Svoboda podnikání v EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Svoboda podnikání v EU Bakalářská práce

Autor:

Klára Zídková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Natália Štefanková, Ph.D.

2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 28.6.2015

Klára Zídková

Děkuji JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za odborné vedení této práce, za podnětné připomínky a trpělivost.

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na svobodu podnikání v EU, analyzuje její podmínky a možnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Existence jednotného vnitřního trhu tuto svobodu umožňuje zejména prostřednictvím svobod volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Realizaci svobody podnikání určuje společná obchodní politika, která klade své podmínky a povinnosti, které jsou implementovány do jednotlivých členských států. V práci jsou vymezeny výhody, respektive nevýhody podnikání v EU.

Klíčová slova Evropská unie, Schengenský prostor, podnikatel, podnikání, jednotný vnitřní trh, podmínky podnikání, svobody volného pohybu zboží osob služeb a kapitálu, výhody a nevýhody podnikání

Annotation The bachelor thesis focuses on business freedom in EU, analysing the conditions and possibilities of realization of this freedom in relation to individuals and legal entities residing in EU. The existence of a single internal market allows this freedom in EU particularly through the existence of the free movement of goods, people, services and capital. The realization of business freedom is defined by the uniform trading policy for all members, which sets conditions and obligations, which are implemented in each Member State. The thesis define the advantages and disadvantages of doing business in the EU.

Key words European Union, Schengen Area, entrepreneur, business, single internal market, business condition, free movement of goods, people, services and capital, the advantages and disadvantages of doing business

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.

2.

Jednotný trh ................................................................................................................... 9 1.1.

Definice vnitřního trhu ............................................................................................. 9

1.2.

Vznik a vývoj .......................................................................................................... 9

1.3.

Lisabonská smlouva ............................................................................................... 11

1.4.

Schengenský prostor .............................................................................................. 11

1.5.

Principy a svobody................................................................................................. 15

1.6.

Bariéry ................................................................................................................... 16

1.7.

Diskriminace.......................................................................................................... 18

Podmínky pro svobodné podnikání v EU ...................................................................... 19 2.1.

Definice podnikání ................................................................................................. 19

2.2.

Kdo je podnikatel ................................................................................................... 19

2.3.

Osobní statut fyzických a právnických osob ........................................................... 20

2.3.1.

Fyzická a právnická osoba .............................................................................. 21

2.4.

Podnik ................................................................................................................... 23

2.5.

Podmínky podnikání v EU ..................................................................................... 24

2.5.1.

Volný pohyb zboží .......................................................................................... 25

2.5.1.

Volný pohyb kapitálu ...................................................................................... 26

2.5.2.

Volný pohyb služeb ........................................................................................ 26

2.5.3.

Svoboda přeshraničního poskytování služeb ................................................... 27

2.5.4.

Volný pohyb osob ........................................................................................... 28

2.5.5.

Vysílání pracovníků ........................................................................................ 29

2.5.6.

Svoboda usazování ......................................................................................... 30

2.5.7.

Osoby samostatně výdělečně činné ................................................................. 30

2.5.8.

Uznávání kvalifikací ....................................................................................... 31 5

2.5.9.

3.

4.

Sociální a zdravotní pojištění a daně ............................................................... 32

2.5.10.

Financování................................................................................................. 34

2.5.11.

Podmínky zahájení podnikání ...................................................................... 35

Realizace svobody v podnikání .................................................................................... 36 3.1.

Nadnárodní společnost ........................................................................................... 36

3.2.

Vztah ekonomické a podnikatelské svobody .......................................................... 37

3.3.

Podnikání cizinců v České republice ...................................................................... 40

3.4.

Rakousko ............................................................................................................... 46

Výhody, resp. nevýhody podnikání v EU ..................................................................... 51

Závěr ................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 55 Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 59 Seznam použité mapy a tabulek ........................................................................................... 59

6

Úvod Tématem mé bakalářské práce je svoboda podnikání v EU. K vymezení této problematiky je zapotřebí nejprve definovat samotný jednotný trh v rámci Evropské unie. Jeho historický vývoj se odráží v postupné snaze o harmonizaci trhu a odstranění množství bariér bránícím využití plného potenciálu homogenního trhu. Neopominutelným prostředkem je zákaz diskriminace a její vliv na svobodu podnikání. Jednotný trh vyjadřuje svobody volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Přičemž jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob vzniká Schengenský prostor. Zde je na místě rozlišení různé míry participace členských států a zmínění dopadů jeho působení. Cílem práce je analýza podmínek svobodného podnikání v EU a možnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Pro analýzu podmínek svobodného podnikání v EU je potřeba vymezit pojem podnikání, podniku a podnikatele jako takového. Dalším klíčovým pojmem je statut fyzické a právnické osoby, jeho určování v českém právu a zahraničí. Odlišnost v tomto určování, nepřetržité setkávání se na jednotném trhu a kombinování kolizních norem způsobuje pro podnikatele a tedy i jejich svobodu další překážky. Zároveň je důležité upozornit na samotný rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou. Dále ve druhé kapitole naváži samotnými podmínkami podnikání v EU, kdy se ještě podrobněji zaměřím na čtyři základní svobody. Svobody pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. Podrobněji a účelově rozeberu podmínky podnikání, přičemž se budu soustředit na nejdůležitější oblasti, které se nejvíce odráží na samotné svobodě podnikání. Zároveň věnuji určitou část problematice samotného zahájení podnikání. Ve třetí části se budu věnovat realizaci svobody podnikání. Velice stručně definuji nadnárodní společnost. Analyzuji vztah ekonomické svobody a svobody v podnikání. Faktory ovlivňující tyto svobody, zaprvé ve vnitrostátních rozměrech a poté je shrnout na celý vnitřní trh Evropské unie. Rovněž se zaměřím na právní úpravu podnikání cizinců v České republice, zejména tedy fyzických a právnických osob s pobytem na území EU, a zdůrazním rozdíly pro zahraniční osoby ze třetích zemí. V této kapitole dle určitého klíče zvolím jeden členský stát, 7

Rakousko a budu aplikovat jeho podmínky, které jsou teoreticky rozebrány v předchozím oddíle, na svobodu podnikání v EU. V poslední části si kladu za cíl dedukcí stanovit výhody a nevýhody podnikání v EU a jejich dopady zejména na podnikatele, ale i z pohledu státu a také spotřebitele.

8

1. Jednotný trh 1.1.

Definice vnitřního trhu

Vnitřní trh neboli jednotný trh, je pojem vyjadřující volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Je to takový trh, který není omezen hranicemi jednotlivých států ani jinými překážkami. Svobodný pohyb uvnitř jednotného trhu funguje na stejném principu jako v rámci jedné země a občanům členských zemí je umožněno svobodně cestovat, pracovat, studovat, podnikat, žít, vlastnit nemovitost, nebo pobírat důchod v kterékoli zemi Evropské Unie. Oblast vnitřního trhu se řadí do společné pravomoci Evropské Unie členských států. „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními…“1 „Unie vytváří vnitřní trh.“2 Vnitřní trh od svého založení prošel mnohými změnami a vylepšeními, přesto politika Evropské Unie neustává ve snaze přetrvávající bariéry zjednodušit, či dokonce úplně odstranit, a tím občanům členských zemí poskytnout možnost maximálního využití jeho výhod.

1.2.

Vznik a vývoj

Idea vnitřního trhu se formovala společně se vznikem prvních společenství po 2. světové válce jako součást hlavního cíle, hospodářské a ekonomické integrace. Založením Evropského hospodářského společenství (EHS) Římskou smlouvou3 25. března 1957 vznikl „společný trh“4. 1

Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 2 Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 3 3 http://www.euroskop.cz/gallery/2/754-smlouva_o_es.pdf, ze dne 12.4.2016 4 V článku 2 se výslovně uvádí, že „Posláním společenství je vytvořením společného trhu a postupným odstraňováním rozdílů mezi hospodářskými politikami členských států podporovat harmonický rozvoj hospodářských činností ve Společenství, nepřetržitý a vyvážený růst, vyšší stabilitu, rychlejší zvyšování životní úrovně a užší kontakty mezi členskými státy.“ 2

9

Postupně dochází k několika významným změnám. V roce 1968 je stanovena celní unie, tj. určení výše cla pro obchodní styk se třetími zeměmi. Zároveň jsou zrušena vnitřní cla a kvóty na dovoz zboží mezi šesticí zakládajících států. Tato opatření obchod podpořila, ale existence mimotarifních bariér, jak jsou tyto překážky označovány, rozvíjení obchodu stále bránila a Římskou smlouvu bylo třeba doplnit. K nejpalčivějším problémům se řadily roztříštěné vnitřní předpisy a nesjednocené určování výše nepřímých daní, i když k určitému pokroku, v podobě zavedení daně z přidané hodnoty, došlo. To vše způsobovalo zábranu pro volný pohyb osob i zboží, kdy se i nadále na přechodech mezi státy udržovaly jejich hraniční kontroly. V členských zemích sice platil zákaz diskriminace, ale například k některým profesím se zachoval pouze omezený přístup. Soudní dvůr přispěl k realizaci zákazu diskriminace svým rozhodnutím, kdy student jiného členského státu nemusí platit vyšší zápisné, než studenti daného členského státu. Konkrétně tímto rozhodnutím Evropského soudního dvora se tak 13. února 1985 ve věci Gravier 5 realizuje zákaz diskriminace kvůli státní příslušnosti. Nutnosti odstranění technických překážek vyhovělo Rozhodnutí Rady 6 z května 1985, které odkazem na technické normy soukromoprávních institucí (CEN, CENELEC, ETSI) harmonizovalo technická opatření. V červnu 1985 Evropská rada schválila Bílou knihu 7 Komise Dokončení sjednocení trhu. Na jejím základě byl ke sjednocení vnitřních národních předpisů, které jsou v mnoha bodech nesourodé, v roce 1987 ratifikován Jednotný evropský akt. Ten kromě jiného určil den 31. prosince 1992 konečným dnem, kdy se postupně vytvoří jednotný vnitřní trh. Cecchiniho zpráva8 z roku 1988 zcela názorně vypočítala a vyměřila finanční výhody a naopak nevýhody v podobě ztrát, které pro Evropskou Unii nedokončením sjednocování trhu vyplývaly. Pro trh znamenalo odstranění výše zmíněných bariér zejména lepší konkurenceschopnost, investice a s tím související i pokles nezaměstnanosti.

5

Judgment of the Court of 13 February 1985. - Françoise Gravier v City of Liège. - Reference for a preliminary ruling: Tribunal de première instance de Liège - Belgium. - Non-discrimination - Access to vocational training. Case 293/83. 6 Rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 128, 14.5.1985, s. 15) 7 https://www.euroskop.cz/8732/sekce/historie-vnitrniho-trhu/, ze dne 1.2.2016 8 https://www.euroskop.cz/283/sekce/c-d/, ze dne 1.2.2016

10

Přelomovým krokem bylo podepsání Smlouvy o Evropské unii 7. června 1992 v Maastrichtu. V lednu 1993 oficiálně vznikl jednotný trh a s ním je „zajištěn i volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanovením Smluv“.9 Smlouva rovněž zahrnuje program hospodářské a měnové unie. Následně se začaly liberalizovat i ostatní odvětví trhu, tzv. síťová. Ta zahrnují například dopravní, telekomunikační, energetické trhy a poštovní služby.

1.3.

Lisabonská smlouva

Dalším neopominutelným dokumentem, který ovlivnil vnitřní trh a má značný vliv na svobodu podnikání, je Lisabonská smlouva, platná od roku 2009 ratifikací členských států. Zrušením pilířové struktury smlouva upřesňuje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a mezi členskými státy. Z pohledu svobody podnikání je však velice důležité potvrzení a posílení čtyř svobod spolu se svobodami politickými, hospodářskými a sociálními. Jsou uvedené v zakládajících smlouvách Evropské unie, které tímto nebyly zrušeny, ale pouze upraveny. Lisabonská smlouva reformuje své instituce, kde vytvořila novou funkci předsedy Evropské rady, a rozhodovací proces, kdy se nově přijímá kvalifikovanou většinou. Z hlediska demokratického rozměru přinesla Lisabonská smlouva možnost občanské iniciativy, a tím větší zapojení občanů a zdůraznila důležitost národních parlamentů. Ve vnitřní i vnější politice Evropské unie se Lisabonská smlouva zaměřila především na otázku bezpečnosti, kdy se zvýšila pravomoc EU v určitých oblastech, například justiční a policejní spolupráce. Lisabonská smlouva dala také vzniknout nové funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

1.4.

