Své umění v Miroslavi podesáté předváděli profesionálové i amatéři * Tři měsíce dopředu byla akce vyprodána

Guláše s novým názvem, ale starou kvalitou

4.12.2006

Právo

str. 6 Zpravodajství

Milan Vojtek

Své umění v Miroslavi podesáté předváděli profesionálové i amatéři * Tři měsíce dopředu byla akce vyprodána S novým názvem, ale se starou pohodou, takový byl desátý ročník svátku gulášů v Miroslavi na Znojemsku. Jubilejní přehlídka gulášů se musela přejmenovat v důsledku protestů Českého olympijského výboru. Název Gulášová olym-pijáda vydržel devět let, než se olympijský výbor probral z letargie a vznesl protest. Prý akce, která nemá nic společného se sportem, nesmí nést podobný název. Pokud by pořadatelé nevyhověli námitkám, vystavili by se možnosti soudního projednání. “Myslíme si o tom své, ale vyhověli jsme. Přesto z vědomí lidí původní pojmenování hned tak nezmizí,” řekl Právu místostarosta Roman Volf (ČSSD). V sále kulturního domu v Miroslavi ale již nikdo spory o jméno neřešil a návštěvníci se věnovali zábavě a především degustaci gulášů. Těch se ve várnicích vystřídalo dvaačtyřicet. “Nejvzdálenější dorazil až z Popradu,” prozradil nekorunovaný šéf organizačního týmu Oto Schlesinger. Bende zvolil halušky Svou kulinářskou vizitku přivezl opět europoslanec Vladimír železný s manželkou, novinkou byla dávka voňavé směsice vepřového a hovězího masa s haluškami, kterou se prezentoval zpěvák Petr Bende. Tradičním dodavatelem guláše je i místostarosta Volt. “Ne, neexperimentuji. Dal jsem stejný druh guláše, jako vloni. Myslím, že raději udělám něco, co umím, než abych experimentoval s nejistým výsledkem,” komentoval svou nabídku, kuřecí Guláš pana radního, Volf. Lidé vybírali ze seznamu gulášů z tradičních i méně obvyklých surovin. Do druhé kategorie patřil například Ševcův pštros, u kterého o původu masa dostatečně vypovídá již název. Stejně tak kuchaři dokázali zapojit i svou fantazii při hledání názvu, a tak se vedle sebe tísnil třeba Segedinský plyňák se Socánkovým pohlazením či Ušáčkovým zaječím ohnivákem. Zúčastnit se přehlídky je pro profesionální i amatérské kuchaře již prestižní záležitostí. Stačí jen málo vyrobit a odevzdat alespoň pět litrů voňavé lahůdky. Porotci pak každého ocenili řádem Zlaté vařečky, protože neměli důvod je neocenit a navíc ani neexistují kritéria, jak odlišit dobrý guláš od ještě lepšího. A rychlost vyprazdňování várnic jako parametr kvality taky nebyla tím správným kritériem. Zájem byl velký. “I kdybychom sem nějak přestěhovali znojemský hotel Dukla s jeho sálem, stejně by to bylo málo. Už tři měsíce před akcí jsme měli vyprodáno a lidé stále volali, že by chtěli lístky. Dokonce zazněl návrh, abychom to rozdělili na dva víkendy, takový je zájem,” řekla Gabriela Schlesingerová. Pořadatelé večer doplnili zábavou a módní přehlídkou. Nemálo lidí mělo zájem o mladá vína místních vinařů. Někteří se také vypravili na řízenou degustaci vín, kterou jako bonus večera zajistil Železný. Ten ke třiačtyřiceti domácím vzorkům přidal deset dalších.

****

Poslední neúspěšná, nicméně extrémně pracovitá kampaň V. Ž.

10.11.2006

Znojemsko víkend

str. 2

(z tiskové zprávy)

Během červnové kampaně do parlamentu projel Vladimír Železný 14 946 km, navštívil stovky měst a obcí, diskutoval ve stovkách hospod. Podepsal přes 60 000 kartiček, 23 předloktí, jednu sádru a dvě dámská bříška. Rozdal přes 18 000 zkrácených verzí programu strany. Přednášel o problematice Evropské unie na několika vysokých školách. Na desítkách setkáních s podnikateli, starosty a představiteli veřejné správy a samosprávy besedoval o problémech s čerpáním prostředků z fondů Evropské unie. Navštívil desítky vinařů a hovořil s nimi zejména o situaci moravského vinohradnictví po vstupu do EU, na celostátním setkání vinařů v Hustopečích pronesl svůj plán na záchranu moravského vína. O důchodové reformě diskutoval se seniory během 44 besed v klubech a domovech důchodců. Navštívil zajímavé podniky s tradiční českou výrobou - Tonak Nový Jičín, ČKD Kutná Hora, slavnostně otevřel novou halu Tesly Jihlava. Diskutoval se stovkami malých a středních podnikatelů a živnostníků o nedostatečné podpoře, které se jim dostává ze strany státu. Během jediné noci na Stodolní ulici v Ostravě, kde se mu dostalo mimořádně vřelého přijetí, podepsal přes 2 500 kartiček. Konkrétní naplnění volebního hesla “Odvaha dělat odvážné věci” prokázal v cirkusu Carini, kde vstoupil přímo do klece mezi divoké berberské lvy. Na tradiční Jízdě králů ve Vlčnově se mu dostalo privilegia, že směl vést koně zachráněného krále. Ve vinařské Svobodné spolkové republice Kraví Hora v Bořeticích ve Velkopavlovické vinařské podoblasti mu bylo uděleno občanství republiky, jako ocenění jeho boje za záchranu moravského vinařství. Vladimír Železný uvedl: “ Navázal jsem na náročnou, ale nebývale poučnou zkušenost ze senátorské kampaně a z voleb do EU. Tentokrát jsem byl potěšen vřelým přijetím lidí. Mám za to, že dnešní politické elity už dávno nevědí, jak žijí občané ČR, zejména mimo Prahu a velká centra. Na rozdíl od jiných stran, kterým stačilo sedět před televizními kamerami, my jsme po umělém a záměrném vyloučení z televizních debat, naopak mluvili s živými lidmi, odpovídali jsme na jejich dotazy, vyslechli jejich problémy a nabídli naše řešení.”

****

Vladimír Železný: Hráč, který i se špatnými kartami umí zahrát dobrého žebráka - anebo naopak

10.11.2006

Znojemsko víkend

str. 2

Vlastimil Mrva

Staří mariášníci vědí, že pokud dostanou kartu, se kterou neuhrají ani jediný štych, mohou takzvaně utéct a zkusit štěstí ve hře, které se říká žebrák. Velcí hráči - pokud se na ně zašklebí právě taková karetní smůla - se k žebrákovi uchylují poměrně často, vědomi si ovšem rizika, že prohra může být finančně bolestivější než základní mariášnická hra. A právě mezi takové hráče patří Vladimír Železný. Čert ví, jestli by po listopadu 1989 zůstal importérem vína značky Schlumberger, kdyby jej neoslovila podnikavá skupina intelektuálů, aby jim pomohl s rozjezdem televize. Požádat tenkrát Vladimíra Železného o něco podobného bylo totéž, jako dát malému Yehudi Menuhinovi poprvé do rukou housle. Začaly se totiž dít věci. V roce 1994 se mezi společníky TV NOVA přerozděloval zisk 53 milionů korun a v roce 1998 to už bylo 966 milionů.

Zůstává ovšem otázkou, zda člověk bohatý, musí být zákonitě šťastný. Fedor Gál, jeden ze zakladatelů televize NOVA, prohlásil, že miliony mu štěstí nepřinesly. Během pár let se ale z Vladimíra Železného stal jeden z nejvlivnějších mužů v republice, sběratel moderního umění, majitel vlastního vinařství Tanzberg, které vybudoval v Bavorech u Mikulova - a současně mocný hráč na tuzemské politické šachovnici. Jeden den povečeřel s Václavem Klausem, druhý den odletěl na oběd do New Yorku, kam jej pozval mediální megamagnát Rupert Murdoch. Dvě třetiny českého národa klečely Železnému u nohou. Poslední třetina jej nenáviděla. Nenašel se však nikdo, jemuž by byl lhostejný. Z PRAHY ROVNOU NA LESNOU A právě v takové chvíli, roku 2002, se stalo ono stěží uvěřitelné. Generální ředitel televize TV NOVA se zčistajasna objevil na Znojemsku, a nejen v hospodě na Lesné, kde si podával ruku se svým absolutním jmenovcem Vladimírem Železným, nýbrž ve všech 148 zdejších obcích. Okolnosti tomu totiž chtěly, aby se ucházel o křeslo senátora a sehrál svou mistrovskou volební šarádu. Sedl do auta značky Škoda (když předtím přesedlal z modelu Audi) a udělal to, co nikdo nepředpokládal. Rozjel se za znojemskými voliči osobně. Železný, jenž týden co týden promlouval z nadoblačných televizních výšin a popřával dobré chuti (pokud jsme zrovna obědvali), se objevil v hostinci Na Kopci v Konicích, v hnanickém Penzionu Vinohrad či v hospůdce U Weissů v Kravsku. Tenhle jednoduchý, ale účinný postup nasbíral potřebné hlasy spolehlivě a zasadil smrtelnou ránu všem protikandidátům. Týdeníku Mladý svět si tenkrát Železný postěžoval: “Nejhorší jsou fernety, těch skoro čtyři sta hospod, to je odhadem 800 fernetů.” Pravda to ovšem tak docela nebyla, protože v Železného volebním štábu se našli obětavci, kteří s konzumací vypomohli. Ale i tak prý byly fernetové smrště docela obtížně stravitelným soustem. Věhlas Znojemska ve chvíli Železného volebního triumfu byl srovnatelný snad jen se slávou, kdy Znojemští orli vybojovali extraligu. Dodnes se vedou polemiky, zda dominantním motivem Železného kandidatury byla potřeba získat imunitu (před tenkrát akutně hrozícím soudním postihem), anebo proklamovaná nezištnost pomoci znojemskému regionu. Váš hlas bude konečně slyšet, bylo Železného hlasité volební heslo, které se stalo trefou do černého dřív, než se doopravdy stal senátorem. Ne všichni ale spanilou volební jízdu po Znojemsku vytleskávali. Tehdejší zastupitel Libor Plíšek napsal, že Železného krok je krokem zavánějícím prohnaností. “Kalkuluje s tím, že voliči právě zdejšího okresu se dají snadno zmanipulovat a že jim nebude vadit, že vyšlou do senátu muže, jenž je tomuto státu pro ostudu.” Na konto Plíškova soudu zazněly rovněž názory, že Železný kandiduje cíleně na Znojemsku, poněvadž v našem regionu se nejnižší vzdělanost vzácně snoubí s nejvyšší sledovaností televize NOVA. Proto byl vybrán znojemský okres s přímočaře ovlivnitelným voličem. Když jsem se nedávno Vladimíra Železného zeptal právě na tohle, odvětil mi s úsměvem, že to je absolutní nesmysl, který ovšem zaslechl rovněž.

Obec Želetice s divadelním spolkem Želetín, kam občas putují Železného finanční injekce, však nedají na nynějšího europoslance dopustit. Ale aby tahle poznámka nezaváněla láskou, kterou si lze koupit, budiž objektivně dodáno, že Vladimír Železný sehnal pro znojemský okres na charitativní účely miliony korun. Těmito aktivitami se ale nechlubí. Mlčí o nich. Rovněž dodržel ono často diskutované slovo, jímž slíbil, že svou senátorskou výplatu každý měsíc rozdá. ZE ŽELEZA MÁ NEJEN JMÉNO, ALE I NERVY Genialita hráče spočívá v tom, že mnohokrát prohraje, a jednou rozbije bank. A bere všechno. Může to ale dopadnout obráceně. Bank nerozbije, a hraje do posledního šestáku. Taková je filosofie Vladimíra Železného, jenž v okamžiku, kdy byl generálním ředitelem TV NOVA, onen bank skutečně rozbil a bral všechno. Vznik jedné z nejúspěšnějších televizí v Evropě mu už nikdo nikdy nemůže upřít, protože to uměl jako v tomto státu nikdo. Vzápětí se však stihl pohádat s americkými spoluvlastníky tak sveřepě, že svoje vypiplané novácké dítě musel opustit. Mezi Američany a Železným to jiskřilo jako v Menlo Parku, když Edison vynalézal žárovku. Spor se nikdy neurovnal, a přestože nejnebezpečnější Železného protihráč Ronald Lauder mu nabízel odstupné ve výši 140 milionů dolarů, nepochodil. “Kdybych ty peníze přijal, naplival bych sám na sebe,” prohlásil kategoricky Železný, jemuž i v tomto případě nešlo o peníze, ale spíš o hru - jíž můžeme říkat mocenská. Ronald Lauder si to ale zapamatoval a údajně uvolnil na boj s neposlušným Železným mamutí částku padesáti milionů korun. “Za takové peníze se už najdou lidé, kteří proti mně povedou nesmiřitelný boj,” komentoval Lauderovu aktivitu Železný. Z NOVY však vzápětí odcházel s tak dávivými pocity, že o tom dodnes nemluví. Odvrátili se tenkrát od něj skoro všichni, ale Železného to nezlomilo. Nomen omen. Jako hráč si byl vědom, že spousta věcí mu vyšla, a spousta věcí nevyšla. Jako v životě. Chuť hrát ho však neopustila. Jedním z jeho geniálních nápadů byl s minimem výrobních nákladů realizovaný pořad Volejte řediteli, který měl gigantickou sledovanost. Jeden z Železného nápadů, který skončil v troskách, byla snaha uspět v posledních parlamentních volbách, kdy jeho Nezávislí demokraté shořeli jako papírový čert. Střelbou pánubohu do oken pak zůstalo Železného prohlášení, že volby byly zmanipulované. Obrátil se dokonce na soud. Neuspěl. To už ovšem mířil mimo terč úplně a u části voličů evidentně tratil. To ale pranic neumenšuje zlatou hřivnu Železného schopnosti hrát. Nevím, jaký je mariášník, ale šachy ovládá virtuózním způsobem. Občas totiž uvažuje jako všemocná dáma nebo moudrý král. Jindy je rafinovaným jezdcem s těžko předvídatelnými odskoky. Málokdy se chová jako přímočarý střelec, a vyžadují-li to okolnosti, dokáže se vžít i do role pěšáka (jímž však bývá pouze naoko). K jeho cti budiž řečeno, že je psychicky velmi odolný, charismatický a encyklopedicky vzdělaný. Plynně hovoří několika jazyky. Na druhou stranu také dokáže být malicherný, ješitný, podezíravý, tvrdohlavý, ale rovněž velkorysý a přátelský. Vyloženě nazlobeného ho viděla snad jen jeho manželka Konstancie. Svoje emoce umí před veřejností držet pod pokličkou suverénně. Má pevné zásady a stejně pevný stisk ruky. Když s vámi hovoří, dívá se do očí zpříma. Je mistrem bleskové analýzy a syntézy, ale nemá rád intelektuální převahu. Je tvrdý na sebe i na spolupracovníky. Většinou líp odpovídá, než jsou schopni se novináři ptát. Na kolenou jsem ho neviděl nikdy. Abych řekl pravdu, tak pouze jednou. Při posledních volbách během televizních debat byl vyveden z míry očividně. U

