Světová konference UNESCO o vzdělávání dospělých v Brazílii 2009 – od slov k činům Doc. PhDr. Josef Malach, CSc. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Konference UNESCO o vzdělávání dospělých se konají každých 12-13 let 1949 Dánsko 1960 Kanada 1972 Japonsko 1985 Francie 1997 Německo 2009 Brazílie, Belém
Obsah
CONFINTEA VI. 2009 1. Průběh 2. Dokumenty
Pořadatel konferencí: Institute for Lifelong Learning UNESCO, Hamburg, SRN Ředitel: Adama Ouane Spolupodílejí se i další vládní a nevládní organizace, privátní sektor
CONFINTEA UNESCO CONFerence INTernational Education Adult
CONFINTEA VI. Brazílie, Belém, 1. - 4. 12. 2009 Původní termín 19. – 22.5. 2009 posunut z důvodů tzv. prasečí chřipky na 1.4.12.2009.
1
CONFINTEA VI. 2009 Záměr: formulovat doporučení k aktivitám v oblasti učení a vzdělávání dospělých ve třech cílech: 1. Prosazovat uznání učení a vzdělávání dospělých jako faktoru napomáhajícímu celoživotnímu učení, jehož základem je gramotnost 2. Osvětlovat ústřední roli učení a vzdělávání dospělých pro realizaci platných mezinárodních dokumentů o vzdělávání a rozvoji (např. Vzdělávání pro všechny, Desetiletí OSN pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji, atd.)
Projednávaná témata: •Politiky, struktury a financování učení a vzdělávání dospělých •Inkluze a participace •Kvalita učení a vzdělávání dospělých •Gramotnost další klíčové kompetence •Vymýcení chudoby •Kritické občanství
3. Obnovit politickou energii a závazky a vytvořit nástroje pro implementaci, aby se přešlo od slov k činům
•
Účastníky konference přivítala ve státě Pará guvernérka Ana Júlia Carepa
•
pozdravila nizozemská princezna Laurentin za národní nadaci pro gramotnost a současně zvláštní vyslanec UNESCO pro rozvoj gramotnosti
Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
•
Alpha Oumar Konaré, významný africký politik
Josef Malach, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
•
Videozdravice zaslali také prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva a generální sekretář OSN Ban Ki-moon a Jack Delors, vedoucí komise UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“(1993- 96).
Česká delegace:
Shodně oceňovali význam vzdělávání dospělých pro správné rozhodování se v životě, pro boj s chudobou, pro osvojování si klíčových kompetencí nebo pro získání stejných, spravedlivých šancí se uplatnit.
Čtvrtý den jednání zahájil svým vystoupením prezident Mezinárodní rady pro vzdělávání dospělých (International Council for Adult Education sídlící v Uruguay ) a organizátor předcházející konference CONFINTEA V. Paul Bélanger z Kanady.
Byly připraveny tři základní dokumenty:
Název jeho vystoupení Od slov k činům („From Rhetoric to Action“ )1) napovídá, že řada významných osobností dlouhodobě se angažujících ve vzdělávání dospělých pociťuje potřebu přejít rázněji od diskusí ke konkrétním činům v každodenním životě.
1. Souhrnná zpráva o učení se a vzdělávání dospělých
Dnes již běžně užívanou dyádu pojmů celoživorní učení (lifelong learning) a všeživotní učení (nebo učení se v celé šíři života lifewide leaning) rozšiřuje pojmem „učení se pro život do hloubky“(lifedeep lerning) na užitečnou triádu.
Living and learning for a viable future. The power of adult learning. Anotated Agenda.
Současnou finanční krizi vidí jako příležitost masivního investování vlád, nikoliv jen ministerstev přímo řídících systémy vzdělávání, do vzdělávání a výcviku svých občanů a zdůrazňuje, že není možné vyrábět a využívat nové technologie bez změn ve vzdělávání dospělých.
