Eustory „P!íb"h fotografie - Pam"# a d"jiny p!ed i za objektivem“ !
! !
Svatbou to v$echno za%alo Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, p.o.
!
2016
Sabina Gargo$ová
Autor:
Sabina Gargošová
Škola:
Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba, p. o.
Konzultant: Mgr. Marcel Mahdal
Ostrava 2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci na téma Příběh fotografie – Paměť a dějiny před i za objektivem vypracovala samostatně a použila jen předložené prameny a literaturu. Prohlašuji, že tištěná a elektronická verze soutěžní práce Eustory jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupnění této práce v souladu se zákonem č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V Dolním Benešově dne 15.2.2016
Sabina Gargošová
2
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Marcelu Mahdalovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování této práce. Dále Mgr. Tomáši Karkoszkovi z Archivu města Ostravy za veškerou pomoc s archivními prameny. Děkuji Jiřímu Hrdinovi BcA., MgA. za poskytnutí informací týkajících se rodiny Wenzelovy.
3
Anotace
Předmětem mé práce napsané do soutěže Eustory na téma „Příběh fotografie – Paměť i dějiny před i za objektivem“ je seznámit skrze svatební fotografii mé prababičky s událostmi první poloviny 20. století ve dvou ostravských rodinách. Na základě vzpomínek, archivních pramenů a literatury přiblížit život během a mezi dvěma světovými válkami. Klíčová slova válka, fotografie, Ostrava, občanství, odsun, Československo
Annotation Main thread of my work written to the competion Eustory - „Story of a photo – storyline and history behind and in front of the lens“ is to apprize you trough wedding photo of my great-grandmother with events in a first half of 20th century, in two families from Ostrava. Based on the memories, archive informations and literature I want you to get little bit close to the life during and between two world wars. Key words war, photo, Ostrava, nationality, withdrawal, Czechoslovakia
4
Obsah 1. Úvod
.
.
.
.
.
.
.
.
.
6
2. Metodologie
.
.
.
.
.
.
.
6
3. Představení fotografie
.
.
.
.
.
.
.
7
4. Kdo stál před objektivem .
.
.
.
.
.
.
8
5. Kdo stál za objektivem
.
.
.
.
.
.
.
9
6. První světová válka .
.
.
.
.
.
.
.
11
.
.
.
.
.
.
.
11
.
.
.
.
.
.
.
.
12
.
.
.
.
.
.
.
.
13
.
.
.
.
.
.
.
13
.
.
.
.
.
.
.
.
14
.
.
.
.
.
.
.
.
15
.
.
.
.
.
.
.
15
.
.
.
.
.
.
.
16
.
.
.
.
.
17
6.1 Rodina 6.2 Fotograf 7. První republika 7.1 Rodina 7.2 Fotograf 8. Třicátá léta . 8.1 Rodina 8.2 Fotograf
.
9. Druhá světová válka a doba poválečná 9.1 Rodina
.
.
.
.
.
.
.
17
.
.
.
.
.
.
.
.
19
.
.
.
.
.
.
.
.
20
11. Přehled použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů
.
.
21
12. Obrazové přílohy .
.
.
23
9.2 Fotograf 10. Závěr
.
.
.
.
5
.
.
1. Úvod Fotografie dokáže přesně zachytit a ilustrovat skutečnost, i přes to ale nemusí být správně pochopena a pravdivě vyložena. Může se k ní vázat jakési tajemství. Pokud mluvíme o snímku, na němž se nacházejí lidé, lze si jen domýšlet rozličné příběhy. „Protínají se v něm, sváří a navzájem deformují čtyři imaginární momenty. Před objektivem jsem zároveň tím, za něhož se považuji, i tím, za něhož chci být považován, tím, za něhož mne považuje fotograf, i tím, jehož fotograf používá, aby předvedl své umění.“
1
A tak se na první pohled běžná
fotografie promění v labyrint otázek. Jako ústřední motiv své práce jsem si zvolila svatební fotografii mé prababičky. Abych jí dokázala porozumět, bylo nutné se podívat hlouběji do historie. Stanovila jsem si za cíl rozkrýt osudy lidí nacházejících se před i za objektivem v období dvou světových válek.
2. Metodologie V této práci budu postupovat následujícím způsobem. Uvedu, kdy fotografie vznikla a v krátkosti představím, kdo se na fotografii nachází a kdo stál naopak za jejím vznikem. Následně popíšu životy těchto osob v dobovém kontextu. Přiblížím, jak se žilo dvěma ostravským rodinám během první světové války, první republiky, třicátých let a druhé světové války. V závěru shrnu a zhodnotím, jestli se mi povedlo splnit hlavní úkol, který jsem si stanovila v úvodu. Taktéž přiložím použité prameny, literaturu a internetové zdroje. Jako své hlavní zdroje při zkoumání rodinných záležitostí použiji osobní vzpomínky nebo matriční záznamy Archivu města Ostravy. U rodiny fotografa budu opět čerpat z archivních záznamů AMO, bulletinu Krásná Ostrava a nejvíce z osobních výpovědí pedagoga, fotografa Jiřího Hrdiny BcA., MgA.. V závěru přiložím fotodokumentaci, která více přiblíží popisované osoby.