ostatních věc normální a v dané situaci pochopitelná, u Železného zcela mimořádná. Mediální mlýnek na maso, do něhož se tehdy dostal, zřejmě přece jen jeho sebejistotu poněkud semlel. ŽELEZA NA ŽELEZNÉHO CVAKAJÍ NAPRÁZDNO A co bude s Vladimírem Železným dál? Jeho europoslanecká kancelář funguje na Dolní České ve Znojmě neustále. Nikdo dnes neví, jak dopadnou Železného soudní spory, které se táhnou léta. Platí-li ale v tomhle státě presumpce neviny - o čemž lze občas s úspěchem pochybovat - pak je třeba si uvědomit, že Vladimír Železný má stále čistý trestní rejstřík. To ovšem není možné tvrdit o jeho synu Davidovi, který je se Znojemskem spjat rovněž. Před několika lety si totiž odpykával trest za znásilnění právě ve zdejší věznici. Nyní řídí pražskou restauraci Le teroir. Excelentně, protože po svém otci zdědil vytříbený vztah k vínu (na provozu onoho vyhlášeného restaurantu v centru Prahy to je znát). Vrátíme-li se do říše paragrafů a připočteme-li k výše řečenému téměř zapomenutý delikt Železného exmanželky Marty, kterou mikulovští celníci v roce 1998 obvinili z krácení cla (protože si z Vídně přivezla kožich za 220 000 korun, který k proclení nepřihlásila), pak lze konstatovat, že jediným, komu to zatím spolehlivě vychází, je Vladimír Železný. Buď je nevinný, jak opakovaně prohlašuje, anebo dost chytrý na to, aby si byl jist, že se na hruškách jen tak nachytat nenechá. Jestliže Železný mastí mariáš s ďáblem (jak to o něm kdysi prohlásil jeho televizní ředitelský rival Jan Vávra), pak mu vysoká hra nečiní zvláštních obtíží. Určitě také proto, že ho baví. A když člověka něco baví, může si občas dovolit i prohrát.

VLADIMÍR ŽELEZNÝ Datum narození: 3. března 1945 Zaměstnání před listopadem 1989: nakladatelský redaktor Zaměstnání dnes: poslanec Evropského parlamentu Největší úspěch: “Televize Nova.” Největší neúspěch: “Neznám.” Osobní spokojenost: “Ano, jsem spokojený.” Co by změnil, kdyby mohl: “Proč bych něco měnil, když jsem spokojen…?”

*****

Kam chodí další osobnosti

21.10.2006

Mladá fronta DNES

str. 5 Víkend - téma

Václav Havel Často a rád pobývá někdejší prezident v restauraci Na Ořechovce, kousek od své vily v pražských Střešovicích. Chodívá do ní léta, v současnosti ji používá tak trochu jako svou kancelář. Mívá tu schůzky, i Havlův nedávný rozhovor pro MF DNES proběhl tady. Martin Ručinský

Hokejový mistr světa a olympijský vítěz během několika minut dokráčí ze svého bytu u Staroměstského náměstí do pivnice U Zlatého tygra, kde pravidelně sedával i spisovatel Hrabal. O prázdninách, když nehraje v zámoří v NHL, sem Ručinský často vyrazí na pivo společně s dalšími hokejisty - Hlaváčem nebo Nedvědem. Zdeněk Bakala Známého podnikatele lze často spatřit v nejvyhlášenější české restauraci Allegro v pražském hotelu Four Seasons. Jeho oblíbeným pokrmem je tady například španělská šunka Pata Negra. Ale někdy dostane chuť na poctivého taliána - a to pak zamíří do “lidovější” hospody U Jelínků. Renata Vesecká Spíš než restaurace vyhledává nejvyšší státní zástupkyně kavárny. V Brně si oblíbila Zemanovu kavárnu, v Praze zase kavárnu Savoy, ve které si ráda objednává čaj z čerstvého zázvoru. V Hradci Králové chodí do restaurace U Radnice, která má “nejkrásnější letní zahrádku”. Vladimír Železný Europoslanec a bývalý ředitel TV NOVA si v restauracích všímá hlavně kvality obsluhy a také toho, zda tam nehraje rádio. “Je to největší nešvar restaurací v České republice,” říká. Líbí se mu restaurace La terroir v Praze (jejím spoluvlastníkem je jeho syn David), kterou navštěvuje asi dvakrát do měsíce.

*****

Vladimír Železný Dinosaura mám na parapetu

7.9.2006

Magazín Mladé fronty DNES

str. 42 Moje věci

Tomáš Poláček

“Tohle dinosauří vejce mi připomíná tatínka,” říká Vladimír Železný, když ukazuje věci, které má rád. Europoslanec Železný otevírá dveře v kravatě Hermes, což je jedna z věcí, které jej fascinují. Na pět metrů vidíte jen pěknou společenskou kravatu s čistým grafi ckým vzorem, ale když se Železný přiblíží na metr, spatříte pod jeho krkem... ano - malé tučňáky. “Do revoluce jsem kravaty téměř nenosil, teprve jako mluvčí vlády jsem se musel navléknout do šatů. Tehdy jsem objevil tuto firmu a věrný jsem jí dodnes. Mám těch kravat asi sedmdesát.” O předmětech, které má rád, dokáže Železný mluvit hodiny. Je to poučné povídání. Tak třeba ten divný šutr na okenním parapetu: “To je dinosauří vejce z pouště Gobi. Vždycky si říkám, že až tady my lidé nebudeme, tak se z něj vyklube nový dinosaurus. Několikrát mě napadlo ho zrentgenovat, jestli tam ten malý je...” Podivuhodný předmět leží přímo na stole - ručička. Židovské ukazovátko, které používají Židé při studiu Tóry. Železný chce mít ručku blízko u sebe, často se jí dotýká. “Vlastním jich devět a mám je rád, protože vím, že jsou osahány generacemi čtenářů, kteří už nejsou, a mnozí z nich byli vyvražděni... Tahle má velmi uhlazený ukazováček, takže to byl

pilný čtenář. Uhlazená ploška mi připomíná, že má člověk pořád číst a studovat.” Ale to už se obracíme k dalšímu oblíbeném předmětu - deníku Karla Hynka Máchy... * *** Moje oblíbené kravaty Kravatu pařížské firmy Hermes poznáte na první pohled. Módní domy se snaží, aby byly jejich výtvory poznatelné, ale ne vždy se to povede. Třeba Marlene Dietrichová měla největší sbírku jejích šátků. Čím fotím Fotím od deseti. Byl jsem zastáncem chemického procesu, ale teď už mám digitální Canon Mark II., radost na závěr života. Dinosauří vejce Připomíná mi tatínka, který napsal knihu o Mongolsku a poušti Gobi. Pracoval na mongolském velvyslanectví a tohle dostal jako dar. Moje oblíbená místa Jeruzalém, protože je koncentrací všech možných problémů na nejmenší možné ploše, Praha, protože je koncentrací Evropy, a New York, protože je koncentrací všeho na nejmenší možné ploše. Riedlovka Zázračná sklenice Riedel, kterou vyrábí tyrolský sklář. Do téhle bych dával víno z východní až jihovýchodní Francie, nikdy bordeaux. Kniha K. H. Máchy Je to samizdat, erotické Máchovy deníky, které vyzdobil Jiří Kolář. Jsem majitelem velké sbírky Máchových knih, půjčuju je na výstavy. *****

Na Lašském Eurojarmarku se potkali král s markrabětem

28.8.2006 Moravskoslezský deník

str. 7 Severní Morava a Slezsko

RENÉ STEJSKAL

Vladimír Železný dostal pověřovací listiny a stal se lašským velvyslancem v Bruselu Lachové uspořádali v sobotu na zahradě hotelu Prosper v Čeladné první Lašský Eurojarmark. Přijeli na něj lašský král Zdeňa Viluš I. Chrabrý alias Zdeněk Krulikovský a markrabě lašský Radim Uzel.

Čeladná * “S Radimem Uzlem jsem se setkal už loni na lašském Dni nezávislosti a zjistil jsem, že máme podobné názory na fungování lašského společenství. Proto budeme vystupovat ve shodě,” potvrdil Zdeněk Krulikovský. Sounáležitost se zdejším regionem potvrdil i Radim Uzel. “Hovořím po našimu a rozumím dobře polsky díky katovické televizi, na kterou jsem se kdysi hodně díval. Proto také při výjezdech sexuologů do Polska působím jako tlumočník,” prohlásil známý sexuolog. Na oslavy přijel rovněž europoslanec a bývalý televizní ředitel Vladimír Železný. Dostal pověřovací listiny a stal se lašským velvyslancem v Bruselu. “Prosadím, aby se uvařená jídla nemusela vyhazovat po třech hodinách. Vždyť guláš je nejlepší na druhý den a zelňačka až třetí den,” slíbil Železný. Zdeněk Krulikovský během eurojarmarku pokřtil svou Knížku pro každého Lacha. “Částečně jsem ji napsal v nářečí, částečně česky. Popisuji historii Lašska i různé historky,” řekl lašský král. Jeho kolega, markrabě Radim Uzel, zase uvedl na trh lašské likéry - Lašskou první pomoc, Lašskou lesní vílu a Lašského draka. Na pódiu pak předvedly své umění folklorní soubory ze slovenské Turzovky, polské Ustroně a z kolumbijského Medelinu. Divadelní soubor Gigula sehrál Krulikovského hru o zbojníkovi Ondrášovi. Ostravský řezbář Michal Kanaloš vyřezával dřevěné mísy. “Vyrábím užitné věci - mísy nebo vařečky. Používám dřevo z lípy, topolu nebo vrby. Jezdím si pro něj ke známému do Staříče, někdy dřevo odebírám z pily. Na eurojarmarku jsem poprvé, určitě přijedu i na další ročník,” potvrdil řezbář.

