Územní plán Letohrad,

Město Letohrad Václavské náměstí 10, 561 51 Letohrad

opatření obecné povahy č. …….. o vydání Územního plánu Letohrad Zastupitelstvo města Letohrad, příslušné podle § 6 odst. 5, písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád vydává usnesením číslo ……. ze dne ……

Územní plán Letohrad, který obsahuje textovou a grafickou část.

Územní plán Letohrad

Objednatel: Město Letohrad Pardubický kraj Pořizovatel: Městský úřad Žamberk, odbor regionálního rozvoje a územního plánování Pardubický kraj Zhotovitel:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta – autorizovaný architekt – ČKA poř. č. 00750)

Zástupce vedoucí:

Ing. arch. Miroslav Baťa

PROJEKTANT – KOLEKTIV ZHOTOVITELE Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta (autorizovaný projektant ÚSES – ČKA poř. č. 03941) Ing. arch. Miroslav Baťa Mgr. Ludmila Hovorková Vlastimil Kašpar Ing. Ivan Kňourek Iva Koubová Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Alena Koutová Ing. Josef Smíšek Pavla Spišáková Ing. Lucie Teslíková Hurdálková

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU LETOHRAD Zastupitelstvo města Letohrad, jako příslušný správní orgán, vydalo Územní plán Letohrad dne ……………… usnesením číslo ………………..

Územní plán nabyl účinnosti dne: Oprávněná úřední osoba pořizovatele:

Martin Mimra vedoucí oddělení územního plánování Městského úřadu Žamberk jako úřadu územního plánování

2


OBSAH ELABORÁTU I.

ÚZEMNÍ PLÁN

I.1. Textová část I.2. Grafická část I.2.a. I.2.b.1. I.2.b.2. I.2.c.

II.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres koncepce veřejné dopravní a technické infrastruktury Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. Textová část … společný svazek s částí I.1. elaborátu včetně doprovodné tabulkové části

II.2. Grafická část II.2.a. Koordinační výkres II.2.b. Výkres širších vztahů II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

3


I.1.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

I.1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU I.1.a) Vymezení zastavěného území

5

I.1.b) Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot

5

I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci a vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 5 I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

10

I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně 12 I.1.f)

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 14

I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 22 I.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona 23 I.1.i) Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

23

I.1.j) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 23

4


I.1.a) Vymezení zastavěného území ÚP Letohrad vymezuje v k.ú. Červená, k.ú. Kunčice u Letohradu, k.ú. Letohrad a k.ú. Orlice hranice ZÚ dle stavu ke dni 26. 6. 2013. ZÚ je vymezeno ve výkresech grafické části ÚP: I.2.a. Výkres základního členění území

1 : 5 000,

I.2.b.1 Hlavní výkres

1 : 5 000.

I.1.b) Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot ÚP stanovuje koncepci rozvoje území města založenou na vyváženém rozvoji města v krajině lesozemědělské, překryté krajinou s předpokládanou vyšší mírou urbanizace při respektování limitů využití území a při ochraně hodnot v území existujících. Pro zachování krajinného rázu a posilování ekologické stability území – tedy pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot, se stanovuje koncepce uspořádání krajiny, spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v krajině a naplňování ploch změn v krajině, včetně koncepce ÚSES. Pro zachování urbanistické kompozice města s památkovou zónou a zkvalitňování podmínek pro životní prostředí a hospodářský rozvoj – tedy pro ochranu a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot, se stanovuje urbanistická koncepce spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v ZÚ a v naplňování zastavitelných ploch uvnitř ZÚ nebo na něj přímo navazujících. Pro zkvalitnění a znovuvyužití urbánního prostředí jsou navrženy plochy přestaveb. Respektováním stanovené koncepce rozvoje území města bude stabilizován a podpořen současný význam a funkce města ve struktuře osídlení kraje jako lokálního centra v území Rozvojové osy krajského významu Ústí nad Orlicí – Letohrad – Žamberk – OSk3.

I.1.c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření a vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Historicky vzniklá urbanistická kompozice města Letohrad bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury a výroby, a to tak, že město bude mít nadále charakter kompaktně zastavěných částí Letohrad, Kunčice a Orlice, s nadále oddělenou částí Červená a s několika izolovanými ZÚ při respektování charakteru a hladiny zástavby jednotlivých částí. V centru města jsou plochy smíšené obytné – v centrech měst (SC) stabilizovány s prioritou respektování území památkové zóny.

5


Současné plochy bydlení v plochách bydlení – městské a příměstské (BI) jsou stabilizované a rozvíjené novými plochami ve všech k.ú., které doplňují ZÚ nebo na něj bezprostředně navazují, a plochami přestavby. Zároveň se v těchto plochách umožňuje rodinná rekreace a občanské vybavení. Koncepce bydlení je doplňována i plochami územních rezerv reagujících na významné postavení města v OSk3. Současné plochy rekreace (RZ), reprezentované plochami zahrádkových osad, jsou stabilizované s možným rozvojem jak vymezením zastavitelných ploch, tak ploch územní rezervy. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) a komerční zařízení (OM) jsou stabilizované s možným rozvojem jak vymezením zastavitelných ploch pro oba typy, tak vymezením plochy územní rezervy pro OM. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) jsou stabilizované. Rozvoj tělovýchovných a sportovních zařízení se předpokládá jak v plochách změn, tak v plochách s rozdílným způsobem využití, ve kterých to připouští jejich podmínky využití. Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) jsou stabilizované, jejich rozšíření (ve všech k.ú.) se umožňuje vymezením zastavitelných ploch, které na současné plochy navazují. Systém veřejných prostranství tvoří stabilizované plochy veřejných prostranství, které jsou doplňovány novými plochami (PV), a stabilizované plochy veřejné zeleně (ZV). Zemědělská výroba (VZ) v plochách výroby a skladování je stabilizována a dále rozvíjena. Výroba a skladování soustředěné v plochách smíšených výrobních (VS) jsou také stabilizovány a dále rozvíjeny jak vymezením zastavitelných ploch, tak ploch územních rezerv. Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy současné vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití. Předpokládá se průběžná obnova a doplňování, včetně vymezení nových samostatných ploch zeleně ochranné a izolační (ZO). Celkovou urbanistickou koncepci dotvářejí plochy dopravní a technické infrastruktury (DS, DZ, TI), které jsou stabilizované. Koncepce je doplňována plochami přestavby, novými zastavitelnými plochami a plochami územních rezerv s cílem uspokojení místních i nadmístních zájmů v území a zabezpečení jeho udržitelného rozvoje.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP vymezuje následující zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití včetně zastavitelných ploch (Z*) určených k zastavění rozhodnutím či souhlasem, které nabyly právní moci, avšak příslušná stavba či využití nejsou dosud zapsány v KN: Plochy bydlení – městské a příměstské (BI) k. ú. Červená: Z1Č – Z4Č k. ú. Kunčice u Letohradu: Z1K – Z4K, Z5aK, Z5bK, Z6K – Z9K, Z10aK*, Z10bK, Z11K – Z13K, Z19K, Z21K, Z22K k. ú. Letohrad: Z1L – Z3L, Z5aL, Z5bL, Z6L, Z7L*, Z8L – Z11L, Z31L k. ú. Orlice: Z1aO, Z1bO, Z2O – Z6O Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) k. ú. Letohrad: Z12L Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) k. ú. Orlice: Z7O

6


Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) k. ú. Letohrad: Z13L, Z14L, Z16L k. ú. Orlice: Z8O Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) k. ú. Letohrad: Z17L – Z19L Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) k. ú. Červená: Z6Č k. ú. Kunčice u Letohradu: Z14K k. ú. Letohrad: Z20L k. ú. Orlice: Z9O Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV) k. ú. Letohrad: Z21L k. ú. Orlice: Z10O Plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň (ZO) k. ú. Kunčice u Letohradu: Z15K – Z17K k. ú. Letohrad: Z4L, Z22L, Z23L, Z32L k. ú. Orlice: Z11O, Z12O Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) k. ú. Orlice: Z13O Plochy smíšené výrobní (VS) k. ú. Letohrad: Z24L, Z25L k. ú. Orlice: Z14O Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) k. ú. Kunčice u Letohradu: Z18K, Z20K k. ú. Letohrad: Z26L, Z27L, Z33L k. ú. Orlice: Z16O, Z17O Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) k. ú. Červená: Z5Č k. ú. Letohrad: Z15L, Z28L, Z29L k. ú. Orlice: Z15O Plochy technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) k. ú. Letohrad: Z30L

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY ÚP vymezuje následující plochy přestavby pro způsob využití: Plochy bydlení – městské a příměstské (BI) k. ú. Letohrad: P4L 7


Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) k. ú. Letohrad: P2L, P3L Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) k. ú. Letohrad: P1L, P5L

VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ÚP vymezuje následující plochy územních rezerv v členění dle uvažovaného způsobu využití: Plochy bydlení – městské a příměstské (BI) k. ú. Kunčice u Letohradu: R1K, R2K k. ú. Letohrad: R1L, R2L, R8L, R12L k. ú. Orlice: R1O Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) k. ú. Letohrad: R3L, R4L Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) k. ú. Letohrad: R5L k. ú. Orlice: R2O Plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň (ZO) k. ú. Letohrad: R9L Plochy smíšené výrobní (VS) k. ú. Kunčice u Letohradu: R3K k. ú. Letohrad: R6L,R10L k. ú. Orlice: R4O Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) k. ú. Letohrad: R11L k. ú. Orlice: R5O Plochy technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) k. ú. Letohrad: R7L Plochy vodní a vodohospodářské (W) k. ú. Červená: R1Č ÚP stanovuje především tyto podmínky pro prověření jejich budoucího využití: -

-

prokázání potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch pro bydlení (BI) pro R1K, R2K, R1L, R2L, R8L, R12L, R1O, včetně koordinace s koridorem D48 (ZÚR Pk) pro R2L; prokázání potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch pro rekreaci - zahrádkové osady (RZ) jako náhradu za realizaci ploch Z31L (BI) a Z27L (DS) pro R3L, R4L, včetně koordinace s koridorem D48 (ZÚR Pk) pro R4L; 8


-

-

-

prokázání potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch občanského vybavení – komerční zařízení (OM) pro R5L, R2O, včetně koordinace s koridorem D37 (ZÚR Pk) pro R5L; prokázání potřeby vymezení plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň (ZO) pro R9L ve vazbě na Z25L (VS) a v koordinaci s R8L (BI); prokázání potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch smíšených výrobních (VS) v koordinaci s vymezeným záplavovým územím se současným prověřením napojení na dopravní systém města – vazba na R11L (DS) a R5O (DS) pro R6L, R10L, R4O, pro R3K prokázání vyloučení významného vlivu na EVL Tichá Orlice; prokázání potřeby rozšíření současné plochy TO v koordinaci s koridorem D37 (ZÚR Pk) pro R7L; koordinace využití území s navrženou územní rezervou pro LAPV Písečná (ZÚR Pk) pro R1Č.

VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ÚP vymezuje: -

v k.ú. Červená plochu Z4Č (BI); v k.ú. Kunčice u Letohradu plochy Z1K (BI), Z3K (BI), Z4K (BI), Z6K (BI), Z8K (BI), Z9K (BI), Z11K (BI), Z22K (BI), v k.ú. Letohrad plochy Z1L (BI), Z2L (BI), Z8L (BI), Z31L (BI); v k.ú. Orlice plochu Z1bO (BI), Z5O (BI),

ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci. Dohoda o parcelaci v plochách Z22K (B) a Z1bO (BI) se uplatní za předpokladu marného uplynutí lhůty pro pořízení územní studie.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI. ÚP vymezuje: - v k.ú. Kunčice u Letohradu plochu Z22K (BI) - v k.ú. Orlice plochu Z1bO (BI), ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie (pro každou plochu samostatně) s těmito podmínkami pro jejich pořízení: upřesnění urbanistické koncepce, návrh dopravního systému území a jeho napojení na organismus města včetně dopravy v klidu, - prověření možností přeložení a doplnění sítí technické infrastruktury umožňující optimální využití plochy pro navrhovanou funkci, - vymezení ploch veřejných prostranství, - návrh ploch veřejné zeleně ve vazbě na systém sídelní zeleně, - koordinace navrhované funkce s požadavky na ochranu kulturních, přírodních a civilizačních hodnot, - zohlednění vazeb na plochy vymezené v těsné návaznosti na dané území, - případně návrh pořadí změn v území (etapizace). Pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje lhůta 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy Územní plán Letohrad. -

9


I.1.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Současné vedení silnice I/11 po stabilizované ploše silniční dopravy je respektováno, včetně vymezení zastavitelné plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) pro její přeložku v úseku Šedivec – Letohrad (Z16O). U silnic II. třídy je jejich současné vedení z větší části stabilizováno. U silnice II/310 jsou navrhovány úpravy jejího stávajícího šířkového uspořádání (Z26L), a to od hranice území po křižovatku se silnicí III/31017. V dlouhodobějším časovém horizontu je navrhováno její přeložení do nové trasy v souběhu se železniční tratí a novým napojením na silnici II/360 (Z27L). U silnice II/360 (Z18K, Z27L) je navrhováno její přeložení, a to z ulice Šedivské v jejím přímém pokračování nadjezdem přes železniční tratě, s novým napojením na stávající komunikační síť ulicí Kunčickou a s napojením na její současné vedení na jihozápadním okraji zástavby. V jejím dalším pokračování směrem na Ústí nad Orlicí je uvažováno s mírnými rektifikacemi jejího směrového vedení. Vedení silnic III. třídy je v území stabilizováno a bude i nadále respektováno, pouze u silnice III/3141 je v souvislosti s přeložkou silnice II/310 a jejím napojením na silnici II/360 navrhováno její nové napojení do této křižovatky (P1L). ÚP respektuje současný komunikační systém, vymezuje nové úseky DS (Z20K, Z33L, Z17O), a v rámci podmínek využití ploch připouští jeho další rozvoj. V souvislosti se zlepšením přístupnosti stávajících ploch zástavby jižně od železniční tratě je v územní rezervě navržena nová přístupová komunikace (R11L, R5O) umožňující zpřístupnění těchto ploch. Tato navazuje na stávající komunikace a jejich současný systém doplňuje. Odstavná stání u nové zástavby musejí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Stejně tak i parkovací nároky jednotlivých podniků a zařízení občanského vybavení. Pro potřeby zvýšení kapacity parkovišť je při silnici II/360 na jižním okraji města vymezena nová plocha (v rámci plochy Z18K) a dále nová plocha v centrální části (P5L). DRÁŽNÍ DOPRAVA Územím jsou vedeny celostátní železniční tratě ČD č. 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad a č. 024 Ústí nad Orlicí - Lichkov, které jsou stabilizované a budou nadále respektovány, stejně jako železniční vlečka. JINÉ DRUHY DOPRAVY Plochy pro leteckou a vodní dopravu se v území města nevyskytují a ani nově nenavrhují. Plochy pro nemotorovou dopravu (pěší, cyklistická) se v ÚP samostatně nevymezují, tato doprava je respektována a bude nadále realizována ve všech plochách, ve kterých to umožňují jejich podmínky využití.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Území je zásobováno ze 3 stabilizovaných zdrojů, vydatnost zdrojů je dostatečná. Skupinový vodovod sloužící k zásobování částí Červená, Kunčice, Letohrad a Orlice je respektován. 10


Voda je ze zdrojů dopravována do vodojemů ležících v území města a z nich jsou zásobovány jednotlivé části. Vodojemy mají dostatečnou kapacitu pro zásobování celého území včetně zastavitelných ploch. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí minimální 60 % pokrytí požadované denní potřeby. Současný systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován. Ve městě fungují dvě tlaková pásma. Zásobování vodou v některých výše položených zastavitelných plochách musí být řešeno osazením automatických tlakových stanic. ÚP připouští rozšíření systému zásobování vodou v rámci podmínek využití ploch včetně vymezení dvou zastavitelných ploch technické infrastruktury (TI) Z28L a Z29L. ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Území města je odkanalizováno jednotnou kanalizací, která je zakončena mechanicko – biologickou ČOV Letohrad, u které probíhá realizace intenzifikace, nezbytné pro zajištění dostatečné kapacity i pro plánovaný rozvoj území. Na veřejnou kanalizaci jsou napojeny části Kunčice, Letohrad a Orlice. V současné době je realizována dostavba této kanalizace a zkapacitnění vybraných stok. V ÚP je vymezena plocha technické infrastruktury (TI) pro realizaci ČOV pro část Červená (Z5Č) a podmínkami využití je umožněn rozvoj kanalizace na celém území města, včetně napojení sousední obce Šedivec na ČOV Letohrad. V ZÚ zůstane zachován současný způsob likvidace odpadních vod. V zastavitelných plochách bude budována oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odváděny do jednotné kanalizace. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování elektrickou energií zůstane nezměněno, tj. systémem 35 kV ze dvou vedení VN z transformovny TR 110/35 kV Žamberk. Vedení VN 560 zajišťuje průmyslový odběr, vedení VN 925 zásobuje obyvatelstvo a služby, včetně malopodnikatelských aktivit. Vzhledem k prostorovému situování stávajících TS a navrhovanému rozvoji si vyžádá zásobování města elektrickou energií zvýšení instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS a rozšíření sítě NN. Současný systém VN, který je řešen v okrajových lokalitách nadzemním vedením bude omezován ve prospěch kabelového rozvodu VN. ÚP vymezuje plochu technické infrastruktury (TI) pro nadzemní elektrické vedení VVN 2x 110 kV mezi TR Žamberk a TR Jablonné nad Orlicí (Z15L, Z15O). ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ÚP respektuje současný systém zásobování plynem. V ZÚ a v zastavitelných plochách se umožňuje rozvoj plynofikace. TELEKOMUNIKACE Elektronická komunikační zařízení, radioreléové trasy a telekomunikační kabely jsou stabilizované a budou respektovány. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ÚP respektuje současný systém včetně stabilizovaných ploch pro nakládání s odpady – plochy technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) a dále jej rozvíjí vymezením zastavitelné plochy (Z30L) a plochy územní rezervy (R7L).

11


OBČANSKÉ VYBAVENÍ Samostatně vymezené plochy pro všechny typy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV), komerční zařízení (OM), tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) a hřbitovy (OH) jsou stabilizované a pro jejich rozvoj jsou vymezeny zastavitelné plochy ve všech částech města (Z6Č, Z14K, Z13L, Z14L, Z16L, Z17L – Z19L, Z20L, Z7O, Z8O a Z9O). V případě OM jsou vymezeny také plochy přestavby (P2L, P3L) a plochy územních rezerv (R5L, R2O) – všechny umožňují umístění veřejné infrastruktury. ÚP dále respektuje občanské vybavení, jež je součástí ploch bydlení (BI) a ploch smíšených obytných – v centrech měst (SC), které jsou stabilizované. Rozvoj občanského vybavení je možný v rámci těchto ploch, případně v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, v souladu s podmínkami jejich využití.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ÚP respektuje všechny prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, samostatně vymezené jako plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV) a veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV), které jsou stabilizované. Nově se vymezují dvě plochy veřejných prostranství (Z21L, Z10O). Rozvoj veřejných prostranství je možný v rámci ploch bydlení (BI) a smíšených obytných – v centrech měst (SC), případně v dalších plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití.

I.1.e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ

PLOCH

ÚP v nezastavěném území vymezuje následující typy ploch s rozdílným způsobem využití, a to jak ploch stabilizovaných, tak ploch změn v krajině: Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru. Plochy dopravní infrastruktury - drážní (DZ) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru. Nově vymezuje plochy: k.ú. Kunčice u Letohradu: K1K k. ú. Letohrad: K1L

12


Plochy vodní a vodohospodářské (W) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru. K prověření budoucího možného využití tohoto charakteru pro LAPV Písečná se vymezuje plocha územní rezervy: k.ú. Červená: R1Č Plochy zemědělské (NZ) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru, které nejsou určeny pro jiný způsob využití. Plochy lesní (NL) ÚP respektuje stabilizované plochy tohoto charakteru, které nejsou určeny pro jiný způsob využití. Nově vymezuje plochy: k.ú. Červená: K1Č k.ú. Letohrad: K2L, K3L Tyto typy ploch budou využívány v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole I.1.f) tohoto ÚP.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ÚP vymezuje prvky ÚSES – regionální biocentrum 461 Les u Hrklice, regionální biokoridory RK 870 Vadětín – Les u Hrklice, RK 871 Les u Hrklice - Sutice, místní biocentra MC 1, MC 2, MC 3, MC 4, MC 5, MC 6, MC 7, MC 8, MC 9 a místní biokoridory MK 1, MK 2, MK 3, MK 4, MK 5, MK 6, MK 7 a MK 8, které jsou funkční kromě části místního biokoridoru MK 2, jejíž funkčnost je třeba zajistit.

PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána jak síť pozemních komunikací, která je akceptována a nadále rozvíjena vymezenými plochami dopravní infrastruktury silniční, tak plochy dopravní infrastruktury drážní. ÚP umožňuje dotvoření současného systému nemotorové dopravy v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití. Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je mírně omezená. Zlepšování prostupnosti bude dosaženo především zajištěním plné funkčnosti všech prvků ÚSES, doplňováním rozptýlené krajinné zeleně a zlepšováním migračních podmínek v tocích.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ÚP připouští opatření tohoto charakteru v celém území města.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI ÚP připouští opatření tohoto charakteru v celém území města.

13


REKREACE Stabilizované plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) se ve městě vyskytují samostatně. Tyto plochy jsou respektovány, a dále rozvíjeny vymezením plochy zahrádkové osady (Z12L) a územními rezervami (R3L, R4L). Rekreace se dále připouští ve všech plochách, ve kterých to umožňují jejich podmínky využití.

DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území nevyskytují ani nově nevymezují.

CIVILNÍ OCHRANA A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ, OBRANA A BEZPEČNOST STÁTU Současný systém civilní ochrany obyvatelstva a havarijního plánování je stabilizován a bude respektován, stejně jako zájmy obrany a bezpečnosti státu v oblasti dopravní a technické infrastruktury. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno buď z druhého nepoškozeného zdroje, nebo dodávkou pitné vody ze skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí či dovozem a nákupem balené pitné vody. Zabezpečení požární vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu pomocí požárních hydrantů včetně záložního zdroje požární vody, kterým je tok Tiché Orlice.

I.1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ÚP respektuje současné členění území města na stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití pokrývající celé řešené území, které dotváří vymezením ploch změn (zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině) a ploch územních rezerv. ÚP vymezuje tyto základní typy ploch s rozdílným způsobem využití: -

plochy bydlení – městské a příměstské (BI), plochy smíšené obytné – v centrech měst (SC), plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ), plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV), plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM), plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH), plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV), plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV), 14


plochy zeleně – ochranná a izolační (ZO), plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ), plochy smíšené výrobní (VS), plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy dopravní infrastruktury – drážní (DZ), plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI), plochy technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO), - plochy vodní a vodohospodářské (W), - plochy zemědělské (NZ), - plochy lesní (NL). Z hlediska časového horizontu využití ploch sledovaného u ploch s rozdílným způsobem využití se jedná o: - plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití), - plochy změn (návrhové – kde je navržena budoucí změna využití – Z = zastavitelná plocha, – P = plocha přestavby, – K = plocha změny v krajině), - plochy územních rezerv (kde je navržena ochrana pro možný budoucí způsob využití – R). -

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Intenzitou využití stavebních pozemků se rozumí poměr mezi rozlohou budoucí zastavěné plochy pozemku a celkovou rozlohou stavebního pozemku. ÚP stanovuje pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tyto podmínky: Plochy bydlení – městské a příměstské (BI) Hlavní využití: - bydlení. Přípustné využití: - rodinná rekreace, - občanské vybavení (vyjma hřbitova), - výroba a skladování do 100 m2 plochy provozovny, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, vodohospodářské využití, - zemědělské využití. Nepřípustné využití: stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - bydlení v plochách Z9L a Z10L za podmínky, že na jejich hranici bude v chráněném venkovním prostoru měřením prokázáno dodržení hygienických limitů hluku z provozu na silnici II/360, a to včetně stanovení vzdálenosti staveb pro bydlení od této silnice. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 60 %, v ploše Z5bL 50 %.

15


Plochy smíšené obytné – v centrech měst (SC) Hlavní využití: - bydlení, - občanské vybavení (vyjma obchodního prodeje nad 400 m2 prodejní plochy a hřbitova). Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) Hlavní využití: rekreace v zahrádkářských koloniích. Přípustné využití: - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - zemědělské využití, vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: intenzita využití stavebních pozemků – max. 30 %. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Hlavní využití: - občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, tělovýchova a sport, veřejná správa, ochrana obyvatelstva, věda a výzkum). Přípustné využití: - občanské vybavení (obchodní prodej do 200 m2 prodejní plochy, ubytování, stravování, služby), - bydlení, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. 16


Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) Hlavní využití: - občanské vybavení (obchodní prodej vyjma volného skladování a skladování nad 100 m2 skladovací plochy, ubytování, stravování, služby). Přípustné využití: - občanské vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, tělovýchova a sport, veřejná správa, ochrana obyvatelstva, věda a výzkum), - bydlení, - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Hlavní využití: - občanské vybavení (tělovýchova a sport). Přípustné využití: - občanské vybavení (kultura, ochrana obyvatelstva, stravování, ubytování, služby), - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, - dopravní a technická infrastruktura, - zemědělské využití, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 60 %. Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) Hlavní využití: - občanské vybavení (veřejné pohřebiště). Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň (veřejná zeleň), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím.

17


Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV) Hlavní využití: - veřejná prostranství. Přípustné využití: - sídelní zeleň (veřejná zeleň), vodohospodářské využití, - občanské vybavení (tělovýchova a sport), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny. Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Hlavní využití: - sídelní zeleň (veřejná zeleň). Přípustné využití: - občanské vybavení (tělovýchova a sport), - vodohospodářské využití, - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků - max. 5 %. Plochy zeleně – ochranná a izolační (ZO) Hlavní využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň). Přípustné využití: vodohospodářské využití, - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 10 %.

s hlavním

s hlavním

s hlavním

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití: - zemědělská výroba a skladování pro zemědělství. 18


Přípustné využití: - občanské vybavení (stravování, služby, věda a výzkum), - výroba elektrické energie v bioplynové stanici, - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura, - zemědělské využití, - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. Plochy smíšené výrobní (VS) Hlavní využití: - výroba a skladování (vyjma volného skladování), - občanské vybavení (vyjma obchodního prodeje nad 150 m2 prodejní plochy a hřbitova) související s výrobou a skladováním. Přípustné využití: - bydlení, - dopravní a technická infrastruktura, - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - vodohospodářské využití. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 70 %. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Hlavní využití: - silniční doprava. Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny.

Plochy dopravní infrastruktury – drážní (DZ) Hlavní využití: - drážní doprava, - zařízení pro drážní dopravu. 19


Přípustné využití: - veřejná prostranství, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny.

nesouvisející

s hlavním

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) Hlavní využití: - technická infrastruktura. Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - vodohospodářské využití, - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není uvedeno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 90 %. Plochy technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) Hlavní využití: - technická infrastruktura (odpadové hospodářství). Přípustné využití: - sídelní zeleň (ochranná a izolační zeleň), - dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není uvedeno. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití stavebních pozemků – max. 80 %. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití: - vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině, akumulace vody, odvádění povrchových vod a hospodaření na vodních plochách). Přípustné využití: - dopravní a technická infrastruktura, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. 20


Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny. Plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití: - zemědělské využití. Přípustné využití: - dopravní a technická infrastruktura, - sídelní zeleň, krajinná zeleň, - vodohospodářské využití, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny. Plochy lesní (NL) Hlavní využití: - plnění funkcí lesa. Přípustné využití: - dopravní a technická infrastruktura, - vodohospodářské využití, - ÚSES. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny.

DOPLŇUJÍCÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VČETNĚ DOPLŇUJÍCÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Na podporu stanovené urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a pro podporu ochrany a rozvoje hodnot území se stanovují, v členění dle ploch či jejich skupin, tyto podmínky: -

-

při využití ploch zasahujících do památkové zóny směřovat k funkčnímu, technickému, estetickému a společenskému zhodnocení území památkové zóny, při zachování současné výškové hladiny zástavby (nová zástavba nesmí převyšovat okolní zástavbu), srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu budou před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány v rámci dané plochy, v plochách, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, musí být objekty umístěny ve vzdálenosti min. 20 m od tohoto okraje, plochy změn s funkčním využitím bydlení a rekreace vymezené v návaznosti na plochy dopravní infrastruktury (současné i nově vymezené) jsou podmíněně 21


vhodné pro toto funkční využití do doby průkazu naplnění hygienických limitů hluku z provozu na těchto plochách, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním a venkovním prostoru staveb v denní i noční době, v další fázi přípravy realizace přeložky silnice II/360 vymezené v plochách Z18K a Z27L bude v akustické studii prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech v sousedních plochách (na hranici pozemků pro zástavbu), využití částí ploch smíšených výrobních pro bydlení se připouští po prokázání kvality prostředí umožňující tento způsob využití, plochy změn vymezené v záplavovém území lze využít po prokázání souladu konkrétního záměru s vodohospodářskými zájmy v území, část plochy Z9L, dotčená BP VTL plynovodu, nebude využita k umístění staveb pro bydlení, ve všech zastavitelných plochách BI v k.ú. Letohrad a v zastavitelných plochách Z1aO, Z1bO, Z2O, Z3O, Z4O v k.ú. Orlice se připouští rodinná rekreace, občanské vybavení (kromě hřbitova) a výroba a skladování pouze v rámci stavebních pozemků pro bydlení, v plochách Z22K (BI), Z9L (BI) a Z10L (BI) je vyloučena rodinná rekreace, bydlení v plochách OV, OM a VS se připouští pouze ve stavbách hlavního využití, ve stabilizované ploše VZ (p.p.č. 744/21) v k.ú. Orlice se připouští bydlení v rámci stavby hlavního využití určené pro zahradnictví, nemotorová doprava se připouští ve všech plochách s rozdílným způsobem využití, v plochách nezastavěného území není vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 SZ, při přípravě realizace jednotlivých záměrů navrhnout jejich začlenění do sídla (jednotlivé záměry budou respektovat charakter a strukturu současné okolní zástavby, její výškovou hladinu a harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění, při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních a tvorbu nových výhledů a průhledů, zejména na výškové dominanty města, vedení technické infrastruktury přednostně umisťovat pod zem, v ZÚ a v zastavitelných plochách se na střechách budov nevylučuje umisťování fotovoltaických systémů, vyjma území památkové zóny, zvyšovat pestrost krajiny, zejména obnovou a doplňováním krajinné zeleně, zvyšovat prostupnost krajiny rozšiřováním a obnovou cestní sítě. ÚP nestanovuje další podmínky plošného a prostorového uspořádání zajišťující ochranu krajinného rázu, a proto k zásahům do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb v zastavitelných plochách a v plochách změn v krajině bude nadále vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody.

I.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ÚP vymezuje tyto veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VD1

dopravní infrastruktura – silniční – silnice I. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (Z16O), v k.ú. Orlice.

VD2

dopravní infrastruktura – silniční – silnice II. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (Z18K, Z27L), v k.ú. Kunčice u Letohradu, Letohrad. 22


VT1

technická infrastruktura – inženýrské sítě – nadzemní elektrické vedení VVN (Z15L, Z15O), v k.ú. Letohrad a Orlice.

ÚP nevymezuje veřejně prospěšná opatření ani stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu či plochy pro asanaci.

I.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ÚP nevymezuje žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo.

I.1.i) Stanovení kompenzačních 6 stavebního zákona

opatření

podle

§

50

odst.

ÚP nestanovuje žádná kompenzační opatření.

I.1.j) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část ÚP má celkem 12 listů. Grafická část ÚP obsahuje 4 výkresy: I.2.a. I.2.b.1. I.2.b.2. I.2.c.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres koncepce veřejné dopravní a technické infrastruktury Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 10 000.

Nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy pozbývá platnosti Územní plán města Letohrad, schválený usnesením zastupitelstva města Letohrad č. 280 ze dne 16. 5. 2001, včetně změny č. 2 vydané usnesením zastupitelstva města Letohrad č. 193/2008 ze dne 6.2.2008 (účinnost 22.2.2008), změny č. 3 vydané usnesením zastupitelstva města Letohrad č. 303/2008 ze dne 17.12.2008 (účinnost 2.1.2009) a změny č. 4 vydané usnesením zastupitelstva města Letohrad č. 551/2010 ze dne 30.6.2010 (účinnost 26.7.2010).

