseraedeho a sportovních komisařů. komisa Vše bylo připraveno, no, do startu zbývala necelá hodina. 13:27 Minuty se neúprosněě vlekly. V sousedním usedním motorhomu Renaultu čirou náhodou zrovna obědval dval Alain Prost. Když vyšel ven, naproti se ze sch schůdků vyno vynořil Senna. Prost cítil, že tohlee není ta pravá chvíle: Senna už započal předstartovní edstartovní proceduru a určitě si nepřál být vyrušován. Senna si Prosta všiml a zamával. Gesto opětt jasně jasn signalizovalo: ‘Promluvíme Promluvíme si, jakmile to bude možné.’ možné. Prost zaregistroval, jak udiveně se okolostojící tvářili. tvá Za normálních okolností si oba tu a tam vyměnili vym drobné zdvořilosti, ilosti, tomu se ttěžko mohli zcela vyhnout, přátelské elské mávání však nikdo nepamatoval léta. Prost si vzpomíná, jak divně, divn téměř strašidelně Senna vypadal; obvyklá hrdost z jeho chování zmizela. Prost to označuje slovy ”by měkký, kký, choval se zcela jinak jinak.” Když Senna dorazil do garáže Williamsu, požádal ho brazilský azilský novinář noviná Jayme Brito o podpis tří čerstvých erstvých fotografií. Britovi připadaly p ipadaly velice smutné. Bylo to ješt ještě podivnější, než sobotní příhoda s O’Mahoneym. O’Mahoneym. Nejenže na nich vypadal zasmušile, ale třicet t minut před startem se Senna normálně odloučil od dění kolem sebe a byl pohroužen do téměř tém

35

nadpozemské úrovně soustředění, soust ní, ve které by sotva poznal vlastní fotografii, natož nějakého novináře. e. Jak sám kdysi vysvětlil, vysv v těchto chto chvílích není dobré vnímat kohokoliv, snad jedině s výjimkou závodního inženýra. Ten Tentokrát tokrát si ale kupodivu pečlivě pe prohlížel předložené edložené snímky, podepsal je, a poslouchal Brita, jak mu o nich vypráví. Brito si pamatuje, že Senna “udělal lal něco ně zvláštního. Obešel vůz, z, prohlížel pneumatiky, pneumatiky a opřel se o zadní spoiler, skoro jakoby auto podezříval.” podezř 13:40 Člen len týmu Williams požádal Sennu o autogram, ten však mlčky ky hlavou odmítnul. Přišel išel Patrick Head, aby mu n něco sdělil, Senna se na nějj jen krátce podíval a poté zaujal předchozí edchozí postoj. V garáži se objevil Alain Prost a oba měli konečně pár minu minut na krátký rozhovor. Podle Prosta hovořili hovoř opětt o kontrole prokluzu Benettonu. Na otázku, jak se cítil, Senna odvětil, že závod vůbec bec neviděl optimisticky. Nastal čas nasednout sednout do kokpitu. Senna is vůz v nejprve pečlivě livě prohlédl zepředu dozadu a teprve potom otom si nasadil nehořlavou neho kuklu a přilbu. ilbu. Nerozhodn Nerozhodně zůstal stát vedle kokpitu, poté nasedl, a mechanici mu upevnili bezpečnostní bezpe pásy. Podle Assumpcao, Senna obyčejně “používal stejný způsob sob nasazování ohnivzdorné kukly a helmy. Rozhodný a energický, jakoby se na závod těšil. šil. Tentokrát jste ale už jen ze způsobu zp nasazování přilby ilby poznali, že byl jiný. Rad Raději ji by nezávodil. Neuvažoval o tom, že zahyne. Opravdu byl přesvědčen o svém vítězství, zství, akorát to chtěl cht l mít co nejrychleji za sebou a odjet domů. dom Byl duchem nepřítomný, ítomný, jakoby na míle daleko. daleko.” Senna dal ukazováčkem kem mechanikům mechanik důvěrně známý signál, aby probudili k životu motor Renault V10. Pak vyjel ven, absolvoval jeden instalační okruh (tradi tradičně jezdíval dva) a za asistence nce dvou mechaniků mechanik umístil Williams FW16 na určenou enou startovní pozici - zcela vepředu na levé straně,, blíže hlavní tribun tribuně – pole position. Jak zastavil,, letmým pohledem zkontroloval seřízení ízení levého a pravého zp zpětného zrcátka, zahleděll se kupředu a pak na okamžik zavřel oči. Sundal al si přilbu u i ohnivzdornou kuklu a položil je před p sebe na kapotáž. sv vlastní rituál, vlastní způsob přípravy. vy. Někteří N vystoupí z Každý závodník má svůj monopostu a hovoříí se závodním inženýrem, jiní se potulují kolem nebo vyhledávají zvědavé oči všudypřítomných ítomných kam kamer proplétajících se mezi auty a mechaniky. mechaniky Gerhard Berger například íklad sedával na trávníku lemujícím dráhu, op opřen en o boxovou zídku, zí a popíjel minerálku. Senna zůstával stával tém téměř vždy nehybně sedětt v kokpitu a s tmavýma o očima upřenýma enýma na asfaltový koberec ubíhajíc ubíhající k první zatáčce si v hlavě přehrával permutace startu. Sundávání a opětovné tovné nasazování p přilby pro něj představovalo zbytečné přetržení proudu myšlenek, soustředěných ěných na jediný cíl: vít vítězství. Proč si tentokrát přilbu řilbu nesundal? Senna se nepochybn nepochybně v posledních posl měsících změnil, působil uvolněněji ji a bylo pravd pravděpodobnější, že udělá lá na roštu n něco podobného. A dal nám tak nevědomky unikátní možnost spatřit emoce, které před ed svým posledním startem prožíval. Kamera zachytila jeho zasmušilý, téměř tém bolestný výraz, v jedné chvíli křečovitě sevřený, ený, jako by potla potlačoval slzy. Zavřel očii a odvrátil hlavu, našpulil rty a znovu oči otevřel. el. Pozvolna vrátil hlavu do p původní polohy, delší černé erné vlasy mu te teď spočívaly na

36

opěrce pro přilbu. ilbu. Podruhé zav zavřel oči. Vypadal jako člověk k snažící se potlačit potla rozporuplné emoce.. Pocity, které normálně normáln se startem závodu nesouvisely – soucit, zármutek, překvapení, ekvapení, bezmocnost, vztek, možná i strach. Jeho očii vedle smutku vyzařovaly vyza i určitý náznak ujištění, ní, uklidn uklidnění, který podle Assumpcao dokazoval,, že byl plně připraven na to, co uměll jako nikdo jiný - závodit. Podobně to cítil rovněž Patrick Head, podle něhož n byl Senna plně koncentrován na úkol před sebou. ”Ve warm-upu upu byl rychlejší o celou sekundu a to se ještě ješt domníval, že jeho nejlepší nejlepš kolo mu pokazili pomalejší jezdci, kteří kte se mu připletli ipletli do cesty. Byl skálopevně skálopevn přesvědčen, že Schumachera hladce vyřídí. ídí. Ratzenbergerova havárie ho sice silně siln rozrušila, dohady o tom, že m měl nějakou temnou předtuchu, edtuchu, jsou ale ppřehnané. Bydlel ve stejném ém hotelu jako Frank (Williams) a v noci před ed závodem ho kolem jedenácté navštívil. Bosky, jenom v pyžamu. Sed Seděll na zemi skoro hodinu a povídali si o nadcházejícím závodě, závod o Monaku, a tak dál. Frank mi řekl, ekl, že vypadal být ve formě form a vyzařoval zdravé sebevědomí, domí, př přesvědčen, že problémy s autem se podařilo vyřešit. řešit. Navrhoval udělat ud to a ono, prostě typický závodník. V ned neděli ráno se mi vlastně Frank svěřil, il, že m měl problémy ho vyhnat do postele..” Damon Hill souhlasil s Headem: “Ayrton měl v té chvíli jiné věci ci na starosti než n nějaké neblahé předtuchy. Řada ada lidí si snažila naznačit, že psychicky nebyl ve správném rozpoložení řídit monopost F1. Nemohu vám k tomu říct víc než to, že mě připadal ipadal zcela soustřed soustředěný na závod. Bylo velice obtížné potlačit it myšlenky n na to, k čemu došlo předchozího dne, i pro člov lověka jako byl Ayrton, chvíli před ed startem však myslíte jen na jediné – vítězství.” Místní hlasatel mezitím při p představování pilotů dorazil k Bergerovi jezdícímu na Ferrari. Zdvořilý ilý potlesk domácích tifosi se jako jako mávnutím kouzelného proutku proměnil pro v divoké ovace. Sennovi zahrál na tváři tvá pobavený úsměv. v. Chápal italský motoristický šovinismus a přestože estože zažil podobných scén v Imole i na Monze bezpo bezpoč nepřestávaly u bezpočet, nějj vyvolávat údiv a pobavení. Slabý úsměv věnoval noval rovněž rovn Patrickovi Headovi, který s ním přišel išel prohodit pár slov a utrousil vtipnou poznámku o safety car. Bylo to naposledy, co se v životě život usmíval. V depu pu se Frank Williams cítil sebevědomě. sebev V ročníku níku 1994 bylo poprvé od roku 1983 povoleno tankováníí benzínu během b závodu, takže týmy měly ly o jednu taktickou variantu více: kolik zastávek zvolit. ”Ayrton Ayrton byl na strategii dvou zastávek pro palivo, palivo která byla rychlejší než třii zastávky. Netušili jsme, jakou strategii zvolil Benetton (bude zastavovat třikrát), t věřili jsme ale, že Ayrton všem ujede a jejich rozhodnutí nebude mít na výsledek podstatný vliv.” vliv. V Sao Paulu se většina tšina z 11,600 členů Sennova fan klubu v čele s předsedou ředsedou Adilsonem Carvalho de Almeidou sešla v mrakodrapu, v němž n mž sídlila Ayrtonova obch obchodní říše. Cítili se tady být Sennovi mnohem blíže, jakoby magicky vymazali šířku ší ku Atlantiku d dělící je od evropského kontinentu. V portugalském Algarve zasedla Adriane Galisteu před p ed televizor a naladila kanál s přímým přenosem z Imoly. Na letišti ve Forli učinil inil Owen O’Mahoney totéž.

37

V americkém Fort Lauderdale bylo osm hodin ráno a Mauricio Gugelmin s manželkou Stellou snídali před televizorem. V Imole odešla Assumpcao do tiskového střediska, st ediska, kde bude sledovat závod spolu s kolegy z branže. V kanceláři přiléhající iléhající ke zdravotnímu středisku zapnul TV Martin Whitaker. Sledování závodu na vlastní oči o poskytuje velký zážitek, nemůžete žete bohužel přehlédnout p celý okruh. Whitaker absolvoval desítky velkých cen, volil proto raději raději pohodlí p přímého přenosu. V motorhomu Marlboro na okruhu v anglickém Silverstone neměla nem žurnalistka reportující britskou F3 Lyn Patey jinou možnost. Sennu znala od jeho dnů dn ve F3 a byla jeho dlouholetou obdivovatelkou. Při P popíjení kávy a sledování záběrů z Imoly se nedokázala zbavit předtuchy, že”Ratzenberger Ratzenberger nebyl dostatečnou dostate obětí.” Ve waleském Newportu se bude Susan Nichols, která Sennu nikdy nepotkala, nicméně byla jeho oddaným fanouškem od roku 1983, dívat pouze na zah zahřívací kolo před startem. 13:59 Těsně před vztyčením ením tabule oznamující jednu minutu do startu zahřívacího zah kola si Senna nasadil nehořlavou lavou kuklu, pečlivě pe ji zastrčil il za límec kombinézy a uhladil na krku její záhyby. Tvář měll mrzutou, mohla to však být jen koncentrace. Vypadal jako by byl myšlenkami úplně někde kde jinde. Možná ttak ale minutu před ed startem vypadal vždycky, akorát byl jeho výraz celé ty roky skryt pod žlutou přilbou p s modrými a zelenými pruhy. pruhy Poté si nasadil helmu a na pokyn startéra prudce vyrazil do zahřívacího zah ívacího kola, zanechávajíc na roštu dva pásy spálené gumy od pneumatik. Starý trik, který mu poskytne p větší přilnavost přii ostrém startu. Kousek vpravo d dělal lal Michael Schumacher totéž... Had 25 aut se zvolna vrátil zpět zp na startovní rovinku, připraven ipraven ve zlomku sekundy uvolnit dvacet tisíc koňských ských sil. Jako poslední posledn se za něj zařadilo adilo záchranné vozidlo Maria Casoniho s profesorem Watkinsem, Dr. Baccarinim a Dr. Domenicem Salcitem. Bude monoposty v úvodním kole následovat, pokud by byla potřeba pot eba okamžitá pomoc v p případě kolize nebo havárie. V Newportu Susan Nichols najednou na dnou zakusila pocit, který nešlo popsat jinak než vzrůstající panika. ”Manželovi Manželovi s dcerou jsem řekla: 'Nemůžu se na to dívat, protože nechci být svědkem dkem toho, co bude následovat!' Poprvé za dvanáct let jsem se odmítla dívat na závod. Oba si mysleli, že jsem sem se zbláznila. Odešla jsem na zahradu.” zahradu. 14:03 Červená světla, tla, pauza od čtyř do sedmi sekund, kund, zelená, Go! Senna předvedl p klasický start a mistrně udržoval monopost v rovném směru, sm přestože estože se Williams po pod vlivem divoké akcelarace smýkal ze strany na stranu. stra První mírné levotočivé ivé zatáčky zatá dosáhl s dostatečným náskokem před ed Schumacherem a ujal se vedení.

38

Dvě řady ady za ním však n nebylo něco v pořádku: Benetton JJ Lehta stál ál jako přikovaný a Fin zoufale mával rukama na znamení, že nedokázal udržet v chodu motor. Kvůli zranění krku v testech před ed sezónou vynechal první dva závody a nem neměl vůbec bec p příležitost procvičit si pevné starty. Navíc přijel ijel do Imoly s Rolandem Ratzenbergem a Rakušan Rakušanův skon, necelý rok po smrti dalšího blízkého přítele p Evana Demoulaze, se kterým spolu začínali za ve Formuli Ford 2000, jej dovedl na pokraj psychického zhroucení. Nebylo ebylo proto divu di že udělal v kritickém momentě drobnou chybu. chybu Vozy kličkovaly vlevo a vpravo a jako zázrakem se skoro všem podařilo poda projet bez pohromy, přestože v případě adě Frentzenova Sauberu se jednalo o centimetry. Z předposlední p řady ady startující Portugalec Pedro Lamy naje najednou na levé straně dráhy vycítil v oblaku prachu a kouřee z pneumatik mezeru mezeru: “Ihned po startu jsem byl těsně za de Cesarisem, Cesarisem který mi blokoval výhled. Najednou ajednou prudce uhnul vpravo. Uviděl jsem mezeru eru nalevo a vrhl do ní můj m LotusMugen. Z nenadání se přede ede mnou vyno vynořil stojící JJ a napálil jsem to do něj. j. Nem Neměl jsem šanci se mu vyhnout, protože až do tohoto okamžiku jsem netušil, že na roštu jedno auto zůstalo z stalo viset.” Lamy vee zlomku sekundy narazil v plné rychlosti do levé zadní části stojícího Benettonu, kterého mohutný náraz katapultoval kata desítky metrů kupředu. edu. Trosky a jedno z kol Lamyho vozu přeletěly vysokou ochrannou bariéru a dopadly mezi diváky na n hlavní tribuně. Jeden z nich stačil uskočit, usko třem em dalším (Palo Ruggerovi, Stefano Tracchimu, Maur Mauro Roasiovi) a policistovi Antoniovi Mainovi ale způsobily zp zranění, ní, z toho Mainovi velmi vážné. Lotus, nyní bezz pravých kol a přídě, p se odrazil od zdi na levé straně jako pingpongový míček, přeletěll např napříč dráhou a přistál na trávníku kousek opodál. Na scénu dorazilo zásahové vozidlo s profesorem Watkinsem. Oba piloti byli zjevně nezraněni ni (Lehto si pouze mírn mírně pohmoždil paži,, jak ji držel z kokpitu aby varoval varova ostatní), proto se řítil ítil dál. Všeobecně se očekávalo zastavení závodu, du, jakmile ale Watkins projel Acque Minerali a Rivazzu bylo zřejmé, z že velká cena pokračovala ovala dál dál, neboť maršálové drželi bílé tabule s černými ernými písmeny SC - safety car. Zásahové vozidlo ozidlo se vrátilo na své místo v šikaně Traguardo akorát včas v – čelo závodu právě dokončovalo čovalo druhé kolo a šlapalo mu na paty. Na trať vyjel safety car tmavé barvy se třemi emi rotujícími žlutými světly sv na střeše s italským jezdcem cem F3 Massimem Angellelim za volantem. Traťoví maršálové aršálové nyní mohli bezpečně a nerušeně odklidit trosky, jimiž byla startovní rovinkaa poseta. Piloti výrazně výrazn omezili rychlost a zařadili se za zpomalovací vůz, v předjíždění ní je zakázáno. Nastala přesně situace, na niž Senna s obavami upozorňoval upozor naa ranním brífinku. Cestovní Opel nedokázal vyvinout dostatečnou dostate nou rychlost na to, aby si auta F1 udržela optimální teplotu pneumatik.. Jak vozy pomalým tempem kroužily po okruhu, teplota i tlak v pneumatikách neúprosně klesaly klesaly, a s tím pochopitelně rovněž citlivá livá jízdní světlost sv nad vozovkou. Schumacher, po něm n Senna a ostatní, se snažili v rovné části ásti za Tamburellem jezdit cik-cak aby gumy přece ece jen do dodatečným třením trochu rozehřáli. Angelleliho dodnes mrazí v zádech, když vzpomíná na to, jak Senna popojel na n úroveň Opelu a pobízel ho zrychlit tempo. “Z výrazu v jeho očích jsem pochopil,, že byl rozzloben na nejvyšší míru.”

39

14:12 eše oznamovat, že na konci Úvod pátého kola. Safety car začíná rotujícími světly na střeše tohoto okruhu se vrátí do boxů box a závod bude letmým startem pokračovat. ovat. 14:14 Box Williamsu kontaktuje Sennu rádiem. Závodní inženýr David Brown ho informuje o brzkém restartu. Ayrton potvrzuje příjem, p nezmiňuje uje žádné problémy s vozem. Jeho poslední slova. 14:15 Po deseti minutách zajíždí safety car do boxů. Senna záměrně zůstává pozadu, aby prudkou akcelerací v posledních třech t zatáčkách zahřál brzdy a pneumatiky. Jeho týmový kolega Hill se pokouší o totéž, brzdy a gumy jeho Williamsu jsou však natolik studené, že zablokovává levé přední ední kolo a málem v nájezdu na startovní rovinku havaruje. Závod pokračuje uje šestým okruhem. Rozestup po 5 kolech: Senna - Schumacher 0,556 sekundy. Senna opět předvádí edvádí perfektní start a spolu se Schumacherem výrazně výrazn unikají pronásledovatelům m vedeným Bergerem (-2,586s) ( a Hillem (-5,535s). Přii průjezdu pr nerovností v Tamburellu vyletují ze zádi Sennova Williamsu snopy jisker. Schumacherovi připadá p Brazilcův vůz poněkud kud nervózní a zdá se mu, jakoby narážel podvozkem o hrboly na dráze. V Silverstone se dělá Lyn Patey ”špatně už po startovní havárii. Počkala kala jsem, až se Ayrton znovu bezpečně ujal vedení a šla jsem si sednout ven ppřed ed motorhome, neschopna setřást set ze sebe pocit hluboké deprese.” Za Traguardem se v mysli profesora Watkinse krystalizuje zvláštní předtucha p a obrací se k řidičii zásahového vozidla Casonimu: ”Sakra, každou chvílí čekám další hroznou nehodu.” nehodu. Senna protíná cílovou čáru. Jeho ďábelskému tempu stačíí jen Schumacher, který ovšem plánuje o jedno tankování více a má tudíž v nádrži méně benzínu a tím pádem i podstatně lehčí vůz. Na ještě ješt stále studených ých pneumatikách dosahuje Senna času 1:24,887min. Rychlejší kolo dokáží do konce závodu absolvovat pouze Hill se Schumacherem, a to až mnohem později. pozd Bílé pruhy vyznačující ující startovní rošt závratnou rychlostí ubíhají pod předním edním spoilerem Williamsu Williamsu; je tu start tart sedmého kola. Senna volí vnitřní ní stopu do mírného levoto levotočivého oblouku u kontrolní věže že a pak na následující stromy lemované rovince plynule přechází p na vnější. jší. V dáli se mihotá smetanově smetanov bílá zeď obepínající vnějšíí okraj zdánlivě zdánliv nekonečně dlouhé zatáčky mírněě se stá stáčející vlevo: Tamburello. Senna se v nájezdu přemísťuje p na ideální linii k vnitřnímu ímu okraji, těsně t k červenobílému bílému obrubníku oddělujícímu odd asfalt od travnatého pásu. Na televizních záběrech rech působí Tamburello ello jako široké, prostorné místo. Kamery však obraz zkreslují, jelikož mají tendenci snímek rozšiřovat rozši ovat a dodávat mu hloub hloubku. Ve skutečnosti bylo Tamburello úzké a těsné. t sné. Pokud jste se postavili na okra okraj dráhy a šli kolmo vpřed, po čtrnácti krocích jste narazili na na vnější zeď.

