tady bude foto!! PF 2012 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad

Ozvěny z DPS Letohrad

tady bude foto!! PF 2012

12 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Novinky z kanceláře Rok se s rokem sešel a máme zde opět Vánoce. Když jsem přemýšlela, o čem budu psát v tomto čísle, napadla mě spousta témat, která budeme muset v rámci pečovatelské služby řešit. Nakonec jsem se rozhodla, že dnešní řádky pojmu trochu jinak. Když jsem byla malá holka a uviděla vánoční stromek, rozzářily se mi vždy oči a moc jsem se těšila.Někdy jsem se nemohla dočkat a bylo mi z toho napětí špatně. Byla to krásná očekávání, co najdu pod stromečkem. Roky následovaly a můj přístup k Vánocům se postupně měnil. Spíše se z toho stal shon, nakupování, zařizování a nakonec ještě přejídání. Dnešní svátky už prožívám zase jinak. Život jde prostě dál a my se nějakým způsobem přizpůsobujeme daným okolnostem. I přes všechno naše úsilí patří Vánoce stále k nejkrásnějším svátkům v roce. Snažíme se udělat jeden druhému radost. Jsme ohleduplní a tolerantní a ochotni ledacos přehlédnout a nějaké ty naše nedostatky a prohřešky si odpustit. Přála bych p ro t o n á m v š e m , a b yc h o m ohleduplnost, lásku, štěstí a dobrou náladu neztratili po celý příští rok. Vážení čtenáři, dnes dostáváte do rukou další číslo našich novin.

Ka ž d é m u , k d o n á m p ř i s p ě l jakýmkoli způsobem patří poděkování. Bez Vás by to byl jen potištěný papír, který by nám mnoho neřekl. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se o vydání našich novinek zasloužili. Mezi nás bych chtěla přivítat paní Hájkovou, p. Hubálkovou, p. Chládkovou, p. Bílkovou, p. Macanovou, p. Maretovou, pana Květenského. Přeji jim aby se jim zde mezi námi líbilo. Důležitá upozornění 12. prosince - Vánoční setkání Přijdou děti z MŠ U Dvora a pan starosta Petr Fiala 19. prosince - Společný vánoční oběd. Od 21. prosince 2012 do 2. ledna 2013 se nevaří obědy v kuchyni Marka a v ZŠ. V tomto termínu budeme odebírat obědy ze zámku. 24. prosince a 25. prosince nebudou obědy (na zámku nevaří) JM Slovo redakce

Milí klienti, píši tento úvodník a sleduji na internetu, jak hurikán Sandy ničí Ameriku. A připadá mi to, jak v katastrofickém filmu. Jako kdyby každý z nás někdy ty záběry už viděl. Čím to, že najednou sledujeme „naživo“ události, 2 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 2 které už někdo někdy vymyslel a vypustil do světa, třeba přes plátno v kině? Je to náhoda? A nebo se zde ukazuje, jakou sílu může mít myšlenka člověka vypuštěná do vesmíru? Myslím, že náhody nejsou. A že všechno, co se na světě děje má svůj důvod, i když my to často nechápeme. Příroda nám opět ukázala, kdo je tady pánem… A proto si musíme vážit všeho co máme a co nám dává. Radovat se z maličkostí, třeba i z toho, že právě teď nemáme vodu ve sklepě. A vzpomenout na lidi, kteří tuto katastrofu jakkoli „odnesli.” I když jsou na úplně jiném konci světa. V našich zeměpisných šířkách a délkách přisel zase podzim a růžky vystrčila i zima. Máme před sebou období zimního odpočinku, advent a pak i Vánoce.. Ale také brzké stmívání, led a sníh na chodníku, bláto a plískanice. Pro některé z nás je toto období náročnější a smutnější. I já poslední dobou mívám se zimou problém. Není to tak dávno, co jsem z okna sledovala poletující sněhové vločky s hřejivým pocitem u srdce, že se člověk více zdrží doma v teple a těšením se na Vánoce. Teď je mi v zimě zima, obtěžuje mě obléknout si několik vrstev oblečení a pak se v nich snažit

