Ohrazenice Ohrazenice, malebná víska nacházející se na rozhraní Třebíčska a Znojemska vybízela naše prapředky k osídlení již od nejstarších dob. Pole pokrývají většinou úrodné hnědozemě a malebnost staré kulturní krajiny, kterou protínají modravé potůčky zdejší pramenité oblasti, neodmyslitelně doplňuje zeleň původně smíšených lesů. Vesnici dělí potok Nedveka pramenící za Blatnicí a protékající jižním směrem k Hostimi. Vlévají se do něho menší potůčky pode vsí na Osovci a odvádí vodu do Jevišovky. Není proto divu, že člověk vždy obhospodařoval a rozumně užíval toto velké bohatství ke svému životu. Ohrazenicko patřilo k důležitým územím s bohatým osídlením počínaje mladší dobou kamennou (neolit, asi 6 000 – 4 200 př. n. l.), kdy se zde objevují první zemědělci. Dějiny Ohrazenice se zrcadlí až do počátku 15. století pouze díky archeologickým nálezům. Nepochybně víme, že na jejím místě stávaly slovanské osady v mladší době hradištní (11. – 13. století, raný středověk). První písemná zpráva o naší vesnici se objevuje v roce 1407, kdy se připomíná Jimram z Ohrazenice, asi majitel svobodného ohrazenického dvora. V jiných písemnostech se uvádí, že v roce 1498 král Vladislav II daroval Václavu z Ludanic jako alod městečko Jaroměřice a ves Ohrazenice. Jméno obce Ohrazenice může naznačovat, že byla v minulosti „ohrazena“ tarasy vyskládané z kamenů kolem zahrad nejstarších usedlostí dochované do dnešní doby. Ve středověku toto ohrazení mohlo sloužit především jako ochrana před napadením lidí a chovaného dobytka divokými šelmami (medvědy a vlky), které mohly sem pronikat z okolních hlubokých lesů. Hlavním zdrojem obživy bylo vždy zemědělství.
Správa obce V čele dědiny stál rychtář, který byl vybírán z větších rolníků. Odpovídal vrchnosti za pořádek v obci a zpravidla byl osvobozen od roboty. Choval koně a odtud je také úsloví: „Néseš hlópé – dyť máš koně!“ Soudil méně závažné spory a přestupky a rozděloval robotu. Jeho postavení nebylo pohodlné, ze strany vrchnosti mu hrozil trest, když nešly věci normálně a ze strany sousedů opovržení, když stál na straně vrchnosti. Na pomoc měl purkmistra a dva nebo tři konšely. V roce 1785 byla obec přifařena k jaroměřické farnosti, až do té doby se pohřbívalo v Hostimi. Za rychtáře Antonína Kovárníka, kterým se stal v roce 1787, byla na návsi postavena kaple sv. Víta. Děti chodily do školy do Blatnice. Obec vlastnila postupně čtyři obecní razítka. První razítko mělo uprostřed snop obilí a za ním zkřížené cepy a kolem nápis SIGILUM PAGI WORASSNITZ
Druhé bylo kulaté s orlem uprostřed a ze stran G. W. tj. GEMEIDE WAHRAZENITZ. Třetí opět kulaté s českým nápisem SAMMOSTATNÁ OBEC WAHRAZENITZ. Roku 1885 vzniklo v pořadí již čtvrté, kulaté s oráčem u pluhu a koňmi uprostřed s nápisem PŔEDSTAVENSTVO OBCE OHRAZENICE. Se vznikem Československé republiky je hlavou obce volen starosta, kterému podléhá 1 náměstek, 2 radní a spolupracuje s osmi členným výborem. V roce 1948 se vedení obce ujímá národní výbor vedeným předsedou. V roce 1964 došlo ke sloučení obcí Ohrazenice a Blatnice pod jeden MNV v Blatnici. Tato situace trvá do roku 1986, kdy se od 1. ledna obec Ohrazenice stává součástí Městského národního výboru v Jaroměřicích nad Rokytnou a v obci zůstává pouze Občanský výbor. Po roce 1989 zůstává obec součástí Městského úřadu v Jaroměřicích n. Rok, který spolupracuje s voleným osadním výborem obce. Obec postihovaly různé pohromy a přírodní útrapy. Třicetiletá válka naštěstí velká utrpení nepřinesla. V roce 1684 však vojáci zavlekli mor do obce a vznikl velký nedostatek pracovních sil. Půda byla namnoze neobdělána, chalupy vyhořelé, dvory prázdné. V roce 1795 se přehnala prudká bouře a blesky zapálily sedm selských usedlostí, které vyhořely. Velká neúroda postihla obec v letech 1804 a 1807 a lidé trpěli hladem. Během První světové války padlo na bojištích15 občanů a následkem válečných útrap zemřeli 2 občané. Nejkrutější zima od roku 1775 byla v roce 1929 a byly zaznamenány teploty - 31˚C. Ještě 3. března byl mráz -20˚C. Voda zamrzla i ve studních. Hrozné sucho postihlo obyvatele v roce 1934, krmení přischlo a také obilí předčasně doschlo. Nouze o vodu byla tak veliká, že ze Dvorka jezdili pro vodu dobytku až do Bohušického rybníka.
