Ozvěny z DPS Letohrad

Ozvěny z DPS Letohrad Jaro - léto 2011

Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Slovo redakce Píšu tento úvodník a dívám se z okna přes monitor počítače. Je třetího května a venku padá sníh. Pravdou je, že na Kopečkovou pouť může být třicet nad nulou. Nebylo k nám dřív počasí milosrdnější? Roční období se střídala a plynule přecházelo jedno v druhé. Sníh se měnil v déšť a naopak a člověk měl čas si na tu změnu zvyknout, případně si ji vychutnat. Poslední dobou mám pocit, že prostě hupneme z jednoho do druhého, jako když se skočí do vody. Naráz, bez přípravy, bez varování. Čeká nás letní období. Budeme opět bojovat s vedry a dusnem, které střídají silné bouřky.

Ne každý z nás to dobře snáší. I tak je léto nejkrásnějším obdobím v roce. Přebírám tvorbu časopisu po Petře. Není jednoduché „nastoupit do rozjetého vlaku. I když si budu psát časopis tak trochu podle svého, doufám,že budete spokojeni a že články, některé pro pobavení, některé vážnější, budou pro Vás přínosné a že se třeba i něco zajímavého dozvíte. Přeji Vám krásné nadcházející období, ať všichni načerpáte dostatek energie ze sluníčka a z teplých letních večerů, ať se všichni těšíte dobrému zdraví, ať se máte moc hezky. Věra

Novinky z kanceláře Stojíme neustále před nějakými změnami. Petra se prý v novém zaměstnání cítí jako ryba ve vodě. Zdravotní práce se ji moc líbí. Její funkci v DPS přebrala Věra Faltusová. Proto se zdravotními problémy obracejte na ni. Jana Motlová, která přišla z městského úřadu, zde má pracovat údajně do listopadu. Potom se vrátí zpět na městský úřad. Jelikož si způsobila úraz zastoupila jí na dobu určitou Jana Hlavsová. A jelikož už tu máme prázdniny využijeme pomoci brigádnic. Z těchto důvodů nebudou v době prázdnin žádné aktivity (cvičení, dílna, hry). Naplno začneme opět v září. Dne 30. června byl den otevřených dveří . Sešli se zde od 9,30 do 13,00 hodin pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci. Pro veřejnost byl dům otevřen od 13,00 do 16,00 hodin. Myslím, že se den otevřených dveří vydařil. I účast byla poměrně dobrá. Vzhledem k tomu, že venku lilo, jako z konve. J.M. 2 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Modlitba - Václav Renč Vším už jsi ke mně promlouval, - vším, Pane. Tmou bouře, hromem, úsvitem, jenž plane, přátelskou dlaní v bojích s tímto světem, dokonce chválou - žel, že ne Tvým květem… i rozkoší, co šlehat v zakázané tvé sedmé nebe zdá se - s horkým létem - i nejsladším z tvých darů na zemi, jímavým okem, jež se slzou tmí: vší svojí dobrotou v tom jednom oku jak odraz celých nebes na potoku!… Veškerým lidstvem s pradávnými domy, s oblouky opřenými o sloupoví; když zapomněním kroků v prach se zlomí, zas obejme je bujný porost nový. Vším, vším!… Jen, Pane, že jsem neměl hlasu pro hodnou odpověď, - i mlčel jsem; blaženým záviděl jsem smrt a spásu a k Bolesti jak k matce držel jsem s Nadšením srostlý jako s blížencem, do čtyř stran světa paže rozpínal. Když dokonalost tvou jsem objímal, uměl jsem hlesnout: "klamu" jen - a tak v čas nemluvňat se vracím… Jsem jen znak!… Jsem bez hlasu - tys, Pane, slovo dal, kdo výpověď však svými ústy zdolá? Dík tobě jsem se bohem prachu stal, anděla tvého v sobě nesu dál hlas tedy ještě rozvaž, - anděl volá!

