STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

Aktualizace 2014

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 – Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015

Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského kraje, kterou zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]. Aktualizaci studie 2014 zpracovala společnost Institut regionálních informací, s.r.o. Beethovenova 4, 602 00 Brno, IČ 25585991, tel. 542 212 597, http://www.iri.cz, e-mail: [email protected] Osoba oprávněná dle zvláštního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač Číslo autorizace: 03 497 9

OBSAH MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ.............................................................................................................. 4 SO ORP BÍLOVEC ............................................................................................................................... 19 SO ORP BOHUMÍN ............................................................................................................................. 25 SO ORP BRUNTÁL ............................................................................................................................. 29 SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN ....................................................................................................................... 39 SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ......................................................................................... 45 SO ORP FRÝDEK – MÍSTEK ............................................................................................................. 53 SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ........................................................................................... 62 SO ORP HAVÍŘOV .............................................................................................................................. 70 SO ORP HLUČÍN ................................................................................................................................. 76 SO ORP JABLUNKOV ........................................................................................................................ 84 SO ORP KARVINÁ .............................................................................................................................. 91 SO ORP KOPŘIVNICE ........................................................................................................................ 98 SO ORP KRAVAŘE ........................................................................................................................... 104 SO ORP KRNOV ................................................................................................................................ 112 SO ORP NOVÝ JIČÍN ........................................................................................................................ 121 SO ORP ODRY ................................................................................................................................... 128 SO ORP OPAVA ................................................................................................................................ 136 SO ORP ORLOVÁ ............................................................................................................................. 146 SO ORP OSTRAVA ........................................................................................................................... 150 SO ORP RÝMAŘOV .......................................................................................................................... 156 SO ORP TŘINEC ................................................................................................................................ 164 SO ORP VÍTKOV ............................................................................................................................... 171 SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................ 178 POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 178

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Moravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky ležící na pomezí Moravy a Slezska. Budeme-li vnímat kraj nadregionálně, pak je jeho poloha na hranici tří států téměř ve středu evropského prostoru velice výhodná. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi rakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Jedná se o geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd – u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou. Region zaujímá rozlohu 5 427 km ² a skládá se z celkem 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 300 obcí. V čele Moravskoslezského kraje stojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava. Stav obyvatelstva regionu dne 1. 1. 2011 byl 1243220 obyvatel, což je nejvíce mezi kraji v České republice. Největší město Ostrava mělo k 1. 1. 2011 333579obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, FrýdekMístek, Opava nebo Třinec. Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je 67 %, obyvatel kraje. Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám České republiky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilo rozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě toho se zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. V současné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. Dnes se jako nejzávažnější problém pozůstatku průmyslové výroby jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. V zemědělské oblasti je reliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor. Podíl HDP Moravskoslezského kraje na 1 obyvatele je 6. v mezikrajovém srovnání a na tvorbě HDP v ČR se podílí 9,7 %.Na regionálním hrubém domácím produktu se 30 % podílí zpracovatelský průmysl, 11 % obchod, 10 % nemovitosti a služby pro podniky. Těžba uhlí se podílí téměř 7 %.(ČSÚ, 2005). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce 2010 11,17 %, průměrná hrubá měsíční mzda je 22 043 Kč. V kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón na rozloze 1 060 hektarů. Moravskoslezský kraj je působištěm 5 531 zahraničních podnikatelů. Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví – má připravenou technickou inteligenci i vědecko-výzkumné zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích i podnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B větve transevropské komunikační sítě TINA i na E-tazích. Má také dostatečně kapacitní všechny technické sítě – vodovodní, kanalizační, elektrické i plynové.

4

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Kapitola byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Při rozboru a analýze jakéhokoliv SO ORP je potřeba vždy vnímat jeho vlastní sídelní strukturu a její širší podmínky. Vlastní sídelní struktura jednotlivých SO ORP je popsána při analýze podmínek jednotlivých SO ORP. V následující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky popisné statistiky sídelní struktury SO ORP MS kraje a ČR. Srovnání mediánu s průměrem umožňuje vnímat skutečnost, že průměry jsou zvyšovány „extrémními“ hodnotami některých SO ORP jak v rámci MS kraje, tak i celé ČR. Variační koeficient jako relativní hodnota odhaluje, že nejvyšší proměnlivost v rámci ČR vykazují SO ORP u ukazatele hustoty zalidnění, v Moravskoslezském kraji pak u samotného počtu obyvatel. Tabulka A1: Popis srovnávacích charakteristik SO ORP ČR a MS kraje Název SO ORP

PRŮMĚR MEDIÁN SMĚRODATN Á ODCHYLKA VARIAČNÍ KOEFICIENT MAX MIN PRŮMĚR MEDIÁN SMĚRODATN Á ODCHYLKA VARIAČNÍ KOEFICIENT MAX MIN

Počet obcí

Počet

Katastr. výměra

Počet obyvatel

Hustota zalidnění

v km2

celkem

obyvatel/ km2

Podíl obcí, ve kterých se nachází

celkem

z toho měst

částí obce

30 25

3 2

73 59

63 52

21

2

54

42

238

44298

0,68

0,67

0,74

0,67

0,62

0,98

111 1

12 1

290 6

14 12

2 2

28 20

205 1242 377508 1640 100,0% 6 44 8860 31 15,6% SROVNÁVACÍ DATA ZA Moravskoslezský kraj 28 247 55538 321 75,7% 21 200 38240 203 73,0%

10

1

21

21

174

65038

301

0,76 41 2

0,50 4 1

0,76 89 6

0,76 85 6

0,71 630 44

1,17 326874 13696

0,94 1034 48

katastrů

pošta

škola

zdrav. zař.

49,2% 44,4%

48,8% 44,2%

41,5% 36,4%

174

20,8%

21,7%

21,0%

1,19

0,42

0,44

0,51

100,0% 9,7%

100,0% 7,5%

79,6% 82,6%

67,0% 66,7%

17,0%

18,3%

21,8%

0,22 100,0% 48,4%

0,23 100,0% 41,7%

0,32 100,0% 30,0%

SROVNÁVACÍ DATA ZA ČR 382 45216 146 318 30455 96

Pro charakteristiku sídelní struktury je lepší hovořit o běžném (mediánovém) než o průměrném SO ORP (podobně jako například u rozložení mezd). Z tohoto pohledu jsou SO ORP Moravskoslezského kraje: • Plošně, svou výměrou asi o 1/3 menší než v ČR. • Absolutní počet obyvatel mají vyšší, cca o více než ¼. • Hustota zalidnění SO ORP MS kraje je 3 krát vyšší, k této skutečnosti přispívají zejména SO ORP Havířov, Ostrava, Orlová a Karviná a Český Těšín – všechny mají hustotu zalidnění vyšší než 500 obyvatel/km2. • Téměř dvojnásobný je podíl obcí, ve kterých se nachází vybrané zařízení – škola, pošta, zdravotní zařízení. Obvyklé vybavení obcí Moravskoslezského kraje je výrazně lepší, což však vůbec nevylučuje existenci obcí a regionů, jejichž vybavení i dopravní dostupnost) jsou omezením jejich rozvoje.

5

Tabulka A2: Základní charakteristiky SO ORP Moravskoslezského kraje (stav k 1.1.2014) Počet obcí Název SO ORP

Počet

Katastr. výměra

Počet obyv.

Hustota zalidnění

Podíl obcí, ve kterých se nachází

Bílovec

12

z toho měst 2

21

22

162

25 885

159,4

83,3%

91,7%

66,7%

Bohumín

3

2

10

10

73

34 037

466,7

100,0%

100,0%

100,0%

celkem

částí obce

katastrů

v km2

celkem

obyvatel/ km2

pošta

zdrav. zař.

škola

Bruntál

31

4

56

52

630

37 786

60,0

48,4%

41,9%

32,3%

Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov

2

1

8

10

44

26 210

590,1

100,0%

100,0%

50,0%

6

1

6

6

99

19 135

193,9

66,7%

83,3%

66,7%

37

3

52

54

480

110 645

230,4

64,9%

67,6%

64,9%

11

1

13

15

317

24 062

75,8

72,7%

81,8%

81,8%

5

1

15

13

88

91 151

1033,6

100,0%

100,0%

100,0%

Hlučín

15

2

18

18

165

40 284

243,7

73,3%

93,3%

46,7%

Jablunkov

12

1

12

12

176

22 773

129,4

66,7%

75,0%

50,0%

Karviná

4

1

16

13

106

68 249

646,2

100,0%

100,0%

100,0%

Kopřivnice

10

3

16

19

121

41 209

339,8

80,0%

80,0%

80,0%

Kravaře

9

1

14

9

101

21 280

211,5

88,9%

77,8%

77,8%

Krnov

25

3

63

67

575

41 370

72,0

68,0%

48,0%

48,0%

Nový Jičín

16

1

35

37

275

48 453

176,0

87,5%

100,0%

62,5%

Odry

10

2

32

29

224

17 217

76,9

50,0%

70,0%

30,0%

Opava

41

2

89

85

567

101 750

179,4

65,9%

68,3%

70,7%

Orlová

3

2

6

6

45

38 693

858,4

100,0%

100,0%

100,0%

Ostrava

13

4

55

53

332

326 874

986,0

69,2%

84,6%

84,6%

Rýmařov

11

2

33

33

332

16 016

48,2

54,5%

63,6%

36,4%

Třinec

12

1

24

24

235

55 057

234,6

75,0%

83,3%

75,0%

Vítkov

12

2

28

27

280

13 696

48,9

50,0%

41,7%

50,0%

Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel je základním ukazatelem soudržnosti obyvatel území, jeho výhodou jsou dlouhodobé řady (i přes různé změny ukazatele od r. 1869, prvního sčítání lidu, v roce 2011 např. zásadní přechod na deklaraci obvyklého bydliště – tj. prvního bydlení). Obecně negativně je chápán pokles počtu obyvatel, zejména pak v případě, kdy vede k úplnému zániku sídla, což se v posledních desetiletích v ČR prakticky neděje. U hodnocení je zvoleno desetileté období (začátek roku 2004 až konec roku 2013). Tento přístup by měl být uplatněn i v další aktualizaci. Zvolené desetileté období zaručuje značnou robustnost údaje, není ovlivněn pouze krátkodobou změnou, která může být do značné míry náhodná, především u malých SO ORP Pro hodnocení vývoje počtu obyvatel byla použita upravená 7 bodová hodnotící stupnice, zohledňující spíše negativní vývoj počtu obyvatel v celé ČR (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna eventuální porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4 – průměrný, 7 – nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj SO ORP v celé ČR, u eventuálního hodnocení samotných obcí by bylo vhodnější větší rozpětí hodnot (např. 15% až -15%). Tabulka A3: Parametry hodnocení změny počtu obyvatel v období 2004-2013 Hodnocení Změna počtu obyvatel v desetiletém období

1

2

3

4

5

6

7

10% a více

5% až 9,9%

2,5% až 4,9%

0 až 2,4%

-2,5% až -0,1%

-5% až -2,4%

menší než 5%

6

Orientačně je v následující tabulce uveden i rok 2000 a dále pak úplná časová řada 2003-2009. V následující tabulce je uvedená řada dokončena do roku 2013. U obou tabulek je již zohledněna změna hranicSO ORP Orlová a SO ORP Bohumín, k 1. 1.2012 došlo ke změně v územním vymezení a obec Dolní Lutyně přestala být součástí SO ORP Orlová a stala se součástí SO ORP Bohumín. Tabulka A4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Moravskoslezského kraje (k 31.12. příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změnySO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Bílovec

26190

25803

25831

25778

25798

25852

25914

25926

Bohumín

35237

34558

34598

34529

34579

34655

34831

34819

Bruntál

39794

39359

39216

39049

38979

38940

38895

38723

Český Těšín

27917

27209

27101

26987

26869

26738

26712

26650

Frenštát p.R.

18961

18863

18770

18793

18828

18957

19102

19106

Frýdek-Místek

109161

108517

108506

108767

108988

109395

109796

109977

Frýdlant n. O.

22125

22373

22405

22449

22501

22754

23016

23224

Havířov

100829

99185

99131

98732

98679

98555

98172

97595

Hlučín

39956

39636

39601

39608

39723

39860

40020

40101

Jablunkov

22703

22552

22511

22505

22464

22502

22505

22512

Karviná

75038

74143

74148

74193

73997

74045

74011

73240

Kopřivnice

42580

41533

41533

41535

41621

41668

41611

41543

Kravaře

20868

20986

21039

21069

21035

21146

21276

21320

Krnov

43442

42881

42739

42598

42459

42567

42367

42334

Nový Jičín

48471

48202

48133

48178

48217

48389

48404

48529

Odry

17804

17665

17603

17551

17493

17486

17475

17459

Opava

102618

102311

102157

101865

101771

101728

101846

101719

Orlová

44296

42880

42560

42219

41630

41404

41137

40833

Ostrava

347038

340124

338706

337752

337197

336811

336735

335425

Rýmařov

17362

17088

17002

16896

16735

16641

16606

16576

Třinec

56649

55935

55894

55605

55632

55718

55753

55769

Vítkov

14498

14107

14073

14111

14095

14086

14071

13993

SM kraj 1273537 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

1255910

1253257

1250769

1249290

1249897

1250255

1247373

Nejvyšší relativní úbytky počtu obyvatel v desetiletém období 2003-2013 vykázaly v MS kraji SO ORP Orlová (pokles téměř o 10%), Havířov a Karviná (kolem 8%), při průměrném poklesu v MS kraji pod 3%. Opačný vývoj, vysoký růst, vykázal SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (7,5%), s odstupem následovaný SO ORP Frýdek-Místek (2%), Hlučín, Frenštát pod Radhoštěm a Kravaře. Růst kolem 1% je možné považovat spíše za stagnaci (SO ORP Jablunkov, Nový Jičín a Bílovec).

7

Tabulka A5: Vývoj počtu obyvatel a jeho hodnocení v SO ORP Moravskoslezského kraje (k 31.12. příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2011

2012

2013

Změna 2003-2013

Hodnocení

Prognóza r. 2030

index 2030 r. 2012= 1,00

Bílovec

25953

25958

25873

25885

0,32%

4

24499

0,95

Bohumín

34776

34121

34051

34037

-1,51%

5

31628

0,93

Bruntál

38667

38235

38013

37786

-4,00%

6

34589

0,91

Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm

26592

26310

26300

26210

-3,67%

6

23937

0,91

19157

19079

19120

19135

1,44%

18440

0,96

110279

110128

110532

110645

1,96%

106650

0,96

23498

23698

23941

24062

7,55%

24585

1,03

Havířov

96839

93319

92319

91151

-8,10%

7

81003

0,88

Hlučín

40252

40178

40224

40284

1,63%

4

38489

0,96

Jablunkov

22572

22634

22711

22773

0,98%

4

21627

0,95

-7,95%

7

60515

0,88

-0,78%

5

38558

0,93

1,40%

4

20690

0,97

-3,52%

6

38087

0,91

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí

Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov

71692 41478 21368 42207

69999 41408 21293 41816

69158 41256 21324 41680

68249 41209 21280 41370

4 4 2

Nový Jičín

48510

48345

48410

48453

0,52%

4

45827

0,95

Odry

17426

17432

17301

17217

-2,54%

6

16017

0,93

Opava

101646

101874

101758

101750

-0,55%

5

95269

0,94

Orlová

40513

39326

39091

38693

-9,76%

7

33383

0,85

Ostrava

333579

329961

328323

326874

-3,90%

6

298065

0,91

-6,27%

7

14348

0,89

-1,57%

5

51482

0,93

-2,91%

6

12604

0,92

-2,71%

6

1130292

0,92

Rýmařov Třinec Vítkov

16495 55751 13970

SM kraj 1243220 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

16278 55393 13828 1230613

16180 55264 13773 1226602

16016 55057 13696 1221832

Popisovaný vývoj počtu obyvatel v MS kraji je odrazem: 1. Hledání nové rovnováhy v území z hlediska zaměstnanosti, nedostatek pracovních míst a pokles mezd v okrese Karviná jsou prvotní příčinou poklesu počtu obyvatel, nikoli však jedinou (velký význam má i stav životního prostředí). 2. Preference bydlení v Podbeskydí (suburbanizace) na straně jedné, ale i značná „odolnosti“ stabilních SO ORP z hlediska soudržnosti obyvatel území (Kravaře, Hlučín, Jablunkov) na straně druhé.

Věková struktura obyvatel Věková struktura obyvatel je v ČR dlouhodobě pod obecným tlakem růstu podílu obyvatel v poproduktivním věku, tj. obyvatel ve věku 65 let a starších a poklesu podílu dětí (0-14 let). Tento vývoj je výsledkem snižující se plodnosti žen a na druhé straně rostoucí průměrné délky života (zejména pak u mužů, kteří za ženami v průměrné délce života obecně zaostávají). Stárnutí obyvatel vyvolává zásadní změny potřeby vybavení obcí, vzniklé problémy řeší zejména komunitní plánování a oborové strategie (školské).

8

Tabulka A6: Vývoj věkové struktury – indexu stáří v SO ORP Moravskoslezského kraje (k 31.12. příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2000

2004

2003

2005

2006

2007

2008

2009

Bílovec

66,1

72,6

75,9

80,9

85,1

89,9

93,8

97,5

Bohumín

84,2

87,0

90,1

93,7

97,7

100,2

102,7

105,2

Bruntál

54,0

61,3

64,6

69,0

72,8

76,0

78,2

82,7

Český Těšín

64,1

72,8

75,7

79,0

83,4

87,5

91,3

93,6

Frenštát p.R.

77,0

83,7

85,9

92,2

98,2

102,3

106,6

108,6

Frýdek-Místek

64,8

72,8

76,4

81,1

86,1

89,5

94,1

97,5

Frýdlant n. O.

98,5

100,7

100,8

103,9

108,2

108,3

110,8

113,2

Havířov

75,1

88,1

92,5

99,0

105,2

110,1

116,0

121,3

Hlučín

79,4

87,8

94,5

102,7

106,4

107,8

110,9

112,5

Jablunkov

70,6

76,4

78,7

82,8

86,6

89,4

91,4

91,2

Karviná

66,9

80,6

84,9

91,5

99,3

106,6

113,6

118,3

Kopřivnice

58,5

67,5

70,7

74,8

80,6

84,7

89,3

92,1

Kravaře

65,8

75,1

79,3

85,7

90,1

90,1

90,5

90,4

Krnov

71,4

74,4

77,0

80,4

84,7

87,8

92,5

95,8

Nový Jičín

64,8

71,8

74,8

78,5

82,2

84,8

88,8

91,0

Odry

64,1

69,6

73,4

77,2

80,9

83,2

85,5

88,7

Opava

75,5

84,3

88,3

92,8

96,2

99,2

101,2

102,5

Orlová

53,0

57,5

60,7

65,4

70,5

76,2

82,0

86,4

Ostrava

78,7

86,5

89,6

94,7

99,8

103,2

107,2

110,7

Rýmařov

62,2

72,3

76,3

81,4

88,0

93,9

98,9

102,7

Třinec

82,9

91,0

94,4

99,0

103,6

108,4

111,4

112,7

Vítkov

65,2

73,1

76,6

81,5

84,3

87,0

92,0

94,7

SM kraj-medián Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

74,8

77,9

82,2

87,3

90,0

93,9

97,5

Pro hodnocení indexu stáří byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4 – průměrný, 7 – nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování věkové struktury – dlouhodobou použitelnost indexu). Index stáří je definován jako poměr počtu obyvatel v poproduktivním a předproduktivní věku. Tabulka A7: Parametry hodnocení změny věkové struktury obyvatel v letech 2003-2013 hodnocení změna indexu stáří 2003-2013

1 menší než 0%

2

3

4

5

6

7

-0 až 9,9%

10 až 19,9%

20 až 34,9%

35 až 49,9%

50 až 64,9%

65% a více

Tabulka A8: Použité parametry hodnocení stavu věkové struktury obyvatel v r. 2013 hodnocení stav indexu stáří v r. 2013

1 menší než 80

2 80-99

3 100 až 109

4

5

6

7

110 až 119

120 až 129

130 až 149

150 a více

Z navazující tabulky je patrné, že problémem vybraných SO ORP (Orlová, Rýmařov, Bruntál, Karviná) je zejména rychlost stárnutí obyvatel v kombinaci s nepříznivým stavem je pak možno hodnotit SO ORP Karviná a částečně i Havířov jako území s výrazně deformovanou věkovou strukturou obyvatel. Příčinou této situace je zejména vývoj ve městech Karviná a Havířov. Města Bruntál, Rýmařov a Orlová se na nepříznivé trajektorii rychle pohybují. Komunitní plánování na úrovni těchto velkých měst je nezbytností nejen z tohoto hlediska. 9

Tabulka A9: Vývoj věkové struktury – indexu stáří v SO ORP Moravskoslezského kraje (k 31.12. příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2011

2012

Změna r. 2003-2013

2013

Hodnocení Změny r. 2003-2013

Hodnocení stavu r. 2013

98,5

103,1

105,0

108,3

49,14%

5

3

105,3

107,7

112,6

116,1

33,48%

4

4

Bruntál

85,1

91,7

99,1

105,4

71,87%

7

3


92,7

94,6

97,6

100,2

37,62%

5

3

110,3

111,9

114,3

115,6

38,07%

5

4

6

3

3

4

Bílovec Bohumín


99,8

102,8

106,1

109,6

50,62%

112,2

112,7

115,3

117,3

16,40%

Havířov

123,4

125,4

128,4

133,3

51,24%

6

6

Hlučín

111,7

109,6

112,3

113,4

29,14%

4

4

88,0

87,6

89,5

92,3

20,81%

4

2 6

Jablunkov

121,0

127,1

131,5

136,7

69,59%

7

Kopřivnice

94,6

97,0

102,6

106,2

57,33%

6

3

Kravaře

88,9

86,2

87,6

90,9

20,94%

4

2

Krnov

99,4

105,2

113,2

121,3

62,92%

6

5

Nový Jičín

92,0

94,6

99,9

103,2

43,74%

5

3

Odry

92,8

94,1

99,7

105,0

50,83%

6

3

Opava

102,9

104,5

107,8

111,2

31,80%

4

4

Orlová

89,6

96,6

101,6

105,6

83,67%

7

3

Ostrava

112,5

115,9

119,6

122,1

41,21%

5

5 5

Karviná

Rýmařov

105,8

110,4

116,0

127,6

76,45%

7

Třinec

112,9

112,9

115,4

118,7

30,52%

4

4

Vítkov

95,3

101,8

105,4

110,3

50,80%

6

4

SM kraj – medián 99,6 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

103,8

107,0

110,7

46,44%

Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství Výběr robustního ukazatele postihujícího soudržnost obyvatel území – sociální situaci v rámci SO ORP je problematický. Často jsou například využívány ukazatele míry sociálních dávek. Problémem je, že se tyto transfery nastavují s ohledem na politická rozhodnutí, mnohdy kopírují spíše hospodářskou situaci (nezaměstnanost). Z dostupných údajů byl vybrán poněkud atypicky údaj o podílu dětí narozených mimo manželství, který se v rámci testování ukázal poměrně výstižným indikátorem sociální situace.

Tabulka A10: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Bílovec

21,3

32,8

38,2

35,5

42,3

41,5

38,0

49,5

Bohumín

27,9

33,3

41,2

42,1

43,0

41,0

43,7

47,4

Bruntál

40,1

46,5

52,3

53,6

53,9

55,4

53,0

63,1

Český Těšín

18,1

31,8

30,0

32,5

35,9

32,3

36,8

41,9

10

2000

Název SO ORP

2004

2003

2005

2006

2007

2008

2009

Frenštát p.R.

21,8

22,6

21,0

22,5

22,8

26,8

32,0

36,8

Frýdek-Místek

18,7

25,9

29,1

29,6

31,5

33,7

35,8

40,7

Frýdlant n. O.

18,0

17,1

22,8

27,4

32,1

25,8

25,9

30,6

Havířov

25,7

34,7

36,4

36,4

36,6

39,6

44,3

48,2

Hlučín

14,3

20,9

19,9

22,9

25,8

25,8

28,1

29,2

2,7

10,6

12,8

16,4

16,9

20,7

19,3

26,2

Karviná

30,2

40,2

46,9

41,5

51,0

50,8

52,5

54,6

Kopřivnice

16,1

25,6

29,6

31,4

29,4

34,3

37,9

40,6

6,2

10,2

13,2

15,6

14,0

19,3

22,2

27,9

Krnov

33,4

45,6

41,8

49,8

51,5

50,7

52,7

55,0

Nový Jičín

22,2

31,5

34,5

37,0

36,1

37,2

42,7

38,5

Odry

33,5

34,9

47,7

39,7

45,1

42,9

47,0

50,0

Opava

16,0

23,3

27,6

30,2

30,7

32,9

34,9

34,9

Orlová

32,8

45,5

49,5

46,2

48,7

52,1

54,4

51,1

Ostrava

28,7

38,0

40,5

41,3

42,4

43,7

45,8

47,6

Rýmařov

38,0

45,2

50,9

50,0

46,8

56,6

58,9

59,4

Třinec

12,9

18,3

20,2

22,4

26,0

24,8

27,9

31,1

Vítkov

42,3

43,0

51,7

51,4

53,8

45,6

50,3

58,1

22,0

32,3

35,4

35,9

36,3

38,4

40,4

44,7

Jablunkov

Kravaře


Pro hodnocení % změny podílu i stavu narozených mimo manželství byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4 – průměrný, 7 – nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele). Tabulka A11: Parametry hodnocení změny podílu narozených mimo manželství v letech 2002-2012 Hodnocení Změna podílu narozených r. 2002-2012

1

2

3

4

5

6

7

menší než 0%

-0 až 9,9%

10 až 29,9%

30 až 49,9%

50 až 99,9%

100 až 149,9%

150% a více

Tabulka A12: Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r. 2012 Hodnocení Podíl narozených mimo manželství r. 2012

1

2

3

4

5

6

7

menší než 30%

30 až 34,9%

35 až 39,9%

40 až 44,9%

45 až 49,9%

50 až 59,9%

60% a více

Tabulka A13: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2011

2012

Bílovec

45,6

56,0

45,0

Bohumín

51,6

51,3

53,4

Bruntál

56,6

65,1

63,4


37,8

43,8

43,0

34,8

37,7

47,6

Frýdek-Místek

40,0

41,4

42,6

2013

Změna r. 2003-2012



-

37,31%

4

5

60,06%

5

6

-

36,51%

4

7

35,10%

4

4

-

110,64%

6

5

5

4

11

64,44%

Název SO ORP

2010

2011

2012

Frýdlant nad Ostravicí

31,3

35,6

37,9

Havířov

50,0

48,3

52,8

Hlučín

31,8

29,5

35,0

Jablunkov

24,8

27,3

31,4

Karviná

57,0

59,0

61,9

Kopřivnice

36,4

44,5

38,2

Kravaře

21,3

26,4

25,8

Krnov

54,2

58,9

61,8

Nový Jičín

41,4

48,8

45,1

Odry

49,7

52,3

51,8

Opava

36,5

40,2

43,3

Orlová

60,4

54,3

54,1

Ostrava

47,4

49,2

50,4

Rýmařov

48,3

54,8

64,6

Třinec

30,0

32,7

32,3

Vítkov

58,3

60,2

59,9

SM kraj – medián 43,5 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

48,6

46,4

2013

Změna r. 2003-2012



6

3

-

121,19% 51,98%

5

6

-

67,69%

5

3

197,57%

7

2

-

54,02%

5

7

48,80%

4

3

-

152,49%

7

1

35,49%

4

7

-

43,21%

4

5

48,44%

4

6

-

85,42%

5

4

18,92%

3

6

-

32,61%

4

6

42,93%

4

7

-

76,59%

5

2

39,37%

4

6

50,39%

Intenzita bytové výstavby Změny intenzity bytové výstavby (počtu dokončených bytů/1000 obyvatel za rok) jsou v ČR jsou zásadně ovlivněny makroekonomickými podmínkami. Rozdíly v území, pak zejména atraktivitou bydlení, která je na úrovni SO ORP ovlivněna obvykle podmínkami zaměstnanosti, dále pak percepcí životního prostředí, rekreační atraktivity, vybavení sídel, dopravní dostupností. Tabulka A14: Vývoj intenzity bytové výstavby v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Bílovec

1,1

1,0

0,9

1,7

2,0

2,7

1,9

3,9

Bohumín

1,1

0,9

2,2

1,6

1,2

1,3

2,0

3,4

Bruntál

7,3

3,9

2,0

2,2

2,2

1,0

1,1

1,4

Český Těšín

1,2

1,4

1,7

1,6

1,0

1,9

2,2

1,5

Frenštát p.R.

1,9

1,2

1,7

3,5

2,3

2,3

1,7

4,7

Frýdek-Místek

2,5

1,9

2,2

1,6

1,3

2,2

3,1

3,8

Frýdlant n. O.

5,8

4,4

3,9

5,0

2,7

7,2

5,7

9,6

Havířov

0,7

1,6

0,8

0,9

1,0

0,7

0,9

0,7

Hlučín

2,9

3,3

3,0

2,4

2,1

2,4

2,7

6,0

Jablunkov

4,1

3,1

2,8

3,5

2,4

2,8

2,7

2,6

Karviná

0,8

0,7

1,1

0,4

0,3

0,3

0,4

0,7

Kopřivnice

1,6

1,9

1,9

1,4

2,0

1,8

2,2

2,5

Kravaře

2,8

2,1

2,5

1,5

2,2

2,8

2,4

1,8

Krnov

0,5

0,7

1,4

1,3

0,7

0,9

2,9

0,9

Nový Jičín

1,3

1,5

2,3

1,5

1,2

1,5

1,3

2,5

12

2002

Název SO ORP Odry

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2,3

2,0

1,8

1,8

1,3

1,7

1,4

1,0

Opava

2,2

1,8

1,8

1,6

1,5

1,7

1,9

2,2

Orlová

0,6

2,6

0,5

0,8

0,5

0,2

3,4

1,3

Ostrava

1,2

1,0

0,9

1,2

1,1

1,1

1,6

2,2

Rýmařov

2,4

0,9

2,2

1,3

1,4

5,7

3,5

0,5

Třinec

2,7

3,3

2,7

2,7

1,9

2,3

2,6

2,8

Vítkov

1,1

0,8

3,0

1,7

0,9

1,1

0,2

0,7

1,7

1,7

1,9

1,6

1,4

1,7

2,1

2,2

SM kraj Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

Pro hodnocení % změny i stavu – intenzity bytové výstavby (počtu dokončených bytů/1000 obyvatel ročně) je použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější, 4 – průměrný, 7 – nejméně příznivý stav nebo vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele). Tabulka A15: Parametry hodnocení změny Hodnocení Změna intenzity

1

2

30% a více

3

29,9 až 15% 14,9 až 10%

4

5

6

7

9,9 až 5%

4,9 až 0%

-4,9 až -15%

méně než 15%

Intenzita bytové výstavby – její stav je definován jako průměr za roky 2012 a 2013, změna intenzity je % srovnání tohoto stavu s průměrnou intenzitou za předešlé období r. 2002 – r. 2012 (10 let). Tabulka A16: Parametry hodnocení stavu – intenzity bytové výstavby (průměr r. 2012-2013) Hodnocení Stav - bytů/1000 obyvatel ročně

1

2

3

4

5

6

7

5 a více

4,9 až 4

3,9 až 3

2,9 až 2

1,9 až1

0,9 až 0,5

méně než 0,5

Tabulka A17: Vývoj intenzity bytové výstavby v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2011

2012

2013

Změna intenzity

Průměr r. 2012 a 2013

Hodnocení změny

Hodnocení stavu

Bílovec

2,6

2,4

1,8

2,0

6,60%

1,9

6

5

Bohumín

2,2

2,1

2,6

2,7

-31,48%

2,6

1

4

Bruntál

1,9

1,6

1,0

2,3

46,87%

1,7

7

5


1,5

1,8

2,2

2,7

-35,06%

2,4

1

4

3,7

1,6

2,5

2,9

-8,01%

2,7

3

4


3,5

3,3

3,5

3,1

-22,96%

3,3

2

3

4,6

4,3

4,1

3,2

45,34%

3,7

7

3

Havířov

1,0

0,9

1,5

1,1

-30,64%

1,3

1

5

Hlučín

2,9

3,2

3,5

2,4

4,61%

2,9

5

4

Jablunkov

2,8

2,3

3,2

2,6

-0,72%

2,9

4

4

Karviná

0,5

2,0

0,9

0,7

-11,44%

0,8

3

6

Kopřivnice

1,7

1,8

1,9

1,6

9,40%

1,7

6

5

Kravaře

2,3

2,7

2,5

1,8

6,33%

2,2

6

4 5 4

Krnov

1,3

1,5

1,3

1,3

-7,77%

1,3

3

Nový Jičín

3,1

2,2

2,1

2,2

-13,23%

2,1

2

13

Název SO ORP Odry

2010 1,2

2011

2012

1,0

2013

1,8

Změna intenzity

1,9

Průměr r. 2012 a 2013

-17,26%

Hodnocení změny

Hodnocení stavu

1,9

2

5 4

Opava

2,3

2,6

2,6

3,2

-32,56%

2,9

1

Orlová

2,1

2,0

1,7

0,9

12,13%

1,3

6

5

Ostrava

2,7

1,5

2,0

1,4

-12,67%

1,7

3

5

Rýmařov

1,5

1,1

2,3

0,7

36,06%

1,5

7

5

Třinec

2,8

3,2

3,2

3,4

-18,08%

3,3

2

3

6 5 1,1 2,0 SM kraj 2,3 2,0 2,1 2,1 -7,89% Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty změna vypočtena srovnáním dlouhodobého průměru r. 2002-2011 s průměrem posledních dvou let 2012 a 2013 Vítkov

0,6

1,4

0,8

1,4

5,42%

Pokles bytové výstavby v posledních dvou letech vzhledem k předchozímu 10 letému období je patrný zejména u Frýdlantu nad Ostravicí a Rýmařova, kde byl dříve podporován rekreační atraktivitou území. V letech 2012-2013 jsou i SO ORP Moravskoslezského kraje s nejvyšší intenzitou bytové výstavby (Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek a Třinec) hodnoceny pouze hodnotou 3 – jako nadprůměrné z hlediska poměrů ČR, nikoliv však jako SO ORP s vysokou nebo dokonce velmi vysokou intenzitou bytové výstavby. Jako průměrná je v hodnocení nastavena hodnota 2-2,9 bytů/1000 obyvatel ročně (tj. při realizaci cca 21 až 30 tis. bytů ročně v celé ČR). Počet dokončených bytů kolem 30 tis. ročně byl v minulosti mnohdy považován za nezbytné minimum nahrazující odpad bytů. Analýza fungování bytového fondu však ukazuje, že přírůstky bytů jsou fakticky vyšší než bytová výstavba (reálně existují neevidované přírůstky bytů), odpad je ve skutečnosti velmi malý. EKONOMICKÝ ROZBOR Kapitola byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Ukazatelé nezaměstnanosti velmi dobře odráží hospodářskou sílu regionů a její změny. Ukazatele nezaměstnanosti v podmínkách ČR, kdy chybí jiné ukazatele hospodářské výkonnosti regionů za jednotky menší, než kraj, jsou proto velmi cenným indikátorem. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný, je však přesnějším ukazatelem. Tabulka A18: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Bílovec

17,9

17,9

16,3

12,8

10,7

7,3

7,2

13,3

Bohumín

16,4

17,0

16,4

14,5

13,3

10,3

8,7

13,1

Bruntál

16,6

18,6

19,6

17,1

15,1

11,9

13,0

17,4

Český Těšín

17,3

19,0

19,2

18,0

16,3

11,6

9,6

13,0

Frenštát p.R.

8,0

10,8

9,2

8,0

6,7

4,7

5,3

12,4

Frýdek-Místek

14,6

15,6

15,6

13,1

11,1

8,3

6,4

11,3

Frýdlant n. O.

13,6

14,6

14,6

12,4

11,1

8,5

6,6

11,7

Havířov

17,4

18,9

20,0

18,0

16,8

14,1

11,9

15,1

Hlučín

13,2

14,6

13,8

11,8

10,3

7,7

6,9

9,7

Jablunkov

12,6

16,1

17,0

12,8

12,1

8,9

6,4

8,7

Karviná

19,9

21,4

22,0

21,0

18,9

15,6

13,3

15,9

14

2000

Název SO ORP Kopřivnice Kravaře

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

11,2

14,5

12,9

11,4

8,7

5,1

5,7

13,7

9,0

12,5

12,2

12,6

11,6

9,7

9,2

13,0

Krnov

14,0

18,3

18,4

15,1

12,2

9,9

9,5

14,3

Nový Jičín

12,0

13,9

13,6

11,1

9,1

6,2

7,0

11,7

Odry

16,6

17,8

16,1

13,9

10,9

9,0

9,6

16,9

Opava

9,0

11,1

11,0

10,4

9,9

7,5

6,5

10,0

Orlová

20,8

21,9

22,4

19,7

18,6

14,4

12,3

15,4

Ostrava

16,1

17,9

17,6

14,9

12,9

9,5

8,3

11,5

Rýmařov

15,0

18,5

17,1

14,1

12,7

10,3

9,8

15,1

Třinec

12,9

14,9

15,2

12,2

10,6

8,1

5,7

8,3

Vítkov

16,9

18,6

17,8

16,7

14,5

12,2

13,0

17,4

14,8

17,4

16,3

13,5

11,8

9,3

8,5

13,1


Pro hodnocení změny úrovně nezaměstnanosti r. 2011-2014 nesplňuje požadavek srovnatelnosti dat, vychází z jejich dostupnosti. Hodnocení je se 7 bodovou hodnotící stupnicí, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4 – průměrný, 7 - nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka A19: Použité parametry hodnocení změny úrovně nezaměstnanosti (změna 2011-2012) Hodnocení Změna úrovně nezaměstnanosti

1

2

3

4

5

6

7

větší než 5%

5 až 0,1%

0 až -4,9%

-5 až -9,9%

-10 až -14,9%

-15 až -19,9%

-20% a více

Pro hodnocení podílu nezaměstnaných byl nově stanoven rozsah intervalů. Tabulka A20: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (MPSV 2014 - ÚAP) Hodnocení

1

2

3

4

5

6

7

Podíl nezaměstnanosti v r. 2014 k 31.3.2014

menší než 5%

5 až 6,9%

7 až 7,9%

8 až 8,9%

9 až 9,9%

10 až 11,9%

12% a více

Tabulka A21: Vývoj míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2014 %podíl

2011

Změna r. 2011-2014



Bílovec

12,6

10,0

8,27

-17,12%

2

4

Bohumín

11,9

11,2

10,06

-10,28%

3

6

Bruntál

18,8

17,8

15,31

-13,80%

3

7


12,5

11,0

10,19

-7,50%

4

6

10,0

8,5

7,55

-11,55%

3

3


11,1

9,4

8,72

-6,99%

4

4

10,8

9,8

7,62

-21,86%

1

3

Havířov

15,4

13,2

12,43

-5,92%

4

7

Hlučín

10,2

9,1

7,04

-22,56%

1

3

7,8

7,2

6,79

-5,78%

4

2

Karviná

15,9

15,1

14,66

-2,64%

5

7

Kopřivnice

10,8

8,3

7,44

-10,13%

3

3

-18,16%

2

6

Jablunkov

Kravaře

14,5

12,2

10,01

15

Název SO ORP

2010

2014 %podíl

2011

Změna r. 2011-2014



Krnov

15,9

16,1

13,58

-15,49%

2

7

Nový Jičín

10,5

8,7

7,59

-12,27%

3

3

Odry

17,8

14,1

10,02

-28,76%

1

6

Opava

11,2

9,9

9,18

-7,27%

4

5

Orlová

15,2

13,8

12,92

-6,50%

4

7

Ostrava

11,9

11,2

11,61

3,63%

6

6 7

15,8

14,4

13,05

-9,37%

4

Třinec

8,0

6,9

6,55

-5,61%

4

2

Vítkov

18,2

16,2

13,51

-16,76%

2

7

SM kra j – medián 12,2 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

11,1

10,0

-10,21%

Rýmařov

Rozhodujícím ukazatelem je hodnocení stavu nezaměstnanosti v r. 2014, který již vychází z nové metodiky, hodnocení potvrzuje nepříznivou situaci v SO ORP Bruntál, Karviná, Krnov, Vítkov Rýmařov, Rýmařov, Orlová a Havířov. Dlouhodobě se potvrzuje existence dvou regionálních ostrovů nezaměstnanosti, Bruntálsko, které doahujeí až na Vítkovsko, a počtem nezaměstnaných největší region – Karvinsko. Dlouhodobý vývoj ukazuje na posílení SO ORP Třinec a Frýdek-Místek, krátkodobě i Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí a Odry. Poměrně validním, doplňkovým ukazatelem hospodářské situace v území je ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Jedná se o poměrně proměnlivý ukazatel, který však není dostupný za roky 2012 a 2013. Otázkou je i porovnatelnost těchto ukazatelů, nově byla omezena dostupnost údajů za podniky s méně než 25 zaměstnanci. Tabulka A22: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP Bílovec

2001

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

39,8

57,1

5,7

18,5

8,6

3,6

3,9

55,3

142,3

58,8

149,6

127,2

23,6

8,1

5,9

85,7

Bruntál

23,1

22,7

36,0

42,9

16,5

13,2

18,6

37,8

Český Těšín

82,8

76,6

175,0

95,3

44,6

9,1

13,4

65,4

Frenštát p.R.