23

Územní plán Letohrad – Odůvodnění

II.1.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Seznam zkratek a symbolů

25

II.1.a) Postup při pořízení územního plánu

27

II.1.b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 28 II.1.c) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

36

II.1.d) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 38 II.1.e) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 39 II.1.f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 39 II.1.g) Vyhodnocení splnění požadavků zadání

42

II.1.h) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 43 II.1.i) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty včetně Výčtu úprav koncepčního charakteru provedených ve výrokové části ÚP po společném jednání a po veřejném projednání 43 II.1.j) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 93 II.1.k) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

93

II.1.l) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 93 II.1.m) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 93 II.1.n) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 95 II.1.o) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

107

II.1.p) Vyhodnocení připomínek

107

Poučení

110

24


Seznam zkratek a symbolů

BD BP ČD ČEZ,a.s. ČOV ČS ČR ČSN CŠR ČSÚ DN DO DOP el. elmg EO EVL FVE ha HZS CHOPAV IZS KES km k.ú. KÚ kV MC MINIS MK MMR MO Mpa MŠ MÚ MVE MŽP Natura 2000 NN NP NTL OSk3 ORP PLO PP PřP P+R PUPFL PÚR ČR 2008 PZ RD

bytový dům bezpečnostní pásmo České dráhy České energetické závody, a.s. čistírna odpadních vod čerpací stanice Česká republika česká státní norma Československá republika Český statistický úřad diametr nominál dotčený orgán dohoda o parcelaci elektrický elektromagnetické ekvivalent obyvatel evropsky významná lokalita fotovoltaická elektrárna hektar Hasičský záchranný sbor chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný záchranný systém koeficient ekologické stability kilometr katastrální území krajský úřad kilovolt místní biocentrum metodický pokyn místní biokoridor ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo obrany megapascal mateřská škola městský úřad malá vodní elektrárna ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu nízké napětí nadzemní podlaží nízkotlaký plynovod Rozvojová osa krajského významu Ústí nad Orlicí – Letohrad Žamberk obec s rozšířenou působností přírodní lesní oblast přírodní památka přírodní park průzkumy a rozbory pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 památková zóna rodinný dům 25


RK RS RZP Sb. SLDB SO SOU s.r.o. STL SÚP SZ TR TS TTP ÚAP ÚP ÚPD ÚPM ÚPSÚ ÚP VÚC ÚS ÚS AOPK ČR ÚSES ÚSKP VKP VN VPS VTL VVN WMS ZCHÚ ZPF ZŠ ZUŠ ZÚ ZÚR Pk ŽP

regionální biokoridor regulační stanice rychlá záchranná pomoc sbírka sčítání lidu, domů a bytů správní obvod střední odborné učiliště společnost s ručením omezeným středotlaký plynovod směrný územní plán stavební zákon transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN trvalý travní porost Územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Žamberk (2. úplná aktualizace 2012) územní plán územně plánovací dokumentace územní plán města územní plán sídelního útvaru územní plán velkého územního celku územní studie Ústřední seznam agentury ochrany přírody a krajiny České republiky územní systém ekologické stability Ústřední seznam kulturních památek významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby vysokotlaký plynovod velmi vysoké napětí serverový produkt určený pro zpracování GIS dat zvláště chráněné území zemědělský půdní fond základní škola základní umělecká škola zastavěné území Zásady územního rozvoje Pardubického kraje životní prostředí

26


II.1.a)

Postup při pořízení územního plánu

Pořízení nového územního plánu Letohrad schválilo zastupitelstvo města Letohrad dne 8.9.2010 usnesením č. 583/2010. Po zpracování doplňujících průzkumů a rozborů zpracoval pořizovatel, odbor regionálního rozvoje a územního plánování MěÚ Žamberk návrh zadání ÚP Letohrad. Tento návrh byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na MěÚ v Letohradě a v Žamberku. Zároveň byl vystaven od 22.7.2011 do 5.9.2011 na internetových adresách www.zamberk.cz a www.letohrad.eu. Projednané zadání ÚP Letohrad bylo schváleno dne 7.9.2011 usnesením zastupitelstva města Letohrad číslo 94/2011, to vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí odbor ŽP Krajského úřadu Pardubického ve svém stanovisku KrÚ65726/2011/OŽPZ/PI ze dne 25.8.2011 neuplatnil. Nevyloučil však významný vliv na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice, kde je předmětem ochrany Mihule potoční (Lampetra planeri), a to především z důvodu absence mapových podkladů a obecné roviny textové části zadání. Po předložení konkrétní podoby návrhu ÚP vydal OŽPZ KrÚ Pk dne 29.8.2013 pod č. j. 55586/2013/OŽPZ/Le stanovisko, ve kterém významný vliv na evropsky významné lokality vyloučil. V průběhu zpracování návrhu ÚP byly aktuálně známé záměry v řešeném území konzultovány s projektantem návrhu ÚP, ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky v ÚP. Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst. 1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh územního plánu Letohrad byl projednán podle §§ 50-53 stavebního zákona: - ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona se uskutečnilo dne 9.1.2014 od 13:00 hodin společné jednání s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi. - ve smyslu § 50 odst. 3 stavebního zákona byl návrh zveřejněn a doručen veřejnou vyhláškou. Textová i grafická část předmětného návrhu byla vystavena k nahlédnutí u pořizovatele na MěÚ Letohrad od 18.12.2013 do 10.2.2014 a také byla k dispozici na internetových adresách www.zamberk.cz a www.letohrad.eu. Po vyhodnocení stanovisek a připomínek podaných k návrhu ÚP Letohrad na základě společného jednání byl návrh ÚP upraven a byla podána žádost nadřízenému orgánu ÚP o stanovisko. Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu Krajského úřadu Pardubického kraje, jako nadřízený orgán ÚP vydal dne 24.3.2014 pod č. j. KrÚ 17967/2014 stanovisko, ve kterém konstatoval závady bránící zahájení řízení o územním plánu. Po úpravě návrhu pak dne 12.5.2014 pod č. j. KrÚ 29952/2014 vydal potvrzení o odstranění nedostatků Územního plánu Letohrad. - ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o územním plánu - veřejné projednání se konalo 25.6.2014 od 16:30 hodin a pořizovatel zajistil ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem odborný výklad k vystavenému návrhu. Textová i grafická část byla vystavena k nahlédnutí u pořizovatele a v kanceláři odboru výstavby a ŽP MěÚ Letohrad od 21.5.2014 do 2.7.2014 a byla vystavena na internetových adresách www.zamberk.cz a www.letohrad.eu. V rámci lhůty pro uplatnění námitek a připomínek byly podány 3 připomínky a 1 námitka. Při vyhodnocení bylo vyhověno dvěma připomínkám a v tomto smyslu byl zpracován návrh rozhodnutí o námitce a návrh vyhodnocení připomínky. Tyto návrhy byly doručeny dotčeným orgánům s výzvou, aby k nim uplatnily svá stanoviska. 27


Dle § 54 stavebního zákona byl takto upravený a projednaný návrh územního plánu Letohrad předložen Zastupitelstvu města Letohrad s návrhem na jeho vydání. Zastupitelstvo města Letohrad na svém zasedání 10.9.2014 územní plán Letohrad vydalo.

II.1.b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Z celostátního nástroje územního plánování – Politiky územního rozvoje ČR 2008, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, vyplývá požadavek pro územní plánování respektovat koridor kombinované dopravy KD1 (Miedzylesie/Polsko/ Lichkov – Ústí nad Orlicí, což je úkol jak pro ZÚR Pk, tak pro ÚP Letohrad. Což je v obou dokumentech splněno. Z republikových priorit územního plánovaní pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovených PÚR ČR 2008, se v území města dle schváleného Zadání ÚP uplatňují zejména následující (s popisem způsobu přispění ÚP k jejich naplňování): (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ÚP hodnoty území respektuje. V ÚP jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Vymezením ploch změn a stanovením podmínek využití jsou hodnoty rozvíjeny a posilovány. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a zvyšující kvalitu života obyvatel včetně posilování hospodářského rozvoje území a podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení nezhoršující stav a hodnoty území, ale naopak navrhuje takový způsob využití území, který vytváří podmínky pro zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje.

28


(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. ÚP vymezením ploch změn vytváří předpoklady pro posílení partnerství s okolními obcemi i městy. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. ÚP umisťuje do území záměr ovlivňující charakter krajiny, a to koridor nadzemního elektrického vedení VVN 2x 110 kV. Jeho zpřesněním (v souladu se ZÚR Pk) ovlivňuje území v minimálním rozsahu, neboť pro stavbu vymezuje plochu TI na části území v souběhu se současným vedením VN 35kV. ÚP zpřesňuje prvky ÚSES a stanovuje podmínky pro využívání jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek pro ochranu krajinného rázu. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP zachovává a vytváří územní podmínky pro různé formy cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu. Nemotorovou dopravu připouští ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. ÚP umožňuje další rozvoj a využití předpokladů území pro cestovní ruch a propojení atraktivních míst stanovením podmínek využití ploch připouštějících realizaci staveb, zařízení a opatření dle § 18 odst. 5 SZ. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Současná síť dopravní (DS) a technické infrastruktury (TI) je respektována. ÚP vymezuje plochy (DS) Z16O, Z26L, Z18K a Z27L pro umístění dopravních staveb nadmístního významu (silnice I. a II. třídy) a dále vymezuje plochu (TI) Z15L a Z15O pro umístění nadzemního elektrického vedení VVN 2x 110 kV. ÚP vymezuje všechny plochy v souladu se ZÚR Pk v koordinaci s ostatními zájmy v území. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. 29


ÚP vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní a připouští umisťování protierozních a protipovodňových opatření na všech plochách s rozdílným způsobem využití. Stanovená intenzita využití stavebních pozemků umožňuje vsakování dešťových vod přímo v ZÚ a v zastavitelných plochách. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. ÚP vymezuje ve stanoveném záplavovém území pouze jednu plochu veřejné technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) na umístění ČOV v k.ú. Červená Z5Č, neboť na základě oborové dokumentace bylo konstatováno, že se jedná o nejvhodnější řešení. V k.ú. Letohrad ÚP vymezuje také pouze jednu zastavitelnou plochu Z30L veřejné technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady, kterou nelze umístit do vhodnější lokality, neboť se jedná o rozšíření nezbytného zázemí v návaznosti na stabilizovanou plochu TO. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně 19 sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. viz (23) PÚR ČR 2008 (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. ÚP zohlednil nároky dalšího vývoje území vymezením ploch územních rezerv, a to ve všech základních způsobech využití území včetně stanovení dlouhodobé koncepce veřejné infrastruktury. Při pořizování ÚP je postupováno nejen v souladu s příslušnými § SZ, ale při jeho zpracování je postupováno i nadstandardně při koordinaci zájmů v území, a to jak se zástupci klíčových DO, tak s představiteli města včetně jeho zastupitelstva. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. ÚP zachovává stabilizované plochy DS, připouští umisťování dopravní infrastruktury do ploch s rozdílným způsobem využití a vytváří tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému veřejné dopravy, který se doplňuje samostatně vymezenými plochami DS zajišťujícími zlepšení situace v území i pro IZS. 30


(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. ÚP zachovává současný systém technické infrastruktury a rozvíjí jej návrhem v oblasti elektroenergetiky (nadmístního významu) a návrhem ploch technické infrastruktury v oblasti zásobování vodou a v k.ú. Červená i v oblasti zneškodňování odpadních vod. Koncepce je stanovena na základě jednotlivých oborových koncepcí. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. ÚP nevymezuje zastavitelné plochy pro umístění technologií využívajících obnovitelných zdrojů k výrobě elektrické energie, ale připouští jejich umisťování (fotovoltaických systémů) na střechách budov, vyjma území památkové zóny. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. ÚP vymezuje plochy přestavby pro způsob využití – bydlení městské a příměstské (BI). Ostatní priority nejsou pro území města relevantní. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE Město Letohrad leží v území řešeném v ZÚR Pk, které byly vydány Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 29. 4. 2010 usnesením č. Z/170/10. Podle ZÚR Pk řešené území patří do Rozvojové osy krajského významu OSk3 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Žamberk. Z krajských priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území lze do území města na základě provedených P+R a schváleného Zadání promítnout zejména následující body včetně jejich naplnění v ÚP: ad (01)

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. ÚP celkovou koncepcí nemění postavení města v rámci Pardubického kraje a stabilizuje jeho rozvoj tak, aby bylo zajištěno příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost – tedy vyvážený udržitelný rozvoj území. ad (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2008 (PÚR ČR 2008) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2005/2006).

ÚP zpřesnil plochy silničních koridorů (silnice I. a II. třídy), které jsou významnými stavbami v rámci ČR i kraje a nadále umožňuje zkvalitnění železničního spojení s Polskou republikou v souladu s úkolem vyplývajícím z PÚR ČR 2008 – koridor kombinované dopravy KD1 – (C59). ad (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování přírodních hodnot, biologické rozmanitosti a ekologicko-stabilizační funkce krajiny; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; 31


c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny; d) ochranu obyvatel před zdravotními riziky z narušené kvality prostředí, zejména ve vztahu k vysoké zátěži hlukem, škodlivými látkami v ovzduší a znečišťování povrchových vod využívaných ke koupání. ÚP vytváří podmínky pro udržení a rozvoj péče o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, a to zejména: a)

respektováním přírodních hodnot, míst s vysokou biologickou hodnotou a podporou ekologicko – stabilizačních funkcí krajiny;

b)

respektováním a ochranou pozitivních znaků krajinného rázu (pohledové horizonty, uspořádání ploch PUPFL a ZPF);

c)

zachováním prostorového a architektonického výrazu ZÚ s respektováním cenných staveb, jakož i přírodních a architektonických dominant;

d)

nezvyšováním zdravotních rizik pro obyvatele s tím, že nenavrhuje plochy, jejichž využitím by ke zvýšení těchto rizik docházelo.

ad (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. ÚP vytváří podmínky pro stabilizovaný a vyvážený rozvoj, a to zejména: a)

návrhem ploch pro posílení kvality života obyvatel, především pro bydlení, ploch občanského vybavení a dalších, včetně jejich stabilizace; ÚP neruší stávající komunikace, ať již samostatně vymezené nebo ty, jež jsou součástí jiných typů ploch (ostatní komunikace na ZPF a PUPFL), čímž umožňuje jejich využití pro zvýšení prostupnosti krajiny; zároveň připouští zeleň a vodní plochy na plochách s rozdílným způsobem využití, a tak napomáhá zlepšení kvality prostředí a zvyšování biologické prostupnosti území;

32


b)

navrhuje vyvážené a efektivní využití ZÚ, včetně ploch pro přestavbu s důslednou ochranou volné krajiny, kam neumisťuje nové izolované sídlo, plochy pro rozvoj především bydlení jsou navrženy tak, aby navazovaly na ZÚ, a aby bylo možné k jejich napojení efektivně využít současné technické infrastruktury;

c)

připouští aktivity cestovního ruchu na plochách s rozdílným způsobem využití a respektuje stávající turistickou infrastrukturu;

d)

vymezuje plochy výroby a skladování a připouští ekonomické aktivity v plochách bydlení a občanského vybavení, kde lze rozvíjet ekonomické aktivity s vyšší přidanou hodnotou;

e)

zachovává současnou krajinnou strukturu a pro zvýšení ekologické stability území zpřesnil skladebné prvky ÚSES a navrhuje zvýšení jejich funkčnosti, připouští doplnění krajinných prvků na ZPF eliminujících erozní poškození;

f)

neruší síť cest na PUPFL, čímž umožňuje současné mimoprodukční využití lesních porostů a umožňuje jejich využitím další rozvoj, včetně přípustného využití;

g)

vymezuje plochy dopravní infrastruktury umožňující diferencované propojení území s okolím, resp. uvnitř i vně ZÚ.

ad (10)

Podporovat zlepšení vazeb prostoru Králicko na sousední region Polské republiky (Klodzko). ÚP respektuje koridor KD1 (C59) pro kombinovanou dopravu Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov (- Miedzylesie).

(39) ZÚR Pk stanovují tyto úkoly pro územní plánování pro Rozvojovou osu OSk3 Ústí nad Orlicí – Letohrad - Žamberk: a) ověřit možnosti územního rozvoje měst Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí; b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; c) respektovat požadavky na ochranu městských památkových zón Jablonné n. O., Letohrad a Žamberk; d) respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Tichá Orlice; přírodní památky Letohradská bažantnice a přírodního parku Orlice; e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: e.2) regionálního biocentra 461 Les u Hrklice; e.3) regionálních biokoridorů 870 Vadětín – Les u Hrklice, 871 Les u Hrklice – Sutice. Naplnění v ÚP: a) ÚP ověřil možnosti územního rozvoje města a v souladu s nimi stanovuje celkovou koncepci rozvoje území; b) ÚP ověřil rozsah zastavitelných ploch vymezených v dosud platné ÚPD a nové zastavitelné plochy vymezil v návaznosti na vyhodnocení s ohledem na potřebu jejich vymezení – viz kap. II.1.m); c) ÚP respektuje městskou památkovou zónu Letohrad a stanovením podmínek využití chrání hodnoty tohoto území resp. podstatu ochrany; d) ÚP respektuje ochranné podmínky EVL Tichá Orlice, PřP Letohradská bažantnice a Přírodního parku Orlice a nevymezuje žádné plochy změn, které by tyto přírodní hodnoty ohrozily; e) ÚP respektuje a zpřesňuje všechny skladebné prvky ÚSES, které jsou v celém rozsahu funkční. 33


(64) ZÚR Pk stanovují pro územní plánování úkol zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj obslužných a ekonomických aktivit v lokálních centrech, kam je město Letohrad zařazeno. Naplnění v ÚP: Koncepce rozvoje stanovená v ÚP vytváří podmínky pro rozvoj aktivit tohoto charakteru vymezením návrhových ploch občanského vybavení (všech typů) a ploch výroby, které umožňují umístění takových aktivit, pro které nebudou např. v Žamberku vhodné podmínky, a tím naplní především zásadu koordinace aktivit v území. Vytváří územní podmínky pro zlepšování dopravní situace, jak na úrovni silnic II. třídy, tak III. třídy. (77) ZÚR Pk respektují koridor KD1 (C59) pro kombinovanou dopravu Ústí n. O. – Letohrad – Lichkov (- Miedzylesie); Naplnění v ÚP: ÚP respektuje koridor KD1 pro kombinovanou dopravu, který je v ÚP stabilizován jako plocha drážní dopravy. (83) ZÚR Pk navrhuje na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: z) koridor pro umístění stavby D28 - přeložka silnice I/11; úsek Šedivec – Lichkov; Naplnění v ÚP: ÚP respektuje navržený koridor vymezením zastavitelné plochy (DS) Z16O v k.ú. Orlice. Zároveň tuto stavbu vymezuje jako VPS s možností vyvlastnění (VD1). (85) ZÚR Pk navrhuje na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: d) koridor pro umístění stavby D37 - přeložka silnice II/360 Lanšperk – Letohrad; m) koridor pro umístění stavby D48 - přeložka silnice II/310 Letohrad – Lukavice; Naplnění v ÚP: ÚP respektuje navržené koridory dopravní sítě. Pro umístění staveb D37 a D48 vymezuje ÚP zastavitelné plochy (DS) Z18K a Z27L v k.ú. Kunčice u Letohradu a Letohrad. Zároveň tyto stavby vymezuje jako VPS s možností vyvlastnění (VD2). (95)

ZÚR Pk navrhují tyto plochy a koridory pro umístění staveb nadřazené elektrorozvodné soustavy (VVN): a) koridor pro umístění stavby E02 – nadzemní vedení 2 x 110 kV TR Žamberk – TR Jablonné nad Orlicí;

Naplnění v ÚP: ÚP respektuje navržený koridor vymezením zastavitelné plochy technické infrastruktury (TI) Z15L a Z15O v k.ú. Letohrad a Orlice. Zároveň tuto stavbu vymezuje jako VPS s možností vyvlastnění (VT1). (113) ZÚR Pk stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy nejméně jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; Naplnění v ÚP: ÚP respektuje plochy a koridory ÚSES regionální úrovně - regionální biocentrum 461 Les u Hrklice a regionální biokoridory RK 870 Vadětín – Les u Hrklice, RK 871 Les u Hrklice - Sutice, které zpřesnil a dovymezil jako funkční a vzájemně propojený systém, s metodicky přípustným přerušením v místech ekologicky nestabilních (orná půda). Toto přerušení je ve dvou místech regionálního biokoridoru RK 871. Přerušení je v souladu s metodickými pokyny projektování lokálního ÚCES (Maděra, Zimová), kde je možné 34


přerušení v lesních společenstvech do 150 m. Ve Věstníku MŽP ČR (srpen 2012, částka 8) je ve výkladu pojmů uveden biokoridor přerušovaný – je rozdělen jednou nebo několika propustnými bariérami. Spojuje ty typy společenstev, jejichž rozhodující většina druhů je schopna překonávat i větší vzdálenosti v prostředích pro ně jinak nepříznivých. Přerušení RK 871 je v délce 100, resp. 60 m, což většina lesních organismů překoná. Zároveň stanovuje podmínku, že veškeré zásahy musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a vylučuje v těchto plochách a jejich blízkosti činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Za určených podmínek připouští umisťování liniových staveb infrastruktury do těchto prvků. ÚP při stanovení prvků ÚSES vycházel z požadavků specifických oborových dokumentů a terénních šetření. (114) – (120) ÚP respektuje zásady pro zajištění ochrany a možný rozvoj v územích s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami – viz kap. II.1.i). (131) ZÚR Pk stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich (krajina lesozemědělská): a)

lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením;

b)

zastavitelné plochy mimo zastavěná území obcí navrhovat pouze v nezbytně nutné míře při zohlednění krajinných hodnot území s tím, že zastavitelné plochy nebudou vymezovány na úkor ploch lesa;

c)

zábor PUPFL připouštět pouze v nezbytných odůvodněných případech výstavby technické a dopravní infrastruktury;

d)

chránit a rozvíjet harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména udržovat vyvážený podíl zahrad a trvalých travních porostů a zastavěných a intenzivně využívaných ploch;

e)

rekreační ubytovací zařízení s vyšší kapacitou lůžek připouštět pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny.

Naplnění v ÚP: a)

koncepce ÚP přímo nezasahuje do způsobu hospodaření na PUPFL;

b), c) rozvojové plochy mimo ZÚ jsou v ÚP převážně navrhovány v bezprostřední návaznosti na ZÚ a až na výjimku (Z15L, Z15O, Z16O) nejsou vymezovány na úkor lesních ploch; d)

ÚP vytváří podmínky pro uchování a zkvalitňování harmonického vztahu sídla a zemědělské krajiny, především návrhem využití jednotlivých ploch, kde připouští zeleň, stabilizací ploch smíšených nezastavěného území a návrhem ploch ochranné a izolační zeleně. ÚP nezasahuje do osevních postupů a přímo nenavrhuje změny kultur na ZPF;

e)

ÚP nenavrhuje nové plochy, přímo určené pro umístění zařízení s vyšší lůžkovou kapacitou, ale připouští tento typ služeb v jiných typech rozvojových a stabilizovaných ploch.

(137) ZÚR Pk stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich činnost v území a rozhodování o změnách v území ( území s vyšší mírou urbanizace): a) řešit proporcionálně požadavky na rozvoj sídel zahrnutých do rozvojových oblastí a os a požadavky na ochranu krajiny stanovené pro jednotlivé krajinné typy vymezené v území rozvojových oblastí a os;

35


b) ve vazbě na centra osídlení popř. další sídla zahrnutá do rozvojových oblastí a os soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) v návaznosti na rozvoj sídel rozvíjet plochy a linie krajinné zeleně zajišťující podmínky pro rekreaci a prostupnost krajiny a zvyšující pestrost krajiny; při tom dbát na architektonickou úroveň řešení. Naplnění v ÚP: a) ÚP řeší požadavky rozvoje sídla s ohledem na ochranu krajinného typu; b) ÚP vytváří podmínky pro další rozvoj města jako centra osídlení; c) ÚP chrání stabilizované plochy zeleně, navrhuje nové plochy zeleně a připouští zeleň i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy (142) ZÚR Pk vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy: Dotčené k.ú.

Naplnění v ÚP - VPS

Číslo VPS

VPS

D28

Přeložka silnice I/11; úsek Šedivec- Orlice Lichkov

VD1

D37

Přeložka Letohrad

silnice

II/360

Lanšperk- Kunčice u Letohradu, Letohrad

VD2

D48

Přeložka Lukavice

silnice

II/310

Letohrad- Letohrad

VD2

Naplnění v ÚP: - viz (85) výše. Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky (143) ZÚR Pk vymezují plochy a koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti energetiky: Číslo VPS

VPS

E02

Nadzemní vedení 2x110 kV Žamberk-TR Jablonné nad Orlicí

Dotčené k.ú. TR Letohrad, Orlice

Naplnění v ÚP - VPS VT1

Naplnění v ÚP: - viz (95) výše.

II.1.c) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Město Letohrad se nachází v Pardubickém kraji v SO ORP Žamberk, 10 km východně od města Ústí nad Orlicí, 6 km severně od města Žamberk. Sousedí s obcemi Lukavice (k.ú. Lukavice v Čechách) v ORP Žamberk, Šedivec (k.ú. Šedivec) v ORP Žamberk, Nekoř (k.ú. Nekoř) v ORP Žamberk, Mistrovice (k.ú. Mistrovice nad Orlicí) v ORP Žamberk, Verměřovice (k.ú. Verměřovice) v ORP Žamberk, Petrovice (k.ú. Petrovice u Lanškrouna) v ORP Lanškroun, Dolní Dobrouč (k.ú. Dolní Dobrouč) v ORP Ústí nad Orlicí, 36


Hnátnice (k.ú. Hnátnice) v ORP Ústí nad Orlicí, Písečná (k.ú. Písečná u Žamberka) v ORP Žamberk. Letohrad je členem sdružení obcí Orlicko, které v současné době sdružuje 31 obcí v celkové rozloze 470 km2. Centrum města, vyhlášené dne 1. 11. 1990 památkovou zónou, je jedním z významných turistických cílů Pardubického kraje. Řešené území geomorfologicky přísluší do Krkonošsko - Jesenické soustavy a její Orlické podsoustavy, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberecká pahorkatina. Jedná se o poměrně členité území, které lze charakterizovat jako široce rozevřené údolí s různorodostí svahových expozic s tzv. hlavní osou, kterou tvoří významný vodní tok Tichá Orlice. ÚP respektuje geomorfologické utváření území a rozložení typů ploch a nenavrhuje způsoby využití, které by jej výrazně narušovaly. Řešené území spadá do povodí Labe. Do jihovýchodní části území vtéká významný vodní tok Tichá Orlice, která pramení nad obcí Horní Orlice na západním svahu druhé nejvyšší hory Králického Sněžníku Jeřábu (780 m n.m). Do centrální a jihovýchodní části řešeného území zasahuje stanovené záplavové území Q100. ÚP respektuje tyto hydrogeologické poměry a zároveň vymezuje plochu územní rezervy R1Č (W) pro plochu speciálních zájmů dle Odůvodnění ZÚR Pk - lokalitu vhodnou pro akumulaci povrchových vod – Písečná. Řešené území na východním okraji je dotčeno CHOPAV Žamberk – Králíky s velkými zásobami podzemních vod. CHOPAV Žamberk – Králíky byla stanovena nařízením vlády ČSR č. 10/1997 Sb. ze dne 10. ledna 1979, jehož podmínky ÚP respektuje. Biogeograficky leží řešené území v regionu 1.39 Svitavského, zároveň do něho zasahují dvě PLO26 – Předhoří Orlických hor a PLO31 – Českomoravské mezihoří. ÚP přímo nezasahuje do živých složek. Z fytogeografického hlediska je řešené území součástí Mezofytika (Mesophyticum) obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum massivi bohemici) a okrsku 63a živých složek území. Z hlediska zoogeografického patří území do provincie listnatých lesů eurosibiřské podoblasti palearktické oblasti. Mírně převažující zoocenózu v řešeném území je zoocenóza kulturních stepí a lidských sídlišť nad zoocenózou lesů. ÚP výrazně nemění zoografické podmínky v území. V území leží část EVL Tichá Orlice (kód CZ0533314) s předmětem ochrany mihule potoční. Celková rozloha EVL tvoří 39,17 ha. Dále se v území vyskytuje Přírodní park Orlice, který je vymezen mezi Mladkovem a Hradcem Králové a významný krajinný prvek Jablonský les v severovýchodní části území na k.ú. Orlice hraničící s obcemi Mistrovice a Šedivec. Řešené území od východní části až po severozápadní část je součástí významného migračního koridoru. Všechny tyto limity využití území nebo jeho hodnoty ÚP respektuje. Do jihovýchodního okraje zasahuje osa regionálního biokoridoru RK 871, který prochází po jižní hranici až do regionálního biocentra 641 Les Hrklice, které je na hranici Letohradu (k.ú. Kunčice u Letohradu) a Dolní Dobrouče (k.ú. Dolní Dobrouč). Z regionálního biocentra vybíhá regionální biokoridor RK 870 severozápadním směrem na území Hnátnic (k.ú. Hnátnice). Celkový systém ÚSES je tvořen soustavou místních biocenter a místních biokoridorů. V severní části od obce Lukavice (k.ú. Lukavice v Čechách) na vodním toku Lukavického potoka je v řešeném území vymezen MK3, který se napojuje na funkční část MK2. Nefunkční část MK2 v severní části území, která běží souběžně s funkční částí na Letohradském potoce je napojena na nefunkční LBK – 6b dle platné ÚPD Lukavice. Funkční část MK2 je napojena v řešeném území na MC1, ze kterého vybíhá LK1 po severovýchodní hranici směrem na Šedivec, kde se napojí na místní biokoridor dle platné ÚPD Šedivce. Na tento místní biokoridor je napojen i MK4 v řešeném území v severovýchodní části vycházející

37


z MC2. Dále z MC2 vybíhá jihovýchodním směrem MK5 až do Mistrovic (k.ú. Mistrovice nad Orlicí), na který je třeba v ÚPD této obce navázat. Řešené území je napojeno na nadřazený dopravní systém – silnici I. třídy I/11(Hradec Králové – Žamberk – Šumperk - Ostrava), která prochází okrajem východní části území, silnicemi II. třídy II/310 (Letohrad - Žamberk), II/360 (Šedivec – Ústí nad Orlicí) a silnicemi III. třídy III/31017(Letohrad - Písečná), III/3141(Letohrad – Petrovice), III/3116 (Letohrad – Sobkovice). Územím prochází drážní dopravní systém, tvořený celostátními železničními tratěmi č. 021 (Letohrad – Týniště nad Orlicí - Štíty) a č. 024 (Letohrad - Ústí nad Orlicí). Dopravní silniční systém je posílen vymezením přeložek (v rámci ploch Z18K – DS a Z27L – DS) silnic II. třídy (II/310 a II/360) v rámci koridorů silnic II. třídy ze ZÚR Pk (D48 a D37) a přeložky silnice I. třídy (v rámci plochy Z16O – DS) vymezené dle koridoru ZÚR Pk (D28). Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno v celém rozsahu systémem 35kV, výkonově zajištěný z TR110/35 kV Žamberk. V rámci koridoru (E02) ze ZÚR PK je vymezen koridor pro nadzemní elektrické vedení VVN, které prochází řešeným územím ze severní části na hranici s obcí Lukavice až na jihovýchodní hranici s obcí Verměřovice (k.ú. Verměřovice). Zásobování řešeného území zemním plynem je stabilizováno pomocí páteřní větve VTL plynovodu Žamberk – Jablonné nad Orlicí a dvou regulačních stanic pro VTL, jejichž OP a BP je v ÚP respektováno. Systém zneškodňování odpadních vod je respektován a doplňován o napojení kanalizační sítě obce Šedivec (k.ú. Šedivec) v severovýchodní části území. Řešené území je radiokomunikačně zajištěno pomocí komunikačních zařízení a radioreléových tras Letohrad – Merklovice a Letohrad – Žamberk, které ÚP respektuje. V rámci havarijního plánování Pardubického kraje je řešené území omezeno pásmy havarijního plánování podél silnic I. a II. třídy, které ÚP respektuje.

II.1.d) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Řešení ÚP napomáhá vytvářet územní předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území (§ 18 SZ), a to především vymezením ploch pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, výrobu, dopravní a technickou infrastrukturu a veřejná prostranství. Tím přispívá k dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území při zohlednění jeho společenského a hospodářského potenciálu a respektování jeho hodnot. Při naplňování cílů územního plánování je postupováno přiměřeně dle úkolů územního plánování (§ 19 SZ), uvedených především v odst. (1) pod písmeny b) – g) a j) - o) – je upřesněna koncepce rozvoje území, nové plochy se vymezují na základě prověření a posouzení změn v území, včetně veřejného zájmu na nich, jsou stanoveny podmínky jejich funkčního využití a prostorového uspořádání, které zajistí hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů, a to při uplatňování aktuálních poznatků z dotčených oborů. Ostatní úkoly se v rámci ÚP neuplatňují. ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování obsaženými v § 18 a 19 SZ. Jeho postupné naplňování negativně neovlivní přírodní, kulturní ani civilizační hodnoty území, naopak posílí přírodní hodnoty zajištěním funkčnosti zpřesněného ÚSES a kulturní hodnoty ochrání a posílí respektováním podmínek prostorového uspořádání. Urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty, které byly podkladem pro řešení ÚP, nejsou měněny. 38


II.1.e) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ÚP obsahuje náležitosti požadované jeho Zadáním, které bylo projednáno a schváleno na základě příslušných ustanovení SZ a jeho prováděcích předpisů a v souladu s nimi. Je členěn na vlastní řešení ÚP (textové a grafické) a jeho Odůvodnění (textové a grafické) s tím, že jak řešení ÚP, tak jeho odůvodnění je vypracováno dle aktuální právní úpravy v oblasti územního plánování – příslušné odstavce částí I. a II. 1. Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., Správního řádu a Stavebního zákona. Řešení ÚP respektuje příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. a dalších prováděcích předpisů ke SZ. Veškeré kroky v pořizování ÚP byly realizovány v souladu se SZ a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, viz kap. a) „Postup pořízení územního plánu“. Lze konstatovat, že ÚP je v souladu s požadavky SZ a jeho prováděcích právních předpisů.

