Tajemství Mysli

Tajemství Mysli 21. 02. 2009 Tajemství mysli je vlastně Tajemství života, ve kterém jsme si popsali, jak se pod závojem našich životů skrývá Lež a současně Pravda. Většiny témat jsme se dotkli ale jen letmo, protože jsou pro naši mysl těžce stravitelná. Nyní se podíváme, proč tomu tak je a jak se to stalo. V počátcích naší existence jsme jako Svrchovaní obývali dimenze, které nebyly klasicky materiální povahy, ale existovaly na kvantových úrovních času a prostoru. Jak se dimenze rozvíjely skrze expanzi našeho stvoření, došlo k tomu, že jsme byli jako individualizované, interdimenzionální bytosti svedeni k tomu, abychom vstoupili do lidských těl. Tento aspekt svedení byl výslednicí konspiračních sil, které vedl Anu, král Anunnaki. Bylo to na úsvitu dějin lidstva a stalo se to v Atlantidě, krátce poté, kdy se Svrchovaní rozhodli poznávat vesmír z pozice určité oddělenosti. Už jsme si naznačili, co to je Model existence evolučně-spasitelský. Tento model je tradiční vývojovou fází neboli etapou vzorce chování bytostí v rámci jejich existence ve Vesmíru celku. Má své zákonitosti a je projektován Zářícími ve spolupráci s Prvotním Zdrojem. Je součástí Matrice života – Grandiózní vize Prvotního Zdroje. Jak se tedy stalo, že se tento model, založený na poznávání z pozice oddělenosti, stal modelem založeným na přežití – modelem, jehož ekvivalent není v souladu s vizí Prvotního Zdroje ani snah Zářících. Na začátku všeho byl vlastně konec – přesněji Proroctví konce času. Mezi vůdci Atlanťanů byl jeden, který byl nadán pronikavým poznáním do té míry, že se o něj začal zajímat sám Anu. Anu v té době přizpůsoboval programovou matrici pro potřeby Svrchovaných a jejich přání žít v oddělenosti. Jak víme, těla Svrchovaných nebyla v té době přizpůsobena existenci v materiálním světě času, prostoru a hmoty. Ztělesnění lidské bytosti bylo velkým experimentem v oblasti inženýrství lidské genetiky, energetiky a systému lidské mysli a Anu byl hlavním inženýrem tohoto experimentu. Atlanťan, o kterého se Anu zajímal, vyslovil Proroctví konce času a popsal ho Anuovi. Tato vize Anua povzbudila k tomu, aby zapečetil „Nebe“ před Zemí. Proroctví znělo, že ve vzdálené budoucnosti se objeví člověk, který otevře Zemi mezidimenzionálním úrovním, neboť osudem tohoto jedince bude znovu dosáhnout „Nebe“. Anu tímto proroctvím nebyl potěšen a inspirovalo ho to k oddělení lidí od mezidimenzionálních úrovní důmyslně propracovaným programovým systémem. Existenci mezidimenzionálních úrovní překryl realitou nových světů, které byly ovšem součástí Systému lidské mysli (HMS). Tvořil je konkrétně program uvnitř HMS – komplex Bůh-Duch-Duše (GSSC), který obsahoval konstrukce pro reinkarnace, posmrtný život, astrální, mentální a duchovní úrovně. Vznik tohoto programu je ono zapečetění Nebe před Zemí, kdy Nebe, v tomto kontextu, představuje skutečné mezidimenzionální úrovně. Proroctví konce času, jak ho

