Studijní opora pro LEA II Subtle skills a pojetí člověka v modelu X-Stream při přípravě pro bezpečnostní prostředí Model X-stream je víceúrovňový komplexní celek, orientovaný na přípravu a rozvoj kvalit schopností profesionálů, velitelů a mikrotýmů na výkon činností a funkcí v bezpečnostním prostředí. Model je formovatelný do experimentálních1 modulů - kurzů. Moduly disponují aspektem rozvojovým (individuální a týmový) a aspektem diferenciačním. Kurzy probíhají jako výcvik jednotlivců a mikrotýmů v časovém úseku 3 - 5 dní, s rozsahem až 28 osob v jednom cyklu. Realizační tým zahrnuje specialisty na fyzickou, psychickou, mentální, sociální a situační zátěž, projektový a krizový management, jakož i vzdělávání, přípravu a koučování v těchto oblastech. X-stream se experimentálně orientuje na identifikaci kvalit schopností pro zvládání náročných (limitních a extrémních) situací jednotlivci a mikrotýmy, identifikaci a rozvoj schopností pro rozhodování, řešení a jednání, jakož i pro řízení (management) a vedení (leadership) lidí. V rámci experimentů jsou identifikována mimo jiné i kritéria z kvalit z vybraných parametrů (blíže viz schéma 2). Schéma 2: Oblasti diagnostiky parametrů
Pojem experimentální užíváme proto, že poukazuje na jedinečnost každého modulu vzhledem k zakázce zadavatele a účastníků, jakož i ke specifice úrovně kvalit schopností účastnících se jednotlivců a týmů. 1
1
Psychika, vědomí a emoce (úroveň a kvalita psychofyzické kondice)
Mysl a myšlení (úroveň a kvalita mentální kondice)
PARAMETRY
Osobnostní dispozice
Fyzické dispozice
Kognitivní procesy Neurofyziologické aspekty
+ Profesní kompetence
Psychické funkce
Sociální kompetence
Zdroj: vlastní
Z hlediska parametrů se zjišťuje například aktuální úroveň psychofyzické a mentální kondice, individuální specifika psychofyzické a mentální reakce na změnu a zátěž a adaptaci v procesu plnění úloh v náročných podmínkách. Komplexní model X-stream disponuje: metodami a „disciplinami“ speciální tělesné a speciální střelecké přípravy a metodami individuální a týmové práce prožitkového a zážitkového charakteru; metodami pro rozhodování – situace a úlohy lineárního a heuristického, jakož i asymetrického a metasystémového charakteru, které se orientují na schopnost (jednotlivců a týmů) spolupracovat anebo pracovat autonomně a nezávisle. metodami orientovanými na diagnostiku a modelování změny a zátěže jednotlivců a týmů při rozhodování a jednání v různých úrovních a variantách (například nedostatek spánku, informací, vliv únavy, strachu, nedostatku času, apod.). Důraz na kvalitní vstupní a průběžnou diagnostiku považujeme za zásadní. Smyslem komplexní, kontinuální, vícedimenzionální a víceúrovňové diagnostiky je mimo jiné: 1. Minimalizace rizika přetížení2 resp. negativního vlivu a důsledků zátěže se vztahuje na: Vstupní parametry stavu jedince – fyzická, psychická, kognitivní a profesnědovednostní úroveň (pro nastavení parametrů cílů a sledování úrovně změny). Definování individuálních modalit rozvoje jedince a mikrotýmu. Stanovení úrovně (hladiny cílů pro zatížení a rozvoj). 2. Kontinuální monitorování úrovně kvalit schopností jednotlivců pro modelování dalších cílů a struktury úloh v průběhu modulu3. Modulace zátěže se orientuje na: Viz Koncept užitečné změny a zátěže in SALIGER.R., POKORNÝ, V., PINDEŠOVÁ, E., Kognitivní management, 2010 Například pro situace rozhodování a řešení sehrává úlohu převaha aktivace (dráždivost) sympatiku a parasympatiku. Pro některé lidi se ukazuje jako významné možnost vstát a dokonce přecházet či produkovat nějakou fyzicky zatěžující činnost v procesu hledání řešení či 2 3
