STUDIJNÍ OPORA MODULU BUSINESS FINANCE

STUDIJJNÍ OPOR O RA MODULLU BUS SINEESS FINA F NCE Ivana Karkoškková Renááta Nešporková O Ostrava 201 11

Náázev: Studijní op pora modulu u Business fin nance Au utoři: Ing. Ivana Karkošková, Ing. Renáta Nešporkováá, Ph.D., MBA A Vyydání: první, 2011 Po očet stran: 125 Tisk: ola podnikán ní, a. s. Vysoká ško Vysoká ško ola podnikán ní, a. s. v Ostravě Vyydala: Michálkovvická 1810/18 81 710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava © © © © Vysoká škol la podnikání,, a.s. v Ostravě ISBN 978‐80‐7 7410‐032‐1

OBSAH Úvvod ....................................................................................................................................... 5 VÝÝSTUPY Z UČ ČENÍ .................................................................................................................. 6 1

2

3

4

5

Měnová p politika, kom merční banko ovnictví, českký bankovní ssystém, finan nční trh ......... 7 1.1

Finanční trh ........................................................................................................... 8

1.2

mezení bankyy, funkce ban nky a formy b bankovního ssystemu ......................... 10 Vym

1.3

Centtrální banka a ČNB ......................................................................................... 13

Úvěrové, depozitní a platebně zúčtovací prod dukty ................................................... 15 2.1

Systematizace bankovních produktů ................................................................. 16

2.2

Depozitní produkty .............................................................................................. 17

2.3

Úvěrové produkkty ............................................................................................... 17

2.4

Plateebně‐zúčtovvací produktyy ............................................................................. 21

Bankovníí služby, řízen ní bankovnícch rizik, pojiššťovnictví ............................................ 25 3.1

Úvěrové a plateb bní karty ..................................................................................... 26

3.2

Řízení bankovnícch rizik ........................................................................................ 27

3.3

Pojiššťovnictví ....................................................................................................... 28

Pojistné p produkty ........................................................................................................ 35 4.1

Klasifikace jedno otlivých typů pojištění ............................................................... 36

4.2

Typyy pojištění prro osobní ochranu ..................................................................... 37

4.3

Jak sstanovit pojistnou částku u ............................................................................. 40

Financování bydlení .................................................................................................... 42 5.1

Inveestice do vlasstního bydlen ní ............................................................................ 42

5.2

Hypotéka ............................................................................................................. 43

5.3 Stavebn ní spoření ........................................................................................................ 50 5.4 Podporaa bydlení ........................................................................................................ 53 6

7.

8.

Investiční bankovnicttví – modely, investiční in nstrumenty ......................................... 59 6.1

modely .................................................................... 59 Inveestiční banka, postata a m

6.2

Koleektivní investtování ......................................................................................... 62

6.3

Druh hy investičníích fondů .................................................................................... 64

Investiční strategie a nejčastější in nvestiční om myly ..................................................... 67 7.1

duálního inveestování – ro ozhodovací kkriteria ............................ 68 Možžnosti individ

7.2

Jak ssestavovat portfolio ...................................................................................... 70

7.3

Nejččastější invesstiční omyly ................................................................................ 72

7.4

Volb ba investičníh ho stylu ...................................................................................... 74

Finanční deriváty, cerrtifikáty ....................................................................................... 76 8.1

Finanční derivátyy ................................................................................................. 77

8.1.1

Futures ........................................................................................................ 77

8.1.2

Opce ............................................................................................................ 78

8.1.3

Swapy .......................................................................................................... 79

8.2 9.

Certtifikáty ............................................................................................................ 80

Ochrana individuálnícch investorů .............................................................................. 86 9.1

Garaanční fond obchodníků s cennými papíry .................................................... 87

9.2

MiFiiD ................................................................................................................... 88

0. 10

Důchodová reform ma, penzijní fo ondy ...................................................................... 90

10.1

Penzzijní fondy ...................................................................................................... 91

10.2

Možžnosti financování potřeb b v důchodovvém věku ............................................ 91

10.3

Českký penzijní syystém ......................................................................................... 93

10.3.1 10.4 11 1.

Dávky z pen nzijního připojištění .................................................................. 93

hodová reforma v ČR .................................................................................... 94 Důch Bankovvní produktyy pro vybranéé segmenty .......................................................... 101

11.1

Finanční produkty pro děti ................................................................................ 102

11.2

dentská kontta .............................................................................................. 103 Stud

12 2.

Osobní finanční analýza, osobn ní finanční pláán ..................................................... 108

12.1

Osobní finanční analýza .................................................................................... 109

12.2

Osobní finanční plán ......................................................................................... 109

13 3.

Osobní finance a finanční porad denství ................................................................. 112

13.1

Osobní finance aa finanční graamotnost ............................................................. 114

13.1.1 13.2

Osobní ban nkrot .......................................................................................... 114

Finanční poradenství ......................................................................................... 115

Záávěr ................................................................................................................................... 124 Po oužitá literattura a další zd droje ........................................................................................ 125

Úvvod

Ú Úvod Vá ážené studen ntky, vážení sstudenti, po okud začínátte číst tuto publikaci, je vvice než pravděpodobné, že jste si v rá ámci studia 3. ro očníku zvolili specializaci Business Fin nance. Jedná se o specialiizaci, jejíž ob bsahová náplň (a alespoň poku ud se týká jeejí první částti studované v zimním seemestru) zajjímá praktickky ka aždého z ná ás. Umět zhodnocovat a řídit vla astní peníze tedy osobní finance je j do ovednost, kteerá nedílně p patří nebo byy patřit měla a do našeho žživota. Že to omu tak neníí a po odmiňovací způsob z je pllně na místěě, dokládají zvyšující z se počty osobn ních bankrotů, ktteré jsou zap příčiněny “neezdravým” nebo n chcete‐‐li nerozumn ným finančním chováním m. Skkutečnost, žee tuzemská finanční f gram motnost nen ní na nejlepšší úrovni, do okládá I snah ha státu prostřed dnictvím reallizací nejrůzn nějších tema aticky zaměřřených projekktů nežádou ucí stav zvrátit. Dokáže D stát v této záleežitosti účinn ně zafungovvat? Institucce, kterou mj. m ch harakterizujee dlouhodobýý deficit vlasstního rozpo očtu, má účin nně radit svýým občanům m? Přřipomeňme ttradiční – “ryyba páchne od hlavy”. Je to tedy na a nás samotn ných. Otázko ou zů ůstává, kde a a kdy by fina anční vzdělávvání mělo za ačít. Rozhodn ně v rodinácch, rozhodně v úttlém dětství. Ale jak to zařídit, když z jsou to právvě dnešní rod diče, kteří see dostávají d do dlluhových passtí, kteří nekkontrolovaněě podléhají tllakům konzu umní společn nosti, reklam mě …? Následuje stejně prob blematické pokračování p í. Jsou vždyy učitelé v mateřských a zá ákladních škkolách dobrýými finančnííky? Problém m zřejmě neevyřeší ani tento studijjní materiál. Tak ambiciózní n není. Jeho úlloha je poněkkud odlišná. Kromě pron niknutí do tajjů a zákoutí osobních financcí v očekáva aném rozsahu si klade za cíl seznám mit Vás také s možnostmi podnikání p v segmentu.. Pokud bu udou existo ovat peníze nebo jejicch ekkvivalenty, vždy v bude po otřeba odborníků, kteří “se vyznají””. Jedná se o o trh, který je j dllouhodobě za ajímavý. Op pora obsahu uje také něko olik prvků k procvičován ní i k zamyšllení. Není an ni nemůže býýt vyyčerpávající, už jen proto o, že se jedná á o oblast veelmi dynamiickou a rychlle se vyvíjejíccí. Alle právě to ji j činí tak za ajímavou. Využijte Vy skuteečnosti, že problematiko p ou Vás budo ou prrovázet ti, které k osobn ní finance “živí”, “ a opravdově kon nzultujte, d diskutujte na ad přředloženými tématy. Přřejeme Vám m řadu pěkn ných zážitků ů, možná i příjemných překvapení a především ím ob bohacení vaššich financí. Renátta Nešporkovvá Ivan na Karkoškovvá

5

BU USINESS FINA ANCE

V VÝSTUPY Y Z UČENÍ Po o úspěšném absolvování modulu bud dou student schopni • • • • •

•

•

ovat finančníí trh a jeho ú účastníky, defino orienttovat se v komerčním bankovnictví, stanovvit výhodnosst a nevýhodnost v oblasti úvěrových h produktů, orienttovat se v pro oblematice ffinancování b bydlení, orienttovat se v po ojistných pro oduktech pro osobní ochranu a stan novovat jejicch výhod dnost, či nevýýhodnost, defino ovat investičční bankovnictví, investiční strategie a nejčastější investiční omylyy, ovat osobní ffinanční analýzu včetně ffinančního poradenství. zpraco

6

M Měnová politi ka, komerčn ní bankovnicttví, český ban nkovní systém, finanční ttrh

1 Měno ová politika, komerčn k ní bankkovnictvví, český banko ovní sysstém, fin nanční ttrh Ú ÚVOD Ka apitola se bu ude zabývat o oblastí vymeezení finančn ního trhu, komerčním bankovnictvím a čeeským banko ovním systém mem CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: porozumět princip pům finančníího trhu vnímaat vliv komerčního banko ovnictví analyzzovat jednotlivé účastníkky finančního o trhu tj. finaanční institucce a jejich vlliv na řízeení osobních h a firemních financí Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: poznatkový systém m z oblasti baank obecně inform mace o bankáách, bankovn ní soustavě vv ČR a úloze ccentrální ban nky ČR Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: spojovvat poznatkyy různých věd dních disciplíín jako ekonomika, finan nční trhy identiffikovat a inteerpretovat svvůj vlastní ossobnostní prrofil posuzovat úroveň vlivu ČNB naa finanční trh h v ČR

7


1..1 Finančční trh Věětšina subjeektů v ekono omice je často vystavována situacii, kdy jedno otlivé subjekkty (d domácnosti, stát, firmy… ….) mají bu uď, přebytekk peněžních h prostředků ů, nebo jejiich needostatek. Systém S finan nčních trhů (trh peněz) pak umožň ňuje přemissťovat peněžžní prrostředky od d přebytkovvých jednottek k deficittním jednottkám cestou u vytváření í a ob bchodování finančních instrumentů ů. Toto um možňuje, že peněžní prrostředky jssou allokovány k těěm deficitním ím jednotkám m, které je d dokáží využítt nejefektivněji. Mimo to finan M nční trhy zajjišťují likvidiitu, to znam mená, že jak deficitní, tak i přebytko ové jednotky moh hou rychle a za nízkých nákladů měnit m své portfolio p přeed okamžike em platnosti finaančních instru umentů. sp p j jednotky měly menší motiv m pro tvvorbu úsporr a Beez finančních trhů by přebytkové naaopak deficitní jednotkky by mohlly ztrácet motiv m pro vypůjčování v si peněžníích prrostředků. Jeednotky nejso ou trvale přeebytkové neb bo deficitní. Majitelé finančních přeb M bytků nejso ou nuceni ani a ochotnii nabídnoutt přebytky za jakýchkoliv po odmínek. Jejjich zájmem je minimallizovat riziko o, optimalizo ovat likviditu u a maximalizovatt jejich zhodn nocení. Naaopak ti, kteeří poptávají finanční přeebytky, mají zájem minim malizovat ná áklady spojeené s jjejich získává áním a využí žíváním a opttimalizovat o období, po kkteré je moh hou využívat.. o trhu tedy jee přemísťování kapitálu od přebytko ových jednottek Záákladní funkccí finančního k d deficitním jeednotkám, ktteré jsou ochotny přisto oupit na rizikko jeho využiití, ale zárovveň see podělit s přřebytkovou jeednotkou o zzisk, který bu udou při tom mto využití reealizovat. unkce finančn ního trhu fu -

so oustřeďováníí dočasně vo olných zdrojů ů peněžních p prostředků alokace volnýcch zdrojů do oblastí z hle ediska efektivvnosti jejich využití přřerozdělení d dočasně voln ných zdrojů aa jejich transformace na investice

hto funkcí fin nanční trh výrazně v přispívá k růstu ekonomickké efektivnossti, Reealizací těch ovvlivňuje úrovveň bohatstvví společnosti a zzároveň i cho ování podnikkatelských su ubjektů. Po okud jde o vvymezení celého kompleexu finančníh ho systému, pak současn ná ekonomiccká teeorie vymezu uje 7 základních funkcí: depozitní fun nkce‐ nabízí m málo riskantn ní možnosti p pro ukládáníí úspor ‐d ‐za abezpečení bohatství‐poskytuje násstroje pro uchování u kup pní síly až d do doby, nežž jí bu ude potřeba pro nákup zboží nebo služeb 8

M Měnová politi ka, komerčn ní bankovnicttví, český ban nkovní systém, finanční ttrh ‐fu unkce likvidiity‐ získáváníí likvidity pomocí směny cenných pap pírů za poklaadní hotovosst uje neustálou u nabídku úvěrů ú pro po odniky, spottřebitele…, aby a ‐kkreditní funkkce‐ poskytu byyly k dispozicci prostředky jak pro zaajištění spotřřeby, tak i investičních vvýdajů v rám mci daané ekonomiky ‐p platební funkkce‐ mechanismus pro prrovádění platteb za nákup p zboží a služžeb

‐o ochrana protti riziku‐ nabízí prostředky pro och hranu firem,, spotřebitellů a vlád přřed rizzikem z činno osti lidí v obllasti majetku u nebo příjmů ‐p politická fun nkce‐ poskkytuje prosttředky pro uplatnění záměrů vvlády v oblaasti sp polečenských h cílů, hlavně, pokud jd de o zajištěn ní míry zaměěstnanosti, n nízké inflace e a stálého ekono omického růsstu egmenty finaančního trhu u a jeho záklaadní charaktteristiky Se

Kaaždý finančn ní trh by se měl m zajímat a starat pře edevším o „d drobné invesstory“, proto ože jejjich důvěra aa jejich penízze jsou pak p přitahovány n na tento trh a trvale se n na něm udržu ují. Sttejně tak plattí, že firmy jssou v každé ekonomice rrozhodujícím m subjektem,, který přichází naa finanční trrh s poptávkou po penězích a snaží se peníze sami s nebo prostřednictvvím po oskytovatelů ů finančních služeb získaat emitováníím finančních nástrojů aa ty pak vyu užít k naplnění svýých podnikatelských záměrů. z alo okace volných peněžnícch prostředků mezi přřebytkovými a Exxistují dva způsoby deeficitními jed dnotkami: a // zprostředkkovatelský trrh Vyystupuje zdee finanční zprrostředkovattel, který em mituje sekund dární finančn ní instrumenty, a tty nakupují p přebytkové jednotky. Zp prostředkovaatel nakupu uje primární finanční instrumentyy, které em mitují deficitní jednotky. Přřebytková jeednotka při alokaci svýcch přebytečných zdrojů využívá hlaavně komerčční baanky, které alokují shro omážděné zd droje na svů ůj vlastní úččet a riziko a to zejmé éna fo ormou depo ozitních a úvěrových ú o obchodů. Tyto obchodyy tvoří jádro komerčníího ba ankovnictví.

9

BU USINESS FINA ANCE h papírů b// trh cenných Naa trhu cenn ných papírů (CP) jsou peněžní pro ostředky alo okovány od přebytkovýých jednotek k jed dnotkám deficitním prosttřednictvím rrůzných druh hů finančních instrumentů. Deeficitní jedn notky emitu ují různé druhy d krátko odobých neebo dlouhodobých CP a přřebytkové jeednotky invvestují své peníze do těchto insttrumentů prostřednictvvím investičních zprostředko ovatelů ve formě emisních, brokerských, b dealerskýcch, po oradenských, depotních a dalších in nvestičních obchodů. o Tytto obchody jsou základe em investičního b bankovnictví. í.

1..2 Vymezzení bankyy, funkce banky a forrmy bankovního systtému Jeedním z nejvýznamnějšíích finančních zprostřředkovatelů v tržní eko onomice jssou ob bchodní ban nky. Ty jsou podnikatelsské subjekty jako každý jiný tj. hosp podaří tak, aby a do osahovaly zisku. Na jejich hospodařření se všakk vztahují jin ná pravidla, než na běžžné ho ospodářské ssubjekty. Ban nky podnikajjí podle záko ona o bankácch č.21/1992 2 a směrnice ES č.7 77/780/EHS..

V Vymezení b banky a// funkční hledisko – – banka jee zde charrakterizovánaa jako dru uh finančníího zp prostředkovaatele, jehož hl. činností je zprostředkování poh hybu fin. prrostředků mezi jednotlivými ekonomickým e mi subjekty. Není zde však v jednozn načně vymezzeno, kdy je e či neení podnik baankou. disko ‐ zákon o bankách jednoznačně stanoví, žee banky musí splňovat čttyři b// právní hled krriteria 1. 2. 3. 4.

R a založená jako akciováá společnostt právnická osoba se sídlem v ČR přijímat vklady od veřejnosti vlastnit bankovní llicenci poskytovat úvěry

bí na bankovvní prostředí a ovlivňuje jjej, je centrální banka Tím kdo působ (v České repub blice je to ČN NB a její přeh hled opatření).

Fu unkce ban nk Baanky plní celo ou řadu funkkcí, ale jako zzákladní můžžeme definovvat:

1. finaanční zprostřředkování

Zd de patří obch hody na zákkladě ziskovéého principu, tj. získaný kapitál se snaží umísťovvat tak a tam, kdee při dané mííře rizika přin náší nejvyšší zhodnocení.. namená to, žže banky provádějí důležiitou transforrmaci peněz z různých hledisek: Zn

10 0

M Měnová politi ka, komerčn ní bankovnicttví, český ban nkovní systém, finanční ttrh ‐trransformacee peněz a kapitálu k znam mená, že fin nanční zprosstředkovatelé transform mují peeníze získanéé od věřitelů ů a předávajjí (poskytují)) je dále dlužžníkům v jiných formách h a jin ných charakteristikách. Nejdůležitějšíí jsou: N 1. kvantiitativní transsformace‐ baanka získává malé vklady a ty pak posskytne na velký úvěr 2. časováá transformace‐banky získávají z zdroje s odlišno ou splatnosttí, než jaká je splatn nost jejich aktiv. Získávaají například d vklady s krrátkou lhůto ou splatnosti a poskytnou dlouho odobější úvěry a naopak.. Zde je třeb ba upozornit na dodržováání likviditty bank. 3. teritorriální transfo ormace‐bankky získávají zdroje z v jinéém teritoriu, než je poto om umisťu ují. Řídí se ziskovým motivem a umiisťují kapitál do míst s neejvyšší riziko ově očištěnou mírou zhodnocení. hodovatelnosti‐probíhá tak, že ban nky proti máálo 4. transfformace z hllediska obch likvidn ním aktívům m, která drží ve svvém portfo oliu, emitujjí sekundárrně obcho odovatelné a a často velm mi likvidní pro odukty. Příkladem je, žee banka má ve svém portfoliu rů ůzné úvěry a a refinancuje se prodejjem likvidnícch depozitníích certifikátů. Opět jee třeba pamaatovat na likviditu bankyy. 5. transfformace z hleediska úvěro ového rizika‐‐vyplývá z rozdílného riziika bankovníích aktiv aa pasiv. Příkladem, můžee být nižší riziko bankovních vkladů než investice do podílo ových dluhopisů a diverrzifikace aktiv. Výrazný vliv na snížení úvěrové ého rizika má uplatňovvaný systém pojištění vkladů v bankáách. 6. měnová transform mace‐spočíváá v tom, že b banky získávají zdroje v jjiné měně, n než v jaké jsou nenom minovány akktiva, do kterých tyto zd droje umisťují. Opět ban nky oje a tyto zdrroje umístit na k tomuto kroku veede snaha zíískat co nejlevnější zdro dražšíím trhu. Mu usí se však jistit proti kurzovým riizikům, což dělají formou různýcch termínovaaných obcho odů (měnové é swapy). ‐reedukce tran nsakčních ná ákladů – sou uvisí s přesu unem volnýcch peněz od přebytkovýých jednotek k deficitním jedn notkám a po otřebě dát tyto jednotkyy dohromady. Jde tu o to, ab by náklady s přesunem byly pro obě sstrany přijate elné. Přřímé financo ování je efekttivní u dvou navzájem bonitních sub bjektů, jiná ssituace nastáává u méně bonitn ních dlužníků ů a drobných h střadatelů. Ti by navzájem těžko hleedali uplatně ění prro své volné finanční zdrroje a naopak dlužníci byy hůře hledali kupce pro své dluhopisy. Vsstupem inveestičního zprostředkovatele se tento o proces zjed dnoduší a hlavně zrychlí a zleevní. Důvodeem je speciaalizace na daanou činnostt, experti a činnost č ve vvelkém (úspo ora z rrozsahu).

11

BU USINESS FINA ANCE monitorován ní bonity dlužníků d a informační servis‐souvisí to s tím m, že finančční ‐m zp prostředkovaatel je schopen pro své klienty po oskytnou seervis v širokéé řadě otázzek z ccelého finančního trhu. acionalizacee platebního o systému‐vvzhledem k četnosti po oboček bankk a vzájem mné ‐ra prropojenosti jsou bankyy schopny provádět p rychle a bezp pečně plateební transakkce v o obrovských o objemech prrakticky po celém světě. ěz 2. emise peně m emitovat hotovostn ní peníze vee státě je ceentrální bankka. Jeedinou institucí, která může Beezhotovostníí peníze tj. v podobě v zápisů na účtu u mohou véést mimo cen ntrální bankky i ob bchodní banky. bezhotovosttního platebn ního styku 3. provádění b b je pro ovádění bezzhotovostníh ho bankovníího styku. Jeedná se jakk o Daalší funkcí banky tu uzemský tak ii zahraniční p platební stykk.

Fo ormy uspo ořádání bankovního systému u bvykle se bankovní systéém dělí na: Ob ový a dvousttupňový a//jednostupňo b//univerzální aa oddělený d a/ jednosstupňový – n neexistence ccentrální ban nky ad dvousstupňový – oddělení ceentrální ban nky (zajištění měnové sstability) a její j makroekonom mické funkcee od obchod dních bank, které prováádějí činnost na ziskové ém prrincipu d b/ univerzzální – bankky mohou poskytovat ce elou paletu produktů jaak komerčníího ad ch harakteru, tak i investičníího charakteeru oddělený – odděleníí komerčního o a investičníího bankovnictví

12 2

M Měnová politi ka, komerčn ní bankovnicttví, český ban nkovní systém, finanční ttrh

1..3 Centráální banka aa ČNB Vzznik centráln ní banky m ze tří způso obů: a/ povvěřením jedn né z existujícíích bank Vzznikly jedním

b/ zvýhodn něním některých obchod dních bank

c/ založeníím zcela nové instituce

Fu unkce centrá ální banky o nepodnikaatelský subjekt, tzn., že jeejím základn ním Ceentrální bankka je státní institucí. Je to úkkolem není dosahovat zisk. Úkolyy centrální banky můžžeme stručně shrnout v náásledujících b bodech: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

emisní, sledování množství peněěz v oběhu vrcholnýý subjektu m měnové politiiky funkce b banky bank regulacee a dohled naad bankovním systémem m správa d devizových reezerv státu banka sttátu a reprezzentace státu u v měnové o oblasti

AKTIVITA A 1.1

Zjistěte aktuální sazby vvyhlašované é ČNB

D Diskontní saz zba L Lombardní sa azba 2 2T REPO ZAPAMATTUJTE SI

P Podstatou fin nančního trh hu je alokace financí od p přebytkových h jednotek k deficitním. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Co jee podstatou kkomerčního bankovnictvví? Jaká bankovní soustava je v Č ČR? Znátee funkce cen ntrální bankyy?

13

BU USINESS FINA ANCE S SHRNUTÍ KA PITOLY

Finan nční trh a instituce na něm působ bící jsou zákkladem k přřerozdělován ní finan ncí Centrální banka plní základn ní funkce, které k nejsou závislé na rozhodnutícch vládyy Komeerční bankovvnictví pracu uje na ziskové ém principu STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. FORIŠKOVÁ, D. Základy komerrčního banko ovnictví. Ostrrava: Ostravsská univerzitaa, 2008. 2. DVOŘÁK, P. Banko ovnictví pro b bankéře a kliienty, 3. vyd.. Praha: LIND DE a.s., 2005. ISBN 8 80‐7201‐515‐X. 3. REVEN NDA a kol., P Peněžní ekonomie a bankkovnictví. Praaha: Management Press, 2005. ISBN‐80‐726 61‐031‐7

14 4

ozitní a plateebně zúčtovaací produkty Úvvěrové, depo

2 Úvěro ové, depozitn d ní produ ukty

a

plateb bně

zúčtovaccí

Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na systematiza aci bankovníích produktů ů s cílem orrientovat se v ka ategorizaci p produktů z rů ůzných hledissek. Důraz je kladen na úvěrovou obla ast, tak aby sse kliient nedosta al do úvěrovýých pastí. Dále je zaměřeena na depozzitní produktyy a orientacii v pllatebně‐zúčto ovacím styku u. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: členit bankovní produkty poznat dobré a špatné dluhy orienttovat se v úro okových sazb bách z úvěrů ů a depozit orienttovat se v tuzzemském a zzahraničním platebním sttyku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o bankovn ních produkttech Budette se orientovvat v úvěrovvé oblasti Získáte informace o rozdílech vv depozitních produktech Získáte přehled o ttuzemském a zahraničním platebním m styku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Orienttovat se v úrokových sazbách depozittních a úvěro ových produktů Zjistítee jak zabránit dluhovým pastím, co je e to RPSN Jak po oznat dobrý aa špatný úvěr Zjistit výhodnost/n nevýhodnostt spořících baankovních prroduktů Optim malizovat nákklady na plateební styk

15


2..1 System matizace bankovních h produktů bchodní banky vyvíjejí činnost za účeelem dosažen ní zisku. Zisk banky je dán n: Ob ‐ú úrokovým rozzpětím ‐m měnovým rozzpětím ‐p poplatky za sllužby (veden ní účtu, zprosstředkování plateb) ‐o obchody s fin nančními insttrumenty na vlastní a cizíí účet eré banka poskytuje p svvým klientům, Baankovnictví patří do sfféry služeb. Služby, kte naazýváme ban nkovní produ ukty. Do ochází zde k vzájemné propojenosti hodnotovvé stránky (př. ( objemy poskytnutýých úvvěrů) a věcné stránky (p počet úvěrů, klientů, pro oduktů…). Mnohdy nemo ohou existovvat jeden bez dru uhého, proto ože nelze pro ovádět plate ební styk a nevést kliento ovi účet, jind dy, jde o vědomé slučování s ccílem poskyttnout lepší služby, příp. tzv. cross‐sellling. Syystematizacee bankovních h produktů není vzhled dem k jejich velkému po očtu a značčné rů ůznorodosti jjednoduchou u záležitostí.. Klasickým ((dle odrazu vv bilanci ban nky) přístupe em čleenění bankovních produktů je děleníí na : a) pasivní – baanky si jimi vvytvářejí cizí bankovní kap pitál (patří zd de přijímání peněz od ossob fyzických h i právnickýcch). Jedná see o vkladovou činnost banky. b)) aktivní – baanky si jimi vytvářejí vlasttní bankovníí kapitál (patřří zde poskyttování úvěrů ů a pů ůjček). Jednáá se o úvěrovvou činnost b banky. c) Indiferentníí /neutrální// ‐ banky si po omocí nich vvytvářejí dod datečné výno osy (patří zde e naapř. směnáreenská činnosst). ní: Děělení bankovvních produkktů z hlediskaa účelu, kterýý produkt pln -

bankovní ffinančně úvěěrové produkkty depozitní bankovní produkty platebně zzúčtovací pro odukty investiční produkty

16 6


2..2

Depo ozitní produkty

de o pasívní o obchody ban nky, kdy bankka získává cizzí kapitál a vzznikají jí různ né závazky. Jd Přříjem peněžn ních prostřed dků na banko ovní účty nazzýváme vklad dy neboli dep pozita. Úrokyy, ktteré banka vyyplácí svým kklientům, po odléhají srážkkové dani. Vkklady u bankk jsou ze záákona pojištěěny a to v 100% výši max. však do ekvvivalentu 100 0 000,‐EUR. Drruhy depozittních produkktů: • • • • • •

Vkladyy na viděnou u (běžný účett) Termínovaný vklad d Spořiccí účet Vkladn ní knížka Depozzitní směnka Hypottéční zástavn ní list

Úrokové sazby depozit

AKTIVITA A 2.2

ZZjistěte úrokové sazby u jednotlivých h depozitních produktů při částce 10 00 000,‐Kč n na d dobu 1 roku.

2..3

Úvěro ové produkty

můžeme buď z vlastních, nebo cizích zdrojů. Úvěěrové produkkty Financovat svéé potřeby m né poskytnu utí finančnícch prostředků. Cenou za přředstavují časově omezzené úplatn po oskytnutí vollných finančn ních prostřed dků získává vvěřitel úrok. Po oskytovatelé é půjček Baankovní

Neebankovní

17

BU USINESS FINA ANCE oskytování peněžních úvěěrů má násleedující tři spo olečné prvkyy: Po

úročení

‐

splácení

‐ rručení

Zp působy úroče ení úvěrů Jee stanoveno vvždy v úvěro ové smlouvě a může jít o dva způsobyy úročení: 1. Fixní ú úroková sazb ba 2. Pohyb blivá úrokováá sazba na vždy na ro oční bázi (p.aa.) Úrroková sazbaa je stanoven působy spláccení úvěru Zp Zp působ spláceení je dán v ú úvěrové smlo ouvě a moho ou nastat tyto o varianty: 1. Splatn ný najednou u v době spllatnosti – úroky ú jsou splatné s v prů ůběhu čerpáání úvěru v předem sjednaných teermínech ě, ale nepravidelně ze svýých příjmů 2. Průběěžné spláceníí – klient spláácí průběžně (př. ko ontokorentníí úvěr) 3. V pravvidelných spllátkách – se ssplátkami jisstiny se spláccejí i úroky Zaajištění návraatnosti úvěrru (ručení) Zaajištěním see rozumí veeškerá opattření provád děná poskytovatelem p půjčky s cíle em minimalizovatt úvěrové riziiko (tj. spláceet jistinu i úrroky). ověřuje si: Neež poskytne banka klienttovi úvěr, pro •

ochota dostáát závazku, m majetkové po oměry žadate ele bonitu klienta – schopnost a o záměr – nač si sub bjekt bere úvvěr, tj. návraatnost

• •

likviditu – schopnost přeměnyy majetku naa hotové pen níze

To o však ještě nestačí. Ve většině příp padů chce banka b od klieenta určité zzáruky a to ve fo ormě osobní a věcné

18 8

ozitní a plateebně zúčtovaací produkty Úvvěrové, depo Jakmile bankaa poskytne žadateli ž úvěrr, kontrola dlužníka d nekkončí (průběžžně kontrolu uje plátky úvěru a úroků, hosspodaření firrmy……). Má právo požadovat doložeení, že půjče ené sp peeníze byly využity v na účely, ú na který byla sepsána úvěrová smlouvva. V přípaadě needodržení podmínek ze strany klienta má ban nka možnostt žádat okamžité splace ení úvvěru nebo reealizovat své zástavní práávo.

Členění úvě ěrů Úvvěry je možn né členit podle společnýcch znaků, kte eré vytvářejí hlediska člen nění. • • • • • •

hlediska času podle zajištění podle příjemce podle účelu metod dy úvěrováníí podle měny

Průběh posskytnutí aa čerpání b bankovníh ho úvěru Po oskytnutí úvěru představvuje proces vzájemně na sebe navaazujících činn ností, které lze ro ozdělit do následujících kroků: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Ústní předjednáníí Písemná žádost Prověřření úvěru Zajištěění úvěru Povoleení úvěru Sledovvání úvěru

Úvěrový re egistr jako o záchrann ná brzda Exxistuje něko olik úvěrovýcch registrů, ve kterých h banky i další instituce ověřují vaší úvvěrovou morálku a stavv zadlužení. S tím jak roste zadlužeenost obyvaatelstva, tak si baankovní a i n někteří nebankovní poskkytovatelé pů ůjček, dávajíí větší pozorr komu a na co pů ůjčují. Banky a leasingovéé společnostti si o vás mo ohou vyměňo ovat informaace exxistují dva typy registrů bankovní nebankovn ní

Prroč bereme ú úvěrový registr jako zách hrannou brzd du? Protože z určitého ú úhlu pohledu u je úvvěr u bankyy pro klienta „výhodnějjší“. V úvěro ových registtrech jsou zzáznamy vše ech baankovních klientů a minim málně se mů ůžeme spoleh hnout, že vám nepůjčí vííce, než by byylo zd drávo.

19

BU USINESS FINA ANCE nat solidní fin nanční neban nkovní institu uci? Jaak tedy pozn •

Základ dním bodem m, od kterého o se lze odraazit, je člensttví v nebankovním registtru (NRKI)) anebo v SO OLUSu. Tímto o krokem se e vyřadí spollečnosti, kteeré se pohyb bují v tzv. šeru. Jsou to společno osti, které nemají n zájem m, aby u n nich docháze elo k srovvnání s jinými poskytovatteli půjček, neuvádějí RPSSN a půjčí tzvv. každému. Dalším m hlediskem je výše RPSN N

• RP PSN

RP PSN nám přeedstavuje „R Roční procen ntní sazbu nákladů“ n a vypovídá nám m tak o úrovvni po odmínek po oskytnutého o úvěru. Prostřednictvvím RPSN lze posoud dit výhodno ost sp potřebitelskéého úvěru. Záákladními vsttupními paraametry pro sstanovení RP PSN jsou: • • • • •

výše ú úvěru údaj o o termínu poskytnutí úvěěru výše jeednotlivých ssplátek poplattky úroková sazba

Rady rozum mného zad dlužení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

počíteejte, kolik zvládnete spláccet porovvnejte podmíínky na úvěro ové kalkulačce nenecchte se tlačit k podpisu nepod depisujte úvěěrovou smlouvu, pokud ssi dobře nepřřečtete podm mínky pojistěěte si nescho opnost splácet dodržujte termínyy půjčku u netajte přeed rodinou pokud d se dostan nete do pro oblémů se splácením, snažte se je řešit rych hle s věřittelem (čas je proti vám)

AKTIVITA A 2.3

Úrokové sazby u spotře ebitelského ú úvěru

Z Zjistěte souča asné úrokové sazby u spotřebitelskýcch úvěrů 5‐tii největších b bank v ČR. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.3 Půjčka na rozjezd pod dnikání ZZjistěte, za jaakých podmíínek vám banka půjčí peníze na rozjeezd podnikán ní při předem m s stanovených kritériích. Řešte I situacii, že vám ban nka nebude o ochotna pen níze půjčit.