3 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Balíček sušenek Slečna čekala na nástup do letadla na jednom velkém letišti. Protože bylo třeba čekat ještě déle,rozhodla se,že si koupí knihu. Zároveň se rozhodla,že si koupí i balíček sušenek. Pohodlně se usadila a začala číst,rozhodnutá zkrátit si čas a trochu si při tom odpočinout. Na vedlejším sedadle,vedle balíčku se sušenkami si jeden muž otevřel časopis a začal ho číst. Když si ona vzala první sušenku,muž si vzal také jednu.Cítila se pobouřená tímto chováním,ale neřekla nic,myslíc si:“To je ale drzoun.“ Pokaždé,když si ona vzala sušenku,muž udělal totéž. Štvalo ji to čím dál víc,ale nechtěla vyvolat scénu. Když už zůstala poslední sušenka pomyslela si:“A co udělá ten moula teď?“ Muž vzal poslední sušenku,rozlomil ji napůl a dal jednu jí. To už teda bylo příliš….Byla hrozně rozčílená…! V tom momentě potlačila zlost,chytla svou knihu,svoje věci A naštvaná odešla do nástupní haly. Když se usadila na svoje sedadlo v letadle,otevřela tašku a …. s obrovským překvapením objevila svůj balíček sušenek uzavřený a nedotknutý. Udělalo se jí úplně zle! Nechápala,jak se mohla tak zmýlit! Zapomněla,že svůj balíček se sušenkami nechala v tašce… Muž se s ní podělil o své sušenky bez

problémů, bez námitek, bez jakéhokoliv vysvětlování. ….a při tom,ona se stále v duchu rozčilovala,myslíc si,že ji drze bere sušenky… A teď už neměla žádnou možnost,aby mu to vysvětlila,a nebo se mu omluvila… Jsou čtyři věci,které se nedají nikdy vrátit. Kámen…když jste ho už hodili… Slovo…když jste ho už vyslovili.. Příležitost..když jste ji už propásli..

4


Léčivá síla čerstvého koření I koření má své tradice Od pradávna se bylinky a koření používaly k léčebným účelům. Časem lidé přišli na to,že i léčivky dodávají jídlu skvělou vůni a chuť.Většina kultur si ale pořád uvědomuje význam vyvážené stravy. Například v Číně se spojuje lékařství a výživa do jednoho celku. Čínská kuchyně je založena na teorii,že kvalitní strava musí být vyvážena pěti prvky chutíslané,sladké,hořké,kyselé,ostré-s barvou a texturou jídla. Bylinky jang,jako chilli a zázvor urychlují metabolismus.Za to léčivky typu jin,třeba meduňka a máta zase zpomalují.Podobných zásad se drží kuchaři i v Iránu.Indická kuchyně se zase řídí zásadami ájurvédy, je pro ně důležité,aby koření pokrm ochutilo a zároveň navodilo pocity duševního klidu a tělesné vitality.Západní svět pomalu přebíral poznatky jiných kultur a bylinky i koření se tak staly důležitými prvky v dochuco- vání jídel.Pro každou zemi je typický jiný druh koření.Například pro Itálii bazalka,ve Španělsku milují šafrán,Velká Británie je pověstná tymiánem,šalvějí,petrželí a Francie zase provensálskými bylinkami. Ve Východní Evropě se v kuchyni hojně používá kopr a kmín,na

Středním Východě zase petržel a skořice.Na jihu Indie chilli,semena hořčice,v Číně kraluje zázvor a pepř,Mexiko zůstává věrné skořici,koriandru a chilli.Bylinky a koření prospívají našemu zdraví.Hojnost čerstvých bylinek, které jsou nyní k dostání,působí dobře i v tom smyslu,že již v mnoha domác- nostech odzvoní spoustě malých balíčků s ozářeným, vyčichlým,sušeným kořením. Protože jedině čerstvé koření a výrobky z něj zlepšují chuť pokrmů. Některá například zpomalují růst bacilů, jiná uklidňují, desinfikují, ulevují od bolesti,posilují krev či sexuální apetit.Čerstvé bylinky a koření nás zásobují vitamíny a minerálními látkami a mnozí z nás si tuto sílu vůbec neuvědomujeme. Začínáme pažitkou J Nejznámějším a asi nejoblíbenějším kořením je pažitka pobřežní. Je to středoevropská domácí bylina. Pažitka je víceletá cibulovina,která vytváří tmavé,zelené,úzké až třicet centimetrů dlouhé rourkovité listy. V létě se objevují dekorativní,kulovitá květenství, světle, nebo sytě fialové barvy.Tato aromatická bylina plná vitamínů se pěstuje již od středověku.