pohybovat. A tak Vám všem moc přeji ať přečkáte podzim a zimu bez větších problémů, ať si vychutnáte krásné čekání na vánoce. Toto číslo časopisu bude zároveň číslem vánočním. Přikládám Vám článek o medu, je zajímavé vědět, odkud se med bere, odkud pochází a proč jej máme používat. V zimních měsících se nám bude hodit. Děkuji paní Jantačové, paní Vackové a paní Hubálkové za příspěvky do časopisu, které mi vždy pomůžou. Někdy není jednoduché vymyslet články které by byly zajímavé a neopakovaly se dokola. Pokud máte někdo nějaký zajímavý příspěvek, nebo se chcete s námi podělit o zážitky, napište mi. Věra Faltusová Pro zasmání

Jak se za socialismu říkalo slovo ÚDERNÍK v různých jazycích : maďarsky – uštván šutr hází čínsky – nečum, čiň se francouzsky – žer méně anglicky – furt makej Ještě také čínsky rozhledna – čum sem čum tam. Marie Vacková 3 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokaždé se divím Jsme tady takové starší a ještě starší osazenstvo. Lidé, kteří ledaco pamatují, třeba jak bylo hůř. Zažili válku, po ní ještě nedostatek. Potraviny a textil byly na lístky a stravenky. Pak třeba fronty na maso, nebo se něco špatně naplánovalo a pak to nebylo. Říkalo se: kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu. Což o to, teď se krade všechno, také i ve velkém. Ale byla doba, kdy kradl stát, což také pamatujeme. Pomeranče byly víc ve velkých městech, kdežto teď se nám nabízí všelijaké cizokrajné ovoce, které jsme dřív neznali. Ale co je divné, jídlo se vyhazuje do popelnic a odpadkových košů na náměstí. Jednou jsem tam viděla skoro celou šišku nakrájeného chleba, ještě v obalu, jen málo bylo ubráno. Nebo jsme šly s paní Žižkovou a na konci náměstí byly navrchu v odpaďáku dvě půlky tvrdého chleba. Vzala jsem je a odevzdala pro slepice. A tady v popelnici už jsem třikrát náhodou viděla takové krátké tlusté rohlíky. A byly měkké. Nebo plátky knedlíků, také šly pro slepice. Nebo dva velké kulaté koláče v obalu, asi z ledničky.Těm nic nebylo, daly se sníst. Když jsme byly malé děti a něco jsme nechtěly jíst, říkali nám dospělí: Hitlera na vás.

Tatínek byl za války v několika německých věznicích. Na cele měli pavouka a tomu chytali mouchy, aby aspoň on neměl hlad. Doma pak sebral a snědl každý drobítek. Říkalo se- chleba je boží dar. Lidé jsou různí a taky neumějí počítat. Nevím, proč si něco koupí a pak to nesní. Letos bylo sucho a menší úroda, bude zdražené pečivo a chleba. Uvidíme…¨ Marie Vackvá Citát Marka Ebena Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. A co je zajímavé, že hned venku na 4

Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 4 toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich báječní, milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá. O medu Nejstarší sladidlo Med je známý snad odjakživa.Na jeskynních kresbách najdete figurky, které vybírají med divokých včel. První doložené úly byly už ve starověkém Egyptě před více než čtyřmi tisíciletími.V Evropě byl vztah mezi včelami a medem dlouho neznámý.Plinius považoval med za krůpěje nebeské rosy, jeho původ hledal ve vzduchu. Do 16. století, které přineslo třtinový a řepný cukr, byl med hlavním sladidlem v celé Evropě. Žádný soupeř pro cukr Tradice slazení medem však rychle vzala za své vedle levného a všudypřítomného cukru. Naše průměrná spotřeba medu je jen o málo vyšší než půl kilogramu na osobu na rok! Ve srovnání se