20 0


2..4

Plate ebně‐zúčto ovací produ ukty

patří k jednomu z hlavnícch úkolů banky a je provááděn jak hotovostně, takk i Platební styk p beezhotovostněě. Tuzemský platební styyk je provádě ěn prostředn nictvím cleariingových účttů a zzahraniční platební styk prostřednicttvím mezinárrodních zúčtovacích systéémů (tzv. ko orespondenčční banky) neebo prostřed dnictvím vzájemných účtů ů. ‐n nostro účty‐b banka má u zzahraniční baanky otevřen n svůj účet ‐lo oro účty‐účtyy, které bankka vede pro jjiné banky K provedení plateb banka používá - příkazy k ú úhradě a inkasu - šeky - platební kkarty - dokumenttární akreditiv a inkaso - ěně Diisponující ossoba předkláádá písemnéé příkazy v ččeské měně k platbám v české mě v ttuzemsku naa tiskopisech: a) příkkaz k úhradě (jednorázová platba), b) příkkaz k inkasu ((jednorázováá platba), c) hrom madný příkaz k úhradě, d) hrom madný příkaz k inkasu, e) trvaalý příkaz k úhradě/inkasu, f) příkkaz k automaatickému přeevodu, g) šek.. Vššechny písemné příkazyy musí být podepsányy podle plattných podpiisových vzorů, přřípadně opattřeny razítkem, je‐li uved deno v podpisových vzoreech ující osoby n na vrub účtu lze provést jen v případ dě, je‐li v den n splatnosti na Přříkaz disponu úččtu dostateččné krytí (krreditní zůstatek peněžníích prostředků, popř. povolený limit). V opačném přřípadě bankaa eviduje takkový příkaz d do doby, nežž bude zajištěno jeho kryytí, oba o odvoláání tohoto přříkazu. neepožádá‐li diisponující oso Zú účtování platteb Baanka provádíí zúčtování n na účtech na základě příkkazu disponující osoby. ‐ b banka zasílá peněžní prosstředky v cizí měně příjemci prostřed dnictvím ko orespondenččních bank. Beez příkazu disponující oso oby je bankaa oprávněna odepsat pen něžní prostřeedky z účtu: ‐ na zákkladě pravom mocného a vyykonatelného o rozhodnutí oprávněného orgánu (např. soudu, přísluššného správního orgánu nebo exekutorského úřaadu);

21

BU USINESS FINA ANCE ‐ při pro ovádění opraavného zúčto ování chybně ě zúčtované p platby, nejed dná‐li se o úččet správcce daně; ‐ k úhradě debetních úroků; utečných výlo oh za služby poskytnuté vv platebním styku; ‐ k úhradě cen a sku uto mezi maajitelem účtu u a ČNB (např. ‐ v dalšíích případecch, kdy to byylo dohodnu inkasní forma placeení). Souhlass s inkasem platby z účttu dává majitel účtu ne ebo osoba k tomuto úkonu výslovvně zmocně ěná v podpissových vzorrech, a to na tiskopisu „žádost o povolení/zm měnu/zrušeníí inkasa a staanovení limittu“. •

u vyšlých úhrad v v cizí měně, je‐li částka odepisovánaa z účtu ved deného v česské měně,, se pro přep počet použijee kurz devizaa prodej dne splatnosti p příkazu.

•

bankaa provádí ko onverzní opeerace z jedné měny do jiné měny kurzem pod dle kurzovvního lístku Č ČNB platného v den splatnosti příkazzu.

•

u došlých úhrad v cizí měně, je‐li částkaa připisována na účet vvedený v česské banka obdrže ela měně,, se pro přeepočet použžije kurz deviza nákup dne, kdy b částku u od zasílajícíí banky.

•

bankaa neprovádí částečné úh hrady, s výjimkou případů stanoven ných zvláštním zákonem.

hůty zúčtováání Lh Diisponující osoba předkládá příkazy kk automatickkému převod du nejpozdějji dva pracovvní dn ny před požaadovaným dnem d splatno osti (tzv. T+1 1). Disponující osoba přředkládá ban nce přříkaz k inkassu čtyři praacovní dny před požad dovaným dn nem splatno osti. Za příkkaz přředložený v příslušném pracovním p d se považžuje příkaz převzatý dni p ban nkou do urččité ho odiny tohoto o pracovního dne, kterrá je uveřejněna v provvozních prosstorách banky. Baanka přijímá příkazy maxximálně 30 dnů před jejicch splatností.. Neebude‐li na p příkazu uved deno datum splatnosti nebo předložíí‐li jej dispon nující osoba po lhůtě, banka odepíše pen něžní prostřeedky nejpozzději druhý pracovní den po obdrže ení přříkazu. Dn nem splatno osti příkazu je den, kdy m má být platba odepsána z účtu. Přřipadne‐li den splatnossti příkazu k úhradě a trvalého příkazu p k úh hradě na den d prracovního kllidu nebo pracovního p v volna, odepíše banka peněžní p prostředky z úččtu náásledující praacovní den (n např. příkazyy splatné v so obotu jsou zú účtovány v p pondělí). Ban nka prrovádí autom matické převvody, jejichž splatnost přřipadne na d den pracovního klidu nebo prracovního vo olna, předcho ozí pracovní den (např. p příkazy splatn né v sobotu jjsou zúčtováány v pátek). Disp ponující osob ba může požádat banku u o provedeení spěšné ú úhrady v česské měně v tuzem msku, a to příkazem k úhradě, na kterém v h horní části uvádí doložžku „SSPĚŠNÁ ÚHRADA“. Dispo onující osobaa předkládá p příkaz ke spěěšné úhradě v den, kdy m má býýt platba odeepsána z účtu u, nejpozději do hodiny sstanovené baankou (T+0).. 22 2

ozitní a plateebně zúčtovaací produkty Úvvěrové, depo Zaahraniční plaatby V zahraničním m platebním styku se užžívá tzv. IBAN. Cílem zavádění IBAN Nu je podpo ora effektivního přřeshraničního o platebního o styku a jeho o automatizaace. Po odle "Nařízeení Evropského parlamentu a Rady ES č. 2560//2001 ze dne 19. prosin nce 20 001 o přeshraničních platbách v eurech" mají všechny v ban nky povinnosst uvádět čísslo úččtu ve formáátu IBAN na vvýpisu z účtu u. Banka je rrovněž povin nna na požád dání tyto údaaje svvému kliento ovi sdělit. Baanka dále klieentovi musí poskytnout rovněž svůj B BIC (Bank Ideentification C Code). Zaahraniční plaatby jsou zaasílány prosstřednictvím systému SW WIFT. K řádné identifikaci stran platebníího styku exxistuje BIC (Bank Identiffier Code), tzv. t swiftovýý kód, který je un nikátní adreesou finanččních institu ucí a použíívá se jako o součást m mezinárodníího baankovního sp pojení). ZAPAMATTUJTE SI

D Depozitní pro odukty jsou p pasívní produkty banky aa jsou ze záko ona pojištěn ny. Úvěrové pro Ú odukty jsou aktivní pro odukty bankky a jsou vždy v vyjádřeeny v ročním m v vyjádření. Po ozor na úvěro ové pasti B Banka provád dí převodní p příkazy vždy na základě p písemné žádo osti disponujjící osoby. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

do jaaké výše jsou u pojištěny vkklady v bankách v ČR za jakkých podmín nek je poskyttnut bankovn ní úvěr jaké úvěrové registry znáte jakým mi způsoby m můžeme spláácet úvěry uveď ďte dobrý a špatný úvěr jaká jje lhůta pro zúčtování tu uzemské platby S SHRNUTÍ KA PITOLY

depo ozitní produkkty jsou kon nzervativní produkty a slouží ke krátkodobém mu uložeení volných ffinancí úvěro ové obchodyy banky pattří mezi aktivvní produktyy a vždy jso ou pro klientta výho odnější než nebankovní půjčky je nu utné dodržovvat rady rozu umného zadlužování plateebně zúčtovaací styk je jed dnou ze záklaadních činno ostí bank

23

BU USINESS FINA ANCE STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. MÁLEK, P.; O OŠKRDALOV VÁ, G.; VALOU UCH, P. Osob bní finance. B Brno : Masarrykova un niverzita, 201 10. ISBN 978 8‐80‐210‐515 57‐7. 2. SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a a rodinné fina ance. 2. aktualiz. vyd. Praaha : GRADA ublishing, a. s., 2005. ISBN 80‐247‐10 098‐6. Pu 3. ŠENKÝŘOVÁ Á, B. A kol. Ba ankovnictví. Praha : Vyso oká škola finaanční a správvní, o.p.s., 010. ISBN 978‐80‐7408‐0 029‐6. 20

24 4

by, řízení ban nkovních riziik, pojišťovniictví Baankovní služb

3 Banko ovní služby, s řízeníí bankovních h rizikk, pojišťťovnictvví Ú ÚVOD Ka apitola se za abývá oblasttí debetních a úvěrovýcch karet a jeejich využitím m, dále rizikky, ktteré se vyskkytují v ban nkovním sekktoru. Rovněž je kapito ola zaměřen na na obla ast po ojišťovnictví, subjekty pod dnikající v po ojišťovnictví a legislativníí vymezení. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Rozeznat rozdíl meezi platební aa úvěrovou kkartou Racion nalizovat platby kartou a jejich využittí Rozeznávat rizika vvyskytující see v bankovníím sektoru Stanovvit subjekty podnikající vv pojišťovnicttví, stanovit základní pojm my Zjistítee náležitosti vzniku a zán niku pojistnéh ho vztahu Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o typech p platebních a úvěrových kkaret Zjistítee, kde jsou riizika v bancee a jak je lze řřídit Přehleed o činnosti komerční p pojišťovny, n náležitosti sm mlouvy a pod dmínky vznikku a zániku pojistného vztahu Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Budette umět využžívat výhod kkreditních karet Řídit aa eliminovat bankovní rizzika Vymezzit činnost ko omerční pojiišťovny Budette se umět orrientovat v p pojmech vyskkytujících se v pojistné sm mlouvě

25


3..1 Úvěrovvé a plateb bní karty Malý kus plasstiku v podob M bě platební karty už nep připadá dness nikomu niččím výjimečn ný, naaopak stává sse běžnou so oučástí našeh ho života. ní karet lze opět provést z různých úh hlů pohledu. Záákladní dělen 1. 2. 3. 4.

Podle způsobu pro ovedení Podle technologiee Podle způsobu účttování Podle třídy

De ebetní kartaa (platební): Jd de o kartu, která k je pevn ně svázána s bankovním s m účtem. Debetní kartou u může majitel uttrácet pouzee tolik prostředků, kolik má na úččtu, případn ně, na kolik má nastavven ko ontokorentníí rámec. Krreditní kartaa: Jd de o kartu, ktterá není navázána na ko onkrétní úče et, tj. není naavázána na b běžný účet, aale přředstavuje úvěr. Použitím m karty u ob bchodníka an nebo výběrem z bankomatu je čerpáána pů ůjčka, kterou u je nutno sp platit. Úrokovvá sazba je zpravidla uveedená v měsííčním vyjádře ení tj.. p.m. Prrincip kreditn ní karty je zaaložen na tzvv. bezúročném m období, ktteré se u jed dnotlivých baank po ohybuje v ro ozmezí 30‐54 4 dnů. V prů ůběhu měsícce tedy můžete nakupovvat, aniž bysste platili úrok z p půjčky a na konci měsícce vám přijd de výpis, kde vidíte, kollik jste utrattili. Po okud zaplatííte dlužnou částku v beezúročném období, o nep platíte žádnýý úrok. Pokkud uh hradíte jen část dluhu, zb bytek se vám m začne úročiit dohodnuto ou úrokovou u sazbou. Pozzor vššak na výběryy z bankomaatu nebo cassh advace – ttyto částky jssou úročenyy ihned od daata výýběru. harge karta: Ch Jeedná se produkt podobnýý kreditní kartě, ale úvěrr poskytnutýý přes tuto kaartu nespláccíte po ostupně podle svého uváážení, ale mu usíte ho splattit v plné výšši obvykle do o konce měsííce náásledujícího po čerpání p prostředků. Náákupní kartaa: Teento typ úvěěrových kareet se od ostaatních odlišu uje neexistencí bezúročn ného období – jakákoliv platb ba je zatíženaa okamžitě značným úrokem.

AKTIVITA A 3.1

Využití bankovních kare et

ZZjistěte, kde všude lze po oužít bankovvní karty a prroč se neprovvede karetníí transakce.

26 6

by, řízení ban nkovních riziik, pojišťovniictví Baankovní služb

3..2

Řízen ní bankovn ních rizik

u e efektivní čin nnosti bankyy patří správvná identifikkace, měřeníí a K základním ukazatelům řízzení bankovn ních rizik. Banky se snažíí maximalizovat svůj zisk k minimalizaaci bankovníích rizzik. Drruhy bankovvních rizik -

úvěrové úrokové měnové (kkurzové) likvidní olventnosti) kapitálovéé (riziko neso

Úvvěrové riziko o Baanka nese riziko, r že klient v dohod dnuté době nesplatí úvvěr, neuhrad dí úrok a daalší výýlohy. Z těch hto důvodů banka provvěřuje komp plexně bonitu svých klieentů a využíívá rů ůzných zajišťovacích instrumentů /ru učení, postou upení pohledávek, zástaava movitých h a neemovitých věěcí atd./. Přříčiny úvěrovvého rizika m můžeme rozdělit na dvě skupiny: intern ní – špatné ro ozhodnutí baanky extern ní – jsou nezzávislé na bance a jsou dáány celkovým m vývojem ekonomiky, politicckou situací aapod. Úrrokové riziko o Úrrokové riziko o vyplývá ze změn tržnícch úrokových h sazeb a jejjich dopadu na zisk banky. Říízení tohoto rizika je možžné provádětt dvěma způsoby: • •

přizpů ůsobit struktu uru aktiv a p pasív tak, abyy měly přibližžně shodnou u úrokovou citlivo ost na změnyy tržních sazeeb použítt termínovan ných obchodů /swapů, fu utures, opcí/

M Měnové (kurz zové) riziko Měnové riziko M o je v podstatě blízké úro okovému riziiku. Vyplývá ze změn měěnových kurssů. Říízení tohoto rizika je analogické jako u úrokového o rizika. Likkvidní riziko o Kaaždá banka, pokud se nechce dostaat do potíží, musí být v každém okaamžiku likvid dní. /LLikvidita= sch hopnost ban nky dostát svým s závazkkům, čili vyp platit splatnéé vklady, ressp. prrovést platbu u z účtu dle p příkazu klienta/. K zabezp pečení likvidity musí banka: •

na straně aktiv vytvářet taakové portfo olio, kde byy byl dostaatek likvidníích prostřředků,

27

BU USINESS FINA ANCE •

na strraně pasív m mít takové insstrumenty, p pomoci, kterýých získá likvvidní prostřředky /např. dohodnuté úvěrové linkky s jinými baankami/.

Kaapitálové riziko Číím vyšší je vlastní v kapitáál banky, tím m menší je riziko r nesolvventnosti. Naa druhé straaně vššak platí, že zzvyšování vlaastního kapittálu snižuje rentabilitu vlaastního kapittálu.

3..3

Pojišťťovnictví

ojišťovnou se rozumí právnická osob ba, která je v souladu see zákonem o o pojišťovnicctví Po op právněna provozovat naa území ČR pojišťovací činnost. Pod dmínka uděllení licence na prrovozování jee společná jak pro tuzem mské pojišťo ovny, tak i pro pojišťovny se sídlem na úzzemí jiného sstátu. Záákon o pojjišťovnictví vymezuje oblasti, o na které se jeho úpravva nevztahu uje (n nemocenské a důchodo ové pojištěn ní, sociální zabezpečeníí, penzijní p připojištění se státním příspěěvkem a veřřejné zdravo otní pojištění, činnost po odpůrných sspolků, činno ost sp počívající v uzavírání záávazků poskytnou pou uze plnění v případě smrti, jestliže neepřesáhne průměrné p náklady na pohřeb, činnost spočívvající v poskyytnutí pomo oci v případě poru uchy nebo neehody silničn ního vozidla a další

Obsah poj O jišťovací ččinnosti a subjekty p podnikajíccí v pojišťťovnictví Po ojišťovací čin nnost spočíváá hlavně • • • • •

v uzavvírání pojistn ných smluv pojišťovnou p podle zvláštního právního o předpisu správěě pojištění a poskytováníí plnění z pojjistných smlu uv poskyytování asisteenčních služeb a zpracovvání osobních údajů s těm mito činnosttmi souvissejících naklád dání s aktivy,, jejichž zdro ojem jsou tecchnické rezerrvy pojišťovn ny uzavírrání smluv pojišťovnou se zajišťovvnami o zajjištění závazzků pojišťovvny vyplývvajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištěění) a činno ost směřu ující k předcházení vznikku škod a zmírňování z j jejich násled dků (zábran nná činnosst).

Zaajišťovna je právnická ossoba, jejíž činností je přřebírání pojistných rizik postoupenýých po ojišťovnou neebo zajišťovn nou, se sídleem na území ČR, která prrovozuje zajiššťovací činno ost v ssouladu s právní úpravou u země svého sídla. Zaajišťovací čin nnost je pakk uzavírání smluv, s kterýými se zajišťťovna zavazuje pojišťovvně po oskytnout vee sjednaném m rozsahu pln nění, nastan ne‐li nahodiláá událost ve smlouvě blííže ozznačená. Pojjišťovna se zavazuje z plattit zajišťovně ě ve smlouvě určenou ččást pojistné ého

28 8

by, řízení ban nkovních riziik, pojišťovniictví Baankovní služb z p pojistných sm mluv uzavřených pojišťo ovnou, které é jsou předm mětem zajišťo ovací smlouvvy. So oučástí zajišťťovací činnossti je nakládáání s aktivy, jejichž zdrojeem jsou technické rezervy. ostí Činnosti související s pojišťťovací a zajiššťovací činno Jeedná se o zp prostředkovaatelskou čin nnost provád děnou v sou uvislosti s po ojišťovací nebo zaajišťovací činností, porad denská činno ost souvisejíccí s pojištěníím fyzických a právnickýých ossob a šetřeení pojistnýcch událostí prováděnýcch samotnýými likvidáto ory pojistnýých ud dálostí na záákladě smlo ouvy s pojišťo ovnou a další činnosti se souhlasem ČNB. Státní do ozor v pojišťo ovnictví v Čeeské republicce provádí ČN NB. Su ubjekty podn nikající v pojišťovnictví -

pojišťovnaa zajišťovnaa pojišťovaccí zprostředkkovatel samostatn ný likvidátor

Te echnické rrezervy po ojišťovny a zajišťovvny K plnění závazků z provozované pojišťovací p nebo n zajišťo ovací činnossti, které jssou prravděpodobn né nebo jistéé, ale nejistá je jejich výšše nebo okam mžik, ke kterrému vznikno ou, je pojišťovna p povinna vytvvářet techniccké rezervy. Te echnická úro oková míra Živvotní pojištěění se sjedn nává nejen pro potřebu krytí pojisstných rizik,, ale také pro p možnost zhod dnotit volné finanční pro ostředky. V ssouladu s práávními předp pisy pojišťovvna s p penězi klienttů bezpečněě podniká tak, aby dosáh hla co nejvyšššího zhodnocení. Ta čáást, ktterou pojišťo ovna klientům m garantuje je nazývána technickou úrokovou m mírou (zaruče ený po odíl na výn nosech z finaančního um místění prostředků tech hnických rezzerv životníího po ojištění). Reezervy jsou majetkem pojišťovny a ta se je snaží zhod dnotit. Takžee garantovaané zh hodnocení neení garantovvané pro klien nta, ale pro p pojišťovnu, p protože nejso ou umísťovaané vššechny penízze vkládané d do pojištění,, ale jen částt. Zde je hlavvně vidět neeprůhlednostt u KŽŽP (kapitálovvé životní pojištění), tzn.,, nevidíte, jaak velká část z vkládaných peněz jde na sp poření, riziko ovost a celkovvé náklady p pojišťovny V placeném po ojistném jsou u zahrnuty: • • •

náklad dy pojišťovnyy pojistn ná ochrana kapitáálová rezervaa

Reezervy vytvářřejí pojišťovn ny z důvodů zajištění sjednaných závvazků tj. výpllaty pojistné ého plnění. Pojišťo ovny počítajíí při výpočtu se zhodnocením vytvářeené rezervy.. Právě tomu uto minimálnímu zzhodnocení řříkáme techn nická úrokovvá míra. Její p princip by po opsán výše.

29


Vznik pojistného vzttahu Kaaždý smluvní vztah s pojjišťovací insttitucí musí být b podložen n právoplatn nou smlouvo ou. Záákladní náležžitosti pojistné smlouvy jsou upraveny zákonem m č. 37/2004 Sb. o pojisttné sm mlouvě. Po ojistná smlou uva a její náležitosti: • • • • • • •

určeníí pojistníka aa pojistitele určeníí oprávněné osoby, přípaadně obmyšlené osoby určeníí zda se jedná o škodové nebo obnossové pojištěn ní vymezzení pojistnéého nebezpeččí nebo pojisstné událostii výše p pojistného a jeho splatno ost určeníí zda se jedná o pojištěníí běžné nebo o jednorázovvé vymezzení pojistnéé doby a dobyy, na kterou byla pojistnáá smlouva uzzavřena

ou součástí smlouvy jso ou pojistné podmínky, které upraavují postup p a Neeoddělitelno vyypořádání pojistné p udáálosti. S těm mito podmín nkami musí být žadateel o pojiště ění seeznámen a pojistné p pod dmínky nem mohou být bez b souhlasu u obou stran n měněny. Od O kaaždé pojišťovvny obdržíte ze zákona • • • •

všeobecné obchod dní podmínkky zvláštn ní pojistné podmínky pojistn nou smlouvu u dohod du (v případěě, že je třebaa, jedná se o dohodu mezzi pojišťovno ou a pojištěěncem)

Jaké mátee povinnosti • • • • • • • • • • • •

pravdivě a úplně o odpovědět na všechny píísemné dotazy týkající see sjednáávaného pojiištění oznám mit pojišťovně každou zm měnu ve skutečnosti, na kkterou jste byyli dotazován ni při uzaavírání smlou uvy umožn nit zástupci p pojišťovny prrohlídku místa pojištění dbát n na to, aby po ojistná událost nenastala a postupovaat tak, aby do ošlo k odvrrácení nebo zmenšení vzniku pojistné é události provést dostupná opatření k snížení násled dků škody v přípaadě vzniku škody informovat písemn ně pojišťovnu u předlo ožit doklady potřebné k p posouzení náároků na náh hradu škody spolup pracovat s po ojišťovnou při šetření ško ody na pokkyn pojišťovny počkat s o odstraňováním následků škody, nejdéle však 3 měsíce po oznámeení pojistné u události násled dky pojistné události můžžete odstraň ňovat ihned, je‐li to nutnéé z bezp pečnostních, hygienických, ekologickýých nebo jinýých závažnýcch důvodů pokud d pojistná událost nastalaa z důvodů spáchání trestného činu, ihned to ohlásit orgánům činným v tresstním řízení mit pojišťovně pojištění sttejného rizikka u jiné pojiššťovny a uvéést název oznám pojišťo ovny, výši po ojistné částkyy nebo limitu u pojištění

30 0

by, řízení ban nkovních riziik, pojišťovniictví Baankovní služb Základní p Z ojmy záko ona o pojiistné smlo ouvě úččastníci pojišštění – účastníkem pojišštění je pojisstitel a pojisstník jako sm mluvní stranyy a dáále pojištěnýý a každá dallší osoba, kteeré pojištěníím vzniklo prrávo nebo po ovinnost pojistitel ‐ p

‐ p pojistník

‐ p pojištěný

v zásad dě pojišťovna fyzickáá nebo právnická p osoba, která uzavře ela s pojistitelem pojiistnou smlo ouvu, obvyklle je pojistn ník zároveeň pojištěný

osoba,, na níž se po ojištění vztah huje

‐ o oprávněná osoba

osoba,, které vznikáá v důsledku u pojistné události právo na pojistn né plnění

‐ o obmyšlená o osoba

osoba,, kterou urččí pojistník, a které vznikne právo na pojistn né plnění při smrti pojištěěného

ojištění – je vvlastně protiihodnota za poskytnutou u pojistnou o ochranu po ‐ b běžné pojistn né

pojistn né stanovené é za pojistné období

(měsícc, kvartál, pololetí, rok)

‐ jednorázové pojistné

je pojistné stanovvené na celo ou dobu, prro kterou byylo pojištěění sjednáno

vzznik pojištěn ní – pojištěníí vzniká prvn ním dnem po uzavření pojistné p smlo ouvy, nebylo o‐li dohodnu uto, že vznikn ne již uzavřením pojistnéé smlouvy neebo později měny v pojisstné smlouvě ě – pojistníkk musí bez odkladu inforrmovat pojistitele o změ ěně zm neebo zániku p pojistného rizzika. Pokud d dojde ke zvýšení rizika, vvzniká pojistiteli právo do o 1 měsíce navrhn nout pojistnííkovi změnu. Pojistník máá lhůtu 1 měěsíce na vyjád dření se k daané zm měně, a pokkud nesouhlaasí se změnou, má pojiistitel právo smlouvu vyypovědět do o 2 měsíců a smlo ouva zaniká po 8 dnech h po doruče ení výpovědi klientovi. P Pokud se riziiko po ojištění zvýšíí tak, že by pojistitel již pojištění ne esjednal, máá právo ve lhůtě 1 měsííce po ojistnou smlouvu vypověědět. Pojistitel má právvo v souvislo osti se změnami podmín nek ro ozhodných pro p stanoven ní výše pojisstného upravvit nově výšši běžného p pojistného, ale a tu uto skutečno ost musí pojistníkovi oznámit ve lhůttě 2 měsíců před splatno ostí pojistné ého zaa pojistné období. Doho oda o změnách v pojistné smlouvě musí mít vvždy písemnou fo ormou. škkodná událo ost – skutečn nost, ze kteeré vznikla škoda a kterrá by mohla být důvode em vzzniku práva n na pojistné plnění ojistná událo ost – je naho odilá skutečn nost blíže ozn načená v pojistné smlouvvě, se kterou u je po sp pojen vznik p povinnosti po ojistitele poskytnout pojistné plnění

31

BU USINESS FINA ANCE poluúčast – jedná se o částku, č ktero ou se podílítte na plněníí v případě vvzniku pojisttné sp ud dálosti sp platnost pojistného plnění – je stano ovena do 15 d dnů po skončení šetření lhůta pro uko ončení šetře ení škodní události – stanovena zákonem z do o 3 měsíců po ozznámení udáálosti. Nemůže‐li pojistitel lhůtu dodržet, d je povinen p oso obě, které má m vzzniknout právvo na pojistn né plnění sděělit důvody aa poskytnoutt na její žádo ost přiměřenou záálohu prromlčení prááva na pojisttné plnění ze e životního p pojištění prromlčí se za 10 let a pro omlčecí dobaa práva na plnění p začínáá běžet za 1 rok po vzniiku po ojistné událo osti prromlčecí práva na pojistn né plnění z n neživotního pojištění prromlčí se nejjpozději za 3 3 roky a promlčecí doba práva na pllnění začíná běžet za 1 rrok po o vzniku pojistné událostti čaasová cena pojištěné p vě ěci – je cenaa, kterou měla věc bezp prostředně p před pojistnou ud dálostí. Časo ová cena se stanoví z no ové ceny věcci a stupně jejího zneho odnocení ne ebo op potřebení. Tato T cena bývá většin nou přisuzovvána věcem m, které rycchle techniccky zaastarávají. no ová cena po ojištěné věcii – zjednodu ušeně řečeno o, je‐li věc pojištěna p na novou cenu u a do ojde k pojistné události, dostane pojjištěný takovvou náhradu u, aby si stejnou věc, kte erá byyla zničena, či ukradenaa mohl poříídit znovu. Pokud byla daná věc jeen poškozen na, do ostane tolik, aby si ji moh hl nechat opravit a uvést do původního stavu. od dkupné – je část nespottřebovaného o pojistného o ukládaná pojistitelem p jako techniccká reezerva k datu u zániku pojišštění. Pojistn ník má právo o kdykoliv po ožádat pojisttitele o sděle ení akktuální výše o odkupního. U životního pojištění p má pojistník taaké právo požádat p o zrrušení pojišttění s výplattou od dkupného. Základním Z přředpokladem m pro nárok na odkupnéé je placení pojistného po urrčitou dobu. V životním p pojištění s běěžným pojištěním je to zaaplacené pojjistné nejmé éně zaa 2 roky, v žživotním pojjištění s jedn norázovým pojištěním p jee to sjednán ní pojištění na do obu delší neež 1 rok. Odkupné je sp platné do 3 měsíců. Výp platou odkup pního pojiště ění zaaniká. Re edukce pojisstné částky, ssnížený ročn ní důchod a rredukce pojiistné doby –– pokud bylo za po ojištění zaplaceno běžnéé pojistné za z dobu stanovenou v p pojistné smlouvě a pokkud neebylo po upllutí této dob by další běžn né pojistné zzaplaceno vee stanovené lhůtě, mění se takové pojištěěné na pojišttěné se snížeenou pojistn nou částkou (redukce po ojistné částkky), neebo na snížený roční důcchod, a to bez povinnosti platit běžnéé pojistné. V tomto přípaadě je pojistná čáástka snížen na na výši odpovídající o zaplaceném mu pojistném mu a jsou zde z zaapočítány nááklady pojišťo ovny. Pojištěění na novou pojistnou částku pokračuje dále bez b po ovinnosti dále platit pojjistné. Pokud d redukovan ná pojistná částka č nebo o snížený ročční dů ůchod jsou menší než limity sjednané v pojisttné smlouvěě, dojde ke zkrácení do oby po ojištění (redu ukce pojistné doby), opěět zde není p povinnost plaatit pojistné.. Výše uvede ené see netýká pojištění pro příípad smrti, kkteré bylo sje ednáno na p přesně stanovvenou dobu za běěžné pojistné. Tento tyyp pojištění zaniká pro neplacení pojistného p b bez nároku na reedukci nebo ssnížení ročníího důchodu.

32 2

by, řízení ban nkovních riziik, pojišťovniictví Baankovní služb indexace – jee zvyšování pojistné čásstky a pojistného během m doby placení pojistné ého mínek, např. růstu indexu u spotřebitelských cen (inflace) v zzávislosti na změně podm přřerušení pojištění – nebylo‐li pojistn né zaplaceno o do 2 měsícců ode dne jeeho splatnossti, po okud nebylo v pojistné sm mlouvě doho odnuto jinak. Do oba přerušeení pojištění se započíítává do po ojistné dobyy. Přerušit nelze povin nné po ojištění, pokkud existují zákonem sttanovené dů ůvody jeho trvání a živvotní pojiště ění, po okud nebylo v pojistné sm mlouvě doho odnuto jinak.

Záánik pojistného vzttahu po ojištění můžee zaniknout ttěmito způso oby: ‐ uplyn nutím sjednaané pojistné doby,

‐ nezaplacením po ojistného,

‐ doho odou zúčastn něných stran, ‐ výpo ovědí zúčastn něných stran, ‐ redukcí pojistné ččástky, ‐ výplaatou odbytnéého, ‐ smrtíí pojištěného o u životního o pojištění.

Od dstoupení – – zodpoví‐li pojistník nebo n pojiště ěný při sjed dnávání pojistné smlou uvy úm myslně nebo o z nedbalossti nepravdiivě nebo ne eúmyslně píísemné dotaazy pojistite ele, týýkající se sjednávaného pojištění, má m pojistitel právo od po ojistné smlouvy odstoup pit. To oto právo může pojistiteel uplatnit do o 2 měsíců o ode dne, kdy takovou sku utečnost zjisstil. Sttejné právo má pojistn ník a pojistitel je povin nen nejpozd ději do 30 dnů ode dne d od dstoupení od d pojistné sm mlouvy vrátitt mu zaplace ené pojistnéé, od kterého o se odečte, to co o již z pojištění pojistitel p plnil. ZAPAMATTUJTE SI

D Debetní a kre editní karta n není jedno a totéž. K Kreditní karta a má bezúročné období aa není vhodn ná pro hotovvostní výběryy. P Pojistná smlo ouva a její zm měny, musí b být v písemné é formě. T Technické re zervy jsou m majetkem pojjišťovny. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Kteráá z karet mussí být vždy navázána na kkonkrétní běěžný účet? Vysvětlete úroko ové riziko z po ohledu bankky a klienta. Co neepatří do čin nností komerrční pojišťovn ny? Kdo p provádí dohlled nad pojiššťovnami?

33


Plateební a úvěro ové karty paatří mezi dů ůležité pomocníky v řízzení osobnícch finan ncí a je vhodn né využívat jejich kombin naci i v rámci kontokoren ntního úvěru. Bankky řídí svá rizika s cílem jeejich minimalizace a záro oveň maximaalizace zisku. Pojišťovnictví je důležitou součástí řízen ní osobních a firemních h financí a je j u. nutno znát svá prráva a povinnosti vyplývaající ze smluvvního vztahu STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. MÁLEK, P.; O OŠKRDALOV VÁ, G.; VALOU UCH, P. Osob bní finance. B Brno : Masarrykova niverzita, 201 10. ISBN 978 8‐80‐210‐515 57‐7. un 2. SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a a rodinné fina ance. 2. aktualiz. vyd. Praaha : GRADA Pu ublishing, a. s., 2005. ISBN 80‐247‐10 098‐6. 3. Zákon č. 363 3/1999 Sb. o o pojišťovnicttví

34 4

ojistné produ ukty Po

4 Pojisttné prod dukty Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na a systematizzaci pojistnýých produktů ů s důrazem m na pojistn né prrodukty živottního pojištěn ní. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Rozlišo ovat jednotliivé typy pojišštění. Členit pojistné pro odukty pro osobní ochran nu. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Znalossti o podstaatě životního pojištění a jeho významu ve vzztahu k řízení busineess financí. Přehleed o typech p pojistných prroduktů pro osobní ochranu. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vyhod dnotit vhodnost pojistnéh ho produktu. Zjistit zda je pro váás pojištění vvýhodné, či n nikoliv. Stanovvit výši pojisttné ochrany.