11,0

23,7

23,0

8,5

3,9

2,1

11,0

60,9

Frýdek-Místek

28,5

23,1

54,5

14,6

9,7

5,3

4,4

14,1

Frýdlant n. O.

24,5

170,8

37,5

19,6

10,2

7,0

3,0

25,9

Havířov

34,5

361,9

203,0

90,1

38,0

15,1

12,5

60,5

Hlučín

55,3

69,0

54,4

35,4

17,0

6,3

6,8

33,1

Jablunkov

34,0

88,3

103,8

108,6

54,8

18,5

16,3

25,9

Karviná

42,7

37,9

83,5

59,4

29,7

10,5

14,5

46,0

Kopřivnice

55,1

89,9

34,6

26,7

3,7

2,8

10,5

42,8

Kravaře

81,0

60,9

72,9

26,7

26,1

14,7

18,0

70,8

Krnov

56,3

42,5

107,3

59,8

24,2

12,5

17,8

43,8

Nový Jičín

26,6

23,7

23,7

17,6

5,8

3,4

7,2

24,0

Odry

23,4

26,4

26,5

14,8

4,3

3,7

13,9

62,5

Opava

23,1

27,5

21,7

17,4

9,9

4,6

7,4

20,6

Orlová

84,8

82,4

92,7

77,2

43,8

33,6

43,4

42,2

Ostrava

37,1

45,6

31,9

24,6

6,8

4,2

3,6

22,9

Bohumín

16

Název SO ORP

2001

Rýmařov

2003

46,2

2004

2005

2006

2007

70,8

55,7

62,1

29,2

2008

15,0

2009

34,2

62,1

Třinec

50,3

61,3

58,2

56,6

16,3

6,2

5,9

16,9

Vítkov

78,7

135,5

49,8

37,0

26,0

18,7

40,9

98,8

41,3

59,8

54,4

36,2

16,7

7,6

11,7

43,3


Pro hodnocení počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4 – průměrný, 7 – nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na situaci v celé ČR. Tabulka A23: Parametry hodnocení počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (průměr r. 2011 a 2012) Hodnocení Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

1

2

3

4

5

6

7

menší než 5

5 až 9

10 až 19

20 až 29

30 až 39

40 až 49

50 a více

17

Tabulka A24: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012) Název SO ORP

2010

2011

Průměr r. 2011-2012

Hodnocení stavu r. 2011a 2012

Hodnocení stavu nezaměstnanosti r. 2014

Rozdíl obou hodnocení

Bílovec

41,2

19,2

30,2

5

4

1

Bohumín

38,3

36,3

37,3

5

6

-1

Bruntál

30,7

34,5

32,6

5

7

-2

4

6

-2

4

3

3

4

5

3

Český Těšín Frenštát Radhoštěm

28,0

27,8

27,9

37,3

5,8

21,5


22,3

15,5

18,9

46,9

14,4

30,7

Havířov

50,2

33,4

41,8

6

7

-1

Hlučín

30,2

31,7

30,9

5

3

2

Jablunkov

35,6

55,9

45,7

6

2

4

30,6

5

7

-2

17,2

3

3

0

49,0

6

6

0

38,3

5

7

-2

3

0

Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov

pod

45,3 24,2 71,5 39,1

15,9 10,2 26,4 37,4

1 -1 2

Nový Jičín

17,7

21,9

19,8

3

Odry

36,7

43,7

40,2

6

6

0

Opava

30,7

21,5

26,1

4

5

-1

Orlová

83,6

19,8

51,7

7

7

0

13,5

3

6

-3

124,6

7

7

0

31,7

5

2

3

7

7

0

Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

15,1 146,5 30,8

11,9 102,6 32,7

96,4

57,3

76,9

SM kraj-medián 37,0 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty

27,1

31,3

Nedostatek pracovních míst – vysoký počet uchazečů pouze zčásti koreluje s hodnocením stavu nezaměstnanosti v r. 2014 (korelační koeficient 0,44), největší pozitivní rozdíl v hodnocení na Jablunkovsku je vysvětlitelný vyjížďkou za prací na Třinecko. Problematičtější je však hodnocení rozporu na samotném Třinecku. Největší negativní rozdíl je vlastní pro SO ORP Ostrava, kde relativní nabídka pracovních míst je vysoká i rozmanitá (na poměry MS kraje). Negativní hodnocení nezaměstnanosti i nabídky pracovních míst vykazují shodně SO ORP Orlová, Vítkov a Rýmařov, do značné míry i SO ORP Havířov, Karviná a Bruntál. Analýza nezaměstnanosti, včetně její územní diferenciace, je ve srovnání například s demografickými údaji nedostatečná. Je až zarážející, nakolik MPSV v minulých letech připustilo destrukci informačního systému o nezaměstnanosti a zanedbalo jeho analýzu.

18

SO ORP BÍLOVEC SO ORP Bílovec leží ve střední části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Opava, na severovýchodě se SO ORP Ostrava, na jihovýchodě se SO ORP Kopřivnice a na jihozápadě se SO ORP Nový Jičín. Většinu území SO ORP Bílovec tvoří mírně zvlněná krajina Klimkovické pahorkatiny a na severu a západě Těškovické pahorkatiny. Na jihovýchodě je správní obvod ohraničen pruhem Oderské nivy. Nadmořská výška (220 – 460 m.n.m) a částečně i relativní výšková členitost řešeného území je malá. Členitost území stoupá směrem na severozápad.Správní obvod Bílovec zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinnéoblasti Poodří. Území SO ORP Bílovec zaujímá 3,1 % rozlohy kraje a žije zde 2,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. SO ORP Bílovec zahrnuje 12 obcí – Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek, Velké Albrechtice, z nichž 2 jsou Pověřenými úřady (Bílovec a Studénka). Právě ve městech Bílovec a Studénka žije téměř 70 % obyvatel správního obvodu. Na 14,5 %území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje 72,1 %. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýrazněji se tento růst projevil v letech 1997 - 2000, kdy došlo k nárůstu populace v dané lokalitě o 643 obyvatel. Mezi roky 2000 – 2001 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel (o 308 obyvatel). Od tohoto roku počet obyvatel pozvolna klesal až do roku 2006, kdy lze naopak zaznamenat pozvolný růst počtu obyvatel na současnou hodnotu necelých 26 000. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Bílovec mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

26500 26000 25500 25000 1991

1996

2001

2006

2011

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů

Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, měly hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) protichůdné tendence. Zatímco hmmp klesala, hmms zaznamenávala růst. Tento stav trval až do roku 1998, kdy došlo k vyrovnání obou křivek a do roku 2001nabíraly křivky přibližně stejných hodnot. Hmpp se poté až do roku 2006 pohybovala v pravidelných intervalech nárůstu a úbytku hodnot, zatímco hmms plynule a pozvolna rostla. Hrubá míra celkového přírůstkupopulace (hmcpp) rostla přibližně až do poloviny roku 2009, kdy nastal její strmý pokles, avšak již od poloviny roku 2010 lze zaznamenat opět její mírný nárůst. Všechny 3 sledované veličiny se po celou dobu sledování držely mezi hodnotami -3 ‰ až 3 ‰.

19

Graf 2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bílovec

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstkuhmpp=(NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

V roce 2000 žilo v SO ORP Bílovec necelých 1 400 dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem rostlo také jejich zastoupení ve společnosti.Největší podíl obyvatelstva tvořila skupina ve věku 20 – 24 let (2 285 osob), druhou nejpočetnější byla skupina obyvatel ve věku 45 – 49 let (2 006 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2500

2030

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

V roce 2001 žilo v SO ORP Bílovec 25 918 obyvatel a tento stav zůstal téměř nezměněn až do roku 2011, kdy došlo k nárůstu obyvatel o 0,1 %, tedy na 25 953 obyvatel. Jednalo se o přírůstek 35 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v rámci SO ORP Bílovec byl mezi lety 2001 – 2010 zaznamenán v obcích Velké Albrechtice (9,3 %), Tísek (8,9 %) a Slatina (8,7 %). Naopak pokles počtu obyvatel nastal pouze ve dvou obcích, a to v obci Studénka (-4,0 %) a Kujavy (-0,2 %). 20

SO ORP Bílovec byl v letech 2001 – 2010 charakterizován celkovými kladnými hodnotami přirozeného přírůstku (18 obyvatel) i migračního salda (17 obyvatel). Přirozený přírůstek byl v těchto letech nejvyšší v obci Bílovec (67 obyvatel), zatímco migrační saldo zde bylo druhé nejnižší (-26 obyvatel) v rámci SO ORP Bílovec. Nejnižší přirozený přírůstek zaznamenala obec Jistebník (-47 obyvatel), avšak zde bylo zároveň zaznamenáno nejvyšší migrační saldo (114 obyvatel). Naopak nejnižší migrační saldo SO ORP Bílovec bylo zjištěno v obci Studénka (-435 obyvatel). V SO ORP Bílovec docházelo v letech 2001 – 2010 ke snižování počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, tedy k výraznému stárnutí obyvatelstva. Také index stáří vzrostl mezi těmito lety z hodnoty 63,5 na hodnoty 97,5. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň nejnižší podíl skupiny obyvatelstva ve věku nad 65 let lze dlouhodobě vypozorovat u obce Bravantice. Naopak nejpočetnější složka obyvatel ve věkové skupině nad 65 let je dlouhodobě v obci Albrechtičky. Index stáří je dlouhodobě nejvyšší v obcích Bítov (maximum v roce 2011 152,4) a Albrechtičky. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bílovec 13,01 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,1, % (-1,91 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla a to o 2,8 % (z 6,87 % v roce 2005 na 4,07 % v roce 2010). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší v obci Bílov a Kujavy, naopak nejpříznivější je stav v obci Tísek. Míra nezaměstnanosti vzrostla v rámci SO ORP Bílovec ve sledovaném období pouze ve dvou obcích a to v obci Pustějov (2,79 %) a Tísek(0,41 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Bravantice (-5,04 %). V obci Pustějov také, jako v jediné z obcí, vzrostla v letech 2005 – 2010 míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Tabulka 1: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bílovec mezi lety 2001 – 2011 Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

Rok 2001 693 542 7494 394 792 1463 549 965 679 10520 883 944 25918

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně (%)

2011 697 581 7535 416 834 1530 548 976 738 10104 962 1032 25953

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 – stav2001) / stav2001 * 100

21

4 39 41 22 42 67 -1 11 59 -416 79 88 35

0,6 7,2 0,5 5,6 5,3 4,6 -0,2 1,1 8,7 -4,0 8,9 9,3 0,1

Tabulka 2:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bílovec za období 2001 – 2010 Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

Narození

Zemřelí

57 51 832 36 80 108 68 81 71 1037 97 100 2618

Přirozený přírůstek

83 50 765 48 90 155 54 93 76 1018 86 82 2600

Přistěhovalí

-26 1 67 -12 -10 -47 14 -12 -5 19 11 18 18

Vystěhovalí

188 196 1325 88 230 397 122 212 204 1456 184 285 4887

Migrační saldo

158 158 1351 54 178 283 137 189 140 1891 116 215 4870

30 38 -26 34 52 114 -15 23 64 -435 68 70 17

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.

Tabulka 3: Věková struktura obcí SO ORP Bílovec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 – 64 65+ 17,7 18,6 19,1 13,2 21,1 17,2 19,3 20,1 16,0 17,9 19,2 17,2 18,3

65,5 71,8 69,8 70,5 72,5 69,9 70,2 67,9 68,9 70,4 67,5 73,8 70,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 – 64 65+ 16,7 9,6 11,1 16,3 6,4 12,9 10,5 12,0 15,1 11,7 13,3 9,0 11,6

13,7 15,9 15,5 10,2 15,5 14,2 17,5 14,9 14,6 14,7 15,1 16,8 15,0

69,3 71,2 70,5 74,2 75,5 71,5 71,7 69,6 70,8 69,4 70,6 72,1 70,4

17,0 12,9 14,0 15,6 9,0 14,3 10,8 15,6 14,6 16,0 14,3 11,1 14,6

Index stáří v r. 2000 94,3 51,5 57,9 123,1 30,5 75,2 54,6 59,6 94,5 65,6 69,2 52,7 63,5

Index stáří v r. 2010 124,2 81,1 90,7 152,4 58,1 100,5 61,7 104,7 100,0 108,8 94,4 66,5 97,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100

Tabulka 4:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bílovec Míra nezaměstnanosti [%] Obec Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

10,79 16,98 13,51 9,41 17,97 14,26 16,43 8,44 10,26 12,94 6,99 13,13

10,03 16,75 12,14 8,80 12,93 10,97 16,19 11,23 6,76 10,51 7,40 9,39

Změna 2005 – 2010 -0,76 -0,23 -1,37 -0,61 -5,04 -3,29 -0,24 2,79 -3,50 -2,43 0,41 -3,74

13,01

11,10

-1,91

2005

2010

Zdroj dat: MPSV, GIS 0

22

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 – 2010 3,95 2,30 -1,65 8,31 5,66 -2,65 7,59 4,60 -2,99 5,18 3,72 -1,46 10,57 4,48 -6,09 7,55 4,05 -3,50 7,85 6,56 -1,29 3,41 4,48 1,07 4,10 1,68 -2,42 6,89 3,95 -2,94 2,74 2,09 -0,65 6,52 3,14 -3,38 6,87 4,07 -2,80

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bílovec klesl z hodnoty 5 942 v roce 2005 na hodnotu 5 610 v roce 2010 (-5,59 %). Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze dlouhodobě zaznamenat v obcích Bílovec a Studénka, naopak nejnižší v obcích Bítov a Slatina. Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst v letech 2005 – 2010 nastal v obcích Albrechtičky (46,51 %) a Bítov (36,36 %). Naproti tomu největší pokles nastal v obcích Kujavy (-26,67 %) a Velké Albrechtice (18,14 %). Od roku 2005 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 70,75 registrovaných uchazečů připadalo 40,75 volných pracovních míst (tj. 1,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 151,42 registrovaných uchazečů připadalo 1,83 volných pracovních míst (tj. 82,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec dosahovala v roce 2005 149,24 ‰ a do roku 2010 vzrostla o 10,98 ‰ (na 160,22 ‰). Míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě nejvyšší v obcích Slatina, Bílovec a Pustějov, naopak nejnižší je v obcích Bravantice a Bítov. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity lze v letech 2005 – 2010 zaznamenat v obci Bítov (45,13 ‰), naopak největší pokles je patrný v obci Pustějov (11,5 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec má své sídlo v obci Bílovec, 3 v obci Studénka a jeden v obci Velké Albrechtice. Dva z těchto největších zaměstnavatelů v dané lokalitě spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a pět jich spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 5:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bílovec Obec

Počet obsazených pracovních míst 2005

Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

2010 43,00 56,00 2418,00 11,00 67,00 168,00 75,00 159,00 44,00 2374,00 53,00 474,00 5942,00

63,00 59,00 2184,00 15,00 61,00 187,00 55,00 131,00 39,00 2372,00 56,00 388,00 5610,00

Rozdíl mezi lety 2005 – 2010 Absolutní Relativní (%) 20,00 46,51 3,00 5,36 -234,00 -9,68 4,00 36,36 -6,00 -8,96 19,00 11,31 -20,00 -26,67 -28,00 -17,61 -5,00 -11,36 -2,00 -0,08 3,00 5,66 -86,00 -18,14 -332,00 -5,59

Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

23

Graf 4:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bílovec

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008

volná pracovní místa

2009

2010

2011

registrovaní uchazeči


Tabulka 6:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec Obec

2005 128,55 135,78 167,58 84,13 91,02 131,76 129,09 171,58 177,93 148,51 112,58 141,68

Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec

149,24

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 – 2010 157,97 142,36 178,09 129,27 115,48 145,82 125,00 160,08 192,89 158,83 117,46 157,53 160,22

29,42 6,58 10,51 45,13 24,46 14,06 -4,09 -11,50 14,96 10,33 4,88 15,85 10,98

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. Pop je počet obyvatel k 1. 1. Daného roku

Tabulka 7:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec Obchodní jméno

Sídlo

Bílovecká nemocnice, a.s.

Bílovec

MSV Metal Studénka, a.s.

Studénka

MASSAG, a.s.

Bílovec

Pekařství Illík, spol. s r. o.

Bílovec

Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, Bílovecká nemocnice

Bílovec

LUCCO a.s.

Velké Albrechtice

Město Bílovec Město Studénka

Bílovec Studénka

Pars Komponenty s.r.o.

Studénka

SUGAL spol. s r.o.

Bílovec

Převažující činnost Ústavní zdravotní péče Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Činnosti odborových svazů Výroba motorových vozidel a jejich motorů Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Smíšené hospodářství

Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011

24

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 – 499 250 – 499 200 – 249 200 – 249

200 – 249

100 – 199 100 – 199 100 – 199 100 – 199 100 – 199

SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Jednáse o vyhodnocení vybraných podmínek soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek za SO ORP jako celek (byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, výsledné hodnocení bylo provedeno na základě expertní korekce zvažující širší podmínky území).

Téma-ukazatel

7-vývoj počtu obyvatel 7-vývoj věkové struktury obyvatel 7-stav věkové struktury obyvatel 7-vývoj podílu dětí narozených mimo manželství 7-stav podílu dětí narozených mimo manželství 8-bytová výstavba v posledních dvou letech 8-bytová výstavba v letech 2002-2011

Hodnocení (1 nejlepší 7 nejhorší) 4

Silné stránky stabilizovaný vývoj počtu obyvatel

4

mírně příznivý stav věkové struktury obyvatel stabilní podíl dětí narozených mimo manželství

5 5 6 Příležitost

8-fungování sídel Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území

10-zaměstnanost Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok

5

Vliv ÚPD

malý mírné zhoršení věkové struktury obyvatel

5

3

Slabé stránky

velmi malý

velmi malý

minimální nadprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení menší problémy fungování sídlišť

minimální velký velký

malý

4,63 5 7 2 4

velmi nízká intenzita příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný stav

2

průměrný průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst

5 dobré dopravní podmínky Příležitost

5

velmi velký

malý velmi velký

Ohrožení přenos nezaměstnanosti z Ostravska

malý

4,17

4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou podpory podnikání, zejména ve vazbě na zlepšení dopravní podmínky

25

SO ORP BOHUMÍN Původní text byl upraven s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012), tj. připojení obce Dolní Lutyně do SO ORP Bohumín (do té doby byla součástí SO ORP Bohumín). SO ORP Bohumín leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severu je správní obvod lemován státní hranicí s Polskem, na východě sousedí se SO ORP Karviná a Orlová, na jihozápadě se SO ORP Ostrava a na západě sousedí se SO ORP Hlučín. Povrch správního obvodu je v severní a severozápadní části tvořen Ostravskou nivou, jižní a jihovýchodní část území je tvořena Orlovskou plošinou. Severovýchodní část území je tvořena souvislými plochami zemědělské půdy vysoké bonity a je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů. Řeka Olše zde meandruje a vytváří ideální podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Tato oblast je dnes zvláště chráněné území. Zemský povrch je zde spíše plochý až mírnězvlněný. Odlišný charakter mají severní a jižní části území. Pro Ostravskou pánev jsou charakteristická silná antropogenní narušení vlivem hustého osídlení a těžkého průmyslu. Na celkové rozloze kraje se správní obvod Bohumín podílí pouze 1,3%, avšak žije zde 2,8% obyvatel kraje, čímž území náleží 10. v rámci kraje. Na území SO ORP Bohumín se nacházejí tři obce, z toho dvě města, a to Rychvald aBohumín, který je zároveň Pověřeným úřadem. Na území SO ORP Bohumín a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o černé uhlí a zemní plyn, v blízkosti řeky Odry také o ložisko štěrkopísku. Těžba štěrku, která je dosud v některých lokalitách dosti intenzivní, vytvořila umělá jezera a ta jsou vyhledávána zejména v létě k rekreačním účelům, ke koupání a slunění. Těžba černého uhlí již byla zastavena. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín podrobně popisuje následující tabulka. Základní poznatky sociodemografického vývoje: • • • • • •

•

•

Vývoj vykazoval mezi léty 1991 – 2014 dlouhodobě klesající tendenci, pokles počtu obyvatel nastal po r. 1994. Vývoj v jednotlivých letech je poměrně proměnlivý, náznaky změny v letech 2004-2008 neznamenaly změnu dlouhodobého trendu. Příčinou nepříznivého vývoje je z dlouhodobého hlediska úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou, počet zemřelých je přitom stabilnější než počet narozených, který vykázal větší propad. Příznivou skutečností je dlouhodobě kladné migrační saldo, které se do záporných hodnot propadá pouze v jednotlivých letech (r. 2010 a r. 2014). Nepříznivý demografický vývoj vykazuje město Bohumín, podobně jako většina měst v širším regionu. Vývoj věkové struktury obyvatel, jeho stav a následné hodnocení SO ORP je patrné z tabulky A9, vývoj je možné hodnotit jako průměrný s negativními tendencemi, odpovídající obecným trendům stárnutí populace v ČR (tj. růstu podílu poproduktivní složky a poklesu podílu předproduktivní složky populace). Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel je negativní, rychlost poklesu bude záviset zejména na ekonomických podmínkách vlastního SO ORP, ale i např blízkého SO ORP Ostravy. Pokles počtu obyvatel ze současného stavu cca 34 000 blížící se cca 31500 obyvatel po r. 2030 je reálný. Vývoj bude doprovázet řada sociálně demografických problémů, zejména na území města Bohumína.

26

Tab. Změny počtu obyvatel od r. 1991 v SO ORP Bohumín PřistěVystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 1991 34 836 423 415 999 861 8 138 146 1992 34 982 390 427 949 691 -37 258 221 1993 35 203 432 437 951 641 -5 310 305 1994 35 508 370 480 695 557 -110 138 28 1995 35 536 330 418 695 619 -88 76 -12 1996 35 524 337 424 572 532 -87 40 -47 1997 35 477 347 437 519 505 -90 14 -76 1998 35 401 307 400 568 541 -93 27 -66 1999 35 335 287 360 637 578 -73 59 -14 2000 35 321 287 398 561 534 -111 27 -84 2001 34 831 297 438 579 570 -141 9 -132 2002 34 699 302 411 653 618 -109 35 -74 2003 34 625 288 450 733 638 -162 95 -67 2004 34 558 306 413 720 573 -107 147 40 2005 34 598 311 443 713 650 -132 63 -69 2006 34 529 363 428 698 583 -65 115 50 2007 34 579 361 388 741 638 -27 103 76 2008 34 655 375 378 780 601 -3 179 176 2009 34 831 348 444 691 607 -96 84 -12 2010 34 819 399 422 683 703 -23 -20 -43 2011 34 171 337 419 752 720 -82 32 -50 2012 34 121 313 398 764 749 -85 15 -70 2013 34 051 315 377 742 694 -62 48 -14 2014 34 037 324 394 798 855 -70 -57 -127 2015 33 910 1991průměr 2014 340 417 716 636 -77 81 4

Předchozí tabulka byla záměrně zvolena v podrobnosti za jednotlivé roky a s maximální aktuálností, jako podklad vhodný pro další využití. Při práci s touto tabulkou je nutno brát v úvahu „běžné“ intercenzální opravy ČSÚ pro rok 2000-2001 a 2010-2011.

27

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 14 950 na hodnotu 15387, což představuje nárůst o 2,89 % (432 obsazených míst). Zatímco v obci Bohumín počet obsazených pracovních míst ve sledovaném období vzrostl o 3,41 %, v obci Dolní Lutyně dokonce o 16,34%, v obci Rychvald tento počet obsazených pracovních míst klesl (-2,68 %). Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP a srovnání s dalšími SO ORP, včetně hodnocení je uveden v tab. A18 až A21. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval SO ORP Buhumín kolem roku 2003 (17%), v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje se jednalo o hodnotu pod mediánem (17,4%) a výrazně i například blízkého SO ORP Orlová s mírou nezaměstnanosti nekvyšší v celém kraji (21,4%). V roce 2014 byla z hlediska nově zavedeného ukazatele – podílu nezaměstnaných úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Bohumín na úrovní mediánu MS kraje. Stav nezaměstnanosti v SO ORP Bohumín je možno dlouhodobě hodnotit jako nepříznivý, s velmi mírnou tendencí ke zlepšení. Všech deset největších zaměstnavatelů SO ORP Bohumín sídlí v obci Bohumín. Největší společností je firma ŽDB GROUP, a.s. s 2 500 – 2 999 zaměstnanci, druhou největší je společnost BONATRANS GROUP a.s. s 1 000 – 1 499 zaměstnanci. Dalších šest zaměstnavatelů náleží do skupiny s 250 – 499 zaměstnanci a dvě firmy zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 8:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bohumín Obec


Bohumín Rychvald Dolní Lutyně SO ORP Bohumín

2010 11371,00 1121,00 453,00

11759,00 1091,00 527,00

14950

15387

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 388,00 3,41 -30,00 -2,68 74,00 16,34 432


28

2,89

SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Jedná se o vyhodnocení vybraných podmínek soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek za SO ORP jako celek (byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, výsledné hodnocení bylo provedeno na základě expertní korekce zvažující širší podmínky území). Téma-ukazatel

7-vývoj počtu obyvatel 7-vývoj věkové struktury obyvatel 7-stav věkové struktury obyvatel 7-vývoj podílu dětí narozených mimo manželství 7-stav podílu dětí narozených mimo manželství 8-bytová výstavba v posledních dvou letech 8-bytová výstavba –změna v posledních dvou letech



Hodnocení (1 nejlepší 7 nejhorší)

Silné stránky

Slabé stránky mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel

5 4 4

velmi malý nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství vysoký podíl dětí narozených mimo manželství

6

1

malý velmi malý

průměrný stav věkové struktury obyvatel

5

4

Vliv ÚPD

průměrná intenzita bytové výstavby velmi vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost

5

minimální

minimální velký

velký Ohrožení problémy fungování sídlišť, sociální soudržnosti malý

4,25

5 7 3 6 5 1

5

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace negativně ovlivňována zejména vývojem v Bohumíně. Ve výhledu tlak na pokles počtu obyvatel. velmi nízká intenzita velmi velký mírně příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný špatný stav nezaměstnanosti průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst malý velmi dobré dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení přenos nezaměstnanosti z využití dálnice D 1 Ostravska malý

4,50 5

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně negativně, s potřebou výrazné podpory podnikání.

29

SO ORP BRUNTÁL SO ORP Bruntál leží v západní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Krnov, na východě se SO ORP Opava a na jihovýchodě se SO ORP Vítkov. Na jihu správní obvod hraničí s Olomouckým krajem, na západě sousedí se SO ORP Rýmařov a částečně také s Olomouckým krajem. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, na severozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvodu Bruntál se nachází dva významné vodní toky – řeky Opava a Moravice. Územím také prochází evropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře.Mimořádný význam mají v této lokalitě lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannou a rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy – zlato a stříbro – a rudy barevných kovů. SO ORP Bruntál zahrnuje celkem 31 obcí – Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem.Jedná se o třetí největšípočet obcí spadajících do správního obvodu v rámci Moravskoslezského kraje. Čtyři obce správního obvodu jsou Pověřenými úřady – Bruntál, Moravský Beroun, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. SO ORP Bruntál se podílí na rozloze kraje podílem 12,7 % (1. místo v kraji), avšak na celkovém obyvatelstvu kraje se podílí pouhými 3,4 %(9. místo v rámci kraje). V samotném městě Bruntále (v sídle ORP) žije 41 % obyvatel tohoto správního obvodu a ve čtyřech městech (Bruntál, Horní Benešov, Moravský Beroun a Vrbno pod Pradědem) žije 68,7 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 byl v SO ORP Bruntál patrný nárůst počtu obyvatel a tato tendence pokračovala až do roku 1996, kdy bylo dosaženo 39 942 obyvatel. V tomto roce se počet obyvatel stabilizoval a do roku 1999 se nijak zásadně neměnil. Až po tomto roce nastal pokles počtu obyvatelstva až na současnou hodnotu 38 677 obyvatel, což představuje pokles o 264 osob,oproti výchozímu stavu. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Bruntál mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

40500 40000 39500 39000 38500 38000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Bruntál od roku 1991 plynule klesala až do roku 2003, kdy se dostala na nulovou hranici. Tento stav trval do roku 2005 a poté je patrný opět mírný nárůst hmpp. Avšak počátečního stavu 6 ‰ z roku 1991 již nikdy nebylo dosaženo. Také hrubá míra migračního salda (hmms) se na počátku sledovaného období v roce 1991 pohybovala okolo 7 ‰, avšak od tohoto roku klesala a kladných hodnot již nikdy nenabyla. Posledních 10 let se hmms pohybuje v rozmezí -3 ‰ až -6 ‰. Stejnou tendenci lze zaznamenat také u hrubé míry celkového přírůstkupopulace (hmcpp). Od roku 1991, kdy nabyla křivka hmcpp maximální hodnoty 9 ‰, je patrný pokles a od roku 1998 se hmcpp dostala trvale do záporných hodnot. 30

Graf 6: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bruntál

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstkuhmpp=(NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku populacehmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

V roce 2000 žilo v SO ORP Bruntál přes 2 000 dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem osob úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která se stala výrazně nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (3 874 obyvatel). Druhou nejpočetnější skupinou obyvatel byli obyvatelé ve věku 45 – 49 let (3 214 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále ve věku 55 – 59 let. Rozdíl v počtu osob spadajících do těchto dvou věkových skupin je výrazně nižší, než tomu bylo v roce 2000. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 7:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bruntál v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

31

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

V roce 2001 žilo v SO ORP Bruntál 39 676 obyvatel, avšak do roku 2011 tento stav klesl na 3 8667 (2,5 %). Jedná se o pokles o 1 009 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v SO ORP Bruntál nastal v letech 2001 – 2011 v obci Nová Pláň (72,0 %), Dlouhá Stráň (41,0 %) a v obci Staré město (28,9 %). Naopak největší pokles v počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Křišťanovice (-18,0 %), Leskovec nad Moravicí (-13,1 %) a v obci Roudno (-12,7 %). V SO ORP Bruntál lze mezi lety 2001 - 2010 zaznamenat kladný přirozený přírůstek (356 osob), avšak hodnota migračního salda je záporná (-1 365). Kladný přirozený přírůstek ovlivňuje především obec Bruntál, kde tento ukazatel dosáhl hodnoty 411 osob. V ostatních obcích SO ORP Bruntál je hodnota přirozeného přírůstku výrazně nižší, např. obec s druhým nejvyšším přirozeným přírůstkem je obec Horní Benešov s hodnotou 30 obyvatel. Nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obci Vrbno pod Pradědem (-81 osob). Kladné migrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci Staré Město (165 osob), Mezina (65 obyvatel) a Moravskolsezský Kočov (63 osob). Naopak nejnižší migrační saldo bylo zaznamenáno v obci Bruntál (-886 obyvatel) a v obci Vrbno pod Pradědem (-520 osob). V roce 2001 byla v SO ORP Bruntál poměrně výrazně zastoupena skupina obyvatel ve věku do 14 let (19,1 %), obyvatel starších 65 let zde žilo 9,9 %. V roce 2010 došlo k mírnému vyrovnání obou skupin obyvatelstva, osob do 14 let věku zde bylo 15 % a osob starších 65 let 12,4 %. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň jeden z nejnižších podílů skupiny obyvatel ve věku nad 65 let lze v roce 2001 vypozorovat u obce Světlá Hora, v roce 2010 došlo k výraznému snížení počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let. Index stáří SO ORP Bruntál se zvýšil z hodnoty 51,6 v roce 2001 na hodnotu 82,7 v roce 2010. U dvou obcí byla dokonce překročena hodnota 200 indexu stáří. Jedná se o obec Dlouhá Stráň, kde index stáří dosáhl hodnoty 228,6 a obec Roudno s indexem stáří 242,9. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bruntál se v letech 2005 – 2010 snížila o 0,47 %, z hodnoty 15,14 % v roce 2005 na hodnotu 14,67 % v roce 2010. Nejvýraznější pokles lze vysledovat v obci Roudná pod Pradědem, kde došlo ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,38 % a v obci Andělaská Hora (-2,47 %). Naopak nárůst byl nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (5,45 %) a Nová Pláň (3,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Bruntál v daných letech poklesla o 1,45 %. Nejvýraznější pokles nastal v obcích Karlova Studánka (-5,40 %), Bílčice (-5,14 %) a Ludvíkov (4,89), zatímco nárůst byl jednoznačně nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (4,88 %). Tabulka 9:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bruntál mezi lety 2001 - 2011 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno

Rok 2001 384 247 17631 506 61 1563 2499 334 230 1147 317 521 553 344 236 402 455 25 253 337 540 205


2011 366 238 17156 458 86 1469 2444 347 247 1120 260 453 540 333 294 442 537 43 274 366 520 179

32

-18 -9 -475 -48 25 -94 -55 13 17 -27 -57 -68 -13 -11 58 40 82 18 21 29 -20 -26

-4,7 -3,6 -2,7 -9,5 41,0 -6,0 -2,2 3,9 7,4 -2,4 -18,0 -13,1 -2,4 -3,2 24,6 10,0 18,0 72,0 8,3 8,6 -3,7 -12,7

Rok

Obec

2001

Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem

386 238 664 1526 505 573 483 263 6248 39676

SO ORP Bruntál


2011 392 233 856 1471 535 596 509 256 5647 38667

6 -5 192 -55 30 23 26 -7 -601 -1009

1,6 -2,1 28,9 -3,6 5,9 4,0 5,4 -2,7 -9,6 -2,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100

Tabulka 10:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bruntál za období 2001 – 2010 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Narození 38 16 1920 51 3 137 277 42 24 95 23 41 65 15 21 47 56 4 27 28 49 8 51 19 79 135 62 51 57 25 531 3997

Zemřelí


33 25 1509 60 5 134 247 30 7 126 24 67 65 36 28 37 37 4 25 34 68 28 31 27 52 123 41 64 37 25 612 3641

5 -9 411 -9 -2 3 30 12 17 -31 -1 -26 0 -21 -7 10 19 0 2 -6 -19 -20 20 -8 27 12 21 -13 20 0 -81 356

Přistěhovalí 116 56 3475 132 42 313 436 78 93 276 126 118 170 99 169 220 222 31 111 111 193 74 94 59 362 403 136 194 229 67 689 8894

Vystěhovalí

Migrační saldo

139 56 4361 171 15 410 521 77 93 272 182 160 183 89 104 190 159 13 92 76 194 80 108 56 197 470 127 158 223 74 1209 10259


33

-23 0 -886 -39 27 -97 -85 1 0 4 -56 -42 -13 10 65 30 63 18 19 35 -1 -6 -14 3 165 -67 9 36 6 -7 -520 -1365

Tabulka 11:Věková struktura obcí SO ORP Bruntál k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,9 18,4 20,0 21,9 16,9 18,8 19,2 22,0 18,9 20,0 20,9 19,9 13,7 22,2 19,8 15,0 15,1 16,7 11,4 14,3 20,0 14,2 15,1 16,8 17,5 23,9 17,8 16,4 18,5 22,3 17,8 19,1

75,7 69,7 71,0 66,5 72,9 69,7 70,4 67,5 75,0 67,8 73,4 67,3 75,0 62,6 69,4 72,0 77,0 70,8 75,1 74,5 69,7 68,9 73,9 66,4 72,5 69,1 75,1 72,5 71,3 67,5 71,9 71,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 12,4 11,9 9,0 11,6 10,2 11,6 10,5 10,4 6,1 12,2 5,7 12,9 11,3 15,2 10,9 13,0 8,0 12,5 13,5 11,2 10,4 17,0 10,9 16,8 10,1 7,1 7,1 11,1 10,1 10,2 10,3 9,9

13,8 14,4 15,5 14,0 8,0 14,4 16,2 15,2 13,4 14,7 10,0 14,6 15,8 8,6 16,1 16,7 15,6 27,9 15,9 15,6 16,3 7,8 17,8 13,1 18,2 13,8 18,1 12,2 15,5 12,6 13,5 15,0

75,1 70,3 72,6 71,6 73,9 71,6 71,6 73,5 75,6 73,2 80,7 69,8 70,5 80,4 76,1 70,7 76,4 72,1 71,2 74,4 71,5 73,2 70,6 65,2 72,3 74,5 70,4 76,0 74,2 77,6 71,8 72,6

11,1 15,3 11,9 14,4 18,2 14,0 12,2 11,3 11,0 12,1 9,3 15,7 13,6 11,0 7,7 12,7 8,0 0,0 12,9 9,9 12,2 19,0 11,6 21,7 9,6 11,6 11,5 11,8 10,3 9,8 14,7 12,4

Index stáří v r. 2000 104,2 64,6 45,1 53,0 60,0 61,6 54,6 47,4 32,6 60,8 27,3 64,7 82,7 68,4 55,1 86,4 52,9 75,0 118,5 78,7 51,9 120,0 72,1 100,0 57,7 29,5 40,0 68,1 54,7 45,8 57,8 51,6

Index stáří v r. 2010 80,4 105,9 76,6 103,1 228,6 97,1 75,4 74,5 82,1 82,4 92,6 107,6 86,0 128,6 47,8 76,1 51,3 0,0 81,4 63,6 75,0 242,9 64,8 165,5 52,7 84,4 63,5 97,2 66,3 77,4 109,3 82,7

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100

Tabulka 12:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bruntál Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov

2005 16,51 14,03 14,12 18,60 19,55 15,80 16,23 16,72 12,89 15,24 15,44 15,40 19,96 17,30 18,85 20,39 16,57

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 14,04 13,62 13,99 17,74 25,00 14,36 15,78 19,55 12,28 13,88 15,23 14,18 19,14 15,48 16,81 19,49 16,90

34

2005 -2,47 -0,41 -0,13 -0,86 5,45 -1,44 -0,45 2,83 -0,61 -1,36 -0,21 -1,22 -0,82 -1,82 -2,04 -0,90 0,33

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010

9,56 8,79 7,25 12,24 9,15 9,92 8,77 6,10 7,81 7,16 8,63 8,14 11,11 9,57 9,64 12,65 7,01

5,87 3,65 6,28 8,87 14,03 6,53 7,56 6,48 2,41 5,01 6,86 5,12 8,61 4,68 7,85 11,02 7,09

-3,69 -5,14 -0,97 -3,37 4,88 -3,39 -1,21 0,38 -5,40 -2,15 -1,77 -3,02 -2,50 -4,89 -1,79 -1,63 0,08

Obec Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

2005 4,26 16,17 14,00 18,78 19,83 19,52 16,86 14,07 17,80 14,82 18,01 18,88 14,05 14,22

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,69 16,26 15,87 18,46 17,95 16,14 18,31 15,42 16,83 15,09 15,83 17,87 16,98 13,22

3,43 0,09 1,87 -0,32 -1,88 -3,38 1,45 1,35 -0,97 0,27 -2,18 -1,01 2,93 -1,00

15,14

14,67

-0,47


35

2005


0,00 10,36 7,90 10,01 12,73 8,78 8,16 5,85 7,57 7,46 7,02 10,37 6,93 7,66 7,88

0,00 6,53 8,22 7,30 11,11 4,65 8,32 5,48 7,53 5,98 7,31 7,50 6,71 5,71 6,43

0,00 -3,83 0,32 -2,71 -1,62 -4,13 0,16 -0,37 -0,04 -1,48 0,29 -2,87 -0,22 -1,95 -1,45

EKONOMICKÝ ROZBOR V roce 2005 bylo v SO ORP Bruntál 13 665 obsazených pracovních míst a do roku 2010 tento počet klesl o 3,04 % (na 13 250). Nejvýraznější pokles byl mezi těmito lety zaznamenán v obcích Nové Heřminovy (-65,22 %), Valšov (-57,80 %) a v obci Lomnice (-51,58 %). Naopak nárůst lze nejvýrazněji spatřit v obcích Horní Životice (171,79 %), Moravskoslezský Kočov (153,33 %) a v obci Andělská Hora (136,36 %). Od roku 2006 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala v polovině roku 2005, kdy na 112,81 registrovaných uchazečů připadalo 2,42 volných pracovních míst (tj. 46,6 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bruntál klesla od roku 2005 (176,03 ‰) do roku 2010 (172,75 ‰) o 3,28 ‰. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity nastal v letech 2005 – 2010 v obcích Dlouhá Stráň (51,38 ‰) a Ludvíkov (38,13 ‰), zatímco nejvýraznější pokles lze zaznamenat v obcích Roudno (-58,37 ‰) a Staré Heřminovy (-51,48 ‰). Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bruntál má sídlo své firmy v obci Bruntál, jedna společnost sídlí v obci Vrbno pod Pradědem, jedna v obci Dvorec a jedna v obci Horní Benešov. Jedinou společností spadající do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci je společnost OSRAM Česká republika, s.r.o. Jedna firma zaměstnává 500 – 999 osob, dvě spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Pět dalších společností spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 13:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bruntál Obec


Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystři Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravic Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov

2010 22,00 101,00 8094,00 74,00 1,00 628,00 822,00 39,00 285,00 237,00 52,00 83,00 95,00 44,00 5,00 52,00 15,00 97,00 46,00 14,00 56,00 8,00 62,00 20,00 160,00 316,00 143,00 47,00 62,00 109,00

52,00 67,00 8350,00 83,00 2,00 571,00 739,00 106,00 240,00 201,00 45,00 43,00 46,00 34,00 7,00 71,00 38,00 75,00 16,00 7,00 64,00 9,00 50,00 12,00 134,00 275,00 167,00 43,00 70,00 46,00

36

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 30,00 136,36 -34,00 -33,66 256,00 3,16 9,00 12,16 1,00 100,00 -57,00 -9,08 -83,00 -10,10 67,00 171,79 -45,00 -15,79 -36,00 -15,19 -7,00 -13,46 -40,00 -48,19 -49,00 -51,58 -10,00 -22,73 2,00 40,00 19,00 36,54 23,00 153,33 -22,00 -22,68 -30,00 -65,22 -7,00 -50,00 8,00 14,29 1,00 12,50 -12,00 -19,35 -8,00 -40,00 -26,00 -16,25 -41,00 -12,97 24,00 16,78 -4,00 -8,51 8,00 12,90 -63,00 -57,80

Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005

2010 1876,00 13665,00

Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

1587,00 13250,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -289,00 -15,41 -415,00 -3,04


Graf 8:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bruntál

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 14:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bruntál Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město

2005 208,67 90,55 180,70 187,88 176,47 141,61 127,35 165,11 214,29 202,16 143,88 128,10 166,67 189,42 187,76 193,24 234,27 205,88 194,44 226,71 189,75 202,02 175,64 134,45 207,47

37

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 195,12 120,83 179,21 189,08 227,85 134,52 120,26 134,73 243,90 192,75 132,08 140,35 155,11 227,54 180,21 187,79 230,47 236,84 163,04 186,39 197,63 143,65 143,22 82,97 207,76

-13,55 30,28 -1,49 1,20 51,38 -7,09 -7,09 -30,38 29,62 -9,41 -11,81 12,25 -11,56 38,13 -7,54 -5,44 -3,80 30,96 -31,40 -40,32 7,88 -58,37 -32,41 -51,48 0,29

Obec

2005 168,77 163,87 182,76 229,96 173,08 175,15

Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP Bruntál

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 171,11 138,89 161,34 195,03 170,12 177,48

176,03

172,75

2,33 -24,98 -21,41 -34,93 -2,95 2,32 -3,28

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

Tabulka 15:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bruntál Obchodní jméno

Sídlo

OSRAM Česká republika s.r.o. AdvancedPlastics s.r.o. Alfa Plastik, a.s. COPRECI CZ, s.r.o. Město Bruntál

Bruntál Vrbno pod Pradědem Bruntál Dvorce Bruntál

ALFUN a.s.