II.1.f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Řešení je v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákona č. 133/2012 Sb., o požární ochraně, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a to vždy ve znění pozdějších předpisů. Je zpracován rovněž v souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. V etapě společného jednání uplatnily dotčené orgány následující stanoviska: 1. Ministerstvo dopravy ČR - stanovisko č.j. 71/2014-910-UPR/2 ze dne 28.1.2014 požadavek doplnění textové části o „silniční dopravu na pozemcích silnice I. třídy“ vyhodnocení: text Hlavní využití ploch DS bude upraven takto: silniční doprava na pozemcích silnic I., II. a III. třídy, místních komunikací II. třídy 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - stanovisko č.j. 52043/2013/31100 ze dne 18.12.2013 - bez připomínek 3. Ministerstvo obrany ČR stanovisko č.j. 12239/9060-6440-OÚZ-PCE ze dne 16.1.2014 obecné požadavky, které jsou v Odůvodnění již uvedeny 4. Ministerstvo životního prostředí ČR – stanovisko č.j. 2160/550/13-Hd/91780/ ENV/13 ze dne 18.12.2013 - bez připomínek 5. Krajský úřad Pk, OŽPZ, Pardubice – stanovisko č.j. KrÚ 86349/2013/OŽPZ/Se ze dne 6.2.2014 - orgán ochrany přírody - požadavek „striktnější specifikace části plochy Z15L“ vyhodnocení: kap. II.1.n) odůvodnění bude doplněna takto: Plochy Z15L a Z15O (TI) jsou určeny pro umístění nadzemního elektrického vedení VVN. Plocha je zpřesněna ze ZÚR Pk 39


po dohodě se správcem této sítě. V dané ploše se předpokládá umístění stožárů ve vzdálenosti cca 120 – 150 m, tedy odnětí pro patky stožárů se v ploše Z15L nedotkne PUPFL. Po realizaci navrhovaného vedení bude v tomto úseku současné vedení zrušeno. Plochy umožňující propojení Bažantnice severovýchodním směrem jsou opětovně navrženy pro zalesnění (K2L, K3L). - orgán státní správy lesů - požadavek na doplnění kapitoly II.1.n) vyhodnocení: bude zpřesněna výměra odnětí PUPFL a rozšířeno zdůvodnění 6. Krajský úřad Pk, odbor dopravy a SH, Pardubice – bez stanoviska 7. Krajský úřad Pk, odbor kultury a památkové péče, Pardubice - stanovisko č.j. KrÚ 8602/2014 OŠK OKPP ze dne 5.2.2014 - připomínka k nepřesnosti vyhlášení MPZ vyhodnocení: text 2. věty 1. odstavce Kulturních hodnot bude upraven takto: Z důvodu ochrany vzácných kulturních památek bylo město vyhlášeno Krajským národním výborem v Hradci Králové památkovou zónou. 8. Krajská hygienická stanice Pk, Ústí n. O. – stanovisko č.j. KHSPA 19072/2014/HOK-UO ze dne 7.2.2014 - souhlasné stanovisko je vázáno na dvě podmínky: a) před realizací přeložky silnice II/360 bude předložena podrobná akustická studie vyhodnocení: Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití včetně doplňujících podmínek ochrany krajinného rázu na konci kapitoly I.1.f) (dále jen „Doplňující podmínky“) budou doplněny o samostatný odstavec, resp. odrážku takto: - při přípravě realizace silnic II/310 a II/360 v plochách Z18K a Z27L musí být prokázáno naplnění hygienických limitů hluku z provozu na těchto plochách, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním a venkovním prostoru staveb v denní i noční době. b) zařazení plochy Z9L a Z10L do podmíněně přípustného využití - podmínkou bude stanovení vzdálenosti hranic pozemků od komunikace II/360 vyhodnocení: podmíněně přípustné využití všech ploch s funkčním využitím bydlení vymezených v návaznosti na plochy dopravní infrastruktury je již stanoveno v Doplňujících podmínkách 9. Krajská veterinární správa pro Pk, Inspektorát ÚO, Ústí n.O. – bez stanoviska 10. Hasičský záchranný sbor Pk, Ústí n. O. – stanovisko č.j. HSPA-6-860/2013 ze dne 19.12.2013 – bez připomínek 11. Obvodní báňský úřad Hr. Králové - stanovisko č.j. SBS 37357/201/OBÚ-09/1 ze dne 19.12.2013 - bez připomínek 12. Státní energetická inspekce, Hr. Králové - stanovisko č.j. 129/14/52.104/Št ze dne 27.1.2014 - bez připomínek 13. Státní pozemkový úřad – bez stanoviska 14. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Hr. Králové – bez stanoviska 15. MěÚ Žamberk - odbor správní a dopravy, Žamberk – bez stanoviska 16. MěÚ Žamberk - odd. památkové péče, Žamberk – bez stanoviska 17. MěÚ Žamberk - odb. životního prostředí - stanovisko č.j. MUZBK29192/2013/ZPZE/POKM/ SOU/229 ze dne 16.01.2014 - požadavek stanovení minimální vzdálenosti stavby od lesa na 20 m vyhodnocení: text Doplňujících podmínek bude upraven takto: v plochách, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, musí být objekty umístěny ve vzdálenosti min. 20 m od tohoto okraje

40


Sousední obce: Sousední obce stanoviska neuplatnily. Ostatní subjekty: 18. ŘSD ČR Praha - vyjádření č.j. 441-ŘSD-14-11110 ze dne 15.1.2014 - požadavky identické jako ve stanovisku MD ČR vyhodnocení: dtto jako bod 1. 19. České dráhy - odbor správy nemovitostí Praha - vyjádření č.j. 1167/2014/O31 ze dne 5.2.2014 - bez připomínek 20. Národní památkový ústav Pardubice - vyjádření č.j. NPÚ-361/6825/2014 - následující požadavky: a) zástavbu v Z17L projednat s orgány památkové péče - vyhodnocení: není náplní ÚP b) požadavky na snížení intenzity zástavby, prověření územní studií a stanovení výškového uspořádání v lokalitě Z5bL - vyhodnocení: text Základních podmínek bude v části Podmínky prostorového uspořádání pro plochy (BI) upraven takto: max. 60 %, v ploše Z5bL max. 50 %. Dále bude text Doplňujících podmínek doplněn o následující dva body: - při využití ploch zasahujících do památkové zóny směřovat k funkčnímu, technickému, estetickému a společenskému zhodnocení území památkové zóny, při zachování současné výškové hladiny zástavby (nová zástavba nesmí převyšovat okolní zástavbu) - při přípravě realizace jednotlivých záměrů navrhnout jejich začlenění do sídla (jednotlivé záměry budou respektovat charakter a strukturu současné okolní zástavby, její výškovou hladinu a harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění V etapě řízení o územním plánu uplatnily dotčené orgány následující stanoviska k měněným částem řešení: 1. Krajská hygienická stanice Pk, Ústí n. O. – stanovisko č.j. KHSPA 07723/2014/HOKUO ze dne 1.7.2014 – dva požadavky na úpravu a doplnění: a) text za pátou odrážkou doplňujících podmínek pro využití vybraných ploch s rozdílným a) text za pátou odrážkou doplňujících podmínek pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití v kapitole I.1.f) bude upraven takto - „V další fázi přípravy realizace přeložky silnice II/360 vymezené v plochách Z18K a Z27L bude v akustické studii prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech v sousedních plochách (na hranici pozemků pro zástavbu),.“ vyhodnocení: text byl doplněn v kap. I.1.f) v části Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití včetně doplňujících podmínek ochrany krajinného rázu b) základní podmínky pro využití ploch bydlení - městské a příměstské (BI) v kapitole I.1.f) budou doplněny v podmíněně přípustném využití o text - “ Bydlení v plochách Z9L a Z10L za podmínky, že na jejich hranici bude v chráněném venkovním prostoru měřením prokázáno dodržení hygienických limitů hluku z provozu na silnici č. II/360, a to včetně stanovení vzdálenosti staveb pro bydlení od této silnice.“ vyhodnocení: text byl doplněn v kap. I.1.f) v části Základní podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Ostatní DO, sousední obce ani jiné subjekty požadavky neuplatnily.

41


II.1.g)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Letohrad, které bylo projednáno v souladu se SZ a schváleno zastupitelstvem města dne 8. 9. 2010 usnesením č. 583/2010. Toto Zadání bylo jako celek splněno, jak je dále v Komentáři uvedeno. Dílčí úpravy při formulování ÚP byly průběžně konzultovány s určeným zastupitelem a zástupcem pořizovatele. Komentář ke splnění jednotlivých bodů: A. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů - viz kap. II.1.b), II.1.c) a II.1.i) B. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů - viz kap. II.1.c) a II.1.i) C. Požadavky na rozvoj území obce - viz kap. II.1.c), II.1.i) a II.1.m) D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádaní území (požadavky na urbanistickou koncepci a požadavky na uspořádání krajiny) - viz kap. II.1.i) E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury - viz kap. II.1.i) F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území - viz kap. II.1.i) G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace - viz kap. II.1.i) H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů - viz kap. II.1.c), II.1.d), II.1.f) a II.1.i) I. -

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území viz kap. II.1.i)

J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. - viz kap. II.1.i) K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Po prověření a v souladu s požadavky města jsou v ÚP plochy tohoto charakteru vymezeny – viz kap. II. 1. i) L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. Po prověření a v souladu s požadavky města nejsou v ÚP žádné plochy tohoto charakteru vymezeny. M. Požadavky na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování 42


-

vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na EVL či ptačí oblast. viz kap. II.1.j)

N. Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant. V průběhu zpracování Návrhu ÚP byl potvrzen předpoklad uvedený ve schváleném Zadání ÚP a Návrh ÚP je tedy invariantní. O. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu ÚP a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. ÚP je zpracován dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to jak v textové, tak grafické části s využitím MINIS ve verzi platné k datu schválení Zadání ÚP s odůvodněnými úpravami, které vycházejí z jiných právních předpisů. Nad rámec Zadání ÚP jsou v souladu s výše uvedeným právním předpisem vymezeny plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci.

II.1.h) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Z dosavadního průběhu procesu pořízení ÚP Letohrad záležitosti tohoto charakteru nevyplynuly.

II.1.i) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty včetně Výčtu úprav koncepčního charakteru provedených ve výrokové části ÚP po společném jednání a po veřejném projednání Řešené území tvoří k.ú. Červená, k.ú. Kunčice u Letohradu, k.ú. Letohrad a k.ú. Orlice o celkové výměře 2 409,049 ha. ÚP zohlednil změny ve vymezení rozsahu řešeného území ve stylu úprav hranic se sousedními obcemi, resp. ÚP je zpracován nad aktuálním mapovým dílem poskytnutým Městem Letohrad. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znění pozdějších předpisů. Pokud je v této kapitole uváděn číselným označením některý právní předpis (zákon, vyhláška) je tím míněn vždy ve znění pozdějších předpisů. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních předpisů, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjádřitelné limity jsou znázorněny v Koordinačním výkresu v měřítku 1 : 5 000. Většina limitů či nositelů limitů využití území je zároveň považována za hodnoty území, a to jak přírodní či kulturní, tak i civilizační. Za civilizační hodnotu je považováno rovněž ZÚ. Jako podklad pro identifikaci jevů v území byly využity P+R, ÚAP a další podklady poskytnuté v průběhu zpracování ÚP včetně strategických dokumentů na úrovni kraje a města. 43


Do ÚP byly zapracovány relevantní závěry a doporučení oborových koncepcí Pardubického kraje nebo je s nimi zcela v souladu. Řešení ÚP je v souladu se Zadáním invariantní. Zdůvodnění přijatého řešení je zřejmé z následujícího textu. Na základě uplatněných stanovisek a připomínek ke společnému jednání o Návrhu Územního plánu Letohrad a následných dohodovacích řízení vyplynuly Pokyny pro zpracování Návrhu územního plánu Letohrad, které zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem ze dne 31. 3. 2014. Uvedené pokyny jsou splněny a konkrétní zapracování vyplývá z následujícího textu, který má vazbu na kap. II.1.f) a II.1.p). Výčet úprav koncepčního charakteru provedených ve výrokové části ÚP po společném jednání - v kap. I.1.c) v části Vymezení zastavitelných ploch byly v k.ú. Kunčice u Letohradu doplněny plochy bydlení – městské a příměstské (BI): Z21K a Z22K, - v kap. I.1.c) v části Vymezení ploch územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření byla v k.ú. Orlice vypuštěna plocha bydlení – městské a příměstské (BI): R3O, zároveň byla R3O vypuštěna z podmínek pro prověření, - v kap. I.1.c) v části Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci byla v k.ú. Kunčice u Letohradu doplněna plocha Z22K (BI), zároveň byla pro plochy Z22K (BI) a Z1bO (BI) doplněna podmínka, - do kap. I.1.c) byla doplněna část Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, - v kap. I.1.e) v části Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití byly doplněny Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) a – drážní (DZ), - v kap. I.1.f) v části Základní podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu byla u ploch (BI) pro plochu Z5bL snížena intenzita využití stavebních pozemků na 50 %, - v kap. I.1.f) v části Základní podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu byl u ploch DS nahrazen text Hlavního využití, - v kap. I.1.f) v části Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití včetně doplňujících podmínek ochrany krajinného rázu byly upraveny podmínky v následujících odrážkách (vztaženo k novému textu): • v 1. odrážce doplněna vazba na výškovou hladinu zástavby, • ve 3. odrážce vypuštěn požadavek na vlastníka a zpřesněna vzdálenost, • doplněna 5. odrážka ve vztahu k limitům hluku ze silničního provozu, • doplněna 10. odrážka o vyloučení rodinné rekreace z konkrétních ploch BI, • v 15. odrážce zpřesněny formulace. Připomínky dotčených orgánů 1. Text základních podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v části DS je nahrazen novým textem. 5. Kap. II.1.n) doplněna o rozšířené odůvodnění ploch Z15L a Z15O (obě TI), v téže kapitole rozšířeno odůvodnění předpokládaných záborů PUPFL. 44


7. Vyhlášení památkové zóny v části Kulturní hodnoty upraveno (včetně upozornění pořizovatele na informaci v ÚAP). 8. a) Doplňující podmínky jsou rozšířeny v souvislosti s plochami Z18K a Z27L; b) Podmínka jej již v Doplňujících podmínkách stanovena. 17. Text v Doplňujících podmínkách upraven. Ostatní dotčené orgány svá stanoviska neuplatnily, či stanovisko nevydaly. Další připomínky 18. dtto bod 1. 20. Pro plochu Z5bL snížena intenzita stavebních pozemků a upraveny Doplňující podmínky. 22. V souladu s vyhodnocením byla vymezena nová zastavitelná plocha Z21K v k.ú. Kunčice u Letohradu. 23. V souladu s vyhodnocením byla zastavitelná plocha Z1bO v k.ú. Orlice rozšířena o plochu územní rezervy R30 (v souladu s dosud platnou ÚPD), ale za předpokladu, že rozhodování o změnách v této ploše bude podmíněno zpracováním územní studie. 24. – 26. dtto bod 23. 28. V souladu s vyhodnocením zůstávají plochy Z9L a Z10L vymezeny jako zastavitelné (Z10L před vydáním územního rozhodnutí). Dále viz bod 23. Zároveň je do zastavitelných ploch převedena část plochy územní rezervy R1K (Z22K). 29., 30. dtto bod 23. 31. V souladu s vyhodnocením je vymezena nová zastavitelná plocha Z22K v k.ú. Kunčice u Letohradu, a to převedením východní části územní rezervy R1K do zastavitelných ploch při ponechání v územní rezervě část západní. Předpokladem je, že rozhodování o změnách v této ploše bude podmíněno zpracováním územní studie. 33., 34. dtto bod 31. Ostatní připomínky nejsou na základě vyhodnocení akceptovány. Připomínky sousedních obcí nebyly ve stanovené lhůtě uplatněny. V důsledku výše uvedeného byly doplněny, případně upraveny tyto kapitoly Odůvodnění: II.1.b) v bodě (113); II.1.i) – závěr úvodní stati; II.1.i) – ad I.1.c) – odůvodnění zastavitelných ploch BI (k.ú. Kunčice u Letohradu a Orlice), odůvodnění podmínění dohodou o parcelaci a územní studii – pro plochy Z22K (BI) a Z1bO (BI), rozšíření Souhrnného přehledu zastavitelných ploch, schéma doplněno o záměry ostatní; ad I.1.f) – ve vazbě na doplněné podmínky; II.1.m) – Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení včetně odůvodnění a záměrů; II.1.n) – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF včetně odůvodnění a doplnění tabulek, Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL – odůvodnění.

45


Na základě uplatněných stanovisek a připomínek k veřejnému projednání Návrhu Územního plánu Letohrad a následných dohadovacích řízení zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem jejich vyhodnocení. Konkrétní zapracování závěrů tohoto vyhodnocení vyplývá z následujícího textu, který má vazbu na kap. II.1.f a II.1.p). Výčet úprav koncepčního charakteru provedených ve výrokové části ÚP po veřejném projednání v kap. I.1.f) v části Základní podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu bylo u ploch BI doplněno Podmíněně přípustné využití pro plochy Z9L a Z10L, v kap. I.1.f) v části Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití včetně doplňujících podmínek ochrany krajinného rázu byla doplněna 5. odrážka o text v závorce. V důsledku výše uvedeného byly doplněny, případně upraveny tyto kapitoly Odůvodnění: II.1.i) – závěr úvodní stati; II.1.i) – ad I.1.f). Zároveň byly ve spolupráci s pořizovatelem doplněny kap. II.1.a), II.1.f), II.1.o) a II.1.p). ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Základem vymezeného ZÚ je intravilán vymezený k 1. 9. 1966 a donedávna vyznačený v mapě evidence nemovitostí. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 SZ) a koordinována s údaji z ÚAP ORP Žamberk, a to ke dni 26. 6. 2013. Byla rozšířena o zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, části komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky ZÚ, a to dle aktuálního stavu mapy katastru nemovitostí, zjištěného přímým přístupem do WMS služby Katastru nemovitostí. Skutečný stav byl ověřován jak porovnáváním s ortofoto mapou, tak aktuálně ověřen průzkumem v terénu, především s ohledem na zjištění souborů pozemkových parcel zpravidla pod společným oplocením se zastavěnými pozemky obytných a hospodářských budov, tvořících s nimi souvislý celek. ad I.1.b) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Dříve než samotné město, které se do r. 1950 jmenovalo Kyšperk, stával na návrší zvaném Hradisko hrad Geiersberg (Supí hora). První se o něm zmiňuje v roce 1308 Zbraslavská kronika. Poslední zmínka o hradu pochází z roku 1419. Při hradu však vznikl dvůr a v podhradí městečko s rychtou, které se poprvé připomíná v roce 1513. V průběhu 15. století hrad zpustl, zdivo z hradu bylo později použito ke stavbě barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na protějším Kopečku, na místě, kde původně stála malá poutní kaplička. 46


Na konci 16. století se městečko pyšnilo pivovarem se sladovnou a kvasírnou, v němž se vařilo pivo pro celé žampašské panství. U cesty do Písečné za Mechnáčem u opukového lomu bylo popravčí místo a na svahu pod Kopečkem v nynějším č.p. 104 bývala katovna. Rozvoj zaznamenává město v 17. století, kdy byl majitelem panství rod Vitanovských z Vlčkovic. Hrabě Hynek Jetřich Vitanovský zprostil za peněžitou náhradu Kyšperk roboty, založil špitál, šest cechů a nechal přestavět původní renesanční tvrz z roku 1554 na raně barokní zámek (1680-1685). V jeho blízkosti postavil barokní zámeckou kapli, která se v roce 1726 stala farním kostelem. K výstavbě tvrze přistoupil majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna a postavil ji na náměstí v Kyšperku (na místě dnešního východního křídla zámku). Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Místo Vitanovského ulice se nalézal hluboký přírodní příkop, stejně jako na místě cesty na zámeckou terasu. Takže tvrz se nacházela na táhlém hřbetu, počínajícím nad nynějším náměstím. S přestavbou zůstaly stát jen kamenné podezdívky a sklepy, na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova, ovšem s věží, která byla představena před východní zeď (terasa). Věž tedy nevystupovala z hřebenu střechy jako nyní, ale byla samostatnou stavbou a měla společnou jednu zeď se zámkem. Po této věži zbyly základy, na nichž byl později zbudován balkon. Naproti tomuto dvoupatrovému křídlu byla postavena ve stejném roce jednopatrová budova, v níž byl zřízen vrchnostenský špitál. Obě budovy byly propojeny jednoduchou zdí, jež stála na místě dnešního spojovacího křídla. Vedle zámku byla v letech 1681-85 zbudována vrcholně barokní zámecká kaple (nynější kostel sv. Václava), oslňující svou jedinečnou štukovou výzdobou. Neméně kvalitními štukami byly vyzdobeny i přízemní prostory a 2. patro východního křídla zámku. Postupem času přestal zámek prostorově vyhovovat, a tak hraběnka Terezie Bredová ze Špandavy počala zámek v roce 1730 přetvářet. Došlo k úpravám interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy. Byla odstraněna věž, z níž se dochovala jen její přízemní část (balkon). Nová věž vypadala tak, jak ji známe dnes, ovšem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.). Potom následovaly terénní úpravy kolem zámku, především jižně od budovy. Získaného prostoru bylo využito k rozšíření nádvoří a vytvoření zahrady. Ke zpevnění nevyváženého terénu byly vybudovány opěrné zdi. Úpravy dokončila dcera Terezie Bredové Marie Anna, provdaná Cavriani. Dala rozbourat původní prostou zeď mezi oběma křídly a na jejím místě postavit spojovací křídlo. Přízemí spojovacího křídla oboustranně zdobí arkády a uprostřed střechy se tyčí polygonální věžice, kterou byl zvýrazněn hlavní vstup do zámku. Současně s výstavbou spojovacího křídla byla upravena i severní část jednopatrového západního křídla, obrácená do náměstí. K dalšímu rozšíření zámku došlo za hraběte Karla Stubenberga. Jednopatrové západní křídlo bylo na jižní straně prodlouženo kvůli výstavbě lokajny (Vitanovská ulice), ke které došlo v letech 1897-98. Dále byla v letech 1901-1903 upravena pseudoklasicistně fasáda celého areálu a v letech 1904-1905 vznikla nová schodiště u obou zámeckých budov. Jedno ze schodišť bylo odstraněno při rekonstrukci v roce 1995. K dalším změnám členění budov již nedošlo, pouze k malým interiérovým úpravám v letech 1947-1989. V devadesátých letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého zámku. Morový sloup, je dílem sochaře Antonína Appellera z Litomyšle. Slavnostně byl vysvěcen roku 1724. Městský hřbitov byl zřízen v roce 1726 u farního kostela sv. Václava, v letech 1744 a 1818 byl rozšířen. Tento malý hřbitůvek nevyhovoval potřebám města již od svého založení, díky rozrůstající se městské zástavbě. Za Josefa II. hrozilo zrušení kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku. Místní se snažili kapli zachránit. Nakonec ji zachránila právě potřeba nového hřbitova. Bylo rozhodnuto, že se založí pod kaplí, a ta se tím stane kaplí hřbitovní. Návrh byl schválen, ale císař zemřel a nový hřbitov byl založen až roku 1847. Kaple se již hřbitovní nestala. Nový hřbitov byl rozšířen roku 1903. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého s ambity byla postavena na pětiúhelníkovém půdorysu za vlády hraběte Jana Václava Bredy ze Špandavy. Uvnitř stojí pětiboký barokní oltář s legendou o sv. Janu Nepomuckém. 47


Přírodně krajinářský park založil hrabě Petr Marcolini – Feretti v letech 1820-1830. Po zničujícím požáru v roce 1824 bylo přestavěno téměř celé náměstí, již z cihel a opuky. Domy po severní a jižní straně získaly podloubí. Hrabě byl také první, kdo započal výstavbu nových cest a rekonstrukci těch starých. Později byl zámecký park upraven v romantickém stylu, s empírovou kašnou, pavilonem a umělou jeskyní (grottou). Roku 1824 zničil rozsáhlý požár téměř všechny domy na náměstí a v nynější Komenského (dříve Lukavské) ulici celkem 76 popisných čísel. Nové domy pak už byly postaveny z opuky. V první polovině 19. století se v Kyšperku rozmohla domácí výroba fosforových sirek. Zaměstnání „sirkař" je tu doloženo o tři roky dříve, než začala výroba sirek v Sušici. Podle mírové smlouvy po prusko-rakouské válce roku 1866 se poražené Rakousko uvolilo postavit železniční trať z tehdejšího Mittelwalde, nynějšího polského Miedzylesie, přes Kyšperk do Ústí nad Orlicí. Zároveň bylo rozhodnuto o stavbě tratě z Chlumce nad Cidlinou přes Hradec Králové do Kyšperka. Její provoz byl zahájen v roce 1874. Kyšperk tak získal velké nádraží s výtopnou a mnoho pracovních příležitostí. V roce 1893 byla postavena mechanická tkalcovna Louis-Weis na Orlici (po znárodnění Hedva, později Primona). Za světové hospodářské krize byla výroba prozíravě převedena na zpracování hedvábí místo bavlny, a tak tkalcovna nebyla tak těžce postižena, jako textilky v jiných městech. V roce 1901 zahájila provoz přímo v Kyšperku Fischlova tkalcovna Fischl-Engel (po znárodnění Orban, později Perla).Také ta přežila krizi lehčeji než jiné textilky v okolí, protože mladý Fischl během své praxe v USA navázal užitečné kontakty a známosti a díky nim se podařilo zajistit objednávky i v těžké době krize. První světová válka násilně přerušila hospodářský a kulturní rozvoj města. Stavební ruch začal až po válce. Postupně přibyla řada nových ulic i čtvrtí. Bylo zavedeno elektrické osvětlení, dláždily se ulice, byl vybudován moderní vodovod využívající pramene pod skálou v Ústecké ulici, odkud byla voda vytlačována čerpadlem do vodojemu na Kopečku. K nové obecné škole byla roku 1904 přistavěna škola měšťanská s prostornou tělocvičnou a v roce 1932 přibyla moderní novostavba živnostenské pokračovací školy (nynější střední průmyslové školy). Obětavostí občanů a divadelního spolku Kolár byla vybudována divadelní budova „Dvorana". Po válce začala hospodářská obnova Kyšperka, od roku 1950 již Letohradu. Tohoto roku se k městu připojily okolní obce Orlice, Kunčice a Rotnek přejmenovaný na Červenou. Bylo tehdy také nepřípustné, aby město neslo název německého původu, proto muselo dojít k přejmenování Kyšperka. Z úřední moci bylo městu uděleno jméno Orličné. To se ale setkalo s nevolí občanů, proto se hledal nový název. Název Letohrad prosadil tehdejší kronikář František Skála jako spojení začátků slov „letovisko" a „hradisko". Orlice byl původně název starodávné tvrze, kterou na místě nynějšího orlického dvora založili orličtí vladykové. Kunčice patřívaly rovněž orlickým vladykům. Známy jsou už od r. 1292 jako ves Kunzendorf. Kunčicemi vedla obchodní stezka, tzv. „královská cesta" z Kladska přes Bystřici a Mezilesí do Mladkova a dále údolím Tiché Orlice. Červená, dříve Rotnek, dostala pojmenování podle půdy permského útvaru zabarvené krevelem. Rotnek patřil stejně jako Kyšperk Žampachům z Potštejna a měl s ním i shodné osudy. Nad Novým dvorem vyrostla postupně po 2. světové válce největší továrna regionu OEZ (Orlické závody, dříve MEZ), vyrábějící pojistky a jistící přístroje. Obnovena a zmodernizována byla po požáru roku 1953 pila u nádraží. V roce 1959 byl vybudován Montostav zaměřený na výrobu atypických stavebních prefabrikátů a mostních konstrukcí. Další pracovní příležitosti poskytoval Dřevotex, Průmysl mléčné výživy, Jednota - velkoobchodní sklady, JZD Letohrad a Velkokapacitní teletník na Orlici. 48


Od roku 1969 začal sloužit Dům kultury. Podnik OEZ se také zasloužil o výstavbu fotbalového stadionu. V roce 1981 byla otevřena nová základní škola s tělocvičnou a se školní jídelnou. Průmyslová škola byla rozšířena a roku 1984 byl přistavěn internát. Škola má i velkou jídelnu a tělocvičnu. Moderní přístavba rozšířila také základní školu v Komenského ulici. K sportovnímu vyžití bylo vybudováno koupaliště, tělocvična z bývalé „Dvorany" a byla zrekonstruována „Orlovna" na Orlici. Přibyly areály zdraví Na Sádkách, na Orlici, Kunčicích a areál biatlonistů u Šedivského lomu. Složitý bytový problém se po válce řešil státní i družstevní výstavbou a stavbou rodinných domků. Vyrostla nová sídliště - na Spořilově, Na Sádkách, u Nového dvora, v Kolonii a na Kunčicích. Po „sametové revoluci", kdy se zabavené majetky vrátily původním vlastníkům, rozkvetlo náměstí do krásy. Barokní měšťanské domy byly opraveny a dostaly novou fasádu. Přibylo i množství soukromých obchodů, živností, restaurací, byly zprivatizovány zdejší podniky, v některých z nich se uplatnil i zahraniční kapitál. S historií města jsou spjaté i významné osobnosti, například: František Vladislav Hek (1769-1847) národní buditel, který svým životem inspiroval Aloise Jiráska k napsání románu F. L. Věk. Roku 1924 byl Hekovi postaven pomník u zvonice kostela sv. Václava. Ignác (Hynek) Umlauf (1821-1851) malíř. Ve Vojáčkově galerii je pouze jeden z jeho obrazů, a to portrét neznámé ruské velkokněžny. Další s názvem Žebravé děti se nalézá ve sbírkách anglické královny. Jan Umlauf (1825-1916) s bratrem Hynkem studoval na výtvarné akademii ve Vídni. Portrétoval mnoho předních měšťanů v Kyšperku, Ústí nad Orlicí a jiných, ale nejvíce se věnoval církevnímu umění. Jeho obrazy zdobí více než sto kostelů. Řada jeho děl je vystavena na zámku v Letohradě. Alfons Mucha (1860-1939) významný secesní malíř prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce (nynější průmyslové školy), maloval pro pražský Hlahol obraz Píseň a obrázek Bol dívky do městské kroniky a v r. 1935 Dobytí Nymburka husity. Bydlel v Künzlově vilce č. 474. Alfons Mucha je čestným občanem města Letohrad a jeho jméno nese lípa u lukavického dvora a tzv. Muchova vyhlídka v aleji za kaplí sv. Jana Nepomuckého. Karel Vojáček (1855-1935) lidumil a vlastenec (Vojáčkova galerie). Antonín Krčmařík (1860-1940) učitel a ředitel živnostenské pokračovací školy, městský kronikář. S manželkou v Kyšperku založili muzeum, působil v okrašlovacím spolku, předseda spolku divadelních ochotníků. Jan Taušl (1871-1918) místní rodák, pozdější kněz amerických Čechů v Milwaukee v USA. Antonín Buchtel (1803-1882) děkan a vikář, velký milovník hudby. Nastřádal drahocennou sbírku hudebních nástrojů, jež v Národním muzeu v Praze tvoří oddělení Buchtelinum. Letohradu daroval Dům chudých č.p. 212, v němž se původně vyráběly sirky dříve než v Sušici. Ignác Dětřich (Hynek Jetřich) Vitanovský z Vlčkovic (zemřel v r. 1681 ve věku 37 let) zprostil Kyšperské poddanství a roboty za roční poplatek 40 zlatých rýnských, zřídil špitál pro chudé, šest řemeslnických cechů, vymohl městu různé výsady, roku 1680 přestavěl tvrz na zámek a vystavěl nynější farní kostel sv. Václava. František Skála (1882-1957) městský kronikář. Připravil historicky zaměřený Sokolský památník, vydal publikaci Kyšperk I. - Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka. Josef Korbel (1909-1977) diplomat, po obsazení republiky Německem utekl s rodinou do Anglie, kde pracoval pro české vysílání BBC. Po komunistickém převratu emigroval do USA, 49


kde pracoval u OSN. Jeho dcerou byla Madeleine Allbrightová, ministryně zahraničí ve vládě Billa Clintona. Petr Jilemnický (1901-1949) spisovatel. PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území leží dle ZÚR Pk v oblasti krajinného rázu 06 – Podorličí se zastoupeným vyváženým typem lesozemědělské krajiny a v území s vyšší mírou urbanizace. Přírodní hodnoty v řešeném území plně odpovídají charakteristice zastoupeného krajinného typu, geologickým a geomorfologickým podmínkám a dlouhodobému osídlení doloženého archeologickými nálezy. Z Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje (aktualizace 2012) přímo nevyplývá pro město žádné specifické opatření. Pouze je zde uveden návrh na možné pozdější vyhlášení ZCHÚ Zámecký park. V území leží jediné ZCHÚ – PP Letohradská bažantnice na rozloze 4,41 ha. Zbytek smíšených lesních porostů v místě bývalé bažantnice založené v r. 1628 byl jako PP Letohradská bažantnice vyhlášen výnosem Ministerstva kultury ze dne 30. 3. 1954 pod číslem 22.066/54. Později byla přehlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR číslo 14.200/88-SÚOP s datem účinnosti 30. 12. 1988. Předmětem ochrany je starý lesní porost bývalé bažantnice s přirozenou dřevinnou skladbou provázenou bohatým bylinným patrem. Do území zasahuje EVL Tichá Orlice s předmětem ochrany mihule potoční a územím prochází PřP Orlice zřízený v roce 1996. EVL Tichá Orlice byla vyhlášena nařízením vlády č. 208/2012 Sb. o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam, a to s registračním kódem CZ0533314. V současné době probíhají jednání o způsobu vyhlášení tohoto území za ZCHÚ. Krajina jako celek odpovídá svým povrchovým utvářením dlouhodobému denudačnímu procesu, který je typický pro období konce terciéru, a především období kvartéru, kdy došlo k zarovnání povrchu na měkčích podložích. Podloží je zde tvořeno mezozoickými (druhohorními) usazeninami křídového stáří a prvohorními permskými usazeninami. Výrazným geomorfologickým útvarem je v údolí řeky Orlice ostroh s kaplí sv. Jana Nepomuckého vybíhající nad vlastním městem. Nejvyšší místa území jsou nedaleko Hajnice ve východní části území s nadmořskou výškou 530 m, která však zanikají v lesních porostech. Nižší, avšak dominantní je vrchol Hrklice s výškou 477 m n. m. Nejnižší bod se nachází u toku Tiché Orlice pod Červenou s nadmořskou výškou 350 m. Lesnatost v řešeném území je 33 % , a je tak průměrná v rámci České republiky (34 %). Lesy ve východní a severní části patří do PLO 26 Předhoří Orlických hor a v jižní a západní části do PLO 31 Českomoravské mezihoří. V lesních porostech převládají smrkové porosty nad přírodě blízkými porosty bukojedlin a bučin. Přesto jsou i tyto porosty ojediněle převažující, především západně od kóty Hrklice. Převažujícím typem lesa je les hospodářský doplněný lesem ochranným a zvláštního určení. Významným vodním tokem v území je tok Tiché Orlice, který tvoří osu polootevřeného údolí a do nějž se vlévá z pravé strany Lukavický potok. ÚP všechny uvedené hodnoty, které jsou zároveň limity využití území respektuje, chrání a rozvíjí především stanovením koncepce ÚSES, a to vymezením prvků ÚSES jak regionální úrovně v souladu se ZÚR Pk – regionální biocentrum 461 Les u Hrklice a regionální biokoridory 870 Vadětín – Les u Hrklice, 871 Les – Hrklice, tak místní úrovně – viz část ad I.1.e). Systém ÚSES je po zpřesnění v ÚP na obou úrovních funkční na celém území, vyjma části místního biokoridoru, jehož funkčnost je třeba zajistit. Komplexní řešení ÚP je stanoveno tak, aby nedošlo k ohrožení předmětu ochrany EVL Tichá Orlice. Zároveň je navrženo takové řešení, které by nebránilo vyhlášení Zámeckého parku jako ZCHÚ.