Schengenský prostor

Schengenský prostor vznikl jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob. Pětice zakládajících států, Západní Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko

9

Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí, Hlava I. čl. 26, odst. 2

11

podepsala smlouvu o Schengenu a spolu s Portugalskem a Španělskem v roce 1995 zrušila kontroly na společných vnitřních hranicích. Postupně se přidávaly další členské státy a tím se politická důležitost a rozsah působení zvětšil. Otevření vnitřních hranic ulehčilo přístup občanů členských států na zahraniční trhy ostatních členských států, hojně využívané zejména v pohraničních oblastech. Ulehčilo cestování, spojily se turistické i cyklistické trasy, zpřístupnily se nabídky zahraničním pracovníkům. Otevřené vnitřní hranice podporují cestovní ruch a otevírají pracovní příležitosti což je nutné pro fungující evropskou ekonomiku. Zejména kvůli otevřenosti vnitřních hranic a zrušení kontrol, je třeba vysokého stupně ochrany Schengenského prostoru jako celku, a to zejména u jeho vnějších hranic. Zvýšená pozornost je proto věnována ochraně osobních údajů, využívání Schengenského informačního systému a dokonalé vízové a konzulární spolupráci spolu se spoluprací policejní a justiční. Například organizace Evropské unie EUROPOL, European Police Office, přispívá k ochraně Schengenského prostoru svou poradenskou, informační a vzdělávací činností. Členským státům poskytuje Evropská unie na zajištění bezpečnosti hranic finanční prostředky z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Cílem je umožnění legálního cestování bez ohrožení bezpečnosti a zároveň řešení nelegální migrace a související agendy víz.

Na následující mapě je zachycena různá participace členských i nečlenských států v Schengenském prostoru. Některé členské země si totiž ponechaly určitá privilegia. Konkrétně Velké Británii a Irsku bylo ponecháno právo provádět kontroly na svých hranicích. Toto právo jim bylo přiznáno na základě statusu ostrova, kdy musí chránit své hranice ze všech stran. Ve všech ostatních oblastech Schengenské spolupráce se tyto země zapojují. Další kategorií jsou nečlenské státy, které se k Schengenskému prostoru připojily zvláštní dohodou o přidružení. V roce 2001 Island a Norsko. Severské státy se k Schengenskému prostoru připojily z důvodu plynoucích výhod a hlavně z důvodu již probíhající úzké spolupráce na základě Severské pasové unie. Švýcarsko se do Schengenského systému připojilo v roce 2008 po národním referendu, jako jedna z posledních západních evropských zemí.

12

Mapa 1: Schengenský prostor10

10

Členské země EU, které jsou součástí Schengenu

Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

Členské země EU, které jsou součástí Schengenu částečně

Irsko (od roku 2002) a Velká Británie (od roku 2000). Jde o oblast bezpečnosti a justice, zatímco hraniční a celní kontroly si tyto státy ponechaly.

https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne 30.3.2015

13

Země, které jsou součástí Schengenu a nejsou členy EU

Island, Norsko a Švýcarsko

Členské země EU, která dosud nesplňují kritéria pro přijetí Schengenu

Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko

Jiné země bez hraničních kontrol

Monako, San Marino a Vatikán

Zvláštní případ

Andorra

Ačkoli nejsou tyto země oficiálně součástí Schengenu, na jejich hranicích se uplatňují schengenské dohody.

Andorra není součástí Schengenu a na jejích hranicích zůstaly kontroly. Občanům Evropské unie ale stačí pro vstup do země pouze občanský průkaz, zatímco ostatní cestující musí mít ke vstupu do země platný pas. Legenda 1 k mapě Schengenského prostoru11

11

https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne 30. 3. 2015

14

1.5.

Principy a svobody

Vnitřní trh funguje na několika zřejmých principech, které souvisí se čtyřmi svobodami a navzájem se prolínají a působí na sebe. Mezi tyto principy řadíme především: zákaz diskriminace koordinace a spolupráce (harmonizace) Základní čtyři svobody, tj. svoboda osob, zboží, služeb a kapitálu, jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, čl. 26, Hlava II a Hlava IV. Tyto svobody se potvrzují rovněž v Preambuli Listiny základních práv Evropské Unie, která neopomíná zdůraznit také důležitost svobodu usazování. Článek 3 Smlouvy o Evropské unii vysloveně hovoří o „zaručeném“ volném pohybu osob. Všechna tato ustanovení vymezují práva a povinnosti subjektů využívajících těchto svobod. Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu na vnitřním trhu umožňuje obchodu a podnikání jako takovému veliký rozvoj, umožňuje využít velký potenciál homogenního trhu a přináší výhody podnikatelům i spotřebitelům. Pro všechny je potom jedním ze základních shodných znaků princip zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, uvedené v čl. 18 SFEU. Volný pohyb zboží je obsažen v čl. 34-36 SFEU. „Pod pojmem zboží lze chápat produkt, jehož hodnota je ocenitelná v penězích a jehož podstata mu dovoluje být předmětem obchodních transakcí.“12. Do této svobody lze také přiřadit zemědělství, rybolov a obchod zemědělskými produkty, uvedené v Hlavě III SFEU. Svoboda volného pohybu osob má na svobodu podnikání v EU velice významný vliv. Zásadně souvisí s unijním evropským občanstvím, kdy se význam samotného státního občanství poněkud stírá, nikoliv však nahrazuje. Státní občanství tak pouze doplňuje, jelikož je dáno, že „Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie.“13

12 13

ROZEHNAL, A. et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2014. str. 62 Smlouva o fungování Evropské unie, část druhá, čl. 20 (bývalý článek 17 Smlouvy o ES), odst. 1

15

Tímto se výrazně podpořil zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti. Samotná svoboda volného pohybu osob vznikla až po myšlence volného pohybu pracovníků, který řešil problémy pracovních trhů. Následné vymezení práva usazování v kapitole 2 SFEU se vztahuje na fyzické i právnické osoby, z čehož vyplývá ovlivnění zejména obchodních korporací. Svobodu služeb její poskytovatelé využívají, pokud službu poskytují na území členského státu bez toho, aby se v něm usadili, čímž se tato svoboda liší od využití práva a svobody usazování. Důležitým parametrem je dočasnost. „Služba může být poskytována buď usazením v jiném členském státě, nebo přes hranice.“14 Pojem služeb vymezuje čl. 57 SFEU, který je považuje za úkony podávané zpravidla za úplatu a řadí do nich průmyslové, obchodní, řemeslné činnosti a další. Volný pohyb kapitálu navázal na již zmíněné svobody, které samozřejmě zároveň významně ovlivňuje. Zahrnuje platby, které představují přemisťování peněz a pohyb kapitálu, kdy se jedná zejména o nejrůznější druhy investic. Pro plné využití těchto svobod bylo zapotřebí zdolat řadu překážek, což se v průběhu vývoje v některých oblastech podařilo, některé bariéry však stále přetrvávají.

1.6.

Bariéry

Bariéry vnitřního trhu Evropské unie jsou obecně technického, daňového nebo fyzického charakteru a vztahují se zejména ke čtyřem svobodám, které přímo, či nepřímo ovlivňují. Vnitrostátní předpisy zaměřené na obchodní právo, ať stojí samostatně, či jako součást práva občanského, jsou rozdílné zejména v technických požadavcích a sazbách přímých a nepřímých daní. Jestliže se liší vnitrostátní předpisy a nedošlo by k jejich harmonizaci uvnitř jednotného trhu, popřelo by to samotný základ jeho existence, která se opírá o již několikrát zmíněný, a v další kapitole více rozvedený, zákaz diskriminace. Pokud by si jednotlivé členské státy chtěli zachovat své rozdílné právní úpravy, nebyl by jednotnému trhu důvod. Ten byl založen 14

https://www.euroskop.cz/8735/sekce/volny-pohyb-sluzeb/, ze dne 4. 4. 2015

16

právě pro výhody, které plynou z existence stejných práv a povinností pro každého člena, samozřejmě při zachování suverenity členských států. Je samozřejmostí, že změny se provádějí postupně a ve většině případů pouze částečně. Bariéry obchodu zejména omezují, nebo dokonce zakazují dovoz, vývoz nebo i jen přesun určitého zboží nebo služby. Taková omezení jsou již povolená pouze z výslovně stanovených důvodů, uvedených v čl. 36 SFEU. Mohou dovoz omezovat například v kvalitě, množství, daňovými sazbami, existencí cla i jinak, například neúměrnými vytvářením státních monopolů. Diskriminace je také považována za bariéru volného pohybu osob. Bariéra v podobě legitimování osob při přechodu státních hranic je značně omezena Schengenským prostorem. Za další překážku lze považovat nutná administrace, pojící se k životu v jiném členském státě. Práva, podmínky i administrativní formality jsou rozdílné pro studenty, pracující a důchodce. Pobyty v jiném členském státě se přitom dělí na: Krátkodobé, které jsou kratší než tři měsíce, delší než 3 měsíce, trvalý pobyt. Přičemž každý má své podmínky a požadavky, které musí být splněny. U krátkodobých pobytů, které jsou kratší než tři měsíce, může být v některých státech tzv. evidenční povinnost. Ta by měla být bez poplatku a za její nesplnění hrozí sankce, nemůže být ale udělena sankce vyhoštění. Volný pohyb osob může být omezen jen za výslovně uvedených výjimek v čl. 45 SFEU, a to z důvodů: veřejného pořádku veřejné bezpečnosti ochrany zdraví Mezi bariéry svobody volného pohybu služeb lze zařadit rozdílná právní úprava členských států ohledně legálnosti či nelegálnosti poskytování určitých služeb, jako je například distribuce drog, prostituce, hazardní hry apod. 17

1.7.

Diskriminace

Elementárním nástrojem k docílení svobody podnikání v Evropské unii zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který je explicitně vyjádřený v čl. 17 v SFEU. Kdy se zakazuje diskriminace přímá i nepřímá. Diskriminace nepřímá využívá jiných než národnostních kritérií, například kvalifikace. Je rovněž zakázána diskriminace právnických osob, které mají své sídlo na území členského státu a byly založené podle jeho právní úpravy. Za zmínku stojí rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Daily Mail and General Trust PLC15, v němž „definoval tzv. primární podnikání, které se dotýká existence samotné společnosti a změny jejího sídla, a sekundární podnikání spočívající v zakládání dceřiných společností či poboček v jiných členských státech.“16 Svoboda podnikání zahrnuje pouze výše definované podnikání sekundární, kdy záleží pouze na rozhodnutí osoby zakládající společnost, ve kterém členském státě tak učiní.

15

Judgment of the Court of 27 September 1988. - The Queen v H. M. Treasury and Commissioners of Inland Revenue, ex parte Daily Mail and General Trust plc. - Reference for a preliminary ruling: High Court of Justice, Queen's Bench Division - United Kingdom. - Freedom of establishment - Right to leave the Member State of origin - Legal persons. - Case 81/87. 16 http://ekonom.ihned.cz/c1-13409410-svoboda-podnikani-v-judikatech, ze dne 12.4.2015

18

2. Podmínky pro svobodné podnikání v EU Pro podmínky pro svobodné podnikání v EU je důležité vymezit určité pojmy, jako je podnikání, podnikatel, podnik. Tyto definice jsou vztahovány k vymezení pojmu v zákonech a předpisech ČR.

2.1.

Definice podnikání

Právo podnikat zakotvuje již Listina základních práv a svobod v čl. 26. Definice podnikání ve stávající úpravě OZ není upravena. Zákon stanovuje pouze definici podnikatele v §420 OZ, na jejímž základě lze odvodit definici podnikání. Jedná se o samostatnou výdělečnou činnost na základě živnosti nebo podobným způsobem, s cílem dosažení zisku a se záměrem činit tak soustavně. Není důležité, zdali zisku bylo nakonec opravdu dosaženo. Zároveň je tato činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost, což znamená, že sám odpovídá za případné porušení povinností vyplývajících ze zákona. Za podnikání se nepokládá výkon funkcí v orgánech obchodních korporací, který má příkazní charakter, čímž se vylučuje samostatné jednání. Samostatné jednání ale nevylučuje zastupování jiné osoby, proto například advokacie podnikáním je.

2.2.

Kdo je podnikatel

Občanský zákoník vymezuje pojem podnikatele v §420-422 a je subjektem všech právních vztahů založených na základě předpisů obchodního práva. Za podnikatele se také považuje každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností, či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zároveň je zde zmíněna podmínka vlastnictví živnostenského nebo jiného oprávnění podle jiného zákona.17

17

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 420-421

19

2.3.