1
BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii, str. 20
6
3. Společný moment Jednoho dubnového dne se ve fotoateliéru na Nádražní ulici v Ostravě setkalo několik lidí. Před fotoaparátem byla moje prababička s jejím novomanželem, dva jeho kamarádi z Novojičínského pěšího pluku a za fotoaparátem stál známý fotograf Václav Wenzel. Vznikla památeční svatební fotografie, která se stala němým a nezapomenutelným svědkem nejen tehdejší významné životní události, ale i složité doby. Psal se rok 1916 a Evropou zmítala válka, která svou krutostí připravila o život milióny lidí a dalším miliónům život změnila. V následujících řádcích se seznámíte s jejich mnohdy spletitými a nelehkými osudy v průběhu dvou světových válek.
7
4. Kdo je na fotografii Ta krásná, tajemně usmívající se mladá dívka - žena, stojící na fotografii je má prababička Marie rozená Hofmannová. Narodila se 7. srpna 1894 v Místku. Byla dcerou dělníka Josefa Hofmanna a Evy rozené Suškové. Bezstarostné dětství prožila spolu se svými dvěma sestrami v malém domku na okraji města. Když přišel čas na to osamostatnit se, místem pro své další žití si vybrala Moravskou Ostravu. Tam získala práci jako pokojská v hotelu.2 Mladý muž nacházející se po boku Marie, v té době už její manžel se jmenoval Robert Laszczak. Ten se narodil 11. května 1889 ve Wilkovicích v okrese Biala v Polsku rodičům Josefu Laszczakovi, dělníkovi a jeho manželce Anně Pintscher.3 Biala (dnes Bialsko-Biala ) se nachází na samém západním okraji tehdejší oblasti Haliče ( německy Galizien ), která vznikla při prvním dělení Polska v roce 1772 a byla zabrána Habsburky.4 Robert zprvu pracoval jako tovární mistr v Bialsku, několik let působil v rakousko – uherské armádě a po svém návratu z fronty se nějaký čas živil jako vrátný v témže hotelu, jako jeho žena v Moravské Ostravě.5 Podle pamětního mobilizačního kříže6 na Robertově uniformě můžeme poznat, že se ještě před příchodem Velké války zúčastnil mobilizace rakousko – uherské armády v letech 1912-1913, která byla reakcí na probíhající boje na Balkánském poloostrově. Částečně byla již vyhlášena v polovině listopadu roku 1912, kdy byla rakousko - uherská vojska soustředěna k srbské hranici.7
2 3 4 5 6 7
Sbírka matrik Severomoravského kraje • N • inv. č. 1585 • sig. M I 11 Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 https://cs.wikipedia.org/wiki/Hali%C4%8D Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 Obrazová příloha č. I KOLEJKA, Josef. Balkánská otázka 1908-1914, str. 107
8
5. Kdo pořídil fotografii 28. srpna 1865 v České Lípě přišel na svět budoucí fotograf, Václav Wenzel.8 „Je to docela kuriózní historka. Když ho kmotr nesl ke křtu, farář se ptal na jméno a on řekl Wenzel jako příjmení a ten farář si myslel, že mu říká křestní jméno. A proto z něho udělali Vaška Vaška.“
9
Jeho syn Ortwin uváděl ve svých vzpomínkách: „Otec byl 10. ledna 1885
povolán do armády. Po základním výcviku odjel do Sarajeva, hlavního města Bosny, která byla v roce 1908 Rakouskem-Uherskem anektována. Toto „hlavní město“ byl tehdy jen malou vesnicí v divočině. Když stáli vojáci v kruté zimě na stráži, často museli střílet zbloudilé vlky. Po službě v Sarajevu byl převelen do Vídně, kde pracoval ve Vojenském zeměpisném ústavu. Zde získal znalosti z oblasti reprodukční fotografie a zinkografie, ty později využil ve svém samostatném podnikání. Zůstal zde pracovat i po ukončení tříleté vojenské služby." 10
Za ženu si vzal v roce 1890 Rosalii Kautskou, narozenou 11. dubna 1868 v Horní Libchavi.11 Zatímco Václav podnikal ve fotografování, manželka Rosalie vedla květinářství. Sotva uběhl rok od svatby, narodila se jim v České Lípě dcera Selma. V roce 1893 se dočkali syna Arnošta. Ten spatřil světlo světa ve Vídni, kde rodina začala žít.12 „Z Vídně odešli do Budapešti, kde pracoval v nějakém fotoateliéru jako fotograf a jeho manželka provozovala filiálku velkého květinářství. V té Budapešti se jim moc nelíbilo, zase národnostní problém, protože Maďaři se k Němcům nebo německy mluvícím lidem poměrně vyhrazovali, a ony byly problémy, kam dát děti. A tak ten Václav Wenzel sedl do vlaku, dojel do Krakova a po cestě koukal, kde by se teda usídlil. V Krakově se mu moc nelíbilo, tak jel zpátky do Vídně. Vystoupil v Ostravě a zjistil, že to bylo to pravé. Ostrava se poměrně rozvíjela. Nacházelo se v ní mnoho pracovních příležitostí. Rozhodl se tedy, že si založí ateliér v Ostravě.“ 13
8 AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XIII, fol. 499 9 Jiří Hrdina, BcA., MgA. 10 Jiří Hrdina, BcA., MgA., Velká válka na fotografiích. Bulletin Krásná Ostrava, str. 31 11 Obrazová příloha č.II 12 AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XIII, fol. 499 13 Jiří Hrdina, BcA., MgA .