První zmínka o obyvatelích obce je z roku 1500, kdy rychtář Havel z Jaroměřic uvádí počet usedlých 19. Nejvíce obyvatel žilo v obci počátkem minulého století, kdy 2. 12. 1930 proběhlo sčítání lidu a jejich počet byl 512 osob. Při celorepublikovém sčítání lidu v roce 2010 žilo v obci jen 225 obyvatel včetně Dvorku.
Škola Obecní jednotřídní škola byla postavena v roce 1885a nastoupili do ní 83 žáci. Roku 1894 byla škola rozšířena na dvoutřídní. Učil vždy některý místní občan znalý čtení a psaní. Docházka byla dobrovolná a učilo se většinou jen v zimních měsících, když se nepracovalo v polích. Později byla docházka povinná a vyučoval zde pan řídící. Po opravě v roce 1963škola fungovala ještě do roku1976, kdy byla k1.září zrušena pro nízký počet žáků. Budova školy byla opuštěna do roku 202, kdy proběhla její přestavba na společenský sál. Později byl dokončen obecní byt, sociální zařízení, knihovna, volební místnost a místnost pro místní spolky. ne
V roce 1961 byla postavena v rámci akce „Z“ mateřská školka, která byla zrušena 1999 a v roce 2000 byla budova prodána soukromé osobě. Pohostinství: První zmínka o vesnické krčmě je z roku 1580, kdy vrchnost pustila „vejsadní“ vesnicku krčmu v Ohrazenici k čepování piva z městského pivovaru v Jaroměřicích nad Rokytnou. V první polovině minulého století fungovaly v obci 2 hostince U Říhů, kde bylo jeviště a
hrálo se zde ochotnické divadlo, a U Nechvátalů. O posvícení se stavěly opentlené máje u obou hostinců. V roce 1958 byl zrušen hostinec U Říhů. Dne 17. listopadu 1998 zemřel pan Oldřich Nechvátal, který byl dlouholetým hostinským. Po jeho smrti bylo pohostinství dočasně uzavřeno.
Oldřich Nechvátal ve svém hostinci Po přestavbě bylo v roce 2002 pohostinství U Nechvátalů znovu otevřeno. Kaple sv. Víta Za rychtáře Antonína Kovárníka (1787) byla postavena na návsi kaple zvaná Kaplička. Na Hoře sv. Víta za Lukovem byla v roce 1788 zbourána barokní kaple sv. Jakuba Většího augustiniánských poustevníků. Zřejmě z ní byl převezen do Ohrazenice zvon, odlitý r. 1731 (a pravděpodobně i obraz světce). Za starostování pana Františka Říhy z č. 6 byla v roce 1910 na kapličce vyměněna vazba. Za druhé světové války v dubnu 1942 musel být svěšen a předán Němcům jako surovina zvon z kapličky, který byl odvezen do Hamburku. Nový náhradní zvon na kapličku koupili a darovali manželé Votavovi č.p. 8. Na podzim roku 1945 byl ukradený zvon vrácen a slavnostně zavěšen zpět. Starý zvyk ručního zvonění přetrval až do roku 1996, kdy byl nahrazen elektrickým zvoněním. Na tuto instalaci proběhla v obci peněžní sbírka.
30. června 2007 bylo připomenuto 600. výročí založení obce. Kaple byla opravena a vlevo od vchodových dveří byla postavena a vysvěcena pamětní mohyla k výročí založení obce, kterou obci věnovala rodina Stanislava Plíška, Ohrazenice č. p. 25.