Osobní statut fyzických a právnických osob

Mezi subjekty mezinárodního práva soukromého nesporně patří fyzické i právnické osoby. Osobním statutem je proto rozhodný právní řád, který upravuje otázky s těmito osobami spojené, zejména upravuje jejich právní a procesní způsobilost. Osobní statut fyzické osoby v České republice vychází z kolizního kritéria státní příslušnosti. Právní osobnost je upravena v zákonu č. 89/2012 Sb. jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti a svéprávnost je způsobilost právně jednat. Plné svéprávnosti a tedy plné způsobilosti k právním jednáním se podle stejného zákona stává člověk zletilostí, tedy dovršením osmnáctého roku věku, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství (před nabytím zletilosti). Kritérium státní příslušnosti se používá ve většině zemí kontinentální Evropy, tedy i Rakouska, které jsem si vybrala, jako zástupce členských států EU, na kterém jsem aplikovala podmínky podnikání pro fyzické a právnické osoby s pobytem na území EU, tedy v jednotném trhu. Jedním z důvodů, proč jsem vybrala právě Rakousko, byla i podobnost právních řádů, která se projevuje již ve vymezení osobního statutu. Toto kritérium se projevuje posuzováním podle právního řádu dané země, statut je tedy vždy stejný. Osobní statut fyzických osob lze ale také posoudit na základě kritéria domicilu, jež využívají zejména angloamerické oblasti, nebo také Švýcarsko a vznikl na základě obyčejového práva. Problém potom nastává v případě příslušnosti k více státům. Předpis č. 91/2012 Sb, zákon o mezinárodním právu soukromém v České republice upravuje způsobilost mít práva a povinnosti a způsobilosti k právním jednáním v §29-30. Podle něj pro fyzické osoby platí právní řád, v němž má osoba obvyklý pobyt, a činí-li nějaké jednání, je k němu způsobilá dle řádu, který platí v místě, kde ho činí.

Osobní statut právnických osob je rozhodný právní řád vztahující se ke vzniku, zániku, ustavení, struktuře, povaze, přeměně, vnitřním a vnějším vztahům, právní způsobilosti, oprávnění jednat a dalšímu.

20

Osobní statut právnických osob se rovněž posuzuje podle různých kolizních kritérií, v tomto případě jich je ale více a každý stát má různé kolizní normy a to i v jednotném trhu. Zásada inkorporační používá právní řád založení právnické osoby. Představitelem státu s touto kolizní normou je i Česká republika, kdy předpis č. 91/2012 Sb, zákon o mezinárodním právu soukromém, §30 odst. 1 říká, že se právní osobnost a způsobilost právnické osoby řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Zásada sídla používá právní řád faktického sídla právnické osoby. U této zásady je vhodné uvést, že faktické sídlo se může lišit se zapsaným, neboli statutárním sídlem, stejně jako se sídly organizačních složek. Zásada kontroly používá právní řád kontroly právnické osoby, využívané USA. Osobní statut právnických osob v mezinárodním právu je poněkud komplikovaný. S vývojem globalizace a postupném mizení bariér trhu se osobní statut právnických osob a pohlížení na něj neustále mění, ale zároveň nestíhá nadnárodně reagovat určitým stanovením společných pravidel. Proto bývá občas velice obtížné se v jednotlivých právních řádech států vyznat. Na druhou stranu podnikatelé, kteří se naučí orientovat, mohou z rozdílných úprav i těžit v podobě výběru toho systému, který jejich podniku maximálně vyhovuje.

2.3.1.

Fyzická a právnická osoba

Podnikatelem může být fyzická i právnická osoba. Dle §423 podnikatel může právně jednat pod svým jménem, nebo pod svou obchodní firmou, kterou musí mít dle OZ zapsanou v obchodním rejstříku. Dle čl. 5 Listiny je Fyzickou osobou každý člověk. Fyzická osoba má ale právní osobnost od narození až do smrti, zatímco právnická od svého vzniku do svého zániku. Fyzické osoby mohou podnikat na základě živnostenského listu, jedná-li se o ohlašovací živnost, či koncesní listiny, která je určena pro živnost koncesovanou a vzniká okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 18 Mezi ohlašovací živnosti se z hlediska Živnostenského zákona řadí živnost řemeslná, vázaná a volná, přičemž vzniká již ohlášením. 18

http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=39498&Section=1&IdPara=1&ParaC=2, ze dne 15.6.2015

21

Právnická osoba „je organizovaný útvar, který má podle zákona právní osobnost.“19 Pojem právnické osoby definuje několik charakteristických znaků. Každá právnická osoba má právní osobnost a účel. Právnická osoba má svou identifikaci v podobě názvu, sídla a zápisu do veřejného rejstříku. Právnické osoby mohou mít práva a povinnosti, které jsou v souladu s povahou jejich činnosti, ovšem bez zřetele na předmět dané činnosti. Právnická osoba je způsobilá k právním jednáním a má odpovědnost za protiprávní jednání svých orgánů. Právnické osoby mají majetkovou autonomii a jsou uspořádané do organizačních celků. 20 Právnické osoby se dělí dle několika kritérií. Pro účel této práce zmíním jen některé. S tím zároveň souvisí i jejich následné dělení, které zmíním jen okrajově. Dle útvaru se právnické osoby dělí na korporace, fundace a smíšené útvary. Korporace jako organizovaná společenství osob se dělí na veřejnoprávní a soukromoprávní. Veřejnoprávní korporací jsou například útvary územní a stavovské samosprávy nebo stát. Soukromoprávní korporace jsou potom obchodní korporace, v podobě družstev a obchodních společností, a neziskové soukromoprávní korporace, v podobě například spolku. Obchodní korporace se dělí na osobní a kapitálové korporace. Mezi osobní patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Mezi kapitálové patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Obchodní společnosti mohou také podnikat na základě živnostenského listu, ale podmínkou je sepsání společenské smlouvy. Společnost vznikne až zápisem do obchodního rejstříku.

19

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 20 odst. 1 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 432 s. 20

22

2.4.

Podnik

Podnikem je jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. 21 Definice podniku je základem pro určení velikosti podniku. Podniky se dělí na drobný podnik

→

drobný

podnikatel:

<

10

zaměstnanců,

aktiva22

nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. €. malý podnik

→

malý podnikatel: < 50 zaměstnanců; aktiva23 nepřesahují

korunový ekvivalent 10 mil. €. střední podnik

→

střední podnikatel: < 250 zaměstnanců; aktiva uevedená

v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil. €., nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 50 mil. €. velké podniky

→

velký podnikatel: > 250 zaměstnanců

Toto rozlišení je významné z důvodu zvláštních právních předpisů platných pro malé a střední podnikatele a z důvodu kontroly hospodářské soutěže. Při aplikaci žádosti o podporu malých a středních podniků musí žadatel popravdě uvést konkrétně o jaký podnik se jedná, v opačném případě hrozí sankce vrácení dotací. Druhy podnikatelů zohledňované při stavovování počtu zaměstnanců a finančních částek. 24 1. samostatný podnikatel – není vymezen ani jako typ podnikatele 2. ani 3. 2. partnerský podnikatel – není typem 3. a zároveň vlastní výlučně nebo společně 25 – 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele 3. spojený podnikatel – patří mu většina hlasovacích práv společníků, členů nebo akcionářů jiného podnikatele a zároveň mu přistanou určitá výsadní práva, například právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem a další

21

http://www.jvmrpic.cz/definice-maleho-stredniho-podnikatele-msp-jednoho-podniku, ze dne 15.6. 2015 uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemž si podnikatel může vybrat 23 uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemž si podnikatel může vybrat 24 http://www.jvmrpic.cz/definice-maleho-stredniho-podnikatele-msp-jednoho-podniku, ze dne 15.6.2015 22

23

2.5.

Podmínky podnikání v EU

Podmínky pro podnikání se liší v každém členském státě. Hospodářské ukazatele se proto vyplatí hlídat na Statistickém úřadě dané země. Největší odlišnosti jsou zejména v následujících oblastech: Daňové podmínky, způsoby vedení účetnictví, administrativní úkony spojené se vstupem na trh dané země, investice, veřejné zakázky, pracovní síla: náklady, dostupnost, legálnost dané služby, uznávání kvalifikací. Rozdílné úpravy jsou ale ku prospěchu podnikatelům, kteří si tak mohou ideálně svým požadavkům a parametrům zvolit místo registrace, kde umístí své sídlo. Podnikatel je vázán daňovým právem země, ve kterém se zaregistroval. Daňový systém je potřeba zohlednit komplexně. Daně z příjmů, různé odčitatelné položky, úlevy, slevy. Každý stát má i jiný systém ohledně uznatelných nákladů, nepřímé daně a mnoho dalších položek finančně podnikatele ovlivní. 25 Zároveň je podnikatel vázán pracovním právem této země, sociálním a zdravotním zabezpečením. Zároveň výše minimálních mezd se v členských státech liší. Pokud se podnikatel rozhodne své sídlo přemístit, je důležité, aby si ujasnil, s jakou pracovní sílou počítá. Pokud by si chtěl udržet stávající zaměstnance, ovlivní ho různé aspekty. Mimo jiné rozhodování samotných zaměstnanců, nebo nutnost pracovního povolení.

25

http://www.penize.cz/mzda-a-plat/16471-podniky-v-eu-svoboda-podnikani, ze dne 28. 4. 2015

24

2.5.1.

Volný pohyb zboží

Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.5 Principy a svobody, je svoboda volného pohybu zboží obsažena v čl. 34-36 SFEU a je jedním ze základních předpokladů, které umožnily vznik a fungování jednotného vnitřního trhu. Odstraněním jedné z bariér, tzv. tarifních překážek, postupně docházelo k růstu obchodních transakcí a objemů obchodovaného zboží. Další bariéry, které brání spravedlivé hospodářské soutěži, jsou regulační pravomoci jednotlivých členských států, které tím upřednostňují své producenty. Jedná se zejména o předpisy technické, environmentální, hygienické a zdravotní. 26 Tyto bariéry jsou řešeny dvěma způsoby. Jedním z nich je harmonizace národních předpisů členských států Evropské unie. Harmonizací dochází ke sjednocení požadavků na výrobek, což má za následek větší bezpečnost. Proto se harmonizují zejména potencionálně nebezpečné výrobky, například léky, chemikálie, hračky, automobily a další. K harmonizaci národních předpisů se využívají tzv. směrnice nového přístupu. Ty se nezaměřují pouze na určení požadavků, ale hlavně stanovují pravidla pro uznávání různých výrobků, zkoušek a kontrol. Výrobky musí být označeny značkou CE, což znamená, že výrobek je splňuje. Harmonizace národních předpisů je ale náročná, jelikož se musí členské státy shodnout na kompromisu. Další nevýhodou je nemožnost pokrýt veškeré výrobky dostupné na trhu a stíhat vývoj nových. Proto se k řešení bariéry u výrobků, které nejsou takto harmonizovány, používá tzv. princip vzájemného uznávání. V případě, že výrobek splnil legislativu jiného členského státu, je mu zpřístupněn trh všech členských států. Pokud se tak nestane, má podnikatel právo se obrátit i na soud, případně na systém SOLVIT, který řeší tyto situace neformálně. Členské státy mohou volný pohyb zboží omezit jen za určitých podmínek a samozřejmě v přiměřené míře. Takovou podmínkou může být například ohrožení veřejného zájmu, přičemž důkazní břemeno leží na daném členském státu.

26

Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU (Odbor č. 08200), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], © Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno 1. 8. 2007, [cit. 2015-03-30]

25

2.5.1.

Volný pohyb kapitálu

Volný pohyb kapitálu je nejrozvinutější svoboda pohybu. Základními požadavky jsou volně směnitelná národní měna, odstranění národních překážek bránícím v přenosu kapitálu mezi státy „a zavedení pravidel EU o zabezpečení přeshraničních plateb a transferu kapitálu všeho druhu.“27 Předpokladem plné svobody volného pohybu kapitálu je přijetí eura neboli vstup do eurozóny. Jelikož tím se odbourávají další překážky, v podobě například transakčních nákladů. V dnešní době je problematika Eura velice aktuální a finanční problémy některých členských států eurozóny stabilitou a výhodností eura značně otřásla.

2.5.2.