Pokračování ze str. 5 Pěstování pažitky: Tato rostlina potřebuje výslunné až pohostinné místo s výživnou vápenitou půdou.Asi sedm týdnů po výsevu je možné začít se sklízením listů. A tu lze až do podzimu několikrát opakovat.Ostřiháváme vždy jen část trsu a to nejlépe u země,aby rostlina mohla nově obrazit.Před zimou je možné,pokud pažitku nepěstujeme v nádobě,trsy vyzvednout i s balem,vsadit je do květináčů a pěstovat dále na okenním parapetu.Pro sušení a zmrazování se šťavnaté listy pažitky moc nehodí. Léčivé účinky pažitky:Pažitka pobřežní obsahuje mnoho vitamínu C, vápník a hořčík. Díky obsahu éterických olejů podporuje trávení a ovlivňuje krevní tlak. Pažitka v kuchyni: Tato pikantní rostlina ochutí zeleninu, saláty, tvarohy, pomazánky, vaječné pokrmy, omáčky, polévky, maso i chléb s máslem. Pažitková pomazánka. Potřebujeme: 250gtvarohu, 2 lžíce zakysané smetany, 2 lžíce nasekané pažitky, 2 stroužky česneku, 1 cibuli, mořskou sůl. Postup: Tvaroh se zakysanou smetanou utřeme do hladka,

přidáme pažitku prolisovaný česnek,nasekanou cibuli a sůl. Tuto pomazánku mažeme na pečivo, nebo ji můžeme naplnit půlky paprik či vydlabanou salátovou okurku. Vybráno z knihy Léčivá síla čerstvého koření od Simony Grygárkové Příště: Fenikl a Tymián

Vybráno z Wikipedie Vysvětlivky: Jin a Jang-má původ v dávné čínské filosofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly,které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru. Jin je tmavší element, působí smutně, pasivně, tmavě,žensky a koresponduje s nocí. Je často symbolizovaný vodou a zemí. Jang je světlejší element,působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Je často symbolizovaný ohněm a větrem. Ajurvéda je sanskrtské slovo a znamená vědění o životě.Je to systém tradičního Indického lékařství,praktikovaných i v jiných státech,včetně České Republiky, jako systém alternativní a komplementární medicíny. (Wikipedie) 6


Není to legrační? Níže uvedený seznam obsahuje detaily přestupků jednoho pána, zachycených bezpečnostní kamerou v supermarketu. „Dokud tady moje žena nakupuje, musím s ní sem chodit taky.“ Za posledních šest měsíců ho přistihli při následující činnosti. A od té doby má zakázaný vstup do obchodu. 15. září: Vzal 24 krabiček kondomů a náhodně je vložil do vozíků nakupujícím, kteří se nedívali. 2.října: Nastavil všechny budíky v oddělení domácích potřeb tak, aby zvonili v pětiminutových intervalech. 7. října: Udělal na podlaze vedoucí k toaletám tenkou dlouhou stopu rajčatovým džusem. 19.října: Přistoupil k zaměstnankyni domácích potřeb, řekl oficiálním tónem „kód tři“ a sledoval, co zaměstnankyně udělá. 4.listopadu: Přišel k pultu Služby zákazníkům se žádostí koupit balení lentilek na splátky. 14.prosince: Přesunul nápis „pozor mokrá podlaha“ do části pokryté kobercem. 15.ledna: Rozložil jeden ze stanů v kempinkové části a zval nakupující dál s podmínkou, aby si přinesli polštář.