vyslovil onen Atlanťan, bylo pro Anua hrozbou, protože jeho stvoření – lidské bytosti – by mohly získat přístup k dimenzím a tak se dozvědět, že jejich existence je naprogramovaná, zastřená stíny jejich pravé podstaty. Takže to bylo právě toto proroctví, které odstartovalo program GSSC, který se stal jedním z nejsložitějších labyrintů Anuova arzenálu uvěznění lidstva. Jak jsme si již řekli, Anu postupně doplnil Systém lidské mysli – HMS – o řadu dalších programů a podprogramů. Kdo tedy vlastně byl Anu? Jaké motivy ho vedly ke konstrukci Systému lidské mysli? Co tím sledoval? V mezidimenzionálních úrovních existence, kde entity či bytosti existují jako individuální projev Prvotního Zdroje, jsou rasy bytostí, které existují v odlišných vibračních hustotách. Existuje velké množství různých ras a stejně jako v přírodě, existuje přirozený výběr, jenž určuje, který druh dosáhne dominantního postavení. Anunnakiové jsou rasou bytostí, která v mezidimenzionálních úrovních dosáhla tohoto dominantního postavení, a byl to právě Anu, který díky své inteligenci a předvídavosti, byl katapultován do pozice jejich krále. Tento příběh byl vyprávěn stovkami různých způsobů v různých mytologiích a Anu je uctíván jako bůh na naší planetě, a to bohužel i těmi, kdož jsou upřímní a neuvědomují si původ konceptu boha. Anu, díky své vynalézavosti a manipulativní mysli, vystoupal do pozice „spasitele“ své rasy, což vnímal jako své přirozené rodové právo ve všech dimenzích svého stvoření. Téměř ve všech lidských definicích je Anu bohem. Anuův účel má mnoho podob a je problematické ho postihnout, protože velmi záleží na časoprostorových souřadnicích, ze kterých k tomu přistupujeme. Z jednoho pohledu se dá říci, že jeho genialita mu zajistila jistý stupeň božství a z jiného úhlu pohledu byl Satanem. Pravda je, že je obojím – podle lidského měřítka. Anuův účel, tak jak se dotýká lidstva, bylo vytvořit fyzicky manifestovanou rasu bytostí, kterou by mohl kontrolovat. Byl to jeho tvůrčí impulz, který ho vedl do postavení boha, který je uctíván svým stvořením. Věděl, že to se může stát jen tehdy, pokud bude schopen uvěznit pravou podstatu lidstva v lidském jedinci tak, že ho vybaví Systémem lidské mysli a jeho různými podsystémy. Impulz stát se tvůrcem-bohem byl fasetou Anuovy svrchovaně nadané mysli. Byl to důsledek jeho genetického kódování a prezentoval ho jako způsob záchrany své rasy a civilizace, z jejíž potřeby vzešlo, že začal tvořit rasu dělníků na Zemi. Trvalo jen deset tisíc let od prvního experimentu Anunnakiú s lidskou genetikou, než se lidská rasa vyvinula do stádia, kdy se lidský projev stal klíčovým prvkem, jenž zaujal jiné mezidimenzionální rasy. Toto zaujetí vytvořilo různé mytologie o mimozemšťanech, kteří žijí na jiných planetách, podobně jako lidé a používají vesmírné dopravní prostředky, aby navštívili Zemi – někdy s dobrým úmyslem, jindy ne tak přátelsky. Nicméně, lidská rasa je vpravdě jedinou životní formou svého druhu v celém vesmíru, co se týká hustoty a projevené fyzičnosti. A tato naše lidská rasa byla v důsledku Anuova experimentování v projektování lidských jedinců uvězněna Systémem lidské mysli – HMS. Je to Anuova říše klamu – Anuova Hierarchie.