spotřebou cukru, která se šplhá ke 40 kg, je med méně než popelkou. Ale i když ho jíme tak málo trváme na kvalitě. Med je jednou z mála potravin, kterou jsme si zvykli kupovat u výrobců. Ročně se u nás vyrobí 7-9 tun medu. Odhaduje se, že asi tři čtvrtiny z tohoto množství se prodají ze dvora. Kolik medu máš… Většina amatérských včelařů má kolem deseti včelstev, z každého získají přibližně 15 kg medu. Aby se včelař uživil jako profesionál, potřeboval by minimálně 150 včelstev s výnosem po 30 kg medu. Navíc je třeba s včelstvy migrovat za speciálními medy. Běžně je k sehnání lipový, akátový, řepkový a směsné medy. Dá se ale sehnat i med maliníkový, z divoké ostružiny, višně či ostropestřce mariánského. A co může být zrovna na medu bio? Včely se neléčí preventivně, nedokrmují se na zimu cukrem, nezasahuje se jim do života. Nezdravá včelstva uhynou, zdravá přežijí i bez pomoci člověka. Ze zemí EU a mimo EU Do medu se nesmí nic přidávat, takže pokud kupujete med přímo od včelaře, máte téměř jistotu, že nebude nijak padělaný. Drobní včelaři k padělání medu ani nemají technologie.Ale u medů dovezených