2
a. Proces formace kondice. b. Podporu udržení kondice. c. Rozvoj schopností a získání vyšší hladiny odolnosti (zvýšení prahu /limitu4/ zátěže). 3. Vytvoření databáze pro diferenciační a rozvojovou zpětnou vazbu pro: Individuální a týmovou zpětnou vazbu a rozvojovou spolupráci s účastníky po skončení kurzu. Podporu rozhodovacích procesů zadavatele zakázky (například výběr jednotlivců nebo sestavování realizačních týmů anebo jejich další rozvoj). Pojetí člověka v modulech X-stream V modulech X-stream pracujeme s takovým konceptem člověka v prostředí, který se snaží překonat omezení různých spolupodílejících se vědních disciplín. Tento koncept se snaží uvažovat člověka v ne/mechanistickém a ne/anatomickém pojetí. Na člověka, kvality jeho schopností v procesu řešení úloh, se snažíme aplikovat procesový, vztažný, resp. komplexní pohled. Schéma 3: Jedinec a prostředí
rozhodování. Zkušenosti ukazují, že například u úloh, kde je nutné při řešení procházet několika úrovněmi kognitivního zpracování, vytvářet informace a znalosti z poskytnutých informací a znalostí, objevuje s u 80% týmů tendence pracovat v prvním pokusu o řešení s popisným případně metafyzickým konceptem a teprve druhé řešení s využitím reflexe a kritického myšlení se blíží správné odpovědi. Týmy se však liší strategií, kterou uplatňují v procesu řešení. Některé týmy s převahou modu indikovaného vyšší dráždivostí sympatiku produkují více řešení – chybných, inklinují k testování – pokusům o správné řešení, tendují k vyhledávání informací a zdrojů z vnějšího prostředí. Proces řešení je dynamický, skokový, přerušovaný /nekontinuální/, bývá přítomno vyšší zastoupení řešení metodou pokus/omyl. Jiné týmy při řešení postupují plynule, produkují méně řešení typu pokus/omyl, sdílení informací je komplexní, jinak pracují s komunikováním a myšlením partnerů v týmu. Zkušenost ukazuje, že preference strategie souvisí s mírou zastoupení jedinců s převahou té které dráždivosti na úrovni ANS. 4 Odlišujeme různé úrovně a různé modality zátěže. Například u kognitivní zátěže se může jednat o: Změny v kombinaci zátěže kognitivních modů – různé typy úloh testů schopností (schopnost kombinovat různé mody řešení a rovněž stereotypy preferencí postupů – například dosáhnout maxima bodů řešením snadných úloh) V tomto smyslu může být odměněna například schopnost přiměřeně riskovat či investovat do ztráty /například času/ výběrem úlohy s vyšší náročností, na úkor například kvantity dosaženého výsledku. Zvyšování složitosti a náročnosti zadání v jednom kognitivním modu, přičemž základní princip úlohy zůstává zachován (například trénink schopnosti kriticky posoudit a pochopit zadání).
3
Jedinec v prostředí X-stream Ekologické prostředí 1. 2.
Mentální kondice Psychická kondice Fyzická kondice
Širší prostředí bytí jedince (společnost profesní systém). Situace úlohy – mise (prostředí specifické mise, kontext úlohy a situace) odlišné od standardu přípravy, přirozeného prostředí působení jedince apod.
