STUDIJNÍ OPORA MODULU PODNIKÁNÍ NA INTERNETU

                                  

  STUDIJJNÍ OPOR O RA  MODULLU   PODNIKÁN NÍ NA INTER RNETU  Ing.. Zdeněk Matúš                    O Ostrava 201 11 

                                                                              Náázev:    Podnikání na internetu u  Ing. Zdeněěk Matúš  Au utoři:    Vyydání:   první, 2011  Po očet stran:  68  Vysoká ško Tisk:    ola podnikán ní, a. s.     Vysoká ško ola podnikán ní, a. s. v Ostravě  Vyydala:       Michálkovvická 1810/18 81  710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava       © ©   © © Vysoká škol la podnikání,, a.s. v Ostravě    ISBN 978‐80‐7 7410‐026‐0 

 

            

OBSAH   Úvvod ....................................................................................................................................... 6  VÝÝSTUPY Z UČ ČENÍ .................................................................................................................. 7  1  Možnostii  podnikání  na  internetu u  –  obchodní  příležitosti  v ČR  a  ve  ssvětě.    Princiipy  ússpěchu, prod dejnost produktů. ............................................................................................ 8  1.1 

Zalo ožení internetového obch hodu pro pro odej fyzických h produktů. ...................... 9 

1.1.1 

bchodu ................................................. 9  Možnosti zaaložení interrnetového ob

1.1.2 

Elektronický obchod pro o prodej neh hmotných prroduktů .......................... 11 

1.1.3 

Další možno osti příjmů .................................................................................. 12 

1.1.4 

Obchodní p příležitosti vee světě .................................................................... 12 

1.2 

. Právvní podmínkyy vymezující podnikání na internetu ..................... ................... 13 

1.2.1 

Zřízení e‐sh hopu ............................................................................................ 13 

1.2.2 

Účetnictví, DPH ........................................................................................... 14 

1.2.3 

nformace o e e‐shopu. ............................................. 14  Zákonem přředepsané in

1.2.4 

Ochrana ossobních údajů ............................................................................ 15 

1.2.5 

Odstoupeníí od smlouvyy ............................................................................. 15 

1.2.6 

Cena ............................................................................................................. 16 

1.2.7 

Reklamačníí řád ............................................................................................ 16 

2  Koncepcee  internetovvých  obchodů  ‐  základníí  charakterisstika,  nejčastější  chyby  při  zaakládání  inteernetového  obchodu.  Specifikace  obchodního o  plánu  a  cíle  e‐shop pu,  fo ormulace   strrategie pro p podnikání naa internetu. ............................................................. 19  2.1 

Procces tvorby webových stráánek (e‐shop pu): ...................................................... 20 

2.1.1 

Záměr a strrategie ........................................................................................ 20 

2.1.2 

Vstupní anaalýzy ........................................................................................... 20 

2.2 

by při tvorběě elektronickkého obchodu ......................................................... 22  Chyb

2.3  Vývo oj  a  tvorba  e‐shopu  ‐  technologie,  obsah  a  fun nkčnost,  úvo odní  stránkaa  a  produkty, o objednávkovýý proces. ..................................................................................... 23  2.3.1 

Volba klíčovvých slov .................................................................................... 23 

2.3.2 

Volba názvu u e‐shopu ................................................................................... 23 

2.3.3 

Volba sortim mentu ........................................................................................ 23 

2.3.4 

Styk s dodaavateli ......................................................................................... 24 

2.3.5 

Objednávko ový proces .................................................................................. 24 

2.4 

Tvorrba samotnéého e‐shopu ................................................................................ 25 

2.4.1 

Návrh inforrmační archittektury webu u ......................................................... 25 

2.4.2 

Úvodní stráánka ............................................................................................ 25 

2.4.3 

Wireframe (WF) .......................................................................................... 26 

2.4.4 

Redakční syystém .......................................................................................... 26 

          3 

  Grafika pro web – loggo, úprava fo otografií, tvorba tlačítek ..................... . ................... 30  3.1 

bdesign .......................................................................................................... 31  Web

3.2 

Fotkky a popisky .................................................................................................... 31 

3.2.1 

Rozlišení ...................................................................................................... 31 

3.2.2 

Formáty souborů ......................................................................................... 31 

3.2.3 

Velikost graafiky ............................................................................................ 32 

3.3 

webu ....................................................................... 32  Použžitelnost a přřístupnost w

3.4 

Sedm m hlavních chyb grafiky  .................... . ........................................................... 32 

3.5 

Barvva při tvorbě webové preezentace ................................................................. 33 

3.5.1 

Vnímání barvy ............................................................................................. 34 

4  Tvorba vllastního  e‐shopu ‐  pom mocí open source, úpravaa stránek. Sp práva e‐shopu ‐  daatabáze zákaazníků, objed dnávky ......................................................................................... 37  4.1 

4.1.1 

Příprava naa instalaci Zencart ...................................................................... 38 

4.1.2 

Vytvoření w webstránky,  databáze ............................................................... 38 

4.1.3 

Zkopírování souborů naa web ...................................................................... 39 

4.1.4 

Instalace ...................................................................................................... 39 

4.1.5 

ní úpravy ..................................................................................... 42  Poinstalačn

4.2 

5 

Tvorrba vlastního o e‐shopu po omocí open ssource Zencaart ................................... 38 

Sprááva e‐shopu .................................................................................................... 42 

4.2.1 

Vedení agendy – vyřizovvání objednáávek .................................................... 42 

4.2.2 

Vedení agendy – expedice zboží ................................................................ 43 

ový marketin ng ................................................................................................ 46  Interneto 5.1 

Prop pagace ............................................................................................................ 47 

5.1.1 

SEO .............................................................................................................. 47 

5.1.2 

h) ................ 48  SEM (Searcchengine marrketing = maarketing ve vyyhledavačích

5.1.3 

Další možno osti internetového marke etingu ................................................. 48 

5.1.4 

Marketingo ové chyby .................................................................................... 49 

5.1.5 

Výkonnost webu .......................................................................................... 50 

5.1.6 

nalytika ........................................................................................ 51  Webová an

platební  syystémy  a  jejich  c při  po odnikání  na  internetu.  Elektronické  E 6  Zásadní  chyby  beezpečnost. .......................................................................................................................... 54  6.1 

Chyb by při podnikkání na interrnetu ...................................................................... 55 

6.1.1 

Chyby v opttimalizaci pro vyhledávačče (SEO) .............................................. 55 

6.1.2 

Chyby v pou užitelnosti. ................................................................................. 55 

6.1.3 

Chyby  v ob blasti copywrritingu .................................................................... 55 

6.1.4 

Chyby v bud dování důvěryhodného w webu. ................................................. 55 

6.1.5 

Chyby při provozu a rozzvoji webu .............................................................. 56 

             6.1.6 

Chyby v on‐‐line reklaměě ............................................................................. 57 

6.1.7 

Chyby v anaalýze návštěvvnosti ..................................................................... 57 

6.2  7 

Možžnosti platbyy  a jejich bezzpečnost ................................................................. 57 

Internet p pro podnikattele.  Elektro onické banko ovnictví. .............................................. 62  7.1 

4 ob blasti k využittí internetu p pro podnikán ní ........................................................ 63 

7.2 

Přím mé bankovnicctví .............................................................................................. 64 

7.2.1 

Výhody přím mého banko ovnictví ................................................................... 65 

Záávěr ..................................................................................................................................... 67  Po oužitá literattura a další zd droje .......................................................................................... 68     

    Po odnikání na iinternetu   

Ú Úvod  Modul podnikkání na interrnetu studenty uvede do  problematikky jak podniikat s využitíím  M ceelosvětové  sítě  s internet,,  popř.  dalšších  informa ačních  a  ko omunikačních h  technolog gií.  Přředevším  se  jedná  o  možnostech m založení  elektronického o  obchodu,  legislativnícch  po odmínkách,  využití  nástrrojů  internettového  markketingu  a  dů ůležitých  fakktorech,  kterré  ovvlivňují  úspěěch  podnikán ní.  Na  praktických  úlohá ách  se  studeenti  vyzkoušíí  nainstalova at  internetových  obchod,  na aplnit  jej  zb božím,  upravvit  jednotlivéé  stránky  w webu  a  vyříd dit  přřípadné  objeednávky  svýých  kolegů.  Samozřejměě  není  opom menuta  ani  role  přípravvy  (tzzn. tvorba  strategie,  s a analýza  kon nkurenčních  firem,  sta anovení  cílo ových  skupin  zá ákazníků)  a  webové  an nalýzy  úspěěšnosti  obch hodování.  Ellektronický  obchod  se  v   so oučasné dob bě stává zákla adním stavebním prvkem m podnikání, bez kterého o nelze uspět..   Auto oři    

6   

 

 

 

V VÝSTUPY Y Z UČENÍ  Po o úspěšném absolvování modulu bud dou studenti schopni: 

™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™

Schop pnost zvolit vhodnou p právní formu u pro podniikání na inteernetu  Schop pnost orienttovat se ve využití zahrraničních seerverů  Určit cílovou skupinu zákazn níku a identtifikovat jejiich potřeby  Identifikovat kon nkurenci  du  Vymeezit konkureenční výhod Definovat cíle e‐sshopu  Zpraccovat optimální struktu uru e‐shopu  Schop pnost tvorby webových h grafických h prvků, návvrhů loga, vsstupní  stránkky  Umětt vytvořit e‐shop  Rozděělit produktty (služby) d do jednotlivých kategorrií  Zjistitt a vložit cen nové podmíínky dopravvy  Spravvovat registrr zákazníků a vyřizovatt objednávkky  Umětt využívat m marketingovvé nástroje Definovat ukazattele pro měěření stavu o obchodu, sp pokojenostii zákazníků a  finančční výkonno osti  

   

 

   

7   

    Po odnikání na iinternetu   

1 Možn nosti  po odnikán ní  na  internet i tu  –  o obchodn ní  příležžitosti  v ČR  v a  ve  v světtě.    Principy  ú úspěchu u,  prode ejnost p produktů ů.  Ú ÚVOD  V  této  kapitolle  student  získá  z informa ace  o  jednotlivých  varia antách  založžení  podnikání  na a internetu  jak  j v  Českéé  republice,  tak  v  zah hraničí.  Ve  druhé  částii  se  seznám mí  s llegislativním mi  podmínka ami,  které  vymezují  po odnikání  na a  internetu  a  povinnossti  ob bchodníka a zákazníka z hlediska práva.   CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  porozumět právním podmínkáám vymezujíccí podnikání na internetu u  vnímaat  vliv  záko onů  o  ochrraně  osobn ních  údajů,  antispamovvého  zákona,  odstou upení od smlouvy a dalšíích zákonů  analyzzovat  jedno otlivé  formyy  založení  podnikání  p n internetu na  u  s  ohledem  na přeedmět podnikání   Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: poznatkový systém m z oblasti prrodeje nehm motných statkků  dobré příklady z oblasti využitíí zahraničnícch serverů přři podnikání  inform mace o obcho odních podm mínkách, legisslativě při zaaložení e‐sho opu  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  identiffikovat  a  intterpretovat  výhody  a  ne evýhody  jednotlivých  vaariant  založení  e‐shop pu  posuzovat úroveň jednotlivých h developersských firem     

8   

 

 

 

1..1 Založe ení internetového ob bchodu pro o prodej fyyzických produktů.  1..1.1 Možn nosti založe ení internettového obch hodu Jeedna z možno ostí je založiit internetovvý obchod pro prodej fyzických prod duktů. Založe ení  čisstě  interneto ového  obcho odu  vyžadujje  sice  podsttatně  menšíí  investiční  p prostředky  než  n klaasický kamenný obchod,, ale i tak se n nutně nevyh hnete počáteečním platbám.   Vaarianty řešen ní založení in nternetového o obchodu: • • • •

Balíčkové řešení –– např. Shopio  ní vývoj – vlastní tým programátorů Vlastn Open Source řešení  ‐ např. Wordpress, Ze enCart  Webdeveloperskáá společnost

  W Webdevelope er  Po okud  si  nech háte  udělat  e‐shop  na  míru  se  vše emi  vysněnýými  funkcem mi,  připravte  si  neemalý  finančční  obnos.  Ceny  C jsou  siice  individuáální  a  věcí  dohody,  d nevvyhnete  se  ale  a investici  v  řád dech  desítekk  tisíc.  Vývo oj  e‐shopu  může  m trvat  i  měsíc  nebo o  dva.  V  cen ně,  ktterou za e‐sh hop na míru  zaplatíte, jssou standard dně zahrnutyy celkové nááklady na vývvoj  i rrealizaci  e‐sh hopu  –  proggramátorské  práce,  kom mpletní  graficcký  návrh  a  administračční  ro ozhraní, ve ktterém budette provádět ssprávu produ uktů.  Výýhodou řešení na míru jee, že máte siice hlavní slo ovo při tvorb bě internetovvého obchod du,  ktterý  bude  zcela  origináální,  nesete  ale  také  vyyšší  riziko,  pokud  se  vvám  podnikáání  naa internetu n nezdaří. Značčnou roli hrajjí schopnostii a důvěryho odnost vývojáářské firmy.  Po o úspěšném  zprovozněníí internetovéého obchodu u si jistě za n nějaký čas vzzpomenete,  že  váám  některá  funkce  chybí  či  nevyhovuje.  Bez  toho,  aniž  byste  si  přeedem  smluvvně  vyyjasnili  podm mínky  ohledn ně  budoucí  správy  a  te echnické  pod dpory,  se  do o  zakázkové ého  řeešení  nepoušštějte.  Vzhleedem  k  vynaaloženým  prrostředkům  je  pak  těžšíí  přejít  na  jiiný  syystém.    ení  Krrabicové (balíčkové) řeše Přředpřipraven né „balíčkovéé“ řešení míívá tu výhodu, že je vyzkkoušené, jeh ho zprovozně ění  a ovládání  býývá  rychlé  a  a pohodlné.  Doplňovat  jej  můžete  řadou  funkcí  a  modu ulů,  užživatelské šablony dodajíí e‐shopu jisttou dávkou u unikátnosti. Věětšinou  si  krrabicové  řešeení  můžete  měsíčně  pro onajímat.  Takový  e‐shop p  vás  bude  sttát  zh hruba  900–2 2500  Kč  měěsíčně.  Vhod dný  je  zejm ména  pro  tyy,  kdo  si  ch htějí  podnikáání  naa internetu n nejprve vyzko oušet a teprvve potom se pustit do vlaastní pokročiilejší aplikace e.    pen source  Op Svvůj interneto ový obchod m můžete mít ú úplně zdarma, pokud vyu užijete volněě šiřitelné op pen  so ource  aplikaace  (Oscom mmerce,  OpenSolution,  ZenCart).  Jejich  hlavn ní  devizou  je  saamozřejmě  to,  t že  jsou  zdarma.  z   Je  potřeba  stááhnout  aplikkaci  stáhnout,  nainstalovvat  a zzačít prodávat.  Neevýhodou  této  t variantty  je  jednotný  vzhled d,  nemožno ost  výraznýých  modifikací  a jjazykových ú úprav i bezpečnostní riziiko (otevřené kódy aplikkací nejsou u upřeny nikom mu  a jje možné je zneužít). Bezzplatné řešen ní nemusí býýt efektivní.    

9   

    Po odnikání na iinternetu    • • • •

Ceny ee‐shopu v jed dnotlivých vaariantách:  open  source  řešeení –  zdarm ma  (zcela  be ez  podpory,  nebezpečí  útoku  zven nčí,  unifiko ovaný vzhled d, obtížné zm měny funkcio onality),  krabiccové (balíčko ové) řešení –– 900 – 2500 korun měsíččně (bez DPH) při smlou uvě  na min n. 12 měsíců ů,  výrobaa e‐shopu naa zakázku – 1 10.000 korun n až desítky ttisíc korun,  vlastní programáto orský tým – desetitisíce  až statisíce kkorun.   

okud  máte  vytvořen  e‐shop  e je  třřeba  jej  um místit  na  weeb.  Jednou  z možností  je   Po fre eehosting,  tedy  hostin ng  poskytovvaný  zdarm ma.  Ovšem  i  ten  nejm menší  e‐sho op,  prrovozovaný jen jako dopllněk jiné form my prodeje, si zaslouží placený, a ted dy garantovaaný  ho osting, kde jee jistota, že sse vám v případě problémů bude něěkdo věnovatt. Freehostin ngy  neegarantují  nic,  n v případ dě  výpadku u  konektivyy  a  nedosttupnosti  vaššeho  e‐sho opu  prro zákazníky můžete spílaat jenom a p pouze sobě. D Dalším prvkeem, pro kterýý není dobré se  prro    freehostting  rozhodn nout,  je  větššinou  nutno ost  zobrazen ní  reklamy  (kterou  vlasttně  zaa freehostingg  nepřímo  platíte)  a  některá  další  omezeníí  (např.  om mezení  dotaazů  do o databáze, ccož může býtt pro e‐shop zničující).  Prro začínající ee‐shop budeete určitě nejjvhodnějším řešením sdíílený hostingg se všemi je eho  klaady (předevšším nižší cen na) i zápory  (na jednom  fyzickém serrveru můžette být umístě ěni  sp polečně se sttovkami dalšíích virtuálnícch serverů, ccož může ovlivnit dostupnost a rychlo ost  vaašeho e‐shop pu).  Um místění e‐shopu na vlasttní server znamená prakticky dvě mo ožnosti, a to buď v podo obě  ho  či  managged  serveru,  o který  se  bude  starat  poskytovatel  prronajatého  (dedikované ( ho ostingu) či v podobě vlasstního serverru, o který se e budete starrat sami (a n náklady na je eho  po ořízení také ssami poneseete).  Ceena hostingu u:  • • •

freeho osting –  zdarma –  bez  garance  g posskytovaných  služeb,  věttšinou  nutno ost  zobrazzovat reklam mu,  sdílený hosting – o od 1000 koru un ročně do stovek korun n měsíčně (b bez DPH),  ovaný serverr – několik tissíc korun mě ěsíčně (podlee varianty).  dediko TABULK KA 1.1 

Výhody a nevýhody založení intern netového obcchodu 

Variantta 

Výýhody 

V Vlastní vývoj j webu   Vlaastnictví zdro ojových kódů ů  Lep pší možnost motivace  vlaastního zaměěstnance   Rychlost proveedených změ ěn   Neezávislost na jednom  dodavateli   opředu znám me náklady naa  Do pro ovoz 

B Balíčkové řeš šení  

0  10  

Rychlost  

Nevýh hody  Nákkladný vývoj  Rozvvoj know‐ho ow  Finaančně se nevvyplatí  v přřípadě malýcch projektů   Časo ová náročno ost   Potřřeba více  speccializovaných h lidí  Náročnost na ko oordinaci a  vedení   Omezenost úpraavy  

 

 

prodej nebo  p p pronájem 

Cena  

Neroste s vašimi potřebami 

 

Nezávislost na jeednom  dod davateli   Nákkladné úpravy na míru 

O Open Source e 

Rychlý vývoj   pravování a rrozšiřování  Op sofftwaru   Nááklady na získkání softwaru   Mo odulárnost aa flexibilita   Neezávislost na jednom  dodavateli   

Praccnost nastavvení a  celkkového přizpůsobení  Nízkká podpora  Lehká dostupno ost  pro „hackery“  Bezpečnostní dííry  Rizikko straty zájm mu o další  rozvvoj ze strany  proggramátorů  Náročnost na akktualizace  

W Webdevelop per 

Weeb„na míru“  

Vyššší cena 

Vývoj a rozvoj, sledování trrendů  Záviislost na jedn nom  dod davateli   Naa vedení projektu se podíílí tým  speecialistů  Výběr správného dodavatele e  Bezpečnost  

 

Zájjem  na  vyttvoření  kvalitního  weebu.  

Výýběru  adekvvátního  řešeení  pro  inteernetový  ob bchod  by  měla  m předcházet  důklad dná  an nalýza  potře eb  vaší  firmyy.  Obecně  jee  možné  řícci,  že  zakázkové  řešení  eelektronické ého  ob bchodu  je  vh hodné  spíše  pro  velké  společnosti,  které  k vyžadu ují  třeba  nap pojení  systém mu  naa vnitřní info ormační systéém nebo na  informační ssystém dodaavatele zbožíí se vzájemnou  on nline replikaccí dat.  Naaprostá  větššina  obchod dníků  zvolí  hotový  h systé ém.  Tyto  ap plikace  uspo okojují  většinu  záákazníků  nap příč  všemi  druhy  sortimentu  a  nabízí  velmi  rozssáhlou  funkččnost,  která  je  mnohdy  poskkytovatelem  řešení  zakázkově  doplňována  podle  požadavvků  zákazníka.  Krrabicové  řeešení  může  být  dosttatečně  dob brým  nástrrojem  vašeho  podnikáání  naa internetu.  Do oporučuji peečlivě vybíratt dodavatele – dívejte se především n na počet a kvvalitu referencí  a  zaměřte  see  na  takové  systémy,  které  umo ožňují  snadn nou  rozšiřiteelnost,  změ ěny  fu unkcionality aa nasazení originálního d designu. Bez pěkné „výlo ohy“ se totiž  žádný úspěššný  e‐‐shop neobejjde.  Firem, které řešení pro intternetové ob bchody nabízejí, je na trhu také mno oho. Při výbě ěru  ou  sazbu  jejiich  téé  správné  peečlivě  prostudujte  její  reference  a  zjistěte  si  nejen  hodinovo prráce, ale takéé garanci dob by odstraněn ní vad a požaadovaných úprav.  1..1.2 Elekttronický obchod pro p prodej nehm motných produktů Kaaždý  (nebo  aspoň  a většin na)  z  Vás  se  něčemu  vyučil,  vystudo oval  střední  nebo  vysokkou  škkolu,  absolvo oval  nějaké  kurzy,  prostě  má  nějaké é  specifické  znalosti  a  většinou  i  praxi     

11   

    Po odnikání na iinternetu    daném  oborru.  Internet  pro  každého  z  Vás  nab bízí  stovky  možnosti  m jak  začít  a  v  če em  v d zaačít. Jen něko olik nápadů:  • • • • •

veden ní účetnictví, financování,, daňové porradenství;  umíte pěkně kreslit, navrhujtee modely – de esigneři;  d umíte troch hu psát, co vvám brání po opsat vaše zkušenosti a  přidat hezkýých  pokud pár  do obrých  rad  z oboru  z vašíí  praxe  a  vše e  zabalit  do  hezké  elekttronické  kniihy  nebo b brožurky;  jste vyyučen kuchařř‐kuchařka, proč si neote evřít interne etovou porad dnu pro nějaaké  speciaality,  nebo  napsat  knih hu  s  receptty  na  Vaše  speciality,  které  se  zde  z nenajd dou;  založte  zprostřed dkovatelskou u  firmu  pro o  dodání  řeemeslných  p prací  do  byytu  Non‐SStop,navažte  t  kontakty  s  podnikateli  v  oboru,,  s  malými  ffirmami,  kte eré  bojují o zakázku, aa těmto zajisttěte telefoniický servis 24 4 hodin denn ně. 

  dně,  když  Váš  Neeukládejte  své  s stránky  na  FREE  webhostingy.  Působí  to  nedůvěryhod V po otenciální  záákazník  otevvře  vaši  prod dejní  stránku  a  vidí,  že  je  na  FREE  webhostinggu.  Okkamžitě  ztráácíte  80  %  důvěryhodn nosti  Vaši  firrmy.  Navíc  budete  nutn ně  potřebovvat  alespoň jednu u databází a tto moc FREE webhostingů neposkytu uje. 1..1.3 • •

• •

1..1.4 •

• • •

2  12  

Další možnosti p příjmů m z provizí z podpory internetových obchodů, po okud si někd do koupí nějaaký  Příjem produ ukt  přes  Vaši  stránku.  Tyyto  provize  se  pohybujíí  ve  výši  2‐5 5  %,  výjimeččně  10 % zz prodejní ceeny.   Příjem m  z  příjmu  doručovaných  emailů.  V  Česku  existuje  několik  společnosstí,  které  se  zabývají  rozesíláním  komerčních h  emailů  od  různých  zad davatelů,  svýým  registrrovaným  čleenům.  Cena  za  příjem  jednoho  em mailu  se  po ohybuje  kole em  1,20 K Kč.  Příjmyy z kliknutí n na reklamní b bannery.  NEDO OPORUČENO! ‐ příležitossti jako jsou  "Autosurfy zza peníze", vvysoce riziko ové  rychleeobrátkové in nvestiční fon ndy tzv. "HYIIPs", různá tzv. "Letadla"" kde je příje em  pouzee z registracee nových člen nů, různé sázzkové hry a kkasina.  Obchodní příležžitosti ve sv větě Affiliaate  ‐  poboččkové  systém my.  Největšším  a  z  hleediska  možn ných  podvo odů  nejspo olehlivějším  provozovattelem  poboččkových  sysstémů  na  sííti  je  plateb bní  processor  Clickban nk.  Nejdřívee  se  musíte  zdarma  zaregistrovat  a  otevřít  svvůj  osobn ní  (ne  obcho odní  ‐  ten  je  placený)  účet.  Teprvve  poté  se  zaregistruje ete  u vybrrané  obcho odní  společn nosti,  která  kooperuje  v pobočko ovém  systém mu  s Clickkbank.  Všechny  provizee  z  prodejů ů  přes  vaši  stránku  přřipisuje  přím mo  Clickbank,  která  je  j automaticcky  odesílá  na  váš  osob bní  účet.  Pro ovize  pohyb bují  ny produktu.  ve výšši 25 ‐ 75 % z prodejní cen Prodeej  produktů  s ResellRights  (prodejníí  práva).  Jed dná  se  o  pro odej  informací  ve formě elektronický knih (e‐books), vlasttního softwaaru, písní, vid deí…  ní sítě na inte ernetu, napřř. E‐bay .  Aukčn Klik na banner, ktterý umístítee na svou strránku. Ve svvětě tuto mo ožnost zajišťu uje  A kte erý  podle  přředem  nastavených  krité érií  především  prograam  Google  AdSense,  umístíí  na  Vaše  sttránky  inzerááty  se  stejným,  nebo  velmi  příbuzn ným  obsahe em,  jako  je  j obsah  vašich  stránekk.    Kdokoli  klikne  na  některý  n z  těěchto  inzerátů,  autom matický systéém Google Ad dSense Vám připíše určittou částku naa Váš účet.