35


4..1 Klasifikace jedno otlivých typů pojištění ní vychází z d dělení na odvvětví životnícch a neživotn ních pojištění Záákladní dělen

pojišttění pojiště ění

otní neživo

m majetkové

životníí

odpovědnostní

rizikové

orné rezervotvo

kapitállové

investičční

odle zákona o pojišťovnicctví, je na ško odové a obnosové pojišttění. Daalší dělení po p je soukromé s p pojištění, u kterého k plněění pojistitele představu uje A// škodové pojištění nááhradu škody, která nasstala v důsleedku pojistné é události a to v rozsahu stanovené ém po ojistnou smllouvou. Účelem škodového pojištěn ní je náhrad da vzniklé škody. V tom mto po ojištění nem může pojištěn ný získat od d pojišťovnyy vyšší pojisttné plnění, než je vzniklá škkoda. Horní hranice po ojistného pln nění je urče ena pojistno ou částkou nebo limite em po ojistného pln nění. Po ouze jako škodová lzze sjednat tato Také é jako ško odová lze sjednat taato po ojištění pojišštění Po ojištění věci n nebo souborru věcí

Pojišštění jiného o majetku n než věci ne ebo soub boru věcí

Po ojištění právn ní ochrany

Pojišštění úrazovéé Pojišštění pro případ nemoci

Po ojištění odpo ovědnosti za škodu

Po ojištění úvěru u nebo zárukky

Po ojištění finan nčních ztrát

zd droj: asociacee pojišťoven B// obnosové pojištění jee pojištění, jehož účele em je získán ní obnosu, tj. dohodnu uté fin nanční částkky v důsledku u pojistné události ve výši, která je nezávislá n na vzniku ne ebo ro ozsahu škodyy. 36 6

ojistné produ ukty Po Mezi obnosovvá pojištění patří všechn M na životní po ojištění a taa úrazová po ojištění, kde je v případě vzniiku pojistné události vyp placena sjednaná pojistn ná částka neebo opakovaané ní jsou nezáviislé na tom, zda při pojisttné události ke plnění (důchod). Nároky na tato plněn škkodě došlo a a plnění neslouží k náhradě případn né škody. Nááhrada škodyy je principe em po ojištění škodových. p kteerá vytvářejíí rezervu po ojistného (sp pořící složkaa pojištění) lze U životních pojištění, ovolit tzv. reedukci případně může být b sjednánaa možnost zrušení redukce. Podmín nky po jso ou uvedeny vv smluvních podmínkách h dané pojisttné smlouvy. Po ouze jako obnosová lze l sjednat tato Také é jako obn nosová lze sjednat taato po ojištění pojišštění Živvotní pojištěění

Úrazzové pojištěn ní

Pojišštění pro příp pad nemoci

Pojišštění jiného majetku n než věci ne ebo soub boru věcí

zd droj: asociacee pojišťoven Prrávem vůči p pojistiteli na pojistné plnění z obnoso ového pojištění není dottčeno právo na nááhradu škodyy ani jiné práávo proti tom mu, kdo za šškodu odpovvídá. Jestliže pojištěný zísská od d pojistitele pojistné plněění ze svého o obnosového o pojištění, m má i přesto n nárok žádat po škkůdci, který m mu škodu způsobil, náhraadu škody.

4..2 Typy p pojištění prro osobní o ochranu •

životn ní pojištění - rizikové životní pojištěění - kapitálovéé životní pojištění - investiční životní pojištění

• •

úrazovvé pojištění cestovvní pojištění

možná připojišštění k životn nímu pojištění • • • • • • •

připojištění pro přřípad smrti úrazem případ trvalých následků úrazu připojištění pero p trvalé invalidity trvalé plné invalidity následkem úrazu pracovvní neschopn nosti zprošttění od placeení pojistného v případě plné pracovn ní neschopno osti diagno ostika závažn ných onemocnění nebo p připojištění zzávažných on nemocnění

37

BU USINESS FINA ANCE Riizikové živottní pojištění ((RŽP) Po okud sjednaané ŽP (živo otní pojištěn ní) kryje riziko smrti s p případnými připojištěním mi, neekryje již rizziko dožití. V případě V úm mrtí pojištěn né osoby jee předem sjeednaná částtka vyyplacena oso obám uvedeným v pojisttné smlouvě ě (obmyšlenáá osoba) a p pojištění tím mto zaaniká. Do ožije‐li se pojistník p konce trvání pojistky, po ojištění zaniká bez výp platy, proto ože po ojišťovně nevvznikla povin nnost plnit. P Pojistnou sm mlouvu můžeete uzavřít naa dobu určittou neebo neurčito ou. Na českéém pojistném m trhu existují dva typy RŽP, které se od sebe liší po ojistnou částtkou. Jedná se buď o konstantní pojistnou p čáástku (vhodn né pro živite ele ro odiny) anebo o klesající pojjistnou částkku (tzv. úvěro ové pojištění). apitálové živvotní pojištěn ní (KŽP) Ka KŽŽP na rozdíl o od rizikového o ŽP nabízí p pojištění pro případ smrtii i dožití. Znam mená to, že v případě smrti s pojiště ěného dostaanou dědico ové sjednanou po ojistnou částtku. Podstatn ný rozdíl od rizikové ŽP je e v případě d dožití konce pojistné dob by. V tomto přípaadě dostaneete od pojišťťovny přede em sjednano ou (garantovvanou) částkku. Čáástka v případě smrti a dožití se můžee od sebe naavzájem lišit. Neejznámější tyypy KŽP • • • • •

pojištěění pro přípaad smrti a do ožití 1:1 pojištěění pro přípaad dožití s vrácením pojisstného v příp padě smrti pojištěění pro přípaad dožití 0:1 pojištěění pro přípaad smrti a do ožití s různým mi částkami p pojistného pllnění pojištěění s postupn nou výplatou u pojistné čáástky

osouzení výh hodnosti a ceena KŽP Po Po okud budetee někdy uvažžovat o KŽP jje třeba se n na něj dívat jako na pojistný produkt a nee jako spoříccí. Je třeba si s zjistit cenu u, výši odbyttného v jedn notlivých leteech pro příp pad přředčasného u ukončení sm mlouvy a míru u podílu na zisku. Jednotlivé varianty mohou v so obě zaahrnovat růzzná připojištěění. Při sjednávání pojišštění je třeb ba zohlednit i výši pojisttné occhrany a čásstku získanou u v případě d dožití. Obecn ně platí: čím m vyšší pojisttné platíte, ttím vyyšší pojistnou u ochranu zíískáte. Výši pojistného o ovlivňuje věkk, zdravotní stav, pohlavví a déélka pojistnéé smlouvy. Po ojistná smlou uva bývá uzaavírána zpravvidla na delšíí dobu (15‐35 5 let) Po o několika letech placeníí můžete zjisttit, že pojiště ění neodpovídá vašim po otřebám. Mů ůže see vám stát, že ž potřebujeete změnit poměr p mezi spořící s a pojjistnou částkkou (což u KŽP K neejde změnit)), snížit či prodloužit do obu pojistné é ochrany, pojistné p částtky…. Pokud je ukkončena smlouva v prvn ních dvou leetech trvání pojistky, needostanete zzpět zaplace ené po ojistné. Pokkud ukončíte smlouvu v první polovině trván ní smlouvy,, získáte zp pět maximálně dvvě třetiny vložených prostředků. Při zrušení v druhé polovině sjednané do oby né. Při předčasném zrušeení smlouvy vvždy počítejtte se ztrátou. zísskáte odbytn nvestiční živo otní pojištěníí (IŽP) In

38 8

ojistné produ ukty Po Sttejně jako KŽŽP nabízí i IŽP P pojistnou o ochranu pro případ smrtt a dožití. Ovvšem od KŽP se po odstatně liší a to v tom, žže nemáte přředem Sttanovenou ani a garantovvanou výplaatu konkrétn ní částky. Po P uzavření smlouvy váám po ojišťovna otevře individ duální účet tvořený invvestičními podílovými jeednotkami. Za zaaplacené pojistné jsou naakupovány vvámi vybrané é podílové jeednotky různ ně zaměřenýých fo ondů pojišťovvny. Z tohotto účtu si po ojišťovna strrhává správn ní poplatky a pojistné pro p přřípad smrti. O Ovšem na ro ozdíl od KŽP m máte přehled d o ceně jednotlivých slu užeb. V přípaadě do ožití dostaneete vyplacen nou částku odpovídající o dnotě podílo ového účtu, tj. aktuální hod neení předem zznámá. V případě smrti jssou možné třři varianty. • • •

výplatta aktuální ho odnoty, minimálně hodn nota zaplacen ného pojistného aktuállní hodnota ffondu a sjednané pojistn né částky výplatta pojistné čáástky nebo aaktuální hodn noty fondu, p podle toho, kkterá částka je vyšší

d je uvažovváno o pojištění, je třeb ba vždy brátt na zřetel, že Ceelkově lze řííci, že pokud po ojištění je dlo ouhodobá zááležitost a jee třeba si uvě ědomit, co o od pojištění ččekáme. Zno ovu je třeba připo omenout, žee pojištění má m krýt pojjistná rizika a ne být fo ormou tvoře ení kaapitálové rezzervy tj. pro spoření. Ceelkově je tře eba říct, že produkt p KŽP P je v součassné do obě již překo onán a i IŽP ve srovnáníí s rizikovou ŽP a investiccemi přímo do otevřenýých po odílových fon ndů je nesro ovnatelně drražší a méně ě pružné. Na vině jsou poplatky, neb boť investovat přees pojišťovnu je dvakrátt dražší než přes otevřeené podílovéé fondy. Tou uto investicí jste p připraveni naa dlouhé periiodě o čtvrtin nu výkonnossti trhu. Po okud IŽP nemá sloužit jako j pojistnýý produkt, ale a jako dlouhodobý spořící, pak jssou záákladními krittériem pro vvýběr: 1. náklad dovost 2. kvalitn ní správa fon ndů 3. možno ost sestavení investiční sstrategie o si za své po oplatky vlasttně Náákladovost jee velmi důležžitá, neboť kkaždý z nás chce vědět, co ku upujeme. Po okud jsou fo ondy velmi kvalitní, mo ohou mít po oplatky své opodstatně ění. Dn nešní trendyy však nahrávvají spíše pasivnímu stylu investován ní, a tím se sstává kriteriu um po oplatků zcela nejdůležittějším. Zorieentovat se v poplatcích uvedených h v sazebnícíích jednotlivých pojištění p je pro p běžného smrtelníka nadlidský úkkol, který vyyžaduje značčné ússilí a znalosti finanční maatematiky. V IŽP se vyskyttují dva typyy poplatků: • •

počáteční – v prvních letech se za ně nakupují tzv. počátečční jednotky a z nich se sstrhává po urrčitou dobu jjisté procentto jako poplaatek průběžné‐‐ strhává se ččástka, kteráá jde na krytí rizika

Nee každá pojišťovna je sd dílná k témattu výše popllatků, stejněě tak i toto ttéma není moc m ob blíbené u zprrostředkovattelů.

39

BU USINESS FINA ANCE de je třeba u upozornit naa nerovnováh hu v legislatiivě, kdy otevvřené podílo ové fondy musí Zd veeškeré náklaady zveřejňo ovat. Doufeejme, že tuto informačční povinno ost budou mít m v budoucnu vššechny invesstiční a spoříccí produkty b bez rozdílu.

4..3 Jak staanovit pojistnou částtku Po okud se jedn ná o pojištěění s úmyslem m zajistit ro odinu, je nuttné zvážit nejen součassné přříjmy a výdaje rodiny, alee především ty budoucí tjj. bez přispění vaší osobyy. Ro ozhodující krriteria jsou: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

životn ní náklady rod diny budou ucí potřeby rrodiny (bydleení vzdělání… ….) příjem m domácnostti úhrn vvšech závazkků věk po ojištěného hodno ota již nashro omážděného o majetku

Živvotní pojištěění má smyssl, pokud mááte nějaké závazky, z příp padně je na vašem příjm mu něěkdo finančně závislý (tj. ( rodiče dětí…..). d Výšše pojistné částky se pak odvíjí od neesplaceného zůstatku závvazku, a pokud nemáte zzávazky, tak sse doporuču uje 2‐3 násob bek ro očního příjmu. Pokud jstte osoba beez závazků, případně neení na vás n nikdo finanččně záávislý, nemá pro vás živvotní pojištěění smysl. Zd de přicházejíí do úvahy neživotní tyypy po ojištění podlee vašich potřřeb a uvážen ní. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 4.1 Řešte případ Ř d, kdy svobo odný bezdětný muž si kupuje byt do osobníh ho vlastnictvví č. Navrhnětte výši pojisstné ochranyy, p prostřednictv vím hypotékky ve výši 1 200 000,‐K 1 z zdůvodněte s své rozhodnutí a stanovtte pojistné p produkty vho odné pro tutto případovo ou s studii.

40 0

ojistné produ ukty Po ZAPAMATTUJTE SI

P Pojištění nen ní spoření. P Pojistné prod dukty dělímee hlavně na o odvětví životního a neživo otního pojišttění. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Podlee čeho stano ovujeme výšii pojistné och hrany? Jaké typy životníh ho pojištění znáte? Jaký je rozdíl mezzi rezervotvo orným a rizikkovým životním pojištěním? Co jee pojistnou událostí u maajetkového pojištění a co u životního pojištění? S SHRNUTÍ KA PITOLY

pojištění slouží kee krytí rizik, je nutné n správvně stanovitt výši pojisstné ochran ny, aby needocházelo k přepojištění nebo o podpojištění, vždy pečlivě stu udujte pojisttné smlouvyy, všeobecné obchodní podmínky a zvlášštní pojistné podmínky, neměějte obavu se zeptat, na to, čemu v p pojistné smlo ouvě nerozum míte, vyhnette se tak mnohým n nepříjemnosttem. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. NOVOVESKÝÝ a kol. Finan nční gramotn nost. Praha, COFET, a.s., 2009 2. SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a a rodinné fina ance. 2. aktualiz. vyd. Praaha: GRADA Pu ublishing, a. s., 2005. ISBN 80‐247‐10 098‐6. 3. Zákon č. 363 3/1999 Sb. o o pojišťovnicttví

41


5 Financování bydleníí Ú ÚVOD Ka apitola se zaměřuje z na a možnosti financování f bydlení. Vyychází ze skkutečnosti, že ž investice do vlastního bydlení patříí v životě běžného b člo ověka mezi nejzásadnějjší investice. Rozh hodování o ffinancování b bydlení nelzee proto v žád dném případěě podceňova at, a to jak z pohlledu výše invvestice i délkyy financován ní. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vysvěttlit podstatu u investičního o rozhodování v segmenttu nemovitostí. Identiffikovat jedno otlivé možno osti financovvání bydlení aa jejich komb binace. Zvolit vhodnou variant pro jed dnotlivé možnosti bydlení. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o možnostech financo ování bydleníí. Inform mace o zajištěění úvěrů. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vyhod dnotit vhodnost forem fin nancování byydlení. Zvolit vhodnou nemovitost. Identiffikovat záklaadní kritéria vv rozhodovacím procesu týkající se b bydlení. Zhodn notit schopno ost splácet ú úvěr.

5..1 Investice do vlasstního bydlení V případě, že rozhodujem me o pořízeení vlastního o bydlení, hodnotíme h výši investicce, zp působ financcování, délkku splácení úvěru apod d. Pokud neebydlíme ve vlastním, ale a v nájmu, mussíme nájem platit, ale byt či dům v takovém případě nikkdy nebudem me méně ne pro o každého jee vlastní byydlení vhodn né. Důležitou roli sehráává vlaastnit. Nicm živvotní styl a plány do budoucnosti b . Proto je důležité d si vše v důkladněě promyslett a prropočítat. Vee velkých finančních ob bjemech mů ůžeme hodně ušetřit, ale také hod dně ztratit. me, že budem me Investujeme‐lii finance, očeekáváme od nich výnos, finanční efekt, očekávám nemuseli plaatit mít více. V příípadě investice do bydleení vynakládááme financee, abychom n náájem. Záákladem finaancování vlasstního bydlení může být stavební spoření nebo h hypoteční úvvěr po opřípadě kom mbinace pro oduktů. Je však možné vyyužít i levnýcch úvěrů od státního fondu ro ozvoje bydlen ní a jiných po odpůrných finančních pro oduktů. 42 2

Financování byydlení

5..2 Hypotéka Hyypotéky jsou primárně určeny na financován ní bydlení, existují e ale i neúčelové é ‐ am merické hypotéky, kteréé lze použít libovolným způsobem. Hypotéka jje dlouhodo obý úvvěr na vysokéé částky. Záákon o dluho opisech č. 190/2004 Sb., který vstoup pil v platnost dnem vstup pu ČR do EU, tj. 1. 5. 2004, deffinuje hypoteeční úvěr takkto: Hypoteční úvěr je úvěr,, jehož spla acení včetněě příslušensttví je zajištěěno zástavn ním „H prrávem k nem movitosti, i rozestavěné. r Úvěr se povvažuje za hyypoteční úvěěr dnem vzniiku prrávních účin nků zástavníího práva. Pro účely krytí k hypotečních zástavvních listů lze po ohledávku z hypotečního úvěru neb bo její část použít teprrve dnem, kkdy se emiteent hyypotečních zástavních lisstů o právnícch účincích vzniku v zásta avního práva a k nemovito osti do ozví.“ Zaastavená nem movitost se musí nacháázet na územ mí ČR, člensského státu Evropské un nie neebo jiného sttátu, tvořícíh ho Evropský hospodářskýý prostor. Výýhodou je to, že před devším účelové hypotéky mají dííky zdrojům m z vydanýých hyypotečních zástavních z listů (HZL) lepší paramettry ‐ doba splatnosti, ffixace úroko ové saazby, výše úrokové sazby, % zastaven né nemovitossti, než např.. spotřebitelsské úvěry. Hyypoteční úvěěry může po oskytovat jakákoliv bankka, za předp pokladu, že emituje HZLL a výýnosy z nich h použije k financováníí hypotečnícch úvěrů. V současné d době poskyttují hyypoteční úvěěry: • • • • • • • • • • • • • • • •

Citibank Europe plc. Česká spořitelna Česká pojišťovna Československá ob bchodní banka Ge Mo oney Bank ING Baank mBank Komerční banka LBBW W Bank CZ Oberb bank AG Poštovvní spořiteln na Raiffeisenbank Volksb bank CZ UniCreedit Bank Waldvviertler Sparkkasse von 18 842 Wüsteenrot hypoteeční banka

Tyypy hypotečn ních úvěrů Hyypoteční úvěěry lze rozlišit na dva základní typy, a to dle účelu u využití úvěrru:

43

BU USINESS FINA ANCE • •

účelovvé neúčeelové (americcká hypotékaa).

musí klient p použít pouze na předem d definované ú účely ‐ zajiště ění Úččelové hypotteční úvěry m po otřeb bydlen ní. Úččelovou (klasickou) hypo otéku lze získkat na tyto zááměry: 1) 2) 3) 4) 5)

koupě nem movitosti, staavebního po ozemku, výstavba n nemovitosti, rekonstrukce, modern nizace či opraavy nemovito osti, splacení úvěru či půjčkky použité naa investice do nemovitossti, případně zzískání vlastn nického podíílu na nemovvitosti (např.. vypořádání společného jmění man nželů, vypořáádání dědictvví atd.).

Ob bjektem hyp potečního úvvěru může býýt: • • • • • •

staveb bní pozemekk, nemovitost sloužíccí k bydlení ((např. rodinn ný dům či byttová jednotkka), nemovitost sloužíccí k individuáální rekreaci,, bytovýý dům, nemovité příslušenství, které jje součástí výýše uvedenýých nemovito ostí (garáž, bazén, sauna, teréénní úpravy p pozemku atd d.), podnikatelský objeekt.

Neeúčelový hyp poteční úvěrr, americká h hypotéka, ne emá pro klieenta v užití žádná omeze ení. M Může financovat i movitéé věci, jako je j třeba automobil, stud dium dětí v zzahraničí ne ebo třeeba zájezd kolem světa. Podmínkou jje zastavení nemovitosti. Hyypotéka jako o procento zzástavní hodnoty nemovvitosti Hyypoteční úvěěry lze rovněěž rozlišit pod dle maximáln ní výše, kterou může klieent získat. Taato výýše je dánaa procentem m z hodno oty zastaven né nebo po ořizované n nemovitosti. U neeúčelových úvěrů se tato t výše pohybuje p ko olem 60 % ceny obvyyklé zastave ené neemovitosti, u u účelových úvěrů na bydlení se klient může setkkat s úvěry d do výše 70, 8 80, 90 0, 100 nebo d dokonce i výýjimečně nad d 100 procen nt. Hyypoteční kom mbinace Něěkteré bankky nabízejí hypoteční úvěry ú v kom mbinaci s jinými produ ukty. Jedná se přředevším o kkombinaci se: • •

staveb bním spořením, životn ním pojištěním.

Prro tyto varianty platí, že klient splácíí bance pouzze úroky z neměnné jistiny hypotékyy a naa kombinovaaném produktu ukládá peníze. Násle p edně pak jed dnorázově h hypotéku ne ebo jejjí část splatí z peněz ze sttavebního sp poření resp. životního po ojištění.

44 4

Financování byydlení Hyypotéka dle způsobu spllácení • • •

Anuitn ní (klient celo ou dobu trváání úvěru plaatí stejnou výýši měsíční sp plátky). Progreesivní (klientt ze začátku platí nižší měsíční splátkky, které se m mu postupně ě v průběěhu let zvyšujjí). Degreesivní (klient platí z počáátku vyšší měsíční m splátku, která see mu postup pně snižujee).

Hyypoteční úvěěry lze dále členit např. podle toho, pro koho jssou určeny, podle způso obu čeerpání (jedno orázové, posstupné, před zápisem zástavního prááva), podle d doby splatno osti neebo podle do oby fixace úrrokové sazbyy. O hypoteční úvěr může žádat: • • •

Fyzickká osoba. Podnikatelé. Obce a města.

Prroces financo ování pomoccí hypotéky lze rozdělit n na tři etapy: 1. etapa ‐ před d podáním žá ádosti o úvěrr Ettapa zahrnuje pro klientaa výběr bankky, která mu úvěr poskytne. Důležitým m kritériem při výýběru banky je výše úroku (RPSN) spo olečně s délkkou její garan ntované doby. Klient získá záákladní inforrmace o hyp potečních úvvěrech a sezznam všech dokladů, kte eré udou v jeho konkrétním m případě po otřebné pro schválení úvvěru. Nedíln nou součástí je bu prropočet, zda je klient sch hopen ze svýcch příjmů úvvěr splácet. Po o kompletacci všech dokkladů, včetněě dokladů o o výši příjmu u, klient vyp plní a odevzzdá žáádost o poskyytnutí úvěru. 2. etapa ‐ po p podání žádossti o úvěr Po o podání žád dosti si bankka nechává určitý čas naa zpracování. Pokud je úvěr schvále en, vyyzve banka klienta k k pod dpisu úvěrovvé smlouvy, zástavní sm mlouvy a smllouvy o vede ení úččtu. Po o splnění po odmínek (naapř. vinkulacce pojistek, zapsání zásttavního právva do katasttru reesp. podání n návrhu na zápis do katasttru) může začít čerpání ú úvěru. 3. etapa ‐ po vvyčerpání úvěěru

45

BU USINESS FINA ANCE o vyčerpání ú úvěru bankaa informuje kklienta o uko ončení čerpáání a definitivvní výši anuitní Po sp plátky, pokud d je úvěr spláácen tímto zp působem. Přři uzavírání hypotéky h je sjednávána fixaci úroko ové sazby. Pokud je fixace např. 5 let, úrrok se může změnit až zaa 5 let. V případě neú účelové hypo otéky, která spadá pod rrežim zákona o spotřebiitelském úvě ěru (č. 321/2001 SSb.), lze kdykkoli učinit mimořádnou sp plátku části n nebo celého úvěru. Do oklady potřeebné k vyřízeení hypotečníího úvěru: • • •

doložeení výše příjm mů (daňové přiznání, potvrzení příjm mu od zaměsttnavatele) žadateelů, případněě spoludlužn níků či ručitellů, oceně ění zastavovaané nemovittosti, výpis z katastru o zzanesení zásttavního práva + vinkulaci pojištěění této nemovitosti ve p prospěch ban nky, vinkullace životníh ho či úvěrové ého pojištěn ní ve prospěcch banky.

Po okud je úvěěr použit naa investici do d nemovito osti, banka dále požaduje dokladyy o neemovitosti: v případě koup pě nemovitosti: • •

kupní smlouva (sm mlouva o bud doucí kupní ssmlouvě), výpis z katastru nemovitostí n (zda nemoviitost existujee, kdo ji vlasstní a že na ní nevázne jiné zástaavní právo či věcné břemeno).

v případě výsttavby, rekonstrukce, opra av apod.: • • • • •

staveb bní povolení (s nabytím p právní moci),, projekktovou dokumentaci, rozpočet stavby, případ dně smlouvy s dodavateli, výpis z katastru nemovitostíí (existence a vlastnictvví stavebního pozemku či nemovitosti).

Výýčet dokladů ů se může lišit. Existují např. hypo otéky bez do okládání příjjmů, hypoté éky sjeednávané čáástečně po in nternetu apo od. Zaastavovaná n nemovitost m může být přřímo objekte em úvěru (hyypoteční úvěěr je čerpán na jejjí koupi, výstavbu či rekkonstrukci) nebo to může e být jiná či jiné (v zástaavě může býýt i vícce nemovito ostí). Naa nemovitossti, která máá sloužit pro o zajištění hyypotečního úvěru, ú nesm mí váznout jiiné záástavní právvo třetí oso oby, s výjim mkou zástavn ního práva, kterým je zajištěn úvvěr po oskytnutý např. n staveb bní spořiteln nou za pře edpokladu, že stavebníí spořitelna s přřednostním pořadím svého zástavvního právva dala em mitentovi HZZL ke zříze ení záástavného prráva v dalším m pořadí přeedchozí písemný souhlass. V tomto p případě lze pro p 46 6

Financování byydlení ního úvěru maximálně m vve výši rozd dílu úččely krytí HZZL zahrnout pohledávku z hypotečn mezi 70 % zástavní hodnoty h zaastavené ne emovitosti a pohledávvkou z úvě ěru po oskytnutého stavební spo ořitelnou. Neemovitost musí m být v zástavě celá, banky ne eakceptují např. n poloviinu domu. Na neemovitosti taaké nesmí vááznout žádn né věcné břemeno bráníccí užívání. Do o zástavy lzze dát i rozeestavěnou nemovitost, n která je jakko rozestavěěná zapsanáá v kaatastru nemo ovitostí, a naa níž je čerpán úvěr. Stavbu lze jako rozestavěnou u stavbu zapssat do o katastru neemovitostí, p pokud má po ostaveno alesspoň jedno n nadzemní po odlaží. Pokud d je ob bjekt úvěru a zástava to otožná a jed dná se o výsstavbu, mussí být v každ dém okamžiiku vyyčerpané pen níze z úvěru zajištěny neejméně na 1 143 %, to znamená, že b banka uvolňu uje peeníze postup pně, podle to oho jak roste cena nemovvitosti v důsledku její výsstavby. Daalším nástro ojem zajištěn ní, které banka vyžadujje je vinkulace pojištěn ní zastavovaané neemovitosti vee prospěch b banky. Baanka někdy také můžee požadovatt uzavření životního nebo n úvěrovvého pojiště ění žaadatele a vinkulaci tohoto o pojištění o opět ve prosp pěch banky. Banka můžee též vyžadovvat daalší spoludlužžníky či ručittele pro příp pad, že by klient nebyl scchopen úvěrr splácet (nízzká bo onita, nebo vvyšší věk klieenta). Po okud je hypo oteční úvěr p používán jako o účelový k fiinancování n nemovitosti, musí být jassno o financování celého záměěru. Hypotečční úvěr lze p použít až po proinvestovvání ‐ vyčerpáání vlaastních zdrojjů, příp. úvěru ze staveb bního spořen ní či dalších p prostředků. H Hypoteční úvvěr přřichází až jakko poslední alternativa a a čerpaným hypotečním m úvěrem byy se měla daaná investice do nemovitosti jiiž dokončit. Čeerpání hypottečního úvěrru je možné,, pokud jsou splněny podmínky pro čerpání, které jso ou uvedeny vv úvěrové sm mlouvě. Jeednou z nejd důležitějších podmínek (v případě, že je úvěr schválen a je podepsáána úvvěrová smlo ouva) je po otvrzení o vkladu v zástavního právva banky kk zastavovaané neemovitosti do katastru n nemovitostí ((viz zajištění hypotečního úvěru), v ssoučasné do obě jižž některé ban nky umožňují čerpat část nebo celý úvěr pouze n na základě n návrhu na zápis o vkladu zástaavního práva,, čímž se klieent k penězům dostane p podstatně dříve. dí bezhotovo ostně, při neeúčelovém ú úvěru zasláním Čeerpání hypottečního úvěrru se provád peeněz na účet požadovan ný klientem,, při účelové ém úvěru věětšinou form mou proplace ení do odavatelskýcch faktur, odesláním kupní ceny na účet prodávajjícího podle kupní smlou uvy ap pod. Banku sse vyplatí vyb bírat i podle přístupu k če erpání a to o obzvláště u sttavby. Někte eré ad dministrativu u ztěžují, jinéé ulehčují. Čeerpání můžee být buď jed dnorázové (vvětšinou při koupi nemo ovitosti, neb bo neúčelové ém úvvěru) nebo m může probíhaat postupně (např. při výýstavbě či reekonstrukci n nemovitosti). V to omto případěě jsou ve sm mlouvě o úvěěru uvedeny orientační ttermíny čerp pání a koneččný teermín pro dočerpání. V roce 1998 umožnila no ovelizace zákona č. 586 6/1992 Sb. o o daních z p příjmů daňo ové zvvýhodnění pro p fyzické osoby, které řeší svo ou bytovou potřebu prostřednictvvím

47

BU USINESS FINA ANCE ú úvěru u ze stavebn ního spořeníí, popř. jiným mi úvěry po oskytnutými na hyypotečního úvěru, fin nancování bytových potřřeb. Sp platnost hyp potečního úvvěru Sp platnost hypotečního úvěěru se pohybuje od 5 do o 45 let. Žadatelé by měěli být po celou do obu splácen ní hypotečníího úvěru v v produktivním věku. Pokud by d délka spláce ení zaasahovala do o důchodovéého věku, je obvykle tře eba k úvěru přibrat dalššího (mladšíh ho) sp poludlužníka. Číím je delší doba d splatnosti úvěru, tím je nižší splátka. Op ptimální dob ba na spláce ení hyypotečního úvěru ú je 15 ‐ 20 let, kdyy je nejlepší poměr mezi výší splátkyy a náklady na úvvěr. Banky preferují p dobu splatnostti v násobcíích pěti let, ale akceptu ují i jiné do oby sp platnosti. Sp plácení hypotečního úvěrru závisí na zzpůsobu jeho o čerpání. Po okud je hyp poteční úvěrr čerpán posstupně, spláácí se nejprvve měsíčně pouze úrokk z vyyčerpané čásstky a to až d do doby, nežž je vyčerpán n celý úvěr. Po ukončeníí čerpání začčne dlužník hypoteeční úvěr sp plácet většinou anuitním mi splátkami, které jsou po celou dobu platnosti úrokkové sazby stejné a obsah hují jistinu a úrok. Něěkteré bankky umožňují i jiné spláceení než spláácení anuitními splátkam mi. Jedná se e o deegresivní neb bo progresivní splácení. Deen splatnosti jednotlivých splátek je stanoven v ú úvěrové smlouvě. V termínu, kd dy dochází ke změně úro okové sazbyy (klient si vo olí v letech d dobu platno osti předčasně čáást nebo celo ou výši úvěru u bez sankce. V úrrokové sazbyy), může dlužžník splatit p přřípadě mimo ořádné spláátky ze straany klienta mimo tyto o termíny si většina baank stanovuje vyso oké sankce zza předčasnéé splácení. účelové hypo otéky, která spadá pod rrežim zákona o spotřebiitelském úvě ěru V případě neú (č. 321/2001 SSb.), lze kdykkoli učinit mimořádnou sp plátku části n nebo celého úvěru. odpory hypo otečního úvě ěrování na byydlení Po Po odpora hypo otečního úvěrování na byydlení spočíváá v poskytovvání příspěvkku k úrokům z hyypotečního ú úvěru a zvýho odněných úvvěrů od Státn ního fondu ro ozvoje bydleení. V Výše úrokovéé dotace se každoročně stanovuje na n základě průměrné p úrrokové sazbyy z po oskytnutých hypotečních h úvěrů s nárrokem na pod dporu z před dchozího rokku. V V roce 2009 začala být podpora op pět vyplácen na, protože průměrné úrokové sazzby do osáhly úrovn ně 5,6 % roččně. Lze tak získat dotacci 1 %, resp. ‐1 % z úrokků. O dotaci se žáádá přímo v b bance. Naa státní dotaaci mají nárok žadatelé mladší 36 let, které neesmí dovršit v roce podáání žáádosti o úvěrr. Žádají‐li o úvěr a s ním m o podporu u manželé, m musí se do vvěkové hranice veejít oba. Pod dporu získajíí nejen noví žadatelé o úvěr, ale všichni, kteří žžádali o úvěr s úrrokovou dotaací dříve a nyyní jim končíí fixace úrokkové sazby. ŽŽadatelé nesm mí vlastnit b byt, 48 8

Financování byydlení odinný dům či bytový dům. A bez b ohledu na to, zdaa je manžel či manželka ro sp polužadatelem o úvěr či nikoli, musí m tuto podmínku p splňovat takké. Pořizovaaná neemovitost musí být přineejmenším dvva roky staráá. Na zahraniční nemovittost stát dotaci neeposkytne. Výýše poskytnu uté státní po odpory je lim mitovaná. Přřesahuje‐li cena bytu 80 00 tis. Kč nebo ro odinného domu 1,5 mil. Kč, nebude se dotace vzztahovat na část úvěru p převyšující tyyto čáástky. Podporu hypo otečního úvěěrování na byydlení upravuje nařízení vlády: • •

č. 249 9/2002 Sb. č. 33//2004 Sb.

ocích z hypottečního úvěrru (i z úvěru ze stavebního spoření) na Čáástku zaplaceenou na úro fin nancování byytových potřřeb, u hypottečního úvěrru sníženou o státní finanční příspěvvek lzee odečíst ze základu dan ně z příjmu ffyzických oso ob a to až do výše 300.0 000,‐ Kč ročn ně. Přři placení úro oků jen po čáást roku nesmí nezdanite elná částka p překročit jed dnu dvanáctinu tééto maximáln ní částky za každý měsíc placení úroků. Odečet m může provésst osoba, ježž je úččastníkem úvvěrové smlo ouvy, je‐li úččastníků více e, odečet prrovádí jednaa z nich, neb bo kaaždá z nich ro ovným dílem m. Jd de‐li o bytovvou potřebu u ad a) až c) c a e), může být záklaad daně sníížen pouze ve zd daňovacím období, kdy b byl objekt ve vlastnictví p poplatníka (vvlastnil ‐ a) ažž c); užíval ‐ a), c) a e)), při výýstavbě či zm měně a po ko olaudaci ho u užíval ke svéému trvalému u bydlení ne ebo byydlení svých nejbližších (manžel, potomků, rodičů nebo praarodičů). Jdee‐li o předm mět byytové potřeb by ad d), f), gg), může býtt základ daně snížen pou uze ve zdaňo ovacím obdo obí, kd dy poplatníkk byt, rodinn ný dům neb bo bytový dům získanýý dle d), f)), g) užíval k vlaastnímu trvvalému bydlení nebo k trvalému bydlení b druhého z manžželů, potomkků, ro odičů nebo p prarodičů obou manželů ů. Byytovými potřřebami dle záákona jsou: a) výstavba bytového domu, ro odinného domu, d bytu u nebo zm měna stavb by, b)) ko oupě pozemku (při sp plnění podmíne ek), c) koupě byto ového domu u, bytu, rod dinného dom mu včetně rozestavěné r stavby těch hto bjektů, ob d)) splacení členského č v vkladu nebo o vkladu právnické ossobě jejím členem ne ebo sp polečníkem za z účelem zíískání práva nájmu nebo o jiného užívvání bytu neebo rodinné ého do omu, e) údržba a zm měna stavby bytového domu, rodin nného domu nebo bytu vve vlastnictvví a nebo v užíváání, byytů v nájmu f) vypořádání bezpodílovéého spoluvlaastnictví man nželů nebo vypořádání spoludědiců v přřípadě, že předmětem p vypořádání je úhrada podílu spojjeného se zzískáním byttu, domu nebo ro odinného byytového dom mu, g) úhrada za převod členských práv a a povinnostíí družstva nebo podílu na obchodn ní polečnosti uskutečněná u v souvislossti s převode em práva nájmu nebo jiného užíváání sp

