Dva jazyky v jedné mysli

Denisa Bordag Universität Leipzig

Dva jazyky v jedné mysli Produkce a osvojování gramatického rodu

1

Přehled „ Úvod do psycholingvistiky cizích jazyků (L2) „

Současné teorie a modely řečové produkce

„ Gramatický rod v L1 a L2 „ Experimenty

Vliv L1 „ Vliv fonologického zakončení v L1 a L2 „

„ Teorie osvojování gramatického rodu Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce „Lectures“ uprostřed stránky)

2

Roviny řečové produkce (Leveltův model)

3

Roviny řečové produkce „ Konceptualizace: specifikace lexikálních konceptů, vygenerování preverbálního sdělení

„ Formulace: konceptuální struktura převedena do struktury jazykové „

Gramatické kódování: vyhledání sémanticky odpovídajících jednotek, jež jsou již gramaticky specifikovány (tzv. lemmata), a vygenerování syntaktického rámce

„

Fonologické kódování: vyhledání tzv. fonologických forem (jsou již fonologicky specifikovány)

„ Artikulace: převedení výsledku fonol. kódování do neuromuskulární činnosti a akustická realizace 4

„ Mentální lexikon

informace o slovních jednotkách (gramatické vlastnosti, výslovnost apod.) „ síť, jež obsahuje uzly specifické pro jednotlivé (pod)roviny „

„ Teorie šíření aktivace (spreading activation) „

Gary Dell (1986)

5

Řečová produkce v L2 „ Do jaké míry jsou roviny a procesy jazykově

specifické? (dva systémy vs. jeden systém) „

L2 se chová „paraziticky“: co je možné přebrat od L1 nebo s L1 sdílet, to přebere a sdílí „

„

Koncepty jsou společné, jazykově nespecifické (výjimky!) Jednotky na rovině formulace (lemmata, fonologické formy) jsou obvykle jazykově specifické, ale kde možno se „překrývají“ das Auto – auto, a lamp – lampa (cognates) 6

Jak „parazitismus“ funguje „ Systémy L1 a L2 jsou propojené „ Při produkci v L2 není aktivován jen systém L2, ale i L1 „ mentální lexikony nejsou striktně odděleny, jednotky L1 a L2 jsou propojeny spoji, jimiž se aktivace šíří „

Při produkci slova dog se aktivace šíří od společného konceptu jak k lemmatu DOG, tak PES. Jednotky cílového jazyka jsou obvykle aktivovány silněji – pokud ne, dojde k tzv. code-switching. ƒ Čím silněji jsou propojeny jednotky L2 mezi sebou, tím snáze a plynuleji probíhá produkce v L2 ƒ Čím silnější jsou spoje mezi jednotkami L1 a L2, tím silněji může působit interference z L1, ale výhody pro překládáni, tlumočení! ƒ Vliv výukových metod (definice významu v L2 vs. dvojjazyčné slovníčky)

„ Při produkci v L2 nelze kompletně deaktivovat L1.

7

Výhody a nevýhody „parazitismu“ „ Výhody „ Ekonomické: nezačíná se „od nuly“ „ Urychluje a usnadňuje učení „ Nevýhody „ Interlingvální („mezijazyková“) interference: L1 proniká do řečové produkce v L2 „ „ „ „

„

Výslovnost Gramatické vlastnosti (rod, valence,...) Slovosled ...

Někdy znesnadňuje učení „

*der Experiment (správně: das Experiment): stejný koncept v Č a N, téměř stejná výslovnost, ale ouha, rod nesouhlasí! 8

Gramatický rod L1 1. Produkce probíhá rychle a spolehlivě; bez chyb 2. Gramatický rod je uložen jako inherentní vlastnost substantiv ve formě generických rodových uzlů na rovině gramatického kódování 3. Při selekci rodu nehrají roli informace o např. významu, zakončení apod. ← rod není „vypočítáván“, rod je uložen.

1.

2.

3.

L2 Problémy při produkci; i velmi pokročilí mluvčí se dopouštějí chyb O produkci gramatického rodu není příliš známo. Vychází se z předpokladu, že probíhá obdobně jako v L1 a že jazyky se stejným rodovým systémem sdílejí rodové uzly (M, F, N). O příčinách problémů (viz 1) se spekuluje 9

Hypotézy „ Interlingvální interference: produkce rodu v L2 je

ztěžována interferencí z L1 (jsou-li rody odlišné) „

Ot.: Jak tento mechanismus funguje?