23.ledna: Kdykoli se ho zaměstnanec zeptal, zda nepotřebuje pomoc, rozplakal se a křičel: “Proč mě, lidi, nenecháte na pokoji?“ 4.února: Díval se přímo do bezpečnostní kamery a používaje ji jako zrcadlo, šťoural se v nose. 10.února: U pultu se zbraněmi se ptal zaměstnance, zda neví, kde jsou antidepresiva. 3.března: Podezřele se pohyboval po prodejně a hlasitě si při tom pobrukoval melodii z Mission Impossible. 18.března: Schoval se mezi věšáky s oděvy a na lidi, kteří se v nich probírali, pokřikoval „Kup si mě! Kup si mě!“ 21.března: Vždy, když se ozvalo hlášení z reproduktoru, schoulil se na zem do klubíčka a křičel: “Ne!Ne! Už zase ty hlasy!“ 23.března: Vešel do zkušební kabiny, chvíli počkal a potom začal velmi hlasitě vykřikovat: „Není tu toaletní papír!“ Ale kdo ví,stejně je to asi všechno vymyšlené…J Převzato z časopisu Vlasta


Příspěvek p. Brůnové Jeden zážitek z dřívější kopečkové pouti Nepamatuji si,kdy tu už bylo,ale jednou o pouti hned od rána pršelo a byla strašná zima.V naší ulici bylo vždy od náměstí až po lékárnu plno stánků.I ten rok krámkaři srdnatě připravovali stánky-navzdory počasí.Takovou zimu o pouti nepamatuji.Vždy jsem stánkařům uvařila kávu,nebo čaj a podala koláče,aby věděli,že jsou na pouti.Oni říkali,že se jim to ještě nestalo,aby jim někdo podal ???.!Oni také nezůstali nic dlužni a vždy jsem něco dostala z jejich prodávaného zboží.K polednímu se začalo trochu rozjasnívat a vykouklo i sluníčko.Ale netrvalo dlouho a zatáhlo se znovu a hnala se bouřka a už lilo.Kouknu ven a pod okny plno opřených kol a ve výklenku plno lidí schovaných před bouřkou. Byli z Dobrouče a schovali se před deštěm.Vyjdu ven a říkám,co se děje a oni se moc omlouvali,že čekají až se to přežene.Jelikož ten rok nikdo nepřišel-(a já měla tolik napečených koláčů) -jsem dostala nápad a všem těm kolařům jsem podala ty koláče.Oni byli úplně v šoku,že se jim ještě nestalo,aby jim takto o pouti někdo přinesl koláče. Já jim říkám:“no vidíte,v Letohradě se to stát může!“

No a byla spokojenost na obou stranách. Zažili jsme tam už 40 poutí a mohla bych psát dál a dál.Co pouť to nějaký zážitek, až na jeden velice smutný,kdy právě na pouť mě zemřel manžel,to byl snad nejhorší den v mém životě a nejhorší pouť. Teď už bydlím v pečovatelském domě a mám od těchto starostí jaksi klid. P. Brůnová Příspěvek p. Motyčkové Znovu se mi dostala do ruky malá knížka „Mapy ráje“ od spisovatelky M.Podešvové.Popisuje v ní svůj pobyt u Rumunského pobřeží u Černého moře.Z vyprávění se jí ozvaly vzpomínky na zemi,kde vládl v Karpatech krutý panovník Drakula.I dávná historie tohoto kraje z dob Ovidia, kdy byl znám jen z bájí o Argomantech.Jeho malý přístav i městečko Mangalie.-Dnes je hlavní velké město Constanca, kde přistávají velká letadla z cizích krajů ze všech zemí. Také mé vzpomínky patřily na krásnou dovolenou a koupání v moři.To jsme byli ještě mladí.Po přistání nás odvezli autobusem do přístavního města Magnalia Venus. 8