40

Před ed Sennou se rozprostírá následující panorama: po levé straně:: vysoké, zelenající se stromy. Pak zeď s drátěným ným záchytným pl plotem, tenký pás trávy a červeno ervenobílý obrubník končící těsně u ústí zatáčky. Přímo před ním: dráha, utíkající mimo dohled. Napravo: bílá hraniční čára vyznačující ující konec asfaltového koberce, úzký travnatý pás, pak betonová úniková zóna, zakončená ená nízkou betonovou zdí se síťovaným sí ovaným plotem. V dálce další stromy. Jak se Tamburello stáčí stáč víc a víc vlevo, Senna směřuje vůzz zcela k červenobílému obrubníku a přejíždí ejíždí dva temn temnější příčné né pásy nedávno položeného asfaltu. Po pravé stran straně se mihne velkoplošná reklamní plocha na pivo Kronenbourg, následuje další tmavý asfaltový pruh. Podobně jako v předchozím p kole reaguje Williams ms na náhlou změnu zm povrchu rojem jisker vyletujícím ze zádi monopostu. Elektronické sensory ukryté v srdci automobilu mlčky a nezúčastn častněně registrují rychlost 307 km/h. Je 14h a 17 minut, od začátku sedmého kola Velké ceny San Marina 1994 právě práv uplynulo 11,04 ,04 sekundy a aniž by to ještě Ayrton Senna tušil, nad jeho životní poutí se právě začala ala spouštět poslední opona. O necelé dvě desetiny sekundy později se trajektorie ocelově modrého Williamsu dramaticky narovnává. Tamburello nemilosrdně nemilosrdn uhýbá vlevo, červ ervenobílý obrubník lemující trať a symbolizující spásu se vzdaluje v souladu se zákonem odst odstředivé síly, podobně jako astronaut, který ztratil pouto s mateřskou mate skou kosmickou lodí a pro kterého už není návratu. Ayrton Senna musel vnímat nezadržitelně nezadržiteln se blížící zeď, zeď chystající se ho pohltit, pak už ale vše zahalila jen milosrdná temnota. Materiální svět svět po nárazu pro něj n nebude existovat. Jeho monopost v časovém asovém rozp rozpětí 1.76 sekundy opustil dráhu, přejel př úzký travnatý pás, krátkou únikovou zónu,, a narazil pravou stranou v relativně slabém úhlu ((dvaadvacet stupňů)) do betonové zdi pár metrů metr od reklamního panelu Agipu s obrovským nápisem I PILOTISSIMI. Na pouhých 70 metrech, dělících d červenobílý vnitřní ní okraj Tamburella a ze zeď, dokázal Senna snížit rychlost na něco n pod 220 km/h. Nestačilo to. Při nárazu byla oběě pravá kola vystřelena elena vysoko do výše, energie uvoln uvolněná impaktem vrhla těžce raněný ěný v vůz zpět do záchytné zóny, y, kde z Williamsu dále odletěl odlet přední spoiler a část ást kapotáže před p jezdcem. Monopost pokračoval oval ve svém ponuře elegantním tanci,, spodkem podvozku vytvořil vytvo il spršku hlíny jak rozryl trávník lemující asfaltový koberec, a pak po pomalém půlobratu p mířil z okraje dráhy zpět zp do betonové únikové zóny. Konečně se zastavil - osm sekund po kontaktu se zdí a o nějakých n dvě stě metrů dál. T + 00:20 Dvacet sekund od nárazu. K Sennovi doběhl první traťový ový maršál, Stefano Bounaiuto. Měll za sebou dvacet let zkušeností a p patřil ke služebně nejstarším dobrovolníkům, dobrovolník kteří v Imole tuto funkci plnili.. Naklonil Nakl se do kokpitu, potom om však polekaně polekan uskočil. Později odmítl veřejně hovořit it o tom, co vid viděl. Po chvilce se objevili další záchranáři záchraná s hasicími přístroji, nicméně k vozu zu se nepřibližovali nep a čekali na příjezd lékařského ského vozidla. T + 00:49 ervenými vlajkami zastave zastaven. Závod byl červenými

41

T + 00:56 Sennova žlutá přilba ilba se pohnula nepatrně vlevo a pak zase zpátky. Hlavu měl mírně sklopenou napravo a opíral se o opěrku op nad sedadlem. Whitakerovi, upřeně sledujícímu TV monitor v kanceláři kancelá i vedle zdravotního st střediska, pohyb neušel. ”Byl to letecký tecký záběr záb z kamery ve vrtulníku. Senna seděll v kokpitu, ale jeho hlava se trochu hýbala. Mojí první myšlenkou bylo, že se tímto způsobem zp sobem dával po tak těžké nehodě nehod psychicky dohromady. Normálně,, když mě měl vážnou havárii nebo se mu něco co stalo, se vždycky snažil sn nejdříve uklidnit. Automaticky mě to v tomhle momentě moment napadlo.” První myšlenkou Adriane Galisteu bylo radostné pomyšlení, že Senna se k ní domů do Algarve vrátí dříve. Tiskové mluvčíí Williamsu Ann Bradshaw ihned došlo, že Senna bude po havárii v mizerné náladě a těžko z něj vypáčí byť jen stručné prohlášení pro tisk. V tiskovém středisku edisku se v dob době nehody většina novinářů soustřeďovala ďovala na zapisování pořadí jezdců na konci pelotonu. Najednou se ozval výk výkřik: Senna! Všichni V včas stihli opakovaný záběr a po něm ěm následovalo napjaté na čekání. Sennův pohyb hlavou přinesl p všeobecnou úlevu, na moment dokonce převládl p evládl názor, že Senna možná ani ne nebyl v bezvědomí. Assumpcao si sotva stačila sta v tiskovém středisku sednout, nout, když uviděla uvid Sennův náraz do zdi: “Mojí prvníí myšlenkou bylo ‘k čertu, opětt odstoupil ze závodu. To máme ppři velké ceny a stále bez bodu v šampionátu. To s ním nebude řeč.‘ Popadla jsem kabelku a běžela ěžela jsem mu do depa naproti, aby náhodou neposlal nějakého n novináře do háje nebo někoho koho ve zlosti nepostrčil.” nep V boxu Williamsu mechanici s hostem Alainem Prostem sledovali odvíjející se drama na obří ob TV obrazovce. Assumpcao se snažila dívat skulinou mezi nimi. Leonardo Senna dorazil krátce po ní. Ve Forli Owen O’Mahoney ”prostě nevěděl, jak na tom Senna byl,” to co viděl se mu ovšem vůbec nezamlouvalo. Pocity členů Sennovaa fan klubu v Sao Paolu popsal předseda edseda de Almeida: ”Šokovalo nás to, byli jsme si ale jisti, že ho za chvíli uvidíme s naštvaným výrazem kráčet krá od auta do boxů. kráč Prodělal horší nehody než byla tahle a vždycky z nich vyvázl nezraněn.” nezran Silverstone seděla la Lyn Patey v ponuré náladě nálad před ed motorhomem, tu najednou “kdosi naléhavě rozrazil dveřee a málem vypadl ven, jak se m mě překotně snažil o nehodě informovat. Honem jsem vyskočila, ila, abych byla co n nejdříve u televize a získala nejčerstvější jší zprávy. Rozb Rozběhla jsem se k protějšímu plátěnému přístřešku, ešku, prst na noze se mi však zachytil v m mřížoví ví vstupního schodiště schodišt motorhomu. Tvrdě jsem dopadla na levý bok, uhodila jsem se do hlavy a poranila si paži o bbeton.” Susan Nichols v Gwentu ”okamžitě došlo co se stalo, jakmile mě moje dcera v slzách sdělila, sd že Ayrton měl hrůzně vypadající havárii. Nepotřebovala Nepot jsem čekat ekat na potvrzení Ayrtonovy smrti, věděla jsem to hned.” T + 01:16

42

Na scénu neštěstí stí dorazilo lé lékařské vozidlo s profesorem esorem Watkinsem, které vyjelo ze svého stanoviště u Traguardo okamžitě okamžit po objevení se červených ervených vlajek. Ještě Ješt než řidič Casoni do Tamburella dorazil, Sid Watkins ”nějak jak vytušil, že to je Senna. Když jsem ho spat spatřil, seděl sklesle v kokpitu kpitu Williamsu a doktor ze zásahového vozidla 1 (Giuseppe Bezzi) držel jeho helmu v rovné poloze. Potřetí etí v průběhu pr víkendu jsme se horečně snažili přeříznout říznout řemen přilby a sejmout helmu. Nebylo to emociálně emociáln tak obtížné, jak by si člověk myslel. Měll jsem tolik práce že na jiné myšlenky nebyl čas.” Podle Bezziho byl Senna naživu, srdce mu bušilo a tlak měl m normální - stodvacet na osmdesát – avšak nebylo možné odhadnout přesný řesný rozsah zran zranění kvůli silnému krvácení hlavy. T + 01:58 Konečně se podařilo přilbu př sundat. Jeden z členů lékařského ského týmu sed sedl obkročmo na ochranný oblouk blouk za jezdcem, aby mohl zavést speciální límec fixující krk. Senna Senn měl zavřené oči a byl v hlubokém bezvědomí. bezv Watkins mu ”opačným ným koncem dýchací trubice rozevřel sevřená ústa. Pak jsem m ji otočil oto a měli jsme účinné proudění ní vzduchu do plic. Vypadal klidně. Nadzvedl jsem mu oční ní víčka ví a hned jsem pochopil, že utrpěll rozsáhlé poran poranění mozku a že to bylo smrtelné zranění.” T + 03:36 Sennu vytáhli z vozu a starostlivé ruce jej položili na beton eton vedle vraku. ”Byl lehký jako pírko,” vzpomíná profesor Watkins. ”Když jsme ho položili na zem, vydal ze sebe zvláštní povzdech. Přestože nejsem nábožensky založen, bylo to jakoby jeho duše právěě opustila ttělo. Myslím si, že v tomto momentě přestal estal fungovat fun mozek.” Dorazila další pomoc;; o záchranu Brazilcova života teď bojovalo přes p deset lidí najednou. ”Dr.Bezzimu, ezzimu, který patřil pat k lékařskému skému týmu na trati, se podařilo Sennu intubovat, následovala tracheotomie a nasadili jsme několik n nitrožilních infúzí. Ačkoliv koliv jsem cítil jeho tep, z rozsahu zranění ní mi bylo jasné, že nemá nad naději na přežití. Bylo pro mě nesmírně těžké vzít tento fakt na vědomí.“ smutně přiznává iznává Watkins. T + 06:26 Opodál dosedla na dráhu vojenská zdravotnická helikoptéra BK117 patřící pat boloňské nemocnici Maggiore. Zrovna se vracela od naléhavého případu p ípadu z Castel San Pietro, které shodou okolností Senna ráno opustil, a byla přesměrována p rována do Tamburella. T + 14:36 Ayrton Senna se naposledy dotkl závodní závodní trati a ve speciálním vaku byl v doprovodu profesora Watkinse a osmi zdravotníků zdravotník opatrně přenesen do připraveného ipraveného vrtulníku. Na jedné z fotografií je Watkins navěky nav zachycen v tragické póze: stojí tam s pažemi podél těla, t pootočen a v mírném předklonu edklonu aby lépe viděl vid na nosítka, která jsou necelý metr od něho, a upřeně hledí na Sennu. Je to poslední rozloučení. rozlou Normálně tvořili ili osádku helikoptéry jeden lékař léka a dvě zdravotní sestry, sest tentokrát však ale nastoupili třii specialisté v čele ele s anesteziologem jednotky intenzivní pé péče v Maggiore Giovannim Gordinim, ordinim, který byl rovněž rovn pověřen en vedením zdravotního střediska st v

43

sno, zvlášt zvláště když byla helikoptéra nabita ještě řadou přístrojů pro Imole. Uvnitř bylo těsno, udržování životně důležitých ležitých funkcí. Škálu celé operace si člověk č plně uvědomil domil teprve v okamžiku, kd kdy se za Sennou zavřely dvířka helikoptéry a záchranný záchran personál z ničehonic ehonic nev nevěděl co dělat. V Tamburellu stálo 8 zásahových vozidel, alespoň alespo 35 traťových ových maršálů a zdravotníků, a dalších 8 pomocníků obsluhujících ujících nosítka. Záběr televizní kamery mezitím pomalu p přiblížil zeď,, na které sugestivní otisk dvou černých erných pneumatik a tu a tam trocha modré barvy zzřetelně identifikovaly ovaly místo nárazu. Realitu nicméně prozradil až další střih st na opuštěný ný vrak Williamsu. Jen pár metr metrů od jeho kokpitu nelze na betonovém povrchu přehlédnout rozsáhlou červenou ervenou skvrnu. V Algarve se někdo kdo snažil Adriane Galisteu Galisteu uklidnit tvrzením, že šlo o nový druh pěny používaný při požáru. V Miami musel Mauricio Gugelmin celou situaci před p ed manželkou Stellou zleh zlehčovat, aby u ní stres nevyvolal před ředčasný porod. “Díval jsem se jak ho naložili do helikoptéry a pak jsme zamkli dům m a šli se projít na vzduch. Pochopil jsem,, když kamera najela na krev na zemi. Potom následovalo už jen peklo.“ il jeden pohled na Sennovy nohy: “Poprvé mě napadlo, že zem zemřel, když ho Assumpcao stačil vytáhli z auta a položili ho na zem. Nohy se mu rozjely jako loutce....k ....k tomu dojde pouze pokud je člověk v těžkém bezvědomí. domí. Podv Podvědomě jsem to cítila, ale nechtěla jsem si to připustit.” ipustit.” O’Mahoneymu mu to došlo, ”jakmile ho naložili do helikoptéry.” V Silverstone dorazila Lyn Patey k televizoru zrovna když Sennu “horečně “ připravovali pro naložení do helikoptéry. Po mém pádu si mě m však kamarádka prohlédla a poslala mě m rovnou do zdravotního střediska, ediska, odkud jsem po vyšetření vyšet ení putovala do northamptonské nemocnice.” nemocnice. Sennova rodina trávila víkend na farmě farm v Tatui nedaleko Sao Paula. Starší sestra Viviane obdržela telefonát od bratra Leonarda, že “Ayrton havaroval. Mojí první reakcí bylo, že to nevypadalo vážně, alespoň ň na televizní tele obrazovce. Když jsem ale viděla la doktory, jak na něm n horečně pracují, došlo mi, že je zle. Vzápětí Leonardo zavolal znovu a potvrdil mé obavy.” Sennův otec Milton zkolaboval a musel zůstat z na utišujících prostředcích. T + 17:01 Za potlesku tribun se vojenská helikoptéra elegantně vznesla nad úrove úroveň stromů, udělala nad nedalekými vinicemi otočku oto a maximální ximální rychlostí 225km/h odlétla. odlétla Italský pilot F1 Alex Zanardi přišel o sedačku Lotusu zásluhou Pedra Lamyho a nyní sledoval závod v Boloni v domě dom přítele, který byl doktorem: “’Záleží na tom, kam ho převezou’, vysvětlil tlil mi. ‘Pokud s ním letí do nemocnice v Imole, není to nic vážného. Jestliže ale letí do Boloně, situace je kritická. V tom případě p se to dozvíme, protože nám přeletí eletí ppřímo nad hlavami.’ Za dvě minuty jsme uslyšeli vrtulník....“ Do boloňské Maggiore ggiore dorazila helikoptéra za osmnáct minut. Během Bě letu postihla Sennu srdeční zástava, lékařů řům se však podařilo činnost srdce obnovit. T + 19:56

44

zp do boxů. Vrak Williamsu byl naložen na odtahovací vůz a odvezen Tamburellem zpět Profesor Watkins sebral se země zem Sennovu helmu. Závodní rukavice, které mu při p záchranné akci sundal, i jeho vlastní, tní, se někam n ztratily. Poté usedl do Casoniho automobilu a vrátil vr se do zdravotního střediska ediska aby promluvil s personálem personálem a uložil Brazilcovu přilbu p do bezpečí. Dr.. Servadei telefonicky poskytl kolegům m v nemocnici v Maggiore nezbytné informace o Sennově kondici. Whitaker se během hem několika okamžik okamžiků stal jediným oficiálním prostředníkem prost mezi tragédií v Tamburellu a shromážděnými shromá médii, která ji brzy začnou nou zprost zprostředkovávat celému světu. ”Pokud došlo k havárii, opustil jsem kancelář vedle zdravotního st střediska a šel rovnou do místnosti sportovních komisařů, komisa která se v takovém momentě stala jakýmsi nervovým nervov centrem. Obě místnosti nosti spojovala dlouhá chodba, jenž byla za normálních okolností přepln eplněna lidmi, takže jste tudy sotva prošli. Tentokrát jsem tam ale potkal pouze Alana Henryho (novinář (noviná píšící pro The Guardian a spisovatel). Když jsem ho spatřil, spat okamžitě mě zarazil výrazz jeho obličeje. obli Jenom se na mě podíval a pronesl 'Je mrtvý.' Nebylo co odpov odpovědět. Sportovní komisařee jsem informoval, že ppůjdu do zdravotního střediska. řediska. S profesorem Watkinsem jsme měli uzavřenou enou dávnou úmluvu, jak v takových ppřípadech ípadech budeme postupovat. V lékařském centru mě vždycky podal krátké prohlášení o jezdcově jezdcov stavu a současn časně uvedl, zda musel být pilot hospitalizován a do které nemocnice byl převezen. p Na základě jeho údaj údajů jsem potom vydal komuniké pro média.” Touhle dobou už dorazili do zdravotního zdravotní střediska ediska i Betise Assumpcao s Leonardem Sennou. Viděli ěli li Watkinse vcházet, ten ale jakoby nikoho nepoznával. Proto se obrátili na Whitakera:”Co Co se stalo? Co se stalo?” stalo? Jenže Whitaker nevěděll o nic víc. víc Whitaker se proto ”ptal ptal po profesorovi Watkinsovi a byl jsem vzápětí tí uveden do prostorné kanceláře. Seděll tam sám a zíral na ppřilbu, kterou položil před sebe na stůl. l. Byl jsem sv svědkem všeho, co se až dosud událo, ale tohle bylo poprvé, opravdu poprvé, co jsem si uvědomi uv domil, že se stalo něco hrozného. Watkins byl profesorem medicíny, zažil a viděl vid už všelicos, přesto esto byl naprosto strnulý, jakoby přimrazen. imrazen. Znovu se podíval na helmu, obrátil ji a pak odkráčel odkrá el do kouta, kde ji položil na zem. Neukázal mi ji, stejně jsem si ale všiml otvoru zejícího v hledí.” hledí. Venku slyšela Assumpcao ptát se kohosi po Sennově Sennov krevní skupin skupině. Právě dorazivší Julian Jakobi se domníval, že by mohla mohla být uvedena v jeho pasu uzamčeném uzam v Sennově příručním kufru uvnitř Williamsova obytného transportéru. Assumpcao se tam okamžit okamžitě vydala a vrátila átila se s kufrem i Sennovým mobilním telefonem. V pasu nebylo po krevní skupině ani stopy. Leonardo se pokoušel mobilem někam n dovolat, linka ale byla obsazena. Whitaker připomněll Watkinsovi nutnost vydání nějakého jakého stanov stanoviska pro tisk. Profesor odpověděl, že Senna utrpěl utrp ‘poranění hlavy’ a Whitaker sestavil sestav stručné, prosté komuniké. Na dotaz, zda k tomu chce ještě ješt něco přidat, Watkins odvětil ”ne, ” nechte to tak.” Whitaker opustil zdravotní středisko; st cestou na něj Assumpcao opět op naléhala: ”Co se stalo?” Whitaker musel řešit ešit urgentní dilema. Hned vedle stál Sennův v bratr. Navrhl jít do kancelářee sportovních komisa komisařů. ”Zeptali se mě 'máme jít s vámi?' Odvětil til jsem 'bude lepší, když já půjdu boxovou uličkou kou a vy přes p es padok. Jestliže nás lidé uvidí spolu, mohli bby z toho začít vyvozovat předčasné závěry.' ” Když tam dorazili, Whitaker požádal Leonarda s Assumpcao, aby počkali přede dveřmi. mi. Assumpcao si náhle uv uvědomila, domila, že nechala Sennův Senn kufřík i svoji

45

kabelku ve zdravotním středisku edisku a honem se pro ně n vrátila. Našlaa je přesně přesn na původním místě. V místnosti sportovních komisařů komisa panovalo, jak si Whitaker vzpomíná, vzpomíná,”naprosté ticho. Nezapomínejte, že touhle dobou jsem byl jedinou osobou, jenž byla v kontaktu s profesorem Watkinsem. A informace, kterou mi poskytl, nebyla zrovna něčím, ím, co se dalo sd sdělit ze scény nehody rádiem. Činovníci FIA seděli li kolem stolu. Řekl jsem jim 'Připravil ipravil jsem prohlášení pro tisk. Nevydám ho však, dokud vás neseznámím s jeho zněním zn a detaily.' Přečetl etl jsem komuniké, včetně v fráze poranění hlavy (Whitakerovo zdůraznění) - a pak jsem se zeptal, jestli souhlasí. 'Ano, ano, ano.' Přítomen byl i Bernie (Ecclestone). (Ecclestone) Řekl jsem mu, že Ayrtonůvv bratr i ostatní členové jeho doprovodu čekají ekají venku a navrhl jsem, aby se o n ně někdo kdo postaral. 'Nech to na mě mě, vezmu je k sobě do motorhomu,' odvětil Bernie.” Whitaker mu řekl, ekl, že po vydání tiskového prohlášení se tam rovněžž objeví. Zástupci tisku vyslechli komuniké v ponurém tichu. Teprve pak se na něj n sesypala palba dotazů.. Neodpovídal na ně, protože jednoduše nemohl. mohl. Sdělil Sd jim všechno, co věděl. Nějakých třii sta metrů od hlavní budovy nemocnice Maggiore dosedla na široké betonové prostranství helikoptéra se Sennou na palubě. palub . Za normálních okolností by personál vrtulníku přepravil epravil pacienta do čekající sanitky, protentokrát otentokrát ovšem kontaktovali nemocnici předem edem a další specializovaný tým již byl připraven p uvnitř sanitky, sanitky aby ho v co nejkratším čase ase dostali na jednotku intenzivní pé péče. Během přípravy ípravy transportu do sanitky došlo u Senny ke druhé zástavě zástav srdce, lékaři ale le znovu dokázali nad přírodou p alespoň dočasně zvítězit. zit. Za vysokým plotem, oddělujícím odd přistávací istávací plochu od p přiléhající silnice, se již v tichém ohromení shromáždilo několik n kolik lidí. Ambulance za necelou minutu dojela k šestnáctipodlažní nemocniční budově budov ve tvaru L a zacouvala do vchodu jednotky intenzivní péče. Pod vedením primářky řky odd oddělení lení Dr. Marie Teresy Fiandri byl Senna připojen na dýchací přístroje ístroje a personálu se poda podařilo dostat jeho tep téměř do normálu. ”Když Sennu dovezli, byl bez pulsu a nedýchal. Již na dráze došlo k zástavě srdce, k rozsáhlému a tudíž nevratnému poškození mozku. Byl dlouho bez kyslíku. Měl M několikanásobnou kolikanásobnou frakturu lebky, prasklou spánkovou tepnu nu a krvácel do spodiny lebeční (kus pravého zavěšení zav kola projel Sennovi hledím a přeřízl ízl mu spánkovu tepnu, tepnu pravá pneumatika navíc udeřila ude do přilby a zatlačila ji do opěrky rky hlavy za jezdcem). jezdcem Po celý čas byl v bezvědomí. domí. Ihned po nárazu upadl do těžkého žkého komatu, ze kterého se již neprobral. Netrp Netrpěl, protože o ničem nevěděl. l. Dali jsme mu ppřes tři litry krve a v 15:15 obnovili srdeční srde činnost. Jak přii první pomoci na dráze, ppřevozu sem, i v nemocnici jsme udělali lali vše, co bylo v našich silách, silách,” řekla Fiandri. V rukávu Sennova závodního overalu mezitím zdravotní sestry našly schumlanou rakouskou u státní vlajku, kterou v případě vítězdtví Senna plánoval rozvinout na památku Rolanda Ratzenbergera. V northamptonské nemocnici se Lyn Patey ”dělalo špatně a měla ěla jsem velké bolesti. Bezprostřední realita, ealita, které jsem musela čelit, mě naprosto deprimovala.. Kolem neustále pobíhaly nemocné a hlučné děti, před ed očima ima mi splýval neustálý proud obandážovaných nohou, paží na pásce podobných té mojí, opilí, zlostní a výtržnosti tropící teenageři. teenage i. Na velké televizní obrazovce, kterou viditelně ignorovali všichni krom omě mě,, na videu dokola omílali komiksy s Bugs Bunnym. Matn Matně si