49

BU USINESS FINA ANCE byytu, h)) splacení úvvěru nebo půjčky použittých poplatn níkem na financování byytových potřřeb uvvedených v p písmenech a)) až g). Po oužije‐li se nebo n používáá‐li se bytovvá potřeba podle p písmen n a) až h) neebo její částt k po odnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti č aneb bo k pronájm mu, lze odeččet úrroků po dob bu užívání byytové potřeb by k uvedenýým účelům uplatnit pou uze v poměrrné výýši. 5.3 Stavební spoření Sttavební spořření vzniklo v Německu u po první světové s válcce. Za jeho zakladatele je po ovažován Geeorg Krapp, jenž v roce 1921 inicioval vznik sdružení, které za příspěvvky vyybírané od svvých členů zaačalo stavět rodinné dom my a byty. Kvvůli nedostatku peněz byyly byyty ve sdružeení zpočátku u přidělován ny losem ‐ ažž po větším rozšíření ideeje stavebníího sp poření začalo o být toto spoření s nabízeno bankaami v podob bě, kterou zznáme dnes,, a zaačalo být pod dporováno sttátem. Sttavební spoření bylo prim márně určen no jako podp pora bydlení pomocí výh hodných úvěrů. Výýznam jako spořící produkt se stáátní podporo ou získal o něco pozděěji. Lidé začčali vyyužívat masivvně stavebn ního spoření ke zhodnoccování penězz, které pak šly na bydle ení jen zřídkakdy.. Úvěrová čáást produktu u byla nějako ou dobu vyu užívána poskkrovnu, aby se zaačala o své slovo hlásit zznovu jako ko onkurence h hypotečních úvěrů. Staveební spořeníí je ko ombinaci spo oření a účelo ového úvěru na bydlení se e státní podp porou. Sttavební spoření upravujee zákon č. 96 6/1993 Sb. Stavební spo oření smí býýt poskytováno po ouze stavebn ními spořitelnami. Těch funguje v České republice pět. Jedn ná se o banky, ktteré mohou vvykonávat pouze činnosti povolené v bankovní llicenci. Z toh ho vyplývá, žže i kd dyž dnes staavební spoření nabízí kde k kdo – finanční f porradci, internetové portáály, ko omerční ban nky – jde pouze p o zprrostředkován ní obchodu. Samotné sspořitelny jssou ob bvykle součáástí finančníích skupin, např. n Modráá pyramida patří ke Komerční bancce, Bu uřinka k Česské spořitelně či Liška k ČSOB. U zbývajících dvou, Raiffeeisen staveb bní sp pořitelny a W Wüstenrot ‐ stavební spořřitelny vyplývvají jejich kořřeny přímo zz názvu. Sttavební spořeení mohou u uzavřít fyzickké osoby (FO O) na základěě nutných do okladů. U FO O je to o platný občaanský průkaz, průkaz o povolení k pobytu p (občaan EU od 1. 5. 2004) nebo do oklad o trvaalém pobytu účastníka nebo n zákonn ného zástup pce nezletilcee (+ rodný list neezletilce). Sttavební spoření je stále ještě výhodný spořící produkt. Spořřicí tarify míívají úrok 2 %. Taato hodnota se již dlouho ou dobu nem mění s výjimkkou akčních n nabídek. Sp pořící fáze stavebního s spoření zůstává po delší dobu beeze změn a spořitelny se ko oncentrují naa zlepšování nabídky následných úvěrů. Výýhodnost spo oření je dáno existencí sstátní podpory. Samotnéé úrokové sazby kolem 2 2 % jso ou k nalezen ní také u dalšších produkttů (spořicí úččty). Společn ně se státní p podporou vššak

50 0

Financování byydlení poření dosah huje zhodnoccení až kolem m 5 % ročně ě, což je pro o vklad na 6 let stále vellmi sp do obré. Sp pořitelny se vydaly v naabídce dvojím m směrem. Na jednom konci se naachází Buřin nka (Stavební spořřitelna Českéé spořitelny) se svým jed diným univerrzálním tariffem. Uprostřřed mi. Na druhé ém see nachází Raaiffeisen stavvební spořiteelna a Liška se 2, resp. 3 variantam ko onci pak stojíí Wüstenrot ‐ stavební sp pořitelna se 4 4 tarify a Mo odrá Pyramid da s 5. Číím více tarifů ů je na výběr, tím přesněěji je nutné při uzavíráníí spoření věd dět, jak bude e v bu udoucnu vyu užíváno. Povvahu rozhodnutí vhodně ě ilustruje naabídka Raifffeisen staveb bní sp pořitelny, kdyy si lze zvolitt buď tarif sp pořící (úroče ený 2 %) neb bo úvěrový, ú úročený 1 % se zvvýhodněním následného úvěru. U Mo odré Pyramid dy se rozhod dujete o úrokkových sazbáách úvvěru a splátkkách úvěru vv procentech h cílové částky (např. 0,6 60 % CČ) s ttím, že úroče ení vkkladů zůstávvá vždy 2 %. % U Lišky a Wüstenro ot SS lze vo olit napříklaad i podmín nky přřeklenovacíh ho úvěru. Přři uzavírání spoření s je dobré vědět, zda je smysslem peníze pouze zhod dnocovat ne ebo stavební spořeení později vvyužít na úvěěr. Ve smlou uvě musí býtt uvedena úrroková sazbaa z vkkladů a úroko ová sazba z řřádného úvěru ze stavebního spořeníí. Záákon stanovu uje, že rozdíll mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního sp poření může činit nejvýšee 3 procentn ní body. Odtud tedy pochází i výsled dné odmínky, žee když je úvvěrový tarif úročený 1 %, získáte nižší úročeení úvěru, než n po kd dybyste měli úročení vklaadů 2 %. Ve smlouvě se žádá rovněžž o státní pod dporu, kteráá je přřipsána ke ko onci každého o roku. Naa smlouvy založené z přeed rokem 20 004 šlo získat od státu až a 4500 Kč ročně (25 % % z 18 8.000 Kč). Naa smlouvy zaaložené v roce 2004 a po ozději vypláccel stát až 30 000 Kč (15 % % z 20 0.000 Kč.) Sttátní příspěvek za rok 20 010 byl zdaněn 50% daníí, výnosy z ú úroků byly vššak stále o osvobozeny. . Plaatilo pro všechny smlouvvy. návána podp pora ve výši aaž 2000 Kč (1 10 % z 20.000 0 Kč). Výnosy z V roce 2011 a dále je přizn daní úrroků jsou zdaaněny 15% d Po okud má účastník, fyzická osoba, uzavřeno u více smluv v jednom kaleendářním rocce, přřísluší mu sttátní podpora na ty sm mlouvy, u kterých si o přiznání p píseemně požád dal. Přřitom se po ostupně pou ukazují záloh hy státní po odpory z usspořených ččástek u dřííve uzzavřených sm mluv. Ceelkový součeet záloh ke všem v smlouvvám nesmí překročit p hraanici 20000 Kč. Částka nad n 20 0.000 Kč se převádí do následujícího n o roku v příp padě, že smlouva obsah huje prohláše ení úččastníka, že vv rámci této smlouvy žád dá o přiznáníí státní podpory. Toto pro ohlášení nessmí úččastník po do obu trvání sm mlouvy změn nit. Státní po odporu můžee získat: • • •

občan n České republiky; občan n Evropské un nie, kterému u bylo vydáno o povolení k pobytu na ú území České repub bliky a přiděleeno rodné čííslo příslušnýým orgánem České repub bliky; fyzickáá osoba s trvvalým pobyteem na územíí České republiky a rodnýým číslem přiděleným přísluššným orgáneem České rep publiky

51

BU USINESS FINA ANCE Ottázkou je sttanovení výšše cílové čáástky. Cílová částka představuje celkovou částkku, ktterou bude m mít účastník při splnění podmínek spořitelny k d dispozici k řeešení bytovýých po otřeb. ovná výši úsp por účastníkaa na konci sttavebního sp poření. Úspo ory, Výýše cílové čáástky se nero reesp. úspory a a státní podpora, předsttavují obvykle pouhých 40 až 50 % cílové částky ‐ prostor pro čerpání řádného úvěru ze zb bývajících 50 0 až 60 % cílové částky představuje p stavebního sp poření. Cílovvá částka see rovná součtu vkladů, státní podp pory, úvěru ze stavebního spoření a úrokků z vkladů a státní podpo ory, po odečtení daně z p příjmů z těch hto úrroků. Usspořená částka se rovná součtu vkkladů, úroků z vkladů a úroků z přiipsaných záloh státní podporyy sníženému o úhrady úččtované stavební spořitelnou. Výýši cílové čáástky se stanovuje podlle toho, kolik a jak dlo ouho chcete spořit. Pokkud uzzavíráte spořření s úmysleem vzít si potté úvěr, je vh hodné cílovo ou částku nad dsadit. Po odle cílové částky se ro ovněž odvíjíí vstupní po oplatek (obvvykle 1 % zz CČ s horn ním oh hraničením). Sympatickéé je, pokud spořitelna shora poplaatky limitujee. Například u Bu uřinky je stan noven na maax. 7500 Kč. V V případě cíllové částky n na 750 tis. Kčč se neplatí vvíc. Hyypo stavebníí spořitelna vvšak omezen ní poplatku neměla. Výýše uvedenéé dokumentu uje důležitosst volby spo ořitelny vzhleedem k výšii cílové částky. Sp pořitelny čassto nabízejí slevy za uzaavření v rané ém věku nebo akční naabídky až 50 % do olů. Vedení ú účtu činí koleem 300 korun ročně. Uzzavřením sm mlouvy o sttavebním sp poření se kllient u větššiny stavebn ních spořitellen zaavazuje k plaacení minimáálního měsíččního vkladu, který je vyyjádřen proceentem z cílo ové čáástky. Způsob by placení naa účet staveb bního spořen ní, které lze p použít, jsou n následující: -

převodem m z účtu u jinýých peněžnícch ústavů poštovní p poukázkou A A‐V srážky ze m mzdy v hotovosti

Po o splnění povvinné doby p pro přiděleníí státní podpory lze pokraačovat třemii způsoby: ‐ sspoření vypo ovědět, ‐ d dále spořit, ‐ u uzavřít smlou uvu o úvěru. Po oslední možn nost je spíše hypotetická protože, kdo chce čerpaat úvěr, udělá to obvykle již dřříve (nejdřívee však uplyn nutím 24 měsíců, nebo vyplacením zůstatku úččtu stavebníího sp poření). Vyypovězení sp poření Po okud klient h hodlá vypověědět smlouvu, může nasspořené prosstředky použžít podle své ého uvvážení ‐ v to omto případ dě závisí nárrok na výplaatu státní podpory na d délce doby od uzzavření smlouvy o staveb bním spořeníí. Výýpověď smlouvy před vázzací dobou Jeedná se o výp pověď smlou uvy před vázzací dobou 6 6 let (smlouvvy uzavřené od 1. 1. 200 04). Přři výpovědi do šesti let účastník přřichází o zálohy státní podpory p přip psané na úččtu stavebního spoření. Spořittelna též mů ůže požadovaat sankci za p předčasné zrrušení smlou uvy 52 2

Financování byydlení obvykle 0,5 % % z cílové čáástky). Výpovvěď smlouvyy do 6 let je vhodné vždyy dobře zvážžit, (o neeboť není pro o účastníka vvýhodná. Výýpověď smlouvy po vázaccí době Jeedná se o výp pověď smlou uvy po 6 leteech (smlouvyy uzavřené o od 1. 1. 2004 4). Při výpově ědi sm mlouvy po 6 letech má kllient nárok n na výplatu přřipsaných záloh státní po odpory a někkdy i n na zvýhodnění při nečerp pání úvěru. Výýpověď smlo ouvy se pod dává vždy k poslednímu dni v měsííci. Výpovědní lhůta činíí 3 měsíce a začíná běžet od d 1. dne nássledujícího měsíce m po do oručení výpo ovědi staveb bní sp pořitelně. Sm mlouva je ukončena u k poslednímu dni výpověědní lhůty aa po ukonče ení sm mlouvy násleeduje výplata naspořenýých prostřed dků (včetně státní podpo ory při splně ění záákonných pod dmínek) a to o nejčastěji fo ormou převo odu na banko ovní účet klieenta. V případě smrti účastníkaa stavebního o spoření pře echázejí ze zákona z právva a povinno osti vyyplývající ze ssmlouvy na d dědice ze zákkona, nebo n na dědice vzeešlého z dědického řízení. Po ozůstalý dědic ze zákonaa předkládá kopii úmrtníího listu a do ochází ke zm měně účastnííka stavebního spoření. Dědicc se může rozzhodnout, zd da vypoví sm mlouvu (v tom mto případě se naa výplatu vztahují stejná pravidla jako o pro ostatníí účastníky), nebo bude d dál spořit. V případě zd dědění smlo ouvy se stáátní podporou, zůstávaají zálohy státní podpo ory zaachovány a další d státní podpora p je nárokována n na nového účastníka. ú Dědic může mít m dvvě smlouvy se s státní podporou souččasně ‐ vlasttní a zděděn nou bez ohleedu na to, zda z svvoji smlouvu u uzavřel přřed nebo po o zdědění smlouvy. s Zd dědí‐li smlou uvu bez státní po odpory, nem může si tuto smlouvu změěnit na smlou uvu se státní podporou. Po okud stavebn ní spoření zeesnulého nep přejde na zákkonného děd dice, na řadu u přijdou děd dici vzzešlí z dědickkého řízení. Pokud staveební spořeníí převezme jeden j z nich h, se smlouvvou může nakládatt stejně jako o v případě výýše. okud se děd dicové nedo ohodnou, kdo z nich prráva a povin nnosti převeezme, smlou uva Po zaaniká dnem úmrtí účastníka a dojde k výplatě zůstatku naa účtu včetn ně záloh státní po odpory podlee stanovenýcch podílů na dědictví. A tto bez ohledu u na to jak dlouho smlou uva trvvala.

5.4 Podpora byd dlení ozvoje bydle ení poskytujee i v roce 20 011 mladým lidem do 36 6 let věku úvvěr Sttátní fond ro 30 00 tisíc korun n na pořízeníí bydlení s úrrokem 2 % ro očně. ne 1. 12. 20 004 vláda schválila nařízzení, na základě kterého o bude Státn ní fond rozvo oje Dn byydlení poskyytovat mladýým lidem nízzkoúročené úvěry na po ořízení bydlení. Schválen ním to ohoto nařízeení vlády byl splněn jed den z cílů vyytyčených v Programovém prohláše ení vláády. Sttátní fond rozzvoje bydlen ní poskytne ú úvěr mladým m lidem: -

žijícím v manželství, jestliže alesspoň jeden z manželů vv roce podáání m není rozho odující, kterýý z žádosti needosáhne ješště 36 roku věku, přitom manželů p podá žádost o úvěr,

53

BU USINESS FINA ANCE -

samostatn ným osobám m, které v ro oce podání žádosti ž nedo osáhnou 36 let věku, pokud trvale peččují nejméně ě o jedno nezzletilé dítě.

Úvvěr může být poskytnut do výše 300 0 tisíc Kč, je ssplatný nejdééle do 20 lett a úročí se 2 2 % p.a. u může být počátek spláácení jistiny úvěru odložžen nejdéle na Naa žádost příjjemce úvěru do obu deseti leet ode dne, kkdy bylo s čerpáním úvěrru započato. Po dobu odkladu příjem mce sp plácí pouze úrok. ú Celkovvá doba splaatnosti však nesmí překročit 20 let. Ze sociálnícch, ro odinných a jin ných závažnýých důvodů může Fond p povolit přeru ušení splácen ní jistiny úvěru, neejdéle však n na dobu dvou let. V tako ovém případě ě se doba sp platnosti úvěěru prodloužží o do obu, na ktero ou bylo povo oleno přerušeení splácení.. Úvvěr je možno o využít k financování: -

bytu podle záákona o vlastnictví bytů, výstavby b výstavby b bytu v rodinn ném domě, výstavby bytu formou změny sttavby, kterou vznikne b byt z prosto orů původně kkolaudovanýých k jiným účelům než k bydlení, koupě byttu, koupě rod dinného dom mu s jedním m bytem úhrady za přeevod členskýých práv a povinností v bytovém družstvu, d stane‐li se příjemce úvě ěru nájemcem m družstevníh ho bytu.

n dítěěte v době po V případě, že byt je pořizován výstavbou, bude v případě narození uzzavření úvěrrové smlouvyy nesplacená část jistinyy úvěru snížžena o 30 tis. Kč za kažždé naarozené dítě (nebo osvojené). Úvvěr nelze posskytnout: v b bytu, bytové ého je‐li žadattel, jeho maanžel nebo manželka vlastníkem domu, rod dinného dom mu nebo náje emcem družsstevního bytu, - téže osoběě opakovaněě, ořízení bytu, na který byl úvěr Stáátním fonde em - na výstavvbu nebo po rozvoje byydlení již posskytnut. Prrostředky pro o rok 2011 b byly vyčerpán ny 24. březnaa / -

odpora hypo oték (úroková dotace na hypotéky) ‐ viz subkapito ola 5.1. Po Po odporu hypo oték poskytu uje Ministersstvo pro mísstní rozvoj (MMR), je urrčena na staarší byydlení pro ossoby do 36 let a upravu uje ji nařízení vlády č. 24 49/2002 Sb., (novelizováno naařízením vlád dy č. 32/2004 4 Sb.). Od d 1. 2. 2011 jje úroková d dotace zastavvena.

54 4

Financování byydlení ptimalizace daňového záákladu Op Čáástku zaplaceenou na úroccích z hypotééky lze odečííst ze základu daně z příjjmu FO, a to až do o výše 300.00 00 Kč ročně V roce 1998 umožnila no ovelizace zákona č. 586 6/1992 Sb. o o daních z p příjmů daňo ové zvvýhodnění pro p fyzické osoby, které řeší svo ou bytovou potřebu prostřednictvvím hyypotečního úvěru, ú úvěru u ze stavebn ního spořeníí, popř. jiným mi úvěry po oskytnutými na fin nancování byytových potřřeb. ná úsporám Prrogram Zelen Od d dubna 200 09 je možné v rámci proggramu Zelenáá úsporám žádat o dotacce na zateple ení do omů nebo na náhradu dosavadního d vytápění zaa ekologickou u alternativu u. Předpokláádá see čerpání v o období od 1. dubna 2009 9 do 31. 12. 2012, bez zzásadních zm měn podmíne ek. Po odpora budee zastavena vv případě, že prostředky programu bu udou vyčerpány. Výýše dotace se s odvíjí po odle metrů čtverečních č podlahové plochy p domkku či bytu, do ktterého chce žadatel inveestovat. Větššinou pokryje e SFŽP až po olovinu náklaadů. V přípaadě ko omplexního řřešení, tedy zateplení a zzároveň inve estice do novvého zdroje ttepla, lze získkat bo onus až ve vvýši 20 tisíc kkorun. Na běěžný rodinnýý dům se takk může vztah hovat dotace e v přřípadě komp plexního zatteplení a s přechodem na nový energeticky e úsporný zdroj vyytápění a ohřřev vody 180 0 až 300 tisícc korun. O vvýši dotace rrozhoduje výýsledný efekt = ússpora. Žáádat o podpo oru z prograamu Zelená ú úsporám mo ohou vlastnícci a stavebnííci rodinných h a byytových dom mů, které podléhají daňo ové povinnosti podle zákona o dani z nemovito ostí (záákon č. 338//1992 Sb.): -

oby (podporrované opatřření je určeno o pouze pro domácnosti), fyzické oso společenství vlastníků bytových jednotek, bytová dru užstva, města a obce (včetně městských ččástí), podnikateelské subjekty.

V rámci prograamu existují čtyři základn ní oblasti pod dpory: A.. Úspora eneergie na vytáp pění B. Podpora no ovostaveb v p pasivním eneergetickém sstandardu ovitelných zd drojů energiee pro vytápě ění a přípravu u teplé vody C. Využití obno nus za vybrané kombinacce opatření D.. Dotační bon ‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐ AKTIVITA A 5.1

Komparace e možností financování

Pro financovvání nákupu nemovitostti je vhodně P ější stavební spoření nebo hypotečn ní ú úvěr? Své tvr rzení podložtte účinnou argumentací.

55

BU USINESS FINA ANCE AKTIVITA A 5.2

SStavební spoření je upravveno zákonem č. 96/1993 Sb. Prostud dujte jeho akktuální verzi a a poznatky a proximujte p pro osobní in nvestiční portfolio. PŘÍKLAD D 5.1

Výše hypotéky

Předpokládáme financovvání nemoviitosti, jejíž cena P c je 2,5 mil. Kč. K d dispozici jso ou v vlastní zdroje e ve výši 1,5 mil. Kč. Věkk klienta je 4 45 let, délka splácení hyp potéky 20 let. jak velkou h R Rozhodněte, hypotéku pou užít. ŘEŠEN NÍ

V V zásadě jsou u možné dvě varianty: 1. použít mééně vlastních h zdrojů 500 tis. Kč a velkký úvěr 2 mil. Kč mil. Kč a mallý úvěr 1 mil. Kč. 2. použít všeechny vlastní zdroje 1,5 m V Vlká hypoték ka

Malá hypotéka

Hotovost (tiis. Kč)

500

150 00

Hypotéka (tiis. Kč)

2000

100 00

Hypotéka (vv %)

80

40 0

Úroková sazzba (v %)

5

5

Splátka hypo otéky (v Kč)

13199

660 00

Jednorázováá investice (úspora vlastníích prostředků) v tis. Kč

1 000

0

Pravidelná investice (úspora díky d měsíčční splátce) v Kčč

0

660 00

Malá hypotékka znamená menší spláttky úvěru a tím M t prostor pro pravidelnou investicci. M Můžeme kažždý měsíc investovat 6600,‐ Kč. Nemáme ale možno ost realizovvat

56 6

Financování byydlení jeednorázové iinvestice, ho otovost byla p použita na nákup nemovvitosti a snížeení úvěru. Velká hypotééka znamen V ná naopak velkou spláátku úvěru, ale vznikl prostor pro jeednorázovou u investici. V V obou varian ntách se počíítá se stejným mi finančním mi zdroji: •

•

majettek 1 mil. Kč -

investovaaný do portfo olia (velká hyypotéka)

-

použitý na snížení úvěěru (malá hyypotéka)

pravid delná měsíčn ní platba 13 200 Kč -

použitá na splácení úvvěru (velká h hypotéka)

-

n splácení úvěru 6 600 0 Kč a pravidelnou inveestici 6 600 Kč K použitá na (malá hyp potéka)

K Která variant ta je výnosněější? Odpověď závisí na sch O hopnosti zhodnocovat vlastní pro ostředky. Po okud bychom in nvestovali naapř. do dluhopisů nebo bankovních účtů, zhodn nocení bude malé a pak je leepší použít m malou hypotééku. Pokud bycho om investovvali v horizon ntu 20 let, portfolio byy tvořilo z 5 50 % akciovvé produkty, přeedpokládanéé zhodnocen ní 7 % p.a. Po 20 letech by rozdíl mezi malou a velkou hypottékou byl 60 00 000 Kč v budoucí hod dnotě. Při zo ohlednění in nflace (ca 3 % p.a.), peníze b by měly dneššní kupní sílu u ve výši 330 000 Kč. K Která varianta a je rizikovější? Počítáme po ouze s očekáávanými výn nosy. Existu uje riziko, že výnosy n nedosáhnem me. M Můžeme po 20 letech zjistit, že jsme měli zvolit malo ou hypotéku u a hotovo ost neinvestovat.. Avšak je tady i opačné riziko – dosááhneme vyššší výnosy, nežž plánované.. Velká hypotéka umožňujee více kapitálu investovatt nebo použíít jako rezervvu (vhodné p V při sttavbě nemovvitosti). ZAPAMATTUJTE SI

C Co je potřeba a vědět, kdyyž se rozhodu ujeme o hyp potéce? (Felixx, 2011) 1 Jakou neemovitost chcceme. 1. 2 Jaká je ceena nemovittosti. 2. 3 Kolik máme v na ni našetřeno. 3. 4 Zda budee potřeba daalší investice mimo kupníí cenu. 4. 5 Kolik si m 5. můžeme dovo olit měsíčně splácet. K Kritéria pro v volbu hypoté éky Při volbě ko P onkrétní hyypotéky resp p. finančníh ho ústavu je j nutné zo odpovědět si n následující ot tázky:

57

BU USINESS FINA ANCE 1 Kde půjčíí tolik, kolik potřebujete,, s přihlédnutím k cash flow. 1. 2 Kdo nabíízí nejnižší nááklady spojené s poskytn 2. nutím úvěru. 3 Kde lze d 3. do hypotéky „schovat“ přřípadné dalšíí výdaje. 4 Kde jsou rychlí a flexiibilní? 4. 5 Kde nabíízejí fixaci, ktterá vyhovuje 5. e? 6 Jsou parrametry hyp 6. potéky vyhovvující pro sttavbu domu u vzhledem k nutnosti dokládání faaktur? KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké existují možnosti financo ování bydlen ní? Zjistěěte aktuální p parametry na hypotečním m trhu. Kdo může v sou učasné doběě dosáhnoutt na státní podporu p pro o financován ní bydleení (netýká sse výlučně stavebního spoření)? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Finan ncování bydllení představvuje jednu z nejnáročnějjších rozhodujících úloh v oblassti osobních financí, a to o jak z pohledu objemu ffinančních prostředků taak časovvého rámce. V zássadě existujee několik zákkladní možno ostí financování bydlení, nicméně jso ou zajím mavé rovněžž jejich vzájemné komb binace I mo ožná státní podpora prro vybraané skupiny obyvatel. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. 2.

SYROV VÝ, P.; NOVO OTNÝ, M. Oso obní a rodinn né finance. 2. aktualiz. vyyd. Praha : GRADA A Publishing, a. s., 2005 5. ISBN 80‐24 47‐1098‐6. http:///www.financce.cz//

58 8

modely, investiční instrum menty Investiční bankovnictví – m

3 Invesstiční baankovnictví – m 3. modely, investiční instrrumentyy Ú ÚVOD Ka apitola se za aměřuje na definování d p podstaty inveestičního ban nkovnictví a jeho modellů. Dá ále si kapitolla klade za ccíl identifikovvat investičn ní instrumentty a podstatu u kolektivníh ho investování jakko jednu z m možností, jako o jeho pomocí zhodnocovvat volné fina anční zdroje.. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vysvěttlit podstatu u investičního o bankovnicttví. Identiffikovat jedno otlivé investiiční instrume enty. Vysvěttlit rozdíly m mezi makléřem, dealerem m a brokerem m. Identiffikovat jedno otlivé institucionální inve estory. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o rozdílech mezi invesstičním a pod dílovém fond du. Inform mace o typecch fondů koleektivního invvestování. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vyhod dnotit vhodn nost jednotlivých investtičních instru ument pro zhodnocování financcí. Vybratt si institucio onálního inveestor. Identiffikovat druhy podílových h fondů podle různých krritérií. Vyplniit investiční d dotazník.

6.1 Invesstiční bankka, postataa a modelyy nvestiční bankovnictví je souhrn aktivit, kterré se týkajíí vydávání, obchodováání, In an nalyzování a správy invesstičních nástrojů. Jedná sse zejména o o emisní obchody, obcho ody naa sekundárníích trzích, in nvestiční porradenství, invvestiční analýza, správa aktiv, finančční inženýrství, deepotní obcho ody a zprostřředkování fúzí a akvizic. In nvestiční nástroje – nahraazují pojem ccenné papíryy a deriváty

59

BU USINESS FINA ANCE a) investiční ccenné papíryy b)) cenné papííry vydané fo ondem kolekktivního investování c) nástroje, see kterými se obvykle obcchoduje na p peněžním trh hu (nástroje p peněžního trrhu) d)) deriváty Klasické investtiční bankovnictví obsahuje hlavně obchody s CP na vlastní a cizí účet. Hllavním pram menem ziskku je buď zprostředko ovatelská prrovize, nebo o rozdíl mezi náákupním a prodejním kursem in nvestičního instrumentu u (spred). Pro investičční zp prostředkovaatele je chaarakteristickéé, že své podnikání p provozují s podstatně niižší veelikosti aktivv a realizují značné množství mimo obilančních obchodů, protože většiina traansakcí máá zprostřed dkovatelský charakter. Jejich zissk závisí na objeme ech zp prostředkovaatelských obchodů a výšši zprostředkkovatelské provize. p Hlavvním rizikem je needostatek kliientů a tržní riziko vyplývvající z kolísání cen investtičních instru umentů.

M Modely invest tičního bankkovnictví -

-

un niversální bankovnictví od ddělené bankovnictví ho oldingová společnost (baankovní holdingová spoleečnost kontro oluje jak baanku, tak i in nvestiční firm mu, investičníí bankovnictvví je provozo ováno saamostatnou právnickou jednotkou po od vlastnicko ou kontrolou u holdingové sp polečnosti) dcceřiná společčnost (mateřřská banka vyykonává pou uze komerční bankovnicttví, so oučasně všakk kontroluje iinvestiční firmu, která prrovozuje inveestiční baankovnictví aa je samostattnou právnicckou jednotkkou.

odstatou invvestičního in nvestování jee využití vollných finanččních prostřeedků, které se Po mají investoro ovi dříve, či p později vrátitt s očekávanýým ziskem. Investovat může investor buď sám, nebo prostřednictvím poskytovattelů služeb na ka apitálovém ttrhu. Ro ozumíme tím m: ob bchodníka s CP zaahraniční obcchodník s CP, který poskyytuje investičční služby naa území ČR prrostřednictvíím pobočky - investiční zpro ostředkovateel - institucionálníí investor (baanka, investiční společno ost, investičn ní fond, peenzijní fond aa pojišťovna) Dáále se setkávváme s dalším mi institucem mi, které se vvyskytují při iinvestování n na kaapitálovém aa peněžním trhu. - deepozitář - orrganizátor reegulovaného trhu -

60 0

modely, investiční instrum menty Investiční bankovnictví – m -

prrovozovatel vvypořádávajíícího systém mu CP tisskárna oprávvněná k tisku u CP ČN NB v rozsahu u evidence CP

Ob bchodník s ccennými pap píry Může jím býtt pouze akcciová společčnost se síd M dlem na území ČR, kteerá má pou uze zaaknihované akcie a nebo Česká Č konso olidační agen ntura. Musí mít povolen ní ČNB (dohlled naad kapitálovvými trhy), které se jí uděluje naa vlastní žád dost. Dále musí splňovvat po odmínku posskytování aleespoň jedné hlavní invesstiční službyy, ostatní doplňkové služžby může vykonávvat i osoba, kkterá není ob bchodníkem s CP. prravidla činno osti obchodnííka s CP -

véést deník obcchodníka s CP prravidla vnitřn ní organizacee obchodníkaa s CP prravidla jednáání obchodnííka s CP ve vzztahu k zákazzníkům informační po ovinnost (10 llet uchovávaat dokumenttaci, informace o Gaarančním fon ndu)

po odle rozsahu u poskytovan ných služeb lze rozlišovatt obchodníkyy s cennými papíry dealeery – obchoduje svým jménem m a na vlastn ní účet a rizikko. Spáruje prodávajícího o a kupujícího o a je připraven kkoupit nebo prodat CP zaa jím zveřejn něnou cenu. Jeho zisk záávisí na rozd dílu mezi dosahovanou nákupn ní a prodejníí cenou jednotlivých inveestičních násstrojů (spread). M Má trvale drže ené zásoby C CP a nakupuje je do záso oby. Výše spreadu závisí na konkurenci naa trhu a objeemu jeho obcchodů. brroker‐ obch hoduje svým m jménem, ale a na účet a a riziko svéh ho klienta. V Vystupuje jaako aggent investorrů za provizi (brokerage) a setkáváme e se zde s dvvěma vymezeeními a// firma poskyytující plný seervis (poskyttování hlavníích i doplňko ových služeb) ma ‐ pouze zprostředkovvává spojení mezi investo orem b//diskontní brrokerská firm aa příslušným m trhem bchodník s ccennými pap píry může vyykonávat odb bornou činnost pouze prostřednictvvím Ob m makléře, což musí být zaměstnanec z c obchodníkka s CP, musí mít odb borné znalossti, po ovolení KCP ((makléřská zzkouška 4 typ py) oskytovateléé služeb na investičním trhu poskyttují investičn ní služby, ktteré dělíme na Po hlavní a doplňkové investiční služby. Hllavní investičční služby

61

BU USINESS FINA ANCE a) přijímání a předávání po okynů týkajíccích se invesstičních nástrrojů, b)) provádění p pokynů týkajjících se inveestičních násttrojů na účett jiné osoby, c) obchodování s investičn ními nástroji na vlastní úččet, d)) obhospodařování majetku zákazníkka na základě ě smlouvy see zákazníkem m, je‐li součáástí majetku invvestiční nástroj, e) upisování n nebo umisťovvání emisí invvestičních náástrojů Do oplňkové služžby a) správa inveestičních násttrojů, b)) úschova invvestičních náástrojů, c) poskytován ní úvěru neebo půjčky zákazníkovvi za účelem m umožněn ní obchodu s investičním m nástrojem, na němž se poskytovate el úvěru nebo o půjčky podílí, pitálu, prům myslové strategie a s tím t d)) poradenskáá činnost týýkající se sttruktury kap souvisejících otázek, jakož j i posskytování po orad a služžeb týkajícícch se přem měn společnostíí nebo převo odů podniků, e) poradenskáá činnost týkající se invesstování do investičních náástrojů, f) provádění d devizových o operací souviisejících s po oskytováním investičních služeb, g) služby souvvisející s upisováním emissí investičnícch nástrojů, h)) pronájem b bezpečnostníích schránekk.