9
V Moravské Ostravě se rodina v průběhu let 1898 a 1901 rozroste ještě o další dvě děti, a to Hildegardu a Ortwina.14 Ateliéry měli původně tři. Jeden v Moravské Ostravě na náměstí Františka Josefa ( dnešní Jiráskovo náměstí ), druhý v Přívoze a třetí v Karvinné ( dnešní Karviná ).15 Ortwin: „...V roce 1910 už rodičům stávající obchodní ani bytové prostory nedostačovaly, a tak se rozhodli stavět. Celé náměstí France Josefa se tehdy přestavovalo, fotoateliér, který byl v zahradě na adrese Přívosergasse 120 ( Náměstí Františka Josefa ) musel ustoupit nové komunikaci. U většiny domů lemujících náměstí to bylo podobné. Dokonce i lékárník Ptaczek, který vlastnil stavební místo na rohu Hlavního náměstí, musel začít stavět. Budoucí domy měly vytvořit jednotnou frontu lemující Herbengasse a spojující oba rohy dvou hlavních ostravských náměstí. Roh našeho domu směřoval tak přímo na sever, což bylo vzhledem k tehdejšímu stavu fotografické techniky, pro umístění proskleného fotoateliéru nezbytné. Původní plány na umístění ateliéru ve třetím patře byly nakonec změněny. Většina otcových zákazníků totiž pocházela z vesnice a bála se nastoupit do výtahu, a tak bylo nutno ateliér umístit hned do prvního patra budovy, bohužel se všemi stavebními nevýhodami. Dům byl vyprojektován, stavební úřad projekt schválil a stavba mohla začít. Výkopové práce dělali, jako v celém Rakousko-Uhersku, italští dělníci s multikárami, v jejich průběhu našli na pozemku zbytky modré rakve. Staveniště tehdy navštívil prof. Dr. Prisching, ředitel ostravského muzea a nález uložil do jeho depozitáře.“ 16 17
14 15 16 17
AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XIII, fol. 499 Obrazová příloha č.III Jiří Hrdina, BcA, MgA, Velká válka na fotografiích. Bulletin Krásná Ostrava, str. 30 Obrazová příloha č.IV
10
6. První světová válka 28. července 1914 vyhlašuje Rakousko – Uhersko Srbsku válku. Postupně se do konfliktu přidávají ostatní státy. Tato válka byla zápasem světových mocností o kolonie, trhy, zdroje surovin a sféry vlivu.18 6.1 Má rodina Robert byl příslušníkem 12. roty 31. zeměbraneckého pěšího pluku, 91. zeměbranecké pěší brigády.19 Tato brigáda byla součástí 46. zeměbranecké divize, která podléhala velení v Krakowě.20 Divize patřila organizačně pod 1. armádní sbor 1. armády, kterému velel generálplukovník Victor Dankl.21 1. armáda se účastnila pro Rakousko neúspěšných bojů s ruskou armádou o Lvov. Ustupující rakouské armády se pak znovu postavily Rusům. Peklo na zemi bylo završeno v prosinci 1914 bitvou u Bzury, kde se podařilo německým a rakouským armádám zastavit ruská vojska. Ztráty byly obrovské – na ruské straně 200 000 vojáků, na rakouské a německé straně 100 000 vojáků.22 Další velké ztráty utrpěla 1. armáda v bojích u vesnice Nowy Korczyn.23 V jednom ze střetů byl Robert bohužel zasažen střelou a následně se zraněním hospitalizován ve vojenské nemocnici ve Vídni. Po návratu z lazaretu byl přidělen k 16. zeměbraneckému pěšímu pluku v Novém Jičíně. 24 Tento pluk se v roce 1918 přesunul také na frontu. Mezitím vším válečným běsněním se Robert stihl zamilovat a 4. dubna 191625 si spolu s Marií řekli své ANO. Kde se však s Marií seznámil? Já se domnívám, že nejspíše to bylo někde v Přívoze, části Ostravy, kde prababička Marie pracovala v hotelu26, žila zde a hlavně vedla tudy cesta k vlakovému nádraží, kterým proudilo během války spousta vojáků. Někde tady se nejspíše museli setkat, nalézt v sobě zalíbení a toto setkání se jim pak stalo osudným. Jejich první roky manželství Marie čekala doma na svého Roberta, zatím co on byl ve válce.