*****

Laši se bavili na jarmarku v Čeladné

28.8.2006

Frýdecko-místecký a třinecký deník Třinecko (res)

str. 6 Frýdecko-Místecko a

Čeladná * Vůbec poprvé se v sobotu konal Lašský Eurojarmark. Zahrada hotelu Prosper ožila folklorem - své umění předvedly soubory z Česka, Polska, Slovenska i daleké Kolumbie. Diváky pobavil humorný křest knihy lašského krále Zdeňka Krulikovského Knížka pro každého Lacha i vyprávění markraběte Radima Uzla. Do Čeladné dorazil také europoslanec Vladimír Železný. Ten se stal velvyslancem Lašska v Bruselu. Akci zakončily duchovní písně a černošské spirituály, které v kostele zapěl samotný lašský král. *****

Proč jsem si oblíbil Mikulov

26.8.2006

Mladá fronta DNES

str. 62 Pálavské vinobraní

Vladimír Železný europoslanec Na Mikulově mě fascinuje jeho tolerantní historie dvou velkých komunit - křesťanské a židovské. Určitě bych návštěvníkům doporučil nevynechat židovský hřbitov s jeho úžasnou atmosférou ztraceného světa. Eduard Kulhavý starosta Mikulova

Mám rád Mikulov jako celek. Žiji v něm osmadvacet let a jinde bych žít nechtěl. Nejraději se vracím do zámeckého parku a jeho okolí. Návštěvníkům bych doporučil, aby nevynechali prohlídku Ditrichštejnské hrobky, kostnice pod věží kostela sv. Václava či Svatý kopeček, odkud jsou krásné pohledy na okolí města, židovskou synagogu a židovský hřbitov. Taky by měli navštívit zámek včetně obřího sudu a zámecké zahrady. Pálavské vinobraní má nepopsatelnou atmosféru a návštěvníci se k nám kvůli tomu rádi vracejí. Antonín Kratochvíl fotograf V Mikulově jsem byl poprvé, přijal jsem pozvání pořadatelů zdejšího výtvarného sympozia Dílna. Na mikulovském zámku jsem nafotil sérii snímků inspirovaných americkým ponižováním vězňů v irácké věznici Abú Ghrajb. K fotkám jsem potřeboval zlého vlčáka, lidé ani psi z městečka poblíž někdejší ostře hlídané hranice dnes už vůbec zlí nejsou. *****

Svátek všech vinařů končí teprve dnes

26.8.2006 Hradecké noviny str. 6 Královéhradecký kraj/Pardubický kraj

(mik)

Pardubice - Včera začal v prostorách zámku devátý ročník Pardubického festivalu vína. Počátkem srpna mu v hotelu Zlatá štika předcházela soutěž sommeliérů, kterou letos vyhrál Matej Lacko ze Slovenska. V neveřejném hodnocení z téměř čtyř set vzorků vína pak špičkoví degustátoři za šampiona roku vybrali bílé víno Sauvignon z mikulovského vinařství Tanzberg, jež patří bývalému řediteli TV Nova Vladimíru Železnému. Také dnes od deseti do devatenácti hodin pokračuje na zámku kontraktační a spotřebitelská přehlídka tuzemských a zahraničních vín. "K ochutnání je připraveno na padesát druhů vín ve dvaatřiceti stáncích," uvedl za pořadatele akce Jiří Lejhanec s tím, že zkrátka nepřijdou ani milovníci cimbálové hudby a oblíbených soutěží. *****

Parlamentní volby 2006 z pohledu neparlamentních stran

5.6.2006

Parlamentní listy str. 14 Volby 2006

Bohumil Brejžek

Parlamentní volby skončily, jak známo, úspěchem pouze pěti stran, jimž se podařilo překonat pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu. Těmto stranám je také věnována permanentní pozornost ze strany většiny sdělovacích prostředků. Nás však zajímají i ostatní strany, kterým se tentokrát uspět nepodařilo. Obrátili jsme se proto s několika otázkami na předsedy mimoparlamentních stran a odpovědi těch, které se nám podařilo získat, otiskujeme v nezkráceném znění (veškerá zdůraznění v textu pocházejí od jejich autorů). * 1 Jak hodnotíte letošní předvolební kampaň? Domníváte se, že byla vedena korektně, či nikoli? * 2 Jaké byly priority vaší strany v parlamentních volbách? * 3 Jste spokojen s dosaženým výsledkem? Pokud ne, v čem spatřujete příčiny neúspěchu vaší strany? * 4 Jakým směrem se teď bude vaše strana ubírat? SNK Evropští demokraté

2,08 % 111 724 hlasů Jan Kasl, výkonný místopředseda SNK Evropští demokraté 1 Odpovídal jsem pouze za pražskou část kampaně, takže moje hodnocení je částečně ovlivněno touto skutečností. Považujeme letošní kampaň za mimořádně agresivní, ODS a ČSSD se podařilo vyvolat celostátní hysterii -zastavte ty či ony, zabraňte tomu či onomu, což vedlo k větší účasti voličů. Je dobrou zprávou, že se občané nedali otrávit nevkusným způsobem boje a použitými metodami. V ostře polarizovaném prostředí sehrály svou roli i média, která podpořila dojem většinové volby mezi těmito dvěma stranami. Slabší povahy šly volit se skřípěním zubů “menší zlo”. Kampaň zjednodušila problematiku rozvoje ČR na silový souboj o moc. Menší a nové strany měly problém se prosadit. 2 Naše priority vycházejí z programu Česká republika 2010 - evropská kvalita a výkonnost. Stavíme na vyváženém rozvoji ekonomickém, ekologickém a sociálním. Tři pilíře - Fungující stát, Kvalitní život a Prosperita společnosti -jsme pro kampaň zúžili do pěti priorit: 1. Nekompromisní střet s korupcí - protikorupční program 2. Reforma soudnictví - 3S 3. Podpora vzdělanosti, investice do výzkumu a vývoje 4. Zvýšení zaměstnanosti a podpora podnikání 5. Evropské standardy a kvalita do ČR Šestou prioritou se v průběhu přípravy voleb stala ochrana malých sídel, venkova jako prostoru k životu. 3 Spokojeni nejsme. Při nerovném přístupu do médií a v rámci omezených finančních možností, které jsou dány jednak obecně systémem financování stran, které nejsou ve sněmovně, jednak nelegálním zadržováním státních prostředků za pražské volby MFČR, jsme se snažili o maximální osobní kontakt s voliči. To je samozřejmě náročné z hlediska počtu členů a sympatizantů. Pokud se nám podařilo voliče oslovit, zpravidla ocenili jak kvalitní a vyvážený program, tak i reprezentanty, kteří jej chtějí realizovat. Mnoho z voličů však bylo zastrašeno mediální kampaní na “obavu z propadnutí hlasů”. Další problémy vyplývaly z naší pozdní integrace 28. 1. 2006. Naší srozumitelnosti nepřidala ani neexistence celostátního volebního lídra a zástupná prezentace politického lídra, byť nekandidoval. 4 Na 25. 6. je svolán prvý řádný volební sněm SNK ED, který zvolí nové vedení strany. To bude mít za úkol okamžitě rozjet přípravu kampaně na podzimní komunální a senátní volby. Musíme se dále věnovat rozvoji vnitřní struktury, která bude dokončena po volbách koncem roku a na jaře 2007. Soustředíme se na posílení pozice na radnicích a přípravu krajských voleb 2008. Dlouhodobě musíme vychovávat schopné politiky rostoucí z místní úrovně až do parlamentu. Potřebujeme hlubší vazbu na think-tankové týmy, potřebujeme se vzdělávat a propojit na evropské politické struktury. Nezávislí demokraté (předseda V. Železný)

0,68 % 36 708 hlasů Vladimír Železný, předseda Nezávislých demokratů 1 Kampaň byla poprvé od roku 1990 opravdu špinavá. Za největší podraz považuji kampaň chudičké a recesistické Balbínovy poetické iniciativy, která svoji kampaň za mnoho desítek miliónů korun propachtovala zájmům sociální demokracie. Jak to, že se novináři neptají, kde vzali tolik peněz, která agentura tuto kampaň vedla. Bylo to podlé. Stejně podlé bylo od sociální demokracie užívat grafické, autorskými právy jistě chráněné, prvky kampaně ODS k vlastní protikampani. Za podstatné však považuji to, že kampaň byla v příkrém rozporu s ústavně garantovanou zásadou rovné soutěže politických stran a hnutí. Podle ústavy bylo postavení všech 26 stran a hnutí, které se k volbám registrovaly, rovné, podle České televize bylo ovšem pro pět stran rovnější. Televize veřejné služby vnesla do kampaně vlastní kritéria rovnosti, která vycházela z komerčních, tudíž snadno ovlivnitelných a zaplatitelných průzkumů. Volič téměř nabyl dojem, že volby se už nemusejí konat, stačí průzkumy. Tyto volby byly rozhodnuty na obrazovce veřejnoprávní televize. Rozhodlo nezákonné a protiústavní vyloučení naší strany, a také dalších 21 stran a hnutí, z krajských volebních televizních debat, které byly rozhodujícím kolbištěm těchto voleb. Televizi veřejné služby, kterou platí veřejnost, nepřísluší vnášet do volebních pořadů žádné vlastní kritérium pro selekci nadějných a méně nadějných stran, stran velkých a malých, stran parlamentních a neparlamentních, stran vládních a nevládních. Všechna tato pochybná kritéria, která by v předvolebním období měla být zcela smazána, aby bylo dosaženo rovnosti, jak předjímá Ústava, se na obrazovce ČT vyskytla. Podali jsme proto žalobu na neplatnost voleb Nejvyššímu správnímu soudu. (Mimochodem museli jsme ji podat jakousi právní oklikou, protože tyto volby, kuriózně na rozdíl od senátních, nelze napadnout jako celek. Mohou být jakkoli zmanipulovány, ale vy smíte napadat jen jednotlivé kandidáty. Nalezli jsme schůdné právní řešení.) Umíme si představit, pod jakým tlakem senát bude, ale je to podle našeho názoru zásadní test demokracie v naší zemi. K těmto volbám a rovné soutěži by se jistě měl vyjádřit i Ústavní soud. 2 Prioritou bylo získat pět procent a nabídnout opravdovou a originální alternativu. Jsme ovšem emotivní a nepolitický národ, programy stran se nečtou. 3 Jsme zklamáni. Důvodů neúspěchu může být více, v každém případě rozhodující jsou ty uvedené v první odpovědi. A také brutální kampaň, která vedla k vysoké polarizaci postojů voličů, tedy k situaci “Sparta - Slavia”. 4 Připravujeme se na komunální volby a na volby do Senátu. *****

V gay klubu se Železnému líbilo 2.5.2006

Týdeník Ostrava

str. 2 Život v Ostravě (mch)

OSTRAVA Europoslanec Vladimír Železný zavítal při své návštěvě Ostravy také mezi spolek homosexuálů a velmi dobře se tam bavil!

Mezi lesbičky a gaye se přišel podívat lídr Nezávislých demokratů a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. Na své předvolební cestě po Moravskoslezském kraji strávil jeden večer v gay a lesby baru Fiesta v centru města. “Bylo to bezvadné, žádná předvolební agitka, promlouvání do duše a hlásání jediných správných pravd, na které jsme zvyklí na náměstích. Prožili jsme příjemné, nevtíravé setkání. Pan Železný je velmi vstřícný a inteligentní muž. Podívat se na bývalého televizního mága přišlo přes sto lidí,” pochvaloval si vzácnou návštěvu majitel baru Daniel Slíva. Podle něj si šéf Nezávislých demokratů dal kávu, ochotně rozdával autogramy a nechal se zvěčnit se členy oblíbené ostravské travesti skupiny Královny noci. “Fandím vám, vždycky jsem vám fandil,” loučil se Železný ve chvíli, kdy se v klubu rozjížděla diskotéka končící až v ranních hodinách. *****

Železný: Volejte řediteli mi chybí 20.4.2006

Krkonošské noviny

str. 7 Trutnovsko

PAVEL CAJTHAML

Někdejší šéf televize Nova v úterý veřejně mluvil o poznatcích z Bruselu, arbitráži a 10 miliardách korun Šéf Nezávislých demokratů diskutoval přes dvě hodiny v Klubu seniorů. Hovořil kriticky především o Evropské unii. Trutnov Nadšeně a srozumitelně. Tak hovořil při úterní veřejné besedě bývalý ředitel TV Nova a europoslanec Vladimír Železný. Zuřivý euroskeptik Po většinu diskuse mezi členy Klubu seniorů přitom mluvil jedenašedesátiletý politik velmi kriticky. Ať už se hovořilo o Evropské unii, české vládě nebo televizi Nova. "Do Bruselu jsem mířil jako euroskeptik, zpátky jsem se vracel jako zuřivý euroskeptik," strefoval se Železný hned v úvodu diskuse do přebujelého úřednického aparátu Unie. Vadí mu omezování snahy českých občanů pracovat v zemích EU a další směrnice, které limitují nejmladší nováčky mezi členskými zeměmi. "Nechceme ale z unie vystoupit, toužíme ji změnit. Určitě lze pro nás vyjednat lepší podmínky," naznačil. Přiznal však, že Unie má pro Česko určité výhody. "Společný trh zboží, možnost vzdělávání našich mladých lidí v zahraničí nebo učit se politické kultuře u vyspělých států. Získali jsme také důvěru zemí třetího světa, protože jsme členy významné unie. Platí to zejména v oblasti turistického ruchu," uvedl politik. Hoši z nedělní školy Kritikou nešetřil na adresu české vlády a týmu lidí, které podmínky Čechů pro Unii vyjednaly. "My jsme jak hodní hoši z nedělní školy. Naopak sousední Poláci se snaží prosadit svou," řekl Železný. S energií se pustil také do vlastní prezentace trestních případů spojených s jeho osobou a televizí Nova. Kauzy se táhnou už téměř osm let. Sám se cítí označován neprávem za viníka všeobecně známé arbitráže. "Svoji arbitráž s Ronaldem Lauderem jsem vyhrál," upozornil. Česko ale spor s americkým investorem prohrálo a muselo mu zaplatit deset miliard korun. "Nechybí vám možnost prezentovat se každý týden v pořadu Volejte řediteli?" zazněl dotaz z davu. "Chybí. Televize je totiž jako droga," přiznal Železný. Během své kariéry odvysílal téměř šest set hodinových pořadů Volejte řediteli. "Dnes takový pořad české zemi nesporně chybí. I kdyby ho dělal někdo jiný," přiznal. Na volební program nedošlo

Jediné, na co se ve více než dvouhodinové diskusi nedostalo, byla prezentace politické strany Nezávislí demokraté, kterou vede Železný do voleb. Slíbil ale, že se za pár měsíců v případě zájmu do Trutnova vrátí a stranu i s jejím volebním programem představí. *****