Bruntál

Domov Pohoda, příspěvková organizace HOBES, spol. s r. o. KARETA s.r.o. KARLA spol. s r.o.

Bruntál Horní Benešov Bruntál Bruntál

Převažující činnost Výroba elektrických osvětlovacích zařízení Výroba ostatních plastových výrobků Výroba plastových obalů Výroba ostatních potrubních armatur Všeobecné činnosti veřejné správy Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky Ústavní sociální péče o seniory Výroba zámků a kování Výstavba silnic a dálnic Obrábění


38

Kategorie podle počtu zaměstnanců 1000 - 1499 500 - 999 250 - 499 250 - 499 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Jednáse o vyhodnocení vybraných podmínek soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek za SO ORP jako celek (byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, výsledné hodnocení bylo provedeno na základě expertní korekce zvažující širší podmínky území). Téma-ukazatel



Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel velmi výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

6 7

3

mírně příznivý stav věkové struktury obyvatel

5


8-fungování sídel Průměrné hodnocení

Slabé stránky

malý velmi malý

velmi malý nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství velmi vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby velký pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení problémy fungování sídlišť

5

Vliv ÚPD

minimální

minimální velký velký malý

5,63

9-hromadná rekreace

6 3

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace negativně ovlivňována zejména vývojem v Bruntálu. Ve výhledu značný tlak na pokles počtu obyvatel (Bruntál). nadprůměrná intenzita velmi velký

10-vývoj nezaměstnanosti

3

mírně příznivý

Expertní korekce a hodnotící výrok

10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území

7 5 6

špatné dopravní podmínky Příležitost


5

průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti podprůměrná nabídka pracovních míst

rekreační potenciál

Ohrožení přenos nezaměstnanosti z okolí

průměrný malý velmi velký

malý

4,83

6

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny negativně, velmi výrazným probléme je nezaměstnanost, území s potřebou výrazné podpory podnikání.

39

SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN SO ORP Český Těšín leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na východě je ohraničen státní hranicí s Polskem, na jihu sousedí se SO ORP Třinec, na jihozápadě se SO ORP Frýdek-Místek, na západě se SO ORP Havířov a na severozápadě sousedí se SO ORP Karviná. Správní obvod Český Těšín zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz. Pověřeným úřadem jeČeský Těšín. Podle počtu obcí i podílem na rozloze kraje (1,0 %) je na předposledním, tj. 21., místě v kraji. Podílem počtu obyvatel (2,3 %) zaujímá v Moravskoslezském kraji 14. místo. Území správního obvodu je tvořeno Podbeskydím, obce leží na březíchřek Olše a Ropičanky. Řeka Olše (Olza) je hraniční řekou s Polskem a obce Český Těšín i Chotěbuz přímo sousedí s Polskou republikou. Český Těšín je nejfrekventovanější hraniční přechod mezi Polskem a Českou republikou. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Český Těšín měl mezi lety 1991 – 2011 dlouhodobě klesající tendenci. Z původního stavu 28 667 obyvatel v roce 1991 se tento počet do roku 2011 snížil na 26 592. Nejstrmější pokles v počtu obyvatel nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o 485 osob.

Počet obyvatel

Graf 9: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Český Těšín mezi lety 1991 – 2011

29000 28500 28000 27500 27000 26500 26000 1991

1996

2001

2006

2011


Od počátku sledovaného období, tj. od roku 1991, docházelo k pozvolnému poklesu hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp). Od roku 1995 se křivka hmpp v pravidelných intervalech poklesu a růstu pohybovala mezi -3 ‰ a 3 ‰. V letech 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry migračního salda (hmms) záporných hodnot. Jedinou výjimkou je stav z roku 1995, kdy dosáhla hmms nulové hodnoty. Naopak nejnižší hodnota bylazjištěna v roce 1992, kdy hmms dosáhla téměř -9 ‰. Podobný stav nastal při sledování hrubé míry celkového přirozeného přírůstku populace(hmcpp), minima bylo také dosaženo v roce 1992 (-6 ‰). Celkově nabírala hmcpp po celou sledovanou dobu pouze záporných hodnot, s vyjímkou roku 1991, kdy se hmcpp rovnala nule.

40

Graf 10: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Český Těšín

Promile [‰]

5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


Nejpočetnější skupinou obyvatel byli v SO ORP Český Těšín v roce 2000 obyvatelé spadající do věkové skupiny 20-24 let (2 496 osob). S rostoucím věkem obyvatel přímo úměrně klesalo jejich zastoupení v dané oblasti. Dále byli v SO ORP Český Těšín početnou skupinou obyvatelé ve věku 10 – 14 let a 45 – 49 let (obě nad 2 200 obyvatel). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, dále 20 – 24 a 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let a 40 – 44 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 11:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Český Těšín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2500 2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

3000

2030


V roce 2001 žilo v SO ORP Český Těšín 27 476 obyvatel, do roku 2011 tento počet klesl na 26 592 obyvatel (-3,2 %). V obci Český Těšín žije přibližně 95 % obyvatel SO ORP Český Těšín. Počet

41

obyvatel v této obci do roku 2011 poklesl o 3,8 %, zatímco v obci Chotěbuz je patrný nárůst počtu obyvatel o 12,5 %. V SO ORP Český Těšín lze v letech 2001 – 2011 zaznamenat kladný přirozený přírůstek, naopak migrační saldo bylo ve stejných letech záporné. Obec Český Těšín vykazuje kladný přirozený přírůstek a záporné migrační saldo, zatímco v obci Chotěbuz lze zaznamenat záporný přirozený přírůstek, avšak kladné migrační saldo. V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Českých Těšín k nárůstu počtu obyvatel věkové skupiny starší 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také došlo ke zvýšení hodnoty indexu stáří, který vzrostl z 61,6 v roce 2000 na 93,6 v roce 2010. Vyšších hodnot index stáří nabývá v obci Chotěbuz (113,4 v roce 2010). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Český Těšín v letech 2005 – 2010 poklesla z původních 15,56 % na 11,74 %, tj. pokles o 3,82 %. Stejně tak došlo k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, z 9,05 % v roce 2005 na 5,18 % v roce 2010 (-3,87 %). Výrazněji lze pokles obou podílů vysledovat v obci Český Těšín. Tabulka 16:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Český Těšín mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Český Těšín Chotěbuz

26456 1020 27476

SO ORP Český Těšín


2011 25445 1147 26592

-1011 127 -884

-3,8 12,5 -3,2


Tabulka 17:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Český Těšín za období 2001 – 2010 Obec Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

Narození

Zemřelí

2705 84 2789


2530 94 2624

Přistěhovalí

175 -10 165

Vystěhovalí

3940 385 4325

Migrační saldo

5126 248 5374

-1186 137 -1049


Tabulka 18:Věková struktura obcí SO ORP Český Těšín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Český Těšín Chotěbuz

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 18,9 17,7 18,8

69,7 66,6 69,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,4 15,7 11,6

14,4 14,9 14,5

72,2 68,1 72,0

Index stáří v r. 2000 13,4 60,6 16,9 88,3 13,5 61,6

Index stáří v r. 2010 92,7 113,4 93,6


Tabulka 19:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Český Těšín Obec Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

2005 15,66 12,39

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 11,79 10,27

-3,87 -2,12

15,56

11,74

-3,82


42

2005


9,14 6,32 9,05

5,19 4,94 5,18

-3,95 -1,38 -3,87

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 7 626 na hodnotu 9 013, což představuje nárůst o 18,19 % (1 387 obsazených pracovních míst). Výraznější nárůst počtu obsazených pracovních míst je patrný v obci Chotěbuz. Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Český Těšín nastala na počátku roku 2005 a poté znova na počátku roku 2006. Počátkem roku 2005 připadalo na 1 323 registrovaných uchazečů 9,5 volných pracovních míst (tj. 139,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od roku 2006 s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do konce roku 2008, kdy počet volných pracovních míst klesl a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejpříznivějšího stavu bylo dosaženo v roce 2008, kdy na 738,5 registrovaných uchazečů připadalo 146,5 volných pracovních míst (tj. 5,04 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 149,88 ‰ v roce 2005 na 151,62 ‰ v roce 2010, tj. nárůst o 1,73 ‰. Výrazněji lze nárůst této hodnoty vysledovat v obci Chotěbuz (21,03 ‰). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český Těšín má sídlo své společnosti v obci Český Těšín. Největší firma v této lokalitě zaměstnává 500 – 999 osob. Tři společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, další čtyři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a poslední dvě společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 20:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Český Těšín Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005

2010 7499,00 127,00 7626,00

Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

8840,00 173,00 9013,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 1341,00 17,88 46,00 36,22 1387,00 18,19


Graf 12:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Český Těšín

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010



43

2011

Tabulka 21:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Český Těšín Obec

2005 151,85 100,77

Český Těšín Chotěbuz SO ORP Český Těšín

149,88

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 152,94 121,80 151,62

1,09 21,03 1,73


Tabulka 22:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český Těšín Obchodní jméno Slezská diakonie FINIDR, s.r.o. Jednota - Jedność, spotřební družstvo Těšínské jatky, s. r. o. DONGHEE Czech s.r.o. Město Český Těšín Nemocnice Český Těšín a.s. Těšínská tiskárna, a. s. MILK - TRADE s.r.o. PHA Czech s.r.o.

Sídlo Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín

Převažující činnost Ostatní mimoústavní sociální péče j. n. Tisk ostatní, kromě novin Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče Tisk ostatní, kromě novin Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

Zdroj dat:Ústav územního rozvoje, dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011

44





Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území

10-přenos nezaměstnanosti Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok


Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel mírné zhoršení věkové struktury obyvatel

6 5

3


4

1

průměrný podíl dětí narozených mimo manželství průměrná intenzita bytové výstavby velmi vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost

5

Vliv ÚPD

malý velmi malý

velmi malý vysoký růst podílu dětí narozených mimo manželství

6

4

Slabé stránky

minimální

minimální velký

velký Ohrožení problémy fungování sídlišť (Svibice)

malý

4,25

5 7 4 6 4 1

5

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace negativně ovlivňována zejména vývojem v Českém Těšíně. Ve výhledu značný tlak na pokles počtu obyvatel (netýká se Chotěbuzi, SO ORP tvoří pouze 2 obce). velmi nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný špatný stav nezaměstnanosti průměrný průměrná nabídka pracovních míst malý velmi dobré dopravní podmínky velmi velký Příležitosti Ohrožení přenos nezaměstnanosti z pozitivní vliv Třinecka Karvinska malý

4,50 5

Celkově jsou hospodářské podmínky území SO ORP hodnoceny mírně negativně, pozitivní je příklon vazeb k Třinecku.

45

SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM SO ORP Frenštát pod Radhoštěm leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek, na východě se SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Na jihu sousedí správní obvod se Zlínským krajem, na západě se SO ORP Nový Jičín a na severozápadě se SO ORP Kopřivnice. Oblast leží v samém srdci Beskyd, které náleží k horské soustavě Karpat s charakteristickými dlouhými údolími a příkrými stráněmi. Na území správního obvodu jsou k nalezení rozsáhlé lesy. Na územíSO ORP Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá šest obcí – Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice, z toho jedno město (Frenštát pod Radhoštěm), které je zároveň Pověřeným úřadem. Na celkové rozloze Moravskoslezského kraje se tento správní obvod podílí 11 881 ha a tvoří tak 2,1% kraje (16. místo v kraji), na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí 1,7 % (18. místo v kraji). SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Počet obyvatel se od roku 1991 do roku 2000 zvýšil o 685 osob. Od tohoto roku nastal ve vývoji počtu obyvatel správního obvodu mírný pokles, avšak již od roku 2006se počet obyvatel opět začal zvyšovat až na současnou hodnotu 19 157 osob. Graf 13: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

19500 19000 18500 18000 17500 1991

1996

2001

2006

2011


Mezi lety 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp)SO ORP Frenštát pod Radhoštěm spíše záporných hodnot, s výraznější výjimkou v roce 1993, kdy křivka dosáhla maxima (2 ‰). Poté nastal pokles hmpp, jenž trval do roku 2000, kdy bylo dosaženo minima cca -5 ‰. Od tohoto roku lze zaznamenat mírný nárůst hmpp až k dosažení nulové hodnoty, okolo které se křivka pohybuje od roku 2006 až do současnosti. Naopak hrubá míra migračního salda (hmms) nabývala po celou sledovanou dobu kladných hodnot, s výjimkou v roce 2004, kdy hodnota hmss klesla na -2 ‰. Poté se však hmms začala opět zvyšovat, až do roku 2008. V tomto roce hmms prudce klesla, došlo ke snížení o 7 ‰, téměř až na nulovou hodnotu. Od roku 2009 je však již opět patrný nárůst hmms a zároveň nárůst hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp), která danou křivku v podstatě kopíruje.

46

Graf 14: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se v roce 2000 přímo úměrně zvyšoval poměr jejich zastoupení ve společnosti. Tento trend trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 29, která byla v dané oblasti nejpočetnější. Poté počet osob v následujících věkových skupinách opět klesal, druhou nejpočetnější věkovou skupinou se stala skupina obyvatel ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem dále klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku a naopak počtu osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji,než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 15:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V roce 2001 žilo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 18 792 osob a do roku 2011 se tento počet zvýšil na 19 157 obyvatel. Došlo tedy k nárůstu v počtu obyvatel o 1,9 % (365 osob). Nejvíce obyvatel je 47

koncentrováno v obci Frenštát pod Radhoštěm, avšak v této obci jako v jediné v rámci správního obvodu došlo ve sledovaném období k poklesu počtu obyvatel (-2,6 %). Naopak nejvíce obyvatel přibylo v obci Trojanovice (13,0 %) a v obci Lichnov (12,5 %). V obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-253), zatímco migrační saldo dosahovalo kladné hodnoty (618). Jedinou obcí správního obvodu s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Bordovice (13), nejvýrazněji záporných hodnot nabíral přirozený přírůstek v obci Frenštát pod Radhoštěm (-143). Hodnoty migračního salda dosáhla nejvyšší hodnoty v obci Trojanovice (289), jedinou obcí se záporným migračním saldem se stala obec Frenštát pod Radhoštěm. V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k nárůstu počtu obyvatel ve věku nad 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také index stáří vzrostl z hodnoty 75,4 v roce 2000 na hodnotu 108,6 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla mezi lety 2005 – 2010 o 1,61 %, z původních 8,09 % došlo k navýšení na 9,70 %. Nejvýrazněji lze tento nárůst vysledovat v obci Trojanovice (3,61 %) a v obci Tichá (3,18 %). Nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenaly ve sledovaném období všechny obce správního obvodu. Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve stejném období v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla z 3,04 % na 3,19 % (0,15 %). Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Bordovice (1,09 %) a Trojanovice (1,03 %). Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti nastal pouze v obcích Frenštát pod Radhoštěm (-0,15 %) a Lichnov (-0,35 %). Tabulka 23:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěmmezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice

535 11376 1317 1552 2057 1955 18792

SO ORP Frenštát pod Radhoštěm


2011 580 11083 1481 1706 2325 1982 19157

45 -293 164 154 268 27 365

8,4 -2,6 12,5 9,9 13,0 1,4 1,9


Tabulka 24:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěmza období 2001 – 2010 Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

Narození 60 1109 112 159 204 175 1819

Zemřelí


47 1252 146 185 225 217 2072

Přistěhovalí

13 -143 -34 -26 -21 -42 -253

Vystěhovalí

140 2139 408 469 839 406 4401

Migrační saldo

108 2289 210 289 550 337 3783

32 -150 198 180 289 69 618


Tabulka 25:Věková struktura obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěmk 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice

<= 14 14,8 18,7 16,3 16,9 16,3

15 - 64 70,7 68,5 69,2 67,3 68,9

65+

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14

14,6 12,9 14,5 15,8 14,9

48

11,4 14,3 14,5 15,5 13,9

15 - 64 74,4 69,9 69,9 69,5 70,2

65+ 14,2 15,8 15,6 15,0 15,9

Index stáří v r. 2000 98,7 69,1 89,2 93,9 91,4

Index stáří v r. 2010 125,0 110,9 107,2 97,3 114,3

Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

<= 14 19,7 18,1

15 - 64

65+

66,1 68,3


14,2 13,6

15,2 14,4

15 - 64

65+

69,9 70,0

14,9 15,6

Index stáří v r. 2000 72,2 75,4

Index stáří v r. 2010 98,0 108,6


Tabulka 26:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2005 7,76 8,42 8,44 6,98 7,27 7,65 8,09

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,23 2,47 9,36 0,94 9,61 1,17 10,16 3,18 10,88 3,61 9,98 2,33 9,70

1,61


49

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2005 2010 Změna 2005 - 2010 2,70 3,38 2,80 2,76 2,13 2,43 3,04

3,79 3,23 2,45 3,71 3,16 2,84 3,19

1,09 -0,15 -0,35 0,95 1,03 0,41 0,15

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ke snížení počtu obsazených pracovních míst ze 7 912 obsazených pracovních míst na počet 7 249. Jedná se tedy o pokles o 8,38 %. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Bordovice, naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obci Lichnov. Od roku 2005s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 70,17 registrovaných uchazečů připadalo 47,83 volných pracovních míst (tj. 1,5 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto okamžiku začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2009, kdy byl stav nejhorší a na 185,83 registrovaných uchazečů připadalo pouze 1,33 volných pracovních míst. Poté se stav opět mírně zlepšil. Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2005 – 2010 vzrostla z 161,48 ‰ na 167,73 ‰, jedná se tedy o nárůst o 6,25 ‰. Míra podnikatelské aktivity vzrostla ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Bordovice (17,80 ‰), Tichá (14,52 ‰) a Veřovice (13,54 ‰). Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají sídlo své firmy v obci Frenštát pod Radhoštěm. Jedna společnost sídlí v obci Veřovice. Největší společností působící v této oblasti se stala firma Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., která zaměstnává 2 000 – 2 499 osob. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a čtyři do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci. Tabulka 27:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005 Bordovice Frenštát pod Radhošt Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2010 51,00 7112,00 71,00 202,00 164,00 312,00 7912,00

98,00 6397,00 35,00 163,00 233,00 323,00 7249,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 47,00 92,16 -715,00 -10,05 -36,00 -50,70 -39,00 -19,31 69,00 42,07 11,00 3,53 -663,00 -8,38


Graf 16:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010



50

2011

Tabulka 28:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

2005 174,77 170,84 145,19 116,28 180,92 130,61 161,48

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 192,58 173,70 151,32 130,80 189,94 144,15

17,80 2,85 6,14 14,52 9,02 13,54

167,73

6,25


Tabulka 29:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obchodní jméno

Sídlo

Continental Automotive Systems Czech Republic Frenštát pod Radhoštěm s.r.o. L O M N Á spol. s r. o.

Frenštát pod Radhoštěm

Město Frenštát pod Radhoštěm


ALVE spol. s r.o.

Veřovice

Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace


ZRŮST s.r.o.


AK Frenštát s.r.o. Domov Hortenzie, příspěvková organizace Frenštátská lesní a. s. L.A.Bernkop s.r.o.

Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm

Převažující činnost Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Střední odborné vzdělávání na učilištích Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Výroba elektroinstalačních zařízení Ústavní sociální péče o seniory Lesnictví a těžba dřeva Výroba nábytku


51


SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla nově zpracována v rámci aktualizace 2014. Jedná se o vyhodnocení vybraných podmínek soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek za SO ORP jako celek (byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, výsledné hodnocení bylo provedeno na základě expertní korekce zvažující širší podmínky území). Téma-ukazatel






5 4

3

1

průměrná intenzita bytové výstavby nadprůměrný růst intenzity bytové výstavby Příležitost atraktivní podhorské obce

Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok

minimální

minimální velký

velký Ohrožení malý

4,00

4 4 3 3 4 4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně pozitivně zejména s ohledem na vývoj v atraktivních podhorských obcích mimo Frenštát pod Radhoštěm. průměrná velmi velký mírně příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný mírně příznivý stav nezaměstnanosti průměrný průměrná nabídka pracovních míst malý průměrné

velmi velký

Příležitost 10-zaměstnanost

velmi malý velmi malý

vysoký růst podílu dětí narozených mimo manželství nadprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství

6

Vliv ÚPD


5 4

Slabé stránky

3

rekreace

Ohrožení malý

3,50 4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou podpory místního podnikání.

52

SO ORP FRÝDEK – MÍSTEK SO ORP Frýdek – Místek leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severovýchodu je správní obvod ohraničen SO ORP Havířov a SO ORP Český Těšín, z východu SO ORP Třinec a SO ORP Jablunkov. Krátkou jižní hranici obvodu představuje státní hranice se Slovenskem. Dále je jižní hranice tvořena obcemi SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm, na západě správní obvod hraničí se SO ORP Kopřivnice a na severu se SO ORP Ostrava. Územíse nachází mezi průmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravkoslezských Beskyd, kde taképramení nejvýznamnější řeky této oblasti – Ostravice a Morávka s Mohelnicí. SO ORP Frýdek-Místek se rozkládá na území o rozloze 480,3 km2 a zaujímá tak 8,7 % rozlohy kraje (4. místo v rámci kraje), ale podílem počtu obyvatel, který činí 8,6 % kraje, je po Ostravě druhým nejlidnatějším obvodemMoravskoslezského kraje.Součástí správního obvodu je 37 obcí – Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, FrýdekMístek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. A to je podlepočtu obcí druhý největší správní obvod v tomto kraji. Pověřeným úřadem je město Frýdek-Místek, které vzniklo až 1. ledna 1943 sloučením dvou dříve samostatných měst,moravského Místku a slezského Frýdku.Ve dvou městech tohoto obvodu (Frýdek-Místek a Brušperk) žije necelých 59 %obyvatel, z toho v sídle ORP Frýdku-Místku je to téměř 56 %. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 docházelo v SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel, až na počet 110 079 osob v roce 1995. Od tohoto roku však nastal pokles počtu obyvatel, jenž trval do roku 2002. V tomto období došlo ke snížení počtu obyvatel o 1 651 osob. Od roku 2005 začalo opět docházet k výraznému nárůstu v počtu obyvatel a tento trend trvá až do současnosti, v roce 2011 bylo dosaženo 110 279 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 17: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Frýdek - Místek mezi lety 1991 – 2011

110500 110000 109500 109000 108500 108000 107500 1991

1996

2001

2006

2011


Od roku 1991 docházelo v obcích SO ORP Frýdek-Místek ke snižování hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp). Od roku 1995 nabírala křivka hmpp záporných hodnot a tento stav trval do poloviny roku 2004, kdy začala křivka hmpp nabírat opět kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) v SO ORP Frýdek-Místek nabírala v letech 1991 – 2002 většinou záporných hodnot, od tohoto roku nabírala křivka hmms kladných hodnot. Maxima bylo dosaženo v roce 2008, poté nastal pokles hmms a od roku 2009 je patrný opět mírný nárůst. Křivka hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) od roku 1991 klesala, v roce 1994 nabrala záporných hodnot a tento stav trval až do roku 2002. Poté je patrný opět nárůst hmcpp do kladných hodnot. 53

Graf 18: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frýdek - Místek

Promile [‰]

6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Frýdek-Místek v roce 2000 přímo úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 29 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti. Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 45 – 49 let, zatímco obyvatel ve věkové skupině 40 - 44 let bylo výrazně méně. S rostoucím věkem poté klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 19:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frýdek - Místek v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

8000 6000 4000


54

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

Počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek-Místek vzrostl mezi lety 2001 – 2011 o 1,5 %, z původních 108 610 obyvatel na 110 279 obyvatel. Nejvýrazněji se počet obyvatel zvýšil v obcích Kaňovice (50,3 %), Sviadnov (27,5 %) a Dolní Domaslavice (27,1 %). Pokles v počtu obyvatel SO ORP FrýdekMístek nastal pouze ve dvou obcích správního obvodu. Jedná se o obce Frýdek-Místek (-5,4 %) a Pražmo (-3,3 %). V letech 2001 – 2010 byl v obcích SO ORP Frýdek-Místek zaznamenán kladný přirozený přírůstek (437). Největší podíl na tomto stavu zaznamenala obec Frýdek-Místek s hodnotou přirozeného přírůstku 741. Migrační saldo nabíralo ve sledovaném období také kladných hodnot (1 232). Nejvyšší hodnota migračního salda byla zjištěna v obcích Palkovice (505), Baška (476) a Brušperk (431). Záporná hodnota migračního salda byla zaznamenána pouze v obcích Frýdek-Místek (-4 092) a Pražmo (-24). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel věkové skupiny nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let. Také došlo k navýšení indexu stáří, který v roce 2000 dosahoval hodnoty 63,2 a do roku 2010 vzrostl na hodnotu 97,5. Dlouhodobě nejvyšší index stáří lze zaznamenat v obci Nižní Lhoty. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 a 2010 klesla z podílu 12,47 % na podíl 10,09 %, jedná se tedy o pokles o 2,38 %. Nejvýraznější pokles nastal v obci Žermanice (6,96 %) a v obci Horní Tošanovice (-4,76 %). Nárůst míry nezaměstnanosti lze vysledovat pouze ve třech obcích správního obvodu a jedná se o obce Sedliště (1,36 %), Staříč (0,45) a Dolní Tošanovice (0,36 %). Veškeré obce SO ORP Frýdek-Místek ve sledovaném období zaznamenaly také pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti, nejvýrazněji se toto snížení projevilo v obcích Žermanice (-8,66 %), Dolní Domaslavice (-4,04 %), Frýdek-Místek (-3,19 %) a Horní Tošanovice (-3,16 %). Tabulka 30:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdek – Místekmezi lety 2001 - 2011 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč

Rok 2001 3139 3582 711 2911 1039 919 280 2120 61551 555 480 1904 191 2816 642 1826 433 1141 1018 250 952 2608 3704 269 1012 1739 1501 1183 814 1179 1889


2011 3536 3873 762 3054 1125 1168 322 2359 58200 681 523 1967 287 2961 664 2136 513 1223 1083 262 1004 3122 3939 273 979 1779 1719 1424 865 1382 1991

55

397 291 51 143 86 249 42 239 -3351 126 43 63 96 145 22 310 80 82 65 12 52 514 235 4 -33 40 218 241 51 203 102

12,6 8,1 7,2 4,9 8,3 27,1 15,0 11,3 -5,4 22,7 9,0 3,3 50,3 5,1 3,4 17,0 18,5 7,2 6,4 4,8 5,5 19,7 6,3 1,5 -3,3 2,3 14,5 20,4 6,3 17,2 5,4

Rok

Obec

2001

Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice

1269 935 491 735 609 213 108610

SO ORP Frýdek-Místek


2011 1618 1026 581 914 695 269 110279

349 91 90 179 86 56 1669

27,5 9,7 18,3 24,4 14,1 26,3 1,5


Tabulka 31:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek – Místekza období 2001 – 2010 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Narození 285 348 53 256 100 95 21 213 6198 58 48 162 27 290 54 163 37 99 100 21 94 262 386 25 76 163 170 151 59 124 179 123 96 50 171 56 27 10840

Zemřelí


364 488 84 297 97 98 28 203 5457 73 46 199 24 254 78 152 59 110 143 29 78 253 338 36 85 196 172 109 95 128 196 122 88 50 82 69 23 10403

-79 -140 -31 -41 3 -3 -7 10 741 -15 2 -37 3 36 -24 11 -22 -11 -43 -8 16 9 48 -11 -9 -33 -2 42 -36 -4 -17 1 8 0 89 -13 4 437

Přistěhovalí 1080 912 234 832 270 450 97 584 8615 237 121 424 135 487 182 611 184 360 326 67 303 892 1022 67 236 462 513 460 285 499 568 624 248 183 260 217 105 23152

Vystěhovalí

Migrační saldo

604 481 152 648 187 198 48 355 12707 96 80 324 42 378 136 312 82 267 218 47 267 387 835 52 260 389 293 261 198 292 449 276 165 93 170 118 53 21920


56

476 431 82 184 83 252 49 229 -4092 141 41 100 93 109 46 299 102 93 108 20 36 505 187 15 -24 73 220 199 87 207 119 348 83 90 90 99 52 1232

Tabulka 32:Věková struktura obcí SO ORP Frýdek - Místek 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,6 15,9 18,0 18,2 18,4 16,9 21,6 16,1 18,9 15,4 20,1 14,8 12,0 18,7 14,4 16,5 19,8 15,8 17,1 20,0 17,9 18,9 19,5 16,7 20,4 15,9 14,8 18,3 15,9 14,4 16,9 13,8 18,9 18,2 16,9 14,8 11,8 18,1

68,0 67,8 67,6 68,6 65,7 69,0 65,5 71,3 71,7 66,0 65,0 70,4 68,6 68,5 66,1 70,0 61,9 69,5 65,6 58,4 71,5 66,4 69,8 70,7 70,0 70,7 69,5 68,6 71,3 69,2 70,7 72,3 67,1 68,8 69,2 69,5 73,0 70,4

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 14,4 16,4 14,3 13,1 15,9 14,1 12,9 12,7 9,5 18,6 14,9 14,8 19,4 12,8 19,5 13,5 18,2 14,7 17,3 21,6 10,6 14,7 10,7 12,6 9,7 13,4 15,8 13,1 12,8 16,3 12,4 13,9 13,9 13,1 13,9 15,7 15,2 11,5

14,7 14,3 13,8 13,9 15,8 14,9 16,8 13,6 14,0 15,9 14,5 12,7 15,2 14,6 13,6 15,1 13,9 13,2 12,5 13,5 16,4 15,2 15,7 11,7 13,8 14,1 15,4 17,4 13,1 15,9 15,3 15,6 17,9 14,9 23,8 14,3 16,4 14,4

70,3 69,2 71,5 70,0 69,6 72,0 69,9 71,6 72,6 68,4 72,7 70,1 73,6 69,3 70,3 70,4 73,2 71,4 71,3 68,1 71,8 71,1 71,8 75,2 73,0 70,9 68,2 70,7 71,2 67,9 72,9 67,6 65,8 71,9 64,1 68,4 71,0 71,5

15,1 16,4 14,7 16,2 14,5 13,1 13,3 14,7 13,4 15,7 12,8 17,2 11,2 16,1 16,1 14,5 12,9 15,4 16,3 18,5 11,8 13,7 12,4 13,2 13,2 15,0 16,4 11,9 15,7 16,2 11,8 16,8 16,3 13,1 12,1 17,3 12,6 14,1

Index stáří v r. 2000 81,9 102,9 79,5 72,1 86,2 83,2 59,7 78,8 50,3 120,5 74,0 100,4 161,9 68,7 134,8 81,7 92,0 92,8 101,7 107,8 59,3 78,0 55,0 75,6 47,4 84,1 106,6 71,3 80,3 112,9 72,9 101,1 73,6 71,9 82,4 106,5 128,0 63,2

Index stáří v r. 2010 102,5 114,8 106,8 116,6 92,0 88,2 79,2 108,1 96,1 99,1 88,0 135,5 73,8 110,1 117,8 95,6 92,8 117,0 130,6 137,1 71,8 90,0 78,9 112,9 95,6 106,7 106,4 68,6 120,0 102,3 76,7 107,4 90,7 88,1 50,9 120,8 77,3 97,5


Tabulka 33:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek - Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice

2005 11,73 9,53 11,85 10,96 10,25 13,30 11,14 9,28 13,43 12,79 12,33

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,24 8,01 9,55 7,43 7,66 9,74 11,50 8,57 10,76 11,07 7,57

57

2005 -1,49 -1,52 -2,30 -3,53 -2,59 -3,56 0,36 -0,71 -2,67 -1,72 -4,76


5,00 4,10 4,38 4,69 4,10 6,82 4,40 4,45 6,90 4,05 5,60

2,87 2,23 2,54 1,83 2,06 2,78 3,97 2,16 3,71 2,50 2,44

-2,13 -1,87 -1,84 -2,86 -2,04 -4,04 -0,43 -2,29 -3,19 -1,55 -3,16

Obec Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2005 11,17 14,35 9,95 13,50 7,37 11,47 11,64 15,57 12,76 9,35 11,75 11,62 11,11 11,47 12,72 11,78 10,88 11,95 12,64 10,94 9,88 10,15 13,24 11,02 8,20 20,55

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,38 12,66 9,26 10,77 6,44 11,29 9,69 11,61 10,48 7,00 10,88 8,25 9,88 8,04 8,97 7,34 12,24 8,07 8,40 11,39 9,33 8,14 11,51 10,23 8,13 13,59

-0,79 -1,69 -0,69 -2,73 -0,93 -0,18 -1,95 -3,96 -2,28 -2,35 -0,87 -3,37 -1,23 -3,43 -3,75 -4,44 1,36 -3,88 -4,24 0,45 -0,55 -2,01 -1,73 -0,79 -0,07 -6,96

12,47

10,09

-2,38


58

2005


5,22 5,29 4,18 5,41 2,98 4,70 5,61 6,94 4,24 4,01 5,42 5,46 3,29 3,44 5,48 5,37 4,26 4,83 5,89 4,63 4,17 4,40 5,24 4,59 2,65 14,23 6,03

3,07 4,31 2,44 2,68 0,95 2,43 2,99 3,55 3,42 1,58 3,12 2,96 3,17 0,86 2,18 2,45 4,21 2,68 1,96 3,61 3,10 1,74 3,40 2,18 1,95 5,57 3,22

-2,15 -0,98 -1,74 -2,73 -2,03 -2,27 -2,62 -3,39 -0,82 -2,43 -2,30 -2,50 -0,12 -2,58 -3,30 -2,92 -0,05 -2,15 -3,93 -1,02 -1,07 -2,66 -1,84 -2,41 -0,70 -8,66 -2,81

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšil z 33 816 na 41 712, jedná se tedy o nárůst o 23,35 %. Nejvýraznější nárůst lze jednoznačně zaznamenat v obci Nošovice, kde došlo k navýšení o 654 %. Dalšími obcemi, kde došlo k přírůstku obsazených pracovních míst, jsou obce Nižní Lhoty (129,69 %) a Kaňovice (87,5 %). Naopak k poklesu obsazených pracovních míst došlo pouze v osmi obcích, nejvýrazněji lze tento pokles zaznamenat v obcích Horní Domaslavice (-58,85 %) či Vyšní Lhoty (-42,79 %). Od roku 1991 v SO ORP Frýdek-Místek s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 90,41 uchazečů připadalo 63,62 volných pracovních míst (tzn. 1,42 uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté se však situace začala opět zhoršovat, počet volných míst výrazně klesl a naopak docházelo k nárůstu počtu registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna počátkem roku 2005, kdy na 215,24 registrovaných uchazečů připadlo 4,46 volných pracovních míst (tzn. 48,3 regitrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšila o 4,99 ‰, z původních 160,13 ‰ v roce 2005 na 165,12 ‰ v roce 2010. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity nastal v obcích Dolní Domaslavice (34,11 ‰), Nižní Lhoty (31,28 ‰) a Lučina (26,37 ‰). Pokles míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán v osmi obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obcích Nošovice (-21,85 ‰), Morávka (-20,24 ‰) a Pazderna (-18,12 ‰). Pět z deseti největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek-Místek má sídlo své firmy v obci FrýdekMístek. Další dva zaměstnavatelé sídlí v obci Paskov, jeden v obci Sviadnov a jeden v obci Nižní Lhoty. Právě zde se nachází sídlo největšího zaměstnavatele správního obvodu, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. s 2 000 – 2 499 zaměstnanci. Dvě firmy zaměstnávají 1 000 – 1 499 osob, dvě zaměstnávají 500 – 999 osob a dalších pět společností spadá do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci. Tabulka 34:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdek - Místek Obec


Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo

2010 408,00 419,00 110,00 923,00 60,00 65,00 31,00 831,00 20099,00 34,00 176,00 131,00 8,00 190,00 60,00 278,00 37,00 138,00 110,00 64,00 722,00 252,00 1840,00 35,00 70,00

708,00 451,00 188,00 998,00 72,00 95,00 54,00 893,00 21336,00 14,00 118,00 188,00 15,00 254,00 92,00 253,00 52,00 224,00 98,00 147,00 5444,00 339,00 2432,00 37,00 65,00

59

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 300,00 73,53 32,00 7,64 78,00 70,91 75,00 8,13 12,00 20,00 30,00 46,15 23,00 74,19 62,00 7,46 1237,00 6,15 -20,00 -58,82 -58,00 -32,95 57,00 43,51 7,00 87,50 64,00 33,68 32,00 53,33 -25,00 -8,99 15,00 40,54 86,00 62,32 -12,00 -10,91 83,00 129,69 4722,00 654,02 87,00 34,52 592,00 32,17 2,00 5,71 -5,00 -7,14


Obec

2005

2010 327,00 89,00 233,00 59,00 594,00 3427,00 1103,00 412,00 89,00 201,00 162,00 29,00 33816,00

Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

447,00 161,00 137,00 61,00 723,00 3578,00 1148,00 470,00 107,00 115,00 181,00 17,00 41712,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 120,00 36,70 72,00 80,90 -96,00 -41,20 2,00 3,39 129,00 21,72 151,00 4,41 45,00 4,08 58,00 14,08 18,00 20,22 -86,00 -42,79 19,00 11,73 -12,00 -41,38 7896,00 23,35


Graf 20:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdek - Místek

250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 35:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdek - Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná

2005 184,36 148,17 190,34 153,35 115,75 139,33 114,98 145,93 163,61 105,35 116,91 163,71 202,97 135,56 149,25

60

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 189,92 152,32 176,08 165,84 135,66 173,44 124,59 150,19 167,30 113,15 119,92 157,40 202,25 137,60 142,86

5,57 4,15 -14,27 12,49 19,91 34,11 9,61 4,26 3,69 7,80 3,01 -6,31 -0,72 2,04 -6,40

Obec

2005 171,07 142,55 176,98 198,27 87,30 141,85 150,74 152,08 150,20 150,96 149,19 140,66 177,85 153,10 186,43 170,60 201,44 132,43 154,76 142,51 140,73 131,36

Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

160,13

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 177,90 159,92 203,35 178,03 118,58 120,00 160,45 158,80 132,08 154,93 156,37 157,42 181,29 169,83 202,17 177,58 209,83 135,64 149,34 156,29 162,33 136,88

6,83 17,37 26,37 -20,24 31,28 -21,85 9,70 6,72 -18,12 3,97 7,18 16,76 3,45 16,74 15,74 6,98 8,38 3,21 -5,42 13,77 21,60 5,53

165,12

4,99


Tabulka 36:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek - Místek Obchodní jméno Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. CHANCE a.s. Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Nižní Lhoty

Výroba motorových vozidel a jejich motorů

2000 - 2499

Frýdek-Místek

Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří

1000 - 1499

Frýdek-Místek

Ústavní zdravotní péče

1000 - 1499

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s.