 

 

SCHÉMA A 1.1 

Faktory ovlivňující úspě ěch webu 

 

1..2 Právníí podmínkyy vymezujíící podnikáání na internetu  1..2.1 Zřízení e‐shopu Prrovozování  e‐shopu  je  ve  smyslu u  přílohy  č.  4 nařízeníí  vlády  č.  469/2000  Sb.  S klaasifikováno  jako  maloo obchod  provvozovaný  mimo  m řádné  provozovnyy  (číslo  obo oru  živvnosti  76).  Jelikož  see  zároveň  jedná  o živvnost  volno ou,  není  třřeba  žádné ého  sp pecializovanéého  vzděláníí.  Provozovaat  e‐shop  mů ůže  každý,  komu  k je  vícee  než  18 let,  je  treestně  bezúh honný  (podm mínkou  vydáání  živnosten nského  listu  je  doloženíí  beztrestno osti  výýpisem z rejsstříku trestů)) a způsobilýý k právním ú úkonům. Pokud začínátee s podnikán ním  po oprvé, nebud de od vás živvnostenský ú úřad požado ovat nic víc. V V případě, žee jste již někkdy  po odnikali,  neb bo  je  provozování  e‐sho opu  vaší  další  živností,  bude  od  váás  vyžadováno  po otvrzení  o b bezdlužnosti  vůči  finanččnímu  úřad du  a  správěě  sociálního o  zabezpeče ení.  Živvnostenský  úřad  vydá  živnostenský ž ý  list  přibližn ně  do  týdnee;  zaplatíte  za  něj,  pokkud  bu udete  podnikat  jako  fyzzická  osoba  1000 korun,,  pokud  jako o  právnická  10  000 koru un.  Naa finančním  úřadě  se  musíte  reggistrovat  do o  30 dnů  od  vydání  žživnostenského  op právnění.  Prrovozovatel  internetovéého  obchod du  musí  přiihlásit  svůj  obchod  také  na  spráávu  so ociálního zab bezpečení a ssvoji zdravottní pojišťovnu ‐ na správě sociálního  zabezpečen ní a  zd dravotní  pojišťovně  do  osmi  dnů  od  o zahájení  činnosti  (tj..  pokud  vám m  bude  vyd dán  živvnostenský list např. 1. b března, ale p podnikat začn nete 1. prosince, je nutnéé na finančním  úřřadě  podat  registraci  do o  30. březnaa  a  na  správvě  sociálního o  zabezpečeení  a  zdravotní  po ojišťovně pakk do 8. prosince).  Přři   provozovááním  e‐shop pu  se  neobejdete  bez  skkladových  prrostor.  Prosttory  v bytě  lze  jako sklad vyu užívat jen doččasně. Je ted dy třeba zajistit vhodné  prostory. Jed dna z možno ostí  je  nabídka  realitních  r k kanceláří  (p pro  začínajíccího  podnikkatele  většiinou  finanččně  neeúnosná),  mnohem  m výhodnější  pod dmínky  vám  poskytnou  správy  byto ových  družsttev     

13   

    Po odnikání na iinternetu    dbory  městsských  úřadů.  Získáním  sm mlouvy  na  prostory  p pro  podnikání  ale  a či příslušné  od nnosti, která je  neení vše hotovvo. Pokud byyl prostor v minulosti zkkolaudován kk provozu čin od dlišná od činnosti vaší (n nebo byl veden např. jakko kočárkárna apod.), je  nutné požád dat  stavební  úřad d  příslušnéh ho  městskéh ho  úřadu  o změnu  užívvání  stavby  (rekolaudacci),  by byl  prosttor  v souladu  s předměětem  vašeho o  podnikání  (připojit  prostory  k ssíti  ab elektrorozvodné  společn nosti,  pro  stavební  odbor  o vyjád dření  hygieenické  stanice  z o  sboru,  smlouvu  se  spo olečností,  ktterá  u vás  svváží  a  likvidu uje  a hasičského  záchranného dpadky).  od 1..2.2 Účetn nictví, DPH Jako  právnickká  osoba  mu usíte  vést  úččetnictví  (dříve  podvojné  účetnictvíí),  jako  fyziccké  ossobě  vám  sttačí  daňová evidence  (dříve  jednod duché  účetn nictví),  a  to  až  do  obraatu  15 5 milionů korun ročně. Jaako  právnickká osoba mu usíte složit záákladní kapittál, jako fyziccká  ossoba  nemusíte.  Také  platí,  že  jako  právnická  osoba  o (u  s.rr.o.)  ručíte  d do  výše  své ého  vkkladu, jako fyyzická osobaa ručíte svým m (i nepodnikkatelským) m majetkem. Vyyberte si, co o je  prro vás nejlep pší.  Daalší  otázkou  je  plátcovs ství DPH.  Pokud  P nepře edpokládáte  velké  obratty  (povinně  se  musíte  přihlássit  k  DPH,  pokud  p váš  obrat  o přesáh hne  hranici  milionu  korun  za  dvanááct  o sobě  jdoucích  kalendářních  měsííců)  a  mezii  vašimi  zákkazníky  očekáváte  hlavvně  po ko oncové spotřřebitele (nep plátce DPH),  může pro váás být vhodn né být nepláttcem DPH. Sice  si  nebudete m moci koupit n např. nový no otebook do  podnikání beez DPH, ale zzase si ušetřříte  mnohé  výdajee  na  účetní  poradce  a  nebudete  n po ovinni  každé  čtvrtletí  či  měsíc  podávvat  daaňové přiznáání (k DPH).  1..2.3 Zákon nem předepsané inforrmace o e‐sshopu. Ko ompletní  kon ntaktní  a ideentifikační  úd daje  ale  nejssou  jediným mi  informacemi,  které  musí  prrovozovatel  ze  zákona  na  stránkácch  svého  intternetového o  obchodu  u uvádět.  Plattná  legislativa již sstanovuje ceelou řadu povvinností, které směřují k ochraně spo otřebitelů. K Kdo  ostih až do vvýše 50 000 K Kč či dokoncee zákaz činno osti.  je nerespektujje, riskuje  po upu zboží v e e‐shopu:  Informace nezzbytné při naabídce a náku •

Kompletní  identifikace  provozzovatele  e‐shopu  (oficiální  název,  adresa,  IČ,  úd daj  odník  by  měěl  (ale  nemu usí)  kupujícím mu  o zápisu  do  Obchodního  rejsttříku).  Obcho poskytnout telefonní číslo a daalší kontaktn ní údaje.  • Názevv a obecná ch harakteristika zboží  • Fináln ní nabídková cena zboží (vvčetně všech h poplatků a daní)  • Možnéé druhy platby za zboží aa bližší inform mace o jejich h okolnostech h  • Možnéé způsoby do odání zboží ((resp. plnění služby)  • Výpoččet nákladů n na dodání, reesp. ceny dorručení zboží • Lhůty platnosti uvedené ceny za zboží  • Právo zákazníka naa odstoupen ní od smlouvyy  • Podmínky a délka platnosti zárruky, eventu uálně služeb po prodeji zb boží  • Podmínky pro zruššení smlouvyy  Vššechny tyto iinformace, n nemusí přímo o zahltit dettail každé po oložky ze sorrtimentu, kte erý  vááš e‐shop nabízí. Identifikační údaje  je vhodné u uvádět do seekce "Kontakkty" či "O nás",  lhůty a podmínky shrňte d do dokumenttu Obchodní podmínky.  Po odrobnosti n naleznete v N Novele občan nského zákoníku 367/2000 (Zákon č. 367/2000 SSb.,  ktterým  se  měění  zákon  č.  40/1964  Sb..,  občanský  zákoník,  z ve  znění  pozděějších  předpissů,  a některé dalšší zákony).    4  14  

 

 

1..2.4 Ochra ana osobních údajů Kaaždý  provozo ovatel  e‐sho opu  spravuje  databázi  ossobních  údajjů  svých  zákaazníků  (jmén na,  e‐‐maily, adressy aj.). Proto o pro něj platí zákonná ú úprava ochraany osobních h údajů (Zákkon  č. 101/2000 Sb b., o ochraněě osobních ú údajů):  •

• • • • •

Souhlaas se zpracovváním osobn ních údajů (kklientů), tzn.,, že nesmíte shromažďovvat  údaje  svých  zákazzníků,  pokud d  vám  k tom mu  nedají  svvůj  souhlas.  Proto  připojte  napříkklad  k tlačítkku  pro  odesslání  objedn návky  inform maci  o tom,  že  odeslán ním  objednávky  vám  zákazník  ud děluje  souh hlas  se  zpraacováním  ossobních  údaajů,  za jakýým účelem, vv jakém rozssahu a že má právo jej v b budoucnu od dvolat.  Identifikace obcho odníka ‐ jako o správce oso obních údajů.  Účel zzpracování ossobních údajjů.  Rozsah užití osobn ních údajů.  ost  klienta  kdykoliv  sou uhlas  odvolaat  a žádat  odstranění  o svých  osobníích  Možno údajů z databáze.  ovatele  e‐sshopu jako  správce  osobních  o úd dajů  u Úřadu  Registtrace provozo na och hranu  osob bních  údajů ů.  Ohlašovací  povinnost  lze  jedn noduše  splnit  prostřřednictvím  elektronickéého  formulááře,  který  naleznete  na  oficiálníích  stránkkách úřadu. 

oporučuje  se  s také  na  vaše  stránkky  uvést  totto  sdělení:  „Veškerá  o osobní  data  a  Do ko ontaktní  úd daje  uveden né  při  obje ednávce  zb boží  jsou  určeny  u pouze  pro  úče ely  internetového o  obchodu  …….  (názevv),  který  s  nimi  n nakládá  v  souladu u  se  zákone em  č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních ú údajů."    Ne ewslettery jsou oblíbenýým marketin ngovým násttrojem a vyu užívá jej téměř každá firm ma  a každý e‐shop p. Dikcí záko ona se jedná  o obchodní  sdělení, řečíí mnoha běžžných uživate elů  V roce    200 04byl  schváálen  tzv.  an ntispamový  zákon  (Zákkon  internetu  jdee  o spam.  V  č. 480/2004 Sb., o některýých službách informační  společnosti)). Stanovuje, že protiprávvní  je každý directt mail ‐ obchodní sděleníí, který postrrádá:  • • •

Jasné prohlášení, žže jde o obch hodní sdělen ní,  Identifikaci odesílaatele,  Inform maci  o možn nosti  ukončiit  odběr  zpráv  od  tohoto  odesílatele  a platnou  adresu u, na níž je m možné zasílán ní obchodnícch sdělení od dmítnout. 

  1..2.5 Odsto oupení od ssmlouvy Prrávo na odstoupení od smlouvy plyne ze zákona  č. 367/2000 0 Sb., který u upravuje i výýše  uvvedenou  ideentifikaci  ob bchodníka  a  zboží.  Právvě  tady  se  nejvíce  pro ojevuje  vyso oká  occhrana spotřřebitele vyplýývající z obchodního zákkoníku. Kupující má právo o odstoupit  od  sm mlouvy  do  14  1 dnů  od  převzetí  p a  to o  bez  udání  jakéhokoliv  důvodu.  Musí  však  splnit  náásledující pod dmínky. Zboží musí být: • • •

Kompletní  včetněě  příslušenství  a  dokladů ů  (jako  je  zááruční  list,  m manuál  apod d.),  h dárků obdrržených s pro oduktem.  včetněě případných Vrátit  lze  i  rozbalené,  použitté  či  dokoncce  poničenéé  zboží.  Prod dejce  má  vššak  právo adekvátně ssnížit vypláceenou částku.  14‐ti d denní zákonná lhůta na  odstoupení  od smlouvy  neplatí, pokkud si zákazn ník  produ ukt  vyzvednee  osobně,  taaké  neplatí, pokud  je  kupující  podn nikatel  (kupu uje  na IČO O). 

   

15   

    Po odnikání na iinternetu    •

d  provozovaatel  e‐shopu u  zákazníka  o  možnosti  odstoupitt  od  smlou uvy  Pokud do 14 dnů neinforrmuje, prodlu užuje se tato o zákonná lhů ůta na 3 měssíce. 

  1..2.6 Cena Ku upující musí být informovván:  •

•

•

kolik sstojí konkréttní zboží či sllužba včetně ě příslušné saazby DPH (údaj zveřejně ěný  u každ dé položky) o  dalšších  nákladeech  (nejčasttěji  balné  +  doručení).  Pokud  tyto  další  náklaady  nejsou u  součástí  popisu  konkkrétního  zboží,  je  nutn né  je  uvéstt  v  sazebníkku.  Sazebník může býýt součástí Vššeobecných  obchodních podmínek n nebo může b být  uváděěn  jako  sam mostatný  sazebník.  Je  vhodné  zárroveň  poukáázat,  v  jakýých  případ dech  je  kupu ující  osvobozen  od  těch hto  dalších  nákladů  n (nap př.  při  nákupu  dosah hující určité vvýše nebo při osobním od dběru).   o  plattebních  pod dmínkách  – jaký  druh  plateb  akceptujete  (do obírku,  plattbu  v hoto ovosti  při  osobním  od dběru,  plattbu  bankovním  převod dem,  plateb bní  karty ‐‐ nutno uvésst který druh). 

  1..2.7 Rekla amační řád Kaaždý reklamaační řád mussí obsahovat minimálně ttyto náležitossti:  • •

•

Délka  záruky  (zákkonná  záruční  doba  je  24  měsíců,  přičemž  jejíí  platnost  běží  od datta převzetí zboží)  Záručn ní podmínkyy. Kupující m má dle zákona právo doručenou zásillku odmítnout,  je‐li  poškozená  p nebo  neúplná.  V  podmínkách  sepištte  způsob,  jjak  může  tu uto  skuteččnost  kupujíící  oznámit  a  kam  poškkozené  zbožží  dopravit,  zpravidla  zp pět  na adrresu  provozovny  prodávajícího.  Dů ůležité  je  zároveň  vymeezit  podmínky,  za jakýých je zárukaa neplatná. Způso ob  vyřízení  reeklamace.  Záákonná  lhůtaa  je  30  dnů  od  data  přijjetí  reklamacce.  Reklam mované  zbo oží  lze  vyměnit  či  opravit.  Není‐li  to o  možné,  prrodávající  musí  zboží  zlevnit,  či  vrátit  požado ovanou  cenu u.  Je  nutné  si  s uvědomit,,  že  se  záručční  doba  automatickyy  prodlužuje  o  dobu  trváání  reklamacce.  O  vyřízen ní  reklamace e  a  sjednaané nápravě má prodávaající povinnosst kupujícího o informovatt. 

    AKTIVITA A  1.1 

Založení e‐sshopu 

ZZjistěte  konkkrétní  ceny  jednotlivých h  variant  zalložení  e‐sho opu  a  porovnejte  pomocí  nebo grafickkého vyjádřeení.   t tabulkového    P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 1.1  Reklamačční řád a obchodní podm mínky  Navrhněte  název  N n a  sorrtiment  výro obků  nebo  služeb  Vašeeho  e‐shopu u  a  zpracujtte  k kontaktní úd aje do tabulkky.  V Vytvořte svůj j reklamačníí řád a obcho odní podmínkky pro zvolen ný e‐shop. 

6  16  

 

 

ZAPAMATTUJTE SI 

 

 Pokud  si  neccháte  udělatt  e‐shop  na  míru  se  vše emi  vysněnými  funkcemi,  připravte  si  n nemalý  finan nční  obnos.  Předpřipravvené  „balíčkkové“  řešeníí  mívá  tu  vvýhodu,  že  je  j jeho zprovozznění a ovlád v vyzkoušené,  dání bývá rycchlé a pohod dlné.   V Výběru  adekkvátního  řeššení  pro  inteernetový  ob bchod  by  měla  předcházet  důkladn ná  a analýza potř eb vaší firmyy. Neukládejtte své stránkky na FREE w webhostingy.  N Nedoporučuj je se využívaat příležitosti, jako jsou ""Autosurfy zaa peníze", vyysoce rizikovvé  r rychleobrátk ové investičn ní fondy tzv. "HYIPs" neb bo různá tzv. "Letadla".  P Provozovat  e‐shop  můžže  každý,  ko omu  je  více e  než  18 lett,  je  trestněě  bezúhonn ný  (podmínkou  vydání  živno ostenského  listu  je  doložžení  beztresstnosti  výpiseem  z rejstříkku  t trestů) a způs sobilý k právvním úkonům m.  P Platná legisla ativa stanovu uje celou řad du povinnosttí, které mussí provozovaatel ze zákon na  n stránkácch  svého  internetového  obchod na  du  uvádět.  Kdo  je  n nerespektuje e,  h až do výše 50 000 Kč či dokonce záákaz činnosti.  r riskuje  posti K Kupující  má  právo  odsttoupit  od  sm mlouvy  do  14  1 dnů  od  převzetí  a  tto  bez  udán ní  jakéhokoliv d důvodu. Má  také možno ost odvolat svůj souhlas  se zpracováním osobnícch  ú údajů a žádat t odstraněníí svých osobn ních údajů z databáze.      KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Jaké jsou výhodyy a nevýhodyy jednotlivých h možností založení e‐shopu?  Co zn namenají pojjmy webdeveloperská sp polečnost, op pen source, ffree hosting??  Jaké  znáte  základní  obchodní  příležito osti  ve  světtě  z  hlediskka  podnikán ní  nternetu?  na in Jaké  jsou povinnosti zakladattelé e‐shopu u vůči finančnímu úřadu,, popř. dalším m  instittucím?  Co říká antispamový zákon?     S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Při zaaložení internetového ob bchodu je možné aplikovvat balíčkovéé řešení, ope en  sourcce  řešení,  služeb  s webdeveloperskké  společnossti  nebo  see  spolehnou ut  na vlastní schopn nosti.   Pro  začínající  po odnikatele  bude  b nejvho odnějším  um místit  e‐shop  na  sdílen ný  hostiing.   Elektronické  ob bchod  nenaabízí  jen  možnost  m pro odeje  hmottných  statků ů.  ožné  pop psat  své  zkušenostii  v elektro onické  knize,  založžit  Je mo zprosstředkovatellskou firmu n nebo využít o obchodních p příležitostí vee světě.   Provozovatel  in nternetového o  obchodu  musí  zareegistrovat  svůj  obcho od  nanční  úřad d,  správu  sociálního  zaabezpečení  a  zdravotn ní  pojišťovnu u.  na fin Na svvůj web mussí umístit nezzbytné inform mace a dodržžovat zákonyy vztahující sse  k dan né  problemaatice  (antispaamový  zákon n,  zákon  na  ochranu  oso obních  údajů ů,  …).     

17   

    Po odnikání na iinternetu      STTUDIJNÍ LITEERATURA  MIKUŠA,V. Maarketing na Internetu od A po Z. Dosttupné na:  M htttp://www.sm ms‐praha.cz//ebook/eb_0 01.pdf     KYYNCL, L. Internet a právní aspekty podnikání na něm. Dostupn né na:  htttp://www.epravo.cz/top p/clanky/inteernet‐a‐pravvni‐aspekty‐p podnikani‐naa‐nem‐ 47 7705.html   Co o je třeba pro omyslet, nežž začnete pod dnikat na intternetu. Dosttupné na:  htttp://www.ip podnikatel.czz/Podnikani‐‐na‐internetu u/co‐je‐trebaa‐promyslet‐‐nez‐zacnete e‐ po odnikat‐na‐in nternetu.htm ml   Ko ovařík, T. Zákkonné povinn nosti pro e‐sshopy. Dostupné na:  htttp://www.syymbio.cz/claanky/zakonne‐povinnosti‐pro‐e‐shop py.html    Ku upka, M. Zakkládáme e‐sh hop: aplikacee, hosting, vo olba sortimen ntu. Dostupn né na:  htttp://www.lu upa.cz/clankyy/zakladamee‐e‐shop‐aplikace‐hosting‐volba‐sorttimentu/       

8  18  

 

 

 

2 Koncepce  in nterneto ových  obchodů  ‐ základn ní  charakkteristikaa,  nejččastější  chyby  při  zzakládán ní  internetového o  obchod du.  Speciifikace  obchodní o ího  plánu  a  cíle e  e‐shop pu,  form mulace  strategiie  pro p podnikán ní  na inte ernetu.  Ú ÚVOD  Taato  kapitola  popisuje  proces  p tvorb by  elektroniického  obch hodu  od  jeh ho  záměru  a  strategie  přess  vstupní  analýzu  cílovýcch  skupin  a  jejich  potřeeb,  sledování  konkurence,  vh hodný výběr  produktů a  služeb, nalezení klíčovýcch slov a kon nkurenčních  výhod. Druh há  čáást  je  věnovvána  návrhu u  informačn ní  architektu ury  a  umísttění  vhodnýých  informaací  naa jednotlivé sstránky webu.  CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  zpraco ovat strategii elektronickkého obchodu  vnímaat vliv zákazn níků a přizpůssobit jim svů ůj web  analyzzovat konkurrenci a její přřednosti a ne edostatky  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: inform mace o objed dnávkovém p procesu a mo ožnostech do opravy zboží,, služeb  dobré příklady z oblasti získání konkurenčn ních výhod  přehleed o základníích chybách při tvorbě e‐‐shopu    Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  navrhnout informaační architekkturu webu posou udit, které infformace jsou u důležité naa úvodní stránce   třídit p produkty do jednotlivých h kategorií       

 

   

19   

    Po odnikání na iinternetu   

2..1 Process tvorby webových sttránek (e‐sshopu):   SCHÉMA A 2.1 

Proces tvorrby e‐shopu

Záměr a  strategie ffirmy

Vstupní  analýzy

Popis nového P o  webu 

In nformační  s struktura

Wirefram mes

Technickáá  specifikacee

Grafika

Kódování  K grafiky 

Implementace  CMS aa  programovvání 

Nahrání  obsahu

Teestování beta  verze

Spuštění

Propagacce a  rozvoj we ebu

    2..1.1 Zámě ěr a strategiie Přředevším  je  potřeba  zpracovat  strattegii  elektronického  obcchodu,  kteráá  zahrnuje  tyyto  ottázky:  • • • • • • •

Kdo jssme?   Kdo jee naše cílová skupina?   Jaké p produkty a služby poskytu ujeme?   Jakou máme konkkurenční výho odu?   A co jee pro nás priorita?   Jaké jssou specifikaa našeho obo oru?   Jak se  chceme pro opagovat?  

  2..1.2 Vstup pní analýzy y Cíílové skupinyy a jejich pottřeby.  Cíílovou skupin nou Vašeho  e‐shopu nejsou všichni zzákazníci.  N Nabídnout naa webu „všem m“  „vvšechno“  lze  jen  stěží.    Je  J potřeba  se  s rozhodnout,  jaký  obsaah  na  webu  bude.  Ideállně  byy měl  odpovvídat  tomu,  co  očekávají  návštěvnícci  webu.  V  úvodní  ú fázi  ttvorby  nové ého  e‐‐shopu je ted dy dobré se zzamyslet a ujjasnit si:  • •

Komu je web určeen.  Co na něm najde. 