GRALE - The Global Report on Adult Learning and Education) 2. Žít a učit se pro uskutečnitelnou budoucnost. Význam
vzdělávání dospělých. Anotovaný program jednání.
3. Využití širokých možností učení a vzdělávání dospělých pro
uskutečnitelnou budoucnost (Belémský rámec pro aktivity). Harnessing the power and potential of adult learning and education for a viable future: Belém Framework for Action
2
1. kapitola
Souhrnná zpráva o učení se a vzdělávání dospělých (GRALE) • • • • •
vychází z 5 syntetických regionálních zpráv ze 154 národních zpráv a dalších sekundárních pramenů hlavním smyslem je poskytnout přehled o trendech v učení se a vzdělávání dospělých a identifikovat klíčové výzvy zpráva využita jako konzultační dokument a nástroj prosazování určitých názorů v průběhu jednání konference 155 stran textu, tabulek i fotografií podává ucelenou informaci o vývoji a aktuálním stavu učení se a vzdělávání dospělých v celosvětovém pohledu celoživotního vzdělávání a jejích dalších dokumentů
„Důvody pro učení se a vzdělávání dospělých“ •
Ekonomická krize, propuknuvší v létě 2008, poznamenává stav a vývoj všech procesů souvisejících s nadějemi vkládanými do vzdělávání dospělých.
•
Akcentuje se požadavek aktivního a produktivního občanství jako základního sociálního aktiva, hovoří pro mobilitu bez hranic, která může poskytnout možnosti jedincům i komunitám získat zkušenosti a učit se o jiných lidech, kulturách a jazycích také pomocí informačních a komunikačních technologií.
•
V propojeném světě jsou možnosti pro učení obrovské a rozmanité a vzdělávání dospělých poskytované ve formálním, neformálním a informálním prostředí podporuje tyto možnosti tím, že usnadňuje učení všem, bez ohledu na jejich umístění, dílčí potřeby a motivace.
•
Oporou pro tato konstatování dokument spatřuje v rozvojových cílech nového milénia, v Delorsových pilířích, v teorii lidského kapitálu i v naplnění záměrů předchozí konference o vzdělávání dospělých v Hamburku r. 1997.
3. kapitola
2. kapitola
„Politické prostředí a řídící rámec pro vzdělávání dospělých“ •
•
Je připomenuto že hlavním zdrojem pro pochopení politiky, poskytování a řízení vzdělávání dospělých je uznání kontinua učení se mezi formálním, neformálním a informálním učením a jeho důsledků pro učení se v celé šíři a po celou dobu života. Poznání toho, kde a jak učení probíhá a uvědomění si celého spektra učebních procesů a výsledků, je základem pro rozvoj potenciálu vzdělávání dospělých.
„Poskytování vzdělávání dospělých“ •
Je zdůrazněno, že celkové chápání vzdělávání dospělých vyžaduje uznání plné rozmanitosti jeho poskytování, účelu a obsahu, která je pravděpodobně zahrnuta do významných definic. Vzdělávání dospělých je relevantní pro posílení postavení jedince ve společnosti, ekonomickou prosperitu, sociální soudržnost a společenský rozvoj.
•
Národní zprávy poskytly podklad pro typologii poskytovaného vzdělání dospělým sestupně uspořádané podle procenta zemí uvádějících konkrétní druhy vzdělávání.
•
Nejvíce uváděným druhem vzdělávání dospělých je vzdělávání ve všeobecných kompetencích (včetně gramotnosti) – uvedlo 82% zemí, následuje profesní/technické/finance přinášející/zaměstnavatelem poskytované vzdělávání – 76%, dále vzdělávání k získání životních dovedností, post-gramotnostní a zaměřené na zdravotní problematiku – 48%, vzdělání generující znalosti a inovace (mj. i v oblasti ICT a cizích jazycích) – 44%, vzdělávání k lidským právům a občanské vzdělávání – 32% a další.