Volný pohyb služeb

Česká republika transponovala Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Směrnice o službách) do svého právního řádu v Zákoně č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb (Zákon o volném pohybu služeb), který je účinný již od 28. 12. 2009. Cílem této směrnice bylo jednoznačně zjednodušit nutné administrativní úkony. Podnikatelé mohou využívat tzv. Jednotných kontaktních míst, které jsou umístěné v jednotlivých krajích všech členských států a jsou přístupné i elektronicky. Tato jednotná kontaktní místa slouží jako jedinečný informační zdroj. Poskytují například informace o právních předpisech, nezbytné k získání oprávnění, o ochraně spotřebitele, o možnosti řešení sporů, o poskytování služeb v jiných členských státech atd. Umožňují vyřídit i další administrativní požadavky, jako jsou ekologická povolení, osvědčení, oznámení a mnohé další.

27

Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU (Odbor č. 08200), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], © Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno 1. 8. 2007, [cit. 2015-03-30]

26

Do volného pohybu služeb, jak bylo již zmíněno v první kapitole, patří poskytování služeb přes hranice, které je pouze dočasné a pouze příležitostné. Musí být splněna obě kritéria. Služby zahrnují například činnosti obchodní a průmyslové povahy, řemeslné činnosti, v oblasti svobodných povolání. 28 Se svobodou volného pohybu služeb velice úzce souvisí přeshraniční poskytování služeb a s ním vysílání pracovníků. Je tedy samozřejmě závislá i na svobodě volného pohybu osob, přičemž z této oblasti zejména na svobodě usazování.

2.5.3.

Svoboda přeshraničního poskytování služeb

Definice přeshraničního poskytování služeb, jak již vyplývá ze samotného názvu, je pojímána jako poskytování služby poskytovatelem z území členského státu, ve kterém sídlí, do jiného členského státu neboli hostitelské země. Druhy přeshraničního poskytování služeb: Přesun samotné služby, kdy se dočasně přesouvá pouze služba, například poskytnutí služeb přes internet, webové či databázové služby, telefonní služby a další. Přesun poskytovatele, kdy se jedná o dočasný přesun neboli vyslání nejméně jednoho pracovníka. V tomto případě je dočasnost definována dobou nezbytně nutnou k provedení dané služby. Příkladem takové služby může být vysílání dělníků na stavbu, či technického pracovníka za účelem opravy stroje. Vysílání pracovníků se vztahuje jen na zaměstnance. Přesun příjemce. O ten se jedná, kdy se na území druhého členského státu přemisťuje příjemce, nejčastěji turisty či studenta. Přeshraniční poskytování služeb osobou samostatně výdělečně činnou, není vysílání pracovníků, jelikož se nejedná o zaměstnance. Je tím převážně

28

Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU (Odbor č. 08200), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], © Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno 1. 8. 2007, [cit. 2015-03-30]

27

myšleno

drobné

podnikání,

například

řemeslné

práce

poskytované

živnostníkem. 29 Znaky, které určují svobodu přeshraničního poskytování služeb, jsou dočasnost, nepravidelnost a příležitostný charakter. Takovéto služby tedy mohou být uskutečňovány opakovaně, ale nesmí se opakovat v pravidelných intervalech. Dočasnost je charakterizována jako: časově omezený interval vyhraněný počet zakázek fyzická či právnická osoba vykonává tuto službu v zemi registrace Výhodu zvolení dočasného poskytování služeb oproti svobodě usazení vidím v aplikaci legislativy. Zatímco dočasný poskytovatel je sice vázán právními předpisy hostitelské země a musí dodržet určité požadavky, ale přeci jen je vázán „volněji“. Usazením na území druhého státu na dobu neomezenou podléhá poskytovatel služby naprosto právnímu režimu dané země.

2.5.4.

Volný pohyb osob

Jak už bylo řečeno, volný pohyb osob vznikl v prvopočátku zejména kvůli pohybu pracovníků a snadnějšímu přístupu ze strany zaměstnavatelů k širší a různorodější nabídce práce. A zároveň ze strany zaměstnanců z důvodu variabilnějšího výběru na trhu práce. Zvýšila se konkurenceschopnost i produktivita, zefektivnila se práce, otevřely se nové informační toky. Volný pohyb osob se tedy vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby, přičemž i na ekonomicky neaktivní osoby. Do těch se řadí rodiny podnikatelů, důchodci, turisté a hlavně studenti. Volný pohyb osob pro studenty znamená určité zpřístupnění studijních příležitostí. Jsou jim nabízeny různé druhy studijních programů v zahraničí, výměnné programy a stáže. 29

Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU (Odbor č. 08200), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], © Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno 1. 8. 2007, [cit. 2015-03-30]

28

Z hlediska tématu mé bakalářské práce na téma svoboda podnikání v EU jistě stojí za zmínku, že v roce 2009 Evropská komise spustila program Erasmus pro mladé podnikatele. „Reakce na program jsou převážně pozitivní, zejm. ze strany podnikatelů, kteří se výměnného pobytu zúčastnili. Praxe u podnikatele v jiné zemi umožňuje začínajícímu podnikateli získat potřebné zkušenosti v již zaběhnutých podnicích v jiných členských zemí EU. Hostitelský podnik může na oplátku od začínajícího podnikatele získat nové myšlenky a také příležitost navázat další obchodní kontakty.“30

2.5.5. Vysílání

Vysílání pracovníků pracovníků

funguje

na

základě

pracovněprávního

vztahu

mezi

poskytovatelem služeb a vysílaným zaměstnancem. Vysílání pracovníků je jedním z nejčastějších druhů využívání svobody poskytování přeshraničních služeb. Od svobody volného pohybu osob se liší jedním důležitým znakem. Liší se časovou omezeností neboli svou dočasností. Zároveň tito pracovníci nevstupují na trh práce daného členského státu a jejich sociální vazby si nenesou s sebou. Pracovní podmínky však musí být dodržovány podle právního řádu toho členského státu, do kterého je zaměstnanec vyslán. „Cílem této směrnice je zajistit dostatečnou ochranu práv pracovníků vyslaných za účelem přeshraničního poskytování služeb, zejména prosazování pracovních podmínek platných v členském státě, v němž mají být služby v souladu s článkem 3 směrnice 96/71/ES poskytnuty, a zároveň usnadnit volný pohyb služeb pro poskytovatele služeb a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb a podpořit tak fungování vnitřního trhu.“31

30

http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/eu_pro_podnikatele/jak_podnikat_v_zahranici/p odnikani_v_jinych_clenskych_statech_eu/-zastupitelske_urady-representation_brussels-publish-czevropska_unie-eu_pro_podnikatele-jak_podnikat_v_zahranici-podnikani_v_jinych_clenskych_statech_euerasmus_pro_mlade_podnikatele.html 31 [1] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/67/EU, ze dne 15. května 2014, o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“), Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=celex:32014L0067

29

Povinnost dodržet následujících pracovněprávních podmínek: maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku; minimální délka dovolené za kalendářní rok; minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy; tento bod se nevztahuje na doplňkové podnikové systémy zaopatření v důchodu; podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci; ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci; ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých; rovné zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci. 32

2.5.6.

Svoboda usazování

Svoboda usazování úzce souvisí se svobodou volného pohybu osob. Podnikateli zajišťuje několik významných práv. vybrat si dle svého uvážení a volby sídlo svého podnikání vybrat si dle své vůle, při splnění požadavků právního řádu daného státu, právní formu podnikání na rovnocenné podmínky jako občané daného členského státu právo na tzv. sekundární usazení, tj. založení např. pobočky, která bude na území jiného členského státu

2.5.7.

Osoby samostatně výdělečně činné

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí rovněž všechny svobody pohybu na jednotném trhu EU. Dle evropských právních předpisů pro ně, při splnění určitých podmínek, existuje široká škála využití a poskytnutí svých služeb. 32

http://curia.europa.eu/juris/document/document_print.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d56d6fca6b7ed340358f2b9eab c8ca1fb8.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuNc390?doclang=CS&text=&pageIndex=0&part=1&mode=DOC&docid =82787&occ=first&dir=&cid=102066 , ze dne 22. 5. 2015

30

Jak jsem již uvedla v části 2.4.3. Svoboda přeshraničního poskytování služeb, je přeshraniční poskytování služeb jedna z možností, jak může OSVČ své služby poskytnout. Proto zde platí stejná pravidla o dočasnosti a nepravidelnosti, přičemž se opět každý případ posuzuje individuálně. Podmínky, které jsou pro OSVČ zavazující, vychází z povahy jejího povolání. Zdali se jedná o regulovanou nebo neregulovanou profesi. U regulované profese vzniká povinnost ještě před poskytnutím dané služby učinit ohlášení a dokladovat požadované dokumenty. Každý členský stát má jiné předpisy, ale může být požadováno následující: doklad o státní příslušnosti osvědčení dokladující místo a způsob podnikání; výpis z živnostenského rejstříku doložení odborné kvalifikace, praxe při provozování živnosti ohrožující život, zdraví či bezpečnost lidí, může být požadován souhlas příslušného orgánu k provozování této činnosti, který se získá ověřením kvalifikace U neregulované profese ohlašovací povinnost nevzniká. Dalšími dokumenty, které by mohly příslušné orgány daného členského státu vyžadovat: Příslušnost k sociálnímu systému své domovské země. Evropský průkaz zdravotního pojištění.

2.5.8.

Uznávání kvalifikací

Některé druhy profesí, tzv. regulované profese, vyžadují odbornou kvalifikaci. Tato kvalifikace získaná na území jednoho členského státu by na základě pravidla uznávání kvalifikací měla platit stejně v kterémkoliv jiném členském státě. „Uznávání odborných kvalifikací mezi jednotlivými členskými státy EU, Norskem, Islandem a Švýcarskem je základním předpokladem toho, aby v praxi fungoval volný pohyb osob. Aby se totiž občané EU mohli flexibilně pohybovat po celoevropském pracovním trhu, je třeba, aby jim úřady uznávaly kvalifikaci nabytou v jiných státech. Kvalifikací přitom máme 31

na mysli nejen vzdělání, ale také faktické vykonávání určité činnosti nebo splnění některých dalších požadavků.“33 Aby mohl být kvalifikaci z jednoho členského státu přikládán stejný význam jako kvalifikaci získané v jiném členském státě, musí se v případě nutnosti tzv. kompenzačními opatřeními dosáhnout srovnání požadavků pro danou regulovanou profesi, a to buď adaptačním obdobím, nebo zkouškou způsobilosti. Databáze regulovaných profesí je veřejně přístupná.

2.5.9.

Sociální a zdravotní pojištění a daně

Podnikání na vnitřním trhu EU a využívání jeho svobod přináší také problematiku sociálního a zdravotního pojištění a daňového systému. Pro otázku týkající se sociálního a zdravotního pojištění platí, že se odvádí v tom členském státě, ve kterém osoba podniká, či pracuje. U poskytování služeb a vysílání pracovníků při dočasném přeshraničním poskytování služby platí, že se pojistné odvádí v zemi původu. U problematiky daňového systému platí několik zásad, přičemž jedna je nejdůležitější, kdy všechny členské státy odsouhlasily vzájemné dohody o zamezení dvojího zdanění. Základním pravidlům u daně z přidané hodnoty (DPH) podléhá většina zboží a služeb u všech podniků registrovaných v kterémkoli členském státě Evropské unie. Platí zde jedna výjimka, a to vývoz do nečlenských států. Toto zboží a služby se nazývá „zdanitelné plnění“. Základní pravidla o DPH, která se uplatňují v celé EU, jsou uvedena ve směrnici o DPH a nařízeních o DPH, ale jednotlivá uplatnění se mohou v každém členském státě lišit. DPH se musí objevit na každé faktuře, tuto částku zákazník uhradí podnikatel vykonávající ekonomickou činnost má většinou nárok na odpočet od DPH, kterou poté zaúčtuje zákazníkům

33

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uznavani-odbornych-kvalifikaci-3946.html#!&chapter=1, ze dne 19. 6. 2015

32

Fakturace Po dodání sjednaného zboží či služby vzniká povinnost vystavit fakturu. Faktura může mít formu tištěnou nebo elektronickou. Na faktuře musí podnikatel uvést své daňové identifikační číslo (DIČ), které je přiděleno registrací. Sazba DPH Pro vyměření DPH se podnikatel musí v místě svého sídla přihlásit u správce daně. Dále je samozřejmě potřeba DPH účtovat a přiznat. Pokud vznikl nárok na odpočet, zaplatí se vzniklý rozdíl. Sazbu DPH si všechny členské státy určují samostatně. „Některé důležité kategorie zboží a služeb, např. vzdělávání, zdravotní péče a finanční služby, jsou většinou od DPH osvobozeny“.34 Při dodávání zboží či služeb existuje ve většině případů registrační povinnost. Jsou ale uvedeny dvě výjimky. 1. při osvobození tohoto zboží či služby od DPH 2. existence osvobození od DPH v některých členských zemích při aplikaci programu pomoci malým a středním podnikům V případě dobrovolné registrace k DPH vzniká povinnost účtování DPH. Evropská unie omezuje stanovování sazeb DPH: 1. základní sazba nesmí být nižší než 15 %, její maximální výše však omezena není 2. snížená sazba nemůže být nižší než 5 %, až na několik málo výjimek 35 , které jsou vyjmenovány ve směrnici o DPH Osvobození od daně vs. nulová sazba daně 1. Plnění s nulovou sazbou – s nárokem na odpočet, účtuje se sazba ve výši 0%, například v případě vývozu nebo poskytnutí některých finančních služeb zákazníkům mimo EU 2. Plnění osvobozené od daně – bez nároku na odpočet