Skkupin návštěěvníků, které váš e‐shop  osloví, může e být velké m množství a každá ze skup pin  přřichází s trochu jinou pottřebou.: 

0  20  

 

 

• •

•

Zákazn níci  se  zajíímají  o  kon nkrétní  výro obek  –  pak  je  vyhled dávání  jedn ním  z nejdůležitějších p prvků vašeho o webu – mu usí být vidět a výborně fu ungovat.  ou  skupinou  lidé,  kteří  nerozumí  technickým  t parametrům m  kupovanýých  Cílovo výrobků  a  potřeb bují  poradit.  V tomto  přřípadě  je  po otřeba  věno ovat  pozorno ost  popisů ům  kategorií  zboží  či  č jednotlivvých  produ uktů,  zprovoznit  disku use  k jedn notlivým  výrrobkům  a  pružně  p na  dotazy  d reago ovat  či  poskytnout  lide em  průvodce výběrem m.  ník  přichází  s  tím,  že  chce  produkt,  který  bu ude  mít  5  požadovanýých  Zákazn param metrů – tako ovým lidem p pomůže paraametrický vyyhledávač zb boží. U výrob bků  budou u vyžadovat  přesnou technickou specifikaci a pop pis jednotlivých paramettrů  a ocen ní srovnávač zboží. 

Vyyberte  pro  váš  e‐shop  klíčové  cíllové  skupin ny  návštěvnííků  a  na  tyy  se  zaměřte.  Náávštěvníci  na  n web  věttšinou  přich házejí  motivvováni  nějaakou  potřeb bou  a  hled dají  neejrychlejší  ceestu  k jejímu u  uspokojen ní.  Zjistěte,  s  s jakou  potřřebou  návšttěvník  na  web  w přřichází a nabíídněte mu co o nejsnazší ccestu k cíli.    onkurence a konkurenčn ní výhody  Ko Naa  internetu  je  vaše  konkurence  vzd dálena  pouze e  několik  kliiknutí  myší.    Ten,  kdo  zná  z svvou konkuren nci, ví, jak see od ní odlišit a jaké pře ednosti návšttěvníkovi zdů ůraznit, aby  jej  do okázal  získatt  jako  zákazn níka.  Poznejtte,  co  konku urence  nabízzí,  a  nabídněěte  víc  nebo  to  saamé lépe! Vaaší konkuren ncí je každý,  kdo dokáže  uspokojit sttejné potřeb by návštěvníkků.  Jak vyhledat konkurenci:  • • • •

Vyhledávače  –  zadejte  klíččová  slova,  která  nejléépe  odpovíídají  zaměře ení  a nabíídce vašeho  e‐shopu. Weby umístěn né na první sstránce vyhleedávání budou  zřejměě vašimi konkurenty.  Katalo ogy například d na www.firrmy.cz, www w.heureka.czz.   Oboro ové  weby  –  – prostudujtee  si  weby  zabývající  se  vaším  oborrem  a  zjistěte,  o jakých webech sse často zmiň ňují.  h firem nakup pují.  Zákazníci – zeptejtte se zákaznííků, u jakých

  o tím  tě ěžší  je  se  prrosadit.  Sílu  konkurenčníích  Číím  silnější  jee  konkurencee  v  daném  oboru,  firrem zjistíme podle:  • • •

Počtu výsledků ve e vyhledávání – čím více e relevantnícch výsledků  na danou frázi  vyhled dávač vrací, ttím hůře pro o vás.  Počtu  reklamních h  odkazů  – čím  více  po oložek  mezi  „sponzorovaanými  odkazzy“  (placeenou recenzí)) ve vyhledávvači znamená větší konkurenci.  Kvalityy webů.  

Inspirací  u  konkurenčních  e‐shopů  jso ou  především m:  klíčová  slova,  techniccké  zpracováání,  čím m návštěvníka zaujme, jaak je strukturovaný jeho obsah, jak p prezentuje svvé konkurenčční  výýhody,  jak  sn nadné  je  se  na  něm  orientovat.    Hlavní  H výhody  a  nevýhod dy  konkuren nce  zjiistíte pomoccí SWOT  analýzy (silné a slabé stránky, příležitostti a hrozby).   K silným strán nkám např. p patří kvalitní  produkty, příznivé ceny,, osobní přísstup, exkluzivvní  záástupce, nejvvětší síť prodejen atd. Slaabé stránky: dodání skladem, dodavaatelé, chybějjí zkušenosti, kvalifikovan ní lidé.  Přříležitosti: no ové trhy, inovvace, certifikkace.     

21   

    Po odnikání na iinternetu    onomiky, politiky.   Hrrozby: změnaa legislativy, konkurencee, změna eko „P Prodejte“  svvé  skutečné  konkurenční  výhody  svým  s návštěěvníkům  –  např.  upravvte  strukturu  weebu,  kategorie  zboží,  vzhled  e‐sh hopu,  navigaci  či  popisky  produkktů  a kategorií.  Cííle e‐shopu:  • • • • • • •

získán ní nových zákkazníků,  zvýšen ní obratu,  snížen ní nákladů naa prodej,  snížen ní nákladů naa marže prod dejců,  zvýšen ní komfortu pro zákazníkky,  průzku um poptávkyy,  budovvání značky. 

Web  musí  pln W nit  i  cíle  zákazníků,  jinakk  jej  nebudo ou  používat.  Abyste  moh hli  v budouccnu  vyyhodnotit, jeestli web spln nil vaše očekkávání a cíle, musí být přesné a měřřitelné. Zvýše ení  zissku  je  dobrý  a  častý  záměr,  ale  velmi  v neurčitý  cíl.  Zdvojjnásobení  zisku  je  dale eko  přřesnější a naavíc si takovýý cíl můžete  každý měsícc porovnat se skutečnosttí a vyhodno otit  vaaši úspěšnostt. Dejte svým m cílům reáln ný termín. Te ermínovaný cíl vás donutí si rozfázovvat  ceestu  k cíli  naa  jednotlivé  kroky,  kterré  budou  vaašimi  kontro olními  body,,  např.  datu um  sp puštění webu u, datum spu uštění jednottlivých reklam mních kampaaní, atd. 

2..2 Chyby při tvorbě ě elektroniického obcchodu  Ch hyby  a  opom menutí  při  návrhu  a  výývoji  nového o  webu  mo ohou  mít  fattální  důsledky.  V lepším přípaadě se prodrraží projekt čči oddálí jeho spuštění, vv horším příípadě jej úpllně  zn ničí.   • •

• • • • • •

ná  počátečn ní  rozhodnuttí.  Existují  okrajové  o obory,  které  sse  na  intern net  Chybn vůbecc nehodí a invvestice do w webu je pouze e výdaj bez p příslušné návvratnosti  Vývoj  bez  analýzzy  a  přípraavy.  Nejsou  definovanéé  žádné  cílee,  konkurenčční  dy,  analýzy  klíčových  k slo ov…  Jedná  se e  o  tzv.  programátorskéé“  weby,  kte eré  výhod poznááte  na  prvníí  pohled  – sice  stopro ocentně  systtémové,  ale  pro  běžné ého  uživattele zcela nep použitelné. Zahozzení  starého o  webu.  Je  dobré  získkat  kvalitní  zpětnou  vaazbu  a  návrrhy  na změny a vylepššení přímo od d stávajících uživatelů.  Rozsah projektového zadání.  Chybou je,  pokud je projektový návvrh příliš vággní  nebo naopak přílišš detailní.  ná  volba  vývojáře.  v V Vlastní  proggramátor  bez  b zkušeno osti  externíího  Chybn dodavvatele nebo „„levní“ kamaarádi s nízkou u cenou bez záruky dalšíh ho vývoje.   Zaned dbaná  smlou uva  o  dílo.  Absence  A rozd dělení  projektu  na  postu upné  kontro olní  body, přesný časový termín, zp působ předáání i penalizaci za nedodrržení.  odně načaso ované spuště ění. Polofunkční nedoděělek může hn ned na začáttek  Nevho odradit  klíčové  záákazníky,  nao opak  druhým m  extrémem m  je  odkládán ní  startu  we ebu  maličkostem a detailům n nebo spuštění webu v „h hlavní sezóněě“.  kvůli m Podce eněné  tech hnické  náro oky  aplikacce.  Web  by  měl  b být  připravven  na rozzšiřitelnost vaší aplikace, doplňování dalších funkkcí.  

 

2  22  

 

 

2..3 Vývoj  a  tvorba  e‐shopu  ‐  ‐ technologie,  obsah h  a  funkčn nost,  úvod dní  stránkka a produkkty, objedn návkový proces.  Jeestliže  budette  později  investovat  do  d reklamních  kampan ní  a  přiváděět  návštěvnííky  naa špatně vytvvořený e‐sho op, část této investice se mine efekteem.  2..3.1 Volba a klíčových slov Vo olba slov pro o vyhledávače, neboli vollba klíčových h slov znamená, že zjistítee slova a slovvní  sp pojení, která  budou uživaatelé interneetu zadávat  do vyhledávvačů (seznam m.cz, google.cz)  přři hledání Vaší nabídky. P První – základ dní seznam kklíčových slo ov byste měli vytvořit sam mi,  a tto  na  základ dě  znalosti  potřeb  p svých h  zákazníků.  Musíte  pro ostě  zjistit,  jaká  slova  Vaši  záákazníci  do  vyhledávačů v ů  zadávají,  když  k hledají  Vaši  nabídkku.  Seznam  klíčových  sllov  po oužijete  při  volbě  názzvu  svého  e‐shopu  a  tento  seznam  pomůžže  při  plně ění  Vaaší prezentacce daty.  2..3.2 Volba a názvu e‐sh hopu Po okud  je  cílem m  dostat  e‐sshop  co  nejdříve  na  prvvní  místa  vyyhledávačů,  doporučujem me  v názvu  e‐sho opu  použít  vhodné  klííčové  slovo.  Dále  poto om  můžete  zaregistrovvat  internetovou aadresu s názvem své firm my a provést přesměrováání.  2..3.3 Volba a sortimenttu Neejprve  je  třeba  si  říci,  že  volba  so ortimentu  by  b neměla  v posloupnos v sti  skutečného  zaaložení e‐sho opu následovvat až po vollbě hostingu a obslužné  aplikace nýb brž by jim mě ěla  přředcházet.  Každý  K sortim ment  má  sváá  specifika,  která  je  při  tvorbě  e‐sshopu  a  vollbě  ho ostingu nutn né brát v úvahu. E‐shop sse musí přizp působit požaadavkům sorrtimentu, nikkdy  nee naopak.  emu  rozumíím  ‐  pokud  chcete  pro ovozovat  e‐‐shop  úspěššně  1. Prodáávám  to,  če a se ziiskem, musítte svůj sortim ment znát. Počítejte vždyy s tím, že neeznalost obo oru  je  veelkým  hand dicapem,  v některých  oborech  ro ozhodujícím  pro  úspě ěch  či neúspěch. Zákazník chce infformace, a p pokud mu je nejste scho opni fundovaaně  de  k prodejci,  který  mu  informace  i poskytne –  to o  na  Internetu,  poskytnout,  odejd kde  není  přímý  ko ontakt  s kup povaným  zbo ožím,  platí  jeeště  více  nežž  v kamennýých  obcho odech.  Důležiité  je  také  správně  s rozd dělit  zboží  do  kategorií  a  vhodně  jee  popsat.  Je  to  složitýý  úkol,  u  kterého  většin nou  neexistu uje  ideální  řešení.  ř Zde  můžete  zku usit  zapojit  samotné  uživatele  vašich  v stránek.  Pomocí  metody  třřídění  kartičček  (cardssorting  –  nap příklad  napíššete  na  kartičky  názvy  zboží  a  nechááte  je  uživatteli  roztříd dit  do  skupin n  a  skupiny  vhodně  pojm menovat).  Můžete  M přijít  na  to,  jak  vidí  v nabídkku vašeho zb boží běžní užživatelé a kde e by které zb boží hledali.  S  rosttoucím  počttem  produkttů  se  stává  obtížnější  samotné  s nallezení  a  výb běr  produ uktů. Proto nabídněte mo ožnost zužovvat výběr z vaaší nabídky n například pod dle  ceny, značky a dalších parameetrů.  níci  také  potřebují  p záákladní  info ormace,  kteeré  ho  zajíímají  a  kte eré  Zákazn pro svvé rozhodnuttí  potřebuje (například  dostupnost  d p produktu,  jeeho  hodnoce ení,  záručn ní  doba,  …).  Zkuste  ale  také  nabídn nout  ještě  něco  n navíc,  ččím  se  odliššíte  konku urence (recen nzi s vlastním mi hodnocen ními, možnosst dotazů nebo komentáře,  detailní  fotky  pro oduktu,  návody  ke  stažžení  nebo  nabídku  n na  další  podob bné  varian nty produktu).  rozumně  aa  dlouhodo 2. Hledat  skulinu  (mezery)  na  n trhu.  Nedokážete  N obě  urovat velkým m hráčům naa již značně vvyprofilovan ném trhu tím m, že nabídne ete  konku    

23   

    Po odnikání na iinternetu    stejnéé  zboží  jako  oni  bez  něějaké  přidan né  hodnoty –  nabídnou ut  zboží  pou uze  levnějji  než  oni  není  n pro  věětšinu  zákazzníků  dostattečným  mottivem  pro  to,  aby přřešli  se  svým mi  nákupy  k  k Vám.  Zákazník  je  konzzervativní  a  často  nakou upí  i tam,  kde  nebyl  třeba  zcelaa  spokojen,  ale  je  tam m  zvyklý.  Nabídněte  te edy  zákazn níkovi  sortim ment,  který  jinde  nenajde,  a  když  ano,  tak  v o omezené  míře  či za n nevýhodných h  podmínek  (např.  sortim ment,  který  je  j pro  velké  hráče  na  trrhu  nezajíímavý tím, žee je náročný na skladování, balení apod.).  2..3.4 Styk ss dodavatelli Prro potřeby in nternetového o obchodu by měl splňovvat minimáln ně dva body:  1. rychlo ost dodání – od interneto ového obcho odu zákazník očekává přeedevším nižší  cenu aa vyšší rychlo ost dodání neež v kamenn ném obchoděě;  2. proces objednání – rychlost d dodání zboží  z velkoobchodu je do jissté míry závislá  ocesu, kterým m jsou vyřizo ovány objedn návky obcho odníků. Ideální stav nastáává  na pro v okam mžiku,  kdy  nabízí  n velkoobchod  možžnost  objednat  zboží  prostřednictvvím  B2B  (Business  to  Business,  syystém,  kdy  jste  prostřednictvím  weebové  aplikaace  napojeeni na onlinee databázi zb boží, kterou  má velkoobchod k dispo ozici) – v tom mto  případ dě můžete ob bjednávat kd dykoliv.  K samotnému rabatu jen p pár poznámeek – jako začčínající prodeejce nebudette mít možno ost  výýši  rabatu  nijjak  ovlivnit  ve  v svůj  prospěch,  pokud d  ale  váš  obcchodní  obrat  s konkrétn ním  do odavatelem  bude  na  takkové  úrovni,,  že  by  dodaavatele  moh hlo  mrzet,  pokud  byste  jej  op pustili, nebojjte se jednatt o zvýšení V Vaší provize – – vše je věcíí dohody dvo ou obchodníích  paartnerů. Nicm méně na  začčátku vašeho o  vztahu s do odavatelským mi firmami p počítejte s tíím,  žee to budou právě dodavatelé, kdo bude diktovat p podmínky, ne Vy.    2..3.5 Objed dnávkový p proces Saamotný  procces  objednávky  je  jedna  z  nejdůležžitějších  čásstí  (opuštěnýých  nákupníích  ko ošíků  při  needokončeném  nákupu  bývá  kolem m  60‐70 %).  Hodně  uživatelů  odraadí  naapříklad  jen  to,  že  nejjsou  předem m  informováání  o  způso obu  dopravyy  a  její  cen ně,  a tto i přesto,  že  s  touto o  položkou  při  nákupu  počítají.  Další  nevh hodný  způso ob,  jak zkomplikovvat objednávvku, je po užživatelích vyžžadovat povinnou registrraci. Nabídně ěte  o  nejvíce  možností  m dorručení  a  způsobů  platb by.  Některým m  zákazníků ům  užživatelům  co vyyhovuje  Česká  pošta  vícce  než  zásilkové  služby,  jiní  naopaak  preferují  osobní  odběr.  Něěkdo by měll rád zboží n na stole co n nejrychleji, třřeba již v deen objednávkky – nabídně ěte  mu  expresní  doručení  ku urýrem.  Stejn né  je  to  i  u  u způsobu  placení.  Mezi  standardníími  zp působy platb by, tedy hoto ově při převzzetí, dobírko ou nebo převvodem na úččet, se pomaalu  ussazuje i možn nost platby p platební karttou on‐line n nebo různé d další formy on‐line převo odu  peeněz.  Pokud  je  to  techn nicky  a  ekon nomicky  možžné,  určitě  stojí  s za  to  tyyto  alternativy  užživatelům nabídnout.  Přřipravte se taaké na to, žee určité proccento vyexpe edovaných o objednávek ssi sice zákazn níci  vyyzvednou a zzaplatí, ale v  zákonné lhů ůtě 14 dnů vám je vrátí b bez udání důvodu zpět a vy  mu jste povinen vyplatit zzpět celou ku upní cenu. V Výjimky, u kteerých tato lh hůta neplatí,, je  zb boží  upraven né  dle  přání  zákazníka,  zboží  podléh hající  rychlé  zkáze,  zbožží  nebo  služb by,  jejjichž  cena  záávisí  na  vých hylkách  finančního  trhu  nezávislých  na  vůli  dod davatele,  aud dio  a vvideo nahrávvky, počítačo ové program my (po poruššení origináln ního obalu) aa také u novvin,  peeriodik a časo opisů.   

4  24  

 

 

2..4 Tvorbaa samotné ého e‐shop pu  Naa základě vašich podklad dů (vstupní aanalýza) a diskuse s dodaavatelem měěl být vytvořřen  náávrh e‐shopu u.  2..4.1 Návrh h informačn ní architek ktury webu Vsstupní  stránky  se  stávají  základem  pro  inform mační  architeekturu.  Před dstavuje  stro om  vsstupních  stráánek,  které  se  s na  webu  budou  nach házet,  uspořřádané  do  lo ogických  celkků.   Prro  každý  cíl  a  každou  skkupinu  souviisejících  klíčo ových  slov  musí  m existovvat  samostattná  stránka.  Žádn ná  stránka  by  se  neměla  optimalizovat  pro  vyhledávačee  na  více  než  n 5 klíčových  slo ov.  Optimáln ní  počet  keyw words  pro  je ednu  stránku  je  3  až  5  kklíčových  slo ov.  Náávrh  informační  architektury  vkládáá  jednotlivé  vstupní  stráánky  do  globální  navigaace  webu  a  společně  s  dalším mi  stránkami  vytváří  map pu  stránek  celého  c webu u.  Mezi  klíčo ové  stránky patří:  • • • • • • • •

Titulníí stránka  Stránkka kategorie a podkatego orie  Stránkka detailu produktu a jejíí varianty   Nákup pní proces   Inform mační stránkaa  Kontakty, O nás, TTým lidí (detaail),  Refereence, Aktuality, Poradna,, Vše o nákupu, Detail čláánku   Další d důležité stránky   o Slovník  po ojmů,  Porovvnání  produ uktů,  Přihlášení,  Newsleetter,  Výsled dky  vyhledáváání (nic nenalezeno), Chybová stránkaa 

2..4.2 •

Úvodní stránka Z úvod dní  stránky  musí  m být  jasný  smyl  a  úččel  webu.  Musí  M být  čitelné  maximállně  do 10 vteřin od otevření stránky.  m sloužit  zejména  jako o  rozcestníkk  mezi  hlavvním  obsahe em  Titulníí  stránka  má  stráneek.   Důležiité prvky jsou u umístěny vv horní části stránky.   Nepou užívejte úvod dní stránku b bez obsahu (intro).   Prezen ntujte na úvo odní stránce novinky neb bo jiný aktuaalizovaný obssah.   Firemnímu  logu  a  a názvu  věnujte  maximáálně  jeden  až  a dva  centimetry  horníího  nky.   okrajee každé strán Kontaktní údaje jssou důležité, ale patří na samostatno ou stránku, d dostupnou přřes  všude  viditelný  od dkaz.  Na  vsttupní  stránce  nemají  co o  dělat,  vyjm ma  bezplatnýých  linek.  Podro obnější  informace  pro  váážné  zájemcce  nabídnětee  až  na  dalšších  stránkácch.  Podmínkou  samozřejmě  je  perfektně  vyladěná  naviggace,  aby  see  k  nim  kažždý  snadn no a rychle do ostal.   Pro  vííc  různých  klíčových  k výrrobků  a  služžeb  vytvořtee  i  více  různ ných  vstupníích  stráneek a propagu ujte je zvlášť.    

• • • • • • • •

Sttránka kateggorie   • • •

Musí  zohlednit  požadavky  náávštěvníků,  tzn.,  t co  chtějí  na  této  stránce  nalé ézt  a dělat?   V příp padě většího množství um možněte návvštěvníkům p položky řadit,, filtrovat ne ebo  jinak o organizovat.   Pomozte uživateli rozhodnoutt se mezi jedn notlivými po oložkami. 

   

25   

    Po odnikání na iinternetu    • • • •

Poskyttněte dostattek informací,   Zdůrazněte odlišnosti,  Zobrazte TOP řebřříček, hodnocení.   Nabídněte nápověědu nebo kon ntakt. 

  Sttránka detaillu   • • • •

Návštěěvníkům posskytuje bližšíí informace aa odpovědi n na jejich otázzky.  Je pottřebné najít rrovnováhu m mezi pokynuttím příliš mnoho a málo iinformací.   Velkou u  vizuální  prioritu  by  měla  m mít  výzzva  k akci  ‐  co  c chcete,  aaby  návštěvn ník  udělall.   Pro  případ,  p že  uživatel  nenaašel,  co  pottřebuje,  je  dobré  na  sttránku  umísstit  alternativní nebo ssouvisející obsah. 