Zpráva také identifikovala tři podstatné druhy bariér bránících větší účasti na vzdělávání, a to: 4. kapitola
„Účast a rovnost ve vzdělávání dospělých“ •
uvádí pro Českou republiku jeden jistě zajímavý údaj. Má obdobný HDP na jednoho obyvatele jako Nový Zéland, Slovinsko a Portugalsko, ale významně menší účast dospělých na vzdělávání oproti prvním dvěma zemím.
•
všeobecně se však ukazuje, že mezi účastí dospělých na vzdělávání a ekonomickou úrovní zemí, vyjádřenou hrubým domácím produktem na jednoho obyvatele, je pozitivní korelace!!
•
porovnáním dat z národních zpráv bylo také zjištěno, že nespravedlnost v přístupu ke vzdělávání je patrná u žen, a to více na jihu než na severu planety, u obyvatel venkovských sídel, také více na jihu, a u osob starších 45 let.
•
Institucionální bariéry zahrnují institucionální praktiky a procedury, které odrazují nebo brání účasti na vzdělávání. Jsou to např. nedostatek finančního zaopatření nebo příležitosti (na správném místě nebo ve správném čase), vysoké poplatky nebo vstupní kvalifikace. Tato bariéry se týkají hlavně chudých a později vzdělaných osob.
•
Situační bariéry vycházejí z životních situací jedince v určitém bodu životního cyklu rodiny (např. péče o děti nebo rodiče) nebo pracovního života (dostatek času a zdrojů na studium). Bariéry spojené s rodinou se týkají hlavně mladých dospělých a žen. Situačními faktory jsou také místo bydlení nebo příslušnost k jazykové nebo etnické minoritě.
•
Dispoziční bariéry se vztahují k psychologickým faktorům, které mohou překážet v rozhodování jedince přijmout účast na svém vzdělání (jde např. o předpoklad odměny nebo užitečnosti účasti), k sebepojetí a postojům. Tyto bariéry jsou zvláště obvyklé u chudých, nízce gramotných a starších jedinců.
Pro ČR nejsou procenta osob bojujících s uvedenými bariérami uvedena, ale například vyspělé Finsko předpokládá, že situační bariéry překonává 62% dospělé populace, institucionální bariéry 54 % populace a dispoziční bariéry 49% populace. V uplynulém období osvědčily rozmanité nástroje podporující vzdělávací aktivity jedinců – komunitní vzdělávání, učící se města či festivaly vzdělávání.
3
5. kapitola 6. kapitola
„Kvalita ve vzdělávání dospělých“ •
•
•
Obrací se k problému zajišťování kvality vzdělávacích zkušeností a učebních výsledků. Potřebnost takto zaměřené veřejné politiky má základ ve třech základních imperativech: 1) souhrnné úrovně vzdělání a kvalifikací musí růst, aby vyhověly požadavkům ekonomického rozvoje; musí klesnout podíl osob s nedostatečným a nedokončeným vzděláním, 2) snižování veřejných výdajů, kombinované s rapidně nově vznikajícími potřebami vzdělávání v celém šíři života a v průběhu celého života přikazují využívat zdroje k potřebným cílům a efektivně, 3) růst deregulace a decentralizace při poskytování vzdělávání činí potřebným vytváření nových druhů monitoringu a evaluace systémů a procesů, tj. mechanismů zajišťování kvality. Publikovaný rámec (spíše model) chápání kvality vzdělávání pracuje s pěti základními proměnnými - charakteristikami učícího se jedince, výukou a učením se, s výsledky vzdělávání, kontextem a oprávněnými vstupy.Za klíč k zajišťování kvality dokument považuje personál zajišťující vzdělávání dospělých. Uvádí úrovně jeho vstupního vzdělání a dalšího výcviku v různých zemích.
