SYMPOSIUM JE POSXD&ÍO K 5O,LE2?ÔUJ VÍROČÍ ZALOŽENÍ % S C

SYMPOSIUM JE

POSXD&ÍO

K 5O,LE2?ÔUJ VÍROČÍ ZALOŽENÍ

% SC

- 1 VČASNÉ ZMENY SÉROVÝCH A TKANIVOVÝCH LIPIDOV FO LETÁLNEJ EXPOZÍCII POTKANOV X-LÚ&GMs VPLYV ADAPTÄCIE A BETA-ADRENERGNEJ BLOKÁDY Ahlers,!., Ahlersová,E,-, Sedlákové,A;? Malatové,Ž., Tothová,E., Praslička,M. Katedra všeobecnej biologie PF UPJŠ 9 Košice. Hodinu po jednorázovej celotělovéj expozícii potkanov 1500 R x-lúčom sme zvieratá dekapi t ováli, v íiére a pečeni stanovili triglyeeridy (TG)podlá Carlsona, celkový cholesterol (CH) pudla Zlatkisa a spol.s ŕosfolipidy (FL) podlá Bartletta, v srdcovom svale a týmuse esterifikované mastné kyseliny (EMK) poďla Morgana a Kingsburyíio a v nadobličkéch cholesterol. Cielom práce bolo zistit zmeny týchto parametrov u ožiarených zvierat proti zdanlivo ožiareným a overil si ich prípadné ovplyvnenie adaptáciou zvierat na manipuláciu pri radiačnej procedure a podaním beta-adrenergnéh© blokétora propranololu tesne pred ožiarením. Záver: Zmeny sérových a niektorých tkanivových iipidov hodinu po letálnej expozícii potkanov x-lúčom boli , približne rovnaké u ožiarených i ssdanlivo ožiarených svieratj bez ohledu na Salšie modifikácie experimentu* Pozorovali ©me určitý súvis jednotlivých zmien so zmenami sérových a tkanivových volných mastných kyselín a súvis smien sérových a pečeňových TG a PL. Jedine v týmus e ožiarených p!

zvierat v porovnaní so zdanlivo ožiarenými stúpla významne koncentrácia EMK.

'M

' *]

- 2-

X-LÚČQku VPJ-XV

JÍ. A

Ahlersová, E.» Ahlers, I., Sedláková, A., Malátová, Ž.,

i 1

í;

Tothová, E., Praslička, M* Katedra všeobecnej biológie PF UP'JŠ, Košice.

i!

Hodinu po jednorázovej celotelovej expozícii potkanov 1 5pO R x-lú5om sme zvieratá dekapitovali, v sáre, bielom a

It

hnedomvadipóznpm tkanive, pečeni, srdcovom svale a týmuse sme stanovili volné mastné kyseliny (VMK) podlá Dolea, v krvi glukózu glukózoexidásovou metódou. Noc pred experimentom\ zvieratá.hladovali. Cielom práce bolo zistit stupeň iipomobilizácie .u ožiarených a zdanlivo ožiarených zvierat,, over/ rit si,.či sa na lipomobilizécii u ožiarených zvierat^zúdasť

?

ňu je i nešpecifická zložka a objasnit si úlohu adrenérgného

íl \

systému yo-včasných-zmenách lipomobilizácie po ožiarení. -1/^LÍp^omppn.ÍÄácía-je _yy_äôia__u '

názormi niektorých a u t o r o v o rie špecifickej

tabolismu" lipidovi

= íí

! *V ^ |

a

M?Wbi:|řizéci:i:

.nešpecifická

'

=

;

úlp-

^ o ž i a r e n ý c h zWi r-r ! s i - ^

zložka, k t o r ú sme.co: ihré^l"i

'=*_.-. (-ŕ zúóas t ň u j e i// adaptáciou

ratJna^máiiipuléciu p r i rädiačne t - : roricrúíe.:

14

T

„ h e 3:ipompbiliaá(»ie v patogenéie" j:osLiy;n^3ŕacriých zmien me-

^

(

súhlasii's

V

ZVÍB-

, . '• i , ?

;..,,'

Adréhergný j y s t é m pravdepodope nc:.-ŕá" áheciTÍGkú/úlohu v l i - ' poBiobjliz^cii

po l e t á l n e 4 : e x p o z í c i i potkanov^ xr-íúčim^

... - JJ

-í

- i ? 3 , "K- " .•M

eč-

íl

ľ

> :-

- 3 .U GfA a k \l uSfiU

A

, Z.,

KSZNŽ

, UUÍX^UVXCH J)OL8«

Andrlíko- ",, J . , v'^gner, V.

Ústav hygieny práce, v uranovém průmyslu, Příbram. Ústav pro péči o matku a dítě j l-raha. potkanov

U souboru horníků uranových dolů byly vyšetřeny hla-

> bielom a i týmuse

diny imunoglobulinů (ÍgVG,A a M v seru. Získané hodnoty

Dlea, v kr-

byly srovnány se skupinou osob kpntrolních,' t j. zaměstnán-

perimentonf\

ců,' pracujících na, povrchu uranových dolů a vstupujících

sn Iipomo-

do práce v uranovém průmyslu a se skupinou horníků dolů

rat,

uhelných. Byly nalezeny-určité rozdíly mezi. kontrolní sku-

ove-/

erat zúčast-

pinou a skiípinou exponovaných pro IgA a IgM. Srovnání hod-

renergného,

not horníků dolů uranových a uhelných ukázalo .statisticky , významné rozdíly pouze pro IgG a Igli« U vyčleněné skupiny

iarení.

"zdravých",. t j f t«ch, kteří nejevili žádné znómJsý vleklých . zánětíivýo^ onemocnění', ani nebyli Častě ji nemocni - akutní-

.^nemôžeme iľítike j >\31p-

mi nemocemi infekoní rovahy1! byly hladiny IgG u všech »ku*-

h zmien me-

pin *ejcponováných horňfků *,uranových d,Ql|^ vyznamjie ni^ší, než u kontrolních'osíob, Vs1. současné době je srovnávány skupina hdríiiků pracujících _V poCzeíril vij'án.pýjŕch dolů méně |iež 5 let

/

astňuje i : jtéciou zvie-ľ

v

v oblasti librám: a Vftmr ri,.J. VýslMky Jebu diskutovány.

úlohu v l i •V

V "

- ' -ľ -i.

-r

-•

L_. _ ;

-

N

1

•S •

't

•ť.

*: K . •

' \

?, c-r

• p '- .

r

'' a,_.

^^

i ~ 4o'£Ui)l\J

H Arient, M*, Kozák, I. Biofyzikálni ústav FVL UK Praha II

Mi\\\

í

Autoři sledovali exkreci metabolitů po i.p. podání AST" a MEG, Bylo syňtetisováno 1 ^ C - AST, , které bylo, stejné jako z něho rozpuštěním v pufru připravený MEG aplikováno v dávce 150 mg/kg bílým krysám. Zvířata byla rosdjBlena do 4 skupin, z nichž byly dvě ozářené a dvě kontrolní, V těchto skupinách polovina zvířat obdržela AST a druhá MEG, Počet svírat byl 24 ř . bzáíření bylo provedeno přílivem 800 E, 20 minut po aplikaci- protektiv. Moč zvířat bylá ábí- ," rána do poďbhlazenýchnádob a chromatografována na papíře. ' Detekce byla provedena automatickým yyhodnocóya$eaíf sledo- .'••

lir

vání trvalo 5 dní-.. "^

.

.

,

~'

.

Jako hlavní roždí 1 V metabolismu mezi A E T a MEG bylo záištěnoý ^ A S T j e ~ p o = 24^1^48irodiiiáčh asi b 50% riří; .traHa 1

":'"

'--\v'' \

'-'•

_ - í v . ľ : ^."- '

'

: '•: v ' . ' - • - > ' • ; - v - . . ' - n - v ' : - " ' - ; 1 • • -í

formován na 27AT,. kdežto po podání MĚG nevzniká; 2-Äqp vůbec.

.íJako další ea^kre^yané látky ^byly y, pbroynání e* standarty detekovány MEG, GEň a ^pokyanamid f . DálŠí^ dyS látJsý, tujíéi aw*yé stopách nebyly identifikovány. -„ 1

\

J

"

.

-

)

-

-'

'-

~\

' ' ^

r

í»

^-Í r

-3*

• '^

''i'.'

.

J| I

jí"

f u-1 ~

, * ' ^

t

Ti'' /

d .

, Z výsledků;práce^ pro praxi^vyrilývé,, íe v

.kých pokjísé chj?^Vhodně jô^pouíívat ^

^ f ^ a v e % z ^]

VÍCJB^ÔJ^CU^Í^neí^oiěktíviiiw ;.'.^5 J >Í'X _"X

-i,

.í-•iír'-_'.i

„1

" '

T

-

lii-V

- ř

- 5 -

Bayer, A. Ústav lékařské fyziky LFUP, Olonouc.

Byl sledován výskyt závažných zánětlivých onemocněni v s o,uboŕii 295 krys Wisiar v pozdních stadiích po jednorázovém, rtg ozáření ve srovnání s kontrolní skupinou 100 přežívajících neozářených krys. Cěílcoyý počet ásénětlivýdi onemocnění u q b o u skupin se.výrazně neliší,. Poněkud častější jsou záněty dýchacího syátéhiu u ozářených,. Záněty v rozsahu ostatních systémů jsou naopak o něco Častější u neozá*žených krys, zvláště v orgánech zažívací, soustavy.

rana-, \

u

-

* -í g

'-í.

U

í

- KTG Beneš, L*. Biofyzikálni ústav ČSAV Brno. Rychlost odbouráváni DNA kyselou hydrolysou IN HG1 pri 60°C u neofcářénjeh buněk v S*fázi je charakterizován'* rychlostní konstantou K

=I

O9O86»U buněk exponovaných r tg

zářením bylo aasnámenéno' snížení stability DMA. ke 'kyselé hydrolyše a tím ke zvýšení hodnoty K na 1 B 15* F&fcies stability DNA byl se zřetelem na", pokusy Robinse e t si. vya- větlen št§pením vazeb mezi DNA a proteinem,v DKP komplěsu«

I*

V souvislosti .8 uvedeným byla sledována korelace mezi 9ta«-

I

bili'toju-SNA-a extrakcí histonůz .buňky* Bylo z jištěno9 Se stabilitu D3SA 12© extrakcí shížits aŕiôem^ křivky znázorňující- extrakci'-histonů jsou tf'buněk ozářených s třmě .i šíj, než u buněk neozärenýclu Tento nález je, rozpracováván zřetelem na frakci histonu bohatého na lysin a ! frakci hatou na arginin. Podlé zatímních nálezů s@c jeví př± hy&rostabilnější DŇA vázána na histon bohatý na v ©rginin P , ,

-•** - /•'

_

1'i' 'i

- 7 -, SBOVNÄNÍ AKUTNÍ TOXICITY A RADIOPBOTEKTIVNÍ CYSfAMIBW, AF,T» 5-METOXXTRYPTAtfiTNU A JEJICH KOMBIRACÍ U. MYŠÍ 3 MencljJej Petýrekg F«

lékařský výskumný a doSkolovací ústav J£P 9 Hradec Králové* K v a n t i t a t i v n í vstahy cýetarálňu a AST, cyataminu © 1

5-iaetoxytryptaminu (5-MŤ) nebo AEI a 5-MT jsou a n a l y s o vány meiiodou i z o b o l . Na základě atrojových äs#po8tô (MINSK 2S) je zjišt,ován c h a r a k t e r vfcájemných vztahů divou složek v kombinaci podle hodnot t e s t u a d i t i v i t y a i n d e x ů ' s o u č i nnosti. Toxický úGinek.a ochranný tíSinek před ozářením »e s S í t á v kombinacích cysťarainu s ABT. Oclipanný účinek cý@taminu a 5-MT nebo AEP a 5-MT se navzájem potencujs 0 "Ochranná ú č i n n o s t je srovnávána u njyši ozářených 1000 B. 'U. cyataminu a..5-MT kombinovaných v poměru 3:1

zesílení

ochranně ^Činnosti je provázeno ahtagonlsmem v o b l a s t i 1©» tálních dávek. R e l a t i v n í antagonismus obou t ěcíito re*l©° p r o t e k t i v je"jednostranný a p ř i obráceném p&mSru obou s l o žek je v y s t ř í d á n synergismem toxických úslnkôi ,

' ;

Na úscovni endogenň'ích kolonií.krvstvoŕby:

kombinace

oyatäiainu s 5-B/IT v poměru 3 i l mé v redukovaných délkách , "V^tŠí ocB3?annou, úS-innoat neŽ^jé^í eľoMŠjí.* jKídané šämostatnS •V optimální dávce. .Cyétámin a 5-WS '^QXL>ye svém ochrannéa .ú&i"íiku př-ibligne ^rovnocennéo . ?>ři; peřorálním podání j e ne j V'flúčihnSjäí.iABT,

případné jeho°Žlombinacís s $~W?

i - 8 TESTOVANIE KONSTANTNOSTÍ POZADIA NÍZKOPOZAĎOVÝCH POČÍTAČOV. Ďurček ? K a » Sládková,M.

•i

Výskumný ústav hygieny, Bratislava Pri premeriavaní rádioaktívnych vzoriek, ktorých aktivita je rádové zhodná s. pozadím meracieho zariadenia?

•r

-s

je dôležité veáiet,' či pozadie prístroja je konštantné,.. alebo ho treba vždy znovu premeriavat a určovat jeho hodnotu* V prvej časti je preto zodpovedaná otázka, kolkokrát treba opakovane premerat pozadie prístroja, aby sme jeho hodnotu určili s pok-ial možno najmenšou chybou strednej

'u

chyby. Ako vyplynie z úvahy, praktický význam má len 200 opakovaných meraní. Ďalšie opakovanie merahiá prinesie len nepatrné spresnenie, výsledku., V druhej časti je prevedené téétovanié štyroch súborovv3ko 200-krät opakovaných nieraní, pozadia a- troch rôznych typav nĺžkopoza&bvých počítäecÍÝe

-

-

mi

tr

# hl Í hl.

i

- 9 STUDIUM VLIVU 2AÄENÍ NA BIOSYNTŽZU L-TRYPTOPAMÍ V ROSTLINÁCH Eder,Jp, Vacková,K., Kutáček,M„ POČÍTAČOV.