  2..4.3 Wirefframe (WF)) Prro  návrh  budoucího  rozložení  r weebu,  ze  kte erého  můžee  grafik  vyycházet,  slouží  tzvv. wireframe e.    Jde  o  návrh  definující  funkci  a  a obsah  stráánek  webu,  což  odpovíídá  prrojektové  dokumentaci  nového  webu.  w WF  definuje  d rozzmístění  fun nkčních  prvvků  naa stránce.    Nejedná  N se  v  v žádném  přřípadě  o  graafický  návrh,,  neobsahujee  obrázky  a  je  tvvořen  pouze  pomocí  čarr  a  textu.  Nedoporučuje e  se  ani  pou užití  barev,  až  na  výjimky,  ktteré je  potřeeba  odlišit.  Informační architekt vyttvoří pomocíí wireframu návod či vzzor prro grafiky a vývojáře a zároveň jejj využije k diskuzi s kliientem. Ten  můžete  buď  přřipomínkovat,  nebo  rovvnou  otesto ovat  na  uživvatelích  (s  pomocí  dod davatele  ne ebo  s kkonzultační  firmou).  Výh hodou  testovvání  už  v  takhle  rané  fáázi  vývoje  jee  jednoducho ost  zm měn. Pokud n narazíte při ttestování naa zásadní chyyby, musíte sse zastavit a  vymyslet no ové  řeešení, než budete pokračovat dále.  Záároveň s tím,, jak máte naavržené wireeframy, může ete nechat n navrhnout naa jejich záklaadě  grrafický design pro váš e‐sshop. O tom však v další kapitole.   Jako  předposllední  je  pakk  samotné  programován p ní  e‐shopu,  ať  už  zcela  nového,  ne ebo  úp pravou hotovvého řešení (k tomu slou uží redakční ssystém).   2..4.4 Redak kční systém m Fu unguje  tak,  že  ž v  části  přřístupné  pod d  heslem  ed ditujete  zbožží  na  skladě,,  objednávkyy  a  daalší  starosti  ohledně  cho odu  eshopu,  v  druhé  čáásti  –  veřejn ně  přístupnéé  a  viditelné é  –  si pak zákazníkk vybírá zbožží a nakupujee.  m doko ončený  e‐shop  Jako  poslední  krok  může  být  buď  samotné  spuštění,  nebo  můžete  ottestovat  (teď ď  už  můžette  testovat  kompletní  funkčnost,  f k která  se  přeedtím  testovvat  needala).  Po okud  vlastníte  zboží  fyzicky  na  sklaadě  a  pouze e  nezprostředkováváte  p prodej,  bude ete  po otřebovat  zajistit  logisttiku,  aby  se  s objednan né  produktyy  dostaly  kk  zákazníkům.  Přři vyřizování  objednávekk  musíte  vysstavit  fakturru,  která  by  měla  obsahovat  všech hny  dů ůležité inform mace.  Většin nou  se  vyplatí,  mít  propojenou  databázi  d přím mo  s  účetním  prrogramem,  ve  v kterém  faktury  f tiskn nete.  Pokud  tedy  nemááte  integrovvané  účetnicctví  přřímo v e‐shopu, budete p potřebovat n nějaký samosstatný účetníí program.        6  26  

 

 

AKTIVITA A  2.1 

Analýza kon nkurence, náávrh prodejn ního sortimeentu a  klíčových sllov 

N Nalezněte ko onkurenční fiirmy k Vašem mu e‐shopu aa zjistěte jejich výhody a nevýhody.  ZZjistěte,  jakýý  sortiment  budete  pro odávat  nebo o  jaké  služb by  budete  poskytovat  a  r rozdělte je do o jednotlivýcch kategorií.   Jaká klíčová sslova použijeete pro svůj ee‐shop?    P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 2.1  Vstupní analýza, strattegie, wirefraame  V Vypracujte st trategii a vstupní analýzu u pro svůj ele ektronický ob bchod.  N Navrhněte w wireframe  prro svůj e‐shop.    ZAPAMATTUJTE SI 

 

Úspěšné pod Ú dnikání v onliine prostředí není jen o vvytvoření weebových stránek. Jedná sse  o celý  proces,  který  má  své  zákonitosti,  svůj  výývoj,  své  pottřeby,  a  kterrý  by  měl  býýt  o  integrován  s  s ostatními  procesy  firrmy.  Předevvším  je  pottřeba  zpraco ovat  strateggii  e elektronickéh ho obchodu.. Vyberte pro o váš e‐shop p klíčové cílo ové skupiny n návštěvníků  a  n na ty se zamě ěřte.  N Nezapomeňt te,  že  na  intternetu  je  vaše  konkure ence  vzdálen na  pouze  něěkolik  kliknutí  m myší.    Naleezněte  klíčo ová  slova,  zvolte  vho odný  název  e‐shopu  aa  propagujtte  s své konkuren nční výhody. Z úvodní stránky musí b být jasný sm myl a účel weebu. Musí býýt  č čitelné maxim málně do 10 0 vteřin od o otevření stránky. Firemníímu logu a n názvu věnujtte  m maximálně  jeden  až  dvaa  centimetryy  horního  okkraje  každé  stránky.  Kontaktní  údajje  jsou důležité, ale patří naa samostatno ou stránku.  V Vyplatí se mí ít integrovan né účetnictví přímo v e‐sh hopu.     DEFIN NICE 

 

Wireframe ‐   návrh defin W nující funkci  a obsah stránek webu,  což odpovíd dá projektovvé  d dokumentaci i nového webu.    KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Kteréé činnosti jso ou obsahem vstupní anallýzy e‐shopu?  Jaké mohou být ccíle e‐shopu a co je pro n ně důležité? Co jee wireframe??  Co paatří na úvodní stránku e‐‐shopu?  Kteréé jsou dvě hlavní zásady při volbě sorrtimentu?       

27   

    Po odnikání na iinternetu    PŘÍKLA AD 1 

 

Uveď ďte konkrétn ní příklady ko onkurenčních h výhod.  ŘEŠEENÍ 

 

Z Zde jsou uved deny příklad dy konkurenččních výhod.     • • • •

• • • • • • •

Nízké é ceny – uveeďte na tituln ní stránce.  Unikkátní zboží či výrobek s jeedinečnými vvlastnostmi. Odbo ornost, speccializace a scchopnost kvaalifikovaně p poradit ‐ spusťte odborno ou poradnu, publiku ujte, přednáššejte, organizzujete odborrné akce.  Nadsstandardní  možnosti  m do odání  (časové é  či  místní,  doprava  d zdaarma,  rychlosst  vyřízení  objednávky)  –  tyto  informace  uveďte  na  stránce  s detaailem  výrobku, poblííž informace o ceně. Specciální  garancce  (např.  záruka  vrácení  peněz  při  nespokojen nosti,  garancce  nejniižší ceny).  Nadsstandardní  kontaktní  k možnosti  –  ze elená  linka,  ICQ,  Skype,  ttzn.  okamžittá  reakcce – prezentujte na tituln ní stránce ne ebo v kontaktech.  Dlouhá tradice a silná pozice na trhu.   eně.   Dárkky, nadstandaardní zárukyy a služby v ce Věrn nostní prograam a výhodyy pramenící zz loajality. Ind dividuální přřístup – řešen ní  na m míru s širší mo ožností indivvidualizace, n než nabízí konkurence.   Nadsstandardní reference, oh hlasy zákaznííků a získanáá ocenění.   Dodrržování standardů, certiffikace (např. ISO) a členství v organizacích.  

    S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

V  úvvodní  fázi  tvo orby  nového o  e‐shopu  je e  tedy  dobréé  se  zamysleet  a  ujasnit  si  komu u je web urččen a co na n něm najde.   Zjistěte, s jaakou potřebo ou návštěvníík  na w web přichází aa nabídněte mu co nejsnazší cestu k ccíli.  Pozn nejte,  co  kon nkurence  naabízí,  a  nabídněte  víc  nebo  n to  sam mé  lépe!  Síllu  konkkurenčních firem zjistímee podle počtu u výsledků vee vyhledáván ní, reklamnícch  odkaazů a kvality  webu. Hlavn ní výhody a  nevýhody ko onkurence zjjistíte pomocí  SWO OT  analýzy.  Chyb by a opomen nutí při návrhu a vývoji n nového web bu projekt bu uď prodraží  či  oddáálí jeho spušttění, v horším m případě jejj úplně zničí..  Zvoltte vhodná kllíčová slova,  která použijjete při volb bě názvu svéého e‐shopu  a  tento o  seznam  po omůže  I  při  plnění  p Vaší  prezentace  p d daty.  Prodávvejte  výrobkyy,  popřř. poskytujte služby, kterýým “rozumítte” a správněě roztřiďte do o kategorií.  Návrrh  informačn ní  architektu ury  vkládá  je ednotlivé  vsttupní  stránky  do  globáln ní  naviggace  webu  a  a společně  s  s dalšími  stráánkami  vytvváří  mapu  sttránek  celéh ho  webu u.     

8  28  

 

 

STTUDIJNÍ LITEERATURA  Náávod Jak pro ovozovat úsp pěšný e‐shop. Dostupné n na:  www.shoptett.cz/dokume enty/navod__eshop.pdf  DV VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1 1. vyd.  Brrno: Vysoké u učení technické v Brně, FFakulta podn nikatelská, 20 004. 78 s. ISB BN  80 0‐214‐2600‐4 4.   

 

   

29   

    Po odnikání na iinternetu   

3 Grafikka pro w web – lo ogo, úp prava fo otografiíí, tvorba  tlačíte ek  Ú ÚVOD  V  této  kapitolle  se  studen nti  dozvědí  základní  z info ormace  o  po očítačové  gra afice,  které  je  j třeeba  znát  pro o  návrh  web bu.    Zvládno ou  modifikovvat  fotografi fie  a  ukládatt  je  v  různýcch  fo ormátech, po opř. vytvoří kkoláž z někollika snímků.   Pomocí vekktorového prrogram budo ou  scchopni  vytvo ořit  jednoducché  logo.  Bu udou  upozorrněni  na  chyyby  při  graffickém  návrh hu  www stránek a použití vho odných barevv.   CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  vyhoto ovit logo Vašší firmy  modiffikovat fotografie   Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: inform mace o přístu upnosti a pou užitelnosti w webu  přehleed o základníích chybách grafiky  základ dní návyky o použití barev  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  vypraccovat návrh vvstupní strán nky  vytvořřit koláž        

0  30  

 

 

 

3..1 Webde esign  W Webdesignem m pro naše úččely rozumím me tvorbu grafického vzh hledu (grafikyy).   Grrafický návrh h webové strránky zahrnu uje tyto záklaadní kroky:  • ko oncepce stránky,  • náávrh navigace,   • přříprava obrázzků a jejich o optimalizace.  Deesign  by  měěl  být  odpovvídající  vaší  cílové  c skupin ně.  Je  to  prvvní,  co  uživaatel  při  vstupu  naa web  uvidí.  Během  někkolika  sekun nd  by  měl  web  w zaujmout  a  přesvěědčit  uživate ele,  žee stojí za to n na webu zůsstat a nalezn ne zde to, co o potřebuje.  Určitě by vzzhled a způssob  reealizace  nem měl  kompliko ovat,  stěžovat  či  dokon nce  znemožň ňovat  přístup  k  hledanýým  informacím.  

3..2 Fotky a popisky  Neejvíce  času  byste  měli  věnovat  tvo orbě  kvalitn ních  popisků ů  zboží  a  jeejich  fotograafií.  Nee nadarmo  se  s říká,  že  jeden  j obrázzek  vydá  za  tisíc  slov,  takže  t rozhodně  nešetře ete  fo otografiemi  a  a e‐shop  jim mi  doslova  prošpikujte  p –  – zvýšíte  takk  důvěru  v  n nabízené  zboží  i vve vaši  firmu u…    Na  weebovských  stránkách  s se e  můžeme  setkat  hlavvně  s  obrázzky  z kkategorie bittmapové graafiky. Z vekto orových form mátů se na in nternetu začíná prosazovvat  SV VG formát (Scalable Vecttor Graphics)).  Op ptimalizace  obrazových  dat znamená určení opttimálního naastavení paraametrů obraazu  prro snížení ob bjemu dat přři zachování  potřebné kvvality obrazu u. Optimalizaace se realizu uje  po omocí násled dujících úpraav:  • • • • •

naastavení vhodného rozliššení,  sp právná veliko ost obrazu,  vh hodná paletaa barev,  vyybrání správn ného formát souboru,  ap plikování vho odné kompreese dat. 

3..2.1 Rozlišení Přři  práci  s  webovou  w grafikou  se  neejčastěji  bud dete  setkávaat  s  rozlišen ním  udávanýým  po omocí  DPI.  300  3 Dpi  je  ro ozlišení  pro  kvalitní  tiště ěný  výstup,  pokud  je  graafika  primárrně  urrčena pro zobrazení na m monitoru (ww ww stránce), stačí ji uložit v rozlišení 72 Dpi.  3..2.2 Form máty souborrů JP PEG  používá  ztrátovou  kompresi.  k Po okud  uložíte  nějaký  obráázek  v  soubo oru  typu  JPEEG,  zn novu  jej  otevvřete  a  zasee  uložíte,  kvvalita  nového o  obrázku  see  podle  zvoleného  stup pně  ko omprese  sn níží,  dojde  ke  ztrátě  zobrazovanýých  dat.  Čím  vyšší  kkomprese,  tím  t ro ozmazanější ((roztřepenější) obrysy v o obrazu. JPEG G nepodporu uje průhledno ost.  Fo ormát GIF může mít maxximálně 256  barev. Form mát GIF dovoluje jednu baarvu v obrázzku  naastavit  jako  průhlednou.  Při  zobrazzování  webo ové  grafiky  na  n webu  se  často  setkááte  s p prokládaným m  GIFem,  kteerý  umožňuje  postupné é  zobrazení  obrázku  běh hem  stahováání  stránek. Formát GIF použíívá bezztráto ovou kompre esi. Další výhodou je možžnost vytváře ení  nimace.  an PN NG  formát  je j vhodný pro p kresby,, loga, ikon ny, tlačítka a používá bezztrátov vou ko ompresi.

   

31   

    Po odnikání na iinternetu    ormát GIF i P PNG se hodíí pro tvorbu  jednoduchýých obrázků,  jako jsou ikkony, navigačční  Fo prrvky  na  strránce  nebo  loga.  Form mát  GIF  nepoužívejte  pro  ukládání  fotograafií.  Prro fotografie  je  nejvhod dnější  formáát  JPEG,  i  když  i  form mát  PNG  lzee  také  použžít.   Naa obrázky, kd de se vyskytu uje text, je vhodné použíít GIF nebo P PNG.  3..2.3 Velik kost grafiky y Číím menší, tím m je to lepšíí. Je ovšem p potřeba vzít  v úvahu celou stránku ((jako optimáální  veelikost jedné stránky se u udává 60 kb, zde je započčítána jak graafika, tak htm ml kód).  TABULK KA 3.2 

Orientačn ní velikost obrazovýc o h dat 

Forma a obrazu

Optimum

Maximálně ě přípustné

P Pozadí stránk ky

2kB

10kB

T Tlačítko

2kB

5k kB

R Reklamní ban nner

8kB

20kB

15kB

40kB

Z Zmenšenina f fotky

5kB

10kB

O Obrázkový na adpis

3kB

8k kB

F Fotografie

  m více úhlů p pohledu mu  nabídnete, ttím  Záákazník nemáá možnost si zboží osahaat, takže čím lépe.  Nebojtee  se  na  e‐sh hop  umístit  i  videa.  Jednoduše  je  můžete  nahrát  napříkllad  naa server Youttube.com a p pod popis zb boží umístit o okno přehrávvače. 

3..3 Použittelnost a přřístupnostt webu  Přři  návrhu  designu  musí  grafik  respektovatt  důležitá  pravidla  p přístupnosti  a  dobře  použžívá.  Čím  m po oužitelnosti.  Použitelný  web  se  uživatelům  u má  web  lepší  po oužitelnost, ttím větší je p pravděpodob bnost konverze. Pokud p potřebujemee u webu zvýýšit  ko onverzní pom měr, právě zlepšení použžitelnosti cellého webu či nákupního  procesu mů ůže  po omoci. Dopo oručuje se naapř. umístěníí loga dolevaa nahoru, vyh hledávání do oprava nahoru,  glo obální navigace na stejnéém místě pro o všechny stránky atd.  Přřístupný  web  je  bezbarriérový  i  pro o  uživatele  se  specifickkými  potřebami  ‐  neklaade  užživatelům žád dné překážkyy při získávání informací. 

3..4 Sedm hlavních chyb grafiky  

2  32  

•

Pomalu se stahujíící stránky a grafika.  mně netrpěliví lidé. Poku ud musí čekaat třeba jen p pár  Uživattelé internetu jsou extrém vteřin,,  raději  půjjdou  jinam,  na  uživate elsky  přijateelnější  strán nky.  Pokud  se  opravd du nechcetee obejít bez vvelkých soub borů nebo o obrázků na vaší homepagge,  přidejtte  alespoň  jejich  malou u  ikonu,  kte erá  bude  od dkazovat  naa  větší  soub bor  a upozzorní na to, žže stahování chvíli potrváá. 

•

Absen nce grafiky, kkterá upoutáá návštěvníkkovu pozorno ost.   Zaujm mout pozorno ost návštěvnííků ‐ je výrazzný titulek, který stručně vykreslí hlavvní  benefiit  toho,  co o  nabízíte,  a  podnítíí  návštěvníky  zůstat  na  stránkáách   Vašeho internetovvého obchod du. 

•

é bannery a odkazy.   Rušivé

 

 

Pokud d  prodáváte  vlastní  prod dukty,  nedávvejte  na  stráánky  žádné  bannery  ne ebo  odkazyy, které odkaazují na jiné stránky. Sam mozřejmě po okud propagujete produkkty  na zákkladě provizn ního systému u nebo prodáváte reklam mu, potom m musíte banne ery  i odkazy používat. Ale nedělejtte obě věci n naráz.  •

Příliš o oslnivých baarev a fontů.   Využívvejte základn ní barevné scchéma se dvě ěma až třemi barvami a ffonty.  

•

Vzoro ované pozadíí.   Nepou užívejte na svvých stránkáách výraznou u texturu neb bo tmavé po ozadí, ztěžuje ete  výrazn ně  vašim  užiivatelům  čteení  textů.  Te esty  znovu  a  znovu  ukazzují,  že  strán nky  s černým textem n na čistě bílém m pozadí majjí největší ko onverzi náku upu. 

•

ozptylující grrafiky, animaací nebo vide eoklipů.   Velké množství ro Pokud d tyto vizuáln ní prvky nepomáhají prodat produkt třeba demo onstrací, jak vváš  produkt  funguje  nebo  n vypadá,  jsou  jen  zbytečnou  dekorací,  d kteerá  bude  vaaše  ozptylovat.  návštěěvníky pouzee zbytečně ro

•

Velké bloky textu, které se šp patně čtou.  Omeztte  své  odstavce  na  šesst  řádků.  Taaké  se  ujistěte,  že  všecchny  odstavvce  nevypadají stejně. Proměnlivá struktura od dstavců velm mi usnadňujee čtení textu. 

3..5 Barva při tvorbě ě webové p prezentace e  Exxistuje  něko olik  modelů  pro  míchání  barev.  Základním  Z teechnickým  m modelem  jssou  tzvv. spektrálníí  barvy  a  jeejich  doplňko ové  barvy  (zelená,  tyrkysová,  modrá,  purpurovvá,  čeervená,  žlutáá).  Model  spektrálních  barev  se  v  grrafickém  dessignu  nepoužžívá.  Nejčasttěji  see budete setkávat s tradičním modelem mícháníí barev. Tentto model ob bsahuje tři tyypy  baarev:  primáární,  doplňkkové,  terciáální.  Mezi  primární  p baarvy  (tzv.  m malířské)  paatří  třii základní  pigmentové  barvy  b (červen ná,  modrá  a  a žlutá),  s  jeejich  pomocí  lze  namích hat  vššechny  ostaatní  barvy.  Ke  každ dé  z  prim márních  barev  existujje  doplňko ová  (komplementáární) barva (zelená, oran nžová a fialová). Posledn ní skupina terciálních barrev  vzznikne  dalším m  dělením  barevného  kruhu.  Tercciálních  bareev  je  12  a  pokrývají  ce elé  baarevné  spekttrum  známéé  z  duhy.  Naa  následujícím m  obrázku  je  barevný  kkruh  obsahujjící  3,6 a 12 základ dních barevn ných tónů. 

Záákladní barvyy se dělí na ttzv. teplé a sstudené barrvy. Mezi tep plé barvy se  počítá 6 barrev  z b barevného kkruhu, barvy  jdoucí od čeervené proti  směru hodin nových ručičček, zbývajícíích  6 barev patří m mezi studenéé barvy (od ffialové po sm měru hodinovvých ručiček). Pro dosaže ení  vh hodného  kontrastu  je  nejvhodnější n í  použít  pro o  barvu  pop předí  a  pozadí  kombinaci  do oplňkových b barev.     

   

33   

    Po odnikání na iinternetu   

Žluté po ozadí s fialo ovým texte em Mod dré po ozadí s oran nžovým tex xtem Červ vené pozad p dí se zelený ým tex xtem Třři barvy, kterré spolu bezp prostředně ssousedí na baarevném kru uhu, se nazývvají analogiccké  (p podobné)  baarvy.  Analoggické  barvy  jsou  vzájem mně  nekontrrastní,  a  pro oto  se  neho odí  prro společné  použití.  Nevvhodnost  tétto  kombinacce  analogickkých  barev  jako  popředíí  a  po ozadí  je  zřejjmá  z  násleedujících  ukáázek.  Analoggické  barvy  se  používajíí  pro  vyplně ění  neevýrazných p ploch. 

Červ vené pozad dí s fia alovým m texttem Žlutté poz zadí s se světle oranžov vým t textem m Modré po ozadí se ze eleným m texttem  

3.5.1 Vním mání barvy Kaaždý  člověkk  vnímá  baarvy  rozdílněě,  ale  přessto  lze  vytvvořit  všeob becná  pravid dla  prro ovlivnění  osob  jednotlivou  barrvou.  Ovlivn nění  lze  ro ozdělit  na  fyziologické  a  pssychologické.  Fyyziologické  působení  baarev  na  nášš  organismu us  ovlivňujee  náš  vegettativní  systé ém.  Tzzv. teplé  barrvy,  mezi  ktterými  převlládají:  žlutá,,  červená  a  oranžová,  nás  podněccují  kee zvýšené  čin nnosti,  stoup pá  nám  krevvní  tlak,  zrychluje  se  pu uls,  povzbuzzuje  se  činno ost  veegetativního  nervstva,  zvvyšuje  se  i  svalový  s tonu us.  Máme  věětší  chuť  k  jídlu,  zřeteln něji  vn nímáme  hlukk,  a  dokonce  se  nám  zdá,  jako  by  čas  rychlejii  ubíhal.  Stu udené  barevvné  od dstíny, mezi  kterými převládají: zelená a modrá,, mají účinekk právě opaččný, uklidňujjí a  vyyvolávají útlu um tělesných h funkcí.  Baarvy  působí  také  psycho ologicky,  na  lidské  city.  Na  barvy  reagují  více  llidé,  kteří  jssou  cittově  založen ní.  Extrovertti  dávají  přeednost  teplýým  barvám,  žluté  a  čerrvené,  zatím mco  introverti mívaají v oblibě zelenou a mo odrou.  TABULK KA 3.5 

muž

žena

asocia ace, použití v prezentac ci

velm mi dobře

velmi dobřře

nebe ezpečí, vzruše e í, dynamik ka upou utá v prezenta aci

modrrá

velm mi příjemná jisto ota, inteligence

méně příje emná obchod, ch hlad, deprese

spíše e jako doplně ěk, podklad, neoriginální, neuttrální

bílá á

velm mi příjemná

velmi příje emná

podk klad, pozadí o objektů čistota, neutrální k ostatním barvá ám

červená

4  34  

Vnímání baarev 

 

 

velm mi upoutá slunc ce, teplo

žlutá á

mén ně příjemná

černá

příje emná origin nální příjemná vážn nost, smutek,, neutrální- spíše ja ako doplněk, smutek, citlivost boha atství podk klad

méně příje emná

zelen ná

mén ně příjemná vážn nost, cílev vědomost

méně příje emná země, tepllo

příroda spíše e neupoutá, jako doplněk,, pozadí

oranžo ová

velm mi příjemná

velmi příje emná

teplo o, zdraví velm mi upoutá, dyn namické prvk ky

 

  AKTIVITA A  3.1 

Název aktivvity 

S S pomocí vek ktorového prrogramu vytvvořte návrh loga Vaší firm my.  Pořiďte  pom P mocí  digitálníího  fotoaparrátu  fotograffii  na  úvodn ní  stránku  e‐‐shopu  a  tutto  f fotografii upr ravte, popř. vytvořte kolááž.    P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 3.1  Název příp padové stud die  Z Zpracujte gra afický návrh vvstupní strán nky Vašeho w webu.     ZAPAMATTUJTE SI 

 

Design  by  měl  D m být  odpo ovídající  vašíí  cílové  skup pině.  Během  několika  seekund  by  mě ěl  w web zaujmou ut a přesvědčit uživatele. Velmi důležžité jsou kvalitní popiskyy zboží a jejicch  fotografií  see  realizuje  především  po f fotografie.  O Optimalizace  omocí  vhodn ného  rozlišen ní  (stačí  ji  uložiit  v  rozlišeníí  72  Dpi)  a  výběru  v správvného  formáátu.  Formát  GIF  i  PNG  se  s h hodí  pro  tvo orbu  jednodu uchých  obrázků,  jako  jso ou  ikony,  naavigační  prvkky  na  stráncce  n nebo loga.  P Pro fotografiee je nejvhodn nější formát JPEG.  Při  návrhu  designu  musí  P m grafik  respektovatt  důležitá  pravidla  přřístupnosti  a  p použitelnosti i. Využívejte základní barrevné schém ma se dvěma až třemi barrvami a fontyy.  P dosaženíí  vhodného  kontrastu  jee  nejvhodnějjší  použít  pro Pro  o  barvu  pop předí  a  pozad dí  k kombinaci do oplňkových b barev.    KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Vyjm menujte aspo oň 5 základních chyb graffiky.  Jaký formát soub borů použijette pro animo ovaný obrázeek a jaký pro fotografie?  Popiššte přístupnýý web.  Co zn namená optiimalizace obrazových datt?  Kteréé barvy není vhodné pou užít jako popřředí a pozadí pro prezentaci stránek??       