Sociální prostředí Sociální kondice - kompetence pro rozhodování, jednání , sdílení znalostí, řízení a vedení • • • • • • •
Osobní kondice jedince
Kontexty: Rodina Tým Profese Mise Úloha – situace Řízení a vedení lidí a systémů Příprava a rozvoj lidí
Profesní kondice jedince (profesní dovednosti, znalosti, zkušenosti)
Zdroj: vlastní
Zastáváme názor, že myšlení a poznávání, jakož i rozhodování a řešení úloh v měnícím se situačním kontextu nelze uvažovat mechanisticky, například jako činnost integrovaného obvodu, ale jako výslednici spolupůsobení vlivů intenzity vztahů a procesů v celkovém (naším zájmem či např. modulem X-streamu vymezeném) prostoru (prostředí). To nás vedlo k vytvoření modelu, který umožňuje tento názor zohlednit. Model tvoří tři dimenze dovedností (skills). Hard skills představují dovednosti potřebné pro práci (profesní a systémové dovednosti), Soft skills jsou dovednosti potřebné pro vytváření, udržování, rozvoj a řízení vztahů mezi lidmi a Subtle skills. Subtle skills (jemné, implicitní, tacitní) jsou přirozené kvality jedince, které se uplatňují při rozhodování a jednání v měnících se situačních kontextech. Schéma 4: Tři dimenze dovedností
4
Zdroj: vlastní
Mezi kvality, které obvykle zahrnujeme do rámce subtle skills patří: Mentální kondice se vztahuje ke kognitivnímu a rozhodovacímu optimu v různých situačních kontextech a typech úloh. Psychofyzická kondice se vztahuje k rovnováze a harmonii vnitřního prostředí jedince. Kritické myšlení (krinó – soudím). Kritické myšlení umožňuje odlišovat fakta a fikta, minimalizovat deformaci informací, jejich významu a smyslu vlivem stresu (například arousal) anebo emocí (strach, hněv), anebo vlivem expertního kognitivního stereotypu. Kritické myšlení v kontextu subtle skills nepředstavuje a nelze zaměňovat za analytické myšlení ani logické soudy. Tyto spíše zahrnuje a nelze ani říci, že by jim byl přikládán velký význam či dokonce dominance. Naše mentální pohyblivost na kognitivním kontinuu vyžaduje rovněž užívat cit a intuici. Pro praxi vyvazujeme kritické myšlení z obvyklého kontextu metod formální logiky a racionality a klademe je do prostoru rozumnosti, blíže k pojmu moudrost a vědění. To umožňuje, že se může myšlení jako proces, lépe uplatnit nejen v lineárních a symetrických úlohách, ale i v heuristikách, asymetrických úlohách či v úlohách vyžadujících rozhodování za neurčitosti, permanentní změny a proměny či vlivem stochastických, takto náhodných procesů apod. Tvořivé myšlení se vztahuje například na schopnost jedince a mikrotýmu vytvářet z dostupných informací a znalostí znalosti nové, transformovat algoritmy či stálé operační postupy v procesu řešení úlohy apod. Disciplína a stabilita se týkají stavů funkcí mysli. Disciplína se vztahuje k tomu, že si mimo jiné uvědomuji některé obsahy vědomí, tedy také to, co myslím a také to, jak myslím. To umožňuje mému „myslícímu já“ ukáznit a směrovat proud vědomí myšlením. Stabilita se vztahuje ke schopnosti nevstupovat do extrémů, tedy pohybovat se v optimálním kontinuu pro kritické myšlení. Odstup, soustředění, koncentrace se vztahují ke schopnosti držet téma a předmět, následovat záměr v kontextu vize a situace. Rovněž je přítomna schopnost práce s mezerou, stereotypy a subjekto-objektovým reaktivním stavem. Respekt představuje schopnost plně odpovědného vztahu k sobě, týmu, firmě a prostředí. Změna a proměna, náhoda a zátěž představují schopnost uvažovat změnu jako trvalý aspekt bytí a s ní související vlivy paralelních procesů, náhody, zátěže – stresu a krize. 5