Ústav experimentálni "botaniky Ô3AV, Praha V předložené práci byl u klíčních rostlin brúkve vyfiltrován in vivo vliv záření na průběh dílčí reakce bio-

iorých

syntézy L-Try, na úsek KA — L-Try. Rostliny byly vypěsto-

ariadenia5

vány v jedné variantě z ozářených semen (12695 nraä 8 zářar

štantné? „

ní gama

jeho hod-

C o ) , v druhé variantě byly ozařovány 7 denní roa«

tliny, vyrostlé z neozářených s ernen* Srovnání bylo provedeno s neozářenymi rostlinami stejného stáří© Segmenty hypo-

kolkokrát ' sme jeho

kotylô klífiních rostlin byly inkubovány v 1 0 " % rostoku ^C»KA« Metabolity KA v metanolických' extraktech byly v fia»

strednej

sovéo sledu pokusu analyaováoy papírovou chromatogr©fiíG

á len 200

Vliv ozáření se výrazně projevil u ozářených rostlin* kt@ré

rinesie len

po 21 až 93 hodinách obsahovaly o 30% více • C-L-ířry neš rostliny kontrolní. Oproti tomu hladina antranílglukosidu

roch súbo—"

v ozářených rostlinách byla v celém časovém intervalu nižší e

ŕoéh roz-

U rostlin, vyrostlých z ozářených semen, je rozdíl v obsahu ' ^C-L-Try malý* Z počátku mezi 12 až 45 hodinami je -v r ostlinách z ozářených semen, obsah L-Try nižší než v kontrolních,; V dalším časovém intervalu mezi 45 až 93 hodinaijii obsahjijí ozářené rostliny- naopak více ^"C-L-Try než kon^ trolní rostliny.- Óbdobnýs avšak právě opačný obraz poskytuje /antranilglukoside Ž uvedeného, materiálu je patrno9 že u rostlin rodu Brasslca nelze v ovlivnSrií' bi©syntetického úseku KA—L-Try hlsdat vysvětlení pro "'negativní vliv záření na celkovou , hládl nu-L~

-fcOj

•Vl.IV AKUTNÍ NEMOCI Z OZÄfcäNÍ NA A3S0RICI H 2 O FĽRFUKDOVANÍM KRYSÍM STŘEVEM IN VITRO FendrichjZo, DemlžF,s Květina,J* T

Farmakologická* Ustav LF UK Iradec Králové

V souvislosti se studiem c;astrointesti?L.l:.í distribuce řanaak v průbšhu akutní nemoci z ozáření jsme se pokusili přispět k otázce intestinalního transportu vody ve fázích, kdy vrcholí gaatrointeatinální syiuvtomy t^.to nemoci, t,:. při námi použité celotělové dávce (639 radů na ^-crysu) okolo . 3» dne po expozici. Při studiu sekrece T-H?O z kre v r. í ho ob?~ hu po intestinu u krys v podmínkách perfuse střevního- lumen in situ byl námi prokázán v, uvedeném postiradiačnín období nesignifikantni pokles "exsorbovarié11 vody, což sice nevysvětlilo podstatu postiradiačních průjmů, vedlo však k cialsí eliminační možnosti, ke sledování int.estinální absorpce vody * Ke studiu této otázky byla, použita metorla perfuse je junu in vitro v perfusním aparátu, v nômš mukosní i serosní strana jsou standardně promovány, přičemž je sledována distribuce 3

H 2 O po jejím přidání (10 uCi) do mukosní částio

's

- 11 -

í

OVLIVNĚNÍ MUTAGDNMÍ ODPOVEDI IÍAV0Z2NÉ IONIZUJÍCÍM ZÁŘE NÍM V SOMATICKÝCH BUŇKÁCH CÍNSKáHO KŘEČKA in VIVO FremuthjP»8 Dienstbier9Z., Sadílkbvá,M* Biofyzikálni 'ístav VL UK 1 raha

i?

'H

Radioprotektivaí látky jsou testovány převážně na základě přežívání zvi .°at - poměrně velkých souborů, ozařova-

d "i

ných v oblasti supralet Iních dávek, V naší práci jsme se zaměř-ili na užití jiných testovacích metodik, jěž by umožnily stanovit radioprotektivní účinek uvažovaného radioprotektiva s ohledem na mechanismus působení jak v oblasti středních, tak i vysokých dávek, Jako kriterium radiačního poškození jsme zvolili mutagenní odpověa na danou dávku záření. Mutagenní odpověS byla- stanoven•» n--. základě frekvence zářením indukovaných intergenových "Mutací (chromosomálních aberácí)« Předběžné \'ýsledky ukasii.ií, že některé radi oprotektiv-

I 3

ní látky snižují mutagenní poškození organismu ionizujícím zářením*

•í

'4

í 'ŕ

:, \

1

•,'; í ' < i '•cl ! i i T..lt] i ! í

iM ' I "-í

i S

- 12 -

II

o

i

K OTÁZCE KINETIKY CHa-OTHERAl-EUTIK U OZ.ÍfilSNÍCH ORGANISMU.

Groasmann^V.

nip,!; {

t;ľ ! s :I tM !

Farmakologický ústav LF UK, Hradec Králové

il,--;; . i

' i

Výsledné působení chemotherapeutic je dáno jejich hlav-

• '

-- i s •; t j ;

1

í j í i t ': • lírií.

ním, účinkem a stavem obranných sil v organismu, použijeme-li stejný model infekce* Hlavní účinek chemotherapeutik závisí velmi na dosažení určité koncentracs, čili účinné hladiny v místě, kde mají působit a na udržení této hladiny, Srovnáním základních parametrů farmakokinetikypro penicilin, streptomycin;a IUH u ozářených krys a to. 3« a 6» den po,ozá-

Ií

Změna eliminační ch konstant kp spíše svědčí pro snížený

Mllii

l i

i

Sf!' i i

ření střední smrtnou expozicí 600 R jsme zjistili, že: únik z distribučního prostoru u penicilínu a INH, zatímco

:

u streptomycinu tyto zmgny nejsou. Největší rozdíly byly na- í lezeny 3. dne, 6* den-dochází k pomalému návratu k normě.

-•_ j

Na uvedených hodnotách nezávislý distribuční prostor vsak vykazuje velké zm*ny ve smyslu zvětšení dvojnásobného u penicilinu 3. a 6.den;žádné změny nelze nalézti u INH. U atreptomycinu se distribuční prostor silně zmenšuje, a to zejména 3. dne. Závěry souhlasí s hypotesou o rozdílném chování aniontů a kationtů v ozářeném orranismu. Rozdíly , v distribučním prostoru -vedou k,upozornění na nutnost měnit dávku pro dosažení účinné koncentrace u ozářených ořgeniémů a to zejména, pro penicilin. Analysa-upřesňuje

.
savaďní poznatky uvedené v pracech u nás publikovaných.

i

i

K'

U:

O

M!

fcNISMU,

- 13 ANALÝZA AMINOKYSELIN U HORNÍKU URANOVÝCH DOLU Grozdanovič*,J*, Procházka,J., Vích,Z«, Jeřábková,M. Onkologický ústav ÚNZ,Praha a ZTJNZ uranového průmyslu

i'

*

Příbram. jich hlavužijeme-li ik závisí hladiny iy, Srovcilin, ien po ozáže: >ro sníženýzatímco y byly na- í normě. or väak iého u peNH. uje, a ozdílném ozdíly os t měých ortuje do-r ných.

posledních let jsme prováděli pokusy o sledování zmčn v nehtovém* kerh t inu u horníků uranových dolů, a to proto, že nehtový keratin obsahuje hojně cystinu, jenž jak je známo, patrí mezi vysoce radiosensitivní aminokyseliny. K analyze jsme v tochto pracích použili elektronové pa« ramagnetické rezonance, oscilopólarografie a klasické poíarografie. Poslední výsledky svědčily pro snížený obsah cystinu. Protože tyto nálezy nebylo možno jednoznačně interpretovat a protože nás i v Širším pojetí zajímala otázka metabolismu aminokyselin v organismu chronicky ozařovaném malými dávkami, a navíc zatěžovaném c heroickým účinkem těžkých kovů, zavedli jsmt metodu automatické analýzy aminokyselin jak bílkovinných-hydrolyzátů, tak aminokyselin volných-a vyšetřovali jsme horníky uranových dolů, pracovníky s olovem v kovohutích n vojáky základní služby \>oko kontrolní skupinu,

: V práci porovnáváme dosavadní nálezy získané jinými

metodami s nálezy analýz aminokyselinových s pekter.

,ii"-av-»/-

U TEST INDIVIDUÁLNÍ RABIQSENSITIVTTY U ČLOVĚKA {

G2*ozdanovi£,J.,

1

I ;i

Jeřábkova,VL*, K r a t o c h v í l , J «

Onkologický ú s t a v ťÍNZ P r a h a .

1' i

ľ

Havlík,:

uranového průmyslu P ř í b r a m .

'. X

Ústav o

Protože možnosti laboratorního zjišťování přirbaerié

iiľ íífi

f jí, j ; t j

íl*!' i r

Me<

aktuální citlivosti člověka vůči účinku ionizujícího aáře-

priinárn:

ní jsou dosud velice omezené, pokusili jsme se vypracovat

tujíflicl

test, kterým je možno zjistit aktuální citlivost vyoetřor

•dium bý3

váné osoby vůči zevnímu ozáření "X" paprsky. Jako biolo-

lančníhc

gického materiálu jsme použili periferní lidské lymfocyty,

radioakt

krátkodobě-kultivované in vitro a stimulované fytohemaglu-

-trace se

tininem k bláetogenesii Od každé osoby byly založeny 2 paralelní kultury, z nicliž jedna byla in vitro ozářena 700 R,

Í 'Si f '

U tSchto kultur, jsme pak srovnávali buď pokles schopnosti ozářených lymfóblastů konvertovat

J

Ra< vání pol Sování

^C-6-azauridin -na *C-

-6-azauridin-monofosfát, nebo oslabení inkorporáce ^É-thy-

!!Piii

1 Í! » í i r -;

í l ' ,

midinu a %-uridinu do nukleových kyselin, Z jistili 'jsjoC výskyt jedinců velmi citlivých i při opakování terču* tyto ,y náíeay jsme porovnali s výsledky pokusů na^ýSích, z ,nicnž,

l 'L

•ííll-íí

soudíme, Že citlivost periferních lyjafocyítů {ktjprétijsou jak známo velmi citlivé na ozáření), může do snáčhé míry po»--/, kytnout informaciri o radioáensitiv^itě^ organismu jako celku. Soudíme, že t ento teat by mohlr po dalôím propracováni být

s - i

Š-.,--;

í 'tí™ •

•%rr'

b

poušíván při^ výběru pracovníků pro vôechny druhy práce, kde hrós^miaSnl riziko.

/•í-

ÍU.--

-s M , v - ~ j

-,

í

-

íl- ~

A

c e expqs [milují < převáSnž Inebo ha

- 15

-

x. 2

6

K IBCHANISľ.ľU KTJľíULACE A PŮSOBENÍ " R A NA VODNÍ ORGANISMY Havlík, B.

Ústav obecné a ko.-.unální hygieny, Praha. Mechanismus kumulace radia byl s tudôván na organismech primární produkce a to na pěti druzích nejhojněji Be vyskytujíáách sladkovodních rasách a na dypu druzích sinie. Radium bylo přidáno do media jednak na začátku pokusu { u bilančního sledování), jednak byla udržována stálá hladina radioaktivity při průtočné kultivaci řas. Testované končen-7 -o -trace se pohybovaly od 10 do 10 * Ci r«dia: na litr media. Radium-bylo buňkami přijato během prvních 24 hodin trváni pokusu. Při průtočné kultivaci řas Již k dalšímu zvyšovaní obaahu řas v buňkách nedocházelo'. Naopak, množství . akumulovaného radia s délkou pokusu klesalo, především k % ř byl tento radioizotop přidán jednorázově, na začátku 1

pikustiv Pouze u dvou druhů řas byl pří jem radia ům^tný dél'

^

'

-

i

,

i

'

•"

"

J

r

"

"

-*í'

*

»

."

J

ce expozice. Bylo zjištSno,' ?fe tyto druhjr řas radium assá|milují do buněk, kdežto v ostatních případeeh bylo radium ^převážně adsorbováno na povrchu, tedy 'v gelatinovém obalu I •''",'•v.,* • ' [nebo ha,buněčné membřáněi ,

- 16 -

Pi Hi i Mil!!! í

ÚČINOK STÚPAJÚCEJ, EXPOZÍCIE IONIZUJÚCEHO ŽIARENIA NA AKTIVITU SNDOGENFÝCH REDOKTÄZ U VYFRATÍÓH A NEVYPRA5ÝCH BÍCTCH SPERMIÍ ZISŤOVANÝ CYTOCHEMICKÍ Horák",J., Horákové,A.

Katedra všeobecnej biológie PF UPJŠ, Košice, Katedra histológie a embryológie Vysokej školy veterinárskej,;,^ súr'. 1 -' ;•

U !ľ. !

Košice. Sledovali sme účinok stúpajúcej expozície ionizujúceho žiarenia na a k t i v i t u endogénnych reduktáz u vypratých spermií a nevypratých s p e r m i í . Aplikované boli jednorazové t i e t o expozície ionizujúceho žiarenia: 100 R, 500 R, 1000 R, 2000 R, 5000 R, ,10000. R,;

SI ill?

20000 R, 25000 R, 4000Ó S, 50000 R, 75000 R, 80000 R9 ÍOOOQO 160000 R, 320000 R.

^

>

- ľ

Z i s t i l i sme,vže a k t i v i t a endogennýchreduktéž\je výraznejšie ovlivněná až ; expozíciami nad 20000 R. Vypraté,spermie sťt žiarením postihnuté viac ako spermie s uspéjidované .v seméňnej plazme. Žiarením vyvolané inhibícia a k t i v i t y sa dbata-"

i »"|

'

..

-- •

-:^' . • ; . - .

/ , v

-•• - ' u v - - , - . . ' ^ '

/• '

vuje až po ur&itej dobe latencie._RédiosenzibiHt& s_pj

-

í

podlieha individuálnej yaŕialibíte podlá donorov ä stária materiálu.

'

J.

AK-

MODELOVÁNÍ PASÁŽE SORBENTU TRÁVÍCÍM TRAKTEM KHYS •*

H

-

>

Hradil,J., Knajfl,J.

\

.