35   

    Po odnikání na iinternetu    S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Webdesignem prro naše účelyy rozumíme ttvorbu graficckého vzhled du (grafiky).   Optim malizace  ob brazových  daat  znamenáá  snížení  ob bjemu  dat  p při  zachován ní  potřeebné kvality obrazu.  Pro  fotografie  je  nejvhodnější  formát  JPEG,  ale  pozor  p použíívá  ztrátovo ou  komp presi.  Form mát  GIF  dovvoluje  jednu  barvu  v  obrázku  n nastavit  jakko  průhlednou  a  umožňuje  u bezztrátovou  kompresi.  PNG  formáát  je  vhodn ný  ou kompresi..  pro kkresby, loga, ikony, tlačítka a používáá bezztrátovo Pro  lepší  použitelnost  web bu  umístěte e  logo  doleeva  nahoru,  vyhledáván ní  pro všechny sstránky.  doprrava nahoru, globální navvigaci na stejjném místě p Nepo oužívejte na  svých stránkách výrazno ou texturu n nebo tmavé  pozadí, velkké  množžství  rozptyylující  grafikyy,  animací  nebo  video oklipů  a  ruššivé  banneryy.  Omeezte odstavcee na 6 řádků..     STTUDIJNÍ LITEERATURA  7 hříchů v dessignu stránekk internetové ého obchodu.. Dostupné z WWW: . TŮ ŮMA, T. Počíítačová grafikka a design. 1. vyd. Brno o: Computer Press, 2007. ISBN 97 78-80-251-17 784-2.

                         

6  36  

 

 

 

4 Tvorb ba vlastn ního  e‐‐shopu ‐‐  pomo ocí open n source e,  úpravva  stráánek.  Správa  S e‐shop pu  ‐  d databáze e  zákazníků, ob bjednávvky  Ú ÚVOD  Teento  díl  je  věnován  v prakktickému  po ostupu  installace  open  so ource  –  ZEN NCART,  tvorb bě  ka atalogu zbožží nebo služeb, včetně rozzmístění do  kategorií, úp pravě jednottlivých stráneek  vyyřízení  objed dnávek.  Teorretická  část  se  s věnuje  veedením  agen ndy  spojené  s vyřizováníím  ob bjednávek a expedici zbo oží.     CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  nainsttalovat open source Zenccart   vytvo ořit katalog zb boží  upravit vzhled web bu  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: přehleed o jednotlivvých možnosstech dopravvy a plateb  inform mace o správvném vyřízen ní objednávek, expedici zboží  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  zavéstt kategorie a podkategorrie výrobků aa umístit do n nich zboží neebo služby  spravo ovat databázzi zákazníků vyřizovat objednávvky, tisk dokkumentů       

 

   

37   

    Po odnikání na iinternetu   

4..1 Tvorbaa vlastního o e‐shopu p pomocí op pen source e Zencart  4..1.1 Příprrava na insttalaci Zenca art Neejprve  si  stááhněte  aplikaaci  z  oficiáln ních  stránek  http://www w.zen‐cart.co om/  stisknuttím  tlaačítka Download. Ze stráánek http://w www.zencarrt.cz/ ze sekcce "Ke stažení" si stáhně ěte  čeeský jazykovýý balíček.  Ro ozbalte  stažeenou  aplikacci  Zen  Cart  do  d nějakého o  adresáře  ve  v vašem  po očítači  (např..  si  vyytvořte  adressář  ZENCARTT).  Je  nutné  zachovat  sttrukturu  adreesářů  ‐  po  rrozbalení  bysste  teedy v této slo ožce měli najjít (mimo jin ných souborů ů) adresáře A ADMIN, CACHE, DOCS, atd.  So oubor s češtinou rozbaltee např. do ad dresáře CESTTINA.  Ro ozbalené  sou ubory  s  češttinou  zkopíru ujte  do  adre esáře  ZENCA ART.  Pravděp podobně  dojjde  k požadavku n na přepsání n několika soub borů, požadaavek potvrďtte a souboryy přepište.  naků  je  nutné  udělat  malou  úp pravu  soubo oru  Prro  správné  zobrazení  českých  zn installer_params.php, kterrý se nacházzí v adresáři  zc_install/includes. Otevvřete si soub bor  vee vašem oblíb beném texto ovém editoru u a upravte řřádek:  deefine('DB_CH HARSET', 'latiin1');  naa tento tvar:  deefine('DB_CH HARSET', 'cp1 1250');   Po o úpravě řádku soubor uložte a zavřeete.  4..1.2 Vytvo oření websttránky, dattabáze Vyytvořte účet např. na webzdarma.cz pro nakopíro ování souborrů ze složky ZZENCART např.  s n názvem  dem mo1shop.euw web.cz  (jmééno  si  samo ozřejmě  zvollte  sami  s jiným  názvem m).  Naa Váš mail Váám přijde e‐m mail  pro akttivaci účtu.  Po o přihlášení  uživatelskéh ho jména a h hesla zvolte vv nabídce menu Nastaveení ‐ Nastave ení  M MySQL a zatrh hněte tlačítkko Aktivní. Zjistěte a zapiište název daatabáze, přísstupové jméno  a heslo.   SCHÉMA A 4.1.2 

webstránky, účtu, databáze  Vytvoření w

     

8  38  

 

 

4..1.3 Zkopíírování sou uborů na web Přřeneste všechny souboryy a složky z adresáře ZENCART pomocí FTP klientaa (např. TOTTAL  CO OMMANDER R)  do  složkyy  na  serveru u,  do  které  chcete  aplikaci  Zen  C Cart  instalovvat.  V našem  přřípadě  sou ubory  kop pírujeme  do  d kořeno ového  adrresáře  we ebu  deemo1shop.euweb.cz.  4..1.4 Installace Prro  zahájení  instalace  i zad dejte  v  proh hlížeči  název  webu  demo o1shop.euweb.cz    a  dojjde  k přesměrován ní na začátekk instalace. SCHÉMA 4.2.4a 

   N Nalezněte řád dek:  Pokud jje to Váš příp pad, klikněte e zde a začneeme s instalací obchodu.   Naa  první  stráánce  se  naacházejí  různ né  informacce  o  prograamu  a  jeho o  požadavcíích  naa systém. Pro o pokračován ní zvolte tlaččítko "Pokraččovat".  SCHÉMA A 4.3.4b 

    Drruhá  strana  obsahuje  in nformace  o  licenci  GNU  GPL.  Pokud d  jste  obeznámeni  s  tou uto  liccencí, označtte položku "Č Četl/a jsem aa souhlasím  s dodržován ním podmíneek, tak jak jssou  uvvedeny." a po okračujte stiisknutím tlaččítka "Pokraččovat".  Instalátor  sysstému  Zen  Cart  zkontroluje  nastavení  web bového  servveru.  Červe eně  p PHP P  Safe  Mod de  =  On  označuje  o needoporučovaané  nastave ení,  zvvýrazněná  položka  webhostingovvý  systém  jee  však  nastaaven  na  zvýššené  zabezp pečení  a  zajišťuje  zpětnou  ko ompatibilitu  i  pro  prograamy,  které  požadují  p tuto o  direktivu  vypnutou.  v Prro  pokračováání  stiskněte tlačíttko "Instalovvat".     

39   

    Po odnikání na iinternetu    Naastavení dattabáze  V následujících h položkách vyplňte tyto o údaje:  Po oložky Inform mace o datab bázi:  • Typ da atabáze – po onechte volbu MySQL  • Hostittel databáze –   ‐ vyplňte server datab báze, kterou jste vytvořilli  v adm ministračním systému (sch héma 4.1)  • Uživattelské jméno o k databázi ((schéma 4.1))  • Heslo k databázi – – (viz schémaa 4.1)   • Názevv databáze ‐ vvyplňte náze ev databáze ((schéma 4.1))  Po oložky Datab báze ‐ VOLITEELNÉ nastaveení:  • Identifikátor obchodu (Table‐P Prefix) ‐ poku ud budete daatabázi využíívat i pro jinýý  systém m (např. redaakční systém m, diskusní fó órum) doporu učujeme vyp plnit: zen_,  v opaččném případě ponechte prázdné  • Sessio ons databázee ‐ zvolte ANO O  • SQL Ca ache metodaa ‐ ponechtee nastavené N None  • Sessio on/SQL Cachee adresář ‐ p ponechte pře ednastavenou cestu pro m mezipaměť  SCHÉMA 4.4.4c 

Prro pokračováání stiskněte tlačítko "Ulo ožit nastaven ní databáze". 

0  40  

 

 

Naa  několik  vtteřin  problikkne  stránka  s  postupem m  instalace  ve  formě  hada,  tvoře ený  zn nakem  vlnkaa.  Po  ukon nčení  činnossti  budete  automatickyy  přesměro ováni  na  daalší  ko onfiguraci.  SCHÉMA 4.5.4d 

    Naastavení systému  Zkkontrolujte fyyzické nastavvení cest k vaašemu Webu u.  • Fyzickká cesta pro Z Zen Cart ‐ tatto položka zo obrazuje cesstu fyzického o umístění  webu na serveru (např.: /data//www/demo o1.cz/zencarrt.demo1.cz)  • URL pro Zen Cart o obchod ‐ zob brazuje URL aadresu vašeh ho webu    Po oložky HTTPSS Domain a H HTTPS Server URL budou u zobrazeny vve tvaru http ps://. Pokud se  ro ozhodnete  vyyužít  zabezp pečený  přístup,  je  potře eba  v  admin nistračním  syystému  povo olit  přřístup HTTP aa HTTPS pro příslušný weeb.  Daalší  dvě  polo ožky  "Povolit  SSL"a  "Povvolit  SSL  v  administraci" a "  upravují  použití  přístupu  v zzákaznickém m  a  administtrátorském  systému  s Zen n  Cart.  Poku ud  si  nejste  jisti,  ponech hte  vo olbu "NE". Prro pokračováání stiskněte tlačítko "Ulo ožit nastaven ní systému".    Naastavení obcchodu  Instalátor  sysstému  Zen  Cart  vás  prrovede  iden ntifikací  obchodu.  Vyplň ňte  následujjící  po oložky:   • Názevv obchodu ‐ jméno obcho odu (v našem m případě např. Ukázkovýý obchod  Zen Caart)  • Majite el obchodu ‐ zadejte vašee jméno a přříjmení (příp. firmu)  • Email majitele obcchodu ‐ emailová adresa vlastníka ob bchodu  • Země obchodu ‐ z rozbalovacíh ho menu vyb berte Česká rrepublika  • Kraj obchodu ‐ z ro ozbalovacího o menu vybe erte kraj, nap př. Moravsko oslezský  • Adresa obchodu ‐ adresa obch hodu a telefo onní číslo  • Výcho ozí jazyk ‐ pon nechte Čeština  • Výcho ozí měna ‐ po onechte Českká koruna  • Demo o obchodu ‐ p pokud chcetee nainstalovaat ukázkové produkty ‐ zvvolte ANO  Po okračujte klikknutím na tlaačítko "Uložit nastavení o obchodu".    ministrátorského účtu  Naastavení adm V tomto kroku u je potřeba založit první administrátorský účet: • Admin nistrátorské jjméno ‐ vyplňte přihlašovací jméno d do administrátorského  rozhraaní Zen Cartu u (např. admin)     

41   

    Po odnikání na iinternetu    • • •

Admin nistrátorské heslo ‐ vyplň ňte přihlašovvací heslo do administrátorského  rozhraaní Zen Cartu u  Potvrd dit administrrátorské hesllo ‐ vyplňte zznovu heslo p pro kontrolu u  E‐mail administráttora ‐ vyplňtee emailovou adresu účtu u administráttora   d chcete po p přihlášení ovvěřovat nové verze systém mu Zen Cart dostupné  Pokud na internetu, oznaačte položku "Zkontrolovvat Zen Cart aaktualizace p při přihlášeníí  do adm ministrace ".. Pokračujte kliknutím naa tlačítko "Uložit nastavení". 

okončení insstalace  Do Po oslední obrazovka instalaace nás inforrmuje o úspě ěšně dokonččené instalacci. Pro korektní  prráci program mu Zen Cart jee potřeba provést násled dující poinstaalační úpravyy.  4..1.5 Poinsstalační úprravy Přřipojte  se  kee  svému  serveru,  na  kterém  máte e  nainstalovaný  softwarre  Zen  Cart..!!!  Dů ůležité!!! Pře ejmenujte složku ADMIN N na složitější tvar, nejléépe na náho odnou sekvenci  zn naků a písmeen (např. R1ss2u42xWadm min, do administračního  rozhraní se  pak dostane ete  od dkazem  htttp://zencart.demo1.cz/R R1s2u42xWaadmin).  Zen n  Cart  to otiž  obsahu uje  beezpečnostní  chyby  a  znáá‐li  někdo  náázev  ADMIN adresáře,  taak  může  insttalaci  prolom mit  (p případně  hacknout  sttránky).  Po oté  v  sou uboru  adm min/includes//configure.p php  (R R1s2u42xWadmin/includes/configuree.php)  najdě ěte  řádky,  naa  kterých  se   nachází  ten nto  teext:  deefine('DIR_W WS_ADMIN', '/admin/');  deefine('DIR_W WS_HTTPS_ADMIN', '/adm min/');  a  upravte  názzev  složky  admin  a na  vááš  nový  tvarr.  V  našem  ukázkovém  případě  bu ude  úp prava vypadaat následovn ně:  deefine('DIR_W WS_ADMIN', '/R1s2u42xW Wadmin/');  deefine('DIR_W WS_HTTPS_ADMIN', '/R1ss2u42xWadm min/');  So oubor  configgure.php  uložte  a  nastavvte  mu  atributy  "jen  pro o  čtení"  (chm mod  444).  Dáále  sm mažte složku ZC_INSTALLL.   

4..2 Správaa e‐shopu  4..2.1 Veden ní agendy –– vyřizován ní objednáv vek Po odle toho jakk objednávkyy přijímáte, jje často rozh hodující pro  to, jestli bud dou úspěšně ě či  neeúspěšně  vyyřízeny.  Pokud  objednávvku  ve  svém m  e‐shopu  pouze  přijm mete  a  nedááte  záákazníkovi  zprávu  o jejím m  přijetí,  může  m se  stáát,  že  zákazzník,  kterém mu  objednávvku  neepotvrdíte, p půjde nakoup pit jinam. Po okud prodáváte zboží meenších hodno ot, určitě bu ude  stačit, pokud zzákazníkům o odešle potvrrzení objednáávky automaaticky ihned po jejím přijetí  (ee‐mailem),  pokud  p prodááváte  zboží,  které  je  dražší  d nebo  svým  způso obem  unikátní  (kusová výrob ba apod.), bu ude asi lépe  s potvrzením m objednávkky nespěchatt a objednávvku  otvrdit telefo onicky.  záákazníkovi po Po otvrzením  objednávky  by  b mělo  obsahovat  tyto  náležitosti:  údaje  o objjednateli  (jeho  ad dresa, případ dně dodací adresa), číslo objednávkyy, objednané zboží, cena  (i za dopravvu),  zp působ  platbyy  a  dopravy,  údaje  pro  platbu  (varriabilní  symb bol  a  číslo  ú účtu  při  plattbě  přřevodem), ch hybět by nem měly samozřeejmě údaje o o prodejci vččetně kontaktů.  2  42  

 

 

Dáále  je  vhodné  odděleníí  číslování  objednávek  o a  faktur –  faktury  f budo ou  mít  vlastní  čísselnou poslo oupnost (ta b bude narušovvána pouze sstornodoklad dy vrácených h zásilek, niččím  jin ným),  kde  čííslo  objednávvky  bude  po oužito  jako  variabilní  v sym mbol.  Ideáln ní  stav  nastaane  paak  tehdy,  pokud  p si  dokážete  objeednávky  z ob bchodu  stah hovat  přímo o  do  účetníího  so oftwaru,  kdee  pak  již  není  problém  několika  kliky  přetvořitt  objednávku u  na  fakturu u –  vee věku XML b by to neměl b být problém.  Po o  vyřízení  objednávky  o a jejím  vyexxpedování  by  a  b mělo  býtt  samozřejm mostí  zákaznííka  o tomto  kroku u  informovaat.  Zpráva  by  b měla  kro omě  informaací  o samotn né  objednávvce  ob bsahovat  i to o,  (do)  kdy  by  mělo  být  zboží  doru učeno  a  co  dělat  v přípaadě,  že  se  tak  t neestane.  4..2.2 Veden ní agendy –– expedice zzboží Po okud  nebudee  mít  váš  e‐‐shop  vlastníí  rozvážkovo ou  službu,  bu udete  potřebovat  někoh ho,  kd do  vaše  zbožží  dopraví  k zákazníkům –  nejčastějii  patrně  vyu užijete  služeb b  České  poššty,  v případě  objeemnějších  či  těžších  zásiilek  pak  bud dete  jistě  vyu užívat  i služeeb  přepravníích  sp polečností typu DHL, Geiss či PPL.  Čeeská  pošta  pro  p firmy  naabízí  vcelku  široké  portfolio  služeb (Pošta  pro  firmy).  Pokkud  neebudete  zasíílat  tisíce  záásilek  měsíčn ně,  určitě  vyystačíte  se  základními  z službami,  kte eré  Váám  nabídne  každá  poštta.  Kromě  sp právně  napssané  adresy je  třeba  naa  zásilku  uvé ést  v případě  dob bírky  dobírkkovou  částku u  (slovy  i čííslicí)  a  číslo  účtu  (pokud  používááte  slo oženky  typu u  A),  kam  má  být  do obírková  částka  doručeena –  poštaa  někdy  ztrratí  z d doručovanýcch  zásilek  plastovou  p „kkapsičku“  se  složenkou  a  pokud  na  zásilce  ne ení  uvvedeno číslo účtu, není zřřejmé, kam m mají peníze d dorazit – zásilka se vrací zpět.   V případě,  že  zasíláte  zboží  bez  dobírrky,  není  třeba  na  zásilku u  kromě  adrresáta  psát  nic  (vždy  by  samo ozřejmě  ale  na  zásilce  měly  m být  údaaje  o odesílatteli).  Toto  všše  platí,  pokkud  záásilky  expedu ujete  jako  tzzv.  doporučeené  zásilky  (n nejlevnější  způsob  z expedice  drobné ého  zb boží),  tj.  jako o  dopisy,  kteeré  mohou  mít  m celkový  rozměr  všecch  tří  stran  aaž  90 cm,  váhu  do o 2 kg  a  jejicch  udaná  cen na  (tj.  cena  pro  pojištění  zásilky)  nesmí  přesáhn nout  500 korrun  (jssou doručenyy do druhého dne od odeslání). Poku ud udáte na zzásilce (udan nou) cenu vyyšší  neež  500 korun n  nebo  zásilkka  nesplňujee  podmínky  hmotnosti  či  č rozměrů,  jje  třeba  vyu užít  jin nou (dražší) sslužbu – cenný balík či ob bchodní balíkk.  S eexpedicí  zásilek  souvisí  potřeba  obaalového  matteriálu,  složeenek,  poštovvních  „lepítek“,  arrchů apod. M Můžete využíít služeb velkkoobchodnícch firem nab bízejících obaalové materiály  (n např.  Eobaly.cz).  Co  se  týče  t složeneek,  jako  velm mi  dobrý  zp působ  se  jevví  jejich  nákkup  naa MailOptys.cz –  jedná  se  s o složenkky  s předtiskem,  předtišttěné  údaje  si  sami  volííte.  Co o se týče kap psiček na dobírkové složenky a pošto ovních „lepíttek“ (dobírkaa, doporučen ně,  pilné apod.): d dostanete je  bezplatně n na každé pošště, nejlépe p pak na té, kterou využívááte  prro  expedici  svých  zásilek.  Poštovní  archy  (tj.  podací  p lístek  pro  hromadné  podání  je  k d dispozici ve fformátu XLS na stránkách České poštty).  See  službami  České  Č pošty  souvisí  ještěě  jedna  záležžitost –  zda  platit  poštovné  hotově,,  či  přřevodem.  Po okud  byste  raději  r převodem,  budete e  muset  pod depsat  s pošštou  písemnou  sm mlouvu  a  složit  na  její  účet  jistin nu  ve  výši  předpoklád daného  měssíčního  obraatu  po oštovného – pokud tedy pošlete za m měsíc tisíc zássilek s poštovným kolem 70 tisíc koru un,  bu udete mít tutto částku blo okovánu na ú účtu České p pošty  U  výše poštovvného mate  dvě možnossti  – buď bu udete účtovaat poštovné vve výši, kterrou  paak  skutečně  zaplatíte  Čeeské  poště  (vv tom  případ dě  ale  budete  muset  zn nát  váhu  zbo oží,  ktteré  prodávááte,  neboť  ceník  c poštovvného  je  pro o  tuzemské  zásilky  postaven  na  vááze  záásilek,  uvést  v e‐shopu  formulku,  f žee  k zásilce  bu ude  připočteeno  poštovn né  podle  tarrifů  Čeeské  pošty,  je  řešení,  které  mno oho  zákazníků  odradí);  nebo  zvo olíte  poštovvné     

43   

    Po odnikání na iinternetu    padě  lehčí  zásilky)  z vydě ěláte,  jindy,,  v případě  těžší,  bude ete  paaušálem  ‐ něěkdy  (v příp do oplácet.  AKTIVITA A  4.1 

Instalace Ze encart 

N Nainstalujte  Zencart pro svůj elektron nický obchod d.    P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 4.1    V Ve vytvořené ém e‐shopu vvytvořte min nimálně 3 kattegorie a 10 druhů zboží.   D Doplňte mož žnosti dopravvy a platby včetně cen zjiištěných na iinternetu.  U Upravte úvod dní stránku, editujte ostaatní stránky.   ZAPAMATTUJTE SI 

 

Pokud  prod P dáváte  zbožží  menších  hodnot,  bude  b stačitt  potvrzení  objednávkky  a automaticky  ihned po jejjím přijetí (e‐mailem), po okud prodáváte dražší zb boží, potvrďtte  o objednávku t telefonicky.  Je vhodné o oddělení číslo ování objedn návek a faktur a stahovaat  t tyto  dokladyy  přímo  do o  účetního  softwaru.  Samozřejmo ostí  by  takké  mělo  býýt  informování  zákazníka  o  o expedici  zb boží.    K této  činnosti  mů ůžete  využít  služeb  Českké  p pošty,  vlastní  rozvážkovéé  služby  neb bo  přepravníích  společností  typu  DHLL,  Geis  či PPL.  U U výše pošto vného máte dvě možnossti  – buď budete účtovatt poštovné vve výši, ktero ou  p pak skutečně ě zaplatíte Čeeské poště nebo zvolíte p poštovné pau ušálem.    KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Vyjm menujte možn nosti pro exp pedici zboží.   Co  musí  m obsaho ovat  potvrzzení  objednáávky  a  jakýými  způsobyy  ji  můžem me  potvrdit?  Jaké možnosti máte při účtovvání poštovného?    S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Poku ud  objednávvku  nepotvrd díte,  může  se  stát,  že  zákazník  pů ůjde  nakoup pit  jinam m.  Potvrzením  objednávky  by  mělo  obsahovat  údaje  ú o  zákaazníkovi,  čísllo  objed dnávky,  objjednané  zb boží,  cenu,  způsob  plaatby  a  dopravy,  údajje  pro p platbu a údajje o prodejcii včetně konttaktů.  Krom mě  správně  napsané  adrresy  je  třeba  na  zásilku u  uvést  v příípadě  dobírkky  dobírkovou  částku,  číslo  účtu,  kam  k má  být  dobírkková  částkka  o odesílateli..   doručena. V případě, že zasílááte zboží bezz dobírky, uvveďte údaje o   4  44  

 

 

STTUDIJNÍ LITEERATURA  1. www.zencart.cz   2. www.webnode.cz                                                    

 

   

45   

    Po odnikání na iinternetu   

5 Intern netový m marketiing  Ú ÚVOD  Ta ato  kapitola  se  zabývá  jednotlivými  nástroji  marketingu  m p používaných  při  podnikání  na a internetu, vvyužití těchto o nástrojů a upozornění  na chyby v ttéto oblasti.  Druhá část jje  věěnována měřření výkonno osti webu a vvyužití webových analytik pro optima alizaci webu  a  zvvýšení konverrzního poměěru.   CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  sestavvit ukazatele pro měření výkonnosti e e‐shopu   vnímaat vliv jednotlivých metrikk webové an nalýzy  analyzzovat jednotlivé formy m marketingovýých nástrojů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: inform mace o jedno otlivých meto odách SEO  přehleed základních h chyb v marrketingu  poznatkový systém m z oblasti SEEM   Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  využít marketingové nástroje defino ovat  ukazateele  měření  stavu  obchod du,  spokojen nosti  zákaznííků  a  finanční  výkonnosti       