Anu byl mistrem pozorování. Porozuměl esenci bytostí a použil toto porozumění k manipulaci. Věděl, že všechny bytosti mají ve své esenci jádra zakódováno sloužit. To je přirozená součást Svrchované jednoty – sloužit jednotě všech bytostí. Anu však také pochopil, že tato vrozená potřeba sloužit je také slabostí, které může být využito – využito ve smyslu, že bytosti mohou být zmanipulovány do potlačení, aniž by si to uvědomily. Mýtus o zlatě, které bylo motivem, díky kterému Anu vytvořil celý tento systém stvoření, je jen povrchním motivem. Byl to mnohem širší program, který měl Anu v plánu. Chtěl se stát bohem všech bytostí – mezidimenzionálních i dimenzionálních (lidí) a uchvátit moc. Kontrolovat osud planety, rasy, skupiny i jednotlivců, kteří jsou propůjčeni tomu, který tento systém stvořil. Anu věřil, nebo si spíš myslel, že pouze zajistil lidem a mezidimenzionálním bytostem naplnění prostřednictvím služby bohu. Proč to Anu udělal? Byla to jednoduše moc, ale nikoliv moc, jak o ní uvažujeme v souvislosti s vládou. Ne, byla to moc, která by byla velmi obrovská a obsahovala celé rasy a planety. Ale ani to nebyl pravý důvod. Motivace byla ještě jemnější – chtěl uvěznit vědomí Svrchované jednoty (duše), protože věděl, že je mocnější, inteligentnější a uvědomělejší, než Anu sám. To byl pravý motiv – kontrolovat to, co je větší, než on sám. Je to moc, která je v naší lidské doméně nepředstavitelná, a když tato moc byla dosažena, vytvořila touhu po ještě větší moci a proto po ještě dokonalejších systémech kontroly. Jsou to právě tyto systémy kontroly, „nacpané“ jeden na druhém, co absolutně zpomaluje vnímání času a proto, v jistém smyslu, Anu pracuje v úplně jiném čase. Tento rozdíl v čase mu umožňoval být napřed před jinými rasami a kontrolovat tok událostí – jako kosmický loutkář, tahající za nitky. Jiné rasy byly takto znevýhodněny, neboť byly příjemci událostí a nikoliv jejich tvůrci. Byly za tvůrčím proudem, vždy zápasící o udržení či vyřešení, zatímco Anu byl, v jistém smyslu, tisíce kilometrů daleko, počítaje své tahy, které se jiným rasám přihodí v úplně jiném čase. Anuův Systém potlačení Svrchované jednoty je závojem, který odděluje lidstvo od jeho skutečné podstaty – jeho „Já“. Narušuje jeho svobodné sebevyjádření uvnitř domén, které nazýváme realita. Zatímco je jedinec hluboce přesvědčen, že je individualitou, ve skutečnosti to tak není. Toto je jeden ze základních důvodů, proč skrze desetitisíce generací pokračujeme ve stejných vzorech nenasytnosti, oddělenosti a sebedestrukce. Anu si velmi dobře uvědomoval, že jediný způsob jak zotročit atlantskou civilizaci, spočíval v zapouzdření systému mysli, což by radikálně snížilo přirozenou schopnost lidské bytosti vyjadřovat své skutečné vlastnosti. Udělal to tak, že místo tohoto projevení došlo k vyjádření programů „uložených“ v HMS. Jsou to právě ony Anuovy programy. Součástí těchto programů je také Interdimenzionální vesmírná struktura. Je to struktura domén reality a jejich vzájemných rozhraní. Je to velmi komplikovaná oblast bádání a proto se omezíme na definici – jsou to virtuální reality ve virtuálních realitách ve virtuálních realitách… Je to naše realita! Tak jak ji známe, poznáváme a klasifikujeme do vědeckých disciplín – pomocí definic,