Frýdek-Místek

MobisAutomotive Czech s.r.o. Beskyd Fryčovice, a.s. Biocel Paskov a.s. ČSAD Frýdek - Místek a.s. Green Gas DPB, a.s. Huisman Konstrukce, s.r.o.

Frýdek-Místek Fryčovice Paskov Frýdek-Místek Paskov Sviadnov

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Zpracování a konzervování brambor Výroba buničiny Silniční nákladní doprava Těžba zemního plynu Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení


61

500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499



8-fungování sídel Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti


3


3 2

4

velmi malý

velmi malý nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství

průměrný podíl dětí narozených mimo manželství nadprůměrná vysoká intenzita bytové výstavby vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost atraktivní příměstské obce

Vliv ÚPD

malý výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

5

4

Slabé stránky

stabilizovaný vývoj počtu obyvatel

6

minimální

minimální

velký velký Ohrožení malý

3,88

4 6 4

10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území

4

10-zaměstnanost

4


Silné stránky

3 2

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně pozitivně zejména s ohledem na vývoj v atraktivních příměstských obcích. nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný průměrný stav průměrný nadprůměrná nabídka pracovních míst malý dobré dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení průmyslové zóny

útlum Paskov

malý

3,83 3

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou dalšího rozvoje průmyslových zón.

62

SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ SO ORP Frýdlant nad Ostravicí leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severozápadu, severu i východu svého území je SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ohraničen obcemi správního obvodu Frýdek-Místek. Jižní hranice je tvořena částečně státní hranicí se Slovenskou republikou, částečně hranicí Zlínského kraje. Na západě správní obvod sousedí se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Poněvadž leží správní obvod v oblasti Beskyd, jeho terén je značně členitý. Z nadmořských výšek okolo 360 m. n. m. údolní nivy řeky Ostravice se směrem k jihuzemský povrch postupně zvedá na 500 – 800 m n.m. a vrcholí až na Lysé hoře (1 323 m n.m.), nejvyšší hoře Beskyd. SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zahrnuje celkem 11 obcí – Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstružná a Staré Hamry, a rozkládá se na území 317,45 km2. Podílem 5,4 % na celkové rozloze kraje je na 8. místě v rámci kraje, alepodílem 1,6 % na celkovém počtu obyvatel kraje je až na 19. místě, má tedy čtvrtý nejmenší podíl obyvatel. Pověřeným úřadem je Frýdlant nad Ostravicí, v tomto městě žije 48,2 % obyvatel obvodu.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 lze v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zaznamenat dlouhodobě vzrůstající počet obyvatel. V letech 1994 – 2002 křivka vývoje počtu obyvatel v dané oblasti sice stagnovala, avšak poté nastal její strmý nárůst. Nejvíce přibylo ve správním obvodu obyvatel mezi lety 2007 – 2011, kdy došlo k nárůstu o 997 osob, až na současnou hodnotu 23 498 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 21: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 1991 – 2011

24000 23500 23000 22500 22000 21500 21000 20500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) nabírala v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 1991 – 2010 záporných hodnot, s jedinou výjimkou, kdy bylo v roce 2007 dosaženo nulové hodnoty hmpp. Nejnižší hodnota hmpp byla zaznamenána v roce 1998 a dosahovala cca -6 ‰. Naopak hrubá míra migračního salda (hmms) po celou sledovanou dobu nabírala pouze kladných hodnot. V letech 2004 – 2006 došlo k mírnému snížení hmms (na 5 ‰), poté však opět nastal nárůst hmms a maxima bylo dosaženo v roce 2008 podílem 15 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) nabírala do roku 1994 kladných hodnot, poté se snížila na nulu a následujících pět let se pohybovala mezi nulou a -1 ‰. Od roku 1999 však nabrala křivka hmcpp kladných hodnot a tento stav trvá do současnosti.

63

Promile [‰]

Graf 22: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

20 15 10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se v roce 2000 přímo úměrně zvyšoval jejich počet. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (1 850 osob). Poté s rostoucím věkem nastává pokles počtu obyvatelstva, avšak od dosažení 35 – 39 let věku se zastoupení obyvatel ve společnosti začíná opět zvyšovat. Druhou nejpočetnější skupinou se v roce 2010 stali lidé ve věku 45 – 49 let (1 746 osob).S rostoucím věkem obyvatel poté nepřímo úměrně klesá zastoupení těchto osob ve společnosti, významný pokles nastal především u obyvatel ve věkové skupině 60 – 64 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 39 let a dále 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 23:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000


64

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

Počet obyvatel se v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 2001 – 2010 zvýšil z 21 984 obyvatel na 23 498 obyvatel. Jedná se tedy o nárůst o 6,9 % (1 514 obyvatel). Nejvýraznější navýšení počtu obyvatel nastalo v obcích Malenovice (60,9 %), Pržno (36 %) a Pstruží (25,7 %), naopak pokles v počtu obyvatel nastal pouze v obcích Bílá (-20,1 %), Staré Hamry (-3,3 %) a Frýdlant nad Ostravicí (-0,7 %). V obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-758). Nejhorší situace nastala v obci Frýdlant nad Ostravicí, kde hodnota přirozeného přírůstku klesla na -501. Jedinou obcí s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Malenovice (7). Naproti tomu migrační saldo dosáhlo v daných letech kladné hodnoty (2 272). Nejvyšší hodnoty byly dosaženy v obcích Čeladná (457) a Frýdlant nad Ostravicí (431). Jedinou obcí, v níž bylo migrační saldo záporné, se stala obec Bílá (-43). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k nárůstu počtu obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let věku. Zatímco v roce 2000 bylo obyvatel do 14 let více (16,0 %), než osob starších 65 let (15,1 %), v roce 2010 se tento stav změnil ve prospěch obyvatel starších 65 let (15,9 %), čímž převýšil podíl obyvatel do 14 let (14,1 %). Zároveň došlo k nárůstu indexu stáří, z hodnoty 94,5 v roce 2000 na 113,2 v roce 2010. Obcí s dlouhodobě nejnižším indexem stáří je obec Malenovice, naopak nejvyšších hodnot je dosahováno v obci Staré Hamry. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí klesla z 11,61 % v roce 2005 na 9,67 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,94 %. Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obci Staré Hamry (-4,59 %), naopak k nárůstu míry nezaměstnanosti došlo pouze v obci Kunčice pod Ondřejníkem (0,07 %), v obci Pržno se stav ve sledovaném období nezměnil. Poklesla také míra dlouhodobé nezaměstnanosti, a to z 5,43 % na 2,82 % (-2,61 %). U této sledované veličiny nedošlo v žádné z obcí správního obvodu k nárůstu hodnot, naopak nejvyššího snížení bylo dosaženo v obcích Ostravice (-4,12 %) a Janovice (-4,06 %). Tabulka 37:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicímezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry

348 2023 9768 1692 1954 373 1496 2309 748 705 568 21984

SO ORP Frýdlant nad Ostravicí


2011 278 2434 9698 1818 2174 600 1685 2359 1017 886 549 23498

-70 411 -70 126 220 227 189 50 269 181 -19 1514

-20,1 20,3 -0,7 7,4 11,3 60,9 12,6 2,2 36,0 25,7 -3,3 6,9


Tabulka 38:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicíza období 2001 – 2010 Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice

Narození 24 202 875 163 191 55 144 194

Zemřelí


51 248 1376 168 224 48 166 273

-27 -46 -501 -5 -33 7 -22 -79

65

Přistěhovalí 84 850 2242 485 639 311 482 724

Vystěhovalí 127 393 1811 354 386 91 271 595

Migrační saldo -43 457 431 131 253 220 211 129

Obec Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

Narození

Zemřelí

78 60 51 2037


85 77 79 2795

Přistěhovalí

-7 -17 -28 -758

Vystěhovalí

461 324 155 6757

Migrační saldo

185 126 146 4485

276 198 9 2272


Tabulka 39:Věková struktura obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicík 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v r. 2000 (%) Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

<= 14

15 - 64

16,7 15,1 15,9 16,4 17,0 19,4 15,9 15,6 16,5 18,5 13,2 16,0

65+

69,6 67,1 69,8 68,2 67,0 65,6 68,2 69,3 71,3 64,5 70,6 68,8


13,6 17,8 14,3 15,4 16,1 15,0 15,9 15,2 12,2 17,0 16,1 15,1

12,2 14,0 13,9 15,2 13,9 20,1 13,8 14,0 13,3 14,2 11,8 14,1

15 - 64

65+

68,3 68,5 69,6 68,4 70,5 69,9 70,4 69,5 77,7 73,2 71,1 70,0

19,5 17,5 16,6 16,4 15,6 10,0 15,8 16,5 9,0 12,6 17,1 15,9

Index stáří v r. 2000 81,7 117,7 90,2 94,2 94,6 77,4 99,6 97,3 74,0 92,2 121,8 94,5

Index stáří v r. 2010 160,0 125,5 119,6 107,7 112,5 49,6 114,9 117,4 67,4 88,6 145,3 113,2


Tabulka 40:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

2005 14,25 10,58 10,67 13,69 9,79 15,17 13,01 13,67 12,14 13,94 12,18 11,61

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 12,00 10,37 8,62 10,03 9,86 13,15 11,77 10,18 12,14 10,49 7,59 9,67

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2005 2010 Změna 2005 - 2010 -2,25 -0,21 -2,05 -3,66 0,07 -2,02 -1,24 -3,49 0,00 -3,45 -4,59 -1,94


66

6,67 4,22 5,09 7,22 3,33 7,38 6,33 7,18 6,40 5,54 4,53 5,43

4,19 2,23 2,50 3,16 2,66 4,10 4,54 3,06 3,28 2,71 2,10 2,82

-2,48 -1,99 -2,59 -4,06 -0,67 -3,28 -1,79 -4,12 -3,12 -2,83 -2,43 -2,61

EKONOMICKÝ ROZBOR V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 4,29 %, z původních 6 133 v roce 2005 na 6 396 v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Janovice (109,3 %), a v obcích Metylovice (29,57 %) a Čeladná (26,99 %). Ke snížení počtu pracovních míst došlo pouze v obcích Malenovice (71,0 %) a Pstruží (-26,15 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k postupnému nárůstu volných pracovních míst. S růstem těchto volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů, až bylo v roce 2008 dosaženo minimálního rozdílu mezi oběma hodnotami. Poté se opět začal počet volných pracovních míst snižovat a naopak rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala na konci roku 2010, kdy na 106,55 uchazečů připadalo 2,27 volných pracovních míst (tj. 46,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Naopak v září 2008, kdy byla situace nejpříznivější, připadalo na 60,09 registrovaných uchazečů 38 volných pracovních míst (tzn. 1,58 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity dosáhla v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2005 – 2010 nárůstu o 8,17 ‰. Zatímco v roce 2005 dosahovala míra podnikatelské aktivity v lokalitě 166,7 ‰, do roku 2010 tato míra vzrostla na 174,88 ‰. Nejvýrazněji vzrostla míra podnikatelské aktivity v obcích Malenovice (43,57 ‰), Pstruží (31,67 ‰) a Metylovice (23,60 ‰). Naopak ke snížení došlo ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obci Bílá (-32,10 ‰), dále v obcích Pržno (-25,66 ‰) a Staré Hamry (-0,46 ‰). Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí má sídlo své společnosti v obci Frýdlant nad Ostravicí. Jedna firma sídlí v obci Čeladná, jedna v obci Malenovice a jedna také v obci Pržno. Největší zaměstnavatel oblasti spadá do kategorie společnosti s 250 – 499 zaměstnanci, další společnost spadá do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Osm dalších firem zaměstnává 100 – 199 osob. Tabulka 41:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec


Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravi Janovice Kunčice pod Ondřejní Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

2010 158,00 652,00 3503,00 86,00 210,00 331,00 115,00 643,00 291,00 65,00 79,00 6133,00

178,00 828,00 3505,00 180,00 229,00 96,00 149,00 754,00 347,00 48,00 82,00 6396,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 20,00 12,66 176,00 26,99 2,00 0,06 94,00 109,30 19,00 9,05 -235,00 -71,00 34,00 29,57 111,00 17,26 56,00 19,24 -17,00 -26,15 3,00 3,80 263,00 4,29


67

Graf 24:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 42:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec

2005 211,41 187,38 168,89 137,99 165,67 187,64 136,74 168,24 185,42 142,29 182,61

Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

166,70

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 179,31 191,78 172,21 151,67 180,16 231,20 160,34 183,74 159,76 173,96 182,15

-32,10 4,40 3,33 13,68 14,49 43,57 23,60 15,50 -25,66 31,67 -0,46

174,88

8,17


Tabulka 43:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obchodní jméno Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o. FERRIT s. r. o. Beskyd spol. s r.o. Beskydské hotely, a.s. "v likvidaci" FERRCOMP, a. s. GIFF a.s. LAKUM - KTL, a.s. Magnety, s.r.o. Město Frýdlant n.O. Náš svět, příspěvková organizace

Sídlo


Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Malenovice Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí

Ústavní zdravotní péče Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

Pržno

200 - 249

Výroba odlitků z litiny

100 - 199

Hotely Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

100 - 199

Výroba odlitků z litiny

100 - 199

Povrchová úprava a zušlechťování kovů

100 - 199

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

100 - 199

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby

100 - 199


68

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499

100 - 199




Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území 10-zaměstnanost Průměrné hodnocení


Hodnocení (1 nejlepší 7 nejhorší) 2 3 4

Silné stránky rychlý růst počtu obyvatel stabilizace věkové strutury obyvatel průměrný stav věkové struktury obyvatel

3

1

velmi malý velmi malý

podprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství nadprůměrná vysoká intenzita bytové výstavby

7 Příležitost atraktivní podhorské obce

Vliv ÚPD

malý

vysoký růst podílu dětí narozených mimo manželství

6

3

Slabé stránky

minimální

minimální

velký velký pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení

velký

malý

3,63

2 1 1 3 5 3

3

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena pozitivně, zejména s ohledem na vývoj v atraktivních podhorských obcích a pokles bytové výstavby, který byl v některých obcích nadměrný. velmi intenzivní velmi velký velmi příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný mírně příznivý stav nezaměstnanosti průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst Malý nadprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení rekreace

Malý

2,67

3

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako mírně příznivé, s potřebou podpory místního podnikání, avšak výrazně limitovány ochranou přírody a kvality obytného, rekreačního prostředí.

69

SO ORP HAVÍŘOV SO ORP Havířov se rozkládá ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Orlová, na severovýchodě se SO ORP Karviná, na východě se SO ORP Český Těšín, z jihu tvoří hranici SO ORP Frýdek-Místek a ze západu SO ORP Ostrava. Správní obvod leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti mezi Ostravou a pohraničnímměstem Český Těšín. Povrch území je mírně členitý a je rozbrázděn údolími podél říček a potoků. SO ORP Havířov tvoří pět obcí – Albrechtice, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá a Těrlicko. Pověřeným úřadem je obec Havířov. Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje je1,6 % a je tak čtvrtým nejmenším obvodem kraje. Podílem 7,9 % z celkového počtu obyvatel kraje je ale na 4. místě v rámci kraje. V Havířově, jediném městě tohoto obvodu, žije 85,6 % obyvatel území. Pod obcí Horní Suchá se nacházely, v dnešní době již vytěžené, zásoby černého uhlí, jehož těžba významně ovlivnila vývoj této oblasti. Město Havířov bylo vystaveno jako satelitní město Ostravy, vzniklo z potřeby zajistit byty pro pracovníky dolů a hutív období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Jedná se o největší město v ČR, které nikdy nebylo městem okresním, ani krajským. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 1996 docházelo v SO ORP Havířov k nárůstu počtu obyvatel, od roku 1996 se však tento stav začal snižovat a docházelo k poklesu. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 1 248 osob. Zatímco v roce 1996 dosahoval počet obyvatel správního obvodu 101 879, současný stav počtu obyvatel klesl pod 97 000. Graf 25: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Havířov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

103000 101000 99000 97000 95000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Havířov měla od roku 1991 klesající tendenci, od roku 1995 začala nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010, s jedinou výjimkou v roce 2007, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hodnotu. Podobný vývoj lze vysledovat také u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se výrazně snížila v letech 1992 – 1993, v roce 1995 došlo opět k nárůstu, avšak následujícího roku nabrala křivka záporných hodnot. Nad nulovou hodnotou se poté dostala pouze v roce 2004. Od roku 2006 nastal nejvýraznější pokles hmms a tento stav trvá do současnosti. Hrubá míra celkového přírůstku populace dosáhla maxima v roce 1992 (7,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2010 (-8 ‰).

70

Graf 26: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Havířov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Havířov v roce 2000 přímo úměrně stoupalo jejich zastoupení ve společnosti. V daném roce se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 24 let (8 129 osob). Se zvyšujícím se věkem jejich zastoupení ve společnosti v dané oblasti pozvolna klesalo. Stejný trend lze vysledovat také v roce 2010, kdy však došlo k výraznému poklesu počtu osob ve věku do 14 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 49 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 27:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Havířov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

8000 6000 4000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Havířov k poklesu počtu obyvatel z 100 070 v roce 2001 na 96 839 v roce 2011. Jedná se o pokles o 3,2 % (-3 231 osob). Pokles v počtu obyvatel nastal

71

ve dvou obcích správního obvodu a to v obcích Havířov (-4,6 %) a Albrechtice (-2,1 %), naopak nejvýraznější nárůst v počtu obyvatel lze zaznamenat v obci Horní Bludovice (30,6 %). V obcích SO ORP Havířov byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-753) i záporné migrační saldo (-2 478). Přirozený přírůstek dosahoval záporných hodnot ve všech obcích správního obvodu, výrazně nejnižší byl v obci Havířov (-481). Migrační saldo nabíralo záporných hodnot pouze ve dvou obcích SO ORP Havířov, a to v obcích Havířov (-3 472) a Albrechtice (-47). Naopak obcí s nejvyšším migračním saldem se stala obec Horní Bludovice (542). Mezi lety 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke změně věkové struktury obyvatelstva. Nastal pokles podílu obyvatel ve věku do 14 let ve prospěch obyvatel ve věku nad 65 let. Zároveň došlo k navýšení hodnoty indexu stáří ze 70,9 na 121,3. Dlouhodobě nejhorší situace je v obcích Horní Bludovice a Těrlicko. V letech 2005 – 2010 došlo ve sledovaném území ke snížení míry nezaměstnanosti z 16,10 % v roce 2005 na 13,43 % v roce 2010 (-2,67 %). Jedinou obcí správního obvodu, v níž došlo k navýšení míry nezaměstnanosti, se stala obec Horní Bludovice (0,81 %), naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Horní Suchá (-3,06). Pokles byl také zaznamenán v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlo ke snížení o 3,2 %. Ke snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti došlo ve všech obcích správního obvodu, nejvýraznější pokles nastal v obci Havířov (-3,38 %). Tabulka 44:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Havířov mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko

4064 85975 1551 4360 4120 100070

SO ORP Havířov


2011 3979 82022 2026 4559 4253 96839

-85 -3953 475 199 133 -3231

-2,1 -4,6 30,6 4,6 3,2 -3,2


Tabulka 45:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Havířov za období 2001 – 2010 Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

Narození 340 7567 122 419 340 8788

Zemřelí


378 8048 189 474 452 9541

-38 -481 -67 -55 -112 -753

Přistěhovalí

Vystěhovalí

796 12730 835 1510 1125 16996

Migrační saldo

843 16202 293 1256 880 19474

-47 -3472 542 254 245 -2478


Tabulka 46:Věková struktura obcí SO ORP Havířov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,6 17,3 16,6 16,3 16,2 17,2

70,0 70,7 66,5 69,4 69,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 12,4 11,9 16,9 14,2 14,1 12,2


72

14,6 13,2 13,3 15,0 12,9 13,4

72,1 70,3 72,1 70,4 71,3 70,5

13,4 16,5 14,6 14,6 15,9 16,2

Index stáří v r. 2000 70,9 68,9 101,5 87,0 86,8 70,9

Index stáří v r. 2010 91,9 124,5 109,9 97,3 123,3 121,3

Tabulka 47:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Havířov Obec Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

2005 13,00 16,37 13,20 19,02 11,07

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,83 13,54 14,01 15,96 10,68

-2,17 -2,83 0,81 -3,06 -0,39

16,10

13,43

-2,67


73

2005 7,47 9,80 6,69 11,72 5,58 9,57

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 5,15 6,42 5,61 8,30 4,74 6,37

-2,32 -3,38 -1,08 -3,42 -0,84 -3,20

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Havířov došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 14,79 %. Počet obsazených pracovních míst klesl z 18 992 v roce 2005 na 16 183 v roce 2010. Pokles nastal ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Havířov (-17,12 %) a Horní Suchá (-3,67 %), naopak k nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obci Horní Bludovice (65,52 %). S nárůstem počtu volných pracovních míst v SO ORP Havířov od roku 1991 nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 197,6 registrovaných uchazečů připadalo 149,8 volných pracovních míst (tj. 7,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se začala situace opět zhoršovat, došlo ke snížení počtu volných pracovních míst a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna v roce 2005, kdy na 1 839 registrovaných uchazečů připadalo 15,6 volných pracovních míst (tj. 117,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke zvýšení míry podnikatelské aktivity z původní hodnoty 138,31 ‰ v roce 2005 na 141,79 ‰ v roce 2010 (nárůst o 3,48 ‰). Nejvýraznějšího nárůstu míry podnikatelské aktivity bylo dosaženo v obcích Albrechtice (8,63 ‰) a Horní Bludovice (8,59 ‰). Naopak jedinou obcí, kde došlo ke snížení míry podnikatelské aktivity, se stala obec Horní Suchá (-4,21 ‰). Osm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Havířov má sídlo své společnosti v obci Havířov, jedna firma sídlí v obci Těrlicko a jedna v obci Horní Suchá. Největší zaměstnavatel oblasti spadá do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, jedna společnost spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci. Čtyři firmy zaměstnávají 250 – 499 osob, dvě 200 – 249 osob a dvě společnosti spadají do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Tabulka 48:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Havířov Obec


Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

2010 328,00 16605,00 58,00 1524,00 477,00 18992,00

349,00 13762,00 96,00 1468,00 508,00 16183,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 21,00 6,40 -2843,00 -17,12 38,00 65,52 -56,00 -3,67 31,00 6,50 -2809,00 -14,79


74

Graf 28:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Havířov

2500 2000 1500 1000 500 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 49:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Havířov Obec

2005 109,41 139,63 149,06 124,11 150,20

Albrechtice Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko SO ORP Havířov

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 118,05 143,01 157,65 119,90 156,32

138,31

8,63 3,39 8,59 -4,21 6,12

141,79

3,48


Tabulka 50:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Havířov Obchodní jméno

Sídlo


Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace Statutární město Havířov ČSAD Havířov a.s. MW-DIAS, spol. s r.o. OKD, Rekultivace, a.s.

Havířov


Havířov Havířov Těrlicko Havířov

SEMAG spol. s r.o.

Havířov

BEFRA ELECTRONIC, s.r.o. RN EXPRES s. r. o. GASCONTROL, společnost s r.o.

Horní Suchá Havířov Havířov

Havířovská teplárenská společnost, a.s.

Havířov

Všeobecné činnosti veřejné správy Městská a příměstská pozemní osobní doprava Všeobecný úklid budov Příprava staveniště Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba ostatních elektrických zařízení Všeobecný úklid budov Opravy strojů Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu


75





Silné stránky

velmi nepříznivý vývoj počtu obyvatel výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel nepříznivý stav věkové struktury obyvatel nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby

7 6 6

5

6 5

1

velmi vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost


6

atraktivní příměstské obce

Průměrné hodnocení


Vliv ÚPD

malý velmi malý velmi malý

minimální

minimální velký

velký Ohrožení problémy sídlišť, ubytoven (Šumbark), vzniku vyloučených lokalit

malý

5,25

5 7 4 7 6

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně negativně, zejména s ohledem na vývoj v atraktivních příměstských obcích. velmi nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti průměrný špatná nabídka pracovních míst malý

4

velmi velký Příležitost

10-zaměstnanost

Slabé stránky

6

průmyslové zóny

Ohrožení útlum hornictví

malý

5,67

6

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako špatné, s potřebou podpory rozvoje průmyslových zón a využití brownfields, při minimalizaci negativních dopadů na obytné prostředí.

76

SO ORP HLUČÍN SO ORP Hlučín se nachází v severní části Moravskoslezského kraje. Z východu správní obvod sousedí se SO ORP Bohumín, z jihu se SO ORP Ostrava, z jihozápadu se SO ORP Opava a ze západu se SO ORP Kravaře. Severní hranice je tvořena státní hranicí s Polskem. Hlučínsko je krajinou úrodných lánů, zelených lesů a vodních ploch, která je na východě orámována Beskydamia na západě Jeseníky, zvlněná linka Hlučínské pahorkatiny se táhne podél břehů řeky Opavy. V SO ORP Hlučín se nachází 15 obcí – Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada (z toho dvě města – Hlučín a Dolní Benešov). Tímto počtem se správní obvod řadí mezi větší obvodyMoravskoslezského kraje, je šestým největším. Pověřeným úřadem je město Hlučín. Ve dvou městech žije 46,8 % obyvatel tohoto obvodu. Podílem3,0 % z rozlohy kraje je na 14. místě a podílem 3,1 % z celkového počtu obyvatel kraje je na 12. místě. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Hlučín ke zvýšení počtu obyvatel. První vlna růstu nastala v roce 1991 a s mírnou stagnací v letech 1995 – 1997 trvala do roku 2000. Poté došlo ke snížení počtu obyvatel, avšak od roku 2006 je opět patrný strmý nárůst počtu obyvatel a tento trend trvá do současnosti. V letech 2006 – 2011 došlo nárůstu o 644 osob, až na současný stav 40 252 obyvatel. Graf 29: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Hlučín mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

40500 40000 39500 39000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Hlučín měla od roku 1991 klesající tendenci a od roku 1998 začala trvale nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010, s jedinou výjimkou v roce 2008, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hranici. Odlišný vývoj lze vysledovat u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se v letech 1991 – 2005 pohybovala mezi -1,5 ‰ a 2 ‰, od tohoto roku však došlo k výraznému nárůstu hmms a nejvýrazněji lze tento nárůst zaznamenat od roku 2009. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minima v roce 2002 (téměř -4 ‰), naopak maxima bylo dosaženo v roce 2008 (4 ‰).

77

Promile [‰]

Graf 30: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hlučín

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Hlučín v roce 2000 přímo úměrně stoupalo jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2000 se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 29 let, druhou nejpočetnější skupinou se stali lidé ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem obyvatel poté klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento vývoj věkových skupin zůstal zachován také v roce 2010, kdy však došlo k mírnému nárůstu dětí ve věku do 4 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 39 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 31:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Hlučín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


V obcích SO ORP Hlučín došlo v letech 2001 – 2011 ke zvýšení počtu obyvatel z 39 794 v roce 2001 na 40 252 v roce 2011. Jedná se tedy o nárůst o 1,2 % (458 osob). Nejvýraznějšího nárůstu v počtu obyvatel bylo jednoznačně dosaženo v obci Vřesina (13,3 %), dále pak v obcích Dobroslavice (7,2 %), 78

Darkovice (6,5 %) a Markvartovice (6,3 %). Naopak pokles v počtu obyvatel lze zaznamenat pouze v pěti obcích správního obvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bělá (-5,8 %) a Dolní Benešov (-4,5 %). V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Hlučín zaznamenat záporný přirozený přírůstek (-517). Výrazně nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hlučín (-173) a Ludgeřovice (-160). Kladných hodnot bylo dosaženo pouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvyšší pak byla zjištěna v obci Děhylov (9). Naproti tomu migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v obcích SO ORP Hlučín kladných hodnot (975). Nejvýrazněji dosahovalo migrační saldo kladných hodnot v obcích Ludgeřovice (298), Vřesina (180) a Markvartovice (154). Naopak záporné hodnoty migračního salda byly zjištěny pouze v obcích Dolní Benešov (-192), Bělá (-7) a Závada (-4). Ve sledovaném období, v letech 2000 – 2010, došlo v obcích SO ORP Hlučín k poměrně výrazné změně věkové struktury obyvatelstva. Poklesla hodnota podílu obyvatel do 14 let věku a naopak došlo v nárůstu počtu osob ve věku nad 65 let o více než 3 %. Také došlo k nyvýšení hodnot indexu stáří, a to z původních 76,3 v roce 2000 na 112,5 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší index stáří lze zaznamenat v obcích Dobroslavice a Ludgeřovice. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Hlučín klesla z 11,43 % v roce 2005 na 9,19 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 2,24 %. Snížení míry nezaměstnanosti bylo dosaženo ve všech obcích správného obvodu, nejvýraznější pokles nastal v obcích Hať (-3,10 %) a Hlučín (-2,91 %). Stejná situace nastala při sledování míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období let 2005 – 2010 poklesla ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější snížení bylo opět zaznamenáno v obcích Hať (-4,30 %) a Hlučín (-3,39 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkově v obcích SO ORP Hlučín poklesla o 2,82 %. Tabulka 51:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hlučín mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

710 1568 1209 645 697 4383 2569 14347 1806 4596 1768 2095 1517 1308 576 39794

SO ORP Hlučín


2011 669 1661 1288 679 747 4184 2564 14258 1824 4734 1879 2106 1603 1482 574 40252

-41 93 79 34 50 -199 -5 -89 18 138 111 11 86 174 -2 458

-5,8 5,9 6,5 5,3 7,2 -4,5 -0,2 -0,6 1,0 3,0 6,3 0,5 5,7 13,3 -0,3 1,2


Tabulka 52:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Hlučín za období 2001 – 2010 Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať

Narození 56 164 112 68 44 384 219

Zemřelí


90 163 113 59 76 391 251

-34 1 -1 9 -32 -7 -32

79

Přistěhovalí 99 231 219 126 199 549 371

Vystěhovalí 106 139 139 101 117 741 344

Migrační saldo -7 92 80 25 82 -192 27

Obec Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

Narození

Zemřelí

1360 158 385 141 179 164 136 66 3636

SO ORP Hlučín


1533 175 545 184 211 156 142 64 4153

Přistěhovalí

-173 -17 -160 -43 -32 8 -6 2 -517

Vystěhovalí

2551 267 969 425 330 314 390 88 7128

Migrační saldo

2467 232 671 271 287 236 210 92 6153

84 35 298 154 43 78 180 -4 975


Tabulka 53:Věková struktura obcí SO ORP Hlučín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,4 19,1 18,0 15,0 13,7 18,0 17,6 16,9 17,0 14,3 17,1 16,5 17,4 16,3 15,9 16,8

68,8 67,4 68,1 71,3 69,2 71,3 69,5 71,5 69,8 70,5 68,6 69,8 69,4 69,1 70,7 70,4


12,5 16,0 15,0 13,8 12,3 13,8 14,1 14,6 13,1 13,3 14,5 13,8 16,1 13,7 15,7 14,2

69,0 70,7 70,8 69,8 71,0 71,1 71,5 68,8 70,7 68,4 71,1 70,1 69,3 71,8 68,9 69,8

18,5 13,3 14,2 16,4 16,6 15,1 14,4 16,6 16,2 18,2 14,5 16,1 14,6 14,5 15,4 16,0

Index stáří v r. 2000 90,4 71,0 77,6 90,9 124,7 59,3 72,9 68,5 77,1 106,0 83,1 83,4 75,8 90,1 83,9 76,3

Index stáří v r. 2010 148,2 82,8 94,8 119,1 134,8 110,1 102,5 114,1 123,7 136,8 100,0 116,5 90,3 105,6 97,8 112,5


Tabulka 54:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Hlučín Obec Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

2005 11,81 9,45 10,11 8,93 10,29 9,87 12,50 12,76 10,21 10,52 11,16 10,35 11,28 11,03 13,95 11,43

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,53 8,39 7,78 7,27 7,67 9,01 9,40 9,85 9,43 8,33 9,23 7,80 9,62 8,40 12,19 9,19

2005 -1,28 -1,06 -2,33 -1,66 -2,62 -0,86 -3,10 -2,91 -0,78 -2,19 -1,93 -2,55 -1,66 -2,63 -1,76 -2,24


80

4,84 4,22 4,87 4,81 6,08 4,45 7,24 7,08 4,64 5,16 6,03 4,39 6,04 4,87 7,19 5,91

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 2,81 2,34 2,00 1,64 2,76 2,61 2,94 3,69 3,55 2,71 3,54 1,75 3,32 2,69 4,56 3,09

-2,03 -1,88 -2,87 -3,17 -3,32 -1,84 -4,30 -3,39 -1,09 -2,45 -2,49 -2,64 -2,72 -2,18 -2,63 -2,82

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Hlučín k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 14,52 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Závada (138,89 %), Děhylov (78,98 %) a Šilheřovice (67,94 %). Naopak k poklesu počtu obsazených míst došlo pouze ve dvou obcích správního obvodu, a to v obcích Dobroslavice (-34,57 %) a Darkovice (-10,0 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Hlučín k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy v nejpříznivějším období na 91,07 registrovaných uchazečů připadalo 20,07 volných pracovních míst (tj. 4,54 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku docházelo k opětovnému snížení volných pracovních míst a naopak k nárůstu registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zaznamenána počátkem roku 2005, kdy na 177 registrovaných uchazečů připadalo pouze 1,93 volných pracovních míst (tj. 91,71 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity obcí SO ORP Hlučín vzrostla v letech 2005 – 2010 z původních 149,49 ‰ na 162,19 ‰, tj. nárůst o 12,7 ‰. Nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Závada (34,12 ‰), Vřesina (22,69 ‰) a Hať (20,98 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity došlo pouze v jediné obci správního obvodu, a to v obci Děhylov (-10,55 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů SO ORP Hlučín má sídlo své společnosti v obci Hlučín, další dvě v obci Ludgeřovice, jedna v obci Dolní Benešov a jedna v obci Píšť. Jedna firma v dané oblasti spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a šest společností zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 55:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Hlučín Obec


Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

2010 50,00 242,00 110,00 57,00 81,00 1950,00 138,00 2945,00 169,00 645,00 71,00 366,00 209,00 76,00 18,00 7127,00

63,00 273,00 99,00 102,00 53,00 2029,00 149,00 3482,00 185,00 645,00 97,00 477,00 351,00 114,00 43,00 8162,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 13,00 26,00 31,00 12,81 -11,00 -10,00 45,00 78,95 -28,00 -34,57 79,00 4,05 11,00 7,97 537,00 18,23 16,00 9,47 0,00 0,00 26,00 36,62 111,00 30,33 142,00 67,94 38,00 50,00 25,00 138,89 1035,00 14,52


81

Graf 32:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Hlučín

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 56:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Hlučín Obec

2005 114,61 142,04 120,46 181,10 167,89 147,84 140,17 157,94 147,22 155,68 134,01 153,48 134,37 127,42 144,76

Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada SO ORP Hlučín

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 116,11 154,94 131,81 170,55 169,23 156,96 161,15 169,12 151,58 171,99 152,78 170,65 147,75 150,11 178,88

149,49

1,50 12,90 11,35 -10,55 1,34 9,11 20,98 11,18 4,36 16,31 18,77 17,17 13,38 22,69 34,12

162,19

12,70


Tabulka 57:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Hlučín Obchodní jméno

Sídlo

MSA, a.s. FICHNA - HUDECZEK a.s. HP trend, s.r.o. Město Hlučín A.T.Y.P.group, s.r.o.

Dolní Benešov Píšť Ludgeřovice Hlučín Hlučín

AUTOCENTRÁLA s.r.o.

Hlučín

DENIP, spol. s r.o. Domov U jezera, příspěvková organizace Fontána, příspěvková organizace GLOMBICA - KOVOSERVIS s.r.o.

Hlučín Hlučín Hlučín Ludgeřovice

Převažující činnost Výroba ostatních potrubních armatur Výstavba bytových a nebytových budov Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Všeobecné činnosti veřejné správy Pokrývačské práce Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Ústavní sociální péče o seniory Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů


82




8-fungování sídel Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území 10-zaměstnanost Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok


Silné stránky

Slabé stránky


malý

4 4

velmi malý průměrný stav věkové struktury obyvatel

4

podprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství průměrná intenzita bytové výstavby

5

1


6

3

Vliv ÚPD

Příležitost atraktivní příměstské obce

minimální

minimální velký mírný pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení

velký

malý

3,88

3 7 1 3 5 5

3

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena pozitivně zejména s ohledem na specifika regionu (tradice individuálního rodinného bydlení). velmi nízká intenzita velmi velký velmi příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný mírně příznivý stav nezaměstnanosti průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst malý podprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení tradice

malý

4,00 4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou podpory místního podnikání, tradic.

83

SO ORP JABLUNKOV SO ORP Jablunkov je nejvýchodnějším správním obvodem Moravskoslezského kraje. Na severu sousedí se SO ORP Třinec, na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Na východě a jihu je SO ORP Jablunkov ohraničen státní hranicí se Slovenskem a Polskem. Převážně venkovský region se nachází v podhorské a horské oblasti Beskyd, nad malebnými údolími řek Olšea Lomné se zvedají vrcholky hor. Východní část oblasti je tvořena Jablunkovským mezihořím a Jablunkovská brázda rozděluje Slezské a Moravskoslezské Beskydy. Většina území správního obvodu je tvořena lesy (59 %). SO ORP Jablunkov zahrnuje 12 obcí – Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná a Písek. Pověřeným úřadem je Jablunkov. Podílem 3,2 % na celkové rozloze kraje je na 11. místě, podílem počtu obyvatel 1,8 % v rámci kraje je na místě 16. V Jablunkově, jediném městě tohoto správního obvodu, žije 25,6 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 do roku 2011 se počet obyvatel SO ORP Jablunkov mírně zvýšil. Od počátku sledovaného období do roku 1998 docházelo k nárůstu počtu obyvatel, od tohoto roku je však patrný jejich úbytek, trvající až do roku 2007. Od tohoto roku nabírá křivka vývoje počtu obyvatel dané oblasti opět vzrůstající tendenci, její růst již však není tak strmý, jako tomu bylo v počátku sledovaného období. K nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v letech 1991 – 1995, kdy se jejich počet zvýšil o 431 osob. Graf 33: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Jablunkov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

23000 22500 22000 21500 1991

1996

2001

2006

2011


Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, dosahovala hrubá míra přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Jablunkov kladných hodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (5 ‰). V následujícím roce však začala hmpp výrazně klesat a již v roce 1994 se dostala do záporných hodnot. S výjimkou v letech 1997 – 1999, kdy se hmpp opět dostala do kladných hodnot, trval tento stav až do roku 2006 a minima bylo dosaženo v roce 2001 (-2,5 ‰). Od roku 2006 se křivka hmpp pohybuje v kladných hodnotách, lze u ní však vysledovat pravidelně se opakující období nárůstu a poklesu. Stejný vývoj byl zaznamenán v případě sledování hrubé míry migračního salda (hmms), která v pravidelně se opakujících cyklech poklesu a růstu nabírá hodnot od 3 ‰ do -2 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svého maxima v roce 1993 (7 ‰) a minima v roce 2001 (-3 ‰). Od roku 2009 je patrný postupný nárůst hmcpp.