Vojenský lékařský výzkumný á" äoôkoiovací ústav JEP, Hradec Králové, 1

inárskej,; *

Pomocí Berlínské modři značené síranu barnatého značeného

59

F e a aktivovaného

*n3a jsme sledovali, pasáže

těchto látek zažívacím traktem krys a jejich.rozlomení lujúce-

v různých závislostech na podaném množství a době od ap-

itých

likace, p ' ., \

', '.

vJ

' ". , -

V pokusech byl měřen obsah sorbentu v žaludku, I^nké lizujú- .,

střevofeyíiorozděleno tia 4 stejně dlouhé díly a u tlusté-

,10000. R,

ho střeva bylo měřeno cpecum a colon* Takto získaná ex-

19 1000Q0

perimentální data jsme analyzovali pomocí postupného,

a:

sedmislcžkového modelu.. Každou z částí trávícího traktu jsme prohlásili za složku* Rychlosti transportu látky mesi složkami i jsme hledali pomocí, Síslicóvého počítače tak, aby bylo dosaženo optimální shody í ve smyslu nejmenších 1 v

• i ,-" - '-'"' .-'.'•

- ',/ -..-."'

čtvercůodchylek) mezi modelem a: experimentálně zjištěnou -

-'

'

/

.i

skutečností. i

-

'-

'

'

,•]'•._

,

i

'. f

" r ''•'•'

Analýza ukázala, že rychlost vyprazdňování sorbentu

-ze žalúdku vzirôstá s podaným množstvím, rychlosti trano' . -"' .. ľ ' . '•• ''.". : '".,*. ?• - ' • portu mezi osíatníini částmi trávícího ís?©ktu ma podaném množství nezávisí, ,- '<.'.- /--• ~r "".'--

- 18 í*

KONCEPT MIKRODÍVKY V KOSTI, OBSAHUJTÍCEJ BETA ŽIAEIÔ, Chorvát,D,

r

Vj^skumný ústav hygieny práce a chorob z povolaniaP Bratislava <s. V príspevku sa diskutuje koncept mikrodávky v prípad4 štúdiá dávkového za ta ženia raikroékopických oblastí kosti G Presentuje s a rozbor modelovýcíi situáciís umožňujúcich upiäthenie konceptu mikrodávky v prípade s kedy kost obsäHtioé

4

^Ce +

4

fpr a prezentuje sa výsledná

dávková -sášäž na definované kostné š'truktúry v prípade í«k^ýchto situácií.

ľ-'. i

|

" 19 URČENIE PRIESTOROVEJ DISTRIBÚCIE

V KOSTI, OBSAHU-

JÚCEJ BETA ŽIARIČ

.Výzkumný" ústav hygieny práce a chorob-z povolania^ Bratislávao V príspevku sa pojednáva o vypracovanom spôsobe výpočtu a experimentálneho určenia absorbovanej dávky v kosti, obsahujúcej beta nukiid
í ' ..

- 20 ;

H U V H Í RYSI, SIMULAÔHÍCH METOD V BIOLOGII

\

Kindler,E.

\

Biofyzikálni ústav PVL UK Praha. -

i

>•

'

'

«

"

-

_

Simulace je výzkumná technika spočívající v tom, že ' '

místo zkoumaného systému zkoumáme pomocí pokusů jeho moc

del ř a to za účelem získání-informací o původním systému* ;

v dnešní dobfi převládá simulace počítačové, nebol místo

I

nákladné práce na modelu-zbývá jen práce na sestavení si-

!

Bulačaího programu, kierý čaato sestaví příslušný aimulač-

\

ní prograaoveeí systém sám* Dnešní simulační programovací

1

systémy nabízejí tyto možnosti:

\

(i) obecný proces. Lsa tím simulovat např. buňky a jejich.

|

generace; každé buňce odpovídá komplex adres, na nichž

[

jsou zapamatovány její parametry, fáze, v níž se má |

buňka nacházet a čas, v němž se mé její fáze čí její

|

parametr změnit. T^a lze simulovat chování komplexů

Í *

bônílt (různých i stejných typů), závislých i nezávialých. Jde-li o nezávislé baňky, lze ušetřit pamSÍ i Čas počítače předcho«i analýzou jejich generace. (li) obecný automat. Lze jím simulovat čáati.- které odpore - ' ' _„ -• •_''._• -- .' ,-.""„ c vida jí v každém čaae stejným způsobem^ na podnS ty zveň«i. Kromě již klasických příkladů automata•> ;heurónů Ikteré však nebýva jí stimulovaný), lze uvést* i, kómpart-: s

-•

•

'

ľ

"

•

-, "

•,, "• "-1 '

s

",'"' -r>"'

"

"Ty-'.

r

jaenty,; chemické reaktory, pópř. celé orgány jako typicr •"• .•-•; Ít4 ú k l a d y této kategorie. Budoji předvedeny ukásky ze simulace na/samocinndin počítači

a

- 21 -

a v tom, že ,

R0Z30R ZKRÁCSNá DOBY PÔEŽITÍ U MYŠÍ S INKORPOROVANÍM

226

RA

Klener,V., Kofrének,V., Onyskowová,Z., Holuša,R.f Svoboda,V. Ústav hygieny záření Praha, Institut hygieny a epiedemiolo-

ů jeho, sac-

,;

gie, Praha,

ím systému* í místo stavení

Zkrácená doba přežití je obecným kritériem účinku

si-

ionizujícího záření na s avčí organismus. Na zkrácení ži-

éný aimulač-

vota se může podílet jednak zvýšená frekvence některých

rogramovací

specifických příčin smrti, jednak snad i tak zvané nespeíi

cifické zkrácení života, které je někdy chápáno jako urych-

fcy a jejich

lené opotřebení organismu. Je učiněn pokus přispět k této

es, na nichž

problematice rozborem dat získaných na skupinách myší ' 2 2 6 s aplikovaným. Ra,

niž s Ô má ze čí j e j í

6 U zvířat, jimž bylo podáno 72/iiCi 222 62 Ra/kgj byly

komplexu

zjištěny odchylky Ť průběhu.váhové křivky a významné

ti i nezávis-

zkrácení průměrné délky života* Hematologieké změny se

t paraSl i

projevily značným poklesem hematokritu, retikulocytosou,

Brace.

léukopehií ä odchylkami v.diferenciálu* Typickým sekčním

teré,odpo-

nálezem, bylá oeíkôvá kachaxie a značná atrofie sleainy.

>*anSty Wveň-

V histologickom obraze uhynulých # 0 1 byly. naleženy ve zvýšené míře- ďysťrofické žmény jater a ledvin. Pôfliiiior-

- neuronů 5 / i , kompart-:

tálnífeentgeriagrafická.vyšetření ukázala růstové ä štruk-

r .jako

.turélní změny skeletu.

^

•

1

226 1

^

,

1

léta počí-tafii

.

•

r

.

'

1

, '

»

, " -

, .

U myší, jimž byld aplikováno 20/uCi/kg a 8yuCi/kg 1

"

'

•

"

Ra byla ,nalezena zvýšená frekvence osteogenních sar=koínů. Fr'umerná .délka života však nebyla" zkrácena ve srov. ňání s' kontrolami •> ~ '

r-Ilgj'-. rr*/^- ' 4*"'* * ! J1

- 22 VLIV INKORPOROVANáHO

226

R A NA POPULACE K0L0IHFORMKÍCH

'.

BOTEK DŘEVOVÉ KRVETVORBY SPLBNSKTOMOVÁNÍCH WĹŠÍ

*; • B\

I n s t i t u t hygieny a epidemiologie - Ústav hygieny géření ř Praha *.

*

.

~\ .1

V práei se sleduji počty koloniformníeh buněk dřenové krve tvorby splenektomovaných myší při inkorp®J?m@i ^*Ra© Je « it© metodifey stanovení e&ogenníeh.slezinných kolónií a s ledována tnkovporaoo ^%e ve slezinách příjemců.

j K

\ ]

Experimenty byl^ provedeny nasaaiSkách rando®-bred»

I

ního kmene H (S3PF)» % i i byly v osmi týdnech s plenektomo-

4

--

'4

vány, v d e s í t i týdnech aplikován® jedné skupině i«,p„ 0,03/uCi

Ra/g s druhá.skupina ponechána jak© kontrolní»

Příjemci ve s t á ř í 10 týdnů byli ozařováni přístrojem TUK200 expozicí 800 R. Qyío ušito ©měsné suspens© jaderných

| 1 -4

hiněk kostní dřeně, k přípravě yzató od p ě t i ďá^©ô po jed-

il

nom fémyruo

, <;. r 4. .f

.

Experimenty ukázaly, že jedním ar vlivů inkorporovaného

. Ha na koloniforihrií buňky dřeňově krve tvorby sple-

nektonovaných myší je ve sledovaném období snížení jejich počtu. Buněčnost a po?,ét koloniformníeh buněk kostní dře^ ně jsou ve skupinách spíenektomovaných zvířat, jak u myší s

Ra, tak kontrolních/nižší než u myší nesplenektomo-

vaných.

— Si

- 23 BMNÍCH

iŘfPRAVÁ, IZOLACE A RlPARAČIií SCHďNOST MUTÄXJT LIDSKÝCH

oSí

BUNĚK SáNSITIVIíťCH A RESISTBNTNÍCH NA ULTHAFIALOVá ZXIÍENÍ jM., 3evčí:
DNK v bunkách savců po ozáření UV světlem v rozmezí dá= vek 0 - 200ergú/mra o

lesinných

Z buněk HeL® S 3 kultivovaných s bromdeso^yuŕidinem

ch příjemců,

byly po ozáření viditelném sv&tlem sískásiiy mutanty buněk;,

ndoa-breď-

které po mnoha pasážích bezrBUdRu byly vystaveny účinku

lenektomo-

UV svotla o délce vlny 254 nm« Po, zhodnocení výsledných

iop o

ontrolraí*

.-i

46, který je oproti původnímu kmenu značně radiosensitive

ojem TUK-

n^jší (je charakterizován hodnotami B_ 45 @rgů/mm% hod-

"adeapných ©ů. po jad-» rporovarby sple-

notou ÍT 30 ®rgů/a® •Tí

-i

•4

tí 4 jich

oproti původnímu kmenu značně radioresistsntnějií (je charakterizován teisite hodnotami n

80 ergů/ram% 2> 130

a xí = 5»1)» Původní kmen buněk HeLa S 3 je v těch50 er^ô/i«r a J T = 2, ? 1 O Inhibice syntesy 3)WK dávkami 100

stni dře*-

nektomo-

a !ť = 1^-85 > a klon Í8/29 který je

% B to pokusech, charakterizován hodnotami D o 67 ergů/mm%

e

,k i myší

křivek přežití byl v dalších pokusech použit zelená klon

f 4

ergů a -200 ergá/mm2 je u klonu 5„ 46 pď 24 hode ješti velmi výrazná, syntesa SNK dosahuj© 65% kontrolní hodnoty pro 100 ergů a 20% pro 200 ergů, zatímco u klonu 18/2 dosahuje ve stejnou dobu již 98% pro 100 ergô a 78% pro 200 ergůs u původního kmejie HeLa S 3 j@ to 81% prd 100 ergů .a 74% pro 200 ergo o

,•

- 24 -

VOLBA FYZIKÁLNÍCH PARAMETR^ PŘI OZAŘOVÁNÍ BIOLOGICKÍCH OBJEKT8 RTG ZÁŘENÍ

I M 1

*í

Kodl,0. Institut hygieny a epidemiologie - Ústav hygieny záření s I

i

Prahao í

jektů přináší sebou některé negativní jevy, které kom-

I to pozvi esenci

plikují určení požadované dávky v daném místě a ve velké

1

Použití rtg záření při ozařování biologických ob-

"5

míre, při nedodržení nebo nevhodně zvolených ozařovacích podmínek, znemožňují stanovení a vzájemné porovnání bio~

-i

logické odpovědi na účinky ionizujícího záření* Í

•: i. í

zován

Je snámo, že při průchodu rtg záření hmotou nastává jeho absorbce a rozptyl, c ož přináší ssbou změnu spektrálního složení svazku a expoziční rychlosti v daném místě. Krátce budou probrány jednotlivé fyzikální i geometrické faktory, které ovlivňují velikost expozice i dávky v ozařovaném prostředí (jsou to např o tlouštka ozařovaného objemu, energie záření, tvar osařováného pole, velikost ozařovaného pole, vzdálenost ohnisko-objekt, atd.).

H

I

Na závěr bude proveden návrh ozařovacíh podmínek pro ozařování rtg přístroje TUR 200*

' I 'l

i

1ř i '.i

- 25 -

POŠKOZENÍ BAKTERIÁLNÍHO CHROMOSOMU VLIVEM INXORPORGVA-

ľíCH

NÉHO ^-TYMINU Koukalová,B*s Soška,J% Biofyzikálni ústav ČSAV, Brno.

iŕení j

Chromosom Lactobacillus acidophilus B-26 je poškozován vlivem beta záření inkorporovaného % - t y m i m u Toob-

to poškození se projevuje po převodu buněk do medik bez

com-

esenciálních aminokyseliny, kdy v buňkách L* acidophilus

velké

probíhá v případě áédné nebo- nízké spec. aktivity inkubač*

vacích

ního aedia (2/uC/4/Ug tyminu/ml) syntéza DNA ve značném

í bio~

rozsahu. V připadl vyšší spé.c* aktivity media (100-200

-i /UC/4 ,-g tyminu/síL) je syntéza DNA výrazně inhibována a astává

dochází souSáaně k hynutí* buněk* Domníváme se, že i* in-

pektrál-

hibici syntézy DNA' za těchto podmínek, t j . v nepřítom-

nístě.

nosti esenciálních aminokyselin, dochází proto, Že jsoiu

trické v oza-

I-Ä

ého obost oza-

nek pro

\J

znemožněny repa»»<5e radiačního poškození chromosomu*

- 26 -

sr:ힼi:í SXIOZICĽ RTG ZÁŘENÍM U VYŠETŘOVANÉHO SKIASKOPIÍ

.