„ Intralingvální interference: produkce rodu je

ztěžována vlivem fonologického zakončení, je-li netypické či nejednoznačné „

Ot.: Jak tento mechanismus funguje?

„ Potvrzení těchto vlivů by naznačovalo, že při L2 je

rod vypočítáván na základě všech dostupných informací pokaždé, když je při produkci potřeba (x v L1 rod uložen jako stálá informace) 10

Produkce slova Burg (hrad) rod v L1 odlišný (Č: maskulinum, N: femininum) zakončení v L2 nejednoznačné (M nebo N)

M BURG

F N

HRAD

subst

adj

[burg]



11

Interlingvální interference: Experimenty „ Pojmenovávání obrázků „ Polovina stimulů je rodově kongruentní (stejný rod v

L1 a L2), polovina rodově nekongruentní (odlišný rod v L1 a L2) „

Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny identické (frekvence, délka, známost, podobnost s L1, zakončení, kvalita obrázků...) „

Ověřeno v kontrolním experimentu

„ Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě „ Podmínky „ Dlouhá (adjektivum groß, klein + substantivum) vs. krátká (jen substantivum) „ Kongruentní vs. nekongruentní 12

Experiment 1 „ L1: němčina, L2 čeština (Němci se učí česky) „ 18 středně pokročilých až pokročilých

probandů „ Výplňky (fillers) v L1 (probandi pojmenovávali některé obrázky česky, některé německydefinováno barvou pozadí monitoru) „

Účel: vytvořit ideální podmínky pro působení interlingvální interference (střídání jazyků)

„ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v

nekongruentní podmínce

13

14

Výsledky: Experiment 1 (RT) subst. 1800 1700

1642

subst. + adj. 1703

1600 1500

„ Rychlejší RT v krátké

podmínce „ Pomalejší RT v nekongruentní podmínce „ Žádná interakce → efekt rodové interakce v krátké a dlouhé podmínce

1400 1300 1200

1276 1202

signifikance: p<0.05 „ Uváděny jsou jen efekty signifikantní v F1 a F2

1100 1000 kongr.

„ úroveň statistické

nekongr.

15

Výsledky: Experiment 1 (chyby) subst. + adj. 60

52

„ Více chyb v rodě v

nekongruentní podmínce

50 40 30

22

20

„ úroveň statistické

signifikance: p<0.05

10 0 kongr.

nekongr.

16

Experiment 2 „ L1: čeština, L2 němčina (Češi se učí

německy) „ 18 středně pokročilých až pokročilých probandů „ Žádné výplňky (fillers); celý experiment probíhal pouze v L2 „ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v nekongruentní podmínce

17

Výsledky: Experiment 2 (RT) subst. 1150 1100 1050 1000 950 900 850

subst. + adj. 1102

1035 935 865

„ Rychlejší RT v krátké

podmínce „ Pomalejší RT v nekongruentní podmínce „ Žádná interakce → efekt rodové interakce v krátké a dlouhé podmínce „ úroveň statistické signifikance:

p<0.05 „ Uváděny jsou jen efekty signifikantní v F1 a F2 „ Rychlejší RT než v

800 750 700

Experimentu 1 ← přítomnost L1 výplněk zpomaluje produkci v L2

kongr.

nekongr.

18

Výsledky: Experiment 2 (chyby) subst. + adj. 45 40 35

42 37

„ Rozdíl v počtu chyb v

kongruentní a nekongruentní podmínce nebyl signifikantní

30 25 20 15 10 5 0

„ úroveň statistické

signifikance: p<0.05

kongr.

nekongr.

19

Interlingvální interference: Závěr „ Experimentální potvrzení hypotézy o interferenci L1

rodu při produkci rodu v L2 „ Cílové substantivum v L2 aktivuje svůj gramatický rod. Současně je aktivován i rod překladového ekvivalentu v L1. „ „

Jsou-li rody v L1 a L2 stejné, nedochází k žádnému konfliktu a selekce rodu proběhne rychle a správně. Jsou-li rody v L1 a L2 odlišné, soupeří spolu o selekci (selekce je obtížnější). Časové ztráty dané tímto soupeřením mají za následek pomalejší RT v nekongruentní podmínce. Pokud je rod překladového ekvivalentu v L2 aktivován silněji, je selektován a mluvčí se dopouští chyby v rodě. 20