6.2 Kolekktivní investování olektivní invvestování je shromažď ďování finan nčních prosttředků a jeejich násled dné Ko reeinvestování,, na principu u rozložení rizika r a obhospodařován ní k tomu ú účelu speciállně vyytvořenými aa státem regu ulovanými in nstitucemi. é institucionalizaci světo ových trhů CP. C V posledních dvou desetiletích docháází k výrazné Do ominantní postavení p získávají institu ucionální invvestoři, kteří ovládají výýznamnou čáást ceelosvětových h finančních aktiv a reaalizují převáážnou většin nu obchodů s investičníími instrumenty. nstitucionální investoři jssou obvykle zzahrnováni m mezi nebanko ovní investory In a patří mezi ně otevřenéé a uzavřenéé fondy, pen nzijní společčnosti, pojišťťovny, odbo ory, investiční spollečnosti. 62 2

modely, investiční instrum menty Investiční bankovnictví – m M Mezi kolektivn ní a institucio onální investtování kladem me rovnítko,, protože jdee o jjev, kdy inveestují skupinyy osob s týmž cílem a tým miž preferencemi. olektivního in nvestování? Prroč dochází kk takovému rrozmachu ko -

kolekttivní investovvání zabezpeečuje profesionální správvu úspor efektivvnější diverzzifikace rizikaa široká paleta invesstičních prod duktů likviditta sociáln ní odpovědn nost domácností (touha zzabezpečit see na stáří) jednod duchost a po ohodlnost (sp pořící plány, automat. reeinvestice….)) podílí se i na nákupu takových titulů, ke kterým by se d drobný invesstor nedostal

ormy investičních společčností Fo ormy instituccí zabývajícíích se kolekttivním invesstováním jso ou v různých h zemích velmi Fo ro ozmanité a říídí se rozdílnými právním mi předpisy. m investičníího fondu bývá b investiiční společn nost ve form mě Zaakladatelem a nositelem akkciové společčnosti. Tyy mohou býtt otevřené s právní subjeektivitou – in nvestiční fond není odděělen od akcio ové sp polečnosti. Investor je akcionářem m investičníí společnosti ( SICAV – Francie a Lu ucembursko, investiční fo ondy‐Česká rrepublika, mutual fund‐U USA). bjektivity‐ majetek m fond du je oddělen od majeetku investičční ottevřené bez právní sub sp polečnosti. In nvestor zde n není akcionáářem, ale pod dílníkem na majetku fon ndu. Za vlože ený kaapitál dostávvá podílový list, ale tyto CP ho neop pravňují zasahovat do sp právy fondu, tu prrovádí investtiční společn nost. Velmi o oblíbená form ma v Němeccku, Švýcarskku, Rakousku u a v Č České repub blice (otevřen né podílové ffondy)

V podstatě exiistují 2 základní způsoby používání ko olektivního investování aa to • •

prostřřednictvím in nvestičního ffondu prostřřednictvím podílového fo ondu

sp polečné pro o oba typy je, že reinvestu ují do nich vlložené finanční prostředky, do různýých reeálných aktivv za účelem jeejich budouccího zhodnoccení. Investiční fond – jedná see o samostattný právní subjekt, kterýý může být sspravován buď saamostatné po omocí vlastn ního managementu, nebo o pomocí invvestiční spoleečnosti. odílový fond d – nemá právní subjekttivitu, je spraavován invesstiční společčností. Investtor Po naakupuje podíílové listy urrčitého podílového fondu u, není akcionářem podíllového fondu u a

63

BU USINESS FINA ANCE ni investiční sspolečnosti. Je vlastně podílníkem naa majetku po odílového fondu. Tento ttyp an see vyskytuje hlavně v Evropě.

Invvestiční společnost, a.s.

d, a.s. Investiční fond

po odílový fond d

ottevřený

uzavřený

evřený ote

uzaavřený

6.3 Druh hy investičn ních fondů ů obě existuje nepřeberné množství rů ůzných druhů ů investičních fondů. Lze e je V současné do ozdělovat z rů ůzných hlediisek, přičemžž se mnohá vvzájemně pro olínají a rozliišit je činí velké ro prroblémy. olné finančční prostřed dky je mo ožné zhodnocovat pom mocí fondů ů kolektivníího Vo investování. PF jsou vžd dy spravováány investičními společčnostmi. Fon ndy shromaažďují finančční OP prrostředky od d investorů,, za které nakupují ve e větších objemech rů ůzné investičční instrumenty, čímž č rozklád dají riziko a tak ho každý investor do d OPF (otevvřený podílo ový fo ond) nese méně m než, kdyby investoval sám. Investor nakkupuje podíllové listy (P PL), ktterými se pod dílí na majetku fondu, nee tedy na maajetku konkréétního podniiku. náákup a prodeej podílových h listů u OPF Jeednou z výho od kolektivn ního investo ování je velm mi snadný nákup PL. K K nákupu stačí naavštívit něktterou z ban nk, investičn ních společn ností nebo nezávislého o investičníího zp prostředkovaatele. Po sep psání smlouvvy, vyplnění investičního dotazníku aa zaslání pen něz naa účet OPF jee vám nakou upen příslušný počet PL.. Likvidita u tuzemských OPF je rovn něž vyysoká. Na záákladě žádossti o zpětný odkup je in nvestiční spo olečnost povvinna odkoupit vaaše PL za jeejich aktuální hodnotu a to nejpo ozději do 15 1 pracovnícch dní. Nákkup po odílových listů je vždy podmíněn p vyyplněním invvestičního dotazníku, d po omocí které ého zp prostředkováávající společčnost zjistí úroveň ú znalo ostí žadatelee o koupi PL a jeho vzttah k riziku. u Hllavní kriteria pro rozdělení fondů jsou 64 4

modely, investiční instrum menty Investiční bankovnictví – m 1. konstrrukce fondů - otevřeené - uzavřeené 2. podle typu instrum mentu, do něhož je inve estováno ‐ dluhop pisové fondyy ‐

akciovvé fondy

‐

smíšen né fondy

3. segme entu finančn ního trhu - fondy peněžního ttrhu - fondy kapitálového trhu o dluhopisové o akciové o smíšené o speciální střešní fond (ssložený z různých dílčích fondů) fo ond fondů (in nvestují svá aaktiva do CP jiných fondů ů otevřeného o tyypu) zajišťovacíí (hedging) 4. -

výše rrizika fondy s nízkým rizikem fondy s vysokým rrizikem fondy s průměrným rizikem

5. -

podle způsobu rozzdělování výýnosu důcho odové fondy (dividendové) růstovvé fondy smíšené (kombinaace důchodových a růstových)

estování 6. podle sttrategie inve ‐

konzervativní

‐

spekulativní

‐

ované (kopírují tržní indeexy) indexo

‐

aktivní (investice do podho odnocených nebo nadh hodnocených investičníích instrumentů)

‐

pasivn ní (garantovaané fondy, prravidelné invvestování)

ektivity 7. podle právní subje -

fondy s právní sub bjektivitou fondy bez právní ssubjektivity

65


Vyplnění in nvestičního d dotazníku

N Najděte na in nternetu inveestiční dotazzník a zkuste zjistit, jaký ttyp investoraa jste. ZAPAMATTUJTE SI

FFond nevybíírejte nikdy na základě výnosů v m minulém obd dobí (tzv. invvestice podlle z zpětného zrc cátka) Podílový fon P nd nemá práávní subjekttivitu a nejsste nákupem m PL akcion náři investičn ní s společnosti. O Obchodník p rovádí svoji činnost pom mocí makléře KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Má in nvestiční fon nd právní sub bjektivitu? Proveeďte dělení O OPF podle seegmentu finaančního trhu u. Co děělá dealer? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Kolekktivní investtování umožžňuje I drob bným investo orům nákup p investičnícch instru umentů, ke kterým by se běžně nedostali z důvodu malee investovan né částkky. Kapittálový trh je v ČR regulovván ČNB. OPF jje možno děělit podle různých kritérií. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisícilettí. Praha; GRA ADA Publishiing,a.s., 2000 0. ISBN 80‐7169‐‐942‐X 2. NOVOVESKÝÝ a kol. Finan nční gramotn nost. Praha, COFET, a.s., 2009 3. SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a a rodinné fina ance. 2. aktualiz. vyd. Praaha : GRADA Pu ublishing, a. s., 2005. ISBN 80‐247‐10 098‐6.

66 6

Investiční strategie a nejčaastější investtiční omyly

7. Inve estiční strateggie a nejčasttější in nvestičn ní omyyly Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na tvorbu invesstičních strattegií, rozhod dovacích kritterií pro výběěr fo ondů a násleedného vyho odnocení vazzeb mezi rizzikem, výnossem a likvid ditou. Dále se s ka apitola zabývvá nejčastějššími chybamii investorů přři výběru investičního insstrumentu. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Stanovvit vazby meezi rizikem, výýnosem, likvviditou a časeem. Identiffikovat rizikaa spojená s in nvestováním m. Naplňovat investičční strategie.. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Znalossti s volbou investičního stylu. Přehleed o možnostech do čeho o a jak investtovat, včetněě minimálnícch investic. Přehleed o minim mální investiiční době vzhledem v k vybranému investičním mu instrumentu. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vyhod dnotit vztah h mezi rizikkem, výnossem a likviiditou a jejjich vztahem k investičnímu horrizontu. Vyhod dnotit vhodn nost investicce vzhledem m k vašemu investičnímu u horizontu a rizikovvému profilu u. Elimin novat rizika spojená s inveestováním.

67


7.1 Možn nosti individuálního investován ní – rozhod dovací kritteria V kapitole 5.1 1 jsme si ro ozdělili inveestiční nástrroje, v dalšícch kapitolácch se budem me zaabývat jedno otlivými inveestičními náástroji a stanovíme si podmínky p pro investováání individuálního o investora. Krriteria rozho odování nvestiční násstroje se liší od sebe mírrou V první řadě ssi je třeba uvvědomit, že jjednotlivé in rizzika, výši do osaženého výnosu a likvviditou. K usnadnění výb běru je možžno zvolit daalší krriteria (jednoduchost nákupu, n způsob sledováání vývoje investice, vvýše hotovo osti po otřebné k nákupu…). n ž skutečný budoucí výýnos vaší in že nvestice bud de odlišný od rizziko – tj. nebezpečí, oččekávaného výnosu. Skutečnost je trrochu odlišn ná a rizik, kteerým vaše in nvestice čelí, je vícce ‐ riziko o inflace

‐ tržní riziko (ekonomické, politické…) hopny dostáát ‐ kreditní riziko (naapř. dluhopissy firem, které nejsou sch svým m závazkům)

‐ měno ové riziko

dlo Vzhledem k výše řečenému, je nutné svoji invvestici diverzzifikovat. Zdee platí pravid „nesázejtee vše na jed dnu kartu“. Držba D více druhů d investičních instru umentů snižu uje míru rizikaa. likvidita – – rozumímee s jakou rycchlostí lze daný d instrum ment přeměěnit na hoto ové peníze. M Může se stát, že v době kkdy budeme chtít přeměnit předměttné aktivum na hotovost, tak to nep půjde. Důvod dem může být nedostaatečná popttávka po náámi drženém instrumentu,, nízká bonita emitenta… …. výnos – každý investiční instrumeent vykazuje odlišný výn nos a ten je přímo úměrrný riziku, kteeré investice vykazuje. Z hlediska vzttahu investo ora k riziku p pak rozlišujem me investiční strategii kon nzervativní, vvyváženou a dynamickou u. Další co jee třeba promyslet je: investiční horizont – tj. délka s jaakou počítátte při investici. Zde plattí, s čím delšším počítáte investičním horizontem m, tím věttší prostor má vaše portfolio pro p zhodnocení. Navíc s deelším horizontem klesá rriziko z držbyy investice. Pokud ted dy počítáte s delším invesstičním horizzontem, neb bojte se zařad dit do portfo olia i rizikovějšší instrumentty. 68 8

Investiční strategie a nejčaastější investtiční omyly zkušenostti a znalosti – zkušenosti představujíí při investovvání velmi důležitý atribut. Začínající investoři bývvají zpravidlaa velmi konze ervativní a s nabývvajícími zkuššenostmi zařazují do portfolií p i po odílové listyy smíšených a akciových otevřených h podílových h fondů. Tou uha profitovvat na kapittálových trzíích vede k pro ohlubování vědomostí v a z některých h investorů se s tak moho ou časem stáát i zkušení obchodníci a spekulanti, kteří využívvají složitějšícch finančnícch instrumen ntů (např. opcce, futurem, waranty…). nvestovaná částka – plaatí pravidlo, že velké peeníze vydělávají ještě vě ětší jmění a in peníze. Po okud vlastnítte již nějaký majetek, vyy a vaše rodina je existen nčně zajištěn na, bydlíte vee vlastní neemovitosti, budete b více ochotni risskovat. Takto zabezpeče eni investoři obohacují svvá portfolia o další nem movitosti, cenné sbírky, starožitnossti, uhou trať, ale i vína…. Pokud k takovýým investorům nepatřítte, bude to běh na dlou pravidelnýým a dlouhodobým od dkládáním čáásti vašich financí f do O OPF (otevře ený podílový ffond) si můžeete vybudovaat solidní maajetek.

j očekáván no od investtice a zda jjsem investor, Nyní si jee třeba uvěědomit, co je střadatel n nebo spekulaant. Střadatel zpravidla ukkládá menšíí částky v urrčitém časovvém horizon ntu. Jde mu u o „odložení““ části svých h příjmů do budoucna na n různé účeely (koupě auta, dovolen né, tvorbu fin. rezervy…). Jde mu hlavvně o ochran nu naspořenéého kapitálu a minimalizaci rizika. Zpravidla známee výši úrokovvé sazby, kte erou jsou úro očeny takovééto vklady. Investor používá pen níze odlišněě. Hledá investici, kterrá by mu již naspoře ené prostředkyy dále zhodn nocovala a to o víc než při uložení v baance. Proto je ochoten vííce riskovat v delším časo ovém horizon ntu. Výnos je přímo úm měrný riziku aa není přede em známý. Spekulant se necho ová jako dllouhodobý investor, jeeho cílem je dosáhno out krátkodob bého zisku přři krátkodobéém pohybu kkurzu, ať už ssměrem nah horu, či dolů. uje odlišně a a proto je to oto dělení p pouze základ dní. Ve skuteččnosti každý z nás uvažu V různém časovém okkamžiku se m mění naše potřeby, finančční možnostii a tím pádem m i investiční chování.

krriteria rozh hodování přři investováání riziko čas

výnos

kvidita lik

69


7.2 Jak se estavovat portfolio Neež jsou převedeny pen níze na účett některého o z fondů neebo nakoup peny investičční instrumenty přes p obchod dníka s CP, měla by býýt investice řádně prom myšlena. Kažždá investice vykaazuje tři paraametry (výno os, riziko, likvvidita). Důležité je ovšem m i co od daané investice očekkáváte a k čeemu má sloužit tj. invesstiční horizon nt. Ruku v ru uce jdou spo olu výýše rizika a vvýnos. Za účeelem zjištění vašeho posttoje k riziku a očekávanýým výnosům m je vh hodné určit si svůj invvestiční pro ofil. Ten se dá zjistit vyplněním jednoduché ého do otazníku. Po okud jde o o výnos, neejvětší vykazují akcie, nejnižší pakk instrumen nty peeněžního trhu. Ovšem je třeba říct, že není akcie jako akcie. M Méně rizikovvé budou akcie reenomovaných h společnosttí, které existují na trhu několik let, rrizikovější jso ou akcie, kte eré em mitují nově vzniklé společnosti. O investici se dá říct, žee její riziko klesá s délkkou přředpokládané investice. Č Čím déle chccete investovvat, tím více můžete do ssvého portfo olia zaahrnout rizikkovější instrrumenty. Riiziko investo ování se taaké snižuje s pravidelnýým investováním menších částek. č S růstem trhů roste hodnota vašeho portfolia a poklesem naakupujete leevněji, což znamená, z že e s opětovnýým nárůstem m trhů dochází s p k razantnějším mu nárůstu hodnoty vašeeho portfolia. nvestičního instrumentu má svoji do oporučenou dobu držby tzv. investičční Kaaždý druh in ho orizont. Tyto o doporučen né doby jsou opravdu „doporučené „ é“ a nejsou striktně dán ny. V tab. 6.1 je ukázán doporručený horizo ont pro jednotlivé OPF (O Otevřený pod dílový fond).. TABULK KA 7.1

Doporučen ný minimálníí investiční h horizont u OP PF

Druh podílového fondu

doporučený ho orizont

Peněžní trh

6 měsíců – 1 rok

Dluhopisovýý

1 – 2 roky

Fond fondů

3 – 5 lett

Smíšený

3 – 5 lett

akciový

5 – vice let

70 0

Investiční strategie a nejčaastější investtiční omyly M Modelové por rtfolio konzeervativního in nvestora Investiční horiizont:

1 ‐‐ 3 roky

Ko olísavost:

nízzká

M Možný výnos:

1‐ 3 % p.a.

ení, Cíílem je předeevším ochrana majetku před inflací,, proto neoččekává vysokká zhodnoce jen chce zacho ovat hodnottu svých peněz. Je třeba však upozorrnit, že modeelové portfo olio prro opatrného o investora bude vyhovo ovat všem opatrným o invvestorům. Id deální portfo olio neeexistuje. Jednotlivé návvrhy investiččních poradcců se od seebe budou liišit množstvvím jednotlivých typů t aktiv, ale i konkrrétními titulyy. V portfoliiu převažují í konzervativvní instrumenty. M Modelové por rtfolio vyvážženého invesstora Investiční horiizont:

3 ‐‐ 5 let

olísavost: Ko

střřední

M Možný výnos:

3 –– 7 % p.a.

dělit své prostředky ro ovnoměrně, tj. nedrží se s ani zpět ani přehnaaně Cíílem je rozd neeriskuje. Čásst prostředkků je držena v konzervvativních akcciích, pilířem m dluhopiso ové slo ožky jsou dlu uhopisové fo ondy a malá ččást může býýt držena v p peněžních insstrumentech h. M Modelové por rtfolio dynam mického inveestora Investiční horiizont:

5 –– více let

olísavost: Ko

veelmi vysoká

M Možný výnos:

10 0 – více % p.aa.

nvestor je protipólem m konzervattivního inveestora. Jeho o cílem jssou Dyynamický in naadprůměrné výnosy a jee připraven i akceptovaat výraznějšíí propady n na kapitálové ém trhu. Takovýtto investor je schopen akceptovat i 30% výkyvy v směěrem dolů na kaapitálovém trhu. t Mnoh hdy je to adrenalinový sport. Důležitým znakkem takové ého investora je však v dlouhod dobý horizon nt. V případě krátkodob bého horizon ntu může to otiž do ojít nejen k vvysokému výýnosu, ale i vvysoké ztrátě. Podstatno ou část portffolia tvoří vžždy akkcie a dynam mické investičční instrumenty. p si nejjste jisti svým m rozhodnutím, neváhejte Vee všech výšee uvedených případech pokud vyyužít rad a služeb odborn níka. Při dlou uhodobé inve estici, nebo investici v řáádu statisíců,, či milionů se to vvyplatí a můžžete jenom zzískat.

71


Tvorba porttfolia

1 1/navrhněte složení portfolia pro kon nzervativního o investora vv horizontu 2 2 roky a 6 let (více opatrnýý investor, m méně opatrnýý investor, výýhody a nevýýhody) 2 2/navrhněte portfolio prro dynamickéého investorra

7.3 Nejčaastější inve estiční omyyly dý však má ččas Investování je činnost, ve které se víceeméně pohyybujeme všicchni. Ne každ nalostí přináší a chuť neusttále sledovaat vývoj na kapitálovém trhu. Needostatek zn v Mn nohdy podlééháme nálad dám trhů, radám známýcch a „mediáální kaatastrofální výsledky. masáží“. Nen ní nic jedno oduššího neež využít raad odborníkka, nejčastěěji nezávislé ého fin nančního poradce. Ovšem ne každý chce využít jeho služeb a chce inveestovat pomo ocí vlaastních sil. Po okud se neechcete po ouštět do žádných ž ve elkých expeerimentů, n není investičční seebevzděláván ní nijak zvláššť časově ani odborně nááročné. Mnohdy stačí po oužívat „selskký“ ro ozum a zákklady investtování. Inveestor musí ovládat svoje emoce,, vystříhat se iraacionálnímu chování a do održovat investiční discip plínu.

1. chyby při vytvářeení portfolia – investovvání by nikdy nemělo b být na záklaadě rychlýých rozhodnu utí, neplánovvaně bez širššího koncepttu. Znovu zd důrazňuji, že e je třeba si stanovit in nvestiční horrizont, míru aakceptovanéého rizika, reeferenční mě ěnu a likviditu. Na zákkladě toho seestavit investiční strateggii a pak až tvořit portfollio. Chybo ou je pohlížžet na inveestici v oddě ěleném měřřítku, takovýým přístupe em docháází k rozměln nění portfollia tvorby duplicit. d Je třeba t se dívvat na tvorrbu portfo olia v komp plexním poh hledu k celkkovému majjetku investtora. Je tře eba sledovvat nejen maajetek, ale i závazky. Dále je třeba b brát v úvahu inflaci a déllku investtice. Mnohd dy investor chce investtovat na dlo ouhou dobu u a vytvoří si portfo olio z konzervvativních pro oduktů, čímžž se na dlouh hodobém horizontu obíráá o zisk. Příkladem P jee uložení veelkých částek na běžnýcch účtech, ttermínovanýých vkladeech…. Opakeem je pak přeedimenzován ní dynamickéé složky. 2. měnovvá rizika – zaa naprostou chybu se dá označit špattný výběr refferenční měn ny, tj. měěny, ve kteréé budu na ko onci spotřebovávat svou investici. Po okud je špattně zvolen ná referenčn ní měna, jee neúspěch celkem zaaručen. Inveestoři mnoh hdy chybu ují, když inveestují do měn ny, která máá např. vysokkou úrokovo ou sazbu, cožž ji zatrakktivňuje. Je to ovšem krátkozraké, k protože ko olísavost směn může vé ést k tomu, že nakoneec výnos je ssmazán kurzo ovým pohybem. Je tu ovvšem i možno ost zhodn nocení, pokud domácí měna oslabí k investovanéé měně. Nejvvětší problém my jsou u u zajištěných fondů v jinéé než v referrenční měněě. U našich in nvestorů mů ůže nastatt dilema, zdaa investovatt v EUR, či nikoliv. Zde záleží z na tom m, jakou mě ěnu mámee k dispozici pro investici a opět délkaa investice.

72 2

Investiční strategie a nejčaastější investtiční omyly 3. diverzifikace – nediverzifikacee – co to vlaastně znameená? Nesázett vše na jednu kartu a vybírat do portfolia pro odukty, které spolu tzv. nekorelují. ZZnamená to, že m je obsaže ení se vyvvíjejí nezávisle na soběě (korelace 0). Typickýým příkladem v portfoliu akcií a a dluhopisů, což jsou třídy aktiv, ktteré na vývo oj trhu reaggují rozdíln ně. Ovšem nejde jen o ko ombinaci akccií a dluh hopisů, ale diiverzifikaci zvvyšují i investice do komo odit a nemovvitostí. Dále je j dobré prrovést korelaci jednotliivých národních trhů, neboť může ete diverzifikovat v rámci r trhu, ale pokud dojde k pokklesu celého o trhu, tak se s tím ssveze celá vaaše investice. m je i špatn ný odhad likkvidity, tj. d doby kdy bu ude 4. likviditta – investiččním omylem potřeb ba zainvestované prostřeedky získat zzpět. U krátkého investičního horizon ntu by měěla být likvidita co nejvyššší. Příkladem m jsou zajištěěné fondy, investiční životní pojištěění, penzijní pojištění….. V případu, že likvidita byla odhad dnuta špatně ě a investor musí svou u investici ro ozpustit, je to o vždy spojeno s dodateččnými náklad dy, což mnohdy snižujje výnosnostt investice. 5. iracion nální chováníí – zde se jed dná o největtšího nepříteele při investtování protožže, discipllína je nejd důležitější složkou. Nejvvětší „pasekku“ způsobu uje iracionáální chování tj. odklon od stanoven né strategie. orší je touha rychle zbohatnout, neboť efekt „laččnosti“ existu uje na burzáách Nejho od do ob jejich vzn niku. Investo or musí umět odhadnout rizika a jen v takové ém případ dě může býtt investice ússpěšná. Nelzze investovat na základěě „zaručenýcch“ tipů. Nikdo N neví, jak se budee v budoucn nu investice vyvíjet. Nekupujte to, co kupujíí všichni, po okud byste si nebyli jisti svým ro ozhodnutím. Nesnažte se napod dobovat a ko opírovat straategie druhých, strategiee je zcela ind dividuální vě ěcí. Další cchybou je to o, že se kupuje to, co v m minulosti vyd dělávalo, jde o tzv. investtici „podlee zpětného zrcátka“. Všichni víme, že ž se to takk nemá a steejně to většiina investorů dělá. Neení nic horšího, že se vyprodávají tittuly, které náám v minulo osti minim málně vydělávvaly a dokup pujeme ty, co c naopak záářily (viz. nyní dluhopiso ový trh/akkciové fondyy zaměřené na jihovýcho odní Asii). Pokud provád díme rebalanci v rámcci portfolia vždy je nuttné dodržet původní ro ozložení na dynamickou u a konzervativní složkku a rebalanc provést v rrámci tohoto o rozložení. 6. výběr produktu – platí pravid dlo, že do portfolia nakkupujeme to o, co víme, jak j fungujje. Zásadně se nedoporučují netransparentní produktové balíčky, kte eré jsou dobře d reklam mně podpořřeny, ale jin nak z nich nelze nic vyččíst. Příklade em mohou být velmi netransparrentní konstrukce zajištěěných fondů ů, certifikátů ů a ETF, ktteré kopírujíí nějaké podkkladové aktivvum. Ne vždy, respektivee nikdy Osstře sledovaaným param metrem jsou rovněž náklady a poplatky jednotllivých investtic. Sleedovat náklaady se sice vyyplácí, ale investovat jen n na jejím zákkladě je silněě krátkozraké é. Záávěrem lze řííci, investičníím omylům sse zcela vyhn nout nedá nikdy. Chybujíí i zkušení z inveestoři, ale i zde platí, že chybami se s člověk uččí. Jedině z vlastních ch hyb zísskávají investoři vyšší odbornost.

73


7.4 Volbaa investičn ního stylu Záásady, které jje nutno dod držet při volb bě investičního stylu: 1. stanovvit si finančn ní cíle 2. výběr investiční sttrategie (tj. složení aktiv, které budou u krýt naše záávazky) 3. naplněění investičn ní strategie menout: Naa co nezapom • • • • • •

ignoro ovat krátkodobá doporuččení nepod dléhat mylnéé představě, že je nutn no reagovatt na každou ekonomickkou inform maci nesled dovat denně výkonnost měnit strategii ze skutečně závvažných důvodů nespeekulovat, ale investovat nevěřit vysokým vvýnosům

74 4

Investiční strategie a nejčaastější investtiční omyly ZAPAMATTUJTE SI

Je nutno dod držovat vztaah mezi rizikkem, výnosem a likvidito ou vzhledem m k časovém mu h horizontu, tjj. kdy chcem me využívatt naší invesstici. Pokud dojde k ign noraci tohotto p pravidla, můžeme se dočkat nepříjemného překkvapení. Nesspekulujte, aale investujte e. D Dodržujte svvoji zvolenou u investiční strategii a měňte ji po ouze tehdy, pokud dojd de k k významným m změnám vee vašem živo otě. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaký je vztah mezzi rizikem a vvýnosem? Vyjm menujte nejčaastější investtiční omyly. Kterýý finanční insstrument je n nejrizikovější a který nejb bezpečnější?? Jaký je vztah inveestičního horrizontu k výb běru investičn ního instrum ment? S SHRNUTÍ KA PITOLY

při in nvestování jee nutno stano ovit si své cíle, investiční horizont a vvztah k riziku nepo očítat s tím, žže se investicce “určitě” vrrátí neinvvestovat jed diné peníze, které jsou v rodině k dispozici, b bez vytvořen né krátkkodobé rezerrvy ucho ovávat si kopie veškerých h dokumentů ů zjistitt si, zda poradce p není jen prod dejcem finaančních pro oduktů, kterrý nerespektuje našše požadavkyy STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisícilettí. Praha; GRA ADA Publishiing, a.s., 200 00. ISBN 80‐7169‐‐942‐X 2. NOVOVESKÝÝ a kol. Finan nční gramotn nost. Praha, COFET, a.s., 2009 3. SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a a rodinné fina ance. 2. aktualiz. vyd. Praaha : GRADA Pu ublishing, a. s., 2005. ISBN 80‐247‐10 098‐6.

75


8 Finanční derivátyy, certiffikáty Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na problematikku odvozenýých finančnícch instrumen ntů ‐ finančční deeriváty a ceertifikáty. Kllade si za cíl c zpřístupn nit a vysvětllit tyto nástroje a jejicch po otenciální ap plikaci v invesstičním portffoliu. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vysvěětlit pojem finanční derivvát. Objasn nit význam in nvestičního ccertifikátu. Defino ovat výhody a nevýhody odvozených produktů. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Inform mace o odvozzených finan nčních instrumentech. Schop pnost začlenitt odvozené p produkty do investičního o portfolia. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vysvěttlit úlohu finančních deriivátů a certiffikátů v osob bním portfoliu. Apliko ovat teoretické poznatky do praktické é dimenze.

76 6

8 Finanční derriváty, certifikáty

8.1 Finan nční derivááty nční nástroj založený na n základním m finančním m nástroji tzv. Finanční derivvát je finan odkladovém aktivu (napřř. obligace, akcie). Hodn nota finančního derivátu u se tedy odvvíjí po od d hodnoty podkladového o aktiva. Meezi základní typy t finančn ních derivátů ů patří futures, op pce a swapy.. Deriváty jso ou součástí fiinančních trh hů.

8.1.1 Fu utures Trrh s futures vznikl v polo ovině devateenáctého sto oletí v Chicaggu. Futures je speciální ttyp fo orwardového o kontraktu. Forwardovýý kontrakt je smlouva uzavřená v jed dnom časové ém okkamžiku o dodání d zboží k určitému budoucím mu datu za cenu stanovvenou v do obě uzzavření smlo ouvy. Typickkým forward dovým kontraktem je smlouva s uzaavřená dness o do odání 1 tuny cukru ode d dneška za rokk za cenu 10 Kč/kg s platb bou při dodáání zboží. Už v roce 173 30 se v Japon nsku obchodo ovaly standaardizované fo orwardové kontrakty s rýýží. U Tyyto kontrakkty se velm mi podobalyy dnešním komoditním m futuritním m kontraktům. Od dlišnost spoččívala v tom,, že nebylo m možno vyžad dovat fyzickéé dodání zboží. Forwardo ový ko ontrakt mohl být nakoupen nebo prodán, ale nesměl n být vyměněn v za dodávku rýžže. Čaasem se ukáázalo, že zaatímco spoto ové ceny rýýže fluktuovaly jen málo, forwardo ové ko ontrakty vykaazovaly dlou uhodobě velkké fluktuace e. Vláda se p proto v roce 1869 rozhod dla fo orwardový trrh uzavřít. Jaakmile byl fo orwardový trrh uzavřen, začal z význam mně fluktuovvat sp potový trh. Po P dvou letech totálníh ho chaosu na n spotovém m trhu vláda opět povolila fo orwardové ob bchody. Forw wardové kon ntrakty poté é mohly navííc požadovatt fyzické plně ění a fforwardový ttrh se v zásadě stabilizovval. ures jsou fu uturitní konttrakty, jejich hž podklado ovým aktiveem je finančční Finanční futu náástroj. Oproti komoditn ním futures jsou mladým m nástrojem m, používají se zhruba od po oloviny 70. let. Dnes se s běžně obchodují fin nanční futurres založenéé na měnácch, dluhových nástrojích či fiinančních in ndexech. Pod dkladovým aktivem a se ttedy stává cizí c měna, poklad dniční poukáázka, obligacce nebo index. V případ dě finančnícch indexů jssou přřeváděny plaatby, které odpovídají o zm měnám v ně ějakém indexxu (např. S& &P 500), a ne ení teedy dodáváno o skutečně o oněch 500 tittulů. pět k příklad du s cukrem. Forwadovýý kontrakt je e uzavřen, protože p obě strany věří, že Zp bu ude výhodnýý. Smluvní ceena je 10 Kčč/kg. Předpo okládáme, žee cena v dob bě dodání, tzv. sp potová cena,, je 12 Kč/kgg. V tomto případě je prodávající zavvázán dodat tunu cukru za ceenu 10 Kč/kgg, zatímco naa spotovém ttrhu by mohll inkasovat cenu 12 Kč/kgg. Prodejce m má motivaci od kontraktu ustoupit u (needostát závaazku). Nebeezpečí jsou si obě straany věědomy, a takk výše uvedeený typ forw wardového kontraktu k se může uskuttečnit jen mezi stranami, kterré se znají a a důvěřují sii. To ale není příliš praktické. Dalšíím probléme em naavíc může býýt nalezení partnera, p kteerý chce zob bchodovat danou komod ditu za stejnou do obu a ve stejném množsttví.

77

BU USINESS FINA ANCE my forwardovvých kontrakktů Prrávě proto vzznikly a existtují futuritní trhy, které ttyto problém řeeší. Bez orgaanizovaného o trhu by byyla na derivátových trzíích nedostattečná likvidita. Orrganizovaný trh s futurees navíc umo ožňuje, aby obchodníci splnili s své záávazky, aniž by do ošlo ke skuteečnému fyzicckému dodán ní podkladovvého aktiva. f je tzzv. vyloučen ní arbitráže (bezrizikové ého Jeeden možný pohled na oceňování futures zissku). Vychází se z myšlen nky, že na ko onkurenčním m trhu rychlee vymizí veškkeré příležito osti k arbitráži. Pro o výnos aktiva, třeba po okladniční po oukázky, by ttedy mělo například plattit: výýnos 167den nní poukázkky = (výnos 77denní po oukázky) x (výnos 90deenní poukázzky do odané jako fu utures za 77 dní).