V okolí obce bylo v letech1850 – 1860 postaveno mnoho dubových křížů s plechovým Kristem. Dosud jsou zachovány dva před a za Špitálským lesem.Kromě toho byly stavěny zděné kapličky a u nich vysázené lípy. Říkalo se jim též Boží muka. U Ohrazenice byla kaplička za „Pavlíkovou stodolou“, druhá u „Jenovefky“, třetí u „Šebestiánu“ a čtvrtá u „Donátu“, přesné datum však nelze určit. Sbor dobrovolných hasičů V roce 1925 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a postavena hasičská zbrojnice („Skladiště“). Se stavbou se započalo v jarních měsících a na podzim se v místnosti pořádaly první schůze, a to nejen hasičů, ale i obecního úřadu.
Pro místní hasičský sbor byla v roce 1947 zakoupena motorová stříkačka. Slavnostně posvěcena a za kmotru byla přizvána paní Marie Pokorná č.p. 41, dlouholetá členka sboru. Generální oprava zbrojnice Československého svazu požární ochrany (hasičského skladiště) proběhla v roce 1963 a při této příležitosti byla vyčištěna požární nádrž „Luže“. V roce 1980 byla opravena fasáda hasičského skladiště a prodejny s hostincem U Nechvátalů „březolitem“. V 80. a 90. letech minulého století ohrazenické hasičské družstvo je úspěšná v okrskových a okresních soutěžích a velmi často přiváželo ocenění z těchto soutěží. Sbor dobrovolných hasičů též pořádal na místním hřišti pohárové soutěže v hasičském sportu, kterých se zúčastnily družstva ze širokého okolí. Soutěž byla vždy ukončena taneční zábavou.
Soutěžní družstvo SDH s čerpadlem PS-8, Zleva: J. Trojan, B. Stuchlík, J. Sovka, V.Veselý, M. Šula, F. Říha, J. Říha
Jaderná elektrárna Dukovany v roce 1993 na vlastní náklady zabudovala na hasičské zbrojnici novou sirénu ovládanou z Dukovan, pro případ havárie jaderné elektrárny. Nákladní automobil AVIE 31.N – SPON -1 byl zakoupen v roce 1998 k přepravě hasičů na soutěže i k požárům. V roce 1999 byla přestavěna hasičská zbrojnice. Důvodem bylo zvětšení stávajících prostor k uskladnění hasičské techniky a parkování Avie. V září 2002 v nočních hodinách vypukl požár ve výrobních prostorách Truhlářství Hrdý. Hašení tohoto požáru se zúčastnilo místní SDH v počtu 22 členů, SDH Blatnice, SDH Jaroměřice n. R. a profesionální hasiči z Hrotovic a Mor. Budějovic. Členi SDH Ohrazenice se aktivně podílí na akcích v obci. V roce 2004 opravili chodník před kulturním domem. Vybudovali víceúčelový areál vedle kulturního domu z bývalé školní zahrady za finanční podpory MěÚ Jaroměřice n. R. Dne 25. června 2005 se v tomto novém areálu uskutečnila
první kulturní akce k oslavě 80. výročí založení místního sboru dobrovolných hasičů. K tanci a poslechu hrála jihočeská kapela Božejáci, kulturní program připravily členky ČČK s místními dětmi. 30. června 2007 proběhla oslava 600. výročí založení obce, sraz rodáků a odhalení pamětní desky sestrám Kovárníkovým, do jejichž příprav a realizaci se zapojili členové SDH, OV Ohrazenice, ČČK a Honební společenstvo. Český červený kříž Skupina Československého červeného kříže byla založena v červnu 1954 a v zimních měsících proběhly kurzy první pomoci. V roce 2003 je znovu obnovena činnost ČČK, který se na delší dobu odmlčel. K několika stávajícím členům se připojily nové členky a to hlavně maminky dětí. Cílem této organizace je pořádání akcí pro děti a obnova kulturního života v obci ve spolupráci s SDH, OV Ohrazenice a Honebním společenstvem. V rámci této spolupráce byly pro děti zorganizovány tyto akce: Dětský den, Stezka odvahy, Rozloučení s prázdninami, nacvičena divadelní představení, Vánoční besídky a jarmarky, módní přehlídky, Hry bez hranic – putovní soutěž mezi týmy dětí ze sousedních vesnic.
Ohrazenice 1407-2007, Stručné dějiny obce ve výběru hesel, Jaromír Kovárník