Klause by dnes určitě podpořila jen ODS 18.4.2006

Metro

str. 1 Titulní strana

ONDŘEJ FERRE

Paroubek a Bursík k sobě v předvolebním duelu nacházeli cestu Prezident Václav Klaus si ještě před šesti měsíci mohl být prakticky jistý svým znovuzvolením. Dnes je všechno jinak. Strana zelených, která se nedávno potácela hluboko pod hranicí volitelnosti do Poslanecké sněmovny je dnes černým koněm voleb. Zdá se, že převezme roli jazýčku na vahách, který dříve představovali lidovci a unionisté. Ani jedni z nich by se nyní podle průzkumů veřejného mínění nedostali do sněmovny. Ve včerejší televizní debatě premiér Jiří Paroubek a předseda Strany Zelených Martin Bursík zavdali “všelidovému” prezidentovi Klausovi důvod k přemýšlení o tom, zda jeho první prezidentské období nebude také obdobím posledním. “Kdybychom byli v tomto parlamentu, Klaus by nebyl na Hradě,” řekl Martin Bursík. Premiér Paroubek oživil myšlenku prezidentské kandidatury nynějšího ombudsmana Otakara Motejla, čímž de facto hodil přes palubu permanentního prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Politická situace se mění a pod praporem Hradu zůstává jen ODS. *** Prezidentští kandidáti podle obliby * Vítězslav Jandák (nestraník) * Václav Klaus (ODS) * Vladimír Železný (NezDem) * Petr Pithart (KDU-ČSL) * Otakar Motejl (nestraník) * Karel Gott (nestraník) *****

Město navštívil europoslanec 15.4.2006

Deník Jablonecka

str. 13 Jablonecko

JANA ŠRÁMKOVÁ

Jablonec n. N. - Vladimír Železný, europoslanec a bývalý ředitel televize Nova, včera zavítal do Jablonce. Středem jeho zájmu bylo nedávno dostavěné Centrum obchodní spolupráce, kterým ho provedla ředitelka Marta Procházková. "Mám z toho fantastický pocit. Kéž by takové stavby byly v každém městě," uvedl poté, co si Eurocentrum, na něž Evropská unie přispěla částkou 2,25 milionu

eur, důkladně prohlédl. Obdivoval nejen sál se skvělou akustikou, ale především rychlost, s jakou byl projekt realizován. "Kam se Praha na Jablonec hrabe," poznamenal s tím, že Česká republika vykazuje v souvislosti s čerpáním peněz z EU pouze desetiprocentní úspěšnost. Jablonec se však celorepublikovému průměru vymyká, jelikož v loňském roce byla radnice při podávání žádostí stoprocentně úspěšná. "Připravujeme kuchařku, v níž bude dvanáctibodový návod pro podnikatele a starosty, jak při podávání žádostí postupovat," prozradil europoslanec. Ten se řídí heslem "odvaha dělat odvážné věci." Rozhodl se proto osobně objet všech 77 okresů a navštívit skoro 500 měst. "Znamená to obejít asi tisíc restaurací, což je velice náročné na ledviny, játra i další vnitřní orgány," prozradil na závěr návštěvy Vladimír Železný. *****

Co říkáte prezentaci Vlčnova v Evropském parlamentu? 10.4.2006

Dobrý den s kurýrem

str. 7 Slovácko ve Štrasburku

(dva)

ZEPTALI JSME SE EUROPOSLANCŮ VLADIMÍR ŽELEZNÝ Myslím si, že je to velice odvážný a správný krok, protože bychom měli být sebevědomí a měli bychom se umět prezentovat. Taková prezentace lidových tradic ukazuje minimálně to, že jsme jiní, že nejsme úplně standardní, že jsme přinesli něco nového do Evropské unie, která si to stále ještě neuvědomuje. Samozřejmě že by to pak mělo pomoci při rozhodování například o dotacích nebo jiné podpoře. Odpovědným lidem by měly naskočit tyto písničky, to, jak umí tito lidé tancovat, jak udržují lidové kroje, to, jak se chovají. Je to úžasné ...

ZUZANA ROITHOVÁ Je to skvělé a patří za to dík panu kolegovi Zatloukalovi. Je dobře, když si kolegové z jiných zemí uvědomí, co je to Česká republika, co všechno Česká republika znamená. Je to otázka kulturní diverzity, na které je Evropa založena a kterou odráží slogan “jednota v rozlišnosti”. Toto je ukázka toho, co je rozličné a co Evropany obohacuje, a to musí Evropská unie chránit jako oko v hlavě, aby se nám to nerozplynulo. Myslím si, že by Jízda králů měla být zapsána do seznamu UNESCO. Už jen proto, že je to nesmírně originální a starodávná tradice. Díky tomuto zápisu by mohla být ještě známější a ostatní Evropané by věděli o kořenech Evropy.

JAROSLAV ZVĚŘINA Myslím si, že to bylo skvělé. Jízda králů je fantastická věc a jsem rád, že to přitáhlo takovou pozornost kolegů poslanců. Myslím si, že Jízda králů do seznamu UNESCO patří. Když už je zde zapsán i verbuňk, tak proč ne Jízda králů. Je to tak krásný obřad, tak silná tradice, že nevím, co už jiného by zde mělo být než právě Jízda králů. *****

Šedesátá léta představuje sbírka Galerie Zlatá husa 6.4.2006

Mladá fronta DNES

str. 9 Kultura - kraj Karlovarský

(haj)

Karlovy Vary - Šedesátá léta uplynulého století se výrazně zapsala do dějin nejen českého moderního umění. Řada výrazných osobností a množství vynikajících uměleckých děl, období jednoho desetiletí, reprezentuje jedinečná výstava v karlovarské Galerii umění.

Se souborem nazvaným Šedesátá se v karlovarské výstavní síni prezentuje pražská Galerie Zlatá husa, kterou před lety založil nynější kontroverzní europoslanec Vladimír Železný. Šedesátá léta byla pro něj před deseti lety jedním z podnětů pro založení rozsáhlé sbírky, která nemohla být z prostorových důvodů dosud celá zveřejněna. Výběr z téměř sedmi stovek děl této epochy už mohli spatřit návštěvníci Domu umění města Brna v roce 2004 a karlovarská výstava je opět výběrem. “Vymezené období je uvedeno ouverturou konce padesátých let, která má v sobě kouzlo prvních doteků s rodící se pluralitou názorů,” vysvětluje kurátorka výstavy Magdaléna Juříková. “To nadechnutí a vzplanutí pro volnost projevu je znát z každého juvenilního díla dnešních klasiků. Úsilí o zmapování tohoto vzrušujícího období, které dnes můžeme hodnotit méně emotivně a ve vícero souvislostech, není zdaleka u konce,” dodala. “Sbírka vznikala mezi lety 1997 a 2001. Nyní čítá na patnáct set položek,” uvedl Vladimír Železný. V Karlových Varech tak je k vidění výběr toho nejlepšího, co ve zmíněném období na české výtvarné scéně vznikalo. Nechybí samozřejmě jména jako Mikuláš Medek, Jiří Kolář, Adriena Šimotová či František Muzika. “Zastoupení jednotlivých osobností nemůže být vždy reprezentativní. Podařilo se však někdy systematicky a jindy dílem náhody soustředit větší monografické celky? K vidění jsou například práce výtvarníků Balcara, Koláře, Pištěka, Koblasy či Načeradského,” uvedla kurátorka výstavy Magdaléna Juříková. Jindy jsou podle kurátorky naopak významní autoři zastoupeni pouze symbolicky, přesto však kvalitně. Galerie Zlatá husa soustřeďuje jednu z nejkvalitnějších a nejrozsáhlejších soukromých sbírek českého umění. Výstava potrvá do 30. dubna a otevřeno je denně mimo pondělí od 9.30 do 12 a od 13 do 17 hodin. *****

VLADIMÍR ŽELEZNÝ: Jsem dobrým maskotem mužstva, protože když do Znojma přijedu, tak Znojmo vyhrává 4.4.2006

Znojemsko

str. 15 ZDENĚK KAPINUS

Mým sousedem na tribuně byl při druhém utkání play off mezi Znojmem a Spartou Europoslanec Vladimír Železný. Využil jsem této příležitosti a bezprostředně po utkání jsem se ho zeptal: Čemu vděčíme za to, že se europoslanec Vladimír Železný objevil po delším čase ve Znojmě na hokeji? Ve Znojmě se objevuji často, ale na hokeji jsem se delší čas neobjevil, protože jsem byl většinou v Bruselu. Právě ve dnech, kdy se ve Znojmě hrálo. Takže teď jsem využil toho, že jsem zde na volební kampani, a samozřejmě jsem tady musel být. Já jsem dobrým maskotem tohoto mužstva, protože když jsem tady, tak Znojmo vyhrává. Při play off Znojma s Pardubicemi jste tehdy v rozhovoru pro Znojemsko řekl, že fandíte Znojmu, ale jinak jste Sparťan. Komu jste tedy fandil dnes? No, to jste jistě viděl. Já v hokeji fandím Znojmu, a ten tým se mi moc líbí. Ve fotbale samozřejmě fandím Spartě. *****

Železný chce získat peníze na povodně z EU 4.4.2006

Znojemsko

str. 8

Europoslanec Vladimír Železný řekl, že ke Znojemsku stále cítí zodpovědnost, a vydal se do oblastí zasažených povodněmi, aby zjistil škody a nabídl pomocnou ruku. Navštívil Hevlín, Slup, Hrušovany,

Znojmo a Vranov, kde byl na hrázi přehrady pořízen tento snímek. “Velmi rozhodně podpořím finanční pomoc ze strany Evropské unie. Ostatně jsou to také naše peníze,” uvedl V. Železný. *****

Znojmo žene i poslanec Železný 1.4.2006

Mladá fronta DNES

str. 15 Sport (rob)

UDÁLOSTI Znojmo - Také někdejší generální ředitel Novy a nyní europoslanec Vladimír Železný žene znojemské hokejisty k cestě do extraligového finále. Je místním fanouškem, právě ve znojemském kraji totiž kdysi začínal s politickou kariérou - region zatupoval v Senátu. *****

Znojmo odmítlo druhý úder Sparty 1.4.2006

Mladá fronta DNES

str. 16 Sport ROBERT SÁRA

Druhé semifinále extraligového play-off: Znojmo - Sparta 3:1. Stav série je nyní vyrovnaný, boj se stěhuje do Prahy Znojmo - Hokejová bitva o extraligového krále dál zůstává bez jasného favorita. Stejně jako semifinále mezi Slavií a Českými Budějovicemi je i druhá série Znojma se Spartou po včerejšku vyrovnána. Po čtvrteční porážce na nájezdy vrátilo Znojmo Spartě úder. Doma ji skolilo 3:1. “Před začátkem jsme chtěli urvat ve Znojmě jeden zápas. To se podařilo,” prohlásil sparťanský trenér František Výborný. Přesto bylo na Pražanech znát zklamání. Do zápasu totiž vlétli s obrovskou vervou, už ve druhé minutě vedli. A stejně jako den předtím překonali gólmana Trvaje hned z první střely. Hráči skvěle napadali, tvrdě dřeli, jenže bláznivé tempo nevydrželi. Naopak Znojmo ještě v první třetině povstalo z křeče. Pomohl mu znovu famózní Jiří Dopita, jenž tým bravurně vede extraligovým play-off. Právě on pak symbolicky zápas definitivně rozhodl. Minutu a půl před koncem dostal na útočné modré puk, krátce se rozhlédl a pak střelou do prázdné branky zvýšil na 3:1. V tu chvíli znojemský stadion vybuchl radostí. A s ním třeba i europoslanec Vladimír Železný, jeden ze zdejších fanoušků. Bylo definitivně rozhodnuto! Klíčový gól však dal nenápadný bojovník Milan Mikulík. Pár vteřin po začátku třetí třetiny se prodral před gólmana Břízu a krásnou ranou k tyči zajistil Znojmu vedení 2:1. Zároveň tím odstartoval první třetinu, která v téhle sérii měla vítěze. Pět předchozích totiž skončilo nerozhodně: i to ukazuje, jak je tahle bitva vyrovnaná. Nesmírně vyrovnaná. “A stejné to bude i v Praze,” tuší kouč Výborný. Tam bude semifinále pokračovat v pondělí a v úterý. Ve čtvrtek se pak ještě najisto vrátí na jih Moravy.