46

uvědomuju, domuju, že jsem se modlila, moje mysl však byla zcela netečná. nete Několik kolik ustaraných přátel p mi během hem toho ze Silverstone volalo, hovo hovořili však jenom o mě a nabízeli odvoz zpět.”” Braga zatelefonoval noval do Sintry své ženě žen Luize, která obratem kontaktovala Adriane v Algarve a opatrně jí sdělila, lila, nakolik vážná situace je a že musí okamžitě okamžit letět do Boloně. Luiza Braga si pronajala v Lisabonu letadlo a odletěla odlet la do Fara, odkud se m měli spolu s Adriane vydat do Boloně. Z Forli se snažil O’Mahoney dovolat do nemocnice, ”bylo ale těžké žké je ppřesvědčit, že jsem Ayrtonůvv pilot a ne pouze další fanoušek snažící se zjistit, jak na tom je.” je. Nicméně Nicmén pokračoval ve vytáčení čísla dál. Whitaker opustil tiskové středisko st a zamířil il do nedalekého autobusu FOCA. ”Když jsem tam dorazil, Bernie mi šel naproti. Zeptal se: 'Co budeš dělat d teď?' ?' Nezapomeňte, Nezapome že všude kolem nás bloudily televizní kamery a novináři. noviná i. Tiše jsem pronesl 'ze všeho nejd nejdřív musíme dostat oficiální reportt z nemocnice, abychom zjistili, jaký je Ayrtonův Ayrton v stav.' Na to Bernie odv odvětil 'jaký stav?' a vrhl na mě pohled, jako by se ptal 'o čem to tady mluvíš?'“ Ecclestone: ”Myslel Myslel jsem, že jsi před p sportovními komisaři řekl, ekl, že je mrtev.” mrtev. Whitaker (obelhávající sám s sebe): ”Neřekl jsem, že je mrtev.” Ecclestone: ”Ale ano, řekl jsi, že je mrtev. mrtev.” Whitaker: ”Ne, řekl ekl jsem, že utrpěl utrp poranění hlavy.” Ecclestone: ”Dobrotivý Dobrotivý Bože!” Bože! (V V originále Whitaker v komuniké uvedl ”He has injury to his head - má poranění hlavy”, které zní velice podobně jako ”He's dead - je mrtev”). Whitakerovi došlo, ”že že tohle je malér. Sennovi příbuzní p íbuzní byli v Bernieho motorhomu a Ecclestone se o ně mezitím staral. Byla to jeho typická reakce, vzal je pod svá ochranná křídla. k Nemluvě už o tom, že Ayrton byl mimořádně mimo důležitou částí ástí Bernieho života. Byli ppřáteli, občas spolu jezdili na vodních lyžích a věnovali v se jiným oddechovým činnostem, innostem, alespo alespoň v počátcích Sennovy kariéry ve F1. Hodněě lidí o tom neví.” neví. Do útočiště motorhomu se jim podařilo poda vstoupit bez účasti kamer a novinářů. noviná Jak si Whitaker později vybavil, ”uvnit uvnitř byli všichni, včetně Bernieho manželky Slavicy. Lidé plakali, lépe ale panující náladu vystihuje slovo netečnost. nete Bernie začal vysvětlovat, tlovat, že došlo k nedorozumění nedorozum - slyšel mé prohlášení ohlášení v místnosti sportovních komisařů komisa a věděl, l, že situace nevypadala dob dobře - zřejmě ostatním řekl, ekl, že Ayrton byl mrtev. Leonardo sed seděl v Bernieho křesle, viditelněě rozrušen na nejvyšší míru. Bernie neměll s ospravedl ospravedlňováním velký úspěch, proto jsem si myslel, yslel, že bych to měl, m coby spojovací článek lánek s doktorem Watkinsem, zkusit já. Řekl ekl jsem: 'Bernie vám v dobrém úmyslu sd sdělil něco, co ve skutečnosti nosti není zcela ppřesné. Jde o nedorozumění, ní, velice tragické nedorozumění. nedorozum Tady je můj poznámkový blok. Můžete žete se podívat a přečíst si, co jsem před ed sportovními komisa komisaři řekl.' A prohlášení jsem přečetl.” Assumpcao vybuchla: ”Je ” mi jedno, co jste řekl v tiskovém středisku. edisku. Chci znát pravdu. pravdu.”

47

Whitaker se na ni podíval a odvětil: odv “Nikdy v životě jsem Vám neřekl neř ani slůvko lži a nemám v úmyslu to udělat lat zrovna te teď. Tady je můjj blok, tohle jsem si poznamenal. poznamenal.” Assumpcao nahlédla do bloku a uviděla la dv dvě slova: zranění hlavy. Whitaker si pamatuje, že řekla: ”jste lhář, sprostý lhář,, snažíte se jenom zakrýt pravdu aby nevyšla najevo.” Assumpcao si tuto část rozhovoru nevybavuje - za podobných okolností je ale nesmírně obtížné pro účastníky častníky událostí zp zpětně si vzpomenout na přesná řesná zn znění dialogů. Whitakerovu verzi událostí podpořil podpo prezident FIA Max Mosley,, který sledoval závod doma. „Díval jsem se na televizi, když mi Whitaker zavolal.. Informoval mě, m že to vypadá zle. Vzápětí tí telefon zazvonil znovu, tentokrá tentokrát to byl Ecclestone. Sdělil mi ‘že že je mrtev.’ mrtev Odešel jsem na zahradu si to všechno v hlavě urovnat. Za chvíli volal Ecclestone ne znovu. ‘Ne, ‘ špatně jsem Whitakerovi rozuměl. Řekl, že má poraněnou poran hlavu.’“ Whitaker odešel a Ecclestone začal al organizovat cestu Sennova doprovodu helikoptérou do Maggiore. Zahrnovalo to i obstarání automobilu, neboť nebo stanoviště vrtulníků bylo na fotbalovém vém stadiónu ukrytém mezi stromy nějaký n kilometr od Tamburella. Vypjaté momenty v motorhomu FOCA o několik dní později ěji kulminovaly ve výslovné přání ání Sennovy rodiny aby Ecclestone na pohřeb eb nejezdil; s odů odůvodněním, že jeho přítomnost ítomnost nebude považována za ví vítanou. Celé nedorozumění ní dodnes obestírá tajemství, tajemství vztahy mezi Sennovou rodinou a Ecclestonem se nicméně nicmén vrátily do normálu. Každý člověk se onoho nedělního lního odpoledne v Imole nacházel v neustále se m měnící nící myriád myriádě chmurných možností, které s sebou přinášely přinášel dalekosáhlé důsledky, a současně asně m měl jen naprosté minimum hodnověrných rných fakt faktů, o něž se mohl spolehlivě opřít. ít. Ti, kdo byli v samotném srdci dění, pociťovali ovali tento nedostatek informací nejakutněji. ji. Whitaker je skálopevn skálopevně přesvědčen, ”že ačkoliv koliv Bernie nas naslouchal komuniké, které jsem před ed delegáty FIA ppřečetl, pod nesnesitelnou tíhou brutálnosti celé situace vnímal slovo hlava (head), jako mrtev (dead). A to bylo jediné slovo, které opravdu pořádně pořádn slyšel, to jsem si zcela jist. Když jsem mu sd sdělil, že před dveřmi čeká eká Leonardo s doprovodem a potřebují pot někoho, kdo by se o ně postaral, měl za to, že potřebují pot útěchu chu v prvních okamžicích poté, co se dozv dozvěděli o Ayrtonově skonu. O Ecclestoneově Ecclestoneov slušnosti a vyjádření soucitu nemůže že být pochyb. pochyb.” Co však Ecclestonee skutečně skute řekl, se můžeme žeme jen dohadovat. Pokud se ale Sennova rodina rozhodla nepozvat ho na pohřeb, bylo to patrně kvůli něčemu, emu, co se odehrálo přede p dveřmi mi sportovních komisařů FIA v prvních nejvypjatějších jších okamžicích. Karin Sturm ve své knize Goodbye Champion, hampion, Farewell Friend bez uvedení zdroje cituje údajná Ecclestoneova slova, adresovaná Leonardovi: ”Je Je mi to hluboce líto, ale je mrtev. Oznámíme to však až po skončení závodu.” Poté se měl ěl Ecclestone Ecclestone, nevzrušeně okusující jablko, vzdálit. Podle italského ho zákona se v případě p úmrtí přii sportovním podniku musí sout soutěž ihned ukončit, aby mohla policie začít za vyšetřovat ovat okolnosti, jež k tragické události vedly. Pokud se Ecclestone skutečně z po počátku mylně domníval, že Senna byl mrtev, dávala by jeho údajná slova určená ená Leonardovi smysl. Ecclestone se zdráhal na toto téma bavit, nicméně o osm let později pozd se přece jen odhodlal své pohnutky objasnit: ”Jsem přesvědčen, en, že první zprávu o Sennově kondici jsem dostal

48

přímo od Sida Watkinse přenosným enosným rádiem z místa nehody. neh Musel mi říct, íct, že je mrtev. A měl m stoprocentní pravdu. Byl mrtev, ale klinicky byl stále ještě ješt naživu. O chvíli později pozd jsem se vydal do svého motorhomu se zástupci Sennovy rodiny v patách. Řekl ekl jsem jim, co jsem slyšel od Sida. Pak mě m Martin opravil, že měl poranění ění hlavy. Leonardovi jsem tedy řekl, ekl, ‘díky bohu, není mrtev, ale... ale ‘ Leonardo pochopitelně nebyl celou vvěcí vůbec nadšen. Nebyl ale rozhorčen en na nejvyšší míru jako člověk který si myslí, že se mu zatajuje pravda. pravd Jestli byl tehdy někdo rozhořčen, en, tak to byla Sennova PR (Assumpcao, pozn. autora). Co jsem měl dělat lat jiného? Pokud jde o zastavení závodu, nem neměl jsem do toho absolutně co mluvit. A pro proč by vlastně měll být závod zastaven? Ayrtonovi už by to nepomohlo. Nepřestaneme přece ece létat letadle letadlem jenom proto, že se nějaké zřítí? ítí? No ne? Kdyby ho jako Rolanda bývali odvezli do nemocnice mimo záběr záb televizních kamer, neměla la by jeho havárie tak hrozný dopad. Jelikož k tomu došlo v přímém p přenosu, lidé se několik kolik hodin ptali: 'Co se mu stalo? Dostane se z toho?' Byla to veřejná smrt. Něco N jako televizní ukřižování ižování Ježíše Krista. Krista.” 14:55 Restart závodu byl plánován na 14:55 (Senna shodou okolností v témže čase dorazil do nemocnice Maggiore). Zatímco sportovní komisaři, komisa i, Ecclestone, Whitaker a nejbližší Sennův v kruh se prozatím museli spokojit se zprávami o poranění ní hlavy hlavy, drtivá většina padoku i jezdci setrvávali v nejistotě nejistot a v relativně krátkém čase před ed opakovaným startem ani neměli li možnost se dozvědět dozvě více. Těžko si představit, edstavit, že by v opač opačném případě byli ochotni zasednout zpětt do kokpitů. kokpit . Sennu považovali za nejlepšího ve svém st středu - jestliže se něco takového přihodilo ihodilo jemu, pak se to rovn rovněž mohlo stát jim. Před ed skon skončením závodu se o celém rozsahu tragédie dozvěděl, dozv a to ještě za nanejvýš podivných o okolností, pouze pilot stáje Larrousse-Ford Ford Francouz Erik Comas, kterého prožitá zkušenost natrvalo poznamenala a fakticky ukončila ukon jeho kariéru ve F1. V době,, kdy byl závod červenými ervenými vlajkami zastaven, stál Comas v boxech s poškozeným vozem. Mechanikům Mechanik se ale podařilo ilo monopost brzy opravit a týmový šéf Gerard Larrousse ho z nějakého jakého záhadného popudu vyslal k výjezdu z boxů. box Podle pravidel nemůže normálně po přerušení erušení velké ceny na trať už žádný monopost F1 vyjet, jenže maršál v depové uličce ce nechal Comase n nepochopitelně projet ven na okruh. Comas dorazil plnou rychlostí do Tamburella, tam však byla cesta zablokována zásahovými automobily. Byl nucen zastavit kousek od scény neštěstí nešt právě když lékařii provád prováděli Sennovi tracheotomii racheotomii a z kokpitu sledovat odehrávající ající se drama. Pro Comase, který má ženu a (tehdy malého) syna, na, to byla zdrcující zkušenost: “Během “ zahřívacího ívacího kola jsem si všiml, že mě m zezadu postrčil jeden z Ligierů ů (Eric Bernard). Když jsem po startu zařadil adil šestku, cítil jsem v zádi vozu zlé vibracee a rozhodl jsem se po prvním okruhu zajet do boxů. box . K havárii došlo v pr průběhu mé návštěvy vy v depu. Všichni záchraná záchranářii se vydali do Tamburella, jenže moji mechanici měli m plné ruce práce s mým autem a neměli li čas se dívat kolem. Jejich mysl zam zaměstnával stnával jediný cíl: připravit vůz včas as pro restart. Nevšímali si ani počítačových po monitorů ani televizních obrazovek. Nikdo z nás netušil, co se stalo. Předpokládám, edpokládám, že naši týmoví manažeři manaže i Larrousse a Tambay o nehod nehodě věděli, neuvědomili si ale, že trať může ůže být zatarase zatarasena na záchrannými vozidly a prostě mě m nechali vyjet do boxové uličky. ky. Nejhorší však bylo, že ten chlapík na výjezdu z boxů box mě pustil ven. To se nem nemělo stát. Za takových okolností mi to vůbec ůbec nem neměli dovolit. Vyrazil jsem na plný plyn s jedinou myšlenkou - dostat se včas as na startovní rošt. V Vůbec jsem neměll potuchy, co se událo a jak dramatická situace byla.

49

Když jsem se vynořil il z Tamburella, nejdříve nejd íve jsem málem narazil do stojící sanitky, pak jsem zaregistroval helikoptéru a nakonec spatřil spat Ayrtona ležícího na zemi.. Zastavil jsem pár metrů metr od jeho auta, byl jen kousíček ek opodál. Byl jsem asi posledním jezdcem, který ho viděl naživu. naživu A zrovna v jeho posledních okamžicích... zbyte bezmocný. Moje duše i tělo lo se k němu n chtěly připojit, Byl jsem šokován, a.....tak zbytečný, nemohl jsem ale pro nějj nic udělat. Byl z auta venku, ležel na tráv trávě, teď už všechno záleželo jenom na doktorech. Krátce jsem zůstal stal sed sedět v kokpitu, jak mi však došlo, co se děje, je, úplně jsem se zlomil. Okamžitě jsem si vzpomn vzpomněl na svou těžkou nehodu z tréninku na VC Belgie 1992. Tehdy jsem bezvládně vězel v bezvědomí domí v kokpitu - Ayrton zastavil, vypnul mi motor a držel mou hlavu v rovné poloze. Jak jsem nad tím uvažoval, maršálové mě m mezitím posadili do jednoho z cestovních aut. Pohlédl jsem na vedlejší sedadlo, edadlo, spočívala spo na něm Ayrtonova přilba. ilba. Jakmile jsem spat spatřil, jak hrozný náraz to pro něj byl, prostě jsem utekl a nejbližším volným autem jsem se s pláčem plá vrátil do boxů. Okamžitě jsem zamířil il do motorhomu a ppřevlékl evlékl se, rozhodnut opustit okruh co nejd nejdříve. Gerardovi (Larroussemu) jsem vysvětlil, tlil, že nejsem ve stavu, ve kterém bych dokázal závodit. Prost Prostě jsem mu řekl: 'Promiň,, ale tenhle závod nepojedu. Nemůžu.'“ Nem Damon Hill viděl, l, že jeho stájový druh těžce žce havaroval v Tamburell Tamburellu. Z počátku se domníval, že Senna kolidoval se Schumacherem a že jeden z nich vyletěl vylet po kolizi z dráhy. Na startovním roštu tedy zašel za Schumacherem a zeptal se ho na příčinu p činu nehody. Michael mu odvětil, til, že Sennovo auto v p předchozím edchozím kole naráželo na hrboly na dráze a že totéž sse opakovalo v sedmém kole, jenže tentokrát Senna neudržel Williams pod kontrolou. Hill se ho pak ještě zeptal, jestli si nevšiml něčeho n podezřelého elého v chování zavěšení zav kol nebo pneumatik. Schumacher odvětil, odvě že ne. V garáži Williamsu mezitím Patrick Head s Adrianem Neweyem horečně hore studovali dostupná telemetrická data, protože si na televizních záběrech záb rech všimli zlomené ty tyče řízení, ležící na zemi vedle poškozeného kokpitu. Po chvíli dorazil do depa na nákladní voze vrak Sennova vozu. Komisaři FIA jej zabavili, jeden z mechaniků je však p přesvědčil, aby mu povolili přístup k černé skřínce řínce Williamsu. Williamsu Podařilo ilo se mu ji z vozu odmontovat. Head s Neweyem v datech nic podezřelého podez elého nenašli a Hilla ujistili, že nedošlo k žádné mechanické závadě. “Všechno jsem to vzal do úvahy,” vzpomíná Hill, “a rozhodl jsem se po opakovaném startu jet opatrně pro případ, ípad, že by pneumatiky m měly příliš nízký ízký tlak a auto by spodkem agresivně naráželo o dráhu. O Ayrtonově zdravotním stavu jsem stále neměl ponětí, tí, pak mi ale Anne Bradshaw přišla p říct, íct, že situace byla “vážná” a její pohled mi prozradil, že to horší už být nemohlo. Takže te teď jsem měl jasno, ale modlil jsem se, aby zůstal z naživu. Namlouval jsem si, že si něco co zlomil a bude muset vynechat pár velkých cen. Neodvažoval jsem se myslet na nic horšího. Zakázal jsem si to. Snažil jsem se koncentrovat na závod a motivat se k tomu, abych abych dosáhl pro tým tolik potřebného pot výsledku. Během hem závodu jsem neustále myslel na to, že bylo ttřeba rozdělanou lanou práci dokončit. dokon Ačkoliv jsem podvědomě chtěl vzdát, nepřicházelo icházelo to v úvahu, protože by to bylo to nejhorší, co bych v nastalé situaci mohl udělat. lat. Jel jsem za sebe, za tým, za Ayrtona. Dnes je mi nad slunce jasné, že tým mě m měl ze závodu ihned odvolat. Patrick Head mi to tři týdny po Imole sám přiznal. Tehdy ale neexistoval n žádný tísňový protokol jak se v podobné podobné situaci zachovat, a tým v panice ztratil hlavu.” hlavu

50

ekání na startovním roštu před př restartem jako by Martin Brundle (McLaren) si pamatuje ”čekání to bylo dnes. Nejdříve íve jsem si myslel, že tam havarova havarovall Hill a ne Senna, protože když jsem tamtudy projížděl, měll jsem plné ruce práce vyhýbat se troskám - ze vzduchu ještě dopadaly kusy kapotáže a jedno z kol. Kličkoval koval jsem, jak se dalo, abych taky nehavaroval. A potom ppřišlo to postávání na startovní čáře a vážný nedostatek jakýchkoliv informací.Doslechl jsem se, že byl v pořádku, po protože hýbal hlavou, lavou, a že s ním zacházeli velice v opatrně. Lidé si ale začali dělat lat starosti když za strašidelného ticha byly najednou všechny monitory vypnuty. Ron Dennis stál vedle dle mého stájového kolegy Miky Hakkinena, zatímco za mnou přišel p výkonný ředitel editel McLarenu Martin Whitmarsh. Jako ryzí profesionálové cítili povinnost kontrolovat situaci.. To bylo dalším zlým znamením. Musím se přiznat, že ještě dnes je mi špatně špatn při pomyšlení na to, že jsem pak pětapadesátkrát tapadesátkrát závodil kolem tratoliště Sennovy krve. To měě vvůbec nedělá šťastným.” Vedení v závodě se ujal Sennův Senn přítel ítel Gerhard Berger na Ferrari, po devíti kolech ale ustoupil náporu Schumachera. Ferrari se začalo za chovat divným způ působem (mechanici později ji objevili prasklý tlumič tlumi a díru ve spodku vozu nedaleko přední p nápravy způsobenou sobenou troskami Sennova vozu, vozu které se zaklínily pod Ferrari)) a Berger už měl m všeho plné zuby - odstoupil po 11 kolech. Jeho jedinou myšlenkou bylo dostat se do nemocnice Maggiore. V Maggiore označila ila Dr. Fiandri Sennův stav za ‘beznadějný.’ 15:15 Několik kolik minut po Bergerově Bergerov odstoupení se Whitaker vrátil do místnosti sportovních komisařů a musel čelit elit dalším komplikacím. ”Delegáti FIA a ředitel editel závodu v doprovodu dopr svého sekretářee sledovali na panelu s televizními obrazovkami záznam z nehody. Bylo pot potřeba, aby ředitel okruhu urychleně navázal spojení s nemocnicí.” nemocnicí. Nemocnice v Maggiore však byla místo toho v přímém ímém spojení s italskou televizní stanicí RAI, která každou chvíli vysílala nejčerstvější nej zprávy o Sennově kondici. Záb Záběry z RAI se nevyhnutelně objevily i na monitorech sportovních komisařů.. Whitakerovi musel být komentář komentá překládán ekládán do angli angličtiny. S nuceným mlčením ením oficiálních míst automobilové federace FIA (Whitaker mohl z titulu své funkce použít pouze ověřených ěřených dat) se minutu od minuty stupňovaly stup ovaly a šířily ší fámy o úmyslném zatajování informací. “Neměli jsme nad lékařskými řskými institucemi této zem země žádnou pravomoc, prakticky jsme byli jen závodní autodrom, který chtěl těl po nemocnici informace o následcích havárie. Nemuseli Nemus nám je poskytnout a oni to neudělali. lali. P Prostě nám je nedali.” Maggiore nicméně nicmén pokračovala v pravidelném kontaktu s RAI, čímž jen vyvolávala větší tší zmatek a vrhala další podez podezření na představitele automobilové federace fe v čele s Whitakerem. Dvě kola před ed koncem závodu se Whitaker pokusil objasnit situaci následujícím tiskovým prohlášením:

Jak asi dobře e víte, v padoku a tady v tiskovém středisku stř koluje řada zvěstí stí o zdravotním stavu Ayrtona Senny. Or Organizáto ganizátoři Velké ceny San Marina jsou nyní v rukou nemocnice Maggiore v Boloni, která jako jediná může že podat oficiální prohlášení o jezdcov jezdcově stavu. Dokud jejich oficiální stanovisko neobdržíme, nemáme co dalšího