18 19 20 21 22 23 24 25 26
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29886102 http://forum.valka.cz/topic/view/22029/46-zemebranecka-pesi-divize-1914-1917 https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Dankl https://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_nad_Bzur%C4%85_1914 https://pl.wikipedia.org/wiki/Victor_Dankl Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48
11
6.2 Wenzelovi První světová válka významným způsobem přispěla k rozvoji fotografického odvětví. Jak píše Susan Sontagová, z období mezi lety 1914-1918 z důvodu neodpovídající tehdejší techniky, vznikaly hlavně fotografie zachycující pouze až následky bojů a ne jejich samotný průběh.27 Fotografové velmi často fotili vojáky před odjezdem na samotnou frontu, či po jejich návratech z bojů. Jeden z ateliérů Wenzel Wenzel se nacházel v Ostravě Přívoze na rušné Nádražní ulici, což znamenalo, že o zákazníky rozhodně neměli nouzi. Nejmladší syn Ortwin vzpomínal na válku: „Na neděli 28. června 1914 si pamatuji velmi jasně. V ten den jsem měl mnoho práce, zrovna probíhala slavnost našeho gymnastického spolku. Když jsme se dozvěděli o atentátu, hned jsme o tom začali diskutovat s našimi vedoucími a zvažovali jsme možné následky. Náš předseda, Dr. Kraus, šel ihned k okresnímu komisaři s dotazem, zda může naše slavnost pokračovat. To mu ale povoleno nebylo. Válečné události šly rychle dopředu. Už na konci podzimu 1914 postoupili Rusové až ke Krakovu a byli také v Karpatském oblouku. Ostravu od předních linií dělilo jen 150 kilometrů. Za tmavých nocí jsme seděli s maminkou a tatínkem na střeše našeho nového domu, ze severovýchodu byla vidět záře výstřelů a občas jsme slyšeli i slabé hřmění zbraní. Ta nejistá situace trvala několik měsíců, až ji nakonec vyřešila protiofenziva a bitva u Gorlice v roce 1915, vedená polním maršálem Makensenem.“28
27 28
SONTAGOVÁ Susan, S bolestí druhých před očima, str. 22 Jiří Hrdina, BcA., MgA., Velká válka na fotografiích. Bulletin Krásná Ostrava, str. 31
12
7. První republika Porážka Rakouska–Uherska a Německa způsobila rozpad monarchie a vedla ke vzniku Československé republiky, což zapříčinilo nárůst sporů mezi Čechy, Poláky a Němci. Němci s nelibostí nesli, že se ocitli najednou v roli menšiny. Na druhé straně se zase Čechům nelíbilo, že ve městech s převažujícím německým obyvatelstvem měli Němci většinové zastoupení v městských zastupitelstvech. S Poláky vedla Československá republika spor o Těšínsko, který vyústil v sedmidenní válku, do které nakonec musela diplomaticky zasáhnout Anglie a Francie. Zcela specifickou historii mělo území mezi Ostravou a Opavou – Hlučínsko. O toto území přišla Marie Terezie v prusko-rakouských válkách v roce 1742.29 Na konci první světové války na základě Versailleské smlouvy bylo toto území přičleněno k Československu.30 7.1 Má rodina Během první republiky pracovali spolu manželé Marie a Robert Laszczakovi v hotelu v Moravské Ostravě,31 kde měli svůj byt a snad žili s láskou a spokojeně.32 Poslední den roku 1920 se jim narodila dcerka Olga. Sotva však byly Olince dva roky, přišla o svého tatínka a Marie o svého manžela. Robert neočekávaně zemřel 7. listopadu 1922 na tuberkulózu plic.33 Období po jeho smrti muselo být pro vdovu Marii s malým dítětem nesmírně těžké. 1. prosince 1923 se Marie znovu vdala.34 Druhým osudovým mužem jí byl též vdovec, oficiál československých státních drah Josef Hermann, narozený 14. dubna 1875 v Polance.35 Josef přijal malou Olgu za vlastní, i přesto se ale rozhodl mít s Marií ještě další dítě. A to už se psal 14. leden 1927, když poprvé novorozená Marie ml., moje babička, spatřila poprvé svět. Bydleli v Moravské Ostravě na ulici Božkova, číslo popisné 63.