V ZÁVISLOSTI NA ELEKTRICKÝCH PARAMETRECH R2NTGENKY A JASU ŠTÍTU Kukačka j R., Závada, ľ.ío Krajská hygienická stanice v Ostrave, Krajská nemocnice s poliklinikou v Ostravě* Práce je výsledkem dlouhodobého měření různých, rentgenových skiaskopických pracovišti V závislosti na elektrických parametrech na rentgenee byly měřeny expoziční příkony na vyšetřovací stSně ajaisy štítové folie. Autoři zavedli pojem "relativní světelné' výtěžnosti" zesilovací folie (ŘSV) jako kriterium její kva,

lity. V důsledku používání nevhodných štítových folií Í> ndsprávně kalibrovaných měřidel elektrických parametrů rentgenky na rentgenové soupravě jsou pacienti vys-

1 - íl!-

tavováni často zbytečně nekontrolovatelné zátěži rtg zářením„ Optimalizací elektrických parametrů na reritgence v Závislosti na relativní světelné výtěžnosti a rozlišovací schopnosti vyšetřujícího lékaře, resp. standardizací jasu štítové folie, lze zajistit šetrné vyšetření (snížení dávky rtg záření) na všech pracovišticľu

Tí."

_ 1™1 T'-T

- 27 "5

KARDIOVASKULÁRNÍ ZMĚNY U KRÁLÍKO 10 PODÁNÍ RADIOPROTEKTIVNÍ DÁVKY CY3TAUINU

O SKIASKOPIÍ .

Kuna,P., O b r , P . , Pě"kný ? l.

NTGSNKY A JASU

Vojenský l é k a ř s k ý výzkumný a doškolovací ústav JEI j , Králové.

V první sérii pokusů jsme stanovili účinnou ochrannou dávku cystaminu u králíků na 90-100 mg/kg, podanou v kapénkové infuzi trvající 4-6 minut a skonče-

různých

nou ~3-10 minut před zahájením ozařování»

ivialQSti 'ly měřeny

Viiv takové dávky cystaminu na srdeční frekvenci,

jy Š t í t o v é

arteriálhí krevní tlak, srdeční minutový objems celko-

;elná- výtěž-

vý periferní cévní odpor a krevní průtok jednotlivými

jm její kva-

orgány králíka jsme sledovali v následujících pokusech,; Dochází k výrazné změně v krevním zásobení jednotlivých

jých f o l i í

orgánů. Vzrůstá v my^okarduj nadledvině, játrech, klesá

cých paramet-

v kostní dřeni, siegině, kůži a svalstvu©

acienti vyssátěži rtg

a rentgenee 3ti a rozliap. standartrné vyšetřecovištích0

\\>

- 28 -

PR0NIK ŔADIOAÍÍTIVNÍHO MATSRIÍLU BO BIOLOGICKÝCH Otolaryngologická laboratoř ČSAV, Praha o •

/

=

Autoři, sledox^ali autoradiobiologickou metodou ppů-

•'

nik RA materiálu nejprve do ni§šXéB 9 pak do vyšších htab

':

získaných f přirozených lokali táeli záření á srovnávali

i |

s růstem těchto hub v prostředí omäle vyvolaného sářeulv

i

Dále sledovali ©tajnou metodou tffiisilární tkán zték&non

"]

oů operovaných horníků pro cferoiu ts>nsilli,ti©o

'4

I

'3

L '"i

-^K^^^

- 29

-

VLIV AKUTNÍ NEMOCI Z OZÁŘENÍ NA DEMETYLACI A EST2R0LYSU

gtfCH TICÁIíť

N -

14cH

3 - PETHIDINU V tERFUNDOVANÍCH JÁTRECH KRYSY

KvětinasJo, Chmelař,Vo,. Deml s F o , Perný s S o Farmakologický ústav farmaceutické fakulty UK a metodou

.1

RIL lékařské fakuly UK v Hradci Králové»

vyšiích hub Při sledování farmakodynamiky pethidinu v průběhu

srovnávali aného zářeni*

akutní nemoci z ozáření byla zjištěna změněná schopntost

kán

jaterního homogenátu 2 ozářených krys hydrôlysovat tuto látkUo Pro komplexnější prověření biptransformace pethidinu byla použita metoda perfuše isolovaných jatez* s k^ye v různých fázích nos tirád iační ho syndromu, 1'ím byla dána možnost zachovat strukturální celistvost orgánů a eliminovat mimoorgánbvou interferenci plynoucí s širšího meta'S

bolismu zkoušené látky, VýsMky při tomto uspořádání umožňují obecnější pohled na postíradiační změny demetýlační schopnosti a esterolytické aktivity ve studovaném orgánu,,

1 **

r. *g? 'rrsf'%

t

ti

H j .

i-

=

30 -

MERBSíf WÍZKOSNERGSTICKÝCH 32TA ZÁŘIČ0 A D2T2KCS KONTA MINACE JILÍI Z£-9SO3J3NX KyselagF. t í s t a v e x p e r i m e n t á l n i b o t a n i k y ČSAVS Praha o

V biologických pokusech je ve značná míře používáno stopovacích metod se sloučeninamis snaženými mízkoenergetickými beta sářiči ^H s ^C nebo ^S* Energie těchto géřiSů se pohybuji! od 6 keV d© 168 keV a jejich d etekce 9 připadáš měření, je podstatné obtížnější,- nebot klacle na citlivost i účinnost detektoru značné požadavkye Bylo proto vyvinuto zařízení9 spočívající ns principvi

,\l

í i1' "

průtokových metanovýeh počítačů, opatřených extréme tenkým okénkem plošné váhy kol 0,1 - 0,2 mg/csi2s kterým projdou i beta částice % tritia a Výměna okénka je velice ná a upraveného počítače je možno použít v automatickém měříSi, např 8 Tesla 615» Ujištění kontaminace slabými aktivitami niskoenergstických zářičů beta, zejména 1 4 C S3 5 S a 4 5 Ó a v. biolq- . ! ní

' r ' f

'

S

gických a biochemických laboratořích je stále velký problém,, Jde se jmen© o t o 9 aby znečišťováni pracovních plochs pomůcek apodo těmito aářiči nevneslo do pokusů, v nichž je použito znafiených s louSenin 1 4 C §3 5 S nebo závěrů9

.<£?.

45

C a s radu

i 'i

Í:J

T ! t; !A-

- 31-

-Í POKUS O OVLr/NŽNÍ FUNKČNÍCH PORUCH PO .PODANÍ j

HA IZOLOVANÉM SRDCÍ KRYS"

.'. Martínkové g Jos Grossmams9¥o9 K e j z a r o v á s l . Í farmakologický ústa-? I/STOK, Hradec Králové*

Otázka- radioprotektorů je stále otevřeným probléí mem9 zvláště vasmeme-li v úvahu vztah jejich ochranného účinku a toxicity © Závislost me^i oběma hývé zpravidla

•'A 63

přímo úměrná• Tyto látky působí často na životně dtílegit é orgány zejména systému Tak je tomu i v případě-A.E.T• (aminoethylisotfeio-

1 us>ea)s kás kromě významného hypotensního účinku, jas, mé komplikovaný meehaaissm@a s=e prosasuje i přímé toKic&ě pä&abeiii na ^©^ard^ ¥ychásejíce z hypotesy, i e t y t o zrně* " -

"

í

" •

'

*

""*

ny jsou~ p@dmífA§n^' t ^ | hypcscií vyvolanou podáním AeE«TOf pokosili .jsme se. ťentp přímý nepž'í'snivý efekt modifikovat pomocí látek'p o nichl j© známo, 'ž© výrazně Zlepšují

Ě tá

aloeh Lchš

funkci B$'okardu troficky. Jde o nukleotidy, j e j i c h smšsi * koensytt Aô ^ylo prokecáno9 že uvedené látky grodl«Sují

|'a, funkci izolova&élii© srdce a udržují s í l u kontrakce i sa

Hl nedostatku kyslíku. Jako modelu byl použit H P r e P a r ó t izolovaného krysího srdce perfusídovaného \'k zředěnou Tyrodovj% r os tokem (moäifilc©vaná Langendorfova j rf.

. i metodika)o Výsledky jóou

\" 'r

4

i I--,

- 32 VLIV PERORÁLNÍ APLIKACE NEGMYCINU PŘED OZÁŘENÍM NA MIKROFLÓRU A PATOLOGII STŘEVA PO OZÁŘENÍ ČÁSTI KRAJINY BŘIŠNÍ U KRIS JBenclová jM. j Bayer?Ao 9 Kadlci -ovásHo tSstav lékařské fyzilcy a mikrobiologieicý ústav LFUP 5 Olomouc o Perorálsaí podáváni neomycinu (!? dní 2s denní po 40 mg/100g) před ozářením pravého d olního kvadrantu krajiny břišní krys Wistar střední lelální
nechá U žádného s kontrolních ani pokusných zvířat jsme nezjistili positivní hemokulturuo Vzhledem k uvedeným skutečnostem @@ éosmívámes Že hynutí zvířat po i

uvedené oblasti není podmíněno infekcío

i,' a- ,

ýJ g.--ť'^'^'!Jfu'ŕl

' /'""**>••

JHBHY WSSSSVA DEZOZXBIBONUKLEQPBOIEÍNU HIEBCTOKÍCH

Xssi POTKáMá ¥ Hi^o^ágEog Praslička8ES«, MackovápMo !

^

Katedr© iľšeob©cn@j bi@l@gie PF UPJS 9 Košie^o ¥ tejto pľaci sme sledovali množstvo

enn*= kva-

makleoproieínu (DÍSP) v slezine, týmuse a kostnej

ální

p® eelotelovom ožiarení celkovou dávkou 1 000 R g^ia

i

ve srov-

J

'~ *

erioticantiažíva-

1 ?'

alebo konstinuáln© rosami dennými p^ílivai (500 R s '

i

200 B 9 100 H a S O " E poä©s 2 9 5, 10, r,esp. 20 dni)«

1

jed-

-S

, , -v u"<

1

(TÍĎat

šiareni^o Táto escposícia bwla aplikovaná jedno^raso¥©

\

x

jytu

ni potkanov v r o s Ä i intervaloch (Os 1, 4.9 8 a 25

i

1

r ^

sm k uve»

Pp kontinuálnom-©lakovaní vietkými poaaiiýiai prílivmi sa mnossstv© DHP najrýchlejšie svyod B& dň© a na 25* äerí po ožiarení dosahujs.kon~ trolné hodnoty alebo-sa im - po vysokých denných prí° liv@?ih - m&Qti približuje^ Pri rovnakej celkovej dáv~

Ĺřat po

ke rossah r-edukcie DHP a rychlost akou sa po ožiarení jeho množstvo upravuje závisí na výške denného pri

H i

:

P© jednorazovom ožiarení ostáva množstvo DW re= diskoirané afi do smrti

r "i

r-

J»I~--H.

-Jŕ<

f **

v ŕ

—

- 34 HISTOLOGICKÉ VYHODNOCENÍ ZMÉN V KOSTNÍ DŘENI KRYS CHRÁNĚNÍCH PŘED ÚČINKY CELOTĚLOVÉHO LETÁLNÍHO OZÁŘENÍ KRÁTKODOBOU ISCHEMIZACÍ LADNÍCH KONČETIN o Moravek,F„- Vodičkaglo Vojenský lékařský výskumný a doškolovací ústav JEP S K: i

Hradec Králové0 V práci byl s ledován vliv tkáňové hypoxie v oblasti krvetvorné tkáni u krys celotšlově ozářených letélními dávkami gama záření z

Co zdroje. Tkáňo-

vé hypoxie byla způsobena krátkodobým přiložením škrtidla na zadní končetiny před a během ozařování. Histologický byl srovnáván s tupen poškození kostní dřeně, resp. rychlost spontánních regeneračních pochodů v časových intervalech 4, 6, 8 a 10 dnů po ozáření a to jak v ischemické tkáni - pod škrtičUem, tak v tkáni fyziologicky saturované kyslíkem - nad škrtidlem, ev« v kostní dřeni neiochemi z ováných končetin*

r

Byl zjištěn výrazný ochranný účinek škrticila a tak znovu potvrzen známý příznivý vliv hypoxie na ra-^ diosensitivitu tkáni o "

I -v

' 6'

í" ľ ;'

r KRYS HO OZA*» IN o

tav JEP,

- 35 4

«

VZTAH POSTRADIAČNÍCH REPARAČNÍCH PROCESU K PROTEOSYNTESE A K SYNTESE DNK Nečasovás Jes) SoškasJ> Biofyzikálni ústav ČSAV S Brno. Buňky Lactobacillus acidophilus byly ozařovány UV

d a v obarených • Tkéňolením škrsrání.

a byla sledována závislost dbvlca - efekt 0 Ukázalo se 9 že za určitých podmínek má tato závislost charakter jednoduše exponenciální, jindy se objevuje ramínko, odpovídající extrapolačnímu číslu asi 100 a interpretované jako indikátor reparáčních procesů* Pokusy, ve kterých byla kon-

3zení kost™

trolována syntesa Mlkovin, RNA, DNA jednak vynecháním

^aôních po-

esenciálních prokursorůs jednak použitím specifických

iů po ozá«

inhibitorů, nasvědčují tomu, že k reparacím dojde tehdy,

Ldlesi, tak

jestliže je nejdříve zastavena ^řoteosyhtesa při probí-

íad škr-

hající syntese DNA a po ozáření pak kompensačně je DNA

i končetino

syntesa dočasně zastavena při obnovené proteosynteseo

•ticäla a :ie na ra-

•' - i -í;

VLIV

B A^ANTIOXIDAGNÍ

NA HLADINU TOKOPEHOL AKTIVITU S&iA

I"'

I

ústa*? eadokrinologickýj,

'• l ' l í

Praha, .

';' '.'Hrade

Ústav p r o v^sístasa v^ži^y l i d u 3 Praha*

IV "Jí

!