34 35

http://europa.eu/youreurope/business/vat-customs/buy-sell/index_cs.htm, ze dne 18. 4. 2015 http://europa.eu/youreurope/business/vat-customs/buy-sell/index_cs.htm, ze dne 12. 4. 2015

33

Aktuální sazby DPH v EU, Aktualizováno k 24. 4. 201536 Stát

Standardní(%)

Snížená (%)

Belgie 21 6, 12 Bulharsko 20 9 Česká republika 21 10, 15 Dánsko 25 Estonsko 20 9 Finsko 24 10, 14 Francie 20 2,1, 5,5, 10 Chorvatsko 25 5, 13 Irsko 23 4,8, 9, 13,5 Island 24 11 Itálie 22 4, 10 Kypr 19 5, 9 Lichtenštejnsko 8 2,5, 3,8 Litva 21 5, 9 Lotyšsko 21 12 Lucembursko 17 3, 8, 14 Maďarsko 27 5, 18 Malta 18 5, 7 Německo 19 7 Nizozemsko 21 6 Norsko 25 8, 11,11, 15 Polsko 23 5, 8 Portugalsko 23 6, 13 Rakousko 20 10, 12 Rumunsko 24 5, 9 Řecko 23 13, 6,5 Slovensko 20 10 Slovinsko 22 9,5 Španělsko 21 4, 10 Švédsko 25 6, 12 Švýcarsko 8 2,5, 3,8 Velká Británie 20 5 Tabulka 1: Aktuální sazba DPH v EU, aktualizováno k 24. 4. 2015

2.5.10.

Financování

Možnosti financování od Evropské unie jsou různé. Evropská unie poskytuje finanční prostředky zejména formou doplňkového financování, což znamená, že se na financování projektu musí podílet i další strana. Cílem takového způsobu financování je dosažení finanční rovnováhy u projektů. Zároveň platí zásada retroaktivity.

36

http://www.kodap.cz/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html, ze dne 12. 5. 2015

34

1. Přímé granty od Evropské komise nebo jejích výkonných agentur udělované projektům se specifickými cíli (životní prostředí, výzkum, odborná příprava apod.) 2. Nepřímé finanční prostředky poskytované zprostředkovaně celostátními nebo regionálními orgány. 37 O finanční prostředky lze podat žádost prostřednictvím výzev k předkládání návrhů. Granty se vztahují na takové projekty, které podporují EU nebo jinak pomáhají přispět k realizaci programu či politiky EU. V současnosti jsou k dispozici tyto programy, dotace 2014-2020: Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) OP Životní prostředí (OP ŽP) Integrovaný regionální operační program (IROP) Program rozvoje venkova (PRV) OP Rybářství (OP R) OP Zaměstnanost (OP Z) OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) ÖP Doprava (OP D)

2.5.11.

Podmínky zahájení podnikání

Založit si vlastní podnik, je nezadatelné právo občanů Evropské unie. Mohou tak učinit v kterékoli členské zemi. Stejné právo má i živnostník. Zároveň je umožněno k podniku zřídit pobočku či dceřinou společnost v jiné členské zemi. Evropská unie vydává doporučení na synchronizaci požadavků jednotlivých členských států a zároveň doporučuje se řídit určitými pravidly 38, jako například: doba založení společnosti náklady spojené se založením společnosti pravidlo jediného správního orgánu přístupy online

37

http://europa.eu/youreurope/business/funding-grants/eu-programmes/index_cs.htm

38

http://europa.eu/youreurope/business/start-grow/start-ups/index_cs.htm, ze dne 14. 4. 2015

35

3. Realizace svobody v podnikání 3.1.

Nadnárodní společnost

Z hlediska koncepce mé práce jsem se rozhodla Nadnárodní společnosti zmínit pouze velice okrajově, jejich role nepochybně významná, ale samotné jejich vymezení a role ve světové ekonomice bývá samostatným tématem bakalářských prací. Smyslem vznikání nadnárodních společností je odbourání překážek, vytvoření souhrnného právního prostředí. Zčásti odpovídá úpravě evropského práva a z části národním normám. EHZS – Evropské hospodářské zájmové sdružení. Hlavním cílem této společnosti je umožnit přeshraniční koalice, propojení podnikatelských aktivit při zachování právní subjektivity. Evropská společnost, též evropská akciová společnost (neboli Societas Europaea, zkráceně SE). Akciová společnost založená podle právní legislativy EU, upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti a Směrnicí Rady 2001/86/ES z téhož dne, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. V českém právním řádu je upravena zákonem č. 627/2004 Sb. Tato nadnárodní společnost může být výhodná z hlediska daní, jelikož existuje flexibilita přenášení sídla. Ale jen malá část z celkového počtu založených společností ve skutečnosti vyvíjí podnikatelskou činnost. Další nevýhodou je vysoký základní kapitál. Evropská družstevní společnost by měla družstvům rozvinout činnost za hranicemi jejich států.39

39

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi-51141.html#!&chapter=4

36

3.2.

Vztah ekonomické a podnikatelské svobody

Blízký vztah ekonomické svobody a svobody podnikání jsem zaznamenala v následujících tabulkách. Jedná se o index ekonomické svobody, který jsem aplikovala pouze na členské státy Evropské unie, společně se státy, které jsou v Schengenském prostoru, ale členy EU nejsou. V této tabulce jsem vynechala státy uvedené na mapě výše, viz kapitola 1.3 Schengenský prostor jako jiné země bez hraničních kontrol a zvláštní případ Andorra. V tabulce jsou uvedená data ze zmíněného zdroje The Heritage Foundation, který index ekonomické svobody publikoval a čerpal z mezinárodních zdrojů.40 K jednotlivým hodnotám se došlo následujícím způsobem: Svoboda podnikání je celkovým ukazatelem účinnosti vládní regulace podnikání. Kvantitativní hodnota je odvozena z řady měření na základě obtížnosti zahájení podnikání, jeho samotné provozování a dokonce i jeho ukončení. Hodnota svobody podnikání pro každou zemi je číslo od 1 do 100, přičemž číslo 100 indikuje prostředí s největší svobodou podnikání. Hodnota se skládá z deseti faktorů, přičemž mají všechny stejnou váhu. 1. Zahájení podnikání a. nutný počet úkonů b. časová náročnost c. náklady (v % příjmu na osobu) d. minimální kapitál (% příjem na osobu) 2. Získání dokladů a. nutné úkony b. časová náročnost c. náklady (v % na osobu) 3. –Ukončení podnikání

40

Sources. Unless otherwise noted, the Index relies on the following sources in determining business freedom scores, in order of priority: World Bank, Doing Business 2013; Economist Intelligence Unit, Country Commerce, 2009–2012; U.S. Department of Commerce, Country Commercial Guide, 2009–2012; and official government publications of each country.

37

a. časová náročnost b. náklady (v %majetku) c. míra obnovy Každý z výše uvedených faktorů se převede na stupnici od 1 do 100, a následně se vypočítá světový průměr z převedených hodnot. Poté se poměr hodnoty faktoru dané země a světového průměru vynásobí číslem 50 a získá se tak konečné skóre.

Country Name Austria Belgium Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Iceland Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Norway Poland Portugal Romania Slovak Republic Slovenia Spain Sweden Switzerland United Kingdom

World Region Property Business 2015 Score Rank Rank Rights Freedom 30 40 55 81 45 24 11 8 19 73 16 130 54 26 9 80 37 15 21 58 17 27 42 64 57 50 88 49 23 5 13

16 18 26 35 20 13 4 2 9 33 7 40 25 14 3 34 17 6 10 28 8 15 19 30 27 22 36 21 12 1 5

71,2 68,8 66,8 61,5 67,9 72,5 76,3 76,8 73,4 62,5 73,8 54,0 66,8 72,0 76,6 61,7 69,7 74,7 73,2 66,5 73,7 71,8 68,6 65,3 66,6 67,2 60,3 67,6 72,7 80,5 75,8

90,0 80,0 30,0 40,0 70,0 75,0 95,0 90,0 90,0 80,0 90,0 40,0 55,0 90,0 85,0 55,0 50,0 60,0 90,0 75,0 90,0 90,0 60,0 70,0 40,0 50,0 60,0 70,0 90,0 90,0 90,0

78,0 90,7 68,5 55,8 79,5 68,2 97,4 81,5 92,6 80,2 88,2 73,3 74,5 90,5 82,1 71,9 82,1 84,9 71,3 61,0 84,3 92,1 67,3 87,5 69,8 69,6 81,2 77,5 87,9 78,1 91,1

Labor Monetary Trade Investment Financial Freedom Freedom Freedom Freedom Freedom 76,7 63,7 76,6 42,8 59,6 82,9 92,1 58,7 54,8 43,5 51,2 51,6 67,7 62,2 76,2 55,4 61,5 62,0 42,1 55,6 66,3 48,2 60,4 42,9 68,6 56,5 57,1 52,6 54,0 75,3 75,6

80,3 81,7 83,2 80,0 82,7 81,2 87,6 77,6 79,9 77,5 81,5 77,8 79,2 77,0 83,9 81,2 83,8 81,2 80,7 81,8 79,8 81,7 81,3 82,8 77,3 75,5 81,3 81,3 85,5 86,3 74,4

88,0 88,0 88,0 87,2 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 83,0 88,0 83,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 89,4 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 88,0 90,0 88,0

Tabulka 2: Index ekonomické svobody a vliv svobody podnikání41

41

Data čerpána z http://www.heritage.org/index/explore, 30.4.2015

38

90,0 85,0 65,0 80,0 70,0 80,0 90,0 90,0 90,0 70,0 90,0 60,0 75,0 70,0 90,0 85,0 85,0 80,0 95,0 80,0 90,0 75,0 70,0 70,0 80,0 80,0 70,0 85,0 90,0 85,0 90,0

70,0 70,0 60,0 60,0 50,0 80,0 80,0 80,0 80,0 70,0 70,0 50,0 70,0 60,0 70,0 60,0 50,0 80,0 80,0 60,0 80,0 60,0 70,0 60,0 50,0 70,0 50,0 70,0 80,0 80,0 80,0

Country Name Austria Belgium Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Iceland Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Norway Poland Portugal Romania Slovak Republic Slovenia Spain Sweden Switzerland United Kingdom

Corporate GDP per Public Income Tax Tax Burden Population GDP (Billions, Unemployment Inflation FDI Inflow Tax Rate Capita Debt (% Rate (%) % of GDP (Millions) PPP) (%) (%) (Millions) (%) (PPP) of GDP) 50,0 50,0 10,0 40,0 35,0 15,0 56,0 21,0 31,8 45,0 47,5 42,0 16,0 31,8 41,0 43,0 24,0 15,0 43,6 35,0 52,0 47,8 32,0 48,0 16,0 25,0 50,0 52,0 57,0 40,0 45,0

25,0 33,0 10,0 20,0 12,5 19,0 24,5 21,0 20,0 34,3 15,8 26,0 19,0 20,0 12,5 27,5 15,0 15,0 21,0 35,0 25,0 27,0 19,0 23,0 16,0 22,0 17,0 30,0 22,0 24,0 21,0

43,2 45,3 26,5 22,6 25,9 35,5 48,0 32,5 44,1 45,3 37,6 33,8 38,9 37,2 28,3 44,4 27,6 16,0 37,8 35,2 38,6 42,2 20,1 32,5 28,2 28,5 37,4 32,9 44,3 28,2 35,2

8,5 11,2 7,2 4,3 0,9 10,5 5,6 1,3 5,5 63,7 80,8 11,1 9,9 0,3 4,8 59,7 2,0 3,0 0,5 0,4 16,8 5,1 38,5 10,6 21,3 5,4 2,1 46,6 9,6 8,0 64,1

$361,4 $422,8 $105,0 $77,9 $22,3 $286,0 $211,9 $29,8 $194,2 $2 278,0 $3 232,5 $265,6 $198,2 $13,2 $188,9 $1 807,8 $38,9 $67,6 $42,6 $11,6 $700,5 $280,0 $817,5 $244,8 $285,1 $133,1 $57,4 $1 391,3 $396,8 $371,6 $2 390,9