50


V Ústředním seznamu (ÚS) AOPK ČR jsou pro řešené území uvedeny čtyři vyhlášené památné stromy (viz následující tabulka): Kód ÚS Název Datum Výška Obvod Poznámka vyhlášení (m) (cm) 101139 Lípa srdčitá 7. 4. 1995 34 580 Severozápadně od bažantnice 101225 Vondrova vrba 9. 3. 1995 Vrba u pole na kopci při cestě z Kunčic k lesu Hrklice 104776 Lípa srdčitá, 27. 11. 1995 Na travnaté ploše, která habr obecný a navazuje na PřP Letohradská javor klen bažantnice 104778 Lípa svobody 20. 7. 1999 15 224 Na náměstí Svobody vysazena 13. 4. 1919 V řešeném území leží registrovaný VKP Jablonský les. Jedná se o část lesního údolí ležící východně od města. VKP registruje orgán ochrany přírody z důvodů uvedených v zákonné normě. Především se jedná o prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Na základě zjištěných podkladů a konzultací s dotčeným orgánem státní správy bylo zjištěno, že předmětné VKP není registrováno dle zákona. Jeho registrace je nadbytečná, neb se jedná o lesní porosty a les je VKP ze zákona. VKP ze zákona jsou v řešeném území (dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. KULTURNÍ HODNOTY V Letohradě se nachází 36 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Z důvodu ochrany vzácných kulturních památek bylo město vyhlášeno Krajským národním výborem v Hradci Králové památkovou zónou. Letohrad se může mj. pyšnit částí původního podloubí. PZ města Letohrad byla vyhlášena s účinností od 1. 11. 1990. Patří do ní především historické jádro města, ulice Sirková, Požárníků, Divadelní, Ústecká, Svatojánská, Komenského, Nové Město, Vitanovského, Jilemnického, Palackého, Úzká, náměstí Svobody, Václavské náměstí. Uvnitř památkové zóny se dále nachází hřbitov, poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, zámecký park a další objekty dotvářející její charakter – zahradní domek č.p. 2 v zámeckém parku, č.p. 53, 9, 10, 74, 76, 3 a 208 na Václavském náměstí, které nejsou chráněnými památkovými objekty. Předmětem ochrany jsou nejen jednotlivé objekty, ale i plochy a prostory včetně hlavních kompozičních os. Památkovou zónu tvoří tři části: část A je území určující charakter PZ, část B dotvářející charakter PZ a část C doplňující charakter PZ. V následující tabulce jsou podrobně měst, které jsou zapsány do ÚSKP ČR: Obec Část Obec Číslo obce s rozšířenou rejstříku působností ÚSKP Letohrad Letohrad Žamberk 35597/63990 Letohrad Letohrad Žamberk 19554/63991 Letohrad Letohrad Žamberk 40695/64019 Letohrad Letohrad Žamberk 42187/63993

popsány nemovité kulturní památky na území Památka

kostel sv. Václava kaple Matky Boží, tzv. Hotmarova kaple sv. Jana Nepomuckého hřbitov obětí II. světové války

Čp.

Ulice, náměstí /umístění Václavské náměstí Na Sádkách

Památkou od:

Na kopečku

3.5.1958

Pod kopečkem

3.5.1958

3.5.1958 3.5.1958

51


Letohrad Letohrad Žamberk

37285/6- sousoší sv. Anny 3988


45422/6- architektonizované 3992 sochař. dílo Morový sloup, sousoší Panny Marie 20116/6- pomník F. V. Heka 3994 100229 kašna s vodovodním systémem 44931/6- zámek 3987 29837/6- městský dům 3995 26739/6- městský dům 3996 31383/6- městský dům 3997 38147/6- městský dům 3998 25382/6- městský dům 3999 21599/6- městský dům 4000 46797/6- městský dům 4001 19285/6- městský dům 4002 17812/6- městský dům 4003 41238/6- městský dům 4004 45010/6- městský dům 4005 30631/6- městský dům 4006 26749/6- městský dům 4007 16025/6- městský dům 4008 26268/6- městský dům s 4009 pamětní deskou umělců Umlaufových 32738/6- městský dům 4010

Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk

Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk Letohrad Letohrad Žamberk


hřbitov u 3.5.1958 kostela sv. Václava Václavské 3.5.1958 náměstí

Vitanovského 3.5.1958 Václavské náměstí 1,2

Václavské nám. 4 Václavské náměstí 5 Václavské náměstí 6 Václavské náměstí 7 Václavské náměstí 8 Václavské náměstí 45 Václavské náměstí 46 Václavské náměstí 47 Václavské náměstí 48 Václavské náměstí 49 Václavské náměstí 50 Václavské náměstí 51 Václavské náměstí 52 Václavské náměstí 52,54 Václavské náměstí 55 Václavské náměstí

56

Václavské náměstí

11.4.2003

3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958 3.5.1958

3.5.1958

52


Obec

Část obce

Letohrad Kunčice

Obec

Obec s rozšířenou působností Žamberk

Číslo Památka rejstříku ÚSKP 35857/6- kostel 4020 Kateřiny

Čp. Ulice, náměstí /umístění sv.

Památkou od: 3.5.1958

Číslo Památka Čp. Ulice, Památkou rejstříku náměstí od: ÚSKP /umístění Letohrad Orlice 26822/6- kostel Nanebevzetí 3.5.1958 4022 Panny Marie Letohrad Orlice Žamberk 27450/6- zámek 71 3.5.1958 4021 Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy, na veškerou stavební činnost se vztahují ustanovení § 22 odst. 2 památkového zákona: „ … stavebníci již od doby přípravy stavby jsou povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum" a ustanovení § 23 odst. 2: „O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu bud přímo nebo prostřednictvím města, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo po tom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Podle § 23 odst. 3: „Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení." PZ a nemovité kulturní památky ani jejich prostředí nejsou řešením ÚP dotčeny a nebudou dotčeny (poškozeny, ohroženy či znehodnoceny) ani při následném využívání vymezených ploch. Část obce

Obec s rozšířenou působností Žamberk

Popsané kulturní hodnoty, jako silná stránka území města, jsou turistickou atraktivitou území města, která přispívá k posílení cestovního ruchu, a tím k posílení hospodářského pilíře udržitelného rozvoje. ÚP kulturní hodnoty respektuje a navíc stanovením podmínek využití ploch vytváří i podmínky pro ochranu jejich prostředí. Z hlediska prostorového uspořádání nejsou v bezprostřední blízkosti vymezovány plochy takového charakteru, aby uvedené hodnoty poškozovaly.

CIVILIZAČNÍ HODNOTY Civilizační hodnoty spočívají především ve stabilizovaných plochách ZÚ. Ve městě je zastoupena většina základních funkcí (bydlení, rekreace, občanské vybavení, veřejná prostranství, výroba a skladování, dopravní a technická infrastruktura), které tvoří základní kostru civilizačních hodnot v území. V ÚP jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch – viz část ad I.1.c), ad I.1.d) a ad I.1.e) této kapitoly. NÁVRH ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Výchozím podkladem pro stanovení základní koncepce rozvoje území bylo podrobné zhodnocení dosud platné ÚPD. ÚPM byl schválen 16. 5. 2001 usnesením Zastupitelstva města Letohrad č. 280 a vydán Obecně závaznou vyhláškou č. 3, Změna č. 2 ÚPM byla vydána Opatřením obecné 53


povahy č. 1/2008 (účinnost ode dne 22. 2. 2008), Změna č. 3 ÚPM byla vydána Opatřením obecné povahy č. 2/2008 (účinnost ode dne 2. 1. 2009) a Změna č. 4 ÚPM byla vydána Opatřením obecné povahy č. 1/2010 (účinnost ode dne 26. 7. 2010). Hlavní myšlenky ÚPM navazují na základní koncepční zásady původního SÚP a ÚPSÚ – s přehodnocením, které si vyžádaly změny v naší společnosti, jsou sledovány i v novém ÚP. Jde o vytvoření územně technických podmínek pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel, pro ekonomické aktivity jak výrobního charakteru, tak aktivit s vazbou na cestovní ruch při zachování daných hodnot v území. Úkolem bylo i zlepšení podmínek v oblasti životního prostředí, a to řešením dopravní problematiky a systému inženýrských sítí. Naplňování těchto myšlenek a úkolů je v novém ÚP zasazeno do rámce nových skutečností, a to především na základě nově vzniklých dokumentů, a to PÚR ČR 2008, ZÚR Pk a ÚAP při zohlednění nových požadavků na využití území v souladu se SZ. Koordinace rozvoje území s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami byla základním motivem jak všech předchozích dokumentací, tak i nového ÚP. Nadneseně je možno zkonstatovat, že lidé a zákony se mění, ale myšlenky a Letohrad zůstávají, i když při prvním pohledu na nový ÚP se to nemusí tak jevit, ale při dalším čtení tohoto dokumentu to bude potvrzeno. V minulosti se jednalo o ochranu a tvorbu životního – obytného prostředí s dopravním a technickým zajištěním v rámci funkčního využití území v členění na stav – návrh – výhled (někdy rezerva). V současnosti se jedná o vytvoření udržitelného rozvoje území (při vyváženosti pilíře životního prostředí, hospodářského pilíře, pilíře soudržnosti obyvatel území) v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v členění na plochy stabilizované, plochy změn a plochy územních rezerv včetně koncepce dopravní a technické infrastruktury. Základní koncepce rozvoje území města vychází z výše uvedených tézí a respektuje požadavky vyplývající z kap. C. Zadání. Na základě prověření a vyhodnocení všech hodnot v území jsou vytvořeny podmínky jak pro jejich ochranu, tak pro jejich rozvoj – viz část ad I.1.b) této kapitoly. Celková koncepce reaguje na skutečnost, že je Letohrad (v souladu se ZÚR Pk) zařazen mezi lokální centra, jako jsou i další města (Heřmanův Městec, Holice, Králíky, Skuteč, Třemošnice, Žamberk) a zároveň leží v Rozvojové ose krajského významu Ústí nad Orlicí – Letohrad – Žamberk (OSk3). Zásady stanovené v ZÚR Pk jsou respektovány a z nich vyplývající úkoly jsou v ÚP řešeny – viz kap. II.1.b) – podbody (39) a (64). Výsledkem stanovené koncepce je zachování původní urbanistické struktury jednotlivých částí města s prioritou ochrany prostředí památkové zóny v centru města. ÚP zohledňuje změnu hranice města ve vazbě na sousední obce – Písečná, Lukavice, Šedivec. Po aktualizaci ZÚ – viz část ad I.1.a) této kapitoly bylo provedeno vyhodnocení jeho účelného využití včetně vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, což bylo na pracovním jednání projednáno za účasti pořizovatele, určeného zastupitele a projektanta jako podklad pro zpracování Návrhu ÚP – viz kap. II.1.m). V návaznosti na toto vyhodnocení je řešena v základní koncepci rozvoje města jak urbanistická koncepce vycházející z logických vazeb ZÚ s cílem omezení fragmentace území - viz část ad I.1.c) této kapitoly, tak koncepce uspořádání krajiny s cílem zachování krajinného rázu a posilování ekologické stability území. Hlavní zásada ÚP je návrh vyváženého rozvoje města v krajině lesozemědělské, překryté krajinou s předpokládanou vyšší mírou urbanizace v souladu se ZÚR Pk – viz část ad I.1.e) této kapitoly při respektování všech limitů využití území a při ochraně hodnot v území, včetně vymezení koncepce ÚSES.

54


ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Jedním ze základních vstupů celkové urbanistické koncepce jsou demografické údaje o řešeném území. Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (SLDB 1900 – 2011) v níže uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje příliš se nevychylující tendenci. Ve sledovaném období došlo k poklesu počtu trvale žijících obyvatel v letech 1930 až 1950 vlivem válečných událostí. Nejvíce obyvatel žilo ve městě dle sčítání v roce 2001 - 6283. K 31. 12. 2012 žilo v Letohradu 6351 obyvatel (zdroj: ČSÚ). V ývoj počtu trvale žijících obyvatel

8000 l e atv 6000 y b 4000 o te čo P 2000

4844

4189 3863

4225

4523 4092

5624

6283 6203

6351

5078

0

Počet obyvatel celkem

V tomto městě žije relativně mladé obyvatelstvo, k obměně obyvatel dochází nejen přirozenou měnou, ale i příchodem nových obyvatel – migrací. Ve městě se neprojevuje prozatím proces demografického stárnutí, tak jako ve většině měst a obcí ORP i ČR, při němž se postupně mění struktura obyvatel takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně rychleji než populace jako celek. Věková struktura obyvatel města vykazuje zatím příznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou kraje i celé České republiky. Věkovou strukturu ve městě k 31. 12. roku 2001 a 2012 ukazuje následující grafické vyjádření.

55


Populační vývoj v roce 2012, dle podkladů z ČSÚ, znázorňuje následující grafické vyjádření. Celkově došlo ve městě k přírůstku počtu obyvatel o 29 (zdroj: ČSÚ).

V následujícím grafickém vyjádření je znázorněna denní vyjížďka dle SLDB 2011. Počet obyvatel celkem byl 6 319. Počet ekonomicky aktivních obyvatel byl 3 127 (zdroj: ČSÚ). Počet vyjíždějících do zaměstnání byl 1 160 a do škol 510 obyvatel. Denní vyjížďka do zaměstnání a do škol 1400 1200

1160

1000 800 600 400 200

428

332

178 41

107

21

0 vyjíždějící v vyjíždějící v vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící rámci obce rámci obce do jiné obce mimo obec do jiného do jiného do zahraničí - do - do škol okresu - do - do škol okresu kraje - do - do zaměstnání zaměstnání kraje - do zaměstnání zaměstnání zaměstnání

Dalším základním vstupem jsou informace o charakteru a stavu současné zástavby, která utváří historicky vzniklou strukturu ZÚ. Jsou to plochy především pro tyto účely:

56


Bydlení Vývoj počtu domů ve městě celkem od počátku 20. století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Ve vývoji počtu domů od roku 1900 do roku 2011 se počet domů začal pomalu zvyšovat (zdroj: ČSÚ). Vývoj počtu domů ve městě v letech 1900 až 2011

1500 ů m1000 o d t e č o 500 P

1299

660

579

843

996 911 914

1320 1344

1128

629

0

Počet domů celkem

Ve městě dle SLDB 2011 bylo 1320 trvale obydlených domů, počet trvale obydlených bytů byl 2363. Na území města převažuje bydlení v rodinných domech – z celkového počtu trvale obydlených to je 1451.

Občanské vybavení viz ad I.1.d) této kapitoly. Výroba a výrobní služby, podnikání Poloha města velmi příznivě působí i na hospodářské podmínky. Dobrá dopravní dostupnost (Letohrad je významným železničním uzlem), příznivá vzdělanostní struktura obyvatel, nižší míra nezaměstnanosti a podpora podnikání vytvářejí vhodné podmínky pro podnikání a rozvoj stávajících firem, případně pro příchod nových investorů. Ve městě působí 1 firma s více jak 1500 zaměstnanci, 1 firma s 200 zaměstnanci, 1 firma s více jak 100 zaměstnanci, 4 firmy s více jak 50 zaměstnanci, 5 firem s více než 20 a méně než 50 zaměstnanci, 9 firem s více než 5 a méně než 20 zaměstnanci a dále řada drobných podnikatelů v široké škále oborů. Největším zaměstnavatelem je firma OEZ, s.r.o., Letohrad (součást koncernu Siemens, předmětem činnosti je výroba jističů), která zaměstnává 1600 zaměstnanců. K dalším významným zaměstnavatelům patří firma Dietfurst, s.r.o., Letohrad – Orlice (200 zaměstnanců, předmětem činnosti je tkaní bavlněných tkanin) a firma BAPA Letohrad (130 zaměstnanců, předmětem činnosti je výroba lahůdek a specialit). Výrazně je zde zastoupen průmysl elektrotechnický a textilní. Ve městě svou činnost provozují převážně střední a malé firmy a živnostníci. Všechny ostatní podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání.

57


Hospodářská činnost v obci dle vybraných statistických údajů k 31. 12. 2012: Počet podnikatelských subjektů celkem 1322 podle Zemědělství, lesnictví, rybářství 37 převažující Průmysl celkem 201 činnosti Stavebnictví 164 Doprava a skladování 21 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových 372 vozidel Ubytování, stravování a pohostinství 67 Informační a komunikační činnosti 28 Peněžnictví a pojišťovnictví 23 Činnosti v oblasti nemovitostí 39 Profesní, vědecké a technické činnosti 124 Administrativní a podpůrné činnosti 15 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 5 Vzdělávání 21 Zdravotní a sociální péče 15 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 36 Ostatní činnosti 126 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Nezjištěno 28 podle Státní organizace 7 právní Akciové společnosti 4 formy Obchodní společnosti 102 Družstevní organizace 4 Finanční podniky Živnostníci 1042 Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání 35 Zemědělští podnikatelé 12 Ostatní právní formy 116 Zdroj: ČSÚ

Dle údajů z ČSÚ bylo ve městě k 26. 3. 2011 celkem 3127 ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomicky neaktivních obyvatel je k výše uvedenému datu 2956. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Tvorba celkové urbanistické koncepce vychází z vyhodnocení civilizačních hodnot, včetně výše uvedeného šetření v socio-demografické oblasti. Z těchto závěrů při respektování PÚR ČR 2008 a ZÚR Pk v intencích požadavků vyplývajících ze schváleného Zadání je vytvořena kostra urbanistické koncepce. Jejím úkolem, resp. cílem ÚP, je vytvoření podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území. Předkládaným návrhem urbanistické koncepce se potvrzuje kontinuita návrhů řešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému ÚP předcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že i po přehodnocení dosud platné ÚPD se potvrzují základní tendence rozvoje, a to v doplnění zastavitelných ploch pro bydlení, občanské vybavení a výrobu. Urbanistickou koncepci spoludotváří koncepce dopravní a technické infrastruktury – viz část ad I.1.d) této kapitoly koncepce uspořádáním krajiny – viz část ad I.1.e) této kapitoly.

58


VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Při zpracování koncepce ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb s ohledem na funkci lokálního centra, tak i potřeb města a předkladatelů záměrů na změny využití území. Těchto záměrů se v průběhu P+R a následně před zahájením prací na Návrhu ÚP sešlo celkem 55, a to ve dvou vlnách (1. vlna: žádosti č. 1 – 51, 2. vlna: žádosti č. 52 – 55). Tyto záměry byly projednány v zastupitelstvu města dne 13. 2. 2013 (usnesení č. 249/2013) a dne 19. 6. 2013 (usnesení č. 293/2013) se závěrem, aby se jimi projektant v procesu zpracování Návrhu pro společné jednání zabýval. Řešení přijaté v ÚP bylo prověřeno nadstandardně v rámci řady pracovních jednání a koordinováno se všemi dostupnými podklady včetně konfrontace v terénu. Při vymezování zastavitelných ploch pro rozvoj města se vychází ze základního požadavku vyplývajícího ze Zadání – soustředit zastavitelné plochy do těžiště budoucího rozvoje a směřovat k ucelení ZÚ s omezením jeho fragmentace. Plochy pro rozvoj (zastavitelné plochy a plochy přestavby) jsou voleny proto tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny v těsné vazbě na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu města, která je vybudována, či ÚP navrhuje její zlepšení (především v oblasti dopravní infrastruktury) či připouští její doplnění. Zároveň je podmínkami využití území regulováno funkční i prostorové uspořádání území s cílem zachování všech hodnot v území včetně zachování krajinného rázu při maximálním využití ploch pro vyvážený rozvoj města i do budoucna. Při vymezování zastavitelných ploch se vycházelo z požadavku návaznosti na původní strukturu osídlení, aby se zabránilo vzniku izolovaných částí ZÚ, vyjma několika stabilizovaných celků, které jsou respektovány a dále nerozšiřovány. Město je tedy stabilizováno a dále rozvíjeno formou kompaktně zastavěných částí Letohrad, Kunčice a Orlice, s historicky oddělenou částí Červená. Ve všech částech je nejen respektován jejich charakter a hladina zástavby, ale jsou nově vymezenými zastavitelnými plochami vytvořeny podmínky pro možný rozvoj ve všech částech. Funkce centra je posílena vymezením stabilizovaných ploch smíšených obytných v centrech měst (SC) při respektování všech hodnot především kulturních, reprezentovaných památkovou zónou se samostatně vymezeným veřejným prostranstvím v prostoru náměstí a plnou ochranou veřejné zeleně (zámecký park). Při přehodnocování dosud platné ÚPD města byl v rámci řady pracovních jednání učiněn závěr – v maximálně možné míře převzít dosud nezrealizované plochy pro rozvoj města, neboť základním principem vyváženého rozvoje je kontinuální naplnění dosud stanovené koncepce, která byla doplněna o výrazné rozvojové plochy v rámci Změn č. 2 – č. 4. Plochy bydlení – městské a příměstské (BI) Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je třeba realizovat na základě vyhodnocení účelného využití ZÚ a následně vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch – viz kap. II.1.m). Z tohoto vyhodnocení jednoznačně vyplývá, že buď jsou záměry z ÚPD již zrealizovány (stabilizované plochy), nebo se jejich realizace připravuje na základě vydaných rozhodnutí či územních souhlasů, které nabyly právní moci, avšak příslušná stavba či využití nejsou dosud zapsány v KN (Z*) nebo jsou vymezeny jako plochy změn (Z, P). Rozvojové plochy vymezené v dosud platné ÚPD významně překračují svým rozsahem zájem v území na výstavbu (v uplynulých letech), byly proto koordinovány se zájmy města a následně byly části těchto ploch, kde neprobíhá žádná příprava v oblasti dopravní a technické infrastruktury, vymezeny jako územní rezervy. Samozřejmě vymezení všech ploch změn i územních rezerv odpovídá skutečnostem v území, včetně nového mapového díla při splnění požadavků, vyplývajících z naplňování SZ včetně příslušných vyhlášek. 59


Průmět tohoto vyhodnocení je patrný i z grafické přílohy – Schéma vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, a to jak záměrů z ÚPD, tak záměrů ostatních (viz žádosti č. 1 – 55). k.ú. Červená V ÚP vymezené zastavitelné plochy Z2Č – Z4Č vycházející z dosud platné ÚPD a umožňující bydlení v této příměstské, nadále oddělené části města, jsou vymezeny v přímé návaznosti na ZÚ charakteru proluk nebo se nacházejí přímo v ZÚ – Z3Č a Z4Č. Vymezená zastavitelní plocha Z1Č (Jankovice) navazuje na ZÚ, vychází částečně z dosud platné ÚPD a akceptuje nový záměr na změnu využití území s cílem vytvořit prostor pro kvalitní bydlení a urbanisticky dotvářející západní část sídla. Plochy přestaveb ani územních rezerv zde vymezeny nejsou z důvodu, že se zde nenachází žádná plocha, která by vyžadovala znovuobnovení nebo opětovné využití znehodnoceného území (P) a ani se neprokázala potřeba vymezení územních rezerv. k.ú. Kunčice u Letohradu Zastavitelné plochy vymezené v této části města (na levém břehu Tiché Orlice) jsou vymezeny buď přímo uvnitř ZÚ – Z4K, Z5aK, Z5bK, Z8K, Z9K, Z12K nebo na ZÚ přímo navazují, či dokonce do něho částečně zasahují – Z1K – Z3K, Z6K, Z7K, Z10K (Z10aK*, Z10bK), Z11K, Z13K, Z19K, Z21K, Z22K. Všechny zastavitelné plochy mají vazbu na dosud platnou ÚPD nebo doplňují proluky. Všechny plochy mají možnost napojení na dopravní a technickou infrastrukturu současnou, připravovanou či navrhovanou – Z20K (DS). Zastavitelné plochy ve většině případů akceptují i nové požadavky na provedení změn v území, vyjma záměrů bez vazby na ZÚ. Plochy přestaveb zde opět nebylo třeba vymezovat. Základní urbanistickou koncepci dotvářejí plochy územních rezerv R1K a R2K. Plocha R1K je vymezena z části návrhové plochy všeobecně obytného území, kde v posledních pěti letech nebyly učiněny žádné další kroky v územní přípravě, nicméně plocha je považována pro bydlení za potenciálně vhodnou s vazbou na Z22K. Plocha R2K je vymezena s cílem budoucího dotvoření zástavby v jižní části Kunčic zaplněním proluky v ZÚ. k.ú. Letohrad Zastavitelné plochy pro bydlení v tomto k.ú. je možno rozdělit do tří koncepčních celků. První celek je možno vnímat v území západně od centra města (SC) směrem na Písečnou a Lukavici, kde je rozvíjena myšlenka doplnění současné zástavby rozšířením ploch z ÚPD, a to využitím proluk – Z1L, Z2L, Z5aL, Z5bL, a dotvoření prostoru při vjezdu od Lukavice. V tomto území se jedná o nabídku ploch pro bydlení jak akceptující využití plochy v ZÚ v souladu s ÚPD – Z3L, tak akceptující nové požadavky na změnu využití území při silnici na Písečnou – Z31L. Atraktivita tohoto území je podložena i nabídkou ploch pro rozvoj občanského vybavení a vymezením dalších ploch pro bydlení, a to formou územních rezerv – R1L, R2L, které mají upozornit na možný směr budoucího rozvoje města. Návrh úpravy silnice II/310 vymezením plochy Z26L (DS) není vyvolán nově vymezenými plochami BI a OM, ale vychází ze současného nevyhovujícího stavu, což pro další rozvoj tohoto území je samozřejmě přínosem. Druhým celkem můžeme označit prostor severně a severovýchodně od centra, kde jsou vymezeny plochy víceméně převzaté z ÚPD. Jedná se o plochy Z6L, Z7L*, Z8L. V souladu s územní studií, která byla podmínkou pro rozhodnutí dle dosud platné ÚPD v prostoru „Nad Bažantnicí“, jsou vymezeny plochy Z9L a Z10L, kde v současné době probíhá intenzivní příprava území v rámci územního řízení. Plocha územní rezervy R12L reaguje na podnět města upozornit na další možný směr jeho rozvoje, ale v současné době neodůvodnitelný pro vymezení zastavitelné plochy v důsledku závěrů kap. II.1.m). Třetím celkem je prostor na východní straně k.ú., kde je vymezena jedna zastavitelná plocha Z11L (v ZÚ) doplňující prostor proluky. Zároveň je zde vymezena plocha územní rezervy R8L, která deklaruje další možný rozvoj města logicky navazující na území zastavitelné plochy 60


Z1aO, kde probíhá již územní příprava v návaznosti na dosud platnou ÚPD. Plocha přestavby P4L je vymezena v těsné vazbě na území SC z důvodu zkvalitnění prostoru v blízkosti centra a v kontaktu s územím zvýšených kulturních hodnot (památková zóna). k.ú. Orlice Zastavitelné plochy pro bydlení v tomto k.ú. je možno rozdělit do dvou, resp. tří celků. První celek je chápán jako prostor západní části k.ú. s vazbou na sousední k.ú. Letohrad. Zde jsou vymezeny plochy v těsné návaznosti na ZÚ, plně v souladu s dosud platnou ÚPD – již uváděná plocha Z1aO a Z1bO, dále pak Z16O, Z2O, Z3O. Druhý celek se nachází východním směrem, kde jsou vymezeny plochy uvnitř ZÚ – Z6O nebo z větší části do něho zasahující – Z5O a zároveň doplňující proluku, která je částečně vyplněna plochou územní rezervy R1O. Třetím celkem je nadneseně míněna jediná zastavitelná plocha vymezená uvnitř ZÚ – Z4O. Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) Zastavitelná plocha pro tento typ rekreace je vymezena pouze v k.ú. Letohrad – Z12L s možností dalšího rozvoje směrem do nezastavěného území formou vymezení územní rezervy R3L směrem na Písečnou a územní rezervy R4L v návaznosti na stabilizovanou plochu RZ. Plochy občanského vybavení, které jsou v území zastoupeny plochami veřejné infrastruktury (OV), komerčních zařízení (OM), tělovýchovných a sportovních zařízení (OS) a hřbitovů (OH), jsou ve všech typech rozvíjeny zastavitelnými plochami. Zastavitelná plocha OV je vymezena v k.ú. Orlice – Z7O pro případné rozšíření stabilizované plochy OV (Orlovna). Zastavitelné plochy OM jsou vymezeny jak v k.ú. Letohrad, tak v k.ú. Orlice. Návrh na jejich vymezení vychází ze zásad pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území, které ZÚR Pk stanovují pro lokální centra, mezi které je Letohrad zařazen. Z těchto zásad, a to především dle bodu e) – koordinovat rozvoj obslužných funkcí blízkých měst Letohrad a Žamberk jsou vymezeny pro tento účel plochy OM – Z13L a Z14L, které využívají vhodného dopravního napojení silnice II/310 Letohrad – Lukavice – Žamberk. Další zastavitelná plocha ve strategické poloze je plocha Z16L v prostoru autobusového nádraží a železniční stanice. Zastavitelná plocha Z8O v k.ú. Orlice vytváří podmínky pro rozvoj OM v této části města. Jejím vymezením je sledována jak dostupnost, tak se jedná o přechodový článek mezi plochami BI a plochou VZ. V návaznosti na plochu Z8O je vymezena územní rezerva R2O, která nastiňuje možný směr rozvoje této funkce, která je přímou vazbou na plochy pro bydlení. Její vymezení vychází z předpokladu, že při budoucím naplnění ploch pro bydlení bude vytvořen tlak na nové plochy OM, i když se v plochách BI funkce občanského vybavení připouští (vyjma hřbitovů). Všechny zastavitelné plochy vycházejí z ÚPD, jsou vymezeny v ZÚ nebo na něj přímo navazují. Případný požadavek na rozšíření aktivit tohoto typu je možno řešit prověřením v ploše územní rezervy R5L též ve strategické poloze současného i navrhovaného dopravního uzlu – silničního a drážního. Koncepce občanského vybavení doplňují i plochy přestavby, a to v k.ú. Letohrad plocha P2L, jejímž vymezením je navrhována obnova nebo opětovné využití areálu Petříkova mlýna (v souladu se Zadáním), a to z důvodu vytvoření podmínek (v rozsahu ÚP) pro záchranu historického objektu při vstupu, resp. vjezdu do města ve směru od Ústí nad Orlicí, jako jedné z lokálních dominant území, byť v nevyhovujícím stavu, resp. zdevastovaném stavu i vlivem požáru. Druhou plochou vymezenou pro účely přestavby je plocha P3L, která je situována do prostoru drážní dopravy. V souladu s dosud platnou ÚPD je důvodem jejího vymezení skutečnost, že je třeba v tomto městském prostoru – v blízkosti soustředěné bytové zástavby a s vazbou na nedaleký areál zrekonstruovaného Nového dvora, který je řazen do občanského vybavení, nadmístního významu – formou přestavby kvalitativně povýšit. Koncepce tělovýchovy a sportu (OS), které mají ve městě velkou tradici, je doplněna zastavitelnou plochou Z17L pro uspokojování potřeb tohoto charakteru v centru města, plocha Z18L je vymezena v souladu s dosud platnou ÚPD pro účely aktivit mysliveckých sdružení. Významný areál biatlonu, který je stabilizován v severovýchodní části k.ú. Letohrad 61


při silnici II/360, je v souladu s dosud platnou ÚPD doplněn o zastavitelnou plochu Z19L včetně zázemí, které je řešeno jako plocha změny v krajině K1L (s vyloučením nadzemních staveb). V souladu s požadavky města a s využitím podkladů MÚ jsou vymezeny zastavitelné plochy ve všech k.ú. pro rozšíření hřbitovů (OH). V k.ú. Červená je plocha Z6Č vymezena v souladu se závěry Hydrogeologického posudku (2006), a to jižním směrem od stabilizované plochy OH. V k.ú. Kunčice u Letohradu je vymezena plocha Z14K po západní straně stabilizované plochy OH. V k.ú. Letohrad je plocha pro rozšíření Z20L logicky vymezena v těsné návaznosti na stabilizovanou plochu OM, využívá úzké proluky mezi ní, prostorem kaple Jana Nepomuckého na Kopečku a horním komplexem. Plochu nezbytnou pro rozšíření hřbitova Z9O v k.ú. Orlice je možno vymezit pouze po severní a východní straně stabilizované plochy v návaznosti na zastavitelnou plochu veřejného prostranství PV (Z10O), která plní funkci zázemí prostoru hřbitova a kostela Nanebevzetí Panny Marie. Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV) – viz část ad I.1.d) této kapitoly. Plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň (ZO) – viz část ad I.1.c) této kapitoly. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) a plochy smíšené výrobní (VS) jsou vymezeny v ÚP v omezeném rozsahu, protože se neprokázala potřeba vymezování dalších ploch v území nad rámec dosud platné ÚPD, kterých je ve stabilizovaném stavu ve městě poměrně dost, což vychází i z historických předpokladů dobrého napojení na silnice, ale především na železniční trať včetně možného zavlečkování. Pro VZ je vymezena pouze jedna plocha v k.ú. Orlice, a to pro rozšíření zázemí prosperující firmy BOCUS, a.s. – Z13O v těsné návaznosti na východní stranu areálu. Pro VS je vymezena v k.ú. Letohrad plocha Z24L, která severně přiléhá k areálu firmy OEZ, s.r.o., která je dlouhodobě sledována a byla vymezena jak v dokumentech na úrovni města, tak na úrovni kraje, resp. v ÚP VÚC Pardubického kraje, předchůdce ZÚR Pk, a to jako významná rozvojová plocha nadmístního významu pro podporu ekonomického rozvoje. Proluku na východní straně výše zmíněného areálu vyplňuje zastavitelná plocha Z25L, která nabízí další možnosti pro rozvoj ekonomických aktivit v souladu se ZÚR Pk pro zabezpečení úkolu vyplývajícího pro ÚP ze zařazení města mezi lokální centra (64). Zastavitelná plocha Z14O, vymezená v návaznosti na stabilizovanou plochu VZ, a to severním směrem, vychází z přehodnocení dosud platné ÚPD, kde je tato plocha vedena jako návrh bydlení, což se z hlediska umístění nejeví jako nejlepší řešení. Celkovou koncepci rozvoje oblasti výroby doplňují plochy územních rezerv R6L, R10L v k.ú. Letohrad a R4O v k.ú. Orlice. Mají sice vazbu na dosud platnou ÚPD, ale nelze zde vymezit žádnou zastavitelnou plochu, neboť se všechny plochy nacházejí v záplavovém území. Z důvodu, že nelze v současné době prokázat pro daný účel veřejný zájem, je možno tyto plochy vést koncepčně jako rezervní plochy pro budoucí prokázání jak potřeby pro tuto funkci, tak především prověření z hlediska vodohospodářských zájmů v území. Tyto záměry jsou plně v souladu s PÚR ČR 2008 a ZÚR Pk. Plocha územní rezervy R3K je v daném prostoru vymezena s cílem prověření budoucího možného využití části údolní nivy Tiché Orlice pro umístění malé vodní elektrárny. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – viz část ad I.1.d) této kapitoly. Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI, plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) – viz část ad I.1.d) této kapitoly. Plochy vodní a vodohospodářské (W) – viz část ad I.1.e) této kapitoly a kap. II.1.c). VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Současný stav v rozložení ploch veřejné zeleně, které byly jako stabilizované plochy pro toto využití stanoveny, respektuje současné významné plochy veřejně přístupné parkově upravené zeleně na území města. Sídelní zeleň (soukromá, vyhrazená, veřejná a ochranná 62


a izolační) se dále respektuje jako zeleň, která je součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Vymezením zastavitelných ploch se podíl zeleně zvyšuje v souladu s podmínkami jejich využití. Samostatně jsou vymezeny plochy veřejné zeleně v rámci ploch veřejných prostranství (ZV), které se plně respektují. Systém zeleně je doplněn návrhem ploch zeleně ochranné a izolační (ZO) v důsledku požadavku ze Zadání na funkční i prostorové oddělení ploch, které mohou být vnímány negativně. Jedná se o plochy Z15K – Z17K, Z4L, Z32L, Z11O, Z12O, R9L, které jsou vymezeny z důvodu těsného kontaktu ploch bydlení (BI), ploch výrobních (VS, VZ) a ploch technické infrastruktury (TI). Plochy Z22L a Z23L slouží k realizaci ochranného a izolačního valu se zelení plnícího funkci ochrany obytného území (BI) – ploch Z9L a Z10L před negativními vlivy z dopravy, potažmo i ze sportovních aktivit situovaných v severovýchodním sektoru. Vymezení obou ploch ZO vychází z územní studie a připravované dokumentace k územnímu řízení pro uvedené plochy bydlení (BI).

VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Rozhodování v plochách označených DOP ve 3. sloupci níže uvedené tabulky Souhrnný přehled zastavitelných ploch se podmiňuje dohodou o parcelaci z důvodu jejich plošného rozsahu a nezbytnosti zajištění optimálního využití území s cílem efektivního využití optimálně umístěné veřejné infrastruktury. Tato podmínka je stanovena u všech ploch, které nemají žádný podklad, který by mohl „suplovat“ tuto dohodu v území. Hlavním obsahem DOP je dohoda o dělení, scelování nebo výměně pozemků, která umožní nové využití a uspořádání v příslušné ploše včetně případného souhlasu s odprodejem pozemků. Součástí je zároveň dohoda o umístění dopravní a technické infrastruktury veřejného charakteru. Obsah dohody o parcelaci řeší Příloha 12 Vyhlášky 500/2006 Sb. V plochách Z22K (BI) a Z1bO (BI) má tato podmínka smysl až za předpokladu, že marně uplyne lhůta stanovená pro územní studii, podmiňující zde rovněž rozhodování (viz níže).

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Rozhodování v ploše Z22K (BI) v k.ú. Kunčice u Letohradu a v ploše Z1bO (BI) v k.ú. Orlice se podmiňuje prověřením změn jejich využití územní studií, protože se jedná o rozsáhlé plochy ve vazbě na ZÚ a navazující plochy zastavitelné způsobu využití BI a OM a plochu územní rezervy pro uvažované budoucí využití OM (v případě Z1bO) či ve vazbě na ZÚ a plochu územní rezervy pro uvažované budoucí využití stejného charakteru (v případě Z22K). Pro zajištění dostatečného podkladu pro rozhodování v takto složitých územích se proto stanovují podmínky pro pořízení těchto územních studií, které slouží jak pro vyjasnění vnitřní organizace ploch, tak jejich vazeb na navazující území města, včetně dopravní a technické infrastruktury. Lhůta 5 let je stanovena s cílem poskytnout potenciálním investorům dostatek času na vzájemnou dohodu o způsobu zajištění pořízení těchto územních studií. Po jejím případném marném uplynutí lze pro zajištění kvalitní předprojektové přípravy území dále využít alespoň dohody o parcelaci (viz výše).

63


Souhrnný přehled zastavitelných ploch k.ú. Červená Označení Kód využití Podmínka zastavitelné rozhodování plochy Z1Č BI Z2Č BI Z3Č BI Z4Č BI DOP Z5Č TI Z6Č OH -

Doplňující podmínky

Rozloha plochy (ha)

ano ano ano ano -

0,8940 0,5694 0,3832 1,2603 0,1371 0,0361

Podmínka rozhodování


Rozloha plochy (ha)

DOP DOP DOP DOP DOP DOP DOP ÚS, DOP

ano ano ano ano ano ano ano ano ano -

1,4293 0,3341 1,8082 1,3950 0,5530 1,2903 0,8255 1,6882 1,0409 0,6804 0,1335 0,9743 1,8519 0,2527 0,3509 0,1249 0,1580 0,1884 0,1185 2,5493 0,2399 0,2542 0,2996 4,1826

Kód využití



Rozloha plochy (ha)

BI BI BI ZO BI BI BI BI

DOP DOP -

ano ano ano ano ano ano ano

1,6236 1,0369 1,3927 0,1185 0,1128 1,9394 1,8817 1,5253

k.ú. Kunčice u Letohradu Označení Kód využití zastavitelné plochy Z1K BI Z2K BI Z3K BI Z4K BI Z5aK BI Z5bK BI Z6K BI Z7K BI Z8K BI Z9K BI Z10aK* BI Z10bK BI Z11K BI Z12K BI Z13K BI Z14K OH Z15K ZO Z16K ZO Z17K ZO Z18K DS Z19K BI Z20K DS Z21K BI Z22K BI k.ú. Letohrad Označení zastavitelné plochy Z1L Z2L Z3L Z4L Z5aL Z5bL Z6L Z7L*

64


Z8L Z9L Z10L Z11L Z12L Z13L Z14L Z15L Z16L Z17L Z18L Z19L Z20L Z21L Z22L Z23L Z24L Z25L Z26L Z27L Z28L Z29L Z30L Z31L Z32L Z33L k.ú. Orlice Označení zastavitelné plochy Z1aO Z1bO Z2O Z3O Z4O Z5O Z6O Z7O Z8O Z9O Z10O Z11O Z12O Z13O Z14O Z15O Z16O Z17O

BI BI BI BI RZ OM OM TI OM OS OS OS OH PV ZO ZO VS VS DS DS TI TI TO BI ZO DS

DOP DOP -

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano -

1,2996 6,7984 14,0181 0,7692 1,7873 1,6720 0,5038 6,3625 0,5418 0,2949 0,6711 1,6418 0,6912 0,8198 0,6566 0,2186 7,4022 1,1137 0,7499 4,3546 0,1126 0,1400 0,1057 1,9881 0,2678 0,0350

Kód využití



Rozloha plochy (ha)

BI BI BI BI BI BI BI OV OM OH PV ZO ZO VZ VS TI DS DS

ÚS, DOP DOP -

ano ano ano ano ano ano ano ano ano -

3,1377 11,2913 0,5719 0,3861 0,3464 1,4623 0,4441 0,2515 0,4201 0,2074 0,2569 0,3770 0,9945 0,3272 0,9315 13,3214 12,2503 0,1003

65


ad I.1.d.) KONCEPCE VEŘEJNÉ UMÍSŤOVÁNÍ

INFRASTRUKTURY

VČETNĚ

PODMÍNEK

PRO

JEJÍ

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční síť Územím Letohradu okrajově prochází silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk), vedoucí v dálkových vztazích od dálnice D11 až po Ostravu. Silnice propojuje řadu významných měst a má důležitý hospodářský význam. Silnice je územím vedena v přímém směru v odpovídajících šířkových parametrech. V souladu se ZÚR Pk je vymezen koridor Z16O pro její přeložku v úseku Šedivec – Letohrad (D28). Dle dosavadních informací je velmi pravděpodobné, že plocha pro přeložku bude v budoucnu podrobnější dokumentací zpřesněna mimo území města, přesto jde o VPS označenou VD1. Vlastní silniční síť území tvoří silnice II. třídy, a to silnice II/310 (Žamberk – Letohrad) a silnice II/360 vedoucí od silnice I/11 na severu přes Letohrad do Ústí nad Orlicí. Silnice II/310 od Žamberka je vedena poměrně dlouhým úsekem zastavěným územím Lukavice a Letohradu. Kromě toho vykazuje i závady v nedostatečném šířkovém uspořádání. Vzhledem k jejímu dlouhodobě poměrně nízkému dopravnímu zatížení nelze v dohledné době předpokládat odstranění dopravních závad zásadní přeložkou současné trasy. Z tohoto důvodu jsou navrženy úpravy jejího současného šířkového uspořádání v ploše Z26L. Navrhované přeložení trasy silnice (D48) v délce asi 2 km v ploše Z27L je uvažováno až v časově dlouhodobějším horizontu. Přeložkou silnice se sice částečně odlehčuje ulici Komenského, ale dopravní přínos této přeložky není příliš velký a znamenalo by to pouze odvedení dopravní zátěže v hodnotách 1000 – 1500 vozidel. Nejvýznamnějším problematickým úsekem silniční sítě na území Letohradu je úsek silnice II/360 v ulici Jilemnického po připojení silnice II/310 od Žamberka s železničním podjezdem omezené podjezdné výšky. Zde dosahují hodnoty dopravního zatížení asi 6000 vozidel za průměrný den roku. Tuto problematiku tak řeší navrhovaná přeložka silnice II/360 v ploše Z27L a Z18K ve směru na Ústí nad Orlicí (D37) v přímém pokračování ulice Šedivské nadjezdem přes zhlaví železniční stanice Letohrad a s novým napojením komunikačního systému prostřednictvím ulice Kunčické. Její nezbytná délka činí přibližně 1 km. Tato přeložka by výrazněji ovlivnila nejvíce dopravně zatížený úsek v Letohradu a umožnila by i další možné propojení ZÚ. Plocha pro obě přeložky je zároveň označena jako plocha pro VPS VD2. Územím dále procházejí silnice III. třídy, a to silnice III/31017 (Letohrad – Písečná), silnice III/3116 (Letohrad - Mistrovice), silnice III/3141 (Letohrad - Verměřovice), silnice III/3601 (Letohrad), silnice III/3602 (Letohrad) a silnice III/3604 (II/360 – Červená), které však nemají většího dopravního významu. Jejich dopravní funkce spočívá především v umožnění propojení jednotlivých sídel ve vlastním i širším území a zajištění dopravní obsluhy jednotlivých částí ZÚ. Tyto silnice procházejí územím v celkem odpovídajících parametrech a vzhledem k jejich dopravnímu významu je vedení těchto silnic v území stabilizováno. Jediná navrhovaná úprava je u silnice III/3141 v ploše P1L, kde je v souvislosti s přeložkou silnice II/310 a jejím napojením na silnici II/360 navrhováno její nové napojení na silnice II. třídy (v navrhované peáži). Intenzity silniční dopravy a kategorizace silnic Dopravní zatížení a jeho vývoj je patrný z výsledků celostátního sčítání silniční dopravy: Silnice

Č. úseku

Počátek úseku

Konec úseku

I – 2000

I – 2005

I – 2010

I/11

5-3700

4099

3674

5-1510

Jablonné nad Orlicí Letohrad

3275

II/310

Křižovatka s II/360 Žamberk

2780

3196

2780 66


II/360

5-1511

Letohrad

5-5340 5-1521

I/11 Letohrad

5-1522

Letohrad – Šedivská ul. Letohrad – Jilemnického ul. Letohrad Letohrad – Družstevní ul. Letohrad Letohrad

5-1523

5-1520 III/3141 5-3721 5-3720 III/3116 5-6300

Letohrad – Komenského ul. Letohrad Letohrad – Šedivské ul. Letohrad – Jilemnického ul. Letohrad – Ústecká ul.

2780*

3196*

2780*

3101 3101*

3072 3072*

3101 3101*

6123

8830

6123

3689

4558

3689

II/313 Letohrad

3961 1702

3262 2938

3961 2496

Verměřovice I/11

1261 599

1622 815

1208 599

Dopravní zatížení na ostatních silnicích III. třídy nebylo v celostátním sčítání podchyceno. Dle znalostí místních podmínek a ve vztahu k širším vazbám se dopravní zatížení pohybuje do hodnoty 500 vozidel za průměrný den roku. Výhledové kategorie silnic I. a II. třídy jsou stanoveny na základě schválené „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. U silnice I/11 se tak předpokládá cílová kategorie S 9,5/70, což odpovídá současnému stavu, stejně tak i u silnic II/310 a II/360. U silnic III. třídy výhledové šířkové uspořádání silnic úzce souvisí s jejich dopravním zatížením a z toho vyplývá, že pro ně je plně vyhovující kategorie S 6,5/50. Síť místních a ostatních komunikací Vzhledem k tomu, že základní komunikační systém území tvoří téměř výhradně vedení silnic silniční sítě, mají místní a účelové komunikace, podrobně rozpracované na základě aktuálního Pasportu místních komunikací (kategorie B, C, D a U), převážně význam pouze obslužných přístupových komunikací, kromě několika stabilizovaných úseků místních komunikací II. třídy (kategorie B) a jejich navrhovaného rozšíření ve vazbě na novou zástavbu. V souvislosti s přeložením silnice II/310 mimo historické jádro města se navrhuje přeložení zbytkové zátěže z průtahu náměstím do nové trasy místní komunikace II. třídy severním okrajem historického jádra s napojením v místě připojení silnice III/31017. Stávající vedení obslužných přístupových komunikací je stabilizováno a doplněno návrhy místních komunikací III. třídy (Z20K, Z33L, Z17O), včetně šířkového uspořádání. V dlouhodobém časovém horizontu je v územní rezervě R11L a R6O navrhováno doplnění místní komunikace podél Tiché Orlice pro zlepšení přístupnosti stabilizovaných ploch ZÚ a ploch územních rezerv uvažovaných pro budoucí rozvoj města. Odstavná a parkovací stání S ohledem na charakter bytové zástavby jsou nároky na odstavná stání pro bydlení uspokojeny v rámci vlastních objektů či pozemků, resp. v rámci vymezených ploch umožňujících bydlení. Odstavná stání u nové zástavby musí být řešena v rámci vlastních pozemků nebo vlastních objektů. Stejně tak i parkovací nároky jednotlivých podniků a zařízení. V problematice parkování je v centrální části města pro potřeby zvýšení kapacity veřejných parkovišť vymezena plocha P5L pro parkování naproti stávajícímu parkovišti u koupaliště. Dále při silnici II/360 na jižním okraji obce je vymezena plocha Z18K pro záchytné parkoviště. 67


Doprovodná zařízení silniční dopravy Čerpací stanice pohonných hmot leží při silnici II/360 přímo v Letohradu v ulici Šedivské. Další jsou situovány mimo území města, a to při silnici I/11 severně od Letohradu, v Žamberku a v Ústí nad Orlicí. Na území Letohradu se další umístění čerpací stanice ani jiných zařízení nepředpokládá. Veřejná doprava Obsluha území veřejnou dopravou je zajišťována převážně autobusovou dopravou, vedenou na plochách DS. Území je obsluhováno 10 místními linkami a jednou dálkovou. Ve městě jsou rovnoměrně situovány autobusové zastávky, které svými docházkovými vzdálenostmi (500 m) pokrývají ZÚ. U autobusové dopravy se nepředpokládá její rozvoj. Vedení linek a rozmístění zastávek zatím odpovídá současným potřebám, stejně jako nově realizované centrální autobusové nádraží při železniční stanici Letohrad. DRÁŽNÍ DOPRAVA Územím jsou vedeny celostátní železniční tratě ČD č. 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad a č. 024 Ústí nad Orlicí – Lichkov se společnou železniční stanicí Letohrad. Tyto jsou územně plně stabilizované a dále respektované jako součást koridoru kombinované dopravy KD1 (C59) Miedzylesie (Polsko) – Lichkov – Ústí nad Orlicí vymezeného v PÚR ČR 2008, respektovaného v ZÚR Pk. Smyslem jeho vymezení je zabezpečení technických parametrů dohody AGTC (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech), a to z důvodu zařazení tratě č. 024 do evropského železničního systému a současně do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN (čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12). JINÉ DRUHY DOPRAVY Územím jsou vedeny cyklistické trasy vedoucí převážně mimo současné vedení silniční sítě. Jedná se o místní trasy č. 4048 (Letohrad – Lanšperk), č. 7072 (Lanšperk – Letohrad – Dolní Čermná) a č. 4074 (Žamberk – Letohrad – Nekoř). Pro turistické pěší vztahy jsou řešeným územím vedeny značené trasy, které jsou vedeny po okolí ve směrech hlavních turistických zajímavostí. Síť pěších a cyklistických tras lze v území považovat za vyhovující a v území stabilizovanou. Rozvoj nemotorové dopravy se nicméně připouští na celém území města, tedy i budování cyklostezek a pěších stezek v souladu se záměry města v rámci regionálních vazeb města v souladu s ust. § 18 odst. 5) SZ. Pro bezpečný provoz pěší dopravy se podél tras silniční sítě (obvykle v rámci ploch dopravy silniční) předpokládá vybudování alespoň jednostranného chodníku v nejzatíženějších úsecích. Plochy pro vodní ani leteckou dopravu nejsou na území města vymezeny, protože v území neexistují a o vymezení nových ploch tohoto charakteru nebyl dosud projeven zájem. Ochranná pásma V území jsou respektována OP silnic I., II. a III. třídy mimo ZÚ, které podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, dosahují vzdálenosti u silnic I. třídy 50 m a u silnic II. a III. třídy 15 metrů od osy vozovky, a OP železniční tratě podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, které činí 60 m od osy krajní koleje a 30 m od obvodu dráhy. 68


TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zhodnocení současného stavu Zdrojem vody je zvodeň, jejímž kolektorem jsou sedimenty spodního turonu. Místo pro jímání se nachází v místě přírodní drenáže spodní vody do Lukavického potoka a Tiché Orlice. Na správním území města Letohrad jsou čtyři jímací objekty, z nichž dva - Studna Pod skalou a vrt LT2 jsou využívány pro zásobování správního území města Letohrad pitnou vodou a vrt L1 je záložní. Vrt J1 Jablonský les slouží k zásobování skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí. Studna se štolou „Pod skalou“ se nachází po levé straně silnice od Ústí nad Orlicí na pozemích st. p.č. 93 a p.č. 780 v k.ú. Letohrad. Tento jímací objekt byl vybudován v roce 1926. Hloubka study je 6,0 m, délka jímací štoly je 16,0 m. Vydatnost toho zdroje 50 l/s, povolený odběr 30 l/s. V současné době je kvalita vody ve zdroji stabilizována. Vrt LT1 se nachází v blízkosti studny „Pod skalou“ na pozemku 751/2 v korytě bývalého mlýnského náhonu. Tento jímací objekt byl vybudován v roce 1979. Vrt je hluboký 16,5 m. Využitelná vydatnost zdroje je 70 l/s za předpokladu, že bude zachována těžitelná úroveň hladiny podzemní vody v studni se štolou. Vrt není v současnosti využíván. Vrt LT2 se nachází nedaleko koupaliště na pravém břehu Lukavického potoka. Na pozemku p.č. 26/13 v k.ú. Letohrad. Vrt byl vybudován v roce 1982. Vrt je hluboký 211 m a do hloubky 164,0 m je zasypán drtí. Zvodeň se nachází v hloubce menší než 164 m. Vrt je artézký s přetokem v úrovni terénu 50 l/s, povolený odběr je 10 l/s. Vrt je využíván nárazově. Všechny zdroje mají stanovené OP vodního zdroje II. stupně Vrt J1 Jablonský les se nachází severně od obce Orlice na pozemku p.č. 707/3 v k.ú. Orlice. Vrt má vyhlášené ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Vrt má stanovené OP vodního zdroje II. stupně. Čerpaná voda je dopravována ze zdrojů Pod Skalou a LT2 přes čerpací stanici samostatným výtlačným potrubím do vodojemů Letohrad a přes spotřebiště a přečerpávací stanici Ovčín do vodojemu Ovčín. Hlavní čerpací stanice je postavena nad studnou jako zděná budova a čerpá vodu samostatným výtlačným potrubím na vodojem Letohrad I a dále je voda dopravována na vodojem Letohrad II. Čerpací stanice u vrtu LT 2 čerpá vodu přes spotřebiště na vodojem Letohrad. Přečerpávací stanice Ovčín přečerpává vodu z vodovodního řadu v Kunčicích na vodojem Ovčín. Zemní vodojem Letohrad II objemu 650 m3 zásobuje vodou vyšší tlakové pásmo. Kóta min. hl. 430,25 m.n.m. Zemní vodojem Letohrad I objemu 240 m3 zásobuje vodou nižší tlakové pásmo. Kóta min. hladiny 412,50 m n.m. Zemní vodojem Ovčín objemu 200 m3 zásobuje vodou Kunčice. Kóta min. hladiny vodojemu je 445,0 mn.m. Bilance potřeby vody počet

l.os1den-1 celkem

1. obyvatelé stávající 6 351 + nárůst 376 2. průmysl

6 727 2 200

96 70

645 792 154 000

l.den-1 l.den-1

3. občanská vybavenost celkem

6 727

15

100 905 900 697

l.den-1 l.den-1 69


Qd Přehled:

Souhrnné množství:

900,697

m3.den-1 l.s-1

Qp

=

20,85

kd

=

1,5

Qm

=

31,27

kh

=

1,8

Qh

=

56,29

l.s-1

Qpož

=

14,5 900 697

l.s-1

Qrok

=

328 754

m3

l.s-1

Systém zásobování pitnou vodou je respektován včetně napojení vodovodního řadu obce Verměřovice (k.ú. Verměřovice) v jihovýchodní části řešeného území. Návrh rozvoje Současný systém zásobování vodou je vyhovující a zůstane zachován. Na vodovodním systému fungují dvě tlaková pásma, která jsou ovládána kótou hladin ve vodojemech Letohrad I a Letohrad II. Vydatnost zdrojů je dostatečná, celková kapacita vodojemů 1090 m3 je vyhovující i pro plánovaný rozvoj zásobovaného území. Objem akumulované vody ve vodojemech je pro současnou potřebu vody dostatečný a zabezpečí 60 % maximální denní potřeby vody. Technický stav vodovodních řadů není v některých částech města vyhovující z hlediska dimenzí, technického stavu potrubí, zajištění požární vody a možnosti manipulace na zásobních řadech ve vztahu k jednotlivým vodojemům. Jedná se o neodpovídající profily a nevyhovující materiály dosud využívaného vodovodního potrubí postaveného ve třicátých letech minulého století. V současné době dochází k jeho postupné obnově. Do budoucna se předpokládá výměna zbývajících nevyhovujících úseků vodovodní sítě a v navržených rozvojových lokalitách budou navrženy nové vodovodní řady. Dále je uvažováno s propojením skupinového vodovodu Letohrad se skupinovým vodovodem Jablonné nad Orlicí, které by do budoucna zajistilo možnost oboustranného zásobování pitnou vodou mezi oběma vodovodními systémy. Nově navržené rozvojové plochy budou napojeny na současný vodovodní systém nově navrženými vodovodními řady, které budou v maximální míře zaokruhovány. Rozvody vody v ZÚ a zastavitelných plochách budou řešeny převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, připouští se však dle prokazatelné potřeby v celém území města. Pro napojení budou v maximální míře využita současná tlaková pásma. V rozvojových plochách napojených na vyšší tlakové pásmo je nutné u jednotlivých objektů, které mají 1. NP osazené nad kótou 410 m n.m, počítat s osazením automatické tlakové stanice na vodovodním řadu nebo řešit nedostatečný tlak ve vodovodním řadu osazením malých domovních tlakových stanic u jednotlivých RD. V rozvojových plochách napojených na nižší tlakové pásmo je nutné u jednotlivých objektů, které mají 1. NP osazené nad kótou 390,5 m n.m, řešit nedostatečný tlak ve vodovodním řadu stejným způsobem. Výše uvedeným řešením bude splněn požadavek daný vyhláškou č. 428/2001 Sb. na předepsanou hodnotu 0,15 MPa ve vodovodní síti pro objekty do dvou nadzemních podlaží.

70


Nouzové zásobování pitnou vodou V případě havárie na některém z jímacích objektů je možné využít pro nouzové zásobování obyvatel druhý nepoškozený zdroj. V případě havárie na přívodním zásobním řadu pokryje současný objem všech současných akumulací cca 1 denní potřebu pitné vody pro město Letohrad a přilehlé obce. V případě déle trvající poruchy nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí (vzdálenost cca 12 km) nebo dovozem a nákupem balené pitné vody. Pro nouzové zásobování v okolních obcích budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování požární vodou Zásobování ZÚ a zastavitelných ploch požární vodou bude zajištěno dle ČSN 730810, ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou a ČSN 752411 Zdroje požární vody. Přístupové komunikace musejí splňovat požadavky na vjezd požárních vozidel v souladu s ČSN 730802, ČSN 730804 a § 2 odst. d) vyhlášky č. 246/2001 Sb. a č. 23/2008 Sb. Zásobování požární vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu pomocí požárních hydrantů. Dostatečná požární zásoba je zajištěna ve stávajících vodojemech. Jako se záložním zdrojem požární vody se počítá dle potřeby s toky Lukavického potoka, Letohradského potoka a Tiché Orlice. Ochranná pásma OP vodovodních řadů jsou dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m. OP u zemních vodojemů je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu náspu nebo oplocení jejich pozemků.

ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Zhodnocení současného stavu V Letohradě funguje jednotná kanalizace. Na kanalizaci je 11 dešťových oddělovačů a dvě čerpací stanice v Orlici. Jedná se o ČS Dolní cesta a ČS Ostrov. V současné době probíhá realizace dostavby a zkapacitnění kanalizačního systému v Jankovicích, v části Spořilov, v Kunčicích a v Orlici. Kapacita současné ČOV je 4550 EO s plánovaným přítokem 1 050 000 m3/rok, skutečný přítok není měřen. Odtok z ČOV v roce 2010 činil 919 200 m3. Z výše uvedených hodnot vyplývá, že současná kapacita ČOV je téměř vyčerpána. Pro další rozvoj území města je nutná intezifikace ČOV, která právě probíhá. Intenzifikací ČOV bude zajištěn budoucí rozvoj města, dojde ke zlepšení životního prostředí napojením dalších městských částí (Jankovice, Kunčice, Orlice) a ke zlepšení kvality vody v recipientu Tichá Orlice. Kapacita ČOV se zvýší ze 4550 EO v současnosti na 13 500 EO. Systém ASŘ umožní zvýšení kapacity bez nároku na nárůst obsluhy.