Intralingvální interference: Experimenty „ produkce rodu je ovlivněna fonologickým

zakončením L2 substantiva „ Pozorování: k chybám v rodě dochází častěji tehdy, má-li substantivum atypické či nejednoznačné (ambigní) zakončení, než má-li zakončení typické „

Zakončení v češtině (monomorfemická substantiva) „

„ „

Typické: konsonant pro maskulina, -a pro feminina, -o pro neutra Ambigní: -e pro feminina a neutra (židle vs. slunce) Atypické: konsonant pro feminina (postel vs. kostel), -a pro neutra (drama vs. dáma) 21

Experiment 3 „ Pojmenovávání obrázků „ Třetina stimulů má zakončení rodově „ typické: (f): -e (die Nase ), „ ambigní: (m/n): -C (der Hut / das Brot) „ atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse) (f): -C (die Hand) (cf. Köpcke & Zubin, 1983; Mills, 1986)

„ Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny

identické „ Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě „ Podmínky „ „

Dlouhá (adjektivum groß klein + substantivum) vs. krátká (jen substantivum) Typická vs. ambigní vs. atypická

22

Experiment 3 „ L1: angličtina, L2 němčina (Američani se učí

německy) „

Vyloučení vlivu interference z L1 (angličtina nemá gram. rod)

„ 18 středně pokročilých až pokročilých

probandů „ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v atypické, popř. ambigní podmínce

23

Výsledky: Experiment 3 (RT) mean naming latencies in Experiment 3

1200 1100

1146 1042

1074 adj.+subst.

1000 900

834

841

847

800

subst.

„ Rychlejší RT v

krátké podmínce „ Rozdíly v RT mezi A, B, C Scheffé test: F1: (A, B) x C F2: A x (B, C) „ signifikantní

700 A (typ.)

B (ambig.)

C (atyp.)

interakce → efekt rodového zakončení jen v dlouhé podmínce 24

Výsledky: Experiment 3 (chyby) „ Rychlejší RT v error rates in experiment 3 100

87 75

80 60 40

adj.+subst. 23

27

30

A (typ.)

B (ambig.)

C (atyp.)

27

subst.

krátké podmínce „ Rozdíly v RT mezi A, B, C Scheffé-test: (F1&F2): A x (B,C)

20 0

Chyby v rodě: A (typ.): 1 B (amb.): 50 C (atyp.): 49

„ signifikantní

interakce → efekt rodového zakončení jen v dlouhé podmínce 25

Experiment 4 „ „grammaticality judgement“: rozhodnutí o gramatické správnosti „ „

„ „ „

fráze Tentýž materiál jako v předchozím experimentu Kritické stimuly byly uvedeny s demonstrativním zájmenem ve špatném rodě. Kde možno, byl ale rod v souladu s koncovkou „ typické: (f): -e (die Nase ) - *dieser/dieses Nase „ ambigní: (m/n): -C (der Hut / das Brot) - *dieses Hut / *dieser Brot „ atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse) - *diese Auge/Käse (f): -C (die Hand) - *dieses/dieser Hand Gramaticky správné výplňky. Probandi mají stisknout tlačítko ANO – NE podle správnosti fráze. Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě Podmínky „ Typická vs. ambigní vs. atypická

26

Výsledky: Experiment 4 (RT+chyby) A (typ.)

B (ambig.)

C (atyp.)

RT

chyby

RT

chyby

110 (38.2%)

1335

138 (48%)

RT

chyby

1302

81 (28,1%) 1308

Analýza RT: rozdíl mezi A, B, C signifikantní jen v F1 Analýza chyb: vysoce signifikantní v F1 i F2; Scheffé test: F1 & F2: A x B x C

27

Intralingvální interference: závěr „ Experimentální potvrzení hypotézy o vlivu fonologického

zakončení substantiva při produkci rodu v L2 „ Fonologická forma slova aktivuje na rovině gramatického kódování rodový uzel, který jí odpovídá. „

„

Je-li zakončení substantiva pro daný rod typické, aktivuje fonologická forma správný rodový uzel a jeho selekce probíhá rychle a bez chyb. Je-li zakončení ambigní nebo atypické, aktivuje fonologické forma (i) nesprávný rodový uzel. Dochází k soupeření o selekci mezi aktivovanými uzly. Časové ztráty dané tímto soupeřením mají za následek pomalejší RT než v typické podmínce. Pokud je nesprávný rodový uzel aktivován silněji, je selektován a mluvčí se dopouští chyby v rodě. 28