6  46  

 

 

 

5..1 Propaggace   Zaaregistrujete  svůj  e‐shop p  do  kataloggů  podnikate elských  subjeektů  tří  nejvvětších  českýých  po ortálů – Sezn namu, Centraa a Atlasu. P Přidání vašeh ho e‐shopu d do katalogů jje jednoduch hé,  ovvládání  je  in ntuitivní,  v zzákladní  verzzi  přitom  zd darma.  Placené  zvýhodnění  u  těch hto  seerverů spočívvá v zařazeníí odkazu na  váš e‐shop p před odkazy  neplacené,  logo ve výpisu  či  detailu  vašší  firmy,  po opř.  si  můžeete  přikoupit  pozice  naa  klíčová  slova  v určitýých  reegionech apo od. Cena placených zápissů v katalozíích se pohyb buje v tisících h korun ročn ně.  M Můžete  také  využít  možžnost  zviditeelnit  svůj  nový  e‐shop  v reklamnícch  systémecch,  naabízejících tzv. platbu za proklik (PPC systémy).  Ob brázky  Ob brázek můžee předat zákazníkům Vašše sdělení m mnohem rych hleji, než text. Vyvarujte  se  čaasté  chybě,  kdy  k po  otevvření  e‐shopu u  je  na  úvod dní  stránce  menší  sloh  zzačínající  slo ovy  “V Vítejte  na  naaší  stránce,  jsme  rádi,  že  ž jste  k  nám m  přišli …  attd.”  Zaujmětte  návštěvnííka  okkamžitě  –  vh hodným  obrrázkem  v  hlavičce  e‐sho opu,  pěkným m  designem  a  hlavně  tíím,  žee na  hlavní  stránku  s umísstíte  zboží,  které  k prodávváte.  Zákazníík  by  měl  okkamžitě  vědět,  kd de  se  ocitl.  Další  D výhodo ou  je  dát  na  hlavní  strán nku  zboží,  ktteré  je  buď  v  cenové  akkci,  neebo novinkou u a samozřejjmě takové zzboží viditeln ně označit.  5..1.1 SEO SEEO (z angličtiny SearchEn ngineOptimizzation = opttimalizace prro vyhledávaače) je důležžité  mít  předevšíím  proto,  aby  se  váš  v e‐shop objevoval  na  předn ních  příčkáách  vee vyhledávaččích. Je to sou ubor metod,, které vám kk tomu pomů ůžou:  •

Origin nální a zajímaavý obsah  To  je  práce  copyw writera.  Zákllad  úspěchu  je  origináln ní  text,  čtivý  a  čitelný,  te ext  ovými  slovy.  Dejte  si  prááci  při  plnění  e‐shopu  a popisujte  každou  položžku  s klíčo zboží.  padě, že prod dáváte obleččení, dejte d do popisu vaašeho zboží,  např. halenky,  V příp jak  slo ožení  textilu,  tak  velikossti,  které  prrodáváte,  infformace  o  ttom  jak  se  má  m halenkka  prát,  pop př.  i  krátké  info  o  výrobci,  nebo  o tom,  o pro  jaaké  příležito osti  doporručujete  haleenku  používaat.  Čím  víc  se  s rozepíšetee,  tím  větší  jje  šance,  že  se  v textu u  objeví  slovvo  “halenka”  a  v  návazznosti  na  to  bude  i  většší  šance,  že  se  ve vyh hledávačích o objevíte výš na klíčové slovo “halenkaa”.  Důležiité  je  i  věn novat  velkou  pozornostt  tomu  jak  výrobek  nazvete. Mussíte  předpokládat, že sse k vám návvštěvník nem musí dostat přřed úvodní sstránku a pro oto  n Prodááváte‐li  nap př.  samolepky,  nemussí  tušit,  co  přesně  váš  e‐shop  nabízí.  nenazvěte  halenkku  jen  “Zuzi”,  ale  “halenka  –  Zuzzi”,  popř.  “H Halenka  Zuzzi”.  Tak máte větší šan nci, že se k váám dostanou u zákazníci, cco Vás zajímaají.  

•

Používvání tagů dle e normovanýých předpisů ů  Používvejte  značkyy  tak,  jak  říkká  norma.  Budou‐li  B stráánky  odpovíd dat  standard du,  bude ttext a potažmo celý e‐sh hop pro vyhlledávač cenn nější a posun ne vás na vyyšší  pozicee.  Nadpisy  nevolte  po omoci  funkcce  „Velikostti  písma“,  tto  vyhledávvač  neiden ntifikuje,  tudíž  to  neveezme  v  potaaz  jako  důleežité  sdělen ní,  ale  pomo ocí  tagů, 

 a <

. 

•

Krátkáá a neměnnáá URL adresaa  Dlouhé  URL  adressy  jsou  nesrrozumitelné  a  odrazují  od  odkazovvání.  Také  jssou  hůře zzapamatovattelné. Vhodn né je i do URLL adresy zako omponovat kklíčové slovo o. 

•

Linkbu ulding(nebolli budování zzpětných odkkazů). 

   

47   

    Po odnikání na iinternetu    Jde  o  o mimowebový  faktor  (tzv.  offpa age),  s  nímž  mnohonáásobně  zvýššíte  pravděěpodobnost,, že si někdo o přečte odkaaz na jiném w webu a dostaane se přes n něj  k  vám m.  Proto  je  dobré  d mít  co  c nejvíce  od dkazů  na  jin ných  webovýých  stránkácch.  Počet  kvalitních  zpětných  odkazů  o záro oveň  zvyšujee  pozici  vaašeho  e‐sho opu  ve vyh hledávačích.  •

Black hat metody  Jsou  i  různé  neetiické  metodyy  SEO  (tzv.  blackhatagra b ayhat metodyy),  např.  spaam  klíčovýých slov na sstránce, skryytý text a oklamávání rob botů, ale tytto metody váám  radíme  vůbec  nep používat.  Po okud  budete  odhaleni,  spadnete  s znaačně  na  pozzici  ve vyh hledávačích. 

gine marketting = mark keting ve vy yhledavačícch) 5..1.2 SEM ((Searcheng Jee to marketin ngový nástro oj, díky kteréému budete  na internettu více viditeelní, a tím taaké  stoupne  návšttěvnost  vašeeho  e‐shopu u.  Jde  o  placcenou  formu u  propagacee  a  má  mno oho  po odob, např. ssi v rámci SEEM lze zakoupit lepší pozzici ve vyhled dávačích. Kdyyž tuhle služžbu  ch hcete  využít,,  zaměřte  see  na  velké  portály.  p Na  rozdíl  od  SEEO  nevyžadu uje  SEM  žád dné  úp pravy na vašiich stránkách h.   •

PPV(p pay per view,, v překladu ““platba za zo obrazení”)  Zde  zaadavatel  rekklamy  platil  většinou  zaa  určitý  časo ový  úsek  jeh ho  reklamníího  banneeru. Postupněě se od takovvých forem o odstupuje. 

•

PPC (p pay per click,, v přímém p překladu „plaatba za kliknu utí“)   Platítee  přímo  za  počet  p kliknuttí  uživatelů.  Tato  reklam ma  je  dobře  p plánovatelnáá  a  měřiteelná.  Z  těch h  známějších  PPC  systé ému  si  můžžete  vybrat  např.  Googgle  AdWo ords, adFox (od Centrum..cz), Etarget či Sklik (od SSeznam.cz).   PPA (p pay per actio on, v překladu “platba za akci”)  Zadavvatel  reklamyy  totiž  platíí  jen  tehdy,  když  je  na  jeho  web  přiveden  no ový  návštěěvník a navícc zde ještě prrovede nějakkou, předem určenou, akkci. Většinou to  bývá  objednání  si  newsletteeru,  nebo  zaregistrovaní  se  do  eeshopu,  či  do  diskussního fóra.  Sociální sítě  Výhod dou  inzerce  v  takových  portálech h  (Líbimseti,,  nebo  Twitter,  či  velmi  populární  Facebo ook)  je  větššinou  to,  že e  můžete  přímo  p oslovit  vaši  cílovvou  nu.  Velmi  citelně  tím  ušetříte  u na  nákladech  za  reklamu  a  zvýšíte  její  j skupin efektivvitu.  Další m možnosti rekklamy  Především  jsou  účinné  PR  čláánky.  Ty  sam mozřejmě  lze  mít  i  v  ráámci  internetu,  Vyberte si prro svůj PR článek takovýý časopis, kte erý  ale takké v tištěnýcch médiích. V má  blízko  k  vašem mu  oboru  po odnikání.  Daalší  možnostii  propagace  jsou  rozhlass  a  televizze. Zde ovšeem je reklam ma příliš drah há, a pokud začínáte neb bo jste drob bný  podnikatel, tak si jji pravděpod dobně nebud dete moci dovolit.   

•

•

•

5..1.3 Další možnosti iinternetové ého markettingu   E‐‐mailing  Ro ozesílání  informačních  newsletterů  n emailem.  Dokáže  D být  velmi  účinn né  a  efektivvní,  stejně tak i neebezpečné. D Dejte si prácci s formou  a obsahem ssdělení. Pam matujte, že liidé 

8  48  

 

 

neeradi  čtou  nevyžádané  emaily,  e proto o  se  snažte  být  struční  a  a nápadití.  N Nezapomínejte  také  na  platné  zákony,  nerozesílejtte  obchodní  sdělení  nikomu,  od  koho  nemááte  m  musím  m mít  možnost  se  prrokazatelný  souhlas  se  zasíláním  neewsletterů.  Každý  přitom z V Vašeho maillistu jednodu uše odhlásit.. Nerozesílejtte newsletteer častěji nežž jednou týdn ně.  E‐‐mailing fungguje obvykle lépe na udržžení stávajícíích zákazníků ů, než na získkávání novýcch.  Baannerová reklama  Po oužívá  se  přředevším  prro  budováníí  značky  a  image.  i Je  drahá  d a  špattně  měřiteln ná.  M Má smysl  především  pro  silné  společnosti,  které é  si  mohou  dovolit  maasivní  reklam mní  kaampaň  s  řadou  banerovýých  pozic  a  kombinací  napříč  n internetem.  Banerovou  reklam mu  neejlépe  přirovvnáme  k billlboardům.    Pro  billbordovou  rekllamu  je  nejjlépe  najmo out  reeklamní agen nturu.     Afffiliate markketing  Prrovozovatel w webu vytvořří affiliate pro ogram a nab bídne provizi každému paartnerovi, kte erý  mu  přivede  návštěvníka  n či  zákazníkaa.  Provize  je  vyplácenaa  vždy  za  určitou  aktivitu  (konverzi), například prodej, zaslání po optávky, reggistrace, návšštěva, apod. Odměna býývá  urrčena buď peevnou částkou (za návšttěvníka, za p prodej) anebo procentem m z ceny zbo oží.  Naa  rozdíl  od  klasické  reklamy  se  neplatí  za  um místění  reklamy,  ale  ažž  za  přivede ení  náávštěvníka čii provedenou u konverzi.    M Microsite  Jee  to  speciální  malý  web,  který  se  ob bvykle  věnuje  novému  (výjimečnému)  produktu u  či  vyybrané speciální akci. Máá odlišnou grafiku, ovlád dání i cíl než firemní web b. Microsite  se  může  vázat  k  nějaké  specciální  akci  nebo  událostti  ‐  například d  k  Vánocům m,  k  Valentýýnu  neebo ke konceertu, který po ořádáte.  Viirální marketting („šeptan nda“)  Slo ouží  předevšším  k  budovvání  povědo omí  o  značce e  (branding))  nebo  k  maasové  reklam mě  ko onkrétního  produktu.  p Firemní  „poseelství“  je  šířřeno  samotn nými  uživateeli  –  bez  vliivu  firrmy. Využíváá neřízeného šíření inform mací mezi lid dmi. Toto lavvinovité šířen ní lze přirovn nat  k  virové  epideemii,  proto  také  název  virální.  Nejččastěji  se  jedná  o e‐maiily  s  vtipným m a  zaajímavým  ob bsahem  nebo o odkazem  na  n www  stráánku. Šíření  zprávy  nesm mí  být  spoje eno  s žžádnou finan nční pobídko ou.  Ad dvergaming  Vo olně  přeložeeno  advergaaming  znam mená  něco  jako  j „propaagace  hraním m“.  Termíne em  ad dvergaming sse označují m marketingovéé aktivity vyu užívající k neejrůznějším m marketingovýým  úččelům  (propaagace  produ uktů  a  služeb b,  zvýšení  náávštěvnosti  stránek,  atd.)  různé  dru uhy  po očítačových h her.    5..1.4 • • • • • • •

Mark ketingové ch hyby Chybn né  marketinggové  zaměření  cílů  pre ezentace,  neevhodná  nab bídka  služeb b  a  produ uktů.  Nejasn ná identifikace identity sspolečnosti. Nízká důvěryhodn nost webu, níízké povědom mí o firmě. odná úvodní stránka web bu.  Nevho Zastarralý vzhled čii přehnaná ggrafika.  Nepřeehledná, nedořešená navvigace.  Nekvaalitní, nepřessvědčivé textty. 

   

49   

    Po odnikání na iinternetu    • • •

bějící  zpěttné  odkazyy,  chybějíící  Neviditelné  stráánky,  chyb ve vyh hledávačích.  Absen nce odpovědí na emaily, dlouhé reakčční doby.  Nevyu užívání dalšícch marketinggových kanálů k prodeji aa prezentaci. 

registraace 

  5..1.5 Výkon nnost webu u Zn nát  cíle,  kteeré  by  vašee  webové  sttránky  mělyy  plnit,  je  základ.  z Při  vvyhodnocováání  ússpěšnosti  webu  w je  důležité  zaměřřit  se  právě ě  na  ně.  Je  J důležité  nepodlehno out  statistikám  o  počtu  návštěvníků  či  zobrazených  stránek.  I  tatto  data  jsou  jistě  zajímavvá,  ale sama o sob bě nejsou do ostatečným m měřítkem kvality.  Od dhalení  slab bých  míst  prezentace  by  nás  mě ělo  přimět  jednání,  a  opravě  chyyb.  Naa základě  zjišštěných  dat  je  třeba  přiipravit  hypo otézu  a  zpracovat  návrh   řešení.  Vše  je  třeeba  otestovat.  Jendou  z metod  z je  A/B  A testován ní,  kdy  se  naa  vašem  e‐sh hopu  zobrazzují  střřídavě  součaasná  i  nová  varianta  neebo  variantyy.  Provedeníí  testování  vvám  umožníí  si  přřímo na svýcch návštěvnících vyzkouššet, jak budo ou reagovat  na různé vaarianty proce esu  ob bjednávky, vkládání zbožží do košíku n nebo registrace. Téměř vv reálném čaase tak může ete  sleedovat, kteréé z vámi přip pravených vaariant se daříí nejlépe.  • KPI (Key Performaance Indicato or), neboli klííčové ukazatele webu:  především trendy a ne ab bsolutní hodnoty,  o sledovat p o pozor na ssezónní výkyyvy,   o důležitá jee také period dicita sledováání.   • Nejčasstější KPI:  o návštěvno ost – celková a podle zdro ojů,  o konverzní  poměr  a  a počet  konverzí  k (o objednávek)  ‐ celkově  a  z jednotlivvých zdrojů, o průměrnýý čas strávenýý na stránce,,  o počet zhléédnutých stráánek za návšštěvu,  o podíl okam mžitých opušštění stránkyy (bounceratee).  Ko onverzní pom měr  Ko onverzní  po oměr,  často o  označovan ný  jako  míra  m konverzze,  označuje  statistickkou  prravděpodobn nost,  že  se  s z  návšttěvníka  stráánky  stane  zákazník.  Podle  toh ho,  co o provozovattel  stránek  potřebuje,  p a co  návštěvvník  stránekk  udělá,  se  dají  rozlišovvat  a  rů ůzné typy kon nverzí:  • objednávka zboží,  rezervace sllužeb,  • odesláání poptávkyy, kontaktováání obchodnííka,  • registrrace do nějakého systém mu,  • přihláššení k odběrru newsletteru,  • zhlédn nutí stránky (kvůli reklam mě počítané zza zobrazeníí),  • kliknutí na odkaz ((například afffiliate odkaz),  dřuje  zájem m  uživatele  (doporučeení  známém mu,  • použittí  funkce,  která  vyjad porovvnání zboží, h hlídací pes ap pod.).    Neejčastěji  se  operuje  s  objednávko ou  či  nákup pem  zboží,  protože  takková  akce  má  m prro provozovaatele na rozd díl od ostatních typů akcí zpravidla vyšší cenu. Ale i u ostatníích  tyypů  konverzzí  se  dá  určit  tak  zvaná  cena  konverze.  Cena  C konverze  je  částtka  (i odhadnutá),, kterou provvozovatel strránek konverrzí získá.  Ko onverzní pom měr se počítáá jako počett konverzí vyydělený počtem návštěv. Počet návšttěv  see  dá  zjistit  z  z nějakého  počitadla  p a  počet  objed dnávek  (konvverzí)  ze  staatistik  prode ejů.  V praxi se častto používá konverzní poččitadlo, které é využívá konverzní stránku. Konverzní  0  50  

 

 

stránka  je  taková  stránka,  při  jejíž  návštěvě  je  jasné,  že  uživatel  pro ovedl  konverrzi.  ujeme  za  ob bjednávku“,  „děkujeme  za  registraci“  Neejčastěji  jdee  o  stránku  typu  „děku a podobně. Exxistují dva způsoby, jak po očítacímu syystému říci, žže jde o konvverzní stránku:  • buďto o je na této stránce speciální měřící H HTML kód (taak to dělá naapříklad Googgle  AdWo ords),  • nebo  provozovateel  stránky  vyznačí  v konverzní  strán nku  (URL)  vve  statistické ém  mu (tak to fu unguje např. v Google Analytics).  systém Po očitadlo  na  konverzní  stránce  zaznamená  konvverzi.  Někteeré  měřící  syystémy  poto om  do okážou  operrativně  počíítat  konverzzní  poměr,  protože  znaají  celkový  počet  návšttěv  naa celém webu, jako počet konverzí děěleno počet návštěv.    5..1.6 Webo ová analytik ka W Webová analy ytika se využívá ke zjišťovvání informaací o chováníí návštěvníků ů na webovýých  stránkách. Tím mto způsobem je napříklaad možné zjistit kolik návštěvníků a  odkud přichází  naa  web,  z  jakkého  přicházíí  zdroje  či  média,  m přes  jakou  j stránkku  na  web  vvstupují,  jak  se  naa stránkách  pohybují,  kam  odcháází,  jaká  klíčová  slovaa  zadávají  do  interníího  vyyhledávače. SSleduje určité charakteristiky, které sse dělí na zákkladní a pokrročilé.  Záákladní  metriky  jsou  zísskávány  z přřehledů.  Zákkladní  charakteristikami  pro  webovvou  an nalytiku  jsou u  počet  návšštěvníků,  kteří  přichází  na  váš  web b  a  na  jednotlivé  stránky.  Záároveň  je  možné  tyto  návštěvníky  odlišit  o dle  rů ůzných  kritérrií,  například d  zda  se  jed dná  o nového  neb bo  vracejícíh ho  se  návšttěvníka,  zdaa  učinil  objeednávku  v  ee‐shopu.  Daalší  zee základních  charakteristik je průměrrná doba návštěvníka strávená na sttránkách, ko olik  si během jedné návštěvy p prohlédli stráánek.  • Zdroj  je označení  pro web, zee kterého byyl návštěvníkk odkázán naa vaše stránky.  Patří  sem  placené  i  neplaceené  odkazy  ve  vyhledávvačích,  reklaama  na  jinýých  webecch,  blogy,  prokliky  p z e‐m mailů,  directt  (přímý  zdrroj  ‐  zadáníím  vaší  adre esy  do pro ohlížeče).  • Označčení médium m udává, který interneto ový kanál návvštěvník pou užil. Můžete  se  setkatt se čtyřmi ho odnotami:  • cp pc ‐ platba zaa proklik (PPC C), označení návštěvy ze systému AdW Words  v zzáložce AdW Words;   • orrganic ‐ návštěvník se k vvám dostal dííky přirozené ému vyhledáávání,  • no one ‐ návštěvvníci napsali adresu vaše eho webu do prohlížeče čči použili  zááložku v proh hlížeči,  • re eferral ‐ přích hod přes odkkaz na jiné sttránce, započčítávají se sem i  vyyhledávání obrázků ve vyyhledávačích.  • Mediáální zdroj. Teento přehled d je kombinací předchozíích dvou, tj.  zdroje a méd dia  a  uvid díte  v  něm  oba  přehleedy  najedno ou.  Např.sklik/cpc  ‐  návvštěvník  přiššel  z placeené reklamyy typu cpc na Skliku.    okročilé mettriky jsou takkové, které jssou sledován ny po delší do obu:  Po • Sledovvání  klíčových  slov,  kteerá  návštěvn níci  zadávají  do  interního  vyhledávaače  webu..  Tato  metriika  vám  zpro ostředkovává  přímý  kon ntakt  s  návštěvníky,  neb boť  díky ní se dozvíte, co lidé na w webových stráánkách opravdu hledají aa co chtějí.  ebem.  Uvidítte,  z  jakého  zdroje  vstou upili  na  kterrou  • Můžette  sledovat  průchod  we stránkku, jak dlouh ho na této stránce byli a  jaké na ní po odnikli akce,, kam násled dně  pokračovali.  • Průchod  objednávkovým  formulářem f .  Díky  tétto  metrice  zjistíte,  zda  z návštěěvníci,  kteří  začali  vyplňovat  form mulář,  skuteččně  vyplňovvání  dokonččili.  Pokud d nedokončili, zjistíte, na které stráncce se tak stalo.     

51   

    Po odnikání na iinternetu      ové analytikyy  Náástroje webo • Google  Analytics  od  o společno osti  Google  je e  nejpoužívaanějším  násttrojem  v  Česské  blice,  který  používá  p až  38 8 %  uživatelů  webových h  analytik.  Teento  nástroj  je  repub na trhu poskytováán zdarma.  ogle Analytics jsou nástro oje na srovnatelné úrovn ni. Web Tren nds  • WebTTrends a Goo však p poskytuje mn nohem lepší a komplexně ější přehledyy se segmenttacemi, které é si  můžette  sami  nasstavit.  Na  ro ozdíl  od  Go oogle  Analyttics  je  služb ba  WebTren nds  zpoplaatněna.    AKTIVITA A  5.1 

Newsletter

V Vytvořte rekl lamní e‐mail svým zákazn níkům.    P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 5.1  Název příp padové stud die  V Vyhodnoťte a a zpracujte n návštěvnost V Vašich stránek pomocí w webových analytik.    ZAPAMATTUJTE SI 

 

ZZaregistrujte  si  svůj  e‐sh hop  do  kataalogů  podnikkatelských  subjektů.  s  O Obrázek  můžže  p předat zákaz zníkům Vaše  sdělení mno ohem rychle eji, než text. Výhodné je  dát na hlavn ní  s stránku  zbožží,  které  je  buď  v  ceno ové  akci.  UR RL  adresy  mají  m být  kráttké  a  snadn no  z zapamatovat telné.  Základ d  úspěchu  jee  originální  text,  čtivý  a  a čitelný.  Počet  kvalitnícch  z zpětných odk kazů zároveň ň zvyšuje po ozici vašeho  e‐shopu ve vvyhledávačícch. Využívejtte  e e‐mailing,  ale  nerozesíllejte  newsleetter  častějii  než  jedno ou  týdně.  N Nezapomeňtte  o odpovídat na a e‐maily a aaktualizujte  své stránky. Z hlediska vvýkonnosti w webu sledujtte  p především  trrendy,  nezap pomeňte  na  sezónnost.  Pomocí  web bových  analyytik  je  možn né  z zjistit kolik ná ávštěvníků a odkud přich hází na web, z jakého přicchází zdroje či média atd d.    DEFIN NICE 

 

K KPI (Key Perf formance Ind dicator), neb boli klíčové ukazatele web bu.  A Advergaming g znamená „p propagace hraním“.  B Branding – b udování povvědomí o znaačce.   P PPV je pay pe er view, v přeekladu “platba za zobrazzení”.  P PPC je pay pe er click, v přímém překlad du „platba zaa kliknutí“.  P PPA je pay pe er action, v p překladu “plaatba za akci”.  L Linkbulding n neboli budovvání zpětných h odkazů.  S SEO znamená á z angličtinyy SearchEngiineOptimizattion = optimaalizace pro vvyhledávače. 