51

dodat. Jakmile oficiální bylo k dispozici.

komuniké

dostaneme,

zajistíme,

aby

vám

Touhle dobou už byla brazilská TV Globo znepokojena na nejvyšší míru a její komentátoři chvílemi marněě zápasili s vlastními emocemi. Galvao Bueno se na třicet t minut zcela odmlčel el a doprovodnému komentátorovi Reginaldo Lememu nezbývalo nic jiného, jinéh než se chopit mikrofonu a mluvit, mluvit, mluvit. mluvit Leme na sobě cítil břemeno emeno celé Brazílie a byl si palčivě vědom dom toho, že vysílání v p přímém přenosu enosu sledovala i Sennova rodina a jeho blízcí přátelé. 16:00 ila Sennu za ”klinicky klinicky mrtvého. Obnovili jsme sice srdeční srde činnost, ještě Dr. Fiandri prohlásila než byl ale převezen evezen na neurochirurgii, mozek se úpln úplně zastavil. Ačkoliv koliv srdce pracovalo normáln normálně dál, došlo ke klinické smrti.” O pět minut později ji vykonal páter Amedeo Zuffa posled poslední pomazání. Ve vstupní hale nemocnice se tísnilo zhruba 300 lidí, kteří kte í se bu buď z rádia, RAI, nebo od ostatních dozvěděli, ěli, kde byl Senna p převezen. Bylo překvapující, ekvapující, že tak po početný zástup cítil nutkání Maggiore navštívit. Nemohlo totiž jít o aktivní motoristické motori fanoušky; ti byli zcela určitě kus cesty dál na autodromu v Imole. Helikoptérou dorazili Leonardo Senna, Assumpcao, Jakobi, Lemos a masér Leberer. Leonardo dostal možnost bratra vidět, vid t, ale vzhledem k okolnostem se rozhodl proti. Assumpcao připadl úkol ol překládat překládat z italštiny do portugalštiny, aby Dr. Fiandri mohla Leonarda a Jakobiho detailně detailn obeznámit se Sennovou kondicí. Poté zrušila helikoptéru z okruhu na letiště a zavolala O’Mahoneyho O’Mahoney a požádala ho, ať zruší také let do Faro. O’Mahoney ”se konečně ně dovolal do nemocnice a hovořil il s Julianem Jakobim a Assumpcao. Pak jsem s letadlem odletěll do Boloně, Bolon kdyby bylo třeba Ayrtona kamkoliv převézt. evézt.” Forli opustil v 16:15. 16:20 Schumacher vítězně př přeťal cílovou čáru před ed domácím Nicolou Larinim (Ferrari) a Mikou Häkkinenem (McLaren-Peugeot). (McLaren Peugeot). Damon Hill na druhém Williamsu v závodě závod pokračoval oval navzdory tomu, že neměl nem tušení, co bylo příčinou inou nehody jeho stájového druha a zda se eventuální závada nevyskytne i na jeho monopostu. Po kolizi se Schumacherem při p restartu estartu se díky heroickém výkonu prokousal ze zadních pozic až na šestou příčku p a rovněž zaznamenal nejrychlejší kolo závodu. V parc ferme ho Ann Bradshaw vyzvedla a ihned ho odvedla do ústraní motorhomu aby unikl otázkám novinářů. noviná Druhým hrdinou závodu vedle Hilla byl Ratzenbergerův v kolega u Simteku David Brabham: kroužil až do 28.kola, kdy mu v nájezdu do Variante Bassa praskla tyč ty řízení. Kdyby ke zlomení došlo v zatáčkách zatá Villeneuve nebo Tamburello… Velkou cenu poznamenala ještě ješt další nešťastná událost - ve 49.okruhu uletělo ulet při rutinním dotankování v boxech a výměně vým pneumatik kolo z Minardi-Ford Ford veterána Michele Alboreta zrovna když Ital prudce akceleroval k výjezdu depové uličky. uli ky. Pravé zadní kolo vyletělo lo vysoko do výše a dopadlo mezi mechaniky stájí Ferrari a Lotus. Maurizio Barbieri

52

si zlomil levou holenní kost a kolenní čéšku, Claudio Bisi měll pohmožděné pohmožd levé stehno a nohu, Daniela Volpiho udeřilo ilo kolo do žaludku a žeber. Inženýr Neil Baldry od Lotusu upadl na zem, uhodil se do hlavy a upadl do bezvědomí. bez domí. Noc strávil v nemocnici v Imole na pozorování, na druhý den ráno však byl propuštěn propušt a odletěl domů. Ještě přii vyhlášení vítěz vítězů nemělo usmívající se trio Schumacher – Larini - Häkkinen o Sennově skutečném ném stavu pon ponětí. Podobně jako dav tifosi, který se s vlajkami Ferrari shromáždil pod pódiem, aby hlučně hlu opěvoval voval Lariniho životní výsledek. Ceremoniál se obešel bez obvyklého stříkání íkání šampa šampaňského a teprve po něm m si týmoví manaže manažeři odvedli piloty stranou, aby jim nalili čistého vína - že Senna pravděpodobně obně následky nehody nepřežije. Na povinnou tiskovou konferenci, která se konala jen o pár minut později, pozd dorazili všichni třii jako omámení a pouze Michael Schumacher byl schopen do ur určité míry vyjádřit své pocity: ”Prostě jsem akorát vyhrál závod. Nemám z toho však žádné uspokojení, nemůžu nem být šťastný. astný. Co se stalo o tomhle víkendu je tak dramatické, tak strašné. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Jedna věc, tolik věcí...Jediné cí...Jediné co jsem schopen říct íct je to, že se doufám z těchto t událostí poučíme. Je tu řada věcí, cí, z nichž si musíme vzít pou poučení. ení. Nesmí se stát, abychom si z toho nevzali ponaučení. ení. Nemám víc a ani nechci víc dodat. dodat.” Po návratu do motorhomu Benettonu se Schumacher rozplakal. Protože na Sennu tvrdě dorážel, pokládal okládal se za viníka nehody. nehody To samozřejmě nebyla pravda a personál motorhomu se ho marně snažil utěšovat. ut 17:30 Martin Whitaker vydal další tiskové prohlášení, velice podobné tomu původnímu p pár kol před ed koncem závodu. Opět Op zdůrazňovalo, ovalo, že stále kolovalo mnoho fám o zdravotním stavu Ayrtona Senny, S nicméně oficiální vyjádření nemocnice mocnice Maggiore se pořád nedařilo získat. Do Maggiore konečněě dorazil profesor Watkins, pro kterého byly právě práv prožité dvě hodiny těžkým traumatem. ”Restart ” proběhl hl bez potíží, psychicky to ale bylo strašné. Když jsme projeli rojeli Tamburellem, kde Ayrton havaroval, rozsáhlá plocha bílého prášku zakrývající olej z vozu a krev zřetelně vyznačovala ovala místo, kde jsem podle všeho ztratil svého drahého ppřítele. ítele. Jakmile bylo po všem, ošetřil ošet jsem mechaniky zranění přii incidentu v boxech, boxe nechal jsem svou výstroj i lékařské náčiní iní ležet pohozené na zemi a s Dr.Servadeim jsme nasko naskočili do helikoptéry, abychom se co nejdříve íve dostali do Maggiore. Než jsme vyrazili, ptal jsem se po Sennově Sennov přilbě, řekli mi ale, že ji zabavila italská policie. polici V Maggiore dělali lali co mohli. Snímek mozku dokazoval, že není žádná nad naděje. Rentgenové snímky poškozené lebky a mozku prozradily všechno. Na chodbě chodb čekali ekali nanejvýš znepokojeni Ayrtonůvv bratr Leonardo a manažer Julian Jakobi. Spolu s Dr.Servadeim a Dr.Gordinim Dr.Gord jsme jim řekli, ekli, že situace je bohužel beznad beznadějná. jná. Po chvíli se objevil i pilot Lotusu Pedro Lamy následován Sennovým důvěrníkem rníkem Antoniem Bragou. Navzdory veškerému úsilí monitory krevního tlaku, dýchání a srdeční činnosti innosti signalizovaly blízký konec. T Telefonicky elefonicky jsem hovořil hovo s Ayrtonovým švagrem a s jeho rodinou, která přebývala p na farmě v Tatui nedaleko Sao Paola a chystala se let letět do

53

Boloně. Tragickou zprávu přijali ijali ddůstojně a na moji radu se rozhodli zůstat stat v Brazílii.Nezbývalo nic, co bych ještě mohl udělat. lat. Vzal jsem si taxi o vrátil se do hotelu. hotelu.” 18:00 Ve dveřích ích kliniky se objevil Gerhard Berger. Chtěl Ayrtona ještě jednou jed vidět. Cítil to jako poslední službu nejlepšímu příteli, p jakého kdy ve Formuli 1 měll a byl přesvědčen, p že Ayrton by pro něj v podobné situaci učinil u totéž. Bylo mu dovoleno ho navštívit. Když vyšel ven, vypadal velice otřesen otř a Assumpcao se svěřil, že “to bylo hrozné. Neměl Nem jsem tam chodit. Nedokážu to popsat.” Assumpcao se na detaily nevyptávala. Berger později novináři novinář Nigelu Roebuckovi (Autosport) zdůraznil, raznil, že v té době dob byl Senna stále ještě naživu ”aa že obvinění obvin proti Bernie Ecclestonemu neměla la opodstatn opodstatnění. Podle řady lidí zemřel el Ayrton na dráze a Bernie o tom údajn údajně věděl, ale úmyslně to tajil. Není to pravda. Vid Viděl jsem Ayrtona na vlastní oči.” Berger odletěl odlet vrtulníkem na boloňské ské letiště. ”Přistáli jsme vedle mého letadla - Sennovo stálo hned vedle (ve skutečnosti nosti ho tam zaparkoval O’Mahoney), se schůdky spuštěnými na plochu.. Ačkoliv A jsem od něj právě odešel, hodně mě to vzalo.” vzalo. 18:40 Dr. Fiandri oznámila, že ”Ayrton Senna před pár okamžiky zemřel.” Přístroje, které ho udržovaly při životě, ještě vypnuty nebyly, nebo neboť podle italského práva je tak možno u učinit až po dvanácti hodinách. Betise Assumpcao byla požádana, aby identifikovala mrtvého. Zajistila a zorganizovala všechno ostatní, tento poslední úkol byl ale nad její síly. Povinnost Po tak připadla Celso Lemosovi.. Imola byla Celsovým prvním v závodem v roli ředitele Senna Licensing. Namísto ambiciózních obchodních plánů plán teď stál v márnici před mramorovou lavicí s pozůstatky statky svého zam zaměstnavatele. Byla to strašné břemeno emeno a Celsa zcela prom proměnilo. Najednou prohlásil, že to bylo jeho poslání a že ho do Imoly vyslal Bůh. Musel rozhodnout, jak Ayrtona do rakve obléci. Zvolil černý oblek, který Senna v životě nenosil. Luiza Braga přistála istála v pronajmutém letadle ve Faru. Adriane Galisteu se objevila na jeho palubě za několik kolik minut. Neustále si pro sebe opakovala to, co ji Ayrton učil: u ‘Musíš být silná, musíš být silná.’ Pilot dovezl letoun na konec rozjezdové dráhy a čekal na povolení ke startu směr Boloňa. Pak přišla řišla d další zpráva z kontrolní věže a po nějaké jaké chvíli se lletadlo pomalu vrátilo k budově hlavního terminálu. Když vystoupili, Galisteu se ttřásla po celém těle. Tragickou ckou novinu ji oznámila Luiza Braga. Po zhruba čtyřiceti iceti minutách Luiza šetrně navrhla, aby se vrátili domů. ů. Nemohli d dělat nic jiného. Boloňa, a, vzdálená necelé ttři hodiny letu, byla najednou nekonečn čně daleko. 19:20 Na okruhu v Imole stále ještě ješt nic nevěděli, neboť nemocnice pokračovala v ml mlčení. Tisková mluvčíí Ann Bradshaw odešla z tiskového střediska ediska za Frankem Williamsem. Byl velice rozrušen, jako vždy ale jednal pragmaticky. „Poradil nám (Bradshaw a média manažerce Jane Gorard),, abychom si nasadili slunečné slune brýle. Normálně se rozbre rozbrečím při sledování

54

večerních erních zpráv, tentokrát jsem ale byla rozhodnuta emoce za každou cenu ovládnout. Musela jsem pracovat dál. Mechaniky jsme vyslala vys rovnou na letiště v Boloni, kde na něě čekal č smluvní let do Gatwicku nedaleko Londýna. Balili garáže garáž a všechno vybavení aniž by tušili, jak na tom jejich jezdec byl. Nikdo se v té době neodvážil zeptat, jestli zem zemřel. el. Za normálních okolností bych let letěla domů v pondělí, plán se ale změnil nil a s Jane jsme ihned odcestovali na letiště. V Británii nás zcela určitě ur čekala ekala palba otázek ze strany sedmé velmoci. Byly jsme připraveny p k odjezdu na letiště letišt a stále ještě se mi dařilo potlačovat ovat slzy. Cestou na parkoviště parkovišt jsem ale potkala kamárada Alana Henryho, který řekl pouze ‘je mi to líto.‘ Dala la jsem slzám volný průchod.“ pr V tiskovém středisku edisku na okruhu byl Martin Whitaker pohán poháněn vzrůstající netrpělivostí livostí lidí kolem a neustále naléhal na sportovní komisa komisaře, ”pro které už bylo v této fázi nepříjemné íjemné dokonce zvednout telefon a vyto vytočit číslo do Maggiore.” Whitakerovi se podařilo poda spojit s profesorem Watkinsem a spolu vypracovali další prohlášení, vydané v 19:20: Ayrton Senna utrpěl utrpě těžká poranění ní hlavy a je v hlubokém bezvědomí. domí. Jeho stav je velmi vážný, encefalogram potvrdil nulovou mozkovou aktivitu. tu. Stav se stále zhoršuje. Whitaker dodal bližší vysvětlení: vysv Toto prohlášení poskytl před p ed pár minutami ze svého hotelového pokoje v Boloni profesor Watkins. Chtěl Cht bych zdůraznit, raznit, že informace, kterou podal, odráží pouze jeho vlastní hodnocení situace krátce před ed odchodem z nemocnice Maggiore do hotelu. Fax z Maggiore dorazil do místnosti sportovních komisařů komisa až v 19:23. Zpráva byla napsána psacím strojem na předtištěném p nemocničním hlavičkovém kovém papí papíře a obsahovala adresáta, příjemce a počet et stran (1, včetně v titulní). Alle ore 18.40 cessa l'activita cardiaca. Si constata il decesso. (V 18:40 se srdce zastavilo. Potvrzujeme jeho smrt.) Fax končil dvěma řádky ádky psanými tiskacím h hůlkovým písmem L PRIMARIO DEL SERVIZIO RIANIMAZIONE DOTT. M. TERESA FIANDRI Zpráva nebyla ebyla parafována ani podepsána. Rovněž Rovn ž nepadla zmínka o tom, čí srdce se zastavilo. Ayrtona Sennu nebylo zapotřebí zapot jmenovat. Jediné, co teď ď mohla nemocnice udělat, bylo zařídit ídit identifikaci mrtvého a připravit p ipravit pitvu, která byla za daných okolností podle italského alského zákona nezbytná. 19:40 V 19:40 Martin Whitaker přečetl p poslední komuniké dne: Autodrom obdržel z boloňské bolo ské nemocnice Maggiore následující oficiální prohlášení. 'Potvrzujeme úmrtí Ayrtona Senny. Čas smrti: 18:40'

55

Stručné dvě řádky ádky textu p přeťaly dosud spojitou linku času asu a rozdě rozdělily známý svět na před ed a poté. Dosavadní chmurné o očekávání se změnilo ve skutečnost, nost, lidé toulající se v podvečer er po závodním padoku autodromu v Imole však ješt ještě nebyli připraveni řipraveni vzít ji plně pln na vědomí. Patrně nikdy předtím př dtím a ani nikdy potom nedýchala z komunity F1 taková spontánní jednota. V kritickém momentu semkla vlastní řady, ady, aby ochránila svou existenci. Niki Lauda se pokusil zasadit události do perspektivy: ”Bůhh dlouho držel nad formulí 1 svou ochrannou ruku. V Imole ole ji bohužel stáhl.” Barry Griffin od Goodyearu složil zesnulému první z nespočetných nespo etných poct. ”Považuji za velké privilegium a život obohacující zkušenost, že jsem ho znal. Když jste mu naslouchali, dostávali jste mrazení v zádech. Vyzařoval oval zvláštní auru, byl vyjímečný.” Jo Ramirez, který měl ěl k Sennovi velice blízko, se zarudlýma o očima ima přemítal: p ”Pořád nemůžu uvěřit, že už ho nikdy neuvidím kráčet krá v žluté přilbě závodním padokem...” V kontrolní věži ži prodělal lal Ian Harrison první neblahou zkušenost s italským právním systémem. Byl odveden do o malé místnosti kde mu právník velice dobrou angličtinou angli vysvětlil, tlil, že Senna v nemocnici zem zemřel. el. Jeho smrt podléhala v Itálii stejným zákon zákonům jako normální dopravní nehoda, a Harrisonovi bylo řečeno, že jako člověk k zodpov zodpovědný za chod týmu musel podepsat několik kolik oficiální oficiálních dokumentů.. Dokonce mu byl na n nějaký čas odebrán i cestovní pas. Jak bývá zvykem, velká část společenství enství F1 opustila okruh hned po skončení skon závodu aby stihla večerní erní lety domů - většinou do Británie, kde měly dvě třetiny stájí F1 svou základnu. Na boloňském ském letišti proto o Sennov Sennově kondici stále kolovaly jen dohady. Mezi přítomnými byl také motorář Brian Hart: “Pak se z Maggiore vrátil Berger a řekl, že není naděje. Zpráva se rychle rozšířila. ila. Došlo nám to. to.” Hart zamířil do baru. Nebyl sám. Bradshaw si cestu na letiště letišt nepamatuje. Oficiální potvrzení Sennovy smrti obdržela hned po vstupu do odbavovací haly a její první starostí byl personál Williamsu. Kousek opodál seděla na veřejném ejném prostranství skupinka me mechaniků s inženýrem Davidem Brownem. Bylo třeba eba je okamžit okamžitě informovat než se novinu dozví ví od kolemjdoucích. “Musela jsem s nimi okamžitě mluvit, ne však na veřejnosti. ve i. British Airways nám půjčila p jeden z jejich privátních leteckých salónků. salónk Objednala jsem spoustu piva. No a pak jsem předstoupila p a tragickou zprávu oznámila.Tvář Tváře mechaniků prozrazovaly vše. Sennovo auto smontovali dohromady a každý z nich se teď sám sebe ptal, jestli náhodou něco nepřehlédli.” Letiště se proměnilo nilo ve smutné místo. Všude jste jste mohli spatřit zasmušilé tváře tvá personálu jednotlivých týmů ů a zástupců médií. Nikdo nevěděll kam s o očima nebo co říct. Nejhůřee na tom byli lidé od McLarenu. Prožili se Sennou posledních šest let a za tu dobu zapustil trvalé kořeny eny v jejich srdcích. Mysl o ochromoval chromoval akutní pocit marnosti a nejistoty; mechanik Michael Jakeman dokonce odmítal nastoupit do letadla. Hlavou se mu honila jen jediná myšlenka, ”co teď dál?” odrážející překvapující ekvapující poznání, že Senna nebyl jen významnou součástí ástí formule 1, Senna vlast vlastně byl formule 1. Damon Hill dorazil na letiště letišt jako jeden z posledních spolu s manželkou Georgie. Zdrželi se v dopravní zácpě, ě, protože místo přesunu p helikoptérou raději ji zvolili auto, a jejich první spoj do Londýna jim tak uletěl. “Po závodě mi Frank vysvětlil, tlil, že Senna na tom byl zle.

56

Měli jsme možnost přepravit epravit se na letišt letiště helikoptérou, to by ale znamenalo další čekání. Chtěli jsme z okruhu okamžitě vypadnout.” Smutnou zprávu jim sdělil sd jeden z členů Williamsova týmu. Hill byl zdrcen. “Věděll jsem o těžk těžkém poranění ní hlavy a bylo mi jasné, že už asi nikdy do závodního monopostu neusedne. Horší variantu jsem si však nedokázal připustit. p ipustit. Jeho smrt na m mě zapůsobila stejně jako když vám nečekaněě vypnou elektrický proud.” Zpáteční let byl strašný. Když letadlo etadlo s personálem Williamsu na palubě palub pozdě večer přistálo istálo v Gatwicku, pilot jim sd sdělil, že příjezdovou íjezdovou halu obléhali novináři. noviná Na žádost Ann Bradshaw odvedla místní policie Damona Hilla s ženou Georgie bočním bo ním vchodem, mimo dosah dotěrných mikrofonů a televizních levizních kamer. Bradshaw se pak musela bleskově bleskov rozhodnout, jak jednat s netrpělivě netrp čekajícími médii: “Obávala jsem se, že kdyby zasypali mechaniky dotazy, situace by se mohla vymknout kontrole. Hoši byli v těžkém t žkém stresu. Šla jsem napřed a uzavřela s médiii pakt: nechte hochy v klidu projít, a za to vám osobně osobn odpovím na všechny dotazy. Britská média dokáží být velice dotěrná, dot tentokrát však všichni ustoupili a nechali mechaniky projít z příletové haly ven.” Lyn Patey, stále ještě čekající na ošetření na pohotovosti hotovosti v northamptonské nemocnici, nemocnici obdržela poslední telefonát dne. ”Po čtyřech ech hodinách strávených v nemocnici zazvonil ješt ještě jednou telefon. Jedna moje londýnská přítelkyně p slyšela o mých trablech a chtěla la vvědět, co se mnou je. Honem jsem ji ujistila, že jsem v pořádku. po ádku. A pak jsem vyslovila tu otázku. 'Co se stalo jemu?' Na druhém konci bylo dlouhé ticho... potom... 'Promiň, 'Promi , myslela jsem, že už to víš. Ztratili jsme ho...”