71


Výpočet množství splaškových vod - nátok na ČOV Počet obyvatel na ČOV 6351 + 376 nárůst Produkce splaškových vod na 1 obyvatele Produkce splaškových vod - obyvatelstvo Vybavenost + nárůst Produkce splaškových vod - vybavenost průmysl Denní průtok splaškových vod Balastní vody

osob

96 645 792

l/os/den l/den

100 905

l/os/den l/den

15 2 200 70

154 000 900 697 20 % z denního průtoku 180 139

Denní produkce odpadních vod Průměrné množství splaškových vod Součinitel hodinové nerovnoměrnosti Maximální průtok splaškových vod

6 727

Qp 2

Roční produkce odpadních vod

l/den l/den l/den

1 080 836

l/den

12,51

l/s

25,02 90 070

l/s l/hod

394 505

m3/rok

Do doby dokončení a kolaudace rozšíření ČOV není možné uvažovat s napojením rozsáhlejších lokalit na kanalizační systém města zakončený současnou ČOV. Dotčeným recipientem je Tichá Orlice. Návrh rozvoje území Po dokončení výstavby kanalizace bude umožněno napojení téměř 100 % stávajících producentů odpadních vod. Odpadní vody z celého území města bude možné likvidovat na intenzifikované ČOV. V zastavitelných plochách bude budována oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odváděny do veřejné kanalizace. Navrhované úseky kanalizace jsou zakresleny na základě dostupných poskytnutých podkladů a prověřeny správcem současného systému. V souladu s ÚPD obce Šedivec se koncepčně navrhuje odkanalizovávání této sousední obce napojením na kanalizační systém města Letohrad, a tím na ČOV Letohrad, jejíž intenzifikace tento krok umožňuje. Pro napojení zastavitelných ploch na kanalizaci jsou v současnosti

dvě varianty

řešení: 1. pokud v době zahájení výstavby na rozvojových plochách bude již realizována intenzifikace ČOV, bude možné počítat s napojením rozvojových lokalit na kanalizační systém města Letohrad; 2. pokud nebude v době výstavby v rozvojových ploch dokončena intenzifikace ČOV, bude nutné řešit zneškodňování splaškových vod z nové zástavby individuálně v souladu s aktuální právní úpravou a dosaženým technickým pokrokem. 72


Srážkové vody budou zneškodňovány v souladu se zákonem na pozemcích investorů. Z nových veřejných komunikací budou srážkové vody odváděny do jednotné kanalizace nebo povrchově do přilehlých příkopů, zelených pásů, popř. do vsaků. Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území po výstavbě byly srovnatelné se stavem před ní (tzn. odtok ve stejném množství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níže na tocích. Ochranná pásma Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) činí OP kanalizačních stok do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m, o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, o 1 m více. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Provozovatelem elektrického systému VN, TS a NN je ČEZ Distribuce, a.s., Děčín. Zásobování předmětného území elektrickou energií je řešeno systémem 35 kV s provozním napojením na TR 110/35 kV Žamberk. Mimo zmíněná vedení VN a přípojek ku stávajícím stanicím neprocházejí řešeným územím žádná další vedení VN ani VVN. V současné době zásobuje předmětné území el. energií 57 stanic (TS) 35/0,4 kV. Z hlediska technické koncepce je 43 TS s nadzemním přívodem systému VN (stožárové, zděné nebo vestavěné) a 14 TS kabelových. Z hlediska vlastnictví je 41 TS majetkem ČEZ Distribuce, a.s. V majetku průmyslových odběratelů nebo jiných majitelů je 16 TS. Zajištění průmyslového odběru fy OEZ Letohrad je řešeno samostatným nadzemním vedením VN 560 s možností provozního zajištěni z vedení VN 925. Obě uvedená vedení jsou provedena na společných stožárech z TR 110/35 kV Žamberk. Vedení VN 925 zásobuje veškerý odběr elektrické energie řešeného území, tj. obyvatelstva, drobných služeb spojených s výrobou zásobovaných ze systému NN. Z energetického hlediska je město Letohrad zásobováno dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem, což se příznivě projevuje na energetické bilanci města. V následující tabulce je uveden přehled všech stávajících TS zásobujících město Letohrad: Číslo stanice 186 187 189 190 193 194 211 389 390 402 403 407 439 489 583 600

Název stanice - Dřevotex - Ústecká u vodárny - U Perly - Kunčice u pily - Vrchní Orlice U HEDVY - Červená, obec - Kolonie II - Orlice Horní U mlýna - Kunčice U Moravce - U divadla - U školy - Kunčice ovčín - Spořilov - Kunčice Horní Polda - Kunčice BJ Strojobal - Bažantnice

Druh zařízení kabelová 2sl.-bet. 3sl.-bet. příhradová zděná příhradová 2sl.-bet. 3sl.-bet. 3sl.-bet. 2sl.bet. zděná 2sl.-bet. kabelová příhradová příhradová příhradová

Rok výstavby 1989 1967 1978 1977 1964 1994 1987 1966 1966 1967 1985 1968 1991 1978 1978 1978

Majitel ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ 73


631 636 667 675 677 779 793 794 795 796 797 798 799 803 859 928 980 1028 1058 1102 1112 1124 1134 1184 1185 1210 1225 1228 1233 1234 1251 1282 1299 1303 1349 1351 1352 1376 1485 1486 1493 Majitelé TS:

- Podměstí - Orlice Kolonie I - Orlice U HEDVY - U dvora - Průmyslová škola - Kunčice strojírny - OEZ - Pila - Kunčice RAJ + ČSD - Učiliště OEZ - Montostav - ORBAN - HEDVA - Orlice U školy - Mlékarna - Areál Svazarmu - Sádka - Orlice VKT - Jednota - Průmyslová škola - U nádraží - Kunčice III - Za poštou - U mateřské školy - Náměstí Svobody - Jankovice - ČOV - Kunčice Masna - Kunčice obec - Zámek - Nádraží ČD - TESTA - Dvůr - Sádka přechodová - Kunčice U prodejny - Market - BAPA Letohrad - Kunčice „Sídliště“ - FVE - EYWAN Orlice - FVE – EFVE s.r.o. Orlice ČEZ Distribuce, a.s., Děčín

příhradová příhradová příhradová kabelová zděná příhradová vestavěná zděná 3sl.-bet. 2sl.-bet. zděná zděná vestavěná 2sl.-bet. 2sl.-bet. 2sl.-bet. příhradová zděná příhradová zděná kabelová 2sl.-bet. kabelová kabelová kabelová příhradová zděná příhradová 2sl.-bet. kabelová kabelová kabelová kabelová zděná 1sl.-bet. kabelová kabelová 1sl.-bet bet. atyp kabelová bet. atyp

1980 1987 1981 1989 1993 1962 1960 1967 1964 1967 1972 1963 1970 1989 1991 1988 1972 1979 1979 1980 1989 1990 1992 1993 1993 1994 1995 1995 1999 1999 1998 2001 2003 2002 2004 1999 1999 2005 2011 2011 2010

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí cizí ČEZ cizí cizí cizí cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ cizí cizí cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ cizí ČEZ cizí

cizí - průmyslový odběratel

Stávající trafostanice Průmyslové školy je společná pro odběr školy a ČEZ Distribuce, a.s. Vzhledem k této situaci má dvojí číselné označení. TS 1102 zajišťuje odběr školy a TS 677 odběr ČEZ, a.s. S energetickým systémem ČEZ Distribuce, a.s., spolupracují v prostoru řešeného území čtyři FVE, MVE o výkonu 55 kW na Tiché Orlici a bioplynová stanice s kogenerační jednotkou o výkonu 70 kW v prostoru podniku Orlice VKT. FVE o vyšších výkonech spolupracují se systémem VN. MVE a FVE situovaná na čp. 639 Letohrad spolupracují se systémem NN. Provozovateli jsou soukromé osoby. 74


Rozvodný systém NN je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. V rozvodném systému NN nadzemního vedení převládá u okrajových rozvodů průřezově slabší dimenzování. V nové a ucelené zástavbě je uplatněna kabelizace sítě NN. Z hlediska současného odběru el. energie je stávající síť NN vyhovující. Zhodnocení současného stavu Zásobování řešeného území z TR Žamberk systémem 35 kV nevykazuje zásobovací problémy. Současná zásobovací koncepce zásobování zůstane i ve výhledu zachována a dle potřeby rozvoje území bude rozšířena. S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit ze stávajících stanic. Zvýšení transformačního výkonu je možné provést u podstatné části stávajících TS. V případě vyšších výkonových požadavků, přesahujících současné možnosti zásobování elektrickou energií, by bylo nutné řešit vzniklou situaci výstavbou další TS. Rozvod systému VN, který je řešen v okrajových částech města nadzemním vedením, bude dle potřeby rozvoje území omezován ve prospěch kabelového rozvodu VN. Stanovení současného el. příkonu řešeného území nelze provést vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje o maximálním zatížení jednotlivých TS. V podnikatelské činnosti, výkonově zajištěné z vlastních el. stanic, je výrazným partnerem průmyslový závod OEZ, Hedva a Orlice VKT. Dále se zde nacházejí drobné provozovny a služby spojené s výrobou a službami. V řešeném území je provedena plynofikace. El. vytápění využívá průmyslová škola (TS 1102). Návrh rozvoje území Koncepce zásobování elektrickou energií je zaměřena na zajištění způsobu zásobování a rozvoj energetického systému, případně na stanovení omezujících požadavků v souvislosti s platností zákona č. 458/2000 Sb. Návrh rozvoje řešeného území je zaměřen na posílení bytové výstavby, občanského vybavení a výroby, včetně prostorových rezerv. Z hlediska výhledové spotřeby elektrické energie je rozhodujícím dvoucestné zásobování řešeného území energetickými médii - úplná plynofikace snižuje výkonové nároky na spotřebu elektrické energie. Výkonový nárůst odběru el. energie bude pro počátek řešen zvýšením instalovaného transformačního výkonu ve stávajících stanicích a zvýšením výkonové kapacity sítě NN, v případě vyšších výkonových nároků postupnou realizací nových TS. V rámci omezení nadzemního vedení VN bude prosazováno rozšíření kabelového systému VN. ÚP řeší čtyři katastrální území – k.ú. Letohrad, k.ú.Červená, k.ú. Kunčice u Letohradu a k.ú. Orlice. k.ú. Letohrad Navrhovaný rozvoj je zaměřen na vyplnění proluk a volných ploch v severní a východní části ZÚ. Mimo bytovou výstavbu zahrnuje posílení rozvoje výroby a komerčních aktivit. Podstatnou část navrhované bytové výstavby lze zajistit ze stávajících TS rozšířením sítě NN. Větší bytová výstavba, která je soustředěna v severovýchodní části města, si vyžádá nahradit stávající příhradovou TS 980 kabelovou stanicí a propojit ji se stávající přechodovou stanicí TS 1303. Zásobování výstavby v severní části lze řešit ze stávající TS 1303. Výkonové zajištění si vyžádá realizaci nové kabelové TS. Napojení na systém VN bude řešeno kabelem VN z vedení VN 925. Zastavitelné plochy smíšené výrobní si vyžádají realizaci nových kabelových TS. k.ú. Červená Území bude zásobováno el. energií z TS 1210 a TS 194. Výkonové zajištění si vyžádá rozšíření sítě NN a případnou výměnu transformátorů.

75


k.ú. Kunčice u Letohradu Rozvojové plochy navrhované v rámci katastrálního území lze zásobovat el. energií ze stávajících el. stanic. Napojení na energetický systém si vyžádá rozšíření místní sítě NN a případnou výměnu transformátorů. k.ú. Orlice Navrhovaná výstavba v rámci k.ú. Orlice vyplňuje volné plochy při severovýchodní straně stávající zástavby. Z hlediska zásobování el. energií nevyžaduje rozvoj území realizaci další el. stanice. Připojení na rozvodnou síť si vyžádá rozšíření sítě NN, případně zvýšení el. výkonu v transformaci VN/NN u TS 389 a TS 1486.

Nadmístní systém VVN Výhledovým investičním záměrem ČEZ Distribuce, a.s., je realizace nadzemního vedení VVN (110 kV) mezi TR Žamberk a TR Jablonné nad Orlicí. Navrhovaná trasa vedení VVN prochází podél severovýchodní strany města mimo stávající zástavbu. Technickým požadavkem je realizovat výhledové vedení VVN a stávající vedení VN 925 a VN 560 v úseku od místní lokality „Bažantnice“ až téměř po hranici s k.ú. Orlice na společných stožárech. Pro tento nadmístní záměr, sledovaný v ZÚR Pk jako koridor pro umístění stavby E02 – nadzemní vedení 2x 110 kV TR Žamberk – TR Jablonné nad Orlicí, byla na základě řady jednání se zástupci města i investora vymezena zpřesněná plocha Z15L a Z15O v celkové šíři 40 m. Tato stavba je ve vazbě na ZÚR Pk vymezena jako VPS (VT1). Rozvod systému VN Zásobování elektrickou energií zůstane i ve výhledu nezměněno, tj. systémem 35 kV z vedení VN 925 a VN 560. Území je z hlediska dodávky elektrického výkonu a kvality napětí zajištěným prostorem vzhledem k blízkosti transformovny TR 110/35 kV Žamberk. Rozvodný systém 35 kV plně vyhovuje odběrovým požadavkům. Rozvod systému NN Zásadním předpokladem pro navrhovaný rozvoj je dokončení obnovy sítě NN. V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce, a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: -

napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy,

-

při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit bude v otázce zásobování elektrickou energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách.

Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s platností od 1. 1. 2001, dle § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících OP dle zákona č. 79/1957 Sb. 76


a zákona č. 222/1994 Sb., § 19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující OP: Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřicí a zabezpečovací techniky elektrické stanice zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV výrobny elektřiny od oploceni nebo zdi

Dle zákona č. 79/1957 Sb. 10



1 30 10 30

1 20 7 20

1 2 7 20

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. OP pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Severně ZÚ probíhá od východní hranice k.ú. Orlice až po západní hranici k.ú. Červená VTL plynovod DN 300 do Českých Libchav, ze kterého je provedena VTL odbočka k RS VTL v k.ú. Letohrad. U těchto vedení se uplatňuje ochranné i bezpečnostní pásmo. Rozvod plynu od RS je realizován prostřednictvím STL a NTL plynovodní sítě v částech Letohrad a Orlice. Distribuci z STL do NTL plynovodní sítě zajišťují RS STL umístěné v ZÚ části Letohrad. Plyn není zaveden do částí Červená a Kunčice. Pro zajištění dlouhodobé životnosti VTL plynovodů je za hranicí území situována stanice katodové ochrany. Ochranná pásma Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), stanovena OP takto: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území na obě strany od osy plynovodu ........................................................... 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ........................... 4 m.

Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Uvedený zákon kromě OP stanovuje pro plynárenská zařízení bezpečnostní takto: - regulační stanice vysokotlaké .......................................................................... - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm .......................................................... do DN 300 mm …........................................................

ještě pásma 10 m, 15 m, 20 m;

Při umísťování stavebních objektů je nutno tato OP a BP respektovat. Dále je nutné dodržet při budování inženýrských sítí ve vztahu k plynovodům normu ČSN 73 6005.

77


TELEKOMUNIKACE Radiokomunikace V prostoru k.ú. Orlice je provozován vysílač TVP Letohrad (čp. 499) provozovatele Českých radiokomunikací, a.s., který je propojen radioreléovými spoji s vysílači RS Litický Chlum a TVP, BTS Vamberk (Na Rozárce). Televizní vysílač má vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 30 m. Průběh radioreléových tras i situování vysílače, který zahrnuje zařízení radiových směrových spojů, je bez vlivu na rozvoj území. V jižním okraji řešeného území vymezuje koridor OP rr trasa Ministerstva obrany ČR. Rovněž průběh této rr trasy neovlivňuje rozvoj řešeného území. Obdobnou situací je dopad OP vysílače Telefónica O2 v Šedivci, který zasahuje okraj severovýchodní části k.ú. Letohrad. Telefonní síť V rámci řešeného území jsou provozovány telefonní ústředny Telefónica O2 a T-Mobile a situovány v centrální části města. Místní telefonní systém byl plně obnoven v celém rozsahu. Provedená obnova spojových cest zahrnuje úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně plně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Společně s telefonním rozvodem O2 je proveden rozvod kabelové TV. OP a povinnost respektovat stávající trasy telekomunikačního vedení jsou shodné s podmínkami uvedenými v následujícím odstavci „Dálkové kabely“. Dálkové kabely Územím procházejí dálkové telekomunikační kabely propojující především elektronické komunikační zařízení. Provozovatelem těchto telekomunikačních kabelů je Telefónica O2, a.s. a T-Mobile. Realizovaný rozvod dálkových kabelových vedení podchycuje osídlení řešeného území. Územím dále prochází telekomunikační kabelové vedení Českých Drah, a.s. Předmětné vedení je položeno v OP drážního tělesa ČD. Ochranná pásma Zákon č.127/2005 Sb. určuje OP pro dálková kabelová vedení na 1,5 m na obě strany od krajních vedení. Vymezené OP je nutno respektovat. Před zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od Telefónica O2 Czech Republic, a.s., (dokumentace liniových staveb sítí). NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ÚP respektuje současný systém nakládání s odpady ve městě, zakotvený v platném Plánu odpadového hospodářství. Nově vymezuje pro tento způsob využití plochu Z30L (TO), čímž vytváří předpoklady pro možné vymístění současného sběrného dvora z blízkosti centra města do míst, kde je rizikovost provozu a povodňového ohrožení snížena. Pro prověření budoucího možného rozšíření tohoto areálu se vymezuje plocha územní rezervy R7L s cílem zabezpečit dlouhodobě tuto nezbytnou oblast života města. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je na území města jak místního, tak nadmístního významu a je situováno jak ve stabilizovaných plochách bydlení městských a příměstských (BI) a v plochách smíšených obytných v centrech měst (SC), tak v rámci ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV), komerční zařízení (OM), tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) a hřbitovy (OH).

78


Velikost města a jeho funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb, která zahrnuje občanské vybavení v oblasti: správy a řízení Ve městě se nachází MÚ, pošta, matrika, stavební úřad, hasičské zbrojnice (celkem 4x), Policie ČR. Za další vybaveností tohoto charakteru musejí občané dojíždět do nedalekých měst – např. do Žamberka – zde je finanční úřad, do Ústí nad Orlicí – úřad práce, katastrální úřad. školských zařízení Zařízení tohoto typu je ve městě také zastoupeno. Jedná se o MŠ, ZŠ, ZUŠ, střední průmyslovou školu společně se SOU a soukromé gymnázium. Za dalšími školskými zařízeními se dojíždí do Žamberka a Ústí nad Orlicí, kde je gymnázium, na vyšší a vysoké školy se dojíždí do Prahy, Hradce Králové, Brna či Pardubic. zdravotnických zařízení Tato oblast je ve městě zastoupena v rámci základní lékařské nabídky např. praktický lékař, stomatolog, gynekolog, specialista, dětský lékař atd. Na polikliniku, do nemocnice musejí vyjíždět občané do Žamberka či Ústí nad Orlicí, RZP je v Žamberku a Ústí nad Orlicí, nebližší letecká záchranná služba je v Pardubicích. sociální péče Ve městě se nachází Dům s pečovatelskou službou, dále jsou k dispozici byty s pečovatelskou službou. Nabídku služeb rozšiřuje také rozvážení obědů pro důchodce. kultury i spolkové činnosti Společenský a kulturní život ve městě je bohatý. Také nabídka kultury je dostačující. Ve městě najdeme informační středisko, knihovnu, muzea, zámek, kino, kostely, hřbitovy, spolků je ve městě také dostatek např. svaz chovatelů, myslivci, hasiči, fotbalový klub, Orel, Sokol, kynologický klub atd. Během roku se ve městě koná mnoho kulturních akcí pro širokou veřejnost (některé se konají pravidelně již mnoho let – Kopečková pouť), které pravidelně přilákají veliké množství lidí. Díky těmto činnostem si jsou lidé v tomto městě jistě blíž, jelikož je spojuje mnoho společných zájmů a kulturních zážitků. Nabídku občanského vybavení dotváří neveřejná infrastruktura v oblasti: služeb Nabídka služeb ve městě je také dostačující. Najdeme zde základní služby – potraviny, cukrárnu, elektro, kadeřnictví, lékárnu, optiku, papírnictví, pedikúru atd. V případě dalších potřeb občané dojíždějí do Žamberka a Ústí nad Orlicí. ubytovacích a stravovacích zařízení Město nabízí hned několik stravovacích zařízení, to samé platí i u ubytování. Ubytování je možné jak v hotelech, tak penzionech či chatách. bankovnictví Bankovní služby nabízí již výše zmiňovaná pošta, ve městě najdeme ještě banku, spořitelnu, bankomaty, pojišťovny atd. Nabídka těchto služeb je ve městě dostatečná. tělovýchovy a sportu Tím, že má město mnoho spolků zabývajících se sportovní činností, má také dostatek hřišť či ploch, kde je možno sportovat – fotbal, Sokol, Orel, tenis, hasiči, kulturní dům, hokejbal, biatlon atd. ÚP vytváří územně technické podmínky jak pro další existenci výše uvedených zařízení, která se vyskytují ve stabilizovaných plochách, tak vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby – viz část ad I.1.c) této kapitoly, ve kterých se připouští rozvoj občanského vybavení v souladu se stanovenými podmínkami využití.

79


VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Samostatně jsou vymezeny jak stabilizované plochy veřejných prostranství – rozsáhlé veřejně přístupné převážně zpevněné plochy, tak veřejné zeleně – rozsáhlé veřejně přístupné převážně nezpevněné plochy s parkovou úpravou, které se dále rozvíjejí návrhem ploch v k.ú. Letohrad (Z21L) a k.ú. Orlice (Z10O). Jsou jimi také funkční plochy ve smyslu příslušných legislativních předpisů jako součást ostatních stabilizovaných ploch s rozdílným způsobem využití. Rozvoj veřejných prostranství je dále přípustný v rámci ploch bydlení (BI) a smíšených obytných – v centrech měst (SC), případně v dalších plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Tyto jsou součástí systému sídelní zeleně – viz ad I.1.c) této kapitoly. V zastavitelných plochách je třeba rezervovat vhodné prostory pro rozvoj ploch tohoto charakteru v míře nezbytné pro vytvoření jejich optimálního životního prostředí v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. ad I.1.e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází při uspořádání krajiny z dochovalosti území města, potřeb udržitelného rozvoje a potřeb místních občanů a podnikatelů. Zároveň zohledňuje historický vývoj sídel, technická opatření a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících ÚAP a právních norem, včetně ZÚR Pk. Pro uspořádání krajiny jsou to především § 12, a pro část území § 44 a celá hlava třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 18 odst. 4 a 5 SZ. Krajinný ráz, dle zákona č. 114/1992 Sb., je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plánování, dle SZ, ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Řešené území leží v nadmořské výšce od 350 m do 550 m n. m. (severovýchodní okraj území). Krajinný reliéf je členitou pahorkatinou s četnými údolími, kde výrazně dominuje údolí řeky Tichá Orlice. Mimo dominantní zástavbu města je území vyrovnanou mozaikou luk a polí s výraznými plochami lesů ležícími převážně v horních třetinách svahů a s většími celky Hrklice, Zadní hory a Jablonský les. Dle ZÚR Pk, resp. Studie potencionálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje, leží řešené území v oblasti krajinného rázu 06 Podorličí. ZÚR Pk vymezují v území dva typy krajiny. Celé území spadá do typu lesozemědělské krajiny a do typu krajiny s překryvnou funkcí - krajinou s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Lesozemědělský typ je charakterizován následovně: - přechodový typ mezi krajinou lesní a zemědělskou; - krajinná matrice tvořena mozaikou lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný, celkově však vyvážený; 80


naprostá většina lesů intenzivně hospodářsky využívána s převahou stanovištně nepůvodních druhů jehličnanů; - charakter převážně polootevřený; - převažují středně až méně úrodné krajiny, v krajinách úrodných signalizuje výjimečné typy dramatických reliéfů nebo polohy ovlivněné vodou. ZÚR Pk stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: - lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením; - zastavitelné plochy mimo zastavěná území obcí navrhovat pouze v nezbytně nutné míře při zohlednění krajinných hodnot území s tím, že zastavitelné plochy nebudou vymezovány na úkor ploch lesa; - zábor PUPFL připouštět pouze v nezbytných odůvodněných případech výstavby technické a dopravní infrastruktury; - chránit a rozvíjet harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména udržovat vyvážený podíl zahrad a trvalých travních porostů a zastavěných a intenzivně využívaných ploch; - rekreační ubytovací zařízení s vyšší kapacitou lůžek připouštět pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. ZÚR Pk vymezují krajinu s vyšší mírou urbanizace v území se zvýšenými požadavky na změny v území, tedy i v území OSk3, a to jako funkci překryvnou. ZÚR Pk stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: - řešit proporcionálně požadavky na rozvoj sídel zahrnutých do rozvojových oblastí a os a požadavky na ochranu krajiny stanovené pro jednotlivé krajinné typy vymezené v území rozvojových oblastí a os; - ve vazbě na centra osídlení popř. další sídla zahrnutá do rozvojových oblastí a os soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu, a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; - v návaznosti na rozvoj sídel rozvíjet plochy a linie krajinné zeleně zajišťující podmínky pro rekreaci a prostupnost krajiny a zvyšující pestrost krajiny; při tom dbát na architektonickou úroveň řešení. Vymezené typy krajiny v území odráží dlouhé osídlení území a jeho využití pro zemědělské účely a pro rozvoj průmyslu jak ve vlastním městě, tak v blízkém Žamberku a Ústí nad Orlicí. -

Podíl způsobu využití území je znázorněn v následujícím grafu

81


ZPF o rozloze 91 307 ha tvoří 55 % rozlohy města. V této rozloze převažuje orná půda (787 ha) nad rozlohou TTP (74 ha) a rozlohou zahrad a ovocných sadů (120 ha). Ostatní plochy jsou o rozloze 192 ha. Zemědělské plochy byly ve druhé polovině 20. století scelovány, rozorávány a později na části z nich byly budovány meliorační systémy. V současné době je větší část těchto ploch znovu zatravněna a z malé části jsou spásány. Lesnatost řešeného území je 33 %, což je téměř v celostátním průměru. Převažující část lesních porostů je zařazena do lesa hospodářského (98 %) a zbytek do lesa zvláštního určení (1 %) a lesa ochranného (1 %). Druhová skladba lesa je v porovnání s potencionální druhovou skladbou v současné době značně pozměněna ve prospěch smrku a věkově se stejnověkými porosty. Výjimkou v tomto složení je lesní porost v PřP Letohradská bažantnice. Historické využívání krajiny se odráží v její současné ekologické stabilitě vyjádřené hodnotou KES. KES představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Matematicky je vyjádřen poměrem ploch ekologicky stabilních (lesy, louky, pastviny, sady, rybníky, zeleň, atd.) a ploch ekologicky nestabilních (orná půda, zastavěné plochy, zpevněné plochy, atd.). Pro Letohrad má hodnotu 1,27. V souladu s touto hodnotou se jedná vcelku o vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energeticko-materiálových vkladů. Podíl ploch na celkové rozloze ZPF je znázorněn v následujícím grafu:

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Pro tento typ využití krajiny jsou navrženy plochy K1L v k.ú. Letohrad a K1K v k.ú. Kunčice u Letohradu. Obě plochy budou nadále součástí ZPF a budou zemědělsky využívány. Plocha K1L je prioritně určena pro biatlonový sport a plocha K1K prioritně pro kynologické cvičiště. Obě plochy jsou vymezeny jako změna v krajině, protože v nich není uvažováno umisťování trvalých staveb. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Celé správní území Letohradu náleží k povodí řeky Labe 1 - 02, k dílčímu povodí Tiché Orlice 1 - 02 – 02. Na území města Letohradu vstupuje Tichá Orlice v jihovýchodní části pod Kunčicemi a opouští jej v jihozápadní části pod Červenou. V tomto úseku má Tichá Orlice tyto přítoky: významnějším pravostranným přítokem je Lukavický potok se svým přítokem Letohradským potokem, do něhož se vlévá Bažantnický potok, dalším pravostranným přítokem je Jablonský potok. 82


Charakteristiky povodí a dílčích povodí: Tichá Orlice

čhp čhp

Lukavický potok

čhp čhp

Letohradský potok

čhp čhp

Jablonský potok

čhp

1–02–02–027 6,365 km2, 1–02–02–023 18,568 km2, správce toku Povodí Labe 1–02–02–026 0,750 km2, 1–02–02–024 správce toku Povodí Labe 1–02–02–025 1-02-02-026 0,750 km2, správce toku Povodí Labe 1-02-02-023 18,568 km2, správce toku Povodí Labe

celková plocha 239,265 km2, celková plocha 207,683 km2 celková plocha 25,217 km2 celková plocha 14,453 km2 celková plocha 10,005 km2 celková plocha 25,217 km2 celková plocha 207,683 km2

V průběhu toku územím města Letohradu má Tichá Orlice několik dalších pravostranných a levostranných bezejmenných přítoků. Tichá Orlice má na území Letohradu charakter podhorské řeky. Koryto řeky je původní bez rozsáhlejších zásahů do břehů s přirozeným vegetačním doprovodem – keřové i stromové patro. Údolní niva tvoří inundační území. Největší vodní plochou na řešeném území je Orlický rybník o ploše 8 657 m2, který je dotovaný vodou z Jablonského potoka. Na Jablonském potoce se ještě proti toku nacházejí tři chovné rybníky a nádrže sádek na jeho dolním toku celková plocha vodních nádrží je cca 3 000 m2. Další bezejmenná vodní nádrž se nachází v centrální části města u Domu kultury, celková plocha 2 500 m2. Na bezejmenných vodotečích jsou pod Kunčicemi další dva malé bezejmenné rybníky (celková plocha cca 700 m2). Pro prověření budoucího uvažovaného využití území podél toku Potočnice pro vodní nádrž Písečná – dle Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod..., září 2011 (lokalita č. 26) se na západním okraji řešeného území vymezuje plocha R1Č, která pokračuje do sousedního území (v ZÚR Pk popsáno v Odůvodnění jako limit využití území). Část řešeného území (severovýchodní část k.ú. Orlice) leží CHOPAV Žamberk – Králíky, stanovené Nařízením vlády ČSR č. 10/1979 Sb. ze dne 10. ledna 1979. Cílem nařízení je zřízení chráněných vodohospodářských oblastí, kde jde o důležitou fázi preventivní ochrany vodních zdrojů, při níž se souborem zákazů a omezení upravují činnosti, které by mohly nepříznivě a natrvalo nebo velmi zdlouhavě ovlivňovat vodohospodářské poměry a zároveň využití vodních zdrojů. Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 49 Oprávnění při správě vodních toků je nutné dodržet volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku – dle odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a – dle odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Plochy zemědělské (NZ) Koncepce ÚP nadále zachovává ZPF v jeho prostorovém uspořádání a navrhuje obecné změny v jeho využití, vedoucí ke zvýšení ekologických funkcí krajiny. Zábor ZPF je navržen pouze pro zastavitelné plochy a v rámci zpracování návrhu ÚP byly jednotlivé požadavky na rozvojové plochy přehodnoceny s cílem minimalizovat zábor ZPF. Do plochy ZPF se žádný pozemek nenavrací. V rámci ploch zemědělských je hlavním využitím hospodaření na ZPF. Přípustná využití jsou charakteru ochrany území (protipovodňová a protierozní), podpory turistiky (turistické trasy, informační systémy), technické infrastruktury, zlepšení funkcí krajiny a revitalizační opatření. Vedle těchto přípustných využití se na ZPF vymezují prvky ÚSES, včetně návrhu nefunkční části prvku MK 2, kterou je třeba postupně realizovat pro zvýšení funkčnosti celého systému. Realizací obecných i konkrétních návrhů se zvýši ochrana území před náhlými jevy a zvýší se průchodnost 83


krajiny pro biologické druhy. Nepřímým efektem je pak zvýšení infiltrace a retence vody v krajině, zlepšení krajinného rázu a další. Ohrazování pozemků pro účely pastvy je možné, avšak jeho technické provedení nesmí výrazněji omezit biologickou prostupnost krajiny. Plochy lesní (NL) ÚP nemění strukturu ani funkční využití lesů a zachovává jejich funkce a plošné umístění. Nové zastavitelné plochy na PUPFL se navrhují po erudovaném zhodnocení návrhů a multidisciplinárních jednáních, z nichž vyplynula nemožnost přijatelnějších odborných i technických řešení. Rozvojové plochy na PUPFL jsou určeny pro technickou infrastrukturu zajišťující plnohodnotné a kvalitní životní podmínky nejen obyvatel řešeného území, ale i dalších regionů viz kap. II.1.n). Jako určitou kompenzaci těchto záborů lze chápat návrh nových ploch PUPFL, a to plochy K2L, K3L v k.ú. Letohrad a K1Č v k.ú. Červená. V souladu s lesním zákonem (č. 289/1995 Sb.) nezasahuje ÚP do zlepšení druhového složení lesů ani výrazněji do prostorového uspořádání lesa, čímž umožňuje jeho druhové i prostorové zkvalitňování dle doporučení v Národním lesnickém programu a dalších koncepcích. Pro zlepšení mimoprodukčních funkcí lesa připouští ÚP činnosti, jež tato zlepšení umožňují, včetně připuštění budování dopravní a technické infrastruktury. Krajinný ráz Stanovení podmínek ochrany krajinného rázu je řešeno obecně pro celé území města pro zachování současného charakteru a struktury krajiny – viz část ad I.1.e) této kapitoly. Tyto podmínky vycházejí z gesce § 12 zákona č. 114/1992 Sb. a jejich cílem je uchovat dochovaný ráz nejen volné krajiny – nezastavěné území, ale i ZÚ v míře výrazovosti staveb a urbanistické kompozice sídel. ÚP respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. ÚP nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení dominant v krajině a snižuje negativní působení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové zeleně. ÚP téměř zachovává současné uspořádání a využití jednotlivých typů ploch v krajině a navrhuje plochy pro mírné zvýšení podílu PUPFL (K2L, K3L, K1Č). Samotné využití jednotlivých typů ploch, resp. ploch ZPF a PUPFL, nemůže ÚP ovlivnit přímo (dřevinná skladba, pěstované druhy rostlin), avšak vytváří podmínky pro změny v krajině a připouští opatření ke zvyšování hodnoty KES. Pro posílení pozitivních znaků krajinného rázu a zmírnění negativního dopadu využití ploch se v obecné rovině připouští doplňování krajinné zeleně, a tím se umožňuje zvýšení biodiverzity krajiny a vytváření vhodnějších podmínek pro ochranu druhů zde žijících a rostoucích. Zároveň pak není přesně definováno umístění této krajinné zeleně, což umožní její flexibilní přizpůsobení vznikajícím podmínkám při využití zastavitelných ploch a může napomoci zmírnění negativních dopadů na krajinný ráz. ÚSES Vstupní data byla na základě terénních průzkumu a nad mapovým podkladem prověřena a byla převzata ze ZÚR Pk a ÚAP. Administrativně bylo sjednoceno názvosloví odpovídající zákonu č. 114/92 Sb. a vyhlášce č. 395/92 Sb., tj. místní a regionální, s tím, že označení regionálních prvků je převzato ze ZÚR Pk a místní prvky jsou značeny na celém území města samostatně, včetně biocenter vložených na regionální biokoridory.