29 30 31 32 33 34 35
Kolektiv autorů. Paměť kraje, str. 12-14 https://cs.wikipedia.org/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 Obrazová příloha č. V Sbírka matrik Severomoravského kraje • Z • inv. č. 8734 • sig. MO I 53 Obrazová příloha č.VI Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 10756 • sig. MO I 58
13
7.2 Wenzelovi S nárůstem amatérských fotografů po válce, těm profesionálním ubývalo zakázek, což způsobilo, že si jednotlivé ateliéry rozdělovaly své klienty na základě národnosti. Wenzelovi se tedy soustředili především na německou část obyvatelstva. V této poválečné době nastupuje nejmladší syn Ortwin na fotografickou školu ve Vídni. „Fotografie byla vždy rodinnou záležitostí, ty děti převzaly otcovu živnost. Ortwin začal kolem roku 1918 navštěvovat fotografickou školu ve Vídni a jako všichni studenti měl pocit, že mu k ničemu není, a tak tam příliš dlouho ani nevydržel. Když se školou skončil, tatínek mu domluvil místo u Abrahama Maiera Scheina . To byl ukrajinský žid, který přišel do Vídně a dělal tam úžasné módní fotky. Chvíli pracoval u něj a pak se vrátil do Ostravy.“36
16. února 1929 se Ortwin oženil s Eliškou Lupprichovou z Petřkovic na Hlučínsku a dva roky na to se jim narodila dcera Heid.37
36 37
Jiří Hrdina, BcA., MgA. AMMO, Listy, listiny a knihy, Domovská matrika XVI, fol. 303
14
8. Třicátá léta Počátek 30. let byl poznamenán narůstající hospodářskou krizí, stupňujícími se nacionální spory a nastupujícím nacismem. Na Ostravsku působily mimo jiné německé strany nacionálně-socialistická DNSAP a Německá národní strana DNP, které byly roku 1933 zakázány z důvodu jejich neuznání příslušnosti Sudet a existence ČSR. Tou dobou však vzniká nová Sudetoněmecká strana Konrada Henleina, do které přecházelo velké množství členů obou zakázaných stran.38
8.1 Má rodina Josef Hermann se hlásil k německé národnosti a to byl zřejmě i důvod německé národnosti obou jeho dcer, vlastní Marie i nevlastní Olgy. To ale nebylo tenkrát nic neobvyklého. V roce 1930 stále žilo v Moravské Ostravě, kde bydlela i tato rodina, 18,6% německých obyvatel.39 Což znamenalo, že obě děvčata navštěvovala německé školy, protože československý školský systém tehdy fungoval na národnostním principu.40 Prababička Marie se podruhé stává vdovou, Josef umírá 5. února 1937.
38 39 40
Kolektiv autorů, Paměť kraje, str. 94 JIŘÍK Karel et al., Dějiny Ostravy, str. 309 Obrazová příloha č. VII
15
8.2 Wenzelovi Pro lepší pochopení působení Ortwina Wenzela v této době se musíme ještě vrátit o pár let zpátky. Od doby svého pobytu v Lipsku mezi lety 1923-1925, kam ho dostal majitel ostravských realit dr. Kraus, začal sympatizovat s německými nacistickými stranami.41 V třicátých letech byl členem DNP a s druhou stranou- DNSAP úzce spolupracoval, i když jejím příslušníkem nikdy nebyl. V jeho ateliéru se konaly politické schůzky, jichž se sám asi aktivně účastnil. Když vznikla heinlenovská Sudetendeutsche Partei, byl Wenzel jedním z jejích prvních členů.42 43 31. srpna 1936 zemřel starý tatínek Václav Wenzel.44 Fotografický ateliér na Jiráskově náměstí zdědila z jedné poloviny manželka Rosalie a druhou část syn Ortwin.45 Mimo jiné je z kartotéky NSDAP zřejmé, že byl Ortwin zapleten do pašování zbraní henleinovci do Československa. V záznamech je uvedeno, že se jeho pomocníkovi podařilo získat zpět zabavené auto se zbraněmi ještě před prohledáním policí, a tak ho nečekal žádný trest. 46
41 42 43 44 45 46