„Financování vzdělávání dospělých“ • •
• •
Odkrývá vážný chronický nedostatek investic do vzdělávání dospělých ve většině zemí světa. Vzniká tak deprimující spirála, jelikož nedostatečné investice znamenají nízkou úroveň a profilování aktivit, které nenaplňují zájem potenciálních investorů. To obratem vede k nedostatečně dynamické politice a pokračuje nízké investování. Výzvou je přerušit tuto slepou uličku cestou přesvědčení vlády a rozmanitých vlastníků a zainteresovaných o závažnosti a důležitosti vzdělávání dospělých pro dosažení širších cílů a politik. Jedním z aktuálních jevů je zvyšování povinností soukromého sektoru vůči vzdělávání a výcviku dospělých po celou dobu pracovní kariéry. Pokrok ve financování bude v budoucnu záviset na tom, jak se podaří získat a využít znalostí o tom, co se stane na základě lepších dat o poskytování vzdělávání, většího počtu a lepších studií o návratnosti vložených prostředků do vzdělávání v ekonomických i sociologických kategoriích, lepšího partnerství a vyjasnění toho, kteří partneři jsou nejlépe schopni se na zajišťování zdrojů podílet.
Využití širokých možností učení a vzdělávání dospělých pro uskutečnitelnou budoucnost (Belémský rámec pro aktivity). 1. Vzdělávání dospělých je základním lidským právem. 2. 2. Vzdělávání dospělých je klíčovou komponentou celoživotního učení, která označuje celý komplex pokračujících procesů vzdělávání formálních i jiným, díky jimž lidé považovaní společností za dospělé, rozvíjejí své schopnosti, obohacují své znalosti a zlepšují svoje technické a profesionální kvalifikace a nebo jim přidávají novou orientaci v zájmu uspokojení svých potřeb a potřeb společnosti. 3. V epoše rostoucí globalizace a nových příležitostí a nových výzev existují také nové konflikty a bariéry. Současně se strukturálními sociálně-ekonomickými změnami a narůstáním neurčitosti v každodenní životě se objevuje znalostní ekonomika s jejím novými pracovním prostředím, novými formami sociální organizace, a komunikačními kanály, což činí ještě více potřebnými adaptaci a obnovování individuálních i kolektivních dovedností a kompetencí. Svět je nyní v bezprecedentní ekonomické a finanční krizi, která nastoluje otázky týkající se základů našich sociálních, ekonomických i vzdělávacích systémů a filozofií. 4. Učení a vzdělávání dospělých jsou schopny přinést lidem nezbytné možnosti, dovednosti a i kompetence k tomu, aby mohli uspokojovat a rozvíjet svá práva, být pány své budoucnosti, vnést svůj vklad do procesu spravedlnosti a inkluze, spolupodílet se na likvidaci bídy a budování spravedlivé, tolerantní a udržitelné společnosti.
Doporučení a strategie v 7 oblastech 1. Vzdělávací politika a právní normy 2. Řízení 3. Financování 4. Participace, inkluze a spravedlnost 5. Gramotnost dospělých 6. Kvalita 7. Monitorování implementace Belémského rámce pro aktivity
1. Vzdělávací politika a právní normy Politiky a právní normy pro VD by měly být jednotné, inkluzivní a integrovány s celoživotním učením a učením v celé šíři, s gramotností jako bodem startu a založené na intersektorálních východiscích týkajících se a propojujících komponenty učení a vzdělávání. Doporučuje se: 1. Implementovat a integrovat vzdělávání dospělých a politiku do rámce celoživotního učení 2. Rozpracovat přesné a konkrétní plány činností v oblasti vzdělávání a učení dospělých z dalších dokumentů OSN a UNESCO 3. Zajistit, aby vzdělávání dospělých bylo zahrnuto do iniciativy „JEDNA OSN“ (2007) 4. Nastavit odpovídající koordinační mechanismy, které by mohly zahrnout výbory pro monitoring s účastí všech zainteresovaných stran v učení a vzdělávání dospělých 5. Zajistit nebo zlepšit struktury a mechanismy pro přiznávání, certifikaci a akreditaci všech forem učení cestou vypracování takových rámců ekvivalence, jako např. rámců zahrnujících neformální i formální učení