Pokračování ze str. 5 ani nemají technologie.Ale u medů dovezených mimo Evropskou unii hrozí, že jsou nastaveny rostlinnými sirupy. Navíc takový med může obsahovat exotické alergenní pyly.U dovozového medu prostě nikdy nemáte jistotu. Podezřelý by vám měl být med, který odmítá krystalizovat, je příliš tekutý a v čaji se okamžitě rozpustí. Tmavý, lesní, medovicový Myslíte, že takzvaný lesní med je med z pylů lesa? Chyba! Medovice je lepkavá tekutina z cukrů obsažených v míze stromů. Mezičlánek mezi stromem a včelami tvoří mšice a jiní stromoví parazité, kteří tuto mízu vysávají. Z mízy použijí jen část cukrů a většinu aminokyselin. Zbylé cukry a přebytečnou vodu odfiltrují a vyloučí právě v podobě medovice. Tu potom sbírají včely a přetvářejí ji v lesní med, jenž je tmavší, hůř stravitelný, pomaleji krystalizuje a např. v předválečných kuchařkách jej najdete odsouzený jen k použití do perníkového těsta. Tmavý med, o kterém obchodníci tvrdí, že má „ hezkou barvu“, by na prvorepublikový stůl nesměl přijít, ani kdyby se smíchal se světlejším květovým. Krémově bílý Pastovaný med je přímý protiklad tvrzení, že spotřebitel vyžaduje tekutý med, který nekrystalizuje. Pastovaný med se totiž míchá z tekutého a již zkrystalizovaného medu. Má jemnou krémovou konzistenci a velmi světlou barvu. Dobře se roztírá, protože krystalky jsou malé a nespojené. K pastování se hodí světlé květové medy, především řepkový, jetelový či akátový. Pastováním se nemění žádné sensorické vlastnosti medu ani jeho trvanlivost. Přestože pastovaný med vypadá krystalicky, 80 % z jeho celkového objemu je pořád v tekutém stavu. Zahřívání není katastrofa Včelí enzymy se z medu ztrácejí už při zahřátí na 50 stupňů celsia. Takže při slazení čaje, ovesné kaše nebo těsta na koláč je zřejmé, že z medu nedostanete maximum jeho potenciálu. Na druhou stranu je to stejné jako u ovoce- největší obsah zdraví prospěšných látek má v syrovém stavu. Ale ani vařením nezničíte všechno.U medu vám zůstane 90 % prospěšných látek, antioxidanty, aminokyseliny, a rozhodně mnohem komplexnější forma cukru, než když si osladíte bílým krystalem. Vždyť v medu je na dvacet různých cukrů a každý z nich má specifické chuťové vlastnosti. 6 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 6 vzduchu. Proto slyšíme v každém Trocha matematiky úlu tak vytrvalé bzučení. Na každý kilogram medu, který se z Jogurt s medem- symbol hojnosti úlu odebere, spotřebují včely 8 kg Na nadarmo med a mléko medu k životu. Kdyby ten kilogram představují atributy zaslíbené země. medu nasbírala jediná včela, Hustý bílý jogurt oslazený medem nalétala by u toho stejně dlouhou patří mezi jednoznačně trasu, jako kdyby šestkrát obletěla neodolatelná pokušení. K ovesné zeměkouli. Za jeden „výlet“ včela kaši lepší sladidlo ani neexistuje. donese do úlu 0,06 g nektaru, což je Medem můžete nahradit cukr v polovina její vlastní váhy. Kdyby byla omáčkách, marinádách i koláčích. letadlem, nalétala by díky Med je o třetinu sladší než cukr a bez „odlehčené konstrukci“ tři miliony váhání jej můžete přidat do kilometrů na 1 litr medu! Když kynutých těst. Jen počítejte s tím, že dělnice donesou nektar do úlu pětina medu je vlastně voda, uberte (jedna včela donese denně až 25 proto tekutinu. Koláč vám pak vydrží dávek), převezmou jej „domácí“ déle vláčný, protože med váže vodu v č e l y. O d f i l t r o v á v a j í z n ě j ze vzduchu. Pečeně potřená medem přebytečnou vlhkost, dokud se a pivem udělá nádhernou zlatou nektar nezredukuje tak, aby kůrčičku. Mrkev osmahnutá na obsahoval jen 40-50 % vody. Pak jej másle, osolená a zakápnutá troškou rozetřou v pětimilimetrové vrstvičce medu vám vynese nehynoucí vděk do pláství, kde asi tři týdny vysychá dětských strávníků. Medovina vás a zároveň díky příměsi enzymů zahřeje až někde promoknete. A už zraje. To mají za úkol ještě další jste někdy zkusili svařené víno s včely s funkcí živého větrákumedem místo cukru? vlastními křídly zajišťují cirkulaci Historie nebezpečí vzduchu. Proto slyšíme v každém Díky 80 % obsahu cukru je med sám úlu tak vytrvalé bzučení. sobě konzervantem. Navíc obsahuje Jogurt s medem- symbol hojnosti nízké procento peroxidu vodíku, Na nadarmo med a mléko takže se dřív používal jako představují atributy zaslíbené země. desinfekce různých drobných Hustý bílý jogurt oslazený medem poranění. patří mezi jednoznačně Převzato z časopisu Gurmet neodolatelná pokušení. K ovesné kaši lepší sladidlo ani neexistuje. 7 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Vánoce před 50 lety Maruško, jak jsi prožívala Vánoce, když jsi byla malá? Určitě to mělo své kouzlo. „ Já na vánoční svátky dříve moc nevzpomínám. Myslím, že dnešní děti je mají hezčí. Tenkrát na Štědrý den chodili rodiče ještě do práce a my děti do školy. Byl to normální pracovní den. Je pravda, že se končilo v poledne. I tak to byl neskutečný shon. Štěstí bylo, že nás nezdržovala televize, a u koled, které se linuly z radia se dalo pracovat. V duši jsme měli většinou uklizeno, tak ještě honem všechno douklidit doma. U nás se vždycky uklízelo důkladně. Všude všechno vysmýčeno, i ve skříních, v kuchyni každý šuplík. I kytky museli mít omyté listy. Na závěr jsme se šli umýt i my a maminka zatím připravovala kapra, tatínek pomáhal s bramborovým salátem. Všichni jsme byli zaměstnáni. Konečně bylo vše připraveno a my jsme zasedli k svátečně prostřenému stolu. Maminka nalila rybí polévku, která u nás nikdy nechyběla. Na večeři jsme se už moc těšili, protože jsme celý den drželi přísný půst. Tatínek nás vyzval, abychom se pomodlili. Sváteční modlitba byla kratší, jelikož jsme se nemohli dočkat, až půjdeme ke stromečku a podíváme se zda už u nás byl Ježíšek. Také se nesmělo zapomenout na všechna domácí

zvířátka. U stromečku jsme nejprve zpívali koledy, potom se rozdělovali dárky. Pokud jsme dostali něco z oblečení ihned jsme vše vyzkoušeli a pokud se to dalo, už jsme v novém zůstali, abychom se mohli pochlubit, co jsme dostali. Večer jsme ještě zašli k dědovi, tetě a sestřenicím, a potom jsme společně vyšli na půlnoční do sousední vesnice. Od nás to trvalo asi hodinu. Cestou se přidávali další a tak nás šlo spousta. Děti se shlukli vepředu a rodiče šli za námi. Šli jsme přes celou silnici. Auta tenkrát nejezdila. A tak jsme vyprávěli své zážitky a co jsme všechno dostali. Většinou to byla docela zábava. Půlnoční bývala krásná, hřměl celý kostel. Přes všechna úsilí se nám občas podařilo i usnout. Mše trvala více než 1,5 hodiny. Po mši jsme spěchali domů, abychom se trochu prohřáli. Nejkrásnější byli vánoce na sněhu. Cestou domů jsme vyváděli, honili se a poškovali. Do postele jsme se dostali až ke třetí hodině. Stávalo se, že jsme potom nemohli ani usnout jak jsme byli z kostela prokřehlí. Napsala Jana Moravcová