Jiří Hrdina, BcA., MgA. POLICEJNÍ ŘEDITELSTVÍ V MORAVSKÉ OSTRAVĚ - SV. I/2. PRESIDIÁLNÍ SPISY 1919 - 1939 (2. DÍL 1934 - 1939 + REJSTŘÍK) • NAD 67 • č. pom. 877 • inv. č. 6774 • sig. 1109 Obrazová oříloha č. VIII AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XIII, fol. 499 Ústřední národní výbor Ostrava, inv.č.: 2, karton: 28 Kartotéka NSDAP – Ortwin Wenzel
16
9. Druhá světová válka a doba poválečná Toto období začíná pro obyvatele Československa historicky tragickou událostí – Mnichovským diktátem, což opět výrazně ovlivnilo soužití národností žijících na našem území. 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko. Tím začíná válka, která zakrátko zachvátí celý svět.47
9.1 Má rodina Druhá světová válka neumožnila Marii Hermannové, mé babičce, pokračovat ve studiu, a tak coby patnáctiletá dívenka nastoupila jako sekretářská pomocnice na Novou radnici ke školnímu inspektorovi Kociánovi.48 Její starší sestra Olga stihla dokončit vyšší dívčí školu a pracovala také někde v kanceláři. Obě děvčata tedy v průběhu války pracovaly jako úřednice. Olga se v únoru roku 1943 provdala za Lea Fuxe.49 I k této události mám rodinnou fotografii.50 Proč nevím o Olze a Leovi více? Protože po válce přišla politika „odčinění Mnichova,“ což mělo za následek i vysídlení Němců z Československa. Podle babiččina vyprávění měla být ona i se svou sestrou odsunuta, protože byly Němky. Poválečná bída byla ovšem krutá, všeho bylo málo a jíst musel každý. A tak nebylo těžké podplatit nějakého úředníka. Snad se to podařilo vyjednat prababičce potravinovými lístky alespoň pro Marii. Na základě toho byla deportována jen starší Olga se svým mužem. Tou dobou už osmnáctiletá Marie si zažádala o navrácení československého státního občanství podle §3 a §4 Ústavního dekretu číslo 33/1945 sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Mezitím co čekala na rozhodnutí úřadů, byla zproštěna omezení německých občanů. Nemusela nosit například viditelné označení – nášivku N, což při převládající antipatii ke všem Němcům bylo nesmírnou výhodou a možná, spíše určitě ji to zachránilo od mnoha nepříjemných situací.51
47 48 49 50 51
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka Obrazová příloha č. IX Mährisch-schlesische Landeszeitung,12.2.1943,str.6 Obrazová příloha č. X Obrazová příloha č. XI
17
22. října 1946 jí bylo občanství přiznáno a v
prosinci téhož roku složila
státoobčanskou přísahu. Za tento úkon musela zaplatit poplatek 200 Kčs.52 Jak babička Marie vzpomínala, po válce bylo nutné přeložit z němčiny spoustu dokumentů, takže s hledáním práce neměla velké potíže, protože ovládala výborně český i německý jazyk. Nevím přesně, kam se Olga s manželem dostala po odsunu, většinu svého života však bydlela v Leverkusenu, kde pracovala jako sekretářka v nemocnici. Zajímavostí je, že v Leverskusenu má své sídlo a některé továrny firma Bayer AG, která byla od roku 1952 významným producentem léku proti tuberkulóze – nemoci, na kterou zemřel tatínek Olgy. Bayer AG byla na druhou stranu zakládajícím členem firmy IG Farben, která se neblaze zapsala do historie výrobou látky Cyklon-B, kterou nacisté používali v koncentračních táborech.53 Následný politický režim v Československu jí sice neumožnil se moc stýkat s její zdejší rodinou, v rámci daných možností ale byli vždy alespoň v písemném kontaktu. Babička Marie pracovala na kancelářských pozicích až do roku 1949, kdy si vzala v říjnu za muže mého dědečka Ericha Gargoše.54 Postavili si dům na území již zmiňovaného Hlučínska v obci Štěpánkovice. Tam se za nimi po smrti svého druha následně přestěhovala i Marie starší,55 nevěsta z fotografie, která zemřela v roce 1972.