84

Promile [‰]

Graf 34:Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jablunkov

8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Jablunkov se v roce 2000 přímo úměrně zvyšovalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (1 677 osob). Poté s rostoucím věkem nastává pokles počtu obyvatelstva, výrazný úbytek lze zaznamenat v počtu obyvatel ve věku 25 – 34 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, naopak výrazně ubylo obyvatel ve věku 40 – 44 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 35:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Jablunkov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2000 1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2500

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Jablunkov k poklesu počtu obyvatel o 0,3 %. Počet obyvatel klesl z 22 642 v roce 2001 na 22 572 osob v roce 2011. Nejvýrazněji lze tento pokles vysledovat v obcích Horní Lomná (-9,6 %), Hrčava (-7,9 %) a Jablunkov (-4,8 %). Naopak nárůst 85

v počtu obyvatel lze zaznamenat nejvýrazněji v obci Písečná (12,3 %), dále pak v obcích Návsí (3,1 %) či Bocanovice (2,8 %). Obce SO ORP Jablunkov disponovaly v letech 2001 – 2010 jak záporným přirozeným přírůstkem (11), tak záporným migračním saldem (-59). Záporný přirozený přírůstek lze nejvýrazněji zaznamenat v obcích Mosty u Jablunkova (-55), Milíkov (-30) a Jablunkov (-26), zatímco kladného přirozeného přírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bukovec (46), Hrádek (28) a Návsí (19). Záporné migrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci Jablunkov (-256), dále pak v obcích Horní Lomná (-17) či Hrčava (-16). Naopak kladných hodnot dosahovalo migrační saldo nejvýrazněji v obcích Písečná (100), Návsí (96) a Hrádek (20). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke snížení podílu osob ve věku do 14 let a také ke snížení podílu obyvatel starších 65 let. K výraznému nárůstu zastoupení obyvatel došlo ve věkové skupině 15 – 64 let. Ve sledovaném období se zvýšil index stáří, z hodnoty 68,2 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. V obcích SO ORP Jablunkov došlo ke snížení míry nezaměstnanosti z původních 12,43 % v roce 2005 na 7,33 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 5,10 %. Pokles míry nezaměstnanosti nastal ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mosty u Jablunkova (-6,06 %), Bocanovice (-5,87 %) a Návsí (-5,28 %). Stejný stav nastal také ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlo rovněž ke snížení této míry ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější pokles je patrný v obcích Horní Lomná (-8,10 %) a Hrčava (-5,91 %). Celkově poklesla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jablunkov o 4,28 %. Tabulka 58:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Jablunkov mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek

431 1350 862 397 1757 279 5931 1300 3992 3768 805 1770 22642

SO ORP Jablunkov


2011 443 1386 877 359 1805 257 5649 1289 3925 3883 904 1795 22572

12 36 15 -38 48 -22 -282 -11 -67 115 99 25 -70

2,8 2,7 1,7 -9,6 2,7 -7,9 -4,8 -0,8 -1,7 3,1 12,3 1,4 -0,3


Tabulka 59:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Jablunkov za období 2001 – 2010 Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná

Narození 44 182 100 35 199 20 610 124 392 419 84

Zemřelí


38 136 89 56 171 26 636 154 447 400 85

6 46 11 -21 28 -6 -26 -30 -55 19 -1

86

Přistěhovalí 85 197 213 63 327 38 1046 244 570 806 193

Vystěhovalí 79 207 209 80 307 54 1302 225 582 710 93

Migrační saldo 6 -10 4 -17 20 -16 -256 19 -12 96 100

Obec

Narození

Písek

Zemřelí

182 2391

SO ORP Jablunkov


164 2402

Přistěhovalí

18 -11

Vystěhovalí

336 4118

Migrační saldo

329 4177

7 -59


Tabulka 60:Věková struktura obcí SO ORP Jablunkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písek SO ORP Jablunkov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 20,7 22,9 19,1 21,7 18,4 19,7 20,6 18,1 18,1 18,4 20,2 19,5

67,2 65,5 66,5 66,1 67,1 65,2 67,3 66,9 66,6 67,8 68,9 67,1


16,3 18,1 16,7 14,3 15,2 13,8 15,9 15,2 14,5 15,6 15,8 15,8

70,5 70,1 69,7 70,9 70,7 70,4 69,7 70,3 69,5 69,8 71,9 72,4

13,2 11,8 13,7 14,8 14,1 15,8 14,5 14,5 16,0 14,6 12,2 11,8

Index stáří v r. 2000 58,7 50,8 75,8 56,2 79,2 76,4 58,7 83,1 84,8 75,1 54,0 68,2

Index stáří v r. 2010 80,6 64,9 81,9 103,8 93,0 114,3 91,2 95,9 110,7 93,7 77,3 74,4


Tabulka 61:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jablunkov Obec Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

2005 10,87 12,32 14,33 19,94 8,98 17,27 12,71 10,22 12,69 12,61 11,63 12,92 12,43


2005 -5,87 -4,02 -4,14 -4,40 -2,98 -5,09 -5,35 -3,70 -6,06 -5,79 -4,61 -5,28 -5,10


87

3,96 4,80 7,67 12,89 3,66 9,16 6,43 4,89 5,75 6,22 4,63 6,22 5,95

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,08 1,69 2,53 4,79 1,43 3,25 1,77 1,33 1,49 1,56 1,55 1,39 1,67

-2,88 -3,11 -5,14 -8,10 -2,23 -5,91 -4,66 -3,56 -4,26 -4,66 -3,08 -4,83 -4,28

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke zvýšení počtu obsazených pracovních míst o 9,92 % (z 3 972 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 4 366 v roce 2010). Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst lze zaznamenat v obcích Bocanovice (66,20 %), Hrádek (43,14 %) a Písečná (29,41 %), naopak pokles nastal pouze ve čtyřech obcích správního obvodu. Jedná se o obce Milíkov (-29,63 %), Dolní Lomná (-17,48 %), Návsí (-15,49 %) a Hrčava (-7,14 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Jablunkov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 56,58 registrovaných uchazečů připadalo 9 volných pracovních míst (tj. 6,29 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začal počet volných pracovních míst opět klesat, naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna koncem roku 2005, kdy na 112,33 registrovaných uchazečů připadalo 0,83 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jablunkov klesla v letech 2005 – 2010 o 8,85 ‰, z 129,45 ‰ v roce 2005 na 120,60 ‰ v roce 2010. Pokles nastal nejvýrazněji v obcích Horní Lomná (62,81 ‰), Dolní Lomná (-47,49 ‰) a Bukovec (-44,49 ‰). Naopak nárůst míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán pouze ve dvou obcích správního obvodu, a to v obcích Písečná (48,88 ‰) a Návsí (5,37 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Jablunkov má sídlo své společnosti v obci Jablunkov, dvě společnosti sídlí v obci Návsí, jedna v obci Mosty u Jablunkova, a jedna v obci Hrádek. Šest největších zaměstnavatelů v dané oblasti spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a čtyři společnosti zaměstnávají 50 – 99 osob. Tabulka 62:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Jablunkov Obec


Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

2010 71,00 86,00 143,00 34,00 102,00 28,00 1997,00 81,00 498,00 697,00 34,00 201,00 3972,00

118,00 103,00 118,00 40,00 146,00 26,00 2369,00 57,00 539,00 589,00 44,00 217,00 4366,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 47,00 66,20 17,00 19,77 -25,00 -17,48 6,00 17,65 44,00 43,14 -2,00 -7,14 372,00 18,63 -24,00 -29,63 41,00 8,23 -108,00 -15,49 10,00 29,41 16,00 7,96 394,00 9,92


88

Graf 36:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Jablunkov

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 63:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jablunkov Obec

2005 145,16 144,12 187,07 186,17 112,63 144,98 147,80 117,28 111,19 110,85 61,59 149,18

Bocanovice Bukovec Dolní Lomná Horní Lomná Hrádek Hrčava Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Písečná Písek SO ORP Jablunkov

129,45

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 113,16 99,64 139,75 123,36 110,24 116,00 140,24 96,62 108,53 116,21 110,47 135,55

-32,00 -44,49 -47,33 -62,81 -2,39 -28,98 -7,57 -20,66 -2,66 5,37 48,88 -13,63

120,60

-8,85


Tabulka 64:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Jablunkov Obchodní jméno

Sídlo

ACF-Cz, spol. s r.o.

Mosty u Jablunkova

Město Jablunkov NETIS, a.s. OLZA, spol. s r.o. Sanatorium Jablunkov, a.s. SGM Route, a.s. "JABLUNKOVSKÁ JATKA" spol. s r. o.

Jablunkov Návsí Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov

Autoservis Czudek s.r.o.

Hrádek

FEP,a.s. Jozef Garaj - JOMA

Návsí Jablunkov

Převažující činnost Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Všeobecné činnosti veřejné správy Chov mléčného skotu Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Ústavní zdravotní péče Silniční nákladní doprava Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů Výroba pilařská a impregnace dřeva Činnosti související se zaměstnáním


89






Silné stránky

Slabé stránky


malý

4 2

velmi malý příznivý stav věkové struktury obyvatel

4 4

3

velmi malý velmi vysoký růst podílu dětí narozených mimo manželství

7

2

Vliv ÚPD

nízký podíl dětí narozených mimo manželství průměrná intenzita bytové výstavby stagnace intenzity bytové výstavby Příležitost atraktivní příměstské obce

minimální

minimální velký velký Ohrožení malý

3,75

3 3 4 2 6 3

4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena pozitivně zejména s ohledem na specifika regionu (demografického chování, které se však rychle mění). nadprůměrná velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný příznivý stav nezaměstnanosti průměrný špatná nabídka pracovních míst malý nadprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení dopravní vazby

Slovensko-nezaměstnanost

malý

3,67

4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou podpory místního podnikání, využití dopravních předpokladů území.

90

SO ORP KARVINÁ SO ORP Karviná leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Severní a východní hranice je tvořena státní hranicí s Polskem, na jihu správní obvod sousedí se SO ORP Český Těšín a SO ORP Havířov, na západě se SO ORP Orlová. Členitost reliéfu je v řešeném území poměrně malá. Ostravská pánev vytváří především plochý, pokleslý reliéf, zejména ve vlastní Ostravské nivě. Pro Ostravskou pánev je charakteristické silné antropogenní narušení krajiny způsobené jak hustotouosídlení, tak převážně průmyslem a těžbou nerostných surovin. Oblast patřila k regionůms vysokým soustředěním průmyslu, krajina je v okolí dolů podstatně změněna haldami a poklesy, které bývají zatopeny vodou. Časté jsou jejich zavážky hlušinou. SO ORP Karviná zahrnuje čtyři obce – Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné, Stonava, z nichž Karviná je jedinýmměstem a jediným Pověřeným úřadem.Na celkové rozloze kraje se správní obvod podílí 1,9 %(17. místo v rámci kraje), avšak podíl na celkovém počtu obyvatel v kraji, který činí 5,9 %, ho ale řadí na páté místo v kraji. Ve městě Karviné žije téměř 86 % veškerých obyvatel tohoto správníhoobvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 nastal v obcích SO ORP Karviná zjevný pokles počtu obyvatelstva, došlo ke snížení o více než 6 000 osob. K úbytku obyvatel docházelo po celé sledované období, pouze mezi lety 2004 – 2009 došlo ke stagnaci počtu obyvatel. Poté je však opět patrný strmý pokles počtu obyvatel, kdy v průběhu dvou let došlo k poklesu o 2 319 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 37: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Karviná mezi lety 1991 – 2011

80000 78000 76000 74000 72000 70000 68000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) se v letech 1991 – 2010 pohybovala mezi 1‰ až -2,5 ‰ a od roku 1994 nabírala křivka hmpp pouze záporných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) vzrostla z -7 ‰ v roce 1991 v následujícím roce až k nulové hranici, až do roku 2004 však nabírala pouze záporných hodnot. Právě v tomto roce došlo k nárůstu hmms až na 2,5 ‰ a tento stav trval do roku 2005. Od roku 2008 však došlo k nejstrmějšímu poklesu hmms až na hodnotu -20 ‰, která byla zjištěna v roce 2010. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minima rovněž v roce 2010 (-22 ‰), kladných hodnot nabrala hmcpp pouze třikrát za sledované období, vždy se však jednalo pouze o krátký časový úsek a maximální kladná hodnota dosahovala 1 ‰.

91

Promile [‰]

Graf 38: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Karviná

5 0 -5 -10 -15 -20 -25 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Karviná rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 25 – 29 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti(6 190 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal. K výraznému poklesu zastoupení obyvatel ve společnosti došlo u osob starších 59 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 35 – 39 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 55 – 59 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 39:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Karviná v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


Počet obyvatel v obcích SO ORP Karviná klesl v letech 2001 – 2011 o 4,9 %, došlo k poklesu ze 75 379 obyvatel na 71 692 obyvatel (-3 687 osob). Jedinou obcí, kde tento pokles obyvatel nastal, je 92

obec Karviná (-7,1 %), naopak v ostatních třech obcích došlo ke zvýšení počtu obyvatel, nejvýrazněji pak v obci Petrovice u Karviné (14,9 %). Obce SO ORP Karviná vykazovaly v letech 2001 – 2010 jak záporný přirozený přírůstek (-1 385), tak záporné migrační saldo (-2 302). Přirozený přírůstek nabíral záporných hodnot ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-1 113). Obec Karviná zaznamenala jako jediná z obcí také záporné migrační saldo (-3 505), zatímco v ostatních obcích správního obvodu bylo migrační saldo kladné, nejvýrazněji v obci Petrovice u Karviné (783). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k poklesu počtu obyvatel ve věku do 14 let, jejich stav se snížil z 17,4 % v roce 2000 na 15,8 % v roce 2010. Počet obyvatel starších 65 let vzrostl pouze o 0,8 %. Ve sledovaných letech došlo také k navýšení indexu stáří. Ten dosahoval v roce 2000 hodnoty 63,5, v roce 2010 to již však bylo 74,4. Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Karviná snížila z 17,92 % v roce 2005 na 14,0 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 3,92 %. Pokles míry nezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-4,08 %) a Stonava (-3,29 %). Stejně tak poklesla ve všech obcích správního obvodu také míra dlouhodobé nezaměstnanosti, k jejímu nejvýraznějšímu snížení došlo opět v obcích Karviná (-4,58 %) a Stonava (-3,46 %). Celkově došlo v obcích SO ORP Karviná k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 4,34 %. Tabulka 65:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Karviná mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava

3766 65297 4510 1806 75379

SO ORP Karviná


2011 4017 60679 5181 1815 71692

251 -4618 671 9 -3687

6,7 -7,1 14,9 0,5 -4,9


Tabulka 66:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Karviná za období 2001 – 2010 Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

Narození 292 5963 367 171 6793

Zemřelí


422 7076 479 201 8178

-130 -1113 -112 -30 -1385

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1300 8278 2331 820 12729

Migrační saldo

919 11783 1548 781 15031

381 -3505 783 39 -2302


Tabulka 67:Věková struktura obcí SO ORP Karviná k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,2 17,5 15,6 17,7 17,4

69,2 72,1 68,9 65,2 71,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 14,6 10,4 15,4 17,1 11,0


93

12,2 13,6 12,3 13,7 15,8

72,8 70,2 74,8 70,6 72,4

15,0 16,2 12,9 15,8 11,8

Index stáří v r. 2000 89,8 59,1 98,7 96,5 63,5

Index stáří v r. 2010 122,7 119,1 105,5 115,2 74,4

Tabulka 68:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Karviná Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

2005 13,21 18,58 13,58 13,63

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 10,87 14,50 10,59 10,34

-2,34 -4,08 -2,99 -3,29

17,92

14,00

-3,92


94

2005 7,13 12,19 7,87 8,34 11,6

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 4,77 7,61 5,13 4,88 7,26

-2,36 -4,58 -2,74 -3,46 -4,34

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k navýšení počtu obsazených míst o 3,83 %, z 32 766 v roce 2005 na 34 020 v roce 2010. K nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlo v obcích Dětmarovice (23,14 %) a Karviná (7,10 %), naopak k poklesu došlo v obcích Petrovice u Karviné (-18,66 %) a Stonava (-8,54 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Karviná k pozvolnému nárůstu volných pracovních míst a zároveň se nepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 321,25 registrovaných uchazečů připadalo 195 volných pracovních míst (tj. 6,78 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od konce roku 2008 začal počet volných pracovních míst opět klesat a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Jejich počet vzrostl na hranici 1 500 v roce 2009 a od té doby jejich počet stagnuje okolo uvedené hodnoty. Nejhorší situace byla během sledovaného období zaznamenána v roce 2009, kdy na 1 490,75 volných pracovních míst připadalo 19,25 registrovaných uchazečů (tj. 77,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Karviná poklesla mezi lety 2005 – 2010 o 0,22 ‰, snížila se z 114,91 ‰ v roce 2005 na 114,69 ‰ v roce 2010. Pokles míry podnikatelské aktivity nastal ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Stonava (-2,45 ‰). Naopak jako v jediné obci správního obvodu vzrostla míry podnikatelské aktivity v obci Dětmarovice, kde byl zaznamenán nárůst o 11,47 ‰. Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Karviná má sídlo své společnosti v obci Karviná. Největším zaměstnavatelem se stala Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace, která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Další čtyři společnosti spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a pět společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 69:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Karviná Počet obsazených pracovních míst

Obec

2005

2010 1547,00 23907,00 1752,00 5560,00 32766,00

Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

1905,00 25605,00 1425,00 5085,00 34020,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 358,00 23,14 1698,00 7,10 -327,00 -18,66 -475,00 -8,54 1254,00 3,83


Graf 40:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Karviná

2500 2000 1500 1000 500 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010



95

2011

Tabulka 70:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Karviná Obec Dětmarovice Karviná Petrovice u Karviné Stonava SO ORP Karviná

2005 135,69 113,19 126,54 98,79

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 147,16 112,33 124,41 96,35

114,91

11,47 -0,86 -2,13 -2,45

114,69

-0,22


Tabulka 71:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Karviná Obchodní jméno Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace

Sídlo Karviná

ArcelorMittalTubularProducts Karviná a.s.

Karviná

Lázně Darkov, a.s. MölnlyckeHealth Care Klinipro s.r.o. STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ CZ BASTAV s.r.o. ČSAD Karviná a.s. Karvinská hornická nemocnice a.s. KOVONA SYSTEM, a.s. POLCARBO spol. s r.o.

Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná

Převažující činnost Ústavní zdravotní péče Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek Ústavní zdravotní péče Výroba farmaceutických přípravků Všeobecné činnosti veřejné správy Ostatní specializované stavební činnosti j. n. Městská a příměstská pozemní osobní doprava Ústavní zdravotní péče Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání


96






Silné stránky

velmi nepříznivý vývoj počtu obyvatel velmi výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel nepříznivý stav věkové struktury obyvatel nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství velmi vysoký podíl dětí narozených mimo manželství nízká intenzita bytové výstavby

7 7 6

5

7 6

3

7

nadprůměrný růst intenzity bytové výstavby Příležitost

příměstské obce

Průměrné hodnocení


Vliv ÚPD


minimální

minimální velký

velký Ohrožení problémy sídlišť, ubytoven (Nové Město), vzniku vyloučených lokalit

malý

6,00 6 6 5 7 5

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena negativně, zejména s ohledem na vývoj v městě Karviné (sídliště). nízká intenzita velmi velký podprůměrný vývoj nezaměstnanosti průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst malý

6


10-zaměstnanost

Slabé stránky

7

průmyslové zóny

velmi velký

Ohrožení útlum hornictví

malý

6,00

7

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako velmi špatné, s potřebou podpory rozvoje průmyslových zón (Nad Barborou) využití brownfields, při minimalizaci negativních dopadů na obytné a životní prostředí.

97

SO ORP KOPŘIVNICE SO ORP Kopřivnice se nachází v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě území je hranice tvořena SO ORP Ostrava, na východě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek a na jihu se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Na jihozápadě sousedí správní obvod se SO ORP Nový Jičín a na severozápadě se SO ORP Bílovec. Území správního obvodu Kopřivnice je pokryto útvary Západních Karpat, konkrétněleží v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina. Výjimkou je obec Mošnov, jejížkatastrální území zasahuje do celku Moravská brána. Území je značně členité a tvoří přechod právě mezi mírně zvlněnou nížinouMoravské brány a pásmem beskydských hor. SO ORP Kopřivnice zahrnuje celkem 10 obcí – Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice, Ženklava, z toho dvě jsou Pověřeným úřadem – Kopřivnice a Příbor. Svou rozlohou 121,25 km² zabírá správní obvod2,2 % rozlohy Moravskoslezkého kraje (15. místo v kraji) a podílem 3,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje se řadí na 11. místo. Ve třech městech tohoto správníhoobvodu – Příbor, Kopřivnice a Štramberk – žije 85,7 % obyvatel území. Velký význam pro tuto oblast má mezinárodní letiště Mošnov, které je největším regionálním letištěm u nása důležitým leteckým dopravním centrem. Vzhledem ke své poloze a krátké vzdálenosti do Polska a na Slovensko slouží jako významný vstupní bod do průmyslového regionu Moravskoslezského kraje. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Kopřivnice docházelo v letech 1991 – 1998 k nárůstu počtu obyvatel až na maximum 42 756 obyvatel. Od roku 1998 však začal počet obyvatel správního obvodu klesat a tento stav trval až do roku 2004. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 796 obyvatel. V letech 2006 – 2008 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, avšak poté lze zaznamenat opět jeho pokles trvající až do současnosti. Graf 41: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Kopřivnice mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

43000 42500 42000 41500 41000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) nabíraly v letech 1991 – 1996 protichůdných tendencí. Zatímco hmpp klesala (z hodnoty 6,5 ‰), hmms měla vzrůstající tendenci, s vyjímkou roku 1993, kdy hmms poklesla na -3 ‰. Hmpp dosahovala téměř celé sledované období kladných hodnot, naopak hmms se kromě krátkého období v roce 1994 a 1997 držela pouze v záporných hodnotách. U křivky hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) lze v prvních fázích vývoje vysledovat dlouhodobý pokles hodnot, z maxima hmcpp, kterého bylo dosaženo v roce 1991 (5,5 ‰) až na minimum hmcpp dosaženého v roce 2002 (-3,5 ‰). Od tohoto roku začala hmcpp stoupat, až na hodnotu 2 ‰ v roce 2002. Od tohoto roku ovšem sledovaná hodnota opět klesala a od roku 2008 nabrala trvale záporných hodnot.

98

Graf 42: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Kopřivnice

7

Promile [‰]

5 3 1 -1 -3 -5 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Kopřivnice rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti. Největší podíl obyvatelstva tvořila skupina osob ve věku 20 – 24 let(3 842 obyvatel).S rostoucím věkem počet obyvatel nepřímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s výjimkou mírného nárůstu počtu obyvatel do 4 let, naopak však s výrazným úbytkem osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let a dále 20 – 24 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětí do 4 let ve společnosti opět klesne, naopak mírně vzroste počet osob ve věku 5 – 14 let a dále se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 43: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Kopřivnice v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice ke snížení počtu obyvatel o 0,9 %, stav se snížil ze 41 845 v roce 2001 na 41 478 obyvatel v roce 2011. Pokles počtu obyvatel byl zaznamenán 99

pouze ve třech obcích správního obvodu, a to v obcích Kopřivnice (-3,4 %), Štramberk (-2,8 %) a Příbor (-0,4 %). Naopak k nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Ženklava (21,2 %), Závišice (20,8 %) a Skotnice (10,0 %). V obcích SO ORP Kopřivnice lze v období let 2001 – 2010 zaznamenat celkově kladný přirozený přírůstek (663). Přirozený přírůstek nabíral kladných hodnot však jen ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Kopřivnice (770), dále v obcích Ženklava (23), Trnávka (14) a Petřvald (7). Naopak záporných hodnot přirozený přírůstek nabíral nejvýrazněji v obcích Příbor (-67), Štramberk (-37) a Mošnov (-31). Záporného migračního salda bylo dosaženo pouze ve dvou obcích správního obvodu, v obci Kopřivnice (-1 566) a v obci Štramber (-59), přesto je celkové migrační saldo obcí SO ORP Kopřivnice záporné. Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zaznamenány v obcích Závišice a Ženklava (obě 157), Skotnice (70) a Petřvald (69). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice ke změně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se počet obyvatel ve věku do 14 let, naopak lze zaznamenat nárůst obyvatel starších 65 let. Podíl těchto osob starších 65 let však nepřevýšil podíl obyvatel do 14 let. Zároveň došlo ve sledovaných letech ve správním obvodu k navýšení indexu stáří, z původní hodnoty 55,9 v roce 2000 na 92,1 v roce 2010. Obcí s dlouhodobě nejvyšším indexem stáří se stala obec Kateřinice, k nejvyššímu nárůstu indexu stáří došlo v obci Štramberk. Jedinými obcemi, kde se index stáří ve sledovaném období snížil, byly obce Skotnice a Závišice. Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Kopřivnice snížila z původních 10,75 % v roce 2005 na 10,60 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 0,15 %. Nejvýraznější snížení nastalo v obcích Mošnov (-2,87 %), Trnávka (-1,84 %) a Petřvald (-1,07 %). Naopak nejvýraznější nárůst míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obcích Kateřinice (0,82 %), Ženklava (0,60 %) a Závišice (0,50 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve sledovaných letech poklesla, a to o 1,53 %. Snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mošnov (3,33 %), Trnávka (-3,23 %) a Petřvald (-2,22 %). Tabulka 72: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kopřivnice mezi lety 2001 - 2011 Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice

Rok 2001


2011 617 23749 676 1730 8755 649 3409 680 732 848 41845

638 22953 701 1806 8716 714 3313 725 884 1028 41478


100

21 -796 25 76 -39 65 -96 45 152 180 -367

3,4 -3,4 3,7 4,4 -0,4 10,0 -2,8 6,6 20,8 21,2 -0,9

Tabulka 73: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kopřivnice za období 2001 – 2010 Obec

Narození

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice


Zemřelí

62 2481 66 170 878 67 356 77 84 91 4332

68 1711 97 163 945 72 393 63 89 68 3669

Přistěhovalí

-6 770 -31 7 -67 -5 -37 14 -5 23 663

Vystěhovalí

133 3613 171 325 1595 237 685 149 272 327 7507

106 5179 115 256 1567 167 744 118 115 170 8537

Migrační saldo 27 -1566 56 69 28 70 -59 31 157 157 -1030


Tabulka 74: Věková struktura obcí SO ORP Kopřivnice k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+


16,2 20,5 14,7 15,7 17,1 15,0 17,0 16,2 17,6 19,7 18,9

67,5 71,2 71,8 69,8 70,6 70,1 67,8 69,1 67,0 69,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64

16,3 8,4 13,5 14,5 12,4 14,9 15,2 14,7 15,4 10,6 10,6

14,3 15,1 15,0 13,4 14,6 14,5 14,3 14,5 17,4 17,9 14,9

69,5 73,0 68,1 70,4 69,6 72,4 67,3 71,0 67,9 69,1 71,3

65+ 16,2 11,9 16,9 16,1 15,9 13,1 18,5 14,4 14,7 13,0 13,8

Index stáří v r. 2000 101,0 40,8 92,3 92,1 72,4 99,0 89,8 90,5 87,5 53,9 55,9

Index stáří v r. 2010 113,2 78,9 112,3 120,3 109,1 90,2 129,5 99,0 84,9 72,6 92,1


Tabulka 75: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice Míra nezaměstnanosti [%] Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice

2005

2010 7,88 10,90 11,06 8,84 10,84 12,74 10,63 11,26 7,69 11,65 10,75

8,70 11,05 8,19 7,77 10,12 11,92 10,75 9,42 8,19 12,25 10,60

Změna 2005 - 2010 0,82 0,15 -2,87 -1,07 -0,72 -0,82 0,12 -1,84 0,50 0,60 -0,15


101

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna 2005 2010 2005 - 2010 3,57 1,50 -2,07 5,30 3,84 -1,46 5,95 2,62 -3,33 3,78 1,56 -2,22 5,21 3,60 -1,61 4,99 3,04 -1,95 4,48 3,69 -0,79 6,02 2,79 -3,23 2,81 1,73 -1,08 5,05 4,09 -0,96 5,11 3,58 -1,53

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 18,78 %, z původních 13 721 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 16 298 obsazených pracovních míst v roce 2010. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obci Mošnov (240,18 %), dále v obcích Petřvald (40,16 %) či Trnávka (24,0 %). Snížení počtu obsazených míst lze zaznamenat pouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Skotnice (-37,23 %) a Kateřinice (23,47 %), dále v obcích Příbor (-12,87 %) a Ženklava (-11,59 %). Od roku 2005 lze v obcích SO ORP Kopřivnice vysledovat nárůst počtu volných pracovních míst a s tím nepřímo úměrně klesající počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do poloviny roku 2007, kdy nastala stagnace trvající do poloviny následujícího roku. Poté se začal počet volných pracovních míst opět snižovat a naopak rapidně vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 296,8 registrovaných uchazečů připadalo 6,6 volných pracovních míst (tj. 44,97 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Kopřivnice zvýšila z původních 149,52 ‰ v roce 2005 na 155,94 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 6,42 ‰. Nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v obcích Skotnice (27,65 ‰), Trnávka (20,06 ‰) a Štramberk (12,16 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity došlo ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Ženklava (12,12 ‰), dále v obcích Mošnov (-9,11 ‰), Kateřinice (-6,93 ‰) a Závišice (-1,0 ‰). Osm z 10 největších zaměstnavatelů mají sídla svých společností v obci Kopřivnice, jedna společnost sídlí v obci Mošnov a jedna v obci Příbor. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnost TATRA, a.s., která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Druhá největší firma spadá do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a pět společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 76: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Kopřivnice Obec



2010 98 9431 799 249 2308 94 585 50 38 69 13721

75 10311 2718 349 2011 59 613 62 39 61 16298

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -23 -23,47 880 9,33 1919 240,18 100 40,16 -297 -12,87 -35 -37,23 28 4,79 12 24,00 1 2,63 -8 -11,59 2577 18,78


102

Graf 44: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kopřivnice

350 300 250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 77: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kopřivnice Obec

2005


Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 174,63 167,70 151,82 156,35 160,71 151,60 160,25 171,59 144,46 154,90 162,90 190,55 139,42 151,58 117,47 137,54 135,75 134,75 156,75 144,63 149,52 155,94

Změna 2005 - 2010 -6,93 4,53 -9,11 11,34 10,43 27,65 12,16 20,06 -1,00 -12,12 6,42


Tabulka 78: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kopřivnice Obchodní jméno

Sídlo

TATRA, a.s.

Kopřivnice

Brose CZ spol. s r.o.

Kopřivnice

Česká slévarenská společnost pobočka při Tatře Kopřivnice

Kopřivnice

DuraAutomotive Systems CZ, s.r.o.

Kopřivnice

Tawesco s.r.o.

Kopřivnice

Erich Jaeger, s.r.o.

Kopřivnice

Město Kopřivnice

Kopřivnice

PLAKOR CZECH s.r.o.

Mošnov

Primus CE s.r.o.

Příbor

Tafonco a.s.

Kopřivnice

Převažující činnost Výroba motorových vozidel a jejich motorů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Činnosti ostatních organizací j. n. Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní Výroba odlitků z litiny


103





Silné stránky

mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

5 6

3


podprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství

5 6 Příležitost



velmi malý

minimální

velký velký malý

4,50

4 6 3 3 3 4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně pozitivně zejména s ohledem na vývoj v atraktivních příměstských obcích. nízká intenzita velmi velký mírně příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný mírně příznivý stav nezaměstnanosti průměrný nadprůměrná nabídka pracovních míst malý průměrné Příležitost

10-zaměstnanost

malý

minimální podprůměrná intenzita bytové výstavby pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení menší problémy sídlišť

3

Vliv ÚPD


5

3

Slabé stránky

3

průmyslové zóny

velmi velký Ohrožení malý

3,67

3

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou další podpory rozvoje stávajícího podnikání, průmyslových zón.

104

SO ORP KRAVAŘE SO ORP Kravaře se nachází na severu Moravskoslezského kraje. Na východě svého území sousedí se SO ORP Hlučín, na jihu a západě se SO ORP Opava. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem.Většinu území SO ORP Kravaře tvoří mírnězvlněná krajinaKobeřické a na východním okraji místy i Vřesinské pahorkatiny, na jihu přecházející do ploché Kravařské roviny a reliéfu údolní nivy řeky Opavy. Nadmořská výška (230 – 310 m.n. m) a takérelativní výšková členitost řešeného území je malá. V SO ORP Kravaře leží devět obcí – Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice, Sudice, Štěpánkovice a Třebom. Jediným městem je město Kravaře, jenž je také Pověřeným úřadem. Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 1,8 %, což znamená 18. místo v rámci kraje, podílem 1,7 % na celkovém počtu obyvatel kraje se obvod řadí na 17. místo. Správní obvod patří do západní části Hlučínska, které se jako specifická oblast českého Slezska formovalo poměrněpozdě – až po únoru 1920, kdy byla tato část německého okresu Ratiboř s převahou moravsky mluvícího obyvatelstva postoupena nově vzniklé Československé republice. V letech 1938 – 1945 opět přináleželo Hlučínsko Německu.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Křivka vývoje počtu obyvatel SO ORP Kravaře měla v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel o 978 osob, na současnou hodnotu21 368 obyvatel. Pouze mezi lety 1999 – 2001 a 2005 – 2007 došlo ke stagnaci v počtu obyvatel či k jejich mírnému poklesu. Graf 45: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Kravaře mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

21500 21000 20500 20000 19500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) měla v letech 1991 – 1999 v obcích SO ORP dlouhodobě klesající tendenci. V těchto letech poklesla hmpp z 6,5 ‰ na -3 ‰. Od roku 1999 lze zaznamenat nárůst hmpp. V druhé fázi sledování, tj. v letech 2000 – 2010 nabírala křivka hmpp v pravidelně se opakujících cyklech poklesové a růstové tendence. Od roku 2005 dosahuje hmpp trvale kladných hodnot. U hrubé míry migračního salda (hmms) se v letech 1991 – 2003 projevil vzrůstající trend, s výjimkou v roce 1994, kdy hmms klesla a nabrala záporných hodnot. V letech 2003 – 2006 lze zaznamenat výrazný pokles hodnot hmms (z 5,5 ‰ na -2,5 ‰). Poté však opět nastal nárůst hodnot trvající do roku 2007, odkdy dochází k opětovnému poklesu hmms a v roce 2010 křivka dosáhla záporných hodnot. Křivka hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) se ve sledovaném období pohybovala v kladných hodnotách, s výjimkou let 1999 a 2006, kdy klesla pod nulovou hodnotou. Maximální hodnoty hmcpp bylo dosaženo v roce 2008 (přes 6 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 1999 (-2 ‰).

105

Promile [‰]

Graf 46: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Kravaře

8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Kravaře přímo úměrně rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která byla nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (1 866 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 40 – 44 let (1 720 osob), zatímco obyvatel ve věkové skupině 30 – 34 let bylo výrazně méně (1 336 osob). U obyvatel starších 49 let rapidně klesá s rostoucím věkem jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, výrazného úbytku zaznamenali lidé ve věku 40 – 44 let. Podobný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 47:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Kravaře v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V obcích SO ORP Kravaře došlo k navýšení počtu obyvatel z 20 749 v roce 2005 na 21 368 obyvatel v roce 2011, jedná se tedy o nárůst o 3,0 %. Ke zvýšení počtu obyvatel došlo ve všech obcích 106

správního obvodu, kromě obce Chuchelná, kde se stav obyvatel snížil o 3,3 %. Nárůst byl nejvýrazněji zaznamenán v obci Třebom (12,4 %), dále v obcích Bolatice (6,0 %), Rohov či Štěpánkovice (obě 4,0 %). V obcích SO ORP Kravaře lze ve sledovaném období let 2001 – 2010 vysledovat kladný přirozený přírůstek (208) i kladné migrační saldo (411). Záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán ve třech obcích správního obvodu, a to v obcích Kravaře (-65), Sudice (-9) a Třebom (-1), naopak kladného přirozeného přírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bolatice (98), Kobeřice (67) a Štěpánkovice (66). Migrační saldo dosáhlo kladných hodnot ve všech obcích správního obvodu s výjimkou obce Chuchelná (-65). Nejvyšších hodnot dosahovalo migrační saldo v obcích Kravaře (182), Bolatice (152) a Štěpánkovice (56). V obcích SO ORP Kravaře došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva, kdy se snížil podíl obyvatel ve věku do 14 let, a to ve prospěch osob ve věku 15 – 64 let. Podíl osob starších 65 let zůstal nezměněn. Ve sledovaném období vzrostl index stáří z hodnoty dosahující 63,2 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře vzrostla v letech 2005 – 2010 z hodnoty 10,73 % na hodnotu 11,31 %, jedná se tedy o nárůst o 0,58 %. Nejvýrazněji míra nezaměstnanosti vzrostla v obcích Sudice (2,34 %), Třebom (1,72 %) a Kobeřice (1,26 %), naopak pokles nastal pouze v jedné obci správního obvodu, v obci Chuchelná (-0,23 %). Naproti tomu míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře ve sledovaném období klesla o 0,27 %. Pokles byl zaznamenán ve většině obcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Sudice (-1,76 %) a Strabonice (-1,45 %). V obci Kobeřice se míra dlouhodobou nezaměstnanosti ve sledovaných letech nezměnila a pouze v obci Třebom byl zaznamenán její nárůst (3,42 %). Tabulka 79:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kravaře mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

4134 1328 3204 6684 602 896 662 3037 202 20749

SO ORP Kravaře


2011 4384 1284 3286 6801 626 924 677 3159 227 21368

250 -44 82 117 24 28 15 122 25 619

6,0 -3,3 2,6 1,8 4,0 3,1 2,3 4,0 12,4 3,0


Tabulka 80:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kravaře za období 2001 – 2010 Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

Narození 448 137 321 663 74 99 64 323 23 2152

Zemřelí


350 116 254 728 52 90 73 257 24 1944

98 21 67 -65 22 9 -9 66 -1 208

Přistěhovalí 635 220 369 1129 93 133 140 461 76 3256

Vystěhovalí

Migrační saldo

483 285 354 947 91 114 116 405 50 2845


107

152 -65 15 182 2 19 24 56 26 411

Tabulka 81:Věková struktura obcí SO ORP Kravaře k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 16,9 19,3 19,8 18,2 18,3 21,0 19,5 19,5 18,8 18,6

71,7 68,7 69,2 69,2 70,4 67,6 70,2 68,9 67,8 69,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,4 12,1 11,0 12,6 11,3 11,4 10,3 11,6 13,4 11,8

15,3 13,3 15,9 14,4 16,7 18,6 14,9 15,1 16,5 15,8

71,5 72,8 71,4 70,7 70,0 69,3 71,9 71,8 67,9 72,4

13,1 14,0 12,8 14,9 13,4 12,1 13,1 13,1 15,6 11,8

Index stáří v r. 2000 67,6 62,6 55,9 68,8 61,8 54,2 52,8 59,4 71,1 63,2

Index stáří v r. 2010 85,7 105,2 80,4 103,7 80,0 65,3 88,0 87,0 94,6 74,4


Tabulka 82:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2005 9,45 10,60 10,07 11,64 9,63 10,56 12,93 10,45 21,46

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 9,71 10,37 11,63 11,90 10,94 10,59 15,27 10,99 23,18

10,73

11,31

2005 0,26 -0,23 1,56 0,26 1,31 0,03 2,34 0,54 1,72 0,58


108

3,53 4,21 4,41 4,98 3,70 5,22 6,80 4,11 10,40 4,49

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 3,35 3,61 4,41 4,80 3,62 3,77 5,04 3,78 13,82 4,22

-0,18 -0,60 0,00 -0,18 -0,08 -1,45 -1,76 -0,33 3,42 -0,27

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kravaře ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 1,18 %, z 3 893 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 3 847 těchto míst v roce 2010. Nejvýraznější snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Strahovice (25,76 %), Bolatice (-19,65 %) a Chuchelná (-13,33 %), zatímco k navýšení došlo nejvýrazněji v obcích Třebom (142,86 %), Rohov (123,26 %) a Štěpánkovice (35,04 %). Počet registrovaných uchazečů v obcích SO ORP Kravaře se začal výrazně snižovat až od počátku roku 2006, kdy začalo zároveň docházet k nárůstu volných pracovních míst. Nejpříznivějšího stavu bylo dosaženo v polovině roku 2008, kdy na 101,33 registrovaných uchazečů připadalo 12,33 volných pracovních míst (tj. 8,22 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se začal počet registrovaných uchazečů opět zvyšovat a zároveň docházelo k poklesu volných pracovních míst. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 166 registrovaných uchazečů připadalo 1,89 volných pracovních míst (tj. 87,83 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kravaře vzrostla z 150,24 ‰ v roce 2005 na 169,02 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 18,77 ‰. Nejvýrazněji lze tento nárůst zaznamenat v obcích Kobeřice (26,71 ‰), Štěpánkovice (22,62 ‰) a Kravaře (21,06 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity nedošlo ve sledovaném období ani v jedné z obcí správního obvodu. Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kravaře má sídlo své společnosti v obci Bolatice, dvě společnosti sídlí v obci Kravaře, dvě v obci Kobeřice a jedna v obci Chuchle. Jedna firma v dané oblasti spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, dvě firmy spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a jedna spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Dalších šest největších společností zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 83:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Kravaře Obec


Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2010 921,00 615,00 518,00 1402,00 43,00 66,00 67,00 254,00 7,00 3893,00

740,00 533,00 470,00 1533,00 96,00 49,00 66,00 343,00 17,00 3847,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -181,00 -19,65 -82,00 -13,33 -48,00 -9,27 131,00 9,34 53,00 123,26 -17,00 -25,76 -1,00 -1,49 89,00 35,04 10,00 142,86 -46,00 -1,18


109

Graf 48:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kravaře

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 84:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kravaře Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP Kravaře

2005 152,33 150,19 132,96 165,88 153,72 127,66 190,84 130,24 120,19

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 167,55 150,89 159,67 186,94 159,87 139,71 209,20 152,86 139,64

150,24

15,21 0,69 26,71 21,06 6,15 12,05 18,36 22,62 19,45

169,02

18,77


Tabulka 85:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kravaře Obchodní jméno

Sídlo


LANEX a.s. ARMATURY Group a.s. PF PLASTY CZ s.r.o. Město Kravaře

Bolatice Kravaře Chuchelná Kravaře

AZPEK, s.r.o.