8.1.2 Opce O pce je právo o koupit nebo prodat za//po určitý čaas určité zbo oží za určitou u cenu. Tako ové Op prrávo má sam mozřejmě svvou cenu. Pokud se dne es akcie ČEZZu prodávají po 100 Kčč a investor má opci na nákup p této akcie za 90 Kč, tatto opce mussí mít hodnotu nejméně 10 Kčč (rozdíl mezzi cenou, za kterou můžee investor nakoupit akciii ČEZu (90 K Kč) a cenou, za ktterou ji můžeete prodat naa spotovém ttrhu (100 Kč)). odkladovým aktivem op pce může býýt vedle kom modit, akcií a obligací taaké cizí měn na, Po akkciový index a dokonce i futuritní kon ntrakt, či swap. Rozlišujeeme dvě velkké skupiny opcí ‐ nákupní a prodejní opce Nákupn ní opce dávvá svému vlastníkovi prrávo k nákupu po odkladového o aktiva za urrčitou cenu aa k určitému datu. Prode ejní opce dávvá stejné práávo k prodeji. Kažždá opce má svého pro odejce a kup pce. V přípaadě nákupní opce dostáává prrodejce opcee od kupujícíího platbu a kupující získkává právo kk nákupu urččitého zboží od prrodávajího o opce za určitou cenu k určitému u dattu. Obdobněě prodávající prodejní op pce ob bdrží platbu od kupujícího. Kupující prodejní op pce pak má právo prodat určité zboží prrodávajícímu u opce za urččitou cenu k u určitému dattu. oliv závazek, provést urččitou transakci V každém příípadě předsttavuje opce právo, niko prodat nebo koupit podkladové aktivum, uzavříít swap, ap..). Majitel nákupní opce e ji (p může uplatnitt a nakoupiit zboží za smluvenou cenu, ale také nemusíí. Také majitel prrodejní opcee může zbožží za smluveených podmínek prodatt, ale nemá povinnost tak t uččinit. Z prod deje opce ale závazky vznikají. Pro odejce nákupní opce ob bdrží platbu u a výýměnou za to o musí být p připraven pro odat sjednan né zboží, pokkud si to majjitel opce bu ude přřát (uplatní o opci). ou je koupen no/prodáno podkladové aktivum v p případě uplaatnění opce, se Ceena, za ktero naazývá uplatňovací cenaa. Cena op pce se nazýývá opční prémie. p Opčční prémie je ovvlivňována m mnoha faktorry. ní opce je ovlivňována současno ou cenou podkladovéh p ho aktiva (+), Ceena nákupn up platňovací ceenou (‐), dob bou zbývajíccí do splatno osti opce, tzvv. časovou h hodnotou op pce (++), volatilitou u podkladovéého aktiva (++) a úrokovou u mírou (+). Čím delší čas do splatno osti a čím větší volatilita v pod dkladového aktiva, tím větší šancee, že opce sskončí tzv. při 78 8

8 Finanční derriváty, certifikáty m vyšší úroko ové peenězích, což znamená, žee bude uplattněna. Co se týče úroků, platí, že čím saazby, tím víc se vyplatí držet d nákupn ní opci místo o akcie a zb bytek peněz mít v aktive ech neesoucích úro ok. Oceňován ním opcí se zabývá např. Black‐Scholeesův model. pce disponu ují jednou záásadní vlastn ností. Zisky kupujícího k nákupní opcee (předpokláádá Op rů ůst cen) jsou neomezenéé, zatímco jeh ho ztráty jsou při poklesu cen – a ted dy neuplatně ění op pce – omezeené opční préémií. Ztráty p prodávajícího o kupní opcee (předpokláádá pokles ce en) jso ou při růstu cen neomeezené, jeho zisk je v případě poklessu cen a neu uplatnění op pce om mezen opčníí prémií. Ve ffinanční term minologii se ttento jev nazzývá finančníí páka. pce nejrůzn něji Přři obchodovvání s opceemi na orgaanizovaném trhu lze jeednotlivé op ko ombinovat a a zaujímat rů ůzné pozice (vidlička, škkrtič, ap.). Tak T např. vid dlička jsou dvě d op pce, jedna náákupní a jedna prodejní,, se stejnou uplatňovací cenou a stejjnou dobou do sp platnosti. Invvestor, který kupuje vidliččku, sází na tto, že se hod dnota podkladového aktivva, naapř. akcie, hodně vychýlí, ale nevví, jakým sm měrem (očekávají se třřeba zprávy o výýsledcích spo olečnosti). M Možné kombinace jsou rů ůzné. Stejně jako futuress nebo swapyy, i op pce lze buď použít ke spekulaci (zám měrné vystavvení se riziku) nebo k hed dgingu (sníže ení rizzika). pce se použžívají také v v tzv. zajištěěných fonde ech. Jedná se s o fondy, které většinu Op majetku (nap př. 90 %) in nvestují na peněžním a a dluhopisovvém trhu. ZZa menší čáást prrostředků (naapř. 10 %) jee pak koupen na nákupní o opce na vybrraný akciový index. Opce e je up platněna, jen n je‐li v dob bě splatnostti při penězíích. Takto ro ozložené pro ostředky bráání po oklesu invesstice pod ch hráněnou ho odnotu, přiččemž dokážíí využít růsttový potencciál akkciového trhu u.

8.1.3 Sw wapy wap je doho oda mezi dvěěma nebo vííce stranamii o realizaci určitých pen něžních toků ů v Sw bu udoucnosti. Například sttrana A se zaaváže platit ffixní úrok 6 % p.a. z 1 m mil. Kč po do obu pěěti let straněě B. Strana B B se na opláttku zaváže p platit pohybliivý úrok (nap př. PRIBOR + + 3 %) ze stejné čáástky po stejjnou dobu. D Dejme tomu, že v době první splátky je PRIBOR 4 %. Sttrana A by m měla zaplatit 60 000 Kč, sstrana B 70 0 000 Kč. Norm málně ale prroběhne pou uze čisstá platba, tedy 10 000 Kč od stranyy B straně A A. K toku jistin nedochází, jistiny pou uze urrčují výši úro oku. V tomtto případě se jedná o tzzv. úrokový swap. Druh hým základním tyypem swapu je měnový swap, při ktterém jsou p peněžní tokyy vázány na hodnotu cizíích měn. Měnový swap je o něěco složitějšíí, dochází přii něm k výměěně jistiny. dy je vhodn né uzavřít úrokový sw wap? Předsttavte si spo olečnost, ktterá poskytu uje Kd hyypotéky. Takková společnost má velkéé množství dlouhodobých h aktiv nesou ucích fixní úrrok (h hypotéky) a krátkodobá pasiva (nap příklad vklad dy střadatellů) s pohyblivým úroke em. Prroto je velmi citlivá na růst úrokovýcch měr. Aby se vyhnula tomuto úrokovému rizikku, může společno ost použít úrrokový swap p. Pomocí něho může nap příklad přem měnit svá aktiva neesoucí fixní úrok ú na aktiva nesoucí pohyblivý p úrrok. Stačí si tuto společn nost předstaavit jako stranu A A z předchozzího odstavcce. Druhou stranu s swap pu tvoří strana s opačnýým Uzavřením sw wapu si obě sstrany polep pší. prroblémem. U

79

BU USINESS FINA ANCE u swapu mů ůže vést naapříklad nássledující situ uace: Předpo okládáme dvě d K měnovému polečnosti – americkou a a německou. Americká společnost s m komparaativní výhodu má u v sp přřístupu k am merickému kapitálu, německá spo olečnost máá komparatiivní výhodu v přřístupu k něm meckému kaapitálu. V prvvní fázi si ob bě společnossti doma půjjčí odpovídajjící su umu v domáácí měně a tuto jistinu si vymění. V dalších fáázích docházzí k úrokovýým platbám mezi stranami a zároveň každá strana um mořuje svůj domácí dluh h. Zde se práávě platňují kom mparativní výýhody a oběě strany dosttávají větší platby, než kolik splácí na up úrrocích za pů ůjčku. V posslední fázi se s opět smění jistiny. Tímto způso obem, pomo ocí měnového sw wapu, jsou ob bě strany schopné financovat se levněěji, než kdyb by se pokouše ely pů ůjčovat si požadovanou m měnu přímo..

8.2 Certiffikáty s invvestičních produktů, p jeejichž úkoleem je zajisstit Ceertifikáty přředstavují skupinu „vvyváženou jeednotu“ porrtfolia ve sm myslu dosažžení výnosu I zajištění proti možnýým rizzikům. Ceertifikáty lze charakterizo ovat jako tzvv. dlužní úpissy. Investor kupuje od eemitenta dlužžní úp pis = certifikáát, který si po ozději může nechat prop platit. Ho odnota certiffikátu závisí na vývoji podkladového aktiva. Mezii podkladováá aktiva patříí: -

Akcie Akciovvé indexy Akciovvé koše Dluho opisové indexxy Měny Komodity.

Trrh moderních investičnícch produktů se v posled dních letech těší oblibě.. Pro investo ora zn namenají zajíímavou alterrnativu ke kllasickým investičním pro oduktům, jakko jsou akcie e či po odílové fondy, přičemž ttyto produkty v mnoha o ohledech čassto překonávvají. Jednou ze skkupin těchto produktů je také skupinaa investičních certifikátů. Investiční certtifikáty před dstavují zjedn nodušeně dllužní úpisy eemitované baankami, jejicchž ceena se vyvíjjí v závislossti na předeem zvoleném podklado ovém aktivu u. Vzniká tak t přříležitost mítt díky investtičnímu certiifikátu v porrtfoliu celý akciový a indexx, aniž by byylo nu utné kupovaat jedinou akcii v něm obsaženou. o Cena začínáá již na něko olika desítkáách eu uro. Stejně tak lze mít za t a pár euro vv portfoliu například zlatto nebo obilí a nemusett je fyzicky vlastnitt. O fyzický n nákup a držeení podkladovvého aktiva se postará banka, investoři si pak pouze p pomocí nákupu investičních certifikáttů rozdělí po odíl na tomto o podkladové ém akktivu. Ceertifikát lze koupit přímo o od banky, která jej em mitovala. Drruhá možnosst je realizovvat náákup na bu urze, na kteeré se s ceertifikátem obchoduje. o Vždy je do obré porovn nat po oplatkové zaatížení jedno otlivých variaant a rozhodnout se pro výhodnější z nich. V praxi věětšinou platíí, že mimobu urzovní obch hodování je spojeno s nižšími n poplaatky. Občas se vššak může stáát, že na burrze lze koupiit certifikát zza nižší kurz a celá transsakce tak vyjjde výýhodněji. Pro o investiční certifikáty platí, že em mitent je vžd dy povinen certifikát zp pět od dkoupit. To je jedna z prvvních výhod investičních certifikátů o oproti klasickkým podílovýým

80 0

8 Finanční derriváty, certifikáty ondům, ktero ou je jejich vvysoká likvidita, tedy sch hopnost kdykkoliv směnit certifikát zp pět fo zaa peníze. dnoty investtičního certiifikátu má vliv v také typ certifikátu u. Ne všech hny Naa vývoj hod ceertifikáty ko opírují vývojj podkladovvého aktiva přímo. Něěkteré certiifikáty ve své s ko onstrukci obssahují kombiinaci hned několika finan nčních nástro ojů, například akcie a opcce. Ceena takovéh ho certifikátu u má svůj specifický s výývoj a záležží vždy na ttypu použitýých fin nančních násstrojů (např. put opce vss. call opce) a jejich paraametrech. Tyy nejjednodu ušší ceertifikáty, kteeré by měly o odrážet vývo oj podkladovvého aktiva p přímo, se nazzývají indexo ové ceertifikáty, nebo také trackker certifikátty, a jsou vho odné pro začčínající investtory. c do o dvou skup pin, a to ceertifikáty s p předem danou Dlle splatnostti lze dělit certifikáty sp platností v budoucnu b a open‐end ce ertifikáty, ktteré lze držeet po neomeezeně dlouhou do obu. Open‐eend certifikááty jsou chaarakteristické é pro skupin nu indexovýých certifikátů, neeboť zde neb bývá limitujíccí faktor času u, jako napřííklad datum expirace opce atd. I zde e je vššak občas vhodné volit vvariantu s om mezenou splaatností, nebo oť při splatnosti certifikáátu neeplatí investor obchodnííkovi žádné poplatky, ktteré by mussel uhradit vv případě jeho prrodeje na burze. otlivých bankk. Pokud investor certifikkát Ceertifikáty přeedstavují zprravidla dlužní úpisy jedno od d banky nakoupí, svěřuje jí tím na čas č své peníze. Pokud by poté bankka zkrachovaala, investor by zaa svůj certifikkát nejspíše nic nedostal (ovšem můžže se pokusiit uplatnit svvojí ohledávku vůči v bance v konkurzním řízení). Jedním z hlavních h riziik investičníích po ceertifikátů je proto riziko o emitenta. Riziko lze sn nížit nákupy pouze od n nejbonitnějšíích em mitentů na trrhu. Ostatní základní rizika, jako napřříklad tržní riziko či měnové riziko platí prro investiční certifikáty stejně s tak jaako pro ostaatní finanční nástroje. O Otázkou je taaké sp právné oceňo ování certifikkátů bankam mi. Tyypy certifikáttů: -

Indexo ové certifikááty ‐ přesná participace na podklado ovém aktivu u s minimáln ním poplattkovým zatížžením.

-

Garan ntované certtifikáty – um možňuje dosaažená zajímavého výnosu u s kapitálovvou garanccí.

-

Nepákkové a složittější, tzv. pákkové investiční certifikááty, které si iinvestor vyb bírá podle situace na trhu a ochotyy riskovat.

-

Baske et certifikáty. Basket znamená anglicky koš, složeení i cena těcchto certifikáátů odvozzena od ko oše akcií, ale také tře eba komodiit. Ideální jje vycházet z odvětvvových či ob borových indexů. Růst či ztráta investtičního certiffikátu je zno ovu počítáána v poměru u 1 ku 1 podle vývoje těcchto indexů.

-

Turbo o certifikáty,, založené na tzv. pákovvém efektu. Jako podklaadové aktivu um mohou sloužit opět akciový či č jiný index, ale také třeeba jednotlivvá akcie, ne ebo komod dita, u níž see jasně stano ovuje cena. R Růst nebo po okles ceny to ohoto aktiva se ve staanoveném poměru (třeb ba 1:10) – podle tzv. pááky ‐ násobí.. Investor te edy může na podobnýých transakcích výrazně vvydělat, nebo o prodělat.

81

BU USINESS FINA ANCE -

Bonussový investiční certifikáát spekuluje na vysoký růst podklad dového aktivva. Pokud d trh mírně roste, nebo o klesá, lze vydělat, pro otože v tomto případě lze počítaat s předem stanoveným bonusem, zziskem. Krom mě klasických h jsou na trh hu i reverzzní bonusovéé certifikáty,, které fungu ují opačně. Investor I tedy spekuluje na výrazn ný pokles po odkladového aktiva. Při m mírném růsttu nebo pokllesu trhu je na tom stejně s jako u u klasického o bonus certtifikátu – do ostane před dem stanove ený bonuss, například d desetiprocen ntní.

-

Diskon ntní certifikkáty jsou vhodné pro in nvestory, kteeří počítají ss tím, že bu ude podklaadové aktivu u, z něhož vychází jeho ko onstrukce a vvýnos, stagnovat, případ dně mírně poroste, neebo bude naaopak mírně ztrácet, a to až do výšee stanovené ého diskon ntu.

Škkála nabízených investiččních certifikkátů se stále e rozšiřuje. Vždy V si je třřeba důklad dně zh hodnotit emisní podmínky. Některé z nich, konkrétně tzv. knock‐out certifikáty, jssou to otiž založeny na tom, že je po dosažeení určité přředem stanovené hranicee (může to b být třeeba hodnotaa indexu PX 1 1400 bodů, aale i něco jin ného) je existtence certifikátu ukonče ena a investorovi jje vyplacenaa aktuální tržžní hodnota certifikátu. Některé jsou vydávány na bu. To je možné m napříkklad u indexxových, kon nstrukce jinýých čaasově neomezenou dob (n například zmiňovaných knock‐out cerrtifikátů), um možňuje jejicch stažení trh hu, pokud jssou do osaženy před dem stanoveené podmínkky. Jiné jsou – velmi zříd dka – vydáváány na přede em stanovenou čaasovou dobu u. V odborných kkruzích se sp pekuluje o to om, zda investiční certifikkáty, jejichž akční rádiuss je daaleko širší, čaasem nenahrradí investičn ní či podílové é fondy. Umo ožňují totiž d daleko pružn něji reeagovat na situaci s na trrhu a nejsou tak svázány legislativvou jako fon ndy. Jsou taaké zp pravidla levnější ‐ neexisttují poplatky za jejich sprrávu, jako u ffondů. TABULK KA 8.1

Druhy derivvátů podle p podkladovéh ho aktiva

Druh deriváátu Komoditní deriváty

Druh podkkladového aaktiva •

su uroviny ‐ mě ěď, zlato platina, stříbro

‐ naftařskké výrobky, zemní plyn,

Finanční de eriváty

82 2

•

po otraviny ‐ ob bilí, maso, mlléko, kakao, cukr, bavlna, ká

•

ceenné papíry ‐‐ dluhopisy, akcie,

8 Finanční derriváty, certifikáty

•

úrrokové sazbyy,

•

deevizové kurzyy

•

indexy.

Z Zdroj: The W Wall Street Jou urnal: Futurees prices, 24. 3. 2004 P PŘÍPADOVÁ STUDIE 8.1 Nákupní o opce Ve své schráánce objevítte reklamní leták s výh V hodnou nabídkou novéh ho mobilníh ho t telefonu za 20 2 000 Kč. Pospícháte P d obchodu,, ale tam se dozvíte, že telefon je již do v vyprodán. Nicméně majjitel obchod du vám napííše příslib (nákupní opcci), že poku ud k kdykoliv během příštích dvou měsíců přijdete do obchodu, prodá vám ho za 20 00 00 K Pak moh Kč. hou nastat dva d scénáře: Za několik týdnů jdete do obchodu a vidíte, že ž c cena telefonu se vyšplhaala na 22 00 00 Kč. Uplatníte tedy příslib (nákupn ní opci) a vááš č čistý zisk činí í 2 000 Kč. Nebo přijdetee do obchodu u a mobil se bude prodáávat za 18 00 00 K V tom případě opci neuplatnítee a koupíte si telefon zaa nižší cenu. Je vidět, že Kč. ž t takovýto přííslib má urččitou hodnotu. Třetí možnost je teedy prodat tento přísliib (nákupní opcci) svému kaamarádovi třřeba za 100 Kč (opční prémie). Uplaatňovací cen na z zůstává 20 00 00 Kč a splattnost 2 měsícce. Pokud bu ude cena teleefonu vyšší n než 20 100 Kčč, n např. 22 000 Kč, opce bude při penězzích a kamaráád realizuje zzisk 1 900 Kčč. Pokud bud de c cena v interv valu 20 000 ‐ 20 100 Kč,, kamarád opci uplatní aa ztratí méněě než 100 Kčč. P Pokud cena klesne jakko oli hluboko, kamarád traatí stále pou uze 100 Kč, přičemž opci s samozřejmě neuplatní.

83

BU USINESS FINA ANCE ZAPAMATTUJTE SI

FFinanční deriiváty a certiffikáty předsttavují další m možnosti pro investiční portfolio. Mezi f finanční deriváty řadíme opce, swapu a futurres. Certifikááty členíme do několikka s skupin. Jejich h hodnota vyychází z hodn noty basickéh ho aktiva. Nespornou výhodou in N nvestičních certifikátů je jejich okamžitá o likkvidita, ted dy s schopnost kd dykoliv směn nit certifikát zzpět za penízze. Další velkkou výhodou u certifikátů jje jejich transpaarentnost a univerzálno ost. U každéh ho certifikátu u se přesně sstanoveno, cco je jeho podkkladovým akttivem, jak a z jakých insttrumentů je certifikát ko onstruován, v jaké měně je denomino ován, jak dlouho se již s certifikáttem obchoduje či jak se s d doposud vyvvíjela jeho hodnota. h Kro omě toho exxistuje vždy přehled o aaktuální cen ně c certifikátu naa burze. Pod dkladovým aktivem a certtifikátu pak může být tééměř cokolivv. A Akcie, komod dity, měny, indexy, jejich h kombinace a dokonce i celé kompleexní investičn ní s strategie jednotlivých baank mohou být zabalenyy do jedinéh ho certifikátu u. Spekulovaat p lze nejen pak n na růst, alle také na pokles či staggnaci podklaadového aktiiva. Investičn ní c certifikáty jssou díky jed dnoduché ko onstrukci zn natelně levn nější, než naapř. podílovvé f fondy. DEFIN NICE

IInvestiční ceertifikát = dlužní úpis, jímž j se emittent (nejčasstěji banka), zavazuje, že ž investorovi za předem staanovených p podmínek certifikát odko oupí zpět. FFinanční derrivát = finan nční nástroj založený na n základním m finančním nástroji tzvv. p podkladovém m aktivu (nap př. obligace, akcie). KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké jsou výhodyy a nevýhodyy investičních h certifikátů?? Jaké znáte typy fiinančních deerivátů? Vysvvětlete jejich h podstatu.

84 4

8 Finanční derriváty, certifikáty S SHRNUTÍ KA PITOLY

Finan nční derivát je finanční nástroj založený na bassickém finan nčním nástro oji tzv. p podkladovém m aktivu (nap př. obligace, akcie). Hodn nota finančníího derivátu se tedy odvíjí od hodnotty podkladovvého aktiva. Finan nční derivátyy jsou součásstí kapitálové ého trhu. Certifikáty lze charakterizov c vat jako tzvv. dlužní úp pisy. Investo or kupuje od o emiteenta dlužní ú úpis = certifikkát, který si p později můžee nechat pro oplatit. Hodn nota certifikáátu závisí na podkladovém aktivu. STTUDIJNÍ LITEERATURA MUSÍLLEK, P.: Trhyy cenných papírů. Praha: Ekopress, 20 011. ISBN 978‐80‐86929‐‐ 70‐5xyy.

85


9 Ochrana individu uálních investo orů Ú ÚVOD Prroblematika ochrany in ndividuálních h investorů nedílně so ouvisí s pro ocesem řízení ossobních finan ncí. Investorr prakticky vždy v podstup puje určité riiziko (snad jeen s výjimko ou beezrizikových investic). Určitě U je prraktické disp ponovat infformacemi, které moho ou po otenciální rizziko zmírnit. Úp prava ochra any spotřebiitele při posskytování fin nančních slu užeb je obsa ažena v řad dě prrávních předp pisů. Jedná sse o zákony, v nichž je och hrana spotřeebitele stěžejjním tématem m a jje chápána v klasickém smyslu – tj. upravuje vzztah dodavatel – spotřeb bitel (jedná sse na apř. o zákon o ochraně sspotřebitele, zákon o spo otřebitelských h úvěrech), d dále o zákon ny, ktteré se primá árně zabýva ají jinou prob blematikou, nicméně ob bsahují poměěrně uceleno ou pa asáž upravujjící problema atiku ochrany spotřebitele (občanskýý zákoník) neebo jednotlivvá usstanovení s takovýmto t p předmětem úpravy (nap př. zákon o podnikání p na a kapitálovém trh hu, zákon o pojistné smlouvě čii zákon o pojišťovacícch zprostřed dkovatelích a likkvidátorech pojistných událostí). u M Mezi posledně zmiňovanou skupinu zákonů pattří přředevším prá ávní předpisyy, které obsa ahují obezřeetnostní pravvidla podniká ání finančnícch insstitucí, jež vee svých důsleedcích nepřím mo napomáh hají ochraně spotřebitele. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Zhodn notit význam m ochranných h institutů. Zmapo ovat relevantní legislativní rámec. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Inform mace o konkrrétní ochraněě individuáln ních investorrů v podmínkkách ČR. Průřezzovou základ dnu relevantní legislativy. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Defino ovat funkci G Garančního fo ondu obchod dníků s cenn nými papíry. Identiffikovat funkcci MIFIDu. Uvědo omit si možnosti ochrann ných institutů ů.

86 6

9 Ochrana individuálních investorů

9.1 Garaanční fond obchodníkků s cennýými papíry d obchodníků ů s cennými papíry (www w.gfo.cz) vzn nikl jako třettí fond z rodiiny Gaaranční fond institucí, kteréé částečně od dškodňují klienty zkracho ovalých subjeektů. Jedná sse o: Fond p pojištění vkladů (odškodň ňuje klienty b bank) – www w.fpv.cz Zajišťovvací fond dru užstevních zááložen – ww ww.zfdz.cz ond byl zalo ožen na počátku roku 2001, nyní je součástíí Zákona o podnikání na Fo kaapitálovém trhu t č. 256//2004 Sb. Cílem C zákonaa je harmonizovat tuzeemskou právvní úp pravu s požaadavky právaa Evropské unie, konkrrétně čl. 2 Směrnice S Evvropské unie e o zááručních systémech pro o investory. Dalším cíle em bylo pod dpořit rozvo oj tuzemského kaapitálového ttrhu. Fo ond zabezpeečuje záručční systém, ze kterého o se vyplácejí náhrad dy zákazníků ům ob bchodníka s s cennými papíry, který není sch hopen plnit své závazky vůči svýým záákazníkům. Úkkoly fondu: a) Přijímá příspěvky od obchodníků s ccennými papíry, ČNB o výši přříspěvků, kteeré jednotlivví obchodníci s cennými papíry zaplaatili b)) informuje Č Gaarančnímu fondu za přísslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace způsobe em um možňujícím d dálkový přísttup do 30. du ubna následu ujícího roku, c) zajišťuje ověěřování náro oků na vyplaccení náhrad zz Garančního o fondu, d)) zajišťuje vyp plácení náhrad z Garančn ního fondu. Zd drojem majeetku Garančního fondu jsou příspěvvky od obch hodníků s ceennými papííry, po okuty uložeené obchodníkům s ceennými pap píry podle zákona o podnikání na kaapitálovém trhu, t pokutyy uložené in nvestičním společnostem s m za porušeení ustanove ení týýkajících se obhospodařřování majettku zákazníkků a výnosyy z investovvání peněžníích prrostředků. Garanční G fond může přijmout p úvěr, dotaci nebo návraatnou finančční výýpomoc. Prrostředky Gaarančního fon ndu lze použžít na: a) náhrady pllynoucí z neeschopnosti obchodníka s cennými papíry spln nit své závazzky sp počívající ve vvydání majetku zákazníkků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho fin nanční situaccí, b)) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci, c) úhradu nákladů na činnost Garančníího fondu. h nástrojů plaatné ke dni, ke Prro výpočet náhrady jsou určující reállné hodnoty investičních ktterému Garanční fond ob bdrží oznámení ČNB. Při výpočtu náhrady může Garanční fo ond přřihlédnout i i ke smluvvním ujednááním mezi obchodníkeem s cennými papíry a záákazníkem, jsou‐li j obvyyklá, zejmén na ke skute ečně připsan ným úrokům m nebo jinýým výýnosům, na kkteré vznikl zzákazníkovi nárok ke dnii, kdy Garanční fond obd držel oznáme ení Čeeské národníí banky. Nááhrada se záákazníkovi po oskytuje ve výši 90 % čáástky vypočttené podle o odstavců 7 a 8, neejvýše se všaak vyplatí částka v korun nách českých h odpovídajíccí 20 000 EU UR pro jedno oho záákazníka u jednoho obcho odníka s cen nnými papíry.

87

BU USINESS FINA ANCE f musí být vyplaccena do 3 měsíců odee dne ověře ení Nááhrada z Garančního fondu přřihlášeného nároku a vypočtení výše v náhrad dy. Česká národní banka může ve výýjimečných případech p naa žádost Garančního fon ndu prodlou užit tuto lhůttu nejvýše o o 3 měsíce. ond se od po očátku své exxistence potýká s absolutním nedosttatkem prosttředků na svvou Fo čin nnost a vzhledem k úpadku hned něěkolika obch hodníků s cennými papírry právě v ro oce 20 001, nastalaa situace, že od začáátku měl fond f vysokéé závazky vůči klientů ům zkkrachovalých h institucí. Krrátce po vzniiku fondu do ošlo ke krach hu Private Invvestor s 2 05 52 poškozenýými a nároke em naa náhradu škkody v celko ové výši 366 mil. Kč. Následoval kraach KTP Quaantum s 19 0 070 po oškozenými aa nárokem vve výši 1,5 mlld. Kč. Akktuálně mezii obchodníkyy, kteří nehraadí své závazzky, patří: 6

‐ Americaas International Brokers

7

‐ Bradley,, Rosenblat & & Comp

8

‐ Finnex P Praha

9

– FORTE IInvest

0 – Komerio 10 11 1 – KTP Quantum 12 2 – Private Investors 13 3 – Profin C CB 14 4 ‐ Sati, a.s. 15 5

9.2 MiFiD D MiFiD (The Markets M M in Fiinancial Instruments Dirrective – Sm měrnice o trzzích finančníích instrumentů) jje předpis, kkterý zavádí společný tržní a regulato orní režim pro poskytováání HS. investičních služeb ve všecch státech EH měrnice si klaade tři základ dní cíle: Sm -

Dokon nčit proces vytváření jedn notného evrropského trhu investičnícch služeb.

-

Reago ovat na změn ny a inovace,, které se objjevují na kap pitálovém trh hu.

-

Ochranu investo orů prostřednictvím vytvoření v ko onkurencescchopnějších a silnějšších finančnícch trhů.

MiFiD je základním kam M menem Akčn ního plánu finančních f s služeb, jehož 42 opatře ení záásadně měníí fungování ffinančních služeb. Je nejjvýznamnějšíí částí legislaativy zavede ené Laamfalussyho procesem. Upřesňuje povinnosti p do ohledu nad finančním f trrhem, rozšiřu uje seeznam finan nčních instru umentů (deeriváty, kom moditní derivváty), investtičních služe eb, stanovuje specifické požad davky týkajíccí se provozo ování finančn ních služeb. Důvodem pro o vznik MiFiD Du je snaha o odstranit nárrodní burzovvní monopolyy, dosáhnout u D ob bchodování s cennými papíry p konku urenčního prrostředí na evropské e úro ovni a zárovveň zvvýšit transparentnost. Otázkou je, zdaa se nejedná o přílišný idealismus. 88 8

9 Ochrana individuálních investorů oučástí MiFiDu je rovněěž požadaveek na prováádění pokynů zákazníka za nejlepšíích So po odmínek – pravidlo p Bestt Execution. Pravidlo vyvvolává rozpaaky ve smyslu kvantifikaace “n nejlepších po odmínek”. Jee to rychlost,, cena nebo něco jiného o? Směrnice třídí zákaznííky naa drobné, pro ofesionální aa způsobilou protistranu.. Kastování zákazníků máá přímou vazzbu naa poskytován ní informací o o službách, n nástrojích ted dy komunikaaci se zákazn níkem. AKTIVITA A 9.1

MiFiD

Z Zhodnoťte im mplementaci MiFiDu v po odmínkách Č České republiiky. ZAPAMATTUJTE SI

Investor je před p ztrátou u majetku a nekalkulovanými rizikyy chráněný legislativou a s státním dozo orem. Řadí se zde pravvidla týkající se investic a publicity, diverzifikacce p portfolia, zve eřejňování attd. DEFIN NICE

MiFiD = přeedpis, který zavádí společný tržní a M a regulatorn ní režim pro o poskytován ní investičních sslužeb ve všeech státech EEHS. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaká je úloha Garrančního fondu obchodníků s cenným mi papíry? Do jaaké výše jsou u zajištěny vkklady na účte ech bank a zááložen? Zjistěěte. S SHRNUTÍ KA PITOLY

Garanční fond ob bchodníků s ccennými pap píry. Fond d pojištění vkkladů. MiFiD D je základním kameneem Akčního o plánu finaančních služeb, jehož 42 4 opatřření zásadněě mění fungo ování finančn ních služeb. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1.

Záko on o podnikání na kapitállovém trhu čč. 256/2004 SSb. v aktuáln ním znění.

89


1 Důcchodováá reform 10 ma, penzzijní fon ndy Ú ÚVOD Dů ůchodová reeforma je ča asto skloňovvaným témattem v médiíích i politikyy. Zajištění na n stáří je nedíln nou součástíí osobního finančního f plánu. p Některé otázky jssou řešeny na n úrrovni státu –– věk pro odcchod do důch hodu, podmín nky vyplácen ní starobní penze, pravid dla prro penzijní fondy f atd. Na občanecch je pak ro ozhodnutí, ktteré finančn ní instrumenty po oužijí a jak jee začlení do ssvého investiičního portfo olio. Pro sprá ávné rozhodn nutí je potřeb ba do ostatečného množství kva alitních inforrmací. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Rozklííčovat možnosti financovvání potřeb d důchodového věku. Rozpo oznat výhodyy a nevýhodyy jednotlivých h typů penzijjního financo ování. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Schop pnost efektivně využít mo ožnosti daňo ové reformy. Inform mace o možn nostech zajišttění potřeb vve stáří. Detailní přehled o možných typech penzijn ních dávek. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Orienttovat se v dů ůchodové refformě. Rozum mět fungován ní penzijních fondů.

90 0

ůchodová reforma, penzijní fondy Dů

10.1

Penzijní fondy

Peenzijní fondyy patří mezi nejdůležitějšší institucion nální investory na světovvých finančníích trzzích. Ve sro ovnání s in nvestičními zprostředko ovateli nebo o institucem mi kolektivníího fin nancování vššak mají mno ohem kratší historii, protože první vzznikly až po druhé světo ové váálce. Peenzijní fond dy mají chaarakter finančních zpro ostředkovateelů, shromaažďují peněžžní prrostředky za účelem aku umulování a správy kapiitálu pro výp platu budouccích penzijníích dáávek. Jsou zpravidla zakkládány nefin nančními firmami pro svvé zaměstnaance, které do nich přispívajjí svým zam městnancům určitou výýší peněžních prostředkků, které mají m harakter daň ňově uznateelných nákladů. Klíčovým faktorem ovlivňujíccím postave ení ch peenzijních fon ndů je způsob financován ní životních p potřeb osob b v období ztráty výděleččné scchopnosti v d důsledku vyšššího věku.

10.2

Možnostti financovvání potřeb b v důchod dovém věkku A) Rodinné fin nancování – založeno naa neformálníím uspořádáání, kdy starší osoby spoléh hají nejen naa svou výděleečnou činno ost, ale také naa principu, kdy mladší členové ro odiny přebírrají zodpovědno ost za financo ování potřeb b starších čleenů rodiny. dividuálně vyytvořených aaktiv – jednáá se o příjmy ze B) Příjmy z ind spoření, živo otního pojišttění, prodejee/pronájmů realit a dalšíích reálných akttiv. Nebezpe ečím je převvládající chovvání preferujjící okamžitou spotřebu a a podceněníí období sttáří, součassně nerozvinuto ost instrumentů individu uálního spořeení a nejisto ota spojená s neebezpečím úpadků životn ních pojišťovven. dového zab bezpečení –– ve většiině C) Státní dávvky důchod vyspělých zemí garanto ovány všem zaměstnanccům. Zpravid dla jsou financo ovány PRŮBĚĚŽNÝM způso obem, tj. Jso ou vypláceny ze státních rozpočtů.

Výhod dy průběžného způsobu financování:: -

Solidaarita mladých h se starými.

-

Redisttribuce mezi bohatými a chudými.

-

Nízké administratiivní náklady.

-

Omezení informačční asymetriee.

-

mální vliv výkyvů v na kapitálových h trzích na životní úrroveň osob v Minim důcho odovém věku u. Nevýh hody průběžného způsob bu financování:

-

Nebezzpečí změn systému důchodového o zabezpečení na základě politickýých změn..

-

Nebezzpečí vzniku deficitu.

-

Absen nce stimulacee k vytvářeníí soukromých h penzijních úspor.

-

Zvyšovvání nákladů ů na pracovní sílu.

-

Potlaččování rozvojje trhu s cennými papíry.

91

BU USINESS FINA ANCE harakter státních dávek:: Ch a) Univerzální charakkter – fixní výýše penze be ez ohledu naa výši výdělků oprávněnýých osob ((prakticky see nevyskytujee). b) Pojistn ný charakteer – penzzijní dávky zohledňují výši výděělků a poččet odpracovaných lett oprávněnýcch osob (běžžně se vyskyttující). ního a pojistn ného. c) Smíšený charakterr – kombinacce univerzáln D) Příjmy z kapitálově financovaných důchodovýých systémů ů – finanční prostředky, které získkávají oprávněné oso oby z akumulovaaných aktiv v penzijních fondech. Zd v de je aplikovván systém PŘEDBĚŽNÉH P HO financování, kd dy postup pně akumulovan ná aktiva kryjjí budoucí peenzijní závazky. Výýhody: -

ost přenosu u spotřeby v čase v tím, že část důcchodů není spotřebováána Možno v prod duktivním věěku, ale až v d době, kdy výýznamně klessá výdělkováá schopnost.

-

Zčásti řešení nepřííznivého dem mografického o vývoje.

-

Ovlivň ňuje strukturru úspor ve p prospěch dlouhodobých.

-

Podpo ora likvidity ttrhu s cenným mi papíry.

Neevýhody: -

ník nese větššinu rizik, bu udoucí výše d dávek je ovlivvněna vývojeem ekonomiky, Účastn výnosností investtičních instru umentů, výkkonností správce portfo olia penzijníích u délky životaa, po kterou bude účastn ník čerpat dáávky. fondů a nejistotou

-

ní je v rozho odující míře přesunuta na Odpovvědnost za důchodové zabezpečen jednottlivce.