Pokračování ze str. 8 To je dnes výstavným,pobřežním letoviskem s mnoha moderními Budovami i honosné kasino. To jejich mocný vládce,diktátor Čaučesku nechal postavit světovými návrháři,aby presentoval svou moc na úkor pracujícího lidu. Však ho jejich pomsta později neminula. Všechny ty paláce i s vlastními bazény spojuje víc než kilometrová trasa místního malého vláčku. Výlety autobusy „Varna, Zlaté písky, Balčik, Albena. Se vzpomínkami jsme se vraceli domů s krásnou podívanou z letadla na večerní osvětlenou Prahu. V. Motyčková Příspěvek p. Jantačové TŘI PTÁČCI - Pohádka nejen pro děti. Byl jednou jeden ptáčník,který bydlel v lese. Jednou při své procházce uviděl na zemi spadlé ptačí hnízdo,v němž byla tři vajíčka. Odnesl je domů, zahříval je,až se z nich vyklubali tři ptáčci. Ptáčník je krmil a když byli schopni letu,poslal je do světa,aby zpívali a přinášeli lidem radost. Večer se měli vrátit domů. Odpoledne se strhla bouře a vichřice zahnala ptáčky do hluboké,úzké díry. Když se dlouho nevraceli, šel je ptáčník hledat.

Už z dálky slyšel žalostné pípání. „První ptáčku, zatřepej křidélky a snaž se vyletět nahoru, já ti pomůžu.“ Ale ptáček odpověděl: “Nemohu, nedokážu to, zranil bych si křídla. Budu tady muset umřít.“ Ptáčník pro prvního ptáčka nemohl nic udělat. „Druhý ptáčku zatřepej křidélky a snaž se vyletět nahoru,já ti pomůžu“ Ale ptáček odpověděl:“Je to tvoje vina. Kdybys mě neposílal do světa, nespadl,bych sem. Koukej mě odtud vytáhnout.“Druhý ptáček se nesnažil a ptáčník pro něj taky nic neudělal. „Třetí ptáčku,zatřepej křidélky a snaž se vyletět nahoru,já ti pomůžu.“ Ptáček třepal křidélky několikrát a spadl dolů, až se mu konečně podařilo dostat se ke kraji j á m y. P t á č n í k h o o p a t r n ě vyndal,odnesl ho domů, ošetřil mu poraněná křidélka a staral se o něj,dokud se ptáček neuzdravil. Pak třetí ptáček šťastně vyletěl mezi lidi,zpíval a přinášel jim radost. „Člověče, přičiň se, Pán Bůh ti pomůže.“ „A přinášej lidem radost.“ Odposlechnuto z radia nedělní mše Adventistů sedmého dne. Napsala paní Jantačová


Příspěvek p. Vackové Když si náš dědeček babičku bral. Všichni známe ten popěvek. Ale my jsme neměli dědečka, chtěl, abychom mu říkali dědo. Dědeček byl ten druhý, co měl bolnou nohu. Když babička umřela, byl děda velmi smutný,stýskalo se mu. A tak si později našel jinou, dcery mu nebránily. Vzali se, když mu bylo sedmdesát let. Svatba byla ve městě a hostina u její dcery,ta měla muže cukráře. Bábinka, jak jsme jí říkali,aby se to rozlišilo od babičky, byla také veselá,jako děda. Jednou u chalupy na mezi si před ní klekl a v y z n á va l j í l á s k u . B á b i n k a říkala:“Dědo,dědo,vždyť jsou tu lidi.“ A děda na to: “No právě proto!“ Jednou jel děda po silnici na kole a naše sousedka se ho ptala. „Kampak, strejčku, jedete?” A on: “Ale na obec, zeptat se, jak to je s rozvodem, než přijdou děti.“ zažertoval. S bábinkou si zpívali, neměli žádné starosti, byli spolu ještě čtyři roky, bábinka mu dosloužila. Chodili jsme k nim rádi, když měla bábinka a její dcera svátek, vždycky bylo něco sladkého, nebo když měl svátek děda. Rádi na ně vzpomínáme. M. Vacková