2  52  

 

 

S SEM přeložen no z angličtin ny Searchenggine marketiing = marketting ve vyhledavačích.    KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Co zaahrnuje SEO marketing? Jaký je rozdíl mezzi PPV, PPC, PPA?  Co ozznačují pojm my advergaming a microsite?  Jak jee možné zjisttit, zda jde o konverzní sttránku?  Co paatří mezi pokkročilé metriiky?    S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Mezii  základní  nástroje  in nternetového o  marketinggu  řadíme  optimalizacce  pro vvyhledávače  (SEO),  zako oupení  pozicc  (SEM),  oslovení  zákazzníků  pomocí  sociáálních  sítí,  PR R  článků,  e‐m mailingu  a  využiti  v her  (aadvergamingg).  K budován ní  pověědomí o značčce slouží přeedevším virální marketing a bannerovvá reklama.   K hlaavním  chybám  v této  ob blasti  patří  především  p n nevhodná  úvvodní  stránkka  webu u, nízká důvěěryhodnost aa nekvalitní aa nepřesvědččivé texty.   K měěření  výkonn nosti  webu  se  používajíí  KPI  (klíčovéé  ukazatele))  –  konverzn ní  poměr, návštěvnost, podíl okkamžitých op puštění strán nky atd.   Webová  analytikka  používají  základní  me etriky  (počett  návštěvníků ů,  ze  kteréh ho  kanálu  návštěvníík  přišel)  a  pokročilé  p metriky  (sledu ují  klíčová  slova,  průcho od  webeem).  Mezi  základní  z nástroje  webovvé  analytiky  patří  předeevším  Googlle  Analyytics.     STTUDIJNÍ LITEERATURA  Zd droje provozu u - odkud k vám v přicházíí zákazníci. In n BOHÁČKOV VÁ, Klára; NĚ ĚMEC, Roberrt. [o online]. [s.l.] : [s.n.], 24. 9. 2009 [cit.. 2011-09-20 0]. Dostupné z WWW: .

DV VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1 1. vyd.  Brrno: Vysoké u učení technické v Brně, FFakulta podn nikatelská, 20 004. 78 s. ISB BN  80 0‐214‐2600‐4 4.  SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A A do Z. 1. vyd dání.  Prraha: BEN‐ teechnická literatura, 2006 6. ISBN 80‐73 300‐195‐0.             

53   

    Po odnikání na iinternetu     

6 Zásad dní  chyyby  přři  podn nikání  na  in nternetu u.  Elektrronické  platební  systém my  a  jejich h  bezpe ečnost.  Ú ÚVOD  V této  kapitole  získáte  přehled  o  chybách  při  pod dnikání  na  internetu,  bu udete  schopni  an nalyzovat  výýhody  a  nevýhody  jednotlivých  platebních  možností  aa  dozvíte  se  s o základních p principech zabezpečení elektronickýcch transakcí.    CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:  analyzzovat jednotlivé varianty placení z hle ediska obcho odníka i zákaazníka  porozumět bezpeččnostní riziků ům při elektrronických plaatbách  využít zdroje interrnetu pro rozzvoj podnikání   Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: přehleed o základníích chybách při podnikán ní na internetu  rady aa návody pro o předcházen ní a odstranění těchto chyyb  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  identiffikovat a inteerpretovat výhody a nevýhody jedno otlivých variaant placení  posuzovat úroveň zabezpečen ní jednotlivýcch možností p plateb                           

4  54  

 

 

6..1 Chyby při podnikkání na intternetu  6..1.1 Chyby y v optimallizaci pro vy yhledávače e (SEO) Op ptimalizace  již hotového o webu. Chyystáte‐li se na redesign n nebo tvorbu  nového web bu,  zaapojte odborrníky na optim malizaci již d do procesu projektové přřípravy.  • • • • •

Opom menutí  netecchnických  asspektů.  Je  důležitá  spolupráce  odbo orníků  různýých  oborů ů – programáátor, copywriiter, informaační architektt.  Nová  klíčová slovva. Hledat no ové cesty, jak ve vyhledáávačích uspěět, nová klíčo ová  slova,  přes  kteráá  by  vám  chodili  dalšší  návštěvnííci,  nové  zp pětné  odkazy.  Nespo oléhejte na vvyhledávače jjako jediný zzdroj návštěvvnosti.  Upřed dnostnění  potřeb  p prode ejce  před  potřebami  p z zákazníka.  P Pojmenováníí  a  členěn ní  produktů  na  webu  byy  mělo  refle ektovat  potřřeby  a  zvyklo osti  zákazníkků,  ne vašše (odborné názvy).  Texty  přebrané  od  o výrobce.  Hlavně  pokud  nejste  výhradní  v prodejci  –  chyybí  originální texty pro o vyhledávačče.  Podce eňování  negaativního  PR..  Negativní  informace  see  dnes  šíří  o opravdu  rych hle,  proto  je potřeba ttěmto problémům předccházet důsleednou komunikací s klien nty  a vstříícným přístupem k řešen ní problémům. m

6..1.2 Chyby y v použitelnosti. Po oužitelnost zznamená, jakk snadno se  váš web používá internetovým uživvatelům – jesstli  naacházejí  info ormace,  kterré  potřebují,  jestli  se  na  stránkách  snadno  s vyzn nají  a  orientu ují,  jestli nedělají zbytečné chyyby nebo jesstli jim vše přřijde srozumitelné a přeh hledné.  •

• •

6..1.3 • • • •

Podce eňování  význ namu  použiitelnosti.  Te estujte  web  na  skutečnýých  uživatelíích  ne na  sobě. Sežen nete si pro něj asi 6 běžn ných uživatelů internetu,, kteří váš w web  nijak zzvlášť neznajjí, a nechátee je na něm p provádět to, co na něm  lidé nejčastě ější  dělají  –  vybírat  zboží/služby, z ,  nakupovatt,  objednávaat,  hledat  in nformace,  číst  č článkyy  apod.  Při  tom  je  pozo orujete,  ptáte  se  jich,  a  a poté  se  snažíte  zjiště ěné  nedosstatky opravit.  Absen nce vnějšího  pohledu naa web. Pravid delně získáveejte zpětnou u vazbu na w web  od lidíí nezasaženýých vaší firmo ou a vaším w webem.  Povinná registrace e.  Zdržuje a mnohé lidi odrazuje od nákupu. Na druhou stranu  vám  přináší  p inform mace  o  klien ntovi  a  nabízzí  vám  jedno odušší  manip pulaci.  I  přessto  ale nabídněte možžnost objedn návky bez po ovinné registrace. Chyby y v oblasti ccopywritin ngu Přebírrání textů z ttištěných maateriálů. Nen ní vhodné po oužívat pro w webové strán nky  bez  daalších  úprav  texty  z  tištěěných  materriálů,  jako  jsou  například d  různé  letáky,  brožury.  Nejasná formulacce konkurenččních výhod..  Absen nce jasné výzzvy k akci. Kaaždý text mě ěl své poslání, svůj účel a cíl.  Nezajíímavé texty.  Originální aa nepříliš dlo ouhé texty.

  y v budován ní důvěryh hodného we ebu. 6..1.4 Chyby Dů ůvěryhodnosst  totiž  za  prvé  p posilujee  budování  značky  z (bran nding)  a  za  druhé  výrazzně  po osiluje konveerzní schopnost vašeho w webu. 

   

55   

    Po odnikání na iinternetu    • • •

• • • • •

•

6..1.5 • •

• •

•

• •

Ošklivvý  design  stránek.  s   Prrvní  prvek  vyvolávající  důvěru  je  profesionállně  zpraco ovaný vzhled d.  Zaned dbání  obsah hu.  Neschovvávejte  ceníík  nebo  tecchnické  speccifikace  vašiich  výrobků.  Nedosstatek  kom munikačních  prostředkků  pro  užživatele.   Základem  je  pocho opitelně  úplná  poštovníí  adresa,  te elefon  a  e‐m mail.  Velmi  užitečné  jssou  ale i w webové  form muláře,  onlin ne  komunikaační  možnossti  typu  ICQ Q,  Skype  ne ebo  webovvé chaty.  Odoso obnělost  webové  prezzentace.  Lid dé  chtějí  ko omunikovat  s  existujíccím  člověkkem.  Předsttavte  svůj  tým,  ukažte e  fotografiee  svých  lidíí  a  krátce  je  předsttavte.  Nízká  znalost  zn načky.  Budu ujte  své  jm méno  a  snaažte  se,  aby  bylo  dob bře  zapam matovatelné a budilo sym mpatie.   Chybě ějící  reference.  Ukažte  svým  s potenciálním  zákaazníkům,  pro o  koho  jste  již  pracovvali  a  kdy  k  k dané  zakáázce  došlo.  Účinné  jsou u  i  tzv.  testimonialy,  te edy  pochvvalná vyjádřeení klientů, ktterá na svých h stránkách můžete zveřřejnit.  Zastarralé  informaace  na  web bu.  Vždy  aktuální  obsaah  s  novinkkami  uživate ele  ubezp pečuje v tom,, že jste stálee aktivní.  Nepro ofesionální d doménové jm méno.  Poku ud cílíte na ččeské zákazníky, měli bysste  mít  svvoji  doménu u  s  koncovou u  „.cz“.  Dom ménové  jmén no  by  mělo  odrážet  buď ďto  jméno o  vaší  firm my,  nebo  vašeho  zásadního  z produktu/slu užby,  snadno  zapam matovatelné.  Platbaa.  Snažte  see  nabídnoutt  co  nejvíce e  druhů  plaateb.  Někdo  chce  zaplaatit  předem  a  jiný  zasse  až  při  přeevzetí  zboží.  Aspoň  dva  druhy  –  plaatba  předem m  a  dobírkka by měly b být samozřejmostí. Čím vvíce možnosttí, tím lepší.  Pokud může ete  tak  nabídněte  i  platbu  platební  kartou u.  Mnoho  e‐shopů  e nab bízí  jen  plattbu  předem. Jestli zvo olíte jen platb bu předem,  tak budete zzbytečně, nu utno říci, že aale  oprávněně vypadaat nedůvěryh hodně.  Chyby y při provo ozu a rozvojji webu Nedosstatek  kapacit  a  financcí  pro  provo oz  webu.  Neejčastější  přííčina  zmraze ení  rozvojje webu.  Nedosstatečné  firremní  proce esy  souvise ející  se  sprrávou  webu u.  Nedostattek  kompeetencí  u  oso ob  zodpovědných  za  prrovoz  webu  (sebemenšíí  úpravu  ne ebo  investtici  schvalovaat  šéf,  který  je  ale  samo ozřejmě  praccovně  přetížený,  problém my  mezi o obsahovým aa technickým m oddělením).  Nedosstatečné zašškolení zamě ěstnanců zod dpovídajících h za provoz w webu.   Žádné é nebo špatn ně zvolené u ukazatele úspěšnosti we ebu.  Pokud  metriky zvolíte  špatněě nebo výkonnost webu  nesledujete e vůbec, přicházíte o důleežitou zpětnou  vazbu  a  vaše  rozh hodnutí  ohleedně  dalšího o  rozvoje  webu  budou  pravděpodob bně  chybn ná.   Provádění  změn  bez  ohledu u  na  návratnost  invesstice.  Pareto ovo  pravidlo o  ‐   20 % n nejdůležitějšších  vlastností  webu  přin náší  80  %  jeho  výsledků   (není  potře eba  neustáálé vypipláváání všech fun nkcí).  Bezmyyšlenkovité kopírování o od konkuren nce. Bez origiinality a někd dy s chybami.  Podce enění  význam mu  interního  prolinkovvání.  Titulní  stránka  špatně  provázáána  hyperttextovými od dkazy se zbyytkem webu.

   

6  56  

 

 

6..1.6 • •

• • • •

•

6..1.7 •

Chyby y v on‐line reklamě Chybě ějící  plánovvání  online  reklamy. Internetováá  reklama  má  vycházzet  z doku umentu,  kteerý  se  nazzývá  marke etingový  pláán,  a  ten  zase  vychází  z markketingové strategie.  Nahod dilé  nakupo ování  reklam my.  Nevybíre ejte  ta  médiia,  u  kterých h  se  i  selskýým  rozum mem  dá  odhaadnout,  že  v  v nich  cílová  skupina  není.  U  PPC  reeklamy  může ete  předp pokládat  míru  prokliku  1‐3  1 %,  u  ban nnerů  0,1–0 0,5  %  a  u  sp ponzorovanýých  odkazů v katalogu u Firmy.cz třeba 3‐5 % (ttzn., že každ dý třetí ze 10 00 návštěvnííků  dané ssekce v katallogu na před dnostní výpiss klikne).  Zapom mínání  na vyyhodnocování kampaní.. Před spuštěěním reklam my udělejte vvše  proto,,  abyste  mohli  reklamu  adekvátně  změřit  z a  po  skončení  reklamy  kamp paň  vyhod dnotit, např. pomocí násttroje Google Analytics.  Podce eňování  výzznamu  onlin ne  reklamy  při  startu  projektu.  Existují  levvné  nástro oje,  které  vám  mohou  okamžittě  zvýšit  prodej  –  PPC  reklam ma  ve vyh hledavačích, e‐mailing, záápisy v katalo ozích.  Posíláání nevyžádaaného e‐maillingu.   Zapom mínání  na  vlastní  v zákazzníky.  Ideální  nástroje  jsou  napříkklad  e‐mailin ngy  s pravvidelnými  neewslettery  čii  personalizo ované  akčníí  nabídky,  věrnostní  klu uby  nebo aaffiliate marketing.  Požad davek první p pozice vašeh ho inzerátu.  Je Lepší nežž deset tisíc kkliků za korunu  (ze  kterých  mi  neepřijde  žádnáá  objednávkka)  platit  5  korun  k za  klikk,  když  bude ete  vědět,,  že  Vám  v  průměru  p jed den  ze  sta  taakových  návšštěvníků  kon nvertuje  na  zá‐ z kazníkka.  Chyby y v analýze e návštěvno osti Soustřředění  se  na  nepodsttatné  statisstiky.  Typickým  případ dem  je  snaaha  o maxximalizaci návvštěvnosti beez ohledu naa uskutečněn né reálné objjednávky.   

6..2 Možno osti platbyy a jejich be ezpečnost Platba na dob bírku  ob  platby  v  České  repub blice.  Zákazn níci  Neejvíce  rozšířený  a  také  nejvíce  použžívaný  způso tu uto  metodu  volí  proto,  že  ž dostanou u  zboží  fyzickky  do  ruky  a  a teprve  pakk  za  ně  zaplatí  po ožadovaný  obnos.  o Platb ba  na  dobírkku  u  nich  budí  b důvěru.  Platbu  na  dobírku  mů ůže  reealizovat  Česská  pošta,  ale  a také  dalšší  společnosti,  např.  DPL,  PPL.  Poku ud  máte  velký  od dběr zboží, u určitě se vám m vyplatí uvažžovat o vlastním rozvozu.  Platba bezhottovostním přřevodem dem nemají  obchodníci p příliš rádi z jednoho prostého důvod du. Ztrácí se  tu  Platbu převod im mpulsivnost  nákupu.  Pro odlení  mezi  objednávkou u  a  platbou  snadno  způ ůsobí  to,  že e  si  záákazník  náku up  rozmyslí.  Výhodu  lzee  spatřovat  v  nízké  ceně.  Platí  se  jen  bankovvní  po oplatky a zákkazník už nep potřebuje míít hotovost p při převzetí.   Platba na výdejním místě  o  na  výdejním  místě  je  dalším  velmi  oblííbeným  způ ůsobem,  kte erý  Platba  přímo internetovým  zákazníkům vyhovuje. I  v něm vidí b bezpečnost ssvého nákup pu a nevadí jjim  an ni  to,  že  si  pro  své  zbo oží  musí  sam mi  dojít.  Vy  však  budetee  muset  zváážit,  jaké  mááte     

57   

    Po odnikání na iinternetu    ní  místo.  Pokkud  vlastnítee  menší  e‐shop  možnosti  a  hlavně  zda  se  vám  vyplatí  mít  výdejn nepatrnými  zisky,  tak  je  pro  vás  plaatba  na  výde ejním  místě  nevýhodná,  protože  by  to  s n zn namenalo  mít  sklad  neb bo  rovnou  otevřít  o kame enný  obchod d.  Pokud  je  naproti  tom mu  vááš e‐shop  do oplňujícím  prrodejním  kanálem  pro  klasický  k prod dej,  není  pro oblém  zříditt  si  výýdejní místo přímo ve vašší prodejně. Úh hrada plateb bní kartou  V  první  řadě  je  j třeba  mít  správnou  kaartu.  Bohuže el  ne  každá  karta  placen ní  na  interne etu  um možňuje.  Po okud  chcetee  platit  běěžnou  platební  kartou  (jakou  norrmálně  nossíte  v peněžence  ‐  ‐ většinou  Eu uroCard/MasterCard  nebo  VISA),  paak  je  třeba,  aby  tato  karta  byyla  embosso ovaná  ‐  tj.  ab by  měla  vytlačené  číslice e.  Vyplňovatt  číslo  kredittní  karty  pou uze  přři  zabezpečeeném  připojjení  (tj.  v  liiště  prohlíže eče  vidíte  ikonku  zámeečku)  a  pou uze  u dodavatelů,  ke  kterým m  máte  důvvěru  (tj.  velké  a  znám mé  firmy).  Č Číslo  skuteččné  em mbossované karty nikdy neposílejte eemailem ani nefaxujte. Internetová  úhrada  ú plateební  kartou  funguje  na  jednoduchém  a  předeevším  rychlé ém  etně  čísla  platební  p karrty  a  jakéhosi  prrincipu,  kdy  zadáte  zákkladní  údajee  o  vás  vče ko ontrolního  kódu,  který  je  uveden  naa  druhé  straaně  často  v  rámci  podp pisové  kolonky.  Naa základě toho si společnost schváleenou částku  odčerpá a vvy tak platítee vlastně ihn ned  beez prodlev, kkteré jsou u p platebního přříkazu, nebo o hůře u dobíírky.  Přředávání  infformací  o platební  kartěě  probíhá  v zabezpečen v ných  kanáleech,  přesto  se  vyyskytly  přípaady,  kdy  bylo  číslo  kartyy  zneužito – –  nejčastěji  neseriózním  n em    obchodníke či z důvodu  zaadání  čísla  karty  k do  form muláře,  kterrý  obchodníkkovi  nepatřil.  Proto  ban nky  vee spolupráci  s kartovými  asociacem mi  zavádějí  tzv.  3D  Secure –  bezzpečné  plattby  naa internetu.  Systém  3D  Secure  S spočíívá  předevšíím  v tom,  žee  místo  zadáávání  informací  o kartě na stráánkách obchodníka jsou zadávány naa stránkách o obchodníkovyy banky.  SCHÉMA A 6.2 

Embosovan ná platební kkarta 

    nálu  platebních  karet  samozřejmě  schvaluje  ban nka,  u  které é  si  Saamotné  zaveedení  termin slu užbu  zřizujeete.  Abyste  měli  vůbec  šanci  získaat  tuto  plateební  metodu,  musíte  mít  m naaprosto  funkkční  e‐shop  s  platební  historií.  Betaverze,  i  kd dyž  třeba  s  jjiž  sjednanýými  do odavateli,  obvykle  o nestačí.  Nikdy  nezapomeňte  na  výrrazně  viditeelné  obchod dní  po odmínky a reeklamační řád, jinak se s vámi nikdo n nebude ani b bavit. Pokud chcete ušetřřit,  tak v první řad dě si tuto slu užbu zřiďte u u banky, kde e máte veden ný účet (pod dmínka bankk) a  mile už budeete mít zaved dený tento p platební term minál a budete platit ban nce  zaa druhé, jakm prrocenta z kažždé transakcce, nebojte sse o výši pop platků smlou uvat (poplatkky jsou obeccně  v rozmezí 1‐4 %).    8  58  

 

 

Náákupní úvěro ové karty  M Méně  užívanýým  způsobeem  platby  na  n internetu  je  prostřed dnictvím  nákupní  úvěro ové  kaarty. Nejběžn nější karty, sse kterými see můžete setkat, jsou O..K. karta, Yes karta a další.  Přři  platbě  zákkazník  předkkládá  údaje  nutné  pro  autorizaci.  S  převzetím m  zboží  se  pak  p po odepisuje pro odejní doklad.    Viirtuální interrnetové plattební karty  Něěkteré bankyy zavedly tzvv. virtuální internetové pllatební kartyy. Za určitý ro oční poplatek  vyystaví banka k účtu virtuáální platební kartu (tj. vše echny údaje mám napsan né pouze  naa papíru), u kkteré mohu:   • podle libosti použíívat kartu i p pro e‐comme erce internettové transakcce   • na karrtě si mohu n nastavit relattivně malý lim mit pro platb by (většinou platím částkky  do 200 0 USD, takžee limit mám p povolen na ccca 7000 Kč)   • kartu  si  mohu  kdykoliv  uzamknout  (tzn n.,  pokud  nic  n neplatím m,  mohu  karrtu  zamkn nout a nikdo ji nemůže použít).     Ne ebankovní p platební systémy  Neebankovní  platební  sysstémy  jsou  založeny  na  existencci  jakýchsi  elektronickýých  peeněženek, dííky kterým sttačí při platb bě zadat jen p přihlašovací jméno a hesslo, a nemusíte  si  tak pamatovvat údaje z p platební kartty a nemusíte ji mít vůbeec při sobě. D Další předno ostí  něěkterých  platebních  systtémů  je  ochrana  zákazníka  určitým  obnosem,  d do  kterého  mu  m vyyrovnají  ztrááty,  pokud  neobdrží  to o,  co  žádal,,  takže  o  své  s peníze  pokud  nahlásí  neekorektní cho ování, prodeejce nepřijde.  Neejpoužívanějjšími systémy jsou:  • PayPa al  –  Systém  si  po  zadání  údajů  z  vaaší  platební  karty  autom maticky  strháává  penízee. Lze využít  při platbách h v zahraničíí, i pokud neemáte zahran niční platby  na  kartě aktivovány. Stránky zatím m nejsou v ččeštině, ovšem platby z Č České republiky  a do Č České republiky fungují. • PaySe ec  –  Do  tétto  elektronické  peněženky  je  potřřeba  poslat  určitý  obno os,  ze kterého se pak při platbách čerpá. Systé ém funguje p pod záštitou ČSOB.  • superCASH – Systé ém provozovvaný Sazkou, vklady se p provádějí přees síť termináálů  Sazky.. Nepotřebujjete tedy mítt účet ani plaatební kartu..  • PayPa ay – Další z p poměrně často používanýých platebníích systémů.  Obdobně jaako  u PaySSecu je potřeba nabít si  účet, ze kterého pak plaatíte. Na rozdíl od PaySe ecu  je využitelný i v zahraničních o obchodech. • mPeníze – Platebn ní systém prrovozovaný SSeznamem aa mBank. Jed dná se o form mu  intern netového  přeevodu  určen nou  pro  majjitele  mKontta,  tedy  pou uze  pro  klien nty  mBank.  • GoPay y  – Tento platební systéém se profilu uje jako platební systém m bez  poplatkků.  Při  běěžných  opeeracích  při  nakupování  opravdu  žádné  ž poplaatky  neplatííte,  zpoplaatněno je všaak dobíjení p přes mobil a podobné slu užby.  • Mone eybookers –  Celosvětověě rozšířený p platební systéém podobnýý PayPalu, pllně  lokalizzovaný  i  pro o  Českou  reepubliku.  Vzhledem  k  nižším  poplattkům  za  velké  transaakce se často o používá při transakcích spojených s nákupem akkcií.  Platba pomoccí SMS  Prrémiové SMSS, DMS a jiné SMS, kteréé jsou dražšíí, než při posslání běžné ttextové zpráávy  jso ou  dalším  ze  z způsobů,  jak  platit  na  n některých h  webech.  Většinou  V je  tato  možno ost  naabízena při p platbě nižších h částek. 