V Sao Paolo zely jindy přelidněné p né ulice prázdnotou. Zkuste si to p představit: za slunečného ného odpoledne najednou zmizelo z ulic, nároží, park parků a vycházkových korz 17 miliónů lidí. Všech 17 milion milionů poslouchalo rádiové přijímačee nebo sledovalo televizi, kde zpravodajové přii oznamování tragické noviny z Itálie nebyli schopni ovládnout vlas vlastní emoce a částečně ani hněv ěv zaznívající v jejich hlasech. Jeden z komentátorů komentátor vyjádřil sentiment, později ji opakovaný v mnoha obdobách na celém sv světě: “Všichni Všichni Brazilci berou tuto zprávu jako něco co relativního.” relativního. Nikdo ještě neměl dostatek času asu akceptovat zd zdánlivě samozřejmý ejmý fakt, že Ayrton Senna byl smrtelný. Televiz Televizní společnosti čnosti sp spěšně rušily pravidelné pořady a uváděly ěly dokumenty o Sennov Sennově životě; jeho osobní trenér Nuno Cobra se během hem televizního interview zhroutil a pouze nesrozumitelně nesrozumiteln mumlal ”jak je to možné?” Zlomek z oněch ch 17 milionů milion putoval do bohaté čtvrti tvrti k domu Sennových rodi rodičů, jiní zase vyrazili k mrakodrapu uprostřed uprost města, sta, kde sídlila centrála Sennovy obchodní říše a který raději ji hlídala policie pro p případ, ípad, že by se fanoušci rozhodli odnést si na památku nějaké suvenýry. Ještě před ed soumrakem byla v Sao Paolo sloužena za Ayrtona Sennu smute smuteční mše pod širým nebem. V hlavním městě Brasilia byl na programu první závod brazilského šampionátu Formula Uno. První závod byl po Sennově Sennov nehodě zastaven a jezdci se sešli na startovní čářee aby spojili ruce a spole společně se za něj modlili. Sennova smrt byla oznámena během b zahřívacího ívacího kola druhého závodu. závodu Jezdci se rozhodli už dále nepokračovat. ovat.

57

V Rio de Janeiru se řada ada lidí vydala na fotbalový stadión Maracaná Maracaná, kde právě začínal ligový zápas, místní derby mezi Flamengem a Vasco da Gama. Před ed výkopem drželo celé obecenstvo minutu ticha, někte ěkteří hráčii plakali a poklekli na trávník v modlitbě modlitb za mrtvého. Na obrovské světelné telné informační informa tabuli se do nastávajícího šera era rozsvítila slova

HOMENAGEM POSTUMA AYRTON SENNA DA SILVA PILOTO FORMULA UM / BRASIL *21.03.60 † 01.05.94

Stotisícový dav za doprovodu diváckých vln přešel p ešel ve sborový choral ”Olé, Olé Senna,” vyvolávající mrazení v zádech. Na ostatních stadiónech v zemi fanoušci odvěkých soupeřů dočasně zapomněli li na rivalitu a spojili své síly: v Minerao, kde hrálo Atletico proti Cruzeiro, v Recife, kde Santa Cruz hostilo Sport, a na Morumbi, kde Palmeiras měřil své síly s FC Sao Paulo, a kde útočník úto San Paulo Gilmar během minuty ticha poklekl a plakal jako malé dítě. Prezident Brazílie Itamar Franco zaslal rodině rodin zesnulého oficiální kondolence. ”Ztráta Senny je těžkou žkou ranou pro všech 150 milion milionů Brazilců,” stálo mimo jiné v jeho poselství. Na znamení nejvyšší úcty Sennovi udělil in-memoriam memoriam nejvyšší státní vyznamenání Národní řád za zásluhy a vyhlásil třídenní řídenní státní stát smutek. Během této doby byly na všech veřejných ve budovách v Brazílii vyvěšeny šeny na p půl žerdi smuteční ní vlajky a všechny oficiální, spole společenské, kulturní a sportovní akce byly zrušeny. Prezident rovněžž odložil zavedení nové m měny realu, jejíž termín uvedení v platnost měl m koncem týdne oznámit. Sněmovna movna reprezentant reprezentantů parlamentu v Brasilii proměnila ěnila své plenární zasedání v eulogii Sennova života. Kdysi dávno, mnoho let před p ed vybudováním autodromu v Imole, býval park, na jehož území dnes okruh stojí, oblíbeným místem nedělních ned lních procházek. Lidé se v těch t dobách shromažďovali ovali u fontánky v jednom z jeho klidných zákoutí hned vedle říčky Santerno, aby naslouchali vystoupením oupením místní kapely, která používala speciální druh bubnu nazývaný Tamburello, bubínek. Jeho hlas už dávno dozněl, dozn v neděli li 1.května 1.kv 1994 ho však v táhlé zatáčce ce nesoucí jeho jméno a blízko p původní fontánky y nahradil jiný, temný hlas smrti. Poslední přítomní mní se zvolna vytratili do tmy. Na Tamburello se snesla věčná v noc.

AKT 5 – POSLEDNÍ CESTA 2.květen 1994 Od pondělního lního rána byl soudním na nařízením ízením okruh v Imole uzavřen. uzav Rozhodnutí o zákazu vstupu tlumočil il oficiální mluvčí mluv okruhu Gianni Berti. Novináři ři i fanoušci byli od

58

bran autodromu nevybíravě odháněni, odhán ni, tým brazilské televize a dva britští žurnalisté byli dokonce po vzrušené debatě vyhozeni z otevřené otev garáže, když se chtěli ěli dostat do zatá zatáčky Tamburello. Přesto se podle očitého itého sv svědka britského fotografa Glenna Campbella Campb podařilo několika časným návštěvník vníkům Imoly přelézt plot a na místo tragédie položit mnoho květin, především červených ervených růží. r Další květy, ty, transparenty se Sennovým jménem a vzkazy visely na ocelovém plotě nad místem nárazu. Mezi nimi i dnes dnes už legendární anonymní poselství, odrážející celou podstatu Sennova přínosu p ínosu automobilovým závodům: závod “Williams si najde náhradního pilota. Formule 1 nikoliv.” nikoliv. Několik fanoušků zašlo tak daleko, že z betonu beton seškrábalo zaschlou krev, ukrytou pod jemnou vrstvou vrstv písku.

Před budovou boloňského ského Institutu soudního léka lékařství ství Instituto Di Medicina Legale, kde byl Senna v neděli li v dev devět hodin večer převezen, evezen, se shromáždil takový dav, že zcela zablokoval dopravu v přilehlých ilehlých ulicích. Truchlícím zabránila ve vstupu do d budovy až městská policie; pracovníci ústavu však alespoň alespo položili před ed bránu nosítka, aby na ně n mohli lidé ukládat květiny. tiny. Poslední poctu p přišli išli Sennovi vzdát otec Rolanda Ratzenbergera, pilot týmu Minardi Pierluigi Martini, Martini a brazilský velvyslanec v Itálii I Orlando Carbonar. Týmový manažer Williamsu Ian Harrison zůstal v Imole přes es noc a ráno ho jeden z právníků vyzvedl v hotelu a dovezl ho do Instituto Di Medicina Legale. Harrison si nebyl jist, k čemu ho tam potřebovali, ebovali, ale podvolil se. Možnost podív podívat at se na Sennu v márnici odmítl. Juliana Jakobi a Celso měli m všechno pod kontrolou a zařižovali ižovali potřebné pot formality, vzal si proto taxíka a odjel na letiště, letišt aby se vrátil domů. Z počátku se předpokládalo, edpokládalo, že Sennu dopraví do Brazílie Owen O’Mahoney jeho soukromým ukromým letadlem, jenže po konzultaci s výrobcem se muselo přistoupit p istoupit k jinému řešení, jelikož nouzový východ nebyl dostatečně dostate široký. “Hrozně rád bych ho býval dopravil zpátky, pochopitelně.” vyznal se O’Mahoney. O’Mahoney “Nepsanou poslední částí ástí našeho kontraktu by bývalo bezpečně ho převézt domů.. Byla by to samoz samozřejmě nesmírně bolestivá cesta, ale byla by to zárove zároveň velká čest.” O’Mahoney alespoň alespo odvezl do Paříže Leonarda, aby mohl leteckou společností spole Varigem pokračovat ovat do Sao Paola. “Zaparkoval jsem vedle Varigu u 747. Leonardo vystoupil, nalodil se, a já jsem hned odletěl. odletě Leonardo byl jako omráčený. ený. Sice dokázal trochu mluvit, ale jinak byl zcela nepřítomný. Kromě zármutku na n něm ležela neuvěřitelná tíha odpovědnosti. ědnosti.” O’Mahoney převezl HS125 na tradiční ní základ základnu nu do Southamptonu, kde se na letounu běžně b prováděla údržba. Nechal ho tam, vrátil se domů dom a začal se připravovat ipravovat na cestu do Sao Paola na pohřeb. Jakkoli se zdály být následné oficiální procedury rutinní a nezbytné, odhalily skutečný ný rozsah Sennova vlivu vlivu. Dokonce i ti, kdo byli Formuli ormuli 1 nejblíže, nebyli na podobný dopad jeho smrti vůbec vů připraveni. ipraveni. Netruchlila jen celá Brazílie, je jeho skon na pár hodin sjednotil otil kultury, kontinenty i národy. národy Zcela přirozeně dosáhl něčeho, ěčeho, po čem marně touží největší politici ici této planety. “Od zavraždění ní Johna F. Kennedyho nepamatuji příležitost, p při

59

které by smrt jediného člověka ěka přinesla p takové zděšení.” komentoval situaci novinář noviná Dieter Stappert. Události nabraly takový spád, že nedávaly člověku ku šanci pořádně po registrovat, absorbovat, nebo pochopit; připomínaly p hudební videoklip, v němž mž se záb záběry mění rychleji než jste je schopni vnímat. Šokující zpráva vytlačila vytla ila z titulních stránek pond pondělních deníků historicky první svobodné volby v Jihoafrické republice, považované za přelom p v demokracii dvacátého století. toletí. Italské a brazilské noviny produkovaly až deset stran zvláštního vydání, německé mecké a angl anglické listy pokračovaly celý týden v podrobných referátech o pozadí černého erného víkendu. Gazzetta dello Sport se pokusil vyjádřit vyjád dopad Sennovy ennovy smrti na italskou veřejnost ve následujícím komentářem: “Pokuste “ se dát dohromady obraz Senny člověka, lověka, Senny legendy a přidejte idejte podívanou, v jakou se jeho smrt prom proměnila. nila. Co dostanete je monstrum, které nám zanechala média, tragédie bez hranic, nejneuvěřitelnější nejneuv tragédie na planetě,, pronikavější než krveprolití v Bosně nebo Rwandě. Prakticky celá Itálie v neděli ned 1.května v 14h 17 minut odpočívala ívala na trávnících v parcích a před domy. Najednou se začala ala šířit ší it zpráva, že Senna umírá na autodromu v Imole. A pak se to stalo. Jen málokdo odolal neodolatelnému lákadlu největší nejv ‘live’ oslavě smrti jakou tahle země zem zažila. Přes 64 procent Itálie naladilo kanál s přenosem p z Imoly, téměř deset miliónů lidí se rozhodlo sledovat tragickou podívanou. Od vynalezení televize televize nikdo v téhle zemi nepamatuje takové procento sledovanosti.” Drama televizního přenosu řenosu m mělo lo tak hluboký efekt, že k událostem v Imole cítil potřebu se vyjádřit dokonce i oficiální vatikánský deník, který ve svém pondělním pond úvodníku přinesl odsouzení právě skončeného krvavého víkendu: ”Samotná Samotná smrt se stala součástí ástí brutální podívané, cetky sponsorů sponsor nabyly vrchu nad smrtí a umlčely ely lidskost. lidskost.”

V Japonsku, kde si Sennovo uctívání v ničem ni em nezadalo s Brazílií, neboť nebo se svým charakterem a jednáním ztotožňoval ztotož s japonskou představou edstavou hrdinného samuraje, zůstalo z jen v hlavním městě Tokiu osamoceno p přes jeden a půl milionu zapnutých TV přijímačů p poté, co se kolem půlnoci lnoci tamn tamnějšího času rozletěla la zpráva o jeho smrti. Tisíce japonských fanoušků se okamžitě vydaly y na pouť pou do centrály y Hondy v Tokiu a také na okruh v Suzuce. Centrála rála Hondy byla obrovská, její jednací místnosti byly přesto esto brzy zaplněny zapln květinovými dary a nové přívaly řívaly kv květin už nebylo kam dávat. Před ed úvodním buly zápasu hokejového mistrovství ssvěta ta v Itálii mezi Českou republikou a Švédskem vyjád ádřili všichni hráči, rozhodčí, a diváci svůj svů respekt minutou ticha. Americký koncern Ford okamžitě okamžit odvolal propagační ní kampaň kampa s Michaelem Schumacherem. Brazilské rádiové stanice bombardovaly b žádostmi o rozhovor ty, kteří kte měli k Sennovi nejblíže.. Mauricio Gugelmin kvůli kv nepřetržitému vyzvánění telefonů nespal ttři dny a tři noci.

60

Brazilský ministr zahraničí zahrani Celso Amorin chtěll urychlit uvolnění Sennova ttěla a nabídl své letadlo pro převoz evoz dom domů. Italské státní úřady ady však trvala na pitv pitvě. Sennův v hlavní sponsor Banco Nacional, osmý největší nejv peněžní žní ústav v Brazílii, automaticky zrušil roční ní smlouvu se sportovní spole společností, ností, která Sennu zastupovala. “Nikdy jsme neinvestovali do formule 1, ale do Ayrtona Senny,” Senny, vysvětlil tlil vedoucí tiskového oddělení odd banky. Aktivita na saopaolské burze se v pondělí pond rovnala nule. “Nikdo Nikdo neměl nem náladu obchodovat.” hodnotil jeden z makléřů. maklé Stávkující brazilští policisté se dobrovolně dobrovoln vrátili do práce. Kriminalita v normálně zločinem sužovaném vaném Sao Paolo poklesla na minimum

Británie slavila v pondělí pond 2.května státní svátek, a těch pár zaměstnanc ěstnanců Williamsu, kteří do práce dorazili,, našlo základnu v Didcotu proměněnou k nepoznání obrovskou záplavou květin. Na dvě stovky fanoušk fanoušků, řada z nich Brazilců žijících v Británii, tábo tábořily před hlavní branou s vlajkami a transparenty. Ian Harrison dorazil taxíkem z letiště letišt Heathrow kolem čtvrté tvrté odpoledne. Před P branou musel vystoupit a odhrnout ze země zem květiny, tiny, aby mu strážný na druhé straně stran vůbec mohl bránu otevřit. Ředitel editel marketingu Richard West s údivem poznamenal: “Přišel išel tu s kyticí i úpln úplně malý chlapec. Patrně viděll Ayrtona pouze v televizi, přesto p pro nějj znamenal všechno. Když sport ztratí někoho koho jako byl Ayrton, ztrátu pocítí rovn rovněž miliony lidí kteří ho nikdy osobně nepotkali.” nepotkali. Tiskovou mluvčíí Ann Bradshaw čekal úkol z nejtěžších, čelit elit televizním kamerám. “Nebyla jiná možnost. Nemůžete žete před p tím co se stalo uniknout.” Pronesla jen pár slov, její tvář tvá prozradila zbytek. Frank Williams zůstal v Itálii déle a dorazil až krátce po poledni. Zpáteční Zpáte let domů celý probrečel. el. Se zarudlýma očima o zamířil rovnou do továrny. Potřeboval eboval čas, aby vybral vhodná slova pro tisk. “Williams Williams Grand Prix Engineering je jedna velká rodina a přestože p se Ayrton stal jejím členem lenem teprve letos, spojovalo nás dlouholeté ppřátelství átelství a jsem hrdý na to, že prvním vozem F1, který kdy řídil, ř byl právě Williams (v testech v roce 1983). 1983) Zcela se nám odevzdal a my jsme se snažili o totéž. Motoristické závody miloval a tuto vášeň váše sdílel s každým zaměstancem stancem v Didcotu. Jsme tým Grand Prix, oddaný tomuto sportu, proto budeme pokračovat pokra dál. A jsem si jist, že přesně tak by si to přál p i Ayrton. Ve velice krátkém čase ase se stal klíčovým klí členem našeho týmu, doufám, že naše budoucí výsledky výsle budou dělat čest jeho památce. Jeho ztrátu lze jen těžko žko vyjád vyjádřit. Kdokoliv ho měl kdy možnost alespoň ň trochu poznat cítí, že jsme ztratili někoho vyjímečného. ného. Všichni členové lenové týmu Williams Renault na ně něj budou vzpomínat s úctou, láskou a obdivem. Chtěll bych vyjádřit vyjád nejhlubší soustrast jeho rodině a mnoha jeho přátelům p na celém světě.”

61

V opuštěné továrně zatím Patrick Head s Adrianem Newey studovali hromadu telemetrických dat a začali ali př připravovat simulaci havárie na testovací ací stolici (byla plánována na čtvrtek.

3.květen 1994 Palcové titulky v italských a brazilských novinách hlásaly: SENNA - OSUDOVÁ CHYBA a citovaly Patricka Heada: “Ayrton Senna udělal lal chybu. Zkontrolovali jsme telemetrii. Ubral mírně plyn právě v okamžiku, kdy se ocitl v terénní vln vlně, v níž se měnil ěnil asfaltový povrch. Ztratil tím přítlačnou nou sílu na předním př spoileru a auto pokračovalo rovně.” Článek přinesl briskní odezvu z Didcotu. V prohlášení mimo jiné stálo: “Technický ředitel Patrick Head by chtěll reagovat na zprávy v tisku, že tým Williams Renault viní z nedělní ned havárie v Imole Ayrtona Sennu. ‘Stále ‘ ještě studujeme data, sbíráme informace, a do této chvíle jsme nedošli k žádným závěrům. m. Stále ješt ještě nemáme všechny dostupné informace. Komentá Komentáře, které jsem učinil na autodromu, byly vytrženy trženy z kontextu. Chtěl Cht bych zdůraznit, raznit, že od opušt opuštění okruhu jsem na toto téma s žádným novinářem em nemluvil a rovněž rovn jsem nikdy neřekl, ekl, že by na vině vin byl Ayrton Senna.’” Head hovořil il v Imole o ztrát ztrátě přítlačné síly v důsledku sledku ubrání plynu pouze soukromě s Michaelem Schumacherem, někdo n nicméně část ást rozhovoru vyslechl a posléze zveřejnil. Řadoví zaměstnanci stnanci Williamsu se vrátili do práce o půl p l deváté ráno. Čekal už na ně firemní právník Peter Goodman a od každého vzal čestné prohlášení,, v němž n každý člen týmu sepsal běh h událostí uplynulého víkendu. Poradenskou službu všichni odmítli. Na středu bylo v Paříži říži plánováno mimo mimořádné ádné zasedání automobilové federace FIA. Ozývaly se dokonce hlasy volající po zrušení zbytku šampionátu 1994. Předseda P FIA Max Mosley je však označil il za p přemrštěnou nou reakci a dodal, že dokud nebude známa přesná p příčina ina nehod Barrichella, Ratzenbergera a Senny, je pot potřeba eba zachovat klid a nedělat ned změny vynucené tlakem veřejného ejného mín mínění. Zesnulému kolegovi věnoval v noval v ústraní soukromou poctu Damon Hill, Hi který se v pondělí lí odmítl dívat na televizi nebo číst noviny a havárii poprvé uviděl uvid teprve v úterý. “Ayrton i přes es všechnu starost o bezpečnost bezpe nikdy v kokpitu nehrál bezpečnou nou hru. Pořád Po jel na sto procent a získal si kvůli li tomu obdiv každého jezdce. Nikdy na krátké období naší spolupráce nezapomenu. Považuji za velkou výsadu, že jsem mohl být jeho stájovým kolegou. Ztráta Rolanda a Ayrtona nás všechny hluboce zasáhla.” zasáhla. Tým Sauber zveřejnil v novinách Stuttgarter Zeitung smuteční smute ní oznámení na památku Senny a Ratzenbergera. Pitvu obou zemřelých elých závodník závodníků provedl v úterý ráno lékařský ský tým pod vedením Dr. Michele Romanelliho. Státní zástupce Francesco Pintor potvrdil, že příčinou p íčinou Sennovi smrti byla četná poranění ní hlavy, zp způsobená utrženým závěsem pravého předního ředního kola, kola který prorazil hledí přilby ilby nad pravým obočím. obo Jinak s výjimkou drobnějšího jšího šrámu na paži neměl ani škrábnutí.. Byla vyloučena vylou náhlá nevolnost před ed havárií, ačkoliv Senna podle

62

osobního maséra Josefa Leberera nastupoval do závodu s několikanás n kolikanásobně zvýšenou tepovou frekvencí a ve stresu. Mezitím se dal do pohybu italský právní systém a k případu p ípadu se neopomn neopomněl vyjádřil ani italský ministr obrany Fabio Fabbri: “Věřím, ím, že vražda v Imole bude náležitě náležit potrestána. Závody F1 jsou horší, než byly gladiátorské gladiá zápasy v Římě.” V souvislosti s úmrtími Senny a Ratzenbergera bylo zahájeno vyšetřování vyšet 17 osob, mezi nimiž byli třii zástupci spole společnosti SAGIS, která podnikala s autodromem v Imole, představitelé p edstavitelé stáje Simtek-Ford, Simtek ředitel závodu Roland Bryunseraede Bryunseraede a trio Frank Williams, Adrian Newey a Patrick Head od Williamsu. Soudní spor s posledně posledn jmenovanou dvojicí se odvolacím řízením vlekl až do května 2005, aniž by přinesl inesl definitivní odpověď odpov na příčinu inu Sennovy havárie. Brazilci nesli nelibě prů průtahy spojené s pitvu Sennova těla, la, prezident Itamar Franco dokonce v telefonickém hovoru se svým italským protějškem prot jškem Luigim Scalfarem požádal o co největší tší urychlení zákonem p předepsaných edepsaných procedur. Jakmile proto byly všechny nezbytné lékařské a úřední ední formality ukončeny, ukon byla rakev se Sennovým nnovým tělem, t zahalená do žluto-zelené zelené brazilské národní vlajky, převezena p v černém pohřebním ebním Mercedesu na boloňské letiště. Na třicet icet tisíc lidí, z nichž mnozí tonuli v slzách, lemovalo cestu na letiště letišt a házelo na kapotu limuzíny květiny. kv Věnec na pohřebním ebním voze nesl prostý nápis: “Drahý Ayrtone, zůstaneš staneš navždy v našich srdcích. srdcích.” Italský armádní letoun již čekal, aby odvezl rakev do Paříže íže k objednané no noční lince RG 723 brazilských aerolinií Varig, která ji měla m la dopravit do Sao Paola. Varig na znamení úcty vyklidil část ást obchodní třídy t a místo tradičního převozu evozu v zavazadlovém prostoru umístil rakev tam. Pasažéřii k ní během b letu přicházeli jako do nějaké jaké svatyně, svatyn aby poklekli a pomodlili se za zesnulého. Sao Paolo se mezitím připravovalo p ještě jedenkrát přivítat ivítat svého nejoblíben nejoblíbenějšího syna. Panovaly obavy, že by se na letiště letišt mohla vydat podstatná v většina sedmnáctimiliónového města sta a zcela by tak zaškrtila život metropole. Mluvčí Mluv Sennovy rodiny Charles Marzanaco proto rádiem apeloval na občany, o “aby aby na letiště letišt nechodili. Nejlepším způsobem, sobem, jakým prokážete svou lásku a úctu bude, když se spořádan spo ádaně odeberete rovnou k budově zákonodárného shromážd shromáždění, ní, kde bude Ayrtonova rakev vystavena na katafalku. katafalku.”