$42 597 $37 881 $14 499 $18 191 $25 265 $27 200 $37 900 $23 144 $35 617 $35 784 $40 007 $24 012 $20 065 $41 000 $39 547 $30 289 $19 120 $22 747 $78 670 $27 840 $41 711 $54 947 $21 214 $23 068 $13 396 $24 605 $27 900 $29 851 $41 188 $46 430 $37 307

4,8 8,6 13,1 17,2 15,7 7,0 7,1 8,5 8,1 10,5 5,3 27,6 10,5 5,6 13,6 12,2 10,9 12,1 5,7 6,5 6,7 3,5 10,4 16,9 7,4 14,0 10,6 26,7 8,0 4,4 7,5

2,1 1,2 0,4 2,2 0,4 1,4 0,8 3,5 2,2 1,0 1,6 -0,9 1,7 3,9 0,5 1,3 0,0 1,2 1,7 1,0 2,6 2,1 0,9 0,4 4,0 1,5 1,6 1,5 0,0 -0,2 2,6

11 082,7 -2 405,9 1 450,4 580,1 533,3 4 990,4 2 083,2 949,8 -1 064,8 4 875,5 26 720,8 2 566,5 3 091,1 347,1 35 519,7 16 507,8 808,3 531,1 30 075,4 -2 099,8 24 388,9 9 329,7 -6 037,7 3 114,0 3 616,8 591,0 -678,6 39 166,6 8 149,5 -5 252,1 37 100,9

74,2 99,8 17,6 59,8 112,0 47,9 45,2 11,3 57,0 93,9 78,1 173,8 79,2 90,2 122,8 132,5 32,1 39,3 22,9 71,7 74,9 29,5 57,5 128,8 39,3 54,9 73,0 93,9 41,4 49,4 90,1

Tabulka 3: Index ekonomické svobody a vliv svobody podnikání 242

Z výše uvedeného lze vyčíst, které státy mají dle údajů největší, a které naopak nejmenší, míru svobody podnikání v rámci vybraných států. Je zajímavé, jak právo na práci a právo na majetek úzce souvisí se svobodou podnikání. Na svobodu podnikání v jednotlivých států mají nemalý vliv i další hodnoty, mezi nimi například hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, zadluženost, daňová zátěž, byrokratické překážky a samozřejmě mnoho dalších.

42

Data čerpána z http://www.heritage.org/index/explore, 30.4.2015

39

Vnitrostátní svoboda podnikání se jednoznačně odráží ve svobodě podnikání v rámci celé Evropské unie. Tyto ukazatele totiž ovlivňují chování a výběr investorů a obchodních společností.

3.3.

Podnikání cizinců v České republice

Samotná Listina základních práv a svobod určuje právo každého podnikat a provozovat hospodářskou činnost. Podnikání zahraničních osob upravuje především Zákon č. 455/1991 Sb. ČR, o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon) a zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání používá termín podnikatel pro každou fyzickou či právnickou osobu, tuzemskou i zahraniční, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Pro český právní řád je zahraniční osobou každá fyzická osoba s trvalým pobytem mimo území České republiky a stejně tak každá právnická osoba, která na území České republiky nemá sídlo, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Proto se ve smyslu tohoto zákona stává zahraniční osobou i občan České republiky s trvalým pobytem mimo její území. Zahraniční osoba může provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Při podnikání cizinců v České republice je třeba odlišovat, o jaké zahraniční osoby se jedná. Jestliže je zahraniční fyzická osoba občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace či právnická osoba se sídlem v takovém státu, vztahují se na ní odlišné podmínky. Tato práce se zaměřuje právě na takové osoby, proto budou podmínky pro zahraniční osoby nespadající do této kategorie zmíněné pouze pro porovnávací účely. Do naprosto odlišné kategorie spadají zahraniční osoby, kterým byl udělen azyl či doplňková ochrana. Ti mohou podnikat za stejných podmínek jako občané České republiky a to platí i pro jejich rodinné příslušníky.

40

§ 30. Právnické osoby: „(1) Právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. U fyzických osob se jejich právní osobnost a svéprávnost řídí právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt.“ „§ 2 Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“43 Tento zákon dále vymezuje, co živností není, podmínky k provozování živnosti, vymezuje překážky a určuje, kdo živnost nemůže vykonávat a rozděluje živnosti do jednotlivých kategorií. U ohlašovací živnosti vzniká právo provozovat živnost ohlášením živnosti živnostenskému úřadu. Mezi ohlašovací živnosti se řadí živnost volná, řemeslná a vázaná. Jejich vymezení podmínky jsou uvedeny v živnostenské úřadu a pro podnikání je nezbytností je splnit. U živnosti koncesované živnosti je třeba požádat o koncesi. Zahraniční fyzická osoba si pro podnikání v České republice může zřídit závod se sídlem v České republice, nebo může podnikat prostřednictvím organizační složky jejího závodu se sídlem mimo Českou republiku. Mezi všeobecné podmínky pro fyzické osoby paří plná svéprávnost, či přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce a bezúhonnost. V případě zahraničních občanů je nutností předložit výpis z evidence trestů či rovnocenný doklad vydaný příslušným orgánem státu, jehož je občanem či státu posledního pobytu nebo čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem či jiným příslušným orgánem a platí, že nesmí být starší tří měsíců. Ze Živnostenského zákona vyplývá: Zahraniční osoby, na které se vztahuje nutnost povolení pro pobyt na území ČR, jsou povinné přiložit doklad potvrzující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Toto se nevztahuje na organizační složku závodu, ani na občany Evropské unie, pokud na území bude pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce, lze na žádost vystavit potvrzení o přechodném pobytu. Při nesplnění podmínky doložení dokladu, má právo doklad doložit do 3 pracovních dnů ode

43

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cast-i-zakon-o-zivnostenskem-podnikani-1330.html

41

dne ohlášení místa pobytu a ve lhůtě 6 měsíců ode dne vydání výpisu pro účely řízení o povolení k pobytu. Podání žádosti či ohlášení živnosti probíhá na obecních živnostenských úřadech, centrálních registračních místech (CRM) či na místech veřejné zprávy, CzechPOINT. Doklady o vzdělání a odborné způsobilosti vydané mimo území České republiky musí být opatřeny nostrifikační doložkou, osvědčení o uznání. Mezi zvláštní podmínky provozování živnosti patří odborná či jiná způsobilost, pokud je fyzická osoba - podnikatel nesplňuje, existuje možnost ustanovení odpovědného zástupce na základě smluvního vztahu. Tato fyzická osoba musí splňovat veškeré podmínky stanovené živnostenským zákonem, musí mít živnostenské oprávnění a nesmí mu bránit žádná překážka. Zahraniční právnická osoba musí zvláštní podmínky pro získání živnostenského oprávnění splňovat prostřednictvím odpovědného zástupce. Zahájení podnikání zahraničních osob, které jsou občany některého ze členských států EU, EHP a Švýcarska se se zahájením podnikání zahraničních osob, které jimi nejsou, liší jen v několika málo bodech. Zahájení podnikání zahraniční osoby v České republice podléhá zápisu do obchodního rejstříku. Výjimku tvoří podnikání: „fyzických osob, které jsou státními občany členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, rodinných příslušníků osob dle bodu i, za podmínky, že mají oprávnění pobývat v České republice, státních občanů třetího státu, kterým bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, rodinných příslušníků osob dle předchozího bodu, kterým bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu a dalších fyzických osob, kterým vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona.“44

44

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-zahranicnich-osob-v-cr-ppbi-63773.html#!

42

Osobám vyjmenovaným výše a vzniká oprávnění provozovat živnost ke dni ohlášení živnosti volné, řemeslné nebo vázané. U koncese ke dni nabytí právní moci o udělení koncese. To platí i pro právnické osoby v obchodním rejstříku již uvedené a ty, které se nezapisují. Nově založeným právnickým osobám a státním občanům třetích států vzniká povinnost na zápis do obchodního rejstříku, bez něhož nesplní požadavky pro udělení oprávnění živnost provozovat.

Odlišnost je tedy především v povolení k dlouhodobému pobytu, kdy v případě, že je zahraniční fyzická osoba členem, povolení k dlouhodobému pobytu nepředkládá. Tuto povinnost mají zahraniční osoby uvedené v Zákoně č. 455/1991 Sb. ČR, o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon), §5, odst.5. Pro povolení k dlouhodobému pobytu

45

se zamozřejmě musí zažádat na pracovišti

Ministerstva Vnitra a projít procesem schvalování, kdy je zapotřebí předložit mnoho dokumentů, včetně například prostředků k pobytu. Tomuto procesu je občan EU zproštěn, což je určitě výhoda. Dalším rozdílným požadavkem je poté uznávání překladu listin. Kdy se dle živnostenského zákona §5 odst.4 „Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti 45

„K žádosti k dlouhodobému pobytu jsou potřebazejména tyto náležitosti: 1. cestovní doklad, 2. doklad o zajištění ubytování, 3. 2 fotografie; to neplatí, pokud byl pořízen obrazový záznam, 4. prostředky k pobytu - doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu, 5. doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence, 6. potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatk… 7. jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné nedoplatky…na požádání platební výměr daně z příjmu, 8. na požádání doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, 9. na požádání doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění, 10. doklad o cestovním zdravotním pojištění, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“ , čerpáno z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi-dlouhodobypobyt.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d

43

podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie..., nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka.“

46

Zahraniční fyzické osoby, které nejsou

občané EU tedy musí předložit dokumenty přeložené tlumočníkem z výše uvedeného seznamu a zároveň je mít ověřené. Samozřejmostí je i odlišný přístup k předloženým dokladům o vzdělání a odborné způsobilosti vydané mimo území České Republiky. Zatímco u státních příslušníků členských států Evroské unie a některých příslušníků jiných států, se řídí přesnými předpisy, Zákonem č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ze dne 10. prosince 2003, dále pak směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. U ostatních žadatelů podléhá uznávání vzdělání, kvalifikace a způsobilosti jiným normám. Pro výkon regulovaného povolání, stejně jako pro uznání dokladu o vzdělání je třeba doložit další písemnosti. Mezi ně se například řadí doklad o vykonané praxi, zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti, dosaženého akademického vzdělání. Uznávání základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání upravuje zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělání, konkrétně §108, který říká, že je možné vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení nebo rozhodnutí o uznání platnosti takového vysvědčení neboli nostrifikace. Uznávání vysokoškolského vzdělání u těchto osob pak upravuje zákon č.111/1998 Sb., o vysokých školách v §89-90.47

Existují i další možnosti pro podnikání zahraniční osoby v ČR. Jedním z nich je podnikání bez založení právnické osoby. Takovou možnost nabízí Občanský zákoník při využití závazkového právního vztahu, například smlouvou o společnosti v §2716, jíž se zavazují osoby sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci… Pro jejich vztahy se použije ustanovení o spoluvlastnictví, nedohodnou-li se jinak.

46 47

Zákon č. 455/1991 Sb. ČR, o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon http://www.mkc.cz/data/Nostrifikace_Uznavani_zahranicniho_vzdelani_v%C4%8CR.pdf

44

Smlouvou o tiché společnosti, jejíž ustanovení je uvedeno v §2747-2755 vzniká společníkovi závazek k vkladu, čímž se podílí na výsledcích podnikatele a podnikateli závazek platit tomuto společníkovi podíl na zisku či ztrátě v ujednané výši. U závazkového práva se v těchto smlouvách48 použije ustanovení v §87 Zákona č. 91/2012 Sb., Zákon o mezinárodním právu soukromém. Zde je velice důležité zmínit výhodu zvolení rozhodného práva. Tato volba ale musí být uvedena dle podmínek uvedených v tomto paragrafu. Dále může zahraniční osoba využít možnosti majetkové účasti v české právnické osobě, kdy pro ně opět platí stejná práva a povinnosti jako pro české osoby. Podíl v takové společnosti může zahraniční osoba získat při jejím založení, nebo koupí podílu. Podnikání zahraničních osob z EU v obchodních korporacích se nijak neliší od podmínek pro české občany. Snad jen v ustanovení zástupce.