*****

Když Znojmo napadla řeka 1.4.2006

Právo

str. 12 Styl na víkend

Jan Rychetský

Únava a zmar. To pociťují lidé bydlící nedaleko řeky. Většinou poklidná Dyje se po čtyřech letech opět změnila v hrůzostrašný živel. Když se místní konečně vypořádali se škodami z roku 2002, mají to na krku znovu. Vesnice Podhradí nad Dyjí čítá něco přes sto domů. Ve čtvrtek odpoledne je tady jako po vymření. Aby ne, když v noci zažili místní opět zkázu. Přízemí domů kolem řeky jsou pod vodou, včetně policejní ozdravovny Riviera. Na život narazíme až u potoka, jenž rozděluje vesnici vedví. Jindy téměř suché koryto teď vypadá jako rozbouřený kanál pro kajakáře. S ním sousedí chalupa šedesátiletého Jaroslava Orsáka. Znojemští hasiči mu pomáhají odčerpat vodu ze stodoly. Ještě teď jsou všude obrovské kaluže. “Před čtyřmi lety to bylo špatný. Dostali jsme něco od pojišťovny a půl roku na tom makali. A teď zase zplundrovaná zahrada, podmáčené podlahy a ve stodole spoušť,” říká ustaraně. Škodu odhaduje minimálně na padesát tisíc korun. Je chalupář, jako všichni ostatní, co mají obydlí u vody. Někteří se sem báli přijet, jiní už obraz zkázy vlastního majetku viděli. “Když sem soused ráno přijel, podíval se do chalupy, prásknul dveřma, že se na to může vykašlat, a zase odjel,” dodává Orsák. Pod přehradou Dál po proudu řeka přetéká přes výpustě Vranovské přehrady. Most, který po ní vede, vibruje tlakem. Mezi postávajícími je europoslanec Vladimír Železný, opodál má zaparkovanou předvolební dodávku. Tenhle kraj je jeho srdci blízký, má zde mnoho přátel a tak se přijel podívat, jak to tady vypadá. V přilehlém Vranově nad Dyjí je také celkem pusto. Nejhorší chvíle místní zažívali brzo ráno. Voda zaplavila několik desítek domů. Klučina se na nábřeží snaží projet zaplavenou silnicí, ale vzdává to a otáčí se. Nejvíce postižen je pravý břeh. Jeden z mála domů u vody, co zůstaly ušetřeny, obývá od narození třicetiletý Aleš Hanák. “Zachránila mě skála před barákem, jinak bych byl první na ráně. Stejně jsem zvědavej, co to udělá. Podívejte se, jak se na něm podepsaly minulé povodně,” ukazuje na pukliny ve stěnách. “Jednoho ze záchranářů, co u domu o kousek dál skládal písek, to tenkrát vcuclo do sklepa, kde už bylo vody po strop. Myslel jsem, že je po něm, ale zanedlouho díky bohu vyplaval,” vzpomíná. Na zahradě postává s devětadvacetiletým Lukášem Trochtou. “Mám vodu o patnáct čísel výš než podlahy. Ale včas jsem to zapytloval, takže se do domu nic nedostalo. Přesto se mi na podlaze dělají fleky od spodní vody,” mluví o svém štěstí v neštěstí Trochta, na jehož dům je odtud vidět. Párkrát prý v městečku padlo, že by se měly pořídit zábrany, jako mají v Praze, ale pak vše utichlo. Město ve vodě Rozbouřená řeka se dál valí zemí nikoho, tedy Národním parkem Podyjí. Na přehradě ve Znojmě, kterou zrovna opravují, vytváří obrovský vodopád. Z okolních kopců na něj shlíží nespočet diváků. U školy nedaleko kláštera Louka se řadí vojáci záchranného praporu z Bučovic, zanedlouho kamsi odjíždí ve dvou náklaďácích. U řeky stojí tři zaplavené bytovky. Na druhé straně mostu, z něhož už je odšroubováno zábradlí, čeká spoušť. Domky a chatky u břehů obtéká žlutá břečka. Zahrádkářskou kolonií se dva muži snaží proplout v kánoi, ale posléze to vzdají.

Přímo u mostu se zpola ve vodě topí dvojdomek s novou fasádou, obklopuje ho malá vinice. Devětapadesátiletá Marie Rozsypalová stojí před ním, manžel všechno pozoruje zevnitř. Evakuaci odmítli a jsou rádi, že je záchranáři nechali doma. Je to sice bolestnější, zato ale vědí, co se děje s jejich majetkem. Už je to tu zase “Při minulé povodni jsem byla na pokraji zhroucení. Potom jsme se fakt dost nadřeli a už zase máme vodu ve sklepě. Stojíme na mělkém podloží, takže kdo ví, co to udělá,” líčí a se špetkou černého humoru dodává: “Zasela jsem hrách a je fuč. Ale vínu to snad vadit nebude.” Podívá se, jak u domu mírně stoupá voda. “Je to hrozný. Už je to tu zase. Ti nahoře věděli, že všude je plno sněhu, že budou problémy a nic. Přehrady s předstihem neodpouštěli, Dyji nehloubili,” rozčiluje se. U břehu jsou mladí hasiči z nedalekých Kuchařovic. “Přijeli jsme pomoct. Až voda opadne, bude každá ruka dobrá a začneme čerpat vodu ze sklepů.” Vracíme se z obhlídky, padá tma. Tři chlápci se blíží k zadnímu vchodu Základní školy JUDr. Josefa Mareše ve Vídeňské ulici uprostřed Znojma, která slouží jako dočasný útulek. Táhne to z nich už na dálku. “Jsme z Oblekovic. Máme tam pronajatou chatu, asi tam už bude voda,” blekotá jeden. Do školy je nepustí. “Vždyť ani nemají doklady. Přespávají tady starší lidé, ale i matka s dítětem a musíme je chránit,” vysvětlují učitelky. “Ubytovalo se zde zatím třináct lidí, všichni ze Znojma. Jinak jich je většina u příbuzných. Azyl tady poskytujeme lidem ze záplavových oblastí do té doby, dokud nebude odvolána pohotovost. Dostanou snídani, oběd, večeři, balenou vodu a včera přivezla charita teplé pokrývky,” vypočítává zástupkyně ředitele Hana Simonidesová. V rozlehlé tělocvičně sedí vedle lůžek tři lidé: dvě starší paní z ohroženého penziónu pro důchodce a pětašedesátiletý Stanislav Šefar. Trochu je uklidňuju zprávami, které mi do telefonu říká vedoucí provozu Znojmo v povodí Dyje Stanislav Hába. Kulminace se zastavila, tedy hladina už nestoupá. “Stejně nemám ani odvahu myslet, co se doma děje,” podotkne pan Šefar. Když ho včera vyzývala policie, aby se evakuoval, ještě zůstal, ale ráno mu voda začala vtékat do sklepa a dál už nečekal. Řadový domek mu stojí v ulici Na hrázi, asi sto metrů od břehu. “Mám patnáctiletého syna. Ten měl největší starost o dvě kočky, co doma máme. S mámou, bývalou manželkou, odešli i s mourkama k jejím rodičům.” Je po třech mozkových mrtvicích, ale jde si před školu zapálit cigaretu. “A pivo nepřivezli,” vtipkuje. “Ne, jen vodu,” odvětí jedna z učitelek. “No, vždyť tý je tady okolo nás všude dost,” dodá. Chytne mě za triko s tím, že mu nic jiného nezbývá než tenhle šibeniční humor. V Hrušovanech nad Jevišovkou sype ještě před půlnocí pětadvacet vojáků z Bučovic písek do pytlů a skládá je na hromady. Dřou do úmoru. Místní obyvatelé pytle odvážejí, kam je třeba. O kus dál v obci Jevišovka dorazíme v přítmí k přírodnímu valu. Je vidět, jak se voda rozlévá po krajině. V dálce hučí říčka Jevišovka, nyní přerostlá potvora, a ohromná Dyje. Stojíme kousek od jejich soutoku. Velká voda se valí dál a zůstává po ní pocit zmaru. *****

Vladimír Železný: je zvláštní zvíře

29.3.2006

Travel digest

str. 34 Celebrita na cestě

LUCIE VÝBORNÁ

Do roku 1990 se jeho cestovatelské výkony omezovaly na Bulharsko, Polsko, Německo a některé bývalé části Sovětského svazu. Pak padla železná opona a tak okamžitě vyrazil na druhou stranu - první byla Vídeň, druhý New York. Později se nalétal tolik, že ze zlatých a diamantových karet různých leteckých společností mohl klidně losovat. Teď jsem ho zastihla v době cestování (jak sám říká) velmi nudného. Stejné letadlo, stejná posádka, Praha - Brusel a zpět. Bývalý muž č.1 televize Nova, geniální stratég, výborný fotograf a dnešní europoslanec Vladimír Železný. tD: Kam jezdí muž jako vy na svatební cestu? Poprvé nebyla žádná - moje první svatba se konala v Londýně, kam jsem odjel těsně po srpnu 68, kdy mi bylo doporučeno, abych alespoň na nějaký čas zmizel. Cesta tedy vedla maximálně z Finchley do Hamsteadu, víc jsme si tehdy se ženou dovolit nemohli. Cílem druhé svatební cesty byl Izrael. Vlastně máme za sebou s Konstancií hned dvě neuvěřitelné cesty - kromě svatební do Izraele ještě cestu po vinicích Evropy. Víte, nemám řidičák, a partnerku tedy potřebuji přímo naléhavě. Ta druhá cesta autem vedla po trase Praha - Bádensko, překročit Rýn, pak Alsasko, projet ho celé od Štrasburku až po Colmar, dále do Burgundska od Core de Bohn až do Chablis, všude po vinicích až po nejslavnější vinici světa Romane Conti (v severním Burgundsku). Pak na skok do Paříže - jen tak z povinnosti. Z Paříže v jednom zátahu do Bordeaux (navíc ještě na státní svátek, kdy byly silnice totálně ucpané), spodem podél španělských hranic do Avignonu - tzn. oblast Rhony, Provence, odtud na hranice Itálie, kolem Piemontu spadnout dolů do Toscany, projet celé Toskánsko, pak nahoru do Brixenu a z Horní Adige do Vachau - a to už jsme skoro v Mikulově. Dům, ve kterém v Mikulově přebývám, je jen 45 km odtud. Celkem to bylo 32 dní a 8 tisíc kilometrů. Má žena řídila, já jsem ochutnával. tD: 8000 kilometrů a kolik litrů? Něco se tam i přechutnalo. tD: Nejpříjemnější překvapení na cestě co se vína týče? Asi Burgundsko - vinařství Leflaive. Luxusní průřez jeho produkcí, a v tomhle případě klidně mohu říci i tvorbou vín - noblesní montrachet a nádherné chardonnay barrique si to v tomto případě stoprocentně zaslouží.. tD: A ta Paříž - to byla nákupní úlitba vaší ženě? Ne, Kačenka má také ráda víno, a protože má mnohem mladší nos, vyzná se velmi dobře. Je to nespravedlivé - zatímco chuť se vám v životě vůbec nemění, čich odchází beznadějně. Jenže asi 70 procent poznávacího zážitku z vína je čichem. tD: Jak je to tedy s vámi? Děláte na mě dojem člověka, který nezná slovo dovolená a cestuje spíš z praktických důvodů.

Ne, počkejte, představím vám náš Izrael. Přistáli jsme na letišti v Tel Avivu, najali jsme auto, vyrazili na sever do Cezarei, pak na Megido, kolmo nahoru na libanonské hranice, podél nich do národního parku, kde pramení Jordán, do oblasti, která se jmenuje Nimrúd, pak do podhůří Hermonu (krásná dvouapůltisícovka na trojhranici Libanou, Izraele a Sýrie), vinařskou částí Golandských výšin ke Galilejskému jezeru, dále nahoru do Safedu - to je krásné místo středověkých a renesančních synagog, kde byli všichni velcí učitelé a vykladači talmudu. Poté dolů podél Jordánu po silnici, která protíná celý Izrael od severu k jihu až na dohled Mrtvého moře. Následoval Jeruzalém, odtud návrat k Mrtvému moři, Kumrán, Masada (pevnost, kterou Židé nevydali), Sodoma, průjezd Negevskou pouští podél jordánské hranice. Pak Eilat s otočkou na kráter Ramon a následný návrat do Tel Avivu na letiště. tD: A jak dlouho vydržíte na lehátku u moře? Velmi krátce. V podstatě jen tak dlouho, než vymyslím nějaký neodolatelný důvod, proč se zvednout a jít pryč. tD: Jaký největší luxus jste kdy na cestách zažil? Luxus je velmi relativní pojem, ale jestli to má být nejdražší apartmá, pak to bylo v New Yorku, kam jsem byl pozván, abych přednášel na nějaké mezinárodní konferenci, a oni mě ubytovali ve Four Seasons úplně nahoře v patře, kde bydlí Rockefellerové a jim podobní. Celé patro, tedy to, co jinde dělá těch deset až patnáct pokojů, máte pro sebe včetně malého bazénu. Rychle ovšem zjistíte, že ten přepych je ošidný, protože z toho využijete stejně přibližně plochu velikosti jednoho z pokojů na patře pod vámi. Bylo ale moc pěkné obcházet apartmá kolem dokola a prosklenými stěnami se dívat na noční New York. Tak to byl asi luxus. Osobně si rád dopřávám luxus chodit do Michelinových restaurací, mám je po Evropě velmi dobře zmapované. tD: Kam byste mě pozval? Nejoblíbenější není tříhvězdičková, mívala dvě hvězdičky a teď má dokonce "jen" jednu. Je to Schwarzer Adler v Badensku, vynikající restaurace a z hlediska poměru cena kvalita jedna z absolutně nepřekonatelných. Majitelem je pan Fritz Keller a má asi nejlepší sklep v Evropě vůbec, Kellerové jsou totiž od roku 1924 největšími dovozci kvalitních francouzských vín do Německa a střední Evropy. Tohle je pro mě luxus, ale ne okázalý v tom smyslu, že by kolem vás běhalo sedm osobních číšníků... tD: Jaké vyhledáváte ubytování, jste-li na cestách a je to ve vašich rukou? Zpravidla rozhoduje místo, kde mám být. Naštěstí teď v Bruselu už mám byt, takže nejsem odkázaný na hotel. Dívám se ze svého okna na Atomium a Palmerstone, což je ulice, kterou celou vybudoval Horta, jeden ze zakladatelů belgické, respektive evropské secese. Mimochodem, jeden z nejhezčích domů v ulici je Pražský dům, krásná reprezentace Čech. tD: Máte z cest i nepříjemné zážitky?