Bolatice

CETA s.r.o. GYPSTREND s.r.o. Obec Bolatice Opavice a.s. Základní škola a Mateřská škola Bolatice, příspěvková organizace

Kobeřice Kobeřice Bolatice Bolatice

Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků Výroba ostatních potrubních armatur Výroba ostatních plastových výrobků Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Smíšené hospodářství Výroba vápna a sádry Všeobecné činnosti veřejné správy Smíšené hospodářství

Bolatice

Primární vzdělávání


110





Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území 10-zaměstnanost Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok


Silné stránky

Slabé stránky


malý

4

2

velmi malý příznivý stav věkové struktury obyvatel obyvatel

4

velmi nízký podíl dětí narozených mimo manželství průměrná intenzita bytové výstavby

6

2


6

1

Vliv ÚPD

Příležitost atraktivní příměstské obce

minimální

minimální velký pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení

velký

malý

3,63

3 7 2 6 6 5

4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena pozitivně zejména s ohledem na specifika regionu (tradice individuálního rodinného bydlení, rodinné soudržnosti – vývoj je však nepříznivý – viz např. rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství). velmi nízká intenzita velmi velký příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný špatný stav nezaměstnanosti průměrný špatná nabídka pracovních míst malý podprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení tradice

malý

4,00

4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou podpory místního podnikání, využití tradic, vazeb na Polsko.

111

SO ORP KRNOV SO ORP Krnov leží v severozápadní části Moravskoslezského kraje. Na jihovýchodě území sousedí správní obvod se SO ORP Opava, na jihozápadě se SO ORP Bruntál. Západní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje, severní a severovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Území se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku, nejníže je položena oblast Osoblažska (s nejnižší nadmořskou výškou 203 m.n.m.), která tvoří nejzazší výběžek slezského pohraničí. V SO ORP Krnov leží 25 obcí – Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Uvolno, Vysoká a Zátor. Tímto počtemse správní obvod řadí na čtvrté místo v kraji co do počtu obcí. Podílem 10,4 % z celkové rozlohy kreje je správní území druhým největším, avšak podílem z celkového počtu obyvatel kraje, který činí 3,4 %, je až na 10. místě v rámci kraje. Pověřenými úřady jsou Krnov, Město Albrechtice a Osoblaha. Ve dvou městech správního obvodu – Krnově a Městě Albrechtice – žije přes 68 % obyvatel daného území.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Ačkoliv v letech 1991 – 1998 byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel až na maximální hodnotu 43 650 obyvatel, od tohoto roku dochází k jeho poklesu. Tento stav trval až do roku 2007, kdy se začal počet obyvatel nepatrně zvyšovat, tento trend však trval pouze rok a poté došlo k opětovnému poklesu na současnou hodnotu 42 207 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 49: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Krnov mezi lety 1991 – 2011

44000 43500 43000 42500 42000 41500 41000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) i hrubá míra migračního salda (hmms) zaznamenaly v letech 1991 – 2010 v obcích SO ORP Krnov podobný vývoj. V obou případech došlo k poklesu míry sledovaných hodnot, od roku 1999 nabíraly obě křivky trvale záporných hodnot. Jedinou výjimkou se stal rok 2007, kdy obě křivky vzrostly nad nulovou hodnotu, hned následujícího roku se však opětovně dostaly do hodnot záporných. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svého maxima v roce 1993 (6,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2008 (-5 ‰).

112

Graf 50: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Krnov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Krnov přímo úměrně rostlo v roce 2000 také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (4 014 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku 45 – 54 let, zatímco obyvatel ve věkové skupině 30 – 44 let bylo výrazně méně. S rostoucím věkem poté klesá zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 39 let a dále 55 – 64 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy klesne podíl dětské složky ve společnosti a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 51:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Krnov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 2001 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 2,5 %, z původního počtu 43 288 obyvatel v roce 2001 na 42 207 obyvatel v roce 2011. Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obcích Heřmanovice (-14,7 %), Hošťálkovy (-13,9 %) a Rusín (-12,8 %). Naopak 113

k navýšení počtu obyvatel došlo v devíti obcích, nejvýrazněji v obcích Vysoká (15,4 %), Brantice (12,0 %) a Čaková (7,7 %). V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Krnov zaznamenat záporný přirozený přírůstek, který dosahoval nejnižších hodnot v obcích Krnov (-116), Osoblaha (-68) a Hošťálkovy (-47). Naopak kladný přirozený přírůstek lze vysledovat v obcích Zátor (39), Lichnov (20), Bohušov či Slezské Pavlovice (obě 8). Také migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v SO ORP Krnov záporných hodnot, nejvýrazněji v obcích Krnov (-705), Jindřichov (-112) a Heřmanovice (-48). Kladné hodnoty migračního salda byly zaznamenány v obcích Brantice (150), Osoblaha (46) a Vysoká (44). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Krnov ke změně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se jak podíl obyvatel ve věku do 14 let, tak obyvatel nad 65 let, a naopak došlo k navýšení podílu osob ve věku 15 – 64 let. Zároveň došlo ke zvýšení indexu stáří obcí správního obvodu, který vzrostl z hodnoty 69,0 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Nejvyššího indexu stáří je dlouhodobě dosahováno v obci Petrovice, kde jeho hodnota vzrostla v roce 2010 na 387,5. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Krnov klesla z hodnoty 13,78 % v roce 2005 na 12,76 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,02 %. Nejvýraznějšího snížení míry nezaměstnanosti bylo dosaženo v obcích Bohušov (-8,27 %), Dívčí Hrad (-6,33 %) a Vysoká (-5,67 %). Naopak k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Čaková (4,04 %), Krasov (2,29 %) a Býkov-Láryšov (1,34 %). Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v obcích Hlinka (průměr 24,79 %) a Slezské Pavlovice (průměr 22,91 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodu poklesla ve sledovaných letech o 1,95 %., z hodnoty 7,06 % v roce 2005 na 5,11 % v roce 2010. Pokles této míry byl nejvýrazněji zaznamenán v obcích Dívčí Hrad (-10,26 %), Bohušov (-9,51 %) a Rusín (-8,85 %). K nárůstu došlo pouze ve třech obcích správního obvodu, v obcích Heřmanovice (1,76 %), Čaková (1,24 %) a Slezské Pavlovice (0,91 %). Tabulka 86:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Krnov mezi lety 2001 - 2011 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

Rok 2001 451 1174 160 287 264 414 236 741 684 347 1567 345 25761 1085 448 3633 1151 143 149 187 656 971 952 299 1183 43288


2011 429 1315 150 309 275 353 233 709 589 306 1425 338 24940 1100 479 3570 1129 142 130 199 616 942 991 345 1193 42207


114

-22 141 -10 22 11 -61 -3 -32 -95 -41 -142 -7 -821 15 31 -63 -22 -1 -19 12 -40 -29 39 46 10 -1081

-4,9 12,0 -6,3 7,7 4,2 -14,7 -1,3 -4,3 -13,9 -11,8 -9,1 -2,0 -3,2 1,4 6,9 -1,7 -1,9 -0,7 -12,8 6,4 -6,1 -3,0 4,1 15,4 0,8 -2,5

Tabulka 87:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Krnov za období 2001 – 2010 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

Narození 62 131 26 27 31 28 28 57 27 21 114 31 2538 109 41 355 116 4 11 23 66 77 84 33 122 4162

Zemřelí


54 140 20 36 27 40 29 92 74 48 144 44 2654 89 50 380 184 18 15 15 72 100 87 31 83 4526

Přistěhovalí

8 -9 6 -9 4 -12 -1 -35 -47 -27 -30 -13 -116 20 -9 -25 -68 -14 -4 8 -6 -23 -3 2 39 -364

Vystěhovalí

133 455 54 96 172 53 81 247 137 112 298 103 3303 284 165 858 422 78 34 109 202 222 264 175 247 8304

Migrační saldo

163 305 70 65 165 102 83 244 185 126 410 97 4008 289 125 896 376 65 49 105 236 228 222 131 276 9021

-30 150 -16 31 7 -49 -2 3 -48 -14 -112 6 -705 -5 40 -38 46 13 -15 4 -34 -6 42 44 -29 -717


Tabulka 88:Věková struktura obcí SO ORP Krnov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 27,8 18,5 19,0 14,2 16,9 17,1 22,6 18,8 13,2 14,2 20,4 16,6 17,4 21,0 16,0 17,2 21,6 14,5 19,3 14,9 24,8 19,6

62,4 68,3 65,8 69,9 73,7 70,1 65,0 68,8 74,1 69,4 70,6 68,2 69,7 69,8 67,8 70,7 67,8 61,4 64,0 71,3 64,6 69,0

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 9,8 13,2 15,2 15,9 9,5 12,8 12,4 12,4 12,7 16,5 9,0 15,2 12,9 9,3 16,2 12,0 10,7 24,1 16,7 13,8 10,5 11,4

115

17,5 15,4 19,9 15,6 16,2 13,0 20,8 14,4 10,7 8,4 15,2 13,5 14,5 17,3 15,6 15,0 16,6 5,9 8,7 16,2 17,7 13,0

68,6 73,7 62,3 69,4 70,2 73,4 70,3 74,4 76,0 73,3 71,9 70,5 70,6 72,5 66,2 70,9 70,2 71,1 71,7 67,5 72,7 72,8

13,9 10,9 17,9 15,0 13,6 13,6 8,9 11,2 13,3 18,3 12,9 16,1 14,9 10,2 18,2 14,1 13,2 23,0 19,7 16,2 9,6 14,2

Index stáří v r. 2000 35,4 71,6 80,0 111,9 56,1 74,6 54,9 65,7 96,6 116,3 43,9 92,0 73,7 44,2 101,3 69,9 49,4 166,7 86,2 93,1 42,4 58,4

Index stáří v r. 2010 79,2 70,6 90,0 95,8 84,1 104,3 42,9 77,7 124,6 219,2 84,7 119,6 103,1 59,1 116,2 93,9 79,8 387,5 227,3 100,0 54,5 109,9

Obec Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,5 19,0 17,9 18,0

69,5 67,6 73,1 69,6

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,0 13,3 9,0 12,4

13,8 18,8 16,7 15,8

74,6 71,8 72,3 72,4

11,6 9,4 11,0 11,8

Index stáří v r. 2000 56,4 70,0 50,5 69,0

Index stáří v r. 2010 84,4 50,0 66,2 74,4


Tabulka 89:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Krnov Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2005 23,76 12,28 16,84 11,41 24,42 13,49 25,85 17,47 10,57 19,20 17,00 12,48 12,64 16,53 15,97 12,46 18,97 17,01 23,66 23,07 22,05 17,04 10,97 21,17 10,74

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 15,49 12,95 18,18 15,45 18,09 14,47 23,71 12,08 11,62 15,44 15,84 14,77 11,86 16,97 13,69 11,90 14,02 11,59 18,21 22,74 19,32 14,36 11,52 15,50 11,97

-8,27 0,67 1,34 4,04 -6,33 0,98 -2,14 -5,39 1,05 -3,76 -1,16 2,29 -0,78 0,44 -2,28 -0,56 -4,95 -5,42 -5,45 -0,33 -2,73 -2,68 0,55 -5,67 1,23

13,78

12,76

-1,02


116

2005 13,51 5,42 11,75 5,63 13,73 2,75 13,53 8,42 5,05 6,93 5,91 5,51 7,14 9,64 6,55 5,39 9,20 8,84 12,73 8,00 10,64 5,80 5,28 5,21 5,51 7,06

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 4,00 5,23 8,28 6,87 3,47 4,51 7,69 3,09 5,00 3,08 5,86 4,12 5,15 7,83 4,17 4,84 3,59 1,74 3,88 8,91 8,11 4,39 5,14 3,46 4,32 5,11

-9,51 -0,19 -3,47 1,24 -10,26 1,76 -5,84 -5,33 -0,05 -3,85 -0,05 -1,39 -1,99 -1,81 -2,38 -0,55 -5,61 -7,10 -8,85 0,91 -2,53 -1,41 -0,14 -1,75 -1,19 -1,95

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Krnov došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 4,01 %, z 11 722 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 12 192 těchto míst v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo jednoznačně v obci Slezské Pavlovice (900 %), dále v obcích Dívčí Hrad (257,69 %), Petrovice (200,0 %) a Heřmanovice (72,55 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu počtu obsazených pracovních míst došlo v obcích Býkov-Láryšov (-80,0 %), Hošťálkovy (-67 %) a Čaková (-64,0 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Krnov k růstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 70,32 registrovaných uchazečů připadalo 10,56 volných pracovních míst (tj. 6,66 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začalo docházet k opětovnému poklesu počtu volných pracovních míst a naopak se zvyšoval počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo ve sledovaném období let 2005 – 2011 dosaženo počátkem roku 2005, kdy na 165,48 registrovaných uchazečů připadalo 1,4 volných pracovních míst (tj. 118,2 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Krnov vzrostla z 148,27 ‰ v roce 2005 na 153,30 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 5,03 ‰. Nárůst je nejvíce patrný v obcích Vysoká (52,75 ‰), Petrovice (46,33 ‰) a Holčovice (35,02 ‰). Naopak ke snížení míry podnikatelské aktivity došlo pouze v šesti obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Krasov (-23,94‰), Heřmanovice (23,61 ‰) a Slezské Pavlovice (-11,24 ‰). Devět z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti ve městě Krnov, jedna společnost sídlí v obci Úvalno. Tři největší firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci a čtyři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob. Tabulka 90:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Krnov Obec


Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2010 47,00 127,00 25,00 25,00 26,00 51,00 56,00 93,00 100,00 15,00 262,00 26,00 8169,00 129,00 92,00 1253,00 288,00 3,00 12,00 1,00 58,00 104,00 284,00 57,00 419,00 11722,00

49,00 97,00 5,00 9,00 93,00 88,00 34,00 109,00 33,00 8,00 193,00 22,00 9193,00 96,00 63,00 1128,00 201,00 9,00 13,00 10,00 56,00 108,00 281,00 65,00 229,00 12192,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 2,00 4,26 -30,00 -23,62 -20,00 -80,00 -16,00 -64,00 67,00 257,69 37,00 72,55 -22,00 -39,29 16,00 17,20 -67,00 -67,00 -7,00 -46,67 -69,00 -26,34 -4,00 -15,38 1024,00 12,54 -33,00 -25,58 -29,00 -31,52 -125,00 -9,98 -87,00 -30,21 6,00 200,00 1,00 8,33 9,00 900,00 -2,00 -3,45 4,00 3,85 -3,00 -1,06 8,00 14,04 -190,00 -45,35 470,00 4,01


117

Graf 52:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Krnov

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 91:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Krnov Obec Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor SO ORP Krnov

2005 113,49 178,22 129,25 187,92 132,84 184,07 85,37 163,84 150,47 134,11 133,51 186,19 153,84 152,05 127,43 148,22 98,02 116,79 126,87 104,65 84,10 122,15 123,24 115,89 160,34 148,27

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 120,45 178,79 157,53 185,06 129,15 160,46 104,17 198,86 174,60 157,89 134,47 162,24 154,92 149,95 143,45 160,29 106,18 163,12 137,40 93,41 89,17 154,09 143,76 168,64 167,91 153,30


118

6,96 0,57 28,28 -2,85 -3,69 -23,61 18,80 35,02 24,13 23,78 0,96 -23,94 1,08 -2,10 16,02 12,07 8,16 46,33 10,54 -11,24 5,07 31,93 20,51 52,75 7,58 5,03

Tabulka 92:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Krnov Obchodní jméno

Sídlo



Krnov

Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. Činnosti odborových svazů

500 - 999

Krnov

Všeobecná ambulantní zdravotní péče

500 - 999

Krnovské opravny a strojírny s.r.o.

Krnov

POO OS TOK PEGA Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace Kofola a.s.

Krnov

Město Krnov PEGA - VEL, a.s.

Krnov Krnov

A S P E C, spol. s r.o.

Krnov

CZB, a.s. Den Braven Czech and Slovak a.s. ELFE, s.r.o.

Krnov Úvalno Krnov

Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních technických a průmyslových textilií Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba ostatních obráběcích strojů Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení


119

500 - 999

250 - 499 250 - 499 250 - 499 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199


7-vývoj počtu obyvatel 7-vývoj věkové struktury obyvatel 7-stav věkové struktury obyvatel 7-vývoj podílu dětí narozených mimo manželství 7-stav podílu dětí narozených mimo manželství 8-bytová výstavba v posledních dvou letech 8-bytová výstavba –změna v posledních dvou letech 8-fungování sídel Průměrné hodnocení Expertní korekce a hodnotící výrok 9-hromadná rekreace 10-vývoj nezaměstnanosti 10-stav nezaměstnanosti 10-nabídka pracovních míst 10-dopravní podmínky území



Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel mírně nepříznivý stav věkové struktury obyvatel nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství velmi vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby

6 6 5

5

7 5

3

Slabé stránky

nadprůměrný růst intenzity bytové výstavby Příležitost


minimální

minimální velký

velký Ohrožení problémy sídlišť

5

Vliv ÚPD

malý

5,25 Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena negativně, největší problémy stabilizace osídlení jsou v oblasti Osoblažska. 6 6 2

nízká intenzita příznivý vývoj nezaměstnanosti

5 6

5

průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti podprůměrná nabídka pracovních míst

7

špatné dopravní podmínky Příležitost rekreace, místní zdroje, vazby na Polsko

velmi velký

průměrný malý velmi velký

Ohrožení Osoblažsko

malý

5,17

6

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny negativně, s potřebou výrazné podpory podnikání, zejména na Osoblažsku.

120

SO ORP NOVÝ JIČÍN SO ORP Nový Jičín leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Na severu sousedí správní obvod se SO ORP Bílovec, na východě se SO ORP Kopřivnice a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Jižní hranice je tvořena obcemi Zlínského kraje, jihozápadní hranici tvoří obce kraje Olomouckého, na západě území sousedí se SO ORP Odry.Tato oblast patří do CHKO Poodří, které je charakterizováno harmonicky utvářenou krajinou parkovéhocharakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry, se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy či mokřady mezinárodního významu. SO ORP Nový Jičín zahrnuje 15 obcí – Bartošovice, Bernatice nad Odrou, Hladké Životice, Hodslavice, Jeseník nad Odrou, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína. Pověřeným úřadem je město Nový Jičín. V SO ORP Nový Jičín se dále nachází obec Libhošť, která vznikla 1. 1. 2011 odtržením od Nového Jičína. Ve studii však tato obec není samostatně zohledněna, protože v době zpracování studie nebyla k dispozici nejaktuálnější data a vycházelo se z údajů k 31. 12. 2010. Obec Libhošť je tudíž řešena v rámci obce Nový Jičín, jako její součást. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Počet obyvatel SO ORP Nový Jičín měl v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýraznější nárůst nastal do roku 1992, kdy se počet obyvatel zvýšil o 1 331 osob. Růst trval do roku 1995, kdy bylo dosaženo nejvyššího počtu obyvatelstva za sledované období (48 610 osob). Od roku 2001 docházelo k mírnému poklesu počtu obyvatel, již od roku 2005 však tento počet opět roste až na současnou hodnotu 48 510 osob. Graf 53: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Nový Jičín mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

49000 48000 47000 46000 45000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstky (hmpp) v obcích SO ORP Nový Jičín od roku 1991, kdy se její hodnota pohybovala okolo 3 ‰, poklesla na -2 ‰. V letech 1995 – 2004 nabírala křivka hmpp záporných hodnot, minima byla dosaženo v roce 1996. Od roku 2004 však začala vzrůstat a v následujícíh letech nabírala již pouze kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) měla ve sledovaném období podobný vývoj. Ze své maximální dosažené hodnoty v roce 1992 (necelých 5 ‰) klesala a od roku 2000 dokonce nabírala záporných hodnot. Roku 2005 se křivka hmms zvýšila do kladných hodnot, avšak od roku 2009 se dostala opět do hodnot záporných. Hrubá míra celkého přírůstku populace (hmcpp) dosáhla maxima v roce 1991 (7,53 ‰) a minima v roce 2001 (-3,16 ‰).

121

Promile [‰]

Graf 54: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Nový Jičín

10 8 6 4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Nový Jičín se v roce 2000 přímo úměrně zvyšovalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento stav trval až do dosažení věkové skupiny 20 – 24 let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou v dané lokalitě (3 969 osob). Druhou nejpočetnější skupinou se stali obyvatelé ve věku 25 – 29 let, dále pak osoby ve věku 45 – 49 let. Naopak výrazně méně bylo zjištěno obyvatel ve věku 30 – 39 let. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let, naopak výrazně ubylo obyvatel ve věku 5 – 14 let a 40 – 49 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 20 – 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 55:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Nový Jičín v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

4000 3000 2000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

5000

2030


Počet obyvatel v obcích SO ORP Nový Jičín se v letech 2001 – 2011 snížil o 0,1 %, ze 48 557 obyvatel v roce 2001 na počet 48 510 v roce 2011. Fakticky došlo k poklesu počtu obyvatel pouze 122

v obci Nový Jičín, kde se stav obyvatelstva snížil o 4,6 %. Naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v obcích Bernartice nad Odrou (18,8 %), Rybí (8,4 %) a Životice u Nového Jičína (9,3 %). V obcích SO ORP Nový Jičín byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán kladný přirozený přírůstek (281), nejvyšších hodnot dosahoval v obcích Nový Jičín (105), Kunín (58) a Šenov u Nového Jičína (27). Záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Rybí (-10) a Hostašovice (-3). Migrační saldo bylo v obcích SO ORP Nový Jičín ve sledovaných letech záporné, ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Nový Jičín (-1 342) a Kunín (-7). Naopak kladné hodnoty byly nejvýrazněji zaznamenány v obcích Starý Jičín (198), Bernartice nad Odrou (131) a Rybí (121). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Nový Jičín ke snížení podílu osob ve věku do 14 let, naopak se zvýšil podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let, mírně také vzrostl podíl osob starších 65 let. Ve sledovaném období došlo k nárůstu hodnoty indexu stáří, která se zvýšila z 64,0 v roce 2000 na 74,4 v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Nový Jičín klesla z 10,69 % v roce 2005 na 9,84 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 0,85 %. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovice a Hostašovice (obě -2,64 %), Hodslavice (-1,87 %) a Nový Jičín (-1,43 %). Naopak k navýšení míry nezaměstnanosti došlo nejvýrazněji v obcích Rybí (3,40 %), Bernartice nad Odrou (1,98 %) a Mořkov (1,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla ve sledovaném období o 1,88 %, z hodnoty 5,21 % v roce 2005 na 3,33 % v roce 2010. Pokles hodnot byl vysledován ve většině obcí správního obvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bartošovice (-3,89 %), Sedlnice (-3,79 %) a Jeseník nad Odrou (-3,37 %). Jedinou obcí, v níž se míra dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšila, byla obec Rybí (0,86 %). Tabulka 93:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Nový Jičín mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína

1604 788 960 1685 685 1860 1847 2378 26963 1061 1297 2411 2498 1960 560 48557

SO ORP Nový Jičín


2011 1644 936 981 1735 751 1880 1898 2475 25726 1172 1392 2614 2595 2099 612 48510

40 148 21 50 66 20 51 97 -1237 111 95 203 97 139 52 -47

2,5 18,8 2,2 3,0 9,6 1,1 2,8 4,1 -4,6 10,5 7,3 8,4 3,9 7,1 9,3 -0,1


Tabulka 94:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Nový Jičín za období 2001 – 2010 Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov

Narození 163 98 107 165 68 183 214 234

Zemřelí


160 81 88 164 71 178 156 225

Přistěhovalí 3 17 19 1 -3 5 58 9

123

380 287 235 369 203 382 500 455

Vystěhovalí 343 156 233 320 134 367 507 367

Migrační saldo 37 131 2 49 69 15 -7 88

Obec Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína

Narození

Zemřelí

2842 102 131 239 247 212 61 5066

SO ORP Nový Jičín


2737 112 127 234 221 185 46 4785

Přistěhovalí

105 -10 4 5 26 27 15 281

Vystěhovalí

4377 273 388 586 599 728 133 9895

Migrační saldo

5719 152 297 388 528 616 96 10223

-1342 121 91 198 71 112 37 -328


Tabulka 95:Věková struktura obcí SO ORP Nový Jičín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín


70,5 67,0 73,0 68,0 71,9 67,6 72,3 70,7 70,4 69,4 73,9 68,9 70,0 72,5 73,4 70,4


14,8 18,1 17,3 13,4 14,7 14,9 17,0 14,3 14,6 13,6 15,4 15,0 15,1 16,5 15,8 15,8

73,0 69,7 72,1 71,0 70,5 73,4 73,6 69,7 71,7 72,5 72,2 69,8 72,2 67,8 69,8 72,4

12,2 12,2 10,6 15,6 14,7 11,7 9,4 16,0 13,7 13,9 12,4 15,2 12,7 15,7 14,5 11,8

Index stáří v r. 2000 57,6 77,8 68,2 73,0 93,0 54,3 38,5 76,8 63,0 78,9 53,7 79,5 59,5 69,6 67,8 64,0

Index stáří v r. 2010 82,8 67,7 61,4 115,9 100,0 78,4 55,1 112,5 93,5 101,9 81,0 101,3 83,8 95,1 91,8 74,4


Tabulka 96:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Nový Jičín Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín

2005 14,11 7,86 11,75 9,38 9,58 13,67 9,52 9,57 10,88 9,57 13,59 7,55 10,32 9,22 11,10 10,69

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 11,47 9,84 11,81 7,51 6,94 12,70 10,62 11,00 9,45 12,97 12,91 7,18 10,60 9,09 11,27 9,84

2005 -2,64 1,98 0,06 -1,87 -2,64 -0,97 1,10 1,43 -1,43 3,40 -0,68 -0,37 0,28 -0,13 0,17 -0,85


124


7,75 3,40 4,84 3,56 4,63 7,05 3,80 4,21 5,50 4,01 8,50 2,67 4,50 4,28 5,74 5,21

3,86 2,77 2,93 2,06 2,73 3,68 3,34 3,94 3,40 4,87 4,71 1,85 3,53 2,07 3,42 3,33

-3,89 -0,63 -1,91 -1,50 -1,90 -3,37 -0,46 -0,27 -2,10 0,86 -3,79 -0,82 -0,97 -2,21 -2,32 -1,88

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Nový Jičín došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovních míst o 1,24 %, z původní hodnoty 19 342 obsazených pracovních míst na 19 581 těchto míst. Nejvýraznější nárůst byl jednoznačně zaznamenán v obci Hostašovice (320,0 %), dále v obcích Životice u Nového Jičína (76,83 %), Hladké Životice (28,08 %) a Bernartice nad Odrou (16,39 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Sedlnice (-39,22 %), Starý Jičín (-25,0 %) a Hodslavice (-22,06 %). Od roku 2005 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 86,73 registrovaných uchazečů připadalo 40,47 volných pracovních míst (tj. 2,14 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku dochází k postupnému snižování volných pracovních míst a naopak začíná stoupat počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do počátku roku 2010, poté počet registrovaných uchazečů začal opět klesat, zatímco počet volných pracovních míst v podstatě stagnoval mezi hodnotami 8 – 13 volných pracovních míst. Nejhorší situace sledovaného období byla zjištěna v roce 2009, kdy na 186,4 registrovaných uchazečů připadalo 5,8 volných pracovních míst (tj. 32,14 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 166,25 ‰ v roce 2005 na 170,05 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 3,80 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovice (20,31 ‰), Jeseník nad Odrou (18,99 ‰) a Hodslavice (18,84 ‰). Naopak k poklesu míry podnikatelské aktivity došlo pouze ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Starý Jičín (-5,65 ‰) a Životice u Nového Jičína (-4,32 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti v obci Nový Jičín, dvě společnosti sídlí v obci Suchdol nad Odrou, jedna v obci Kunín a jedna v obci Šenov u Nového Jičína. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, příspěvková organizace, která zaměstnává 1 000- 1 499 osob. Další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a šest společností zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 97:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Nový Jičín Obec


Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičín Životice u Nového Ji SO ORP Nový Jičín

2010 177,00 61,00 203,00 136,00 30,00 199,00 419,00 366,00 11023,00 84,00 385,00 396,00 1466,00 4315,00 82,00 19342,00

198,00 71,00 260,00 106,00 126,00 201,00 335,00 324,00 12275,00 87,00 234,00 297,00 1483,00 3439,00 145,00 19581,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 21,00 11,86 10,00 16,39 57,00 28,08 -30,00 -22,06 96,00 320,00 2,00 1,01 -84,00 -20,05 -42,00 -11,48 1252,00 11,36 3,00 3,57 -151,00 -39,22 -99,00 -25,00 17,00 1,16 -876,00 -20,30 63,00 76,83 239,00 1,24


125

Graf 56:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Nový Jičín

250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 98:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Nový Jičín Obec Bartošovice Bernartice nad Odrou Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kunín Mořkov Nový Jičín Rybí Sedlnice Starý Jičín Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Životice u Nového Jičína SO ORP Nový Jičín

2005 175,84 147,42 144,25 152,17 148,47 121,93 138,95 139,94 178,50 149,16 186,57 174,87 117,48 173,83 178,45 166,25

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 196,15 151,86 149,79 171,01 148,97 140,91 149,59 142,92 179,00 151,33 199,28 169,22 126,26 183,55 174,13 170,05


126

20,31 4,44 5,54 18,84 0,49 18,99 10,64 2,97 0,50 2,17 12,71 -5,65 8,78 9,72 -4,32 3,80

Tabulka 99:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Nový Jičín Obchodní jméno Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, příspěvková organizace TONAK a.s.

Sídlo


Nový Jičín


Nový Jičín

Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

Visteon - AutopalServices s.r.o.

Nový Jičín

Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín, státní podnik

Šenov u Nového Jičína

JEDNOTA, spotřební družstvo v Novém Jičíně

Nový Jičín

MEKO, spol. s r. o.

Nový Jičín

Město Nový Jičín Mlékárna Kunín a.s. NC Line s.r.o.

Nový Jičín Kunín Suchdol nad Odrou

ROMOTOP spol. s r. o.

Suchdol nad Odrou

Opravy kovodělných výrobků Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Všeobecné činnosti veřejné správy Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů Obrábění Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost


127







5 4 2

průměrná intenzita bytové výstavby vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost


minimální


Ohrožení

4

malý

4,00

4 6 3 3 3 4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně pozitivně zejména s ohledem na vývoj v atraktivních příměstských obcích. nízká intenzita velmi velký mírně příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný mírně příznivý stav nezaměstnanosti průměrný nadprůměrná nabídka pracovních míst malý průměrné

velmi velký

Příležitost 10-zaměstnanost

velmi malý

velmi malý nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství nadprůměrný podíl dětí narozených mimo manželství

5

Vliv ÚPD


5

3

Slabé stránky

4

průmyslové zóny

Ohrožení malý

3,83 4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou dalšího rozvoje průmyslových zón.

128

SO ORP ODRY SO ORP Odry leží v jižní části Moravskolslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Víkov, na východě se SO ORP Nový Jičín. Jižní a jihozápadní hranice správního území je tvořena hranicí Olomouckého kraje. Z hlediska geomorfologického členění patří zkoumané území do dvou odlišných celků, kterými jsouNízký Jeseník a Moravská brána. Nařešené území zasahuje svým západním výběžkem Chráněná krajinná oblast Poodří. SO ORP Odry zahrnuje 10 obcí – Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné a Vrchy. SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze 223,98 km2 (3,1 % rozlohy kraje) s hustotou zalidnění 78 obyvatel/km2, což je mnohem méněnež průměr za kraj (230 obyvatel/km2) i Českou republiku (132 obyvatel/km2). Podílem počtu obyvatel, který představuje 1,4 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v kraji.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější pokles nastal v letech 1991 – 1992, kdy se počet obyvatel snížil o 960 osob. Za celé sledované období poklesl stav obyvatelstva z 19 278 na 17 426 osob. Graf 57: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Odry mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

19500 19000 18500 18000 17500 17000 16500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991poklesla z hodnoty 5 ‰ na -2 ‰ dosažené v roce 1995. Do roku 2000 se křivka hmpp pohybovala v záporných hodnotách a od tohoto roku začala hodnota hmpp stoupat a trvale nabrala kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala kromě let 1994 – 1995 a 1997 – 1998 pouze záporných hodnot. Minima hmms bylo dosaženo v roce 2004 hodnotou -4,82 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala maximálních hodnot v roce 1994 (5,59 ‰) a minima v roce 2000 (-3,76 ‰).

129

Promile [‰]

Graf 58: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Odry

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Odry rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (1 712 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, výrazného poklesu bylo zaznamenáno v zastoupení obyvatel ve věku 25 – 39 let. Mírný nárůst v zastoupení obyvatel nastal u věkové skupiny 40 – 54 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 59:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Odry v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000


130

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel z 17 687 na 17 426 osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení bylo dosaženo v obcích Luboměř (6,6 %), Vrchy (-6,2 %) a Fulnek (-2,3 %). Počet obyvatel se zvýšil ve třech obcích správního obvodu, v obcích Heřmánky (11,7 %), Mankovice (1,2 %) a Vražné (0,1 %). Přirozený přírůstek dosahoval v obcích SO ORP Odry v letech 2001 – 2010 kladných hodnot (136). Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v obcích Odry (105), Fulnek (42) a Spálov (14), zatímco záporné hodnoty byly zjištěny ve třech obcích správního obvodu – v obcích Luboměř (-28), Heřmánky (-9) a Vrchy (-8). Naopak hodnota migračního salda v obcích správního obvodu byla ve sledovaném období záporná (-397). Nejnižší hodnota migračního salda byla zjištena v obcích Fulnek (-183), Odry (-180) a Spálov (-29), naopak kladných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Heřmánky (27), Mankovice (4) a Luboměř (1). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Odry ke změně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let pokles, došlo k mírnému nárůstu podílu obyvatel ve věku nad 65 let a k výraznému nárůstu podílu obyvatel ve věku 15 – 64 let. Také se zvýšila hodnota indexu stáří z 61,4 v roce 2000 na 74,4 v roce 2010. Nejvyšší hodnoty indexu stáří je dlouhodobě dosahováno v obci Luboměř. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Odry vzrostla z 12,83 % v roce 2005 na 14,61 % v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 1,78 %. Nejvýrazněji se míra nezaměstnanosti zvýšila v obcích Jakubčovice nad Odrou (6,07 %), Luboměř (5,83 %) a Heřmánky (2,55 %), naopak k poklesu došlo pouze v obci Mankovice (-1,12 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Odry ve sledovaném období snížila o 0,5 % a k poklesu došlo ve všech obcích, kromě obcí Jakubčovice nad Odrou (1,55 %) a Luboměř (0,74 %). Nejvýrazněji byl pokles zaznamenán v obcích Heřmanice u Oder (3,85 %), Vrchy (-2,24 %) a Mankovice (-1,91 %). Tabulka 100:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

6061 338 154 693 412 595 7442 919 846 227 17687

SO ORP Odry


2011 5920 335 172 681 385 602 7367 904 847 213 17426

-141 -3 18 -12 -27 7 -75 -15 1 -14 -261

-2,3 -0,9 11,7 -1,7 -6,6 1,2 -1,0 -1,6 0,1 -6,2 -1,5


Tabulka 101:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Odry za období 2001 – 2010 Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

Narození 639 44 11 55 22 60 857 95 76 19 1878

Zemřelí


597 37 20 50 50 57 752 81 71 27 1742

42 7 -9 5 -28 3 105 14 5 -8 136

Přistěhovalí 894 61 53 116 63 121 1030 159 197 66 2760

Vystěhovalí

Migrační saldo

1077 71 26 133 62 117 1210 188 201 72 3157


131

-183 -10 27 -17 1 4 -180 -29 -4 -6 -397

Tabulka 102:Věková struktura obcí SO ORP Odry k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

18,5 21,5 17,4 19,5 17,0 22,0 18,8 18,3 17,2 13,4 18,7

SO ORP Odry

70,1 70,8 65,8 71,7 68,2 66,9 69,8 65,6 73,4 73,2 69,8

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 11,3 7,7 16,8 8,8 14,8 11,1 11,4 16,1 9,3 13,4 11,5

15,4 20,4 12,0 12,2 9,6 15,4 15,8 15,7 16,1 12,9 15,8

70,3 71,4 74,3 75,8 75,6 72,7 70,4 68,3 72,4 77,6 72,4

14,3 8,2 13,8 12,0 14,8 11,9 13,7 16,0 11,4 9,5 11,8

Index stáří v r. 2000 61,2 36,0 96,3 45,2 87,1 50,8 60,3 87,6 54,2 100,0 61,4

Index stáří v r. 2010 93,1 40,0 115,0 98,8 154,1 76,9 86,7 102,1 70,8 74,1 74,4


Tabulka 103:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Odry Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

2005 14,49 13,66 13,47 7,36 5,00 13,84 12,46 10,47 13,40 12,74

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 15,28 13,73 16,02 13,43 10,83 12,72 14,86 11,56 15,21 13,05

12,83

14,61

2005 0,79 0,07 2,55 6,07 5,83 -1,12 2,40 1,09 1,81 0,31 1,78


132

7,72 7,17 7,69 2,77 2,74 7,25 6,25 5,52 5,83 4,72 6,52

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,25 3,32 7,41 4,32 3,48 5,34 5,82 4,10 5,80 2,48 6,02

-0,47 -3,85 -0,28 1,55 0,74 -1,91 -0,43 -1,42 -0,03 -2,24 -0,50

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Odry došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 14,30 %, z původní hodnoty 5 316 obsazených pracovních míst na 4 556 těchto míst. Zatímco k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Vrchy (-81,82 %), Heřmánky (-80,39 %) a Heřmanice u Oder (-70,45 %), navýšení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcích Fulnek (10,51 %) a Spálov (6,32 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Odry k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 63,4 registrovaných uchazečů připadalo 24,1 volných pracovních míst (tj. 2,63 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 162,4 registrovaných uchazečů připadalo 1,2 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Odry v letech 2005 – 2010 zvýšila z 152,47 ‰ na 155,71 ‰, jedná se tedy o nárůst o 3,23 ‰. Nejvýraznější navýšení bylo zjištěno v obcích Heřmánky (36,76 ‰), Vrchy (17,30 ‰) a Luboměř (13,88 ‰), naopak k poklesu došlo pouze v obcích Jakubčovice nad Odrou (-13,99 ‰) a Mankovice (-2,56 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Odry má sídlo své společnosti v obci Odry, tři společnosti sídlí v obci Fulnek a jedna společnost sídlí v obci Jakubčovice nad Odrou. Dvě největší firmy v dané oblasti zaměstnávají 250 – 499 zaměstnanců, sedm společností spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a jedna firma zaměstnává 50 – 99 osob. Tabulka 104:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Odry Obec


Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odro Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

2010 1513,00 44,00 51,00 302,00 29,00 132,00 3091,00 95,00 48,00 11,00 5316,00

1672,00 13,00 10,00 245,00 21,00 126,00 2333,00 101,00 33,00 2,00 4556,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 159,00 10,51 -31,00 -70,45 -41,00 -80,39 -57,00 -18,87 -8,00 -27,59 -6,00 -4,55 -758,00 -24,52 6,00 6,32 -15,00 -31,25 -9,00 -81,82 -760,00 -14,30


133

Graf 60:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Odry

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 105:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Odry Obec

2005 153,77 164,31 136,65 145,19 101,99 123,10 163,30 123,52 126,03 166,67

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 158,58 178,04 173,41 131,20 115,87 120,54 163,68 129,67 137,65 183,96

152,47

155,71

4,81 13,74 36,76 -13,99 13,88 -2,56 0,37 6,15 11,62 17,30 3,23


Tabulka 106:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Odry Obchodní jméno

Sídlo

MASSAG Stamping a.s.