48

„Smlouvy § 87 (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. (3) Pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. (4) V případě smlouvy, ve které se za úplatu sjednává užívání jednoho nebo více ubytovacích zařízení na více než jeden časový úsek, je-li smlouva sjednána na dobu delší než jeden rok (dále jen „dočasné užívání ubytovacího zařízení“), výhoda spojená s ubytováním, je-li smlouva sjednána na dobu delší než jeden rok (dále jen „dlouhodobý rekreační produkt“), pomoc při úplatném převodu dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu nebo účast ve výměnném systému, který umožňuje spotřebitelům vzájemně převést právo užívat ubytovací zařízení nebo jiné služby spojené s dočasným užíváním ubytovacího zařízení podle jiného právního předpisu, je-li rozhodné právo jiné právo než členského státu Evropské unie, nesmí být spotřebitel zbaven ochrany podle práva, jestliže řízení probíhá v České republice, a pokud a) kterákoli z dotčených nemovitostí je na území členského státu Evropské unie, nebo b) podnikatel v souvislosti s dotčenou nemovitostí vykonává svou činnost na území členského státu Evropské unie nebo výkon jeho činnosti na území členského státu Evropské unie jakkoli směřuje.“

45

3.4.

Rakousko

Jako zástupce jednotného trhu jsem zvolila Rakousko. Rakousko jsem vybrala z důvodu jeho blízkosti k České republice a vzájemné dlouhodobé obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi. Jedná se o středoevropský trh, který výrazně připomíná trh České republiky. Z čehož lze odvodit vliv určitých historických vývojů a sociokulturních podmínek. Jednoznačným pozitivem je jeho geografická blízkost. Rakousko získalo hodnotu v podnikatelské svobodě 78, čímž se samozřejmě ocitá v horní polovině, ale možná překvapivě tomu tak není při celkovém hodnocení ekonomické svobody. Tuto hodnotu samozřejmě sráží daňová zátěž, která ale také není nejvyšší, takže se pohybuje ještě v podnikatelsky přijatelných mezích. Hrubým domácím produktem na osobu je jednoznačně na špičce a nízkou nezaměstnaností se také řadí na vrchol. Přes vysoké hodnocení svobody podnikání v Rakousku, z uvedených dat lze vyčíst, že jsou státy jednoznačně podnikatelsky příznivější. Nehledě ale pouze na uvedené hodnoty v tabulkách, musím vzít v úvahu celou komplexnost. Při výběru země pro podnikání je totiž velice důležitý předmět podnikání a uvážit, zdali se vyplatí podnikání v sice tabulkově příznivějším prostředí, ale podnikatelsky poměrně vzdálené zemi. V dnešní době nehrají roli ani tak kilometry, ale poměrně důležitá je znalost – či neznalost trhu. Klasický průměrný podnikatel jistě radši zvolí zemi s trhem podobným, kdy nevyvstává otázka jistě náročnějšího shánění pracovní síly, v případě přesunu stávajících zaměstnanců je větší pravděpodobnost odmítnutí a dalších nesnází. Rakousko je trhem s poměrně zbytečnými administrativními překážkami, které mohou případné zájemce odrazovat. Nicméně si tím určitým způsobem tento stát reguluje příliv levné pracovní síly. Je samozřejmě důležité zmapovat poptávku na daném území a „poznat“ spotřebitele, na kterého je produkt mířen. Obecně dávají spotřebitelé v Rakousku přednost domácím dovozcům, proto je vhodné na to reagovat. Vstoupit na Rakouský trh lze buď přímo, či využitím místního obchodního zastoupení. Lze tak učinit prostřednictvím zveřejnění nabídky v Informačním týdeníku Hospodářské komory Rakouska, či prostřednictvím obchodního agenta, zveřejněním inzerátu či banneru.

46

V otázce dovozních podmínek a celního systému se na českého podnikatele, jakožto člena EU, vztahují podmínky vůči členským zemím EU, které je Rakousko povinno dodržovat. U podmínek zaměstnávání zaměstnanců z ČR platilo dříve tzv. přechodné období, které skončilo 1. 5. 2011. Od tohoto dne platí plně všechny svobody pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží v plném rozsahu uvedeném v předchozích kapitolách. V Rakousku neexistují žádná omezení týkající se podílů zahraničních osob v rakouských společnostech, je to tedy stejné jako v České republice. Volba právní formy podniku, jak jsem již zmínila dříve, záleží na vůli podnikatele, za předpokladu dodržení právní legislativy daného členského státu. Nejčastější právní formy společností jsou společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Ta může být založena pro téměř jakékoliv obchodní účely. Společník neručí za závazky společnosti. Může být založena jedním či více společníky, přičemž s podíly se neobchoduje na burze, ale uzavírá se společenská smlouva či prohlášení o založení společnosti prostřednictvím notářského zápisu. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Společnost řídí a reprezentují jednatelé, kteří jsou jmenování na schůzi společníků. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada Společníkem může být fyzická i právnická osoba, rezidenti i nerezidenti, rakouští i zahraniční občané. Minimální základní kapitál je 35 000 € a nejméně polovina této částky musí být ve formě peněžitého vkladu již před registrací. Rakouské obchodní právo rovněž povoluje za určitých podmínek nepeněžité vklady. Rakouská akciová společnost se nazývá (Aktiengesellschaft, AG). S akciemi se obchoduje na burze cenných papírů, na rozdíl od GmbH je tedy pružnější při převodu podílů, čímž poskytuje možnost zisku na kapitálových trzích. Oproti GmbH je ale povinná dozorčí rada a valná hromada podléhá přísnějším formálním požadavkům. Účetní závěrka u AG podléhá povinnému auditu certifikovaným veřejným auditorem, kdežto pro GmbH je audit povinný pouze pro středně velké a velké subjekty. AG má tzv. duální systém a musí mít představenstvo a dozorčí radu, přičemž představenstvo je jmenováno dozorčí radou na maximální období 5 let, nicméně znovujmenování do funkce je dovoleno. Členy dozorčí rady volí valná hromada a musí být

47

minimálně 3. Představenstvo se skládá z jednoho nebo více členů a má na starosti běžný provoz společnosti. Společnost může být také založena jedním či více akcionáři a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Akcionář neručí za závazky společnosti. Před zápisem musí být sepsány stanovy, uhrazen základní kapitál alespoň z 25%, jehož minimální výše je 70 000 € a musí být uhrazena daň z převodu kapitálu, která činí 1%. Požadavky při zakládání společností se dále liší v závislosti na velikosti společnosti, která je určena třemi kritérii a vztahuje se i na GmbH i na AG. Těmi kritérii je obrat, celková aktiva a počet zaměstnanců. Na otevřené společnosti (Offene Gesellschaft, OG) se podílí minimálně dvě fyzické nebo dvě právnické osoby. V této společnosti každý ze společníků ručí za závazky společnosti svým majetkem. Společnost má právní subjektivitu. Komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) se sestává z nejméně jednoho komplementáře a jednoho komanditisti. V Rakousku rovněž vzniká společnost GmbH CoKG, přičemž se omezuje ručení za závazky. „České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem. K tomu patří několik variant osobní obchodní společnosti, a to mj. veřejné obchodní společnosti – (Offene Handelsgesellschaft), komanditní společnosti (Kommanditgesellschaft) a zvláštní případ komanditní společnosti GmbH & Co KG. Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, a to hlavně společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH) a akciová společnost (Aktiengesellschaft, AG).“49

49

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rakousko-zakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho-19142.html, ze dne 21. 5. 2015

48

Další formy podnikání mohou být tichá společnost (Stille Gesellschaft), sdružení (Gesellschaft nach bürgerlichem Recht). Ani jedna z těchto variant nemá právní subjektivitu. Tu má naopak družstvo (Genossenschaft). Zahraniční společnosti Pokud má zahraniční společnost zájem rozšířit svou činnost na území Rakouska, může si založit dceřinou společnost, nebo zde může mít pouze svou organizační složku, která se musí zapsat do obchodního rejstříku. Na rozdíl od dceřiné společnosti ale nemá právní subjektivitu.

Živnostenské oprávnění V Rakousku se na rozdíl od České republiky rozeznávají dva druhy živností, a to živnost vázaná a volná. U vázané společnosti nemusí zahraniční fyzické osoby z členských států podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací za určitých podmínek uvedených právě v této směrnici podat důkaz o způsobilosti, očekává se ale písemné oznámení o poskytnutí služeb (Dienstleistungsanzeige) Spolkovému ministerstvu vědy, výzkumu a hospodářství (BMWFW) 50. Dále se předkládá doklad o státní příslušnosti, osvědčení EU o živnostenském podnikání, potvrzení o dosavadním vykonávání živnosti v jiné zemi EU, důkaz o profesní kvalifikaci, či dvouletém vykonávání činnosti, u bezpečnostních živností doklad o bezúhonnosti a toto oznámení se musí ročně opakovat. V případě volné živnosti se žádné oznámení v případě osob z Evropského Hospodářského prostoru podávat nemusí. Vázanou živnost lze provádět též formou pobočky, kdy se ale musí dokazovat odpovídající způsobilost. Při vysílání pracovníka do Rakouska má podnikatel formální přihlašovací povinnost u Finanční policie. Lohn- und Sozialdumping-Bekämpfungsgesetz/LSDB-G, BGBl. 24/2011, neboli zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu ukládá zaměstnavateli rovněž povinnost uchovávat mzdové doklady v německém jazyce v místě výkonu práce.

50

http://www.bmwfw.gv.at/Berufsausbildung/InternationaleBerufsausbildung/Seiten/Gleichhaltungeinerauslaend ischenBerufsausbildungmitderoesterreichischenLehrabschlusspruefung.aspx

49

„Trvá-li vyslání do Rakouska déle než 24 měsíců, končí povinnost k sociálnímu pojištění v domovském státě už začátkem vyslání, a zaměstnanec podléhá ihned od zahájení vyslání předpisům rakouského práva sociálního zabezpečení.“51

51

http://www.mzv.cz/file/1539796/Zamestnavani_obcanu_CR_v_Rakousku.pdf

50

4. Výhody, resp. nevýhody podnikání v EU Jednoznačným pozitivem je možnost svobodné volby, kde si společnost založit. Je privilegiem dané osoby, fyzické či právnické, zakládající společnost využít nejméně restriktivních a zatěžujících podmínek, které si každý členský stát stanovuje sám. Stejné pravidlo se vztahuje k zakládání dceřiných společností či poboček již existující společnosti na území jiného členského státu. Vnitrostátní podmínky členských států mohou být značně rozdílné v mnoha oblastech, proto je na daném podnikateli na základě jeho podnikatelské činnosti zvážit, kde se mu vyplatí sídlo společnosti registrovat. V souvislosti s vyhledáváním nejvhodnějšího státu k založení sídla se ale musí dát pozor na sídlo, ve kterém se bude fakticky podnikat. Právní řády jednotlivých států se totiž mohou odlišovat a následně vznikají společnosti problémy s dodržováním a synchronizací dvou právních řádů či nutnost výběru právního řádu méně výhodného pro danou problematiku. Další výhodou je právní subjektivita. Byla-li jednou společnosti přiznána dle právního řádu jednoho členského státu, platí i po přemístění. Stejně tak mohou společnost přemístit a změnit její právní formu. Samozřejmě v souladu s platným právním řádem daného státu. Je důležité zmínit nejenom možnost volby sídla, přesídlení, zakládání nových poboček a dceřiných společností, ale je třeba zdůraznit, že tato volba ovlivňuje i zaměstnance dané společnosti. Spolu s podnikáním souvisí systém sociálního zabezpečení. Zaměstnanci dané společnosti mají stejná práva jako zaměstnanci vnitrostátních společností vzniklých na území daného členského státu. Z hlediska daňových výhod spatřuji dvě pozitiva. Jedno je v podobě odpisů ztrát mateřské společnosti z dceřiných společností založených a výlučně podnikajících v zahraničí při splnění podmínek a právního řádu sídla dceřiné společnosti. Druhé pozitivum se týká zamezení nutnosti připsat zisk dceřiné společnosti do daňového základu mateřské společnosti, opět za splnění určitých podmínek. Dceřiná společnost musí mít sídlo a prokazatelně vykonávat svou hospodářskou činnost v jiném členském státě.52

52

https://is.muni.cz/th/348139/pravf_m/Diplomova_prace.pdf, 15.5.2015

51

Dalším pozitivem jsou jistě dotace a granty udělované Evropskou unií.

Přínosem pro spotřebitele je jednoznačně jeho ochrana. Evropská unie vydala již mnoho směrnic týkajících se ochrany spotřebitele, zejména týkající se kontroly kvality zboží, harmonizačních opatření a jednoznačného označování. Tato harmonizační opatření zpracovává Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v oblasti elektrotechniky (CENELEC) a Evropský institut pro telekomunikační normy (ETSI).53

Z hlediska jednotlivých států znamená svoboda podnikání zejména příliv investic, investorů, a nových obchodních příležitostí. Je samozřejmostí nutnost stanovení takových podmínek, které budou oboustranně co nejvíce výhodné. V otevřeném vnitřním trhu totiž roste konkurence ze strany společností i členských států.