84


V rámci ÚP byly jednotlivé prvky ÚSES dovymezeny a dopřesněny, a to na základě poskytnutých vstupních dat, leteckých snímků, vlastních terénních průzkumů a rozborů a v souladu s doporučenými metodikami (Löw a kol: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Maděra, Zímová: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Kosejk a kol.: Realizace skladebných částí územních systémů ekologické stability). V řešeném území je systém téměř funkční. Místní biokoridory procházející ZÚ byly zúženy do funkčních ploch (vodní a mokřadní), které umožňují volný průchod živočichů a transport rostlinných druhů, energie a genetické informace. Zároveň lze předpokládat, že v ZÚ budou tyto koridory sloužit jako hlavní naváděcí trasy pro průchod ZÚ a druhy využijí i přiléhajících ploch, jež dokáží využít ke svému pohybu (např. zahrady a sady). Regionální biokoridor RK 871 byl v souladu s metodikou přerušen v přípustné délce v místech, kde by jeho vedení bylo po plochách ekologicky nestabilních (pole). Plochy funkčních prvků ÚSES – regionální biocentrum 461 Les u Hrklice a regionální biokoridory, RK 870 Vadětín – Les u Hrklice a RK 871 Les u Hrklice – Sutice byly převzaty dle platných ZÚR Pk. Místní biocentra MC 1, MC 2, MC 3, MC 4, MC 5, MC 6, MC 7, MC 8, MC 9 a místní biokoridory MK 1, MK 2, MK 3, MK 4, MK 5, MK 6, MK 7 a MK 8 byly převzaty z dosud platné ÚPD, včetně změn. V případě části prvku MK 1 byla volena nová trasa po funkčních ekologicky stabilizovaných plochách. Pro plnou funkčnost ÚSES je třeba doplnit nefunkční úsek prvku MK 2. Pro zlepšování funkčnosti, především pro jeho využívání dalšími organismy, je vhodné doplnit nelesní prvky o skupinovou až liniovou zeleň, včetně keřové zeleně, a to i v břehových porostech. Druhové složení dřevin by mělo být z druhů místních a v jejím složení by měly být i plodonosné druhy stromů a keřů. V lesních prvcích pak nahrazovat současné monokulturní porosty smrku stanovištně odpovídajícími druhy dřevin, včetně druhů vtroušených. Celý ÚSES je v řešeném území plošně provázaný a navazuje na sousední k.ú. Zaplocování pozemků v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytně nutné (ochrana kultur, pasení, apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy oplocení umožňovaly průchod druhů, které neohrozí účel oplocení (např. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabraňujícímu okusu vysázených stromů). Při zapracování regionálních prvků ÚSES do ÚP byly respektovány zásady ZÚR Pk (čl. 112 a čl. 113). Skladebné prvky ÚSES Regionální biocentrum 461 Les u Hrklice leží v západním okraji řešeného území, kam zasahuje z obce Dolní Dobrouč. Lesní prosty jsou smíšeného charakteru s převahou smrkových porostů, které je třeba postupně druhově nahradit stanovištními dřevinami, především bukem, vtroušeně jedlí a dubem. Hranice biocentra byla dopřesněna na parcelní hranice tak, že není narušena jeho funkčnost v celém systému ani jeho rozloha. Regionální biokoridor RK 870 Vanětín – Les u Hrklice vstupuje do území od západu podél Tiché Orlice z obcí Dolní Dobrouč a Hnátnice a je funkční. Trasa biokoridoru byla upřesněna tak, aby byla vedena buď po hranici jednotlivých parcel a nebo se alespoň spojovaly lomové body vlastnických parcel a jeho vytyčení při projektech bylo jednoznačně nezpochybnitelné jak z odborného, tak legislativně právního pohledu. Součástí koridoru je vodní tok s břehovými porosty a přilehlou nivou, lesní porosty, převážně se smrkem nebo smíšené porosty s bukem, klenem a břízou. Regionální biokoridor RK 871 Les u Hrklice – Sutice vychází z regionálního biocentra 461 Les u Hrklice východním směrem, kde území opouští do území obce Verměřovice. Biokoridor je funkční, v souladu s metodikou přípustného přerušení (do 150 m) je přerušen v místech průchodu přes ekologicky nestabilní plochy (v KN vedeny jako pole). Přerušen je ve dvou případech a přerušení nepřesahuje v jednotlivých případech 100 m. Trasa biokoridoru byla upřesněna tak, aby byla vedena buď po hranici jednotlivých parcel a nebo se alespoň spojovaly lomové body vlastnických parcel a jeho vytyčení při projektech bylo 85


jednoznačně nezpochybnitelné. Koridor je veden převážně lesními porosty. Cílový stav porostů – dubobučiny, bučiny, jedlobučiny a bukosmrčiny. Do obou tras regionálních koridorů jsou pro zvýšení funkčnosti vložena místní biocentra. Místní prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) navazují na prvky regionální a propojují funkčně zbylé území. Zároveň navazují na sousední území. V rámci upřesnění byla přeložena část trasy MK 1, která původně směřovala od Šedivce údolím přes biatlonový areál a dále okrajem ZÚ Letohradu. Z důvodu částečného rušení při využití areálu a zúžených šířkových parametrů v okraji ZÚ spolu s požadavky na rozšíření ZÚ byla vyhledána nová trasa tohoto prvku. Je vedena po stabilizovaných lesních pozemcích od hranice s k.ú. Šedivec do MC 1. Pro nefunkční úsek prvku MK 2 je nezbytné převést část k potoku přilehlých ploch orné půdy do ploch travních porostů, osít stanovištně vhodnou travní směsí a doplnit rozptýlenou zelení. Přehled všech prvků a jejich základních charakteristik je uveden v následující tabulce a znázorněn v grafických přílohách. V grafické příloze ZÚR Pk jsou, jako součást regionální koncepce ÚSES, znázorněny místní biocentra vložená na regionální koridory, a to 87001, 87002, 87101, 87102, 87104 a 87105, která jsou převzata, dopřesněna a vložena do místní koncepce jako MC 4, MC 5, MC 6, MC 7, MC 8 a MC 9. Přehled prvků územního systému ekologické stability

Číslo Název

V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích tato data: - označení prvku v mapové příloze - název prvku

Význam - význam a typ prvku význam: R - regionální M - místní

typ: C - biocentrum K - biokoridor

Typ plochy: ZPF- zemědělský půdní fond, PUPFL – pozemky pro plnění funkcí lesa, VP – vodní plochy a toky, K- kombinovaný (smíšený) Rozloha – rozloha prvku, odečtena z GIS podkladu Popis - stručný popis prvku Číslo

Název

Význam

Typ plochy

Rozloha (v ha)

Popis

461

Les u Hrklice

R

C

24,728

870

K

7,558

K

15,103

1

Vadětín – Les R u Hrklice Les u Hrklice - R Sutice M

C

3,944

2

M

C

4,523

3 4 5 6 7 8 9

M M M M M M M

C C C C C C C

6,325 3,053 3,354 3,701 6,044 4,309 3,517

Lesní porosty, převážně smrčiny, ojediněle bučiny, vtroušeně jedle, dub, klen Kombinovaný koridor z lesních a lučních porostů, vodní tok a břehové porosty Kombinovaný koridor s převažujícími lesními porosty smrčin, druhově ochuzené luční porosty Dubohabrové porosty bývalé bažantnice s bohatým bylinným podrostem Lesní porosty na svazích údolí, převážně smrčiny Kombinované luční a vodní ekosystémy Kombinované luční a vodní ekosystémy Lesní, převážně smrčiny, vtroušeně bučiny, klen Lesní, smrčiny vtroušeně buk, jedle Lesní, smrkové porosty Lesní, smrkové a bukové porosty, klen Kombinované, vodní tok, břehové porosty, údolní niva s lučním porostem

871

86

Územní plán Letohrad – Odůvodnění Význam

Typ plochy

Rozloha (v ha)

Popis

1 2

M M

K K

4,221 2,228

3 4 5

M M M

K K K

0,800 1,659 3,125

6

M

K

3,871

7 8

M M

K K

7,534 2,075

Lesní porosty, převážně smrčiny, vtroušeně dub Kombinovaný - druhotné louky, vodní tok s břehovými porosty, nefunkční část - orná půda, prostorově zúžen, 0,7 ha nefunkční část Vodní tok a břehové porosty, prostorově zúžen Lesní porosty, smrčiny Kombinovaný, převážně smrčiny a druhotné louky Tok Tiché Orlice s břehovými porosty a přilehlou částí nivy Tok Tiché Orlice s břehovými porosty Tok Tiché Orlice s břehovými porosty

Číslo

Název

Pro funkčnost ÚSES je třeba zajistit, že liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně protipovodňových a protierozních opatření, budou projektovány a umisťovány tak, aby neohrozily trvalou funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Především se jedná o volbu vhodné trasy a přednostní využití již stávajících tras technické infrastruktury. Preferovat, pokud lze, umisťování těchto staveb pod zem. Volit období realizace do doby, kdy bude daný prvek nejméně ohrožen. Pro terénní úpravy používat místní přírodní materiály. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Především se jedná o trvalé změny v dochovaných prvcích krajiny a způsobu obhospodařování nebo umisťování takových činností, které mohou svým dopadem omezit využívání daného prvku – např. hlukem, odpadními látkami apod. Veškeré zásahy v prvcích ÚSES musí být podřízeny zájmu o jejich trvalou funkčnost a musí být koordinovány. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V řešeném území se i přes dlouholeté osídlení a využívání krajiny uchovaly přírodní fenomény, jež jsou předmětem zvláštní ochrany – viz část ad I.1.b) této kapitoly. PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny (včetně nemotorové) je zabezpečena systémem silnic a ostatních komunikací, včetně jejich přípustného rozšíření v celém území města v rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. K dopravní prostupnosti se řadí i železniční doprava reprezentovaná železniční tratí (celostátní) se stanicí na řešeném území. Celkově lze dopravní prostupnost hodnotit kladně a ÚP předpokládá i do budoucna postupné zkvalitňování tohoto stavu. Biologická prostupnost terestrické krajiny je omezená (tvar a poloha ZÚ v řešeném území). Pro zvýšení prostupnosti je nutno realizovat opatření v prvcích ÚSES vedoucí ke zkvalitňování funkčnosti skladebných prvků, především biokoridorů a postupně osazovat volnou krajinu liniovou a skupinovou zelení. Ta bude působit nejen jako krajinotvorný prvek a migrační koridor, ale také jako orientační bod v krajině, nabídka možnosti úkrytu, odpočinku, částečné obživy a v neposlední řadě i možnosti posedu a rozhledu. Pro zvýšení prostupnosti vodních organismů je nezbytná pravidelná údržba toků, především odstraňování migračních překážek. V části s vymezenou EVL je nezbytné veškeré zásahy do koryta toku konzultovat s orgánem ochrany přírody. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ÚP tato opatření nenavrhuje samostatně, ale tato opatření plní v různé míře plochy jiných způsobů využití, při jejichž stanovování se přihlíželo k jejich multifunkčnímu poslání. 87


Především je plní prvky ÚSES, plochy lesní a plochy zemědělské s TTP. Značný vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku eroze mají pratotechnická opatření a aplikace zásad správného hospodáře, které mohou značně snížit riziko erozních projevů bez větší ekonomické náročnosti. Budování protierozních opatření ÚP připouští na celém území města (v nezastavěném území i ve smyslu § 18 odst. 5) SZ), ale přímo je neumisťuje ani neurčuje způsoby provedení, čímž ponechává volnost pro uplatnění nejnovějších poznatků v jejich budoucí podrobnější projekční přípravě.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI ÚP návrhem koncepce uspořádání území nezvyšuje současné riziko povodňových stavů. Samostatně nenavrhuje protipovodňová opatření, ale v obecné rovině připouští budování protipovodňových opatření na celém území města (v nezastavěném území ve smyslu § 18 odst. 5) SZ). Údolní niva Tiché Orlice západně ZÚ Letohrad je respektována jako rozlivné území (vyjma nutnosti umístění plochy pro ČOV části Červená). V ZÚ části Letohrad, Kunčice ani Orlice ani v plochách na něj navazujících, v místech ležících v záplavovém území (Q100) nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy, vyjma plochy Z30L pro rozšíření odkládacích ploch areálu sběrného dvora.

REKREACE Pro podporu cestovního ruchu a rekreace se připouští využití stabilizovaných a návrhových ploch bydlení, smíšených obytných, ploch občanského vybavení a ploch veřejných prostranství, a to nejen jako turistické cíle, ale i občanské vybavení charakteru ubytování, stravování, služeb apod. Současné rekreační využití území charakteru rodinné rekreace je stabilizováno v plochách bydlení. ÚP nadále připouští využití stabilizovaných i návrhových ploch tohoto způsobu využití pro tento druh rekreace, vyjma vybraných zastavitelných ploch dle Doplňujících podmínek, ve kterých ho lze připustit pouze v rámci stavebních pozemků pro bydlení. Pro krátkodobou rekreaci ÚP nadále zachovává plochy zahrádkových osad a stávající síť cest a stezek a umožňuje jejich rozvoj. Nové plochy pro zahrádkové osady a plochy územní rezervy jsou vymezeny jako náhrada za plochy v současnosti uvažované k tomuto účelu, které jsou navrženy k přestavbě na jiný způsob využití. Pro podporu rekreačního využití ÚP dále připouští budování infrastruktury pro cestovní ruch i v nezastavěném území (ve vazbě na § 18 odst. 5 SZ). DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území města nevyskytují a ani nebyly navrženy, a to vzhledem k neexistenci prověřených ani prognózních zásob nerostů. OCHRANA OBYVATELSTVA, OBRANA A BEZPEČNOST STÁTU Současný systém civilní ochrany obyvatelstva je stabilizován. V souladu s koncepcí ÚP budou řešeny požadavky dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva v těch bodech, které danému území přísluší dle havarijního plánu a krizového plánu Pardubického kraje.

88


Dle požadavku uplatněného k návrhu Zadání ÚP ve stanovisku HZS Pk – ÚO Ústí nad Orlicí jsou v ÚP plochy pro body b), d) a g) § 20 výše citované vyhlášky uváděny takto: ad b) zóny havarijního plánování – pásmo 200 m na obě strany od pozemních komunikací I. a II. třídy a od objektu OEZ Letohrad – pro přepravu chlóru a propan – butanu – vyznačeno v Koordinačním výkresu dle dat ÚAP (s úpravou vypuštění zón u silnic III. třídy), ad d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování – s ohledem na rozsah mimořádné události – dle Havarijního plánu Pk – část C-7 Plánu nouzového přežití – hřiště, náměstí, školky, školy, prostory MÚ apod., ad g) záchranné, likvidační a obnovovací práce – dle Havarijního plánu Pk a Krizového plánu ORP Žamberk – náměstí a další rozsáhlejší veřejná prostranství. Všeobecně pro územní a stavební činnost v celém území města platí, že vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany lze pro tyto druhy výstavby: • stavby vyšší než 15 m nad terénem; • výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.); • stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.); • stavby dálkových kabelových vedení VN a VVN; • změny využití území; • nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; • nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; • výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; • zřizování vodních děl (přehrady, rybníky); • vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; • říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; • železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; • železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařízení apod.; • veškerá výstavba dotýkající se pozemků s nimiž přísluší hospodařit MO. Vojenská správa si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO. ad I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití se stanovuje s ohledem na současný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice města hlavní (převažující) využití a přípustné využití. Pro tato využití se nestanovují obecně žádné podmínky. Podmíněně přípustné využití není pro žádný typ ploch dosud stanoveno. Neuvedené využití je obecně považováno za nepřípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití upřesňují a doplňují podmínky obsažené v příslušných ustanoveních vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Vymezené kategorie ploch bydlení – městského 89


a příměstského specifikuje dle konkrétních místních podmínek ust. § 4 vyhl. 500/2006 Sb. této vyhlášky, ploch smíšených obytných – v centrech měst rozvíjí, ust. § 8, plochy zahrádkových osad dle místních podmínek specifických ust. § 5 této vyhlášky, plochy veřejné infrastruktury, komerčních zařízení, plochy tělovýchovných a sportovních zařízení a plochy hřbitovů konkretizují ust. § 6 této vyhlášky, plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně definuje pro území města podrobněji část ust. § 7 této vyhlášky. Plochy zemědělské výroby konkretizují ust. § 11 této vyhlášky. Plochy smíšené výrobní jsou upravené ust. § 12 této vyhlášky, plochy dopravní infrastruktury dle ust. § 9 této vyhlášky jsou zpřesněny do ploch silničních (dle odst. 3) a ploch drážních (dle odst. 4), plochy technické infrastruktury zpřesňují ust. § 10 této vyhlášky. Převážně nezastavěné území charakterizují plochy vodní a vodohospodářské (ust. § 13 této vyhlášky), plochy zemědělské (ust. § 14 této vyhlášky) a plochy lesní (ust. § 15 této vyhlášky). Při stanovení typů ploch s rozdílným způsobem využití – jejich názvů, dílčí kategorizace, grafického vyjádření, charakteru využití byla zohledněna s ohledem na smluvní ujednání Metodika MINIS – „Minimální standard pro digitální zpracování Územních plánů v GIS“, přijatá již šesti kraji v ČR. Pojmy použité v hlavním a přípustném využití vycházejí převážně z legislativy ČR, např. zemědělské plochy - § 1 zákona č. 334/1992 Sb., zemědělská výroba či hospodaření na vodních plochách - § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., dopravní zařízení a dopravní vybavení - § 9 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. atd. Jednotlivým typům ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspořádání – základních podmínek ochrany krajinného rázu s ohledem na požadavek respektování dosavadního charakteru a struktury zástavby území města, které jsou stanoveny pro zachování současného charakteru a struktury krajiny (viz část ad I.1.e této kapitoly). Intenzita využití stavebních pozemků je stanovena na základě současného skutečného stavu v ZÚ, charakteristického pro zástavbu území města, a to v členění dle způsobů využití ploch. Jde o poměr mezi rozlohou budoucí zastavěné plochy pozemku (viz § 2 odst. 7 SZ) a celkovou rozlohou stavebního pozemku (viz § 2 odst. 1 písm. b SZ). Platí i pro „zbytkový“ zastavěný stavební pozemek, který v ZÚ může vzniknout po případném oddělení nového stavebního pozemku (v případě, že tento bude mít dostatečnou rozlohu pro umístění nové stavby hlavní při splnění všech legislativních i normových požadavků). Cílem je nezahušťování současné urbanistické kompozice města, její doplnění a rozvoj při zachování dosavadní struktury zástavby. Specifická úprava pro plochu Z5bL vychází z požadavku uplatněného NPÚ Pardubice. Výšková regulace zástavby města akceptuje historickým vývojem dosaženou současnou hladinu zástavby, kterou dotváří s cílem zachování charakteru zástavby území města a jeho současných dominant. Doplňující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití vycházejí především ze zájmu o ochranu a rozvoj hodnot území obce při respektování relevantních limitů využití území. Jsou stanoveny jak pro zpřesnění obecně platných právních předpisů, tak na základě požadavků dotčených orgánů ze schváleného Zadání ÚP či z vyhodnocení stanovisek podaných v rámci společného jednání s DO k Návrhu ÚP či veřejného projednání Návrhu ÚP, případně z navržené urbanistické koncepce: -

-

požadavek na vytvoření územních podmínek pro zhodnocení území památkové zóny vychází z požadavku a konzultací s příslušným orgánem památkové péče; podmínka směřující k zachování odtokových poměrů nejen v krajině, ale i v ZÚ a zastavitelných plochách směřuje k zajištění protipovodňové ochrany území; podmínka směřuje jak k ochraně vlastníků budoucích nemovitostí, tak k ochraně vlastníků lesních pozemků, a to dle dosavadních odborných zkušeností v souladu se stanoviskem dotčeného orgánu; v plochách s funkčním využitím pro bydlení (včetně ploch Z9L a Z10L) a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chráněné prostory, ležící v hlukem zasaženém území ze silnic II. a III. třídy a železnice, bude vyloučeno umístění staveb pro bydlení 90


a ostatních staveb obnášejících chráněné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem v souladu s požadavky zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb upravuje Nařízení vlády č. 217/2011 Sb. v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb; - využití ploch určených pro přeložení silnic II. třídy se naopak podmiňuje prokázáním, že nepříznivé účinky tohoto záměru neovlivní nad přípustnou mez okolní stabilizované plochy s chráněnými prostory (viz výše); - s ohledem na existenci rozsáhlých ploch smíšených výrobních se připouští jejich využití pro bydlení, avšak pouze za předpokladu, že v době jeho povolování bude na příslušném pozemku prokázána jeho vhodnost pro bydlení, tedy že negativní vlivy (hlučnost, prašnost, vibrace, elmg. vlnění, zápach, ...) nebudou přesahovat normové hodnoty pro bydlení; - využití ploch vymezených v záplavovém území se s ohledem na prevenci možných škod, podmiňuje prokázáním souladu s vodohospodářskými zájmy v území; - podmínka upozorňuje na respektování limitu BP; - podmínka je stanovena na základě požadavku města zachovat ve vybraných zastavitelných plochách charakter zástavby pro bydlení na základě téhož požadavku města se v plochách Z22K, Z9L a Z10L vylučuje rodinná rekreace; - podmínka vychází z požadavku města nepřipustit v plochách uvedených způsobů využití samostatné stavby pro bydlení; - připuštění bydlení ve stavbě pro zahradnictví vychází z požadavku vlastníka za předpokladu splnění požadavků obecně platných právních předpisů; - připuštění nemotorové dopravy na celém území města koresponduje s jeho záměrem zajistit optimální prostupnost území ve vazbě na § 18 odst. 5 SZ; pojem nemotorová doprava je obecně používaný pro všechny druhy dopravy nevyužívající motorový pohon – tedy dopravu pěší, cyklistickou, případně lyžařskou a hipodopravu; - z oblastí vymezených § 18 odst. 5 SZ se na základě skutečností zjištěných o území nevylučuje žádná, protože např. o těžbu nebyl aktuálně projeven zájem; - respektování charakteru a struktury zástavby, současné výškové hladiny okolní zástavby a harmonického měřítka a potřeba návrhu ozelenění se stanovuje především s cílem zabránit znehodnocení ploch stavebních pozemků zástavbou narušující historický urbanistický vývoj zástavby města a zajistit tak postupné optimální dotváření urbanistické kompozice jednotlivých částí města, a to v souladu s požadavkem NPÚ Pardubice; - pro zachování a zkvalitnění charakteristik krajinného rázu je uplatněn požadavek na zachování tradičních a tvorbu nových výhledů a průhledů, a to v celém území města; - rozvoj alternativních zdrojů elektrické energie – fotovoltaických systémů se připouští pouze na střechách budov na celém území města, vyjma území památkové zóny. Výstavba větrných a samostatných fotovoltaických elektráren se s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty území města v souladu se Zadáním ÚP nepřipouští, pro rozvoj těchto hodnot se naopak vyžaduje obnova a doplňování krajinné zeleně společně s rozšiřováním a obnovou cestní sítě. ad I.1.g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Pro zajištění možnosti realizace staveb ve veřejném zájmu v oblasti dopravní a technické infrastruktury se tyto stavby vymezují jako veřejně prospěšné ve smyslu 91


příslušných ustanovení SZ (§ 170), tzn. že lze práva k pozemkům a stavbám pro uskutečnění těchto VPS vyvlastnit. V ÚP jsou vymezeny VPS: VD1

dopravní infrastruktura – silniční – silnice I. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (Z16O), v k.ú. Orlice.

VD1 je vymezena v souladu se ZÚR Pk (142), kde je stavba označena číslem VPS D28. Jedná se o úsek přeložky silnice I/11, úsek Šedivec – Lichkov, která se území dotýká pouze okrajově v severní, resp. severovýchodní části k.ú. Orlice. VD2

dopravní infrastruktura – silniční – silnice II. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (Z18K, Z27L), v k.ú. Kunčice u Letohradu, Letohrad.

VD2 je vymezena v souladu se ZÚR Pk (142), kde jsou stavby tvořící tuto VPS označeny čísly D37 – přeložka silnice II/360 Lanšperk – Letohrad a D48 – přeložka silnice II/310 Letohrad – Lukavice. VT1

technická infrastruktura – inženýrské sítě – nadzemní elektrické vedení VVN (Z15L, Z15O), v k.ú. Letohrad a Orlice.

VT1 je vymezena v souladu se ZÚR Pk (143), kde je stavba označena číslem E02. Jedná se o nadzemní elektrické vedení VVN 2x 110kV TR Žamberk – TR Jablonné nad Orlicí. V souladu se schváleným Zadáním byly prověřeny VPS uvedené v dosud platné ÚPD. Jelikož se v komentáři v ÚPM uvádí, že se jedná o signální seznam VPS, je třeba na tyto stavby i takto pohlížet. ÚP řeší koncepci dopravní a technické infrastruktury, obě pak připouští ve všech plochách s rozdílným způsobem využití, stejně tak jako i protierozní a protipovodňová opatření. To, že se jedná o stavby ve veřejném zájmu, a lze je na základě koncepce stanovené v ÚP a v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití realizovat, nezakládá důvod pro vyvlastnění. Nevymezování dalších VPS vychází ze skutečnosti, že po zkušenostech s přístupem města vůči vlastníkům se předpokládá, že práva k pozemkům či stavbám ve veřejném zájmu (výše uvedených) potřebná pro jejich uskutečnění lze získat dohodou nebo jiným způsobem než vyvlastněním. Přesto dokud není ÚP vydán, může z podnětu Zastupitelstva města být seznam VPS, které jsou vymezeny z hlediska nadmístních zájmů, doplněn o VPS místního významu. Veřejně prospěšná opatření, ani plochy pro asanaci se nevymezují, neboť jejich potřeba z průběhu pořizování ÚP nevyplynula. ad I.1.h) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PEOSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA VPS ani veřejná prostranství tohoto charakteru nejsou vymezena, neboť jejich potřeba z průběhu pořizování ÚP nevyplynula. ad I.1.i) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ÚP nestanovuje žádná kompenzační opatření – viz Odůvodnění kap. II. 1. j).

92


II.1.j) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Orgán posuzování vlivů na ŽP KrÚ Pk ve svém stanovisku č.j. KrÚ65726/2011/OŽPZ/PI ze dne 25. 8. 2011 neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, avšak orgán ochrany přírody KrÚ Pk ve svém stanovisku č.j. 70084/2011/OŽPZ/Le ze dne 25. 8. 2011 nevyloučil významný vliv na EVL Tichá Orlice. Významný vliv nebyl vyloučen především z důvodů absence mapových podkladů a poskytnuté obecné rovině textové části zadání. S tímto dotčeným orgánem bylo dohodnuto, že k novému vydání stanoviska dojde po předložení konceptu resp. Návrhu (v souladu s novou právní úpravou) územního plánu. Po splnění této dohody bylo orgánem ochrany přírody KÚ Pk vydáno nové stanovisko č.j. 55586/2013/OŽPZ/Le ze dne 29. 8. 2013, kterým byl významný vliv na EVL Tichá Orlice vyloučen. Není proto požadováno ani zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.

II.1.k)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

Nevydáno z důvodu uvedeného v kapitole II. 1. j).

II.1.l) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Neuplatňuje se z důvodu uvedeného v kapitole II. 1. j).

II.1.m) Vyhodnocení účelného využití zastavěného a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

území

ZÚ Letohradu ve všech částech města, vymezené dosud platnou ÚPD, je z převážné části dlouhodobě využíváno účelně, v souladu s touto dokumentací a s jejími požadavky na ochranu základních hodnot městského prostředí. V dosud platné ÚPD jsou vymezeny návrhové plochy především pro bydlení, veřejné vybavení, sport a rekreaci, včetně výroby a dopravní a technické infrastruktury. Na základě požadavku na pořízení nového ÚP bylo provedeno vyhodnocení využitelnosti návrhových ploch. Na základě tohoto vyhodnocení a následně provedených analýz demografického vývoje a geografických souvislostí byly vymezeny nové plochy s cílem zkvalitnění životního prostředí a minimalizace dopadů (záborů) na okolní krajinné prostředí města. Pro změnu způsobu využití, obnovu či opětovné využití některých ploch v ZÚ se vymezují plochy přestavby.

93


Odborný odhad potřeby bytových jednotek (b.j.) Návrhový horizont ÚP pro stanovení kapacit ploch – rok 2028. V následujících 15 letech se tedy očekávají: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje 150 b.j. (10 b.j./rok) požadavky vyplývající z nechtěného soužití 75 b.j. (5 b.j./rok) požadavky vyplývající z polohy města v OSk3 a v dosahu OBk2 105 b.j. (7b.j./rok) požadavky vyplývající z kvality ŽP a přírodních hodnot území 45 b.j. (3 b.j./rok) Celkem

375 b.j. (25 b.j./rok)

Vzhledem k charakteru města a předpokládanému zájmu o byt se stanovuje poměr b.j. následovně: 20 % bytů v bytových domech …………………………………………….. 75 b.j. 80 % bytů v rodinných domech …………………………………………… 300 b.j. Vypočtený hypotetický počet b.j. se zdá na první pohled vysoký, avšak při bližším vyhodnocení demografického vývoje (trvalý nárůst obyvatel, rozvoj průmyslu a terciální sféry), geografické polohy a polohy v rozvojové ose krajského významu OSk3 v sousedství rozvojové oblasti krajského významu OBk2 (Ústí nad Orlicí) a kvality životního prostředí, je v návrhovém horizontu ÚP – rok 2028 zřejmě nedostatečný. Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení 1 b.j. v bytovém domě = potřeba cca 250 m2 plochy (nízká podlažnost BD) 1 b.j. v rodinném domě = potřeba cca 1 900 m2 plochy (v průměru pro všechny části města) Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Potřeba ploch pro bydlení v bytových domech = cca 18 750 m2 Potřeba ploch pro bydlení v rodinných domech = cca 570 000 m2 _______________________________________________________________________ Potřeba ploch pro bydlení ……………………… cca 588 750 m2 Rezerva 20 % ……………………………………… cca 117 750 m2 Potřeba ploch pro bydlení celkem = 706 500 m2. Odhad potřeb ploch pro bydlení je podložen dílčími odbornými analýzami, předpokladem velikosti cenzovní domácnosti v uvažovaném období 2,5 a předpokladem rozvodovosti se zájmem o setrvání v místě a zlepšením sociálních podmínek vedoucích k mírnému zvýšení porodnosti. Zastavitelné plochy a Z7L* jsou již využity – stavby byly v průběhu pořizovacího procesu realizovány s tím, že v ploše Z10aK* byla stavba již zkolaudována a v ploše Z7L bude kolaudační řízení zahájeno do konce pořizovacího procesu ÚP. Proto tyto plochy nebyly zařazeny do ploch k uspokojení vypočtené potřeby. V souladu se závěry společného jednání k Návrhu ÚP bylo třeba respektovat požadavky plánovaného rozvoje Města Letohrad v koordinaci veřejných a soukromých zájmů, a to především z pohledu stanovení velikosti plochy pro 1 RD. Z důvodu, že v ploše Z1bO v k.ú. Orlice a v ploše Z22K v k.ú. Kunčice u Letohradu je po jejich vymezení v Návrhu ÚP stanoveno, že rozhodování o změnách v těchto územích je podmíněno zpracováním územních studií, bylo třeba zohlednit několik skutečností: vymezení ploch veřejných 94


prostranství, veřejné zeleně, návrh organizace dopravy a vyřešení koncepce inženýrských sítí. Dále je třeba zmínit skutečnost, že jak v ploše Z5bL, tak Z9L je třeba počítat s větším podílem ploch pro veřejná prostranství, resp. veřejnou zeleň. V ploše Z5bL je toto uplatňováno v návaznosti na ochranu kulturních hodnot v navazujícím území. V ploše Z9L se jedná o omezení především z pohledu přírodních hodnot (ZCHÚ – PřP, vzdálenost od okraje lesa, vodní toky), technických limitů (BP, OP plynovodu), nutnosti vymezení veřejného prostranství a zohlednění požadavků na realizaci rozvolněné zástavby optimálně využívající specifických podmínek daného prostoru. Závěr: Pro město je vypočtena očekávaná celková potřeba 706 500 m2 zastavitelných ploch pro bydlení v bytových a rodinných domech. V současné fázi zpracování Návrhu ÚP Letohrad – Část 3. je pro zastavitelné plochy pro bydlení (BI) vymezeno celkem 728 040 m2 – z toho v ZÚ 231 109 m2 a mimo ZÚ 496 931 m2 (jedná se o plochy označené Z), čímž je mírně překročena vypočtená potřeba ploch pro bydlení (včetně 20 % rezervy). Je však třeba mít na zřeteli, že plochy BI jsou v souladu s podmínkami využití určeny i pro jiné funkce (viz Přípustné využití – kap. I.1.f), které mohou významně snížit rozsah ploch v konečném důsledku pro bydlení využitelných. Podíl ploch, který bude v návrhovém horizontu využit pro jiné funkce však nelze ani předběžně odhadnout vzhledem k dlouhodobě se měnícím celospolečenským podmínkám. Některé v dosud platné ÚPD navrhované plochy (dlouhodobě nevyužívané) byly i přesto převedeny do kategorie územních rezerv (část R1K a část R8L).

II.1.n) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Při vymezování nových ploch pro rozvoj města – zastavitelných ploch i ploch změn v krajině je respektován zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, vyhláška MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96, v jejich platném znění. Rozvoj v ZÚ se předpokládá v rámci stanovených podmínek všech způsobů využití v souladu s podmínkami prostorového uspořádání. Část vymezených zastavitelných ploch je převzata z předchozí ÚPD – viz kapitola II.1.m). Vyhodnocení vychází ze Společného metodického doporučení MMR ČR a MŽP ČR ze srpna 2013, ale je zpracováno tak, že plochy pro bydlení v ZÚ jsou barevně odlišeny od všech ostatních návrhových ploch, a to včetně ploch menších než 2 000 m2. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zůstávají v ZPF nebo PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaření v souladu s typem prvku ÚSES a po dohodě s orgánem ochrany přírody. Zábor půd I. třídy (mimo ZÚ) je velmi nízký, vzhledem k jejímu celkovému zastoupení v ZPF v okolí ZÚ. Z důvodu polohy města, ochrany krajinného rázu a požadavku na rozvoj bez zakládání satelitních sídel nebylo možné tuto rozlohu - 0,3960 ha již dále zmenšovat. Zábor II. třídy je též minimalizován na celkovou plochu 2,0181 ha. Zábor III. třídy je o rozloze 8,7525 ha. Velký rozvoj je navrhován na plochách IV. třídy, a to 38,2588 ha a na plochách V. třídy, kde je největší a tvoří 59,1804 ha. 95


Celkový zábor ZPF mimo ZÚ je 108,6058 ha. V ZÚ nejsou dotčeny půdy I. třídy ochrany. Půdy II. třídy ochrany jsou dotčeny jen v rozsahu 0,3815 ha, půdy III. třídy ochrany v rozsahu 5,2373 ha a půdy V. třídy ochrany jsou dotčeny v rozsahu 15,9352 ha – viz Tabulka č. 3b. Celkový zábor ZPF v ZÚ je 21,5540 ha a týká se jen ploch pro bydlení. Zábory ZPF v členění dle způsobu využití a jednotlivých ploch jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobně vyhodnoceny v Tabulce č. 1 (bez ploch pro bydlení v ZÚ – Tabulka č. 2). V Tabulce č. 3a je uveden jejich souhrnný přehled za jednotlivá k. ú. (bez ploch z Tabulky č. 2, které jsou souhrnně sečteny v Tabulce č. 3b). Celkový zábor půd mimo ZÚ s půdními investicemi činí 26,9985 ha a v ZÚ činí pouze 0,0496 ha. Uvedené výměry záborů jsou maximální a vyjadřují celou rozlohu návrhových ploch. Při navazujících řízeních může být odňata nejvýše část odpovídající intenzitě využití stavebních pozemků, stanovené pro každý typ plochy s rozdílným způsobem využití v kapitole I.1.f) ÚP. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Při navrhování rozvojových ploch na PUPFL je respektován zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Důvodem pro trvalé odnětí a dotčení jsou navrhované zastavitelné plochy s využitím pro bydlení, občanské vybavení (komerční zařízení, hřbitovy), dopravní infrastrukturu a technickou infrastrukturu. Rozsah trvalých záborů včetně trvalého dotčení PUPFL pro plochy dopravní a technické infrastruktury (zpřesněné záměry ze ZÚR Pk) je zábor mnohem vyšší (14,8754 ha), než pro ostatní způsoby využití (0,4434 ha). V ploše Z9L (BI) na hranici se ZÚ (BI) se jedná o osamocený lesní pozemek (charakteru mimolesní zeleně) bez jakékoliv vazby na větší lesní celek. V ploše Z20L (OH) se jedná o dotčení lesních pozemků charakterů z části bezlesí, z části uměle vysazené zeleně a z části náletu. V ploše Z8O (OM) se jedná o lesní pozemek charakteru bezlesí. Celkový předpokládaný trvalý zábor předpokládané trvalé dotčení je 2,8206 ha.