8


Vtipy Vtipy V supermarketech je opravdová spravedlnost. Každý má vlastní vůz a ještě mu to, co za něj zaplatil vrátí zpět. Rada pro vnoučka: Životem jdi odvážně, Hlavu svou drž rovně. Má to ovšem riziko, Často skončíš v kaluži. (Josef Fousek) Třída chlapců po maturitě se schází po deseti letech. Na pozvánce stojí: Sejdeme se „U tří kočiček“ mají tam pěkné servírky. Po dvaceti letech: Sejdeme se „U tří kočiček“ mají tam dobré pivo. Po třiceti letech: Sejdeme se „U tří kočiček“ vaří tam dietní jídla. Po čtyřiceti letech: Sejdeme se u „Tří kočiček“ mají tam bezbariérový přístup. Po padesáti letech: Sejdeme se „U tří kočiček“ tam jsme ještě nebyli. Veverka dostane hlad. Rozlouskne první oříšek. Vypadnou modré šaty. Rozlouskne druhý oříšek, vypadnou růžové šaty. Rozlouskne třetí

oříšek, vypadnou bílé svatební šaty. Veverka se rozzlobí : „Já se kvůli té popelce ani nenažeru..“ Manželé si koupí skříň, kterou je nutné složit z prken. Manžel ji složí a jde do hospody na pivo. Jede okolo tramvaj a skříň spadne. Manželka zazvoní na souseda, jestli by jí pomohl. Soused ochotně sestaví skříň, jede okolo tramvaj, skříň spadne. Soused říká : „To je divné, víte co, já vlezu do skříně, jestli přijdu na to, proč ta skříň padá.“ Vtom se vrátí manžel a soused mu povídá. : „Dejte mi rovnou pár facek, protože když vám řeknu, že tu čekám na tramvaj, stejně mi to nebudete věřit.“ Vlaštovičko leť Jaroslav Vrchlický Vlaštovičko, leť, už je na tě čas — listí žloutne, poletuje, po strništi vítr duje, bude brzo mráz. Vlaštovičko, leť na slunečný jih — pavouk babí léto spřádá, muška též si pospí ráda, až přiletí sníh.


Pokračování ze str. 9 Až ho napadne kolem našich vrat, i až bude Meluzína kvíleti nám do komína, budem vzpomínat. — Na tvůj letní zpěv, kde ho zpíváš, kde? budem na svých mapách zvídat — a tvé hnízdo budem hlídat, jak bys byla zde! Přijde jaro zas, ty se vrátíš sem — Potkáš-li kde kousek štěstí, můžeš nám ho též přinésti v naši českou zem! P. Marie narození – vlaštoviček odletění Mladé vlaštovky odlétají až v říjnu. Marie Vacková Každý život stojí za to, aby žil Ptala se mě kamarádka, ne, není to žádná celebrita, proč ten čas tolik chvátá. Vždyť ještě nedávno byly jsme rozesmátá děvčata. Řekla jsem jí zkrátka: „To víš, moje zlatá, čas se zastavit nedá.“ Ve dvaceti jsme se chtěly vdát, Aby nebyly jsme „na ocet.“Dnes nespěchají, třeba jim je třicet.