52 53 54 55
Ústřední národní výbor Ostrava, referát VI.- Československé státní občanství, karton č.3, inv.č.4, sig.VI- 120/46 https://cs.wikipedia.org/wiki/Bayer Obrazová příloha č. XII Obrazová příloha č. XIII
18
9.2 Wenzelovi Ortwin Wenzel byl jmenován za války předsedou Společenstva fotografů moravskoslezských a také prodával fotografickou techniku.56 Mimo jiné fotoaparáty německé značky Leica.57 „Na možnost důkladně sledovat válku pomocí fotografického obrazu, jak ji známe dnes, se muselo čekat ještě dalších pár let, dokud nedošlo k radikální modernizaci profesionálního vybavení v podobě lehkých fotoaparátů, jakým byla kupříkladu Leica, která používala 35milimetrový film, jejž mohl fotograf exponovat šestatřicetkrát, než ho bylo třeba vyměnit.“58 Se svou ženou a dcerou žil na území tehdejší Německé říše – Hlučínsku,59 což znamená, že se na něj vztahovala německá branná povinnost. V armádě dělal opět fotografa. Koncem války se nacházel ve Vídni. Tam se rozhodl odjet do německého Wetzlaru, protože tušil, že kdyby se vrátil zpět domů, nic dobrého by ho za kolaboraci s nacisty nečekalo. Ve Wetzlaru sídlila firma Leica, ve které měl nějaké kontakty. Manželka s dcerou za ním mohly oficiálně odjet, protože právě žily na území říše.60 Podle §1 odst.1,2,3 dekretu prezidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy byl dům na Jiráskově náměstí patřící Ortwinu Wenzelovi a jeho matce vyvlastněn. Na realitě zůstala nedoplacená půjčka.61 „O ten majetek přišli a samozřejmě na to nikdy nezapomněli. V roce 1957 si nechali překreslit plánek jejich domu, protože měli tu iluzi, že se něco stane, všichni se vrátí a dostanou svůj majetek zpátky.“ 62 To se ale nestalo. Ve Wetzlaru si založil dva ateliéry, z nichž jeden později převzala i dcera Heid. Ortwin Wenzel63 zemřel v roce 1988 v Německu.64
56 Obrazová příloha č. XIV 57 Jiří Hrdina, BcA., MgA. 58 SONTAGOVÁ, Susan. S bolestí druhých před očima, str.23 59 AMMO, Domovská matrika XVI., fol.303 60 Jiří Hrdina, BcA., MgA. 61 Ústřední národní výbor Ostrava, inv.č.: 2, karton: 28 62 Jiří Hrdina, BcA., MgA. 63 Obrazová příloha č. XV 64 Jiří Hrdina, BcA., MgA.
19
10. Závěr Mým stanoveným cílem a úkolem bylo rozkrýt osudy lidí před i za objektivem jedné z rodinných fotografií. Myslím, že má práce přinesla realističtější pohled na složité události 20. století. Vzhledem k velké časové náročnosti se mi však ještě nepodařilo nashromáždit dostatek informací, které by odpovídaly mé představě. Například čekám na zaslání kmenového listu mého pradědečka Roberta Lasczaka z Vojenského ústředního archivu, nerozkryla jsem přesně případ s pašováním zbraní Ortwina Wenzela a nedokázala jsem zjistit více o odsunu babiččiny sestry. I přesto jsem si díky této práci rozšířila mnohé znalosti a naučila pracovat s rozmanitými historickými prameny.
20
11. Přehled použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů Archivní prameny Zemský archiv v Opavě Sbírka matrik Severomoravského kraje • N • inv. č. 1585 • sig. M I 11 Sbírka matrik Severomoravského kraje • O • inv. č. 8729 • sig. MO I 48 Sbírka matrik Severomoravského kraje • Z • inv. č. 8734 • sig. MO I 53 POLICEJNÍ ŘEDITELSTVÍ V MORAVSKÉ OSTRAVĚ - SV. I/2. PRESIDIÁLNÍ SPISY 1919 - 1939 (2. DÍL 1934 - 1939 + REJSTŘÍK) • NAD 67 • č. pom. 877 • inv. č. 6774 • sig. 1109 Archiv města Ostravy AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XVI, fol. 303 AMMO, Listiny, listy a knihy, Domovská matrika XIII, fol. 499 Okresní vedení Moravská Ostrava, Kartotéka NSDAP – Ortwin Wenzel Ústřední národní výbor Ostrava, inv.č.: 2, karton: 28 Ústřední národní výbor Ostrava, referát VI.- Československé státní občanství, karton č.3, inv.č.4, sig.VI-120/46 Ústřední národní výbor Ostrava, inv.č.: 2, karton: 28 Mährisch-schlesische Landeszeitung, 12.2.1943,str.6
Rozhovory Rozhovor s Jiřím Hrdinou, BcA.,MgA., 27. ledna 2016, SUŠ Poděbradova 33, Ostrava 1