   

59   

    Po odnikání na iinternetu    p platebníí  kartu  nebo o  platební  syystém  jsou  aale  SMS  dražžší,  Přři  srovnání  s  placením  přes  prrotože  za  traansakční  pop platky  si  zpro ostředkovate elé  a  operátoři  určují  po oměrně  vyso oké  prrocento z plaacené částky,, a tak se k p prodejci dostane jen část toho, co váss SMS stála.  Prrincip je jasn ný, stačí zaslaat SMS ve tvvaru popsané ém na stránkách na číslo o, které tam je  také vždy uvedeno. Výměěnou dostaneete textovou u zprávu, ve  které je kód d, který zadááte  do o odpovídajícího políčka  na stránkácch, čímž má  vlastník stráánek potvrzeeno zaplacen ní a  můžete dostatt žádanou slu užbu nebo zb boží    AKTIVITA A  6.1 

SEO  

Pomocí  on‐liine  SEO  násstrojů  analýzzy  vyhodnoťťte  Váš  e‐shop  a  odstraaňte  případn P né  n nedostatky.    ZAPAMATTUJTE SI  • •

• • • •

 

Nesp poléhejte  naa  vyhledávaače  jako  je ediný  zdroj  návštěvnossti.  Negativn ní  inforrmace se dnees šíří opravd du rychle, proto důsledněě komunikujte s klienty.  Testu ujte  web  naa  skutečných h  uživatelích h  ne  na  sob bě.  Pravidelně  získávejtte  zpětn nou vazbu n na web od lid dí nezasažen ných vaší firm mou. Nabídn něte možnosst  objed dnávky  bez  povinné  reegistrace.  Neschovávejte  ceník  vaššich  výrobků ů.  Představte svůj tým, ukažte ffotografie svýých lidí.  Doménové  jmén no  by  mělo  ukazovat  na  n jméno  Vaší  V firmy,  n nebo  Vašeh ho  zásad dního  produ uktu/služby,  snadno  zap pamatovatelné.  Snažte  sse  nabídnou ut  co neejvíce druhů plateb.  20  %  % nejdůležitěějších  vlastn ností  webu  přináší  80  %  % jeho  výsledků.  U  PP PC  reklaamy můžete předpokládaat míru proklliku 1‐3 %.  Platb ba na dobírku je nejvíce  rozšířený a ttaké nejvíce  používaný zzpůsob platb by  v Česské republicee. Pokud vlaastníte menší e‐shop s neepatrnými ziisky, je platb ba  na výýdejním místtě nevýhodná.  Číslo  kreditní  karty  k vyplňu ujte  pouze  při  zabezpeečeném  přip pojení,  nikd dy  nepo osílejte e‐maailem, ani nefaxujte.  Výh hodou plateb bních systém mů je ochran na  zákazzníka určitým m obnosem, pokud neobdrží to, co žáádal. 

  KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Jaké jsou nejčastější chyby v použitelnostti?  Co zn namená použitelnost a důvěryhodno ost?  Jaké jsou důsledkky chyb při p provozu webu u?  Jaké jsou výhodyy a nevýhodyy plateb na in nternetu?  Jaké znáš druhy n nebankovní p platebních syystémů?  S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Mezii  základní  ch hyby  při  po odnikání  na  internetu  patří  chyby  vv optimalizacci  pro vvyhledávače  (upřednostn nění potřeb p prodejce na  úkor zákazn níka, negativn ní  PR),  v použitelno osti  (povinnáá registrace,  absence vnějšího pohleedu), v oblassti  0  60  

 

 

copyywritingu  (n nezajímavé  texty),  v budování  dů ůvěryhodnossti  (chybějící  referrence,  nedo ostatek  kom munikace  se  s zákazníkyy),  při  pro ovozu  web bu  (provvádění  změn n  bez  ohled du  na  návratnost,  nedostatek  finaancí),  on‐lin ne  reklaamě (nahodilé nakupování reklamy, n nevyžádané e‐maily), chyybné analýzyy.   Použžitelnost  znaamená,  jakk  snadno  se  váš  web b  používá  internetovým m  uživaatelům. Důvěěryhodnost p posiluje budo ování značkyy (branding).  Mezii základní mo ožnosti platb by patří – do obírka, bezho otovostní přřevod, výdejn ní  místo o, platební kartou, úvěro ovou kartou, nebankovníí platební sysstémy.      STTUDIJNÍ LITEERATURA  SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A A do Z. 1. vyd dání.  Prraha: BEN‐ teechnická literatura, 2006 6. ISBN 80‐73 300‐195‐0.  DV VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1 1. vyd.  Brrno:Vysoké u učení techniccké v Brně, Fakulta podnikatelská, 20 004. 78 s. ISB BN  80 0‐214‐2600‐4 4.                                       

   

61   

    Po odnikání na iinternetu   

7 Intern net pro podnikaatele.  EElektron nické  banko ovnictvíí.  Ú ÚVOD  Záávěrečná  kapitola  se  věěnuje  hlavníím  oblastem m  využití  intternetu  pro o  podnikání  a  ro ozebírá výhody pro menšší firmy. Druhá část je zaaměřena na  jednotlivé druhy příméh ho  baankovnictví,  jejich  výhod dy  a  nevýho ody  pro  pod dnikatele  i  zákazníky  z a  bezpečnostní  rizzika při těchtto operacích.   CÍÍLE KAPITOLY Y  Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT:   charaakterizovat sn nížení náklad dů díky internetu  porozumět zabezp pečení při eleektronickém bankovnictvví    Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: dobré příklady z praxe využití iinternetu při podnikání  inform mace o výhod dách internetu pro malé firmy    Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI:  popsat jednotlivé druhy elektrronického baankovnictví  charakkterizovat výýhody příméh ho bankovnictví  ovládaat internetovvého bankovvnictví       

2  62  

 

 

 

7..1 4 oblasti k využittí internetu pro podn nikání  Internetových  neboli  on‐line  technollogií  můžete e  jako  podnikatel  využívvat  ve  čtyře ech  ob blastech:  • získávvání informaccí o trhu a zá ákaznících  • propagace vlastnícch služeb a p produktů  • komunikace se zákkazníky, státními instituccemi, dodava ateli a odběrateli  • získávvání všeobecn ných informaací (legislativva, rady a tip py, …)  Získejte inform mace o trhu a zákaznícícch  okud  se  chyystáte  přijít  na  trh  s  novým  prod duktem,  staačí  se  na  chvilku  posadit  Po k vvyhledávači  a hned víte,, jestli to máá smysl. Krom mě zdarma d dostupných p průzkumů trrhu  lzee na webu hledat inform mace o konku urenci i zákazznících. Firmy o sobě uváádějí i řadu d dat  naa  webových  stránkách.  Cenné  C údajee  mohou  posskytnout  disskuse,  refereence  a  recen nze  prroduktů nebo o služeb, cen nové srovnávvače nebo ob bchodní rejsttřík.  Prropagace své é firmy  Internet nabízzí desítky násstrojů a možn ností, jak jed dnoduše, účin nně a levně:  • inform movat zákazn níky o nabízeených produkktech a služb bách  • dát o ssobě vědět a a oslovit nové zákazníky • zdůrazznit své konkkurenční výh hody  n paatří  firemní  webové  stráánky,  zápisy  do  katalogů ů  a  K  nejčastěji  vyyužívaným  nástrojům  ová reklama nebo sociální sítě jako je e Facebook. map, interneto Sn nížení náklad dů díky komunikaci přess internet  Přřes e‐mail mů ůžeme v dneešní době vyřřídit celou zaakázku – od p poptávky až po závěrečnou  fakturaci.  Hod dně  zákazníkků  preferuje e  e‐mail  pře ed  telefonem m.  Není  tak  osobní,  dá  se  naapsat i ve dvěě hodiny rán no, a konecko onců je „zadaarmo“.  M Místo telefono ování podnikkatelé stále ččastěji využívvají Skype. Řada firem naa webu využíívá  ko ontaktní  form muláře,  do  nichž  může  zákazník  naapsat  poptávvku  či  dotazz  k  vaší  služžbě  neebo  článku.  Čím  větší  škálu  možn ností  kontakktu  zákazníkkovi  nabídnete,  tím  vě ětší  je pravděpodo obnost, že jeednu zvolí a  ozve se vám m.  Velmi vho odný nástroj k péči o stáálé  záákazníky  se  osvědčuje  pravidelný  e‐mail  s  užitečnými  u informacemi  a  novinkaami  (tzzv. newsletteer)  nebo  zákaznická  z p podpora  prrostřednictvíím  Faceboo oku  a  dalšíích  so ociálních sítí.  Zeejména  v  přřípadech,  kd dy  je  nutnéé  produkt  nebo  n službu  zákazníkovvi  vysvětlit,  se  up platňují on‐liine metody  vzdělávání.  Novinkou jsou tzv. webiináře, čili sem mináře vede ené  přřes internet ss živým lekto orem.  Výýhody intern netu pro malé firmy  • Široká á dostupnostt  Vaši  zákazníci  jsou u  prakticky  neustále  n on‐‐line,  takže  je  j snadno  osslovíte.  Přísttup  k interrnetu  mají  v  v ČR  téměřř  všechny  firrmy  a  většina  domácno ostí.  Na  síť  se  připojíte i v kavárrně, práci, vee škole, a díky mobilním m technologiíím už i  na ulici  nebo vv tramvaji. Stejně dostup pné jsou i nástroje intern netové propaagace.  •

Úsporra nákladů  Pomocí on‐line náástrojů dospěějete ve srovvnání s těmi n neinternetovvými (venkovvní  reklam ma  či  inzercee  v časopisecch)  stejných  nebo  dokonce  lepších  výsledků.  A  to  s mno ohem  menšími  náklady.  Internetovo ou  kampaň  můžete  kdyykoliv  zastavvit,  pokud d nepřináší očekávané výýsledky. 

   

63   

    Po odnikání na iinternetu    •

Přesné é zacílení  Na  ro ozdíl  od  billboardu  nebo  televizníí  reklamy  nasměrujete n e  internetovvou  propagaci přesně na žádanou skupinu zákaazníků.  

•

Dobráá měřitelnost  a  jejich  cho S  pom mocí  statisticckých  nástro ojů  toho  o  zákaznících  z ování  dokáže ete  zjistit  více  (odkud  se  na  vaše  stránky  dosstali,  jaký  výraz  zadali  do o  vyhledávačče,  jak dlo ouho na web bu zůstali neb bo v jakém kkraji se připojují k interneetu). 

7..2 Přímé bankovnicctví  Virtuální bankka a ryze inteernetová ban nka je koncep pce bankovnictví, které:  • má  malý  m počet  „kamenných h“  bankovníích  pobočekk,  v  některýých  případe ech  omezeené jen na síídlo společno osti nebo žád dné  • v přípa adě okamžitého přístupu u k účtu a bankovním transakcím, přees:   • internet (vviz samostatné heslo inte ernetové ban nkovnictví)  • telefon (prostřednictvím operátora nebo tzv. o osobního ban nkéře)  • mobilní te elefon, WAP b í  nebo  online  bankovnicctví  je  jednaa  z  nejoblíbeenějších  mettod  Internetové  bankovnictví bsluhy banko ovních účtů aa kontaktu klienta s bankkou přes web bové rozhran ní. Komunikaace  ob see realizuje prrostřednictvíím internetu u.  Pomocí in nternetového o bankovnicttví klient mů ůže  sp pravovat své  bankovní úččty, napříklaad zjistit aktu uální zůstatkky, zadat jedn norázový ne ebo  trvvalý  příkaz  k  k úhradě  a  podobně.  p Z  hlediska  h klienta  je  výhod dou  rychlý,  levný  a  snad dný  přřístup  k  účtu u,  z  hlediska  banky  úspo ora  pracovníků  na  přepáážkách.  Nevýýhodou  mohou  v některých  případech  p býýt  bezpečno ostní  problémy,  protožee  informacee  a  příkazy  se  přředávají z často nedostatečně zabezpečených po očítačů klien ntů přes běžn né interneto ové  sp pojení.  Tato  možná  slab bina  internettového  bankkovnictví  je  však  dnes  u u  většiny  baank  vyyřešena  zabeezpečeným  šifrovaným  spojením  pomocí  p httpss  protokolu,,  a  současnou  ko omparací inteernetových kklíčů, uložených v počítaččích klienta aa na serverecch banky.   D Další nevýhod dou pro klien nta je nutnosst mít a umě ět ovládat paatřičné techn nické vybave ení.  Baanka se v prvvních fázích  při zaváděníí patřičných  systémů pottýká s vysokýými finančníími  nááklady.  Služžba  Internet  bankingu  lze  využívvat  z každého  počítačee  napojené ého  naa internet,  a proto  a jsou u  zpravidla  časově  neo omezené  (p probíhají  nonstop).  Ban nky  svvé internetovvé  bankovn nictví  často  nabízejí  pod  p zvláštn ní  produkto ovou  značko ou,  přříkladem  mů ůže  být  interrnetové  bankkovnictví  České  spořitelny  označovaané  jako  Serrvis  24 4.  Te elebanking //homebankin ng, officeban nking/  Vyykazuje  vyso oký  stupeň  spolehlivossti  a  bezpeččnosti  a  díky  tomu  naabízí  klientů ům  po oměrně  širokou  paletu  služeb.  Pod dstatou  teleb bankingu  jso ou  speciální  aplikace  tyypu  kliient  –  servver,  které  pracují  p zpravvidla  v off‐line  režimu  ve  vztahu  k centrálním mu  informačnímu u  systému  banky.  Klient  se  s bankou  spojuje  prrostřednictvíím  modemu u  a  musí  mít  přííslušné  hard dwarové  a  softwarové  vybavení.  Z toho  vyplývá  nevýho oda  prro klienta, a  sice finančníí náročnost p při pořizován ní tohoto vybavení. Výho odou je vyso oká  beezpečnost  a  efektivnost.  Homebankkingové  systtémy  však  svým  s uživateelům  nepřináší  po ouze  výhodu  v tom,  žee  není  potřřeba  každod denní  návštěěvy  banky.  Podnikatelsské  su ubjekty jsou  ze zákona povinny vést  dokonalou ú účetní eviden nci a nacházejí‐li se jednou  daata v elektronické podob bě, lze je s ússpěchem imp portovat do účetnictví, což přináší daalší  výýraznou  časo ovou  úsporu u  a snižuje  potřebu  p drah hé  pracovní  síly.  Tento  proces  ovše em  fu unguje  i v op pačném  směěru  –  platební  příkazy  apod.  lze  zadávat  přím mo  z účetníího  syystému.  4  64  

 

 

Te elefonní ban nkovnictví (Phone bankin ng)  V tomto  přípaadě  slouží  k přenosu  dattových  zprávv  telefonní  síť.  s Telefonn ní  bankovnicctví  u  formách:  ‐  telefon  s op perátorskou  obsluhou  /C CALL  centrum m/  exxistuje  zpravvidla  ve  dvou neeboli telefonní bankéř, ‐  telefon s automatickou obsluhou neeboli automaatický telefon nní  baankéř. Bezpeečnost operaací zajišťují banky prostře ednictvím kó ódu PIN a oso obním hesle em.  Vššechny hovory jsou zaznaamenávány aa archivován ny.  GSSM‐SMS ban nking  Taato služba paatří mezi novvinky Electro onic Banking.. Jedná se o zasílání krátkkých textovýých  zp práv  na  mob bilní  telefon  klienta.  Zpravidla  jsou  tímto  způssobem  předáávány  aktuáální  informace /naapř. stav kontta, aktuální kkurz apod./.  Jedná se tedy víceméněě o doplňkovvou  slu užbu, která sse navíc rozvvíjí.  Au utomatizovaaná přepážkaa  Saamoobslužnéé  terminály  jsou  technická  zařízeníí,  zpravidla  osobní  počítače  umístě ěné  v bance, kteréé slouží k zad dávání banko ovních operaací a také jakko zdroj inforrmací. Obvykkle  naa nich běží aplikace Interrnet Bankinggu, přičemž m může být pou užito i interaaktivní televizzní  sp pojení zákazn níka s pracovvníkem bankyy v případě, kdy je potřebné vysvětleení postupu.    7..2.1 Výhody přímého o bankovniictví Dííky  nezávislo osti  na  pobo očkové  síti  jsou  investiční  a provozzní  náklady  přímých  baank  o cca 40 % nižší než u bank klasických,, proto jejich h úrokové sazby a poplattky bývají čassto  veelmi  výhodn né,  a to  i přes  počátečn ní  vyšší  nákklady  spojen né  se  zahájeením  provozzu,  kd dy banky  mu usí  vybudovaat  výkonné  provozní  centrum  a mu usí  investovaat  do  zavede ení  no ové značky na trhu a propagace novéého druhu slu užeb.  Výýhodou všecch prostředků je jejich ryychlost, úspo ora času, mo ožnost prováádět jednotliivé  op perace  24  hodin  den nně,  7  dní  v týdnu,  pohodlnostt  a relativníí  bezpečno ost.  Z marketingovvých průzkum mů vyplývá,  že největší zzájem klientů o tyto ban nkovní operaace  je v pracovní d dny mezi 17 až 20 hodino ou, dále pak o víkendu do opoledne.  Přřevody  mezi  účty  v jednéé  bance  jsou u  u  počítačo ového  banko ovnictví  (zah hrnuje  intern net  baanking  a hom mebanking)  i telefonníh ho  bankovnictví  provedeny  obvyklee  do  5  min nut  od d zadání  přííkazu.  Pokud d  si  napříkklad  v zahraničí  potřebu ujete  vybrat  více  peněz,  neež máte na ú účtu, stačí prrostřednictvíím mobilního o telefonu přřevést inkaso o z jiného úččtu  a během chvíle si z bankom matu peníze můžete vyzvvednout.  Přřímé bankovnictví ale nabízí i další m možnosti. Patřří k nim třeb ba termínovaané vklady, kkdy  je  sledována vvýše zůstatku na účtu. P Pokud přesáh hne  stanoveenou hranici,, jsou přebyttky  utomaticky  přesouványy  na  termínovaný  vkklad.  Naopaak  v případě  nedostattku  au prrostředků  jee běžný  účett  doplněn  z termínované ého  vkladu.  Nastavenou u  hodnotu  lze  saamozřejmě p pomocí počítače či telefonu operativn ně měnit.  Neejčastějšími  zákazníky po očítačového  bankovnictvví jsou lidé vve věku mezii 20 až 45 le ety,  see  středoškollským  nebo o  vysokoškolským  vzděláním  a měssíčním  příjm mem  6000  Kč  naa jednoho čleena domácnosti.  Teendence ban nk je jasná –  zvyšovat po oplatky za op perace provááděné na po obočkách ban nk.  Baanky tím sled dují dva  cílee – převeden ní  co možná  největšího p počtu operací  na  některrou  z p podob  přímého  bankovvnictví  a záro oveň  si  vyle epší  poměr  úrokových  a neúrokovýých  přříjmů.  V porovnání  se  zahraničními z   peněžními  ústavy  jsou u  totiž  českké  banky  přříliš  záávislé na úrokkových příjm mech.     

65   

    Po odnikání na iinternetu    Baanky sice maají dobré systtémy, ale kažždý klient byy měl vědět, zzda je na kažždé úrovni taato  slu užba  zabezp pečena  odpo ovídajícím  způsobem.  z Prvním  P stup pněm  je  vžd dy  identifikaace  kliienta  a bankky.  K tomu  se  s v přímém m  bankovnicttví  používá  PIN,  klientské  číslo,  heslo  neebo  kódovaací  klíč,  po opřípadě  kombinace  několika  instrumentů.  Další  úrovvní  je nepopiratelnost  příkazu u.  Při  osobn ním  styku  s bankou  s klieent  dává  přříkaz  písemn ně,  u telefonickéh ho  příkazu  see  pokyny  naahrávají.  Při  přenosu  datt  však  můžee  dojít  k chyb bě,  ktterá se pak složitě odstraaňuje. Každá banka přistu upuje k zabeezpečení jinýým způsobem m a  i tto se stává prrostředkem konkurenčníího boje.      P PŘÍPADOVÁ  STUDIE 7.1  Název příp padové stud die  V Vyčíslete poč čáteční náklaady na založeení a provoz e‐shopu.    ZAPAMATTUJTE SI 

 

Přes  e‐mail  můžžeme  v  dneešní  době  vyyřídit  celou  zakázku  –  od  poptávkky  o závěrečnou u  fakturaci.  Vaši  zákazn níci  jsou  praakticky  neusstále  on‐line e,  až po takžee  je  snadno  oslovíte.  Intternetovou  propagaci  p přřesně  zacílítee  na  žádano ou  skupinu zákazníkků.   Nevýýhodou  interrnetového  bankovnictví  b mohou  býtt  bezpečnosttní  problémyy,  proto ože informacce a příkazy se předávajíí z často nedostatečně zaabezpečenýcch  počíttačů klientů. Z hlediska kklienta je výhodou rychlý, levný a sn nadný přístu up  k účttu, z hlediskaa banky úspo ora pracovníkků na přepážžkách.  Díky  nezávislosti  na pobočko ové síti jsou iinvestiční a p provozní nákklady přímýcch  bank klasickýých. Převodyy mezi účty vv jedné bancce  bankk o cca 40 %  nižší než u b jsou  u  počítačovvého  bankovvnictví  prove edeny  obvykkle  do  5  min nut  od  zadán ní  níky  počítačo ového  banko ovnictví  jsou u  lidé  ve  věkku  příkaazu.  Nejčastěějšími  zákazn mezi 20 až 45 lety.    KONTROLNÍÍ OTÁZKY 

 

Vyjm menujte 4 obllasti využití internetu pro o podnikání. Jaké jsou výhodyy internetu pro malé firm my?  Charakterizujte h homebankingg a phone baanking.  Jaké jsou výhodyy přímého baankovnictví? Popiššte systém zabezpečení p přímého ban nkovnictví.       

6  66  

 

 

S SHRNUTÍ KA PITOLY 

 

Interrnetových  neboli  n on‐lin ne  technolo ogií  můžete  jako  podn nikatel  využžít  pro zzískání  inform mací  o  trhu,  zákaznících,  legislativě,  propagaci  vvýrobků  neb bo  služeeb a komunikkaci se zákazníky.   Výho odou  interneetu  pro  malé  firmy  spočívá  předevšším  v široké  dostupnostti,  úspo oře  nákladů,  přesném  zaacílení  na  sku upinu  zákazn níků  a  dobréé  měřitelnossti  úspěěšnosti webu.   Interrnetové  ban nkovnictví  reealizuje  kom munikaci  se  zákazníky  p prostřednictvví  interrnetu. Podstaatou teleban nkingu jsou sspeciální apliikace typu kllient – server,  kteréé  pracují  zp pravidla  v o off‐line  režim mu.  U  telefonního  bankovnictví  je  j zapo otřebí  k přenosu  datovýcch  zpráv  tele efonní  síť.  Zaasílání  krátkýých  textovýcch  zprávv na mobilní telefon klien nta je základní rysem GSM‐SMS bankkingu.  Záklaadní  stupněm m  zabezpečeení  u  přímé ého  bankovn nictví  je  vždyy  identifikacce  klienta  a banky  (PIN,  klienttské  číslo,  heslo  h nebo  kódovací  klííč,  popřípad dě  komb binace). Dalšší úrovní je n nepopiratelno ost příkazu.   STTUDIJNÍ LITERATURA  SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A A do Z. 1. vyd dání.  Prraha: BEN‐ teechnická literatura, 2006 6. ISBN 80‐73 300‐195‐0.  DV VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1 1. vyd.  Brrno:Vysoké u učení techniccké v Brně, Fakulta podnikatelská, 20 004. 78 s. ISB BN 80‐214‐ 26 600‐4.     

Z Závěr  Po o absolvován ní volitelného o modulu Po odnikání na in nternetu studenti zvládn nou navrhnou ut  strategii elektronického ob bchodu, nain nstalovat a vvytvořit vlastní e‐shop vččetně úpravyy a  do oplnění  jedn notlivých  stráánek.  Za  pomocí  znalossti  legislativn ních  podmínek  a  nástrojjů  e‐‐marketingu  budou svůj  e‐shop moci optimalizovvat pro dosaažení co nejvvětší konverzze  (p počtu zákaznííků).   Auto oři      

   

67   

    Po odnikání na iinternetu   

P Použitá l literatura a další zdroje    DV VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1 1. vyd.  Brrno: Vysoké u učení technické v Brně, FFakulta podn nikatelská, 20 004. 78 s. ISB BN  80 0‐214‐2600‐4 4.  DO ONÁT, J. E‐business pro m manažery. 1.vyd.Praha: G Grada Publishing, 2000. 8 84 s. ISBN  80 0‐247‐9001‐7 7.  SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A A do Z. 1. vyd dání.  Prraha: BEN‐ teechnická literatura, 2006 6. ISBN 80‐73 300‐195‐0.  Náávod Jak pro ovozovat úsp pěšný e‐shop. Dostupné n na:  www.shoptett.cz/dokume enty/navod__eshop.pdf 

8  68