Ale učí se jazyky a poznávají svět. Je prostě jiná doba, možnosti veliké. Ale skoro vládne závist a zloba. My jsme tenkrát chtěly mít děti. Ne jedno, nanejvýš dvě, jako dnes. Někde jich měli „jako smetí.“ Ale naříkat nemusí se přec. My jsme „jen“ čtyři měli. Docela myslím, že se povedly. Bez tělesných trestů vyrostly. Stačilo odmalinka všechno prohovořit. Vzpomínám, že když nejstaršímu byly čtyři roky, Čekali jsme toho nejmladšího. Říkala jsem mužovi, že mě to třeba ještě přejde. On se před nás postavil a říkal: „ó nepřejde, já jsem to taky jednou měl a nepřešlo to.“ „Mami, jeď už pro toho Luboška!“ A hned začal dávat do tašky ručník, mýdlo, kartáček na zuby. My se s mužem museli smát. Nebo tříletá dcerka Po krátké hospitalizaci přijeli domů a už ve dveřích volala: „Maminko, já budu sestřičkou !“ Tenkrát mě bylo k smíchu její nadšení. Přece teď nemůže vědět, čím bude. Ale je. S dlouholetou praxí je sestrou u doktora. Zatím slyším o ní chválu jen. 10


Pokračování ze str. 10 Těšilo mě, že i chlapci čile se práce chytají, že ji vidí. V hospodářství to jinak nejde. Neměli nikdy dlouhé chvíle. Ale peněz bylo přežalostně málo. Hlavně když už JZD bylo. Když něco opravdu moc chtěli chodili na brigády, bylinky sbírali. O vánocích, každý jsme jen jeden dáreček měli, a oni se radovali i se sestrou a s námi. Bohudík, bez velkých potíží vyrostli, Řemeslům se vyučili. Na vojnu museli. Práci dostali. Bohužel, ten nejmladší, z práce domů se nevrátil. Hrozné je dívat se dítěti do hrobu. Druzí také dospěli, o nějaké pubertě jsme ani nevěděli. Brzy se oženili, my jim do toho nemluvili. Vybrali si dobře. Dcera se také vdala. Zakrátko devíti vnoučaty nás obdařili. Téměř nic z domu nedostali, ale byli šikovní, pracovití, pěkně bydlí. Teď už jsem delší dobu sama. Ale stále jejich milující máma. Svůj podzim života prožívám díky jejich přičinění v Pečovatelském domě

a musím říci : Dobře se mám! Děti ke mně jezdí. Pěkně si povídáme. Mým vtípkům se zasmějeme…… Aninka Hubálková

Vánoční kapr

Recept na smaženého kapra pocházející z Rakouska uvádí již Magdalena Dobromila Rettigová a od těch dob se prakticky nezměnil. Kapr se zbaví hlavy a ocasu (z těch se uvaří rybí polévka, podávaná v poledne či jako první chod večerní hostiny) a nakrájí příčně na podkůvky, které se obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) a usmaží v oleji nebo sádle. Hotové řízky se ubrouskem zbaví přebytečného tuku a servírují se s citronem. Přílohou je tradičně studený bramborový salát z vařených brambor nakrájených na kostky, majonézy a nakládané zeleniny (okurka, hrášek, mrkev apod.). Zapíjí se pivem nebo bílým vínem. čerpáno z internetu 11 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Betlémské světlo Vánoční svátky nejsou dnes jen svátky klidu a pokoje, ale i dobou zběsilého nakupování dárků. Češi utratili před vánoci desítky miliard korun. Přestože se vánoce pro řadu lidí staly konzumním svátkem, stále ještě jsou takoví, kteří upřednostňují jejich jiný rozměr. Pro ty přichází do České republiky Betlémské světlo. Hektický předvánoční shon kritizuje například biskup Václav Malý: "Z předvánoční doby se stala jenom doba nákupů, shánění, velikého neklidu. Advent, doba přípravy na vánoce, se jakoby úplně vytratil. Místo třetí a čtvrtá neděle adventní dneska se říká stříbrná a zlatá a všechno to tedy směřuje jenom k takové rovnici zisk a co za to, místo aby to mělo obsah, jak se duchovně připravíme na to Světlo, které je nejenom mimo nás, ale také by mělo nějakým způsobem zaznít a zazářit v nás." Pravý rozměr Vánoc může podpořit i přivezené Betlémské světlo. Co vlastně Betlémské světlo symbolizuje? O tom více Václav Malý: "Symbolizuje především postavu Ježíše Krista, který se narodil v městě Betlémě. Ježíš Kristus je pro křesťany tou zásadní