U ležících neraoáftých, láôených raáiojoaea

1*41

'Biofy

pro lyrrectoxikésu © karcinom Štítné Slázy jem© slísäovsli äyaaasiku zmSn tókoferolesnie v týdenních ínteiřva-

:f'i!i, 1 ( i

lech v sávislúäti Iͧ podané ůévce záření, i'otyreoelíninafiní dávce äocíiézi k výraznému poklesu hladiny tokoferolu, Jtterá-při dalším vyšetření opít signifi- > kentně stoupá^ pravdepodobné raobilieací t^ánov^ch r c serv* Bylo fey to ve shodé s naži pracovní hypotézou,

lil «.i,:! i'

^ !;|i;

'

;

äe se alfa-tokófeyol

jako významný biologický a n t i -

M! j e na

'"1

I ^S geoine1

'. plujíc

' I ob jek '-kace*

]

oxident uplatnil je při směnách* vsnitelých po ozářeni

'í

tkáním Při niSSí* dávce záření byl pokles hladiny vita-

'•,;. ní a i

minu E úměrně fiaénl výraznýo Po aplikací malé dávky r e

, ;c rimen

diojodtt k poklesu t&adisiy sérového tekoferolu nedoálo

1

•="*•

1 : Ovšem

[^ reali Sladovali jsme prot-s ochranný vliv tokoferolu.po ozáření v experiments V myší p© oz.áření r t g zdrojem jsme z j i s t i l i zTfiSny v obaahu vitaminu S v orgánech* Prokázali fane ^ významný pokles alfa-tckoferoXu. po osÉéSenl v játrech E vitattunem suplfementováných avířat, . ííwlisWt!'! '

zatímco v srdečním svalu a varlatech došlo k Aatistic^

br?:;!1 j

k# výrašnému vsestupu u ,skapiny suplementovaných i kon trolních mySek, Suplementace tokoferol&m zvySuja aiitiaktivitu séra s kté'rá po osáření výsnajnnS fclejaleu koatrolnichj tak i tokoferolsm

• ;^ b o r I

1'Í$L meto , K neun: i-^ v á n í

T

S;

, '..'š

'•JA 1

r

- 37 -

-'t "á

;

; :1 SPECIFIKACE OZAŘOVÁNI LABORATORNÍCH ZVÍŘAT i^Neruda,O,, P r o u z a , Z . i iívojenský l é k a ř s k ý výzkumný a doškolovaeí ú s t a v JĚP, ; -'Hradec K r á l o v é , 1

i" -

Biofyzikálni ú s t a v PVL UK, Praha,

- -i

i

'"

ii

/

*

Klasický způsob specifikace zevního ozáření se ómezu-

|=4.je na uvedené expozice, energie, r esp, polovrstvy zuření, í á geometrie ozařování a údajů o ozařovaném objektu a rozpty;

Ilujících materiálech. Tyto charakteristiky pole záření a 'I " v '-,í| objektu dostatečně splňují podmínku jednoznačnosti specifi•kace*

f

Pra důkladnější interpretaci sledovaného efektu záře-

V, ní a možnost vzájemných srovnávání radiobiologických expe,;? rimentů je vhodnější specifikovat ozáření v jednotkách rad, i á; Ovšem stanovení -äávky na všechny elementy tkáně je těžko [^realizovatelné á i vyjádření velmi komplikované, Í||

Předmětem sd.ěleňí je vyslovit,,se k otázce, jaký sbu-

•;|| bor hodnot dávak nejlépe ozáření specifikuje, poukázat na [•§metody stanovení a posoudit* jak je jejich výběr.ovlivnSn j % neuniformitoti dávky v ozařovaném objektu, způsobem bzářo1-1 vání j cílea experimentu a sledovaným účinkem zářenío -

m

Ř

-. 38 MODELOVÁNÍ METABOLICKÝCH FSOJEV8 tf&IBKU RADXOPEOTIKIIV-

,irt^

Novák 5 L» ? HošekřB.,, Mišustová^J.

n

**_

-r

»».-SE_^_

T*

KlfJÍ Ä . . « * j»«»ŕC

T

'í

Biofyzikálni ústav ČSA.V, Brno,

\4

V práci je poukásáno^na některé možnosti vyuíití metody modelování v oblasti účinku radioprotektivníeh látek. Je odvozen vztah vyjadřující závislost mezi poklesem tělesné teploty, ke kterému dechásí po podání většiny radioprotektorů a útlumem intensity tepelnď produkce respirační výměnou. Pomocí experimentálně, naměřených hodnot respirační výměny je na analogovém po* t

čitači vypočítán teoretický průběh tělesné teploty pó podáni různých radioprotektivních látek při konstaninich koeficientech odvozené rovnice• Srovnáním s nameřenými hodnotami tělesné teploty je určena nelineární závislost koeficientu efektivní tepelný vodivosti pó podání těchto látek umyáí. 2 modelového vztahu významný vliv teploty prostředí na hloubku poklesu lesné teploty,

.

Jako další příklad modelování je uvedeno.studium mechanismu působení radioprotektom fluoroacetétu sodného, kíerý inhibuje kcmpétxtivně enzym akonitasu v Krebsobě cyklu. Pomocí rovnic pro - jednoůuchpu kompetitivní inhiUici je diskutován průběh inhtbiční "reakce a v ;i účinkem fluoroacetátu in vitro a in vivó.

*

^ 39 STANOVENÍ ROZLOŽENÍ Á330R30VAtiÉ DÍVKY U RÔZNYCH EXPE)PROTIKTIV-

RIMENTÁLNÍCH ZVÍŘAT. Novotný",J», Mika,J., Otoupal ř P«, Lehký S F., Knittl,M, FJPI ČVUT Praha Vojenský veterinární výzkumný ústav Praha Monokrystaly Turnov.

L vyuíití aktivních

Stupen homogenity 'prozáření studovaného objektu

t mezi po-

je předměteir zájmu při väech radiobiologíckých experi-

:> podání

mentech na zvířatech* Aby mohl být stanoven stupen ho-

tepelnď

mogenity podlef kX.aaifi.bacc ICRtJ (1963 )> je natno provést

itálné na-

experimentální atteovwníiabsQrobané jäávky v různých orgá-

ígóvém po-

nech studovaného objektu. Z poměru nejvyšší a nejniŠŠí na-

2ploty po

lezené hodnoty absorbované• dávky je pak možno stanovit stu-

constant-

peň homogenity .prozáření organismu, který je xávialý lna

Cm s námô-

typu orařovacího; zdroje, geometrii ozařování, velikosti

ílineárnl

zvířete apo£# " • ' ' - ' .

irosti pó

r

Stanovení absorbované dávky bylo prováděno u prasat

ahu vyplývá

(priměrná váha. 135 k g ) , miniprasat (váha v průměra 55 k g ) ,

sklesu

dvotf1. skupin psů ( Q průměrné váze 13,5 kg a 26 kg) a u n a lýtrh, zvířat..(worSata^krysy) pomocí termoluáiniscencSních LiP a radiofotolumini,scenSníeh skleněných dosimetrů* Osa-

státu sod-

řováiÉI, zvířat býlb prbvádgno v téměř homogenním poli ga-

Ltasu v Kreb-

ma zář.ení o rozmorech 90x45x135 cm vytvořeného několika

apetitivní .

zářiči: °Cb. (Maximální nehomogenita ppls vůči jeho stře-

se a

du byla experimentálně stanovena na » 10%). ría základě

).

nadřených výsledků absbrborratných dé\řek v růz-ríýéh os»gá=» nech zvířat, uvedený

i přehledně v p efsrátu je dislnitorrén

1

stupen homogenity' prozáření organismu \>*±^2X3Zrzz^£'TÍ*ť''~' *"*"*

'• •

15

t-I

- 40 POKUS O SEPARACI CIZNOVÍCH BUNĚK KRV3TV0RBY ZE SUSPENZÍ KRVETVORNÝCH TKÁ*NÍ KĽTODOU GRADIENTOVĚ CSNTRIPUGACS Petýrek,P., i\

Mráze,J.

Vojenský lékařský výzkumný a dóškolovací'ústav JBP, Hradec Královec

Metodou gradientovo centrifugace suspenzí buněk kyš"ších siezin v hovězím sérovém albuminu jsme se ,poítusili aískat relativně čistou frakci kmenových buněk krvetvorby zbavenou imunokompetentních bunšk a tedy nevyvolávající žádnou nebo jen mírnou, neletální, formu

i'.

'

"^raft-versus-host" reakce. ; SI v

-". -

. .

'-.

'

V pokusech byla zjištěna významná závislost Ié5eb-r

noho, účinku získané frakce buněk na fyžikélních'podmín?káitjh centrifugáce a-počtu buněk aplikovaných celotěíově ozářenému příjemci.

_

,... _ -, -

'

•

..

•

~\ \ Při optimálních podmínkách čeritrifutóace a 'po$tu

" '

aplikovaných buněk, přežilo 100%'iDýSí néinbredního kmene Hdoi c e 30. í o t ě ldne ó v ř pokusu. ozářených' gama Zfcřebím

-Co e x r 0 2 i c i 900 R. V kontrolní s k u p i n ě . v š e c h -

na z v í ř a t a u h n u l a do. 30. dne pokusu*

m

.

i - 41 *Y ZE SUSPENZÍ

tfLOHA NADLEDVIN V REGULACI SLEZINNÉ A DŘEŇOVÉ ERYTROr

. POESY U OZÁŘENÍCH MlSÍ

ÍTRIFUGACS

pospíšil,M., 2eman,F., Zakopalová,I« ústav ČSAV, Brno.

ístav JEP,

Byl sledován v l i v adrenalelctoaaie na erytropoetick ou aktivitu kostní dřeně a sleziny m>ěí v průběhu 12 dnu po

penzí buněk jámo se ,ponových buněk nšk a tedy n é -

subletálních colotfil^vych expozicích r t g sáření (350 R, 400 R-a 450 R). VyiižSito ibylo metody inkorporc @ radioaktivního železa ve aiedovanýc h orgánech. Výsledky svšdčí pro rozdílnou oápoýěcl obou tSchto hlavních erytropoatic-

tálnl formu

kých o^ónu mySi na nadledvinkovou insificienci. Zatím-

vialoat léčebé lni clí;* podmí n?ých celotělovš

co poatiradiačni ex*ytropoeaa ve alesině po adrenalekto-> mii je stimulována, erytropoesa kostní dřeně fcnuru je tlumena*-Jsou uvedeny i výsledky dalších dílčích poku&ů, zabývající se vtivem hydrokortisonu n a erytropoesu adre-

ace a *po$tú '"" kusu-100% my Si v.

-* >

zárénýcti gama skupině .všěch-

nalektomováných ngr$i* Výsledky tSchtc pokusů demonstrují s a/ rozdílnou t í i i l i vos t ruaných l o k a l i t erytropoetické tkán£ vůči mitoticko-inhibičnímu působení glukokortikoidú, b/, kompl(íxnoat působení naiai«ävínieoyýoh noraíonŮ na krvetvorné bun&čr.é xpopulace W podmínkách postiradi%5ního

s ,„

syndromu, která je .dána Vzájemným prolínáním jejich mitottcko inhibičnícjn vlivů a nepřímých vlivů s urcer^/ch působením nadledvinkovýcil hormonů-na úrodni látková T«řýmgny-organismu*

."

" i-;

ii

- 42 -

!

l

t : ' i i'

i"? '

ELEKTROCHEMICKÉ MĚŘENÍ PROriíoM DERIVÁT^ AET BO POKUSNÝCH ZVÍŘAT IN VIVO

mi-

PradácovájJ.j l'

I

Biofyzikálni ústav FVL UK Praha.

l> , i'

Deriváty AET S t jo MEG, GJD a 2-ATg se ossidují na 'ľ i)

-\

y~ i

platinové miKroelektrodě v nnodielsých ^lnách9 jejichž rýšlca je úmerná koncentraci t ech t© látek \ neutrálních roztočíchp Reprodukovatelnost anodických vln na platinové mikroelelctrodě byla zajištěna použitím dynamických elékte@« chemických postupů, při nicbž je měřící platinová mikroelektroda periodicky reaktivovŕínao Ha základtě těchto

i i f ' i 'i !

výsledků bylo mSřeno elektrochemicky pronikání uvedených látek do orgánů pokusných zvírat in vivoo Bylo porovnán© pronikání do jattsrní a ledvinné tkáně po ioifo p@dán£o

J.SI. ^ !1

'. ŕ

U všech tří zkcjmanych látek byla měřena jejich Hladina v tkáních v'závislosti na čase* Zatímco MEG'proniká,snadno do tkáaí

OJOU

orgánů, G3Ľ proniká do jatsrní tkáně

v menší míře* a-AT do tkáno" jqter prakticky neproniká* Obě poslední" látky byly však nalezeny krátce po i.v. podání v tkáni ledvin*.

If

ELEKTROGHMICKÍ STUDIE KYSELINY TETBAHYDROLISTOVÉ A JFJÍCH DSRIVÁT8

ET BO

Biofyzikálni ústav FVL UK Praha Laboratoř pro metabolismus bílkovin FVL UK Prahao

í-3

ICyselina tetrahydrolistová (FH.) působí v organismu

osidují na ;h 9

především jako přenaieč jednouhlíkového štěpu<> V poslední

jejichž

době se dělají pokusy s použitím FH. a jiných pteridino-=

neutrálních

výchd©rivátů jak© radiothcrapeutik. Elektrochemická měření v afoetocích těchto l;'tek umožňují sledovat jejich

platinové miLckých elékte®-

Ia !

1

i v biologických systémech in vivo. Kyselina listové (F)

stínová mikroa<Sě těchto fcánt uvedených Bylo porovnán© e jich Hladina 3' proniká,snad tsrní tkáně 7 neproniká*

ce po i a v 0

O2£idaoně«=reduk6ní "Flastnostij jejich přeměnu v roztocích

se oxiduje na platinové mikroelektrodě v jedné vlnšp od=-

íf! íff!

povída-jíc-í právděpodotn. S oxidačnímu štěpení táto látkyo V roztoku kyseliny dihydrolistové (FH2) byly změřeny dvě %lny ň V první se, FHg oxiduje na F o V roztoku FH^ byla nalezena na platinové jniKroelektrodě další anodická -vlna s sialýia přepětím* Měřením oxidačních vln ve frakcích FH. rosdělenýGh na DEA3 celulD3e byl tento předpoklad dokázáno Elektrochemicky byla tčž zkoumána dynamika pŕemin FEL při O3sidaci vzdušným kyslíkem* Bylo z jištěnos že asi během jedné hodiny probublávání neutrálního roztoku FH- vzduchem při pokojové teploto se FH^ rozpadne na elektrochemicky inaktiwií produkty. FHr> a zvláště F jsou za'-těchto podmínek pokusu stálé*

- 44 -

;> • v?