4.květen 1994 Zároveň s prvním přívalem ívalem slunečních paprsků,, které lemovaly východní obzor, se let RG 723 rozloučil il s doprovodem stíha stíhaček ek ozbrojených sil, jenž mu dělaly dě společnost v brazilském vzdušném prostoru, a z výšin zamířil zamí k přistávací ploše;; Ayrton Senna se naposledy vracel domů.. I př přes výzvy Sennovy rodiny se již okolo miliónu jeho krajanů krajan shromažďovalo ovalo s vlajkami a transparenty podél dálnice vedoucí z letiště letišt předměstími Sao Paola, aby jej přivítalo ivítalo slzami a ná nářkem kem jakmile se mohutný letoun vysvobodí ze zá záře vycházejícího slunce. Po jedenáctihodinovém enáctihodinovém letu z Paříže Pa íže se kapitán Gomes Pinto, pilotující Mc McDonellDouglas MD11 se speciálním nákladem na palubě, konečně vznášel nad nespo nespočetnými

63

betonovými bloky a chatrčemi čemi brazilské metropole. Gomes Pinto absolvoval tuhle trasu mnohokrát, přesto se tento let nepodobal žádnému jinému v jeho dosavadní kariéře. karié “Byla to nejsmutnější jší cesta v mém životě. život . Pokaždé, když jsme míjeli leteckou kontrolu nad n nějakým letištěm nebo jiné letadlo, nám všichni posílali rádiem své kondolence.” kondolence. Jakkoli patříí Sao Pa Paolo - obrovská megalopolis pohádkového blahobytu a nepředstavitelné chudoby - k největším nejv a nejošklivějším městům m na země zeměkouli, středečního úsvitu 4.května tna 1994 se všichni jeho obyvatelé prom proměnili nili ve venkovany společně spole sdílející hluboký zármutek utek nad ztrátou ztráto jejich chlapce, jejich šampióna. Letadlo dosedlo na hlavní ranvej letiště letišt Guaralhos v 6 hodin a 12 minut ráno. Hned vzápětí vystoupili pasažéři, i, donuceni kvůli kv li drahocennému nákladu do jednoho cestovat v ekonomické sekci. Za dalších třicet t minut pak byla z obchodní třídy ídy přenesena lesklá mahagonová rakev obsahující tělesné t pozůstatky Ayrtona Senny a elektrickým výtahem byla přepravena na plochu, kde se jí ujalo šest vojáků vzdušných ozbrojených sil, aby ji dopravili na připravený ipravený šarlatový hasičský hasi vůz. Tam m byla zahalena do bandeiry, zelenožluté státní vlajky Brazílie. Nebe mezitím získalo jasně jasn azurový nádech a v 6 hodin 45 minut se hasičský ský automobil vydal na ttřiatřicetikilometrovou pouť do centra města. m Doprovázel ho předvoj tvořený ený šípovou formací sedmnácti sedm policistů na motocyklech, oblečených oble do bílých koženkových uniforem. Na jeho zadní palubě palub seděla la podél obou stran rakve čestná stráž tvořená ená kvartetem kadet kadetů v bílých čepicích epicích policejní akademie, dopln doplněná ještě další pěticí na zádii vozidla. Za nimi pak p za aplausu u davu jely policejní a oficiální vozy a nakonec nespočetná řada těch, kteříí se rozhodli kolonu doprovázet. Byla to nesmírná změt zm t stovek a stovek aut všech možných tvar tvarů, značek a technického stavu. Od pochroumaných VW brouků, brouk lesklých Subaru, elegantního nového XR3 až po předražené edražené džípy, taxíky, pick pick-upy čii dokonce obrovský kamión Mack, z jehož okna vlála brazilská vlajka velikosti menšího menší domu. Všichni přejížděli středovou stř dělící čáru sem a tam, někteříí se bezhlav bezhlavě řítili v protisměru, jen aby y neztratili kontakt s poslední Sennovou jízdou. Většina tšina z nich měla m za čelním elním sklem nalepenu jeho fotografii nebo alespoň k rádiové anténě př připevněnou černou pásku. Jeden ze spěšně šně rukou napsaných motorizovaných transparentů transparent hlásal: “Adeus Ayrton - Tricampeao.” Sbohem Ayrtone trojnásobný šampióne. Z postranních okének mávaly paže držící brazilskou zástavu a evokovaly tak Sennovo tradiční tradi gesto triumfu, které měll možnost jedna jednačtyřicetkrát o nedělním lním odpoledni vychutnávat. Na chodnících, nadchodech, parapetech parapetech a v oknech rozpadajících se betonových beton domovů tleskali této improvizované replice čestného estného kola pro vítěze tísnící se davy Sennova rodného města. sta. Aplaudovat rakvi není běžný b žný jev, jednalo se však o poslední projev uznání a rovněžž o jakési symbolické odmítnutí odmítnutí akceptovat fakt, že Senna zemřel. zem K průvodu se připojily ipojily motocykly i jízdní kola a jak se blížila dopravní špička, špi tíha neočekávaného ekávaného provozu postupn postupně přiškrtila dopravu. Často asto nezbylo nic jiného než vypnout motor, vystoupit z vozu a obrátit tvář tvá k obloze, kde se vznášely policejní a televizní helikoptéry, prozrazující postup mohutné kolony.

64

u anhangabauským tunelem začala za skupina cyklistů ů zpívat chorál “Olé, Při průjezdu olé, olé, olé, Senna.” Najednou se všude objevily vlajky a čerstvě nast nastříkané graffiti, pokrývající každičký ještě prázdný kousek betonu: “Obrigado Senna” (Díky), “Senna nao morreu, porque os deuses nao morrem” morrem (Senna není mrtvý, protože bohové neumírají). A “Obrigado, Obrigado, Senna por fazer nossos domingos felizes” felizes (Díky, že jsi učinil inil naš naše neděle tak šťastnými). Blízko ízko svého cíle procesí zpomalilo, zpomalilo doprovod policistů na motocyklech nahradila čestná stráž ozbrojená zbrojená lancetami: vepředu vep jela pětice na bílých koních,, po bocích hasičského hasi vozu šli další dva tucty s červenými ervenými kokardami na černých erných ocelových při přilbicích. Automobil se nyní plazil krokem jelikož se musel prodírat téměř dvacetistupým davem, kte který s rukama nad hlavou aplaudoval jeho průjezdu. U paláce 9.července ervence Ass Assembleis Legislativa, postaveném uprostřed ed parku v jižní části Sao Paola v betonovém brutalismu padesátých let a dnes sloužícím jako budova parlamentu, se pod růžovými žovými květy kv právě kvetoucích stromů paneira v tichosti a pokojně poko řadily do fronty desetitisíce lidí. Šestnáct kadetů sundalo rakev z požárního vozu a po červeném koberci ji mezi masivními bílými sloupy doneslo na katafalk. Budova byla prozatím pro veřejnost ve uzavřena, uvnitř se za účasti asti Sennovy rodiny, shromážděné kolem rakve, kve, konala soukromá dvacetiminutová mše, kterou sloužil slouž pastor Sabatini Lalli. Když se dveřee do Monumental Hall otevřely otev veřejnosti, ejnosti, dosahovala fronta těch, kteří chtěli vzdát svůjj poslední hold, téměř tém pěti kilometrů.. Lidský had se východem vinul ven, bez jakékoliv kékoliv dozoru se naprosto ukázněně ukázn kroutil sem a tam kolem vnějšího vn prostranství paláce skrz celý park. Těm T m vzadu bude trvat sedm hodin, než se ve třicetistupňovém ovém vedru pomalým šouráním kup kupředu edu dostanou k rakvi, nyní zahalené do čerstvé bandeiry, na níž spočívala spo jedna ze starších Sennových přileb. ileb. Katafalk střežila st dvojice vojáků s kopími a čtve tveřice dalších s puškami na zádech. Jelikož prezident Itamar Franco vyhlásil po nedělní ned lní tragédii státní smutek a dal den volna také školám, mohli teď všichni Brazilci bez ohledu na věk čii postavení přijít p do parku Ibirapuera, aby řekli ekli své vlastní sbohem. sboh Mezi prvními v řadě byla ččtyřiaosmdesátiletá Adelia Scott, která cestovala do Sao Paola dlouhé hodiny z jihu země. zem “Zbož Zbožňovala jsem ho,” zdůvodnila vodnila strastiplnou pou pouť. Kousek od ní stál v samém čele ele fronty ttřináctiletý školák Marco Putnoki. Své místo zaujal ujal již předchozího p odpoledne. Většině čekajících ekajících nebylo více než pětadvacet p tadvacet let a to ledacos vypovídalo o Sennovi i o Brazílii. Senna byl mladý a pohledný, což v této zemi často představovalo edstavovalo jediná aktiva mající trvalejší hodnotu; zároveň zárove ale díky svým úspěchům m na dráze symbolizoval nad naději mladé generace na lepší budoucnost. V krajině krajin rozdělené lené na extrémně extrémn chudé a bohaté ztělesňoval oval nový duch, spojení elity, do které celý život pat patřil, il, s masami, jenž ho i p přes jeho původ zbožňovaly. ovaly. Nefalšované zoufalství zoufalstv mladých lidí - ať už univerzitních student studentů nebo pracovníků McDonalda - zřeteln řetelně dokazovalo, co pro ně znamenal. “Byl Byl naším idolem,” idolem, řekla osmnáctiletá Silvia Barros, “naším naším jediným idolem. Pořád Po ád doufám, že se ráno probudím a zjistím, že to všechno byl jen zlý sen” Třiadvacetiletý T iadvacetiletý student práv Fernando Machado Lemos dodal: “Dal nám pocit důstojnosti stojnosti a hrdosti na to, že jsme Brazilci. Vidět Vid t ho závodit byla úleva, únik ze všeho kolem, korupce, bídy a chudoby, která nás obklopuje.” obklopuje.

65

Řada úspěšných šných brazilských sportovců se vzhledem k místním pom poměrům rozhodla žít v zahraničí, Senna se naopak v době dob mezi závody vracel domů tak často, asto, jak jen mohl. Za svou vlast se nestyděl a ve světě sv působil jako její neoficiální vyslanec. Po každém vítězství vít absolvoval čestné kolo lo s brazilskou zástavou, nosil národní barvy na své helmě helm a dokonce i modelech miniaturních letadel. Tím se nesmazatelně nesmazateln vryl do srdcí řadových adových Brazilc Brazilců. Poslední oslední poctu mezitím přicházeli p diskrétním zadním vchodem vzdát členové rodiny, přátelé, obchodní společníci, níci, a kolegové ze závodní dráhy. Každý z nich měl m na klopě přišpendlené išpendlené rozlišovací písmenko - F jako família (rodina), A jako amigos (přátelé). (p Mezi přáteli byl i tehdy třiadvacetiletý iadvacetiletý Christian Fittipaldi, příslušník p íslušník nejvýznamn nejvýznamnější brazilské závodní ní dynastie, absolvující svou třetí t sezónu vee formuli 1. Jeho slova vyjadřila vyjad cítění celé mladé generace. “Byl příkladem íkladem pro každého. Byl to někdo, n kdo, ke komu jste vždycky vzhlíželi. A to nejen na závodní dráze. Víte, když má země zem řadu politických a ekonomických ých problémů, problém avšak má někoho, komu se daří, í, kdo ve sv světě reprezentuje zemi třetího světa ta a poráží soupe soupeře žijící v daleko lepších podmínkách.... prostě př představoval pro nás velké plus, tak je to.” Fittipaldi se odvrátil a snažil se utěšit šit Rubense Barrichella, Barriche který se přii interview s televizním reporté reportérem zhroutil a teď usedavě plakla na přítelov ítelově rameni. U hlavního vchodu se tváří v tvář tlačenici začínaly pozvolna rozhořívat rozho vášně. Přes 150 osob omdlelo když se policejní oddíl snažil nastolit pořádek po před d trychtýřem trychtý svých kolegů směřujících ujících dav do úzké vstupní brány. Jen kousek opodál vis visel el transparent, jasně odrážející myšlenky a náladu, které v lidech Sennova smrt vyvolala. “Assassinos Assassinos Mercenários Queremos Justica!” hlásala černo-červená černo písmena. (Vrahové, kteříí jen hrabete prachy - lidé žádají spravedlnost!) Hodinu za hodinou míjely rakev tisíce a tisíce íce mladých i starších. Sotva jim byl dopřán čas, aby zběžně pohlédli p přes es halu na nacpanou tribunku okupovanou fotografy a televizními kameramany, kteří kte se soustředili na VIP sektor naproti se záměrem zám nezmeškat návštěvu někoho koho z rodiny, přátel, př kolegů a slavných osobností - otce Miltona, matky Neyde, bratra Leonarda, sestry Viviane, Juliana Jakobiho, prezidenta Franca s celou suitou špičky špi politického životaa Sao Paola, guvernéra Filha, osobního pilota kapitána Owena Owen O’Mahoneyho a dalších. Přišel řišel rovněž fotbalista Viola, oblečen en do dresu týmu Corinthians, jemuž Senna fandil. Minulou noc vstřelil vst elil rozhodující gól mezistátního utkání Brazílie Brazílie-Island ve Florianopolisu a věnoval noval ho památce mrtvého (Následující večer ve er bude Viola v ligovém zápase proti Guarani skórovat dvakrát a při p každé příležitosti oběhne hne s malou bandeirou v ruce čestné estné kolo, míjejíc transparenty “Senna navždy v našich srdcích” a “Díky Díky Ayrtone”). Ayrtone Návštěva lásky ásky Adriane Galisteu koincidovala s příchodem íchodem Ayrtonova nejstaršího a největšího tšího rivala Alaina Prosta a Rakušana Gerharda Bergera, který byl mezi piloty F1 pro změnu jeho nejlepším přítelem. ítelem. Oba Adriane objali, objali, jakoby se snažili zbavit vlastní tísně. tí Na invalidním vozíku přijel Frank Williams, v jehož voze Senna před p třemi emi dny zahynul. Ti kdo znají jeho kamennou, ledovou tvář tvá prostou jakýchkoliv citů, byli překvapeni řekvapeni strhanými rysy prozrazujícími hluboký žal. Majitel týmu McLaren McLaren Ron Dennis, se kterým kt Senna dobyl třikrát titul mistra světa, ta, nehnut nehnutě seděl na lavičce VIP téměř čtyřicet icet minut. P Přišla štíhlá, šlachovitá postava jemných rysů rys - Nuno Cobra, poslední desetiletí Sennův Senn fyzioterapeut a poradce. Váhavě vykročil ke stříbrnému st katafalku, u jeho čela ela se usedav usedavě rozplakal a

66

ut nešťastné dítě.. Většina V přítomných něžnými slovy hovořil k rakvi, jakoby se snažil utěšit bezděčně odvrátila zrak. otev ená aby mohli poz pozůstalí zesnulého Zaa normálních okolností by byla rakev otevřená naposledy spatřit. it. Sennova zran zranění hlavy však byla natolik rozsáhlá, že se od tradiční tradi kosmetické úpravy upustilo a na žádost rodiny zůstalo z víko zavřeno. Přesto řesto řada lidí rakev líbala nebo ji pohladila rukou, křižovala k se, čii pohybovala rty v tiché modlitb modlitbě na rozloučenou. Někteříí nedokázali nedokázali snést pohled na katafalk a omdleli do náruče náru čekajících zdravotníků.. Další nechávali za provazem oddělujícím odd lujícím je od rakve dárky na památku. Květ, Kv náramek, verše. Jiní procházeli kolem se Sennovou fotografií. Jedna stařenka sta stař přistoupila k rakvi s cárem papíru připevn ipevněným špendlíkem na tričku. Roztřesená esená ruka nadrápala vzkaz: “Senna obrigado”.. Díky. Znovu a znovu se tento motiv opakoval: díky za to, co jsi nám dal, co jsi pro nás znamenal. Muž v pokročilém pokro věku rozevřel el doširoka náruč a začal směrem k rakvi pronášet slova na rozloučenou. rozlou Brzy byl šetrně přerušen erušen a odveden stranou. Vzhledem k počtu čekajících ekajících se návštěva návšt va omezovala na naprosté minimum. Téhož odpoledne prošel kolem katafalku v doprovodu přítele p ítele i slepý muž v obleku byznysmena také on strávil sedm edm hodin čekáním v dlouhé frontě. front Velké procento mladých, hlavně hlavn děvčat, mělo lo jméno mrtvého napsáno rt rtěnkou na čele. Ještě více jich pak ozdobilo své tvá tváře třemi emi pruhy v barvách žluté, zelené a černé. Tato tradice vznikla před dvěma ma lety, kdy mládež po dvou dvou desetiletích znovu vyšla do ulic, aby požadovala odstoupení zkorumpovaného prezidenta Collor Collor de Mella. Tehdy symbolizovaly zelená a žlutá barvy Brazílie, nyní přibyla p ještě černá, erná, vyjad vyjadřující smutek. Chodníky před ed budovou byly zcela obloženy v věnci a květinovými tinovými dary. Našli jste tu obrovské kytice exotických květů, kv květinové kříže, vlajky, kola. Některé které nesly saténové šerpy s názvy organizací a společností spole se kterými měl Senna co do činění, inění, jiné obsahovaly vizitky soukromých osob. Ležely zde věnce v od Goodyearu, yearu, Audi, fotbalových klubů klub FC Sao Paolo a Corinthians, od rodin Fittipaldiů, Fittipaldi Andrettiů - Maria a Dee, Michaela a Sandry, od Bernie Ecclestonea a Asociace konstruktérů konstruktér FOCA, květiny tiny automobilových klubů klub z Brazílie a Sennových fanklubů fanklub z celého světa. Dva obrovské kříže íže od Mansoura a Kathy Ojjehů z TAG, technologického partnera McLarenu, i prostý kruh bílých chryzantén “od dvou z řady Tvých fanoušků ze Severního Irska”. Irska V tiskové místnosti paláce 9.července 9. Leonardo Senna dočasněě p přerušil smuteční náladu a rozhořčeně hovořil řil se zástupci sedmé velmoci o aspektu tragédie, který bude s vystupňující intenzitou zaznívat v nadcházejících měsících. m “Činitele initele automobilové federace zajímají akorát peníze,” opakoval oval myšlenku vyjádřenou enou transparentem u hlavního vchod vchodu. “Federace věděla, la, jaké nebezpečí na jezdce v Imole číhá, uvědomovala domovala si, že zatá zatáčku Tamburello dělí od betonové zdi jen úzký pás trávy a dvacet metrů metr únikové zóny. Pokud by učinili činili správná opatření, opat dali tam nějakou jakou ochranu, možná pneumatiky či něco podobného,” řekl ekl Leonardo reportér reportérům, stěží ží skrývající hloubku svých emocí, “mohl být dneska můj bratr naživu.” Náladu veřejnosti ejnosti odrážel také brazilský tisk. Jeden z listů přinesl inesl kresbu Senny v pozici ukřižovaného ižovaného Krista na voze F1. Poselství bylo jasné. Pr Pro o Brazilce bylo nemyslitelné, že by Senna mohl udělat lat chybu a hledal se viník.

67

V odpoledním žáru mezitím přibyly p na vnější straně plotu okolo budovy parlamentu další transparenty: “Senna Senna obrigado” obrigado (Díky), “Adeus Senna” (Sbohem), “Senna “ tri-campeao” (Senna, trojnásobný šampión), “Senna o melhor” (Senna nejlepší). Pár ár z nich obsahovalo jediné slovo: Saudade. Je to nejkrásnější nejkrásn jší slovo, jaké portugalština zná a neexistuje k n němu přímý ímý ekvivalent v žádném jiném jazyce. Vyjad Vyjadřuje uje pocit ztráty a smutku pokud již os osoba, kterou milujeme, není mezi námi. Po celou noc procházely kolem katafalku v Monumental Hall desetisíce truchlících. V Curitibě, nějakých třista ista kilometr kilometrů jižně na pobřeží eží Atlantiku, vypnula hodinu po svítání šestnáctiletá studentka Zuleika da Costa Rosa Rosa ranní televizní zprávy z pohřebního poh obřadu. Revolver ráže 22mm jí už bohužel nedal žádnou šanci znovu se zamyslet a udělat ud krok zpět. “Odcházím, neboť již nechci déle trpět,” trp napsala ve svém posledním dopise rodičům rodi a bývalému chlapci. “Jdu Jdu za Ayrtonem Sennou. Sennou. Miluju Vás i Fabrícia. Sbohem mámo a táto.” táto. S úderem desáté hodiny ranní vzdalo v Ibirapuera parku poslední hold přes p dvěstě tisíc lidí. Druhá dělostřelecká elecká brigáda pak vypálila z jednadvaceti děl d čestnou salvu, kadeti vojenské akademie Barro Branco zvedli z katafalku do státní vlajky zabalenou rakev posypanou okvětními tními lístky a mezi kv květinovými tinovými poctami ji vynesli ze sín síně, aby ji naložili na čekající hasičský vůz. Jen en tuto poslední, sedmnáctikilometrovou jízdu vedoucí skrze centrum a okrajová předměstí na hřbitov bitov Morumbi a trvající hodinu a padesát minut sledovalo a doprovázelo něco přes jedenapůll miliónu lidí. Sennův Senn osobní pilot O’Mahoney byl podívanou zcela ohromen: “Ještě nikdy jsem nevid neviděl najednou plakat dva milióny lidí.” Objevovaly se další transparenty, ansparenty, unisono vyjadřující vyjad litanii brazilského národa: “Ayrton Ayrton Senna para sempre” sempre (Navždy Ayrton Senna), “Adeus Adeus”, “Valeu” (Sbohem), “Obrigado”.. A jeden v překladu p znamenající asi toto: “Byl Byl jsi víc, než devadesát procent našich politiků dohromady.” dohromady. Na Avenida Reboucas před ed Beethovenovou hudební akademií hrál pianista d důvěrně rně známou melodii, kterou brazilská televizní stanice TV Globo tradičně tradi oslavovala Sennova vít vítězství. Tak pronikavá evokace šťastných astných časů byla příliš už i na ty, kteříí doposud dokázali dokáza své emoce ovládat. Více než deset milionů lidí po celé Brazílii u televizních obrazovek sledovalo, jak sedm stíhaček ek Esquadrilha de Fumaca - akrobatického týmu brazilských vzdušných v sil, za sebou zanechalo bílý závoj dýmu označující cestu pohřebního ebního průvodu prů směrem k Morumbi, bohaté čtvrti vysoko položené nad městem. m stem. Poslední kilometr p příkře se kroutící stezky lemované aplaudujícími davy s transparenty přípomínal p ípomínal spíše alpskou etapu Tour de France a do skutečnosti nosti vrátily člověka teprve slzy na tvářích kolem. lem. Jeden příznivec běžel žel celých sedmnáct kilometr kilometrů z Ibirapuera parku podél hasičského ského vozu a teď te se fyzickým vyčerpáním erpáním zhroutil do příkopu. p Cemiterio de Morumbi je obrovský kruhový park o velikosti deseti fotbalových hřišť. Na hrobech žádné pomníky nenajdete, ne rozlehlou zelenou plochu přerušují erušují jen tu a tam do trávy vsazené ploché desky, jejichž vzájemná vzdálenost snad nejjasněji nejjasn dokumentuje bohatství těch, kteříí jsou zde k v věčnému nému spánku uloženi. Je to výmluvné svědectví sv dosažených privilegií ve měst ěstě, kde žijí statisíce namačkány do provizorních chatrčích. chatr