2. Řízení Řízení by mělo být efektivní, transparentní, odpovědné a spravedlivé. Doporučuje se: 1. Vytvořit mechanismy vtažení veřejné správy na všech administrativních úrovních, občanských organizací, sociálních partnerů i privátní sféry a organizací vzdělávajících dospělé k rozpracování, implementaci a hodnocení politik a programů učení se a v zdělávání dospělých 2. Uskutečnit měření kapacit možných podporovat VD ze strany zainteresovaných 3. Podporovat a intersektorální a meziministerskou kooperaci
4
3. Financování VD je platnou investicí, která přináší sociální benefity prostřednictvím vytváření více demokratické, mírové, inkluzivní , produktivní, zdravé a udržitelné společnost. Doporučuje se: 1. Vynakládat 6% HDP na vzdělávání a zvyšovat alokaci zdrojů na učení a vzdělávání dospělých 2. Sjednocovat a využívat vzdělávací zdroje a rozpočty všech resortů k dosažení všech cílů integrované strategie učení a vzdělávání dospělých 3. Vytvořit stimuly pro hledání nových zdrojů financování, jako je privátní sektor, komunity, jedinci bez opuštění principů rovnosti a spravedlnosti, 4. Za prioritu považovat investice do vzdělávání žen a obyvatel venkovských oblastí
4. Participace, inkluze a spravedlnost Inkluzivní vzdělávání je základem dosažení lidského, sociálního a ekonomického rozvoje. Doporučuje se: 1. Podporovat a organizovat Týdny vzdělávání dospělých 2. Předvídat a identifikovat skupiny a nevýhodami zvl. v rané dospělosti 3. Rozpracovávat materiály a učební a vyučovací metody, které zajistí rozvoj vzdělávání dospělých v jejich v mateřském jazyce 4. Zlepšovat vzdělávání žen 5. Finančně podporovat znevýhodněné skupiny (migranti, lidé se speciálními vzdělávacími potřebami
6. Kvalita 5. Gramotnost dospělých (za roky 2000 až 2006 se zvýšila, gramotnost na světě z 76% na 84%, stále je 774 milionů lidí negramotných, z toho 2/3 žen) Doporučuje se: 1. Mobilizovat interní a externí zdroje a experty k pomoci zemím s negramotností 2. Cílenou intervencí zvýšit dovednosti čtení, počítání, znalosti jazyků a ICT kompetence.
Kvalita má multidisciplinární koncept, který vyžaduje trvalou pozornost. Zlepšování kultury a kvality VD vyžaduje aktualizaci obsahu, forem zajištění hodnocení potřeb učících se jedinců, dosažení mnoha nezbytných kvalit vzdělavatelů dospělých a obohacení učebního prostředí a rozšíření práv a možností lidí a komunit. Doporučuje se: 1. Rozpracovat kritéria kvality učebních programů, materiálů a metodiku vzdělávání v rámci programů vzdělávání s ohledem na očekávané výstupy vzdělávání 2. Zlepšovat přípravu vzdělavatelů dospělých, mj. i partnerstvím s vysokými školami 3. Prokázat širokou podporu systematickému interdisciplinárnímu výzkumu VD, doplňovat ji systémy znalostního managementu a sbírat a analyzovat data o dobré praxi.
7. Monitorování implementace Belémského rámce pro aktivity Je zbytné pro dosažení všech cílů VD. Doporučuje se: 1. Sběr a analýzy dat o participaci a pokroku v VD i k hodnocení dobré praxe, 2. Ustavit regulérní monitorovací mechanismus v každé zemi k hodnocení implementace závěrů CONFINTEA VI. 3. Zavádět i regionální monitorovací mechanismy. 4. Vytvářet národní reporty o plnění cílů konference
Děkuji za pozornost
5