-

Relativvně vysoké náklady na zavedení syystému, vytvvoření a sprrávu penzijníích fondů a jejich regu ulaci.

-

Snižovvání flexibilitty trhu prácee, a to za pře edpokladu zavedení zam městnanecké ého typu kkapitálově fin nancovaných h důchodovýých systémů.

nstitucionální uspořádán ní kapitálovéého financování důchodů ů lze dělit z hlediska: In a) Správyy -

Státní penzijní fon ndy

-

Zaměsstnanecké peenzijní fondyy

-

Nezávvislé penzijní fondy

b) Formyy účasti -

Dobro ovolná (USA, ČR, Nizozem mí, Austrálie, Švýcarsko)

-

Povinn ná

c) Typu p penzijního plánu

92 2

ůchodová reforma, penzijní fondy Dů -

Defino ovaný příspěěvek (zaměsttnavatel/spo onzor se zavvazuje, že bu ude investovvat pro svého s zaměěstnance ko onkrétní fin nanční prosttředky. Neggarantuje výši v důcho odových dáveek, ty jsou záávislé na zhodnocení).

-

Defino ovaná dávka a (sponzor se zavazuje, že bude zam městnanci p po odchodu do důcho odu vyplácett pravidelněě předem stanovenou s výši důchod dových dáve ek, které jsou určenyy na základěě příspěvků a očekávan né průměrné délky živo ota zaměsstnanců).

-

Hybrid dní dávka (kkombinace dvou d předch hozích – spo onzor garanttuje minimáální výši peenzijní dávkyy a horní hranice je dána kapitálovým m zhodnocen ním).

-

Plán zaměstnaneeckého vlasstnictví akciií (podniky používají úspory svýých zaměsstnanců na skupování s ceenných papíírů. Vysoké riziko r účastn níků vyplývajjící z kvaliity hospodařření sponzoraa).

10.3

Český pe enzijní systtém

Záákladním pilířem součassného českéého důchodového systéému je státtní důchodo ové po ojištění, které je financcováno PRŮB BĚŽNÝM ZPŮ ŮSOBEM ze státního ro ozpočtu. Účaast v něm je povinná a po splnění podmínek mají účaastníci nárokk na starobn ní důchod, pllně invalidní důch hod, částečný invalidní důchod, d vdovský a vdovvecký důchod d nebo sirottčí. Výýše státních sestává jak zz pevné tak p podílové složžky. Pe enzijní připo ojištění je relativně výýhodná form ma zajištěníí dodatečnýých finančníích prrostředků k zzákladnímu d důchodovém mu systému. P Penzijní fond dy jsou nezávvislé soukrom mé fin nanční instituce, účast je dobrovoln ná. Fondy ko onstruují pen nzijní plány s definovanýým přříspěvkem, p plány s defino ovanou dávkkou mají dop plňkový charrakter ve forrmě invalidníích peenzí. Tuzemsské penzijní ffondy podléh hají přísnému u státnímu d dozoru. Peenzijní fondyy mohou býtt zakládány p pouze jako aakciové spoleečnosti se síd dlem na úze emí ČR R, základní kapitál k tvoří peněžité vklady minimáálně 50 mil. Kč. K založeení je nezbyttné po ovolení ČNB. V žádosti o o zřízení mu usí být uved den návrh statutu (doku ument určujjící ro ozsah činnostti fondu, zam měření, cíle, investiční po olitiku, způso ob použití zissku…), penziijní plán (stanoveení druhů peenzí a ostattních dávek, podmínky nároků na vvýplatu dáve ek, zp působ jejich vvýpočtu…), sstanovy a dep pozitář.

10.3.1 Dávky z penzijního o připojiště ění Z penzijního připojištění see mohou posskytovat následující dávkky: A. PENZEE -

Starob bní (musí býýt vždy sjedn nána, podmíínkou výplatty je dosažení konkrétníího věku aa placení přísspěvků min 5 5 let).

-

Výsluh hová (nárok vzniká bez o ohledu na do osažený věk p po 15 letech spoření).

-

Invalid dní (sjednává se vždy a lzze ji uplatnit po 3 letech spoření, pokkud byl přizn nán invalid dní důchod).

-

Pozůsstalostní (připadne pozůsstalým osobáám, pokud ú účastník platiil min. 3 rokyy a vypočte se z přísp pěvků klientaa, státních přříspěvků a vvýnosu fondu u. Pokud doššlo k úmrtí dříve, maají pozůstalí nárok na odbytné, o po okud osoby s nárokem na pozůstalostní penzi zemřely, p připadne děd dicům částkaa rovna odbyytnému, nen ní‐li dědic,, částka připaadne fondu aa státní přísp pěvky se vraccí ministerstvvu. Zemře‐li po dosažení 60 let a zzvolí penzi s výplatou do o své smrti, n nevzniká pozzůstalým nárrok dné dávky). na žád

93

BU USINESS FINA ANCE B. JEDNO ORÁZOVÉ VYROVNÁNÍ V nek (náleží účaastníkovi míísto penze za podmín stanovvených penzzijních plánem m, daň ve výýši 15 %). C. ODBYTTNÉ (náleží účastníkovi, který platil příspěvky alespoň 12 2 kalendářníích měsíců a jehož peenzijní připojjištění zaniklo výpovědí nebo dohod dou ještě dřívve, než nastal n nárokk na výplattu starobní penze a pokud p nedo ošlo k převo odu prostřředků do jinéého penzijníh ho fondu. Po o ukončení sm mlouvy form mou odbytného jsou klientovi k vrááceny jeho vklad, výno osy a příspěěvky zaměsttnavatele jssou zdaněěny 25 %). enzijní příspěvky musí b být stanoveny na kalendáářní měsíc, vvýše nesmí b být nižší, nežž je Pe čáástka zakládaající nárok naa státní přísp pěvek. Nelze platit příspěěvky na penzzijní pojištěn ní u vícce penzijních h fondů. Za ú účastníka mů ůže spořit tře etí osoba nap př. zaměstnaavatel. Peenzijní fond spravuje přííspěvky účasstníků a státtu. Fond tyto o prostředkyy v souladu se záákonem investuje do: -

státníích i soukrom mých dluhop pisů (bez limitu),

-

hypottečních zástaavních listů (bez limitu),

-

akcií aa podílových listů (max. 2 25 %),

-

nemovitostí a movvitých věcí (m max. 5 %)

-

nebo jje ukládat naa účty u bankk (bez limitu,, max. 10 % u u jedné bankky).

Fo ond také mů ůže investovat v zahraniičí a to výhrradně do stáátních dluhopisů členskýých zeemí OECD. Výýnosy (min. 8 85 %) se každ doročně rozd dělí mezi účaastníky. Po ostup při výb běru penzijníího fondu: 1. vyřadiit z výběru nejmenší fo ondy. Jsou pro ně chaarakteristickéé nižší úspo ory z rozsaahu a vznikáá riziko, že budou b dražšíí. Větší fondy mají šanci přežít kriticcké situace. 2. Vyřadit z výběru fondy, kteréé mají vysoké roční nááklady v pom měru k objem mu ovaných aktiv. spravo 3. Vyřadit fondy s největším podílem p nákkladů příštícch období proti objem mu spravo ovaných aktiiv. Pravděpo odobně jsou tyto fondy zzatíženy dluh hy, které bu ude nutno o v budoucno osti uhradit. 4. Nesled dovat minulo ou výkonnosst.

10.4

Důchodo ová reform ma v ČR

Dů ůchodová reeforma by měla m být aktuální od rokku 2013. Zavvádí dobrovolné spoření v no ových penzijních fondech h, současně mění i dosavvadní systém m penzijního připojištění se státním příspěěvkem. Obssahem prvníí části reformy je prodloužení věku u odchodu do peenze a částeččná změna výše státního důchodu. Mezi základní charakteristtiky reformy patří: M

94 4

-

Třípiliřřový systém..

-

Zvýšen ní rodinné so olidarity.

ůchodová reforma, penzijní fondy Dů -

Státní důchodový systém.

-

Povinn ná účast v so oukromém důchodovém systému.

-

Nezávvislé penzijní fondy.

-

Zavedení povinného důchodovvého systém mu.

-

ovolný důcho odový systém m financovan ný kapitalizovvaným způso obem. Dobro

Syystém penzijního připojišštění má fungovat i nadáále. Stane se takzvaným třetím pilíře em, záákon o něm nově hovo oří jako o do oplňkovém penzijním spoření. Souččasní účastn níci bu udou "přesu unuti" do takzvaných traansformovan ných fondů. Zůstanou jjim zachováány ve eškeré souččasné výho ody, napříkllad každoro oční garancce návratno osti vloženýých prrostředků, a státní příspěěvek. No oví účastnícci pak nebudou moci vstoupit do d transform movaných ffondů, ale do takzvaných úččastnických fo ondů. Tyy zřejmě do ostanou většší možnosti pro investo ování. Moho ou tak dosaahovat vyššíích výýnosů než do osud, na druh hou stranu h hrozí vyšší riziko znehodn nocení úspor. Zp přísní se také pravidla p pro státní po odporu. Kdo si nebude m měsíčně spořřit alespoň 3 300 ko orun, nemá n na ni nárok. Při měsíčním m příspěvku (vkladu) účastníka v rozm mezí od 300 do 99 99 korun máá státní podp pora nově činit 90 korun plus 20 prrocent z částky přesahujjící 30 00 korun. Jesstliže bude ú účastník spořřit alespoň 1000 korun m měsíčně, má státní podpo ora čin nit pevných 230 korun. No ový systém b bude výhodn ný pro ty, kdo o budou spořřit více než 6 600 korun měsíčně. No ovinkou je také možnost dobro ovolně posíílat jedno procento zze své mzzdy (vvyměřovacího základu) vve prospěch svých rodičů v důchodo ovém věku. Zvýšení příjm mů ro odičů nebudee mít přitom m žádný dopaad na příjem m poplatníka z průběžného či spořícíího pilíře a bude h hrazeno ze sttátního rozpo očtu TABULK KA 9.1

Zhodnocení vkladů pen nzijními fond dy za rok 201 10

Penzijní fond

Allianz PF

No ominální zhodnocení

Reálné é zhodnocen ní za rok

za rok 2010

2010 (očištěno od d inflace 1,5 %)

3 % %

1,5 %

PF České spo ořitelny 2,3 34 %

0,84 % %

95


PF Komerční banky 2,2 23 %

0,73 % %

ING PF

2,1 14 %

0,64 % %

Aegon PF

2,1 11 %

0,61 % %

Generali PF

2,1 10 %

0,60 % %

PF České po ojišťovny 2,0 00 %

0,50 % %

PF ČSOB Staabilita

1,5 50 %

0,00 % %

AXA PF

1,4 47 %

–0,03 %

PF ČSOB Pro ogres

1,0 04 %

–0,46 %

T TABULKA 9.2 2

Vhodnost fiinančních prroduktů pro spoření na d důchod

Investičníí životní pojištění

Kapitálové životní pojištění

Otevvřené podíílové fond dy

Peenzijní přřipojištění

Stavební spoření

likvidita

nízká

nízká

vysoká

nízzká

nízká

zhodnoceníí vysoké

nízké

vysoké

nízzké

nízké

náklady

vysoké

vysoké

nízké é

vyysoké

střední

Vhodnost pro důchodové spoření

nevhodnéé

nevhod dné

vhod dné

vh hodné

nevhodné

Z Zdroj: Monac co SCHÉMA A 9.1

96 6

Systém přisspívání dětí n na důchody rodičů

ůchodová reforma, penzijní fondy Dů

97


edení reform my Penzijní připojištění dnes a po zave

Porovnejte stávající P s a budoucí b sysstém penzijn ního připojišštění včetněě zhodnocen ní d dopadu změěny ve Vaššem portfolio (v přípaadě, že jstee účastníkem m penzijníh ho p připojištění). Jaká je aktuální výše státn ní podpory p penzijního přřipojištění?

98 8

ůchodová reforma, penzijní fondy Dů ZAPAMATTUJTE SI

nzijního přip pojištění Výhody a nevýhody pen

Výho ody •

státn ní příspěvek o od 50 do 150 0 Kč měsíčně ě,

•

daňo ová úspora přři měsíční úložce převyšu ující 500 Kč,

•

zaměěstnavatel m může příspěvek zaměstnaanci na penzijní připojištěění odečíst zze svého daňového základu až d do výše 3 % vvašeho vyměěřovacího zákkladu,

•

doplňkové proggramy v pod době zvýho odněných pojištění p nebo spořicícch plateebních karet.. Nevýýhody

•

zhod dnocení pen nzijních fondů i přes státní s příspěěvky a daň ňové výhod dy nepo okrývá inflacii, celkově je velmi nízké,

•

po dobu d spořen ní nelze se vvkladem bezz sankce a ztráty z státníích příspěvkků nakláádat,

•

vklad dy nejsou pojištěny.

DEFIN NICE

Penzijní fond P d = finanční zzprostředkovvatel shromaažďující peněěžní prostřed dky za účelem m a akumulování í a správy kap pitálu pro výýplatu budou ucích penzijních dávek. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké znáte druhy dávek vypláácených z penzijního přip pojištění? Jak se liší průběžn ný a předběžžný financovvání důchodo ového systém mu? Jaké zásadní změěny přináší daaňová reform ma?

99


Finan ncování potřřeb v důcho odovém věku u je možné rodinným ffinancováním m, příjm my z individ duálně vytvo ořených akttiv, státnímii dávkami d důchodovéh ho zabezpečení a příjmy z kapitáálově financo ovaných důch hodových syystém. Státn ní dávky mohou m mít charakter univerzální, u pojistný nebo smíšen ný charaakter. Záklaadním pilířeem českého o důchodového systém mu je státní důchodovvé pojištění. Penzijní fondy maají charakterr nezávislých soukromých h finančních institucí. Reforma důchodového systéému si klade za cíl mj. vyytvořit funkčční a efektivn ní systéém zabezpeččení na stáří. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. SYROVÝ, P P., TYL, T.: Ossobní finance e, řízení finan ncí pro každéého. Praha. Grada Pub blishing, 2011. ISBN 978‐80‐247‐3813 3‐0.

10 00

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod

1 Ban 11 nkovní p produktty pro vvybrané segmen nty Ú ÚVOD Ka apitola se za aměřuje na finanční f prod dukty typickké pro vybrané segmentyy klientů. Po od po ojmem vybra ané segmen nty si lze jisstě představit cokoliv – zvířata, sen niory, zvlášttní majetek. Vzhlledem ke skutečnosti, žee se jedná o o studijní materiál určen ný studentům ko ombinované formy studia a, diskutován ny budou přředevším pro odukty zaměřřené na děti a prrodukty určeené pro studenty. Pomůžže vám odha alit některé možnosti, m ktterými můžete ob bohatit nejen n své, ale takké rodinné po ortfolio. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Pocho opit smysl fin nančního vzd dělávání v dě ětském věku. Orien ntovat se v naabídce finančních produkktů pro vybraané segmentty. Vyhod dnotit relevantní produ ukty v kontextu jejich h potřeby vv konkrétním portfo oliu. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Předsttavu o speciffických potřeebách a jejich h řešení. Schop pnost pracovaat se speciálně orientovaanými produkty. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Pocho opit konstrukkci a význam speciálních produktů. Stanovvit vhodná kritéria pro vo olbu produkttu.

1 101


11.1

Finančníí produkty pro děti

Tu uzemské statistky sdělujjí neuvěřitelné – průmě ěrnou českou u rodinu dělí od bankro otu jeden – tři měsíce. m Z toh ho vyplývá, že neumíme spořit, vyytvářet rezerrvy a s penězi ho ospodařit. Proto je důleežité děti s penězi p naučiit pracovat a a k tomu náám mj. mohou po omoci vhodn ně zvolené prrodukty. Neež se však k samotným m produktům m dostanem me, připomeeňme si zássady „finančční prrvouky“: -

Naučtte děti nejdřííve, JAK s penězi zacháze et a až potom m, JAK vyděláávat, obráce eně je to n nefunkční.

-

Rozlišujte nekomp promisně meezi „chci“ a „p potřebuji“.

-

Nedovvolte dítěti vvšechno koup pit.

-

Učte d děti spořit a vvytvářet si reezervy.

-

Dávejtte dětem kap pesné.

-

Učte d děti hospodaařit v rámci jeejich „miniro ozpočtu“.

-

Učte d děti znát hod dnotu peněz..

-

Mluvte s dětmi otevřeně o rod dinných finan ncích (nesmíí to být tabu)).

Jee však vhodn né začínat tak t brzo? Po odle dětské psycholožkyy Hany Vaníčkové z Lin nky beezpečí k tom mu nelze přřistupovat paušálně. "Vžždy záleží na n konkrétníím dítěti, je eho zralosti a na dlouhodobějšším přístupu rodičů k něm mu," říká psyycholožka. R Rozdíly podle e ní mezi sourozenci vyrůstajícími ve stejn ném prostřed dí ‐ zatímco jjeden je v ossmi mohou být i m lettech už dostt zralý a platební kartu m mu můžete b bez obav svěřit, pro druh hého by tako ová saamostatnost byla příliš veelkou zátěží. Užž osmiletým školákům lzze karty poříd dit u ČSOB, Č České spořitelny, Fio ban nky, GE Mon ney Baank a Komeerční bankyy, dětem od d deseti lett je poskytují Poštovníí spořitelna a Vo olksbank. Vššechny pen něžní ústavyy podmiňujíí vydání založením dětského konta, výýjimkou je Čeeská spořitelna. Jiný systtém má Fio banka, kteráá nenabízí sp peciální dětsské ko onto, ale umožňuje založžení účtu i děětem od osm mi let. Karty dětem vydáává k dětským m i ro odičovským ú účtům. Výýhody dětskkých platebn ních karet a a dětských kont (pokud d je cílem naučit školááka sp pravovat finaance, měl by mít ke kartěě také vlastníí účet): -

Dětskéé konto naučí potomka hospodařit ss penězi a um možní mu prrvní manipulaci s plateební kartou.

-

Dítě u u sebe nemusí nosit ho otovost, a přesto p si mů ůže vybrat p peníze, kdykkoli potřeb buje, a rodiče o ně nemu usí mít starosst.

Než školák získá vlastn ní konto, měli by rodičče otestovatt jeho přístu up k penězů ům po omocí kapessného. V ob blasti financíí je třeba dát dětem určitou svobo odu a důvěru. Prrvním krokem m může být p právě kapesn né. Kaapesné by mělo m dítě zaačít dostávatt nejpozději,, když jde do školy. Praavidelný (niččím neepodmíněný) příjem má velký význaam ve finanččním vzdělán ní. Učí, jak ss penězi vyjítt a jak a proč peeníze spořit. Jeho výše je j individuállní a závisí na n finančnícch možnoste ech ro odičů. Důležitté je na začáátku stanovitt pravidla. V Vždy by mělo o být kapesné o něco vyššší,

10 02

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod neež jsou nutn né výdaje, aby a dítě mělo šanci usp pořit. Připravvuje se tak platforma pro p fu unkční rozpraavu o rodinném rozpočtu u, o příjmech h, výdajích, plánech. Neejdůležitější finanční vzdělání dostávvají děti právě ě od svých ro odičů. D Dětská plateb bní karta všaak nikdy neb bude funkčníí sama o sob bě, bez dalších výchovnýých krroků. Děti see učí nápodobou ‐ proto rodiče nesm mí zapomínatt na to, jakým m vzorem jssou přři zacházení ss financemi o oni sami. D Dětské karty se od standaardních liší. Např. v přípaadě dětského konta Slůn ně lze vybíraat z baankomatu, ale a nelze s ní n platit. Někkteré karty ‐ ‐ Maestro od o GE Moneey Bank či Visa Electron od Poštovní P spořitelny, umo ožňují také dobíjení d kred ditu mobilníích telefonů. S kaartou od Pošštovní spořittelny lze plattit v obchod dech, a doko once i využívvat službu caash baack. Česká spořitelna plaatby kartou neumožňuje e, ale lze je dítěti povollit, pokud o to ro odiče požádaají. S žádnou u z dětských karet nelze platit na intternetu, ale někdy mohou děěti vybírat i zz bankomatů ů v cizině. Prro výběr hoto ovosti jsou o ovšem na děětských kartáách lim mity. Banky nabízejí pom měrně velkou volnost ‐ záleží z na rod dičích, pro jaakou částku se ro ozhodnete a jaký časovýý limit (denn ní, týdenní, měsíční) m zvolí. Vydání kaarty je obvykle zd darma, někdee se neplatí ani za výběrr z bankomatu, banka zaa ni neinkasu uje žádný ročční po oplatek. Její platnost je rrůzně dlouháá, například ČSOB či Kom merční bankaa ji vydávají na třii roky; častějji se však sho oduje s platn ností karet prro dospělé. U Komerční banky jsou výýběry z vlastních bankom matů zdarmaa, Poštovní spořitelna či GE M Money Bank nabízejí zad darmo dva výběry v měsíččně. Česká spořitelna s si za výběry ze svvých bankom matů účtuje šest š korun, ale zároveň poskytuje možnost m zvo olit si tři služžby zd darma. Zpopllatněny jsou samozřejměě výběry z cizzích bankomatů a v zahraaničí.

11.2

Studentsská konta

Cena je jedn ním z hlavn ních kritérií, kterým se student při výběru ban nky řídí. Je to C po ochopitelné, ale pozorno ost si zasloužží i další paraametry. Ačko oliv se bankyy chlubí tím, že veedení účtu pro mladé je zdarma neb bo za sníženýý poplatek, p po realizovan ném průzkum mu trhu byly paraadoxně nejlevvnější bankyy, které žádný speciální ú účet pro stud denty nemajíí, a to o Fio banka a mBank. Pro mladé to představvuje jasnou výhodu. Nemusí doklád dat po otvrzení o to om, že jsou stále studenti. To je u některých bank b (Komerrční banka, GE M Money bank) e účtu, u jinýých každoročně. nutné udělatt dvakrát během historie nty levné, pokud používvají elektron nické bankovvnictví. V to om Služby jsou pro studen přřípadě je více v služeb zdarma. Většina V mladých lidí řeší ř maximu um záležito ostí prrostřednictvíím počítače, k přepážce chodí minim málně (např. pro novou p platební kartu). Přři běžném provozu p se student měěsíčně vejde e do padesáátikoruny. Pokud se bu ude dů ůsledně vyhýýbat výběrům m z cizích baankomatů, ktteré bývají n nejdražší, mů ůže mít služb by i zd darma. Nejkompliko ovanější sysstém cen má m asi Česká spořitelnaa, ve výsled dku však úččet mo, další tři se studentům vyyjde relativněě levně: tři sslužby si můžže student vvybrat zadarm daají dokoupitt za 40 korrun měsíčněě. Výběry z z cizího ban nkomatu v p případě Česské sp pořitelny neejsou moc pravděpodob p bné, protožže banka provozuje v Česku 1 300 3 baankomatů, ktteré jsou snaadno dostupné.

1 103

BU USINESS FINA ANCE nt – povolen né přečerpán ní účtu. Ve vvětšině případů Baanky studenttům nabízejíí kontokoren přřitom požadu ují potvrzení o pravidelnéém příjmu. K Kdo si formou kontokorentu půjčí, musí naa účet vrátit peníze nejp později do ro oka. Studenttské kontoko orenty bývajíí úročeny mezi 12 2 a 18 %. Komerční baanka a Českáá spořitelna navíc zavedly absolventsská konta, kkterá mohou za zvvýhodněných h podmínek vvyužívat mladí rok po stu udiu. Pokud studeent využívá kkartu ISIC, v České spořitelně na ni p přispějí 200 korun ročně ě, v niCreditBankk a Komerční bance je přříspěvek jedn norázový. Ko omerční banka navíc nab bízí Un bo onus 333 korun za to, žee každý měsííc alespoň je ednou zaplattí u obchodn níka kartou. GE M Money Bank m má zase na kartě pro stud denty cestovvní pojištění zzdarma. Přři výběru vh hodného kon nta by student měl zohle ednit i to, kd de mají účett rodiče. Nejjen kvvůli poplatků ům, které bývají při zřízeení účtu u jed dné banky o odpuštěny, aale hlavně kvvůli ryychlosti plateeb. Občas see totiž ve věttšině rodin sstane, že jedna či druhá strana finan nce neeuhlídá, a aby odešlo nastavené n inkaso, potřeb buje během hodiny přeevést na kon nto třeeba 30 korun. Elektroniccký převod p peněz uvnitř banky je praakticky okam mžitý, zatímco o z baanky do bankky to může trvat i tři dny. Finanční výho ody vyplývajíccí ze studenttského stavu u: 1. Rodiče plaatí nižší daněě. Má‐li stud dent trvalé bydliště b u svvých rodičů, mohou rodiče uplatňovvat daňovou slevu na díítě. Podmínkou je dolo ožení potvrzení o řádné ém studiu. Sleeva aktuálně činí 11 604 Kč. a. Nižší daněě platí také sttudent. udent vydělává, může si rovněž snížitt daňový zákklad. Zásadn ním Pokud stu dokladem je opět potvvrzení o stud diu. Sleva činí 23 640 Kč. b. Stát za stu udenty platí p pojistné. c. Možnost zzískání stipen ndia V závislostti na stipendijním řádu školy, ktero ou student studuje, mů ůže získat růzzné typy stipendií od sociálního s p prospěchové. VŠP, a.s. po a poskytuje celkem 5 drruhů stipendií. TABULKA A 10.1

Nabídka plaatebních karret pro děti

banka

karta

v věk

z z Limit výběru Výběr (Kč) bankomatu (Kčč) vlaastní/cizí

Česká spořitelna

Visa Ellektron

8 8

6/4 Standardně 40 (1) 600,‐/týýdně, max. 10 000,‐ /měsíčně

Fio banka

Maesttro

8 8

500 ‐ 10 výběrů ů měěsíčně 5000/týýdně zdaarma, pakk

10 04

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod 6/3 30 (2) GE Mon ney Maesttro Bank

8 8

200 – 2 výběryy 2000/měsíčně měěsíčně zdaarma, pakk 15//40

Komerční banka

Maesttro

8 8

500 – 0/3 35 5000/týýdně

Poštovní spořitelna

Visa Ellektron

1 10

200 – 2 výběryy 5000/týýdně měěsíčně zdaarma, pakk 5(3 3)/26

Volksbank

Visa Ellektron

1 10

libovolný

4/8 8(4)/35

Poznámka: P (1 1) možno zvo olit jako službu zdarma, (2) bankomaty ČSOB 6 Kč, (3) bankomatty P Poštovní spoři itelny a ČSOB, (4) bankoma aty ČSOB Z Zdroj: banky AKTIVITA A 10.1

Studentské é a dětské ko onto

Vlastníte‐li studentské V s k konto popř. Vaše dítě dětské kon nto, proveďtte srovnávací a analýzu s dal ší aktuální nabídkou na ttrhu. P PŘÍPADOVÁ Á STUDIE 10.1 1 Příběh ze sousedstvíí Monika byla vždycky chytrá holka a M a tak nikoho o nepřekvapilo, když se na vysněno ou p právnickou fa akultu dostaala na první p pokus. V září si sbalila svvé nejlepší šaaty, zamávalla r rodičům na n nádraží v rod dném městeččku a vyrazilaa vstříc velkéému světu. ZZa pár týdnů už jí bylo jaasné, že to, cco si vydělalaa na letní briigádě, nebud de na život vve v velkoměstě stačit. Kapeesné od rodičů pokryje nanejvýš taak kolej, meenzu, MHD a u učebnice. Jen nže kde vzít na nové oblečení, na kaafe s kamaráádkami, na líístky do kinaa? Jednou při cestě do školy uviděla Monika M v tramvaji plakátt, který lákal na účet prro s studenty s m možností konttokorentu. Jaako na zavolaanou! ŠŠlo to snadn no: stačilo jen přinést občanský o prrůkaz a potvvrzení o stu udiu a doložžit p pravidelný příjem z brigády. Za pár dnů už Mo onika držela v rukou karrtu ke svém mu n novému účtu u. Napřed si kkoupila novýý kabát. Pak vvánoční dárkky. A říkala si: jsem teprvve v v prváku, tuh hle půjčku sp platím a dalšší peníze si u už půjčovat n nebudu. Jenžže studentskké p povinnosti b byly náročnéé, nebyl čas na brigádyy a spláceníí nešlo tak rychle, jak si

1 105

BU USINESS FINA ANCE p představoval la. Když nastoupila do druh K hého ročníku u, měla sice e v indexu samé s jedničkky, ale pořáád s stejně hlubo ko do kapsy.. A co víc – b banka chtělaa své peníze zpět. Monika si už vědělla r rady: šla do o jiné bankyy, otevřela si s další účett a z novéh ho kontokorrentu splatilla p předešlý. A k když už byla vv tom půjčovvání, nové ko ozačky by se tak hodily… A tak to šlo dál. Na začčátku pátého A o ročníku měla Monika nakročeno k červeném mu d diplomu, a n navíc I k pořáádnému malléru – měla otevřené dvva kontokoreenty, na jejicch s splácení si pů ůjčila I od kaamarádů a jeednou sáhla I do nebanko ovního sekto oru. Dlužila u už p přes 100 tisíc c. Monika jee chytrá holkka, a tak i te entokrát věděla, kudy z p průšvihu ven n: p přes studenttskou půjčku u. Jenže tadyy už nestačilo potvrzení o studiu. Monika musella p přiznat rodič ům, že si celou dobu studia přilepšovvala na dluh,, a poprosit je o pomoc. ŽŽe ji doma nepochválili, tto se dalo čeekat. Rodiče jsou ze starré školy a vyttloukání klín nu k klínem je pro o ně jen těžkko pochopiteelné chováníí. Naštěstí see otec rozhodl, že Monicce p pomůže, a še el s ní pro pů ůjčku jako sp poludlužník. Úvěr nastavili tak, aby M Monika mohlla z začít splácet hned, jakmiile složí státn nice. Bude m muset rychle sehnat prácci, ale vždyckky t to bývala chy ytrá holka, sn nad si poradíí i nyní. Z Zdroj: Mladá á fronta Dness, 27. 9. 2011 1 ZAPAMATTUJTE SI

-

Nejdůležitější finanční vzděláání získávají d děti ve své ro odině.

-

m K oteevření studeentského účttu stačí obččanský průkaaz a potvrzeení o řádném studiiu. Vedení úččtu bývá zdaarma, stejně jako výběry z bankomatu. Jako bonu us nabízzejí banky přříspěvek na ISIC kartu, po ojištění zdarm ma apod.

-

Studenti starší 18 8 let mají mo ožnost získatt kontokoren nt. Jednou zaa čas je nutn né dostaat se zpět naa 0.

-

Studentská půjčka je vhodn ná na zaplaacení školného. Splácet ji lze až po p nčení studia.. V tomto případě je nu utné ručení nemovitosttí nebo účasst ukon spolu udlužníka nebo ručitelskýý závazek. Výýhodou jsou solidní úrokkové sazby.

KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Podlee jakých kritéérií byste postupovali přii volbě dětskkého konta? Co do oporučíte studentovi vyssoké školy, n nemá‐li k disp pozici finančční prostředkky na úh hradu školnéého?

10 06

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod S SHRNUTÍ KA PITOLY

Finan nční vzděláváání začíná v ú útlém dětské ém věku. Záklaady finančníí gramotnosti tzv. finan nční prvoukyy získávají d děti od svýcch rodiččů. Pro děti d a studeenty existujíí nad rámecc standardníích bankovn ních produkttů speciiální konta obohacená o další možno osti. Nabídka speciáln ních produkktů pro vyb brané segmenty klientů ů se vyvíjí v ostředí. soulaadu s potřebami klientů aa evolucí pro STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. FILIP, M.: Osobní aa rodinné bo ohatství: kam m s penězi. Prraha: C. H. BEECK, 2006. ácí rozpočet. Brno: Comp puter Press, 2 2005. ISBN 8 80‐251‐1106‐‐1. 2. KROUTIL, J.: Domá 3. SYROV VÝ, P., TYL, TT.: Osobní fin nance. Praha: Grada Publishing, 2011 1. ISBN 978‐8 80‐ 247‐3813‐0.

1 107


1 Osobn 12 ní finanční analýza, ossobní fin nanční p plán Ú ÚVOD V běžném živo otě praktickyy neustále plá ánujeme. Pro oto je překva apivé, že fina anční plán m má běěžně k dispozzici málokdo. Přitom se n nejedná o žádnou vědu. SSmyslem fina ančního plán nu je stanovit si cíle (krátko odobé, střed dnědobé, dlo ouhodobé) a a k nim nássledně přiděllit zd droje neboli peníze. Už tím, t že si cílle uvědomím me a začnem me NĚCO děllat, naznačuj uje ússpěch. Pak už u stačí se rozhodnout, r který z prod duktů použijjeme. Cíle alle nejsou sn ny. Zn námou obálkkovou metod du opustíme, e, existuje širroký výběr fiinančních prroduktů, a tíím mnoho možno ostí – např. stavební spořření využít na a studia dětí,í, akciový pod dílový fond n na dů ůchod… CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: „posttavit“ finančn ní domeček. Finanččně plánovatt. Pocho opit smysl osobní finančn ní analýzy. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Schop pnost nepřeceňovat/nenaadřazovat finanční produkty. Účinněě analyzovatt své osobní finance. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Finanččně plánovatt. Stanovvit si finančn ní cíle. Hledatt zdroje pro financování svých cílů.

10 08

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod

12 2.1 Osobn ní finanční analýza V rámci osobn ní finanční analýzy a je neezbytné defiinovat CÍLE, PRIORITY a POTŘEBY pro p ob blast zdraví, zajištění naa stáří, bydleení, děti, invvestice, budo oucnost, maajetková rizika, daaně a dotacee, ostatní cílee. Dáále je nutné identifikovatt aktuální PO ORTFOLlO po oužitých finančních produ uktů. So oučástí analýzy je rovn něž analýza nákladů a a příjmů a vyhodnocen ní investičníího do otazníku resp p. investičníh ho profilu. Naaplnění výšee specifikovaaných oblastí tvoří vstu upy pro vytvvoření finan nčního plánu u a výýběr nejvhod dnějších násttrojů k pokryytí potřeb. An nalýza pracovního trhu u může býtt důležitá, p pokud vznikáá potřeba h hledání/změ ěny prrofesní dráhyy. Ob bsah osobní finanční anaalýzy je ilusttrativně deklarován finan nčním domeečkem (Schém ma 10 0‐1). Symboliku domečku u lze využít ro ovněž při konstrukci finančního plánu u.