Fulnek

SemperflexOptimit s.r.o.

Odry

EUROVIA Jakubčovice, s.r.o.

Jakubčovice nad Odrou

Převažující činnost Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba ostatních pryžových výrobků Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499 250 - 499 100 - 199

Hein& spol. - keramické závody, spol. s r.o. Medi-Globe s.r.o. Město Odry Městská nemocnice v Odrách

Odry

Výroba keramických obkládaček a dlaždic

100 - 199

Odry Odry Odry

100 - 199 100 - 199 100 - 199

R - FIN s.r.o.

Fulnek

VVM - IPSO s.r.o. Domov Odry, příspěvková organizace

Fulnek

Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost Obrábění

Odry

Ústavní sociální péče o seniory


134

100 - 199 100 - 199 50 - 99





Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

6 6

3

4


5

4

vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost atraktivní příměstské obce

Vliv ÚPD

malý velmi malý

velmi malý

minimální vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby

6

2

Slabé stránky


Ohrožení malý

4,50

5 4 1 6 6 3

3

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně negativně, pro stabilizaci obyvatel je potřeba zvýšit atraktivitu bydlení. průměrná velmi velký velmi příznivý vývoj nezaměstnanosti průměrný špatný stav nezaměstnanosti průměrný špatná nabídka pracovních míst malý nadprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení dopravní napojení D 1

malý

3,83

4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny mírně pozitivně, s potřebou dalšího rozvoje podnikání v návaznosti na využití zlepšených dopravních podmínek.

135

SO ORP OPAVA SO ORP Opava leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na východě území sousedí se SO ORP Kravaře, SO ORP Hlučín a SO ORP Ostrava, na jihu sousedí se SO ORP Bílovec, SO ORP Odry a SO ORP Vítkov, na západě se SO ORP Bruntál a SO ORP Krnov. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Území je charakterizováno dvěma přírodními útvary, pahorkatinou Nízkého Jeseníkua oblastí Hornoslezské nížiny. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem Moravicí. Území správního obvodu patří stále k zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. SO ORP Opava zahrnuje 41 obcí – Branky u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice a Vršovice. Počtem obcí se správní obvod stává největším správním obvodem v kraji, Pověřeným úřadem je jen Opava. Podílem 10,1 % na celkové rozloze kraje i podílem 8,1 % na celkovém počtu obyvatel kraje je na třetím místě.Ve dvou městech, Opavě a Hradci nad Moravicí, žije 64,5 % obyvatel obvodu.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Opava došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Počet obyvatel se ve správním obvodě zvyšoval pouze v letech 1991 – 1994, 2000 – 2001 a 2008 – 2009. Nejvyššího stavu počtu obyvatel bylo v dané oblasti dosaženo v roce 1994, kdy se jejich počet zvýšil na 103 678 osob. Do roku 2011 však tento počet klesl o 2 032 osob, až na současnou hodnotu 101 646 obyvatel.

Počet obyvatel

Graf 61: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Opava mezi lety 1991 – 2011

104000 103500 103000 102500 102000 101500 101000 100500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Opava od roku 1991 klesala a v roce 1995 nabrala trvale záporných hodnot. Tento stav trval do roku 2005, kdy se začala hmpp zvyšovat a začala se opět pohybovat v kladných hodnotách, ovšem jen do roku 2009, poté opět klesla pod nulovou hranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) se většinu sledovaného období pohybovala v záporných hodnotách. Maximální hodnoty hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) bylo dosaženo v roce 1991(3 ‰), naopak nejníže klesla v roce 2000 (-3 ‰).

136

Graf 62: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Opava rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (9 119 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, výrazného poklesu bylo zaznamenáno v zastoupení obyvatel ve věku 30 – 34 let. Patrný nárůst v zastoupení obyvatel nastal u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 63:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Opava v letech 2000 a 2010

8000 6000 4000


137

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

2000 <= 4

Počet obyvatel

10000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Opava ke snížení počtu obyvatel z 103 159 osob na 101 646 osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení v počtu obyvatel bylo dosaženo v obcích Bratříkovice (-12,0 %), Těškovice (-6,9 %) a Opava (-5,2 %). Naopak nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán nejvýrazněji v obci Budišovice (38,0 %), dále v obcích Slavkov (14,9 %) a Neplachovice (12,4 %). V obcích SO ORP Opava byl v letech 2001 – 2010 zjištěn záporný přirozený přírůstek (-363), který byl nejnižší v obcích Háj ve Slezsku (-283), Kyjovice (-227) a Opava (-210). Kladných hodnot přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hradec nad Moravicí (80), Neplachovice a Velké Hoštice (obě 50). Migrační saldo v obcích správního obvodu bylo taktéž záporné (-1 150) a bylo nižší, než je krajský průměr, ačkoliv nabývalo záporných hodnot pouze v 11 obcích. Nejnižší hodnota migračního salda byla zjištěna v obci Opava (-2 989), čímž výrazně ovlivnila celý správní obvod, dále v obcích Velké Heraltice (-45) či Těškovice (-34). Nejvyšší hodnoty migračního salda byly zaznamenány v obcích Hradec nad Moravicí (347), Háj ve Slezsku (240) a Slavkov (194). V letech 2000 – 2010 došlo v obcích správního obvodu ke změně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let a nad 65 let se snížil, zvýšil se podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let. Došlo také k mírnému navýšení indexu stáří, z hodnoty 72,8 v roce 2000 a na 74,4 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší index stáří byl zjištěn v obci Kyjovice, naopak v šesti obcích správního obvodu došlo ke snížení hodnot ve sledovaném období (obce Budišovice, Holasovice, Chvalíkovice, Lhotka u Litultovic, Skřipov a Uhlířov). Míra nezaměstnanosti klesla v obcích SO ORP Opava v letetch 2005 – 2010 o 0,33 %, z 9,65 % na 9,32 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Litultovice (-3,68 %), Nové Sedlice (-2,92 %) a Hněvošice (-1,95 %). Obcemi se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se staly obce Bratříkovice (4,28 %), Vršovice (3,27 %) a Štáblovice (3,0 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenala ve většině obcí správního obvodu ve sledovaném období pokles ze 4,04 % na 3,13 % (0,91 %). Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obcích Nové Sedlice (-2,30 %), Lhotka u Litultovic (-1,90 %) a Litultovice (-1,69 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Těškovice (0,75 %), Vršovice (0,56 %) a Pustá Polom (0,45 %). Tabulka 107:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 2001 - 2011 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov

Rok 2001


2011 1013 166 1442 455 1101 3324 601 540 1028 1386 1194 5022 1069 680 1054 214 833 187 762 252 162 1067 825 463 1334

1093 146 1444 628 1152 3281 621 567 1035 1392 1145 5449 1105 708 1111 225 796 200 824 256 165 1142 927 490 1339

138

80 -20 2 173 51 -43 20 27 7 6 -49 427 36 28 57 11 -37 13 62 4 3 75 102 27 5

7,9 -12,0 0,1 38,0 4,6 -1,3 3,3 5,0 0,7 0,4 -4,1 8,5 3,4 4,1 5,4 5,1 -4,4 7,0 8,1 1,6 1,9 7,0 12,4 5,8 0,4

Rok

Obec

2001

Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

61473 1281 1358 960 1012 1627 816 424 1313 598 1184 882 358 1618 1644 437 103159

SO ORP Opava


2011 58274 1340 1459 961 1015 1870 812 426 1387 630 1208 821 346 1596 1778 482 101646

-3199 59 101 1 3 243 -4 2 74 32 24 -61 -12 -22 134 45 -1513

-5,2 4,6 7,4 0,1 0,3 14,9 -0,5 0,5 5,6 5,4 2,0 -6,9 -3,4 -1,4 8,2 10,3 -1,5


Tabulka 108:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Opava za období 2001 – 2010 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice

Narození 94 21 144 58 111 276 64 61 107 117 110 558 111 90 127 16 60 10 90 20 24 114 114 49 150 6010 146 132 95 115 200 59

Zemřelí


68 17 140 41 139 559 43 49 88 142 228 478 83 68 119 19 287 18 67 26 15 103 64 42 113 6220 121 126 102 103 151 68

26 4 4 17 -28 -283 21 12 19 -25 -118 80 28 22 8 -3 -227 -8 23 -6 9 11 50 7 37 -210 25 6 -7 12 49 -9

139

Přistěhovalí 237 29 296 280 269 713 120 138 127 281 365 1222 117 129 369 40 310 46 206 57 63 237 201 140 180 7317 324 308 180 169 501 152

Vystěhovalí 183 53 298 124 190 473 121 123 139 250 296 875 109 123 320 26 120 25 167 47 69 173 149 120 212 10306 290 213 172 178 307 147

Migrační saldo 54 -24 -2 156 79 240 -1 15 -12 31 69 347 8 6 49 14 190 21 39 10 -6 64 52 20 -32 -2989 34 95 8 -9 194 5

Obec Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

Narození 41 137 74 125 48 34 172 190 46 10320

Zemřelí


48 110 67 110 75 40 149 140 37 10683

-7 27 7 15 -27 -6 23 50 9 -363

Přistěhovalí

Vystěhovalí

107 242 136 243 93 63 361 370 101 16839

Migrační saldo

98 195 111 234 127 69 406 286 65 17989

9 47 25 9 -34 -6 -45 84 36 -1150


Tabulka 109:Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,8 16,7 17,3 16,6 20,2 15,7 20,7 19,2 20,0 17,9 11,1 17,3 20,0 16,5 19,3 17,6 13,9 23,8 16,7 17,6 15,1 16,8 17,4 19,8 18,9 17,3 17,6 19,1 19,0 14,5 18,0 20,4 19,4 19,4 16,2 16,9 20,0 19,8 18,1 18,7

69,7 73,3 72,1 66,3 66,6 68,2 69,2 68,7 66,7 65,4 76,5 69,7 68,9 70,1 69,2 70,5 63,6 59,1 72,4 68,2 67,1 67,7 70,6 66,0 69,5 70,2 70,9 66,9 67,5 70,0 71,6 68,9 69,1 68,0 70,1 69,3 66,7 66,3 69,8 69,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 10,5 10,0 10,6 17,1 13,3 16,1 10,0 12,1 13,3 16,7 12,4 13,0 11,0 13,4 11,4 11,9 22,6 17,1 10,9 14,1 17,8 15,5 12,0 14,1 11,6 12,5 11,5 13,9 13,5 15,5 10,4 10,8 11,5 12,6 13,7 13,8 13,3 13,9 12,0 11,8

140

15,5 16,3 13,4 16,8 15,5 13,6 16,7 16,1 14,1 15,7 12,2 15,8 14,6 17,6 14,2 13,9 12,2 19,5 17,9 12,2 11,1 15,5 17,2 16,4 16,7 13,9 15,6 15,2 17,3 14,6 16,8 12,2 14,8 15,9 13,8 15,4 12,6 17,8 15,1 15,4

72,5 66,7 74,7 71,5 70,5 67,9 72,8 69,1 73,1 70,5 70,1 69,8 69,5 69,0 71,6 72,6 66,0 67,4 68,9 74,4 71,3 69,9 69,7 68,8 70,6 70,9 70,3 68,0 69,2 71,5 70,7 76,3 72,8 69,3 73,4 70,7 71,6 70,8 70,2 71,7

11,9 17,0 11,9 11,7 14,0 18,5 10,4 14,7 12,8 13,8 17,8 14,4 15,9 13,4 14,2 13,5 21,9 13,2 13,2 13,4 17,5 14,6 13,1 14,8 12,8 15,2 14,1 16,8 13,5 14,0 12,5 11,5 12,4 14,9 12,8 13,9 15,9 11,5 14,7 12,9

Index stáří v r. 2000 53,1 60,0 61,3 102,6 65,8 102,5 48,4 62,9 66,8 93,2 111,3 75,0 55,0 81,3 59,2 67,6 162,7 71,7 65,6 80,0 117,4 92,8 68,8 71,3 61,4 71,9 64,9 72,8 70,7 107,4 57,5 52,8 59,3 64,8 84,2 81,3 66,9 70,4 66,6 62,9

Index stáří v r. 2010 76,9 104,2 88,5 69,2 90,5 136,0 62,3 91,2 91,0 88,0 146,1 91,0 108,8 76,2 99,4 96,8 179,8 67,6 73,8 109,7 157,9 93,8 76,1 90,4 76,7 109,1 90,5 110,4 78,0 95,9 74,4 93,9 84,1 93,6 93,0 90,2 126,2 64,5 97,5 84,0

Obec Vršovice SO ORP Opava

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 21,0 17,5

65,8 69,7

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 13,2 12,7

18,0 15,8

69,7 72,4

Index stáří v r. 2000 12,3 63,0 11,8 72,8

Index stáří v r. 2010 68,2 74,4


Tabulka 110:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

2005 6,36 9,78 11,33 11,32 8,27 9,16 8,51 11,62 9,92 9,69 7,24 7,25 8,78 6,31 16,08 6,29 7,77 12,06 10,57 10,34 14,44 7,09 8,03 11,79 10,59 9,97 6,83 8,58 9,33 7,71 8,07 11,91 18,38 7,63 8,30 8,32 8,63 7,89 12,98 9,06 9,78 9,65

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 7,98 14,06 11,00 11,92 10,63 7,66 8,62 11,97 7,97 11,48 7,91 7,68 9,08 7,39 17,20 7,14 6,66 11,73 6,89 12,38 13,08 6,53 9,41 8,87 10,13 9,29 8,14 9,05 7,71 8,65 8,24 10,23 18,88 8,67 11,30 9,70 9,07 8,96 13,31 8,82 13,05 9,32

2005 1,62 4,28 -0,33 0,60 2,36 -1,50 0,11 0,35 -1,95 1,79 0,67 0,43 0,30 1,08 1,12 0,85 -1,11 -0,33 -3,68 2,04 -1,36 -0,56 1,38 -2,92 -0,46 -0,68 1,31 0,47 -1,62 0,94 0,17 -1,68 0,50 1,04 3,00 1,38 0,44 1,07 0,33 -0,24 3,27 -0,33


141

2,31 3,77 3,91 5,63 2,76 3,95 2,37 4,92 3,73 3,97 2,71 2,56 2,62 1,72 8,66 2,06 2,70 3,76 3,55 4,28 5,71 2,50 2,35 6,23 3,31 4,34 2,11 3,37 3,87 3,38 3,03 4,45 10,09 2,60 2,88 3,79 3,63 3,26 6,36 3,41 4,33 4,04

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,78 3,02 3,83 4,80 2,73 2,44 2,27 5,13 2,26 3,29 2,77 2,16 2,74 1,52 7,93 2,06 2,27 1,86 1,86 4,34 4,35 2,38 2,48 3,93 2,42 3,21 2,02 3,82 2,63 2,92 2,32 3,80 8,63 2,52 3,03 3,32 4,38 2,83 4,72 1,88 4,89 3,13

-0,53 -0,75 -0,08 -0,83 -0,03 -1,51 -0,10 0,21 -1,47 -0,68 0,06 -0,40 0,12 -0,20 -0,73 0,00 -0,43 -1,90 -1,69 0,06 -1,36 -0,12 0,13 -2,30 -0,89 -1,13 -0,09 0,45 -1,24 -0,46 -0,71 -0,65 -1,46 -0,08 0,15 -0,47 0,75 -0,43 -1,64 -1,53 0,56 -0,91

EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Opava zvýšil v letech 2005 – 2010 ze 42 139 na 43 411, jedná se tedy o nárůst o 3,02 %. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obcích Lhotka u Litultovic (350,0 %), Bratříkovice (200,0 %) a Mikolajice (185,71 %). Naopak ke snížení počtu obsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obcích Služovice (-64,71 %), Budišovice (-60,87 %) a Stěbořice (-21,51 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň se nepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 82,73 registrovaných uchazečů připadalo 23,24 volných pracovních míst (tj. 3,56 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Po roce 2008 docházelo opět ke snížení počtu volných pracovních míst a naopak se začal zvyšovat počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace bylo dosaženo počátkem roku 2011, kdy na 151,15 registrovaných uchazečů připadalo 4,51 volných pracovních míst (tj. 33,51 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Opava zvýšila ve sledovaném období o 9,24 %, z původní hodnoty 170,07 ‰ v roce 2005 na hodnotu 179,31 ‰ v roce 2010. Jedná se o nadprůměrnou hodnotu v rámci kraje. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Budišovice (45,43 %), Sosnová (36,55 %) aBratříkovice (36,38 %), naopak pokles byl zaznamenán nejvýrazněji v obcích Vršovice (-14,09 %), Pustá Polom (-7,36 %) a Nové Sedlice (-6,99 %). Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Opava má sídlo své firmy v obci Opava. Největší společnost podle počtu zaměstnanců je v dané oblasti firma BRANO a.s. se sídlem v obci Hradec nad Moravicí a zaměstnává 2 000 – 2 499 osob. Další tři společnosti spadají do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, pět firem spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a jedna společnost zaměstnává 250 – 499 osob. Tabulka 111:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Opava Obec


Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice

2010 194,00 1,00 285,00 23,00 330,00 418,00 176,00 26,00 65,00 177,00 730,00 3623,00 52,00 29,00 100,00 14,00 146,00 4,00 190,00 7,00 34,00 110,00 230,00 4,00 212,00 31990,00 1026,00

192,00 3,00 272,00 9,00 388,00 464,00 157,00 47,00 73,00 179,00 682,00 3180,00 68,00 72,00 95,00 14,00 151,00 18,00 189,00 20,00 28,00 158,00 210,00 8,00 182,00 33485,00 1101,00

142

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -2,00 -1,03 2,00 200,00 -13,00 -4,56 -14,00 -60,87 58,00 17,58 46,00 11,00 -19,00 -10,80 21,00 80,77 8,00 12,31 2,00 1,13 -48,00 -6,58 -443,00 -12,23 16,00 30,77 43,00 148,28 -5,00 -5,00 0,00 0,00 5,00 3,42 14,00 350,00 -1,00 -0,53 13,00 185,71 -6,00 -17,65 48,00 43,64 -20,00 -8,70 4,00 100,00 -30,00 -14,15 1495,00 4,67 75,00 7,31


Obec

2005

2010 155,00 142,00 139,00 176,00 187,00 24,00 251,00 39,00 168,00 47,00 58,00 343,00 208,00 6,00 42139,00

Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

170,00 174,00 184,00 187,00 66,00 27,00 197,00 86,00 155,00 38,00 87,00 352,00 236,00 7,00 43411,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 15,00 9,68 32,00 22,54 45,00 32,37 11,00 6,25 -121,00 -64,71 3,00 12,50 -54,00 -21,51 47,00 120,51 -13,00 -7,74 -9,00 -19,15 29,00 50,00 9,00 2,62 28,00 13,46 1,00 16,67 1272,00 3,02


Graf 64:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Opava

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 112:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Opava Obec Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí

2005 134,72 173,08 147,74 140,66 128,83 157,26 142,38 140,48 165,52 120,20 146,57 165,17

143


26,86 36,38 -2,89 45,43 14,39 8,54 5,76 30,48 24,53 21,42 9,82 14,15

Obec

2005 139,66 163,03 140,10 132,16 103,03 140,63 156,94 153,85 153,41 147,48 159,37 163,93 147,01 182,61 186,64 147,68 175,86 167,17 159,65 161,93 87,26 153,44 165,26 153,18 122,70 117,98 152,19 170,19 179,04

Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 155,64 170,98 146,95 144,74 125,60 162,30 153,85 166,01 177,14 163,73 162,31 156,94 153,67 192,14 185,35 140,31 188,27 166,50 165,31 174,23 123,81 156,93 162,60 153,52 121,92 124,31 150,41 181,20 164,95

170,07

179,31

15,97 7,95 6,85 12,58 22,57 21,68 -3,09 12,16 23,73 16,25 2,94 -6,99 6,66 9,53 -1,29 -7,36 12,41 -0,66 5,66 12,30 36,55 3,49 -2,66 0,34 -0,78 6,33 -1,77 11,02 -14,09 9,24


Tabulka 113:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Opava Obchodní jméno

Sídlo

BRANO a.s.

Hradec nad Moravicí

Model Obaly a.s.

Opava

Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace Teva Czech Industries s.r.o. OSTROJ a.s. PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA OPAVA Slezská univerzita v Opavě Státní úřad inspekce práce

Převažující činnost Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba vlnitého papíru a lepenky, papírových a lepenkových obalů

Kategorie podle počtu zaměstnanců 2000 - 2499 1000 - 1499

Opava


1000 - 1499

Opava Opava

Výroba farmaceutických přípravků Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

1000 - 1499 500 - 999

Opava


500 - 999

Opava Opava

Terciární vzdělávání Všeobecné činnosti veřejné správy Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího

500 - 999 500 - 999

TEMPO, obchodní družstvo

Opava

BIVOJ a.s.

Opava


144

500 - 999 250 - 499





Silné stránky

Slabé stránky mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel

5 4 4

4

1 2

malý velmi malý



5

4

Vliv ÚPD

průměrný podíl dětí narozených mimo manželství průměrná intenzita bytové výstavby velmi vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost dopravní dostupnost

minimální

minimální velký

velký Ohrožení malý

3,63

3 6 4 5 4 5

4

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena pozitivně zejména s ohledem na vývoj v příměstských obcích, rozvojové možnosti osídlení v území mezi Opavou a Ostravou. nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný nadprůměrný stav nezaměstnanosti průměrný průměrná nabídka pracovních míst malý podprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitost Ohrožení přenos nezaměstnanosti (Vítkovsko) malý

4,67 4

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny velmi mírně pozitivně, s potřebou další podpory podnikání.

145

SO ORP ORLOVÁ Původní text byl upraven s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k 1. 1.2012), tj. připojení obce Dolní Lutyně do SO ORP Bohumín (do té doby byla součástí SO ORP Orlová). SO ORP Orlová leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Východ území sousedí se SO ORP Orlová Karviná, jihovýchod se SO ORP Havířov, jihozápad se SO ORP Ostrava, sever a západ se SO ORP Bohumín. Specifický charakter dává správnímu obvodu již ukončená hlubinná těžba černého uhlí. V SO ORP Orlová se nachází 3 obce – Doubrava, Orlová a Petřvald, z celkové rozlohy kraje je druhým nejmenším, avšak podílem 3,2% z celkového počtu obyvatel kraje se řadí na dvanácté místo v rámci kraje. Ve dvou městech – Orlové, která je rovněž pověřeným úřadem, a Petřvaldě žije naprostá obyvatel tohoto obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Orlová podrobně popisuje následující tabulka. Základní poznatky sociodemografického vývoje: • • • • •

•

•

Vývoj vykazoval mezi léty 1991 – 2014 dlouhodobě klesající tendenci, stálý pokles počtu obyvatel nastal od r. 1994. Vývoj v jednotlivých letech je poměrně proměnlivý, náznaky změny trendu v letech 2007-2008 neznamenaly změnu dlouhodobého trendu. Příčinou nepříznivého vývoje je z dlouhodobého hlediska úbytek počtu obyvatel migrací, nověji pak i přirozenou měnou, dále platí, že počet zemřelých je přitom stabilnější než počet narozených, který vykázal větší propad. Nepříznivý demografický vývoj vykazujezejména město Orlová, podobně jako většina měst v širším regionu. Vývoj věkové struktury obyvatel, jeho stav a následné hodnocení SO ORP je patrné z tabulky A9, vývoj je možné hodnotit jako velmi nepříznivý, horší než obecné trendy stárnutí populace v ČR (tj. růstu podílu poproduktivní složky a poklesu podílu předproduktivní složky populace). Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel je negativní, rychlost poklesu bude záviset zejména na ekonomických podmínkách vlastního SO ORP, ale i např blízkého SO ORP Ostravy. Pokles počtu obyvatel ze současného stavu cca 37 100 blížící se cca 33400 obyvatel po r. 2030 je reálným odhadem, vývoj však můžebýt ještě horší. Je podmíněn zejména řešením problémů nezaměstnanosti. Vývoj bude doprovázet řada sociálně demografických problémů, zejména na území města Orlové.

Tab. Změny počtu obyvatel od r. 1991 v SO ORP Orlová PřistěVystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 1991 43 091 695 472 1 344 1 613 223 -269 -46 1992 43 045 635 450 1 395 1 495 185 -100 85 1993 43 130 629 461 1 115 1 277 168 -162 6 146

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 průměr

43 136 43 035 43 107 43 033 42 990 42 882 42 709 41 652 41 510 41 347 41 136 40 883 40 645 40 128 39 938 39 764 39 478 38 456 38 053 37 816 37 440 37 105

519 444 444 416 427 431 392 390 375 370 378 366 330 421 445 396 412 320 342 305 359

441 412 412 457 468 432 420 440 494 441 425 355 393 376 413 439 455 454 403 459 444

846 1 021 856 897 854 760 779 935 898 965 941 847 698 770 757 704 829 891 954 972 947

1 025 981 962 899 921 932 968 1 027 942 1 105 1 147 1 096 1 152 1 005 963 947 1 088 1 160 1 130 1 194 1 197

78 32 32 -41 -41 -1 -28 -50 -119 -71 -47 11 -63 45 32 -43 -43 -134 -61 -154 -85

-179 40 -106 -2 -67 -172 -189 -92 -44 -140 -206 -249 -454 -235 -206 -243 -259 -269 -176 -222 -250

-101 72 -74 -43 -108 -173 -217 -142 -163 -211 -253 -238 -517 -190 -174 -286 -302 -403 -237 -376 -335

427

434

916

1 093

-7

-177

-184

Předchozí tabulka byla záměrně zvolena v podrobnosti za jednotlivé roky a s maximální aktuálností, jako podklad vhodný pro další využití. Při práci s touto tabulkou je nutno brát v úvahu „běžné“ intercenzální opravy ČSÚ pro rok 2000-2001 a 2010-2001.

147

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Orlová došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o 10,34 %, a to z 11 403 obsazených pracovních míst na 10 224 obsazených pracovních míst. Tento pokles byl zaznamenán v obcích Doubrava (-91,59 %) a Orlová (-2,45 %), naopak k navýšení počtu došlo v obciích Petřvald (17,54 %). Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP a srovnání s dalšími SO ORP, včetně hodnocení jsou uvedeny v tab. A18 až A21. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval SO ORP Orlová kolem roku 2004 (22,4%), v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje se jednalo o hodnotu extrémní, vysoce nad mediánem (16,3%). V roce 2014 byla z hlediska nově zavedeného ukazatele – podílu nezaměstnaných úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Bohumín stále výrazně nad úrovní mediánu MS kraje, zejména SO ORP okresu Bruntál se posunuly na nejvyšší pozice. Stav nezaměstnanosti v SO ORP Orlová je možno dlouhodobě hodnotit jako velmi nepříznivý, bez výraznější tendence ke zlepšení. Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Orlová mají sídlo své společnosti v obci Orlová, další tři společnosti sídlí v obci Petřvald. Největší firma spadá do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři spadají do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, další tři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob a tři zaměstnávají osob 50 – 99. Tabulka 114:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Orlová Obec


Doubrava Orlová Petřvald SO ORP Orlová

2010 1367 8440 1596

115 8233 1876

11403

10224

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -1252 -91,59 -207 -2,45 280 17,54 -1179

-10,34


Tabulka 115:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Orlová Obchodní jméno

Sídlo

Město Orlová CARBOKOV s.r.o. Park LaneConfectionery, s.r.o.

Orlová Orlová Petřvald

SMO, městská akciová společnost Orlová

Orlová

Domov Březiny, příspěvková organizace

Petřvald

ORFA, a.s.

Orlová

Základní škola Orlová-Lutyně Školní 862 okres Karviná, příspěvková organizace "V+K - VÝROBA A KONTRAKT " společnost s ručením omezeným / spol. s r.o. / ANKRA, spol. s r.o. Domov Vesna, příspěvková organizace

Převažující činnost Všeobecné činnosti veřejné správy Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Ústavní sociální péče o seniory Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve spec. prodejnách

Kategorie podle počtu zaměstnanců 250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 100 - 199 100 - 199

Orlová


Orlová

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

50 - 99

Petřvald Orlová

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Ústavní sociální péče

50 - 99 50 - 99


148

100 - 199




Silné stránky

velmi nepříznivý vývoj počtu obyvatel velmi výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

7 7

3

4




10-zaměstnanost Průměrné hodnocení


7

Slabé stránky

slezská zástavba

Vliv ÚPD

malý velmi malý

velmi malý

minimální vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení problémy sídlišť, vzniku vyloučených lokalit


Malý

6,00 6 7 4 7 7 5

7

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena negativně, zejména s ohledem na vývoj v městě Orlové. velmi nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti průměrný velmi špatná nabídka pracovních míst malý podprůměrné dopravní podmínky velmi velký Příležitosti Ohrožení brownfieldy, útlum hornictví průmyslové zóny malý

6,00

7

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako velmi špatné, s výraznou potřebou podpory rozvoje podnikání využití brownfields, při minimalizaci negativních dopadů na obytné a životní prostředí.

149

SO ORP OSTRAVA SO ORP Ostrava leží v severovýchodní části Moravskeslezského kraje. Na severu sousedí území se SO ORP Hlučín, na severovýchodě se SO ORP Bohumín a SO ORP Orlová, na východě se SO ORP Havířov, na jihovýchodě se SO ORP Frýdek-Místek na na jihu se SO ORP Kopřivnice. Jihozápadní hranice je tvořena obcemi SO ORP Bílovec a západní obcemi SO ORP Opava. SO ORP Ostrava se skládá z 13 obcí – Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina a Zbyslavice. Podle počtu obcí se tak spoluse SO ORP Bílovec řadí na 7. až 8. místo v kraji. Podílem 6,0 % rozlohy kraje je na šestém místě, ale podílem 27,0 % z celkového počtu obyvatel kraje je na místě prvním. Ve správním obvodě jsou vedle Ostravy ještě další tři města – Klimkovice, Šenov a Vratimov – a v nich žije 96,6 % všech obyvatel tohoto obvodu, v samotném městě Ostravě žije 92 % obyvatel. Pověřenými úřady jsou Ostrava a Vratimov. Ostrava, která je metropolí a sídelním městem nejen této oblasti, ale celého Moravskoslezského kraje, vzniklave 13. století na tzv. Jantarové stezce vedoucí od Baltu přes střední Evropu ke Středozemnímu moři. Rozvoj zaznamenala od 18. století po nálezu kvalitního černého uhlí, k největšímu rozmachu průmyslu a nárůstu obyvatel došlo začátkem 20. století. Těžba uhlí na území skončila roku 1994. I přes průmyslový charakter města leží přímo na jeho území část z chráněné krajinné oblasti Poodří – Polanský les a Polanská niva, zahrnující rybníky a louky různého stupně zamokření.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Ostrava byl v letech 1991 – 2011 patrný pokles počtu obyvatel. Tento stav se snižoval po celou dobu sledování, nejvýrazněji pak v letech 2000 – 2001. Počet obyvatel poklesl z 353 869 osob v roce 1991 na současnou hodnotu 333 579 obyvatel. Graf 65: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Ostrava mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

360000 350000 340000 330000 320000 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 v obcích SO ORP Ostrava klesala a od roku 1994 se dostla do záporných hodnot. K nárůstu hmpp došlo výrazněji v roce 2007, kdy se křivka dostala do kladných hodnot, avšak již roku 2009 poklesla opět do hodnot záporných. Hrubá míra migračního salda (hmms) se po celou sledovanou dobu, tj. v letech 1991 – 2010, pohybovala pouze v záporných hodnotách. V letech 1994 – 1997 byla zaznamenána růstová tendence, kladných hodnot však nebylo nikdy dosaženo. Naopak od roku 2008 je patrný strmý pokles hmms. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala kladných hodnot pouze v roce 1991 (0,29 ‰), nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010 (-5,5 ‰).

Graf 66:Ukazatel demografického vývoje SO ORP Ostrava

150

Promile [‰]

2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Ostrava rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (29 109 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, mírný nárůst v zastoupení obyvatel byl zaznamenán ještě u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 67:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Ostrava v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


V letech 2001 – 2011 se počet obyvatel obcí SO ORP Ostrava snížil z 343 459 obyvatel na 333 579 obyvatel (-2,9 %), přestože bylo poklesu dosaženo pouze v obci Ostrava (-4,1 %, tj. 13 091 osob). Ke 151

zvýšení počtu obyvatel došlo nejvýrazněji v obci Horní Lhota (25,7 %), Olbramice (22,1 %) a Václavovice (21,8 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Ostrava v letech 2001 – 2010 záporný (-2 170), nejnižších hodnot dosahoval v obcích Ostrava (-1 821), Vratimov (-154) a Šenov (-102). Kladné hodnoty byly zaznamenány pouze ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Velká Polom (45), dále v obcích Olbramice (3) a Klimkovice (1). Migrační saldo bylo ve sledovaných letech také záporné (7 710), ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obci Ostrava (-11 270). Naopak nejvyšší hodnoty byly zjištěny v obcích Šenov (680), Vratimov (623) a Vřesina (449). Jak hodnota přirozeného přírůstku, tak hodnota migračního salda jsou výrazně nižší, než je krajský průměr. V letech 2000 – 2010 se změnila v obcích SO ORP Ostrava věková struktura obyvatel. Došlo ke snížení podílu obyvatel ve věku do 14 let a podílu osob starších 65 let, naopak se zvýšil podíl obyvatel věkové skupiny 15 – 64 let. V roce 2010 byl podíl osob ve věku do 14 let vyšší, než je krajský průměr, naopak podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahoval. Index stáří se v obcích správního obvodu snížil z hodnoty 76,4 na hodnotu 74,4. V obcích SO ORP Ostrava došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,26 %, z 14,08 % na 10,82 %. Pokles nastal ve většině obcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Ostrava (-3,35 %), Vratimov (-2,71 %), Zbyslavice (-2,39 %) a Stará Ves nad Ondřejnicí (-2,38 %). Jedinou obcí se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se stala obec Horní Lhota (1,41 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla ve sledovaných letech o 3,69 %, na hodnotu 4,43 %. Toto snížení bylo zaznamenáno ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji však v obcích Ostrava (-3,84 %), Zbyslavice (-3,28 %), Olbramice (-2,60 %) a Dolní Lhota (-2,50 %). Tabulka 116:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ostrava mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

438 1225 584 3760 516 316700 2444 5399 1489 1599 6433 2331 541 343459

SO ORP Ostrava


2011 501 1392 734 4185 630 303609 2631 5977 1814 1876 6902 2744 584 333579

63 167 150 425 114 -13091 187 578 325 277 469 413 43 -9880

14,4 13,6 25,7 11,3 22,1 -4,1 7,7 10,7 21,8 17,3 7,3 17,7 7,9 -2,9


Tabulka 117:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ostrava za období 2001 – 2010 Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom

Narození 38 122 41 343 44 31757 215 520 134 204

Zemřelí


39 125 57 342 41 33578 255 622 172 159

-1 -3 -16 1 3 -1821 -40 -102 -38 45

152

Přistěhovalí 130 385 266 1145 213 38530 588 1749 607 516

Vystěhovalí 66 215 100 721 102 49800 361 1069 244 284

Migrační saldo 64 170 166 424 111 -11270 227 680 363 232

Obec Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

Narození

Zemřelí

591 200 54 34263


745 236 62 36433

Přistěhovalí

-154 -36 -8 -2170

Vystěhovalí

2051 831 138 47149

Migrační saldo

1428 382 87 54859

623 449 51 -7710


Tabulka 118:Věková struktura obcí SO ORP Ostrava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,2 14,1 20,5 17,6 20,1 16,8 16,8 15,5 16,2 14,3 14,8 14,6 13,9 16,7

67,3 69,8 66,4 69,5 71,5 70,6 68,8 68,0 66,8 71,2 67,4 70,0 67,7 70,5

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 13,5 16,0 13,1 12,8 8,5 12,5 14,4 16,5 17,0 14,5 17,8 15,4 18,4 12,8

12,1 14,5 12,1 14,5 14,6 14,0 14,4 14,2 15,0 15,9 14,0 14,5 12,4 15,8

74,7 70,9 75,3 70,5 73,2 70,6 70,4 68,7 69,9 68,5 68,7 68,4 73,3 72,4

13,2 14,6 12,5 15,0 12,2 15,4 15,2 17,0 15,0 15,6 17,2 17,1 14,3 11,8

Index stáří v r. 2000 70,5 113,3 63,9 73,0 42,2 74,6 85,6 106,8 105,1 101,8 119,8 105,3 132,5 76,4

Index stáří v r. 2010 108,8 100,5 103,4 103,4 83,9 110,6 105,8 119,7 100,0 97,9 122,9 117,4 115,3 74,4


Tabulka 119:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

2005 6,30 10,00 9,57 8,78 11,52 14,39 10,09 11,14 10,06 8,68 10,77 9,19 9,79


-1,08 -2,12 1,41 -1,95 -1,55 -3,35 -2,38 -2,21 -1,21 -0,60 -2,71 -0,88 -2,39

14,08

10,82

-3,26


153

2005


2,61 5,60 5,48 4,09 5,14 8,40 4,32 4,90 3,54 3,84 5,08 4,47 5,13 8,12

1,91 3,10 4,76 2,16 2,54 4,56 2,04 3,44 2,50 2,92 2,70 3,05 1,85 4,43

-0,70 -2,50 -0,72 -1,93 -2,60 -3,84 -2,28 -1,46 -1,04 -0,92 -2,38 -1,42 -3,28 -3,69

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Ostrava k navýšení počtu obsazených pracovních míst z 165 844 míst na 208 081 míst, jedná se tedy o zvýšení o 25,47 %. Nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v obcích Horní Lhota (316,67 %), Zbyslavice (111,11 %) a Dolní Lhota (70,0 %), naopak snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcích Stará Ves nad Ondřejnicí (-15,24 %), Klimkovice (-5,89 %) a Velká Polom (-0,58 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Ostrava k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 164,31 registrovaných uchazečů připadalo 556,69 volných pracovních míst (tj. 2,09 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval. Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2005, kdy na 2 351,92 registrovaných uchazečů připadalo 56,15 volných pracovních míst (tj. 41,89 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Ostrava v letech 2005 – 2010 snížila z 167,28 ‰ na 164,31 ‰, jedná se tedy o pokles o 2,97 ‰. Snížení bylo zaznamenáno pouze v obcích Václavovice (4,80 ‰), Ostrava (-3,46 ‰) a Klimkovice (-1,54 ‰), naopak k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Horní Lhota (34,15 ‰), Olbramice (26,63 ‰) a Vřesina (9,32 ‰). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Ostrava má sídlo své společnosti v obci Ostrava. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnost OKD, a.s. s více než 10 000 zaměstnanci. Další dvě firmy spadají do kategorie s 5 000 – 9 999 zaměstnanci, jedná se o společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje. Jedna společnost zaměstnává 4 000 – 4 999 osob, dvě firmy spadají do kategorie s 3 000 – 3 999 zaměstnanci, jedna do kategorie s 2 500 – 2 999 zaměstnanci a tři společnosti zaměstnávají 2 000 – 2 499 osob. Tabulka 120:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Ostrava Obec


Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

2010 30,00 50,00 30,00 883,00 56,00 161449,00 361,00 1005,00 83,00 344,00 1437,00 71,00 45,00 165844,00

36,00 85,00 125,00 831,00 84,00 203095,00 306,00 1076,00 83,00 342,00 1830,00 93,00 95,00 208081,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 6,00 20,00 35,00 70,00 95,00 316,67 -52,00 -5,89 28,00 50,00 41646,00 25,80 -55,00 -15,24 71,00 7,06 0,00 0,00 -2,00 -0,58 393,00 27,35 22,00 30,99 50,00 111,11 42237,00 25,47


154

Graf 68:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Ostrava

2500 2000 1500 1000 500 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 121:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Ostrava Obec

2005 194,20 148,51 136,59 180,15 127,74 168,36 145,49 155,90 146,01 164,45 140,63 168,03 153,12

Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava

167,28

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2010 Změna 2005 - 2010 194,50 154,91 170,73 178,62 154,36 164,90 146,66 156,95 141,21 171,71 141,18 177,35 161,06 164,31

0,31 6,40 34,15 -1,54 26,63 -3,46 1,17 1,06 -4,80 7,26 0,55 9,32 7,94 -2,97


Tabulka 122:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Ostrava Obchodní jméno

Sídlo

OKD, a.s.