68

Oficiální truchlící, odlišeni od ostatních malými písmeny F a A na černých oblecích a hedvábných šatech, tech, dorazili postupně postupn k bráně hřbitova. bitova. Bránu hlídali členové Grupo de Acoes Taticas Especiais, brazilské razilské jednotky speciálního nasazení, oděni od ni do matně matn šedých bojových uniforem s černými ernými čepicemi epicemi a s koženým pouzdrem pro pistol nad bokem. Skupina příbuzných a přátel átel mezitím pozvolna kráčela krá po světle tle zeleném koberci do středu st kruhového trávníku, kde čerstv erstvě vykopaný hrob obklopovala jasnější jší nazelenalá nazel plachta. Místo obřadu chránil před ed neúprosným poledním sluncem malý bílý baldachýn. Ceremoniálu se zúčastnilo zúč na pětset lidí. Nejbližší členové lenové rodiny stáli uprost uprostřed: otec, matka, sestra, bratr, potom Ayrtonovy lásky: Adriane Galisteu, doprovázená svou přítelkyní ítelkyní Birgit Sauer, ženou bývalého ředitele editele Volkswagen Brazil Brazil; a Adrianina předchůdkyně Xuxa Meneghel, populární zp zpěvačka a hvězda zda televizních program programů pro děti, ti, která se usadila v rodinném kr kruhu. Přátelé: átelé: boxer Adilson Maguila Rodrigues, umělci um Francisco Cuoco a Alberto Riccelli. Prezident Argentiny a japonský velvyslanec. Na periférii odpovídali trpělivě na dotazy reportér reportérů italský velvyslanec s prezidentem italské automobilové federace. Hovor Hovo se točil kolem pokračujících dohadů,, zda p příčinou Sennovy smrti byla nebezpečnost nost okruhu v Imole. Šéfové z formule 1: Veterán Ken Tyrrell; Peter Collins llins od Lotusu, za který Senna vyhrál v roce 1985 svou první velkou cenu; cenu šéf McLarenu Ron Dennis; a na emoce moce brazilských fanoušků fanoušk pohnutě reagující Frank Williams, v jehož monopostu Senna zahynul a jenž dorazil v dodávkovém voze se staženými záclonkami. záclonkami Vzdálený šum oznamoval, že průvod pr se pomalu blížil.. Jakmile se na horizontu objevil na půltucet helikoptérr televizních společností, spole ností, druhý strážní prapor jihovýchodního armádního velení se postavil do pozoru, sundal sund z ramen pušky a seřadil adil se do tvaru kousek za vnitřní stranou hřbitovních bitovních vrat. Hned vedle ve stínu se shromáždili čestní nosiči rakve. Zřídka ídka měli m k mrtvému za jeho životě blíže, než teď,, když už nebyl v jejich st středu. edu. Byli tu Gerhard Berger, navenek klidný, avšak občas as se otáčející otáč stranou aby ovládl své emoce; veteráni Alain Prost a Michele Alboreto, kteříí svedli s mrtvým desítky bitev; trojnásobný ný šampión Jackie Stewart, reprezentující nejen svou, ale i všechny předcházející p éry; Damon Hill, Sennův Senn poslední stájový kolega za temnými skly slunečních slune ních brýlí skrytý klan rodiny Fittipaldi Fittipaldiů - Emerson, Wilson a Christian. Legendární Emerson dorazil až na n poslední chvíli.. O Sennově Sennov smrti se dozvěděl během hem testovacích jízd vozu Penske v Michiganu, USA, a po návratu dom domů probrečel čtyřiadvacet iadvacet hodin: ”Zrovna jsem absolvoval jízdu s plnou nádrží. Poprvé v mé dlouhé kariéře mi během testů týmový manažer zavolal zavol rádiem. Řekl ekl jenom ‘Emersone, vrať vra se do boxů.’ ‘Proč?’ ?’ zeptal jsem se.’ Neptej se proč a vrať se’, odvětil. til. Když jsem zastavil, řekl mi, že mi volá žena. Byl jsem v šoku. Myslel jsem, že se něco n stalo jednomu z našich dětí. Žena pouze pronesla ‘Ayrton’. Neměl jsem slov.” Damon Hill znal Sennu jen povrchně povrchn a raději by se pohřbu bu z pochopitelných d důvodů vyhnul. Neměll však na vybranou. Musel se ukázat ze solidarity se zesnulým stájovým kolegou. “Jsem rád, že jsem se zúčastnil. zú Objevil jsem, jak mnoho Ayrton n pro Brazílii znamenal. Připadal jsem si jak na pohřbu bu prezidenta.” Nechyběli li krajané Rubens Barrichello, Maurizio Sandro Sala, Roberto Moreno a Raul Boesel; mladý Portugalec Pedro Lamy, nováček nová v týmu Lotus, se kterým se Senna v

69

átelil; další pilot Lotusu Johnny Herbert; Thierry Boutsen z Belgie, posledních měsících spřátelil blízký přítel, ítel, jenž se svou ženou Patricií často trávili volno se Sennou a Adriane ve vile v Algarve; Hans Joachim Stuck, bývalý německý n F1 pilot ilot sedmdesátých let; let a Angličan Derek Warwick, wick, jehož Senna kdysi odmítl akceptovat za týmového kolegu. Warwick arwick dorazil až po nesnadném rozhodování, neboť nebo “jsem jsem dobře dob znal Rolanda Ratzenbergera. Pokud bych ovšem jel do Sao Paolo, nestihl už bych následujícího dne jeho pohřeb poh v Salzburgu. Nakonec jsem sem musel zavolat Rolandovým rodičům: rodi m: 'Podívejte, je mi to opravdu hrozn hrozně moc líto. Nedělám lám mezi jezdci žádné rozdíly, pochopte ale prosím, že jsem s Ayrtonem Sennou závodil ve sto velkých cenách - stal se mým přítelem, p ač jsme z počátku átku byli nepřátelé - a vážil jsem si ho víc, než všech ostatních závodníků, závodník se kterými jsem se kdy setkal. Nemůžu žu na Ayrton Ayrtonův pohřeb nejít.' Málem jsem šel na Rolandův, Roland v, protože jsem to považoval za správnou věc, v hodin hodině dvanácté jsem si ale řekl 'ne, musíš říct íct sbohem Ayrtonov Ayrtonovi.' Bylo to těžké rozhodování.” Atmosféra pohřbu bu na n něj udělala nesmazatelný dojem. “Byla Byla to pro mě m velká pocta (dělat čestného nosičee rakve) rakve). Cítil jsem se jako přimrazen, imrazen, jakoby to ani nebyla skute skutečnost. Jen zlý sen. Vedle hlubokého zármutku jsem ale vnímal vní i zvláštní pocit štěstí, stí, že se s velkým automobilovým závodníkem přišlo rozloučit it tak neuv neuvěřitelné množství lidí. Uvědomovali domovali jsme si ppředtím vůbec, kolik Ayrton pro lidi znamenal? Dám vám příklad. p Jeden můj kamarád (v anglickém Jersey, kde Warwick žije) zrovna prováděl nějaké n jaké stavební úpravy na domku. Den po havárii mi ukazoval, co všechno se chystá předělat. lat. Vešel jsem do jedné z místností ve chvíli, kdy měli m li stavba stavbaři pauzu. Jeden jako druhý byli v mizerné náladě. nálad Nikdo nebyl motoristickým fandou - fotbal tbal a kriket, to bylo jejich právě však četli etli o havárii v novinách. novinách.” Ačkoliv koliv to Warwick nev nevěděl, bylo fyzicky možné oba pohřby by navštívit, navštívit jelikož Herbertovi s Bergerem se to podařilo. poda Berger měl po celou dobu pohřbu pocit, jakoby Senna všechno naplánoval předem: edem: “Je to tak. Celá akce se svými rozměry ry vymykala chápaní - jeden a půll miliónu lidí v ulicích, stovky voják vojáků všude kolem, stíhačky ky nad hlavami, helikoptéry. Vypadalo to jako pohřeb eb amerického prezidenta. Najednou m mě napadlo, 'Všechno to shora pozo pozoruje a naštve se, jakmile se byť jen jediný člověk lověkk pohne v nesprávný okamžik na nesprávnou stranu.' Organizace pohřbu byla prostě neuvěřitelná, itelná, jak říkám, jakoby všechno řídil ídil on sám. I jeho rodi rodiče byli skvělí. Normálně chodí lidi na pohřby by v černém. Ayrtonova nova máma si však oblékla bílý kostým. Jeho otec před p rakví nesnesitelně trpěl, přesto esto bylo vid vidět, t, jak je na syna hrdý. Bylo to jako když ztratíte n někoho ve válce, zvláštní směsice sice smutku a hrdosti. Ten den byl nezapomenutelný.” nezapomenutelný. Magnetem pro TV kamery amery byl Alain Prost. Prost se původně rozhodl na pohřeb poh nejet, na poslední chvíli však změnil ěnil názor: “Bál jsem se, že ke mě budou lidé chovat antipatie vzhledem k naší dlouhé historii s Ayrtonem, Brazilci mě m ale zahrnuli vřelými elými sympatiemi.” Řeč přišla na to, jak se po pěti p letech konfliktů nakonec v Sennových posledních dnech usmířili a jak vzájemná srdečnost srdeč kulminovala v hodinách před ed osudnou havárií. Co však novináře zajímalo nejvíc, bylo zda Prost anuluje nedávno ohlášený konec kariéry a usedne zpět do kokpitu u monopostu, ze kterého ho Senna jen je před pár měsíci síci s tak neskrývanou škodolibostí vypudil. Pro chladnokrevný svět sv Formule 1 by totiž bylo něco n takového typické. “Z Z úcty k jeho památce,” památce, prohlásil Prost, “už už nikdy do jeho vozu neusednu.” neusednu. Prost byl ochoten o nehodě nehod svého dlouholetého rivala hovořit. “Byl Byl jsem šokován. Byl typem chlapíka, o kterém jste si opravdu mysleli, že se mu něco n takového nemů ůže stát. Byl mistrem

70

volantu. Jsem hrdý na to, že jsem s ním mohl závodit. Něco N se určitě muselo ppřihodit s autem. Automobilové závody budou vždycky nebezpečné, nebezpe né, ale kdykoliv je to možné, musíme riziko minimalizovat. Myslím si, že je čas hodně věcí změnit. nit. Není to otázka pravidel. Je to otázka filosofie, jestli existuje něco co jako úcta k závodním jezdcům.” jezdc Jestliže jste poodstoupili a pohlédli na hejno reportérů a kameraman kameramanů pohlcující malou kudrnatou postavu, rázem vám to palčivě pal připomenulo ipomenulo ty pátky a soboty strávené v závodních padocích po celém světě, sv kdy se media ozbrojena notebooky, fotoaparáty a mikrofony shlukla po konci tréninku kolem Prosta a Senny. Senny. Oba jezdci mohli stát sotva dvacet metrů od sebe, každý však popisoval události dne ze svého pohledu a svým charakteristickým stylem. A hovořil hovo stejně tak o sobě,, jako i o tom druhém; druhém samozřejmě vynecháme-li jedno období, kdy se Senna dokonce vůbec v bec nedokázal p přinutit jméno úhlavního nepřítele ítele vyslovit. Na travnatém prostranství teď te zbyl jen jeden hlou hlouček. “V jedné fázi jsme byli nepřátelé,” říkal íkal Prost, “současně jsme však k sobě měli li velice blízko, neboť nebo jsme bojovali vali jeden proti druhému. A čím déle to trvalo, tím větší tší pouto nás svazovalo. Deset let to bylo Prost versus Senna. Nyní už je jenom Prost. Spolu s ním jsem ztratil půlku p lku své kariéry. kariéry.” Ze soupeřů, kteříí hráli v Sennov Sennově profesionální dráze významnou nou rolu, rolu se nakonec pohřbu nezúčastnili tři - Nigel Mansell, Sennův Senn přemožitel v sezóně 1992, který se právě připravoval na svůjj druhý závod ve slavném 500 mil Indianapolis v USA a rozhodl se nenarušovat psychickou rovnováhu uprostřed u kvalifikačních ních jízd. Čtrnáct dní po smutečním obřadu adu se ale v týmovém karavanu v Indianapolis Motor Speedway otev otevřeně rozhovořil il o pocitech, které po smrti svého dlouholetého soka zakoušel. “Jsem v naprostém šoku nad touto hroznou ztrátou, stejně stejn jako každý v našem sportu. S Ayrtonem jsme j prožili jedny z nejzajímajších a nejdramatičtějších ějších závodů, závod jaké se kdy jely, a je nemožné vyjádřit vyjád slovy jak smutná je jeho ztráta. Když velký jezdec a velký šampión přijde p o život, zůstane stane po něm obrovské prázdno. Považoval jsem ho za nezranitelného, hrozně to bolí.” Angličan se často asto snažil p působit na veřejnosti ejnosti dojmem uhlazeného gentlemana, zřídka z ídka kdy však na úkor druhých. Proto jeho zdánlivě prostá slova vyjadřovala řovala skutečnou, skute hlubokou lítost. Dalším chybějícím jícím šampiónem byl trojnásobný mistr sv světaa Nelson Piquet, který po léta těžko žko snášel fakt že byl v srdcích svých krajan krajanů vystřídán ídán o osm let mladším Sennou Sennou. Nyní, a to mu sloužilo ke cti, se rozhodl roz nepřetvařovat - přestože estože Sennovi den po smrti věnoval noval v Jornal da Tarde srde srdečnou poctu, těžko by mohl ohl zapírat, že to byl právě práv on, kdo o Sennovi veřejně mluvil jako o homosexuálovi, taxiká taxikáři ze Sao Paola, ruční ční brzd brzdě, a podobně. “Nikdy jsem neměl rád pohřby. by. Krom Kromě toho se nechci chovat jako Prost, který te teďka předstírá, že byl Sennovým přítelem a přitom m celý svůj sv život strávil bojem proti němu. “ Třetí absenci představoval edstavoval Michael Schumacher, o n němž mž se všeobecn všeobecně předpokládalo, že za rok či dva,, ale spíše až poté, co Senna ohlásí lásí konec kariéry, zdědí zd Brazilcův titul největšího tšího talentu své generace. Schumacher Schum však neočekáváně vyhrál úvodní dva závody a jel jen několik kolik délek vozu za Sennou ve chvíli, kdy v Imole narazil do zdi. zdi Jeho neúčast na pohřbu byla opředena tajemstvím. Agentuře Agentu APA později přiznal, iznal, že měl m obavy, aby ho Brazilci nepovažovali za spoluviníka spolu nehody. “Dnes toho lituji,” doplnil na svou obhajobu o pár let později, “bylo bylo to patrně patrn špatné rozhodnutí. Přitom itom by to svým zp způsobem bývalo velice jednoduché, protože Ayrton byl mým idolem

71

Na druhou hou stranu nejsem typem člověka, který od okamžiku co jsem ho viděll závodit na motokárách. N musí chodit do kostela, aby věř ěřil. il. Dokážu prožívat hluboký zármutek i bez toho, abych se účastnil ú pohřbů a nechápu echápu zármutek jako postávání u hrobu se zasmušenou tváří. tvá Svvůj postoj nezměním jenom proto, že si někteří lidé myslí, že bych tam coby Ayrtonův hlavní soupeřř v boji o titul měl m být. Navíc jsem nechtěll ukazovat sv svůj zármutek na veřejnosti.” Schumacher navštívil hrob tajně tajn s manželkou Corinnou teprve napřesrok nap během hem Velké ceny Brazílie 1995. Téma pro n něj však zůstalo talo tabu, a když se ho brazilští novináři noviná před ed jeho posledním závodem za Ferrari koncem roku 2006 ptali, zdali si našel čas hrob opětt navštívit, vyhýbavě a po delší pauze odpověděl: “ne, na tom místě, o kterém mluvíte, jsem nebyl.” Pro dávného rivala z Formule F 3 Martin Brundla nepřicházela icházela návštěva návšt Sennova pohřbu v úvahu: “Psychicky sychicky bych to nezvládl. Prožil jsem si svoje v roce 1985 když se v závodě závod sportovních prototypů ve Spa zabil můj m tehdejší stájový kolega u Tyrrellu ellu Stefan Bellof. Na pohřbu poh propukla jeho přítelkyně v hysterický nářek ná a plačící rodičee jen zírali do prázdna.Tehdy jsem si předsevzal, že na žádný pohřeb řeb závodníka už v životě život nepůjdu. Kvůlii ženě a dětem d bych totiž okamžitě musel přestat estat závodit. Je tu i pon poněkud trapná okolnost, že ať si to přiznáte řiznáte nebo ne, hlavou se vám honí myšlenky typu ‘tak akže to máme o jednoho míň koho nebudu muset porazit,‘ a ‘Senna je ze hry ven, jak to zamíchá s volnými místy v kokpitech?’” Blízký přítel ítel Jo Ramirez reagoval podobně podobn jako Brundle. Před ed pohřbem poh hovořil se Sennovými rodiči, kteříí mu nabídli, aby se ubytoval u jejich rodiny. “Měl “M jsem koupenou letenku, v poslední chvíli jsem se ale rozhodl neletět. nelet t. Nebyl bych schopen znovu sdílet hlubokou bolest s jeho rodinou, přáteli áteli a celou zemí. V čase pohřbu jsem m doma zašel do nedalekého kostela a myslel jsem na Ayrtona.” Chyběli li také dva Angličané Angli tehdy vládnoucí Formuli 1 - prezident automobilové federace FIA Max Mosley zodpovědný zodpov za bezpečnostní opatření ení na okruzích (Mosley cítil povinnost zůčastnit astnit se Ratzen Ratzenbergerova pohřbu bu protože drtivá většina motoristické komunity se chystala na Sennův), Senn a Bernie Ecclestone, šéf Asociace konstruktérů konstruktér formule 1 FOCA, který byl zapleten do nejasností kolem ohlášení Sennovy smrti. smrti. Zvláště Ecclestone byl vystaven hořkým kým speku spekulacím a otevřené antipatii ze strany řadových adových Brazilců. Brazilc Mezi širokou veřejností panovalo lo přesvědčení, že Ratzenberger zemřel v sobotní kvalifikaci přímo na dráze a že nedělní lní závod tudíž měl být ýt z úcty k jeho památce zrušen. V takovém případě by k Sennově havárii vůbec v nedošlo. Ecclestone byl ráno před ed ob obřadem k vidění v hotelu Intercontinental,, Leonardo Senna ho však informoval, že jeho přítomnost přítomnost na poh pohřbu byla nežádoucí a Bernie jej tak sledoval v hotelovém pokoji pouze v televizi (k hrobu zašel o samotě až odpoledne po skončení skon obřadu). Vydal aspoň tiskové komuniké, komuniké ve kterém oznámil schůzku zku s guvernérem a jejíž předmětem měla být příčina ina havárie havárie. Pohřbu se zůčastnila astnila Ecclestona manželka Slavica, která kráčela krá ve smutečním průvodu ůvodu vedle starosti města. Nyní už ale Sennovi závodní kolegové, kolegové s tvářemi emi bledými k nepoznání, položili rakev na kovový vozík a po padesáti metrech zůstali z stát naproti příslušníkům ům ozbrojené gardy, kteří na povel vypálili tři čestné estné salvy z automatických zbraní. Naprosté ticho mezi me salvami přerušovalo erušovalo pouze cinkání prázdných nábojnic dopadajících na asfaltovou cestu a temným hučením helikoptér. Za nechutné strkanice fotografů fotograf poté jezdci položili rakev se Sennovy

72

donesl ji vyznačenou pozůstatky na trávník, kde ji převzal tucet policejních kadetů a don cestičkou kou k místu posledního odpo odpočinku. Kousek od bran hřbitova, bitova, n nějakých sto metrů odsud, se mezitím dva malí kluci proplétali po kolenou šiky ozbrojené gardy ga a sbírali prázdné nábojnice povalující po zemi. V první řadě u otevřeného eného hro hrobu seděli nejbližší příbuzní íbuzní mrtvého: jeho matka, otec, sestra, bratr, synovec a neteře. neteře. Místa za nimi byla rezervována pro Adriane Galisteu a její slavnou předchůdkyni dkyni Xuxu Meneghel. Dokonce i teď te bylo mezi nimi cítit nap napětí prozrazující skutečné né pocity ukryté ukryté hluboko v srdcích. Když Adriane zaujala své místo, Xuxa se rychle zvedla a přemístila emístila se jinam. Obřad se konal pod od jasným poledním sluncem a trval půl hodiny.. Hovořili H pouze dva řečníci: níci: Pastor Lalli a Sennova milovaná sestra Viviane, iane, která v průběhu prů smutečního projevu svírala v náručí bratrovu přilbu, ještě nedávno spočívající ívající na rakvi vystavené v budově zákonodárného shromáždění. shromážd “Brazílii čekají těžké časy, “ mluvila ke stojícím pozůstalým a nepřímo nep i k celému národu. “Nikdo Nikdo už necítí potřebu pomáhat pomáhat druhým. Lidé se starají jen sami o sebe. Bůh B dal mému bratrovi určité ité poslání, a moje rodina je dnes hluboce dojata, neboť nebo jsme netušili, že ho lidé kv kvůli tomu tak vroucně milovali. Ně Někteříí z nich byli bosi, jiní se oblékali do hedvábí, ppřesto je Ayrton dokázal všechny sjednotit. Dokonce i svou smrtí.” smrtí. Její slova protínal hluk ocelových lopatek helikoptér, ona však pokračovala čovala, a dokonce i ti, kteří nerozumněli li portugalsky porozum porozuměli jejím gestům. “Věřím, že můj ůj bratr není tady dole, dole,” řekla, ukazujíc k zemi, emi, “ale nahoře v nebi.” A jak hovořila, ila, dva letouny akrobatického týmu vykreslily na modré obloze vysoko nad hřbitovem bitovem obrovské srdce s gigantickým bílým S uvnit uvnitř.. Nakonec Viviane zvedla v dokonalé imitaci bratrova vítězného vít gesta pravici a zvolala: “Valeu eu Senna.” Senna. A její posluchači odpověděli stejně: “Valeu Valeu Senna.” Senna. Sbohem. Truchlící pak dlouho o postávali p v malých hloučcích cích okolo hrobu. Teprve za hodnou chvíli se vydali po travnatém koberci zpět zp t ke svým helikoptérám a limuzínám. Adriane Galisteu se chystala nasednout do jednoho z vozů voz Sennovy rodiny, bylo jí ale řečeno, že pro ni nemají místo, a odjela djela proto s přítelkyní p Birgit. it. Xuxa naproti tomu odešla od hrobu v objetí Viviane v roli oficiální vdovy. Adriane později ji prozradila, že Sennova matka Neyde jí údajně nabídla deset tisíc dolarů dolar jako neformální ’dědictví,‘ peníze však odmítla. Ještě než zvuk vzdalujících se helikoptér a vrčení automobilů utichlo, dorazil po trávě k místu Sennova posledního odpočinku odpo dodávkový vůz. Vyskočili ili z n něj dva muži v pracovních ch kombinézách a začali za vykládat jeho obsah - květinové tinové pocty z haly v Ibirapuera parku. Byl mezi nimi i jeden zcela čerstvý věnec opatřený kartičkou kou se vzkazem psaných ručně, tiskacími písmeny: “Drahý Drahý Ayrtone, odpočívej odpo ívej v pokoji. Zasloužíš si to. Jsi stále stál hrdina a zůstaneš staneš jím pro mnoho z nás. Nikdy na Tebe nezapomeneme. S láskou, Tina Turner. Turner.” Kolem půll jedné už byli všichni truchlící z Cemiterio de Morumbi pry pryč. V sektoru 7, bloku 15, u hrobu číslo 11 nyní oba pracovníci aranžovali kytice květin tak, aby ab nezakrývaly bronzovou plaketu vsazenou do čerstvě udusané půdy. Stálo tam: “Ayrton Ayrton Senna da Silva 21.3.1960 - 1.5.1994. Nade pode me separar do amor de Deus.” Deus. Nic mě nedokáže odd oddělit od lásky

73

statky leží vedle Marcelo de Aranjo Contiera, Contier jehož ehož plaketa nese pouze Boží. Jeho pozůstatky prosté datum: “27.06.1987 - 29.07.1989.” 29.07. Téměř o čtyřiadvacet iadvacet hodin d dříve íve prošel kolem rakve vystavené v síni paláce 9.července ervence malý chlapec a prakticky bez zastavení upustil na zem list vytržený z poznámkového bloku, na němž ěmž byl prostou prostou pastelkou nakreslen závodní automobil. Mnoho z nás bylo kdysi tímhle malým chlapcem. A na pár hodin jsme jím, alespoň alespo někteří, zase stali. A to je asi největší překvapení řekvapení ekvapení a nejhlubší pravda, která je ve smrti Ayrtona Senny skryta. Ty prosté sny a ta téměř tém mateřská láska vyjadřují vše.