Příspěvek p. Pecháčkové Oslavy filipojakubské noci a pálení čarodějnic. Filipojakubská noc je velmi starý pohanský svátek, který oslavuje příchod jara. Slaví se v noci z 30.dubna na 1.května a je spjat se stavbou májky a také pálením čarodějnic. Filipojakubská noc-střípky z historie. Filipojakubská noc(u nás známá jako pálení čarodějnic) je velmi starý pohanský svátek,který oslavuje příchod jara. Staří Keltové ji oslavovali jako svátek ohně Beltain. (svátek života a životní síly,pojmenovaný podle boha Belena.) Také se ji říká Valpuržina noc(pojmenovaná podle germánské světice,která získala sílu nad čarodějnicemi).Svátek se původně slavil o úplňku, který byl nejblíže ke dni mezi jarní rovnodenností a l e t n í m s l u n ov ra t e m . U n á s Filipojakubská noc symbolizuje svátek apoštolů Filipa a Jakuba (byli učedníky Krista),kteří měli podle starého kalendáře svátek 1.května. Dnes je již mají v odlišné dny. Podle pověstí byla noc z 30.duba na 1.května považována za magickou. - věřilo se že právě v tuto noc se čarodějnice,ježibaby, bosorky a jiné slétaly na čarodějnický slet. 10


Pokračování ze str. 10 Poté se údajně rozletěly na košťatech po okolí aby škodily nejen lidem,ale také dobytku,mladé zeleni apod. Proto je mnoho lidových obyčejů,spojených s posledním dubnovým dnem,vedeno snahou ochránit nejen sebe,ale také svůj majetek a zvířata,před jejich čarovnou mocí. Pálení čarodějnic a další lidové obyčeje Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovali očistné ohněpopel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody a plodnost dobytka. Na očistný oheň se muselo přiložit devatero druhů dřeva,aby oheň ochránil celou ves. Hranici zapaloval vždy muž,který se poslední oženil. Také se přes oheň skákalo,což mělo člověku zajistit mládí a plodnost. Údajně v tuto noc rozkvétalo kouzelné kapradí,které nálezci propůjčilo jasnozřivost a um otevřít cestu k pokladu. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Domy byly vykuřovány jalovcem a rozmarýnem, černě a červeně kropenatým bolehlavem,nebo routou. Ochrana proti zlému působení čarodějnic byla také snítka šeříku.

Za nejúčinnější zbraň proti zlé moci čarodějnic se považovalo řinčení kovových nástrojů. Tradice stavění májky Již z Keltských dob se traduje zvyk vztyčování jarní májky. Která symbolizovala spojení země a nebe. Májka bývala zpravidla vyrobena z kmene břízy a pomalovaná červenými a bílými spirálami. A na vrcholu byla zdobena větvičkami hlohu. Do dnešní doby se zachovala tradice,při které se svobodní mládenci vydají ráno 30.dubna do lesa pro mladé břízky,kterými následně zdobí domy (ozdobené barevnými fábory),kde bydlí neprovdaná děvčata. Jedna velká májka se postaví na návsi-tu musí mladí chlapci hlídat, aby jim ji přespolní nepodřízli. Májka je vyrobená v nevyššího smrku z lesa, kterému chlapci odloupnou kůru a děvčata kmen ozdobí barevnými stuhami. Na vrcholu májky chlapci připevní mladou břízku,případně mladý dub, nebo smrk a dívky upletou pod vrch velký,opentlený věnec. Na návsi májka obvykle stojí celý květen, poté se slavnostně pokácí. Vybrala p. Pecháčková