MALÝCH DXVOK IONIZUJÚCEHO ŽIAHENIA (Úvodný referát}

* Uj í :3

\

Praslička

všeobecnej biológia PF UPJŠ S Kosics„

Í-

"ŕ

í

"

ij Charakteristika malej dávky pri jednorázovoms frakci ono vaiiom a kontinuálnom ožarovaní- Prehlad li«= údajov o účinkoch malých dávok na rôzne sys~

;Í ;

í

• i ij

téay pri experimentálnom ožarovaní. Vlastné výsledky. Zhrnutie kritérií vhodných k sledovaniu účinkov malých dávok''žiareniae

hlá í1

\i

n

f IS 45 -

.J

ROZVOJ ZMIEN V KOSTNEJ DŘENI IOTKANOV POČAS KONTINWÁLNEHO OŽAROVANIA

•

Prasličkami*, Chleboi?ký,0. Katedra všeobecnej biológie PF UJPŠ, Košice. Sledovali sa histologické zmeny v kostnej dřeni u potkanov kontinuálne ozařovaných dennými rôznymi pri> v livmi gama žiareniaô Do prílivov 20 >Vden nepozorovali sa zmeny v celkovej celularite kostnej drene. Pri' vyšších prílivoch sa célularita znižovala a medzi 2Q.-30. dňom vytvoril sa ustálený stav9 ktorý sa do prílivu 52 f 8 R/ /deň nemenil až do konca^pokusu. U 82,5 $/deň sa celularita znížila pod 50$ až na 80. deň. Pri prílivoch 52 g 8 a 82,5 R bolo stále viac zvierat ao zvýšeným MI. Výskyt abnormálnych anaŕáz bol zřetelné zvýšený od prílivu 2 9 5 R/deň» Zastúpenie neutrofilných elementov do 36,5 je normálne, eozinofilov zvýšené; u vyšších prílivov pribúda, mladých elementov a výskyt eozinofilov kolesá, Zastúperiie'erytroidnýcíi elementov medzi 10-52,5 R/deň je často zvýšené. Megakaryocyty klesajú nad 20fc4 R/deň už poônúe 5. dnom ožarovania a- pri 82,5 R j^ ich menej ako 20% normy. Podlá úbytku heoatopoetických elementov možno stanovit nasledujúce poradie rádiosenzitivitys megakaryo= cyty, epsiňofily, erytroidné elementy, neutrofily^

i /č í -

' FAKJORY

ZFSSOBUJÍCÍ

[4

- 46.- í•

;4

NEONIPORMITU ABSORBOVANÉ DÍVKY

, )_ \

V. OEÍŘENEM ORGANISMU

t-i

^ Neruda,0*

j-.í

Biofyzilsální úetav FyL US'Praha, Hraderc Krá? ovéa Odpovžä biologického systému na pôsobení ionizač-

,^

ního aéře^í .iezávislá na mnoha faktorech, fyzikální, fy,

'

•

•

'

.

,

J ! "-i

Ziolbgické a chemické povahy* V zásadě je lze rozdělit

i

do dvou skupin:

! ] ; :

Ha faktory danét - vlastní oodatatou a vlastnostmi ionizačního -záření a '

-i

"• • '

U

jtho sdrojů

';;

-» povahou, stavem a strukturou ozařovaného objektu a prostředí, ve kterém se objekt v době expozice zářeni a v do- p | bi sledování nachází. • -- ,

•^

.

[1

• --

>

Základním problémem při etudiu odpovědi biologického systému na ozáření jé otázka radiobiologické dozimetrie. J prV(é řadě jde o techniku dozimetrie (způsoby detekce z áproblémem <je kvantitativní hodnocení dávky (tj. energie ření, volba a vlastnosti detektoru apod.); druhem základním asáření absorbované- jednotkovým objeman hmoty sledovaného • objektu)o

'

-"'

ii

: j |,r| i

•

Sdělení se zabývá závažnými faktory., které způsobu-

4

jí ňe.unifbrmitu absorbované dávkyf v radiobiologickych experimentech. Je sledováno externí ozařování zářením gama. Jsou diskutovány otázky geometrie ozařování, absorpce a Rozptylu síářeni v ozařovaném objektu, vliv složeni objekte © některých vlastneetá zdroje záření.

-jí

- 47 NĚKTERÉ* SPECIÁLNÍ MSTODY STATISTICKÉHO ZPRACOVANÍ RADIOBIOLOGICKÝCH EXPERIMENTÁLNÍCH VÍSLEDKÔ Režný,Z. Biofyzikálni ústav FVL UK Praha. •-!

r í O*

Pro radiobiologické experimenty je typická situace^

i ' i i

kdy předmětem práce je studium vlivu n&kolika faktorů na sledovanou veliôinu (napr. vliv jednak xlávkys jednak doby po expozici na změnu počtu lymfocytů obvodové krve

n

fi

ozářených objektů) a cílem* je rozklad celkového efektu na složky působené jednotlivými f aktorý s následujícím hodnocením Významnosti každé takové složky* Přesto však se zdá, že metodika statistického hodnocení, adekvátní této problematice-t totiž tzv. analýza rozptylu, je có

•i

f í

I 3í

So svých možností v odborné veřejnosti málo známá. Vzorce pro žešení běžných jiloh jsou uváděny v literatuře. Naproti tomu u úloh speciálně formulovaných je nezbytné sestrojit vhodný lineární model a z,něho*teprve pomocí matematické teorie statistických testů lineárních* hypotéz odvodit potřebný algoritmus. Jako příklad této situace - v aplikacích ostatně nikoli řídké - je ukázán model 5asovcho průběhu,, nějaké veličiny, navržený takj aby umožňoval s tatisticky aetegovat první významnou směnu úroyhé (tato úloha se vyskytla při studiu kvantitativních změn některých ;-.í>ntů a stopových prvků v průběhu těhotenství).

i

\i

- 48 -

I a) 'JI

1

BÍLKOVINNÁ* SLOŽKA ERYTROCYTOVÉ MEMBRÁNY U HORNÍK8 URANOVÝCH DOLU

L;í *

Roth s K»j Procházka ? J e j Štěpánková S M O Radiotoxikologické odd, ZíSlJZ UPsPríbranic V minulých letech byly zjištěny změny lipidická složky erytrocytové membrány u horníků uranových dolůo

, \ : ;

Nyní je sledováno složení její bílkovinné složky pomocí U; elektroforetického delení na polyakrylamidovém gelu a

• f

aminokyselinové analýzy bílkovinných hydrolyzátů. Uvá- í dime zde dosud získané výsledky*,

-1 S':

í. d p

1.3

- 49 -

*3

L-.ľí

"STABILITA DNA VÍZANÍ NA 3UCHR0MATIN A NA HETEROCHRGMATIN ?

NEOZ^SEN&H

A OZÁŘENÍCH BUNKÁ*CH PŘI KTSELÉ HYDRO"

LYSE

^otreklová,2., Beneš,!,. Biofyzikálni ústav ČSAV, Brno. Ve smyslu pokusů ííullera etal lze DNA v huríce rozdělit na dvě frakce, a to na DNA vázanou e euchromatinem a na. DNA vázanou a ,heterochromatinem», ^ pokusech byla sledovéua stabilita těchto dvou frakcí DNA při kyselé hydrolyse u normálních" bianěk a u búnšk exponovaných rtg zářením in vitro, DN\ vázaná s ep- a heterochromatinem by-?la rozlišována podle rozložení zrn naď jádrem HeLa bunky v autoradiogramu. V prvém případě ,jsou zrna rozlozena rovnoměrně po celé ploše jádra,~ve druhém pak oetrův,kavit& ?6 hydrolyse buněk 1 N HCL při 60®C, které byly naznačeny JH-thymidinem bylo podle úbytku zrn v autora^ diogramu vyvozováno, že. BHA vásaná na «uchřomatin je labilně jfiínež. DNA véSÄné na heterochromatin* Tento nález podporuje závěry předchdjBÍho sdělaní. Otázka specifické_ ho ovlivnění některé"z* sledovaných.frakcí, DNA r tg I ním zůstává v současné* stádiu otevřena.

-í

- 50 MOŽNOSTI A HRANICE POUŽITÍ BIOLOGICKÝCH INDIKÄTOK0 RADIAČNÍHO POŠKOZENÍ

IMH

(úvôäní referát) Skal&st ,M«

^ Skal 1

Biofyzikálni ústav ÔSAV, Brnoo ! .1 '

Bioj

rozdíl

od počátečních fází radiobiologického

výzkumu a radiobiologické praxe, biologické indikátory v současné době nemusí a ani nemohou nahrazovat přesnější fyzikální dozimetrii„ Sledování různých biologických ukazatelů u osářeného individua může však pos- "

v*

sles

sobc

kytnout cennú informace o vážnosti poškození e o indi-

obes

viduální reakci ozářeného organismu ä jeho životně dů-

o ir

ležitých funkci; při terapeutickém aplikaci pák o odpovědi nádoru i okolních tkání na ozáření* Možnosti • hranice tohoto přístupu budou shrnuty z hlediska mechanismu radiačního poškození, projevů jednotlivých- typů poi

ruch buněčných funkcí a poškození různých orgánových systémů po ozáření, Je/obtížné rozdělit biologické indikátory do kategorií podle metod sledování, zvláště kdyíi v poslední době kombinace různých metód přináší slibné výsledky. Bude proto diskutován vztah mezi různými typy biologických indikátorů a význam jejich komplexního použití* Závažnými otázkami biologických indikátorů zůstávají mimo jiné problémy špecifičnosti, závislosti ďévká-efekt, rozdíly po celkovém a lqkélním ozáření různých částí tSla s ovlivnění biologické -reakc> probíhající chorobou nebo jinými terapeutickými sá»ah.yo

nov

terl "1 CÍ DNPl Poc

fá1 téi

- 51 INTSRAKCB DEOXYEIBONUKLEOPROTEIIW NORMÁLNÍCH A OZÁŘE-

-i

NÍCH TKiÍNÍ S POLYFOSFÁTY

Í Skalka,M*, Cejkovó,M., Matyášové,J« ;1 Biofyzikálni ústav 5SAV, Brno.

o

4

jj

Ve ovýeh dřívějších precech jsme-zjistili, že jaděrný deoxyribonukleoproteinový komplex (DNP) thymů a slezin ozářených myáí je několikanásobně citlivější k pôsobení malých koncentrací heparinu i jiných polyaniontů

. ř0_

oobsahujících interakci DNP s polyanionty typu, t j* ^polyf os sulfátové skupiny.jiného Nyní předkládáme pokusy -s fáty.. Podobně jako po působení hepariríu přechází po přidání polyf os fátu l£ suapeusi DNP v 0,3-4 M roztoku NaCl ur-

,.s čitá část DNK a proteinu do roztoku.. Množství tohoto soluíis- ;J • ' ; bilisoyaného DNP. je,podstatně vyšší u DUP získaného z thy-

m

mu a slezin ozářených myší (6 hodin po 600 H celkově)„ Také charakter závislosti množství DNP uvolněného, d o-roztoku na koncentraci polyfoafátu se liší u DNP z normálních. a ozářených myši.

iní

Použití polyfosfétůí především pro jejich snadné stanovení vedle DNK, * kýt é nové možnosti studie mechanismu interakce mezi DNP a polyanionty. Dříve jsme prokázali pomo-

iťí.

cí tritiem značeného hsparinuj, žeheparin tvoří s částí

í ch í

DNP komplex, který, je rozpustný ve fyziologickém Podobný komplex se tvoří také při interakci DNP s polyfosI fáty. Kromě toho uvádíme výsledky modelových pokusů o in|

térakci jednotlivých složek předpokládaného komplexu, t j o

i DNS9 his tonu a poly fosfátu.

'- 52 ~

v liiUUUwiiŕiX iiiioUAi«i.£žyS3!Í.4?U SUWJ.

Biofyzikálni ústav ČSA\?S Brnoo

K pokusům byly použity překrásně krysy e V aoči byly stanovaný koncentrace deo^cytidimsg

jsietbyldeosycytidinug

tlsyisidimi a kromě toho bylp nalezena malá množství dalších d®©syx*ibosidickýc&, biíl@- neurčených-látek© Fo cel.otělovém dávkou 300 nebo 600 H ve Většině případů byl. asi desetinásobný přírůstek vylučování podobně9 jaká b y1$ dříve popsáno jinými autory* n e b y l o predavšia vylučování deoxycytidinu. a gifáati i deesyuridinuo f "^além poetu případů však ié- vglu&Qiřéní 'deo^yriba&ioň po oséř>®řií 'posorovério nebilo. v a r i a b i l i t a byla^téS ve vylv&af&ai;^.©cs^řribo©iQu li-fosářenýeho Sašie© © mladiž ©fš^ate ^y3.u5'owaX& ©ée boaidů neš sasioi a 'svjj bylo íž©Xe2sno v n@C2. §2 v moci '3

1 - 53 u Srb s ^o

Katedra biologie lékařské fakulty UK 9 Hradec Králové Jednorázové celotělové ozáření bílých labora'topeh rém so-

(Slua musculus L j expozicí 600 r>tg paprsků vyvolalo struktsarélní aberace chromosomu. Jejich kyt Iojl4o a 30o den po ozáření byl podŕeban ' ,..,.,., azialyse a statistickému hodnóa©ní«

'It

- 54 - . SLEDOVÍNÍ NÍKTERÍCH HEMATOLOGICKfCH ZMĚN U KRYS CHRÍNĚHÍCH ISCHEMIZACÍ ZADNÍCH KONÔETIN OZÁŘENÍCH

60

Co

Svoboda,V., §wíáfA,s Vodička,Io Vojenský lékařský výzkuasný a do&koXovacl ústav JEP 9 Hradec Králové* Cílem práce bylo sledování ochranného účinku lokální hypoxie na kostní dřeň a odraz změň v periferiím obraze'vy volaného působením škrtidla na obě dolní končetiny během ozařování^ . V práci jsou sledovány směny periferního krevního obrazu a v kostní dřeni buněčnost jaderných elementů* Funkční stav červené složky byl sledován pomocí radioieleza* Dosavadní výsledky ukazují, Se tento způsob ochrany zřetelně chrání před zářením ji 2 od 4. dne po ozáření ve srovnání s kontrolní skupinou. Vyšetření poJ "so " ' '~' • mocí Fe v prvním období (3. - 6. dne) po .ozáření avSdSí pro statisticky význasmS zvýšenou erytropoézú u chráněných krys, což má odezvu i ve zvýšení poetu retikulocytů v obvodové k?vi. V počtech erytrocytu yr témže období KS jsou výrszně.iší rozdíly. Dosavadní výsledky jsou v souladu se sledování* 30ti denní Xetality, kde se projevuje výrazný a statisticky významný rozdíl mezi chráněnými a nechráněnými zvířaty.

- 55 -

'/LIV IKKORPOHOVANÉHO

226

R a NA rOFULACE KOLOKIFORMNÍCH

BUNĚK DftEŽÍOVÉ A SLEZINNÉ

KRVETVGRBY' MYSf

Svoboda,V., K2ener,V* Institut hygieny a epidemiologie - IJstav hygieny zářeni, Praha.