Literatura BARTHES, Roland. Světlá komora: Poznámka k fotografii. 2. vyd. Praha: Agite/Fra, 2005. 123 s. ISBN 80-86603-28-8 JIŘÍK, Karel, et al. Dějiny Ostravy. 1. vyd. Ostrava: Sfinga, 1993. 811 s. ISBN 80-85491-39-7 KOLEJKA, Josef. Balkánská otázka 1908-1914: mezinárodní socialistické hnutí o mladoturecké revoluci a o balkánských válkách. 1. vyd. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1979. 144 s. ISBN 55-96779 SONTAGOVÁ, Susan. S bolestí druhých před očima. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 116 s. ISBN 97880-7432-092-7 SOVADINA, Jiří, ŠIMÍČEK, Petr, et al. Paměť kraje: texty historiků a pracovní listy pro výuku regionálních dějin Moravskoslezského kraje. 1. vyd. Ostrava: Občanské sdružení PANT, 2014. 201 s. ISBN 978-80-905942-0-3
21
Články HRDINA, Jiří. Velká válka na fotografiích. Bulletin Krásná Ostrava, 2014, roč. 2, č. 3, strany 30-31
Internetové zdroje Přispěvatelé Wikipedie, Halič [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 7. 06. 2015, 12:23 UTC, [citováno 12.02.2016]
Přispěvatelé Wikipedie, První světová válka [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 4. 02. 2016, 11:11 UTC, [citováno 12.02.2016] Kramerius Národní knihovna ČR [online], [citováno 12.02.2016] Fórum válka [online], [citováno 12.02.2016] Přispěvatelé Wikipedie, Viktor Dankl [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 20. 03. 2015, 10:54 UTC, [citováno 12. 02. 2016] Bitwa nad Bzurą 1914 [online]. Wikipedia : wolna encyklopedia, 2014-12-28 13:58Z [dostęp: 201602-12 23:17Z]. Dostępny w Internecie:< //pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitwa_nad_Bzur%C4%85_1914&oldid=41361542 > Přispěvatelé Wikipedie, Versailleská smlouva [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 19. 01. 2016, 20:47 UTC, [citováno 12. 02. 2016] Přispěvatelé Wikipedie, Druhá světová válka [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 9. 02. 2016, 19:11 UTC, [citováno 12. 02. 2016] Přispěvatelé Wikipedie, Bayer [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 4. 12. 2015, 10:23 UTC, [citováno 12. 02. 2016]
Fotografie na titulní straně je pohlednice Václava Wenzela, kterou poskytl Jiří Hrdina BcA.,MgA..
22
12. Obrazové přílohy
Obrazová příloha č. I – Pamětní kříž z let 1912/1913 založen císařem Františkem Josefem v jediném stupni pro všechny vojenské osoby, které sloužili za pohotovosti rakouských armád v době balkánské krize v aktivní službě. Stuhy mohly být i v barvě červené. Zdroj: http://falero.webnode.cz/
Obrazová příloha č. II - Pohlednice Václava Wenzela, na které je vyobrazena jeho manželka Rosalie ve vojenské uniformě. Zdroj: Jiří Hrdina BcA., MgA. 23
Obrazová příloha č. III – Reklama na ateliér Wenzel Wenzel z roku 1914. Zdroj: Streissler's Adressbuch für die politischen Bezirke Mähr.-Ostrau, Mistek, Friedek und Freistadt auf amtlicher Grundlage zusammengestell
Obrazová příloha č. IV - Náměstí Franze Josefa tehdy a Jiráskovo náměstí dnes s detailem na ateliér Wenzel Wenzel. Zdroj: Jiří Hrdina BcA., MgA.
24
Obrazová p$íloha ). V – Man#elé Laszczakovi. Zdroj: rodinn' archiv
Obrazová p$íloha ). VI - Marie se sv'm druh'm man#elem Josefem Hermannem, oficiálem )eskoslovensk'ch státních drah Zdroj: rodinn' archiv "%!
Obrazová p$íloha ). VII – Marie Hermannová ml. v n%mecké obecné !kole. Zdroj: rodinn' archiv
"&!
Obrazová příloha č. VIII - Zpráva o působení Ortwina Wenzela v nacistických stranách. Zdroj: Zemský archiv v Opavě
27
Příloha č. IX – Marie Hermannová mladší, moje babička, v období druhé světové války, když pracovala na Nové radnici. Zdroj: rodinný archiv
28
Příloha č. X – Svatební fotografie Olgy Laszczakové a Lea Fuxe z února 1943. Zdroj: rodinný archiv
29
Obrazová příloha č. XI - Osvědčení o navrácení československého státního občanství Marii Hermannové. Zdroj: AMMO 30
Obrazová p$íloha ). XII - Svatební fotografie babi)ky Marie Hermannové ml. a d%de)ka Ericha Gargo!e z roku 1949. Zdroj: rodinn' archiv
#'!
Obrazová p$íloha ). XIII – Prababi)ka Marie ( uprost$ed ) se sv'mi sestrami, 1968. Zdroj: rodinn' archiv
#"!
Obrazová příloha č. XIV - Reklama na ateliér Ortwina Wenzela mezi lety 1931-1934. Zdroj: Průmyslový, obchodní a živnostenský Adresář města Mor. Ostravy 1931-1934
Obrazová příloha č .XV – Ortwin Wenzel Zdroj: Jiří hrdina BcA., MgA.
33