vzorců a konstant. Není to jako ve filmu, kdy má člověk na očích přístroj, který mu dodává obraz virtuální reality, ale člověk sám je pozorovatel této reality a když sundá brýle, stojí v místě, kde je nasadil. Není to ani jako ve Star Treku – když vypneme simulátor, jsme v prázdné místnosti. Proto je to tak složité. Když by někdo vypnul Anuovy programy bez přechodové fáze, vypnul by i nás. To virtuální rozhraní je v naší lidské mysli, skrze kterou chápeme realitu tak, jak to Anu naprogramoval. Je to složité a nepochopitelné právě proto, že se to pokoušíme pochopit touto zmanipulovanou myslí. Jak už víme, Anuovy programy vycházejí ze sub-kvantového pole energie. Jsou to vibrační vzorce, které v naší mysli vytvářejí virtuální realitu, jsou zakotveny v našem sub-kvantovém energetickém systému a zakódovány do naší genetiky. V rané historii lidstva byly lidské pokrevní linie smíchány s jejich projektanty a lidská evoluční stezka, směřující do různorodosti, byla urychlena. Část této různorodosti byla obsažena v elitní společnosti, která napomáhala formovat rozdělení lidské rodiny v Síti peníze-moc. Lidský genom se vyvíjel uvnitř matrice Systému lidské mysli, až se vyvinul do dnešní podoby. Takže nyní máme rasu bytostí, které jsou uvězněny uvnitř potlačujícího rámce, aniž by o tom věděly, uctívající bohy, kteří neexistují, věřící v nebe a peklo, které jsou součástí krajiny HMS, modlící se k Mistrům a Spasitelům, aby se vykoupily od hříchů a morálního úpadku, pokračující ve strachu ze smrti a z ne-bytí, jako kdyby si absolutně neuvědomovaly svou skutečnou podstatu. Mezidimenzionální bytosti, jako Nanebevzatí Mistři a Andělé, jsou také chyceni, ačkoliv jejich svoboda se zdá téměř nekonečná ve srovnání s lidskými vězni. Prvotní Zdroj má na této „šachovnici“ omezené možnosti tahů. „Královnou“, kterou může Prvotní Zdroj použít na šachovnici, je Země, tvořená zvířaty, rostlinami a říší minerálů a také elementy vzduchu, vody a ohně v kombinaci s Přírodou, které říkáme vesmír. To jsou strategické nástroje, kterými můžou být zničeny určité zdi vězení a jedinci, kteří jsou vhodně připraveni, můžou vyzdvihnout svou identitu coby Svrchované jednoty a nastolit Průzračnost a expanzi uvnitř své celistvosti. Nyní, když byly některé zdi zbourány, neznamená to, že z vězení všichni utečou a ztělesní svou novou svobodu. Zdí je mnoho – je to Labyrint, a dokud se jedinci spoléhají na obrazy, zvuky, slova, pocity a myšlenky, kterými interpretují svůj svět, zůstávají za zdmi vězení. Zatímco Země a vesmírná příroda hrají klíčové role v osvobozujícím manévru, příprava lidských jedinců je pouze jejich vlastní zodpovědnost. Tento posun je Mistrovský řetězec událostí, který vedou přesné matematické rovnice. Vesmír, ve kterém žijeme, v celé jeho fyzické nádheře a velikosti, je součástí tohoto vězení, takže úkazy, které naše smysly vnímají jako zemětřesení nebo jiné přírodní katastrofy, zůstávají uvnitř Systému lidské mysli. Tyto jevy jsou klamem, nicméně tragédie obětí jsou skutečné jak v obsahu, tak hrůze, avšak opět uvnitř Systému HMS. To, co vnímáme jako skutečné chování přírody, je manipulace a jak jsme si již naznačili, Příroda vlastní vědomí, které se

nedá uzamknout do systému HMS. Ona je jen nedobrovolným hercem v tomto dramatu a všechny tyto hanebné manipulace jsou pro ni velmi bolestné. Proto jsou Země a Příroda základními urychlovači, které používá Prvotní Zdroj k podpoře pochopení lidstva coby Svrchované jednoty. Bude to pociťováno tak, jako že Země a celý vesmír, se stlačuje na jedince, utahujíc své sevření kolem samé své podstaty. Toto zhuštění je nástrojem, který Prvotní Zdroj nasazuje, aby lidem pomohl s aktivací zdrojových kódů jejich Svrchovaných bytostí. Prvotní Zdroj rovněž odstranil z rovnic Svrchované jednoty mnohá nebezpečí, jako např. Nibiru. Globální systém naší planety si můžeme