Asi jako každý. Něco jsem nalétal do USA, a to samo o sobě nebyly moc příjemné zážitky, hodně kvůli imigračním úředníkům. Naše občany, kteří hodlají vycestovat do Spojených států, podrobují mimořádně ponižující proceduře - dotazník je stupidní a jestli někdy budu ve vládě, budu prosazovat, aby stejně stupidní dotazník při cestách do ČR vyplňovali Američané, kteří k nám v současnosti nepotřebují vůbec nic. Ať si zkusí, co to znamená, stát po nocích v nějakých frontách, v obavě, jestli na vás vyjde kvóta víz, co jsou zrovna udělována... tD: A co je na Americe pěkné? Miluju Ameriku a jsem jí fascinován. Trojnásobně jsme fascinován New Yorkem, což ale není Amerika. Je to zvláštní zvíře, miluji ho, mám NY prochozený skrz naskrz a nafocený z mnoha aspektů. Myslím, že mu i malinko rozumím. NY je směsice všeho možného, co si umíte vytvořit na téhle planetě na relativně malém prostoru. tD: Modelová situace: Vladimír Železný je v NY a světe div se, má 3 volné dny. Jaké budou? Děláte si legraci, ale náhodou teď jsem tam jeden volný den měl. Takže nejdřív jsem se prošel po 5. avenue a okamžitě jsem směřoval ke Carnegie Deli. Carnegie Deli je zázrak. Víte, my Američany často podceňujeme, ale oni když se něčeho zmocní, tak to dělají s neuvěřitelnou precizností a profesionalitou. Kdybyste například v roce 1992 přijela do NY a chtěla si dát skvělou kávu, bylo to takřka nemyslitelné. Dostala byste jen mizerné kafe rozředěné 1:7, cosi příšerného. Pak se ale rozhodli, že s tím něco udělají. Vznikly Starbucksy a další kavárny a dnes si můžete vybrat mezi všemi možnými druhy káv. Tak dobré kafe jako v NY pijete málokde na světě - včetně Itálie. Totéž se týká pizzy nebo manhattenských zmrzlin a totéž se týká Carnegie Deli. Tohle bistro vyrostlo na úplně primitivní, jednoduché a chudé haličské kuchyni. Cokoli si vymyslíte, tak tam je, odvedené tím brilantním způsobem, o kterém jsem už mluvil. Kdysi jsem tam šel se skupinkou svých spolupracovníků a jeden se holedbal, co toho dokáže sníst. Řekl jsem: "Sendvič Woody Allen v Carnegie Deli ani náhodou!" Kasal se, že to nebude problém. A byl. Normální sendvič je asi 5 cm vysoký. Woody je trojnásobek, je to minimálně 15 cm vysoká vrstva fantastického voňavého vlažného nakrájeného masa. Nahoře a dole je tenký plátek bílého chleba a zkuste to sníst. Carnegie Deli je opravdu zázrak. tD: Tak jsme pojedli. Co dál? Potom se seberu, odjedu přibližně 15 stanic na sever, vystoupím a procházím se ve všech čtvrtích, které jsou zakázány. Brooklyn, Bronx... jsou krásné. tD: V čem? Je to nevyumělkované, přirozené, vidíte tam tváře celého světa. Typicky evropskou tvář vedle černocha z východní Afriky, Korejce, Číňany... Později odpoledne se vydám fotit. Jako fotograf miluju odlesky. Objíždím místa, o nichž vím, že když bude zapadat slunce,

vytvoří neuvěřitelné efekty. Mám sérii asi 150 fotografií NY odlesků. A někdy mám pocit, že takové reflexe vypovídají mnohem víc, než když fotíte přímočaře tu kterou věc. tD: Kam půjdete večer? K Petrosjanovi. To byl Armén, jeden z významných dodavatelů evropského kaviáru. Jeho původně pařížská firma pocházející z 20. let založila kolem roku 1926 v New Yorku restauraci a bistro, kde si můžete koupit kaviár nebo si dát třeba jen malou sklenku šampaňského. A pozor! NY restaurace je už daleko lepší než pařížská. tD: Koupíte si v New Yorku něco? Knihy - minimálně v Barns and Nobel. Ale na rohu Americké avenue a tuším 45. ulice je vynikající knihkupectví, které mám ještě raději. tD: Kam byste se ještě rád vrátil? Do Kalifornie. Mám rád San Francisko a moc se mi líbilo Las Vegas. Víte, nemám rád to naše intelektuálské pohrdání klubu pravdy a lásky a to rčení, že Vegas je papundeklový umělý svět... možná papundeklový je, ale je také dovedený do naprosté dokonalosti. A dokonalost by nás měla vždycky svým způsobem fascinovat, ohromovat a měli bychom ji ocenit, i když nemusíme být zákazníkem ani jediného kasina. tD: A kam se chystáte? Určitě bych se chtěl podívat do Číny, jejich kulturu jsem studoval celý život a něco o ní vím, ale nikdy jsem tam nebyl, ani v Japonsku ne. tD: Jestli tomu všemu teď lépe rozumím, tak pro vás cestování znamená hlavně poznávání. Je to kultura, kulinářství, vína... ale v jakém pořadí? Anebo pro vás cestování znamená ještě něco jiného? Pohříchu je to hlavně práce, a o té jsme nemluvili. A k ní občas přidáte dobré víno, občas dobré jídlo, nějaký koncert - třeba nedávno jsem byl ve Vídni na Muzik Verein, hráli Mozartovo rekviem - to byl famózní zážitek. Teď mi dochází, že jsem během našeho povídání vynechal Vídeň, a to by byla chyba! Vídeň jsme spoluvytvářeli - české služky, které odcházely do hlavního města impéria, nejen že vnesly do tamního slovníku mnoho výrazů, ale naučily Vídeň určitému typu kuchyně. Když už jsme u jídla, ve Vídni miluju dvě místa: je to restaurace Plachuta - podnik, který dělá jenom hovězí... vlastně jen taflšpitz. Geniální eintopf s křenem, jablkem a všemi správnými přísadami. Nikde na světě ho tak neudělají, jako tady. Na polovičních cenách Plachuty je FuglMüller. Když byl ve Vídni Kennedy, Bernstein nebo kdokoli, kdo něco znamenal, šel na řízek právě sem. Tvrdá dřevěná lavice malého bistra a řízek, vyklepaný do tenka, veliký jako pizza a přetékající přes talíř. K tomu nakyslý bramborový salát a sklenička ryzlinku. Takže jsme se dostali zase k jídlu, ovšem jinak je cestování hlavně moje práce - z 90 procent práce, ale jak vidíte, stihnout se dá leccos. *****

Dal jsem své podstatné peníze za podstatnou věc

27.3.2006

Mladá fronta DNES

str. 5 Kraj Karlovarský

(ln)

Karlovy Vary - Špičkové obrazy ze 60. let největší tuzemské soukromé sbírky Galerie Zlatá husa jsou k vidění v Karlových Varech. Galerii založil europoslanec Vladimír Železný, tehdy ještě ředitel TV Nova. Sbírku čítající 1560 děl, zejména obrazů, vytvořil společně s kurátorkou a ředitelkou galerie Magdalénou Juříkovou. “Nechceme, aby obraz byl pouhou ,hodnotou‘, například v bankovním trezoru. Obraz, který není v dotyku s lidmi, přestává být obrazem a stává se jen peněžní jistinou. Každý podnikatel by měl část svého zisku věnovat do umění,” říká Železný. Sbírku jste začali budovat v roce 1996. Co bylo předtím? Chodil jste jen po výstavách obdivovat umění? Předtím jsem neměl peníze. V momentě, kdy jsem začal mít ze svých podnikatelských aktivit podstatné finance, dal jsem je okamžitě za podstatnou věc - a to je české umění. Předtím má láska k umění vypadala ,studentsky‘, tedy chudě. Byla to věc srdce, ale nedosáhl jsem na žádný obraz. Jsou díla, která byste do sbírky rádi získali, ale zatím se to nepodařilo? Máte nějaký jejich ,žebříček‘? To jsou stovky děl! Žebříček je buď abstraktní, kdy víme, že máme ve sbírce nějakou mezeru. A o těch víme velmi dobře a jsme z toho nervózní. A druhý je seznam děl, o kterých víme, že někde leží, že nejsou příliš pečlivě schraňována a že jejich majitelé čekají jen na to, až ještě více na nějaké aukci stoupne hodnota jejich autora. Tam jsme nervózní, abychom byli včas na správném místě *****

Galerie ukazuje zlatá šedesátá

27.3.2006

Mladá fronta DNES

str. 5 Kraj Karlovarský

(haj, rep)

Návštěvníci karlovarské Galerie umění mohou vidět vedle sebe díla Koláře, Šimotové či Medka Karlovy Vary - Šedesátá léta uplynulého století se výrazně zapsala do dějin nejen českého moderního umění. Řada výrazných osobností a množství vynikajících uměleckých děl, období jednoho desetiletí, které reprezentuje jedinečná výstava v karlovarské Galerii umění. Se souborem nazvaným Šedesátá se v karlovarské výstavní síni prezentuje pražská Galerie Zlatá husa, kterou před lety založil nynější kontroverzní europoslanec Železný. Šedesátá léta byla pro něj před deseti lety jedním z podnětů pro založení rozsáhlé sbírky, která nemohla být z prostorových důvodů dosud celá zveřejněna. Výběr z téměř sedmi stovek děl této epochy už mohli spatřit návštěvníci Domu umění města Brna v roce 2004 a karlovarská výstava je opět výběrem. “Vymezené období je uvedeno ouverturou konce padesátých let, která má v sobě kouzlo prvních doteků s rodící se pluralitou názorů,” vysvětluje kurátorka výstavy Magdaléna Juříková. “To nadechnutí a vzplanutí pro volnost projevu je znát z každého juvenilního díla dnešních klasiků. Úsilí o zmapování tohoto vzrušujícího období, které dnes můžeme hodnotit méně emotivně a ve vícero souvislostech, není zdaleka u konce.”

“Sbírka vznikala mezi lety 1997 a 2001. Nyní čítá na patnáct set položek,” uvedl Vladimír Železný. Ve Varech tak bude k vidění výběr toho nejlepšího, co ve zmíněném období na české výtvarné scéně vznikalo. Nebudou samozřejmě chybět jména jako Mikuláš Medek, Jiří Kolář, Adriena Šimotová či František Muzika. “Cena sbírky je vyjádřena vibracemi, které díla vyvolávají. Řekněte mi, jakou cenu má Mona Lisa, a já vám řeknu, jakou cenu má tato sbírka,” odpověděl před časem Železný na dotaz MF DNES po hodnotě kolekce. Struktura expozice je velice rozmanitá. Vedle hlavních proudů jsou tu zastoupena i některá polozapomenutá jména nebo autoři, kteří se vzdálili českému prostředí v emigraci. Svůj význam pro fenomén 60. let však nepozbyli. “Zastoupení jednotlivých osobností nemůže být vždy reprezentativní. Podařilo se však někdy systematicky a jindy dílem náhody soustředit větší monografické celky. K vidění budou například práce výtvarníků Balcara, Koláře, Pištěka, Koblasy či Načeradského,” uvedla kurátorka výstavy Magdaléna Juříková. Jindy jsou podle kurátorky naopak významní autoři zastoupeni pouze symbolicky, přesto však kvalitně. Dostupnost jejich děl byla od druhé poloviny 90. let minimální. Galerie Zlatá husa soustřeďuje jednu z nejkvalitnějších a nejrozsáhlejších soukromých sbírek českého umění od roku 1900 do roku 1970. Díla klasické moderny byla veřejnosti představena alespoň ve výběru těch nejlepších už vícekrát. Epocha 60. let však nemohla být dosud z prostorových důvodů zcela zveřejněna. Výstava potrvá do 30. dubna a lze si ji vychutnat denně mimo pondělí od 9.30 do 12 a od 13 do 17 hodin. *****

Ze života škol

16.3.2006

Nymburský deník

str. 6 Nymbursko

EDITA JERIOVÁ

Slavnostní večeře na počest Vladimíra Putina Obsluhovali jsme ruského prezidenta V nádherném Španělském sále Pražského hradu, postaveném počátkem 17. století za vlády císaře a krále Rudolfa II., který zdobí alegorické plastiky, štukované ornamenty, pozlacené lustry a nástěnná svítidla se dvěma tisíci žárovek, se dne 1. března 2006 konala galavečeře na počest ruského prezidenta V. V. Putina, pořádaná prezidentem Václavem Klausem a jeho chotí Livií. Večeře se zúčastnily necelé dvě stovky lidí. Byli tu nejen vrcholní politici jako premiér Jiří Paroubek s manželkou Zuzanou, ministr průmyslu Milan Urban, šéf komunistů Vojtěch Filip, ale i europoslanec Vladimír Železný. Večeře byla zahájena v půl deváté slavnostními proslovy obou prezidentů a poté státními hymnami. Následovalo menu o pěti chodech, obsluhu zajišťovali studenti hotelové školy z Poděbrad a Mariánských lázní. Po oficiálním zakončení hosté odkráčeli po rudém koberci....