Pro osvěžení hlavy aneb uhodni hádanku 1. Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. Co je to? 2. Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co to je? 3. Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí, v mechu v lesíčku. 4. Kolik udělá vrabec kroku za 100 roků??? 5. Všechny barvy duhy mají jejich tuhy. 6. Má to rohy žádné nohy co je to??? 7. V zimě dokonce i zebe. V létě je ho plné nebe. Na obzoru beránky, zrána jako za večera, proměňuje v červánky. 8. Stoupneš na ni, přece vstává. Má ji ráda každá kráva. Srnec, králík našup, rád si spase nášup. 9. Přišel k nám host, spravil nám most, bez sekery bez dláta, a přece je pevný dost. 10. Každé ráno vesele tahá spáče z postele. Za tu službu nevděčníci hned ho klepnou po palici. 11. Heboučké je jako z vaty, kožíšek má mourovatý. 12. Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. 13. Nemá to huby, ale tři zuby, u jídla slouží, po něm netouží. 14. Patří ti to, ale tvoji přátelé to používají víc než ty. Co je to? 15. Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. 12 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Hromy a blesky, aneb jak vzniká bouře Většina lidí má z bouřky a blesků radost. Pokud jsou ovšem schovaní za oknem… Pokaždé je to však událost,která nás i zvířata nutí jednat instinktivně-schovat se. Jak blesk vzniká? Jak je horký? A kde se vůbec bere? Přírodní jev, nic víc. Už Aristoteles se ve 4. století před naším letopočtem domníval, že všechno, co se ze země vypaří, se v oblacích srazí a vzplane, což vnímáme jako blesky. Epikuros o století později teorii rozšířil tvrzením, že bleskům stačí, když se o sebe mraky jen otřou, nemusejí nutně hořet. Také Jan Ámos Komenský v polovině 17. století vyvracel božskou podstatu blesků. Ve svém díle Orbis pictus píše: „Ze sirné páry pochází hrom, jenž z oblaků vynikaje s bleskem hřmí a bije.“ Domněnku, že blesk je elektrický jev, však jako první vyslovil až Američan James Wall v roce 1708. Jeho vysvětlení, že „blesk s hromobitím je ve velkém to, co malá jiskra s praskotem,“ znamenalo průlom správným směrem. Jak bouře vzniká? Na počátku je bouřkový mrak. V létě se asi tři až čtyři kilometry nad zemským povrchem teplota udržuje na bodu mrazu. Teplý a vlhký vzduch stoupá nad tuto hranici, přechladí se, vodní páry zkapalní a promění se v ledové krupky. Mrak se zvětšuje. Vyroste mnohdy až do desetikilometrové výšky, jeho spodní okraj může být někdy těsně u země, jindy o pět set nebo tisíc metrů výše. U kapek vody a krupek ledu se objevují elektrické náboje. Kde se tam berou? Teorií existuje několik, připomeňme si dvě z nich, které byly potvrzeny i měřením. Jedna hovoří o tom, že se kapky elektrizují vlivem rychlého proudění teplého vzduchu, o který se třou jako liščí ohon o ebonitovou tyč. Druhá se přiklání k názoru, že elektrický náboj vzniká v horní vrstvě mraků vlivem ultrafialového slunečního záření Ať tak či onak, mrak je nabit. A to zpravidla u základny záporně a ve svém vrcholku kladně. Elektrické náboje se indikují rovněž při zemi, v tomto případě kladné. Takže pak už nic nebrání tomu, aby se nashromážděná elektřina podle obvyklých zákonů zneutralizovala. Prostě přeskočí jiskra. Co na tom, že má několik set metrů délky a proud o hodnotě od dvaceti do šedesáti tisíc ampérů běžně a dvou set tisíc výjimečně. A napětí? Asi sto milionů voltů! A hrom?Zase si můžeme z vyslovených a publikovaných teorií vybrat − ani tady není jasno. Nejpochopitelnější je vysvětlení, které vychází z toho, že se při výboji vytvářejí vysoké teploty, při nichž molekuly září. Tohle prudké zahřátí vede ke stejně rychlému a nečekanému zvýšení tlaku vzduchu, ten se šíří do okolí, rozpíná se, doslova exploduje a vytváří vedle tlakové i zvukovou vlnu. 13 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Hromy a blesky, aneb jak vzniká bouře - pokračování ze str. 13 Ovšem samotná by zazněla jako výbuch z děla. Typický bouřkový rachot je dán jednak tím, že výbojů je několik, a pak se také vzduch po projití blesku zase prudce ochlazuje se stejným doprovodným efektem. Jsme-li blízko, slyšíme třesk, jestliže stojíme dál, pak burácení, které je násobeno ozvěnou odraženou od různě teplých vrstev vzduchu. Bleskové zajímavosti: 1. Elektrickými výboji se při bouřce vyrovnává napětí většinou z mraku do mraku. Jen 10 % blesků udeří do země. 2. Podle kalifornské Národní laboratoře Lawrence Livermoora šlehá na celé naší planetě až 70 blesků za sekundu. V zemské atmosféře by se za jediný rok měly vyskytovat asi tři miliardy blesků, ale zcela přesná čísla pochopitelně není možné získat. 3. Sears Tower v Chicagu je 520 m vysoká budova. V průměru do ní udeří blesk pětadvacetkrát za rok. 4. Smrt zvoníků: Poněkud tragikomicky zní údaj z poloviny osmnáctého století. Ve Francii během třiatřiceti let udeřilo do 386 kostelů a zahynulo při tom 103 zvoníků. Měli totiž za povinnost při bouřkách zvonit. 5. Podle Guinnessovy knihy rekordů bylo v Ugandě v průběhu deseti let zaznamenáno v průměru 251 bouřkových dnů ročně. 6. Oxid dusíku mimo jiné přispívá ke skleníkovému efektu na naší planetě. Vědci zaznamenali, že ho produkují i bouřky. V již zmíněné kalifornské laboratoři zjistili, že je to 10 až 15 milionů tun oxidu dusíku ročně. Jen tak pro srovnání − spalováním fosilních paliv a jiných hmot vznikne za stejnou dobu na naší planetě asi 30 milionů tun tohoto oxidu. 7. Ve střední Evropě máme představu, že blesky mohou udeřit jen v létě, a to ještě pouze poté, když se obloha zatáhne černými mraky. Omyl. Také sněhové bouře jsou provázeny blesky, stejně jako erupce sopek či jaderné výbuchy. 8. Dlouhá léta žili lidé v představě, že existují takzvané teplé blesky, které zapalují, a studené, které v nejhorším případě zasažené místo mechanicky poškodí, ale nezapálí. 9. Karel Berger, švýcarský profesor v oboru techniky vysokých napětí, zjistil, že výboj, který působí krátkou dobu (řádově tisícinu až desetitisícinu sekundy), nestačí k tomu, aby se předmět vznítil, byť by byl normálně hořlavý.- Ovšem už výboj trvající desetinu sekundy, případně déle, k zapálení stačí. Čili pojmenování studený a teplý není přesné. Samotná teplota blesku, která by měla mít až 30 000 °C, tedy není rozhodující, podstatná je délka trvání výboje. 14 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Naši oslavenci v červnu, červenci, srpnu