EPITAF Jméno hvězdy: zdy: Ayrton Senna Souhvězdí: Auriga Hvězdné souřadnice: RA 6h 53' 55, 43'' SD +37' 56'' (Rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie IAU)

POKRAČOVÁNÍ Detailní popis telemetrie ze Sennova vozu a kritický kritický pohled na možné příčiny p havárie vám přineseme vee volném pokračování pokra Tamburella plánovaném na konec 2011 nebo na začátek příštího roku.

KONTAKT Copyright © Martin Zušťák, Zu 1999, 2001 (první vydání), ), 2011 (druhé vydání) Facebook: Tamburello CZ

Kopírování a šíření ení obsahu v jakékoli podobě, podob , bez písemného souhlasu autora, je nezákonné.

74

BIOGRAFIE AUTOMOBILOVÍ ZÁVODNÍCI Alboreto, Michelle (Itálie) – pilot stáje Minardi. Zahynul v roce 2001 Andretti, Mario (USA) – bývalý závodník F1 a mistr světa ta 1978 na Lotusu Andretti, Michael (USA) – bývalý pilot F1 a stájový druh Senny u McLarenu v 1993 Barrichello, Rubens (Brazílie) – Sennův chráněnec, nec, pilot stáje Jordan Bellof, Stefan (Německo) mecko) – bývalý pilot F1, zahynul v roce 1985 Berger, Gerhard (Rakousko) – pilot Ferrari, Sennův nejlepší přítel ítel ve F1 Bernard, Eric (Francie) – pilot stáje Ligier Boesel, Raul (Brazílie) – bývalý pilot F1 Boutsen, Thierry (Belgie) – bývalý pilot F1 a Sennův přítel Brabham, David (Austrálie) – pilot stáje Simtek Brundle, Martin (Anglie) – pilot stáje McLaren Cecotto, Johnny (Venezuela) – bývalý pilot F1, Sennův v kolega v roce 1984 Comas, Erik (Francie) – pilot stáje Larrousse De Angelis, Elio (Itálie) – bývalý pilot F1 a stájový kolega lega Senny u Lotusu De Cesaris, Andrea (Itálie) – pilot stáje Jordan, nahradil v Imole Irvina Donnelly, Martin (Severní Irsko) – bývalý pilot F1 Fabi, Bertrand (Kanada) – pilot Formule 3, který tragicky havaroval v roce 1986 Fittipaldi, Christian (Brazílie) (Brazílie – pilot stáje Footwork-Arrows Fittipaldi, Emerson (Brazílie) – bývalý pilot a mistr světa 1972, 1974 Fittipaldi, Wilson (Brazílie) – bývalý pilot F1 Frentzen, Heinz-Harald Harald (Německo) (N – pilot stáje Sauber. Nováček ek v sezón sezóně 1994 Gugelmin, Mauricio (Brazílie) (Brazílie – bývalý pilot F1, Sennův dávný přítel řítel Hakkinen, Mika (Finsko) – pilot McLarenu, mistr světa 1998, 1999 Herbert, Johnny (Anglie) – pilot Lotusu Hill, Damon (Anglie) – stájový kolega u Williamsu, mistr světa ta 1996 Irvine, Eddie (S. Irsko) – pilot Jordanu, v Imole suspendován Lamy, Pedro (Portugalsko) – pilot stáje Lotus Larini, Nicola (Itálie) – pilot stáje Ferrari, nahradil zraněného ného Jeana Alesiho

75

Lehto, JJ (Finsko) – pilot stáje Benetton Mansell, Nigel (Anglie) – bývalý pilot Williamsu, mistr světa 1992 Martini, Pierluigi (Itálie) – pilot stáje Minardi Menu, Alain (Švýcarsko) – pilot Formule 3 Morbidelli, Gianni (Itálie) – pilot stáje Footwork-Arrows Moreno, Roberto (Brazílie) – bývalý pilot F1 Paletti, Riccardo (Itálie) – bývalý pilot F1, zahynul v roce 1982 Piquet, Nelson (Brazílie) – bývalý rival, mistr světa 1981, 1983, 1987 Prost, Alain (Francie) – bývalý rival, mistr světa 1985, 1986, 1989 Ratzenberger, Roland (Rakousko) – pilot stáje Simtek, nováček ek v roce 1994 Sandro Sala, Maurizio (Brazílie) – Sennův bývalý soupeř v motokárách Schumacher, Michael (Německo) (N – pilot Benettonu, pozdější jší mistr světa sv 1994 Senna, Ayrton (Brazílie) – mistr světa 1988, 1990, 1991 Stewart, Jackie (Skotsko) – bývalý pilot F1, mistr světa ta 1969, 1971, 1973 Stuck, Hans Joachim (Německo) (N – bývalý pilot F1 Verstappen, Jos (Nizozemsko) – pilot Benettonu, náhradník za zraněného zraně Lehta Villeneuve, Gilles (Kanada) – bývalý pilot F1, zahynul v roce 1982 Warwick, Derek (Anglie) – bývalý pilot F1 Wendlinger, Karl (Rakousko) – pilot stáje Sauber Zanardi, Alex (Itálie) – pilot F1, vrátil se v druhé části sezóny 1994

SENNOVA RODINA, PŘÁTELÉ, P DOPROVOD Assumpcao, Betise (Brazílie) – Sennova osobní tisková mluvčí Braga, Carlos – bankéř a Sennův Senn přítel Braga, Luiza – manželka bankéře banké Carlose Bragy Cobra, Nuno (Brazílie) – Sennův osobní trenér Da Silva, Milton (Brazílie) – Sennův otec Jakobi, Julian - Sennův ův manažer Juraci (Brazílie) – Sennova hospodyně hospodyn a správce nemovitosti v Algarve Galisteu, Adriane (Brazílie) – Sennova poslední přítelkyně Guimaraes, imaraes, Ubirajara (Brazílie) – ředitel společnosti Senna Imports Leberer, Josef (Rakousko) – Sennův osobní masér

76

editel spole společnosti Senna Licensing Lemos, Celso – ředitel Marzanaco, Charles (Brazílie) – mluvčí Sennovy rodiny Meneghel, Xuxa (Brazílie) – Sennova bývalá přítelkyně O’Mahoney, Owen – pilot Sennova osobního letadla Senna, Leonardo (Brazílie) – mladší bratr Senna, Neyde (Brazílie) – Sennova matka Senna, Viviane iane (Brazílie) – starší sestra

TÝMOVÝ PERSONÁL Baldry, Neil (Anglie) – inženýr Lotusu, zraněný přii incidentu v boxech Barbieri, Maurizio (Itálie) – mechanik Ferrari, zraněný přii incidentu v boxech Bellanca, Maria (Itálie) – tisková mluvčí, Benetton Bisi, Claudio (Itálie) - mechanik Ferrari, zraněný zran přii incidentu v boxech Bradshaw, Ann (Anglie) – tisková mluvčí Williamsu Brawn, Ross (Anglie) – technický ředitel, Benetton Briatore, Flavio (Itálie) – šéf stáje Benetton Brown, David (Anglie) – závodní inženýr Williamsu přidělen len k Sennovu autu Collins, Peter (Anglie) – šéf stáje Lotus Dennis, Ron (Anglie) – majitel stáje McLaren Dernie, Frank (Anglie) – hlavní inženýr, Benetton Dudot, Bernard (Francie) – technický ředitel, Renault Goodman, Peter (Anglie) – firemní právník, Williams Gorard, Jane (Anglie) – média manažerka stáje Williams Griffin, Barry (USA) – technik u pneumatikářské pneumatiká firmy Goodyear Harrison, Ian (Anglie) – týmový manažer, Williams Hart, Brian (Anglie) – konstruktér motorů motor Hart, se kterými Senna jezdil v roce 1984 Head, Patrick (Anglie) – technický ředitel stáje Williams Jakeman, Michael (Anglie) (Ang – mechanik u stáje McLaren Larrouse, Gerard (Francie) – majitel stáje Larrousse Lauda, Niki (Rakousko) – poradce u Ferrari, mistr světa ta 1975, 1977, 1984 Moody, Charlie – týmový manažer stáje Simtek Newey, Adrian (Anglie) – šéfkonstruktér stáje Williams

77

Ramirez, Jo (Mexiko) – týmový manažer, McLaren Russell, John (Anglie) – závodní inženýr Williamsu přidělen len k Hillově Hillov autu Schweitzer, Louis (Francie) – prezident koncernu Renault Tambay, Patrick (Francie) – sportovní ředitel stáje Larrousse Tyrrell, Ken (Anglie) – šéf týmu Tyrrell Volpi, Daniel (Itálie) - mechanik Ferrari, zraněný zran přii incidentu v boxech Walkinshaw, Tom (Skotsko) – sportovní ředitel stáje Benetton West, Richard (Anglie) – marketingový ředitel, Williams Whitmarsh, Martin (Anglie) – výkonný ředitel stáje McLaren Williams, Frank (Anglie) – majitel stáje Williams Wirth, Nick (Anglie) – majitel stáje Simtek

MÉDIA Brito, Jayme (Brazílie) – motoristický novinář Bueno, Galvao – komentátor brazilské televizní stanice TV Globo, Globo, přítel př Campbell, Glen (Anglie) – fotograf Collings, Timothy (Anglie) – zpravodaj agentury Reuter Ebel, Kai (Německo) – dlouholetý komentátor F1 pro stanici RTL Fogarty, Mark – novinář noviná z CarWeeku Hamilton, Maurice (Anglie) – motoristický novinář a spisovatel Henry, Alan (Anglie) – motoristický novinář píšící pro The Guardian a spisovatel Hilton, Christopher (Anglie) - spisovatel Leme, Reginaldo (Brazílie) – komentátor televizní stanice TV Globo Longmore, Andrew – novinář noviná Patey, Lyn (Anglie) – motoristická novinářka noviná píšící o britské F3 Pototsching, Gerald (Rakousko) – novinář Kleine Zeitung Roebuck, Nigel (Anglie) – motoristický novinář píšící pro Autosport Rubython, Tom (Anglie) – novinář a spisovatel Saward, Joe (Anglie) – freelance novinář noviná pro F1 Magazine Stappert, Dieter – motoristický oristický novinář noviná Sturm, Karin (Německo) mecko) – novinářka a dobrá Sennova kamarádka Tremayne, David (Anglie) – novinář, v té době píšící pro Motoring News

78

zp Turner, Tina (USA) – zpěvačka Watson, John (Severní Irsko) – komentátor stanice Eurosport,, bývalý pilot F1 Williams, Richard (Anglie) – novinář v The Guardian

MOTORISTICKÁ FEDERACE FIA Angelleli, Massimo (Itálie) – pilot F3, oficiální řidič safety car FIA Baccarini, Dr. (Itálie) – doktor v lékařském léka ském vozidle FIA spolu s Watkinsem Bezzi, Giuseppe (Itálie) – doktor tor ze zásahového vozidla 1, první u nehody Bounaiuto, Stefano (Itálie) – traťový ový maršál situovaný v Tamburellu Bruynseraede, Roland (Belgie) – ředitel závodu a startér FIA Casoni, Mario (Itálie) – řidič lékařského vozidla FIA Corsmit, John (Nizozemsko) – konzultant FIA a bývalý ředitel editel okruhu Zandvoort Ecclestone, Bernie (Anglie) – prezident sdružení konstruktérů FOCA Gordini, Giovanni (Itálie) – šéf zdravotního střediska ediska na okruhu v Imole Lega, Dr. (Itálie) – doktor v zásahovém vozidle v zatáčce zatá Tosa Mosley, Max (Anglie) – prezident motoristické federace FIA Novák, Radovan (Česká eská republika) – jeden ze tříí sportovních komisa komisařů FIA Salcito, Domenico (Itálie) – doktor v lékařském ském voze FIA s Watkinsem Servadei, Franco (Itálie) – neurochirurg ve zdravotním středisku disku v Imole Watkins, Sid (USA) – neurochirurg, oficiální doktor FIA pro Formuli 1 Whitaker, Martin – tiskový mluvčí mluv FIA

OSTATNÍ AKTÉŘI Amorin, Celso (Brazílie) – ministr zahraničí Brazílie Andretti, Dee (USA) – manželka Maria Andrettiho Andretti, Sandra (USA) – manželka Michaela Andrettiho Barros, Silvia (Brazílie) – fanynka Berti, Gianni (Itálie) – tiskový mluvčí mluv okruhu v Imole Boutsen, Patricia (Belgie) – manželka Thierry Boutsena Carbonar, Orlando (Brazílie) – velvyslanec Brazílie v Itálii Cuoco, Francisco cisco (Brazílie) – umělec a Sennův přítel Da Costa Rosa, Zuleika (Brazílie) – fanynka, tragicky spáchala sebevraždu

79

De Almeida, Adilson Carvalho (Brazílie) – předseda edseda Sennova fan klubu v Sao Paulo De Aranjo Contiero, Marcelo (Brazílie) – malý chlapec v hrobu bu vedle Sennova De Mello, Collor (Brazílie) – bývalý prezident Brazílie Demoulaz, Evan – závodník Formule Ford 2000, přítel p ítel JJ Lehta, zahynul v roce 1993 Ecclestone, Slavica (Chorvatsko) – manželka Bernie Ecclestonea Fabbri, Fabio (Itálie) – italský ministr minis obrany Fiandri, Maria Teresa (Itálie) – primářka intenzivní péčee v nemocnici Maggiore Filho (Brazílie) – guvernér Sao Paula Firman, Ralph Sr. (Severní Irsko) – majitel stáje Formule Ford Van Diemen Franco, Itamar (Brazílie) – prezident Brazílie Gilmar (Brazílie) – fotbalista FC Sao Paulo Gugelmin, Stella (Brazílie) – manželka závodníka Mauricio Gugelmina Hill, Georgie (Anglie) – manželka Damona Hilla Lalli, Sabatini (Brazílie) – pastor v Sao Paulo Liverani (Itálie) – majitelé Trattoria Romagnola v Castel San Pietro Machado Lemos, Fernando (Brazílie) – fanoušek Maguila Rodrigues, Adilson (Brazílie) – boxer a Sennův přítel Main, Antonio (Itálie) - policista zraněný přii startovní kolizi mezi Lehtem a Lamym Nichols, Susan (Wales) – řadová Sennova fanynka Ojjeh, h, Kathy (Saudská Arábie) – manželka Mansoura Ojjeha Ojjeh, Mansour (Saudská Arábie) – majitel firmy TAG a spoluvlastník McLarenu Pinto, Gomez (Brazílie) – pilot VARIGu, který dovezl Sennu zpátky do Brazílie Pintor, Francesco (Itálie) – státní zástupce Poggi, Girgio (Itálie) – ředitel ř okruhu v Imole Putnoki, Marco (Brazílie) – fanoušek Ratzenberger, Margit (Rakousko) – matka Rolanda Ratzenbergera Ratzenberger, Rudolf (Rakousko) – otec Rolanda Ratzenbergera Riccelli, Alberto (Brazílie) – umělec a Sennův přítel Roasi, Mauro (Itálie) - divák zraněný zran přii startovní kolizi mezi Lehtem a Lamym Romanelli, Michele (Itálie) – soudní lékař,, který provedl Sennovu pitvu Ruggero, Palo (Itálie) – divák zraněný přii startovní kolizi mezi Lehtem a Lamym Sauer, Birgit (Brazílie) – přítelkyně Adriane Galisteau

80

Scalfari, Luigi (Itálie) – prezident Itálie Schumacher, Corinna (Německo) (N – manželka Michaela Schumachera Scott, Adelia (Brazílie) – fanynka Viola (Brazílie) – fotbalista Corinthians Sao Paulo Torsini, Valentino (Itálie) – majitel hotelu Castello Tracchi, Stefano (Itálie) – divák zraněný přii startovní kolizi mezi Lehtem a Lamym Zuffa, Amedeo (Itálie) – páter. Vykonal Sennovo poslední pomazání

LITERATURA ishing) 1995 Hilton, Christopher,, Legend Grows (Patrick Stephens Ltd, Haynes Publishing) Williams, Richard, The Death of Ayrton Senna (Penguin Books) 1995 a 2010 Hilton, Christopher, As Time Goes By (Patrick Stephens Ltd, Haynes Publishing) 1999 Rubython, Tom, The Life of Senna (BusinessF1 Book) 2004 Galisteu, Adriane, My Life With Wit Ayrton (APA Publishing) 1994 Hilton, Christopher, The Hard Edge of Genius (Patrick Stephens Ltd) 1990 Hilton, Christopher, His Full Car Racing Record (Patrick Stephens Ltd) 19955 Hilton, Christopher, The Hard Edge of Genius (Patrick Stephens Ltd) 1990 Hilton, Christopher, The Whole Story (Haynes Publishing) 2004 Hilton, Christopher, Memories of Ayrton (Haynes Publishing) 2003 Hilton, Christopher, Memories and mementoes from a life lived in full speed (Haynes) 2008 Hilton, Christopher, Gerhard Berger, The Human Face of Formula 1 (Patrick Stephens Ltd) 1994 Watkins, Sid, Life At the Limit (Macmillan General Books) 1996 Watkins, Sid, Beyond the Limit (Macmillan General Books) 2001 Watkins, Susan, Bernie (Haynes Publishing) 2010 Lovell, Terry, Bernie’s Game (Metro Metro Publishing) 2004 Ramirez, Jo, Memoirs of a Racing Man (Haynes Publishing) 2005 Hamilton, Maurice, Martin Brundle, Working the Wheel (Ebury Press) 2004 Hamilton, Maurice, Frank Williams (Macmillan Publishers Ltd) 1998 Zanardi, Alex, My Story (Haynes Publishing) P 2004 Tremayne, David, Echoes of Imola (Motor Racing Publications) 1996

81

Brolin, Clyde, Overdrive, Formula 1 in the Zone (Vatersay Books) 2010 Sturm, Karin, Goodbye Champion, Farewell Friend (Motor Racing Publications) 1994 Ryan, Ken, Prince of Formula rmula One (APA Publishing) 1994 Lawrence, Mike, Portrait of A Racing Legend (Oxford Intl Publications) 1994 Sutton, Keith, A Personal Tribute (Osprey) 1994 d'Alessio, Paolo, Obrigado Ayrton (Girgio Nada Editore) 1995 Rendall, Ivan, Ayrton Senna, A Tribute (Pavilon Books Ltd) 1994 Henry, Alan, Williams, Triumph out of Tragedy (Patrick Stephens Ltd) 1995 Henry, Alan, One Year On (Weidenfeld & Nicolson) 1995 Folley, Malcom, Senna versus Prost (Century) 2009 Tipler, Johnny, The Team Lotus Years (Coterie Press) 2005 Menard, Pierre & Vassal Jacques, Ayrton Senna, Above and beyond (Chronosports) 2003 Knupp, Willy, Leben Am Limit (Motor buch Verlag) 1994 Ayrton Senna, Piloter c’est ’est ma vie (Denoel) 1991 Cavicchi, Carlo & Orsi, Angelo, Senna Vero (Conti Editore) 1995 Giacon, Mauro & Mitidieri, Dario, L’ultimo Ayrton (Giorgio Nada Editore) 1996 Garcia, Marco Antonio, Vitoria, Ayrton Senna (Editora Melhoramentos) 2004 Vandone, Fabiano, Senna & Clark, Due Miti a Confronto (Giorgio Nada Editore) 1995 Cahier, Paul-Henri, Ayrton rton Senna through my eye (Autosports Marketing) 2004 Koike, Norio, Ayrton Senna Official Photobook (Societa Fuji TV) 1994 Monumental Senna (Formula One Press Book, Universal Publishing) 1994

The Face of A Champion CD-ROM, ROM, 1995 Články v F1 Racing (1994 – 2011) Články v Autosport (1994 – 2011) Články v Motor Sport (1994 – 2011) Články v F1 Magazine (2001 – 2003) Články v Times Online (2004)

Who Else But Schumacher! (Oficiální Oficiální ohlédnutí za sezónou 1994, FIA, Duke Marketing) Marketing 1994 A Star Named Ayrton Senna (Fimový imový dokument, ASPE, G2 Films, Duke Marketing) 1996 Ayrton Senna: Racing Is In My Blood (Filmový dokument, G2 Films, Duke Marketing) 1992

82

enos z Velké ceny San Marina 1994 (Eurosport) 1994 Live televizní přenos Live televizní přenos zee Sennova pohřbu (Eurosport) 1994 Zpracování záběrů a telemetrie Sennových posledních sekund (CINECA, oficiální video) 1997