vůči světu, vůči sobě navzájem i vůči druhým lidem. Ježíš je také na různých místech Písma svatého nazýván Světlem, tudíž o vánočních svátcích, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista, je to v posledních letech spojeno také s tímto pěkným zvykem, že se z Betléma rozváží světlo do celého světa." Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Česku se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989. První světlo přivezli do revolučního Československa čeští exiloví skauti z Rakouska. Plamínek zažehnutý v místě narození Ježíše Krista a nazvaný Světlo přátelství putuje ve speciálním bezpečnostním obalu letecky z Izraele do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa a také institucím, například Evropskému parlamentu nebo OSN. Do Česka přiváží Betlémské světlo spolu s junáky a skauty Český rozhlas. O cestě Betlémského světla do Česka přináší podrobnosti René Zavoral z Českého rozhlasu: "Pracovníci budějovického rozhlasu byli v rakouském Linci. Tam světlo přebrali a dovezli ho autem v takové speciální a hodně chráněné dřevěné lucerničce, aby nedošlo k zhasnutí 12


Pokračování ze str. 12

Tortuguero ve státě Tabasco. Poškození textu ale neumožňuje lucerničce, aby nedošlo k zhasnutí jeho jednoznačnou interpretaci. světla. Tak ho dopravili do Prahy a Rok 2012 podle současných Mayů my jsme stejnou cestou pomocí aut Dnešní potomci Mayů nicméně přivezli světlo do katedrály svatého říkají, že v období kolem roku 2012 Víta." (*podle staršího datování) podle Václav Malý dále říká: "Myslím si, že jejich tradice skutečně dojde ke je to pěkný symbol a co je světovým změnám, nikoliv však k zajímavé, že na tento symbol slyší a z áhubě. Jsou pobouřeni vnímají ho nejen lidé, kteří jsou manipulacemi s jejich starými těsně spojeni s nějakou proroctvími a nepřejí si, aby se po křesťanskou církví, ale víceméně i světě dále šířil strach z lidé, kteří jsou nevěřící nebo kteří přicházejících změn. Datum 21. stojí mimo křesťanské církve." prosince 2012(*podle staršího Přepsáno z internetu datování) symbolizuje jen konec jednoho světového cyklu, konec třináctého, posledního baktúnu Mayský kalendář (jednotka používaná v Mayském Úvahy o možném konci světa jsou kalendáři dlouhá 144 000 dnů), po odvozovány od předpokladu, že 21. kterém dojde jen k přetočení cyklu prosince 2012 (o přesnou kalkulaci zpět na bod "0", který Mayové data se mezi odborníky vedou spory, považují za posvátný. jako nejpravděpodobnější se podle V Mayských proroctvích se sice nových výzkumů jeví datum 14. vyskytují proroctví upozorňující na prosince 2116) skončí po třinácti možnost zvýšení četnosti a intenzity několikasetletých cyklech přírodních katastrof, které by v (baktunech) mayský kalendář, též období kolem roku 2012 mohly zvaný Velký počet. O významu zasáhnout Zemi, ovšem zvláštní konce cyklu pro Maye však v důraz se klade především na současnosti nemáme žádné začátek nové světové éry, který má přesvědčivé informace a varianta rokem 2012 odstartovat. Takže konce světa je proto spekulací. strachuplné teorie, že Mayové nám Jediný objevený mayský text, který pro naši dobu předpovídají rok 2012 zmiňuje, je tzv. Monument definitivní záhubu, nejsou založené 6 z jihomexického naleziště na pravdě a pramení z poměrně 13 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 13 rozsáhlých manipulací s mayskými proroctvími. Carlos Barrios, potomek dnešních Mayů z Guatemaly, o novém cyklu mayského kalendáře po roce 2012: "Svět neskončí. Bude transformován. Všechno se změní. Změny se zrychlují již nyní, a budou se i nadále zrychlovat. Pokud lidé na Zemi dokážou dojít k roku 2012 v dobrém stavu, aniž by přitom příliš zničili Zemi, budou vedeni do nové, vyšší úrovně bytí. Ale abychom se tam mohli dostat, musíme transformovat nesmírně mocné síly, které usilují o zablokování této cesty. Lidstvo bude pokračovat dál, ale jiným způsobem. Struktura materiálu se změní. Díky tomu budeme mít příležitost, abychom byli více lidští, plni humanity.” Dnešní Mayové tvrdí, že kolektivní myšlenky i činy lidstva se mohou vzájemně provazovat a tím ovlivňovat svět jako celek. Takže podle jejich tradice – pokud v našemvytvoříme si svět plný strachu. Stejně tak to ale platí o opačných emocích. Proto nás Mayové vyzývají, abychom již dnes pod vlivem stupňujících se světových změn změnili svůj způsob myšlení. Věří, že pokud lidé pokoří strach z kolektivu bude mnoho strachu, přicházejících změn,