12 2.2 Osobn ní finanční plán Finanční plán n lze chápaat jako násstroj naplně ění cílů neebo jako zaajištění zdro ojů k jjednotlivým cílům – výstupům finančční analýzy. Ceelá řada lidí žžije ze dne na den, nevyttvářejí žádné é rezervy pro o případ nečeekaných výdaajů jako je např. n neodstraniteelná poruchaa domácího sspotřebiče a z toho vyplývající nutno ost po ořídit si novýý. Často násleeduje půjčkaa ca 10 tis. Kčč a možný začátek dluhovvé pasti. Přři sestavováání plánu se doporuču uje (Syrový, Tyl 2011) postupovatt následujíccím zp působem: a) b) c) d)

-

me chtít poříd dit CÍLE –– co si budem ZDROJJE – kolik pottřebujeme p peněz na nap plnění cílů RIZIKA A – jejich identifikace a jaak je eliminovat PŘIŘA ADIT CÍLŮM ZDROJE – rozhodování r í o tom, kolik peněz in nvestujeme do bydlen ní, na zajištění stáří, pojišštění atd. Konkrétní produktty se začínajíí řešit až tehd dy, když je zn námo: Na co peníze potřeebujeme. Kdy bu udeme penízze potřebovaat. Kolik b budeme inveestovat/odkládat (jednorrázově nebo pravidelně)..

Jee logické mít cíle, požadaavky a k nim m hledat prod dukt, než ko oupit produkkt a pak teprrve hledat, kde ho o upotřebím me. Díky plánu máme jasnou předstaavu, co by m měl naplňovat a takový pak hleedáme. SCHÉMA A 10.1

omeček Finanční do

1 109

BU USINESS FINA ANCE Rezervyy

Běžné výd daje

Stabilní příjem

Bydlen ní

Dů ůchod

Zaajištění stávaajícího majettku a odpově ědnosti

(Šafránek, 20 009) AKTIVITA A 20.1

Kam investovat?

Rozhodněte, zda je výho R odnější spořit 30 let 1000 Kč měsíčně do penzijn ního fondu sse s státní podporou 150 Kč měsíčněě nebo inve estovat do smíšeného o otevřenéh ho p podílového f fondu 1000 Kč měsíčně. Předpokládané zhodnocení je u PFF 4 % a 7 % u í na konci jee 15 % z výnosů PF a 0 % O OPF. Zdaněn % z výnosů O OPF. (výnosyy PF = celkovvá č částka na kon nci – (naše vklady + státn ní příspěvky)

11 10

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod ZAPAMATTUJTE SI

-

Finan nční plán je zzáklad.

-

Produkty řešíme až nakonec.

-

plánu si nedo okážeme sprrávně vybrat produkt. Bez p

-

Plán nás motivujee pokračovat v cestě dál.

-

Plán pomáhá zvláádat paniku.

-

Plán pomůže přeed dluhovou pastí.

-

Dlouhodobé cíle bez plánu neezvládneme..

-

Plán pomáhá ošeetřit rizika.

DEFIN NICE

Osobní finaanční plán představujje systém dlouhodob O bých, střednědobých a k krátkodobých h cílů, pro ktteré jsou definovány zdro oje financováání. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Proč je finanční p plán důležitý? Jaký doporučujette postup pro o osobní finaanční analýzu u?

1 111


Osobní finanční f plán n představujje základ prro osobní/ro odinné finance. Vychází z osobní fin nanční analýýzy, která si klade za cíl zhodnotit stávající s situaaci z pohled du zajišťovaccích, investičních instrrumentů a v minulostti definovan ných cílů. V návaznossti na výstup py finanční analýzy, a posouzení jejich h aktuálnostti v souladu s evolucí prostředí může být finanční plán ino ovován ve vššech/vybranýých zásadnícch aspektech h. STTUDIJNÍ LITEERATURA FILIP, M.: Osob bní a rodinnéé bohatství: kam s penězzi. Praha: C. H H. BECK, 200 06. KR ROUTIL, J. Do omácí rozpoččet. Computer Press. Brn no, 2005. ISB BN 80‐251‐11 109‐1. SYYROVÝ, P., NOVOTNÝ, N M Osobní a rodinné fin M. nance. Gradaa Publishingg. Praha, 200 05. ISBN 80‐247‐1 1098‐6. ní finance, řízzení financí p pro každého. Grada Pub blishing. Prah ha, SYYROVÝ, P., TYYL, T. Osobn 20 011. ISBN 978‐80‐247‐38 813‐0.

1 Osobn 13 ní finance a finanční poradenství Ú ÚVOD Seegment osob bních financíí představujee významnou u příležitost pro podniká ání. Podnikání vee finančním p poradenství, v pojišťovnicctví apod. bu ude existovatt do té doby,, dokud budo ou exxistovat penííze a jejich ekkvivalenty. Č Často se také setkáváme ss problémem m, kde a kdy najít schopn ného poradcee, který účinn ně po omůže v orieentaci v tak n neustále se m měnícím prostředí. Pllatit či nepla atit poradci za jeho rady? Být pla acen přímo klientem k neebo se zaštíttit fin nančním subjjektem? Po otřebuji pora adit ve svých financích? CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Zorien ntovat se v n nabídce finan nčního porad denství a finaančních poraadců. Pocho opit možnostti podnikání vv osobních fiinancích včettně principu odměňován ní. Dešifrovat smysl in nsolvenčního o rejstříku.

11 12

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Schop pnost identifikovat znaky kvalitního finančního po oradce. Možno ost otestovat si svou finaanční gramottnost. Přehleed o možnostech institutu oddlužení – osobní ban nkrot. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Zvolit si schopného finančního o poradce. Identiffikovat výho ody a nevýho ody podnikán ní v oblasti ossobních finan ncí. Ohodn notit úroveň vlastní finan nční gramotn nosti.

113


13 3.1 Osobn ní finance aa finanční ggramotnosst S pojmem oso obní financee je úzce spjaat známý po ojem finančn ní gramotnosst. Přestože se jedná o termín téměř jižž zprofanovaaný a zdá se e, že jsme snahou s o zvvýšení finančční grramotnosti přímo zahlce p eni a nikoho nemůže min nout, je skuttečnost zřejm mě jiná. To, že vee věku vysokké informační gramotno osti nedokážžeme sestaviit takový osobní rozpočet, ktterý bude jaasně reflekto ovat naše cííle, včetně zdrojů z a pro ostředků k jeejich dosaže ení, do okládá stale se zvyšující ččíslo osobnícch bankrotů. Je to právě finanční gramotnost, kte erá je základní graamotností prro úspěšné přežití v dnešní společnossti.

13.1.1 Osobní b bankrot Možnost využít institutu o M osobní bankrrot existuje o od roku 2008. Stále je vyyužíván vyššším po očtem osob. Již v červencci letošního rroku se poče et bankrotujíících vyrovnaal se stavem ke ko onci roku 201 10. Nejčastějji podle statiistik bankrotuje muž žijíccí v Moravsko oslezském krraji vee věku 35‐44 let. K soudu se návvrh na oddlu užení dostáváá po splnění řady podmín nek dlužníkeem: -

musí m mít stálý příjem,

-

během m pěti let býýt schopen sp platit minimáálně 30 procent svých závazků,

-

nesmí mít záznam m v trestním rejstříku,

-

prokázat vůlii své problém my řešit. musí p

ot může přeedstavovat řešení, má‐li člověk dluhy u více věřřitelů a neníí je Ossobní bankro scchopen spláccet. Také v p případě, kdyy je hodnota majetku nižžší, než součet dluhů. Pak P může být v úp padku a majetková situaace může býýt řešena v soudním řízeení přes osob bní baankrot. Vššechny důležžité informaace o průběhu konkrétn ního insolven nčního řízen ní jsou veřejjně přřístupné cesstou interneetu v tzv. insolvenčním m rejstříku. Prostředn nictvím toho oto reejstříku se do oručuje většina soudních rozhodnutí a jiných píseemností. Oso obní bankrot se do oporučuje sleedovat v systtému ISIR. Dllužník, kterýý se ocitne v úpadku, případně mu úpadek hro ozí, by měl začít s věřitteli vyyjednávat o řřešení své siituace. Za určitých podm mínek může být pro dlužníka výhod dné po odat osobní bankrot. P Poctivému dlužníkovi dává d zákon n více šanccí k překonáání baankrotové sittuace. Insolvenční řízzení o vyhláššeném osobn ního bankrottu se zahajujee na návrh d dlužníka. Pokkud s jméno v insolvenčním m rejstříku nebo n je‐li oznámeno, že bylo zaháje eno ossoba najde své insolvenční řízzení, není nu utno podléhaat panice. Zn namená to, žže soud zkou umá majetko ové po oměry. Záákon umožňu uje řešit úpaadek dlužníkaa ‐ nepodnikkatele oddlu užením. Návrh na povole ení od ddlužení mů ůže podat pouze p dlužn ník a k návvrhu musí soudu s doložžit celou řadu do okumentů (přehledy o příjmech, o o majetku, souhlas maanžela apod d.). Soud vžždy po osuzuje, zda je dlužník poctivý p a zda je jeho pláán oddlužen ní ekonomickky reálný. Tě ěm věěřitelům, kteeří nemají svvé pohledávkky zajištěny, se musí na úhradu jejich pohledávvek do ostat alespoň ň 30 % (popřř. alespoň 50 0 % v případě snížení zákkonem určen ných měsíčníích sp plátek). Jestlliže dlužník úspěšně projde testem m poctivosti a soud odd dlužení povo olí, ro ozhodnou neezajištění věřřitelé hlasovááním, zda do ojde k prodejji dlužníkovaa majetku ne ebo 11 14

dukty pro vyb brané segmeenty Baankovní prod zd da dlužník bude po dob bu příštích pěti p let odevvzdávat nezaajištěným věěřitelům tém měř vššechny své příjmy v rámcci plnění spláátkového kallendáře, a to o v rozsahu, v jakém z jeho přříjmu mohou u být při exxekuci uspokojeny před dnostní pohledávky. Tatto částka je e u kaaždého dlužn níka jiná, záleeží například d na počtu vyyživovaných osob. V každ dém případě ě je výýrazně nižší, než s jako ou byl dlužník zvyklý ho ospodařit. Dlužník D můžee v návrhu na po ovolení oddlužení požádat insolvenční soud o staanovení nižšších než záko onem určenýých měsíčních spláátek, pokud b bude schopeen svým nezaajištěným věěřitelům uhraadit alespoň 50 % jejich pohleedávek (je možné se s věěřiteli dohodnout jinak). Jestliže dlužžník řádně pllán od ddlužení splní, soud rozhodne, že se mu zbyytek dluhů promíjí. p Jinaak na majettek dlužníka vyhláásí konkurs. ot neřeší příípady lidí, kteeří berou živvot na dluh jjako životní styl. Často se Ossobní bankro stává, že soud d odmítne žáádost o oddlužení z důvo odu nepoctivvého záměru u, když zjistí, že osledních někkolika týdnecch před podááním návrhu vzal další úvvěr. si dlužník v po em. Nejmlad dší skupina lidí do 24 let se Riziko dostat sse do probléémů s dluhy roste s věke naa celkovém p počtu insolveencí podílí assi jen třemi p procenty, zattímco věkováá skupina 34 až 54 4 let tvoří vííce než polovinu. Důvodem může býýt i vyšší ochota poskyto ovatelů půjčček vů ůči starším lid dem, kteří pů ůsobí důvěryyhodněji. Neejvíce osobních bankrotů ů řeší soudy v Ostravě a vv Ústí nad Laabem, nejmééně pak v Praaze a na Vysočiněě. V tradičně zemědělskkých oblaste ech, jakou je Vysočina, si lidé půjččují méně. V Prazee naopak může být za nízzkým číslem vvyšší finančn ní gramotnosst obyvatel.

13 3.2 Finančční poradenství Finanční poraadenství lze v zásadě členit na záávislé a nezzávislé. Úko olem závislé ého fin nančního po oradce (inveestičního neebo pojišťovacího zpro ostředkovateele) je prod dat prrodukt, kterýý pro něj přeedstavuje atrraktivní provvizi. Neznamená to však,, že za každýých okkolností bud de pro klien nta nevýhod dná, ale neumožňuje dostatečný d m manévrovacíí a ro ozhodovací p prostor. Smyslem nezávislého finanččního porade enství by měělo být funkčční po oradenství, které k vnímá klienta a jeeho cíle jako nosnou čáást procesu.. Vzhledem ke zajišťovacícch a úvěrovvých instrum skkutečnosti, že ž nabídka investičních, i mentů je velmi širroká a součaasně dynamiccká, měl by n nezávislý porradce poskyttnout objektivní a nezávislý ko omentář. Musí identifikkovat potřeby klienta a navrhnou ut vhodné řřešení ideállně v několika varriantách. Exisstují poradci, kteří neprracují v systéému provizí, ale fungují na báázi poradensských honoráářů. Finanční poraadci získávajjí provize od finanční instituce, i po okud se jed dná o provizzní po oradenství či zprostředkkování produ uktu. Provizi od klienta p poradce dosttane, pokud ho kliient sám vyh hledá a požád dá o analýzu své finančníí situace a seestavení finančního plánu u. Výýše provizí je různá. Ob becně platí, že u nejfrekkventovanějšších spořicích produktů se po ohybuje v řáádu jednotek procent z celkové/cílo ové částky. V závislosti V n na produktu je vyyplácena buď ď jednorázovvě či průběžn ně po předem m domluveno ou dobu. Něěkdy se použíívá i kkombinace o obou možnosstí, větší částt provize v u určitém okam mžiku, zbytekk průběžně. I o vyyplacenou provizi můžee finanční poradce za určitých u oko olností přijít. U některýých prroduktů, nap příklad u živvotního pojišštění, je výp plata provizee vázána na několikalettou occhrannou lhůtu. Pokud během této o doby klient produkt zruší, poradcce vrací provvizi neebo její poměěrnou část.

1 115

BU USINESS FINA ANCE dat, že lze využít v i ryze e bezplatných služeb uskupení jako je Prro úplnost jee nutné dod Po oradna při fin nanční tísni, spotřebitelské poradny aapod. Po odnikání v ssegmentu osobních o financí skýtáá velkou řadu ř možno ostí. Nicmé éně trhu a koneckonců i s vývojem společnosti jso v ssouvislosti s dynamikou s ou na porad dce klaadeny vysokké osobnostn ní a profesion nální nároky.. Sttejně jako v každé profeesi se vyskyttují poradci kvalitní a nekvalitní. n Jaak může klie ent v přemíře osob podnikajících/přivydělávajících si řešením tak intimní záležžitosti jako jssou ossobní financee poznat? Zn naky špatnéh ho finančníh ho poradce: -

Neupo ozorňuje na investiční rizzika. Nedokkáže pracovaat s produktyy, které již kliient vlastní. Mnoho mluví, ale ne k věci. Nabízíí jen jednu alternativu řeešení. Po sep psání smlouvvy se o klientta dál nestará. Jeho znalosti jso ou povrchníí, o některýých investiččních příležitostech nem má mace. inform Slibujee nesplniteln né. Doporručuje vám finanční prrodukty bezz podrobnějjšího seznám mení se s vaší situací, záměry a p potřebami. Hned během první schůzky žád dá o doporučení a kontakty. Zdráhá se vysvětlitt navrhovanéé postupy. ovědnost za své rady. Odmíttá nést zodpo Navrh huje zrušit stávající s produkty bez přesného p po orovnání ztrrát, nákladů ů a výnosů vzhledem k předloženéému novému u řešení. obvykle vysokým ziskem. Nabízíí produkty či aktiva s neo

Zddroj: AMI Communica C tions ve spoolupráci s Českou Č pojiššťovnou Po okud klient není spokojjen se služb bou finančníího poradcee, může si sstěžovat tře emi zp působy. u poradenskou společn nost. Pokud d poradce při ii) Obrátit se na samotnou sjeednávání produktu p v vážně porušil firemní pravidla, klient bu ude prravděpodobn ně odškodněěn a poradce e samozřejměě potrestán. iii) Po odat stížnostt na profesn ní sdružení, pokud je po oradenská sp polečnost je eho čleenem. Profeesní sdružení mají vlasstní etický kodex, jímžž jsou člensské sp polečnosti po ovinny se říd dit. Pokud ho h někdo závažným způ ůsobem poru uší, může etická komise sdrružení uděliit sankci a případně zzprostředkovvat vzzájemný smírr klienta a sp polečnosti. iv) Po odat stížnostt České náro odní bance pro porušen ní zákonných h povinností a přřípadně i žalo obu k soudu..

1 Základ 16 dem je odborn ná analýýza Po oznat dobréého finančn ního poradce není snaadné. V příp padě zájmu především o investování m musí poradce sepsat inve estiční dotazník, kde anaalyzuje znalo osti i dosavad dní 11 16

Záákladem je odborná analýza zkkušenosti s fiinančními prrodukty nebo oli investičníí profil. Zároveň zjišťuje cíle, čeho ch hce kliient dosáhno out, jaký je jjeho vztah kk riziku a hod dnotí majetkkovou situacii. Chce‐li klie ent po oradit v oblaasti pojištění, musí poraadce zaznamenat předevvším požadavky a potřeb by. Prro sestavení finančního plánu je nezzbytné, aby p poradce zpraacoval podro obnou finančční an nalýzu, rozeb bral klientovvy finance do d nejmenšíích detailů. Jejím základ dem je zjiště ění informací o přříjmech a výdajích domáácnosti, o úsp porách a úvěěrech, o dossud uzavřenýých fin nančních prroduktech, ale i o ro odinných po oměrech a zdravotním m stavu čle enů do omácnosti. P PŘÍPADOVÁ Á STUDIE 10.1 1 Poradce e musel ze svvého odškodnit klienta Klient při sesstavování fin K nančního plánu požado oval po poraadci kompleetní pojistno ou o ochranu. Ten nto požadaveek společně zzanesli do zááznamu o požadavcích klienta. Poradce nicm P méně tuto skkutečnost op pomenul a doporučil pro odukt, který neposkytovaal k krytí na riziko o nemoci. Když následn K ně klient oneemocněl, po ojišťovna mu u odmítla po oskytnout po ojistné plněn ní. K Klient okamžžitě podal sttížnost u porradenské spo olečnosti. Taa se po zvážení případu u, z záznamů a emailové ko omunikace, jíž klient prokazoval p s svůj původn ní požadavekk, r rozhodla pro smírné řešeení a klientovvi pojistnou u událost komp penzovala. FFirma násled dně potresttala poradcee také tím, že mu z přříjmů strhla kompenzaci v vyplacenou k klientovi.

1 117

BU USINESS FINA ANCE ZAPAMATTUJTE SI

Zlaté desateero od finanččního poradcce (Valášek, 2011)

1. Najděte si svého finančního p poradce dříve, než si on n najde vás. o finančního poradce v bance je jakko radit se o 2. Hledat osobního hubn nutí s prodavvačem v McD Donaldu. 3. Pojišštění nikdy neebylo a nebu ude „takové lepší spoření“. 4. Spořit v kapitálo ovém či životním po ojištění je jako závodit s trakktorem na dálnici. 5. Nejleepší pojištění pro dítě je, když jsou po ojištěni oba rrodiče. 6. Dobřře nastaven ná hypotékka je výho odná investice a niko oli neko onečný úvěr. 7. Kreditní karta je dobrý služeb bník, ale špattný pán. s zdají neuvvěřitelné, také většinou neuvěřiteln né 8. Nabíídky, které se jsou.. 9. Bezriizikový výnos z investice je v současn né době 1 –– 4 % p.a. Kd do slibuje víc, je lhářř. r dá vyydělávat na finančním f trhu max. 10 – 10. Dlouhodobě se reálně 12 % % p.a. DEFIN NICE

Osobní bankkrot = nástroj oddlužení řízený zákkonem č. 18 O 82/2006 Sb.,, o úpadku a z způsobech je eho řešení (in nsolvenční záákon) KONTROLNÍÍ OTÁZKY -

Jak p poznáte kvaliitního finanččního poradce? Co si představíte pod pojmem m finanční grramotnost? Za jakých podmín nek je možnéé využít osob bní bankrot? Týká se institut o osobního ban nkrotu také p podnikatelů??

PŘÍKLA AD 10

ZZjistěte úroveň Vaší finan nční gramotnosti. Můžette absolvovaat test uvedeený níže neb bo v vyhledat na f finančních seerverech obd dobně zaměřřený test. 1.

11 18

Který ukazatel neejlépe vyjadřřuje, kolik váás bude půjčka (např. sspotřebitelskký úvěr) sstát? a) Úroková sazzba b) RPSN c) Součet jistin ny a poplatků ů

Záákladem je odborná analýza d) Poměr úrokků k plánovan né úrovni infflace 2. Jaký jee rozdíl mezi kreditní a deebetní kartou? a)Kreeditní karta jje karta k běěžnému účtu u a nelze s ní platit, poku ud na účtu již nic není. n Naopak debetní karta k je kartta splátkováá, tedy umo ožňuje jít „d do minu usu“ a předsttavuje určitýý typ úvěru. b) Kreditní karta jee typ úvěru u. Většinou zahrnuje určité u výhod dy (bonusy u obch hodníků, bezúročné ob bdobí), ale také nevýh hody (vyššíí úrok, vyšší poplaatky). Debetní karta jej vvázána na bě ěžný účet, slo ouží předevšíím k placení a výběěru bankom matů, v zásaadě nelze jít do mín nusu, není‐‐li dohodnu ut kontokorent. n podpiss majitele, u u kreditní kaarty je krom mě c) K plaatbě debetníí kartou je nutný podp pisu povinný PIN. d) Kreditní karta máá reliéfní písm mo, debetní karta je typická písmem plochým. 3. Co je to jjistina? a) Částka,, ze které se počítá úrok.. Jedná se o d dosud nesplaacenou část úvěru. b) Část ceny zboží po ořizovaného na splátky, kkterou zákazn ník platí v ho otovosti. hodné výši, kkteré jsou pllaceny jako splátky úvěrru c) Pevněě stanovené platby ve sh po dan né období vee stejně stanovených inte ervalech. d) Minim mální částka, kterou v loteerii vždy vyhrajete. 4. Potřebu ujete‐li serió ózní potvrzeení o bezdlužnosti vůči bankám aa splátkovým m společnostem, obrátítee se na: a) Insolvenční rejstřřík b) Centtrální registr dlužníků c) Úvěrrový registr Č ČNB d) Registry SOLUS, BRKI, NRKI 5. Co zn namená pojeem „refinanccování hypottéky“? a) Jednorázové J splacení hyypotéčního úvěru ú novým m hypotéčním m ú úvěrem s výh hodnějšími p podmínkami, než měl půvvodní. b) Převod P hypo otéky při pro odeji nemovvitosti, k níž je vázaná na n n nového majit tele. c) Úvěrový regi Ú str ČNB. d) Výzva V bankyy k okamžité ému zaplaceení úvěru p při závažném m p porušení sml luvních podm mínek. 6. Co zn namená konssolidace dluh hů? a) Převod P dluh hů do konso olidační ageentury a jejjich následn né u uhrazení ze s státních peně ěz. b) Sloučení S vícee nesplacených dluhů do d jednoho s cílem snížžit f finanční zátě ěž, ušetřit na poplatcích zza vedení úvěrů, případn ně r rozložit splác cení na kratšíí nebo delší d dobu. c) Osobní O bankkrot a násle edné oddlužžení podle iinsolvenčníh ho

1 119


7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

12 20

zzákona. n ší zhodnocen ní a současn ně maximáln ní Jaká forma spořření nabízí nejvýhodnějš ditu bez nutn nosti hradit ssankce? likvid a) Termínovaný T ý vklad. b) Stavební spo S oření. c) Spořicí účet. S votní pojiště d) Kapitálové ži K ění. U koho si můžetee stěžovat naa vaši komerční banku? a) Ministerstvo M financí b) Nejvyšší kont N trolní úřad c) Česká národn Č ní banka d) Finanční arbi F itr ČR u v ČR pojištěěny vklady v bankách a zááložnách? Do jaaké výše jsou a) do 90 % hod d noty vkladu, max. však do výše 50 tiss. eur b) do 100 % hod d dnoty vkladu u, max. však do výše 50 ttis. eur c) do 100 % hod d dnoty vkladu u, max. však do výše 100 tis. eur d) do d 100 % ho odnoty vklad du, max. všaak v bankách h do výše 10 00 t tis. eur a v zá áložnách maxx. do výše 60 0 tis. eur. Co see stane, kdyžž někomu po oskytnete biaanco směnku u? a) Udělujete U mu tím plnou moc k vyřízzení dokladů ů souvisejícícch např. potvrrzení o bezdllužnosti, výp s se smlouvou pisu z katastrru n nemovitostí. b) Když K se opo ozdíte se splácením dluhu, předáá vás rovno ou e exekutorovi. c) Ručíte R za splácení dluhu u tohoto človvěka, tzn., kkdyž přestan ne s splácet, platí íte za něj. d) Dáváte D tomu uto člověku volnou rukku k tomu, aaby vám vzaal t tolik peněz, k kolik kdykoli v budoucnu bude chtít. Povin nné ručení u osobního au utomobilu vě ětšinou souččasně zahrnu uje: H ištění. a) Havarijní poj b) Úrazové pojiš Ú štění. c) Pojištění zava P azadel. d) Nic z uveden N ého. Přílišš vysokým výdajům v případě vážného zran nění či oneemocnění při cesto ování v Evrop pské unii přeedejdete tím,, že si: a) Nezapomene N ete průkaz če eské zdravottní pojišťovnyy. b) Vyzvednete E V Evropský prů ůkaz zdravotního pojištěn ní. c) Sjednáte ces S tovní (při)po ojištění. d) Sjednání práv S vní ochrany osob. Co pro běžného občana (nepodnikkatele) znamená oddllužení podlle insolvenčního zákona? M podep psat smlouvu u s oddlužovací společno ostí, která mu m a) Může z poplatek může doho za odnout nižšší splátky neebo umořen ní d dluhů.

Záákladem je odborná analýza b) D Dostane se pod p ochranu u státu a do 3 měsíců see mu smažo ou d dluhy. Podm ínkou je, že se do plateb bní neschopn nosti nedostaal v vlastní vinou u. Oddlužen ní lze využíít tehdy, kd dyž přestan ne s splácet půjčk ku, protože p přišel o zaměěstnání nebo o dlouhodob bě o onemocněl. c) Za Z určitých podmínek p se e dlužník dosstane pod ochranu státu u. P Po dobu 5 le et musí splattit alespoň 30 % všech d dluhů, zůstávvá m mu jen nezda anitelné min nimum. Zbyteek dluhu se p pak smaže. d) Jedná se o tz J zv. osobní bankrot. Po u určitou dobu u musí dlužníík v vykonávat ve eřejně prospěšné práce aa stát za něj zaplatí dluhyy. P Po dobu dalš ších 10 let si nesmí vzít žáádnou půjčku u. u výhodu má vždy dlužn ník, když pod depíše věřiteeli (splátkovéé společnostti) 14. Jakou souh hlas s případn ným řešením m sporů u rozzhodčího sou udu? a) Řešení Ř sporu u je obvykle rychlejší a méně forrmální než u s soudu. ní a podobné poplatky ani náklady advokáta. b) Neplatí soud N c) Snadnější S mo ožnosti vyhlášení osobního bankrotu (vyhnutí se s e exekuci) d) Žádnou z uve Ž edených. 15. Dostali jste nabíídku půjčky na 100 tis. Kč s desetilletou splatností, měsíčn ně bystee spláceli ca 2500,‐Kč. Úrroková sazbaa je 28 % p.a., poplatky 0 0,‐ Kč. Kolik zza tuto půjčku zaplaatíte za 10 let navíc? a) ca 28 tis. Kč, c b) ca 70 tis. Kč, c c) ca 200 tis. Kč c č, d) ca 280 tis. Kč c č. ŘEŠEENÍ

1 b) RPSN = roční proceentní sazba nákladů jako jediný z ukazatelů v sobě zahrnujje 1 m mimo jistiny, , úroků také všechny související poplaatky 2 2 b) 3 3 a) 4 d) Konkrétn 4 ní subjekt byy měl určit teen, kdo potvrrzení vyžadu uje. Instituce uvedené po od a a‐c neobsahu ují požadované informace. 6 a) 7 b) 7 d) 7. 8 c), d) 8. 9 c) – od roku 2011 je lim 9. mit navýšen zz 50 tis. na 10 00 tis. eur, vv pojištění neení rozdíl mezi mi. bankami a kampeličkam 1 10. d) – bianco směěnka je charrakteristická tím, že neo obsahuje některé zásadn ní ména výši dlužné částkyy. Pokud taato skutečno ost není upravena jiným m údaje zejm

1 121

BU USINESS FINA ANCE dokumenteem, může věřitel v kdykkoli doplnit jakoukoli výši v a jen ttěžko dlužníík prokazuje, že dlužná čáástka je ve skkutečnosti nižší. 1 11. d) – P Povinné ručeení je povineen platit každ dý majitel vo ozidla. Platí se z něj škodaa, kterou způ ůsobí někomu jinému. K povinnému ručení lze sjjednat havarrijní pojištěn ní, které kryje riziko spojené s vandalstvím, krádežží vozidla atd. 1 12. c) – Evropský prů ůkaz zdravottního pojiště ění (= průkazz zdravotní p pojišťovny) je j základem pro nevyhnutelnou zdravotní péči za stejných h podmínek jako domácí pojištěnci. V případě, že některá země vyžaaduje vyšší účast než vv ČR, musí ji dejít sjednán ním cestovníího připojišttění. Cestovn ní pojištěnec uhradit. Tomu lze před připojištění bývá součáástí platebnícch karet, dop poručuje se o ověřit jejich rrozsah. 1 13. c) 1 14. c) – Zejména v p případě, že volba v či složžení soudu jee v rukou věěřitele, je prro odné. Varian nta a) je praavdivá, ale uvádí u výhodyy pro věřitelle dlužníka krrajně nevýho nikoli pro d dlužníka, tom mu menší mírra formálnossti může nao opak uškodit.. 1 15. c)

12 22

Záákladem je odborná analýza S SHRNUTÍ KA PITOLY

Podnikán ní v sektoru osobních fin nancí je zajím mavé hned zz několika dů ůvodů. Penízze jsou měřítkem ússpěchu, ať chceme nebo o ne a péče o o ně předstaavuje základn ní doveednost, ktero ou by měl býýt vybaven kaaždý. Není to omu tak. Ve světě, kde n na nás média m přímo o valí záplavvu slov jako banky, spořicí účty, hyypotéky, krizze apod d. je potřeba dobře a rychle se zorientovat. Právě proto o si trh žád dá finan nční poradcee v ryzím sm myslu slova. Osoby, kteeré klientům m dlouhodob bě pomááhají řešit finanční asp pekty životaa. Nikoli prrodavače, ktteří nedokáží překrročit zenit páár produktů. Osobní bankrot je řešením problémovéh p ho vztahu s dluhy v návaznosti na n n. Je řešením m možným niikoli však sam mospasitelnýým a jediným m. insolvenční zákon Preveence v podo obě vysoké úrovně ú finan nční gramotn nosti je nutn ná a měla by b dosahovat takovvých hodnot, aby obdo obný institu ut byl spíše teoretickým m mem. pojm STTUDIJNÍ LITEERATURA -

-

-

Brož, J. Osobní bankrot b vyhllásilo 15 tisííc lidí, nejčaastěji lidé p po pětatřicítcce. [cit. 15. s srpna 20 011], do ostupné na WWW W: [online] . Buřínsská, B. Nebojte se reklam movat špatno ou radu poraadce [online] [cit. 1. dub bna 2011],, dostupné na WWW W: . VYBÍH HAL, V.: Slab bikář finančn ní gramotnossti. Praha: Cofet, C 2011. ISBN 978‐8 80‐ 9043‐9 96‐1‐0.

-

VRBKO OVÁ, L.: Již n nikdy dlužníkeem. Praha: C Cofet, 2009. ISBN 978‐80‐ I ‐904396‐0‐3.

-

Zákon n č. 182/2006 6 Sb., o úpad dku a způsobech jeho řeššení (insolven nční zákon)

1 123


Z Závěr Hyypotéky, úvěěry, stavebníí spoření, peenze, bankro ot a další podobné pojm my nás zahlcu ují prrostřednictvíím médií tém měř každý deen. Pojmy, ktteré řeší záleežitosti týkající se každéh ho z n nás. Pojmy, kkteré součassně představují nové možžnosti. Po okud jste do očetli až na konec, k studiu um 1. části modulu Business finance je ve finále. Ab bsolvovali jste nebo již brzy budetee závěrečný test, získávváte nebo m máte potřebn ný po očet bodů prro udělení záápočtu. Možná jste získali M z inspiraci pro vašše podnikání, možná jste aktualizo ovali portfolio fin nančních porradců. Kaaždopádně s problematikkou osobních h financí se budete setkáávat i nadálee, nikoli přím mo v rámci studia, ale v rámci života. Paamatujte: „P Peníze někdyy dělají dalšíí peníze, jind dy zase dluhyy. Záleží na jejich majiteli.“ (Leech Przeczek)

Autorkky

12 24

oužitá literattura a další zd droje Po

P Použitá l literatura a další zdroje 1. DVOŘÁK, P. Banko ovnictví pro bankéře a kklienty, 3. vyd. Praha: LIN NDE a.s., 200 05. ISBN 8 80‐7201‐515‐X. 2. FILIP, M.: Osobní aa rodinné bo ohatství: kam m s penězi. Prraha: C. H. BEECK, 2006. áklady komerrčního banko ovnictví. Ostrava: Ostravvská univerzita, 3. FORIŠKOVÁ, D. Zá 2008. OUT, P. Invesstiční strateg gie pro třetí ttisíciletí. Praha; GRADA Publishing,a.s., 4. KOHO 2000. ISBN 80‐716 69‐942‐X. uter Press, 2005. ISBN 80 0‐251‐1109‐1 1. 5. KROUTIL, J. Domácí rozpočet. Brno: Compu 6. MÁLEK, P.; OŠKRD DALOVÁ, G.;; VALOUCH, P. Osobní finance. f Brno o: Masaryko ova univerrzita, 2010. ISBN 978‐80‐‐210‐5157‐7.. 7. MUSÍLLEK, P. Trhy ccenných pap pírů. Praha: EEkopress, 2011. ISBN 978 8‐80‐86929‐7 70‐ 5xy. OVESKÝ a kol. Finanční grramotnost. Praha, COFETT, a.s., 2009 8. NOVO 9. REVEN NDA a kol., Peněžní P ekonomie a ban nkovnictví. Praha: P Manaagement Pre ess, 2005. ISBN‐80‐726 61‐031‐7 VÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní O a rod dinné financce. 2. aktualiiz. vyd. Prah ha: 10. SYROV GRADA Publishingg, a. s., 2005. ISBN 80‐247 7‐1098‐6. 11. ŠENKÝÝŘOVÁ, B. a kkol. Bankovn nictví. Praha:: Vysoká školla finanční a správní, o.p.s., 2010. ISBN 978‐80 0‐7408‐029‐6 6. 12. VRBKO OVÁ, L.: Již n nikdy dlužníkeem. Praha: C Cofet, 2009. ISBN 978‐80‐ I ‐904396‐0‐3. 13. VYBÍH HAL, V.: Slab bikář finančn ní gramotnossti. Praha: Cofet, C 2011. ISBN 978‐8 80‐ 9043‐9 96‐1‐0. 14. 15. 16. 17.

Zákon n č. 363/1999 9 Sb. o pojišťťovnictví Zákon n č. 190/2004 4 Sb. o dluho opisech Zákon n č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření Zákon n č. 256/2004 4 Sb. o podniikání na kapiitálovém trhu

1 125

STUDIJNÍ OPORA MODULU BUSINESS FINANCE

Recommend Documents