představit jako bytost, jejíž tělo je složeno z orgánů, jako srdce, mozek, játra apod. To je tělo Kolektivního systému lidské mysli. Jednotlivé orgány tohoto těla tvoří devět systémů – jsou to: bankovnictví, vlády, armáda, náboženství, vzdělávání, produkce potravy, energie, doprava a obchod. Každý z těchto systémů (orgánů) je závislý na „buňkách krve“, které ho vyživují. Těmito krevními buňkami jsou lidské bytosti a dechem jsou peníze, které celému tělu dodávají kyslík. To je tělo Kolektivního HMS a lidé ho vyživují svými vlastními programy přežití a výměny peněz. Kolektivní systém je souborem globálních systémů, lidských bytostí a peněz. Tento ucelený systém je kontrolovaný těmi, kdo ve svých rukách drží opratě a kontrolují zásadní orgán – mozek. Mozkem toho kolektivního těla je bankovní systém. Pracuje se vzorem vstupního bodu, že život jsou peníze a peníze jsou život. Peníze jsou život – to je počátkem lidské existence. V této jediné myšlenkové formě se lidstvo vyvíjí, zhušťujíc své dávné vzpomínky do dnešního bankovního systému. Kolektivní systém vytváří základní zdi vězení. Tělo kolektivního systému nyní kolabuje, a to z důvodu, že nová Éra průzračnosti a expanze je zde. Síly Kolektivního systému a Éry průzračnosti a expanze v této době kolidují a pro vědomí Svrchované jednoty, která se manifestuje ve fyzické sféře, se musí Kolektivní systém změnit, aby ji mohl ubytovat. Proto ti, kteří drží opratě Kolektivního systému, mají velký strach, že se něco poškodí. Ve světě se děje něco, co oni nechtějí. V tváří tvář změně, která se jim zdá být ztrátou moci, kují hanebné plány, aby udrželi populaci rozdělenou, neklidnou, nervózní, nejistou, neznalou a nevědomou, přemoženou technologiemi, zaměřenou na strach a zbavenou vůle. Všechny tyto hanebné programy jsou v různé fázi plánování, což neznamená, že budou úspěšně zavedeny. Jsou to hlavně: 1. – krach, či konec dolaru v USA. 2. – válečný zákon a možné uvěznění lidí do zajateckých táborů. 3. – rozšíření virů po celém světě, které způsobí dvoutřetinový pokles populace. 4. – vybavení populace mikročipy a zvýšení elektronického dozoru s omezením svobody.

Tyto plány jsou velmi zlověstné a jejich povaha je globální. Kolektivní systém se ale zhroutí, musí se zhroutit. Jeho orgány přestanou fungovat a tělo zemře. Bude to proces, který bude trvat mnoho let, ale poskytne přechodovou fázi, takže lidé se budou moci přeladit na nové tělo, které je stavěno, aby podpořilo a udrželo vědomí Svrchované jednoty, která je naším původem a které se nám nyní v tomto světě opět stává známým. Jak každý z nás deprogramuje sama sebe a deaktivuje svůj HMS, zpřístupní Svrchovanou jednotu a tímto zpřístupněním vytváříme nejlepší příležitost k vítězství nad temnými silami, které na Zemi existují. Také ulehčíme přechod mezi upadajícím tělem Kolektivního systému dneška a novým, které ho nahradí. V tomto procesu posunu se nemůžeme spoléhat na nějaké vnější vlivy jako víru, náboženský systém, duchovního vůdce, boha nebo božstvo. Touha po pomocné berličce je naše zakódovaná touha po Zdroji. Anu se postaral, že ji prioritně uplatňujeme vně sebe – v oddělenosti. Jakýkoliv první bod naší touhy po Zdroji, který začíná odděleností, je přitahován do gravitačního pole Systému lidské mysli a ztrácí se tam v klamech. Svrchovaná jednota je uvnitř nás – vždy byla – po všechny časy. Cestou není vzestup, ale realizace probuzení této Svrchované jednoty a pochopení souvislostí. Je to naše vnitřní „Já“, odpojené od vlivu Ega a od HMS. Je to bezpodmínečná jednota, rovnost a pravdivost našeho Já ve