jež mají vyvrcholit "novými začátky", přičemž opustí materiální hodnoty a vrátí se k lásce a vzájemné harmonii, projde celý svět pozitivní revolucí. Pokud tato změna proběhne včas, můžeme prý získat příležitost dojít do nové světové éry bez zbytečných bolestí a ztrát. Don Alejandro, další z potomků Mayů, říká: „Nechceme žádné další války, žádnou další smrt, žádné další jaderné zkoušky, žádné další chemikálie, protože ničení naší planety je neúnosné! Pokud nezměníme své chování a nenastane-li změna v našem myšlení, dříve nebo později přijde úder, který bude mít za následek miliony a miliony ztracených životů.“ – Jak zlá může být doba kolem roku 2012, tedy do jisté míry záleží na nás samotných. „… Čas, který přichází, my velmi vítáme. Pro nás (Maye), to je o radosti a štěstí…“ Mayové tedy nevidí důvod, proč se z nadcházejících změn strachovat. Rok 2012 pro ně představuje jen konec jedné éry se zahleděním na hmotné hodnoty a postup Země a obyvatel na ní do vyšší úrovně bytí, která bude charakteristická pro dobu po roce 2012. Převzato z Wikipedie 14


Naši oslavenci Narozeniny oslaví: Václav Moravec Marie Vacková Božena Krejsová Marie Bílková Marie Laňková Aninka Hubálková Marie Novotná Božena Kubová Jaroslava Rojková Marie Horáčková Vlasta Stejskalová Marie Zálešáková Eva Bílá Vladimíra Bezrauková Jana Moravcová Šubrová Josefa Viera Hrabcová Hájková Jindra

Svátek oslaví: Marie Vyhnálková Marie Horáčková Marie Zálešáková Marie Brůnová Marie Mikysková Marie Formánková Marie Vacková Marie Novotná Marie Jagerská Marie Bílková Marie Jantačová Marie Faltusová Ludmila Hoffmannová Václav Moravec Věra Šendorfová Věra Vávrová Viera Hrabcová Eva Bílá Eva Hubálková Kateřina Šilarová Věra Faltusová

Slunce v duši celý den, samé štěstí pořád jen, zdraví jakbysmet, ať je tvůj život jako med.


Vánoce Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně (první neděle po 6. lednu, resp. 13. leden). Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. V š e o b e c n ě s e V á n o c e v c í r k v i s l a v í o d 7. s t o l e t í . V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (Betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden ho naše z nejvýznamnějších občanských e l s í li: .č o 12 pracova vá t svátků. Většina českých rodin si m o Na t isu spolu a Hubálko k p na Vánoce pořídí vánoční časo ová, Anin k c a stromeček, který ozdobí sová, p. V Faltu a r ě V skleněnými koulemi, akci: a red ravcová Z třpytivými řetězy, vločkami, Mo Jana ola: nebo slaměnými a jinými ontr k á opisn ová ozdobami. Na Štědrý den lidé Prav ka Faltus ž e s. An podle tradice nesmí celý den nic jíst, aby Ášek viděli zlaté prasátko. Ke štědrovečerní večeři ika: f a r G tisků se většinou podává smažený kapr nebo řízek 0 vý 4 o n vydá s bramborovým salátem. Po večeři zazvoní Bylo Kč zvoneček a pokud jsme byli celý rok hodní pod 10,a n e C stromečkem najdeme dárky od Ježíška. čerpáno z wikipedie 16 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

tady bude foto!! PF 2012 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad

Recommend Documents