Narozeniny oslaví: p. Václav Hynek p. Zdeňka Krčálová p. Olga Žižková p. Ludmila Hoffmannová p. Aleš Netušil p. Helena Netušilová p. Marie Jantačová p. Marie Brůnová p. Jaroslava Hynková p. Jana Motlová p. Květa Kubová p. Marie Vyhnálková Svátek oslaví: p. Antonín Novák p. Květa Kubová p. Olga Žižková p. Alena Šťovíčková p. Helena Netušilová Milí oslavenci, přejeme Vám hodně zdraví, pohody, lásky a hodně sluníčka.

Správné odpovědi hádanek ze strany 12 1. (šnek) , 2. (měsíc), 3. (Hříbek), 4. (žádný, protože skáče), 5. (pastelky), 6. (polštář), 7. (sluníčko), 8. (tráva), 9. (mráz), 10. (budík), 11. (kotě), 12. (sníh), 13. (vidlička), 14. (tvé jméno), 15. (mrkev) 15 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

opisu

čas šeho

á, yčkov t o M , p. om nová . Vacková ů Na t r B p p. vali: antačová, o c a pr .J usová spolu áčková, p t l a F ch Věra p. Pe ola: r t n ko isná p o v ová ová, Pra altus a Moravc F a r Vě Jan akci: d e r Za k : Áše a k i f ků Gra výtis 0 5 no vydá o l y B č 0,- K 1 a Cen le na

čís to 9.


Ozvěny z DPS Letohrad

Recommend Documents