Zanedlouho přišla paní Lívie Klausová, rozdala podpisy, vyfotila se s námi a poděkovala. Vypadala velmi spokojeně, což nás potěšilo. Tento večer byl opravdu významný. Pokud bych mluvila za sebe, byla to pro mě velká zkušenost a obrovská pocta. *****

Železný kupoval tři obrazy denně

15.3.2006

Chebský deník

str. 11 Chebsko

* PETR KOZOHORSKÝ

Karlovarský kraj - Pouhý zlomek z unikátní sbírky někdejšího ředitele televize Nova a nynějšího europoslance za Nezávislé demokraty Vladimíra Železného mohou od minulého týdne obdivovat návštěvníci karlovarské Galerie umění. Stovka obrazů výhradně českých autorů ze šedesátých let bude v Karlových Varech k vidění až do 30. dubna. Vladimír Železný nám před vernisáží, kterou sám zahájil, poskytl krátký rozhovor: * Kdy jste se začal zajímat o obrazy? Je to má celoživotní láska. Celou řadu autorů znám už od šedesátých let, chodil jsem k nim do ateliérů, a když se mi naskytla příležitost, začal jsem místo domů a jachet na Bermudách nakupovat obrazy. Vznikla tak největší sbírka děl českých výtvarníků v nestátních galeriích v celé republice. * Kolik děl v současné době čítá? 1560 obrazů a soch výhradně českých umělců. * Jak dlouho trvalo, než jste ji dal dohromady? Podstatnou část sbírky jsem pořídil během tří let. Snadno si tedy spočítáte, že jsem v té době nakupoval tři obrazy denně, včetně víkendů a státních svátků. * Je nějaký autor, kterého preferujete? Na to je velmi těžké odpovědět. Česká moderna se velice liší už po desetiletích. Například 60. léta jsou úplně jiná než léta 40. Velice mě ale oslovuje Emil Fila. * Mohou někde zájemci vidět celou sbírku pohromadě? Pochopitelně, v sídle Nadace Galerie, která sbírku spravuje, v Praze v Dlouhé ulici 12. Chodí tam jak studenti, tak přední světoví odborníci. Jednotlivé obrazy ale půjčujeme i jiným galeriím. Například Národní galerie si u nás půjčuje obrazy na prestižní zahraniční výstavy. *****

Železného Železňák startoval v Miroslavi

14.3.2006

Znojemsko

str. 3

-mb-

Na Znojemsku vystartoval volební vůz Vladimíra Železného z Miroslavi minulý pátek, a tím zahájil předvolební kampaň Nezávislých demokratů.

Na bocích Železňáku jsou dvě hesla: “Odvaha dělat odvážné věci" a “Dejme prostor profesionálům!" Vůz je upravený transportér s ozvučením a výsuvným pódiem. Vladimír Železný při této příležitosti řekl: “Vzhledem k tomu, že budeme před volbami postupně vytěsňováni z médií, rozhodl jsem se odpracovat kampaň doslova fyzicky. Mám v tom zkušenost, kdysi jsem během své senátorské kampaně dokázal objet - a nikoli jen formálně všechny obce Znojemska. Chci navázat na tuto náročnou, ale nebývale poučnou zkušenost a během kampaně navštívím úplně všechny okresy naší republiky. Mám za to, že dnešní politické elity už dávno nevědí, jak žijí občané České republiky, zejména mimo Prahu a velká centra." Česká republika má dnes 77 okresů. Železný odmítl srovnávat svůj Železňák s kampaní, kterou kdysi vedl Miloš Zeman, a prohlásil, že Nezávislí demokraté jsou skromnější, mají menší tým, ale jsou pracovitější - a jedou vyhrát!

*****

Železný vyrazil s Kony...

13.3.2006

Aha! str. 2 Politika

Nikola Poselová

PRAHA - Už je to tady! Předvolební kampaně politických stran se naplno rozbíhají. A deník Aha! je při tom! Tentokrát jsme strávili den s předsedou nové politické strany Nezávislých demokratů, bývalým ředitelem TV Nova, současným europoslancem Vladimírem Železným. Vyrazili jsme s ním na předvolební výjezd, který nemohl startovat jinde než na Znojemsku, kde Železný působí. Celý výjezd začal v deset na Staroměstském náměstí, kde Vladimír Železný představuje novinářům svůj zbrusu nový multifunkční Volkswagen Multivan, kterým hodlá objet každý kout republiky. Hned však dochází k prvnímu incidentu. Na místo, kde stojí Železného vůz, přichází strážník Policie ČR a vyzývá organizátory akce, aby mu předložili povolení, že se zde míting může konat. Naštěstí má Železný vše v pořádku. A vyráží se. V autě si Železný otevírá deník Aha! a při čtení pronáší opravdu kouzelnou myšlenku: “Jak si mohou sociální demokraté pořídit volební vůz, který má řízení vpravo, když jsou levicová strana.” Během prvního kolečka navštěvuje obec Miroslav, kde byla celá kampaň oficiálně zahájena. Po skončení projevu Železný dává autogramy. Dětem i do žákovských knížek. Z Miroslavi se jede do Pohořelic, dalších vesnic a Znojma. Na konci vysilujícího dne jde celý volební štáb na večeři u hraničního přechodu Hatě, kterou Železný jako pravý gentleman platí. *****

Aneta převálcovala všechny

12.3.2006

Nedělní Blesk

str. 2 Anketa

(šá, hoh)

TýTý 2005 PRAHA - A je to tady! Nejpopulárnější osobnosti a nejoblíbenější pořady televizní obrazovky už jsou známy! Jubilejní 15. ročník ankety TýTý, kterou pořádá Týdeník Televize,

má své vítěze! Včerejším slavnostním finálovým večerem v Top hotelu Praha, který přímým přenosem vysílala televize Nova, provázel moderátor Leoš Mareš. Kdo se tedy může těšit z kulatého zrcadla? Kdo je největším miláčkem televizních diváků? Karel Gott byl jedním z mála, kdo nezklamal ani nešokoval a získal své už jednadvacáté zrcadlo, ovšem na absolutní vítěze neměl. Úplně nejvíc hlasů totiž získala jeho kolegyně z branže Aneta Langerová! Finále ankety TýTý 2005 vůbec přineslo celou řadu překvapení. Ze zvláštní ceny Týtý se může radovat Kateřina Neumannová, která do Top hotelu Praha dorazila rovnou z letiště. Zrcadlo jí předal Karel Gott. Suverénní absolutní vítězkou se letos stala zpěvačka Aneta Langerová, druhý celkově nejvyšší počet hlasů obdržel moderátor Jan Kraus, který zabodoval v kategorii osobnost zábavných pořadů a stejně tak i se svým pořadem na České televizi Uvolněte se, prosím. Na třetím místě celkového žebříčku popularity se umístil seriál nedávno zesnulého režiséra Antonína Moskalyka Četnické humoresky. Ten v samotné kategorii nejoblíbenějších seriálů převálcoval nováckou Ordinaci v růžové zahradě i Rodinná pouta na Primě! Hvězdy ze seriálů zato bodovaly v jiných kategoriích. Nejpopulárnějším hercem se stal Roman Zach, z hereček mají televizní diváci nejvíce v oblibě Danielu Šinkorovou. Potěšeni mohou být po včerejšku všichni ti, kteří drží palce sympatické moderátorce Událostí na ČT Jolaně Voldánové. Ta totiž v kategorii osobnost televizního zpravodajství předběhla nejen favorizovanou sexbombu Lucii Borhyovou, ale i její kolegy z Novy Pavla Zunu a Pavlu Charvátovou. Malou náplastí za nedávno rozbité auto mohlo být pro Radka Johna první místo v kategorii osobnost publicistických pořadů. Těšit se z první příčky mohl i moderátor Jan Rosák (osobnost soutěžních pořadů) a samozřejmě božský Kája. Finálového večera se zúčastnilo kolem šesti stovek našich celebrit, na které poté čekal tradičně bohatý raut. TýTý 2005 Kdo vyhrál v jednotlivých kategoriích? Absolutní vítěz: Aneta Langerová Objev roku: Ivana Jirešová Osobnost TV zpravodajství: 1. Jolana Voldánová 2. Pavel Zuna 3. Pavla Charvátová Osobnost TV publicistiky: 1. Radek John 2. Marek Eben 3. Václav Moravec Osobnost TV zábavných pořadů: 1. Jan Kraus 2. Vladimír Hron 3. Adéla Gondíková Osobnost TV soutěžních pořadů: 1. Jan Rosák 2. Tereza Pergnerová 3. Zdeněk Podhůrský Herec: 1. Roman Zach 2. Viktor Preiss 3. Ladislav Potměšil Herečka: 1. Daniela Šinkorová 2. Libuše Šafránková 3. Jiřina Jirásková Zpěvák: 1. Karel Gott 2. Petr Kolář 3. Vladimír Hron Zpěvačka: 1. Aneta Langerová 2. Lucie Bílá 3. Helena Vondráčková Pořad roku: 1. Uvolněte se, prosím 2. VyVolení 3. GoGo šou Seriál roku: 1. Četnické humoresky 2. Ordinace v růžové zahradě 3. Rodinná pouta * Nejdéle stál u šatny v Top hotelu Praha zpěvák Petr Kolář. “Mám po kapsách úplně všechno. Nůž, kapesník, sirky, prostě krabička poslední záchrany.” * Nejkratší dobu ve frontě na šatnu pobyl moderátor Jan Kraus. “Potřebuji jen cigarety a mobil.”

* Nejprofesionálněji se choval Vladimír Železný s chotí. Pozdravil novináře a fotografy a ještě jim připil šampaňským. * Nejrychleji kolem novinářů proběhl Petr Nárožný. “To je zase lidí,” cedil mezi zuby, když si prorážel cestu davem. *****

Obraz, který není v dotyku s lidmi, není obrazem

10.3.2006

Mladá fronta DNES

str. 2 Kraj Karlovarský

LEV HAVLÍČEK

Karlovy Vary - Špičkové obrazy ze 60. let největší tuzemské soukromé sbírky Galerie Zlatá husa jsou ode dneška k vidění v karlovarské Galerii umění. Výstava nese název Šedesátá. Galerii založil europoslanec Vladimír Železný, tehdy ještě ředitel TV Nova. Sbírku čítající 1 560 děl, zejména obrazů, vytvořil společně s kurátorkou a ředitelkou galerie Magdalenou Juříkovou. “Nechceme, aby obraz byl pouhou “hodnotou”, například v bankovním trezoru. Obraz, který není v dotyku s lidmi, přestává být obrazem a stává se jen peněžní jistinou. Každý podnikatel by měl část svého zisku věnovat do umění,” uvedl Železný před včerejším zahájením výstavy. Sbírku jste začali s budovat v roce 1996. Co bylo předtím? Chodil jste jen po výstavách obdivovat umění? Předtím jsem neměl peníze. V momentě, kdy jsem začal mít ze svých podnikatelských aktivit podstatné peníze, dal jsem je okamžitě za podstatnou věc - a to je české umění. Předtím má láska k umění vypadala “studentsky”, tedy chudě. Byla to věc srdce, ale nedosáhl jsem na žádný obraz. Z jakého důvodu ve vašich sbírkách chybí sklo a fotografie? Jsou období, ve kterých sklo a fotografie hrály velmi významnou integrovanou roli ve vývoji výtvarného umění. Dokonce velmi dobře komunikovaly s ostatními okruhy. Ale člověk se musí jednou rozhodnout, co bude sbírat. Začne-li k tomu ještě sbírat fotografie a sklo, zešílí. Stejně jako zešílí, kdyby chtěl sbírat celé české umění. Musí si prostě dát nějaký mantinel. My jsme si ho dali rokem 1970. Myslím, že sklu a fotografii velice sluší specializované sbírky a expozice. Jsou díla, která byste do sbírky rádi získali, ale zatím se to nepodařilo? Máte nějaký jejich “žebříček”? No jéje! To jsou stovky děl! Žebříček je buď abstraktní, kdy víme, že máme ve sbírce nějakou mezeru. A o těch víme velmi dobře a jsme z toho nervózní. A druhý je seznam děl, o kterých víme, že někde leží, že nejsou příliš pečlivě schraňována a že jejich majitelé čekají jen na to, až ještě více na nějaké aukci stoupne hodnota jejich autora. Tam jsme nervózní, abychom byli včas na správném místě. *****

Železný se přiklání k rovné dani 22.2.2006

Právo

str. 4 Zpravodajství (gö)