PUPFL

je

12,4982

ha,

celkové

Vyšší zábor pro dopravní a technickou infrastrukturu je navržen z důvodu vymezení ploch nadmístního významu (Z18K, Z15L, Z15O a Z16O). Pro vlastní rozvoj města se navrhuje zábor výrazně nižší (Z9L, Z20L, Z27L a Z8O). Pro plochy Z15L a Z15O (TI) se předpokládá trvalé dotčení PUPFL, nikoli trvalé odnětí, neboť se jedná o využití pro nadzemní elektrické vedení VVN pod nímž je umožněno nadále pěstovat dřeviny do předepsané výše (např. školkaření). Plocha je zpřesněna ze ZÚR Pk po dohodě se správcem této sítě. V dané ploše se předpokládá umístění stožárů ve vzdálenosti cca 120 – 150 m, tedy odnětí pro patky stožárů se v ploše Z15L nedotkne PUPFL. Po realizaci navrhovaného vedení bude v tomto úseku současné vedení zrušeno. Plochy umožňující propojení Bažantnice severovýchodním směrem jsou opětovně navrženy pro zalesnění (K2L, K3L). Pro plochu Z16O (DS) je za předpokladu (nepravděpodobného) umístění silnice I. třídy do území města kvalifikovaný odhad trvalého záboru PUPFL pouze 1,228 ha z uváděné celkové plochy 11,5756 ha (viz Tabulka č. 4).

96


Tabulka č.1 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF“ k.ú. Červená Číslo plochy

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (v ha)

Z1Č

BI

0,8781

-

-

-

-

-

0,8781

0,0019

-

-

-

0,8762

-

Z2Č

BI

0,5074

-

-

-

-

-

0,5074

-

-

-

-

0,5074

-

Plochy BI celkem

1,3855

-

-

-

-

-

1,3855

0,0019

-

-

-

1,3836

-

Z5Č

TI Plochy TI celkem

0,1371

-

-

-

-

-

0,1371

-

-

-

-

0,1371

0,1358

0,1371

-

-

-

-

-

0,1371

-

-

-

-

0,1371

-

K1Č

NL Plochy NL celkem

0,0846

-

-

-

-

-

0,0846

-

-

-

-

0,0846

-

0,0846

-

-

-

-

-

0,0846

-

-

-

-

0,0846

-

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,6072

-

-

-

-

-

1,6072

0,0019

-

-

-

1,6053

0,1358

orná půda

chmelnice vinice

zahrady

Zábor ZPF podle tříd ochrany (v ha) ovocné sady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy (ha)

k.ú. Kunčice u Letohradu Číslo plochy


Celkový zábor ZPF


Z1K

BI

0,7144

-

-

-

-

-

0,7144

Z2K

BI

0,1365

0,1365

-

-

-

-

-

Z3K

BI

1,4012

0,6404

-

-

-

Z6K

BI

0,4217

0,0871

-

-

0,1017

Z7K

BI

0,9486

0,9154

-

-

Z10bK

BI

0,9743

-

-

Z11K

BI

1,6919

-

-

orná půda

chmelnice vinice

zahrady

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) ovocné sady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.


-

-

-

0,7144

-

-

-

-

-

0,1365

-

0,7608

-

-

-

-

1,4012

-

0,0970

0,1359

-

-

-

-

0,4217

-

-

-

0,0332

-

-

0,8312

-

0,1174

1,3947

-

-

-

0,9743

-

-

-

-

0,9743

-

-

-

-

1,6919

-

-

-

-

1,6919

97


Z13K

BI

0,3509

-

-

-

0,3509

-

-

-

-

-

-

0,3509

-

Z19K

BI

0,2111

0,0354

-

-

-

-

0,1757

-

-

-

-

0,2111

-

Z21K

BI

0,2996

0,2049

-

-

-

-

0,0947

-

-

-

-

0,2996

-

Z22K

BI

3,9817

3,0514

-

-

-

-

0,9303

0,0339

-

0,4060

-

3,5418

-

11,1319

5,0711

-

-

0,4526

0,0970

5,5112

0,0339

-

1,2372

-

9,8608

1,3947

OS Plochy OS celkem Z14K OH

0,1492

-

-

-

-

-

0,1492

-

-

-

0,1492

-

-

0,1492

-

-

-

-

-

0,1492

-

-

-

0,1492

-

-

0,1249

-

-

-

-

-

0,1249

-

-

0,0681

-

0,0568

-

Plochy OH celkem Z15K ZO

0,1249

-

-

-

-

-

0,1249

-

-

0,0681

-

0,0568

-

0,1581

-

-

-

0,1044

-

0,0537

-

-

0,0262

-

0,1319

-

Z16K

ZO

0,1884

-

-

-

-

-

0,1884

-

-

0,0008

-

0,1876

-

ZO Plochy ZO celkem Z18K DS

0,1156

-

-

-

-

0,1156

-

-

-

-

0,1156

-

0,4621

-

-

-

0,1044

-

0,3577

-

-

0,0270

-

0,4351

-

0,6653

0,0911

-

-

0,2638

-

0,3104

-

0,2135

-

0,0457

0,4061

-

Z20K

DS

0,2541

0,0584

-

-

0,0268

-

0,1689

-

-

0,2531

-

0,0010

-

Plochy DS celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

0,9194

0,1495

-

-

0,2906

-

0,4793

-

0,2135

0,2531

0,0457

0,4071

-

12,7875

5,2206

-

-

0,8476

0,0970

6,6223

0,0339

0,2135

1,5854

0,1949 10,7598

1,3947

Plochy BI celkem K1K

Z17K

k.ú. Letohrad Číslo plochy


Celkový zábor ZPF


Z1L

BI

1,6235

-

-

-

-

-

1,6235

-

-

-

-

1,6235

-

Z9L

BI

6,6951

2,7688

-

-

-

1,1529

2,7734

-

-

0,1889

0,1142

6,3920

4,3230

orná půda

chmelnice vinice

Zábor ZPF podle tříd ochrany (v ha)

zahrady

ovocné sady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.


98


Z10L

BI

14,0181

14,0181

-

-

-

-

-

-

-

-

9,1476

4,8705

4,5339

Z31L

BI

1,8843

0,4004

-

-

0,9063

-

0,5776

-

-

1,3907

-

0,4936

0,7631

Plochy BI celkem

24,221

17,1873

-

-

0,9063

1,1529

4,9745

-

-

1,5796

9,2618 13,3796

9,6200

Z12L

RZ Plochy RZ celkem

1,7820

1,3502

-

-

-

-

0,4318

-

-

-

-

1,7820

-

1,7820

1,3502

-

-

-

-

0,4318

-

-

-

-

1,7820

-

Z13L

OM

1,6719

1,6004

-

-

-

-

0,0715

-

-

1,6719

-

-

1,5532

Z14L

OM

0,4919

-

-

-

-

-

0,4919

-

-

0,4919

-

-

-

OM Plochy OM celkem Z17L OS

0,3534

-

-

-

-

-

0,3534

-

0,3502

-

-

0,0032

-

2,5172

1,6004

-

-

-

-

0,9168

-

0,3502

2,1638

-

0,0032

1,5532

0,2949

-

-

-

-

-

0,2949

-

-

-

-

0,2949

-

Z18L

OS

0,6711

0,6711

-

-

-

-

-

-

-

-

0,6711

-

-

Z19L

OS

1,6418

1,6418

-

-

-

-

-

-

-

-

1,0061

0,6357

0,4910

K1L

OS

13,4450

13,4450

-

-

-

-

-

-

-

- 13,4450

-

5,0751

Plochy OS celkem Z20L OH

16,0528

15,7579

-

-

-

-

0,2949

-

-

- 15,1222

0,9306

5,5661

0,2459

-

-

-

0,2248

-

0,0211

0,2459

-

Plochy OH celkem Z21L PV

0,2459

-

-

-

0,2248

-

0,0211

-

-

-

-

0,2459

-

0,2820

0,2820

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,2820

0,4016

Plochy PV celkem

0,2820

0,2820

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,2820

0,4016

Z4L

ZO

0,1186

-

-

-

0,1186

-

-

-

-

-

-

0,1186

-

Z22L

ZO

0,6566

0,6566

-

-

-

-

-

-

-

-

0,1221

0,5345

-

Z23L

ZO

0,2186

0,1257

-

-

-

-

0,0929

-

-

-

0,0726

0,1460

-

Z32L

ZO

0,2678

-

-

-

-

-

0,2678

-

-

-

-

0,2678

0,0194

1,2616

0,7823

-

-

0,1186

-

0,3607

-

-

-

0,1947

1,0669

0,0194

Z16L

Plochy ZO celkem

99


Z24L

VS

7,4022

7,3018

-

-

-

-

0,1004

-

-

-

4,8959

2,5063

-

Z25L

VS

0,6631

0,6631

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,6631

-

Plochy VS celkem

8,0653

7,9649

-

-

-

-

0,1004

-

-

-

4,8959

3,1694

-

Z26L

DS

0,2806

0,2473

-

-

-

-

0,0333

-

-

0,2608

-

0,0198

-

Z27L

DS

2,5422

0,2010

-

-

0,4396

-

1,9016

-

1,3487

-

-

1,1935

-

Z33L

DS

0,0350

-

-

-

0,0350

-

-

-

-

-

-

0,0350

-

Plochy DS celkem Z15L TI

2,8578

0,4483

-

-

0,4746

-

1,9349

-

1,3487

0,2608

-

1,2483

-

4,9420

4,4600

-

-

-

-

0,4820

-

-

0,0011

0,5593

4,3816

1,8870

Z28L

TI

0,1126

-

-

-

-

-

0,1126

-

-

-

-

0,1126

-

Z29L

TI

0,1400

-

-

-

0,1400

-

-

-

-

-

-

0,1400

-

Plochy TI celkem

5,1946

4,4600

-

-

0,1400

-

0,5946

-

-

0,0011

0,5593

4,6342

1,8870

Z30L

0,1057

0,1057

-

-

-

-

-

-

0,1057

-

-

-

-

Plochy TOcelkem

0,1057

0,1057

-

-

-

-

-

-

0,1057

-

-

-

-

K2L

NL

2,6616

2,6616

-

-

-

-

-

-

-

-

2,6616

-

-

K3L

NL

1,9248

1,9248

-

-

-

-

-

-

-

-

1,9248

-

-

4,5864

4,5864

-

-

-

-

-

-

-

-

4,5864

-

-

67,1723

54,5254

-

-

1,8643

1,1529

9,6297

-

1,8046

TO

Plochy NL celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

4,0053 34,6203 26,7421 19,0473

k.ú. Orlice Číslo plochy


Z1aO

BI

2,4722

1,8743

-

-

-

-

0,5979

-

-

-

-

2,4722

Z1bO

BI

9,4915

7,2236

-

-

-

-

2,2679

-

-

-

0,0130

9,4785

3,0359

Z5O

BI

0,5216

0,3716

-

-

-

-

0,1500

-

-

-

-

0,5216

-

12,4853

9,4695

-

-

-

-

3,0158

-

-

-

0,0130 12,4723

3,0359

Plochy BI celkem

Celkový zábor ZPF

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (v ha) orná půda

chmelnice vinice

Zábor ZPF podle tříd ochrany (v ha)

zahrady ovocné sady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.


100


Z7O

OV Plochy OV celkem Z8O OM

0,2515

-

-

-

-

-

0,2515

-

-

-

-

0,2515

-

0,2515

-

-

-

-

-

0,2515

-

-

-

-

0,2515

-

0,3879

0,3879

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,3879

0,0455

Plochy OM celkem Z9O OH

0,3879

0,3879

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,3879

0,0455

0,1593

0,0899

-

-

-

-

0,0694

-

-

-

-

0,1593

-

Plochy OH celkem Z10O PV

0,1593

0,0899

-

-

-

-

0,0694

-

-

-

-

0,1593

-

0,2569

-

-

-

-

-

0,2569

-

-

-

-

0,2569

-

Plochy PV celkem

0,2569

-

-

-

-

-

0,2569

-

-

-

-

0,2569

-

Z11O

ZO

0,1881

0,1881

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,1881

-

Z12O

ZO

0,9945

0,9945

-

-

-

-

-

-

-

-

0,9945

-

Plochy ZO celkem Z13O VZ

1,1826

1,1826

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,1826

-

0,2577

0,1810

-

-

-

-

0,0767

-

-

-

-

0,2577

-

Plochy VZ celkem

0,2577

0,1810

-

-

-

-

0,0767

-

-

-

-

0,2577

-

Z14O

0,9315

0,9315

-

-

-

-

-

-

-

-

0,4589

0,4726

-

Plochy VS celkem

0,9315

0,9315

-

-

-

-

-

-

-

-

0,4589

0,4726

-

Z16O

DS

0,3602

0,3602

-

-

-

-

- 0,3602

-

-

-

-

-

Z17O

DS

0,1004

0,0535

-

- 0,0050

-

0,0419

-

-

-

-

0,1004

-

VS

Plochy DS celkem Z15O TI

0,4606

0,4137

-

- 0,0050

-

0,0419 0,3602

-

-

-

0,1004

-

10,6655

10,4695

-

- 0,1539

-

0,0421

-

- 3,1618

2,9717

4,5320

3,3393

Plochy TI celkem

10,6655

10,4695

-

- 0,1539

-

0,0421

-

- 3,1618

2,9717

4,5320

3,3393

ZÁBOR ZPF CELKEM

27,0388

23,1256

0,1589

-

3,7543 0,3602

- 3,1618

3,4436 20,0732

6,4207

101


Tabulka č. 2 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení v ZÚ“ k.ú. Červená Číslo plochy


Celkový zábor ZPF


Z3Č

BI

0,3832

0,3800

-

-

-

-

0,0032

-

-

-

-

0,3832

-

Z4Č

BI

1,2124

-

-

-

0,2805

-

0,9319

-

-

-

-

1,2124

-

Plochy BI celkem

1,5956

0,3800

-

-

0,2805

-

0,9351

-

-

-

-

1,5956

-

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,5956

0,3800

-

-

0,2805

-

0,9351

-

-

-

-

1,5956

-

orná půda

chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

III.

IV.


V.

k.ú. Kunčice u Letohradu Číslo plochy


Celkový zábor ZPF


Z1K

BI

0,7124

-

-

-

0,0471

-

0,6653

Z2K

BI

0,1626

0,1626

-

-

-

-

-

Z3K

BI

0,3468

0,1270

-

-

-

-

Z4K

BI

1,3948

-

-

-

0,1194

Z5aK

BI

0,5530

0,0944

-

-

Z5bK

BI

1,2063

0,4236

-

Z6K

BI

0,3022

0,0437

Z7K

BI

0,0496

Z8K

BI

Z9K Z11K

orná půda

chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

III.

IV.


V.

-

-

-

0,7124

-

-

-

-

-

0,1626

-

0,2198

-

-

-

-

0,3468

-

-

1,2754

-

-

0,4475

-

0,9473

-

0,1323

-

0,3263

-

-

0,5530

-

-

-

-

0,1280

-

0,6547

-

-

1,0828

-

0,1235

-

-

-

0,0303

0,1058

0,1224

-

-

-

-

0,3022

-

0,0496

-

-

-

-

-

-

-

0,0496

-

-

0,0496

0,9793

-

-

-

0,7044

-

0,2749

-

-

0,9773

-

0,0020

-

BI

0,6805

-

-

-

-

-

0,6805

-

-

0,2875

-

0,3930

-

BI

0,1444

-

-

-

0,0194

-

0,1250

-

-

-

-

0,1444

102


Z12K

BI

0,2527

-

-

-

-

-

0,2527

-

-

-

-

0,2527

-

Z22K

BI

0,6640

0,1442

-

-

-

-

0,5198

-

0,0351

0,4049

-

0,2240

-

Plochy BI celkem

7,4486

1,0451

-

-

1,1809

0,1058

5,1168

-

0,0351

3,8026

-

3,6109

0,0496

ZÁBOR ZPF CELKEM

7,4486

1,0451

-

-

1,1809

0,1058

5,1168

-

0,0351

3,8026

-

3,6109

0,0496



Celkový zábor ZPF


Z2L

BI

1,0369

-

-

-

-

-

1,0369

-

-

-

-

1,0369

-

Z3L

BI

1,3927

-

-

-

-

-

1,3927

-

-

1,3860

-

0,0067

-

Z5aL

BI

0,1128

-

-

-

0,1128

-

-

-

-

0,0487

-

0,0641

-

Z5bL

BI

1,9996

-

-

-

1,4353

0,5643

-

-

-

-

-

1,9996

-

Z6L

BI

1,6617

0,9265

-

-

-

-

0,7352

-

-

-

-

1,6617

-

Z8L

BI

1,2996

1,2996

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,2996

-

Z11L

BI

0,6640

0,6640

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,6640

Plochy BI celkem

8,1673

2,8901

-

-

1,5481

0,5643

3,1648

-

-

1,4347

-

6,7326

-

ZÁBOR ZPF CELKEM

8,1673

2,8901

-

-

1,5481

0,5643

3,1648

-

-

1,4347

-

6,7326

-

orná půda

chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

III.

IV.

V.




Celkový zábor ZPF


Z1aO

BI

0,4791

0,0535

-

-

0,0043

-

0,4213

-

-

-

-

0,4791

-

Z1bO

BI

1,2847

0,8920

-

-

-

-

0,3927

-

-

-

-

1,2847

-

orná půda

chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

III.

IV.

V.


103


Z2O

BI

0,5279

0,5279

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,5279

-

Z3O

BI

0,3479

-

-

-

-

-

0,3479

-

-

-

-

0,3479

-

Z4O

BI

0,3464

-

-

-

-

-

0,3464

-

0,3464

-

-

-

-

Z5O

BI

0,9406

0,8302

-

-

-

-

0,1104

-

-

-

-

0,9406

-

Z6O

BI

0,4159

-

-

-

-

-

0,4159

-

-

-

-

0,4159

-

Plochy BI celkem

4,3425

2,3036

-

-

0,0043

-

2,0346

-

0,3464

-

-

3,9961

-

ZÁBOR ZPF CELKEM

4,3425

2,3036

-

-

0,0043

-

2,0346

-

0,3464

-

-

3,9961

-

Tabulka č. 3a „Souhrnný přehled vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF“ Katastrální Celkový území zábor ZPF

Červená Kunčice u Letohradu Letohrad Orlice -


chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

-


1,6072

-

-

-

-

-

1,6072

0,0019

-

-

1,6053

0,1358

12,7875

5,2206

-

-

0,8476

0,0970

6,6223

0,0339

0,2135

1,5854

0,1949 10,7598

1,3947

67,1723 54,5254

-

-

1,8643

1,1529

9,6297

-

1,8046

4,0053 34,6203 26,7421 19,0473

27,0388 23,1256 108,6058 82,8716

-

-

0,1589 2,8708

- 3,7543 1,2499 21,6135

0,3602 0,3960

2,0181

3,1618 3,4436 20,0732 6,4207 8,7525 38,2588 59,1804 26,9985

104


Tabulka č. 3b „Souhrnný přehled vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v ZÚ“ Katastrální Celkový území zábor ZPF


chmelnice vinice

zahrady


TTP

I.

II.

Červená

1,5956

0,3800

-

-

0,2805

-

0,9351

-

Kunčice u Letohradu Letohrad

7,4486

1,0451

-

-

1,1809

0,1058

5,1168

8,1673

2,8901

-

-

1,5481

0,5643

Orlice

4,3425

2,3036

-

-

0,0043

-

21,5540

6,6188

-

-

3,0138

-

III.

-

IV.

V.


-

-

1,5956

-

-

0,0351 3,8026

-

3,6109

0,0496

3,1648

-

- 1,4347

-

6,7326

-

2,0346

-

0,3464

-

3,9961

-

0,6701 11,2513

-

0, 3815 5,2373

- 15,9352

0,0496

-

Tabulka č. 4 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL“ k.ú. Kunčice u Letohradu Číslo plochy


Typ

Celkový zábor PUPFL (v ha)

Z18K

DS

trvalý zábor

0,4156

Celkový rozsah

Z18K – přeložka silnice II/360 – zpřesnění koridoru D37 dle ZÚR Pk

0,4156

105




Typ

Celkový zábor PUPFL (v ha)

Z9L

BI

trvalý zábor

0,0134

Z20L

OH

trvalý zábor

0,4289

Z27L

DS

trvalý zábor

0,0636

Z15L

TI

trvalé dotčení

0,802

Celkový rozsah

Z9L – zastavitelná plocha pro bydlení (městské a příměstské) v souladu s dosud platnou ÚPD Z20L – plocha pro rozšíření hřbitova Z27L – dtto Z18K + zpřesnění koridoru D48 dle ZÚR Pk Z15L – nadzemní el. vedení VVN – zpřesnění koridoru E02 dle ZÚR Pk

1,3079



Typ

Z8O

OM

trvalý zábor

Celkový zábor PUPFL (v ha) 0,0011

Z15O

TI

trvalé dotčení

2,0186

Z15O – dtto Z15L

Z16O

DS

trvalý zábor

11,5756

Z16O – přeložka silnice I/11 – koridor D28 dle ZÚR Pk – kvalifikovaný odhad trvalého záboru cca 1, 228 ha (neexistence podrobnější oborové dokumentace)

Celkový rozsah

13,5953

Z8O – úprava dopravního řešení v rámci zastavitelné plochy pro občanské vybavení

106


II.1.o)

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

Proti návrhu územního plánu podal dne 27.6.2014 námitku Tomáš Kozel, Mistrovice 208, ve které nesouhlasí se zařazením pozemků parc. č. 420/2, 420/3, 405/6 a 404/14 v katastrálním území Orlice do lokality Z1bO, ve které je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Námitka se zamítá. Odůvodnění: Tomáš Kozel odůvodňuje svoji námitku zpracovaným podnikatelským záměrem pro uvedené pozemky a navrhuje rozdělení plochy Z1bO na zmenšenou plochu Z1bO a oddělenou plochu Z1cO, zahrnující jeho zájmové pozemky. Na plochu Z1cO by se pak neměla vztahovat podmínka zpracování územní studie. Plocha Z1bO je částí zastavitelné plochy vymezené ve změně č. 2. ÚPO Letohrad vydané v roce 2008. Tato plocha byla v návrhu ÚP Letohrad ke společnému jednání rozdělena na tři části. Část Z1aO byla vymezena jako samostatná zastavitelná plocha, protože v v této části již proběhla územní příprava (dohoda o parcelaci) v návaznosti na výše uvedený ÚPO. Část Z1bO byla zařazena do ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci. Zbytek plochy byl vymezen v ploše územní rezervy R3O s následným prověřením její potřeby, a to z důvodu záměru snížení celkové výměry zastavitelných ploch bydlení v ÚP. V etapě společného jednání o návrhu ÚP Letohrad bylo podáno 6 připomínek vlastníků pozemků v ploše R3O s požadavkem na opětovné vymezení této plochy územní rezervy do zastavitelných ploch bydlení. Po konzultaci pořizovatele a určeného zastupitele s projektantem bylo dohodnuto, že těmto požadavkům lze vyhovět za podmínky vymezení celé plochy Z1bO (v rozsahu Z1bO a R3O) v plochách, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Návrh Tomáše Kozla na rozdělení plochy Z1bO na oddělenou plochu Z1cO a zůstatkovou plochu Z1bO neřeší plochu Z1bO jako celek. Tím by došlo k nepřípustnému dělení rozsáhlé zastavitelné plochy na menší díly bez celkové koncepce dopravního napojení včetně vnitřní organizace, veřejných prostranství, veřejné zeleně a řešení inženýrských sítí.

II.1.p)

Vyhodnocení připomínek

V etapě společného jednání byly z řad veřejnosti uplatněny následující připomínky: 1. Monika Vyšínová, Červená 1, Letohrad - požadavek na vymezení pozemku parc. č. 433/1 v k.ú. Kunčice u Letohradu do zastavitelných ploch - bydlení vyhodnocení: nelze vyhovět z důvodu umístění záměru v území dotčeném nadzemním el. vedením VN včetně OP, a to ani za předpokladu stanovení podmínky umístění objektu mimo tento koridor, neboť v tomto případě by došlo k nevhodnému narušení krajinného rázu rozšiřováním výstavby nad uvedeným koridorem. K tomuto kroku by mělo být přikročeno až v okamžiku, kdy budou naplněny všechny vhodnější zastavitelné plochy pro bydlení. 2. Libor Urban, Orlice 132, Letohrad - požadavek na vymezení pozemků parc. č. 46/2 a 46/16 (část) v k.ú. Kunčice u Letohradu do zastavitelných ploch - bydlení vyhodnocení: zastavitelnou plochu pro bydlení lze v uvedeném místě v těsné vazbě na zastavěné území vymezit pro výstavbu 1 RD. Plocha je okrajově dotčena koridorem nadzemního el. vedení VN 107


3. Václav Adamec, Orlice 98, Letohrad - požadavek na vymezení pozemků parc. č. 402/2, 401/3, 404/13 a 404/10 do zastavitelných ploch - bydlení vyhodnocení: zastavitelnou plochu pro bydlení (BI) lze v uvedeném místě vymezit za podmínky vymezení celé plochy Z1bO (v rozsahu Z1bO a R3O dle Návrhu ÚP pro společné jednání) v plochách, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie s ohledem na složitou problematiku dopravního napojení včetně vnitřní organizace dopravy, koordinaci systému inženýrských sítí a vymezení veřejných prostranství. 4. Marie Cimrová, Kameničná 64, Žamberk - nesouhlas s vypuštěním pozemku parc. č. 399/3 v k.ú. Orlice ze zastavitelné plochy bydlení vyhodnocení: dtto jako bod 23. 5. Jiří Adamec, Jablonská 243, Letohrad - nesouhlas s vypuštěním pozemku parc. č. 399/3 v k.ú. Orlice ze zastavitelné plochy bydlení vyhodnocení: dtto jako bod 23. 6. Karel Adamec, Jablonská 244, Letohrad - nesouhlas s vypuštěním pozemku parc. č. 399/3 ze zastavitelné plochy bydlení vyhodnocení: dtto jako bod 23. 7. Ing. Jiří Boháč - návrh koncepce dopravy v místní části Orlice s přesahem na území celého města vyhodnocení: jedná se o rozsáhlý elaborát, který je částečně v návrhu ÚP Letohrad obsažen, částečně se však od koncepce návrhu ÚP odchyluje. Těmto návrhů nelze vyhovět, protože nerespektují ostatní limity a hodnoty území (např. PP Bažantnice). 8. MUDr. Pavel Vychytil - domnívá se, že lokality Z9L a Z10L budou satelity a navrhuje je vymezit jako rezervu, a místo nich převést do zastavitelných ploch rezervy R1L, R2L, R8L, R3O a R1K vyhodnocení: plochy Z9L a Z10L nejsou satelitem, plocha Z9L přímo navazuje na zastavěné území města, navíc jsou převzaty ze současně platné územně plánovací dokumentace města, příprava v území probíhá (plocha Z10L je před vydáním územního rozhodnutí), tzn. výstavba je plánována na nejbližší období (město má v evidenci 34 zájemců o výstavbu). V souladu se závěry společného jednání o návrhu ÚP se převádí do zastavitelných ploch pro bydlení plocha R3O a část plochy R1K. V důsledku výše uvedeného nelze prokázat potřebu vymezení dalších zastavitelných ploch. 9. Miroslava Kvapilová, Orlice 141, Letohrad - požadavek na vymezení pozemků parc. č. 348/1 a 349/2 v k.ú. Orlice do zastavitelných ploch - bydlení vyhodnocení: dtto jako bod 23. 10. Leopold Adamec, Orlice 212, Letohrad - požadavek na vymezení pozemků parc. č. 350 a 351/1 v k.ú. Orlice do zastavitelných ploch - bydlení vyhodnocení: dtto jako bod 23. 11. Jan Čanda, Petříkov 358, Letohrad - požadavek na vymezení pozemků parc. č. 714, 716/1 a 716/2 v k.ú. Kunčice u Letohradu do zastavitelných ploch - bydlení se specifickým regulativem pro výstavbu pouze energeticky pasívních domů vyhodnocení: převedení části ploch R1K do zastavitelných ploch bydlení je možné v prostoru východní částí plochy R1K s vazbou na zastavěné území (dále východním směrem). Plocha bude akceptována s podmínkou jejího vymezení jako plochy, ve které bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. V podmínkách pro její pořízení musí být stanoveno, že zde budou vymezeny v dostatečné míře plochy veřejných prostranství (veřejné zeleně) a jižní hranici bude tvořit pozemek parc. č. 1388 (ostatní komunikace ve vlastnictví města Letohrad). Pozemky parc. č. 716/1 a 716/2 budou začleněny do zastavitelných ploch jako celek s pozemkem p. č. 714, aby byl dostatek prostoru pro výše uvedené podmínky včetně možnosti napojení na dopravní infrastrukturu a koordinaci inženýrských sítí při zohlednění morfologie terénu. 12. Miroslav Stejskal, Petříkov 358, Letohrad - nesouhlas s vymezením části pozemku 707/1 v k.ú. Kunčice u Letohradu do rezervy R1K a požadavek na vymezení celého pozemku parc. č. 707/1 popř. části nebo celého pozemku parc. č. 705/2 v k.ú. Kunčice u Letohradu do zastavitelných ploch bydlení 108


vyhodnocení: Byl konstatován souhlas s tím, že část pozemku p. č. 707/1 neměla být do plochy R1K zařazena. Tato plocha rezervy měla být vymezena po pozemek p. č. 1388 viz bod 31. Požadavku nebude vyhověno, protože navrhované rozšíření mimo tuto linii se jako přirozené rozšíření nejeví, jedná se o účelové zdůvodnění ve vazbě k zastavitelným plochám Z10aK a Z10bK, které byly v minulosti vymezeny poměrně nevhodně. 13. Jiří Moravec, Kunčice 77, Letohrad - požadavek na rozdělení plochy rezervy R1K na východní a západní část s tím, že východní část by byla vymezena jako zastavitelná plocha bydlení a západní část by zůstala v rezervě vyhodnocení: východní část plochy R1K bude v souladu s dalším plánovaným rozvojem Města Letohrad v této části převedena do zastavitelných ploch pro bydlení s podmínkou zpracování územní studie (viz bod 31.) 14. Milan Šulc, Kunčice 292, Letohrad - požadavek na rozdělení plochy rezervy R1K na východní a západní část s tím, že východní část by byla vymezena jako zastavitelná plocha bydlení a západní část by zůstala v rezervě vyhodnocení: dtto jako bod 33. V etapě řízení o územním plánu byly z řad veřejnosti uplatněny následující připomínky: 1. Mgr. Dana Pilařová, U Bažantnice 639, Letohrad MUDr. Jiří Pilař, Dolákova 530, Praha - Bohnice ze dne 26.6.2014 - nesouhlas s výstavbou v lokalitě „Letohradské bažantnice“ - vzhledem k tomu, že předkladatelé připojili podpisové archy s podpisy 66 občanů, bylo podání klasifikováno jako věcně shodná připomínka podaná více občany. Připomínka obsahuje dva body odůvodnění: a) výstavba negativně ovlivní ekosystémy této lokality a ohrozí funkci a samotnou existenci přírodní památky „Letohradské bažantnice“. V této lokalitě se vyskytuje řada vzácných druhů živočichů a rostlin. b) Výstavbou dojde k dalšímu výraznému zhoršení kvality ovzduší v lokalitě Letohrad Sádka. V topné sezóně je již nyní, vzhledem ke geografickým poměrům a hustotě osídlení, kvalita ovzduší velice špatná. Žádáme proto o zpracování kvalifikované studie o vlivu plánované výstavby na kvalitu ovzduší v oblasti Letohrad - Sádka. vyhodnocení: připomínce se nevyhovuje k bodu a) zastavitelné plochy bydlení Z9L a Z10L byly převzaty z dřívější územně plánovací dokumentace a k jejich opětovnému vymezení v územním plánu se m. j. vyjádřil orgán ochrany přírody Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Pardubicích. Ten ve svém stanovisku č. j. KrÚ 86349/2013/OŽPZ/Se ze dne 6.2.2014 konstatuje, že „V předchozích změnách územního plánu byla projednána nezbytnost propojení lesních porostů přírodní památky Letohradská bažantnice s lesními porosty severovýchodním směrem, tj. k regionálnímu biocentru Obora a přírodnímu parku Orlice.“ Toto propojení zajišťuje především navrhovaná plocha K3L, částečně pak plocha K2L. Obě tyto plochy změn v krajině jsou vymezeny jako plochy lesní a zamezují tak možnému vzniku ostrovního efektu, který by přírodní památce Letohradská bažantnice hrozil v případě absence tohoto propojení a zároveň dalšího budoucího vymezování zastavitelných ploch kolem ní. Návrhem řešení ÚP Letohrad tak je dostatečně zajištěna funkce a existence přírodní památky Letohradská bažantnice i ekosystémů v dané lokalitě. k bodu b) Vzhledem k předpokladu většinového využití zemního plynu a elektřiny, jako topných médií v plochách Z9L a Z10L, lze konstatovat, že k výraznému zhoršení kvality ovzduší v lokalitě Sádka nedojde. Žádné požadavky v této problematice nevznesl ve svém stanovisku dotčeného orgánu ani Orgán ochrany ovzduší Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje v Pardubicích, ani Krajská hygienická stanice Pardubického kraje v Ústí nad Orlicí. Dosud nebyly zaznamenány ani žádné stížnosti na současný stav ovzduší v této lokalitě.

109


Poučení: Proti Územnímu plánu Letohrad vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). V Letohradě dne 10. 9. 2014

Petr Fiala starosta města

Martin Hatka 1. místostarosta města

110

Územní plán Letohrad,

Recommend Documents