V práci se sleduje účinek záření z inkorpórovaného 2

Ra na počet kolóniformních buněk dřeňové a slezinné

krvetvorby myši. Je užito metodiky stanovení exogénni ch slezinných kolonii a sledována inkorporace -**Fe ve slezinách príjemcu* Experimenty byly provedeny na samičkách nyrší randombredního kmene H.(SFF-). Jedné skupinS dárců stáří 10 týdní aplikováno 0,03*uCi

T3a/g i»p«* druhá ponechána ja-

ko kontrolní. Příjemci stáří 10 týdnů fcyli ozařování přístrojem TUR-ííQO expozicí 800 R. Počet kolonií na 1 x 10^ i.v„ ,aplikovaných dřeňových bunftk myší s

Ra je ve všech intervalech signi-

fikántně nižší nežli u kontrol, podobně inkorporace ^ 7 Fe ve slezinách příjemců* Při přepočtu na dřeňovou bunSčnost fcmurú je počet koloni formních jednotek (CPU) my SI a

Ha

vzhledem ke kontrolám výrazně snížen. Po aplikaci 1 x 10 buněk slezinné suspense myší 3

Ra jo výtěžek slezinných

kolonií y prvním intervalu vyšší a v dalších intervalech klesá, zatímco počet kolonií v kontrolních experimentech vsrůsté. Inkorporace ^ F e .jo nejprve rovněž vyšší a dále klesá pod úroveň kontrolních hodnoto ľoSet ď'U na sleziynu myŠši s

Ra je v prvních dvou experimentech vyňŕiíj

v dalších nižší, nežli zyolna klesající hodnoty kontrolní.

SSK

REPARACE DŘEŇOVĚ KRVETVORBY U KRYS PŘI AKUTNÍ NEMOCI 2 OZÁŘENÍ PO PODANÍ ALFA-2-MAEHOGLOBULINtJ šimšs,J., Šmíd^Ao Vojenský lékařský výzkumný a dcškolovací ustav JEPS Hradec Králové* V nSkoiika pracích byl prokázán protektivní uôinek ^ S alfa-2-makrbglobulinu na vznik postiradiafiní leukémie u inyôí. Titíž autoři pozorovali později příznivý vliv této bílkovinné frakce na regeneraci thymu a dřínové krvetvorby u ozářených myěíe Byla modifikována metodika výše uvedených autorů, připravena' frakce lidského alfa-2-makroglobulinu a 4 bezbuněčně frakce z krysích éíbzin (í/1,.1/2, 1/3, II), z nichž 1/1 obáahovela patrně krysí álfa-2-makroglobulin. Provedli, jsme pokús na krysích samicích, celotělově ozářených jednorázovou expozicí 700 íi z kobaltového zdroje. Kontrolním zvířatům byl podáván fyziologický roztok, resp, lidské nebo krysí, sérum. Áífa-2-inákŕoglobulin a slezinné frakce byly podávány zi í hod. po ozáření, dáie denně po dobu 5 dnů. Sledovali jsme periferní K0,zuiěny v absolutní búnščhosti kostní dřeně a 48 hodinovou inkorporaci ^^Fe do erytrocytu. Výsledky budou diskutovány v průběhu přednášky.

- 57 i

11

REPARACE KRVETVORBY PO CELOTĚLQVÉB! OZÁŘENÍ Ä VNITŘNÍ KOHTAMINACI OSTSOTROPNÍH RADIONUKLIDEM Šmíd,A., MróZjJ.

Vojenský lékařský výzkumný a doákolovacítistav JKP, Hradec Králové. Výsledky rady experimentálních prací z minulých lei prokazují příznivý účinek podání allogenních dřeňových buněk na reparaci dřeňové krvetuorby u pokusných svírat, oaářených legálními a áupraletělními expozicemi. Cílea této práce bylo zjistit, jak j© reparace dřeňové krvetvorby sa těchto podmínek ovlivněna jednorázovým podáním osteotropního radionuklidu. U expozice 700 R se výrazněji neprojevil účinek podání dářcovakých buněk. U expozice 700 It + ^ S r ae podáni allogenních bunlk významně projevilo v myelopoésse^ a to za 14 ánů po ozáření.. U 730 a .600 R byla reparace dřeňové krve tvorby 14 • a 21. den vý^narnnS zvýěena ve srovnání a neléčenýai kontrola8

mio Účinek allogenní dřeně při současné kontaminaci ^ S r byl snížen o 40 - 70%t hodnoceno 14* den po oxjíření'. 21 • den byl u těchto krys těžký dřeňový útlum (h«mopoéia sníí«na b 70 - $5% ve srovnání a přežívajícími helécenými korí. trolami), dárcovská dřeň byla zřejmě déatruována a repopulace zastavena.

,;

.

Po ozáření expozicemi 780 a 300 R a aoucaané vnitřní • kontaminaci

"ss? byl©

SBS/ŠSÍ®

posc?ovat jBcíaaivý vliv

ní allogenaí dřeně za 14* dní po ozáření5 kdy do51© k , namňému ro^mnoSení erytropo«tick^ch_ i my«loidnícb buněk s Kladný úfiinek vôek byl jen deS»«ný,

- 58 i.

VLIV IHKORPOROVANáHO

226

R a NA GHROMOSOMÄLNÍ OBRAZ BUNĚK

KR¥ETVORBY U MYŠť Tuscany,R«j QloboSnikjE,, Kypěnová9H« Institut hygieny a epidemiologie - tístav hygieny záření, Praha. Není dosud jasné, do jaké míry se při vzniku a rozvoji pozdních změn po ozáření uplatňují cytogenetické změny vyvolaný v buňkách kri-tických tkání. Z tohoto hlediska zůstává stále nevyjasněno mnoho základních otázek'vztahujících se např. k indukční iSSinnosti zářeni, a různou kvalitou, k persistenci chromosoraálních aberací a k rozložení poškozených buněk v kritickém prostoru krvetvorné tkáně, a to zejména v případě výrazné nehomogenní radiační zátěže, s jakou se např. setkáváme po inkorporaci osteotropních radionuklidů. V tomto předběžném sdělení jsme se pokusili podat některé informace o výskytu, časovém průběhu a do určité míry i rozložení aberantních buněk v krvetvorných tkáních myších, samic CH-SPF) v časových intervalech 100,200 a 300 dní po aplikaci 0,03/uCi 2 2 o Ra/g váhy. Chromosomální obraz byl studován, u dvouáérií kontrolních i pokusných zvířat, z nichž vždy ujedné sérig---byla před zahájením pokusu operativně vyřazena Činnosť Qleziny. Ve všech, sériích byla vyšetřována kostní dřen a slezina štandartní karyoLogičkou technikou a c-metafáze hodnoceny přímým způsobem pod mikroskopem.' U obou sérií myäí a aplikovaným radiem byla nalezena zvýšená frekvence aberací chromatiďového typu, Vfc~srovriání * s •kontrtjlajni odpovídajícího stáří, pouze ve vzorcích kostní dřenět a to v intervalu 300 dní po aplikaci sářiSe,

- 59

DLOUHODOBÁ* KVANTITATIVNÍ STUDIE ERYŤHOPOETICKÉ HEPAHACE v

V KOSTÍ DŘENÍ A SLEZINE U MYŠÍ BALB/C FG AKUTNÍM CELOXSSUBLET/LNÍH

Viieha,J.f

OZÁŘENÍ RTO PAPRSKY

Znojil,V.

Biofyzikálni ústav äSAV, Brno. tin

Pomocí 6 hod. inkorporace "^Fe V G dřeni femnru a ve slezině byl dlouhodobě sledován průběh reparace erytropoeticlcé tkáně po jednorázovém ozáření dávkou 300 R r tg paprsky u myší. Průběh reparace v obou orgánech má ]

charakter nepříliš intensivně tlumené oscilace okolo preiradiační (kontrolní) úrovně, je však fázově posunut, takže aktivita v obou orgánoch má navzájem opačný průběh. Oscilační charakter postiradiační reparace je interpretovén jako projev komplexního zpětnovazebního působení vycházejícího nejen z periferie,-nýbrž i a krvetvorných orgánů samotných, které-,zabezpečuje, (při vyšší reaktivitě i- -

erytropoésy ve slezine) relativně časnou obnovu přísunu zralých buněk dô periferní krve* Negativní zpětnovazební vztah mezd erytropoasou ye slezině a kostní dření byl dá-> le prokázán vzestupem dřeňové erytropoésy po splenektoaii, zjištěným u ozářených zvířat.

- 60 EfcYTEOCYTY HOEHÍKÔ URAHOVÍCH DOLÔ: SCJKBM DOSAVADNÍCH *

POZNATK&

Vích,Z., WovoeadjF*, Brychtová,V, Hadiotoxikelogické oáda ZŮm UP Příbram, Od roku 1966 byl studován červený obrass krevní horníků uranových dolů vžtetssě" flanfetoích vlastností červených krvinek biochemickou cestou, V numerických ukazatelích byl u horníků uranových dolů zjišťován vesměs pokles obsahu hemogíqbimsj pokles barviva červené krvinky a barevné koncentrační naopak vzestup hodnoty hemat.okritu, vzestup počtu erytrocytu a zvětšení středního objemu červené krvinky* Byla též prokázána zvýiená frekvence Feulgenpositivní substance v periferních erytrocytoch horníků uranových dolů* Prokazatelné poôkôsení. červené krve tvorby však zjištěno nebylo* - Studiem metabolismu červených krvinek bylo zjištěno, že erytrocyty horníků urano^ycír dolů vykazují zvýšenou aktivitu pantózového cyklu, zvýšenou aktivitu glutatnionreduktézy a zvýšený obsah cholesterolu; byla prokázána nepřímá závislost mezi aktivitou pentózového cyklu a střední dobou života erytrocytu a přímá závislost mezi aktivitou, pentózového cyklu a obsahem cholesterolu v červených krvinkách,

,

1

diskutován, význam nalezených, změn vzhledem k vlivům pracovního prostředí a íyziolo, C% červjanýleh krvinek a. k výsledkům jiných autorů,' '-

- 61 DYNAMIKA VZNIKU OBROVSKÍCH BUNĚK PO OZA*ŘENÍ Višňovská,B., Půža ř ¥. Ústav obecné biologie LF UK, Hradec Králové. Časosběrným filmem byl na bunkách pěstovaných in vitro sledován vznik obro-vakých a vícejaderných buněk po ozáření dávkami 3 000, 4 000 a 5 000 R. Z možných tří mechanismů vzniku obrovských a vícejaderných buněk byl zaznamenán nejSastěji vznik těchto buněk poruchou mitotického dělení.

- 52 -

ZiiEKA REAiíTIVTTY GASTROINTESTIŇÄLNEHO TRAKTU Ná SEZERPÍN U G?IARENÍčH POTKANOV Viänovaký,?., Grossmann,V., Pikolová^* Farmakologický ústav LF UK* Hradec Králové.

Medzi mnohostranné účinky rezerpínu patří at stimv • lácia gastrointestinálnej inotility. Rezerpín urychluje vyprázdňovanie žalúdka a črevnú pasáž

u neožiarených potkanov*

-Keäže v ožiarenom organizme sa v prvých dnoch po expozícii vyvíjajú závažné poruchy gastrointestinálnej motility, predpväetkym spomalenie vyprázdňovania žalúdka, použili autori na ovplyvnenie týchto porúch u ožiarených potkanov rezerpín. Látka urychluje u neožiarených potkanov vyorazdňovanie žalúdka v dávkách 1 , 5 - 5 mg/kg'i«p. r potkanov ožiarených 600 R reaerpín podaný tesne po expozícii urychluje vyprazdnovanie žalúdka, ktoré je v tomto, období signifikantně spomalené. Látka je účinné i v nižších, dávkách než u neo„žiarenýeh zvierat„ Takisto spomalenú črevnú pasáž v prvých dňoch-po ožiarení rezerpín v dávke 0,5 mg/kg signifikantně urychluje. Autori diskutujú o možných mechanizmoch popísaného zosilnenia účinku rezerpíňu u ožiarených potkanov, -

- 63 PRÍSPEVOK K MODELOVANIU FEfiROKINSTIKY Vladár,ífi.m Pleäkové,A« VííHPCHP Bratislava. V príspevku sa rozoberá model ferrokinetiky v podmienkach ustáleného stavu (steady-state). Hlavná posornost formálnej analýzy je zameraná na možnost popisu chovania dozrievajúcich erytrocytov (erythron behavior.)* fiale j analyzujeme niektoré otázty vztahu medzi dávkou ionizujúceho žiarenia, absorbovanou v priebehu internej kontaminácie ^*C1 a parametrami ferrokinetiky, ,

- 64 VLSVCT^TKODOBéISCHÉMXZACE ZADNÍCH K0N02TISJ POMOCÍ MA LETALITU CBLOTfeiOVĚ GAMA OZÁŘENÝCH KEYS

doškolovaeí

ústav

Hradec Královéc © isehosi© e&igaj© rgsl

h c a osazování rfcg gama pajBPat^ teap^o s©
je

jih© poikossní p ř i - d o a a S e n l poäadované loMislco^á dá¥ky o ¥ malá p r á c i byl u ki^u c e l o t l í o v i o^ář«@i3#6h l e t á l 60 a í a i dávkami gaaa sáf*siíá s G® 2äf©ô© studován tkénevé hýposie v o b l a s t i ksľ'vetvoi'né d ř e n ě vyvolané tkodob^m p ř i l o a e s i í a š k r t i d l a na obi sadní končetiny p ř e d © běhbm ozařování na j e j i c h '30dennl l é t a l i t u a na s t ř e d n í dobu p ř e ž i t í o Tento sáferok výgaaiisiě s n í ž i l

hynutí

ných krýgi k 30 ô d n i p® osérestô T bylo dosaženo f a k t o r a 4ávlqr 1 9 3 8 B Sou6a,sss§ ©e p r o d l o u i i l a a t ř a d n í p r e b i t í u krys uhynulých dřtnovou ©a^tío Ôchraxiný šk^tiéD.© j© srovnáván s ©cshranným účinkem i o p o podaného cystosiinu (50 mg/kg vá^y ? 2S vodním rostokiä 5 minut

QZÍtaťCH O Y S ISCHÉMXZáCť ZAĎNÍCH SOUČáSNÍH PODÍNÍM SADIOPROTEKTIVA V glo9 Dostál,H. ¥oj®nský lékařský výzkumný a doškolovací ústav , Hradsé Králové o 2 t eoretíckého Schodiska naší ps?áees kterým 'je uiití ^rslíkosého ©f©kto v ©biasti krvatvorné tkanej plýfrá9 ž© saikrcQsii koa6®tia feěhem osář¥ní bude avířata chránit p^ede^iís před d^©a@^éia, formou postiraáiační#sar« ti* fýsledky. předchozího sdělení to pot^rsujío Naproti toau ©ehr©2iB eystaminera s e projevuje též a převážně v oblasti dávek vjššíchj po niehž je průběh akutní nemoci z oasáření, ovlivňován hlavně poškozením střeva. Je proto možno oS©kávatj> še současným použitím obou £ěchto způsobů ochrany se jejich účinek bude sčítat« U krys celotělově ozářených gama paprsky byl s covnáván ochranný účinek cystaminu a současného zaskrčení obou sadních kcřhfietin s ochranným účinkem samotného podvazu. Podvas končetin sám o sobě poskytl ozářeným krysám výraznou ochranu přibližně stejného stupně jako v chozích pokusech (DRP = l s 40) o " Při použití kombinace taminové a turniketové ochrany bylo docíleno signiŕi&aatni vyššího stupně ochrany s redukčním faktorem dávky lfl61o

1

.-%> < ^ . , i i ' „

. ,.<•-,. 4.*.