Ostrava

ArcelorMittal Ostrava a.s.

Ostrava

Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje

Ostrava

Převažující činnost Těžba a úprava černého uhlí Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Všeobecné činnosti veřejné správy

Kategorie podle počtu zaměstnanců 10 000 a více zam. 5000 - 9999 5000 - 9999

H R U Š K A , spol. s r.o.

Ostrava

Fakultní nemocnice Ostrava Statutární město Ostrava VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Dopravní podnik Ostrava a.s. Finanční ředitelství v Ostravě Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace

Ostrava Ostrava

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Ústavní zdravotní péče Všeobecné činnosti veřejné správy

Ostrava

Terciární vzdělávání

2500 - 2999

Ostrava Ostrava

Městská a příměstská pozemní osobní doprava Všeobecné činnosti veřejné správy

2000 - 2499 2000 - 2499

Ostrava


2000 - 2499


155

4000 - 4999 3000 - 3999 3000 - 3999







Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel mírné zhoršení věkové struktury obyvatel mírně nepříznivý stav věkové struktury obyvatel

6 5 5

4

stabilní podíl dětí narozených mimo manželství

5

5

nadprůměrný růst intenzity bytové výstavby Příležitost částečně slezská zástavba

Vliv ÚPD


minimální vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby

6

3

Slabé stránky

minimální velký

velký Ohrožení problémy sídlišť, vzniku vyloučených lokalit

Malý

4,88

5 6 6 6 3 1

5

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena nepříznivě, zejména s ohledem na vývoj ve městě Ostravě. Výrazně lepší je situace u obcí v zázemí města. nízká intenzita velmi velký špatný vývoj nezaměstnanosti průměrný špatný stav nezaměstnanosti průměrný nadprůměrná nabídka pracovních míst malý velmi dobré dopravní podmínky velmi velký Příležitosti Ohrožení brownfieldy, útlum hutnictví průmyslové zóny malý

4,50

5

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako nepříznivé, s výraznou potřebou podpory rozvoje podnikání využití brownfields, při minimalizaci negativních dopadů na obytné a životní prostředí.

156

SO ORP RÝMAŘOV SO ORP Rýmařov leží na západě Moravskoslezského kraje. Sever a východ území sousedí se SO ORP Bruntál, západní a jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje. Tento obvod leží v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, prochází jím hranice rozvodí mezi Černým a Baltskýmmořem. Část území spadá do chráněné krajinné oblasti Jeseníků. SO ORP Rýmařov zahrnuje 11 obcí – Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Pověřeným úřadem je Rýmařov. Podíl tohoto správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 6,6 % aje tak pátým největším obvodem kraje. Podílem na celkovém počtu obyvatel kraje (1,4 %) se ovšem řadí na 20. místo v kraji. V jeho dvou městech v Rýmařově a Břidličné žije 72 % obyvatel kraje, z toho jen v Rýmařově žije 51,2 % obyvatel. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Rýmařov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 1 265 osob. Vzrůstající počet obyvatel byl zaznamenán pouze v letech 1992 – 1994, kdy došlo k nárůstu o 118 osob, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatel správního obvodu. Tento stav trvá do současnosti, kdy počet obyvatel poklesl na 16 495 osob. Graf 69: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Rýmařov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

18000 17500 17000 16500 16000 15500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) poklesla v letech 1991 – 1996 o 6 ‰ až pod nulovou hranici a v následujících letech se s drobnými odchylkami, obdobími mírného růstu a poklesu, pohybovala okolo nulové hodnoty. Nejvýraznější snížení hmpp bylo zaznamenáno v roce 2006 (-1,7 ‰). Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala po celou sledovanou dobu pouze záporných hodnot. Výrazné zvýšení hmms nastalo v letech 1991 – 1993, kdy došlo k nárůstu o více než 9 ‰. V roce 2010 dosáhla hmpp a hmms téměř stejné hodnoty (-2,42 ‰ a -2,48 ‰). Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) měla v letetch 1991 – 1993 vzrůstající tendenci a dosáhla maximální hodnoty 4,2 ‰. Poté křivka hmcpp poklesla a od roku 1994 nabírá již trvale pouze záporných hodnot. Nejnižší hmcpp byla zjištěna v roce 2006 (-9,6 ‰).

157

Graf 70: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Rýmařov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 -15 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Rýmařov rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (1 572 osob). Druhou nejpočetnější skupinou se stali obyvatelé ve věku 45 – 49 let, naopak výrazný pokles byl patrný v počtu obyvatel ve věku 30 – 34 let. U osob starších 54 let s rostoucím věkem výrazně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Sníží se počet osob ve věku do 34 let a naopak výrazně více obyvatel bude ve věku 35 – 59 let S rostoucím věkem pak bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 71:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Rýmařov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

1500 1000

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

500 <= 4

Počet obyvatel

2000

2030


V obcích SO ORP Rýmařov došlo v letech 2001 – 2011 ke snížení počtu obyvatel z 17 332 osob na 16 495 osob, jedná se tedy o pokles o 4,8 %. Nejvýraznější úbytek v počtu obyvatel byl zaznamenán 158

v obcích Malá Morávka (-14,3 %), Břidličná (-7,3 %) a Tvrdkov (-6,3 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Dolní Moravice (20,2 %), Velká Štáhle (8,2 %) a Malá Štáhle (5,0 %). Přirozený přírůstek obcí SO ORP Rýmařov byl v letech 2001 – 2010 kladný (6), nejvyšších hodnot bylo dosaženo v obcích Rýmařov (23), Břidličná a Malá Morávka (obě 9). Záporné hodnoty přirozeného přírůstku byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Dolní Moravice (-15), Stará Ves (-9) a Tvrdkov (-8). Migrační saldo bylo v obcích správního obvodu ve sledovaných letech záporné (-843). Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v obcích Rýmařov (-517), Břidličná (-286) a Malá Morávka (117), naopak nejvyšších hodnot bylo dosaženo v obcích Dolní Moravice (87), Velká Štáhle (31) a Stará Ves (17). V letech 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov ke změně věkové struktury obyvatel. Zatímco podíl osob ve věku do 14 let se snížil, zvýšil se podíl osob ve věku 15 – 64 let i obyvatel nad 65 let. I přes tuto změnu však zůstal podíl obyvatel do 14 let vyšší, než je krajský průměr, zatímco podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahoval. Také došlo ke zvýšení indexu stáří z hodnoty 57,7 v roce 2001 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Tvrdkov, naopak ke snížení hodnot došlo v obcích Dolní Moravice a Jiříkov. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Rýmařov nezaznamenala v letech 2005 – 2010 výraznější změny, došlo ke snížení o 0,07 %, na současnou hodnotu 13,16 %. Nejvýrazněji tato míra poklesla v obcích Tvrdkov (-4,94 %), Malá Morávka (-2,49 %) a Rýmařov (-0,59 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Velká Štáhle, (7,01 %), Jiříkov (5,37 %) a Dolní Moravice (5,15 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodu poklesla o 2,14 %, na současnou hodnotu 5,27 %. Pokles byl nejvýraznější v obcích Tvrdkov (-6,12 %), Malá Morávka (3,18 %) a Horní Město (-3,06 %), nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Malá Štáhle (2,04 %), Velká Štáhle (1,89 %) a Dolní Moravice (1,37 %). Tabulka 123:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Rýmařov mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle

3813 357 1011 305 754 141 9165 683 521 253 329 17332

SO ORP Rýmařov


2011 3536 429 968 317 646 148 8671 658 529 237 356 16495

-277 72 -43 12 -108 7 -494 -25 8 -16 27 -837

-7,3 20,2 -4,3 3,9 -14,3 5,0 -5,4 -3,7 1,5 -6,3 8,2 -4,8


Tabulka 124:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Rýmařov za období 2001 – 2010 Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov

Narození 299 45 99 32 58 19 864 61 39 22

Zemřelí


290 60 102 33 49 15 841 60 48 30

9 -15 -3 -1 9 4 23 1 -9 -8

159

Přistěhovalí 658 207 212 167 112 36 1079 184 153 68

Vystěhovalí 944 120 252 154 229 33 1596 210 136 76

Migrační saldo -286 87 -40 13 -117 3 -517 -26 17 -8

Obec Velká Štáhle

Narození 27 1565

SO ORP Rýmařov

Zemřelí


31 1559

Přistěhovalí -4 6

Vystěhovalí

84 2960

Migrační saldo

53 3803

31 -843


Tabulka 125:Věková struktura obcí SO ORP Rýmařov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov


70,7 65,9 66,8 70,0 72,5 66,4 73,0 70,9 67,9 67,0 67,2 71,4


12,5 18,4 15,1 17,7 12,8 16,6 13,8 14,3 10,6 8,6 14,2 15,8

74,0 67,1 70,5 71,9 72,4 62,9 72,3 70,4 74,8 73,8 70,7 72,4

13,4 14,5 14,4 10,4 14,8 20,5 13,9 15,3 14,6 17,6 15,1 11,8

Index stáří v r. 2000 41,2 80,3 69,7 70,4 72,3 108,3 56,5 62,9 96,6 102,2 84,2 57,7

Index stáří v r. 2010 107,0 78,8 95,2 58,9 115,5 124,0 100,6 107,4 137,5 205,0 106,0 74,4


Tabulka 126:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Rýmařov Obec Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

2005 13,07 11,88 18,93 20,90 14,58 12,38 12,37 11,86 13,54 22,69 7,40

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 12,96 17,03 19,48 26,27 12,09 17,12 11,78 13,45 13,22 17,75 14,41

-0,11 5,15 0,55 5,37 -2,49 4,74 -0,59 1,59 -0,32 -4,94 7,01

13,23

13,16

-0,07


160

2005 7,87 4,42 11,14 14,89 7,44 4,61 6,95 4,85 6,51 13,39 2,76 7,41

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 5,42 5,79 8,08 16,07 4,26 6,65 4,59 5,11 5,3 7,27 4,65 5,27

-2,45 1,37 -3,06 1,18 -3,18 2,04 -2,36 0,26 -1,21 -6,12 1,89 -2,14

EKONOMICKÝ ROZBOR V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov k poklesu počtu obsazených pracovních míst o 18,52 %, z 5 778 míst na 4 708 míst. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Stará Ves (61,76 %), Ryžoviště (-53,54 %) a Malá Štáhle (-51,16 %), v obci Jiříkov se stav ve sledovaném období nezměnil a k navýšení počtu obsazených pracovních míst došlo pouze v obcích Dolní Moravice (45,31 %) a Malá Morávka (8,08 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Rýmařov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 86,64 registrovaných uchazečů připadalo 8,18 volných pracovních míst (tj. 10,6 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval. Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo roku 2009, kdy na 114,82 registrovaných uchazečů připadalo 0,64 volných pracovních míst (tj. 179,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Rýmařov v letech 2005 – 2010 zvýšila z 161,39 ‰ na 166,39 ‰, jedná se tedy o nárůst o 4,99 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích Horní Město (22,64 %), Velká Štáhle (19,41 %) a Tvrdkov (18,47 %), kdežto ke snížení došlo ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Jiříkov (-26,20) a dále v obcích Malá Štáhle (-17,62), Malá Morávka (-15,68 %) a Ryžoviště (-5,38 %). Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Rýmařov má sídlo své společnosti v obci Rýmařov, jedna společnost sídlí v obci Břidličná, jedna v obci Stará Ves, jedna v obci Velké Štáhle a jedna v obci Horní Město. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala firma AL INVEST Břidličná, a.s. s počtem zaměstnanců 1 000 – 1 499. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a tři společnosti zaměstnávají 50 – 99 osob. Tabulka 127:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Rýmařov Obec


Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

2010 1689,00 64,00 140,00 17,00 260,00 43,00 2916,00 99,00 340,00 33,00 177,00 5778,00

1173,00 93,00 106,00 17,00 281,00 21,00 2661,00 46,00 130,00 27,00 153,00 4708,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -516,00 -30,55 29,00 45,31 -34,00 -24,29 0,00 0,00 21,00 8,08 -22,00 -51,16 -255,00 -8,74 -53,00 -53,54 -210,00 -61,76 -6,00 -18,18 -24,00 -13,56 -1070,00 -18,52


161

Graf 72:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Rýmařov

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 128:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Rýmařov Obec

2005 127,21 157,48 139,86 185,81 261,60 125,00 170,68 145,83 204,16 99,17 145,83

Břidličná Dolní Moravice Horní Město Jiříkov Malá Morávka Malá Štáhle Rýmařov Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Velká Štáhle SO ORP Rýmařov

161,39


4,97 6,49 22,64 -26,20 -15,68 -17,62 5,61 -5,38 13,15 18,47 19,41 4,99


Tabulka 129:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Rýmařov Obchodní jméno

Sídlo

AL INVEST Břidličná, a.s. Podhorská nemocnice a.s. RD Rýmařov s. r. o. KATR a.s. IZABELA, spol. s r.o. Město Rýmařov Strojírna STELON Břidličná s.r.o. Městské služby Rýmařov, s.r.o. PEGAS MORAVIA s.r.o. v likvidaci

Břidličná Rýmařov Rýmařov Stará Ves Rýmařov Rýmařov Velká Štáhle Rýmařov Horní Město

Rýmařovská pekárna s.r.o.

Rýmařov

Převažující činnost Výroba a hutní zpracování hliníku Ústavní zdravotní péče Výstavba bytových budov Výroba pilařská a impregnace dřeva Maloobchod s oděvy Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba kovoobráběcích strojů Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných Úklidové činnosti Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých


162






Silné stránky

velmi nepříznivý vývoj počtu obyvatel velmi výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel mírně nepříznivý stav věkové struktury obyvatel

7 7 5

4

stabilní podíl dětí narozených mimo manželství

7 5 7

3

Příležitost rozvoj bydlení u rekreačních obcí


Vliv ÚPD


minimální velmi vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby velký pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení problémy fungování sídlišť


malý

5,63

6 1 4 7 7

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace negativně ovlivňována zejména vývojem ve městech. Ve výhledu možnost atraktivního bydlení u části rekreačních obcí. velmi intenzivní velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti průměrný velmi špatná nabídka pracovních míst malý

6


10-zaměstnanost

Slabé stránky

4

rekreační potenciál

Ohrožení přenos nezaměstnanosti z okolí

velmi velký

malý

4,83

5

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny negativně, velmi výrazným probléme je nezaměstnanost, území s potřebou předností a výrazné podpory podnikání.

163

SO ORP TŘINEC SO ORP Třinec leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Český Těšín, východní hranice je tvořena státní hranicí se Slovenskou republikou. Na jihu území sousedí se SO ORP Jablunkov a na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Oblast se nachází ve východní části Slezska v malebném podhorském prostředí, je obklopena horami Moravskoslezských Beskyd s vrcholy o nadmořské výšce pohybující sekolem 1 000 m n. m. SO ORP Třinec zahrnuje 12 obcí – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně. Pověřeným úřadem je Třinec. Podílem rozlohy 4,1 % z výměry kraje je 10. v kraji a podílem 4,3 %z celkového počtu obyvatelstva kraje je na 6. místě v rámci kraje. V jediném městě tohoto obvodu Třinci žije 70,4 % obyvatel tohoto obvodu. SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v letech 2000 – 2001, kdy se stav počtu obyvatel snížil o 533 osob. Od roku 2006 nastal mírný nárůst počtu obyvatel až na současnou hodnotu 55 751 osob.

Počet obyvatel

Graf 73: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Třinec mezi lety 1991 – 2011

57500 57000 56500 56000 55500 55000 54500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) klesala od roku 1991 z hodnoty necelých 3 ‰ a v roce 1994 nabrala záporných hodnot. Do roku 2004 docházelo k poklesu hodnot, od tohoto roku je však patrný nárůst hmpp až k nulové hranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) měla zpočátku protichůdnou tendenci a docházelo k jejímu nárůstu z hodnoty -3 ‰. Od roku 1993 křivka hmms dosáhla kladných hodnot a v následujících letech se pohybovala v opakujícících se cyklech nárůstu a poklesu okolo nulové hodnoty. Až v roce 2004 byl patrný strmý nárůst hmms (na 2,84 ‰), v následujícím roce naopak strmý pokles (na -2,58 ‰) a poté opět následovalo navýšení do kladných hodnot. V roce 2010 se křivka opět pohybovala okolo nulové hodnoty. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) byla po většinu sledovaného období záporná, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2005 (-5,2 ‰), naopak maxima bylo dosaženo v roce 1993 (1,7 ‰).

164

Graf 74: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Třinec

Promile [‰]

4 2 0 -2 -4 -6 1991

1996

2001 hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel obcí SO ORP Třinec rostl v roce 2000 jejich poměr zastoupení ve společnosti. Tento stav platil až do dosažení 20 – 24 let, kdy se obyvatelé této věkové skupiny stali nejpočetnější skupinou společnosti v dané oblasti (4 876 osob). Od dosažení tohoto věku počet obyvatel s rostoucím věkem klesal, mírný nárůst v zastoupení obyvatel byl zaznamenán ještě u věkové skupiny 45 – 49 let, poté již s rostoucím věkem nepřímo úměrně klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. K výraznému snížení počtu obyvatel došlo u osob ve věku 5 – 14 let. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku 30 – 34 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob do 34 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách. Graf 75:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Třinec v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

5000 4000 3000 2000


165

2000

2010

2030

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

0

5-9

1000 <= 4

Počet obyvatel

6000

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec k poklesu počtu obyvatel o 0,9 %, na současnou hodnotu 55 751 osob. K faktickému snížení počtu obyvatel však došlo pouze v obci Třinec (-4,6 %), ostatní obce správního obvodu vykazovaly nárůst počtu obyvatel. K nejvýraznějšímu navýšení došlo v obcíh Vělopolí (35,4 %), Smilovice (23,3 %) a Komorní Lhotka (12,5 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Třinec v letech 2001 – 2010 záporný (-888) a nejnižších hodnot bylo dosaženo v obcích Třinec (-578), Komorní Lhotka (-225) a Nýdek (-76). V obci Košařiska byl přirozený přírůstek nulový a kladné hodnoty byly zjištěny v obcích Střítež (24), Vendryně (10) a Vělopolí (9). V obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva. Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let se snížil, podíl osob starších 65 let se zvýšil. Podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let zůstal téměř nezměněn, snížil se o 0,4 %. Zároveň došlo k navýšení hodnoty indexu stáří ze 79,2 na 96,6. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Komorní Lhotka, kde však došlo ve sledovaném období ke snížení této hodnoty, stejně jako v obcích Košařiska a Vendryně. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Třinec poklesla z 11,84 % v roce 2005 na 7,56 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 4,28 %. Ke snížení došlo ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obcích Smilovice (-7,49 %), Řeka (-5,92 %) a Vendryně (-4,87 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti se snížila ve sledovaných letech o 4,1 %, na současnou hodnotu 2,03 %. Ke snížení došlo rovněž ve všech obcích správního obvodu, nejvýraznější pokles byl patrný v obcích Smilovice (-5,01 %), Vělopolí (-4,89 %) a Hnojník (-4,81 %). Jak míra nezaměstnanosti, tak míra dlouhodobé nezaměstnanosti jsou nižší, než je krajský průměr. Tabulka 130:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Třinec mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně

4989 1446 1087 364 1951 1342 464 583 1004 39005 206 3827 56268

SO ORP Třinec


2011 5256 1504 1223 394 1988 1499 484 718 1019 37200 279 4187 55751

267 58 136 30 37 157 20 135 15 -1805 73 360 -517

5,4 4,0 12,5 8,2 1,9 11,7 4,3 23,2 1,5 -4,6 35,4 9,4 -0,9


Tabulka 131:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Třinec za období 2001 – 2010 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně

Narození 515 149 113 51 152 141 39 57 107 3570 28 394

Zemřelí


523 171 338 51 228 144 50 65 83 4148 19 384

-8 -22 -225 0 -76 -3 -11 -8 24 -578 9 10

166

Přistěhovalí 1142 363 590 90 430 404 147 262 240 4373 99 1054

Vystěhovalí 867 283 229 60 317 244 116 119 249 5600 35 704

Migrační saldo 275 80 361 30 113 160 31 143 -9 -1227 64 350

Obec

Narození

SO ORP Třinec

Zemřelí

5316


6204

Přistěhovalí

-888

Vystěhovalí

9194

Migrační saldo

8823

371


Tabulka 132:Věková struktura obcí SO ORP Třinec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec


67,0 69,3 60,3 70,9 65,1 68,6 67,4 66,2 69,4 70,9 67,1 68,7


15,7 14,5 14,2 17,4 13,5 15,4 12,5 15,2 15,5 13,9 19,1 16,1

68,8 67,9 65,4 71,4 68,8 69,5 72,1 70,5 70,2 69,7 65,1 68,3

15,6 17,6 20,4 11,3 17,7 15,1 15,4 14,3 14,3 16,3 15,8 15,6

Index stáří v r. 2000 83,0 74,1 155,8 98,0 94,3 90,7 106,4 60,6 75,7 67,6 85,0 79,2

Index stáří v r. 2010 99,5 121,6 143,2 64,7 131,2 97,8 123,7 94,3 92,4 117,0 83,0 96,6


Tabulka 133:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Třinec Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec

2005 9,94 11,20 10,31 10,63 12,31 11,87 13,93 13,88 11,86 12,15 10,86 10,96 11,84


2005 -3,18 -3,78 -1,17 -1,80 -3,41 -3,46 -5,92 -7,49 -3,82 -4,50 -0,07 -4,87 -4,28


167

4,30 6,01 4,76 5,08 5,31 5,93 5,70 6,56 4,18 6,54 7,08 5,42 6,13

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 1,67 1,20 2,92 2,12 1,99 1,88 0,97 1,55 1,39 2,17 2,19 1,48 2,03

-2,63 -4,81 -1,84 -2,96 -3,32 -4,05 -4,73 -5,01 -2,79 -4,37 -4,89 -3,94 -4,10

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 5,04 %, na současnou hodnotu 27 597 obsazených pracovních míst. Nejvýrazněji bylo toto navýšení patrné v obcích Ropice (66,48 %), Nýdek (65,73 %) a Košařiska (44,44 %), naopak pokles nastal v obcích Vělopolí (-59,09 %), Řeka (-16,39 %) a Střítež (-11,72 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Třinec k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 131,58 registrovaných uchazečů připadalo 45,67 volných pracovních míst (tj. 2,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se však začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů V následujícíh letech počet volných pracovních místspíše stagnoval, pouze v roce 2011 se tento počet mírně zvýšil. Nejhoršího stavu bylo dosaženo koncem roku 2005, kdy na 286,67 registrovaných uchazečů připadalo 5,08 volných pracovních míst (tj. 56,4 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Třinec v letech 2005 – 2010 zvýšila z 136,47 ‰ na 138,06 ‰, jedná se tedy o nárůst o 1,58 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích Vělopolí (27,05 %), Vendryně (5,49 %) a Smilovice (4,86 %), naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Nýdek (-33,01 %), Košařiska (-25,65 %) a Komorní Lhotka (-9,05 %). Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Třinec má sídlo své společnosti v obci Třinec. Největším zaměstnavatelem se stala společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. s počtem zaměstnanců 5 000 – 9 999. Druhá největší společnost zaměstnává 1 000 – 1 499 osob, šest firem spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a dvě do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci. Tabulka 134:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Třinec Obec


Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec

2010 914,00 619,00 162,00 27,00 143,00 182,00 87,00 61,00 128,00 23467,00 22,00 460,00 26272,00

1161,00 739,00 228,00 39,00 237,00 303,00 93,00 51,00 113,00 24101,00 9,00 523,00 27597,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) 247,00 27,02 120,00 19,39 66,00 40,74 12,00 44,44 94,00 65,73 121,00 66,48 6,00 6,90 -10,00 -16,39 -15,00 -11,72 634,00 2,70 -13,00 -59,09 63,00 13,70 1325,00 5,04


168

Graf 76:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Třinec

400 350 300 250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 135:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Třinec Obec

2005 136,39 148,10 126,65 171,43 152,02 124,82 138,16 144,46 132,32 136,38 155,46 127,62

Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec


136,47

138,06

0,42 3,83 -9,05 -25,65 -33,01 -5,51 -4,97 4,86 2,87 3,74 27,05 5,49 1,58


Tabulka 136:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Třinec Obchodní jméno TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Nemocnice Třinec, příspěvková organizace D 5, akciová společnost, Třinec Nemocnice Podlesí a.s.

Sídlo



Třinec

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla

5000 - 9999

Třinec


1000 - 1499

Třinec Třinec

Opravy strojů Ústavní zdravotní péče Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výroba odlitků z litiny Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba strojů pro metalurgii Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Ambulantní a zubní zdravotní péče

PR market, s.r.o.

Třinec

Slévárny Třinec, a.s.

Třinec

Sochorová válcovna TŽ, a.s.

Třinec

Strojírny Třinec, a.s.

Třinec

DONGWON CZ, s.r.o.

Třinec

Dopravní zdravotnictví a.s.

Třinec


169

500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499






Silné stránky

mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel

5

průměrný

4 4


3 2

nízký podíl dětí narozených mimo manželství nadprůměrná vysoká intenzita bytové výstavby vysoký růst intenzity bytové výstavby Příležitost

malý velmi malý

minimální

minimální

velký velký Ohrožení problémy sídlišť

4

Vliv ÚPD


6

2

Slabé stránky

malý

3,75

4 6 4 2 5 2

2

Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena mírně pozitivně zejména s ohledem na vývoj v atraktivních příměstských obcích. nízká intenzita velmi velký setrvalý vývoj nezaměstnanosti průměrný příznivý stav nezaměstnanosti průměrný podprůměrná nabídka pracovních míst malý dobré dopravní podmínky velmi velký Příležitosti Ohrožení průmyslové zóny, brownfieldy malý

3,50

3

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny pozitivně, s potřebou dalšího rozvoje průmyslových zón, podnikání při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí.

170

SO ORP VÍTKOV SO ORP Vítkov leží v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORP Opava, na jihovýchodě se SO ORP Odry, jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje a západní obcemi SO ORP Bruntál. Celé území správního obvodu spadá do geomorfologického celku Nízký Jeseník, přičemž převážnou část tvoří podcelek Vítkovská vrchovina, na níž z jihu navazuje Domašovská vrchovina. Krajina je výrazněrozčleněna údolími dvou významných řek – Moravice a Odry. Část oblasti se nachází na území Přírodního parku Moravice, významné velkoplošné přírodní rezervaci ČR. SO ORP Vítkov zahrnuje 12 obcí – Březová, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a Vítkov. Působí zde jediný Pověřený úřad – Vítkov. Rozlohou,jejíž podíl na celkové rozloze kraje je 5,1 %, se řadí na 9. místo v kraji a podílem na celkovém počtu obyvatel v kraji (1,1 %) je na předposledním, tedy 21. místě. Ve dvou městech, Vítkově a Budišově nad Budišovkou, žije 66,4 % obyvatel tohoto obvodu.

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Vítkov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější úbytek osob byl patrný v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 273 osob. V současné době počet obyvatel klesl pod 14 000. Graf 77: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Vítkov mezi lety 1991 – 2011

Počet obyvatel

15000 14500 14000 13500 1991

1996

2001

2006

2011


Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Vítkov od roku 1991 klesala a v roce 1997 nabrala záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2005, kdy se hmpp opět zvýšila, původních hodnot již však nikdy nedosáhla a od roku 2008 opěk poklesla do záporných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) dosahovala v letech 1991 – 2010 převážně záporných hodnot, s výjimkou v letech 1994, 1996 – 1999 a 2005. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala ve sledovaném období jak kladných, tak záporných hodnot, maximum bylo zjištěno v roce 1996 (5,21 ‰), minimum v roce 2002 (-6,13 ‰).

171

Graf 78:Ukazatel demografického vývoje SO ORP Vítkov

Promile [‰]

10 5 0 -5 -10 1991

1996

2001

hmpp

2006

hmms

2011

hmcpp


S rostoucím věkem obyvatel SO ORP Vítkov v roce 2000 přímo úměrně rostlo jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2000 se nejpočetnější skupinou obyvatel správního obvodu stali lidé ve věku 20 – 29 let (1 388 osob), výrazné snížení nastalo u osob ve věku 30 – 34 let a druhou nejpočetnější skupinou se stali lidé ve věku 45 – 49 let. S rostoucím věkem obyvatel poté klesalo jejich zastoupení ve společnosti. Tento vývoj věkových skupin zůstal zachován také v roce 2010, kdy však došlo k mírnému nárůstu dětí ve věku do 4 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stali lidé ve věku 30 – 34 a 55 – 59 let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku 25 – 29 let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení obyvatel ve všech věkových skupinách.

Věkové skupiny

2000

2010

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

<= 4

Počet obyvatel

Graf 79:Vývoj počtu obyvatel SO ORP Vítkov v letech 2000 a 2010 a prognóza 2030

2030


Počet obyvatel obcí SO ORP Vítkov poklesl z 14 304 v roce 2001 na 13 970 v roce 2011, jedná se tedy o pokles o 2,3 %. Nejvýraznější snížení počtu obyvatel bylo zjištěno v obcích Nové Lublice (172

9,5 %), Budišovka nad Budišovkou (-5,8 %) a Kružberk (-5,5 %), k navýšení došlo v obcích Čermná ve Slezsku (17,6 %), Staré Těchanovice (7,3 %), Březová (7,0 %) a Melč (5,3 %). Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Vítkov v letech 2001 – 2010 záporný (-60), nejnižších hodnot bylo dosaženo v obcích Vítkov (-118), Budišovka nad Budišovkou (-21) a Staré Těchanovice (-11). Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Březová (55), Čermná ve Slezsku (21) a Radkov (10). Migrační saldo ve sledovaných letech také dosahovalo záporných hodnot (-274), nejnižší hodnoty byly zaznamenány v obcích Budišov nad Budišovkou (-167), Vítkov (-121) a Větřkovice (30). Kladných hodnot migračního salda bylo dosaženo ve čtyřech obcích – Březová (37), Čermná ve Slezsku (33), Melč (28) a Staré Těchanovice (21). V letetch 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Vítkov k proměně věkové struktury obyvatelstva. Snížil se podíl osob ve věku do 14 let, mírně také ve věku 15 – 64 let, naopak výrazně se zvýšil podíl osob starších 65 let. Také došlo k navýšení hodnoty indexu stáří, z 61,8 na 96,6. Dlouhodobě nejnižší je index stáří v obci Čermná ve Slezsku, kde tento index ve sledovaném období ještě více poklesl. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Vítkov se v letech 2005 – 2010 téměř nezměnila, došlo k jejímu navýšení o 0,02 %, na současnou hodnotu 13,99 %.K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Moravice (-4,11 %), Nové Lublice (-2,51 %) a Melč (-2,36 %), naopak zvýšení bylo zaznamenáno v obcích Čermná ve Slezsku (9,83 %), Větřkovice (1,87 %), Březová (1,51 %) a Kružberk (1,39 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti obcí správního obvodu ve sledovaných letech poklesla o 1,31 %, na současnou hodnotu 6,47 %. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v obcích Moravice (-5,27 %), Svatoňovice (-4,94 %) a Nové Lublice (-4,11 %), ke zvýšení došlo pouze v obcích Čermná ve Slezsku (6,16 %), Kružberk (0,13 %) a Větřkovice (0,02 %) Tabulka 137:Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Vítkov mezi lety 2001 - 2011 Rok

Obec

2001

Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

1306 3230 307 293 618 264 220 508 137 302 781 6338 14304

SO ORP Vítkov


2011 1398 3042 361 277 651 255 199 496 147 299 746 6099 13970

92 -188 54 -16 33 -9 -21 -12 10 -3 -35 -239 -334

7,0 -5,8 17,6 -5,5 5,3 -3,4 -9,5 -2,4 7,3 -1,0 -4,5 -3,8 -2,3


Tabulka 138:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Vítkov za období 2001 – 2010 Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice

Narození 162 335 43 31 82 18 25 57 9 41 70

Zemřelí


107 356 22 28 77 25 26 47 20 32 75

55 -21 21 3 5 -7 -1 10 -11 9 -5

173

Přistěhovalí 264 477 105 71 185 59 44 116 80 119 93

Vystěhovalí 227 644 72 90 157 61 64 138 59 131 123

Migrační saldo 37 -167 33 -19 28 -2 -20 -22 21 -12 -30

Obec

Narození

Vítkov

Zemřelí

665 1538

SO ORP Vítkov


783 1598

Přistěhovalí

-118 -60

Vystěhovalí

1002 2615

Migrační saldo

1123 2889

-121 -274


Tabulka 139:Věková struktura obcí SO ORP Vítkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 19,5 18,3 24,6 19,2 18,0 16,1 19,3 17,7 19,1 24,6 15,2 18,9 18,7

69,9 70,4 65,0 70,3 70,4 72,2 63,8 70,2 63,6 67,8 71,9 69,4 69,7

Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 10,6 11,3 10,4 10,4 11,7 11,7 17,0 12,1 17,3 7,6 12,9 11,7 11,6

17,3 15,1 20,8 15,2 17,6 10,8 15,7 17,3 17,6 17,5 13,8 14,9 16,1

70,6 70,1 71,3 70,3 66,9 73,2 69,0 67,8 71,1 71,8 70,4 69,4 68,3

12,0 14,7 7,9 14,5 15,5 16,0 15,2 14,9 11,3 10,7 15,8 15,6 15,6

Index stáří v r. 2000 54,4 61,9 42,1 54,1 64,9 72,5 88,1 68,1 90,5 30,9 84,4 62,1 61,8

Index stáří v r. 2010 69,6 97,6 37,8 95,3 87,7 148,1 96,8 86,0 64,0 61,1 114,7 104,9 96,6


Tabulka 140:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Vítkov Obec Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

2005 7,64 16,22 16,04 16,89 12,11 19,86 16,92 13,16 20,09 18,52 7,28 14,14

Míra nezaměstnanosti [%] 2010 Změna 2005 - 2010 9,15 16,10 25,87 18,28 9,75 15,75 14,41 12,39 19,64 18,14 9,15 13,67

13,97

13,99

2005 1,51 -0,12 9,83 1,39 -2,36 -4,11 -2,51 -0,77 -0,45 -0,38 1,87 -0,47 0,02


174


3,39 9,47 7,28 7,43 5,76 11,71 10,47 7,77 9,35 10,97 3,04 8,16 7,78

2,73 7,85 13,44 7,56 3,74 6,44 6,09 4,92 6,96 6,03 3,06 6,92 6,47

-0,66 -1,62 6,16 0,13 -2,02 -5,27 -4,38 -2,85 -2,39 -4,94 0,02 -1,24 -1,31

EKONOMICKÝ ROZBOR V obcích SO ORP Vítkov poklesl v letech 2005 – 2010 počet obsazených pracovních míst o 0,3 %, z hodnoty 4 329 obsazených pracovních míst na 4 316 těchto míst. Snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Nové Lublice (-15,38 %), Březová (-14,29 %), Větřkovice (-6,37 %) a Vítkov (-6,15 %), k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Svatoňovice (200,0 %), Staré Těchanovice (107,69 %) a Čermná ve Slezsku (63,41 %). Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Vítkov k postupnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, odkdy se začal počet volných pracovních míst opět snižovat, a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Výraznější nárůst volných pracovních míst byl zaznamenán až v polovině roku 2011. Situace byla nejpříznivější v druhé polovině roku 2006, kdy na 83,5 registrovaných uchazečů připadalo 7,42 volných pracovních míst (tj. 11,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 111,25 registrovaných uchazečů připadalo 0,75 volných pracovních míst (tj. 148,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Vítkov v letech 2005 – 2010 snížila z 144,67 ‰ na 143,98 ‰, jedná se tedy o pokles o 0,69 ‰. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Kružberk (-44,49 ‰), Nové Lublice (-28,30 ‰) a Staré Těchanovice (-21,28 ‰), naopak k navýšení došlo nejvýrazněji v obcích Moravice (26,43 ‰), Svatoňovice (19,88 ‰) a Větřkovice (11,35 ‰). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Vítkov má sídlo své společnosti v obci Vítkov, jedna společnost sídlí v obci Budišov nad Budišovkou, jedna v obci Březová, jedna v obci Melč a jedna v obci Větřkovice. Největší zaměstnavatel oblasti poskytuje zaměstnání 500 – 999 osobám, všechny ostatní firmy spadají do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci. Tabulka 141:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Vítkov Obec


Březová Budišov nad Budišovk Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov

2010 301,00 1256,00 41,00 21,00 89,00 44,00 39,00 72,00 13,00 3,00 157,00 2293,00 4329,00

258,00 1310,00 67,00 24,00 133,00 48,00 33,00 108,00 27,00 9,00 147,00 2152,00 4316,00

Rozdíl mezi lety 2005 - 2010 Absolutní Relativní (%) -43,00 -14,29 54,00 4,30 26,00 63,41 3,00 14,29 44,00 49,44 4,00 9,09 -6,00 -15,38 36,00 50,00 14,00 107,69 6,00 200,00 -10,00 -6,37 -141,00 -6,15 -13,00 -0,30


175

Graf 80:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Vítkov

120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011



Tabulka 142:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Vítkov Obec

2005 138,87 143,86 97,48 181,82 116,88 76,34 150,75 135,83 163,12 111,11 160,00 152,64

Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Moravice Nové Lublice Radkov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov SO ORP Vítkov


144,67

2,64 0,61 1,11 -44,49 0,40 26,43 -28,30 7,60 -21,28 19,88 11,35 -2,80

143,98

-0,69


Tabulka 143:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Vítkov Obchodní jméno

Sídlo


Linaset, a.s.

Budišov nad Budišovkou

Březovská zemědělská, a.s. Domov Vítkov, příspěvková organizace Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace

Březová Vítkov

Výroba ostatních plastových výrobků Smíšené hospodářství Ústavní sociální péče o seniory

Melč


MELECKY a.s.

Vítkov

MĚSTO VÍTKOV Střední škola, Vítkov - Podhradí, příspěvková organizace Technické služby města Vítkova, příspěvková organizace Základní škola Vítkov, Komenského 754, okres Opava, příspěvková organizace Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁ DUBINA

Vítkov

Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky Všeobecné činnosti veřejné správy Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

Vítkov Vítkov

Kategorie podle počtu zaměstnanců 500 - 999 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Vítkov


50 - 99

Větřkovice

Smíšené hospodářství

50 - 99


176




Silné stránky

nepříznivý vývoj počtu obyvatel výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel

6 6 4


5




Vliv ÚPD


nadprůměrný růst podílu dětí narozených mimo manželství vysoký podíl dětí narozených mimo manželství podprůměrná intenzita bytové výstavby pokles intenzity bytové výstavby Ohrožení

5

minimální

minimální velký velký malý

5,38 Z hlediska soudržnosti obyvatel je situace hodnocena nepříznivě zejména s ohledem na pokles počtu obyvatel, sociální problémy. 6 3 2

nadprůměrná příznivý vývoj nezaměstnanosti


10-zaměstnanost

Slabé stránky

6

průmyslové zóny

velmi velký průměrný velmi špatný stav nezaměstnanosti velmi špatná nabídka pracovních míst velmi špatné dopravní podmínky Ohrožení

průměrný malý velmi velký malý

5,33 6

Celkově jsou hospodářské podmínky území hodnoceny jako špatné, s výraznou potřebou podpory podnikání.

177

SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA [1] ČSÚ. Oblast Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj. 2005.[online].,[cit. 2011-1024].Dostupné na: http://notes2.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/50002C82F1/$File/136204a19.pdf

POUŽITÉ ZKRATKY ČSÚ

Český statistický úřad

HDP

Hrubý domácí produkt

HMCPP

Hrubá míra celkového přírůstku populace

HMMS

Hrubá míra migračního salda

HMPP

Hrubá míra přirozeného přírůstku

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

178

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

Recommend Documents