Vliv L1 rodu a fonologického zakončení v jednom experimentu „ L1 čeština, L2 němčina (Češi se učí

německy) „ 3 faktory

délka (subj. x adj. + subj.) „ rod v L1 (kongruentní x nekongruentní) „ zakončení (typické x ambigní x atypické) „

„ Výsledky „ signifikantní efekt L1 rodu i zakončení „ nejpomalejší byla skupina s nekongruentním rodem a atypickým zakončením 29

Produkce rodu v L2 „ Produkci gramatického rodu

M BURG

F N

HRAD

subst

adj

[burg]



v L2 ovlivňují (nejméně) 3 faktory: „ Rod v L1(interlingvální interference) „ Fonologická forma v L2, především zakončení (intralingvální interference) „ Informace uložená přímo na lemmatu (na základě inputu) „ Gramatický rod v L2 je „vypočítáván“ na základě dostupných informací 30

Vliv fonologické formy: Implikace pro modely řečové produkce „ Modulární, seriélní modely (např. Leveltův) „ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování neexistuje feedback (jen top-down procesy) „ Procesy na rovině gramatického kódování (včetně selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec aktivována „ Interaktivní, „cascading“ modely (např. Dellův) „ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování existuje feedback (aktivace proudí oběma směry) „ Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením procesů na rovině gramatického kódování 31

Vliv fonologické formy: Implikace pro modely řečové produkce „ Modulární, seriélní modely (např. Leveltův) „ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování neexistuje feedback (jen top-down procesy) „ Procesy na rovině gramatického kódování (včetně selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec aktivována „ Interaktivní, „cascading“ modely (např. Dellův) „ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování existuje feedback (aktivace proudí oběma směry) „ Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením procesů na rovině gramatického kódování 32

Vliv fonologické formy na produkci v L1 „ Experimenty 3 (pojmenovávání obrázků) a 4

(grammaticality judgement) jsme replikovali s rodilými německými mluvčími v jejich L1 „

Výsledek: RT i počet chyb statisticky identické ve všech třech skupinách (typ., ambig., atyp.) → žádný vliv fonologické formy

„ Jak vysvětlit rozdíly v L1 a L2? „ Hypotéza: Produkce gramatického rodu je v principu stejná v L1 a L2, rozdíly jsou dané mírou pokročilosti. (Taraban and Kempe (1999), Ellis and Schmidt (1997)) 33

Osvojování gramatického rodu v L1 „ Je možné najít stopy vlivu fonologického zakončení na produkci

rodu u dětí? „ „

„

Mills (1986): německé děti si nejrychleji osvojují feminina zakončená na –e, ambigní a atypická zakončení činí problémy Smoczyńska (1985): popisuje problémy, které mají polské děti s rodem feminin zakončených na konsonant: užívají je jako maskulina, dělají z nich diminutiva, přidávají k nim rodově typické zakončení (-a) ... Henzel (1975): “[...] the child learning to speak Czech gives preference to those gender categories which are least ambiguous rather than to those that are most frequent; he attends to the consonant ending with masculine, to the a-ending with feminine, and to the o-ending with neuter.“ (Henzel, 1975: 189)

„ Počítačové simulace osvojování gramatického rodu (např.

Taraban and Kempe (1999) )

34

Produkce rodu: Křivka pokročilosti „ V počátečních fázích osvojování je gramatický rod „vypočítáván“

na základě všech dostupných informací. Důležitou roli hraje zakončení substantiva. „ S rostoucí kompetencí a zkušeností (input) se upevňuje spoj ke správnému rodovému uzlu. Čím je mluvčí pokročilejší, tím menší vliv mají podpůrné vlivy, které zpočátku produkci napomáhaly (vliv zakončení). Podpůrné spoje hrají stále menší roli, slábnou, popř. zcela zanikají (absence feedbacku u dospělých rodilých mluvčích). „ V konečné fázi již rod není „vypočítáván“, ale pouze „vyzvednut“ (retrieved) z paměti, kde je trvale uložen. „ U slov s velmi nízkou frekvencí, neznámých slov, přejatých slov, pseudoslov apod. může i pokročilý mluvčí využívat podpůrných zdrojů informací o rodě. Tato slova mají v L1 lexikonu obdobnou pozici jako L2 slova při produkci v L2.

35

„ Děkuji!

[email protected]

Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html (sekce „Lectures“ uprostřed stránky) 36