**'<*

y

i

jT * ' V r i f

-^

u;-

ríš'.K,

- 66 - .

" SLEDOVÁNÍ PASÁŽE A RESOHPCE EADIOSTRONCIA U OZÁŘENÍCH KRYS

Vondrášek,V,, Hradil,J., NerudaSO«, Vojenský-lékařský výskumný a doškelovacf ústav JEPř Hradec Královéo U bílých krys byla sledována pasáž indikátorového sňožství radiostroncie trávícím traktem a současně jeho vstřebávání .z tenkého střeva. Vždy za 24 hodin po podání poslední potravy byl svíratůa aplikován, roztok

5

SrCl 2 v objemu 0,5 ml kovovou

sondou do žaludku. U ozářených krys bylo radi©stroncium podáno vidy za 3 hodiny, po ukončeném cel otel ovém ozáření expozicí 500 S z kobaltového zářiče. Zvířata byla usmreoTána dékapitací v následujících časových intervalech po podáni radios troncia: 2, •>, 10, 15, 30 minut, 1 , 2 , 4 , hodiny* V uvedených Sašových intervalech byl zjišlován průměrný obsah radi tas troncia v 6 oddílech trávícího traktu a případná exkreee radiostroncia močí a stolicí u intervalů 2 a 4 hodiny po jeho podání. feyly vypočteny poločasy setrvání radiostroncia v jednotlivých oddílech trávícího traktu a vstřebaný podíl z tenkého střeva• Ve srovnání s neozáŕenými kontrolami je pasáž radios troncia u ozářených krys pomalejší a jeho vstřebaný podíl větší.

ŕ

f-;

- 67 í AKTIVITA NĚKTERÝCH SÉROVÍCH HYDROLÁZ V PRŮBĚHU RADIAČNÍHO POŠKOZENÍ Vranovská j J« j, Poepiíil, J,, Dienstbier9Zo Biofyzikálni ústav FVL UK Praha.

V krevním séru krys celotělově ozářených dávkou 200 a 800 rad byla sledována aktivita kyselé fosfatázy a betaglukuronidásy v časových intervalech 3 9 6, 12 a 24 hhdin po ozáření. Výrazné zvýšení aktivity těchto enzymů bylo zjištěno za 6 hod. po ozáření. U psů ozářených celotělově dávkou 100 a 600 rad jsme zjistili ve stejném časovém in~ tervalu snížení aktivity těchto sérových enzymů. V dalším pokusu byla sledována a ktivita sérových proteolytických enzymů, kyselé fosfatázy a beta-glukuronidásy u krys, kterým bylo- podáno AET v radioprotektivní dávce. Aktivita sérových próteolytických enzymů se během 24 hoflin po podání AET neměnila. Aktivita kyselé fosfatézy a beta-glukuronidésy v krevním ^éru byla výrazně zvýšena za, 3 hediny po podání AST. U krys vystavených krátkodobé hypoxii v podtlakové komoře (1 hod. 9 000 m a 7 500 m) bylo zjištěno v krevním séru výrazné zvýšení aktivity kyselé fosfatázy a beta-gluIÍ

kuronidásy ve shodn.es Časovém intervalu, jako po podání

ľ

- 68 -

MATEMATICKÍ MODEL DŘEŇOVÉ A SLEZINNÉ

ERYTROPOESY U MYŠÍ

ZnojilfV., Vácha,J, Biofyzikálni ústav ČSAV, Brno.

Autory experimentálně zjištěná oscilace erytropoesy po jednorázovém rtg ozáření u myší byly podkladem pro vytvoření matematického modelu, opírajícího se o principy ki» netiky. buněčných populací a jejich zpětnovazebně regulace• Model vychází z osvědčených dosavadních principů modelování erytropoetického systému, zahrnuje však navíc experimentálně ověřený fakt, že erytropoeticky systém myši je tvořen dvěma relativně nezávislými orgány (kostní dření a slezinou) a předpokládá vzájemné ovlivňování jejich erytropoetické aktivity ve smyslu negativní zpětné vazby. Shoda chování modelu (jež bylo studováno pomocí Číslicového počítače MIKSK-22) s experimentálními výsledky naznačuje správnost tohoto předpokladu, podobně jako předpokladu rozdílnosti některých fasskSních parametrů dřeně a sleziny jakožto erytropoe-fcickych orgánů*

Sť

- 69 KOMBINOVANÍ ÚČINEK CHEMICKÝCH MUTAGEN0 A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

Lékařská fakulta hygienická UK, Institut hygieny s

vytki»

epiedemiologie, Praha*

V práci byly zjišťovány kvalitativní a kvantitativ-

ace e

ní rozdíly mezi mutagenními účinky chemických látok a

ové->

ionizujícím zářením a možnost jejich vzájemné potenciace.

imen-

Genetický účinek indukovaný polyfunkční alkylaSní

voŕen

látkou TEPA (tris-l-aziridinyl-ŕosŕin oxid) a rtg zářením

zinou)

byl studován u myôf tes tam na stanovení DLM (dominantní

cké ak-

letólní mutace). 6 skupin samců kmene ICR, každá po 20

LŽ mode-

zvířatech byly ovlivňovány: I.skupina - TEPA 1 mg, II*

NSK-22)

skupine - rtg záření absorbovaná dávka 100 r ad, III„ sku-

,o před-

pina TEPA 1 mg po 4 hod. rtg záření absorbované dávka

ch stických

100 rad-, IV. skupina rtg záření absorbovaná dávka 100 rad po 4 hod. TEPA 1 mg, V. skupina TEPA 1 mg po 24 hod. rtg záření absorb, dávka 100 rad, IV skupina rtg záření absorbovaná dávka 100 rad po 24 hod. TEPA 1 mg. Každý samec byl opakovaně po dobu 8 týdnů křížen se 2 samicemi kmene ICR. Saiaice byly zabi jeny 14. den březosti a zjištován počet corpora lutea v ovariích a počet Sivých a r esorbovaných zárodků, v děloze, iídaje získané od samic zabřezlých ve stejném týdnu tvoří skupinu, která odpovídá určitému vývojovému stadiu pohlavních buněk samcůo Výsledky jsou diskutovány ve vztahu k jednotlivý^ kombinacím rtg záření a TEPA a poškození indukované v jednotlivých stadiích íipermatogenese*

70 P3KUS 0 VÔASNOU BIOLOGICKOU DETEKCI IONIZUJÍCÍHO ZiCŘENÍ POiíOCÍ ZMĚN POČTU HYPERSEGMEK^OVÍGH NB0JTROPILÔ OBVODOVÉ K&VS

ŽékjS.0, Uhlířová,A.9 Režný s Z o Biofyzikálni Ustav FVL UK Praha o ' Byl proveden pokus v tom smyslu, zda změny v posunu počtu hypersegmentovýeh neutrofilů vyvolané různými dávkami eelotělového jednorázového rtg oaáření budou adekvátní k dávce ozářenío Zrašny byly zjišťovány po dávkách ozáření 25, 50, IOOJ

600 a 70Q a 1 000 R. Kontrolní skupina nebyla ozáře-

na. Saeový interval od doby expozice byl 1,3*5,24,279 29, 48,53 hodin. Bylo zjištěno, že počet hyperaegmentováných jader neutrofilů se zvýší již po jedné hodině od doby expozice ,a již po dávce 25 R* Další dávky ozáření jsou signifikantně naznačeny zvýšením počtů hypersegmentovaných neutrofilů. Zvýšení trvalo celou dobu sledování, avšak průběh nebyl acela plynulý* Změny počtu hypersegmentováných neutrofilů prvého dne sledování, algebraický součet (1,3,5 hodin po expoziei) 9 druhého áne sledováni (24,27,29 hodin po expozici) a třotrfho dne sledování U 8 a 53.hodin po expozici) byly zvýšený adekvátně k dávee ozáření. Vztahy mezi jednotlivýari skupinami byly vesměs také signifikantní.

-

71 -

SEZNAM AUTORU

Ahlera,I.

.-.

<,»*„<,

AhleraovájEa „

6

. . . . . 1, 2

*....», , , a « . . . 1 , 2

Andrííková,J. .„.„«„„„

•

Arierrt,M. ..,

]

2 «... £

Bayer,A.

£ , 32

Beneš,L

6,, 49

Brychtová, V

60

Čéškové,M

......

*

51

s

čihař,R

43

Deml,F

asO

o 1 0 3 29

Dienstbier g Z. <>.......ae.»a.ee<>s<>c>s<>» 11, 67 2»6 5

Dostál,M ÍJurčekjK

•

8

Eder,J,

co.

Fendrich, Z

£

„.

10

Fremuth,F.

«

Globočník,E« ....... o »

13.

...o..... 58

n

Gro3mann,V.

1 2 , 3 1 , 62

Grozdanovič, J Havlík,B

<,.. o

Holuša 9 R.

,

Horák,J. ...„.„ HOrékOVá,A. Hošek,B*

Hradil,J Hrubá,F

21 o..„.„...o 16

.. o e o . . e o . . o . o . . e . » ... ... 1 6

.. . s e o » . » . »c » o , «.„ =o o o o o o o = oo 3 8

.,,«..,

1J» 66 36

- 72 Chlebovaký,0.

«

Chmelař f V

45

••.*..;....••.••....

Chorvát,12.

•»

29

....... i S * 12,

Jeřábkové,!. ............».»»«»»oa<>oo»•>... 1 3 , 1 4 KsáXCÍíCOVájHa

e . o o e e o o e o o o o e o o e e e e o o o o o o o a

Kináler,F

Jfc

.....................

20

Klene?,V. . . . ...••.«•«.•..... o .

21»

Klímefc.l!

21

Knajíl,J.

,

.«

...»

. . . o . . . . . . . 17

2£ Kofránek.V

21

Koukalová,B.

. . . . . . . . o . . 2$L

Kozák,J

o. 4

Kratochvíl,J.

e...

Kukačka, R

*

14 26

Kuna,P,

22

Kusák,V.

25

Kutáôk,M.

9

íKvStina,J

«....

3KypSnová,H. .,

,

KyselajF.

10, 58 j£>

ji

Lehký, F Mackové,N

.....,' ...'..

KalátovéjŽ Môrtxnková, J Matyášová,J. ..*.......;

• - 39 .....; 33 1, 2 3I: 51

Méncl,J. ...«o..••.....••..••...,«........ 7

....e

Mika, J Mi Surová, E. .

39

i » o o e.e o e o o o o e * .

3 3

Mišustová,J. Moravek,F* ..

ii

Mráz,J. •

40, 57

Nečasová,J» «

21 Já

Neradilové,M«

t 46,

Neruda,0. ..« Novosad^F* . . . . . . . . Novotný,J. * . « . . . . .

Perný,S. , , .

«

. * . «

.»^..,,.

.••„••••»••••••

J3 « . . * • ' ( - s . . . a a a * • . , * « • • a • * * . . « •

« e « •••

2

T

PikolovéjV. *

PI e Sková, A. FospížiljJ^ Pospíšil ,M. . . . . L.....

».. u. «>*..»

ŕ » ft O *

•• ' • 63 ..,..»•».» 67

i'ir.»..;..... -„'.' .;..''....•• ^ 1

Procházka,J« . . . ' v . , , , , - . . . , , ^ . . ^ , , , ^ . . . . ^ . , . 13 S %w*.

« o • D e e * o e e w e o o o ^ p |

bradáčová,J. Praslička ,M>

« 0

a o v <: v ti

- 74 Prouza,Z. e o

•

Půža.V* ...

Sedílková,Ho

" 37p • &1

-

**..*...*

11

S e d l á k o v é s Aa *<,. = . « . . . . . . . . . . . . « . . . . . . . . . . o o . o 1 9 2 Skalka,Ke i

..«»<>..

o

9

B0

Jo

»°

»..<>.*a

^O

-=

.»..«»..<,..<> 8

00000.0000.0 = 0

S?oboda 9 V«

o^oo^oo

2 5 , 35,

..-..'.........o

Svoboda,V. .o.**..

21, 22

«.

• £ 4 , ŽŽ.

ševčíkováfP

« 23

šimea,J

*

,

oo

S»ld, A.

= „o 5 6

...54,56,51

5rémsR TothovájEo

f

ŕ *«,..

69

„.*

;o. l s 2

Tuscany, R. .na

5,8

Uhllř>ová9A

o

70.

VackovégiU e . . . « . . .

9

Vidláková,»'.'.......

36

,Wch,2 ViôňovskéjB.

,

. " 1 3 , "60 ...i

t

61,62

.*;•.......'• ...-23 s»::...;.. r .. # . 34, 5 4 ^ , " 65. r

'1

i( -i fc

- 75 jVo „ A

\

66

oaBOaaa

Vranovská,J

>

W & g n e r , V , •••

c

62

. o . O ~.o .«<,<> c „ ..„e

Zakopaloirés J o e « a <x>oo»«<.. s ».., Závada,M ZetjUľl

„eo....... ooeooevoeoe

/ 71

. . ,

a a e

3 „a » 4 1 A

eo o

«

26 41