Subtle skills se vztahují k myšlení, poznávání, rozhodování a jednání v situacích změny. V této souvislosti významnou úlohu sehrává další aspekt umožňující rozvojovou u jedinců a týmů. Tímto aspektem je způsobu práce s „cíli“ – vychází z požadavku kvalitní diagnostiky na vstupu pro identifikaci úrovně stavu celkové psychofyzické a mentální kondice. Aplikuje se zejména: V práci s limity se jedná o uplatnění obecně známého poznatku o vlivu skutečně vykonané „práce“, vztahující se k trvalosti změn dosažených přípravou a výcvikem (blíže viz poznámka č. 5). Tento přístup pracuje s limity, koresponduje s konceptem užitečné zátěže a umožňuje odlišit rozvoj kvalit schopností od udržování optimální kondice. Orientace na vnitřní aspekty motivace jedince, přičemž významnou roli pro změnu postoje jedince hraje posilování odměnou v procesu činnosti, zpětná vazba akcentující orientaci na způsob řešení a dosahování cíle, nikoliv jen výsledek. Paradox strukturace (standardu a algoritmu) a plasticity, kdy na jedné straně se jedná o osvojování si efektivních bazálních stereotypů (například tzv. drily na psychofyzické úrovni, kognitivní modely pro standardizované řešení úloh apod.), na druhé straně pak o jejich transformaci. Smyslem je užitečně narušit - modulovat stabilitu (rovnováhu) podle starých (naučených) stereotypů a systém – jedinec, mikrotým, musí změnit chování. Z hlediska aplikace principů je v zásadě celkem jedno, zda se jedná o transformaci standardu – algoritmu při řešení komplexního situačního kontextu, rozhodování za rizika či v krizovém managementu anebo o řešení situace ohrožení v boji zblízka, úlohu při překonávání překážky v podobě skalního převisu anebo o dílčí kognitivní úlohu. Z hlediska mentální kondice a změny vnitřního postoje se ukazuje jako efektivní aplikace principů reflexe a využití moderní poznatků BIO a NEURO(EEG) BFb. Zejména se jedná: Aspekty vztahující se ke stavu, který disponuje rysy flow efektu a souvisí s tvořivostí, řešením problémů, plným oddáním se činnosti. Proces zpracování zkušenosti (zpětné informace) pro trénink cílového stavu. To umožňuje jak u individuální, tak týmové rozvojové spolupráce dosáhnout změn v orientaci motivace anebo výskyt efektu „feed-forward“, kdy tlak minulého se postupně transformuje v tah cílového. O schopnost jedinců pracovat se změnou. S tím souvisí mimo jiné i aspekt popisovaný v neurofeedbacku jako tzv. driving. Jedná se o schopnost mozku „přebírat“ vnucené rytmy. Tento aspekt „rytmů“ a „algoritmů“ se mimo jiné užívá v procesech učení se dovednostem s využitím přirozených (fyzických, psychických, mentálních a sociální) schopností jedinců. Literatura:
ULLRICH, David; POKORNÝ, Vratislav. The possibilities of comprehensive approach and the specifics of the training managers to fulfill tasks in the challenging environment and crisis management. In: Recent Advances in Energy, Environment and Economic Development Process: Proceedings of he 3rd International Conference on Development, 6
Energy, Environment, Economics (DEEE ´12), Paris, 2012, s. 309 – 315, ISBN 978-161804-139-5; ISSN 2227-4588. BENTS, R., BLANK, R. Typický člověk (Úvod do typologie osobnosti), 1. vyd. Praha: Hogrefe – Testcentrum, 2009, 120 s. ISBN 978-80-86471-36-5; CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života, Lidové noviny, Praha, 1996. 399 s. ISBN 80-7106-139-5; GLADWELL, M. Mžik (Jak myslet bez přemýšlení) Dokořán, Praha, 2009, ISBN 978-807363-097-3; GLADWELL, M. Bod zlomu (O malých příčinách s velkými následky) Dokořán, Praha, 2008, ISBN 978-80-7363-199-4; JELÍNEK, M., HŮRKOVÁ, M. Strach je přítel vítězů. Starý most s.r.o., Plzeň, 2011, 179 s. ISBN 978-80-8733-810-0. MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy (Psychologie hromadného chování), Karolinum, Praha, 2005, ISBN 80-246-0930-4 MIKŠÍK, O. Psychologická charakteristika osobnosti. 1.vyd. Praha: UK, 2001, 257 s., ISBN 80-246-0240-7 MINDELL, A. Metadovednosti. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-523-8. Mistr SUN: O Válečném umění, Maxima, Praha, 1999, ISBN 80-901333-5-5 Mistr Zhuang (Sebrané spisy), překlad Oldřich Král, Maxima, Praha, 2006, ISBN 8086921-00-X NEUBAUER, Z. Golem. Praha: Malvern, 2002. ISBN 80-902628-8-0. PINK, D. H. Pohon (překvapivá pravda o tom, co nás motivuje), Anag, Praha, 2011, 187 s. ISBN 9788072636716; SALIGER.R., POKORNÝ, V., PINDEŠOVÁ, E., Kognitivní management. Brno: Univerzita obrany, 2010. 172 s. ISBN 978-80-7231-768-4; SENGE, P. M. Pátá disciplína (teorie a praxe učící se organizace), Management Press, Praha, 2007, ISBN 978-80-7261-162-1; TALEB, N. N. Černá labuť (následky vysoce nepravděpodobných událostí), Paseka, Praha, 2011, 461 s. ISBN 978-80-7432-128-3.
7