PRAHA - S rovnou “sociálně vlídnou” daní přicházejí před volbami Nezávislí demokraté. Podle předsedy, europoslance Vladimíra Železného, by se měla pohybovat mezi 15 a 16 procenty. S 15 procenty počítá i ODS, ale u potravin navrhují jen pětiprocentní či nulovou DPH. Železný včera novinářům řekl, že počítá i s “rodinným” zdaněním, kdy do určité částky by se neplatila žádná daň. Nezávislí chtějí aplikovat i zkušenost z daňového systému USA, kdy se podnikatel spolupodílí na stanovení rytmu odpisů. Návrh Železný opírá o své zkušenosti z působení v TV Nova, kdy finanční úředník podle něj bez znalosti reality diktoval, v jakém “taktu a jaké délce” bude příslušná investice odepsána. Nezávislí demokraté by chtěli dotacemi zvýhodnit obce, které by se staraly o své nemohoucí a opuštěné spoluobčany. Ti by se pak nemuseli stěhovat do vzdálených domovů pro seniory daleko od svých blízkých a známých. Za nezodpovědný “nebezpečný a propagandistický” krok považuje Železný prohlášení premiéra Jiřího Paroubka, že v roce 2010 by euro mohlo stát 25 Kč, neboť by to byl, jak řekl, “mimořádný útok” na náš export. “Budeme velmi bránit českou korunu,” zdůraznil Železný. Podle něj představitelé státu vyjednali v EU málo výjimek, neboť se chovali jako “hodní hoši z nedělní školy”. Železný považuje za zvláštní, že ministerstvo vnitra do rozhodnutí soudu pozastavilo “výmaz” Strany za životní jistoty, s níž se Nezávislí demokraté nedávno sloučili. Přesto podle něj nic nebrání, aby se senioři objevili na kandidátkách Nezávislých demokratů. *****

Už nemůžeme hrát hodné hochy z nedělní školy

20.2.2006

Profit

str. 24 Rozhovor

ERICH HANDL, ANDREA CERQUEIROVÁ

VLADIMÍR ŽELEZNÝ, PŘEDSEDA NEZÁVISLÝCH DEMOKRATŮ: Podle europoslance Vladimíra Železného vstoupilo Česko do Unie za nevýhodných podmínek. “Česká republika má poslední tři kompetitivní výhody. Na ty už nesmíme Evropskou unii nechat sáhnout,” říká šéf Nezávislých demokratů. * Čím chtějí Nezávislí demokraté oslovit drobné a střední podnikatele? Politika v České republice se zapikolovala do několika velkých témat. Náš program se naproti tomu zabývá tím, co trápí člověka. Příliš bych podnikatele nedělil na drobné, střední a velké. Ty malé trápí především složitá administrativa. Navaluje se na ně plno nesmyslných povinností a výkaznictví. Finanční úřady jsou zneužívány naprosto brutálně k nátlaku, ke konkurenčnímu i politickému boji. * Jakou nabízíte pomoc?

Podnikatele chceme zbavit této úzkosti. Chceme též, aby snadněji dosáhli na strukturální fondy Evropské unie. Drobné a střední podnikání by mělo být hlavním příjemcem, který nasává peníze. * Připravujete něco konkrétního v oblasti daní? Ano. Třeba rovnou daň, posunutou do trochu jiného gardu, než jak ji nabízejí jiné politické strany. Chceme prosadit daň skutečně spravedlivou a sociálně vlídnou.

* Přicházíte s něčím novým, co jiným stranám v programu chybí? Chceme, aby si sám investor a majitel mohl stanovit rytmus a výši odpisů. Aby mohl odepisovat najednou. Nikoli čekat třeba nesmyslných dvacet let. Roztahování je vždycky výrazem určité libovůle daňového úředníka, který řekne, že daný stroj se dá odepsat za sedmnáct let. Přitom naprosto netuší praxi, že je určitá věc morálně opotřebovaná třeba za tři roky. Právě proto by o nich měl rozhodovat podnikatel sám. * Je to slučitelné s evropským právem? Samozřejmě. Tyto regule ani daně, s výjimkou DPH, zatím nespadají do harmonizace práva. * Jste proti harmonizací daní v Unii a snižování pracovní doby. Čím by to Česko poškodilo? Česká republika má poslední tři kompetitivní výhody. První je poloha, kterou nám nikdo nevezme. Druhou je vysoce kvalifikovaná a levná pracovní síla. Třetí je daňový systém, který umí nabídnout kompetitivní výhody. Na tyto výhody nesmíme Evropskou unii nechat sáhnout. Poté, co byla pod tlakem odborů snížena pracovní doba v Německu na pětatřicet hodin týdně, byla zlikvidována konkurenceschopnost Německa. * Jak Německo reaguje? Němci a Francouzi se panicky bojí vnitřní konkurence uprostřed společného trhu. Proto je přijímána řada usnesení, která nás poškozují. Pokud je trh společný, musí konkurenci připustit. Jinak se ani Němci a Francouzi nepohnou k vyšší efektivitě, která u nich dramaticky klesá. Jsou dnes, na rozdíl od nás, odborářsky zpovykaní a líní. Pokud se nevystaví alespoň konkurenci vnitřní, budou se muset jednou vypořádat s tím, že se Evropská unie jako celek vystaví konkurenci jihovýchodní Asie, kde drtivě prohrajeme. * Jak je v Unii respektován český eurokomisař Vladimír Špidla? To asi nejlépe vykresluje doba francouzské kampaně proti euroústavě, kdy se tam objevily billboardy se Špidlou, jeho zarputilým výrazem a autistní tváří. Pod tím byl nápis: Přece nechcete, aby vám vládli takoví lidé jako Špidla. Také jeho vzácná neschopnost naučit se kvalitně cizí jazyk je zarážející. * Na semináři Centra pro ekonomiku a politiku jste hovořil proti chemické směrnici REACH. Čím nás může ohrozit?

Nutí nás, abychom všechny již schválené, prověřené a monitorované substance, které se v Česku užívají, opakovaně testovali. Nikoli ale už na náklady státu, ale podnikatele. * Dá se REACH ještě zablokovat? Pokud bychom se domluvili s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, tak ano. Jenže česká reprezentace neprojevuje pražádnou vůli. Teď jsme třeba nepodpořili žádost Polska o úlevy DPH pro nové země Unie. Opět jsme hráli hodné hochy z nedělní školy a nechali jsme je v tom zkoupat. Oni nám to vrátí, až je budeme potřebovat. * Ale ani s nimi bychom ostatní nepřehlasovali. Není to jen o přehlasovávání. Musíme nabít určitou kritickou hmotu, abychom byli vůbec reálně slyšet. Pokud vystoupí čtyři nebo pět zemí a řeknou “ani náhodou, pánové”, tak ostatní budou vědět, že si úplně všechno dovolit nemohou. Problém je, že mnozí čeští europoslanci hájí spíš zájmy frakcí, ve kterých působí, než zájmy České republiky jako celku. * Polsko chce Evropskou unii žalovat za nespravedlivou zemědělskou politiku. Ani v tom jsme se nepřipojili. To je samozřejmě také chyba. Zemědělská politika Evropské unie je pro Česko hodně nevýhodná. Původní nápad byl, že nerovnoměrné dotace budou trvat jen do roku 2007. V momentě, kdy byly podepsány kvóty, přišla druhá strana a řekla, že se to “trochu” prodlouží až do roku 2013. * Kdo na to doplatí nejvíc? Čeští vinohradníci. Kilo hroznu u nás nevyrobíte pod 11, maximálně 10,50 koruny. Když však přejedete hranice do Rakouska, koupíte si tam litr vynikajícího, už namoštovaného Veltlínu za 8,50 koruny. A to nás ještě čeká vstup Rumunska a Bulharska do Unie, které jsou schopny dodávat kilo hroznu za 2,80 koruny. Hodnota vinic dramaticky klesá. A to nejhorší nás teprve čeká. * Ve vašem programu litujete, že Česko opustilo tradiční trhy. Lepší se situace? Už je to ztracené, protože východní trhy nám obsadily západní země. Generace obchodních partnerů, které jsme měli v Rusku nebo v Číně, odchází. Psychologickou výhodu jsme absolutně promrhali. V devadesátých letech jsme se totiž “po havlovsku” stupidně obraceli jen do západních zemí a nekultivovali trhy, na kterých jsme měli absolutně dominantní pozici. Třeba Tatrovku na Sibiři by počátkem devadesátých let nějaké Volvo netrumflo. * V programu také uvádíte, že více peněz než na kulturní akce s podnikatelským charakterem chcete věnovat na údržbu památek. Proč? Stát nemá dotovat podnikání. Kinematografie podnikáním je, což brilantně dokazuje Hollywood. Ať nejrůznější happeningy a festivaly nasávají peníze z podnikatelské sféry či z dotačních titulů. Stát má investovat peníze spíš do trvalých hodnot, jimiž jsou právě památky. * Jste pro obnovení okresů. V čem by to pomohlo?

Jako jediná evropská země jsme zrušili okresy coby administrativně správní jednotku. Byla to chyba. Malý příklad: Člověk ze Znojma, který potřebuje tři razítka na jeden kus papíru, cestuje i 450 kilometrů, aby je dostal. Dříve je všechna získal v jedné znojemské budově, kterou důvěrně znal. Kraje navíc nezískaly konkrétní náplň. * Co vy a podnikání? Opravdu jste s ním skončil, jak jste nám říkal při minulém rozhovoru? Ano. Mám sice nějaké společnosti, stále jsem v dotyku s vinařstvím, ale věnuje se tomu buď moje žena, nebo další osoby. Téměř celý týden jsem ve Štrasburku nebo v Bruselu. V České republice bývám většinou jen v pátek, a to na podnikání nestačí. * Připravujete stále mediální projekt, o kterém jste hovořil? Pomalu na něm pracuji formou studia určitých souvislostí v rozvoji technologií. Ty mažou představy o tom, jak se budou dále média vyvíjet. Projekt ale zřejmě nebudu dělat podnikatelsky, spíš expertně. * O co se konkrétně jedná? To vám ani náhodou neprozradím. Je to příliš cenné know how. *****

Většina českých europoslanců směrnici o službách nepodpořila

16.2.2006

Zpravodajství ČTK

str. 0 ees slz

BAR

ŠTRASBURK 16. února (zpravodaj ČTK) - Většina z 24 českých europoslanců dnes nepodpořila návrh směrnice o liberalizaci služeb v EU, kterou Evropský parlament schválil v prvním čtení. Pravicoví poslanci z nových zemí byli rozladěni, že obětí spojenectví sociálních a křesťanských demokratů se stal "princip země původu", který byl páteří původního návrhu komise. Umožňoval poskytovat službu v zahraničí podle domácího práva poskytovatele, což by bylo výhodné pro malé firmy či samostatné podnikatele z Česka, Slovenska či Polska. Podle prvních informací pro směrnici hlasovali pouze sociální demokraté Libor Rouček a Richard Falbr, Zuzana Roithová z KDU-ČSL a Jana Hybášková (SNK-ED). Další dva zástupci této strany, Josef Zieleniec a Tomáš Zatloukal, se hlasování zdrželi, stejně jako Jan Březina (KDU- ČSL), všech devět poslanců ODS a euroskeptik Vladimír Železný. Šest komunistů hlasovalo podle pokynů svého klubu proti. Stejný postoj zaujala i nezařazená Jana Bobošíková. "Podařilo se prosadit, že poskytovatelé služeb budou moci nabízet své služby ve druhé zemi mnohem volněji než dosud. Jsou tam zajisté některá omezení, ale s tím se za současné situace, kdy se v Evropě šíří vlna protekcionismu, nedalo nic dělat," řekl Rouček ČTK. "Politika je o kompromisech a o umění možného - dosáhli jsme z hlediska České republiky maxima," uvedl. Jan Zahradil (ODS) usoudil, že dnešní kompromis "možná o něco zlepší situaci na trhu služeb v EU pro nové země, nelze však s ním být spokojen". Hlasování se zdržel proto, že

chtěl vyjádřil svůj odstup od textu a zároveň nebránit možnosti při jednání mezi vládami směrnici dále vylepšit. "Nemám nic proti tomu, že je lepší vrabec v hrsti. Měli bychom se však pokusit chytit i toho holuba na střeše." Zuzana Roithová se řídila podobnou úvahou, i když hlasovala pro. "Bylo by nezodpovědné nedat směrnici šanci, aby ji vylepšily vlády 'pětadvacítky'," řekla ČTK. Upozornila, že schválený kompromis umožňuje nejrůznější výklad, zejména při zkoumání, podle jakého práva se bude poskytování služeb v EU řídit, tedy zda to bude podle práva hostitelské země nebo podle práva země, odkud poskytovatel pochází. Tomáš Zatloukal se obává, že opuštění principu země původu výrazně ztíží vstup malých a středních českých firem na zahraniční trhy; oproti nynějšímu neuspokojivému stavu nepředstavuje dnešní výsledek významnější pokrok. Rozhodný nesouhlas vyjádřila Jana Bobošíková: "Toto rozhodnutí je naprosto proti původnímu návrhu, proti volnému trhu a proti zakládajícím dokumentům EU. Zvítězil nacionalismus a levý populismus. Nevěřím, že by vlády našly sílu to změnit." Kladněji než Češi hlasovali Slováci - nezařazení zástupci HZDS byli proti, konzervativci, křesťanští demokraté a sociální demokraté (Smer) však směrnici podpořili. Poláci z radikálních stran (Sebeobrana, Liga rodin) hlasovali negativně, podobně jako pravice; liberálové a sociální demokraté byli pro. Směrnici odmítla i většina pravicových maďarských poslanců. Výsledek 391:213 při 34 abstencích napovídá, že směrnici nepodpořili komunisté, zelení, francouzští socialisté, euroskeptici, na pravici pak řada poslanců z nových zemí.