všech vyjádřeních života. Vědomí Svrchované jednoty nemůže být obsaženo v historickém kontextu duše. Potřebuje být redefinováno, protože koncept duše je součástí systému GSSC (systém Bůh-Duch-Duše) a proto je i součástí Systému lidské mysli. Nejen toto je schopno pochopit jen velmi málo lidí. Systém lidské mysli nelze snadno porazit. Prahová kosmologie Zářících a koncepty Lyricusu jsou mimo vzorec chápání myslí, uzamčenou v HMS. Jedinou možností je odhalit své vyšší Já a začít používat jeho intuitivní inteligenci, která se manifestuje skrze energetické srdce (solar plexus) a rezonancí dostává lidského jedince do stavu naladění na vibrace Svrchované jednoty. Tím se aktivuje šestý smysl, který je tvořen šesti energiemi srdce a pomocí těchto smyslů se dívat a chápat. Svrchovaná jednota je naše Kvantová přítomnost, je prostá všech omezujících programů, klamů a účelů. Vyjadřuje jednotu, rovnost a pravdivou bezpodmínečnost v každém dechu. Ten, kdo probudí své vyšší Já, svého Navigátora jednoty, ten je jím veden. Tím jak se probudí, prohloubí vnímání zdí vězení – bude ho vnímat každým svým bdělým okamžikem. Když se to stane, nebude mít z těchto zdí strach, nebude se bát strážců ani těch, komu strážci slouží. Tento proces seberealizace spočívá ve vnímání zdí vězení v každém dechu – pak je možno je rozebrat cihlu po cihle. Bytostmi ve vězení jsou jak lidé, tak mezidimenzionální – vězení je tvořeno světy fyzickými i mezidimenzionálními. Vězení zahrnuje obojí. Není to tak, že by lidé byli ve vězení a potom, po smrti, se dostali z vězení a šli přímo do osvíceného stavu, užívajíc si plodů nebe. Ne, vědomí, které projevujeme v tomto světě, nás doprovází i v další dimenzi (nebe, peklo, apod.). Člověk je schopen opustit vězení stejnou měrou jako entita v mezidimenzionální doméně. Rovnost a jednota není podmíněna

prostředím či vibrační úrovní. Elity moci (Incunabula), včetně jejich mezidimenzionálních spojenců, chápou konečný výsledek programů lidské mysli jako neznámý. Posun není pochopen. Vliv posunu na Síť peníze-moc (což je jejich životní linie), chápou jako dočasnou krizi. Oni vědí, že změna je v běhu a že tato změna je tak rozsáhlá, že překoná všechny historické zkušenosti. Oni tuší riziko konce jejich moci, proto se rvou o pozice a pokoušejí se vytvořit nové vztahy, které by umožnily jejich éře pokračovat nepřerušeně dál nebo alespoň zajistit přežití poté, co se Síť peníze-moc zase zpevní. Začali jsme proroctvím a také jím skončíme. Už nám došlo, že Mayská proroctví vlastně vycházela z Atlantidy. Mayové byli velmi pokročilou civilizací. Někteří jejich kněží byli potomky spojení lidí a Anunnaki a to jim umožňovalo porozumět vyšší matematice Systému lidské mysli. HMS je ve svém základě složitá matematická rovnice a oni věděli, že aby proroctví pracovalo, musí existovat předurčení – a to je opět matematika. V historii lidstva jsou v proroctvích důležitá dvě témata. Jedním z nich je Velký portál a druhé se týká Konce času. Proroctví o konci času, tak jak ho dnes známe, vyšlo právě od mayských kněží. Jak vidíme – Tajemství mysli pomalu odhaluje svou strukturu, a i když ještě mnohému nerozumíme a spoustu věcí nám uniká, pokročili jsme tak, že můžeme některé zdi vězení nejenom vidět, ale i možná obejít. Pomalu přecházíme od terminologie Systému lidské mysli k jazyku Svrchované jednoty a to bude právě jedno z témat příští kapitoly – týká se to právě těch slibovaných kódovaných datových proudů. Několikrát jsme zde narazili na mezidimenzionální bytosti a rasy – takže to bude druhé téma.

Zdroj: Lyricus.cz