Nevýhod svobod podnikání v rámci Evropské unie spatřuji mnohem méně. Což je logickým a chtěným vyústěním dané situace a cílů Evropské unie. Jedním z nich je zavedení určitých zvýšených kontrol, čímž se v některých státech zpřísnily pravidla a tím došlo k odlivu investorů, kteří zde investovali pouze z tohoto důvodu. Dalším a mnohem větším negativním problémem je určité obcházení pravidel či právního řádu některého členského státu, který nastaví přísnější pravidla. Tímto mohou vznikat tzv. pseudospolečnosti, které nemají jiný cíl než „obejít“ přísné kritérium využitím svobody volného usazování. Další nevýhodou pro stát je odliv mladých a schopných vysokoškoláků, kteří v případě studia v zemi s nižší životní úrovní často odcházejí za lepším. Přičemž pro stát je jejich studium nemalá finanční zátěž a jejich odchod investované prostředky zmaří.

53

http://www.euractiv.cz/eu4you/harmonizace-normy-oznacovani, 30.4.2015

52

Závěr Ve větší části lidských dějin postrádala většina lidí ekonomickou svobodu a příležitosti, což je mnohdy odsoudilo k chudobě a strádání. Dnešní doba je jednou z nejvíce prosperujících dob v lidské historii. S čímž bezpochyby souvisí stále se rozvíjející ekonomické svoboda. Ekonomická svoboda patří k jednomu ze základních práv každého člověka, jeho právo na práci a majetek. V ekonomicky svobodné společnosti je možnost volného pohybu bez nátlaku a omezování svobod ve větším rozsahu, než je nezbytně nutné k udržení ochrany a svobody. Ekonomická svoboda záleží na několika faktorech. Mezi ně se například řadí, zdali se jedná o právní demokratický stát a dodržují-li se zásady právního státu. Dalšími ukazateli jsou vlastnická práva, snížení korupce, fiskální svoboda, vládní výdaje, svoboda podnikání, svoboda práce, otevřené trhy, investiční a finanční svobody a další. Článek 16 Evropské listiny svobod říká: „Svoboda podnikání se uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi.“54 Svoboda podnikání, jakožto jeden z ukazatelů ekonomické svobody je velice důležitý faktor vně jednoho státu. Evropská unie poskytla svobodu podnikání pro všechny členské státy nerozdílně. Spolu s překonáváním bariér vnitřního trhu se svoboda podnikání postupně rozvíjela. Svoboda podnikání svou propojeností se čtyřmi svobodami volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb a dalšími faktory přináší větší prosperitu. Dokumentuje se pozitivní vztah mezi svobodou podnikání a řadou pozitivních sociokulturních a ekonomických cílů a rozvoje. Cílem mé práce byla analýza podmínek svobodného podnikání v EU a možnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU, což jsem myslím dokázala. Aplikací údajů z indexu ekonomické svobody pro mé potřeby na svobodu podnikání je zdůrazněn vliv ostatních faktorů na aktualizaci této svobody v jednotlivých členských státech.

54

[3] Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26. 10. 2012, s. 391—407 (CS), Dostupná také z:http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012P/TXT, čl. 16

53

Zároveň se tím zvýrazňují problémy jednotlivých států, které samozřejmě zasahují do celé aplikace svobody podnikání v rámci Evropské unie a jejího vnitřního trhu. Vnitřní trh Evropské unie má významný pozitivní vliv na integrační propojení. Prostřednictvím velkého odbytiště poskytuje prostor pro rozvoj, prohlubování specializace a především vzniká větší tlak na snižování nákladů a růst produktivity práce. 55 Svoboda podnikání umožňuje rychlejší a plynulejší tok informací. Ekonomický růst je pobízen přírůstem investorů. Ve své práci jsem jednoznačně zdůraznila převážení pozitiv nad negativy.

55

http://www.euractiv.cz/eu4you/harmonizace-normy-oznacovani, 30.4.2015

54

Seznam použité literatury Literatura: [1] DRASTÍKOVÁ, Jana a KUBEČKOVÁ, Magdaléna, Bariéry podnikání na vnitřním trhu EU aneb Jak zdolat všechny překážky, Ostrava: Euroskop.cz, 2008. ISBN 978-80-2481903-7. Dostupné také z: http://www.euroskop.cz/gallery/38/11482-vsb_bariery_eu_brozura.pdf [2] DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 432 s. ISBN 978-80-7478-326-5. [3] HURDÍK, Jan et al. Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013. 308 s. ISBN 978-80-7380-377-3. [4] KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika. 4. aktualizované a rozšířené vydání, Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010. 751 s. ISBN 978-80-86929-60-6. [5] ROZEHNAL, Aleš et al. Obchodní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2014. 730 s. ISBN 978-80-7380-524-1. [6] TOMÁŠEK, Michal a TÝČ, Vladimír a kol. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013. 494 s. ISBN 978-80-87576-53-3. [7] HUTLA, Jan. Výhody a nevýhody inkorporace obchodní společnosti v jiném členském státě než státě skutečného podnikání. Brno, 2013/2014. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Právo a právní věda, Katedra mezinárodního a evropského práva

Legislativní dokumenty: [1] Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26. 10. 2012, s. 47—390 (CS), Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT

55

[2] předpis č. 91/2012 Sb, zákon o mezinárodním právu soukromém Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění), Úř. věst. C 326, 26. 10. 2012, s. 13—390 (CS), Dostupná také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012M/TXT [3] Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26. 10. 2012, s. 391—407 (CS), Dostupná také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012P/TXT [4] Rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 128, 14.5.1985, s. 15) [5] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/67/EU, ze dne 15. května 2014, o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“), Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=celex:32014L0067 [6] Stanovisko generálního advokáta Pedra Cruz Villalóna přednesené dne 5. května 20101(1) Věc C‑ 515/08 Santos Palhota a další [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg van het gerechtelijk arrondissement Antwerpen (soud prvního stupně pro obvod Antverpy)], Dostupné také z: http://curia.europa.eu/juris/document/document_print.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d56d6fca 6b7ed340358f2b9eabc8ca1fb8.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuNc390?doclang=CS&text=& pageIndex=0&part=1&mode=DOC&docid=82787&occ=first&dir=&cid=102066 [7] Judgment of the Court of 13 February 1985. - Françoise Gravier v City of Liège. Reference for a preliminary ruling: Tribunal de première instance de Liège - Belgium. Non-discrimination - Access to vocational training. - Case 293/83 [8] Judgment of the Court of 27 September 1988. - The Queen v H. M. Treasury and Commissioners of Inland Revenue, ex parte Daily Mail and General Trust plc. - Reference for a preliminary ruling: High Court of Justice, Queen's Bench Division - United Kingdom. - Freedom of establishment - Right to leave the Member State of origin - Legal persons. - Case 81/87. [9] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Ze dne 16. prosince 1992. In: Sbírka zákonů České republiky, 28. 12. 1992, částka 1, Dostupné také z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=40450&Section=1&IdPara=1&ParaC=2, ISSN 1211-1244 [10]

Usnesení ze dne 16. 12. 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A

SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, č. 2/1993 Sb., In: Sbírka 56

zákonů

České

republiky,

28.

12.

1992,

částka

1,

Dostupné

také

z:

http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?Id=40453&Section=1&IdPara=1&ParaC=2http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?Id=40453&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [11]

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ze dne 3. února 2012, In: Sbírka zákonů

České

republiky,

22.

3.

2012,

částka

33,

Dostupné

také

z:

http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=74907&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [12]

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních

korporacích). Ze dne 25. ledna 2012, In: Sbírka zákonů České republiky, 22. 3. 2012, částka

34,

Dostupné

také

z:

http://www.epravo.cz/vyhledavani-

aspi/?Id=74908&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [13]

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Ze dne 2. 10. 1991, In: Sbírka

zákonů

České

republiky,

15.

11.

1991

částka

87,

Dostupné

také

z:

http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=39498&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Elektronické zdroje: [1] BMWFW, © 2016 by BUNDESMINISTERIUM für WISSENSCHAFT, FORSCHUNG und

WIRTSCHAFT, Impressum

Bundesministerium

fur

We,

http://www.bmwfw.gv.at/Berufsausbildung/InternationaleBerufsausbildung/Seiten/Gleich haltungeinerauslaendischenBerufsausbildungmitderoesterreichischenLehrabschlusspruefu ng.aspx [2] EU Media, s.r.o., Podnikání v EU, EU4YOU.cz [online]. Praha: EU Media, s.r.o., © 2015 [cit. 2015-02-28], Dostupný z http://www.euractiv.cz/eu4you/podnikani-v-eu [3] EPRAVO.CZ, a.s., Sbírka zákonů, judikatura, právo, epravo.cz [online]. Praha: epravo.cz, a.s. © 1999-2015, [cit. 2015-03-30] ISSN 1213-189X, Dostupné z: http://www.epravo.cz/ [4] Integrace cizinců, projekt č. 1/2015 , Informační materiál pro zahraniční fyzické osoby, živnostenské podnikání [5] OEHM, Eugen. Svoboda podnikání v judikátech. Rozsudky Evropského soudního dvora zakazují diskriminaci podle národnosti. Ekonom: Economia, a.s., Hospodářské Noviny IHNED [online], 25. 9. 2003, [cit. 2015-03-30] ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-13409410-svoboda-podnikani-v-judikatech [6] PKF, Doing business in Austria, Dostupné z http://www.pkf.com/media/614328/doingbusiness-in-austria.pdf 57

[7] HEŘMAN, Jan. Podniky v EU: svoboda podnikání. In: Peníze.cz [online], 25. 2. 2004, [cit. 2015-03-30] Dostupné z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/16471-podniky-v-eusvoboda-podnikani [8] EUROSKOP.CZ, Fakta o EU, Euroskop.cz [online]. Praha: euroskop.cz © 2005-15 Vláda České republiky, [cit. 2015-03-30], Dostupné z: https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituce-eu/ [9] EUROSKOP.CZ, Interaktivní mapy EU, Euroskop.cz [online]. Praha: euroskop.cz © 2005-15

Vláda

České

republiky,

[cit.

2015-03-30],

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/742/sekce/schengen-2008/ [10]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, MZV: Stálé

zastoupení České republiky při Evropské unii [online]. © 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/eu_pro_podnikatele/index.h tml [11]

EVROPSKÁ UNIE, europa.eu [online]. © Evropská unie, 1995-2015, [cit. 2015-03-

30]. Dostupné z: http://europa.eu/index_cs.htm [12]

The Heritage Foundation, in partnership with Wall Street Journal, heritage.org

[online], © 2015 by The Heritage Foundation, [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/about [13]

JVM – RPIC, jvmrpic.cz [online], Copyright 2015 - JVM - RPIC, spol. s r.o., Zlín [cit.

2015-06-25]. Dostupné z: http://www.jvmrpic.cz/definice-maleho-stredniho-podnikatelemsp-jednoho-podniku [14]

Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel:

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU (Odbor č. 08200), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], © Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno 1.8.2007, [cit. 2015-03-30] Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument29253.html [15]

Sazby DPH

v Evropě,

Kodap Group,

CMS

InternetPortal.cz, Dostupné z:

http://www.kodap.cz/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html

58

Seznam použitých zkratek CEN

Evropský výbor pro normalizaci

CENELEC

Evropský výbor pro elektrotechnickou normalizaci

EHS

Evropské hospodářské společenství

EK

Evropská komise

ES

Evropské společenství

ETSI

Evropský institut pro technické standardy

EU

Evropská unie

EUROPOL

European Police Office

IROP

Integrovaný regionální operační program

KOMISE

Evropská komise

OP D

OP Doprava

OP PIK

Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OP R

OP Rybářství

OP VVV

OP Výzkum, vývoj, vzdělávání

OP Z

OP Zaměstnanost

OP ŽP

OP Životní prostředí

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PRV

Program rozvoje venkova

RADA

Rada evropy

UNIE

Evropská unie

Seznam použité mapy a tabulek Mapa 1: Schengenský prostor.............................................................................................. 13 Legenda 1 k mapě Schengenského prostoru ......................................................................... 14 Tabulka 1: Aktuální sazba DPH v EU, aktualizováno k 24. 4. 2015...................................... 34 Tabulka 2: Index ekonomické svobody a vliv svobody podnikání ........................................ 38 Tabulka 3: Index ekonomické svobody a vliv svobody podnikání 2 ..................................... 39

59